Postup : 2015/2140(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0368/2015

Předložené texty :

A8-0368/2015

Rozpravy :

PV 18/01/2016 - 14
CRE 18/01/2016 - 14

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0004

ZPRÁVA     
PDF 652kWORD 243k
16.12.2015
PE 565.169v02-00 A8-0368/2015

o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU

(2015/2140(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Werner Langen

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU

(2015/2140(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 4. června 2015 o politice hospodářské soutěže v roce 2014 (COM(2015)0247) a na pracovní dokument útvarů Komise jako průvodní dokument ze stejného dne,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 101 až 109, 147 a 174 této smlouvy,

–  s ohledem na příslušná pravidla hospodářské soutěže, pokyny a rozhodnutí Komise,

–  s ohledem na usnesení Parlamentu ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU v roce 2013(1) a na usnesení Parlamentu ze dne 11. prosince 2013 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU v roce 2012(2), jakož i na požadavky Parlamentu v nich uvedené,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky (tematická sekce A (Hospodářská a vědecká politika)) pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů nazvanou „Nekalé obchodní praktiky mezi podniky v rámci potravinářského řetězce“(3),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Vnitřní trh mezinárodní nákladní silniční dopravy – sociální dumping a kabotáž“(4),

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě pro hospodářskou soutěž z května 2012 nazvanou „Zpráva o prosazování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže a činnosti monitoringu ze strany evropských orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v potravinářském odvětví“(5),

–  s ohledem na směrnice Rady 77/799/EHS a 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní,

–  s ohledem na závěry a návrhy na opatření v rámci projektu OECD/G20 Eroze daňové základny a přesouvání zisku,

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 6. května 2015 o zahájení šetření elektronického obchodu podle článku 17 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (COM(2015)3026),

–  s ohledem na směrnici (EU) č. 2014/104 ze dne 26. listopadu 2014 o pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. června 2014 o pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky(6),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 SFEU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 9. července 2014 o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU (COM(2014)0449),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0368/2015),

A.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže EU je jedním ze základních pilířů sociálního tržního hospodářství v Evropě a důležitým nástrojem řádně fungujícího vnitřního trhu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že v oblasti hospodářské soutěže je názor Evropské unie na mezinárodní scéně slyšen a respektován; vzhledem k tomu, že toto jednotné a nezávislé zastoupení ve vnějších záležitostech podpořené jednoznačně definovanými pravomocemi Unii umožňuje uplatňovat její skutečnou politickou, demografickou a ekonomickou sílu;

C.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže je sama o sobě prostředkem k zachování evropské demokracie, neboť brání přílišné koncentraci ekonomické a finanční moci v rukách několika jedinců;

D.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je vytvořena jako otevřené tržní hospodářství s volnou a spravedlivou hospodářskou soutěží zaměřené na zvyšování blahobytu spotřebitelů a životní úrovně všech občanů EU, a vzhledem k tomu, že Evropská unie vytváří vnitřní trh, který má umožnit udržitelný rozvoj v Evropě na základě vyváženého hospodářského růstu a stability cen;

E.  vzhledem k tomu, že cílem důsledného uplatňování zásad vyplývajících z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v rámci Smluv EU je přispět k dosažení celkových cílů hospodářské politiky EU a zároveň přinášet prospěch spotřebitelům, zaměstnancům a podnikatelům a podporovat inovace a růst prostřednictvím kontroly a omezování nekalých tržních postupů vyplývajících z monopolů a dominantního postavení na trhu, aby měl každý rovnou příležitost dosáhnout úspěchu;

F.  vzhledem k mimořádnému významu nezávislosti vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže;

G.  vzhledem k tomu, že každý rok kvůli existenci kartelů vznikají ztráty ve výši 181–320 miliard EUR, což jsou přibližně 3 % HDP EU;

H.  vzhledem k tomu, že z hlediska energetických nákladů je na tom jednotný evropský trh hůře než vnitřní trh v USA, neboť jeho rozptyl cen činí 31 % ve srovnání s 22 % ve Spojených státech;

I.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech dosud na malé a střední podniky, které v EU představují 98 % podniků a 67 % zaměstnanosti, těžce dopadá závažná úvěrová krize;

J.  vzhledem k tomu, že daňové úniky, daňové podvody a daňové ráje stojí podle odhadů každoročně daňové poplatníky EU 1 bilion EUR na ušlých příjmech a narušují hospodářskou soutěž na jednotném trhu mezi společnostmi, které platí daně, a těmi, které je neplatí;

K.  vzhledem k tomu, že zejména v posledních letech přináší dynamika digitálního hospodářství a především narušení hospodářské soutěže v důsledku agresivních daňových postupů a vnitrostátních fiskálních politik (které pravděpodobně značně poškozují vnitřní trh) nové výzvy pro účastníky trhu a vyžadují okamžitou a cílenou reakci ze strany Komise; vzhledem k tomu, že spolupráce na celosvětové úrovni při prosazování pravidel hospodářské soutěže pomáhá vyhnout se nejednotnosti přijatých nápravných opatření a výsledků opatření k prosazování práva a pomáhá podnikům snižovat jejich náklady na dodržování právních předpisů;

L.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výzvy digitálního věku je nutné zásadně revidovat stávající právní nástroje v oblasti hospodářské soutěže;

M.  vzhledem k tomu, že v odvětví mezinárodní letecké dopravy chybí pravidla spravedlivé hospodářské soutěže a regulace podniků ve vlastnictví státu ve vztahu k leteckým společnostem z některých třetích zemí provozujícím s dominantním postavením určité linky směřující do Evropy a z Evropy, což značně poškozuje evropské letecké společnosti a narušuje konektivitu evropských centrálních letišť a omezuje možnost výběru evropských spotřebitelů;

N.  vzhledem k tomu, že hospodářská soutěž nemá ve všech členských státech stejné dopady;

O.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže musí zejména zohledňovat cíle udržitelného rozvoje a sociální soudržnosti;

P.  vzhledem k tomu, že sociální dumping je faktorem narušujícím vnitřní trh, který poškozuje práva spotřebitelů a pracovníků;

Q.  vzhledem k tomu, že zaručení volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu je základem evropského růstu;

1.  vítá zprávu Komise, která vyzdvihuje význam politiky hospodářské soutěže v EU, a konstatuje, že pokrývá podstatnou část funkčního období předchozí Komise pod vedením komisaře pro hospodářskou soutěž Almunii;

2.  vyzývá Komisi, aby v budoucnu Parlamentu předkládala jako nedílnou součást této zprávy odvětvový pracovní dokument;

3.  vítá, že komisařka pro hospodářskou soutěž Vestagerová si předsevzala postupovat v úzké spolupráci s Parlamentem při dalším rozvíjení politiky hospodářské soutěže, v níž spatřuje jeden ze základních nástrojů Evropské unie k uskutečnění společného vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby prováděla vnitřní politiku EU v oblasti hospodářské soutěže tak, aby nebyly omezovány tržní strategie podniků, které jim umožňují konkurovat na celosvětových trzích subjektům ze třetích zemí;

4.  zdůrazňuje, že účinná a důvěryhodná politika hospodářské soutěže se nesmí zaměřit výhradně na snižování spotřebitelských cen, ale že by současně měla zohledňovat strategické zájmy evropského hospodářství, jakými jsou: schopnost inovací, investice, konkurenceschopnost a udržitelnost, zvláštní podmínky hospodářské soutěže pro malé a střední podniky, začínající podniky a mikropodniky a potřeba podporovat vysokou úroveň pracovních a environmentálních norem;

5.  vyzývá Komisi, aby ukončila sociální dumping, a zdůrazňuje, že rozhodnutí v oblasti politiky hospodářské soutěže musí přihlížet zejména k sociálnímu dopadu v odlehlých a izolovaných regionech;

6.  domnívá se, že zvláštní povaha digitální ekonomiky charakterizovaná snižováním mezních nákladů téměř na nulu a výraznými síťovými účinky podporuje růst úrovně koncentrace na klíčových trzích; vyzývá Komisi, aby svou politiku hospodářské soutěže přizpůsobila zvláštním rysům tohoto odvětví;

7.  vyzývá Komisi, aby dokončila budování vnitřního trhu v oblastech, kde je vnitřní trh stále roztříštěný a nedokončený, a aby co nejrychleji odstranila všechna zjištěná neodůvodněná omezení trhu a narušení hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby politika hospodářské soutěže zároveň posilovala sociální soudržnost v Unii;

8.  zdůrazňuje, že pracovní priority úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jejich popis ve zprávě o hospodářské soutěži za rok 2014 do značné míry odpovídají společným prioritám; domnívá se však, že v jednotlivých oblastech je třeba důraznější činnosti, na což by se měla Komise v příštím roce rozhodně zaměřit; zdůrazňuje význam spolupráce na celosvětové úrovni při prosazování pravidel hospodářské soutěže; podporuje aktivní účast Komise v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž;

9.  zdůrazňuje, že je třeba znovu definovat samotný obsah pojmu hospodářská soutěž, na němž je stávající právo hospodářské soutěže založeno, a že je nezbytné zejména provést změnu paradigmatu struktura-řízení-výkon, a bylo možné náležitě zohlednit změny, které do ekonomiky vnesla digitalizace; navrhuje proto, aby Komise zřídila odbornou skupinu na vysoké úrovni, která by se touto otázkou zabývala;

10.  opět Komisi vyzývá (tak jako v případě předchozí výroční zprávy), aby bránila vytváření nadměrné koncentrace trhu a zneužívání dominantního tržního postavení v souvislosti s vytvářením jednotného digitálního trhu, neboť se tak zajistí vyšší úroveň služeb pro spotřebitele a možnost atraktivnějších cen;

11.  domnívá se, že je velmi důležité, aby na digitálním trhu byly zaručeny rovné podmínky a aby se zabránilo zneužívání dominantního postavení a daňové optimalizaci, z čehož budou mít v konečném důsledku prospěch spotřebitelé;

12.  je přesvědčen, že rozvoj elektronické veřejné správy je důležitým faktorem podporujícím růst, a to i pokud jde o účast malých a středních podniků; vyzývá proto členské státy, aby v zájmu podpory růstu v EU využívaly všechny nástroje, které jim dávají k dispozici nové předpisy o zadávání veřejných zakázek, a vyzývá Komisi, aby podporovala všechny iniciativy spojené s rozvojem elektronické veřejné správy; dále zdůrazňuje, že podpora a zavedení systémů elektronické veřejné správy ve všech členských státech umožní účinně monitorovat porušování pravidel a zajišťovat transparentnost veřejného i soukromého sektoru;

13.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy začaly včas uplatňovat nové právní předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek, a to zejména pokud jde o zavedení elektronického systému zadávání zakázek a elektronické veřejné správy a nová ustanovení o zohledňování sociálních a environmentálních kritérií a rozdělování smluv na části, s cílem podpořit inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž, podporovat malé a střední podniky na trzích veřejných zakázek a zajistit co nejvýhodnější využívání veřejných financí;

14.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o ambiciózní otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami s cílem odstranit asymetrii, pokud je o míru otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami EU ve srovnání s jinými obchodními partnery, a aby za tímto účelem zohlednila zprávu Parlamentu o návrhu Komise na vytvoření nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek a jeho nadcházející přezkum;

15.  poukazuje na skutečnost, že spotřebitelům jsou v rámci jednotného trhu prodávány výrobky, jejichž složení se v jednotlivých zásilkách liší, ačkoli značka i balení jsou totožné; vyzývá Komisi, aby ověřila, zda se v rámci politiky EU v oblasti hospodářské soutěže jedná o postup, který má negativní důsledky pro dodavatele místní a regionální produkce, zejména pak pro malé a střední podniky;

16.  domnívá se, že je naprosto zásadní, aby Komise nadále prosazovala účinnější konvergenci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v EU;

17.  vítá skutečnost, že se v zájmu dokončení jednotného digitálního trhu dochází k účinné interakci mezi prosazováním pravidel hospodářské soutěže a strategií věnovanou jednotnému digitálnímu trhu, a to zejména pokud jde o opatření spojená se zeměpisným blokováním a s licenčními smlouvami; domnívá se, že obdobný přístup by se měl uplatňovat i v rámci vnitřního energetického trhu, aby se odstranily překážky bránící volnému toku energie přes hranice a budování energetické unie;

18.  domnívá se, hospodářská soutěž v odvětví telekomunikací je zásadní nejen pro rozvoj inovací a investic do sítí, ale také pro zajištění cenové dostupnosti a výběru služeb pro spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby zachovala hospodářskou soutěž v tomto odvětví, a to i pokud jde o přidělování spektra;

19.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala nekalé a nezákonné podmínky a praktiky, které bankovní odvětví uplatňuje u spotřebitelských smluv; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž posilovala výměnu osvědčených postupů; naléhavě Komisi vyzývá, aby snížila veškerou byrokracii, která je důsledkem uplatňování politiky hospodářské soutěže;

20.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže by měla hrát důležitou roli při zajišťování větší bezpečnosti a transparentnosti finančních trhů pro spotřebitele; vítá také legislativní opatření přijatá v souvislosti s elektronickými platbami, a zejména pak zavedení stropních hodnot pro mezibankovní provize za transakce platebními kartami;

21.  připomíná Komisi, že politika hospodářské soutěže s sebou nese povinnost regulovat ceny služeb, u kterých je těžké stanovit, jaká je jejich tržní hodnota, jako jsou například poplatky za využívání bankomatu;

22.  vyzývá Komisi k prozkoumání sítí bankomatů z pohledu politiky hospodářské soutěže, vzhledem k tomu, že se jedná o síťovou infrastrukturu;

23.  domnívá se, že je zapotřebí věnovat větší pozornost tomu, jakým způsobem je nutné podporovat evropské společnosti s ohledem na to, že na světové úrovni konkurují podnikům obdobné velikosti z jiných částí světa, které nemusí dodržovat tatáž pravidla hospodářské soutěže jako evropské subjekty na domácí půdě;

24.  vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost obchodní politiky a politik hospodářské soutěže Unie s cíli své průmyslové politiky; poukazuje na to, že politika hospodářské soutěže Unie by neměla bránit vstupu evropských průmyslových špiček na trh; požaduje proto, aby obchodní politika a politika hospodářské soutěže podporovaly rozvoj a konkurenceschopnost evropského průmyslu na mezinárodní scéně;

Antimonopolní řízení – případy zneužívání dominantního postavení

25.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí, pokud jde o šetření týkající se zneužívání dominantního postavení na trhu vůči spotřebitelům v EU;

26.  konstatuje, že zneužívání dominantního postavení je zakázáno a představuje vážný problém z hlediska hospodářské soutěže;

27.  zastává názor, že Komise postupuje v případech zahrnujících porušení antimonopolního práva úspěšně a výrazně přispívá k uskutečnění vnitřního trhu se stejnými pravidly hospodářské soutěže;

28.  zdůrazňuje, že protikonkurenční praktiky a monopoly mohou vytvářet obchodní bariéry, které deformují obchodní a investiční toky; vyzývá Komisi, aby v zájmu volného a spravedlivého světového obchodu podnikla příslušné kroky na mezinárodní úrovni proti kartelům a protisoutěžním, oligopolním a monopolistickým praktikám narušujícím hospodářskou soutěž;

29.  domnívá se, že platná ustanovení pro uložení pokut za porušení pravidel právnickým osobám je třeba doplnit o přísnější postihy zodpovědných fyzických osob; zastává názor, že by postihy měly být natolik vysoké, aby zaručovaly odrazující účinek; zdůrazňuje význam úspěšné politiky oznamovatelů, která Komisi umožňuje odhalovat kartely;

30.  považuje právní jistotu za klíčový prvek a vyzývá Komisi, aby pravidla pro postihy, jako jsou pokuty ukládané za vytváření kartelů, začlenila do legislativního nástroje;

31.  shledává, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže nemusejí vyhovovat potřebám digitálního hospodářství a že používání cenových ukazatelů v tomto dynamickém hospodářském odvětví často neslouží zamýšlenému účelu; vyzývá Komisi, aby provedla na základě nových kritérií komplexní právní a ekonomické posouzení rychle se vyvíjejících trhů a přechodných obchodních modelů používaných digitálními podniky, abychom dobře pochopili strukturu trhů a jejich vývoj, a mohli tak přijmout vhodná opatření na ochranu spotřebitelů a náležitě zohlednit význam údajů a specifické tržní struktury digitální ekonomiky; poukazuje na to, že pro účely vymezení relevantního trhu, zejména v rámci digitální ekonomiky, je třeba uplatnit odpovídající kritéria hodnocení, pokud jde o hospodářskou soutěž;

32.  zdůrazňuje, že zajištění ochrany práv duševního vlastnictví je klíčovým prvkem pro spravedlivou hospodářskou soutěž, a s politováním konstatuje, že světové společnosti nejsou ochotny získávat licence nezbytné pro využívání evropských patentů; vyzývá Komisi, aby poskytla účinnou ochranu patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, a prováděla důkladný dohled s cílem zajistit, aby uživatelé patentů získávali licence řádným způsobem;

33.  vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda existuje nějaká souvislost mezi značným počtem politiků a bývalých ministrů ve správních radách energetických společností a oligopolními praktikami v odvětví energetiky v některých členských státech;

34.  vyjadřuje pochybnosti nad zdlouhavým vyšetřováním vedeným proti americkému internetovému gigantu Google a vyjadřuje politování nad tím, že netransparentní vyšetřování trvá již několik let, aniž bylo dosaženo konečných výsledků, neboť Komise až do roku 2014 váhala dát najevo svou vůli k odstranění tržních omezení; poukazuje na to, že zejména pokud se jedná o dynamické trhy, mohou se řízení trvající tak dlouho rovnat de facto vyklizení trhu a vytvářet nejistotu pro všechny zúčastněné strany;

35.  vyzývá Komisi, aby důkladně prošetřila postup společnosti Google, kdy je operační systém Android dodáván výhradně ve spojení s ostatními službami, a výrobci nemohou předinstalovat konkurenční produkty; vyzývá dále Komisi, aby důkladně prozkoumala dominantní postavení společnosti Google na trhu v oblasti přímé rezervace hotelů a aby se snažila najít vhodné řešení tohoto problému; podporuje opatření Komise, jejichž cílem je zajistit vyšší stupeň interoperability a přenositelnosti mezi všemi digitálními odvětvími, a zabránit tak vzniku scénáře, kdy „vítěz bere vše“; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise měla správné nástroje k tomu, aby si udržela aktuální přehled o rychlém vývoji na digitálním trhu;

36.  vyzývá Komisi, aby důkladně provedla a dokončila všechna další zahájená kartelová šetření a aby odstranila veškerá omezení trhu; vítá skutečnost, že nová komisařka odmítá podřídit se politickému nátlaku, a vyzývá k urychlení řízení tak, aby bylo výsledků dosaženo v příštím roce; vítá proto oznámení námitek, které Komise zaslala společnosti Google ke službě nakupování na základě porovnávání nabídek; vyzývá Komisi, aby pokračovala v rozhodném přezkumu všech problémů, které byly identifikovány v rámci jejích vyšetřování, včetně dalších oblastí zkresleného vyhledávání, s cílem zajistit rovné podmínky pro všechny subjekty na digitálním trhu;

37.  poukazuje na to, že podle článku 8 nařízení o kartelových řízeních (nařízení (ES) č. 1/2003) může Komise nařídit předběžná opatření, hrozí-li hospodářské soutěži vážná a nenapravitelná škoda; vyzývá Komisi, aby stanovila, do jaké míry lze taková opatření uplatňovat ve vleklých řízeních ve věcech hospodářské soutěže, zvláště v oblasti digitálního trhu;

38.  připomíná, že neutralita sítě (kterou se rozumí zásada, podle které se s veškerým internetovým provozem nakládá rovnocenně, bez diskriminace, omezení nebo zásahů a bez ohledu na odesílatele, příjemce, typ, obsah, zařízení, službu nebo aplikaci) má zásadní význam, pokud jde o zajištění nediskriminace internetových služeb a zajištění hospodářské soutěže v plném rozsahu;

39.  zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže by se měla opírat o důkazy, a vítá šetření elektronického obchodování, jež provádí Komise v souvislosti s možnými překážkami přeshraničnímu on-line obchodování se zbožím mimo jiné v odvětvích elektroniky, oděvů a obuvi a v případě digitálního obsahu;

40.  konstatuje, že případ společnosti Google vyvolal obecnou diskusi o moci dominantních internetových platforem, jako je eBay, Facebook, Apple, LinkedIn, Amazon, Uber, Airbnb atd., jejich vlivu na trhy a na veřejnou sféru a o nutnosti regulovat tyto platformy s cílem trhy i veřejnou sféru chránit; poukazuje na to, že cílem regulace internetových platforem by mělo být zajištění lepší ochrany uživatele při zachování pobídek k inovacím;

41.  vyzývá Komisi, aby prošetřila dominantní postavení společnosti Google na trhu v oblasti přímé rezervace hotelů; poukazuje na to, že společnost usiluje o to, aby osoby hledající hotel rezervovaly a platily prostřednictvím Google spíše než prostřednictvím stránek třetí strany poskytující služby v oblasti cestování nebo ubytování; zdůrazňuje, že tento trend může být kontroverzní, protože společnost Google se stává on-line cestovní agenturou nebo jejím ekvivalentem a inkasuje rezervační poplatky; konstatuje, že většina hoteliérů by preferovala přímé rezervace před rezervacemi prostřednictvím stránky třetí strany nebo agregátorů; zdůrazňuje, že společnost Google by mohla využít svého dominantního postavení a jeho prostřednictvím oslabit konkurenty na trzích cestovního ruchu, a tím poškodit zákazníky;

42.  vítá nedávno přijaté pozměňovací návrhy Komise k nařízení (ES) č. 773/2004 o vedení řízení Komisí podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES a související sdělení vyplývající ze směrnice o žalobách o náhradu škody; vyjadřuje politování nad tím, že Parlament nebyl do vypracování pozměňovacích návrhů zapojen;

43.  poukazuje na to, že politika hospodářské soutěže je klíčovým prvkem dokončení jednotného digitálního trhu; je toho názoru, že důsledná politika hospodářské soutěže uplatňovaná na rychle se rozvíjející trhy vyžaduje důkladné znalosti trhu; vítá proto skutečnost, že je prováděno odvětvové šetření v oblasti elektronického obchodu pro účely strategie jednotného digitálního trhu;

Státní podpora

44.  vyzývá Komisi, jakožto strážkyni Smluv, aby bedlivě dohlížela na provádění výše uvedené směrnice členskými státy a aby zajistila, aby její ustanovení byla prosazována stejným způsobem v celé EU; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní správní orgány, aby aktivně prosazovaly dodržování evropské politiky hospodářské soutěže a vysvětlovaly její právní základ; zdůrazňuje, že je nutné řešit stejným způsobem horizontální i vertikální státní podporu; domnívá se, že je zapotřebí ve všech částech Evropské unie vytvářet povědomí o klasifikaci a poskytování nezákonné státní podpory, zvláště když se rozhodnutí o podpoře tohoto druhu v podstatě rovnají protisoutěžním a protekcionistickým opatřením; je však toho názoru, že odlehlé a okrajové oblasti a ostrovy by měly mít větší prostor než v současnosti při uplatňování pravidel pro státní podporu;

45.  domnívá se, že Komise musí zejména v souvislosti s řízeními o státní podpoře důkladněji ověřovat údaje poskytované členskými státy a zlepšit spolehlivost, neboť se opakovaně objevují pokusy o nedodržování právního základu a zákonných povinností nebo o hledání kompromisů, které jsou více či méně na hranici zákona; domnívá se dále, že takové šetření by mělo vycházet z předpokladu, že státy musí zajistit ve strategických a životně důležitých odvětvích, jako je energetika, doprava a zdravotní péče, naprostou bezpečnost, kontinuitu dodávek a poskytování služeb všem občanům a že je třeba dbát nejen na to, aby nebyla přijata zákonná ustanovení, která by poškozovala jiné členské státy nebo Unii;

46.  znovu opakuje, že strukturální fondy EU nesmí být využívány takovým způsobem, který by přímo či nepřímo podporoval přesunutí služeb či výroby do jiných členských států, například zavedením čekací lhůty pro podniky, které jsou příjemci těchto finančních prostředků; zdůrazňuje, že státní podpora je někdy nezbytná z hlediska zajištění poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, například v odvětvích energetiky, dopravy a telekomunikací; zdůrazňuje, že státní intervence je často nejúčinnějším nástrojem politik pro zajištění poskytování služeb, které mají klíčový význam pro zachování hospodářských a sociálních podmínek v izolovaných, odlehlých a okrajových regionech a na ostrovech v Unii;

47.  vítá nové pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, které Komise přijala v roce 2014, a jejich provedení do obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER);

48.  vítá zařazení sociální podpory pro dopravu rezidentů z odlehlých regionů do obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER), čímž je uznána problematika konektivity; zdůrazňuje, že konektivita okrajových ostrovních regionů má zároveň zásadní význam pro udržení a rozvoj přijatelné úrovně hospodářské a sociální iniciativy zachováním nezbytných obchodních vztahů;

49.  vítá současné šetření Komise týkající se odložených daňových pohledávek a závazků, kterých využívá bankovní sektor v několika členských státech; je toho názoru, že odložené daňové pohledávky a závazky by měly být se zpětnou účinností povoleny dle ustanovení o státní podpoře, pokud jsou spojeny s konkrétními podmínkami týkajícími se finančních cílů pro reálnou ekonomiku;

50.  opakuje svůj požadavek, aby Komise prověřila, zda bankovní odvětví od počátku krize obdrželo implicitní dotace a státní podporu v podobě poskytování nekonvenční podpory likvidity;

51.  vítá zavedení nových pokynů pro státní podporu v rámci rizikového financování, které mají především umožnit účinnější podporu malých a středních podniků, inovativních společností se střední tržní kapitalizací a začínajících podniků, jež jsou vzhledem ke své velikosti výrazně znevýhodněny;

52.  kritizuje skutečnost, že daňové modely narušující hospodářskou soutěž mohou vést k závažným problémům zejména v případě malých a středních podniků a rovněž v případě řady členských států, které takové daňové modely neuplatňují;

53.  vítá skutečnost, že Komise v rámci modernizace právních předpisů pro státní podporu usiluje o vydání nových pokynů, které upřesní, co je považováno za státní podporu v oblasti daní a stanovování přiměřených převodních cen;

54.  žádá Komisi o samostatnou studii, která by posoudila, zda ustanovení o státní podpoře v EU brání konsolidaci a posílení konkurenceschopnosti evropských společností vůči jejich světovým konkurentům, v neposlední řadě s ohledem na mechanismy zadávání veřejných zakázek a rovněž vzhledem k nedávnému uzavření transpacifického partnerství (TPP);

Kontrola slučování podniků

55.   konstatuje, že v digitálním hospodářství se slučování a akvizice dříve oceňovaly převážně na základě obratu dotčených podniků, což je nedostatečné; zdůrazňuje, že také podniky s nízkým obratem a značnými počátečními ztrátami mohou mít velkou zákaznickou základnu, a tedy robustní objem dat a silné postavení na trhu, jak dokládá akvizice společnosti WhatsApp společností Facebook schválená Komisí bez jakýchkoli podmínek, která vytvořila precedent;

56.  je toho názoru, že v některých hospodářských odvětvích, v prvé řadě v digitální ekonomice, by se měla uplatňovat další kritéria, která přesahují přístup založený na ceně, tržním podílu a obratu, jelikož fúze mohou často způsobovat omezení trhu;

57.  zastává názor, že zejména v digitálním hospodářství a s ohledem na ochranu spotřebitele je nutné aktualizovat obecná pravidla hospodářské soutěže tak, aby odpovídala tržní realitě a že při posuzování fúzí podniků musí být zavedena další nová kritéria, jako jsou např. kupní ceny, případné překážky pro vstup na trh, zásadní význam dat a přístupu k datům, specifikace platformy a související dopady na sítě a také otázka, zda v daném odvětví existuje globální soutěž; vyzývá Komisi, aby vzala v potaz hlavně obchodní model podniků v digitálním hospodářství a možné překážky pro vstup na trh, včetně faktorů, jako jsou možnosti pro přechod mezi platformami a přenositelnost údajů;

58.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost, aby nezávislí maloobchodníci, kteří podle práva hospodářské soutěže smějí spolupracovat prostřednictvím svých kamenných prodejen, mohli rovněž poskytovat společné nabídky v elektronickém prodeji;

59.  domnívá se, že nesprávné hodnocení pozice na trhu, které je spojeno s dosavadní definicí trhu, často poškozuje evropské podniky, zejména ve věku globalizace a na dynamickém digitálním trhu; vybízí Komisi, aby zvážila úpravu v rámci nařízení o spojování;

60.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že k otázce definice trhu je příliš často zaujímán úzce vnitrostátní přístup, který náležitě nezohledňuje internacionalizaci trhů, jak se stalo například v případě nařízení o spojování;

Finanční pomoc a daně

61.  zdůrazňuje, že – jak již po páté po sobě uvedl ve své výroční zprávě o hospodářské soutěži – dočasná státní podpora ve finančním sektoru byla pro stabilizaci celosvětového finančního systému nezbytná, avšak že musí být urychleně snížena nebo zcela zastavena a přehodnocena, má-li být bankovní unie dokončena; zdůrazňuje, že je stále naléhavě třeba odstranit subvence (poskytované formou implicitních záruk pro finanční instituce, které jsou stále příliš velké, než aby mohly padnout), aby se ve finančním sektoru nastavily rovné podmínky a aby se chránili daňoví poplatníci, v jejichž zájmu je nutné zaručit, aby subvence nesloužily soukromým právnickým osobám k vytváření nežádoucích neočekávaných zisků nebo výhod; zdůrazňuje, že ke státní podpoře je nutné zaujmout restriktivní přístup;

62.  zdůrazňuje, že spravedlivá daňová soutěž má zásadní význam pro integritu vnitřního trhu, udržitelnost veřejných financí a zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže;

63.  domnívá se, že značné rozdíly mezi tím, jak členské státy v posledních letech využívaly státní podporu ve finančním sektoru, by mohly v tomto odvětví narušovat hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby upřesnila pravidla a postupy pro schvalování státní podpory ve finančním sektoru; domnívá se, že jakmile bude dokončena bankovní unie, bude nutné jako poslední opatření omezit státní podporu bankovního sektoru, přičemž je třeba zajistit, aby regulace nenarušila soutěž ve prospěch velkých bank a aby byl k dispozici dostatečný kredit pro malé a střední podniky;

64.  domnívá se, že Komise by měla zvážit možnost, že by poskytnutí státní podpory bankám bylo podmíněno poskytováním úvěrů malým a středním podnikům;

65.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro nižší, avšak lépe cílenou státní podporu, jenž bude usilovat o omezení státní podpory, které otevře prostor pro snížení daní, což podpoří nové podniky a spravedlivou hospodářskou soutěž, namísto toho, aby se podporovaly staré struktury a zavedené subjekty;

66.  zdůrazňuje, že při využívání státní podpory pro služby obecného zájmu má rozhodující význam prospěch spotřebitelů a občanů, nikoli dnešní potřeby jednotlivých společností nebo veřejných subjektů;

67.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jaké podmínky navrhne Evropská centrální banka pro udělování nových bankovních licencí, aby se zajistily rovné podmínky bez výrazných překážek pro vstup na trh; je pevně přesvědčen o tom, že vzhledem k vysoké koncentraci v bankovním sektoru některých členských států by byl vyšší počet bankovních subjektů přínosný pro spotřebitele i malé a střední podniky;

68.  zdůrazňuje, že v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem nadnárodními společnostmi mají klíčový význam právní předpisy EU upravující dotace;

69.  vítá, že Komise v roce 2014 zahájila šetření nezákonné státní podpory formou nekalé daňové soutěže, z níž těžily určité společnosti, které bylo v roce 2015 rozšířeno na všech 28 zemí EU; dále vyzývá členské státy, aby v budoucnu Komisi zavčas a bez průtahů poskytovaly všechny relevantní informace o svých daňových postupech a konečně začaly plnit svou ohlašovací povinnost a Komisi a Parlamentu poskytovaly informace o všech zvláštních ujednáních, která mohou mít dopad na jiné členské státy a na malé a střední podniky;

70.  konstatuje, že Komise v posledních funkčních obdobích zahájila jen velmi malý počet šetření případů státní podpory potenciálně daňové povahy, třebaže v dané době byla zveřejněna náležitě podložená podezření; vyzývá Komisi, aby využila výsledky stávajících šetření jako základ pro přesnější a účinnější nastavení pravidel pro státní podporu daňové povahy, aby plně využila svých pravomocí podle pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže k potírání škodlivých daňových praktik a aby sankcionovala členské státy a společnosti, u nichž se prokáže, že byly do takových praktik zapojeny; vyzývá Komisi, aby současně specifikovala daňová opatření, která nejsou v souladu s politikou státní podpory;

71.  domnívá se, že v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže mezi společnostmi v souladu s nařízením Komise (EU) č. 651/2014 by měly být podporovány společnosti se sídlem v regionech, které jsou dočasně nebo trvale znevýhodněny, a že by měla být umožněna větší pružnost regionům se závažnými hospodářskými problémy, například regionům zahrnutým do cíle pro konvergenci a konkurenceschopnost a ostrovním regionům;

72.  s politováním konstatuje, že od roku 1991 byl šetřen jen velmi malý počet případů státní podpory v souvislosti s nekalou daňovou soutěží, a zdůrazňuje, že je nutné zajistit široký přístup k informacím, díky nimž bude možné zahájit vyšetřování dalších podezřelých případů; je znepokojen současnými limitovanými zdroji příslušných útvarů Komise, které mohou snižovat jejich schopnost zabývat se podstatně větším počtem případů;

73.  zdůrazňuje, že pouze řízením o státní podpoře nelze v několika členských státech trvale ukončit nekalou daňovou soutěž; jeden rok po vypuknutí aféry LuxLeaks je nutné dosáhnout dalších konkrétních výsledků, např. vytvořit společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, zrevidovat směrnici o DPH tak, aby se zamezilo podvodům, zavést povinnost, aby velké mezinárodní podniky zveřejňovaly obraty a zisky odděleně pro jednotlivé země, a požadovat po členských státech, aby zvýšily transparentnost ve svých daňových postupech a zavedly vzájemnou ohlašovací povinnost;

74.  je toho názoru, že daňové praktiky, které v současnosti využívají některé členské státy, závažně ohrožují vnitřní trh, že zejména nadnárodní společnosti musí poctivě a řádně přispívat k veřejným financím členských států a že je třeba dále prošetřit velmi rozšířené škodlivé daňové praktiky a daňová rozhodnutí, která oslabují základ daně z příjmů právnických osob, a agresivní daňové plánování v Evropě; vítá, že byl ustaven výbor TAXE;

75.  zdůrazňuje, že v rámci Parlamentu by měl být zřízen vyšetřovací výbor, který by podrobněji prozkoumal velmi rozšířené škodlivé daňové praktiky a daňová rozhodnutí, která oslabují základ daně z příjmů právnických osob, a agresivní daňové plánování v Unii; zdůrazňuje, že Parlament by v každém případě měl pokračovat ve své práci a zabývat se nekalou daňovou soutěží v EU;

76.  zastává názor, že spravedlivá daňová soutěž patří k ustavujícím prvkům vnitřního trhu, avšak že je třeba – nehledě na primární pravomoc členských států – zabránit nekalé daňové soutěži, například pomocí harmonizovaných daňových základů, výměny informací mezi daňovými orgány a zákonem stanovené výslovné možnosti kontrolovat pohyb kapitálu, pokud to bude nezbytné pro řádné fungování daňového systému v Unii; domnívá se, že zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) by zvýšilo transparentnost systému; domnívá se, že otázku konsolidace lze řešit později a tento požadavek by neměl být překážkou rychlému zavedení CCCTB;

77.  zdůrazňuje, že na vnitřním trhu jsou noví účastníci a malé a střední podniky, které působí pouze v jedné zemi, znevýhodněni vůči nadnárodním společnostem, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím celé škály rozhodnutí a nástrojů, které mají k dispozici pouze ony; se znepokojením konstatuje, že ačkoli jsou všechny podmínky stejné, výsledná nižší daňová zátěž vede k tomu, že nadnárodní společnosti dosahují po zdanění vyšší zisk, a tudíž vznikají nerovné podmínky na úkor jejich konkurentů na vnitřním trhu, kteří nevyužívají agresivní daňové plánování a platí daně v místě nebo místech, kde jim vzniká zisk; zdůrazňuje, že podpora škodlivých daňových praktik vytvořením evropské společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem (SUP), jejíž stanovy explicitně umožňují dvojí sídlo, tj. oficiální sídlo na jednom místě a administrativní ústředí jinde, je pro EU chybný přístup;

78.  zdůrazňuje, že Komise musí mít samozřejmě přístup k údajům, jež si mezi sebou vyměňují daňové orgány a jsou relevantní z hlediska práva hospodářské soutěže;

79.  domnívá se, že daňové plánování může narušovat spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby definici „stálé provozovny“ upravila tak, aby se společnostem znemožnilo uměle obcházet daňové povinnosti v členských státech, v nichž vyvíjejí hospodářskou činnost; zdůrazňuje, že tato definice by měla řešit také specifickou situaci v digitálním odvětví a zajistit, aby společnost zapojená do plně nemateriálních činností byla považována za společnost s trvalou provozovnou v členském státě, pokud si v ekonomice dané země udržuje výraznou digitální přítomnost;

80.  zdůrazňuje, že Komise musí při rozhodování v otázkách hospodářské soutěže vnímat vnitřní trh jakožto jeden trh, nikoli jako soubor místních nebo vnitrostátních trhů;

81.  domnívá se, že vzhledem k daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, jejichž výši různé studie odhadují až na jeden bilion (1 000 000 000 000) EUR ročně, musí členské státy konečně začít jednat a tuto praxi omezit; zastává názor, že omezení daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem má zásadní význam pro větší konsolidaci veřejných rozpočtů; vítá, že ministři financí G20 nedávno přijali nová pravidla vypracovaná OECD, jak řešit oslabování daňové základny a přesouvání zisku, což povede k vyšší transparentnosti, odstraní mezery v právních předpisech a omezí využívání daňových rájů; domnívá se, že vzhledem k úrovni integrace musí jít EU nad rámec návrhů, které byly představeny v projektu OECD pro řešení problémů oslabování daňové základny a přesouvání zisku, pokud jde o koordinaci a sbližování, a musí se zaměřit na boj proti všem formám škodlivé daňové soutěže na vnitřním trhu; zdůrazňuje však, že přístup OECD se stále zakládá na „měkkém“ právu a že její činnost, má-li řešit potřeby jednotného trhu, musí být na úrovni EU doplněna řádným legislativním rámcem, tj. formou směrnice namířené proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku, která bude v oblastech, které nejsou dostatečně pokryty, přísnější než příslušná iniciativa OECD; žádá, aby bylo vypracováno posouzení dopadu daňových podvodů a vyhýbání se daňovým povinnostem na hospodářství, finance a hospodářskou soutěž;

82.  zastává názor, že s ohledem na nekalé daňové praktiky používané některými členskými státy je nutné, aby se politika vnitřního trhu a politika hospodářské soutěže doplňovaly s cílem zajistit spravedlivé rozdělování zisků a znemožnit jejich přesouvání do určitých členských států nebo i mimo EU za účelem minimalizace daňové povinnosti;

83.  zdůrazňuje, že základní podmínkou předcházení agresivnímu daňovému plánování je komplexní, transparentní a účinná výměna informací o daních; současně poukazuje na to, že zjednodušení daňové právní úpravy na úrovni členských států by výrazně pomohlo posílit transparentnost a jasnost;

84.  vítá, že komisařka pro hospodářskou soutěž hodlá reorganizovat kontroly státní podpory a docílit spravedlivého daňového zatížení pro všechny; očekává, že předtím bude vypracováno rozsáhlé a komplexní hodnocení, a vyzývá členské státy, aby Parlamentu poskytly všechny vyžádané dokumenty a přestaly blokovat pokrok v této oblasti, přičemž je třeba mít na paměti, že různé členské státy musí reagovat na různé politické imperativy na základě své zeměpisné polohy, velikosti, fyzických i jiných charakteristik a stavu svého hospodářského a sociálního rozvoje; vybízí k revizi pokynů pro státní podpory v daňové oblasti tak, aby se vztahovaly na případy nekalé hospodářské soutěže, které překračují rámec daňových rozhodnutí a převodů;

85.  vyzývá Komisi, aby v blízké budoucnosti stanovila podrobné pokyny pro státní podporu v daňové oblasti a pro stanovování převodních cen; zdůrazňuje, že takové pokyny se v jiných politických oblastech ukázaly jako velmi účinné pro odstranění a prevenci zavádění určitých praktik, které jsou v rozporu s pravidly státní podpory EU, v členských státech; poukazuje na to, že takové pokyny jsou účinné pouze za předpokladu, že stanoví velmi přesná pravidla, zejména ve formě kvantitativních prahových hodnot;

86.  vyzývá členské státy, aby zveřejňovaly informace o svých daňových rozhodnutích a prezentovaly je podle jednotlivých regionů s cílem zajistit, aby v některých regionech nebylo přijímáno příliš mnoho daňových rozhodnutí, což by pro ně de facto vytvářelo státní podporu;

87.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení sankcí buď proti dotyčnému státu, nebo společnosti v závažných případech poskytování protiprávní státní podpory;

88.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně upravila stávající předpisy tak, aby bylo možné vyplatit finanční prostředky získané zpět v důsledku porušení předpisů EU o státní podpoře v podobě daňových opatření těm členským státům, které utrpěly škodu v důsledku oslabení své daňové základny, nebo je převést do rozpočtu EU, a nikoli členskému státu, který poskytl nezákonnou státní podporu v podobě daňových opatření, jak se děje v současnosti, neboť tento předpis tak vytváří další pobídku k daňovým únikům; vyzývá Komisi, aby v zájmu potírání škodlivých daňových praktik využila veškeré své pravomoci, které jí udělují právní předpisy EU upravující hospodářskou soutěž;

89.  požaduje, aby byl vytvořen právní rámec EU, který by předcházel narušování hospodářské soutěže pomocí agresivního daňového plánování a daňových úniků; s ohledem na vytvoření rovných podmínek doporučuje zavedení automatické povinné výměny informací o daňových rozhodnutích, CCCTB a záruky, že žádný zisk nezůstane v EU nezdaněn;

90.  zdůrazňuje, že pro účinné uplatňování zásad práva hospodářské soutěže ve věku globalizace má klíčový význam mezinárodní spolupráce; vyzývá proto Komisi, aby v záležitostech týkajících se hospodářské soutěže podporovala užší mezinárodní spolupráci; zdůrazňuje, že dohody v oblasti práva hospodářské soutěže umožňující vzájemnou výměnu informací mezi orgány pro hospodářskou soutěž, které vedou šetření, by mohly obzvláště účinným způsobem přispět k mezinárodní spolupráci v záležitostech týkajících se hospodářské soutěže;

91.  domnívá se, že transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) a veškeré další mezinárodní obchodní a investiční dohody by měly zahrnovat rozsáhlý oddíl věnovaný hospodářské soutěži;

92.  zdůrazňuje, že obchodní partneři by měli těžit z rostoucí obchodní konkurence, investic soukromého sektoru, realizovaných mimo jiné formou partnerství soukromého a veřejného sektoru, a z vyšší životní úrovně spotřebitelů;

93.  zdůrazňuje, že EU by měla intenzivněji usilovat o monitorování toho, jak jsou uplatňovány obchodní dohody, aby mohla mimo jiné posoudit, zda jsou dodržována pravidla hospodářské soutěže a zda obchodní partneři v plné míře uplatňují a plní přijaté závazky;

94.  žádá Komisi, aby využila obchodní politiku jako prostředek ke stanovení celosvětových pravidel pro politiku hospodářské soutěže, aby mohly být odstraněny stále početné překážky obchodu; domnívá se, že ideálním řešením je dlouhodobý cíl spočívající v uzavření mnohostranné dohody o pravidlech hospodářské soutěže v rámci Světové obchodní organizace;

95.  podporuje iniciativy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a OECD v oblasti politiky hospodářské soutěže a jejich snahy o zlepšení spolupráce v této oblasti na celém světě;

96.  vybízí Komisi a orgány pro hospodářskou soutěž členských států, aby se aktivně zapojily do Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž;

97.  požaduje, aby byla zavedena opatření, která zajistí, aby veškeré výrobky dovezené ze třetích zemí splňovaly ekologické, zdravotní a sociální normy uplatňované v Unii a prosazované na světovém trhu, s cílem chránit evropské průmyslové výrobce před nekalou hospodářskou soutěží;

98.  vyzývá Komisi, aby podpořila rozvojové země v jejich snahách o posílení spravedlivé hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby tuto spolupráci dále rozvíjela, zejména s orgány pro hospodářskou soutěž rozvíjejících se ekonomik, a aby zajistila přijetí vhodných záruk;

99.  poukazuje na to, že rovný přístup ke zdrojům, včetně zdrojů energie, má zásadní význam pro spravedlivou soutěž na světovém trhu; v této souvislosti poukazuje na význam cenově dostupné a udržitelné energie a zabezpečení dodávek energie v obchodních dohodách;

100.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila výsledky stávajících šetření konkurenčních praktik v potravinářském průmyslu, energetice, dopravě a ve sdělovacích prostředcích;

101.  vítá nové pokyny pro státní podporu leteckých společností a letišť v EU, které byly Komisí přijaty v rámci modernizace státní podpory; vyzývá Komisi, aby v rámci mezinárodních smluv neprodleně stanovila obdobný soubor pravidel pro dotované letecké společnosti ze třetích zemí, které provozují lety s odletem nebo příletem do EU, aby se mezi přepravci z EU a ze třetích zemí zajistila spravedlivá hospodářská soutěž;

102.  naléhá na Komisi, aby prostřednictvím Evropské sítě pro hospodářskou soutěž podporovala výměnu osvědčených postupů s cílem vyřešit otázky spojené s aliancemi distributorů, jejichž četné případy již vyšetřují příslušné orgány v členských státech; požaduje, aby byla při těchto jednáních zohledněna provázanost mezi vnitrostátní a evropskou úrovní;

103.  vyzývá Evropskou síť pro hospodářskou soutěž, aby jednala o rostoucí síti aliancí skupujících maloobchodní značky na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU;

104.  vyzývá Komisi, aby postupně vytvořila rámec hospodářské soutěže v EU tak, aby do sledování potravinářského dodavatelského řetězce v Evropě zahrnul ukazatele SAFA (rámce pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému), které vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), včetně ukazatelů uvedených v hlavách Spravedlivé stanovení cen a transparentní smlouvy (S.2.1.1.) a Práva dodavatelů (S.2.2.1);

105.  požaduje vytvoření evropské observatoře pro ceny potravin a zemědělských výrobků v místě původu a místě určení; upozorňuje na španělský cenový index IPOD pro místo původu a místo určení jako možný model pro sledování potenciálního zneužívání zemědělců a spotřebitelů maloobchodníky;

106.  vybízí k přijetí závazného opatření, kterým se bude v rámci potravinářského dodavatelského řetězce bojovat proti maloobchodníkům poškozujícím zemědělce a spotřebitele;

107.  je obzvláště znepokojen situací v mlékárenství, kde maloobchodníci po zrušení systému kvót diktují ceny značně pod výrobními náklady;

Demokratické posílení politiky hospodářské soutěže

108.  vítá pravidelný dialog mezi komisařkou pro hospodářskou soutěž a Parlamentem, avšak zastává názor, že právo konzultace v klíčových otázkách nepostačuje;

109.  konstatuje, že v oblasti práva hospodářské soutěže je Parlament do legislativního procesu zapojen pouze postupem konzultace, takže může uplatňovat mnohem menší vliv na právní úpravu než Komise a Rada;

110.  vítá pravidelný dialog, který Komise s Parlamentem vede o otázkách hospodářské soutěže; znovu požaduje, aby se na základní legislativní směrnice a pokyny vztahoval postup spolurozhodování; domnívá se, že aktuální dialog mezi Parlamentem a orgánem EU pro hospodářskou soutěž by se měl zintenzivnit, zejména za účelem posouzení a přijetí úkonů na základě požadavků, které Parlament vznesl v předcházejících letech; domnívá se, že nezávislost GŘ Komise pro hospodářskou soutěž má mimořádný význam pro úspěšné dosažení jeho cílů; vyzývá Komisi k přidělení dostatečných finančních a lidských zdrojů ve prospěch GŘ pro hospodářskou soutěž; požaduje zejména, aby útvary, které vypracovávají pokyny, byly přísně odděleny od útvarů odpovědných za jejich uplatňování v konkrétních případech;

111.  domnívá se, že Parlament by měl mít v politice hospodářské soutěže spolurozhodovací pravomoci; vyjadřuje politování nad tím, že články 103 a 109 SFEU stanoví pouze konzultaci s Parlamentem; je přesvědčen, že tento demokratický deficit nelze tolerovat; navrhuje, aby byl tento deficit co nejdříve odstraněn formou interinstitucionálních ujednání v oblasti politiky hospodářské soutěže a aby byla při nejbližší změně Smlouvy provedena příslušná oprava;

112.  žádá, aby byly Parlamentu přiznány spolurozhodovací pravomoci v politice hospodářské soutěže zejména tehdy, jedná-li se o zásadní principy a závazné pokyny, a vyjadřuje politování nad tím, že demokratický rozměr této oblasti unijní politiky nebyl při poslední novelizaci Smlouvy posílen; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na odpovídající úpravu Smluv tak, aby se řádný legislativní postup vztahoval i na právo hospodářské soutěže;

113.  žádá Komisi, aby s Parlamentem úžeji spolupracovala při zkoumání odvětvových zvláštností, přičemž by měla být zaručena důvěrnost určitých informací předkládaných zúčastněnými stranami; požaduje, aby v případě, že v brzké době nedojde k usilované změně Smlouvy, byla nařízení Rady do budoucna založena na článku 114 SFEU o fungování vnitřního trhu, aby tak mohla být přijímána postupem spolurozhodování; zdůrazňuje, že práce na směrnici o žalobách o náhradu škody může být vzorem pro budoucí interinstitucionální spolupráci ve věcech hospodářské soutěže; vyzývá komisařku pro hospodářskou soutěž, aby pokračovala v dialogu s příslušnými výbory Parlamentu a s pracovní skupinou pro hospodářskou soutěž Hospodářského a měnového výboru Parlamentu;

114.  zastává názor, že Komise by měla v dohledné době vypracovat hodnocení různých návrhů Parlamentu k dalšímu rozvoji politiky hospodářské soutěže, jež se soustředí na výsledky a vytyčený cíl, a toto hodnocení by měla zveřejnit;

115.  zdůrazňuje, že GŘ Komise pro hospodářskou soutěž by mělo při své budoucí práci řádně zohledňovat stanoviska Parlamentu v jeho dřívějších zprávách o politice hospodářské soutěže;

116.  domnívá se, že by měly být zachovány všechny osvědčené formy dosavadního dialogu;

117.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a orgánům členských států pro ochranu hospodářské soutěže.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Právní základ

Články 101–109 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) obsahují závazná pravidla hospodářské soutěže na společném vnitřním trhu, který je založen na otevřené ekonomice s volnou soutěží.

V souladu s těmito články jsou zakázány jakékoli dohody a ujednání mezi podniky, které poškozují obchod mezi členskými státy a vedou ke zneužívání dominantního postavení na trhu. Převzetí podniků s významem pro celou Unii a spojení podniků, které vede nebo může vést k významné koncentraci trhu, podléhá kontrole Evropské komise a může být v některých případech vázáno na určité podmínky, nebo dokonce zakázáno.

Kromě několika výjimek je poskytování státní podpory určitým jednotlivým podnikům nebo produktům, v jehož důsledku dochází k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, obecně zakázáno. Za určitých podmínek však může Komise tyto státní podpory povolit a v každém případě musí být Komisi oznámeny za účelem přezkoumání.

Pravidla hospodářské soutěže platí i pro státní podniky, veřejné služby a služby obecného zájmu. Platnost pravidel hospodářské soutěže může být pozastavena (Komisí) pouze v případě, že je ohroženo dosažení cíle těchto zvláštních služeb. Základním cílem pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže je ochrana soutěže před jejím narušováním. Účinná hospodářská soutěž není samoúčelná, ale je předpokladem pro vytvoření svobodného a dynamického vnitřního trhu.

Pravidla hospodářské soutěže se v průběhu mnohaleté správní praxe Komise osvědčila a dále se rozvíjela a upevňovala v judikatuře evropských soudů, takže v současnosti jsou považována za obecně přijímaná a stabilní.

Ke zprávě za rok 2014

Ve zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2014 Komise zdůrazňuje, že tento rok znamenal pro Evropu nový začátek, protože její předseda Juncker v přehledu úkolů nové Komise zdůraznil, že i politika hospodářské soutěže bude „v přiměřené míře přispívat k naší agendě pro zaměstnanost a hospodářský růst, mimo jiné i v oblastech, jako je digitální vnitřní trh, energetická politika, finanční služby, průmyslová politika a boj proti daňovým únikům.“

Zpráva o hospodářské soutěži za rok 2014, kterou předložila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová, však v zásadě pokrývá funkční období předcházející Komise, a zejména bývalého komisaře pro hospodářskou soutěž Almunii. Nové zaměření politiky EU v oblasti hospodářské soutěže mohlo proto být uplatňováno až od listopadu 2014, a vzbudit tak očekávání, že kromě pokračujícího rozvoje politiky hospodářské soutěže budou v budoucnu stanoveny nové priority.

Evropský parlament byl doposud v souvislosti s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže zapojen pouze do postupu konzultace. Jeho vliv tak bohužel zůstává ve srovnání s Komisí a Radou omezený.

Parlament proto v minulosti opakovaně požadoval, aby v souvislosti s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže byl zaveden řádný legislativní postup podle Lisabonské smlouvy. Tento postup se zpravodaji jeví jako nezbytný, neboť Komise jako silný orgán prosazující pravidla v oblasti hospodářské soutěže nemůže současně prostřednictvím pokynů vymezovat právní rámec a následně být odpovědná za provádění těchto pokynů a ukládat vysoké pokuty.

Vzhledem k tomu, že chybí spolurozhodování, představuje usnesení Evropského parlamentu k výroční zprávě Komise o hospodářské soutěži jedno z nejdůležitějších měřítek pro kontrolu výkonné moci v této důležité evropské oblasti činnosti.

V posledních letech, zejména od přijetí Lisabonské smlouvy, však usnesení Parlamentu není pouhou reakcí na výsledky Komise v uplynulém vykazovaném období, ale i vodítkem pro Komisi pro aktuální klíčová témata v oblasti práva hospodářské soutěže a jeho uplatňování.

Již dlouho platí dohoda, jejíž plnění přislíbila i nová komisařka Vestagerová, že příslušný člen Komise se bude pravidelně účastnit schůzí Hospodářského a měnového výboru, aby objasnil nejnovější politické priority politiky hospodářské soutěže a aby s poslanci diskutoval o jednotlivých rozhodnutích.

V uplynulých letech po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost však Komise přistupovala k pravidelnému veřejnému hodnocení návrhů předložených Parlamentem nepříliš uspokojivě a v některých případech je neprováděla vůbec. Jedním z požadavků do budoucna tedy je, aby Komise vedle svých výročních zpráv o hospodářské soutěži, v nichž se věnuje vlastní činnosti a vlastním prioritám, zaujala v přiměřené lhůtě po přijetí usnesení Parlamentu písemně i ústně stanovisko k jednotlivým návrhům, které Parlament zpravidla schválí valnou většinou.

Zpravodaj se domnívá, že mezi úkoly Komise by v budoucnu mělo patřit podrobnější informování o nepovolených státních podporách, jejich důsledné přezkoumávání a preventivní dohled nad nimi, neboť tyto podpory narušují hospodářskou soutěž mezi podniky, jednotlivými členskými státy a dílčími celky těchto členských států. Zákaz poskytování státních podpor podle článku 107 SFEU však některé členské státy neberou vážně nebo tento zákaz není v dostatečné míře uznáván jako nadřazená právní norma. Vzhledem k tomu, že čl. 107 odst. 2 obsahuje vyčerpávající výčet případů slučitelných s vnitřním trhem, a tedy automaticky přípustných, měla by se Komise důsledněji zaměřit na četné případy porušování a odchylek, jak je v daňové politice již dávno běžnou záležitostí.

V souvislosti s důležitou otázkou vymezení relevantního trhu dala Komise v minulosti zejména v oblasti digitálního hospodářství najevo nejistotu, jednak pokud jde o otázku, kdy se jedná o dominantní postavení na trhu a zneužití postavení, jednak pokud jde o kontrolu spojování podniků. Důvodem je často zvláštní struktura trhu digitálního hospodářství, která se vyznačuje dvoustrannými trhy, síťovými účinky a bezplatnými nabídkami. Komise by se při hodnocení hospodářské soutěže měla více zaměřit na příslušný obchodní model podniku, a nikoliv pouze na několik ukazatelů, jako je cena a obrat, které nemají dostatečnou výpovědní hodnotu o skutečné tržní síle.

Pokud „malý podnik“ s pouhými 50 zaměstnanci převezme internetový gigant a zaplatí za něj 19 miliard USD a Komise tuto akvizici ohodnotí na základě dosavadních kritérií, jako jsou obrat, docílené ceny, podíl na trhu a další relevantní veličiny, pak dochází k nevhodnému hodnocení budoucího uspořádání trhu, které může výrazným způsobem ovlivnit hospodářskou soutěž.

Některé z případů schválených v roce 2014, které jsou podrobně popsány ve zprávě o hospodářské soutěži, patří do této kategorie. Komise se proto vyzývá, aby neprodleně začala využívat nová kritéria pro digitální hospodářství a aby v souvislosti s definicí relevantního trhu vzala rovněž v úvahu, že společnosti působící v celé Evropě mohou i v mezinárodním kontextu globalizace vlastnit relativně malé množství údajů o struktuře trhu, a proto je třeba nezohledňovat pouze evropský trh, ale v určitých odvětvích již delší dobu i trh světový.

Má-li být skutečně realizován cíl Komise, kterým je podpořit evropské společnosti a umožnit jim, aby v průmyslu, digitálním hospodářství a odvětvích s intenzivním výzkumem získaly vedoucí postavení na trhu, je nutné, aby kritéria pro jednotlivá odvětví byla uplatňována i v celosvětovém měřítku.

Další problém představuje kontrola členských států v souvislosti s řízeními o státní podpoře. I přesto, že Komise byla upozorněna na možné nesrovnalosti, v minulosti převzala v několika konkrétních případech data příslušných vnitrostátních orgánů, aniž by je zkontrolovala, případně vyvinula jen malou snahu, aby ověřila údaje a státní podpory, které mají veřejný dopad. Zde bych uvedl státní podpory z roku 2014 poskytnuté na menší letiště v celé Evropě a německý případ státní podpory projektu Nürnburgring, kdy nebyly dostatečně přezkoumány připomínky dotčených osob.

Dlouhá doba, po kterou je např. vedeno šetření v souvislosti se společností Google, rovněž nesvědčí o tom, že by Komise již měla jasnou představu o tom, jak posuzovat porušení pravidel hospodářské soutěže v digitálním hospodářství. Návrh zprávy se proto zaměřuje na tyto dvě oblasti.

Jedním z dalších hlavních bodů, v souvislosti s nímž komisař Almunia zahájil šetření ve čtyřech případech a komisařka Vestagerová v jednom případě kvůli nedovolené státní podpoře, je nekalá daňová soutěž mezi členskými státy. Skutečnost, že podniky využívají všechny možnosti v mezích zákona, aby platily co nejmenší daně, je jedna věc a je zcela pochopitelná. Nekalá soutěž vycházející z členských států, zejména menších členských států, však významně narušuje vnitřní trh Unie. I když není pochyb o tom, že daňové předpisy spadají do kompetence jednotlivých členských států, mohou případy porušení pravidel hospodářské soutěže výrazně narušit a zmařit pozitivní účinky vnitřního trhu. Komise proto musí bez prodlení a pokud možno vyčerpávajícím způsobem ukončit řízení, která jsou od roku 2014 vedena proti několika velkým mezinárodním společnostem kvůli výraznému snížení daní, kterého využily v Lucembursku, Nizozemsku, Irsku, ve Velké Británii a v Belgii, má-li její postup proti nespravedlivým daňovým praktikám členských států působit věrohodně.

Skutečnost, že komisařka pro hospodářskou soutěž Vestagerová na začátku roku 2015 požádala všechny členské státy, aby předložily podklady k daňovým rozhodnutím, a že některé členské státy se dosud chovaly velmi liknavě, svědčí o tom, že je nutné zpřísnit posuzování nekalých daňových postupů členskými státy z hlediska politiky hospodářské soutěže a zavést zákonem stanovenou povinnost oznamovat včas zásadní daňové postupy.

Aby se zabránilo rozsáhlému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, jsou navíc v této oblasti zapotřebí další právní předpisy, o nichž se v současnosti diskutuje ve zvláštním výboru Evropského parlamentu a které by měly být přijaty v následujících měsících. Jestliže bylo v jednom z členských států schváleno více než 350 „zvláštních ustanovení“ pro evropské i mimoevropské velké podniky vyvíjející činnost v mezinárodním měřítku, výrazným způsobem to v hospodářské soutěži znevýhodňuje zejména občany odvádějící daně a malé a střední podniky, kterým se nedostalo možnosti zvláštního zacházení a které daně platí a musí platit. Úkolem Komise proto bude ukončit v tomto roce (2015) co nejdříve řízení v oblasti hospodářské soutěže vedené kvůli nekalé daňové soutěži, a tím členským státům zřetelně vymezit hranice nekalé daňové soutěže stanovené evropskými právními předpisy.

Závěr

Ze zprávy o hospodářské soutěži za rok 2014 souhrnem vyplývá, že Komise a úřad pro ochranu hospodářské soutěže jsou se svými přibližně 1 000 zaměstnanci nejsilnějším orgánem pro prosazování hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Pokuty za nezákonné stanovování cen dosahující výše několika miliard eur by měly v budoucnu účinným způsobem doplnit sankce ukládané odpovědným ředitelům podniků a manažerům s cílem lépe zabránit uvedenému chování.

Stejně jako komisařka pro hospodářskou soutěž Vestagerová i Parlament doufá, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže Evropské unii zaručí významnou úlohu při prosazování tržního hospodářství a hospodářské soutěže v Evropě, podpoří ji po mezinárodní stránce a nepovede k zavádění příliš mnoha odvětvových a vnitrostátních výjimek a nekontrolovatelných hranic pro stanovování výjimek.

20.11.2015

STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU

(2015/2140(INI))

Navrhovatel: Adam Szejnfeld

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že obchodní partneři by měli těžit z rostoucí obchodní konkurence, investic soukromého sektoru, mimo jiné realizovaných ve formě partnerství soukromého a veřejného sektoru, a z vyšší životní úrovně spotřebitelů;

2.  zdůrazňuje, že protikonkurenční praktiky a monopoly mohou vytvářet obchodní bariéry, které deformují obchodní a investiční toky; vyzývá Komisi, aby v zájmu volného a spravedlivého světového obchodu přijala opatření na mezinárodní úrovni proti kartelům a protisoutěžním, oligopolním a monopolistickým praktikám narušujícím hospodářskou soutěž;

3.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o ambiciózní otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami s cílem odstranit asymetrii, pokud je o míru otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami EU ve srovnání s jinými obchodními partnery, a aby za tímto účelem zohlednila zprávu Evropského parlamentu týkající se návrhu Komise o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek a jeho nadcházející přezkum;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost obchodní politiky a politiky hospodářské soutěže Unie s cíli své průmyslové politiky; poukazuje na to, že politika hospodářské soutěže Unie by neměla bránit vstupu evropských průmyslových špiček na trh; požaduje proto, aby obchodní politika a politika hospodářské soutěže podporovaly rozvoj a konkurenceschopnost evropského průmyslu na mezinárodní scéně;

5.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU zvýšila své úsilí v oblasti monitorování provádění obchodních dohod, aby mohla mimo jiné posoudit, zda jsou dodržovány standardy politiky v oblasti hospodářské soutěže a zda jsou v plné míře uplatňovány a prosazovány závazky přijaté obchodními partnery;

6.  žádá Komisi, aby využila obchodní politiku jako prostředek ke stanovení celosvětových pravidel týkajících se politiky hospodářské soutěže, aby mohly být odstraněny stále početné překážky obchodu; domnívá se, že ideálním řešením je dlouhodobý cíl spočívající v uzavření mnohostranné dohody o zásadách hospodářské soutěže v rámci Světové obchodní organizace;

7.  podporuje iniciativy Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) a OECD v oblasti politiky hospodářské soutěže a jejich snahy o zlepšení spolupráce v oblasti politiky hospodářské soutěže na celém světě;

8.  vybízí Komisi a orgány pro hospodářskou soutěž členských států, aby se aktivně zapojily do Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž;

9.  požaduje, aby veškeré výrobky dovezené ze třetích zemí splňovaly ekologické, zdravotní a sociální normy uplatňované v Unii a prosazované na světovém trhu s cílem chránit evropské průmyslové výrobce před nekalou hospodářskou soutěží;

10.  žádá Komisi, aby podpořila rozvojové země v jejich snahách o posílení spravedlivé hospodářské soutěže, aby dále rozvíjela spolupráci, a to zejména s orgány pro hospodářskou soutěž rozvíjejících se ekonomik, a aby přijala odpovídající právní předpisy na ochranu těchto norem;

11.  poukazuje na to, že rovný přístup ke zdrojům, včetně zdrojů energie, má významný vliv na spravedlivou hospodářskou soutěž na celosvětovém trhu; v této souvislosti poukazuje na význam cenově dostupné a udržitelné energie a zabezpečení dodávek energie v obchodních dohodách;

12.  zdůrazňuje, že mikropodniky a malé a střední podniky, včetně inovativních začínajících podniků, musí v každém případě získat podporu a přístup k financování, aby mohly lépe obstát v mezinárodní konkurenci; připomíná, že růst malých a středních podniků přispívá k celkovému rozvoji hospodářství, vytváření pracovních míst a investic a tím pádem i k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže;

13.  zdůrazňuje, že pro podporu hospodářské soutěže je důležitý přístup k digitálním sítím a infrastrukturám, a poukazuje na to, že větší konkurence znamená větší výběr a nižší ceny pro spotřebitele, zejména v oblasti telekomunikací.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Gabrielius Landsbergis, David Martin, Emmanuel Maurel, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Nicola Danti, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Seán Kelly, Fernando Ruas, Marita Ulvskog, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Edward Czesak, Rosa D’Amato, Dario Tamburrano, Janusz Wojciechowski

10.11.2015

STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU

(2015/2140(INI))

Navrhovatel: Sergio Gaetano Cofferati

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že transparentní a konkurenceschopný jednotný trh je klíčovým prvkem růstu a účinné obnovy, a domnívá se proto, že budou-li zajištěny rovné podmínky, bude se politika hospodářské soutěže moci zásadním způsobem podílet na ochraně práv a výsad spotřebitelů, občanů, podniků – zejména malých a středních podniků – a zaměstnanců v širším kontextu sociálně tržního hospodářství; konstatuje, že v prostředí, které je definováno digitálním hospodářským modelem, se chování a potřeby spotřebitelů a podniků v EU neustále mění;

2.  domnívá se, že by právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a orgány pro hospodářskou soutěž měly zajistit rovné podmínky, svobodný výběr a širokou škálu vysoce kvalitních produktů a služeb za konkurenceschopné ceny a dále to, aby byly podniky motivovány k investicím a inovacím; měly by jim tudíž poskytovat spravedlivou šanci propagovat atraktivní aspekty svých produktů; co se týče potravinářského odvětví, žádá EU a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby se i nadále zabývaly dopadem vlastních značek na možnosti výběru pro spotřebitele a na inovace;

3.  domnívá se, že by politika hospodářské soutěže měla být schopna vytvářet prostředí podporující podnikatelského ducha a rozvoj malých a středních podniků, jež jsou hybnou silou růstu a zaměstnanosti; považuje za nezbytné zajistit, aby jednání narušující volnou soutěž neúměrně nebránilo malým firmám a začínajícím podnikům v jejich snahách o expanzi a inovace; opakuje, že díky snahám o zachování spravedlivé hospodářské soutěže se spotřebitelům rozšíří možnosti výběru a vytvoří se prostředí, v němž malé a střední podniky a mikropodniky budou moci vykazovat větší míru novátorství a tvořivosti;

4.  zdůrazňuje, že cílem pravidel EU týkajících se státní podpory musí být rovnost a sociální soudržnost a že tato pravidla musí být zaměřena na plnění cílů strategie Evropa 2020; považuje proto za důležité, aby státní podpora byla využívána na investice do reálné ekonomiky a na podporu koncentrace zdrojů v klíčových odvětvích, jako je výzkum a inovace, digitalizace, rozvoj infrastruktury, zejména přeshraničních projektů, a na opatření umožňující plnění cílů v oblasti klimatu a energetiky s dlouhodobou perspektivou;

5.  domnívá se, že chceme-li se přizpůsobit výzvám představovaným jednotným digitálním trhem, který je rychle se rozvíjejícím odvětvím a vyžaduje důkladné znalosti a trhu a rychlou reakceschopnost, je zapotřebí účinně posílit a aktualizovat politiku hospodářské soutěže; zdůrazňuje proto, že je třeba účinně a rychleji uplatňovat právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže, překonat stávající roztříštěnost a rozpoznat a odstranit překážky přístupu na trh a zároveň zvýšit důvěru spotřebitelů a podniků v digitální prostředí a v jeho rámci usnadnit inovace a dynamičnost; připomíná, že skutečný jednotný digitální trh by také přispíval k růstu v nových odvětvích a vytvářel by vysoce kvalitní pracovní místa;

6.  zdůrazňuje, že mají-li být spotřebitelé účinně chráněni a mít užitek z jednotného digitálního trhu, je zapotřebí, aby měla EU efektivní politiku hospodářské soutěže; poznamenává, že spotřebitelé jsou jádrem jednotného digitálního trhu, neboť jejich výdaje tvoří přibližně 56 % HDP EU;

7.  vyzývá Komisi, aby prošetřila, zda mohou nezávislí maloobchodníci, kteří podle právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže smějí spolupracovat prostřednictvím svých kamenných prodejen, rovněž poskytovat společné nabídky v oblasti elektronického prodeje;

8.  zdůrazňuje, že ke spravedlivé hospodářské soutěži přispívá i interoperabilita, která by měla být podporována a rozvíjena;

9.  domnívá se, že klíčovým problémem digitálního odvětví jsou škodlivé dominantní pozice vzniklé v důsledku tzv. „výhod prvního tahu“ a síťové efekty, které by měly být více monitorovány;

10.  domnívá se, že je velmi důležité, aby na digitálním trhu byly zaručeny rovné podmínky a aby se zabránilo zneužívání dominantního postavení a daňové optimalizaci, což jsou cíle, z nichž mají v konečném důsledku prospěch spotřebitelé; domnívá se, že je především třeba lépe zpřístupnit trh internetového vyhledávání, elektronického obchodu a internetové reklamy, učinit jej transparentnějším a zlepšit jeho konkurenceschopnost, a považuje za nutné zajistit dodržování zásady neutrality internetu, konkrétně tedy spravedlivý, otevřený a nediskriminační přístup k němu, a zakázat jakoukoli diskriminaci a překážky, jakožto předpoklad spravedlivé hospodářské soutěže a soudržnosti trhu, z nichž mají prospěch spotřebitelé i firmy;

11.  zastává názor, že pro dobudování evropské energetické unie je především nutné, aby existoval řádně fungující vnitřní energetický trh, v němž bude účinně a důsledně dbáno na dodržování pravidel hospodářské soutěže EU; domnívá se, že má-li se zajistit lepší integrace a větší cenová dostupnost v energetickém odvětví, je třeba, aby se Komise i nadále a s větší intenzitou zaměřovala na energetický trh, jelikož energie je skutečně výraznou položkou ve výdajích domácností a firem v EU;

12.  vítá skutečnost, že bylo zahájeno šetření a že byly uloženy pokuty operátorům porušujícím pravidla hospodářské soutěže, a vyzývá Komisi, aby kulturu hospodářské soutěže i nadále usilovně prosazovala, neboť přímo přispívá k lepšímu fungování trhů, což je v zájmu spotřebitelů i firem;

13.  oceňuje zahájení odvětvového šetření, pokud jde o elektronický obchod, jehož předmětem je zjistit, jaké možné překážky brání na trzích EU hospodářské soutěži; zdůrazňuje, že bezproblémové fungování elektronického obchodu je nejen důležitým faktorem hospodářského růstu, ale také způsobem, jak snížit transakční náklady a ceny a jak rozšířit spotřebitelský výběr; žádá Komisi, aby ověřila, zda je nutné pozměnit stávající pravidla hospodářské soutěže, např. obecné nařízení o blokových výjimkách, s cílem zamezit neoprávněnému zeměpisnému blokování (tzv. „geo-blocking“), a to i pokud jde o nežádoucí přesměrovávání a nespravedlivou cenovou diskriminaci na základě zeměpisné polohy;

14.  domnívá se, že je nezbytné začít včas a správně provádět směrnici 2014/104/EU o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie v oblasti hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby pečlivě dohlížela na provádění této směrnice v členských státech a zajistila důsledné uplatňování předpisů v celé EU; zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout cílů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, je nezbytné zajistit přístup ke spravedlnosti, a to případně i za využití možnosti hromadné žaloby;

15.  je přesvědčen, že rozvoj elektronické veřejné správy je důležitým faktorem podpory růstu, a to i pokud jde o účast malých a středních podniků; vyzývá proto členské státy, aby v zájmu podpory růstu v EU využívaly všechny nástroje, které jim dávají k dispozici nové předpisy o zadávání veřejných zakázek, a vyzývá Komisi, aby podporovala všechny iniciativy spojené s rozvojem elektronické veřejné správy; dále zdůrazňuje, že podpora a zavedení systémů elektronické veřejné správy ve všech členských státech umožní účinně monitorovat porušování pravidel a zajišťovat transparentnost veřejného i soukromého sektoru;

16.  poukazuje na skutečnost, že v rámci jednotného trhu jsou spotřebitelům pod stejnou značkou a ve stejném balení prodávány výrobky odlišného složení; vyzývá Komisi, aby ověřila, zda k této praxi, která má negativní důsledky pro dodavatele místní a regionální produkce, zejména pak pro malé a střední podniky, v rámci politiky EU v oblasti hospodářské soutěže skutečně dochází;

17.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže by měla hrát důležitou roli při zajišťování větší bezpečnosti a transparentnosti finančních trhů pro spotřebitele; vítá také legislativní opatření přijatá v souvislosti s elektronickými platbami, a zejména pak zavedení stropních hodnot pro mezibankovní provize za transakce platebními kartami;

18.  domnívá se, že je naprosto zásadní, aby Komisi pokračovala v prosazování účinnější konvergence a spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v EU;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že členské státy začnou včas uplatňovat nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek, a to zejména pokud jde o zavedení elektronického systému zadávání zakázek a elektronické veřejné správy a nová ustanovení týkající se zohledňování sociálních a environmentálních kritérií a rozdělování smluv na části, což je zcela zásadní pro rozvoj inovací a spravedlivé hospodářské soutěže a pro podporu malých a středních podniků na trzích veřejných zakázek a zajištění hospodářsky nejvýhodnějšího využívání veřejných financí;

20.  souhlasí s tím, že pokud se obchodníci rozhodnou poskytovat zboží a služby pouze některým členským státům, má spotřebitel vzhledem k nižší míře konkurence na vnitřním trhu omezenější výběr a platí vyšší ceny; vyzývá Komisi, aby odstranila veškeré formy diskriminace na základě státní příslušnosti či místa bydliště;

21.  domnívá se, že skutečný jednotný trh může účinně fungovat pouze v transparentnějším fiskálním prostředí, v jehož rámci bude probíhat účinnější koordinace a spolupráce, čímž se zajistí spravedlivé podmínky hospodářské soutěže pro všechny podniky; odsuzuje skutečnost, že v důsledku vzájemného konkurování členských států v daňové oblasti se vytvořily uvnitř jednotného trhu nerovné podmínky pro hospodářskou soutěž, které malé a střední podniky znevýhodňují vůči velkým nadnárodním firmám;

22.  vítá skutečnost, že se v zájmu dokončení jednotného digitálního trhu dochází k účinné interakci mezi prosazováním pravidel hospodářské soutěže a strategií věnovanou jednotnému digitálnímu trhu, a to zejména pokud jde o opatření spojená se zeměpisným blokováním a s licenčními smlouvami; domnívá se, že obdobný přístup by se měl uplatňovat i v rámci vnitřního energetického trhu, aby se odstranily překážky bránící volnému toku energie přes hranice a budování energetické unie;

23.  vyzývá Evropskou síť pro hospodářskou soutěž, aby jednala o rostoucí síti aliancí skupujících maloobchodní značky na vnitrostátní úrovni a úrovni EU;

24.  zdůrazňuje vztah mezi politikou hospodářské soutěže a ochranou spotřebitelů; poukazuje na srovnávací přehledy situace na spotřebitelských trzích a jejich zjištění;

25.  domnívá se, hospodářská soutěž v odvětví telekomunikací je zásadní nejen pro rozvoj inovací a investic do sítí, ale také pro zajištění dostupnosti cen a výběru služeb pro spotřebitele; vyzývá proto Komisi, aby zachovala hospodářskou soutěž v tomto odvětví, a to i pokud jde o přidělování spektra;

26.  domnívá se, že vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž musí plně využívat stávajících nástrojů a prosazovat dodržování předpisů v oblasti hospodářské soutěže s ohledem na nekalé obchodní praktiky v rámci potravinového řetězce; poukazuje na to, že tyto orgány musí vzájemně spolupracovat v zájmu zajištění nákladové efektivnosti, transparentnosti, diverzity a možností výběru pro spotřebitele.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

3

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Antanas Guoga, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Jiří Maštálka, Marlene Mizzi, Margot Parker, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andi Cristea, Emma McClarkin, Dariusz Rosati, Adam Szejnfeld, Kerstin Westphal, Theodoros Zagorakis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jonás Fernández, Edouard Ferrand, Hannu Takkula

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

7.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

6

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Udo Bullmann, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Othmar Karas, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Notis Marias, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Ernest Urtasun, Marco Valli, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lara Comi, Pilar del Castillo Vera, Isabella De Monte, Eva Kaili, Rina Ronja Kari, Thomas Mann, Eva Paunova, Michel Reimon, Tibor Szanyi, Nils Torvalds, Beatrix von Storch

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Martina Dlabajová, Jude Kirton-Darling, Verónica Lope Fontagné, Andrejs Mamikins, Adam Szejnfeld, Pavel Telička, Daniele Viotti

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0051.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0576.

(3)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/563438/IPOL_STU(2015)563438_EN.pdf.

(4)

http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.ten-opinions.36372.

(5)

http://ec.europa.eu/competition/ecn/food_report_en.pdf.

(6)

Úř. věst. C 200, 28.6.2014, s. 1–55.

Právní upozornění