Postup : 2015/2111(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0369/2015

Předložené texty :

A8-0369/2015

Rozpravy :

PV 18/01/2016 - 19
CRE 18/01/2016 - 19

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0007

ZPRÁVA     
PDF 578kWORD 157k
17.12.2015
PE 567.748v02-00 A8-0369/2015

o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě

(2015/2111(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Barbara Matera

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě

(2015/2111(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 16, 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která byla přijata rezolucí Valného shromáždění OSN č. 34/180 dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na směrnici 2004/113/ES, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování, a s ní související rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. března 2011 ve věci Test-Achats (C-236/09)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. října 2008 nazvanou „Provádění barcelonských cílů týkajících se zařízení péče o děti předškolního věku“ (COM(2008)0638),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS(3),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v radách společností (COM(2012)0614)),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. ledna 2013 nazvané „Akční plán podnikání 2020: Opětovné probouzení podnikatelského ducha v Evropě“ (COM(2012)0795),

–  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)(0322),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(8),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0369/2015),

A.  vzhledem k tomu, že podnikání má zásadní význam pro zaměstnanost, hospodářský růst, inovace, rozvoj a snižování chudoby obecně;

B.  vzhledem k tomu, že článek 16 Listiny základních práv Evropské unie výslovně hovoří o svobodě podnikání pro všechny občany EU, a tudíž k podnikání opravňuje a podporuje jej, včetně podnikání žen;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2012 činil v EU-28 podíl žen mezi podnikateli jen 31 % (10,3 milionu)(9) a že mezi osobami samostatně výdělečně činnými v EU představuje zastoupení žen pouze 34,4 %;

D.  vzhledem k tomu, že ženy jsou často pouze úředně registrovanými vlastníky firem, s výhradním cílem získat finanční úlevy a výhodné podmínky od úvěrových institucí a evropských, státních a regionálních orgánů veřejné správy; vzhledem k tomu, že ve skutečnosti jsou tyto ženy pouze „nastrčenými figurkami“, které nesou podnikatelské riziko, zatímco skutečné rozhodování o firmě je ponecháno mužům;

E.  vzhledem k tomu, že míra podnikání žen zaostává ve všech členských státech a skrývá nevyužitý potenciál růstu a prosperity;

F.  vzhledem k tomu, že překážky bránící podnikání žen, jako je převaha žen mezi nezaměstnanými, přetrvávající mezera v podnikatelské aktivitě a nízké zastoupení žen ve vedoucích funkcích, jsou vzájemně provázané a obtížně řešitelné, přičemž k jejich odstranění jsou nutná komplexní kritéria;

G.  vzhledem k tomu, že kvantitativní výzkum podnikání žen je sice vzácný, avšak nejnovější studie ukazují, že muži dávají podnikatelské profesní dráze přednost s větší pravděpodobností než ženy(10);

H.  vzhledem k tomu, že nejedná-li se o fiktivní samostatnou výdělečnou činnost, je podnikání žen významným zdrojem ekonomické nezávislosti, který ženám dává možnost dalšího uplatnění na trhu práce; vzhledem k tomu, že podnikání žen poskytuje ženám příležitost, aby se dostaly do vedoucích pozic a aby usilovaly o kulturní změnu ve svých firmách i mimo ně; vzhledem k tomu, že tyto ženy mohou být důležitým vzorem pro dívky a mladé ženy a vybízet k následování;

I.  vzhledem k tomu, že ženy mají obrovský podnikatelský potenciál a podnikání žen přináší hospodářský růst, tvorbu pracovních míst a zlepšení postavení žen;

J.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí stát se osobou samostatně výdělečně činnou je aktem seberealizace, který však vyžaduje velkou míru odhodlání; vzhledem k tomu, že vysoká zodpovědnost vede k mimořádně dlouhé pracovní době, a proto by samostatná výdělečná činnost neměla být vnímána jako pouhý dodatečný zdroj příjmů; vzhledem k tomu, že ženy-podnikatelky mohou skloubit rodinný život a práci pouze tehdy, umožňují-li to vnější okolnosti, tj. pokud je k dispozici vhodná péče o děti a otcové hrají aktivní úlohu při poskytování péče a zajišťování chodu domácnosti;

K.  vzhledem k tomu, že dostupnost, kvalita a finanční dosažitelnost zařízení péče o děti a starší a zdravotně postižené osoby budou i nadále hlavním faktorem podporujícím účast žen na trhu práce;

L.  vzhledem k tomu, že na podnikání žen i na jejich zapojení do pracovního trhu má vliv rozdělení rodinných povinností mezi ženy a muže, přičemž pokud jde o ekonomickou nezávislost žen, musí být zajištěna rovnováha mezi pracovním a soukromým životem; vzhledem k tomu, že čtvrtina členských států neumožňuje otcovskou dovolenou;

M.  vzhledem k tomu, že na podnikatelského ducha žen i mužů má nadále nepříznivý dopad administrativní zátěž, a proto je nutná efektivní regulace a právní úprava, jež posílí ekonomické postavení žen a vytvoří stabilní ekonomiku založenou na udržitelném a inteligentním růstu podporujícím začlenění;

N.  vzhledem k tomu, že ženy samy hodnotí míru inovací svých podniků spíše na nižší úrovni než muži a Evropský patentový úřad (EPO) uděluje ženám jen malé procento patentů(11);

O.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí, která ženy učiní v průběhu svého vzdělávání, a horizontální a vertikální genderová segregace v zaměstnání vedou k tomu, že méně žen než mužů je schopno začít podnikat v oblasti vědy a techniky nebo přeměnit inovativní nápad ve výnosný artikl; vzhledem k tomu, že věda a technika, inovace a vynálezy jsou rovněž povětšinou spojovány s muži, což znamená, že jsou tyto oblasti pro ženy méně atraktivní a inovace a vynálezy předkládané ženami jsou méně uznávány a oceňovány;

P.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od odvětví vykazujících vysoký růstový potenciál, jako jsou technika a IT, jimž dominují muži, zaměřují se podnikatelky spíše na odvětví, která jsou považována za méně zisková, například na školství, zdravotní péči a společensky prospěšnou činnost a častěji působí v malých podnicích s nižším růstem a obratem; vzhledem k tomu, že tento stav vedl v roce 2012 k průměrnému rozdílu čistých příjmů mezi podnikateli a podnikatelkami v EU-28 ve výši 6 %(12);

Q.  vzhledem k tomu, že nové zelené technologie a ekologické podnikání jsou odvětvím s ohromným potenciálem pro rozvoj a podporu rovných podmínek podnikání žen a mužů, a to jak v oblasti rovného přístupu k financování, tak v oblasti rovného zastoupení žen a mužů v mezi podnikateli v tomto odvětví;

R.  vzhledem k tomu, že samostatná výdělečná činnost ve firmách tvořených jedinou ženou, což je situace, v níž se nachází mnoho žen, obvykle nevede k podstatným ziskům, takže jsou dotčené ženy zvláště ohroženy chudobou jak během svého pracovního života, tak ve stáří;

S.  vzhledem k tomu, že různé studie(13) ukazují, že podnikatelky zakládají podniky s nižším kapitálem, volí nižší půjčky a pro účely poradenství a financování využívají rodinné příslušníky namísto dluhového či kapitálového financování od bank, neformálních investorů, soukromého či rizikového kapitálu;

T.  vzhledem k tomu, že evropský nástroj mikrofinancování Progress si klade za cíl podporovat rovné příležitosti pro ženy a muže, avšak poměr mikropůjček pro muže a ženy v roce 2013 činil 60:40(14);

U.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky vykazují v porovnání s muži menší ochotu k zadlužování nebo rozšiřování svého podniku, kterou lze do značné míry připisovat jejich nižší sebedůvěře ve vztahu k podnikání;

V.  vzhledem k tomu, že větší obtíže, s nimiž se podnikatelky potýkají v přístupu k financování, by mohly částečně souviset s problémy při získávání dostatečné úvěrové historie a manažerských zkušeností;

W.  vzhledem k tomu, že úsudek zúčastněných subjektů ve věci nových podniků mohou ovlivnit stereotypy týkající se schopností žen a mužů v oblasti podnikání; vzhledem k tomu, že na rozhodnutí žen zakládat podniky nebo tak činit s nižšími půjčkami by mohla mít vliv velká pravděpodobnost diskriminace při snaze o přístup k financování;

X.  vzhledem k tomu, že zapojení osob z různých prostředí do investičních procesů by mohlo pomoci předcházet skupinovému a stereotypnímu uvažování;

Y.  vzhledem k tomu, že směrnice EU 2004/113/ES, která zakazuje diskriminaci na základě pohlaví v přístupu ke zboží a službám, se vztahuje i na banky a finanční služby a služby spojené se zakládáním podniků; vzhledem k tomu, že v této oblasti je obtížné prokázat nepřímou diskriminaci a členské státy nemají údaje ani přesné informace o případech diskriminace z hlediska přístupu k financování;

Z.  vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že ačkoli panuje přesvědčení, že ženy investorky jsou schopny lépe řídit rizika(15), mají s větší pravděpodobností sklon rizikům se vyhýbat a mají menší sebedůvěru; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může vést k menší schopnosti budit důvěru u externích subjektů a mohla by následně ovlivnit možnosti žen v oblasti financování;

AA.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky významně přispívají k vytváření nových příležitostí pro rozvoj, ke snižování sociálního vyloučení a k posilování sociální soudržnosti; vzhledem k tomu, že pokud jde o sociální podnikání, jsou překážky pro ženy zjevně méně významné a rovné zapojení v sociálních odvětvích je pro ženy obohacující zkušeností, která jim usnadňuje podnikání v jiných odvětvích;

AB.  vzhledem k tomu, že ženy podnikatelky ve většině případů působí v odvětvích, která jsou sekundární z hlediska ekonomických výnosů a hospodářské soutěže na trhu;

AC.  vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečný výzkum zaměřený na problematiku genderu a přístup sociálních podnikatelů k financování, obecně však je pro sociální podniky zřejmě obtížnější financování získat;

AD.  vzhledem k tomu, že má-li být více žen a dívek motivováno ke vstupu do světa podnikání, je klíčové vzdělávání v této oblasti, a to formální i neformální;

1.  vybízí členské státy, aby uznaly hodnotu podnikání žen pro své ekonomiky a překážky, které je nutno překonat; vyzývá členské státy a regiony, aby předložily konkrétní strategie na podporu kultury podnikání žen, jež zohlední činnost, která probíhá v souvislosti s potřebami, motivy a podmínkami pro odstranění genderových stereotypů, odlišné styly řízení a vedení a nové způsoby organizace a řízení podniků;

2.  vyzývá Komisi, aby zajistila plné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech budoucích politik v oblasti podnikání;

3.  vyzývá členské státy, aby aktivně spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem upozorňovat na společnosti, které se snaží prosazovat rovnost žen a mužů, a na jejich osvědčené postupy;

4.  vyzývá členské státy k přijetí programů pro zajištění pomoci, podpory a poradenství pro ženy podnikatelky zakládající průkopnické společnosti generující hodnotu a bohatství a založené na zásadách sociální odpovědnosti;

5.  vyzývá členské státy, aby v zájmu uznání příspěvku žen podnikatelek v sociální oblasti shromažďovaly na regionální úrovni údaje členěné podle pohlaví, včetně údajů o různých oblastech podnikání žen, a aby pravidelně podávaly zprávy o jejich počtu; doporučuje, aby byly údaje shromažďovány a konsolidovány na evropské úrovni s podporou Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Eurostatu; doporučuje, aby bylo hledisko rovnosti žen a mužů začleňováno kvalifikovanými genderovými odborníky do metodiky všech výzkumů zaměřených na podnikání, sociální ekonomiku a sociální podniky a aby byla zvláštní pozornost věnována zkušenostem žen s několika marginalizovanými identitami;

6.  vyzývá Komisi, aby začlenila otázku podnikání žen do své strategie v oblasti rovnosti žen a mužů na období po roce 2015;

7.  vyzývá k holistickému přístupu k podnikání žen, jehož cílem bude povzbudit a podpořit ženy při budování podnikatelské kariéry, usnadnit jim přístup k financování a podnikatelským příležitostem, ale rovněž vytvořit prostředí, které by jim umožnilo naplnit svůj potenciál a stát se úspěšnými podnikatelkami, a to mimo jiné zajištěním sladění pracovního a osobního života, přístupu k zařízením péče o děti a personalizované odborné přípravy;

8.  vyzývá orgány a instituce EU, členské státy a regionální a místní orgány, aby zintenzivnily svůj boj proti genderovým stereotypům a aby zavedly opatření zaměřená na boj proti stereotypním představám o mužských a ženských povahových rysech a schopnostech, které stále panují v odvětvích ovládaných muži, jako je věda a technika či inovativní a invenční oblasti; domnívá se, že v těchto oblastech mohou osoby s rozhodovacími pravomocemi, investoři, finanční sektor a trh vnímat ženy jako méně důvěryhodné nebo méně profesionální, v důsledku čehož pak potenciální zákazníci, dodavatelé, partneři, banky a investoři pohlížejí někdy na podnikatelky skepticky, a ty pak musí být ve svém úsilí o získání potřebných finančních prostředků mnohem vytrvalejší při prokazování svých znalostí, dovedností a schopností;

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly hodnotu podnikání pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem žen a mužů, aby odstranily překážky, které jsou zdrojem komplikací, či dokonce brání tomu, aby ženy podnikaly, a aby přijaly soudržný rámec opatření na podporu účasti žen na trhu práce; v návaznosti na rozhodnutí stáhnout návrh na změnu směrnice o mateřské dovolené a za účelem zachování pokroku v oblasti politik zajišťujících rovnost na úrovni EU vyzývá ke konstruktivnímu dialogu mezi institucemi s cílem zjistit, jak nejlépe podpořit a provádět politiky v oblasti rovnováhy mezi pracovním a osobním životem a spravedlivého rozdělení rodinných povinností, mj. s důrazem na úlohu mužů při prosazování rovnosti; připomíná, že rodičovská a otcovská dovolená může mít pozitivní dopad na účast žen na trhu práce, a vybízí členské státy, aby pokud tak ještě neučinily, zvážily zavedení otcovské dovolené; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2016 představila konkrétní opatření, včetně legislativních návrhů, na zvýšení účasti žen na trhu práce prostřednictvím opatření na zlepšení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si připomenuly, jak důležité je dosažení barcelonských cílů k tomu, aby se rovnováha mezi pracovním a osobním životem stala skutečností pro všechny, i jak je důležité zavést vhodná legislativní i nelegislativní opatření stanovená v programu Komise pro rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, který byl zveřejněn v srpnu 2015, a také využívat odpovídající nástroje a pobídky, včetně evropských fondů, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, má-li se zaručit cenově dostupná kvalitní péče o děti a jiné závislé osoby, včetně závislých seniorů a rodinných příslušníků se zdravotním postižením; zdůrazňuje význam účelné a pružné pracovní doby s cílem umožnit rodičům a pečujícím osobám přispívat k rozumné rovnováze mezi pracovním a osobním životem; připomíná, jaký význam má plná ochrana sociálních práv za specifických okolností, v nichž se nacházejí osoby samostatně výdělečně činné, bez nichž by inovativní a inkluzivní podnikání nebylo možné;

11.  zdůrazňuje, že je nutné změnit tradiční rozdělení rolí mužů a žen ve společnosti, na pracovišti a v rodině a vybízet muže k větší účasti na domácích pracích a péči o závislé členy rodiny, a to například prostřednictvím povinné otcovské dovolené, nepřenosné rodičovské dovolené a pomocí veřejných politik, které umožní účinné sladění rodinných a pracovních povinností, zejména v případě žen, a zvláště ve vysoce konkurenčních a mobilních odvětvích, kde je dlouhá a pružná pracovní doba standardem, a rovněž na základě celoživotního učení, které umožní držet krok s nejnovějším technickým vývojem a příležitostmi na trhu;

Informace a sítě

12.  zdůrazňuje, že je důležité hledět za horizont fáze začínajícího podniku s cílem pomoci ženám, které se rozhodly vydat se cestou podnikání, konsolidovat a rozšiřovat jejich podniky, a poukazuje také na význam, který má pro tyto ženy vytváření sítí a sdílení osvědčených postupů, mentorství, příklad žen v různých rolích a vzájemná podpora, a to i s ohledem na přechod do inovativnějších, udržitelnějších a ziskovějších odvětví, aniž by se narušily podmínky pro celkově zdravý a spokojený život;

13.  zdůrazňuje obrovský potenciál žen inovátorek a podnikatelek a důležitou úlohu, kterou mohou hrát v digitální transformaci ekonomiky; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do digitálního potenciálu žen a dívek a plně podporovaly a prosazovaly digitální podnikatelskou kulturu pro ženy a zapojení žen a jejich účast na informační společnosti;

14.  zdůrazňuje, že veřejné prostory mají velký význam pro podporu rozvoje projektů (zviditelňují a působí jako podnikatelské inkubátory) a pro poskytování finanční podpory a podpory související se zdaněním, příslušných a aktuálních informací a poradenství začínajícím podnikům, zejména podnikatelkám, které zahajují svou činnost; stejně tak zdůrazňuje význam finančních prostředků pro konsolidaci podniků, důležitost větší účasti na sociálních fórech, politik zaměřených na sladění pracovního a osobního života a toho, aby správní orgány uznaly důležitost této skupiny – a to jak nových, tak již zavedených podnikatelů – pro společnost;

15.  vítá vznik různých evropských sítí pro ženy podnikatelky; naléhavě žádá Komisi, aby aktivněji informovala o úspěších žen podnikatelek a aby výslovněji oceňovala tyto potenciální vzory prostřednictvím cen „Enterprise Promotion Awards“ a soutěže v oblasti sociálních inovací „European Social Innovation Competition“;

16.  zastává názor, že evropské sítě podnikatelek by měly vytvořit evropskou a celostátní síť, která by ženám usnadnila hledání možností financování a pomohla jim při něm a zabývala by se poskytováním poradenských služeb pro usnadnění přístupu k financování;

17.  vyzývá Komisi, aby v rámci své budoucí evropské internetové platformy pro podnikání žen zdůraznila využívání fór a aby zařadila postupný plán pro přístup k evropským možnostem financování a současně aby internetovou platformu učinila atraktivní pro potenciální investory a pro subjekty státní správy členských států, a pokusila se tak omezit byrokracii pro podnikatelky vyjasněním správních postupů s cílem vytvořit internetovou platformu, která by se mohla stát referenční platformou v tomto odvětví;

18.  vyzývá Komisi, aby – bez jakéhokoli dopadu rozpočet Komise a v rámci stávající struktury – zřídila v úzké spolupráci s členskými státy a společnostmi soukromého sektoru evropské obchodní středisko pro ženy, které by fungovalo jako kontaktní místo zaměřené na prosazování inciativ Komise pro ženy podnikatelky, poskytování pomoci v oblasti řízení a technické podpory, vytváření a oživení stávajících sítí a na monitorování a uplatňování genderového hlediska v obchodních iniciativách a programech financovaných z rozpočtu EU;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily podnikatelkám přístup k nejdůležitějším technickým, vědeckým a obchodním sítím, jelikož tento přístup je zásadně důležitý pro rozvoj podnikatelských konceptů, setkání s potenciálními zákazníky, dodavateli a partnery, pro pochopení trhu a jeho trendů, příležitostí a slabin a pro získání strategických informací, spolupráce a podpory;

Přístup k financování

20.  vyzývá vlády členských států, úřady a (případně) orgány pro rovné zacházení, aby spolupracovaly s finančním odvětvím s ohledem na jejich povinnost zajistit rovnost mužů a žen, pokud jde o přístup samostatně výdělečných osob a malých a středních podniků ke kapitálu; vyzývá je, aby prozkoumaly možnosti, jak začlenit zásadu rovnosti žen a mužů do svých systémů výkaznictví o udělování půjček, do úpravy svých rizikových profilů podle specifických potřeb, do koncepce investičních mandátů a personálních struktur, jakož i do svých finančních produktů a jejich propagace;

21.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly mapy pomoci na podporu podnikání žen a konkurenceschopnosti a podnikatelství ve firemní oblasti, počínaje podporou podnikatelské kultury až po přijímání nových technologií nebo financování výzkumu, vývoje a inovací;

22.  vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování genderového hlediska při přidělování prostředků EU v souvislosti s podnikáním; doporučuje, aby Komise zavedla genderové kvóty u všech forem cílené podpory poskytované nedostatečně zastoupeným a znevýhodněným skupinám s cílem zajistit pokrok v dosahování rovnosti v podnikání;

23.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily viditelnost financování podnikatelské činnosti, mimo jiné vypracováním map pomoci v oblasti mikrofinancování, v rámci evropského nástroje mikrofinancování Progress a aby zkoumaly možnosti spolupráce se soukromým sektorem v oblasti investování do „ženských“ odvětví, například v souvislosti se státními úvěrovými zárukami;

24.  zdůrazňuje význam využití veškerých možných finančních toků, zejména strukturálních fondů v příštím programovém období 2014–2020;

25.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly opatření a kroky zaměřené na podporu a poradenství ženám, které se rozhodly podnikat, s cílem podpořit jejich podnikání na základě snazšího a jednoduššího přístupu k financování a další podpory a odstranit administrativní a jiné překážky pro začínající podnikání žen;

26.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala a rozvíjela návrhy týkající se zvýšení zájmu žen o zakládání podniků; zdůrazňuje, že ženy s potřebnou obchodní prozíravostí by měly být obeznámeny s podpůrnými programy a příležitostmi v oblasti financování;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly shromažďovat podle pohlaví členěné údaje o přístupu podnikatelů k financování a aby v úzké spolupráci s Institutem pro rovnost mužů a žen dále zkoumaly, zda existují skutečné důkazy o přímé nebo nepřímé diskriminaci žen v této oblasti, a pokud takové důkazy existují, jak by měly být řešeny vnější faktory, které ovlivňují hodnocení životaschopnosti začínajících podniků vedených ženami ze strany investorů;

28.  vyzývá Komisi, aby se specifickými problémy podnikatelek zabývala při příštím přezkumu a aktualizaci iniciativy „Small Business Act“ (SBA) a rovněž ve výročních zprávách SBA; domnívá se, že tyto problémy by měly být zohledněny ve všech programech iniciativy SBA a rovněž by měl být zaveden dodatečný akční plán pro překonání překážek, jimž podnikatelky čelí;

29.  vítá, že Komise přezkoumala uplatňování směrnice 2004/113/ES a její provedení ve vnitrostátních právních předpisech ze strany členských států, vyjadřuje však politování nad tím, že odhalování nepřímé diskriminace není věnována dostatečná pozornost; žádá Komisi, aby uvedenou směrnici dále přezkoumala a zvážila přitom účelnější opatření pro zvládnutí tohoto typu možné diskriminace;

30.  zastává názor, že snazší přístup k financování by měl být poskytován podnikatelkám v inovativních a udržitelných odvětvích, se zvláštním ohledem na IKT, stavebnictví a dopravu, kde jsou muži ve většině; vyzývá v této souvislosti k důkladnějšímu monitorování, aby se předešlo jevu, kdy jsou ženy využívány muži jako pouhé „zástěrky“ k získání financování za snadnějších podmínek;

Podnikatelské vzdělávání a odborná příprava

31.  povzbuzuje členské státy, aby ve vzdělávání a odborné přípravě prosazovaly kulturu podnikání; upozorňuje, že pro podporu podnikání a rozvoje nových firem, a to i v oblasti IKT, a zejména v oborech obecně studovaných děvčaty, jako je zdravotní péče a další služby, je důležité vzdělávání na všech úrovních, formální i neformální, včetně celoživotního učení; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pro členské státy pobídky k zajištění vyváženějšího zastoupení žen a mužů v odvětví podnikání a ke zvýšení podílu žen v tomto odvětví na základě toho, že se ženy obeznámí s výhodami obchodního vzdělávání;

32.  vyzývá školy a univerzity, aby povzbuzovaly dívky a ženy ke studiu předmětů, které vedou k profesní dráze v oblasti vědy, financí a ve výnosných odvětvích s vysokým tempem růstu, jako je odvětví nových technologií, včetně technologií šetrných k životnímu prostředí, digitálního prostředí a IKT;

33.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s veřejným sektorem, se soukromým sektorem, nevládními organizacemi, univerzitami a školami při zřizování dalších programů učňovské přípravy a neformálního a informálního učení, včetně programů, v jejichž rámci mohou studenti již od mladého věku provádět vývojové projekty vycházející ze skutečných podnikatelských koncepcí, a podnikatelských inkubátorů, jejichž smyslem je dát příležitost mladým podnikatelům a současně zajišťovat vzdělávání v kultuře pracovního práva, porozumění této kultuře a její uplatňování;

34.  vyzývá EU, aby investovala do programů zaměřených na poskytování průběžného odborného vzdělávání pro ženy, a to jak pro ženy zaměstnané, tak pro podnikatelky, s cílem soustavně aktualizovat jejich znalosti a zajistit kvalitní profesní rozvoj se zvláštním ohledem na obchodní odvětví;

35.  zdůrazňuje význam zjednodušení přístupu podnikatelek k odborným školením o základních právních aspektech zahájení podnikání a vedení společnosti, mimo jiné o právních předpisech týkajících se založení podniku, práv duševního vlastnictví a ochrany údajů, pravidel zdanění, elektronického obchodu, dostupných veřejných grantů, a dále ke vzdělávání v oblasti nových informačních a komunikačních technologií, sociálních sítí, elektronického obchodu, vytváření sítí atd., a to i prostřednictvím grantů;

36.  s obavami poukazuje na to, že ženy často podceňují své znalosti, což je možný důsledek stereotypů zakořeněných ve společnosti, a že častěji než muži přiznávají nedostatek podnikatelských dovedností, sebevědomí, asertivity a ochoty podstupovat riziko při zakládání podniků, z čehož plyne nutnost motivačních a podpůrných psychologických programů na podporu sebevědomí podnikatelek;

Sociální podnikání

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly výzkum, který se bude snažit vysvětlit větší podnikatelskou aktivitu žen v oblasti sociálního podnikání a její možný multiplikační účinek na tradiční podnikání;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly rozvoj finančních nástrojů, které budou podniky posuzovat v poměru k jejich přínosu pro společnost, a rozvoj značek důvěry pro oblast sociálního a environmentálního podnikání; doporučuje začlenění zásady rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen jakožto opatření se sociálním dopadem, která podnítí větší počet sociálních podnikatelů k tomu, aby na svůj podnik pohlíželi z genderové perspektivy;

39.  zdůrazňuje, že alternativní obchodní modely, jako jsou družstva a vzájemné společnosti, hrají důležitou úlohu při prosazování rovnosti žen a mužů a podpoře udržitelného a inkluzivního rozvoje a růstu; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto alternativní modely umožňovaly a prosazovaly;

40.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Podnikatelství je v rámci EU vymezeno jako mentalita, která jednotlivcům umožňuje využít svou motivaci a kapacitu pro nalezení příležitosti a její plnou realizaci. Jakkoli je podnikání od začátku platnosti Lisabonské smlouvy politickou prioritou, Evropská unie dosud zaostává, neboť míra podnikání v zemích EU-27 v roce 2009 činila 12 % v porovnání s 27 % a 21 % v Číně a ve Spojených státech(16). Obecně se uznává, že pro návrat Evropy k růstu a pro tvorbu nových pracovních míst potřebuje Evropská unie více podnikatelů a její strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (Evropa 2020) výslovně uvádí potřebu konkrétnějších politických iniciativ pro rozvoj evropského podnikání. Podnikání žen si v této souvislosti zasluhuje zvláštní pozornost, neboť rovná ekonomická nezávislost stále není v Evropské unii samozřejmostí a míra zaměstnanosti žen, která v roce 2014 činila 59,6 % na úrovni EU-28, není v souladu se 75% cílem strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, ani s cílovou hodnotou zaměstnanosti pro muže, která činí 70,1 %(17).

1.  Podnikání žen v EU: přehled

Rozdíly mezi ženami a muži jsou v podnikatelském profesním životě stále zjevné; ze všech občanů EU-28, kteří v roce 2012 vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, jen 31 % tvořily ženy. Tato čísla potvrzují i preference evropských občanů v oblasti zaměstnanosti: bleskový průzkum Eurobarometr v roce 2012 zjistil, že ženy s větší pravděpodobností než muži upřednostňují práci v postavení zaměstnance (rozdíl 63 % k 53 %) a muži dávají s větší pravděpodobností než ženy přednost samostatné výdělečné činnosti (42 % k 33 %). Muži se ve větší míře než ženy přiklánějí k tomu, že samostatná výdělečná činnost je proveditelnou alternativou, a v porovnání se ženami u nich existuje skutečně vyšší pravděpodobnost (29 % k 17 %), že založí podnik, převezmou podnik nebo že založení svého podniku plánují(18). Je tudíž pravděpodobné, že podnikatelky začínají podnikat s menšími zkušenostmi než muži.

Jestliže ženy zakládají vlastní podniky, činí tak častěji v odvětvích, která souvisejí se zdravím lidí a se sociální prací, nebo v odvětví vzdělávání, zatímco muži častěji působí v odvětvových skupinách stavebnictví, dopravy a IKT. Vzhledem k tomu, že většina posledně uvedených odvětví vykazuje vyšší míry podnikání a celkově vyšší ekonomickou přidanou hodnotu, není překvapením, že čistý příjem podnikatelek byl v roce 2012 o 6 % nižší než čistý příjem mužů. Také jejich podniky zůstávají menší a jako zaměstnavatelé působí 23 % podnikatelek v EU-28 oproti 30 % mužů(19).

Evropské ženy mají patrně i odlišné důvody, proč se pustily do podnikání; ženy častěji uvádějí, že tak činí z nutnosti, neboť podnikání jim nabízí možnost skloubit úkoly v oblasti práce i péče, například o děti nebo o seniory, a zvýšit příležitosti k práci z domova. Tento argument posiluje i skutečnost, že podle údajů 30 % podnikatelek pracuje na částečný úvazek v porovnání s 12 % mužů.

2.  Překážky podnikání žen: problém přístupu k financování

Rovnováha mezi pracovním a osobním životem, kterou může podnikání ženám poskytnout, však představuje i první překážku podnikání, neboť hrozí riziko, že se ženy ocitnou v začarovaném kruhu, kdy si vytvářejí méně příležitostí k budování manažerských zkušeností pro vedení svých podniků, budování úvěrové historie a získávání důvěry investorů.

Pokud jde o tyto investory, existují rozdíly i z hlediska způsobu, jakým ženy a muži financují své společnosti. Ačkoli velká část těchto rozdílů(20) je nevyhnutelně spojena s odvětvími, v nichž podnikatelky působí, a s velikostí jejich podniků, patří k nim i to, že ženy zakládají podniky s menším kapitálem a nižšími půjčkami a častěji než muži se v oblasti financování spoléhají na rodinné příslušníky a jsou méně závislé na dluhovém financování. Jinými slovy: ženy méně využívají externí financování, jako jsou bankovní půjčky a dodavatelské úvěry, a s vyšší pravděpodobností se obracejí k nákladnějším způsobům financování. To potvrzuje i zjištění, že podnikatelky mají často problémy s přístupem ke kapitálovému financování: kapitáloví investoři, například neformální investoři typu „business angels“, se často daleko více zajímají o růstový potenciál podniků, což by tudíž mohlo opět souviset s velikostí podniků podnikatelek. Na druhou stranu výzkum také ukázal, že ženy se často o přístup ke kapitálovému financování vůbec nesnaží. Přestože výzkum(21) je i v této oblasti omezený, bylo by zajímavé zjistit, jak mohlo tyto údaje ovlivnit procento žen, které pracují v pozici investorů: zapojení osob z různých prostředí do investičních procesů by přece jen mohlo pomoci předcházet skupinovému a stereotypnímu uvažování.

Vysvětlení těchto rozdílů v přístupu k financování a v jeho využívání je nadále složité. Jak již Evropský parlament uvedl ve svém usnesení z roku 2011 o podnikání žen v malých a středních podnicích(22), podnikatelky mohou být méně obeznámeny s dostupnými možnostmi financování, mohou obezřetněji přistupovat k podstupování hospodářských a finančních rizik nebo mohou mít méně zkušeností s finančním řízením než jejich mužské protějšky. Přestože jde o velmi složitou problematiku a neexistují přesvědčivé důkazy, je důležité se nadále zabývat otázkou diskriminace podnikatelek ze strany poskytovatelů finančních služeb při přístupu k úvěrům. Úsudek zúčastněných subjektů ve věci nových podniků mohou stále ovlivňovat stereotypy týkající se schopností žen a mužů v oblasti podnikání. Pouhý pocit žen, že jsou ve snaze o přístup k financování diskriminovány, však pravděpodobně bude mít vliv na jejich rozhodnutí zakládat vlastní podniky nebo tak činit s nižšími půjčkami.

Směrnice 2004/113/ES výslovně zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci v oblasti finančních služeb včetně bankovní úvěrů. Neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že v členských státech dochází k přímé diskriminaci – neposkytnutí financování podnikatelkám může souviset i s ekonomickou logikou, podle níž investoři hledají vyšší investiční výnosy, a to ve větších společnostech, které častěji působí v ziskovějších odvětvích, kterým dominují muži. Podle toho, jak ženy vnímají přístup k financování, však zřejmě existují určité důkazy toho, že skutečně dochází k výše popsané nepřímé diskriminaci.

3.  Sociální podnikání: příležitost pro hlavní směr podnikání?

Často se uvádí, že rozdíly mezi ženami a muži v oblasti sociálního podnikání jsou menší než u tradičního podnikání, což může nabízet cenný náhled na překonávání překážek pro podnikání žen. Kromě toho, že účast v sociálním podnikání podle všeho umožňuje ženám přispívat místním komunitám a k sociálnímu začleňování(23), mohla by i posílit jejich postavení podnikatelek tím, že těmto ženám přinese vhodné dovednosti a sebedůvěru. K dosažení tohoto cíle je však zapotřebí jasná definice a pochopení sociálního podnikání a správné ocenění sociálních podniků, v neposlední řadě také s cílem zaručit financování pro projekty sociálního podnikání.

Neexistují dostatečné údaje o činnosti žen v podnicích, které využívají trh k naplňování sociálních potřeb, výzkum Global Entrepreneurship Monitor(24) z roku 2009 však ukazuje, že ačkoli muži zakládají sociální podniky s větší pravděpodobností než ženy, ženy samy jsou v odvětví sociálních podniků aktivnější. OECD(25) vysvětluje, že za prvé údaje z praxe naznačují u žen vyšší míru altruismu a silnější preference přerozdělování a za druhé se ženy zřejmě více vyhýbají hospodářské soutěži, a tudíž je více lákají novější trhy sociálních podniků. Zejména s ohledem na druhé vysvětlení a při předpokládaném růstu dotčených odvětví, který nepochybně zvýší konkurenční tlak, je důležité zajistit přítomnost žen v současném sociálním podnikání.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

14.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

1

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Matera, Angelika Mlinar, Krisztina Morvai, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Eleonora Forenza, Alessandra Mussolini, Monika Vana, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Coburn

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

26

+

ALDE

Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar

EFDD

Daniela Aiuto

NI

Krisztina Morvai

PPE

Anna Maria Corazza Bildt, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elisabeth Köstinger, Barbara Matera, Alessandra Mussolini, Marijana Petir, Michaela Šojdrová, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

S&D

Maria Arena, Vilija Blinkevičiūtė, Biljana Borzan, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Maria Noichl, Liliana Rodrigues, Julie Ward

VERTS/ALE

Terry Reintke, Jordi Sebastià, Monika Vana

1

-

EFDD

David Coburn

5

0

ECR

Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská

GUE/NGL

Malin Björk, Eleonora Forenza

PPE

Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. C 130, 30.4.2011, s. 4.

(2)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(3)

Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 56.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0074.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0311.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0292.

(9)

Zpráva Komise (2014) „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.

(10)

Komise (2012), bleskový průzkum Eurobarometr č. 354 na téma „Podnikání v EU a třetích zemích“.

(11)

Zpráva Komise (2008) „Hodnocení politiky: podpora žen-inovátorek a podnikání žen.

(12)

Studie Komise (2014) „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.

(13)

Evropský parlament (2015), studie tematické sekce „Podnikání žen: odstraňování rozdílů v přístupu k finančním a jiným službám a v sociálním podnikání“.

(14)

Komise (2015), Průběžné hodnocení evropského nástroje mikrofinancování Progress.

(15)

KPMG (2015), zpráva „Ženy v alternativním investování“.

(16)

Komise (2010), bleskový průzkum Eurobarometr č. 283 na téma „Podnikání v EU a třetích zemích“.

(17)

Komise (2015), internetové stránky Eurostatu Statistics Explained, statistické údaje o zaměstnanosti.

(18)

Komise (2012), bleskový průzkum Eurobarometr č. 354 na téma „Podnikání v EU a třetích zemích“.

(19)

Komise (2014), zpráva „Statistické údaje o podnikání žen v Evropě“.

(20)

Parlament (2015), studie tematické sekce „Podnikání žen: odstraňování rozdílů v přístupu k finančním a jiným službám a v sociálním podnikání“.

(21)

KPMG (2015), zpráva „Ženy v alternativním investování“.

(22)

P7_TA(2011)0367.

(23)

EIGE (2015), studie „Podpora ekonomické nezávislosti a podnikání žen – osvědčené postupy“.

(24)

Konsorcium GEM (2009), Global Entrepreneurship Monitor.

(25)

OECD (2014), pracovní dokument „Sociální podnikání a inovace žen“.

Právní upozornění