Postup : 2015/2147(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0371/2015

Předložené texty :

A8-0371/2015

Rozpravy :

PV 19/01/2016 - 4
CRE 19/01/2016 - 4

Hlasování :

PV 19/01/2016 - 5.9
CRE 19/01/2016 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0009

ZPRÁVA     
PDF 950kWORD 558k
21.12.2015
PE 567.714v02-00 A8-0371/2015

o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodajky: Kaja Kallas, Evelyne Gebhardt

(společná schůze výborů – článek 55 jednacího řádu)

Navrhovatelé (*):

Jutta Steinruck, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Petra Kammerevert, Výbor pro kulturu a vzdělávání

Angel Dzhambazki, Výbor pro právní záležitosti

Michał Boni, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)100 v konečném znění),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise obsahující návrh rozhodnutí, kterým se zavádí program pro řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (ISA2) Interoperabilita jako prostředek modernizace veřejného sektoru (COM(2014)0367),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii“ (COM(2014)0172),

–  s ohledem na přílohu Komise ke sdělení nazvanému „Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT): výsledky a další kroky“ (COM(2013)0685),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. září 2011 obsahující návrh nařízení, kterým se stanoví opatření týkající se jednotného evropského trhu elektronických komunikací a vytvoření propojeného kontinentu a kterým se mění směrnice 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES a nařízení (ES) č. 1211/2009 a (EU) č. 531/2012 (COM(2013)0627),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 23. dubna 2013 nazvaný „Akční plán pro elektronický obchod na období 2012–2015 – aktuální stav v roce 2013“ (SWD(2013)0153),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. března 2013 o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí vysokorychlostních elektronických komunikací (COM(2013)0147),

–  s ohledem na návrh směrnice předložený Komisí dne 7. února 2013 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Unii (COM(2013)0048),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2012 o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru (COM(2012)0721),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM (2012)0573),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu: Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 27. října 2010 nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu: Pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství 50 návrhů pro lepší společnou práci, podnikání a obchod“ (COM(2010)0608),

–  s ohledem na návrh Evropské komise o duševním vlastnictví: doba ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (COM(2008)0464),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/758 ze dne 29. dubna 2015 o požadavcích na schválení typu pro zavedení palubního systému eCall využívajícího linku tísňového volání 112 a o změně směrnice 2007/46/ES(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(5),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 27. června 2013 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice o informacích veřejného sektoru)(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line)(7),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb(8),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(13),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází(14),

–  s ohledem na první hodnocení směrnice 96/9/ES o právní ochraně databází,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, včetně změn, které přineslo nařízení (ES) 1882/2003(15),

–  s ohledem na dohodu mezi Čínou a Evropskou unií o partnerství v oblasti sítě 5G ze dne 28. září 2015 a související dohody,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o podpoře práv spotřebitelů na jednotném digitálním trhu(19),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o poplatku za kopírování pro osobní potřebu(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o integrovaném trhu doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 o reindustrializaci Evropy s cílem podpořit konkurenceschopnost a udržitelnost(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 obsahující stanovisko k hodnotící zprávě o sdružení BEREC a Úřadu BEREC(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2013 o zprávě o provádění regulačního rámce pro elektronické komunikace(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o klamavých reklamních praktikách(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o digitální agendě pro růst, mobilitu a zaměstnanost: čas přeřadit na vyšší rychlost(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dokončení jednotného digitálního trhu(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2013 o novém programu evropské spotřebitelské politiky(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. května 2013 o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2012 o dotvoření jednotného digitálního trhu(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii(32),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2012 o ochraně kritické informační infrastruktury – „Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti“(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu – elektronické správě jako průkopnickém činu(34),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. září 2010 o dotvoření vnitřního trhu pro elektronický obchod(35),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o řízení internetu: další kroky(36),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu(37),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o internetu věcí(38),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, která je do Smluv začleněna na základě článku 6 Smlouvy o EU,

–  s ohledem na článek 9 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010 (2010/48/ES),

–  s ohledem na úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na články 9, 12, 14, 16 a 26 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávy Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0371/2015),

A.  vzhledem k tomu, že rychlý vývoj způsobu, jímž je využíván internet a mobilní komunikace, změnil způsob, jakým občané, podniky a jejich zaměstnanci komunikují, získávají informace a znalosti, přicházejí s novými myšlenkami, konzumují, sdílejí, podílejí se na aktivitách a pracují; vzhledem k tomu, že tak došlo k rozšíření a transformaci ekonomiky, které usnadnily malým a středním podnikům (MSP) přístup k potenciální spotřebitelské základně čítající 500 milionů spotřebitelů v EU a také na světové trhy a poskytly jednotlivcům příležitost rozvíjet nové podnikatelské myšlenky a modely;

B.  vzhledem k tomu, že všechny politiky a právní předpisy Unie v oblasti jednotného digitálního trhu by měly uživatelům a podnikům poskytovat nové příležitosti a zpřístupňovat jim nové, inovativní a přeshraniční služby za konkurenční ceny, umožňovat jim vytvářet nové struktury a růst, odstraňovat bariéry mezi členskými státy a usnadňovat přístup evropských podniků, zejména MSP a začínajících inovativních podniků (start-ups), na přeshraniční trh, neboť se jedná o klíčový faktor pro růst a zaměstnanost v EU, přičemž je třeba uznat, že tyto příležitosti nevyhnutelně povedou ke strukturálním změnám, a zaujmout celostní přístup zohledňující sociální rozměr a potřebu rychle překonat propastné rozdíly v digitálních dovednostech;

C.  vzhledem k tomu, že 75 % přidané hodnoty v digitální ekonomice sice pochází z tradičních průmyslových odvětví, digitální transformace tradičního průmyslu však doposud zůstává na nižší úrovni, neboť pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá pokročilé digitální technologie a jen 14 % malých a středních podniků používá internet jako jednu z odbytových cest; vzhledem k tomu, že Evropa musí využít potenciál sektoru IKT k digitalizaci průmyslu a zachování své celosvětové konkurenceschopnosti;

D.  vzhledem k tomu, že budování ekonomiky založené na datech silně závisí na právním rámci, který podporuje rozvoj, zpracování, udržování a zlepšování databází, a potřebuje tedy právní rámec, který podporuje inovace a je praktický;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2013 představoval tržní podíl ekonomiky sdílení celosvětově přibližně 3,5 miliardy a v současné době odhaduje Komise potenciál růstu na více než 100 miliard;

F.  vzhledem k tomu, že vysoká a jednotná úroveň ochrany a spokojenosti spotřebitelů a posílení jejich postavení předpokládá možnost volby, flexibilitu, transparentnost, informovanost, interoperabilitu a dostupné a bezpečné on-line prostředí s vysokou úrovní ochrany údajů;

G.  vzhledem k tomu, že tvořivost a inovace jsou hnací silou digitální ekonomiky, a že je tedy nutné zajistit vysokou úroveň ochrany práv duševního vlastnictví;

H.  vzhledem k tomu, že 44,8 % domácností v EU(39) nemá přístup k rychlému internetovému připojení a současné politiky a pobídky nedokázaly zajistit odpovídající digitální infrastrukturu, zejména ve venkovských oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že digitální propojenost, lidský kapitál, využívání internetu, začleňování digitálních technologií ze strany podniků a digitální veřejné služby jsou v různých regionech v EU na velmi odlišné úrovni, jak ukazuje srovnávací přehled pokroku v oblasti Digitální agendy; vzhledem k tomu, že regionům, které mají nízké skóre v těchto pěti ukazatelích, hrozí, že nebudou moci těžit z přínosů digitální éry;

1. ÚVOD: PROČ POTŘEBUJEME JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH

1.  vítá sdělení o „Strategii pro jednotný digitální trh v Evropě“; domnívá se, že dosažení jednotného digitálního trhu založeného na společném souboru pravidel by mohlo posílit konkurenceschopnost EU, mělo by pozitivní dopady na růst a tvorbu pracovních míst, poskytlo by nový impuls jednotnému trhu a učinilo by společnost inkluzivnější a umožnilo by jí nabízet občanům s podnikům nové příležitosti, zejména díky výměně a sdílení informací; je přesvědčen, že horizontální přístup, který byl zaujat, by nyní měl být posílen, pokud se jedná o jeho provádění, včetně včasného přijetí příslušných 16 iniciativ, neboť digitální hnací síly mají dopady na každého občana a každý rozměr společnosti a hospodářství;

2.  souhlasí s Komisí, že za řízení a včasné dokončení jednotného digitálního trhu společně zodpovídají Evropský parlament, Rada a Komise; vybízí Komisi, aby zapojila společenské a sociální subjekty a v co nejširší míře je zahrnula do rozhodovacího procesu;

3.  je přesvědčen, že má-li být zdokonalena právní úprava, je třeba zaujmout vůči předpisům přístup, který je od základu digitální, vychází ze zásad a je technologicky neutrální; aby vznikl prostor umožňující inovaci, je třeba (na základě nezbytných konzultací a hodnocení dopadu) vyhodnotit, zda jsou platné právní předpisy, doplňující opatření jiné než regulační povahy a rámce prosazování vhodné pro dosažení stanoveného cíle v digitální éře s ohledem na nové technologie a nové podnikatelské modely a s cílem překonat právní roztříštěnost jednotného trhu, snížit administrativní zátěž a posílit růst a inovace;

4.  má za to, že důvěra občanů a podniků v digitálním prostředí je životně důležitá pro to, aby byl plně realizován potenciál inovací a růstu v digitální ekonomice; je přesvědčen, že posílení jejich důvěry prostřednictvím norem v oblasti ochrany údajů a bezpečnosti a díky vysoké úrovni ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení by společně s aktualizovanou právní úpravou pro podniky mělo být základem veřejné politiky, přičemž je třeba uznat, že podnikatelské modely digitálních podniků jsou založeny na důvěře jejich uživatelů;

5.  upozorňuje na skutečnost, že elektronický obchod vytváří v Evropské unii hodnotu ve výši 500 miliard EUR ročně a je důležitým doplňkem vůči obchodu off-line, přičemž spotřebitelům přináší větší možnosti volby (obzvláště v odlehlých oblastech) a MSP poskytuje nové příležitosti; vyzývá Komisi, aby vymezila a odstranila překážky, které mají vliv na elektronický obchod, s cílem vybudovat pro tento obchod skutečný přeshraniční trh; je přesvědčen, že tyto překážky zahrnují také nedostatečnou interoperabilitu a absenci společných standardů, nedostatek adekvátních informací umožňujících spotřebitelům informovaně se rozhodovat a nedostatečný přístup k posíleným přeshraničním platbám;

6.  podporuje plán Komise na zajištění toho, aby se politika hospodářské soutěže EU v plném rozsahu uplatňovala na jednotný digitální trh, neboť tato soutěž přináší spotřebitelům větší volbu a zavede také rovné soutěžní podmínky, a s politováním konstatuje, že stávající absence evropského digitálního rámce poukázala na to, že se nepodařilo sladit zájmy velkých a malých poskytovatelů;

7.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby Komise a členské státy podporovaly dynamičtější ekonomiku, která umožní rozvoj inovací a odstraní překážky pro podniky, zejména pak inovativní podniky, MSP, začínající podniky (start-ups) a rychle rostoucí podniky, s cílem umožnit jim přístup na trh za rovných podmínek díky rozvoji elektronické veřejné správy, integrovanému regulačnímu a neregulačnímu rámci, který obstojí i do budoucna, přístupu k financování (včetně nových modelů financování pro začínající podniky, MSP a iniciativy občanské společnosti v EU) a dlouhodobé investiční strategie v oblasti digitální infrastruktury, dovedností, digitálního začleňování, výzkumu a vývoje; připomíná, že základ politiky vstřícné vůči inovacím, která podporuje hospodářskou soutěž a inovace, by měl zahrnovat možnost, aby projekty měly přístup k možnostem financování; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že skupinové financování lze snadno provádět přes hranice, a vybízí členské státy, aby zavedly pobídky ve prospěch skupinového financování;

8.  domnívá se, že je třeba posoudit účinky digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a následně příslušným způsobem upravit stávající opatření v této oblasti; připomíná možné nehody, které mohou postihnout osoby pracující z domova nebo v rámci tzv. „crowdworkingu“; zdůrazňuje, že psychologické problémy související s prací, jako je vyhoření způsobené neustálou dostupností a oslabením tradiční pracovní doby, představují pro pracovníky závažné riziko; vyzývá Komisi, aby zadala provedení studie o vedlejších účincích digitalizace, jako je zvýšení nároků na pracovní sílu, dopad na psychický stav pracovníků a jejich rodinný život a na rozvoj kognitivních schopností u dětí;

9.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy dále rozvíjela iniciativy na podporu podnikání, zejména inovativní podnikatelské modely, které pomohou změnit myšlení ohledně definice úspěchu, a aby podporovala kulturu podnikání a inovací; dále se domnívá, že rozmanitost a specifické vlastnosti různých vnitrostátních inovačních center by se mohly stát skutečnou konkurenční výhodou pro EU na světovém trhu, a že by tedy měly být vzájemně propojeny a měly by být posíleny inovativní ekosystémy, v jejichž rámci spolupracují různé sektory a podniky;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že jednotlivé členské státy zaujímají odlišné přístupy k regulaci internetu a ekonomice založené na sdílení; naléhavě vybízí Komisi, aby přijala iniciativy (v souladu s pravomocemi EU) s cílem podpořit inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž, odstranit překážky omezující digitální obchod a chránit hospodářskou a sociální soudržnost a integritu jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby také v zájmu občanů a spotřebitelů a v zájmu globálního úspěchu evropských společností chránila internet jakožto otevřenou, neutrální, zabezpečenou, inkluzivní a globální platformu pro komunikaci, produkci, účast, tvorbu, kulturní rozmanitost a inovaci;

11.  konstatuje, že digitální revoluce ovlivňuje všechny aspekty našich společností a přináší s sebou výzvy i příležitosti; je přesvědčen, že má potenciál dále posílit postavení občanů, spotřebitelů a podnikatelů, a to způsoby, které nebyly dříve možné; vyzývá Komisi, aby vypracovala politiku, která by podporovala aktivní účast občanů a umožňovala jim těžit z přechodu na digitální model; vyzývá dále Komisi, aby i nadále vyhodnocovala, jak digitální revoluce mění tvář evropské společnosti;

12.  vyzývá Komisi k boji s roztříštěností právních předpisů tím, že výrazně posílí koordinaci jednotlivých GŘ při navrhování nových právních předpisů, a bude důrazně vybízet členské státy, aby zajistily soudržné provádění příslušných právních předpisů;

13.  zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny iniciativy vyvíjené v rámci strategie pro jednotný digitální trh byly v souladu se základními právy, a zejména s právními předpisy na ochranu údajů, přičemž uznává přidanou hodnotu této strategie pro hospodářství EU; připomíná, že v zájmu subjektů údajů i podniků je důležité urychleně přijmout obecné nařízení o ochraně údajů i směrnici o ochraně údajů; vyzývá k přepracování směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, aby bylo dosaženo souladu jejích ustanovení s ustanoveními souboru právních předpisů na ochranu údajů, jakmile tento soubor vstoupí v platnost;

2. ZLEPŠENÍ PŘÍSTUPU PRO SPOTŘEBITELE A PODNIKY V CELÉ EVROPĚ K JEDNOTNÉMU DIGITÁLNÍMU TRHU

2.1 Pravidla přeshraničního elektronického obchodu, kterým mohou spotřebitelé a podniky důvěřovat

14.  vítá závazek Komise přijmout důrazný návrh ve věci on-line smluv pokrývajících digitální obsah zakoupený on-line a zdokonalit právní ochranu spotřebitelů v této oblasti; je přesvědčen, že takováto zlepšení musejí být cílená a že rozdíly mezi obsahem, na jedné straně, a hmotným zbožím na straně druhé by měly být důsledně analyzovány; poukazuje na to, že zatímco spotřebitelé, kteří nakupují obsah na hmotném médiu, jsou chráněni právními předpisy na ochranu spotřebitelů, práva spotřebitelů při nákupu digitálního obsahu on-line jsou i nadále z valné části neregulována a jsou nejasná, zejména s ohledem na právní záruky, vadný obsah a konkrétní nepřiměřené smluvní podmínky týkající se digitálního obsahu; zdůrazňuje, že stávající klasifikace veškerého digitálního obsahu do kategorie služeb může být poněkud znepokojivá, neboť nemusí odpovídat očekáváním spotřebitelů, protože služby předplaceného streamingu nejsou odlišeny od nákupu obsahu, který si lze stáhnout; souhlasí s tím, že spotřebitelé by se měli těšit rovnocenné úrovni ochrany schopné reagovat na budoucí vývoj, bez ohledu na to, zda digitální obsah nakupují on-line nebo off-line;

15.  je přesvědčen, že vhodným přístupem z hlediska praktičnosti a přiměřenosti je další harmonizace právního rámce upravujícího on-line prodej digitálního obsahu a hmotného zboží směřující od podniků ke spotřebitelům, bez ohledu na to, zda se jedná o přeshraniční nebo domácí prodej, přičemž musí být zachována soudržnost pravidel upravujících prodej on-line a off-line a je třeba vyhnout se tzv. závodu k regulačnímu dnu, zaplnit legislativní mezery a dále budovat na stávajících právních předpisech na ochranu spotřebitele; zdůrazňuje, že by tak mělo být učiněno technologicky neutrálním způsobem a neměly by tím vznikat nepřiměřené náklady pro podniky;

16.  domnívá se, že návrhy Komise na pravidla pro přeshraniční smlouvy pro spotřebitele a podniky by se měly vyhnout riziku, že dále vzrostou rozdíly mezi platnými právními standardy pro nákupy off-line a on-line, a je přesvědčen, že k nákupům on-line a off-line by mělo být přistupováno soudržně a rovnoprávně na základě stávající vysoké úrovně ochrany spotřebitele, neboť rozdílné právní standardy mohou spotřebitelé chápat jako upírání práv; zdůrazňuje, že jakýkoli nový návrh by měl být v souladu s článkem 6 nařízení Řím I a že Komise plánuje přezkoumat v roce 2016 celou právní úpravu ochrany spotřebitele v rámci programu REFIT; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by neměl být plánovaný návrh Komise pro hmotné zboží předložen současně s tímto uplatněním programu REFIT;

17.  je přesvědčen, že smluvní pravidla pro digitální obsah musí být založena na určitých zásadách, které zaručí, aby byla neutrální z technologického hlediska a byla připravena na budoucí vývoj; dále v souvislosti s návrhem Komise v této oblasti zdůrazňuje, že je důležité zabránit nejednotnosti a překrývání se stávajícími právními předpisy a jakémukoli riziku, že v dlouhodobém horizontu dojde k zavedení neodůvodněně rozdílné právní úpravy pro smlouvy on-line a off-line a různé distribuční kanály, a rovněž je zapotřebí zohlednit uplatnění programu REFIT v oblasti spotřebitelského acquis;

18.  požaduje strategii „aktivního spotřebitele“, a to zvláště za účelem posouzení, zda je v on-line světě spotřebiteli umožněno snadno měnit poskytovatele služeb a zda je zapotřebí přijímat opatření k tomu, aby se v zájmu posílení hospodářské soutěže na on-line trzích přechod od jednoho poskytovatele k druhému zjednodušil; upozorňuje dále, že je třeba zajistit dostupné služby elektronického obchodování v průběhu celého hodnotového řetězce, včetně dostupných informací, dostupných platebních mechanismů a služeb zákazníkům;

19.  vyzývá Komisi, aby společně se zúčastněnými stranami vyhodnotila realizovatelnost, užitečnost a potenciální příležitosti a nedostatky vzniklé zavedením unijních značek důvěry pro konkrétní odvětví, které by se uplatnily na prodej on-line a vycházely by z osvědčených postupů v oblasti stávajících systémů značek důvěry v členských státech s cílem posilovat důvěru spotřebitelů a kvalitu, především v případě přeshraničního prodeje on-line, a nahradit potenciálně matoucí velký počet stávajících značek důvěry, přičemž se současně vyhodnotí další možnosti, jako je např. samoregulace nebo zavedení skupin zúčastněných stran, které by vymezily společné zásady péče o zákazníka;

20.  vítá celkové úsilí Komise o zavedení celounijní platformy pro řešení sporů on-line (on-line dispute resolution, ODR) a vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy usilovala o včasné a řádné uplatňování nařízení o ODR (zejména pokud jde o možnosti překladu) a provedení směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů; vyzývá Komisi a relevantní zúčastněné strany, aby vyhodnotily, jak by bylo možné dále zlepšit přístup k informacím u běžných stížností spotřebitelů;

21.  požaduje, aby byl zaveden ambiciózní rámec pro prosazování spotřebitelského acquis a směrnice o službách; vybízí Komisi k tomu, aby k zajištění plného a řádného uplatňování platných předpisů využívala všech prostředků, které má k dispozici, včetně řízení o nesplnění povinnosti, pokud je zjištěno nesprávné nebo nedostatečné provádění příslušných právních předpisů;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření namířená proti on-line prodeji nezákonného obsahu a zboží a posílily svou spolupráci a výměnu informací a osvědčených postupů s cílem bojovat proti protiprávním aktivitám na internetu; v této souvislosti zdůrazňuje, že digitální obsah, který je poskytován spotřebitelům, by neměl být předmětem jakýchkoli práv třetích stran, která by spotřebiteli mohla znemožnit užívání digitálního obsahu v souladu se smlouvou;

23.  je přesvědčen, že Komise by měla provést důkladnou a cílenou analýzu založenou na prokázaných skutečnostech, v níž se zaměří na to, zda by všechny subjekty zapojené do hodnotového řetězce, včetně zprostředkovatelů a platforem on-line a poskytovatelů obsahu a služeb, ale i zprostředkovatelů off-line, jako jsou například následní prodejci a maloobchodníci, měly přijmout vhodná a přiměřená zaměřená na boj proti nelegálnímu obsahu, padělanému zboží a porušování duševních práv v komerčním měřítku, která by zároveň koncovým uživatelům zajišťovala možnost přístupu k informacím a schopnost tyto informace šířit a také možnost využívat aplikace a služby dle vlastního výběru;

24.  zdůrazňuje, že zásada nulové tolerance, pokud se jedná o provádění právních předpisů EU, musí být zásadním pravidlem, kterým se řídí členské státy i Evropská unie; je toho názoru, že řízení o nesplnění povinnosti by mělo být vždy zahajováno jen v krajním případě a až poté, co bylo provedeno několik pokusů o koordinaci a nápravu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zkrátit délku těchto řízení;

25.  vítá přezkum nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, který ohlásila Komise; domnívá se, že rozšíření pravomocí orgánů dozoru a posílení jejich vzájemné spolupráce je předpokladem účinného prosazování spotřebitelských pravidel pro nakupování on-line;

2.2. Cenově dostupné a kvalitní přeshraniční služby doručování zásilek

26.  zdůrazňuje, že služby doručování zásilek sice pro spotřebitele v některých členských státech fungují dobře, jednou z hlavních překážek pro přeshraniční elektronický obchod však v některých členských státech představuje neefektivní doručování, především pak doručování v konečném místě určení (tzv. final mile), a že se také jedná o jeden z nejčastěji zmiňovaných důvodů pro nevyužívání transakcí on-line ze strany spotřebitelů i podniků; je přesvědčen, že nedostatky přeshraničního využívání služeb doručování zásilek lze vyřešit pouze v rámci perspektivy evropského jednotného trhu, a zdůrazňuje význam hospodářské soutěže v tomto odvětví, jakož i potřebu, aby se sektor doručování zásilek přizpůsobil moderním životním modelům a nabízel flexibilní možnosti doručování, jako jsou např. sítě míst, v nichž si lze zásilky vyzvednou, a výdejních míst a aplikace na srovnávání cen;

27.  zdůrazňuje, že základním předpokladem pro rozvoj přeshraničního elektronického obchodu jsou snadno přístupné, cenově dostupné, efektivní a kvalitní doručovací služby, a podporuje tudíž navrhovaná opatření na zvýšení cenové transparentnosti s cílem posílit povědomí spotřebitelů o struktuře cen a zdokonalit informovanost o odpovědnosti v případě ztráty či poškození zboží, interoperabilitu a regulační dohled, který by měl být zaměřen na hladké fungování trhů s přeshraničními zásilkovými službami, včetně podpory přeshraničních systémů sledování pohybu zásilek, přičemž by trhu s doručovacími službami měla být poskytnuta dostatečná flexibilita, která mu umožní, aby se mohl vyvíjet a přizpůsobovat technologickým inovacím;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně sdílely osvědčené postupy v sektoru služeb doručování zásilek, a vyzývá dále Komisi, aby Evropskému parlamentu předložila zprávu o veřejné konzultaci ve věci přeshraničního doručování zásilek, přičemž prezentuje také výsledky úsilí o samoregulaci; vítá zřízení pracovní skupiny ad hoc pro přeshraniční doručování zásilek;

29.  vyzývá dále Komisi, aby předložila komplexní akční plán, který by mj. obsahoval obecné pokyny s osvědčenými postupy (vypracovanými ve spolupráci s dotčenými ekonomickými subjekty), s cílem nalézt inovativní řešení umožňující zdokonalit služby, snížit náklady, omezit dopady na životní prostředí, více integrovat jednotný trh se službami doručování zásilek a poštovními službami, odstranit překážky, jimž čelí provozovatelé poštovních služeb při přeshraničním doručování, posílit spolupráci mezi sdružením BEREC a skupinou ERGP a případně navrhnout revizi příslušných právních předpisů;

30.  zdůrazňuje, že další harmonizace doručování zásilek ze strany Komise by neměla vést k nižší úrovni sociální ochrany a horším pracovním podmínkám doručovatelů zásilek, ať už je jejich zaměstnanecký status jakýkoli; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou dodržována práva pracovníků v tomto odvětví, pokud jde o systémy sociálního zabezpečení a právo na protestní akce v kolektivním vyjednávání; zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení je v pravomoci členských států;

2.3. Předcházení neodůvodněnému blokování na základě zeměpisné polohy (tzv. geo-blocking)

31.  domnívá se, že je třeba přijmout ambiciózní a cílená opatření s cílem zlepšit přístup ke zboží a službám, přičemž je zvláště třeba ukončit praxi blokování a nespravedlivé cenové diskriminace na základě zeměpisné polohy či státní příslušnosti, která má často za následek tvorbu monopolů a často vede také k tomu, že se spotřebitelé uchylují k získávání nelegálního obsahu;

32.  podporuje závazek Komise účinně vyřešit problém nespravedlivého blokování na základě zeměpisné polohy doplněním stávajícího rámce upravujícího elektronický obchod a vymáháním příslušných ustanovení platných právních předpisů; považuje za životně důležité zaměřit se na vztahy mezi podniky, které vedou k blokování na základě zeměpisné polohy, jako je např. selektivní distribuce, pokud nejsou v souladu s právní úpravou hospodářské soutěže a se segmentací trhu, a také na technologická opatření a technickou praxi (např. sledování IP adres nebo záměrné znemožnění interoperability systémů), které vedou k neoprávněným omezením přístupu ke službám informační společnosti poskytovaným přeshraničně, na uzavírání přeshraničních smluv o nákupu zboží a služeb a na přidružené aktivity, jako je provádění plateb a doručování zboží, přičemž se zohlední zásada proporcionality, obzvláště u malých a středních podniků a mikropodniků;

33.  33.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se všem spotřebitelům v rámci Unie dostalo stejného zacházení ze strany internetových obchodníků prodávajících v jednom nebo více členských státech, včetně přístupu ke slevám či jiným reklamním nabídkám;

34.  podporuje zejména plán Komise na zhodnocení praktického uplatňování čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu s cílem analyzovat, zda existují charakteristické způsoby neopodstatněné diskriminace spotřebitelů a jiných příjemců služeb na základě jejich státní příslušnosti nebo země pobytu; vyzývá Komisi, aby identifikovala a definovala skupiny případů, kdy je diskriminace opodstatněná ve smyslu čl. 20 odst. 2 směrnice o službách, s cílem vyjasnit, co se rozumí neopodstatněnou diskriminací ze strany soukromých subjektů, a pomáhat státním orgánům odpovědným za praktické uplatňování čl. 20 odst. 2 při výkladu tohoto ustanovení, jak se uvádí v článku 16 směrnice o službách; vyzývá Komisi, aby intenzivně usilovala o vložení ustanovení čl. 20 odst. 2 do přílohy nařízení (ES) č. 2006/2004, aby bylo možné využívat vyšetřovací a donucovací pravomoci sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele;

35.  zdůrazňuje, že ze zákazu blokování na základě zeměpisné polohy by neměla nikdy vyplývat povinnost prodejců doručovat zboží ze svého internetového obchodu do určitých členských států, pokud nemají zájem prodávat své výrobky do všech členských států a hodlají raději podnikat v malém nebo prodávat zboží pouze spotřebitelům v blízkosti svých prodejen;

36.  dále poukazuje na význam právě probíhajícího vyšetřování útvarů pro hospodářskou soutěž v oblasti elektronického obchodu, které se týká mimo jiné toho, zda omezení způsobená blokováním na základě zeměpisné polohy, jako je například neopodstatněná diskriminace na základě IP adresy, poštovní adresy nebo země vydání kreditní karty, nejsou v rozporu s předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je nutné zvýšit důvěru spotřebitelů a podniků tak, že budou zohledněny výsledky šetření v rámci odvětví a posouzeno, zda je třeba provést změny v nařízení o blokové výjimce, včetně článků 4a a 4b, s cílem omezit nežádoucí přesměrování a územní omezení;

37.  vítá návrh Komise na podporu přenositelnosti a interoperability s cílem podpořit volný pohyb legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu nebo služeb, jakožto první krok k ukončení neopodstatněného zeměpisného blokování a na podporu dostupnosti a přeshraniční použitelnosti předplatného; zdůrazňuje, že opatření na odstranění překážek pro přenositelnost obsahů nejsou v rozporu se zásadou teritoriality;

38.  varuje před nekritickým prosazováním toho, aby byly vydávány povinné celoevropské licence, neboť by to mohlo vést k omezení obsahu, který uživatelům je k dispozici; zdůrazňuje, že vzhledem k významu územních licencí v EU je zásada teritoriality základním prvkem systému autorských práv;

2.4. Lepší přístup k digitálnímu obsahu – moderní, evropštější rámec pro oblast autorského práva

39.  vítá závazek Komise modernizovat současný rámec autorského práva a přizpůsobit jej digitální věku; zdůrazňuje, že jakákoliv úprava by měla být cílena a zaměřena na spravedlivé a přiměřené odměňování tvůrců a nositelů práv, na hospodářský růst, konkurenceschopnost a zlepšení spotřebitelských zkušeností, ale i na nutnost zajistit ochranu základních práv;

40.  zdůrazňuje, že profesní činnost nebo obchodní modely založené na porušování autorského práva závažným způsobem ohrožují fungování jednotného digitálního trhu;

41.  domnívá se, že reforma by měla usilovat o nalezení spravedlivé rovnováhy zájmů všech dotčených stran; poukazuje na skutečnost, že kreativní odvětví má své zvláštnosti a čelí různým výzvám, které vznikají zejména v důsledku různých typů obsahu a tvůrčích děl a používaných podnikatelských modelů; vzhledem k tomu, že studie „Teritorialita a její dopad na financování audiovizuálních děl“ zdůrazňuje významnou úlohu územních licencích při refinancování evropských filmů, vyzývá Komisi, aby tyto zvláštnosti lépe identifikovala a zohlednila;

42.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré změny směrnice o autorském právu zohlední výsledky ex-post posouzení dopadů směrnice 2001/29/ES a usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o této směrnici a budou vycházet ze spolehlivých důkazů, včetně posouzení možného dopadu veškerých změn na růst a vytváření pracovních míst, kulturní rozmanitost a zejména na produkci, financování a šíření audiovizuálních děl;

43.  zdůrazňuje klíčovou úlohu výjimek a omezení autorských práv, které přispívají k hospodářskému růstu, inovacím a vytváření pracovních míst, podporují budoucí kreativitu, rozšiřují inovace v Evropě a tvůrčí a kulturní rozmanitost; připomíná, že Parlament podporuje posouzení uplatnění minimálních standardů pro výjimky z autorských práv a jejich omezení a zaručení řádného uplatňování těchto výjimek a omezení stanovených ve směrnici 2001/29/ES;

44.  zdůrazňuje, že přístup k výjimkám a omezením autorského práva by měl být vyvážený, cílený a nestranný z hlediska formátu, měl by vycházet pouze z prokázaných potřeb a neměla by jím být dotčena evropská kulturní rozmanitost, její financování a spravedlivé odměňování autorů;

45.  zdůrazňuje, že i když využívání textu a vytěžování údajů vyžaduje větší právní jistotu, aby výzkumníci a vzdělávací instituce mohli ve větší míře využívat materiály chráněné autorskými právy, a to i přeshraničně, měla by jakákoli celoevropská výjimka pro vytěžování textu a údajů být uplatněna jen tehdy, pokud má uživatel řádné oprávnění k přístupu, a měla by být stanovena po konzultacích se všemi zúčastněnými stranami a po posouzení dopadu založeném na důkazech;

46.  zdůrazňuje, že je zapotřebí lépe objasnit a zprůhlednit systém autorských práv, a to zejména s ohledem na obsah tvořený uživateli a poplatky za kopírování pro osobní potřebu v těch členských státech, které se rozhodly tyto poplatky uplatnit; v této souvislosti konstatuje, že občané by měli být lépe informováni o skutečné výši poplatku z autorských práv, jeho účelu a způsobu využití;

2.5. Snížení zátěže související s DPH a omezení překážek při přeshraničním prodeji

47.  domnívá se, že má-li se předcházet narušení trhu, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům a má-li být vytvořen jednotný digitální trh, je zapotřebí větší koordinace v oblasti zdaňování, což bude mimo jiné vyžadovat zavedení společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob v celé EU, a sice s patřičným ohledem na vnitrostátní pravomoci;

48.  považuje za prioritu vytvořit zjednodušený, jednotný a důsledný on-line systém pro DPH s cílem snížit náklady na plnění požadavků pro malé a inovativní společnosti, které působí v celé Evropě; vítá zavedení jednotného malého správního místa pro DPH, který je krokem vedoucím k ukončení dočasného systému EU v oblasti DPH; je nicméně znepokojen tím, že jelikož není stanovena prahová hodnota, jsou některé malé a střední podniky v obtížné situaci, pokud jde o dodržování tohoto systému; vyzývá proto Komisi, aby tento systém přezkoumala s cílem upravit ho tak, aby byl příznivější pro podnikání;

49.  dále vyzývá, aby pro podobné zboží a služby byla plně dodržována zásada daňové neutrality, bez ohledu na to, zda jsou ve fyzické nebo digitální podobě; vyzývá Komisi, aby v souladu s přijatými závazky co nejdříve předložila návrh, který by členským státům umožnil snížit sazby DPH pro tisk, elektronickou publikaci, knihy a publikace on-line, s cílem zamezit diskriminaci na jednotném digitálním trhu;

50.  vyzývá Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány a zúčastněnými stranami s cílem rozvíjet vhodná řešení pro placení daní v rámci ekonomiky sdílení;

51.  vítá přijetí přezkumu směrnice o platebních službách; zdůrazňuje, že pokud se má v Unii posílit oblast elektronického obchodu na celém území EU, je nutné bezodkladně dosáhnout celoevropského systému rychlé elektronické úhrady a úhrady prostřednictvím mobilních telefonů podle společné normy a vhodného provedení přezkumu směrnice o platebních službách;

3. VYTVÁŘENÍ VHODNÝCH PODMÍNEK A ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO POKROČILÉ DIGITÁLNÍ SÍTĚ A INOVATIVNÍ SLUŽBY

3.1. Přizpůsobení telekomunikačních předpisů danému účelu

52.  zdůrazňuje, že předpokladem jakéhokoli pokroku v digitální oblasti jsou soukromé investice do rychlých a ultrarychlých komunikačních sítí, pro které musí stabilní regulační rámec EU vytvářet pobídky, aby všem zúčastněným stranám bylo umožněno investovat, a to i ve venkovských a vzdálených oblastech; zastává názor, že zvýšená hospodářská soutěž je spojována s vyšší mírou investic do infrastruktury, inovacemi, nabídkou a nižšími cenami pro spotřebitele a podniky; domnívá se, že neexistuje mnoho důkazů, které by nasvědčovaly tomu, že by existovala vazba mezi konsolidací operátorů a zvyšováním investic do sítí a výkonu; zastává názor, že by tato skutečnost měla být řádně posouzena a že by měla být posílena pravidla hospodářské soutěže, aby se zabránilo nadměrné koncentraci trhu, vytváření oligopolů na evropské úrovni a negativnímu dopadu na spotřebitele;

53.  zdůrazňuje, že pro maximalizaci investic je důležité úspěšné uplatňování Evropského fondu pro strategické investice zaměřeného na projekty s rizikovějšími profily, čímž se podpoří hospodářská obnova, růst a soukromé investice, mimo jiné mikrofinancování a rizikový kapitál na podporu inovativních podniků v různých fázích financování jejich rozvoje; zdůrazňuje, že v případě selhání trhu, je třeba v plné míře využívat aktuálně dostupné veřejné prostředky k investicím do digitalizace, umožnit synergie mezi programy EU, jako je Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, dalšími příslušnými strukturálními fondy a dalšími nástroji, včetně projektů se zapojením místních společenství a státní pomoci v souladu s pokyny pro státní podporu s cílem prosazovat veřejné bezdrátové sítě ve větších a i menších obcích, jelikož se ukázalo, je to pro regionální, sociální a kulturní integraci i pro vzdělávání zcela nezbytné;

54.  připomíná závazek členských států dosáhnout do roku 2020 v oblasti připojení alespoň cíle plného zavedení připojení o rychlosti 30 Mbps; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda současná strategie pro mobilní i pevné širokopásmové sítě, včetně jejích cílů, odpovídá vývoji do budoucna a zda splňuje podmínky pro zaručení vysoké úrovně připojení pro všechny občany s cílem předejít digitální propasti v souvislosti s potřebami v ekonomice založené na datech a pro rychlé zavedení technologie páté generace a ultrarychlého širokopásmového přístupu;

55.  zdůrazňuje, že rozvoj služeb OTT (over-the-top) zvýšil poptávku a hospodářskou soutěž ve prospěch spotřebitelů a potřebu investic do digitální infrastruktury, zastává názor, že by modernizace telekomunikačního rámce neměla vést ke zbytečnému zvyšování regulační zátěže, nýbrž by měla zaručit přístup k sítím bez diskriminace a uplatňovat řešení, která obstojí i v budoucnosti a jsou pokud možno založena na podobných pravidlech pro podobné služby, jež podpoří inovace a spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistí ochranu spotřebitelů;

56.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby práva koncových spotřebitelů stanovená rámcem pro telekomunikace byla ucelená, přiměřená a aby obstála v budoucnu a po přijetí balíčku „Propojený kontinent“ zahrnovala možnost snadnější změny poskytovatele a transparentnost smluv pro koncové uživatele; vítá nadcházející revizi směrnice o univerzální službě spolu s revizí směrnice o rámci pro telekomunikace s cílem zajistit, aby požadavky týkající se přístupu k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení k internetu byly přizpůsobeny účelu zmenšení digitální propasti a přezkoumání dostupnosti služby čísla 112;

57.  zdůrazňuje, že jednotný evropský digitální trh by měl usnadnit každodenní život koncovým spotřebitelům; vyzývá proto Komisi, aby vyřešila problém přeshraničního předávání telefonních hovorů, aby spotřebitelé mohli uskutečnit nepřerušovaný telefonní hovor při překračování hranic v rámci Unie;

58.  vítá rozmanité probíhající veřejné konzultace, které nedávno zahájilo GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie a které se týkají Digitální agendy pro Evropu, zejména přezkumu telekomunikačních pravidel EU, nezbytnosti rychlosti a kvality internetového připojení po roce 2020 a on-line platforem, cloudů a údajů, spolehlivosti zprostředkovatelů a ekonomiky založené na sdílení, ale naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost všech těchto paralelních iniciativ;

59.  zdůrazňuje, že rádiové spektrum je stěžejním zdrojem pro vnitřní trh pro mobilní a bezdrátové širokopásmové komunikace a je zcela zásadní pro budoucí konkurenceschopnost Evropské unie; požaduje, aby byl prioritně vytvořen harmonizovaný rámec pro přidělování spektra, který by podporoval hospodářskou soutěž, zajištěno účinné řízení s cílem předcházet zpožděním v přidělení spektra a rovné podmínky pro všechny subjekty na digitálním trhu, a s ohledem na Lamyho zprávu(40) dlouhodobá strategie týkající se budoucího využití různých pásem spektra, která je nutná zejména pro rozvoj sítí páté generace;

60.  zdůrazňuje, že včasné provádění a jednotné a transparentní uplatňování pravidel, jako je balíček „Propojený kontinent“ ve všech členských státech EU, je základním pilířem pro zavedení jednotného digitálního trhu, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování zásady neutrality sítě a v souvislosti s včasným celkovým přezkumem s cílem ukončit roamingové poplatky pro všechny evropské spotřebitele do června 2017;

61.  vyzývá Komisi, aby v zájmu dalšího sjednocování digitálního trhu zajistila účinnější institucionální rámec tím, že posílí úlohu, kapacitu a rozhodovací pravomoci sdružení BEREC s cílem dosáhnout uceleného uplatňování tohoto regulačního rámce, zajistit rozvoj jednotného digitálního trhu a řešit přeshraniční spory; zdůrazňuje, v této souvislosti, že je nutné zlepšit finanční a lidské zdroje a odpovídajícím způsobem dále rozšířit správní strukturu sdružení BEREC;

3.2. Mediální rámec pro 21. století

62.  zdůrazňuje duální povahu audiovizuálních médií, která fungují jako nositel společenských, kulturních, i ekonomických hodnot; konstatuje, že nutnost provést v budoucnu regulaci evropských médií vyplývá z potřeby zajistit a prosazovat rozmanitost audiovizuálních sdělovacích prostředků a stanovit vysoké standardy ochrany nezletilých osob, spotřebitelů a osobních údajů, spravedlivé podmínky pro hospodářskou soutěž a více flexibility ohledně pravidel týkajících se kvantity a komerčních sdělení;

63.  zdůrazňuje, že princip „země původu“ zakotvený ve směrnici SMAS je nezbytným předpokladem pro přeshraniční poskytování audiovizuálního obsahu a milníkem na cestě k vytvoření společného trhu služeb; poukazuje zároveň na to, že tento princip nebrání dosažení sociálních a kulturních cílů a neomezuje potřebu přizpůsobit právní předpisy EU mimo směrnici SAMS; zdůrazňuje, že aby se zabránilo spekulativnímu výběru jurisdikce, měly by být země původu zisku z reklamy, jazyk služby a cílové publikum, stejně jako obsah považovány za součást kritérií pro stanovení nebo právní spory ohledně „země původu“ audiovizuálního mediálního obsahu;

64.  domnívá se, že směrnice SAMS by se měla vztahovat na všechny, včetně poskytovatelů on-line platforem audiovizuálních sdělovacích prostředků a uživatelských rozhraní, neboť jde o audiovizuální mediální služby; zdůrazňuje význam pravidel zaměřených na rozsáhlejší dostupnost legálních obsahů a informací s cílem posilovat svobodu médií, pluralitu a nezávislý výzkum a současně zaručit dodržování zásady nepřípustnosti diskriminace, která chrání jazykové a kulturní rozmanitosti; zdůrazňuje, že aby byla zajištěna zásada dostupnosti audiovizuálního obsahu veřejného zájmu, mohou členské státy zavést zvláštní pravidla, jejichž cílem chránit kulturní a jazykovou rozmanitost a rozmanitost informací, názorů a médií, chránit děti, mládež nebo menšiny a spotřebitele obecně; požaduje zavedení opatření, která by zajistila, aby byly audiovizuální mediální služby dostupné pro zranitelné skupiny; naléhavě Komisi vyzývá, aby podporovala zákonnou nabídku audiovizuálních mediálních obsahů a to tím, že bude podporovat nezávislá evropská díla;

65.  naléhavě Komisi vyzývá, aby zohlednila měnící se způsoby sledování a nové způsoby přístupu k audiovizuálnímu obsahu, harmonizovala lineární a nelineární služby a stanovila celoevropskou úroveň minimálních požadavků pro všechny audiovizuální mediální služby s cílem zajistit jejich jednotné uplatňování s výjimkou případů, kdy je takový obsah nezbytným doplněním jiných než audiovizuálních obsahů či služeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely pojem mediální služby uvedený v článku 1 směrnice SMAS tak, aby při zachování přiměřené flexibility členských států tento pojem lépe zohledňoval možné společensko-politické dopady a specifické znaky tohoto dopadu, obzvláště pokud jde o jejich vliv na utváření mínění, názorovou pluralitu a redakční odpovědnost;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve stejné míře prováděly a uplatňovaly zákaz jakýchkoli audiovizuálních mediálních služeb v EU porušujících lidskou důstojnost, podněcujících k nenávisti nebo rasismu;

67.  zdůrazňuje, že změna směrnice SAMS by měla omezit právní předpisy a posílit společné regulace a samoregulace uvedením práv a povinností provozovatelů vysílání do souladu s právy a povinnostmi jiných subjektů na trhu, a to prostřednictvím průřezového přístupu k regulaci; domnívá se, že by princip jasné rozpoznatelnosti a diferenciace reklamy a programového obsahu měl být upřednostněn před principem oddělení reklamy a programového obsahu u všech forem médií; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda je dodržování bodu 6.7 sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání stále přiměřené a aktuální;

68.  domnívá se, že právní koncepce stanovená směrnicí 93/83/EHS by mohla po provedení dalšího posouzení zlepšit přeshraniční přístup k legálnímu on-line obsahu a službám na jednotném digitálním trhu, aniž by byly zpochybněny zásady smluvní svobody, přiměřené odměňování autorů a umělců a územní charakter exkluzivních práv;

3.3. Regulační prostředí pro platformy a zprostředkovatele přizpůsobené danému účelu

3.3.1. Úloha on-line platforem

69.  naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala, zda by bylo možné vyřešit problémy spojené s on-line platformami řádným a úplným uplatňováním stávajících právních předpisů a účinným prosazováním právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže s cílem zajistit rovné podmínky pro spravedlivou a efektivní hospodářskou soutěž mezi on-line platformami a předejít vytváření monopolů; vyzývá Komisi, aby v oblasti on-line platforem i nadále uplatňovala politiku vstřícnou vůči inovacím, která by usnadňovala vstup na trh a podporovala inovace; domnívá se, že prioritou by měla být transparentnost, nepřípustnost diskriminace, možnost pro uživatele snadno měnit on-line platformy nebo služby, přístup k platformám a zjišťování a odstraňování překážek, které brání vzniku platforem a jejich růstu;

70.  kromě toho konstatuje, že ustanovení směrnice o elektronickém obchodu byla následně posílena směrnicí o nekalých obchodních praktikách, směrnicí o právech spotřebitelů a dalšími složkami spotřebitelského acquis, které je nutné řádně prosazovat, a že se tyto směrnice vztahují stejně na obchodníky používající on-line platformy jako na obchodníky na tradičních trzích; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami a Parlamentem na zavedení jasných pokynů pro platnost spotřebitelského acquis pro obchodníky používající on-line platformy a případně poskytla pomoc orgánům členských států na ochranu spotřebitele s řádným prosazováním spotřebitelských právních předpisů;

71.  oceňuje iniciativu Komise zaměřenou na analýzu úlohy on-line platforem v digitální ekonomice, která je součástí strategie pro jednotný digitální trh, jelikož bude moci být využita v celé řadě nadcházejících legislativních návrhů; je přesvědčen, že tato analýza by měla sloužit k určení potvrzených a jasně vymezených problémů ve specifických oblastech podnikání a možných nedostatků v oblasti ochrany spotřebitelů, a měla by rozlišovat mezi službami on-line a poskytovateli služeb on-line; zdůrazňuje, že s platformami, které slouží kulturním statkům, zejména s audiovizuálními sdělovacími prostředky, je třeba zacházet zvláštním způsobem, aby byla dodržována Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů;

72.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu v prvním čtvrtletí roku 2016 předložila zprávu o výsledcích příslušných konzultací a aby zajistila jednotný přístup v nadcházejících legislativních přezkumech; varuje před narušováním trhu a vytvářením překážek pro vstup on-line služeb na trh zaváděním nových povinností pro některé zastaralé obchodní modely využívající křížové subvencování;

73.  zdůrazňuje, že omezená odpovědnost zprostředkovatelů je zásadně důležitá pro ochranu otevřenosti internetu, základních práv, právní jistoty a inovací; v této souvislosti uznává, že ustanovení směrnice pro oblast elektronického obchodu o odpovědnosti zprostředkovatelů obstojí v budoucnu a jsou technologicky neutrální;

74.  upozorňuje na skutečnost, že v zájmu využití omezené odpovědnosti poskytovatelů musí poskytovatel služby informační společnosti poté, co zjistí, že dochází k nezákonné činnosti nebo se o ní dozví, rychle reagovat s cílem odstranit příslušnou informaci nebo k ní znemožnit přístup; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotné provádění těchto ustanovení v souladu s Listinou základních práv s cílem předcházet privatizaci v oblasti prosazování práva a zajistit, aby byla přijata přiměřená a vyvážená opatření proti prodeji nelegálního obsahu a zboží;

75.  je toho názoru, že s ohledem na rychle se vyvíjející trhy a rozmanitost platforem od neziskových platforem až po platformy B2B a na nejrůznější služby, odvětví a širokou paletu subjektů neexistuje jasná definice platforem a univerzální přístup by v tomto případě mohl závažně bránit inovacím a znevýhodnit evropské podniky z hlediska hospodářské soutěže v celosvětové ekonomice;

76.  domnívá se, že někteří on-line zprostředkovatelé a platformy vytvářejí příjem z kulturních děl a obsahu, o který se ovšem vždy nutně nedělí s jejich tvůrci; vyzývá Komisi, aby posoudila řešení založená na důkazech, která umožní vyřešit přenos hodnoty z obsahu na služby a zajistí autorům, výkonným umělcům a nositelům práv spravedlivou odměnu za použití jejich díla na internetu, aniž by se tím bránilo inovacím;

3.3.2. Nové příležitosti, které nabízí ekonomika založená na sdílení

77.  vítá posílení hospodářské soutěže a možností volby pro spotřebitele vyplývající z ekonomiky sdílení a rovněž příležitosti pro vytváření pracovních míst, hospodářský růst, konkurenceschopnost a inkluzivnější trh práce a vyšší stupeň oběhového hospodářství díky účinnějšímu využití zdrojů a jiných aktiv; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další rozvoj ekonomiky sdílení zjištěním umělých překážek a příslušných právních předpisů, které brání jejímu rozvoji;

78.  vybízí Komisi, aby provedla analýzu, jak v ekonomice sdílení zajistit přiměřenou rovnováhu mezi právy spotřebitele a ochranou spotřebitele, a pokud je potřebné objasnění, aby zajistila přiměřenost spotřebitelského právního rámce v digitální oblasti, a to i v případech ochrany před případným zneužitím, a určila, kdy jsou následné opravné prostředky dostatečné nebo účinnější než předběžná regulace;

79.  konstatuje, že ve svém vlastním zájmu by společnosti využívající tyto nové obchodní modely založené na dobrém jménu a důvěře měly přijmout opatření k odrazování od nelegálních činností a zároveň poskytnout spotřebitelům nové bezpečnostní prvky;

80.  vyzývá Komisi, aby ustavila skupinu zúčastněných stran pověřenou prosazováním osvědčených postupů v odvětví ekonomiky sdílení;

81.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby politika v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí vyhovovala potřebám v oblasti digitálních inovací a podnikání a růstu ekonomiky sdílení a jejímu potenciálu pro flexibilnější formy zaměstnanosti určením nových forem zaměstnanosti a posouzením potřeb modernizace právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, aby stávající pracovní práva a systémy sociálního zabezpečení mohly být zachovány i v digitálním světě práce; zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení spadá do pravomoci členských států; vyzývá Komisi, aby určila osvědčené postupy v této oblasti a usnadnila jejich výměnu v EU a na mezinárodní úrovni;

3.3.3. Boj proti nelegálnímu obsahu na internetu

82.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na strategii a právním rámci pro boj proti kybernetické kriminalitě a nelegálnímu obsahu a materiálu na internetu – včetně nenávistných projevů – které budou v plném souladu se základními právy podle Listiny základních práv Evropské unie, zejména právem na svobodu projevu a informace, se stávajícími předpisy EU či členských států a se zásadami nezbytnosti, přiměřenosti, řádného právního postupu a právního státu; domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné:

–  zajistit konzistentní a účinné nástroje pro vymáhání práva pro evropské a vnitrostátní policejní a donucovací orgány;

–  poskytnout jasné pokyny ohledně toho, jak bojovat proti nezákonnému on-line obsahu, včetně nenávistných projevů;

–  v souladu se stávajícími právními předpisy EU podporovat partnerství a dialog mezi veřejným a soukromým sektorem;

–  ozřejmit úlohu zprostředkovatelů a internetových platforem ve vztahu k Listině základních práv Evropské unie;

–  zajistit, aby zřízení jednotky Evropské unie pro oznamování internetového obsahu v rámci Europolu vycházelo z právního základu vhodného pro její činnosti;

–  zajistit zvláštní opatření pro boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí na internetu a pro účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami s cílem zaručit práva a ochranu dětí na internetu a podpořit iniciativy, které se snaží dosáhnout větší bezpečnosti internetu pro děti, a

–  spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami při podpoře vzdělávacích a osvětových kampaní;

83.  vítá akční plán Komise zaměřený na modernizaci prosazování práv duševního vlastnictví on-line, s ohledem na porušování těchto práv v komerčním měřítku; domnívá se, že prosazování autorských práv, jak je stanoveno ve směrnici 2004/48/ES, je nanejvýš důležité a autorská práva a práva související jsou účinná pouze tehdy, jsou-li k dispozici opatření k jejich prosazování, která jim poskytnou kýženou ochranu;

84.  zdůrazňuje, že EU čelí značnému počtu případů porušování práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje úlohu Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, které má poskytovat spolehlivé údaje a vypracovávat objektivní analýzy týkající se dopadů porušování práv na hospodářské subjekty; žádá, aby byl uplatňován účinný, udržitelný a modernizovaný přístup k prosazování, uplatňování a ochraně práv duševního vlastnictví on-line, zejména pokud jde o jejich porušování v komerčním měřítku;

85.  konstatuje, že v některých případech dochází k porušování autorského práva kvůli obtížně dohledatelnému legálně přístupnému obsahu; vyzývá proto k tomu, aby byla rozšířena škála uživatelsky vstřícných zákonných možností a aby tyto možnosti byly propagovány u veřejnosti;

86.  vítá přístup vycházející ze „sledování peněžních toků“ a vybízí subjekty zapojené do dodavatelského řetězce, aby přijaly koordinovaná a vhodná opatření v zájmu boje proti porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku a navázaly na postupy vyplývající z dobrovolných dohod; zdůrazňuje, že Komise by spolu s členskými státy měla podporovat informovanost a náležitou pozornost v celém dodavatelskému řetězci a vybízet k výměně informací a osvědčených postupů, pokynů a k lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem; trvá na tom, že veškerá opatření by měla být opodstatněná, koordinovaná a přiměřená a měla by obnášet možnost účinné a uživatelsky vstřícné nápravy pro strany, které utrpěly škodu; má za to, že je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů o následcích porušování autorského práva a práv s ním souvisejících;

3.4. Posílení důvěryhodnosti a bezpečnosti digitálních sítí, odvětví, služeb a infrastruktur a v oblasti nakládání s osobními údaji

87.  domnívá se, že pokud má být zajištěna důvěra a bezpečnost v digitálních službách, technologiích založených na datech, systémech IT a platebních systémech, kritické infrastruktuře a on-line sítích, je nutné navýšení zdrojů a také spolupráce mezi evropským odvětvím bezpečnosti, veřejným a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím spolupráce ve výzkumu, a to i v rámci programu Horizont 2020, a partnerstvími veřejného a soukromého sektoru; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru v této oblasti;

88.  vyzývá k vynaložení úsilí o zlepšení odolnosti proti kybernetickým útokům, přičemž by větší úlohu měla hrát zejména agentura ENISA, o zvýšení povědomí o rostoucích rizicích a vědomostí o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména malými a středními podniky, o zajištění toho, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a o podporu využívání konceptů bezpečnosti již ve fázi návrhu;

89.  zastává názor, že poskytovatelé softwaru by měli mezi uživateli více prosazovat výhody bezpečnosti otevřených zdrojů a aktualizace softwaru spojené s bezpečností; vyzývá Komisi, aby provedla v celé EU koordinovaný výzkum ohledně programu v oblasti zveřejňování informací o zranitelnosti systému, včetně opravných prostředků v případě nedostatků softwaru, jakožto řešení bránícího zneužití citlivých míst softwaru a narušení bezpečnosti údajů;

90.  je přesvědčen, že rychlé přijetí účinné směrnice o bezpečnosti sítí a informací je nutné pro vytvoření koordinovaného přístupu EU ke kybernetické bezpečnosti; domnívá se, že ambicióznější úroveň spolupráce mezi členskými státy a příslušnými institucemi a orgány v EU a výměna osvědčených postupů jsou zásadně důležité pro další digitalizaci průmyslu, přičemž je třeba zajistit ochranu základních práv EU, zejména ochranu údajů;

91.  zdůrazňuje skutečnost, že rychle se zvyšující počet útoků na sítě a případů počítačové trestné činnosti si žádá harmonizovanou reakci EU a jejích členských států s cílem zaručit vysokou úroveň bezpečnosti sítí a informací; domnívá se, že zajištění bezpečného internetu znamená ochranu sítí a kritické infrastruktury, zabezpečení schopnosti orgánů pro vymáhání práva potírat kriminalitu, včetně terorismu, násilné radikalizace a sexuálního zneužívání a vykořisťování dětí na internetu, jakož i využívání údajů nezbytně nutných k potírání trestné činnosti na internetu i mimo něj; zdůrazňuje, že takto definovaná bezpečnost je vedle ochrany základních práv v kybernetickém prostoru zásadní pro obnovení důvěry v digitální služby, a je tak nezbytným předpokladem pro vytvoření konkurenceschopného jednotného digitálního trhu;

92.  připomíná, že nástroje jako šifrování jsou pro občany a podniky užitečné, neboť slouží k zajištění soukromí a alespoň základní úrovně bezpečnosti komunikace; odsuzuje skutečnost, že šifrování lze rovněž využít ke kriminálním účelům;

93.  vítá činnost Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) v rámci Europolu, které přispívá k rychlejší reakci na kybernetické útoky; žádá, aby byl předložen legislativní návrh na posílení mandátu EC3, a vyzývá k rychlejšímu provedení směrnice 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy;

94.  konstatuje, že odhalení hromadného elektronického sledování svědčí o tom, že je zapotřebí, aby občané znovu získali důvěru v soukromí, bezpečnost a zabezpečení digitálních služeb, a v této souvislosti zdůrazňuje, že při zpracovávání osobních údajů ke komerčním účelům či pro účely vymáhání práva je nutné důsledně dodržovat stávající právní předpisy na ochranu údajů a základní práva; v této souvislosti připomíná význam stávajících nástrojů, jako jsou smlouvy o vzájemné právní pomoci, které dodržují zásady právního státu a snižují riziko nežádoucího přístupu k údajům, které jsou uloženy na cizím území;

95.  připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu členské státy neukládají poskytovatelům služeb přenosu a ukládání a hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost; připomíná zejména, že Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozsudcích C-360/10 a C-70/10 zamítl opatření týkající se aktivního dohledu v případě téměř všech uživatelů dotčených služeb (v jednom případě šlo o poskytovatele internetu, v druhém případě o sociální síť) a stanovil, že je zakázáno ukládat poskytovateli hostingových služeb jakoukoli obecnou povinnost dohledu;

4. MAXIMALIZACE RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU DIGITÁLNÍ EKONOMIKY

96.  je přesvědčen, že s ohledem na význam evropského průmyslu a na to, že digitální ekonomika roste mnohem rychleji než zbytek hospodářství, je digitální transformace průmyslu zásadně důležitá pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a přechod na jiné zdroje energie, může však být úspěšná, pouze pokud evropské společnosti pochopí její význam, pokud jde o zvýšení účinnosti a přístup k nevyužitému potenciálu, a budou-li využívat integrovanější a propojenější hodnotové řetězce schopné rychleji a pružněji reagovat na poptávku spotřebitelů;

97.  vyzývá Komisi, aby neprodleně vypracovala plán digitální transformace, včetně modernizace právních předpisů a využívání příslušných nástrojů pro investice do výzkumu a vývoje a infrastruktury, s cílem přispět k digitalizaci průmyslu ve všech odvětvích, jako je výroba, energetika, doprava a maloobchod, podporou přijetí digitálních technologií a propojení koncových bodů v hodnotových řetězcích a inovativních služeb a obchodních modelů;

98.  zastává názor, že regulační rámec by měl průmyslu umožnit přijímat změny a předjímat je s cílem přispět k vytváření pracovních míst, růstu a regionální konvergenci;

99.  kromě toho požaduje případný přezkum iniciativy Small Business Act s cílem zaměřit se obzvláště na malé a střední podniky, jelikož jejich digitální transformace je nezbytná pro konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v hospodářství a pro užší spolupráci mezi zavedenými společnostmi a začínajícími podniky (start-ups), která by mohla vést k udržitelnějším a konkurenceschopnějším průmyslovým modelům a k pozvednutí podniků na světovou úroveň;

100.  opětovně zdůrazňuje význam evropských systémů družicové navigace, zejména systémů Galileo a Egnos, pro rozvoj jednotného digitálního trhu v souvislosti se spolehlivým udáváním data, polohy a času v aplikacích pro data velkého objemu a internet věcí;

4.1. Budování ekonomiky založené na datech

101.  domnívá se, že ekonomika založená na datech je klíčem k hospodářskému růstu; klade důraz na příležitosti, které nové technologie IKT, např. data velkého objemu, cloud computing, internet věcí, trojrozměrný tisk a ostatní technologie, nabízejí ekonomice i společnosti, zejména pokud jsou propojeny s ostatními odvětvími, jako jsou energetika, doprava a logistika, finanční služby, vzdělávání, maloobchod, výroba, výzkum, zdravotnictví a záchranné služby, a pokud jsou využívány veřejnými orgány pro rozvoj inteligentních měst, lepší řízení zdrojů a zlepšování ochrany životního prostředí; zdůrazňuje zejména příležitosti, které nabízí digitalizace odvětví energetiky v oblasti inteligentního měření, inteligentních sítí a datových uzlů pro účinnější a pružnější výrobu energie; zdůrazňuje význam partnerství veřejného a soukromého sektoru a vítá v tomto iniciativu Komise;

102.  vyzývá Komisi, aby se zabývala možností bezplatného zpřístupňování všech vědecko-výzkumných projektů, které jsou přinejmenším z 50 % financovány z veřejných zdrojů, v digitální formě a v přiměřeném časovém rámci, který neohrozí hospodářské a společenské zisky, a to i s využitím nakladatelských služeb;

103.  vyzývá Komisi, aby do března 2016 provedla rozsáhlý a transparentní přezkum problematiky dat velkého objemu, do něhož by zapojila všechny příslušné odborníky, a to i z oblasti výzkumu, občanské společnosti a veřejného a soukromého sektoru, který by byl zaměřen na předjímání potřeb v oblasti technologií dat velkého objemu a pro počítačové infrastruktury, zejména pokud jde o evropské superpočítače, včetně lepších podmínek neregulačního a stávajícího regulačního rámce pro růst a inovace v tomto odvětví, a v zájmu maximalizace příležitostí a řešení potenciálních rizik a výzev s cílem vytvořit důvěru například v oblasti přístupu k údajům, bezpečnosti a ochrany údajů;

104.  požaduje vypracování nadčasového a technologicky neutrálního evropského přístupu k další integraci jednotného trhu v souvislosti s internetem věcí a průmyslovým internetem, který by zahrnoval transparentní strategii pro vytváření norem a interoperabilitu a posílení důvěry v tyto technologie prostřednictvím bezpečnosti, transparentnosti a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu a standardním nastavením ochrany soukromí; vítá iniciativu pro volný tok dat, která by na základě komplexního posouzení měla vyjasnit pravidla pro používání dat, přístup k nim a jejich vlastnictví, přičemž by měly být zohledněny obavy týkající se dopadu požadavků na lokalizaci údajů na fungování jednotného trhu, a usnadnit přechod od jednoho poskytovatele datových služeb k jinému, aby nedocházelo k situacím závislosti zákazníků na určitém poskytovateli (tzv. lock-in) a narušení trhu;

105.  je přesvědčen, že orgány veřejné správy by měly jako výchozí volbu používat otevřená data; požaduje další pokrok, pokud jde o rozsah a rychlost zveřejňování informací jako veřejně přístupných dat, určování klíčových souborů, které mají být zpřístupněny, a prosazování opětovného využití přístupných dat v otevřené podobě s ohledem na jejich hodnotu pro rozvoj inovativních služeb i pro přeshraniční řešení, transparentnost a přínosy pro hospodářství a společnost;

106.  uznává, že spotřebitelé v EU mají stále větší obavy, pokud jde o využívání jejich osobních údajů a ochranu údajů ze strany poskytovatelů on-line služeb, jelikož se jedná o klíčový prvek budování důvěry spotřebitelů v digitální ekonomiku; zdůrazňuje, že významnou úlohu v rozvoji hospodářské soutěže hrají aktivní spotřebitelé; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byli spotřebitelé lépe informováni o tom, jak jsou využívány jejich údaje, zejména u služeb, které jsou poskytovány na základě výměny údajů, a o jejich právu na přenositelnost údajů; žádá Komisi, aby vyjasnila pravidla pro kontrolu a přenositelnost dat v souladu se základním principem, že občané by měli mít nad svými daty kontrolu;

107.  je přesvědčen, že dodržování právních předpisů na ochranu údajů a účinné záruky ochrany soukromí a bezpečnosti stanovené v obecném nařízení o ochraně údajů, včetně zvláštních ustanovení týkajících se dětí jakožto zranitelných spotřebitelů, hrají zásadní úlohu při zvyšování důvěry občanů a spotřebitelů v odvětví hospodářství založeného na datech; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o úloze údajů a významu sdílení údajů pro spotřebitele v souvislosti s jejich základními právy a v rámci ekonomiky a stanovit pravidla vlastnictví dat a kontroly občanů nad svými osobními údaji; zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet individuálně zaměřené služby a produkty v souladu s požadavky na ochranu údajů; požaduje podporu standardního nastavení ochrany soukromí a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu, což by též mohlo mít pozitivní vliv na inovace a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nediskriminační přístup ke zpracovávání všech údajů; zdůrazňuje, že je důležitý přístup založený na rizicích, který pomáhá předcházet zbytečné administrativní zátěži a zajišťuje právní jistotu zejména pro malé a střední podniky a pro začínající podniky, jakož i demokratický dohled a neustálé monitorování ze strany veřejných orgánů; zdůrazňuje, že osobní údaje si žádají zvláštní ochranu, a uznává, že zavedení dalších záruk, jako je pseudonymizace nebo anonymizace, může zvýšit ochranu v případě, že osobní údaje jsou používány v aplikacích pracujících s daty velkého objemu a poskytovateli on-line služeb;

108.  konstatuje, že Komise považuje směrnici o databázích na základě svého vlastního hodnocení za překážku rozvoje evropské ekonomiky založené na datech; vyzývá Komisi, aby jako se ve svých návazných krocích zabývala možnostmi zrušení směrnice 96/9/ES;

4.2. Podpora konkurenceschopnosti prostřednictvím interoperability a normalizace

109.  domnívá se, že plán pro normalizaci IKT a revize rámce interoperability, včetně mandátů Komise v rámci evropských normalizačních organizací, by měly být součástí evropské digitální strategie zaměřené na dosahování úspor z rozsahu, rozpočtových úspor a posílené konkurenceschopnosti evropských podniků a na posílení interoperability zboží a služeb napříč sektory a hranicemi díky rychlejšímu vymezování (otevřeným a konkurenčním způsobem) dobrovolných, tržních a globálních standardů, které mohou snadno uplatňovat MSP; vybízí Komisi, aby zaručila, že proces normalizace bude zahrnovat všechny relevantní zúčastněné strany, přitáhne nejlepší technologie a zabrání riziku vytváření monopolů či uzavřených hodnotových řetězců, především pro MSP a tzv. start-ups, a aby aktivně prosazovala evropské standardy na mezinárodní úrovni s ohledem na celosvětovou povahu iniciativ v oblasti normalizace IKT;

110.  žádá Komisi a Radu, aby zvýšily podíl bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a podporovaly jeho opětovné využívání v orgánech státní správy i v jejich vzájemné komunikaci jako řešení problému, jak zvýšit interoperabilitu;

111.  bere na vědomí, že Komise v souladu s požadavkem Evropského parlamentu, který byl vznesen v nařízení o systému eCall, v současnosti vede s příslušnými zainteresovanými subjekty konzultace o vytvoření normalizované palubní, interoperabilní, bezpečné a otevřeně přístupné platformy umožňující využívání budoucích aplikací a služeb; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato platforma nebude omezovat inovace, volnou hospodářskou soutěž a možnost spotřebitelské volby;

112.  vyzývá Komisi, aby při zohlednění rychlého zavádění inovací v odvětví dopravy vypracovala koordinovanou strategii pro konektivitu v dopravě a především aby zavedla regulační rámec pro propojená vozidla s cílem zajistit jejich interoperabilitu s různými službami a aplikacemi, včetně vzdálené diagnostiky a údržby, aby byla zachována spravedlivá hospodářská soutěž a uspokojena silná poptávka po produktech, které naplňují požadavky na kybernetickou bezpečnost a na ochranu údajů, a současně zaručena fyzická bezpečnost pasažérů; je přesvědčen, že v zájmu rozvoje vozidel využívajících prvků konektivity a odpovídající infrastruktury pro tato propojená vozidla na základě společných celoevropských norem je zapotřebí partnerství mezi automobilovým průmyslem a odvětvím telekomunikací;

4.3. Inkluzivní informační společnost

113.  konstatuje, že internet a IKT mají obrovský dopad na emancipaci žen a dívek; uznává, že účast žen v rámci digitálního sektoru v EU má kladné dopady na evropské HDP; uznává významný potenciál žen inovátorek a podnikatelek a úlohu, již mohou hrát v procesu digitální transformace; zdůrazňuje, že je třeba překonat genderové stereotypy, a plně podporuje a propaguje kulturu digitálního podnikání žen a jejich zapojení do informační společnosti a účast na jejím chodu;

114.  uznává potenciál digitálního jednotného trhu pro to, aby byla pro všechny občany, včetně osob se zvláštními potřebami, seniorů, lidí z řad menšin a dalších občanů ze zranitelných skupin obyvatel, zajištěna dostupnost všech aspektů digitální ekonomiky a účast na ní, a to včetně produktů a služeb chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími, zejména díky rozvoji inkluzivní informační společnosti a zajištěním toho, že budou všechny programy elektronické veřejné správy plně dostupné; je hluboce znepokojen nedostatečným pokrokem při ratifikaci Marrákešské smlouvy a naléhavě vybízí k její co nejrychlejší ratifikaci; v této souvislosti zdůrazňuje, že je naléhavě třeba urychleně přijmout návrh směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru;

4.3.1. Digitální dovednosti a odborné znalosti

115.  upozorňuje na skutečnost, že nesoulad mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich představuje problém pro rozvoj digitálního hospodářství, tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost Unie, a vyzývá Komisi, aby urychleně vypracovala strategii pro rozvoj dovedností, která by se zabývala tímto problémem nedostatku dovedností; vyzývá Komisi, aby na podporu sdružení (hnutí na místní úrovni), která poskytují znevýhodněným mladým lidem výuku v oblasti digitálních dovedností, využila prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá členské státy, aby toto úsilí podpořily poskytováním vhodných prostor;

116.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly mediální a internetovou gramotnost všech občanů EU, zejména zranitelných osob, prostřednictvím iniciativ a koordinovaných opatření a investic do vytvoření evropských sítí pro výuku mediální gramotnosti; zdůrazňuje, že schopnost nezávisle a kriticky využívat média a zpracovávat záplavu informací si žádá celoživotní vzdělávání všech generací, které stejně jako vývoj médií prochází neustálou změnou, a že tato schopnost umožňuje všem generacím osvojit si vhodné a nezávislé zacházení s přívalem informací; zdůrazňuje, že v důsledku komplexnějších pracovních úkolů a kvalifikačních profilů – zejména pokud jde o dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) – se na vzdělávání a odbornou přípravu, jakož i na další vzdělávání a celoživotní kladou nové nároky;

117.  vybízí členské státy, aby do školních osnov začlenily získávání digitálních dovedností, zlepšily nezbytné technické vybavení a podporovaly spolupráci mezi univerzitami a technickými vysokými školami s cílem rozvíjet společné studijní plány elektronického učení, které by byly uznány v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS); zdůrazňuje, že osnovy vzdělávání a odborné přípravy musí být zaměřeny na rozvoj kritického přístupu k používání a důkladné pochopení nových médií, digitálních a informačních zařízení a rozhraní, jejichž prostřednictvím se lidé mohou stát aktivními uživateli těchto nových technologií, a nebýt jen jejich koncovými uživateli; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat učitelům odpovídající školení v oblasti digitálních dovedností, způsobů účinné výuky těchto dovedností, včetně úspěšných metod digitálního učení založených na hře, a způsobů, jak lze tyto dovednosti využít obecně k podpoře procesu učení tím, že učiní přitažlivějšími matematiku, informační technologie, vědu a technologii obecně; vybízí Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výzkum týkající se působení digitálních médií na kognitivní dovednosti;

118.  konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání, jakož i další příležitosti financování, s cílem zajistit, aby byli pracovníci, především pak pracovníci méně kvalifikovaní, vybaveni správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; vyzývá Komisi a členské státy, aby společně se soukromým sektorem vyvinuly volně přístupné, standardizované a certifikované on-line kurzy odborné přípravy a inovativní a dostupné školící programy na rozvoj digitálních dovedností s cílem poskytovat jejich účastníkům nezbytné minimum digitálních dovedností; vybízí členské státy, aby tyto on-line kurzy učinily nedílnou součástí Záruky pro mladé lidi (Youth Guarantee, YG); vybízí Komisi a členské státy, aby po vzoru společného evropského referenčního rámce pro jazyky zavedly evropský certifikát nebo systém hodnocení, a vytvořily tak základ pro vzájemné uznávání digitálních dovedností a kvalifikací; zdůrazňuje, že přeshraniční přístup k obsahu napomáhá rozvoji kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti v Evropě;

119.  vítá zavedení celoevropské velké koalice pro pracovní místa v digitálním sektoru, vybízí podniky, aby se této iniciativy účastnily, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily aktivní účast MSP; je potěšen tím, že Komise zvažuje vytvoření nových systémů pro ukládání vědomostí pro veřejný sektor prostřednictvím certifikovaných technologií cloud computingu a vytěžování textů a dat, které budou zabezpečené na základě právní úpravy ochrany údajů; domnívá se, že využívání takových technologií si vyžaduje specifické odborné vzdělávání v oboru knihovnictví, archivace a dokumentace; vybízí k tomu, aby digitální podoby vzájemné spolupráce a komunikace, při nichž se využívají a dále rozvíjejí licence Creative Commons, byly bez ohledu na státní i jazykové hranice vyučovány a uplatňovány ve vzdělávání, v odborném vzdělávání a přípravě, ale i ve veřejných výzkumných institucích, a aby byly podporovány při výběrových řízeních; bere na vědomí klíčovou úlohu duálního odborného vzdělávání;

120.  konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit, aby pracovní síla v EU, včetně „digitální pracovní síly“ působící v atypických formách zaměstnání, byla vybavena správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; konstatuje, že některé členské státy zavedly v rámci opatření na zlepšení přístupu pracovníků ke vzdělávání a odborné přípravě práva, která pracovníkům zaručují minimální nároky na placené volno za účelem vzdělávání;

4.3.2. Elektronická veřejná správa

121.  je přesvědčen, že rozvoj elektronické veřejné správy je prioritní ve vztahu k inovacím, neboť vytváří pákový efekt vůči všem sektorům ekonomiky a posiluje efektivitu, interoperabilitu a transparentnost, snižuje náklady a administrativní zátěž, umožňuje kvalitnější spolupráci mezi veřejnými správami a poskytuje lepší, uživatelsky vstřícnější a personalizované služby všem občanům a podnikům, a to díky příležitostem, jež skýtají digitální sociální inovace; naléhavě vybízí Komisi, aby v oblasti elektronické veřejné správy šla příkladem a společně s členskými státy vypracovala ctižádostivý a komplexní akční plán pro tuto oblast; je přesvědčen, že tento akční plán by měl vycházet z potřeb uživatelů a z osvědčených postupů, včetně ukazatelů pokroku, tedy systému postupného zavádění přístupu podle zásady „pouze jednou“ ve veřejných správách (podle této zásady by neměli být občané ani podniky dotazováni na informace, které již dříve poskytli veřejnému orgánu), přičemž bude zajištěno soukromí občanů a vysoká úroveň ochrany údajů v souladu s požadavky a zásadami balíčku opatření pro reformu ochrany údajů a plně v souladu s Listinou základních práv a současně také vysoká úroveň bezpečnosti, pokud jde o tyto iniciativy; domnívá se, že je rovněž třeba zajistit plné přeshraniční používání elektronických osobních dokladů a podpisů se silným šifrováním, a to zejména díky urychlenému provádění nařízení eIDAS a posílené dostupnosti veřejných služeb on-line; zdůrazňuje, jak je pro občany a podniky důležité získat přístup k vzájemně propojeným obchodním rejstříkům;

122.  vyzývá k tomu, aby na základě již existujících iniciativ a sítí byla vyvinuta komplexní, jednotná a plně přístupná digitální brána jako jednotný digitální end-to-end proces pro podniky vznikající a působící napříč EU, od založení podniku on-line formou až po registraci domény, výměnu informací o souladu, uznávání elektronických faktur, podávání daňových přiznání, zjednodušeného on-line systému pro DPH, on-line informací o souladu produktů, najímání pracovní síly a vysílání pracovníků, práv spotřebitele, přístupu ke spotřebitelským a podnikatelským sítím, postupů oznamování a mechanismů urovnávání sporů;

123.  dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné provádění jednotných kontaktních míst, jak stanoví směrnice o službách, a přijaly veškerá opatření nutná k zajištění jejich účinného fungování, aby mohl být plně využit jejich potenciál;

124.  je znepokojen tím, že cloudové infrastruktury pro výzkumné pracovníky a univerzity jsou roztříštěné; vyzývá Komisi, aby se ve spolupráci s příslušnými zainteresovanými stranami vypracovala akční plán, který do roku 2016 povede k vytvoření jednotného otevřeného vědeckého cloudu, který by měl jednolitě integrovat stávající síťové, datové a vysoce výkonné výpočetní systémy a služby elektronické infrastruktury napříč různými vědeckými obory a měl by fungovat v rámci společných politik, norem a investic; je přesvědčen, že tento projekt by měl být podnětem k rozvoji cloudů i v jiných oblastech než jen ve vědě a k lepšímu propojení inovačních center a ekosystémů pro začínající podniky a ke zlepšení spolupráce mezi vysokými školami a průmyslem, pokud jde o komerční využití technologií, v souladu s příslušnými pravidly v oblasti důvěrnosti informací a pro usnadnění mezinárodní koordinace a spolupráce v této oblasti;

125.  vyzývá Komisi a členské státy, aby obnovily svůj závazek, pokud jde o cíle strategie EU 2020 v oblasti rozvoje a inovací, které jsou základem pro konkurenceschopný jednotný digitální trh, hospodářský růst a vytváření pracovní míst, prostřednictvím komplexního přístupu k otevřené vědě, otevřeným inovacím, otevřeným údajům a předávání znalostí; zastává názor, že by to mělo zahrnovat revidovaný právní rámec pro analýzu textu a údajů pro účely vědeckého výzkumu, rozšířené používání bezplatného softwaru z otevřených zdrojů, zejména ve vzdělávacích zařízeních a veřejné správě, a snadnější přístup pro malé a střední podniky a začínající podniky k financování z programu Horizont 2020 přizpůsobenému krátkým inovačním cyklům v odvětví IKT; zdůrazňuje v této souvislosti význam všech příslušných iniciativ, od partnerství veřejného a soukromého sektoru a inovačních klastrů až po evropské technologické a vědecké parky, zejména v méně industrializovaných evropských regionech, a programů pro rychlejší rozvoj začínajících podniků a společných technologických platforem, a rovněž možností získat licence na patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem, v rámci omezení práva EU v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o licenční podmínky FRAND, s cílem chránit výzkum a vývoj, zachovat pobídky k vypracovávání norem a posílit inovace;

126.  žádá Komisi, aby se zaměřila na provádění předpisů o elektronickém zadávání veřejných zakázek a na používání jednotného evropského dokumentu pro veřejné zakázky (PP passport), aby se umožnil všeobecný hospodářský přínos a usnadnil přístup všech hospodářských subjektů k zakázkám EU, pokud splňují všechna kritéria pro výběr, vyloučení a přidělení zakázky; zdůrazňuje povinnost orgánů zadávajících veřejné zakázky uvádět hlavní důvody jejich rozhodnutí nedělit zakázky na menší v souladu s platnými právními předpisy s cílem zlepšit přístup inovativních podniků a malých a středních podniků na trh s veřejnými zakázkami;

4.4. Mezinárodní rozměr

127.  zdůrazňuje význam zcela nezávislé struktury správy internetu, aby internet zůstal transparentním a inkluzivním modelem správy se zapojením mnoha zúčastněných stran, který je založený na zásadě internetu jakožto jedinečné, otevřené a volné sítě; považuje za velmi důležité, aby zpoždění v převodu správcovství Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICAAN) bylo využito pro tento účel; je pevně přesvědčen o nezbytnosti zohledňování globálního rozměru internetu ve všech příslušných politikách EU a vyzývá ESVČ, aby plně využila možnosti, které nabízí digitalizace pro rozvoj soudržné vnější politiky, aby bylo zajištěno, že bude EU zastoupena v platformách řízení internetu a bude aktivněji vystupovat na světových fórech, zejména pokud se jedná o stanovování norem, datové toky, přípravy na zavedení technologie 5G a kybernetickou bezpečnost;

128.  uznává globální povahu hospodářství založeného na datech; připomíná, že vytvoření jednotného digitálního trhu je závislé na volném pohybu dat v rámci Evropské unie i mimo ni; žádá proto, aby EU a její členské státy přijaly ve spolupráci se třetími zeměmi a v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů a se stávající judikaturou EU opatření k zajištění vysokých norem ochrany údajů a bezpečného mezinárodního předávání údajů při spolupráci se třetími zeměmi v rámci strategie pro jednotný digitální trh;

129.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Dne 6. května 2015 přijala Komise sdělení nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“, které obsahuje 16 iniciativ, jež mají být uskutečněny do konce roku 2016. Tím, že byl jednotný digitální trh postaven vedle jednotného trhu jako takového, byly zákonodárné orgány EU postaveny před skutečnost, že tento trh nabízí pro podnikatele a podniky a pro pracovní trh obrovské příležitosti, které EU pomohou plně se zotavit z následků hospodářské krize a opatření přijatých k jejímu překonání. Inovace v digitálním odvětví neustále mění způsob, jakým občané komunikují, sdílejí obsah a konzumují, a dokonce i to, jak jednají v běžném životě. Je tedy zjevné, že přinášejí nové příležitosti jak pro podniky, tak i pro uživatele těchto služeb. S širším uplatněním digitálních technologií mají občané také lepší přístup k informacím a ke kultuře, mají více příležitostí na trhu práce a mohou vybírat z pestřejší nabídky produktů a vzniká rovněž potenciál k modernizaci a zlepšení správy v EU a jejích členských státech. Evropská komise a členské státy by se měly zaměřit na podporu dynamické ekonomiky, která je nezbytným předpokladem pro rozvoj inovací a pro růst inovativních společností. Je také třeba udělat více pro podporu podnikatelské kultury včetně inovativních obchodních modelů a lépe propojit úspěšná inovační centra, kterých je v Evropě značný počet.

Strategie pro jednotný digitální trh je rozdělena do tří částí: (1) Přístup: lepší přístup spotřebitelů a podniků k digitálnímu zboží a službám v celé Evropě; (2) životní prostředí: Vytváření vhodných podmínek a rovných příležitostí pro rozvoj digitálních sítí a inovačních služeb; (3) Ekonomika a společnost: maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky. Tato zpráva reaguje na 16 návrhů předložených Evropskou komisí, podrobně rozebírá opatření, která je třeba přijmout v zájmu dokončení jednotného digitálního trhu, a věnuje se důsledkům, které uskutečnění jednotného digitálního trhu přinese společnosti a ekonomice jako celku.

Právní úprava on-line prodeje

Za jednu z hlavních překážek, které malým a středním podnikům a spotřebitelům znemožňují prodej a nákup on-line a přes hranice členských států EU, označuje Komise neexistenci společného souboru pravidel pro on-line přeshraniční prodej. Komise dále uvádí, že důležité aspekty právních předpisů upravujících on-line a off-line prodej již byly částečně nebo úplně harmonizovány směrnicí o prodeji spotřebitelům a směrnicí o opožděných platbách, nicméně on-line prodej digitálního obsahu je i nadále prakticky neregulován bez ohledu na unijní či vnitrostátní právní úpravy. Přitom je třeba si uvědomit, že právě on-line trh s digitálním obsahem neustále roste. Zatímco spotřebitelé kupující digitální obsah na fyzických nosičích mohou uplatnit širokou škálu spotřebitelských práv, zákazníci kupující tentýž digitální obsah doručený elektronickými prostředky tyto možnosti nemají.

Pokud jde o hmotné zboží, Evropská komise uvádí, že z praktického hlediska je nejlepším prostředkem k tomu, aby se evropští obchodníci a spotřebitelé přestali bránit přeshraničnímu obchodu, stanovení přednosti práva platného v místě sídla či bydliště prodejce, přičemž by současně platil „společný soubor pravidel“.

Tento přístup v sobě skrývá riziko, že vznikne „odlehčená varianta“ společného evropského práva prodeje a tím i pouze dobrovolný právní režim. Standardní evropská smlouva, z níž plynou „hlavní práva a povinnosti stran kupní smlouvy“ při přeshraničním i tuzemském on-line prodeji, není v souladu se strukturou sekundárního práva EU, které je v zásadě tvořeno nařízeními, směrnicemi, rozhodnutími, doporučeními a stanovisky (článek 288 SFEU). Přinejmenším zpočátku se tedy zdá, že tento systém má spíše doplňující a tudíž dobrovolnou povahu. Protože úroveň harmonizace právních úprav prodeje je v EU již dost vysoká, je úplná harmonizace zcela namístě, zejména s ohledem na deklarovaný cíl sdělení, kterým je zlepšení podmínek pro přeshraniční on-line prodej.

Zlepšit míru dodržování souvisejících sekundárního předpisů

Evropská komise stanovila jednou ze svých hlavních priorit prevenci neopodstatněného blokování na základě zeměpisné polohy v přeshraničním kontextu. Diskriminace spotřebitelů na základě místa pobytu primárně probíhá jednak formou odmítnutí uzavírat smlouvy a jednak přesměrováním (reroutingem) na domácí webové stránky. Ačkoli se tyto diskriminační postupy, které rozdělují vnitřní trh a brání obchodu přes hranice členských států, vyskytují poměrně často, je judikatura Evropského soudního dvora dosud poměrně skrovná.

Komise oznámila, že přijme opatření zejména v souvislosti s ustanoveními čl. 20 odst. 2 směrnice o službách. Opatření Komise, jejichž cílem je zajistit dodržování platných ustanovení, by však neměla vést k vytváření přílišné zátěže pro velmi malé a malé podniky v této konkrétní oblasti. Komise by tudíž měla identifikovat a definovat skupiny případů, kdy je diskriminace opodstatněná ve smyslu čl. 20 odst. 2 směrnice o službách. Jiným pozitivním opatřením by bylo zapojit do tohoto procesu síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC), aby se zpřísnily systémy pro zajištění dodržování směrnice, které jsou zatím velmi rozdílné. Vhodné by bylo rovněž vyjasnit stávající předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže.

Právo hospodářské soutěže týkající se elektronického obchodu

Velký význam má i přezkum platného nařízení o blokové výjimce, pokud jde o on-line prodej (článek 4a) a územní omezení (článek 4b). Tato ustanovení je třeba zpřesnit, aby je maloobchodníci a organizace na ochranu spotřebitele mohli snáze uplatňovat. Územní ochrana, kterou toto nařízení povoluje, se omezuje na „aktivní“ prodej, zatímco omezení „pasivního“ prodeje povolena nejsou. Příslušné pokyny týkající se toho, jak může být „pasivní“ prodej definován, nicméně ponechávají příliš mnoho prostoru pro interpretaci, takže v rozporu s články 101 a 102 SFEU podněcují k územní ochraně.

Elektronická správa

Pokud jde o inovace v oblasti digitálních služeb a o rozsah, v jakém je občané a podniky používají, hrají významnou úlohu orgány veřejné správy. Digitalizace představuje příležitost, které by se evropská veřejná správa měla chopit na všech svých úrovních. Organizace veřejné správy by se měly modernizovat s cílem zvýšit efektivitu své činnosti, což by bylo ku prospěchu občanů i hospodářských subjektů. K dosažení tohoto cíle je nutné zpracovat nový akční plán pro elektronickou správu. Investice do digitalizace veřejné správy s interoperabilními řešeními představuje způsob, jak zlepšit veřejné výdaje a pokročit dále v integraci a propojování jednotlivých území, podniků i občanů v EU.

Veškeré technologické systémy elektronické správy musí usilovat o to, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům. Tím se zvýší jak přístup ke službám, tak transparentnost. Je třeba podporovat dostupnost otevřených dat a identifikovat klíčové datové soubory, které by měly být zveřejněny. Komise by měla spolu s členskými státy posoudit, zda by bylo možné se ve veřejné správě řídit zásadou „pouze jednou“, čímž by se ušetřil čas i peníze. Měla by existovat komplexní jednotná digitální brána, jejímž prostřednictvím by bylo možné zakládat podniky a zajišťovat soulad s právními požadavky napříč EU; tato brána by například umožňovala používat elektronické podpisy, elektronické osobní doklady a elektronické faktury, zajišťovala by přístup k veřejným zakázkám a pomáhala při plnění povinností spojených s platbou DPH. Touto cestou by se zjednodušily postupy zejména pro malé a střední podniky, které mají v úmyslu působit a růst ve více členských státech.

Vytváření vhodných podmínek a rovných příležitostí pro moderní digitální sítě a inovační služby

Páteří jednotného digitálního trhu je digitální infrastruktura. Evropská komise by měla zajistit, aby regulační rámec podporoval hospodářskou soutěž a podněcoval tak soukromé subjekty k investicím do telekomunikačních sítí. Předpisy v oblasti hospodářské soutěže přitom není třeba nijak zmírňovat, neboť není přesvědčivě doloženo, že by existovala vazba mezi konsolidací podniků a zvyšováním investic. Revize telekomunikačního rámce by měla zajistit, aby byla pravidla uzpůsobena digitálnímu věku a napomáhala rozvoji hospodářské soutěže a inovací u OTT služeb a telekomunikačních operátorů ve prospěch spotřebitelů. Vytváření pobídek pro soukromé investice do sítí rovněž vyžaduje, aby v Evropské unii existoval harmonizovaný rámec pro přidělování spektra. Jen tak budou mít investoři právní jistotu. Evropská komise by proto měla neprodleně začít spolupracovat s členskými státy na přípravě tohoto návrhu. V neposlední řadě by měla Evropská komise navrhnout zřízení jediného regulačního orgánu pro telekomunikace, který by zajišťoval jednotné uplatňování pravidel.

Pokud jde o on-line platformy, měla by Komise zkoumat, jaké jsou hlavní faktory podporující hospodářskou soutěž a inovace mezi jednotlivými platformami a v jejich rámci a měla by vypracovat progresivní program podporující inovace na on-line platformách. Jak v EU roste počet on-line platforem, zvyšuje se také hospodářský růst a díky tomu, že tyto platformy jsou velmi různorodé, vznikají také nové příležitosti pro občany, spotřebitele a malé nebo dokonce velmi malé podniky. Komise by měla dále uvažovat o tom, jak by bylo možné zvyšovat transparentnost, přenositelnost dat a možnost přejít od jedné platformy k druhé s cílem posílit postavení uživatelů, a měla zjišťovat a odstraňovat překážky bránící růstu těchto společností. Komisi by také měla provést analýzu, do jaké míry je třeba chránit spotřebitele v ekonomice založené na sdílení a ve vhodných případech předložit příslušné návrhy s cílem zajistit přiměřenost předpisového rámce na ochranu spotřebitele v digitální sféře.

Maximalizace růstového potenciálu digitální ekonomiky.

Kritikové strategie jednotného digitálního trhu upozorňují zejména na to, že strategie postrádá vizi digitální transformace průmyslu: 75 % přidané hodnoty v digitální ekonomice pochází z tradičních průmyslových odvětví, ale integrace digitálních technologií zůstává na velmi nízké úrovni. Komise by proto měla vypracovat plán digitální transformace průmyslu s cílem posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, zvýšit efektivitu a uvolnit dosud nevyužitý potenciál. K tomu je zapotřebí evropský přístup, jehož součástí by byla i strategie zaměřená na vytváření norem, a integrace jednotného trhu s datovými technologiemi, jako jsou cloudy, internet věcí a data velkého objemu. Dále je třeba odstraňovat překážky bránící volnému toku dat v Evropě a zvyšovat dostupnost otevřených dat.

Pro rozvoj ekonomiky založené na datech je také nezbytně nutné budovat důvěru v digitální technologie. Za tím účelem by měla Komise vyjasnit pravidla pro vlastnictví a přenositelnost dat, aby občané měli kontrolu nad svými vlastními daty. Nutné je též navýšit veřejné a soukromé zdroje v zájmu posílení bezpečnosti IT a internetu, šifrování komunikace, prevence kybernetických útoků a šíření znalostí o základních postupech zabezpečení IT mezi uživateli digitálních služeb.

16.11.2015

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Navrhovatelka(*): Jutta Steinruck

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálními výboru a Výboru regionů ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu“ (COM(2015)0192),

–  s ohledem na zprávu z vlastního podnětu nazvanou „Sociální ochrana pro všechny včetně osob samostatně výdělečně činných“ (2013/2111(INI)),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů o integrovaném trhu doručování balíků pro růst elektronického obchodu v EU (2013/2043(INI)),

A.  vzhledem k tomu, že 35 % populace EU je ohrožena vyloučením z jednotného digitálního trhu, a to zejména lidé starší 50 let a zdravotně postižené osoby;

B.  vzhledem k tomu, že poptávka po zaměstnancích s digitálními dovednostmi se každoročně zvyšuje o přibližně 4 %, že 47 % pracovníků v EU chybí dostatečné digitální dovednosti, že by do roku 2020 mohlo v EU chybět více než 800 000 odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) a že by nedostatečné dovednosti v oblasti IKT mohly mít do roku 2020 za následek 900 000 neobsazených pracovních míst, pokud nebudou přijaty žádné rozhodné kroky;

C.  vzhledem k tomu, že pouze 1,7 % podniků v EU plně využívá vyspělé digitální technologie a 41 % je nevyužívá vůbec; vzhledem k tomu, že digitalizace všech odvětví je klíčová k zachování a zvýšení konkurenceschopnosti EU;

D.  vzhledem k tomu, že podpora sociální spravedlnosti a ochrany podle článku 3 SEU a článku 9 SFEU jsou také cíli vnitřního trhu EU;

E.  vzhledem k tomu, že začleňování osob se zdravotním postižením je základním právem Evropské unie stanoveným v článku 26 Listiny základních práv Evropské unie;

1.  vítá strategii Komise pro jednotný digitální trh, jenž poskytuje příležitosti pro inovaci, růst a zaměstnanost; zdůrazňuje, že digitální revoluce výrazně změní evropský trh práce, na němž budou vznikat nová pracovní místa vyžadující digitální dovednosti; zdůrazňuje proto, že je nezbytné utvářet její průběh sociálně spravedlivým a udržitelným způsobem;

2.  lituje však, že strategie Komise pro jednotný digitální trh se omezuje zejména na technické úvahy; žádá, aby bylo vzato v potaz, že digitální revoluce představuje klíčovou hnací sílu pro utváření nových forem života a práce; zdůrazňuje, že ve strategii pro jednotný digitální trh je třeba také zohlednit sociální otázky, aby bylo možné plně využít souvisejícího potenciálu v oblasti zaměstnanosti a růstu;

3.  zdůrazňuje, že digitální revoluce již trh práce v některých oblastech do velké míry změnila a že tento trend bude v příštích několika letech stále intenzivnější; zdůrazňuje, že digitalizace na jedné straně vytváří nové obchodní modely a pracovní místa, zejména pro pracovníky s vysokou, ale i nízkou kvalifikací, avšak na druhé straně má také za následek externalizaci pracovních míst nebo jejich částí do zemí s nízkými náklady na práci; zdůrazňuje, že z důvodu automatizace mohou některá pracovní místa dokonce zmizet úplně, a to zejména místa pro středně kvalifikované zaměstnance;

4.  je si vědom toho, že jednotný digitální trh bude moci fungovat pouze tehdy, pokud bude ve všech regionech EU existovat přístup k vysoce výkonné širokopásmové infrastruktuře, a to jak v městských, tak ve venkovských oblastech;

5.  domnívá se, že překážky digitálnímu a přeshraničnímu podnikání jsou překážkami růstu a tvorbě pracovních míst;

6.  považuje úmyslnou a cílenou digitalizaci pracovního života za skvělou příležitost k vytvoření nové pracovní kultury v Evropě;

7.  připomíná, že startupy jsou důležitou hnací silou čisté tvorby pracovních míst v EU a že v dobách vysoké nezaměstnanosti v mnoha členských státech poskytuje jednotný digitální trh malým a středním podnikům, mikropodnikům a startupům jedinečnou příležitost zaujmout vůdčí úlohu při tvorbě růstu a pracovních míst;

8.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit solidní a prosperující jednotný digitální trh, v jehož rámci budou odstraněny zbytečné překážky, aby spotřebitelé a podniky získali příležitost a důvěru fungovat v rámci celé EU, což následně povede k tvorbě nových, dlouhodobých a udržitelných pracovních příležitostí;

9.  zdůrazňuje stávající trend, kdy podniky navracejí výrobu a služby zpět do Evropy, i příležitosti, které to přináší pro tvorbu pracovních míst; domnívá se, že dokončení jednotného digitálního trhu může pomoci tento trend návratu pracovních míst do Evropy urychlit;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že politiky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky budou plně držet krok se současnými možnostmi v oblasti digitální inovace a podnikání, aby mohly využít příležitostí a řídit případná související rizika; uznává, že budou možná zapotřebí úpravy politiky zaměstnanosti a sociální politiky; zdůrazňuje, že strategie pro jednotný digitální trh by se měla také zaměřovat na opatření k řešení konkrétních výzev trhu práce, tj. na začleňování osob se zdravotním postižením, nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, sociální dumping a demografické změny; domnívá se, že digitální infrastruktura, jako jsou vysoce výkonné širokopásmové sítě, je nezbytná k odstranění překážek pro digitální a přeshraniční podnikání;

11.  žádá o pravidelnou výměnu osvědčených postupů mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, v jejímž rámci by se jednalo o tom, jak by taková evropská digitální vize mohla být rozvíjena, jak je možné utvářet budoucí digitální Evropu, rozvíjet digitální průmysl 4.0, pracovní místa 4.0 a inteligentní digitální služby na základě jasného plánu;

12.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny nové politické iniciativy byly vstřícné vůči inovaci a byly v rámci posuzování jejich dopadu podrobeny testu digitální zátěže a aby byly přezkoumány stávající právní předpisy, včetně těch v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, s cílem zajistit, aby i nadále vyhovovaly potřebám digitálního věku;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery a případně s regionálními a místními orgány pravidelně posuzovaly dopad digitalizace na vývoj zaměstnanosti po kvalitativní i kvantitativní stránce a aby získávaly údaje o nových formách zaměstnání, jako jsou např. „crowdsourcing nebo crowdworking“, a o jejich dopadech na pracovní a soukromý život, včetně rodinného života, i o souborech znalostí nezbytných k využití těchto příležitostí;

14.  zdůrazňuje, že v důsledku komplexnějších pracovních úkolů a kvalifikačních profilů – zejména pokud jde o dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) – se od vzdělávání a odborné přípravy, jakož i od dalšího vzdělávání a celoživotního učení očekává, že budou podporovat digitální gramotnost a zmenšovat stávající rozdíl mezi pohlavími a generacemi, zejména v případě osob, které jsou v tomto ohledu znevýhodněné; zdůrazňuje význam výraznější součinnosti, pokud jde o zapojování sociálních partnerů a různých vzdělávacích institucí do aktualizace obsahu výuky a rozvoje strategií v oblasti získávání dovedností, jež by propojovaly svět vzdělávání se světem práce;

15.  upozorňuje na skutečnost, že podle Komise existují závažné nedostatky v oblasti získávání dovedností; zdůrazňuje, že nesoulad mezi nabídkou dovedností a poptávkou po nich představuje problém pro rozvoj digitálního hospodářství, tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost Unie; vyzývá Komisi, aby co nejrychleji vypracovala strategii v oblasti dovedností, která by tento nedostatek mohla odstranit;

16.  uznává, že digitalizace povede ke strukturální změně; poukazuje na to, že strukturální změna je kontinuální proces a že digitální dovednosti jsou pružnější, pokud jde o různé potřeby průmyslu, a strukturální změna na ně má menší vliv;

17.  vyzývá členské státy, aby případně přizpůsobily své vzdělávací systémy a podporovaly výuku a zájem o matematiku, informatiku, vědu a techniku ve všech vzdělávacích institucích a vytvářely pobídky pro ženy, aby pracovaly v oblasti IKT; vybízí členské státy, aby rozvíjely digitální dovednosti učitelů v rámci jejich odborné přípravy;

18.  připomíná nedostatečné zastoupení žen v oblasti informačních a komunikačních technologií; poukazuje na skutečnost, že v Evropě studuje jen velmi málo žen obory v oblasti IKT, je pro ně často těžké najít v tomto odvětví zaměstnání a jen zřídka zastávají vedoucí postavení v technologických společnostech; vyzývá členské státy, aby v zájmu odstraňování nerovnosti mezi ženami a muži v odvětví IKT vytvářely více pobídek pro ženy, aby pracovaly v tomto odvětví;

19.  dále konstatuje, že jsou zapotřebí veřejné i soukromé investice do odborné přípravy a celoživotního vzdělávání s cílem zajistit, aby pracovní síla v EU, včetně „digitální pracovní síly“ působící v atypických formách zaměstnání, byla vybavena správnými dovednostmi pro digitální hospodářství; zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava musí být dostupné pro všechny pracovníky; je přesvědčen o tom, že jsou zapotřebí nové příležitosti pro financování celoživotního učení a odborného vzdělávání, a to zejména pro mikropodniky a malé podniky;

20.  zdůrazňuje, že osnovy vzdělávání a odborné přípravy musí být zaměřeny na rozvoj kritického přístupu k používání a důkladnému pochopení nových sdělovacích prostředků, digitálních a informačních zařízení a rozhraní, jejichž prostřednictvím se lidé mohou stát aktivními uživateli těchto nových technologií, a nebýt jen koncovými uživateli;

21.  konstatuje, že k zajištění úspěšného přechodu od vzdělávání nebo odborné přípravy k zaměstnání je velice důležité, aby byli lidé vybaveni přenosnými dovednostmi, které jim umožní přijímat informovaná rozhodnutí a rozvíjet smysl pro iniciativu a sebeuvědomění, který je také nezbytný k tomu, aby mohli těžit z příležitostí poskytovaných jednotným digitálním trhem; vyzývá proto členské státy, aby zvážily přínosy celkové ucelené a ambiciózní změny koncepce vzdělávacích systémů, osnov pro odbornou přípravu a pracovních metod s cílem dostát výzvám a příležitostem vyplývajícím z digitální revoluce;

22.  vyzývá členské státy, aby zaměstnavatelům daly k dispozici prostředky ze všech dostupných fondů za účelem zvýšení objemu investic v oblasti digitální přípravy jejich zaměstnanců s nižší kvalifikací či v zájmu náboru zaměstnanců s nižší kvalifikací podmíněného příslibem dalšího odborného vzdělávání, které bude financováno z těchto zdrojů; konstatuje, že některé členské státy zavedly v rámci opatření na zlepšení přístupu pracovníků ke vzdělávání a odborné přípravě práva, která pracovníkům zaručují minimální nároky na placené volno za účelem vzdělávání; vyzývá proto členské státy, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery zvážily, zda by rovněž nemohly zavést taková práva;

23.  žádá Komisi, aby na podporu sdružení (hnutí na místní úrovni), která poskytují znevýhodněným mladým lidem výuku v oblasti digitálních dovedností, využila mimo jiné i prostředky z Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vyzývá členské státy, aby toto úsilí podpořily poskytováním vhodných prostor;

24.  zdůrazňuje, že celoživotní učení pracovníků všech věkových kategorií musí být v digitálním prostoru normou;

25.  žádá Komisi a členské státy, aby společně se soukromým sektorem vyvinuly univerzální, volně přístupné, standardizované a certifikované on-line kurzy odborné přípravy s cílem poskytovat jejich účastníkům nezbytné minimum digitálních dovedností; vyzývá členské státy, aby vypracovaly inovativní a dostupné programy odborné přípravy v oblasti digitálních dovedností, v nichž budou plně zohledněny potřeby osob, které jsou z trhu práce nejvíce vyloučeny;

26.  vybízí členské státy, aby tyto on-line kurzy učinily nedílnou součástí Záruky pro mladé lidi;

27.  vybízí členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi univerzitami a technickými vysokými školami za účelem vypracování společných osnov elektronického učení, aby bylo možné udělovat kredity ECTS úspěšným absolventům studijních programů, kurzů či dokončených modulů;

28.  vítá skutečnost, že byl na evropské úrovni spuštěn projekt „velká koalice pro digitální pracovní místa“, a vybízí podniky, aby se do tohoto projektu zapojily; vyzývá Komisi a členské státy, aby umožnily aktivní zapojení malých a středních podniků do této koalice; upozorňuje na nezbytnou úlohu soukromého sektoru při překonávání nedostatečného vzdělání v oblasti digitálních dovedností a v této souvislosti připomíná klíčovou úlohu duálního odborného vzdělávání; vítá kampaň Komise zaměřenou na digitální dovednosti a vyzývá všechny zúčastněné strany, aby tuto kampaň společně se vzdělávacími zařízeními a podniky dále rozvíjely; vybízí celoevropskou velkou koalici pro digitální pracovní místa, aby vypracovala doporučení pro nové formy výuky, tj. on-line výuku, krátké kurzy navržené zaměstnavateli atd., neboť jen tak je možné udržet krok s vývojem a změnami digitálních technologií;

29.  připomíná Komisi, že dlouho slibovaný a očekávaný evropský akt o přístupnosti by byl realizovatelný pouze v inkluzivní digitální společnosti, která zohlední potřebu rovného přístupu k platformám pro uživatele se zdravotním postižením; dále zdůrazňuje, že digitální rozmanitost s sebou nesmí nést vylučování osob se zdravotním postižením;

30.  je přesvědčen, že přístupnosti lze nejlépe a nákladově nejefektivněji dosáhnout tehdy, pokud bude od samého počátku začleňována prostřednictvím přístupu založeného na univerzálním designu, což zároveň představuje potenciální obchodní příležitost;

31.  žádá Komisi, aby přijala akt o přístupnosti, který osobám se zdravotním postižením zaručí dostupnost zboží a služeb on-line;

32.  je znepokojen skutečností, že strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu zveřejněná Komisí nezohledňuje potřebu zajistit úplný, rovný a neomezený přístup k novým digitálním technologiím, trhům a telekomunikacím pro všechny, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením;

33.  zdůrazňuje význam konceptu Práce 4.0 (Work 4.0) a jeho digitální budoucnosti při vytváření pracovního prostředí příznivého pro rodiny a sladění rodinného a pracovního života;

34.  zdůrazňuje potenciál, který digitalizace skýtá pro uplatňování flexibilních forem zaměstnání, a zejména pro usnadnění návratu na trh práce ženám po mateřské dovolené;

35.  poukazuje na to, že digitalizace mění způsoby práce, což vede ke zvyšování počtu netypických a flexibilních pracovních vztahů; vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily potřebu modernizace právních předpisů v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jež by tyto změny odrážely, a aby vybídly sociální partnery k příslušné aktualizaci kolektivních smluv, aby bylo možné zachovat stávající normy ochrany na pracovišti také v digitálním pracovním světě;

36.  uznává kladný dopad flexibilních pracovních ujednání pro některé lidi, jimž umožňuje dosáhnout lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že pro lidi z venkovských a hospodářsky méně rozvinutých oblastí je snazší zapojit se do digitálního trhu práce; upozorňuje však na skutečnost, že zvyšování flexibility pracovních podmínek v důsledku digitalizace by mohlo rovněž vést k nestabilním formám zaměstnání; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby zůstaly zachovány stávající normy v oblasti sociálního zabezpečení, případných minimálních mezd, zapojení pracovníků a bezpečnosti a zdraví při práci;

37.  vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby vyvinuli strategie, které zajistí, aby osoby, jež pracují stejným způsobem, jako kdyby byly zaměstnanci – bez ohledu na to, zda mají oficiální status osoby samostatně výdělečně činné nebo jiný, – měly příslušná práva vyplývající z pracovněprávních předpisů, včetně práva na kolektivní vyjednávání;

38.  zdůrazňuje, že je třeba definovat „samostatně výdělečnou činnost“ s cílem zabránit předstírané samostatně výdělečné činnosti; žádá Komisi, aby podpořila výměnu informací mezi členskými státy ohledně různých forem samostatně výdělečné činnosti se zohledněním mobility a delokalizace digitální práce; domnívá se, že touto otázkou by se měla zabývat platforma pro nehlášenou práci;

39.  zdůrazňuje potenciál platformové ekonomiky v oblasti tvorby pracovních míst a doplňkového příjmu;

40.  zdůrazňuje, že je třeba ochránit kontinuitu kulturních a tvůrčích pracovních míst v digitální éře zajištěním toho, že umělcům a tvůrcům bude zaplacena reálná hodnota kulturních a tvůrčích děl šířených na internetových platformách;

41.  zdůrazňuje, že ekonomika sdílení vyžaduje přehodnocení pracovního světa; zdůrazňuje, že členské státy musí svůj právní rámec přizpůsobit digitální ekonomice, a především ekonomice sdílení; vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby vyvinuli strategie k zajištění toho, že vnitrostátní orgány budou mít k dispozici veškeré relevantní informace a že budou placeny veškeré příspěvky za všechny formy práce;

42.  zdůrazňuje, že Komisí plánovaná harmonizace doručování zásilek by neměla vést k nižší sociální ochraně a horším pracovním podmínkám doručovatelů zásilek, ať už je jejich profesní status jakýkoli; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou dodržována práva pracovníků v tomto odvětví, pokud jde o systémy sociálního zabezpečení a právo na kolektivní vyjednávání;

43.  zdůrazňuje, že svoboda sdružování, která je základním právem, musí platit i pro nové formy zaměstnání ve všech odvětvích; zdůrazňuje, že to platí i pro právo uzavírat kolektivní smlouvy a právo organizovat pracovníky;

44.  žádá sociální partnery, aby v rámci platforem pro „crowdworking“ poskytovali pracovníkům odpovídající informace o pracovních podmínkách a právech pracovníků;

45.  zdůrazňuje, že digitalizace práce přináší zaměstnancům i zaměstnavatelům nové výzvy, což se to musí odrazit v jasných ustanoveních o ochraně údajů zaměstnanců; žádá Komisi, aby stanovila vysoké minimální standardy v rámci základního nařízení EU o ochraně údajů; poukazuje na to, že členským státům musí být umožněno zavádět přísnější opatření nad rámec vysokých minimálních standardů EU;

46.  zdůrazňuje, že je třeba zavést opatření na ochranu údajů zaměstnanců, která se budou vztahovat na nové způsoby shromažďování údajů; zdůrazňuje, že nové vztahy mezi lidmi a roboty také poskytují příležitost pro odstranění zátěže a poskytnutí podpory pro začlenění starších a fyzicky či mentálně postižených pracovníků; upozorňuje na aspekt ochrany zdraví a bezpečnosti při práci ve vztazích mezi lidmi a roboty;

47.  domnívá se, že je třeba posoudit účinky digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a následně příslušným způsobem upravit stávající opatření v této oblasti; připomíná možné nehody, které mohou postihnout osoby pracující z domova nebo v rámci „crowdworkingu“; zdůrazňuje, že psychologické problémy související s prací, jako je vyhoření způsobené neustálou dostupností a oslabením tradiční pracovní doby představují pro pracovníky závažné riziko; vyzývá Komisi, aby zadala provedení studie o vedlejších účincích digitalizace, jako je zvýšení nároků na pracovní sílu, dopad na psychický stav pracovníků a jejich rodinný život a na rozvoj kognitivních schopností u dětí;

48.  vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené sociální zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné a nezávislé pracovníky, což jsou klíčoví hráči, pokud jde o nové formy zaměstnávání;

49.  zdůrazňuje, že poskytování sociálního zabezpečení spadá do pravomoci členských států;

50.  uznává, že v případě samostatně výdělečně činných osob existují v jednotlivých členských státech velmi odlišné formy sociální ochrany; vyzývá členské státy, aby spolu se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy vytvořily systémy sociálního zabezpečení, které budou poskytovat lepší sociální ochranu, zejména pokud jde o důchody, zdravotní postižení, mateřské/otcovské dovolené, nemoc a nezaměstnanost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Thomas Händel, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, Marek Plura, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Tim Aker, Georges Bach, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, António Marinho e Pinto, Edouard Martin, Joachim Schuster, Michaela Šojdrová, Ivo Vajgl, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sorin Moisă

16.11.2015

STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Navrhovatelka: Petra Kammerevert

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

–  s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech k Amsterodamské smlouvě pozměňující Smlouvu o Evropské unii, smlouvy o založení Evropských společenství a některé související akty,

–  s ohledem na úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách))(41),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o hybridních televizorech („Connected TV“)(42),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 nazvané vstříc plně integrovanému audiovizuálnímu světu(43),

A.  vzhledem k tomu, že digitalizace se dotýká všech stránek života evropských občanů; vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví, zejména audiovizuální odvětví s rostoucí nabídkou atraktivních a doplňkových služeb poskytovaných on-line, vytvářejí významné kulturní a hospodářské hodnoty, pracovní místa, růst a inovace v EU; vzhledem k tomu, že je třeba toto odvětví více podporovat ve snaze využít příležitostí, které nabízí digitalizace, rozšířit řady diváků a podpořit růst; a vzhledem k tomu, že činnosti založené na autorském právu představují významnou část kulturních a tvůrčích odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že se EU spolu se všemi svými členskými státy přistoupením k úmluvě Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů zavázala, že přijme účinná preventivní opatření k zajištění toho, aby rozmanitost médií nebyla závislá pouze na hospodářských tržních příležitostech;

C.  vzhledem k tomu, že technická integrace mediálního prostředí se mezitím stala skutečností, což platí zejména pro vysílání, tisk a internet, a vzhledem k tomu, že evropská politika v oblasti médií, kultury a sítí musí neodkladně přizpůsobit svůj regulační rámec novým podmínkám a přitom zajistit, aby mohla být jednotná úroveň regulace zavedena a prosazována také vůči novým tržním subjektům z Evropské unie a třetích zemí;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách (SAMS) je důležitá pro regulaci médií EU a pro podporu evropských děl; vzhledem k tomu, že by měla vycházet z technologické neutrality a měla by zajistit rovné podmínky a zlepšit přístup k digitálnímu obsahu a digitálním službám a jejich dostupnost;

E.  vzhledem k tomu, že provedení článku 13 směrnice SMAS o podpoře evropských děl prostřednictvím služeb na vyžádání není v některých členských státech dostatečně normativní na to, aby byl splněn cíl kulturní rozmanitosti uvedený ve směrnici;

F.  vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví závisejí na autorských právech, která vyžadují ucelený regulační rámec, aby byla zajištěna životaschopnost, šíření a rozmanitost evropské kultury; vzhledem k tomu, že rostoucí moc a někdy dominantní postavení a omezené ručení internetových poskytovatelů mohou poškodit udržitelnou tvorbu hodnot autorů a umělců a mají negativní dopad na jejich tvůrčí potenciál; vzhledem k tomu, že studie „Teritorialita a její dopad na financování audiovizuálních děl“ zdůrazňuje významnou úlohu, kterou při refinancování evropských filmů sehrávají územní licence;

1.  vítá návrh Komise na urychlení digitalizace v EU a její iniciativy na zjednodušení přeshraničního přístupu k digitálnímu obsahu; zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mají provozovatelé veřejnoprávního vysílání a digitální služby pro obyvatelstvo, zejména pro obyvatele okrajových oblastí a zranitelné(44) skupiny; vyzývá Komisi, aby lépe definovala zvláštní potřeby tvůrčích odvětví s ohledem na různé typy obsahu, tvůrčí činnost a používané obchodní modely a aby je vzala v úvahu při návrhu změn a řešení;

2.  zdůrazňuje duální povahu audiovizuálních médií, která fungují jako nositel kulturních i ekonomických hodnot; konstatuje, že potřeba provést v budoucnu regulaci evropských médií nevyplývá jen z nedostatku způsobů přenosu, ale především z nutnosti zajistit rozmanitost, a trvá na tom, že dostupnost rozmanitých médií vysoké kvality a kulturní a jazyková rozmanitost a kvalita by neměly záviset na finančních prostředcích jedince;

3.  naléhavě Komisi vyzývá, aby při nadcházející revizi směrnice SAMS zohlednila technologický vývoj a nové obchodní modely v digitálním světě, stejně jako měnící se způsoby sledování a nové způsoby přístupu k audiovizuálnímu obsahu, harmonizovala lineární a nelineární služby a stanovila celoevropskou úroveň minimálních požadavků pro všechny audiovizuální mediální služby s cílem zajistit jejich jednotné uplatňování v EU všemi subjekty působícími v audiovizuálních mediálních službách s výjimkou případů, kdy je takový obsah nezbytným doplněním jiných než audiovizuálních obsahů či služeb; domnívá se, že tato revize by se měla zaměřit na sociální, kulturní a hospodářské cíle a na vysokou úroveň ochrany nezletilých osob, spotřebitelů a osobních údajů a na podporu kulturní rozmanitosti; domnívá se, že cílem by mělo být rovněž vytváření pobídek pro investice do audiovizuálního obsahu a platforem v EU a šíření takového obsahu, což by podpořilo dostupnost evropských děl v souladu se stávajícími právními předpisy v oblasti autorského práva nebo potenciálními budoucími reformami těchto předpisů;

4.  zdůrazňuje, že princip „země původu“ zakotvený ve směrnici SMAS je nezbytným předpokladem pro přeshraniční poskytování audiovizuálního obsahu a milníkem na cestě k vytvoření společného trhu služeb; poukazuje na to, že tento princip nebrání dosažení sociálních a kulturních cílů a neomezuje potřebu přizpůsobit právní předpisy EU mimo směrnici SAMS současné situaci v oblasti internetu a digitálního prostředí, ani potřebu věnovat zvláštní pozornost společnostem poskytujícím audiovizuální obsah on-line nebo na vyžádání, které se snaží vyhnout zdanění a audiovizuální regulaci v některých členských státech tím, že se usazují v zemích s velmi nízkou sazbou daně nebo chabou audiovizuální regulací;

5.  znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely pojem mediální služby uvedený v článku 1 směrnice SMAS tak, aby při zachování přiměřeného manévrovacího prostoru členských států tento pojem lépe zohledňoval možné společensko-politické dopady a specifické znaky tohoto dopadu, obzvláště pokud jde o jejich vliv na utváření mínění, názorovou pluralitu a redakční odpovědnost;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve stejné míře uplatňovaly zákaz jakýchkoli audiovizuálních mediálních služeb v EU porušujících lidskou důstojnost, podněcujících k nenávisti nebo rasismu a aby je účinně řešily; vyzývá k přijetí opatření, která by zajistila, aby byly audiovizuální mediální služby dostupné zranitelným osobám, zabránila jakékoli diskriminaci, jak stanoví článek 21 Listiny základních práv Evropské unie, a to u všech typů audiovizuálních mediálních služeb, a zaručila právo na odpověď u všech audiovizuálních mediálních služeb v rámci redakční odpovědnosti;

7.  konstatuje, že zprostředkovatelé, internetové platformy a uživatelská rozhraní sice usnadňují přístup k obsahu, ale stále více mají možnost ovlivňovat rozmanitost; domnívá se proto, že kromě politiky konkurenceschopnosti a regulačních aspektů je třeba věnovat zvláštní pozornost také demokratickému politickému cíli zajistit rozmanitost; vyzývá Komisi, aby definovala pojmy „internetová platforma“ a „uživatelské rozhraní“ a aby upravila úlohu dalších zprostředkovatelů, aniž by ohrozila jejich inovační potenciál a s přihlédnutím k jejich aktivní nebo pasivní úloze; domnívá se, že směrnice SAMS by se měla vztahovat na všechny, včetně poskytovatelů internetových platforem a uživatelských rozhraní, neboť jde o audiovizuální mediální služby; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité uplatňovat pravidla zaměřená na rozsáhlejší dostupnost legálních obsahů a informací s cílem posilovat svobodu médií, pluralitu a nezávislý výzkum a současně zaručit dodržování zásady nediskriminace, která je klíčová pro zachování jazykové a kulturní rozmanitosti;

8.  vyzývá k přijetí opatření, která by zaručila, aby byly audiovizuální mediální služby dostupné osobám se zdravotním postižením, a k zabránění jakékoli diskriminaci, jak stanoví článek 21 Listiny základních práv Evropské unie;

9.  v této souvislosti zdůrazňuje, že Komise by se přitom měla řídit nadřazenými cíli, kterými jsou nediskriminace a smluvní svoboda, zajištění přístupnosti a dostupnosti, neutralita technologií a sítí, transparentnost a vytvoření spravedlivých podmínek hospodářské soutěže;

10.  žádá, aby audiovizuální mediální služby veřejného zájmu nebo ty, které mají dopad na utváření veřejného mínění, byly pro všechny uživatele snadno dostupné, zejména pokud se setkávají s obsahem, který předem stanoví výrobci zařízení, provozovatelé sítí, poskytovatelé obsahů nebo jiní agregátoři obsahů takovým způsobem, který nerespektuje samostatnost uživatelů při stanovování / instalaci vlastního pořadí a priorit; zdůrazňuje, že aby byla zajištěna zásada dostupnosti audiovizuálního obsahu veřejného zájmu, mohou členské státy zavést zvláštní pravidla, jejichž cílem chránit kulturní a jazykovou rozmanitost a rozmanitost informací, názorů a médií, chránit děti, mládež nebo menšiny a spotřebitele obecně;

11.  zdůrazňuje, že změna směrnice SAMS by měla vést k omezení regulace, vytvořit rovné podmínky hospodářské soutěže, větší flexibilitu, pokud jde o předpisy týkající se kvantity a komerčních sdělení, a k posílení společné regulace a samoregulace díky uvedení práv a povinností provozovatelů vysílání do souladu s právy a povinnostmi jiných subjektů na trhu, a to prostřednictvím průřezového přístupu k regulaci; domnívá se, že by princip jasné rozpoznatelnosti a diferenciace reklamy a programového obsahu měl být upřednostněn před principem oddělení reklamy a programu u všech forem médií;

12.  zdůrazňuje, že aby se zabránilo spekulativnímu výběru jurisdikce, měly by být země původu zisku z reklamy, jazyk služby a cílové publikum, stejně jako obsah považovány za součást kritérií pro stanovení, jaká audiovizuální regulace se má uplatnit u audiovizuálních mediálních služeb, nebo pro zpochybnění původně stanoveného příslušného členského státu;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že požadavky článku 13 týkající se podpory evropských děl službami na vyžádání byly provedeny mnoha členskými státy různě, což vedlo k tomu, že povinnosti a monitorování nejsou jasně stanoveny, což podporuje spekulativní výběr jurisdikce pro služby na vyžádání; vyzývá proto Komisi, aby posílila článek 13 zavedením kombinace jasných požadavků, včetně finančních příspěvků, a nástrojů pro sledování propagace evropských děl službami na vyžádání; naléhavě Komisi vyzývá, aby podporovala legální nabídku audiovizuálních mediálních obsahů a tím, že bude upřednostňovat nezávislá evropská díla;

14.  je přesvědčen, že členské státy by měly mít povinnost předkládat seznam významných událostí, včetně událostí v oblasti sportu a zábavy, které jsou předmětem obecného zájmu, a připomíná, že je povinné informovat o tomto seznamu Komisi; události uvedené na seznamu by měly být přístupné a v souladu s běžnými standardy kvality;

15.  vybízí Komisi, aby v rámci revize směrnice SMAS přezkoumala, zda je dodržování bodu 6.7 sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání stále přiměřené a aktuální;

16.  zdůrazňuje, že je třeba dále rozšiřovat nabídku legálního audiovizuálního obsahu, aby měli spotřebitelé zajištěn lepší přístup k bohatému a rozličnému obsahu s možnostmi výběru různých jazykových verzí a titulků;

17.  vyzývá Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC), aby podrobněji přezkoumalo distribuční kanály sítí pro doručování obsahu (content delivery networks), resp. sítí pro distribuci obsahu (content distribution networks) a způsoby jejich uvádění na trh v EU, jakož i jejich vliv na rozmanitost médií;

18.  z kulturního hlediska podporuje cíl Komise, kterým je rychlejší zavádění širokopásmového připojení, a to především ve venkovských oblastech, a vyzývá k podpoře veřejných bezdrátových sítí ve velkých i malých obcích, neboť tento přístup zajistí nezbytnou infrastrukturu pro jejich budoucí fungování v zájmu sociální a kulturní integrace, moderních vzdělávacích a informačních procesů, cestovního ruchu a regionální kulturní ekonomiky;

19.  bere na vědomí uzavření Marrákešské smlouvy, která usnadní přístup ke knihám osobám se zrakovým postižením, a vybízí k její urychlené ratifikaci;

20.  vyzývá Komisi, aby s cílem zlepšit přístup k informacím a kulturním statkům a v souladu s přijatými závazky předložila neprodleně návrh na snížení sazeb DPH pro tiskoviny, elektronickou publikaci, knihy a on-line publikace;

21.  vybízí Komisi a členské státy, aby pomocí právních předpisů zajistily integritu digitálních obsahů a zamezily zejména překrývání nebo škálování nabídek s obsahem nebo jinými službami ze strany třetích osob, pokud to nebude na výslovné přání uživatele, a v případě obsahu, který není zahrnut v definici osobního sdělení, pokud to poskytovatel obsahu neschválí; poukazuje na to, že je nutné zabránit také neoprávněnému přístupu k obsahu nebo vysílacím signálům poskytovatele třetí osobou nebo jejich neschválenému dekódování, užívání či šíření těchto obsahů nebo vysílacích signálů;

22.  zdůrazňuje, že autorské právo je důležitým hospodářským základem tvůrčí činnosti, pracovních míst a inovací a zárukou kulturní rozmanitosti a že je důležité umožnit evropských tvůrčím a kulturním odvětvím prosadit se v celosvětové konkurenci; zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v úsilí o nalezení rovnováhy mezi všemi klíčovými aktéry v oblasti autorského práva a že jakákoli revize právních předpisů v této oblasti by měla zajišťovat odpovídající ochranu, která by podporovala investice a růst v tvůrčím a kulturním odvětví a odstraňovala právní nejistotu a nejednotnost, které mají nepříznivý dopad na fungování jednotného digitálního trhu; naléhavě Komisi vyzývá, aby případně revidovala právní rámec autorského práva, aby byl umožněn lepší přístup evropských občanů k tvůrčímu obsahu, a aby podporovala evropské výzkumné pracovníky, vzdělávací zařízení, instituce zabývající se kulturním dědictvím a tvůrčí odvětví, aby mohly přizpůsobit svou činnost digitální éře; poukazuje na to, že je třeba, aby ti, kdo mají zisk z využívání děl chráněných autorským právem, platili odpovídající odměnu a aby jakékoli řešení v této oblasti neodrazovalo od používání legálních poskytovatelů; připomíná, že digitální technologie předefinovaly hodnotový řetězec v kulturním odvětví, především ku prospěchu zprostředkovatelů a často na úkor tvůrců; žádá Komisi, aby zjistila rozsah a dopad těchto změn a navrhla opatření, která by zlepšila odměňování autorů a umělců na celoevropské úrovni; zdůrazňuje, že veškerá revidovaná ustanovení by měla obstát v budoucnu a měla by být technologicky neutrální, založená na důkazech a pečlivě posouzená v souladu s cílem Komise zlepšit právní úpravu, přičemž by měla brát v úvahu rozdíly mezi digitálním a analogickým prostředím;

23.  vítá ambice Komise týkající se zlepšení přeshraničního přístupu k digitálnímu obsahu tím, že se umožní snazší vypořádání práv s přihlédnutím k novým možnostem odměňování vyplývajícím z digitalizace, a vytvoří větší právní jistota; zdůrazňuje, že minimální normy pro výjimky a omezení a případně další harmonizace jsou klíčovými aspekty zvyšování právní jistoty a měly by, kdykoli je to možné, brát v úvahu kulturní odlišnosti; zdůrazňuje, že přeshraniční dostupnost by neměla zabraňovat financování obsahu a služeb a měla by respektovat hodnotu kulturní a jazykové rozmanitosti; zdůrazňuje, že je třeba podporovat audiovizuální odvětví při rozvíjení inovativních licenčních řešení s cílem přizpůsobit jeho modely financování digitální éře;

24.  zdůrazňuje, že profesní činnost nebo obchodní modely založené na porušování autorského práva závažným způsobem ohrožují fungování jednotného digitálního trhu, a vyzývá k přijetí celoevropského přístupu, který by zajišťoval, aby nikdo neměl prospěch z úmyslného porušování autorského práva;

25.  vyzývá Komisi, aby podporovala přenositelnost a interoperabilitu s cílem podpořit volný pohyb legálně získaného a legálně zpřístupněného obsahu a služeb v celé EU a dostupnost a přeshraniční použitelnost předplatného, přičemž je třeba respektovat, že některé hospodářské modely jsou založeny na teritorialitě práv v Evropě, zejména pokud jde o financování audiovizuální produkce, zvláště předběžné financování filmové produkce, což přispívá k velké kulturní rozmanitosti; zdůrazňuje, že mezi zásadou teritoriality a opatřeními na podporu přenositelnosti obsahů není rozpor; domnívá se, že celoevropské licence by měly být nadále možné a měly by být zavedeny na dobrovolném základě a mělo by jim předcházet posouzení dopadů; zdůrazňuje, že podobné licence nemohou nahradit teritorialitu a že modely financování audiovizuálních děl vycházejí z licenčních modelů jednotlivých států, které jsou vytvořeny tak, aby odpovídaly znakům vnitrostátních trhů; s ohledem na článek 118 SFEU žádá, aby byla dále rozvíjena celounijní správa práv a aby měla přitažlivější povahu;

26.  domnívá se, že na základě konzultací je třeba vyjasnit, co se považuje za „neodůvodněné zeměpisné blokování“; připomíná, že existují uspořádání, pro něž je zeměpisné blokování nezbytné, zejména s ohledem na kulturní rozmanitost, v souvislosti s níž je to často nástroj zabraňující monopolizaci trhu; konstatuje, že územní omezení se jeví jako nutné v případě, že náklady na přeshraniční nabídku obsahu a služeb nejsou kryty a refinancování není dostupné;

27.  vyzývá Komisi, aby optimalizovala na základě konzultací se zúčastněnými subjekty časové intervaly uvádění do distribuce prostřednictvím médií s cílem urychlit dostupnost audiovizuálního obsahu a zachovat udržitelnost první a druhé distribuční fáze vyplývající ze způsobů financování audiovizuálního obsahu;

28.  vyzývá členské státy, aby, aniž by byla dotčena morální práva autorů, rozšířily stávající výjimky pro citace na krátké audiovizuální citace pro užití v jiných oblastech, než je reklama a politika, a to pod podmínkou, že u použitých děl bude jednoznačně stanoven jejich autor, citace nebudou v rozporu s běžným užíváním díla a nebudou poškozovat legitimní zájmy autorů;

29.  vyzývá k rozvoji dialogu mezi tvůrci, nositeli práv a zprostředkovateli s cílem posilovat vzájemně prospěšnou spolupráci, při níž je zajištěna ochrana autorských práv a zároveň je umožněna a podporována inovativní tvorba obsahu; vyzývá Komisi, aby podnikla další kroky k modernizaci autorského práva s cílem poskytovat a rozvíjet inovativní nové formy licencí, které by byly účinnější s ohledem na využívání tvůrčího obsahu on-line, a braly by tudíž také v úvahu možnosti kolektivních licencí;

30.  domnívá se, že právní koncepce stanovená směrnicí 93/83/EHS by mohla, poté co bude provedeno další posouzení, zlepšit přeshraniční přístup k legálnímu on-line obsahu a službám na jednotném digitálním trhu, aniž by byly zpochybněny zásady smluvní svobody, přiměřené odměňování autorů a umělců a územní platnost exkluzivních práv, a vítá iniciativu Komise směřující k provedení veřejných konzultací o směrnici 93/83/EHS;

31.  zdůrazňuje, že je potřeba řešit problematické hranice, které existují mezi právem na rozmnožování a právem na sdělování děl veřejnosti; poukazuje na nutnost vyjasnit pojem „komunikace s veřejností“ s ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie; zdůrazňuje potřebu společné definice „veřejné sféry“, aby bylo zajištěno co největší šíření kulturního obsahu v EU;

32.  naléhavě žádá o stanovení povinných omezení a poskytnutí výjimek ze stávajících právních předpisů týkajících se autorského práva, jako je tomu např. v oblasti vzdělávání a výzkumu nebo v knihovnách a muzeích, které umožní rozsáhlejší šíření obsahu v EU, ale zároveň budou zohledňovat svobodu projevu a informací, svobodu umění a věd a náboženskou a jazykovou rozmanitost;

33.  zdůrazňuje, že k dosažení opravdu jednotného digitálního trhu v Evropě a s cílem umožnit občanům, včetně zranitelných osob, plně využívat nové digitální technologie, je třeba vyvinout další úsilí o zlepšení mediální gramotnosti; vybízí proto členské státy, aby uznaly význam mediálního vzdělávání, začlenily získávání digitálních dovedností do školních kurikul a zlepšily nezbytné technické vybavení; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité poskytovat učitelům odpovídající školení v oblasti digitálních dovedností, způsobů účinné výuky těchto dovedností a způsobů, jak je lze využívat k podpoře procesu učení obecně;

34.  zdůrazňuje, že schopnost nezávisle a kriticky využívat média si žádá celoživotní vzdělávání všech generací, které stejně jako vývoj médií prochází neustálou změnou, a že tuto schopnost je třeba chápat jako klíčovou kvalifikaci; zdůrazňuje, že ke zlepšení úrovně odborných znalostí v oblasti IKT v Evropě a k uspokojení zvyšující se poptávky po kvalifikovaných pracovnících s digitálními dovednostmi v EU je nutné přizpůsobit systémy vzdělávání a odborné přípravy; vybízí proto Komisi a členské státy, aby podle vzoru společného evropského referenčního rámce pro jazyky stanovily evropský certifikát nebo systém hodnocení, a vytvořily tak základ pro vzájemné uznávání digitálních dovedností a kvalifikací; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout další úsilí s cílem zlepšit mediální gramotnost obyvatel, a vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím iniciativ a koordinovaných akcí podporovaly mediální gramotnost všech obyvatel EU, zejména zranitelných osob; navrhuje, aby byla internetová gramotnost trvale začleněna do úsilí o zvýšení mediální gramotnosti;

35.  považuje za nezbytné, aby Komise a členské státy přijaly dvoucestný přístup k otázce kompetencí a digitálních dovedností a investovaly do digitálního vzdělávání a digitálních infrastruktur a do integrace digitálního obsahu a metod do stávajících vzdělávacích programů; doporučuje zaměřovat se i nadále na zlepšování ochrany dětí v on-line prostředí prostřednictvím transparentních samoregulačních opatření v souladu se stávajícími právními předpisy jednotlivých členských států a případně EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby předkládaly všem generacím nabídky s cílem zprostředkovat jim vhodné a nezávislé zpracování záplavy informací a investovaly více do budování evropských sítí pro výuku mediální gramotností s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů a zajistit celoevropskou publicitu iniciativ prováděných na celostátní, regionální nebo místní úrovni;

36.  vybízí Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výzkum týkající se působení digitálních médií na intelektuální schopnosti, účinné metody sebekontroly a úspěšnost digitálního učení založeného na hře;

37.  zdůrazňuje, že hlavním kulturním základem evropského jednotného digitálního trhu je živá rozmanitost jazyků a zvyšující se vícejazyčnost; domnívá se, že digitální podpora jazykové rozmanitosti, zvýšení její dostupnosti a podpora a zajišťování příslušných dovedností jsou zásadním předpokladem sociálně udržitelného rozvoje jednotného digitálního trhu; v souvislosti s produktivním přístupem k mnohojazyčnosti očekává, že Komise vyvine intenzivnější úsilí směřující k produktivnímu vzájemnému působení s mnohojazyčností, aby umožnila rychlejší zavádění technologického základu pro aktivní podporu a produktivní uplatňování evropské mnohojazyčnosti ve vzdělávání, filmu, kulturním dědictví, výzkumu a veřejné správě stejně jako v každodenním pracovním a podnikatelském životě;

38.  zdůrazňuje význam zásady teritoriality např. pro evropskou filmovou kulturu a žádá, aby modely financování audiovizuálních děl, které vycházejí z licenčních modelů jednotlivých členských států, nebyly znehodnocovány povinnými celoevropskými licencemi; zdůrazňuje naopak, že přeshraniční přenositelnost legálně získaného obsahu by měla být podporována;

39.  vyzývá Komisi, aby zajistila soulad se zásadami internetové neutrality, což je zcela zásadní, pokud jde o sbližování médií;

40.  zdůrazňuje, že rozsáhlé zajištění neutrality sítě je ústředním prvkem sociálně spravedlivé strategie pro jednotný digitální trh, který by neměl být částečně obětován výměnou za krátkodobě potřebný cíl, kterým je zrušení poplatků za roaming;

41.  připomíná, že je nutné zachovávat spravedlivou rovnováhu práv a zájmů mezi různými kategoriemi nositelů práv a uživateli předmětu činnosti chráněného autorským právem;

42.  vítá iniciativu Komise, která má v úmyslu uspořádat veřejnou konzultaci o směrnici 93/83/EHS o družicovém vysílání a kabelovém přenosu s cílem zjistit, zda je možné rozšířit oblast působnosti směrnice na internetové přenášení audiovizuálních děl prostřednictvím streamingových služeb nebo služeb videa na vyžádání, což by subjektům poskytujícím služby veřejnoprávního vysílání umožnilo výrazně lépe plnit jejich veřejné poslání v digitálním věku a přispělo k dokončení jednotného digitálního trhu;

43.  očekává, že Komise vyvine v rámci strategie pro jednotný digitální trh i v jiných oblastech intenzivnější úsilí směřující k produktivnímu vzájemnému působení s mnohojazyčností, aby umožnila rychlejší zavádění technologického základu pro aktivní ochranu a produktivní uplatňování evropské mnohojazyčnosti ve vzdělávání, filmu, kulturním dědictví, výzkumu a veřejné správě stejně jako v každodenním pracovním a podnikatelském životě;

44.  je potěšen tím, že Komise zvažuje vytvoření nových systémů pro ukládání vědomostí pro veřejný sektor prostřednictvím certifikovaných technologií cloud computingu a vytěžování textů a dat, které budou zabezpečené z hlediska práv na ochranu údajů; je toho názoru, že jejich využívání ve vzdělávacích institucích, veřejných knihovnách a v archivech si vyžádá specifické odborné vzdělávání a přípravu v oboru knihovnictví, archivace a dokumentace, jakož i odpovídající mnohojazyčnou dostupnost pro uživatele;

45.  vybízí k tomu, aby v rámci strategie pro jednotný digitální trh bylo důkladněji přezkoumáno zavádění bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem vzdělávacími institucemi a orgány veřejné správy, neboť přístupnost a viditelnost zdrojového kódu zvyšuje spoluúčast veřejných orgánů na rozhodování o využívání kolaborativních inovací, čímž dochází k úspoře zdrojů; domnívá se, že díky většímu množství softwaru s otevřeným zdrojovým kódem by uživatelé mohli získávat osvědčení o svých digitálních dovednostech zejména v rámci vzdělávacích institucí;

46.  vybízí k tomu, aby digitální podoby spolupráce a kolaborativní komunikace, při nichž se využívají a dále rozvíjejí licence Creative Commons, byly bez ohledu na státní i jazykové hranice vyučovány a uplatňovány ve vzdělávání, v odborném vzdělávání a přípravě, ale i ve veřejných výzkumných institucích, a aby byly podporovány při zadávání veřejných zakázek.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Angel Dzhambazki, Jill Evans, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Fernando Maura Barandiarán, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Santiago Fisas Ayxelà, Sylvie Guillaume, György Hölvényi, Ilhan Kyuchyuk, Ernest Maragall, Emma McClarkin, Martina Michels, Elisabeth Morin-Chartier, Michel Reimon, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Julia Reid

7.12.2015

STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Navrhovatel (*): Angel Dzhambazki

    (*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité podněcovat růst, inovace, výběr pro spotřebitele a občany, vytváření pracovních míst, včetně vysoce kvalitních pracovních míst, a konkurenceschopnost, a domnívá se, že jednotný digitální trh má klíčový význam pro dosažení tohoto cíle díky odstranění překážek obchodu, zvýšení produktivity, zjednodušení postupů on-line obchodování a podpoře tvůrců, investorů, spotřebitelů a subjektů, které působí v oblasti digitální ekonomiky, přičemž je zapotřebí soustředit se zejména na malé a střední podniky a na zatraktivnění soukromých investic v oblasti tvůrčí infrastruktury z hlediska podnikání a souběžně snižovat administrativní překážky a usnadnit zřizování začínajících podniků; dále konstatuje, že je zapotřebí usnadnit z právního hlediska přístup k akademickým a tvůrčím dílům a v rámci jednotného digitálního trhu zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a údajů; vyzývá k uplatňování právní úpravy, která bude vhodná i v budoucnosti a k tomu, aby se u všech nových návrhů provádělo posouzení dopadu na konkurenceschopnost, růst, malé a střední podniky, tvůrčí potenciál a vytváření pracovních míst, ale i jejich potenciálních nákladů a přínosů, a to souběžně s posouzením jejich environmentálního a sociálního dopadu;

2.  vítá sdělení Komise s názvem „Směřování k aktu o propojeném jednotném digitálním trhu“ (COM(2015)0192) a v něm obsažený závazek modernizovat rámec v oblasti autorského práva, a přizpůsobit ho tak digitální éře; zdůrazňuje, že jakákoliv úprava uvedeného právního rámce by měla být zvažována cíleně a se zaměřením na spravedlivé a přiměřené odměňování tvůrců a nositelů práv za využití jejich děl, na hospodářský růst, konkurenceschopnost a zlepšení spotřebitelských zkušeností, avšak i na potřebu zajistit ochranu základním právům;

3.  zdůrazňuje význam práv duševního vlastnictví a připomíná, že výjimky a omezení autorských práv jsou jedním z prvků systému autorských práv; zdůrazňuje klíčovou roli výjimek a omezení autorských práv, které přispívají k hospodářskému růstu, inovacím a vytváření pracovních míst, podporují budoucí kreativitu, rozšiřují inovace v EU a tvůrčí a kulturní rozmanitost;

4.  v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že kulturní a kreativní odvětví v EU jsou hnacím motorem hospodářského růstu, inovací a konkurenceschopnosti, jelikož podle údajů tohoto odvětví zaměstnávají více než 7 milionů osob a tvoří více než 4,2 % HDP EU(45);

5.  domnívá se, že reforma by měla usilovat o nalezení spravedlivé rovnováhy všech dotčených zájmů; poukazuje na skutečnost, že kreativní odvětví má svá specifika a čelí různým výzvám, které vznikají zejména kvůli různým typům obsahu a tvůrčích děl a kvůli používaným podnikatelským modelům; vyzývá proto Komisi, aby tato specifika lépe identifikovala a zohlednila je v návrzích změn a řešení;

6.  zdůrazňuje, že jakákoliv reforma rámce pro autorská práva by měla být založena na vysoké úrovni ochrany, jelikož autorská práva jsou klíčová pro intelektuální tvorbu a poskytují stabilní, jasný a flexibilní právní základ, který podporuje investice a růst v kreativním a kulturním odvětví, a zároveň by měla odstranit právní nejistoty a nesrovnalosti negativně ovlivňující fungování vnitřního trhu;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré změny směrnice o autorském právu zohlední výsledky ex-post posouzení dopadů směrnice z roku 2001 a budou vycházet ze spolehlivých důkazů, včetně posouzení možného dopadu změn, zejména pokud jde o produkci, financování a šíření audiovizuálních děl a kulturní rozmanitost; je toho názoru, že je třeba provést řádnou ekonomickou analýzu, včetně dopadu na pracovní příležitosti a růst;

8.  dále vyzývá Komisi, aby zohlednila usnesení Parlamentu ze dne 9. července 2015 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(46);

9.  konstatuje, že 56 % Evropanů využívá internet pro kulturní účely, a proto zdůrazňuje význam několika výjimek autorského práva; připomíná Komisi, že většina poslanců EP podporuje posouzení uplatnění minimálních standardů pro výjimky z autorských práv a jejich omezení a zaručení řádného uplatňování těchto výjimek a omezení stanovené ve směrnici 2001/29/ES; zdůrazňuje, že přístup k výjimkám a omezením autorského práva by měl být vyvážený, cílený a nestranný z hlediska formátu, měl by vycházet pouze z prokázaných potřeb a neměla by jím být dotčena kulturní rozmanitost v EU, její financování a spravedlivé odměňování autorů; zdůrazňuje, že i když využívání vytěžování textu a údajů vyžaduje větší právní jistotu, aby výzkumníci a vzdělávací instituce mohli ve větší míře využívat materiály chráněné autorskými právy, a to i přeshraničně, jakákoli celounijní výjimka pro vytěžování textu a údajů by měla být uplatněna jen tehdy, pokud má uživatel řádné oprávnění k přístupu, a měla by být stanovena po konzultacích se všemi zúčastněnými stranami a po posouzení dopadu založeném na důkazech;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí více vyjasnit a zprůhlednit systém autorských práv, a to zejména s ohledem na obsah tvořený uživateli a poplatky spojené s autorskými právy v těch členských státech, které se rozhodly tyto poplatky uplatnit; v této souvislosti konstatuje, že občané by měli být lépe informováni o skutečné výši poplatku z autorských práv, jeho účelu a způsobu využití;

11.  zdůrazňuje, že jednotný digitální trh by měl být příležitostí, jak zajistit přístupnost všem, zejména osobám se zdravotním postižením, k produktům a službám chráněným autorským právem a souvisejícími právy; v této souvislosti vyjadřuje své hluboké znepokojení nad nedostatečným pokrokem, pokud jde o ratifikaci Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení, a důrazně žádá, aby tato smlouva byla ratifikována co nejdříve; se zájmem očekává rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie v této věci;

12.  vyzývá k cíleným reformám, které by byly založeny na důkazech a posilovaly přeshraniční přístup k legálně dostupnému či k legálně získanému on-line obsahu, ale varuje před jednoznačným prosazováním toho, aby byly vydávány povinné celoevropské licence, neboť kvůli tomu by se mohl zmenšit obsah, který je k dispozici uživatelům; zdůrazňuje, že vzhledem k významu územních licencí v EU je zásada teritoriality základním prvkem systému autorských práv; vyzývá k ukončení neoprávněného zeměpisného blokování a k upřednostnění přeshraniční přenositelnosti legálně nabytého či legálně dostupného obsahu, což je prvním krokem, který zvýší právní jistotu, a dále k zavedení nových modelů podnikání, které povedou k pružným a inovativním systémům udělování licencí; konstatuje, že takové modely by měly spotřebitelům skýtat další výhody a zajišťovat jazykovou a kulturní rozmanitost, aniž by ohrožovaly zásadu teritoriality či svobodného uzavírání smluv;

13.  vítá ambici Komise posílit výzkum a inovace v Evropě lepším přeshraničním využíváním materiálu chráněného autorskými právy; má za to, že toto úsilí je klíčové pro zlepšení přístupu ke znalostem a on-line vzdělávání a pro zlepšení celosvětové konkurenceschopnosti unijních vzdělávacích institucí;

14.  zdůrazňuje význam přístupu k veřejně dostupným informacím a obsahu; zdůrazňuje, že obsah, který je veřejně dostupný v jednom členském státě, by měl být přístupný ve všech členských státech; je přesvědčen, že veřejný obsah unijních institucí a orgánů by měl být pokud možno veřejně dostupný;

15.  je toho názoru, že jakákoli změna směrnice o audiovizuálních mediálních službách by měla odrážet nové způsoby přístupu k audiovizuálnímu obsahu a měla by být v souladu se stávající reformou právních předpisů o autorském právu;

16.  domnívá se, že určití on-line zprostředkovatelé a platformy vytvářejí příjem z kulturních děl a obsahu, o který se ovšem vždy nutně nedělí s jejich tvůrci; vyzývá Komisi, aby posoudila řešení založená na důkazech, která umožní vyřešit přenos hodnoty z obsahu na služby a zajistí autorům, výkonným umělcům a nositelům práv spravedlivou odměnu za použití jejich díla na internetu, aniž by se tím bránilo inovacím;

17.  poukazuje na to, že rychlost technologického rozvoje na digitálním trhu vyžaduje technologicky neutrální rámec pro autorská práva;

18.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že na vytváření strategie EU pro jednotný digitální trh se budou podílet země, které jsou vůdčími státy v oblasti osvědčených digitalizačních postupů, aby se tak snáze zohlednily technologické inovace ze zemí mimo EU, zejména v oblasti duševního vlastnictví, čímž se zlepší interoperabilita a zvýší množství příležitostí pro růst a expanzi evropských společností na mezinárodním trhu;

19.  vyzývá distributory, aby zveřejňovali všechny dostupné informace související s technickými opatřeními nezbytnými pro zajištění interoperability jejich obsahu;

20.  podporuje úsilí Komise týkající se zajištění interoperability digitálních komponentů a zdůrazňuje význam standardizace, které lze dosáhnout jak prostřednictvím patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (tzv. SEP), tak otevřených modelů udělování licencí; vítá úsilí Komise týkající se vytvoření vyváženého rámce pro jednání mezi nositeli práv a těmi, kdo používají SEP, aby byly zajištěny spravedlivé podmínky při udělování licencí; vyzývá Komisi, aby vzala na vědomí rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-170/13 (Huawei v. ZTE), který vytváří rovnováhu mezi nositeli práv k patentům SEP a uživateli standardizované technologie, a jednala v jeho duchu, aby se tak řešilo porušování patentových práv a zajistilo se účinné uzavírání licenčních dohod, které budou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační;

21.  vítá akční plán Komise zaměřený na modernizaci prosazování práv duševního vlastnictví on-line, s ohledem na porušování těchto práv v komerčním měřítku; zdůrazňuje, že v digitálním věku je nutné, aby byly předpisy týkající se autorského práva dodržovány; domnívá se, že prosazování autorských práv, jak je stanoveno ve směrnici 2004/48/ES, ve všech členských státech je nanejvýš důležité a autorská práva a práva související jsou účinná pouze tehdy, jsou-li k dispozici opatření k jejich prosazování, která jim poskytnou kýženou ochranu; zdůrazňuje, že EU čelí značnému počtu případů porušování práv duševního vlastnictví a že podle údajů Komise zaznamenaly celní orgány v roce 2014 95 000 případů zadržení, přičemž hodnota 35,5 milionu kusů zadrženého zboží se odhaduje na více než 600 milionů EUR(47); zdůrazňuje roli Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, které má poskytovat spolehlivá data a vypracovávat objektivní analýzy týkající se dopadů porušování práv na hospodářské subjekty; vzhledem k tomu žádá, aby byl přijat účinný, udržitelný a modernizovaný přístup k prosazování, uplatňování a ochraně práv duševního vlastnictví on-line, zejména pokud jde o jejich porušování v komerčním měřítku; konstatuje, že v některých případech dochází k porušování autorského práva kvůli obtížně dohledatelnému legálně přístupnému obsahu; vyzývá proto k tomu, aby byla rozšířena škála uživatelsky vstřícných legálních možností a aby tyto možnosti byly propagovány u veřejnosti;

22.  vítá přístup vycházející ze „sledování peněžních toků“ a vybízí subjekty zapojené do dodavatelského řetězce, aby přijaly koordinovaná a vhodná opatření v zájmu boje proti porušování práv duševního vlastnictví v komerčním měřítku a navázaly na postupy vyplývající z dobrovolných dohod; zdůrazňuje, že Komise by spolu s členskými státy měla podporovat informovanost a náležitou pozornost v celém dodavatelskému řetězci a vybízet k výměně informací a osvědčených postupů, pokynů a lepší spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem; trvá na tom, že veškerá opatření, která přijmou účastníci dodavatelského řetězce za účelem boje proti porušování práv v komerčním měřítku, by měla být opodstatněná, koordinovaná a přiměřená a měla by obnášet možnost účinné a uživatelsky vstřícné nápravy pro strany, které utrpěly škodu; má za to, že je nezbytné zvýšit povědomí spotřebitelů o následcích porušování autorského práva a práv s ním souvisejících;

23.  je přesvědčen, že Komise by měla zahájit diskuse a měly by se provést analýzy na základě důkazů, které se zaměří na to, zda by všechny subjekty zapojené do hodnotového řetězce, včetně zprostředkovatelů a platforem on-line a poskytovatelů obsahu a služeb, ale i zprostředkovatelů off-line, jako jsou například následní prodejci a maloobchodníci, měly přijmout odůvodněná a vhodná opatření v rámci boje proti nelegálnímu obsahu, padělanému zboží a porušování duševních práv v komerčním měřítku, která by zároveň koncovým uživatelům zajišťovala možnost přístupu a distribuce informací nebo využívání aplikací a služeb dle jejich výběru; zdůrazňuje, že je zapotřebí zaměřit se na vyjasnění úlohy zprostředkovatelů, zejména s ohledem na boj proti porušování práv duševního vlastnictví, a to na základě důkladné, cílené analýzy založené na důkazech a po zohlednění veškerých příslušných konzultací Komise s veřejností; zdůrazňuje, že poskytovatelé internetových služeb a zprostředkovatelé on-line by měli mít stanoveny přesně vymezené povinnosti a neměli by se ujímat role, která je vyhrazena soudům, čímž by se zabránilo privatizaci v oblasti prosazování práva; žádá Komisi, aby provedla hodnotící studii, která se zaměří na účinnost soudního blokování internetových stránek a na systémy varování a vyřazení webových stránek z provozu;

24.  uvědomuje si úlohu, kterou hrají poskytovatelé obsahu při rozvoji a šíření děl, včetně prostřednictvím internetu, a skutečnost že růst platforem on-line vychází z poptávky spotřebitelů; oceňuje, že stávající zásady, které upravují odpovědnost zprostředkovatelů, umožnily nárůst on-line platforem, a upozorňuje, že vznik nové právní nejistoty v této oblasti by mohl mít negativní dopad na hospodářský růst; upozorňuje na rostoucí roli určitých internetových zprostředkovatelů a na negativní dopad jejich dominantního postavení na tvůrčí potenciál autorů, spravedlivou odměnu za jejich práci a rozvoj služeb nabízených jinými distributory děl;

25.  navrhuje, aby nadcházející legislativní návrh o on-line platformách vycházel ze zájmů spotřebitelů, tvůrců a digitální pracovní síly, zejména pokud jde o ochranu zranitelných skupin;

26.  zdůrazňuje, že v zájmu smysluplného prosazování autorských práv je třeba zajistit snadný přístup veřejnosti k úplným informacím týkajícím se identity nositelů práv a případně délky právní ochrany;

27.  připomíná, že poskytovatelé služeb na internetu mají podle článku 5 směrnice 2000/31/ES povinnost jasně uvést svou identitu a že dodržení této povinnosti přispívá rozhodujícím způsobem k zajištění důvěry spotřebitelů v elektronický obchod;

28.  bere na vědomí, že Komise hodlá stáhnout návrh týkající se společné evropské právní úpravy prodeje, a v této souvislosti opětovně připomíná postoj Parlamentu v prvním čtení ze dne 26. února 2014; trvá na tom, že je třeba shromáždit a analyzovat co nejvíce důkazů a vést konzultace se zúčastněnými stranami předtím, než bude přijat jakýkoli přístup k této věci, zejména pokud jde o jeho dopad na stávající ochranu spotřebitelů podle vnitrostátního práva, zvláště v oblasti prostředků právní nápravy při porušení smluvních podmínek při on-line prodeji hmotného zboží nebo digitálního obsahu a právní jistoty ohledně uplatnění nařízení Řím I;

29.  je přesvědčen, že pravidla smluvní úpravy v oblasti digitálního obsahu musí být založena na určitých zásadách, které zaručí, aby tato pravidla byla neutrální z technologického hlediska a odpovídala budoucímu vývoji; dále v souvislosti s budoucími návrhy Komise v této oblasti zdůrazňuje, že je zapotřebí zabránit nejednotnosti a překrývání se stávajícími právními předpisy a jakémukoli riziku v důsledku vytvoření neodůvodněné rozdílné právní úpravy v dlouhodobém horizontu pro smlouvy on-line a off-line a různé distribuční kanály, a rovněž je zapotřebí zohlednit uplatnění programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) v oblasti spotřebitelského acquis;

30.  domnívá se, že změněný návrh Komise by měl rovněž vyjasnit to, jak stávající předpisy fungují v digitálním prostředí při přeshraničním on-line prodeji, a to včetně uplatňování směrnice o službách v souvislosti s řešením nespravedlivé diskriminace týkající se on-line cen na základě národnosti či místa;

31.  vybízí Komisi, aby provedla analýzu úrovně ochrany zajištěnou v právních předpisech EU týkajících se ochrany spotřebitelů v rámci tzv. ekonomiky zaměřené na sdílení a jakýchkoli nerovností mezi stranami v rámci smluvních vztahů typu C2C, které jsou podporovány čím dál větším využíváním služeb poskytovaných prostřednictvím platforem ekonomiky zaměřené na sdílení;

32.  zdůrazňuje, že je třeba pro podniky zlepšit procesy zřizování a provozu on-line ve všech členských státech, které by měly být zjednodušené a digitalizované, a vyzývá Komisi, aby tuto otázku dále zvážila ve své strategii pro vnitřní trh;

33.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že se bude zvláštní pozornost věnovat záležitostem, které spotřebitelům a podnikům brání využívat plné škály produktů a služeb, ať digitálních či nabízených prostřednictvím digitálních kanálů v EU, a brání podnikům zahájit činnost, růst, fungovat přes hranice a inovovat;

34.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly společné standardy a osvědčené postupy týkající se digitální správy se zvláštním zaměřením na justiční a místní orgány;

35.  zdůrazňuje, že vývoj v digitální oblasti rovněž přináší zásadní změny ve veřejné správě, neboť vede k mnohem účinnější, jednodušší a uživatelsky vstřícnější elektronické správě; v této souvislosti se domnívá, že pro občany a podniky je velmi důležité, aby existovaly vzájemně propojené obchodní rejstříky;

36.  podporuje to, aby byla během roku 2016 zřízena celoevropská platforma pro řešení sporů v oblasti ochrany spotřebitelů; zdůrazňuje, že práva spotřebitelů není možné zaručit bez účinných právních předpisů a přístupu k právním nástrojům; je toho názoru, že by mohlo vzkvétat také elektronické obchodování, pokud by spotřebitelé mohli nakupovat on-line za obdobných podmínek platných v celé EU;

37.  zdůrazňuje, že on-line bezpečnost je jedním z předpokladů jednotného digitálního trhu, a právě z tohoto důvodu se domnívá, že je na tomto rychle se rozrůstajícím trhu třeba zajistit bezpečnost informací a sítí; vítá v této souvislosti iniciativu Komise na zavedení partnerství kybernetické bezpečnosti mezi veřejnými a soukromými subjekty v oblasti technologií a řešení pro bezpečnost on-line sítí;

38.  vyzývá k účinnějšímu právnímu rámci pro financování, které EU poskytuje na odbornou přípravu v oblasti IKT s cílem zvýšit konkurenceschopnost EU;

39.  zdůrazňuje, že zaostávání technologické oblasti v EU je třeba řešit prostřednictvím právního rámce politik týkajících se jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že je třeba zaujmout proaktivní přístup, aby se snížily rozdíly v rozvoji mezi regiony a mezi venkovskými a městskými oblastmi nebo mezi generacemi;

40.  zdůrazňuje, že s cílem podpořit silný právní rámec týkající se politiky digitálního jednotného trhu je třeba poskytnout přímou podporu pro rozvoj a inovace v podnicích EU; zdůrazňuje, že MSP je proto třeba podněcovat k využívání digitálních technologií a rozvoji dovedností a služeb v oblasti IKT;

41.  zdůrazňuje, že digitální inovace podporují růst a silný právní rámec týkající se politiky pro digitální trh musí podněcovat podnikání; zdůrazňuje, že stimulující programy určené pro mladé inovátory musí být koncipovány tak, aby využívaly potenciál mladých Evropanů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Laura Ferrara, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Jiří Maštálka, Emil Radev, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Jytte Guteland, Heidi Hautala, Stefano Maullu, Rainer Wieland, Kosma Złotowski

1

1.12.2015

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Navrhovatel (*): Michał Boni

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny iniciativy vyvíjené v rámci strategie pro jednotný digitální trh byly v souladu se základními právy, zejména s právními předpisy na ochranu údajů, přičemž si uvědomuje přidanou hodnotu strategie pro hospodářství EU; zdůrazňuje skutečnost, že hlavními prvky při získávání důvěry občanů a zajišťování jejich bezpečnosti je dodržování základních práv, zejména ochrany soukromí a ochrany osobních údajů, které jsou nezbytným předpokladem pro rozvoj ekonomiky založené na datech v zájmu využití potenciálu digitálního odvětví a na které by tedy mělo být nahlíženo jako na prvky vytvářející příležitosti a konkurenční výhodu; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupráce mezi technologiemi, podniky a veřejnými orgány s cílem zajistit dodržování platných právních předpisů EU; připomíná, že v zájmu subjektů údajů i podniků je důležité přijmout neprodleně obecné nařízení o ochraně údajů i směrnici o ochraně údajů; vyzývá k přepracování směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, aby bylo dosaženo souladu s ustanoveními souboru právních předpisů na ochranu údajů, a to dříve, než tento soubor vstoupí v platnost;

  3.3.2. Boj proti nelegálnímu obsahu na internetu

2.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na strategii a právním rámci pro boj proti kybernetické kriminalitě a nelegálnímu obsahu a materiálu na internetu, včetně nenávistných projevů, jež budou v plném souladu se základními právy podle Listiny základních práv Evropské unie, zejména právem na svobodu projevu a informace, se stávajícími předpisy EU či členských států a se zásadami nezbytnosti, přiměřenosti, řádného právního postupu a právního státu; domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle je nezbytné:

  –  zajistit konzistentní a účinné nástroje pro vymáhání práva pro evropské a vnitrostátní policejní a donucovací orgány;

  –  poskytnout jasné pokyny ohledně toho, jak bojovat proti nezákonnému on-line obsahu, včetně nenávistných projevů;

  –  v souladu se stávajícími právními předpisy EU podporovat partnerství a dialog mezi veřejným a soukromým sektorem;

  –  ozřejmit úlohu zprostředkovatelů a internetových platforem ve vztahu k Listině základních práv Evropské unie;

  –  zajistit, aby zřízení jednotky Evropské unie pro oznamování internetového obsahu v rámci Europolu vycházelo z právního základu vhodného pro její činnosti;

  –  zajistit zvláštní opatření pro boj proti sexuálnímu vykořisťování dětí na internetu a pro účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami s cílem zaručit práva a ochranu dětí na internetu a podpořit iniciativy, které se snaží dosáhnout větší bezpečnosti internetu pro děti, a 

  –  spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami při podpoře vzdělávacích a osvětových kampaní;

3.  připomíná, že článek 12 směrnice o elektronickém obchodu (2000/31/ES) stanoví, že „[č]lenské státy zajistí, aby v případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytnutých příjemcem služby komunikační sítí nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti nebyl poskytovatel služby odpovědný za přenášené informace, pokud není původcem přenosu, nevolí příjemce přenášené informace a nevolí a nezmění obsah přenášené informace“;

  3.4. Posílení důvěryhodnosti a bezpečnosti digitálních služeb a nakládání s osobními údaji

4.  zdůrazňuje skutečnost, že rychle se zvyšující počet útoků na sítě a případů počítačové trestné činnosti si žádají harmonizovanou reakci EU a jejích členských států s cílem zaručit vysokou úroveň bezpečnosti sítí a informací; domnívá se, že zajištění bezpečného internetu znamená ochranu sítí a kritické infrastruktury, zabezpečení schopnosti orgánů pro vymáhání práva potírat kriminalitu, včetně terorismu, násilné radikalizace a sexuálního zneužívání a vykořisťování dětí na internetu, jakož i využívání údajů nezbytně nutných k potírání trestné činnosti na internetu i mimo něj; zdůrazňuje, že takto definovaná bezpečnost je vedle ochrany základních práv v kybernetickém prostoru zásadní pro obnovení důvěry v digitální služby, a je tak nezbytným předpokladem pro vytvoření konkurenceschopného jednotného digitálního trhu;

5.  vyzývá ke konečnému přijetí směrnice o bezpečnosti sítí a informací s cílem poskytnout konzistentní regulační rámec, který zajistí strategickou a operační kybernetickou bezpečnost na úrovni EU i členských států, což vyžaduje užší spolupráci s vnitrostátními orgány a agenturami EU, a současně zajistí ochranu základních práv EU, zejména práva na soukromí a ochranu údajů pro podniky, veřejnou správu a subjekty údajů;

6.  připomíná, že nástroje jako šifrování jsou pro občany a podniky užitečné, neboť slouží k zajištění soukromí a alespoň základní úrovně bezpečnosti komunikace; odsuzuje skutečnost, že šifrování lze rovněž využít ke kriminálním účelům;

7.  vítá zřízení Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) v rámci Europolu, které přispívá k rychlejší reakci na kybernetické útoky; žádá, aby byl předložen legislativní návrh na posílení mandátu EC3, a vyzývá k rychlejšímu provedení směrnice 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy, jež má rovněž za cíl zlepšit operativní spolupráci donucovacích orgánů jednotlivých členských států a příslušných agentur EU (Eurojust, Europol, EC3 a ENISA);

8.  vítá iniciativu Komise na zavedení partnerství veřejného a soukromého sektoru pro kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že je nutná spolupráce a nasazení ze strany podniků a zavedení zásady použití prvků bezpečnosti již ve fázi návrhu; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru v této oblasti; lituje v této souvislosti ukončení evropského partnerství veřejného a soukromého sektoru pro odolnost (EP3R);

9.  konstatuje, že odhalení hromadného elektronického sledování svědčí o tom, že je zapotřebí, aby občané znovu získali důvěru v soukromí, bezpečnost a zabezpečení digitálních služeb, a v této souvislosti zdůrazňuje, že při zpracovávání osobních údajů ke komerčním účelům či pro účely vymáhání práva je nutné důsledně dodržovat stávající právní předpisy na ochranu údajů a základní práva; v této souvislosti připomíná význam stávajících nástrojů, jako jsou smlouvy o vzájemné právní pomoci, které dodržují zásady právního státu a snižují riziko nežádoucího přístupu k údajům, které jsou uloženy na cizím území;

10.  připomíná, že v souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu členské státy neukládají poskytovatelům služeb přenosu a ukládání a hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost; připomíná zejména, že Soudní dvůr Evropské unie ve svých rozsudcích C-360/10 a C-70/10 zamítl opatření týkající se aktivního dohledu v případě téměř všech uživatelů dotčených služeb (v jednom případě šlo o poskytovatele internetu, v druhém případě o sociální síť) a stanovil, že je zakázáno ukládat poskytovateli hostingových služeb jakoukoli obecnou povinnost dohledu;

  4.1. Budování ekonomiky založené na datech

11.  domnívá se, že data velkého objemu, služby cloud computingu, internet věcí, výzkum a inovace jsou klíčem k hospodářskému rozvoji a vyžadují koherentní přístup v rámci všech právních předpisů EU; je přesvědčen, že dodržování právních předpisů na ochranu údajů a účinné záruky ochrany soukromí a bezpečnosti stanovené v obecném nařízení o ochraně údajů, včetně zvláštních ustanovení týkajících se dětí jakožto zranitelných spotřebitelů, hrají zásadní úlohu při zvyšování důvěry občanů a spotřebitelů v odvětví hospodářství založeného na datech; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o úloze údajů a významu sdílení údajů pro spotřebitele v souvislosti s jejich základními právy a v rámci ekonomiky a stanovit pravidla vlastnictví dat a kontroly občanů nad svými osobními údaji; zdůrazňuje, že je důležité vyvíjet individuálně zaměřené služby a produkty v souladu s požadavky na ochranu údajů; požaduje podporu standardního nastavení ochrany soukromí a ochrany soukromí již ve stádiu návrhu, což by též mohlo mít pozitivní vliv na inovace a hospodářský růst; zdůrazňuje, že je třeba zajistit nediskriminační přístup ke zpracovávání všech údajů; zdůrazňuje, že je důležitý přístup založený na rizicích, který pomáhá předcházet zbytečné administrativní zátěži a zajišťuje právní jistotu zejména pro malé a střední podniky a pro začínající podniky, jak je stanoveno v obecném nařízení o ochraně údajů, jakož i demokratický dohled a neustálé monitorování ze strany veřejných orgánů; zdůrazňuje, že osobní údaje si žádají zvláštní ochranu, a uznává, že zavedení dalších záruk, jako je pseudonymizace nebo anonymizace, může zvýšit ochranu v případě, že osobní údaje jsou používány v aplikacích pracujících s daty velkého objemu a poskytovateli on-line služeb;

  4.2. Podpora konkurenceschopnosti prostřednictvím interoperability a normalizace

12.  zdůrazňuje, že veškeré zpracování osobních údajů prostřednictvím řešení založených na interoperabilitě, tj. provozovaných v rámci programu ISA², musí splňovat požadavky právních předpisů EU na ochranu údajů; žádá zlepšení spolupráce za účelem vypracování společných, celosvětových norem pro ekonomiku založenou na datech, jejichž prioritami by měly být bezpečnost, dodržování soukromí a ochrana údajů; zdůrazňuje význam práva občanů na přenositelnost údajů;

  4.3.2. Elektronická veřejná správa

13.  podporuje digitalizaci veřejných služeb v Evropě, rozvoj elektronické správy a demokracie a politiky otevřených údajů, přístup k veřejným dokumentům a jejich opětovné využití na základě transparentnosti a stávajícího právního rámce EU a dále přísné normy v oblasti ochrany údajů podle balíčku opatření pro reformu ochrany údajů a plně v souladu s Listinou základních práv; připomíná, že elektronická veřejná správa přispívá ke skutečné účasti, ke konzultacím a k transparentnější, odpovědnější a účinnější veřejné správě; v této souvislosti zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů mezi všemi zúčastněnými stranami;

14.  ačkoli podporuje rozvoj elektronické veřejné správy, včetně zásady „pouze jednou“, zdůrazňuje, že všechny iniciativy v oblasti elektronické veřejné správy musí být v souladu s požadavky a se zásadami balíčku opatření pro reformu ochrany údajů a že u těchto iniciativ musí být zajištěna vysoká úroveň bezpečnosti, aby byly chráněny údaje občanů poskytované veřejným institucím;

  5.2. Mezinárodní rozměr

15.  uznává globální povahu hospodářství založeného na datech; připomíná, že vytvoření jednotného digitálního trhu je závislé na volném pohybu dat v rámci Evropské unie i mimo ni; žádá proto, aby EU a její členské státy přijaly ve spolupráci se třetími zeměmi a v souladu s obecným nařízením o ochraně údajů a se stávající judikaturou EU opatření k zajištění vysokých norem ochrany údajů a bezpečného mezinárodního předávání údajů při spolupráci se třetími zeměmi v rámci strategie pro jednotný digitální trh.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Michał Boni, Ignazio Corrao, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Roberta Metsola, Louis Michel, Claude Moraes, Alessandra Mussolini, József Nagy, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Udo Voigt, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Coelho, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Ska Keller, Miltiadis Kyrkos, Jeroen Lenaers, Nuno Melo, Emilian Pavel, Morten Helveg Petersen, Barbara Spinelli, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jens Geier, Gabriele Preuß, Marco Zanni

4.12.2015

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Navrhovatel: Renato Soru

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že udržitelného hospodářského růstu v Evropě lze dosáhnout pouze rozvojem odvětví, která se vyznačují vysokou ekonomickou přidanou hodnotou; vítá proto veškeré úsilí, které Komise vyvinula, aby podpořila přechod na digitální ekonomiku; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit globální propojení a překonat stávající fragmentaci vnitrostátních pravidel upravujících digitální služby; vyzývá Komisi, aby dodržovala naplánovaný harmonogram zaměřený na dosažení skutečného jednotného digitálního trhu, který se zakládá na spravedlivé hospodářské soutěži a vysoké úrovni ochrany spotřebitelů;

2.  zdůrazňuje, že pozitivní dopady digitalizace finančních služeb ve smyslu větší nákladové efektivnosti a lepších služeb pro zákazníky (přizpůsobených jejich potřebám) mají potenciál zajišťovat vstřícné finanční produkty a služby a docílit zjednodušení pro spotřebitele;

3.  zdůrazňuje význam jednotného digitálního trhu pro evropské hospodářství; připomíná, že podle odhadů Komise by rozvoj jednotného digitálního trhu mohl přispět k evropskému hospodářství částkou 415 miliard EUR ročně a vytvořit 3,8 milionu nových pracovních míst; zdůrazňuje, že nejenže dochází k soustavnému růstu digitálního odvětví, ale že digitální technologie rovněž nabízejí nové možnosti v tradičních odvětvích evropského hospodářství;

4.  považuje digitalizaci hospodářství za nevyhnutelný a prospěšný vývoj – který oživí pokrok, růst a inovace v evropských společnostech, a zejména u malých a středních podniků – a je přesvědčen, že by digitalizace měla být podporována;

5.  vyzývá Komisi, aby podpořila přístup „digitalizace jako první krok“ v činnosti veřejných institucí a při navrhování legislativních aktů; domnívá se, že strategie upřednostňující proces digitalizace by mohla být velice přínosnou, pokud jde o úspory nákladů, environmentální udržitelnost a zkvalitnění služeb, a tím by mohla dosáhnout zmenšení propasti mezi občany a evropskými orgány;

6.  konstatuje, že má-li se dosáhnout hospodářské konvergence mezi jednotlivými evropskými regiony, je třeba výrazně zmenšit digitální propast a zaručit spravedlivou, otevřenou a nediskriminační dostupnost internetu pro všechny evropské občany a společnosti, zejména MSP; zdůrazňuje, že dostupnost internetu by měla být chápána jako veřejný statek, který je čím dál tím důležitější pro každodenní život; povzbuzuje další veřejné a soukromé investice do infrastruktury k usnadnění rozvoje internetu umožňujícího připojit i okrajové oblasti EU; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby revidovala stávající použití pravidel pro poskytování státní podpory; vítá skutečnost, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) hodlá vyvíjet činnost v této oblasti;

7.  domnívá se, že pro účinné vytvoření jednotného digitálního trhu je nezbytné, aby koncoví uživatelé důvěřovali tomu, že jsou zajištěny jednotné standardy ochrany, a je třeba ujistit podniky, že se mohou spolehnout na společný a spravedlivý regulační rámec, v němž jsou vynucována obdobná pravidla pro obdobné služby;

8.  vítá přijetí revidované směrnice o platebních službách; zdůrazňuje, že pokud se má v Unii posílit oblast elektronického obchodu na celém území EU, je nutné bezodkladně dosáhnout celoevropského systému rychlé elektronické úhrady a úhrady prostřednictvím mobilních telefonů podle společné normy a vhodného provedení revidované směrnice o platebních službách;

9.  poukazuje na to, že navzdory vysokým mírám nezaměstnanosti v EU zůstává mnoho pracovních míst neobsazených kvůli nedostatku odpovídajících dovedností; konstatuje, že pokud mají být využity ekonomické příležitosti nabízené jednotným digitálním trhem, je nezbytné uplatňovat politiky zaměstnanosti a vzdělávací politiky, jejichž cílem je zlepšit evropské digitální dovednosti; vybízí Komisi, aby vypracovala programy, které pomůžou při dosahování těchto cílů;

10.  domnívá se, že systémy elektronických úhrad a úhrad prostřednictvím mobilního telefonu na celoevropské úrovni („e-SEPA“) podpoří efektivnějším a rychlejším prováděním plateb v maloobchodu rozvoj přeshraničního elektronického obchodování; konstatuje, že mohou být získány cenné poznatky ze zkušeností se systémem „Faster Payments“ a „PayM“;

11.  poukazuje na to, že pro zajištění vzkvétající digitální ekonomiky je nutné zlepšit dostupnost kapitálu pro nové i stávající podniky, zejména malé a střední podniky a mikropodniky; vítá práci Komise v oblasti unie kapitálových trhů, která poskytuje alternativní zdroje financování pro evropské podniky a dlouhodobé projekty, a doplňuje tak strategii pro jednotný digitální trh; podporuje další konzultace, hodnocení stávajících právních předpisů, šíření osvědčených postupů v oblastech, jako jsou vzájemné půjčky a skupinové financování, a další pobídky režimů rizikového kapitálu v EU;

12.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité, aby se jednotný digitální trh opíral o účinný a zákaznicky vstřícný platební systém; vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v posledních letech, pokud jde o zajištění přístupu, posílení hospodářské soutěže, zlepšování bezpečnosti a usnadnění přeshraničních činností v rámci trhu platebních služeb (například prostřednictvím systému SEPA či pomocí nové směrnice o platebních účtech, nového nařízení o mezibankovních poplatcích a revidované směrnice o platebních službách); zdůrazňuje, že je třeba v příštích letech zvážit dodatečná opatření, s cílem udržet krok s inovativním rozvojem a připravit půdu pro další přeshraniční integraci;

13.  vyzývá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, aby více podporoval inovace v regulovaných odvětvích, například v případě infrastruktury po uskutečnění obchodu a vykazování údajů, za účelem zajištění toho, aby regulace nebyla využita jako znemožňující podmínka stávajícím účastníkům trhu pro vstup, bránící rozvoji nových technologií, jež by mohly zvyšovat účinnost a snižovat náklady, například technologie „block chain“ či „distributed ledger“;

14.  poukazuje na to, že pro vytvoření jednotného digitálního trhu má zásadní význam kybernetická bezpečnost, zejména v odvětví bankovnictví, finančním odvětví, platebních systémech a v elektronickém obchodování, a proto vyzývá Komisi, aby monitorovala hrozby, v první řadě na straně počítačových podvodů a kybernetických útoků, posílila preventivní opatření, stanovila rámec pro koordinovanou celoevropskou reakci na kyberkriminalitu, a vyvinula celoevropské kampaně pro zvýšení informovanosti, které by občany EU varovaly před hrozbami kybernetické bezpečnosti;

15.  vyzývá Komisi, aby při sjednávání dohod o ochraně údajů a o sdílení údajů v plném rozsahu zohlednila specifika finančních údajů a potřeby světových regulačních orgánů a orgánů dohledu;

16.  zdůrazňuje, že je důležité mít jednoduché, účinné a bezpečné platební systémy, které umožní vytvoření a růst jednotného digitálního trhu; vítá pokrok, co se týká právní úpravy EU v oblasti platebních systémů; vyzývá Komisi, aby tento vývoj zohlednila při provádění strategie pro jednotný digitální trh;

17.  domnívá se, že digitální technologie zpřístupní úvěry mnohým z těch, kteří byli tradičně z bankovního a finančního systému vyloučeni, čímž podpoří sociální a hospodářský rozvoj; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii začleňování umožňující slabším skupinám obyvatelstva získat přístup na jednotný digitální trh, a tím i k novým finančním a bankovním službám;

18.  domnívá se, že stávající daňový rámec nemůže být dále používán s ohledem na zvláštnosti digitální ekonomiky; domnívá se, že má-li se předcházet narušení trhu a nespravedlivé hospodářské soutěži a má-li být vytvořen jednotný digitální trh, je zapotřebí větší koordinace v oblasti zdaňování, aby se tak předcházelo vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, a sice s patřičným ohledem na vnitrostátní pravomoci; vyzývá Komisi, aby podpořila rozšíření systému, který nadnárodním společnostem ukládá povinnost podávat zprávy o daních podle jednotlivých zemí, na všechna odvětví, s výjimkou MSP a malých podniků se střední tržní kapitalizací, aby podpořila návrh Společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB), napomohla přijímání digitálních technologií a osvědčených postupů s cílem usnadnit účinnější a včasné zachycení údajů a informací souvisejících s daněmi; žádá Komisi, aby zohlednila nejnovější doporučení projektu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj zaměřenému proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (anti-BEPS);

19.  považuje za prioritu vytvořit zjednodušený, jednotný a důsledný on-line systém pro DPH s cílem snížit náklady na plnění požadavků pro malé a inovativní společnosti, které působí v celé Evropě; dále vyzývá, aby byla plně dodržována zásada daňové neutrality, bez ohledu na její formu, ať již fyzickou nebo digitální; vyzývá Komisi, aby v souladu s přijatými závazky předložila návrh a co nejdříve členským státům umožnila snížení sazeb DPH pro tisk, elektronickou publikaci, knihy a publikace on-line; poznamenává, že členské státy mají podle současné směrnice EU o systému DPH nárok na uplatnění snížené sazby DPH na kulturní obsah; vybízí Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi daňovými orgány a zúčastněnými stranami s cílem rozvíjet vhodná řešení pro placení daní v rámci ekonomiky sdílení; vítá zavedení jednotného malého správního místa pro DPH, který je krokem vedoucím k ukončení dočasného systému EU v oblasti DPH; je však znepokojen skutečností, že vzhledem k neexistenci prahové hodnoty se některé MSP nacházejí v obtížném postavení, pokud jde o dodržování tohoto systému; vyzývá Komisi, aby tento systém přezkoumala s cílem upravit ho tak, aby byl podnikatelsky příznivější;

20.  zdůrazňuje potřebu posilovat inovace a prosazovat rovné podmínky se stejnými provozními, bezpečnostními a kapitálovými požadavky pro všechny finanční subjekty v rámci digitální ekonomiky;

21.  poukazuje na zvláštní problémy týkající se zdanění, s nimiž se potýkají MSP, pokud působí přeshraničně; vyzývá proto Komisi, aby zkoumala možnosti řešení těchto překážek kladených malým a středním podnikům;

22.  zdůrazňuje význam elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru ve zvyšování objemu a kvality elektronického obchodu v zájmu růstu; připomíná proto členským státům, aby přijaly nezbytná opatření pro provedení nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS) do 1. července 2016;

23.  podporuje rozhodnutí Komise, aby byla zahájena veřejná debata zahrnující dvě konzultace – k otázkám blokování obsahu na základě zeměpisné polohy a na téma platforem, on-line zprostředkovatelů, dat, cloud computingu a ekonomiky založené na spolupráci; zdůrazňuje, že je nutné vymezit definici platformy tak, aby existoval jasný výchozí bod pro revizi dle práva hospodářské soutěže; vybízí Komisi, aby vytvořila podnikatelské prostředí, které by zabezpečilo vývoj inovativních myšlenek, ochranu pracovních norem, spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky pro digitální služby; uznává, že vysoká rychlost technologického rozvoje na digitálním trhu vyžaduje technicky neutrální rámec pro budoucí iniciativy;

24.  vyjadřuje politování nad dlouhotrvajícím vyšetřováním postupů společnosti Google a nad skutečností, že tato vyšetřování se už vlečou několik let, aniž by vedla k jakýmkoli konečným výsledkům; vítá proto oznámení námitek, které Komise zaslala společnosti Google ke službě nakupování na základě porovnávání nabídek; vyzývá Komisi, aby nadále důkladně zkoumala všechny oblasti uvedené ve vyšetřování, včetně všech ostatních oblastí vertikálního vyhledávání, protože toto úsilí je součástí zajištění rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty na digitálním trhu;

25.  vítá záměr Komise ukončit neodůvodněnou praxi blokování obsahu na základě zeměpisné polohy, která omezuje volbu spotřebitelů; považuje za zásadní zajistit řádné provedení čl. 20 odst. 2 směrnice o službách, který zakazuje diskriminaci na základě státní příslušnosti ve spojení s poskytováním služeb, a čl. 8 odst. 3 směrnice o právech spotřebitelů, který ukládá, aby internetové stránky elektronického obchodu uváděly, zda platí nějaká omezení týkající se dodání zboží a jaké způsoby platby jsou přijímány, a to nejpozději na počátku objednávkového procesu;

26.  domnívá se, že digitální platební služby jsou pro hospodářství klíčové; vyzývá Komisi, aby odstranila veškeré překážky používání elektronických plateb v Unii a zajistila, aby žádné internetové stránky elektronického obchodování v EU, které přijímají platební služby, jako je internetové bankovnictví a kreditní karty, neuplatňovaly diskriminaci na základě členského státu registrace těchto platebních služeb;

27.  domnívá se, že pro rozvoj evropské digitální ekonomiky je třeba dostatečná úroveň hospodářské soutěže a pluralita poskytovatelů služeb, a zdůrazňuje, že přítomnost síťových účinků umožňuje vznik monopolů a oligopolů; podporuje úsilí Komise o předcházení případům zneužívání trhu a o uplatňování ochrany spotřebitelů; vybízí Komisi, aby odstranila překážky bránící vstupu digitální ekonomiky do odvětví zastoupených malým počtem dominantních hráčů, vyjma případů, kde je to za účelem obezřetnosti nezbytné nebo z důvodu ochrany spotřebitelských práv; vyzývá Komisi, aby bojovala proti diskriminačním praktikám ve všech odvětvích digitální ekonomiky, včetně nakupování on-line a on-line plateb, vyhledávacích a sociálních sítí a neutrality internetu, neboť tento boj představuje další způsob, jak otevřít trh konkurenci;

28.  poukazuje na význam ekonomiky založené na datech pro rozvoj jednotného digitálního trhu; konstatuje, že ohrožení soukromí osob představuje významný problém, neboť má vliv na důvěru v digitální prostředí; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila míru transparentnosti, využívání informací a zneužívání osobních údajů na on-line platformách a navrhla v případě potřeby vhodné právní předpisy;

29.  vítá veřejné konzultace na téma modernizace DPH pro přeshraniční elektronické obchodování, které v září 2015 zahájila Komise, a vnímá to jako klíčový první krok k usnadnění způsobu vypořádání DPH u přeshraničních transakcí prováděných elektronicky; vyzývá Komisi, aby jakmile konzultace skončí, zhodnotila výsledky této veřejné konzultace a podala zprávu Parlamentu a široké veřejnosti;

30.  zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli požívat stejné úrovně ochrany, bez ohledu na to, jaké nakupují produkty a kde je nakupují, například na platformách elektronického obchodu i prostřednictvím tradičního obchodu;

31.  zdůrazňuje, že by se měla provést důkladná analýza různých druhů platformy v rámci tzv. ekonomiky zaměřené na sdílení s cílem zajistit, aby příslušné legislativní předpisy poskytovaly možnost tyto služby rozvíjet, a umožnily tak nové formy spotřeby a výroby, a sice za předpokladu, že bude zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitelů;

32.  vítá iniciativu Komise pro nový akční plán pro elektronickou veřejnou správu; konstatuje, že interoperabilní elektronické podpisy a související nařízení eIDAS jsou pro jednotný digitální trh finančních služeb velmi důležité, neboť poskytují nové nástroje bankám a pojišťovnám, jako například elektronickou identifikaci pro proces digitálního onboardingu či nástroje elektronického podpisu pro uzavírání smluv či provádění plateb;

33.  domnívá se, že je třeba se více zasadit o odstraňování překážek bránících vstupu novým a nově se rozvíjejícím společnostem působícím v digitálním odvětví, ale zároveň je nutné dbát na to, aby tyto společnosti měly povinnost dodržovat zavedené vnitrostátní předpisy, například ty, které upravují oblast zdanění, zdraví a bezpečnosti a práva pracovníků a dbát, aby dodržovaly stejné vysoké normy, jaké jsou vyžadovány od společností působících v těchto oblastech;

34.  zdůrazňuje, jak důležité je, aby rozvoj jednotného digitálního trhu provázel moderní a účinný rámec s cílem zajistit kontinuitu elektronického podnikání a ochranu před kyberkriminalitou, zejména v kritických oblastech, jako jsou bankovní služby;

35.  poukazuje na to, že ekonomické zásady, které definovaly rozvoj a rozšíření internetu, konkrétně neutralita sítě, otevřenost a nediskriminace, jsou oslabovány rozšířením uzavřených ekosystémů v rámci webu; zastává názor, že výskyt a růst takových ekosystémů a struktura tvořená oligopolem, kterou vytvořily na trhu digitálních služeb a zboží, negativně postihují zájmy spotřebitelů a inovace, a v dlouhodobém horizontu by proto dokonce mohly ohrozit rozvoj jednotného digitálního trhu;

36.  vyzývá Komisi, aby urychleně přijala iniciativu ke změně právních předpisů, která by odrážela technologický pokrok a eliminovala závažnou překážku rozvoje trhu s elektronickými knihami a novinami;

37.  zdůrazňuje, že Komise musí pokračovat ve vymáhání antimonopolních pravidel, zejména nařízení o vertikálních omezeních a doprovodných pokynů, za účelem zajištění toho, aby zvláštní pravidla výhradní distribuce nebyla využívána k omezení dostupnosti produktů prostřednictvím kanálů elektronického obchodování a aby se omezovala hospodářská soutěž na úkor spotřebitelů;

38.  domnívá se, že charakteristiky, jimiž se digitální ekonomika odlišuje, vyplývající zejména z toho, že mezní náklady se snižují a klesají až k nule a síťové účinky jsou silné, vedou k úsporám z rozsahu a tedy i ke koncentraci prostředků; vyzývá Komisi, aby vytvořila politiku v oblasti hospodářské soutěže, která by zohledňovala tyto specifické rysy digitální ekonomiky a související výzvy;

39.  vyzývá Komisi, aby připravila ambiciózní návrh na přezkum směrnice o DPH (2006/112/ES) s cílem objasnit přeshraniční systém DPH a snížit zátěž, kterou představuje pro podniky, zejména pak malé a střední podniky;

40.  poukazuje na to, že překrývání modelů ekonomiky založené na spolupráci a tržní ekonomiky může narušit volnou soutěž na některých trzích; vyzývá Komisi, aby pracovala na regulačním rámci, který vedle podpory ekonomiky založené na spolupráci zachová rovné podmínky a zaručí soulad s právní úpravou EU, zejména v záležitostech daňového a pracovního práva;

41.  konstatuje, že rozvoji jednotného digitálního trhu by mohlo pomoci, pokud by v rámci EU fungovaly inovační klastry, tj. zeměpisné oblasti s vysokou koncentrací digitálních podniků a dovedností; vyzývá Komisi, aby podpořila další rozvoj takových oblastí a šíření osvědčených postupů a znalostí;

42.  vyzdvihuje význam podnikatelských inkubátorů, „podnikatelských andělů“ a řady zúčastněných subjektů a agentur, a to veřejných i soukromých, které pracují na rozvoji podnikání v digitálním odvětví; vyzývá Komisi, aby stanovila strategii, jež by umožnila těmto zúčastněným subjektům zapojit se do rozvíjení jednotného digitálního trhu a stala by se základem evropské sítě podnikatelských inkubátorů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

8

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Steven Woolfe, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Ildikó Gáll-Pelcz, Marian Harkin, Barbara Kappel, Verónica Lope Fontagné, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Alessia Maria Mosca, Michel Reimon, Maria João Rodrigues

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Agnes Jongerius, Anneleen Van Bossuyt, Igor Šoltes

11.11.2015

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

ke směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu

(2015/2147(INI))

Navrhovatelka: Merja Kyllönen

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušné výbory, aby do svého návrhu usnesení začlenily tyto návrhy:

1.  vítá sdělení o „Strategii pro jednotný digitální trh v Evropě“; zdůrazňuje, že provádění digitalizace a intenzivnější zavádění interoperabilních inteligentních dopravních systémů (ITS) jsou klíčovými nástroji, které zvýší účinnost a produktivitu evropského dopravního systému a které budou lépe využívat stávající kapacitu, což povede k tomu, že každodenní doprava, mobilita a logistika bude plynulejší, bezpečnější, lépe využívající zdroje a udržitelnější;

2.  konstatuje, že některé správní požadavky v určitých zemích mohou být překážkou pro projekty, které mají významný potenciál v oblasti dopravy (začínající podniky, projekty digitalizace); žádá, aby byla součástí jednotného digitálního trhu i zvláštní kapitola věnovaná snižování administrativní zátěže (daňová oblast, oznámení o založení společnosti, nábor pracovníků atd.), a to zejména ve fázi zahajování projektů;

3.  konstatuje, že digitalizace odvětví dopravy a cestovního ruchu poskytuje Evropě nové obchodní příležitosti a pracovní místa a má klíčovou roli při přeměně evropských měst v inteligentní města; poukazuje na výrazný růst v odvětví ITS, u něhož se v letech 2014–2019 očekává celková roční míra růstu ve výši 16,4 %; je si vědom toho, že ačkoli je odvětví dopravy jedním z průkopníků při využívání nových informačních technologií, stále je třeba uskutečňovat další pokrok; proto klade důraz na přístup k finančním prostředkům pro inovativní malé a střední podniky a začínající podniky v odvětví dopravy a cestovního ruchu a má za to, že EFSI by měl hrát stěžejní roli v digitalizaci tohoto odvětví;

4.  poukazuje na to, že digitalizace odvětví dopravy a cestovního ruchu připraví půdu pro méně mechanizovaná pracovní místa, čímž zároveň dojde k rozšíření kreativnější činnosti; připomíná, že k tomu, aby bylo možné se adaptovat na technický rozvoj, jsou mimořádně důležité programy trvalého vzdělávání; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí sociální plány a vzdělávání zaměřené na zřizování atraktivnějších a udržitelnějších míst s cílem snížit riziko ztráty zaměstnání kvůli digitalizaci v určitých profesích;

5.  uvědomuje si, že digitalizace může vést ke strukturálním změnám v odvětví dopravy a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je nezbytné zavádět nové modely podnikání, digitální platformy a služby založené na digitalizaci a ekonomice zaměřené na sdílení; vítá skutečnost, že digitalizace umožňuje rozvoj konceptu mobility jakožto služby a vybízí Komisi, aby zahájila důslednou analýzu na podporu opatření směřujících ke konceptu mobility jakožto služby, která by zahrnovala například spotřebitele, dopravní infrastrukturu a územní plánování;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby posoudila nezbytnost modernizace politik EU v odvětví dopravy a cestovního ruchu a aby je přizpůsobila digitálnímu věku; žádá Komisi, aby harmonizovala regulační rámec různých druhů dopravy s cílem podporovat udržitelný multimodální systém a konkurenceschopnost mezi jednotlivými druhy dopravy nebo mezi rozdílnými subjekty, které jsou zapojeny do hodnotového řetězce, a povzbudit nové inovace a služby v oblasti mobility a logistiky, včetně inovací a služeb založených na ekonomice sdílení a současně přitom vytvořit rovné podmínky pro stávající účastníky trhu a nové subjekty vstupující na trh, pokud jde o vysoké evropské standardy týkající se bezpečnosti, dostupnosti, pracovních podmínek, spravedlivého daňového systému, ochrany spotřebitelů a údajů předcházení škodlivým vlivům na životní prostředí; má rovněž za to, že by se měla dodržovat zásada technologické neutrality a neměly by být brzděny inovace;

7.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla v oblasti dopravy řádně vymezena práva cestujících, která mají být transparentní; naléhavě proto žádá Komisi, aby předložila návrh listiny práv cestujících, která by se vztahovala na všechny druhy dopravy, včetně jasné a transparentní ochrany práv cestujících v souvislosti s multimodální dopravou;

8.  upozorňuje Komisi na to, že na základě lepšího využívání digitalizovaných a inovativních technologií lze v oblasti evropského cestovního ruchu dosáhnout účinnější podpory;

9.  podporuje rozvoj nových digitálních technologií zaměřených na sebehodnocení dopravních služeb a jejich zlepšení ve prospěch uživatelů;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU ve spolupráci s členskými státy, které zaujímají v oblasti používání osvědčených postupů při digitalizaci dopravy přední místo, vypracuje strategii evropského jednotného trhu, aby bylo možné snadno přejímat technické inovace jiných zemí, které nejsou součástí EU, a tím zlepšit interoperabilitu a zvýšit možnosti růstu evropských podniků a rozšiřování jejich působnosti na mezinárodním trhu;

11.  naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci přizpůsobování odvětví dopravy digitální éře nepřehlížela lidský faktor, aby bylo vždy možné zajistit ovládání inteligentních a automatických systémů ze strany profesionálních pracovníků; důrazně připomíná, aby v rámci vzdělávání pracovníků v tomto odvětví nebyla ponechána stranou možnost převzít kontrolu nad automatickými systémy ovládání a řízení;

12.  vyzývá členské státy k propagaci digitalizace dopravních služeb pro uživatele se zdravotním postižením, tak aby tyto služby představovaly pomoc, nikoli další překážku;

13.  domnívá se, že v důsledku zvyšující se digitalizace čelíme trojí výzvě týkající se spolehlivosti, konektivity a kapacity; zdůrazňuje, že důvěra a spolehlivá ochrana údajů jsou základními předpoklady pro dokončení jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné zajistit vysoké standardy, pokud jde o kapacitu, přístupnost a bezpečnost údajů, a to poskytnutím komplexní, spolehlivé a interoperabilní datové infrastruktury a zajištěním bezpečnosti a důvěryhodnosti shromažďování údajů, jejich zpracování, využívání a skladování; opětovně zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byla k dispozici vhodná infrastruktura pro řízení nově generovaných toků, např. v důsledku investic do vysokorychlostního připojení, v plné míře se využily možnosti, které skýtá systém Galileo, a aby se efektivněji využívaly frekvence;

14.  vyzývá členské státy a místní obce, aby při realizaci plánů městské mobility vždy plánovaly a zahrnovaly do nich digitální rozměr dopravy, aby bylo zajištěno, že bude pro uživatele plně přístupná a bude jim plně k dispozici;

15.  domnívá se, že odvětví dopravy a cestovního ruchu se stane jednou z největších oblastí souvisejících s uskutečňováním internetu věcí (IoT), a proto vyzývá Komisi, aby vypracovala koordinovanou strategii pro konektivitu v odvětví dopravy; zdůrazňuje význam, který má výhledové a předběžné posouzení dopadů v rámci rozhodování jak z hlediska právní úpravy, tak i z hlediska investic do infrastruktury za účelem vytvoření vhodných základů pro digitalizovanou a automatizovanou dopravu, přičemž je třeba pečlivě zohledňovat bezpečnost, účinné využívání infrastruktury, soukromí, zabezpečení a dostupnost údajů; zdůrazňuje, že je rovněž zapotřebí robustních opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a požadavků týkajících se vozidel vybavených prvky konektivity a zdůrazňuje, že se nejedná jen o otázku ochrany údajů, ale i o fyzickou bezpečnost vozidel a osob, které v nich cestují;

16.  očekává, že Komise předloží ucelenou zprávu, která bude obsahovat posouzení aktuálního stavu digitalizace unijního trhu cestovního ruchu s cílem vymezit a řešit výzvy a příležitosti pro různé veřejné a soukromé aktéry na vnitrostátní, regionální a místní úrovni; má za to, že součástí takové zprávy by měla být příslušná doporučení za účelem zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek pro všechny aktéry a ochrany spotřebitelů, čehož by mělo být dosaženo uplatněním transparentnosti, nestrannosti a přístupnosti;

17.  zdůrazňuje význam digitalizace pro odvětví cestovního ruchu a potřebu zjednodušení přístupu ke všem digitalizovaným infrastrukturám, zejména s ohledem na malé a střední podniky, přičemž se musí zároveň zohlednit rozvoj platforem ekonomiky sdílení;

18.  má za to, že digitalizace skýtá významný potenciál pro posílení integračních přístupů; žádá Komisi, aby vymezila stávající nedostatky týkající se integrace, interoperability a standardizace; podporuje celostní přístup pro sítě v oblasti telekomunikací, dopravy a inteligentní energie, pokud jde o vývoj nových druhů digitálních služeb pro spotřebitele a dodavatele; zdůrazňuje, že v zájmu rozvoje vozidel využívajících prvků konektivity a příslušné infrastruktury na základě společných celoevropských a celosvětových norem je zapotřebí vzájemné partnerství mezi automobilovým průmyslem a odvětvím telekomunikací;

19.  připomíná, že je zapotřebí ambiciózní podpora služeb v oblasti informací, plánování cest a prodeje jízdenek na multimodální a přeshraniční cesty prostřednictvím digitálních a on-line platforem a na podporu tohoto pokroku vyzývá Komisi, aby předložila návrh, v němž bude od všech poskytovatelů požadováno, aby zpřístupnili veškeré nezbytné informace;

20.  zdůrazňuje, že nástroje IKT, a to jak sítě, tak aplikace, by měly být srozumitelné, přístupné a jednoduché z hlediska používání pro všechny uživatele, a to včetně osob se zdravotním postižením a starších osob; vyzývá Komisi, aby při vytváření jednotného digitálního trhu přihlédla k riziku vyloučení některých uživatelů;

21.  zdůrazňuje důležitost dostupného přístupu k vysokorychlostnímu bezdrátovému internetu pro všechny občany a návštěvníky v Evropě, zejména v dopravních a turistických centrech a ve venkovských a okrajových oblastech; vyzývá členské státy, aby dodržovaly své závazky týkající se ukončení poplatků za roaming v Evropě; konstatuje, že je nanejvýš důležité, aby byly odstraněny překážky, které stojí v cestě přeshraničnímu rozvoji elektronických služeb v oblasti dopravy a cestovního ruchu; zdůrazňuje, že by se za tímto účelem mělo zabránit tzv. „zeměpisnému“ blokování služeb vztahujících se k dopravě;

22.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU vykonávala aktivní úlohu v rámci Světového fóra OSN pro sladění předpisů pro motorová vozidla a zejména v rámci neformální pracovní skupiny pro inteligentní dopravní systémy a automatizovaná vozidla (WP29); je přesvědčen o zásadním významu této činnosti k zajištění toho, aby se normy EU týkající se vozidel vybavených prvky konektivity staly základem celosvětových norem; rovněž je přesvědčen o tom, že EU by měla posílit spolupráci se Spojenými státy americkými v oblasti norem a právních předpisů týkajících se vozidel vybavených prvky konektivity.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Tapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Paul Brannen, Jiří Maštálka, Flavio Zanonato

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

14.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

80

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jerzy Buzek, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Philippe De Backer, Pilar del Castillo Vera, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Theresa Griffin, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, András Gyürk, Hans-Olaf Henkel, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Paloma López Bermejo, Antonio López-Istúriz White, Ernest Maragall, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Dan Nica, Angelika Niebler, Margot Parker, Eva Paunova, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Marcus Pretzell, Michel Reimon, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Paul Rübig, Jean-Luc Schaffhauser, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Sergei Stanishev, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Richard Sulík, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Mylène Troszczynski, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Anneleen Van Bossuyt, Henna Virkkunen, Martina Werner, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Pervenche Berès, Michał Boni, Lefteris Christoforou, Gunnar Hökmark, Werner Langen, Vladimír Maňka, Marian-Jean Marinescu, Roberta Metsola, Clare Moody, Julia Reda, Massimiliano Salini, Adam Szejnfeld

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Andrea Bocskor, Petra Kammerevert, Ulrike Müller

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

80

+

ALDE, ECR, EFDD, ENF, PPE, S&D, Verts/ALE

Philippe De Backer, Antanas Guoga, Kaja Kallas, Angelika Mlinar, Ulrike Müller, Morten Helveg Petersen, Robert Rochefort, Daniel Dalton, Vicky Ford, Hans-Olaf Henkel, Marcus Pretzell, Richard Sulík, Evžen Tošenovský, Anneleen Van Bossuyt, David Borrelli, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Dario Tamburrano, Marco Zullo, Barbara Kappel, Bendt Bendtsen, Andrea Bocskor, Michał Boni, Jerzy Buzek, Lefteris Christoforou, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, András Gyürk, Ildikó Gáll-Pelcz, Gunnar Hökmark, Philippe Juvin, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Werner Langen, Antonio López-Istúriz White, Marian-Jean Marinescu, Roberta Metsola, Angelika Niebler, Eva Paunova, Paul Rübig, Massimiliano Salini, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Vladimir Urutchev, Henna Virkkunen, Anna Záborská, Pilar del Castillo Vera, Lucy Anderson, José Blanco López, Sergio Gaetano Cofferati, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Theresa Griffin, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Eva Kaili, Petra Kammerevert, Jeppe Kofod, Miapetra Kumpula-Natri, Vladimír Maňka, Csaba Molnár, Clare Moody, Dan Nica, Miroslav Poche, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Sergei Stanishev, Catherine Stihler, Patrizia Toia, Martina Werner, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho, Pascal Durand, Ernest Maragall, Julia Reda, Michel Reimon, Igor Šoltes, Claude Turmes

6

-

ECR, EFDD, ENF, S&D

Amjad Bashir, Margot Parker, Jean-Luc Schaffhauser, Mylène Troszczynski, Pervenche Berès, Virginie Rozière

3

0

GUE

Xabier Benito Ziluaga, Paloma López Bermejo, Neoklis Sylikiotis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 77

(2)

Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.

(3)

Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14.

(4)

Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72.

(5)

Úř. věst. L 348 20.12.2013, s. 129.

(6)

Úř. věst. L 175, 27.6.2013 s. 1.

(7)

Úř. věst. L 165, 18.6.2013 s. 1.

(8)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7.

(10)

Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64.

(11)

Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

(13)

Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(14)

Úř. věst. L77, 27.3.1996, s. 20.

(15)

Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

(16)

Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.

(17)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0220.

(18)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0051

(19)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0071.

(20)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0179.

(21)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0067.

(22)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.

(23)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0535.

(24)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0536.

(25)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0454.

(26)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0436.

(27)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0377.

(28)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0327.

(29)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0239.

(30)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0215.

(31)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0468.

(32)

Úř. věst. C 353E, 3.12.2013, s. 64.

(33)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0237.

(34)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0140.

(35)

Úř. věst. C 50E, 21.2.2012, s. 1.

(36)

Úř. věst. C 236E, 12.8.2011, s. 33.

(37)

Úř. věst. C 81E, 15.3.2011, s. 45.

(38)

Úř. věst. C 236E, 12.8.2011, s. 24.

(39)

Eurostat, 2014, http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Information_society_statistics_at_regional_level#People_who_never_used_the_internet

(40)

Zpráva o výsledcích práce skupiny na vysoké úrovni o budoucím využití pásma UKV;

(41)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(42)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0329.

(43)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0232.

(44)

Podle definice v tuniské agendě a Deklaraci zásad přijaté na Světovém summitu o informační společnosti v Ženevě.

(45)

Studie EY s názvem „Creating growth – Measuring cultural and creative markets in the EU (Vytváření růstu – měření trhů EU v oblasti kultury a tvůrčí činnosti)“.

(46)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0273.

(47)

Viz zpráva nazvaná „Vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU: výsledky na hranicích EU v roce 2014“,

Právní upozornění