Postup : 2015/2233(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0009/2016

Předložené texty :

A8-0009/2016

Rozpravy :

PV 01/02/2016 - 10
CRE 01/02/2016 - 10

Hlasování :

PV 03/02/2016 - 8.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0041

ZPRÁVA     
PDF 767kWORD 350k
25.1.2016
PE 567.814v02-00 A8-0009/2016

obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Viviane Reding

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou dohodu o obchodu se službami (GATS)(1), která vstoupila v platnost v lednu 1995 jako výsledek uruguayského kola jednání v rámci WTO,

–  s ohledem na zprávu WTO ze dne 21. dubna 2011 o zvláštním kole jednání o obchodu se službami, kterou vypracoval předseda Rady WTO pro obchodování se službami, velvyslanec Fernando de Mateo pro Výbor pro jednání o obchodu WTO(2),

–  s ohledem na prohlášení skupiny „Really Good Friends of Services“ (RGF) ze dne 5. července 2012(3),

–  s ohledem na pokyny EU pro jednání o Dohodě o službách (TISA), které Rada přijala dne 8. března 2013 a dne 10. března 2015 odtajnila a zveřejnila(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o zahájení jednání o mnohostranné dohodě o službách (2013/2583(RSP))(5),

–  s ohledem na politické směry předsedy Junckera z 15. července 2014 adresované nové Evropské komisi a nazvané „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu“,

--  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze dne 17. července 2014, kterou pro Komisi vypracovala společnost ECORYS a která nese název „Trade Sustainable Impact Assessment in support of negotiations on a plurilateral Trade in Services Agreement (TiSA) (Posouzení udržitelného dopadu obchodu pro jednání o mnohostranné dohodě o obchodu se službami (TISA)“(6),

–  s ohledem na dokumenty, které při vyjednávání přeložily všechny jednotlivé strany dohody TISA, zejména na dokumenty, které Komise odtajnila a dne 22. července 2014 zveřejnila, včetně původního návrhu EU(7),

–  s ohledem na prohlášení komisařky Malströmové ze dne 5. února 2015 o mobilitě pacientů v rámci TISA(8),

–  s ohledem na společné prohlášení EU–USA ze dne 20. března 2015 o veřejných službách(9) v souvislosti s jednáními o TISA a TTIP,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise,

–  s ohledem na článek 39 Smlouvy o Evropské unii, článek 8 Listiny základních práv Evropské unie o ochraně osobních údajů a článek 12 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie, které podporují rovnost mezi ženami a muži jako jednu ze základních hodnot EU,

–  s ohledem na články 14 a 106 Protokolu č. 26 o službách obecného zájmu připojeného ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na usnesení ze dne 12. března 2013 o Všeobecné dohodě o obchodu službami (GATS) v rámci WTO, včetně kulturní rozmanitosti, které bylo přijato dne 12. března 2003(10),

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

--  s ohledem na články 207 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na zásadu soudržnosti v zájmu rozvoje, která je uvedena ve Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů k místnímu a regionálnímu rozměru dohody o obchodu se službami (TISA) (CDR 2700/2015),

–  s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro rozvoj, Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0009/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jednání o TISA by měla vést k dosažení účinné mezinárodní regulace, nikoli snížit úroveň regulace domácí;

B.  vzhledem k tomu, že ačkoli je TISA ve své současné formě a se stávajícími jednajícími členy mnohostranná obchodní dohoda, jejím cílem by mělo být, aby dojednaná úmluva dosáhla kritické velikosti a mohla se stát mnohostrannou dohodou v rámci WTO;

C.  vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní dohoda musí evropským spotřebitelům skýtat více práv a nižší ceny, více pracovních příležitostí a ochranu pracovníků; vzhledem k tomu, že musí rovněž přispívat k podpoře udržitelného rozvoje a sociální odpovědnosti podniků na celém světě a musí zajišťovat pro evropské společnosti rovné podmínky; vzhledem k tomu, že by obchodní politika měla přispívat k agendě důstojné práce MOP a Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a být s nimi plně v souladu;

D.  vzhledem k tomu, že jakákoli obchodní dohoda musí otevírat našim společnostem zahraniční trhy a musí poskytovat občanům Unie alespoň minimální záchrannou síť; vzhledem k tomu že dohoda TISA by měla zlepšit přístup na zahraniční trhy, šířit osvědčené postupy a ovlivňovat podobu globalizace tak, aby bylo zajištěno, že bude odrážet hodnoty, zásady a zájmy EU a že bude napomáhat uplatnění evropských společností v éře globálních hodnotových řetězců; vzhledem k tomu, že spotřebitelská práva, stejně jako sociální a environmentální normy nejsou překážkami obchodu, ale nezpochybnitelnými stavebními prvky strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; vzhledem k tomu, obchodní politika EU musí dodržovat cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak jsou stanoveny v článku 174 Smlouvy o fungování EU; vzhledem k tomu, že poskytování služeb v EU se zakládá na zásadách všeobecného přístupu, kvality, bezpečnosti, cenové dostupnosti a rovného zacházení, které mají být dodržovány vždy, ve všech městech a regionech; vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat rovnost žen a mužů na mezinárodní úrovni;

E.  vzhledem k tomu, že v důsledku globalizace našich ekonomik i mezinárodního obchodu a jejich zvyšující se orientace na služby a jejich digitalizace je naléhavě zapotřebí přijmout politické kroky ke zlepšení mezinárodních pravidel; vzhledem k tomu, že Evropská unie má bytostný zájem na posílení pravidel světového obchodu pro řízení globálních dodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že mnohostranný obchodní systém je i nadále nejúčinnějším rámcem pro dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu na celém světě;

F.  vzhledem k tomu, že TISA skýtá EU příležitost upevnit své postavení největšího vývozce služeb, které vyplývá z jejího 25% podílu na celosvětovém vývozu služeb, jejichž obchodní přebytek dosáhl v roce 2013 výše 170 miliard EUR; vzhledem k tomu, že hodnota vývozu služeb v EU se v průběhu posledních 10 let zdvojnásobila a v roce 2014 dosáhla hodnoty 728 miliard EUR; vzhledem k tomu, že odvětví služeb zaměstnává téměř 70 % pracovní síly v EU a představuje 40 % hodnoty zboží vyváženého z Evropy; vzhledem k tomu, že 90 % nových pracovních míst vytvořených v EU mezi lety 2013 a 2025 budou pracovní místa v odvětví služeb; vzhledem k tomu, že tato dohoda má potenciál v oblasti vytváření pracovních příležitostí v EU;

G.  vzhledem k tomu, že obchod se službami stimuluje vytváření pracovních míst a růst v EU, což může posílit dohoda TISA;

H.  vzhledem k tomu, že řada důležitých trhů, zejména v rozvíjejících se ekonomikách, je pro evropské společnosti stále ještě uzavřená; vzhledem k tomu, že nadbytečné překážky obchodu se službami, které by v celním ekvivalentu dosahovaly 15 % u Kanady, 16 % u Japonska, 25 % u Jižní Koreje, 44 % u Turecka a 68 % u Číny, nadále znemožňují, aby evropské společnosti plně těžily z výhod plynoucích z jejich konkurenceschopnosti; vzhledem k tomu, že EU, v níž činí omezení v celním vyjádření pouhých 6 %, je podstatně otevřenější než většina z jejích partnerů; vzhledem k tomu, že EU by měla využít své pozice nejdůležitějšího dovozce a vývozce služeb k zajištění rovných podmínek prostřednictvím vzájemného přístupu na trh a spravedlivé hospodářské soutěže;

I.  vzhledem k tomu, že necelní překážky, které představují v průměru více než 50 % nákladů na přeshraniční služby, se v nepoměrně větší míře dotýkají malých a středních podniků, podniků, které tvoří jednu třetinu poskytovatelů vyvážených služeb v EU a které často nemají dostatečné lidské a finanční zdroje nutné k jejich překonání; vzhledem k tomu, že odstranění zbytečných překážek by malým a středním podnikům usnadnilo působení v celosvětovém měřítku, pokud lze tyto překážky odstranit, aniž by bylo ohroženo splnění cílů veřejné politiky, z nichž vycházejí; vzhledem k tomu, že je třeba, aby byla zachována opatření potřebná k dosažení legitimních cílů veřejných politik;

J.  vzhledem k tomu, že se v důsledku globalizace hodnotových řetězců zvyšuje míra, v níž jsou při domácí výrobě a vývozu používány dovážené prvky; vzhledem k tomu, že obchod se zbožím a obchod se službami jsou vzájemně propojené a řízení těchto globálních dodavatelských řetězců vyžaduje celosvětově platná pravidla; vzhledem k tomu, že v kontextu globálních hodnotových řetězců je ještě více nutné zavést závazné základní mezinárodní normy, aby se zabránilo dalšímu zhoršování podmínek i sociálnímu a environmentálnímu dumpingu;

K.  vzhledem k tomu, že důvěra občanů v obchodní politiku EU má zcela zásadní význam a je třeba ji posílit tím, že se zajistí nejen prospěšné výsledky z hlediska zaměstnanosti a tvorby bohatství pro občany a podniky, ale také co nejvyšší úroveň transparentnosti, zapojení a odpovědnosti, a to vedením stálého dialogu se sociálními partnery, občanskou společností, místními a oblastními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a stanovením jasných pokynů pro jednání;

L.  vzhledem k tomu, že největší část závazků EU odkazuje na vnitrostátní právní předpisy členských států; vzhledem k tomu, že provádění závazků zajišťují zejména regionální a místní vlády;

M.  vzhledem k tomu, že ochrana údajů není ekonomickým břemenem, ale naopak zdrojem hospodářského růstu; vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné obnovit důvěru v digitální prostředí; vzhledem k tomu, že pro obchod se službami jsou datové toky nenahraditelné, avšak nikdy by neměly ohrozit acquis EU v oblasti ochrany údajů a práva na soukromí;

N.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 26. června 2013 o zahájení jednání o mnohostranné dohodě o službách(11) požádal Komisi, aby „pokračovala ve svém záměru připravit posouzení dopadů udržitelnosti“;

O.  vzhledem k tomu, že TISA bude zahrnovat pohyb fyzických osob mezi zeměmi, které budou jejími členskými stranami, a že v tomto ohledu se se všemi evropskými občany musí při jejich přístupu na území jiných smluvních stran dohody zacházet stejně;

P.  vzhledem k tomu, že Parlament má v rámci postupu souhlasu, který se vztahuje na obchodní dohody, konečné slovo a jeho poslanci budou po završení jednání o TISA rozhodovat pouze o tom, zda tuto dohodu schválí či odmítnou; vzhledem k tomu, že v některých členských státech může ratifikace vyžadovat ratifikaci v regionálních parlamentech nebo parlamentních komorách zastupujících regionální úrovně;

Q.  vzhledem k tomu, že si Parlament vyhrazuje právo vyjádřit stanovisko po konzultaci jakéhokoli budoucího znění návrhů TISA;

1.  v souvislosti s probíhajícími jednáními o dohodě o obchodu službami předkládá Komisi následující doporučení:

  (a)  oblast působnosti a souvislosti:

i.  považovat jednání o TISA za krok k tomu, aby bylo na úrovni WTO opět usilováno o stanovení náročných cílů s cílem opětovně zahájit jednání o reformované dohodě GATS;

ii.  znovu potvrdit, že podporuje ambiciózní, komplexní a vyvážená jednání, která by měla uvolnit nevyužité možnosti integrovanějšího celosvětového trhu služeb a zároveň zabránit sociálnímu, environmentálnímu a ekonomickému dumpingu a plně zaručovat soulad s acquis EU; ovlivňovat a regulovat podobu globalizace a posilovat mezinárodní normy a zároveň právně zajistit právo na regulaci a sledování legitimních cílů veřejné politiky, jako jsou veřejné zdraví, bezpečnost a životní prostředí; zajistit evropským dodavatelům služeb včetně malých a středních podniků širší vstup na trhy v klíčových oblastech zájmu a zároveň uspokojit potřeby citlivých odvětví, včetně všech veřejných služeb, specifickou úpravou; zajistit, že tato jednání významným a spravedlivým způsobem přispějí k vytváření pracovních míst a růstu podporujícího začleňování, a stanovit náročné obchodní normy týkající se hlavních problémů 21. století; respektovat politické, sociální a kulturní modely EU a členských států, stejně jako základní zásady zakotvené ve Smlouvách o EU, včetně těch, které jsou uvedeny v Listině základních práv Evropské unie, jako je rovnost žen a mužů; prosazovat a chránit lidská práva, demokracii a zásady právního státu na celém světě;

iii.  usilovat o mnohostrannost a odmítnout veškerá ustanovení nebo přílohy, které by jí bránily, které by nebyly v souladu s dohodou GATS a bránily by budoucímu začlenění do systému WTO; přijímat nové strany za podmínky, že budou ochotny přijmout už sjednaná pravidla a úroveň ambicí; podpořit širší zapojení do rozhovorů v rámci jednání; uvědomit si, že největší překážky, ale také největší možnosti růstu v oblasti obchodu službami se musí hledat u zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) a MINT (Mexiko, Indonésie, Nigérie a Turecko); považovat tyto země za významné destinace vývozu EU, neboť v nich roste střední třída, jsou zdrojem zpracovatelských vstupů a klíčovými uzly globálních hodnotových řetězců; otevřít cestu k zapojení rozvíjejících se a dynamických hospodářství a znovu potvrdit, že podporuje požadavek Číny na zapojení se do jednání; zajistit závazek všech účastníků dohody TISA, že výsledek jednání zahrnou do mnohostranných smluv; zajistit, aby se v tomto ohledu věnovala zvláštní pozornost rozvojovým zemím, a zahrnout do TISA ustanovení obsažená v článku IV dohody GATS;

iv.  poukázat na to, že podle Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) představuje odvětví služeb přibližně 51 % HDP v rozvojových zemích a že stoupá vývoz služeb z afrických zemí; uznat, že obchod, včetně služeb, by mohl být za určitých podmínek spouštěcím mechanismem pro růst podporující začlenění, udržitelný rozvoj, snižování chudoby a nerovností a pro vytváření pracovních míst a že může povzbudit inovace, bude-li usnadňovat výměnu know-how, technologie a investice do výzkumu a rozvoje, a to i prostřednictvím zahraničních investic; zdůraznit proto, že bude-li rozvojovým zemím poskytnuta možnost získat spravedlivý přístup na světové trhy se službami, mohlo by se tím prohloubit jejich ekonomické začlenění a míra jejich přizpůsobení globalizaci;

v.  uznat, že když se jednání vedou na preferenčním základě, bude pozitivní přínos dohody TISA omezen pouze na její strany, než bude dosaženo její mnohostrannosti; odmítnout zahrnutí doložky nejvyšších výhod do dohody TISA pro strany, které nejsou smluvními stranami dohody TISA, než bude dosaženo její mnohostrannosti; odmítnou podobně jako v případě dohody GATS začlenění dohod o volném obchodu do doložky nejvyšších výhod;

vi.  oživit diskuse o službách v rámci rozvojového kola z Dohá;

vii.  zajistit synergii a konzistentnost s dvoustrannými, vícestrannými a mnohostrannými dohodami, které jsou aktuálně sjednávány, a s vývojem jednotného trhu, zejména s ohledem na jednotný digitální trh; zajistit soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a podporovat integrovaný přístup v oblasti zahraničních věcí; dodržovat zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a podporovat provádění cílů udržitelného rozvoje, které byly přijaty v září 2015;

viii.  navrhnout zvláštní záruky pro turisty, mj. v zájmu zvýšení transparentnosti mezinárodních poplatků za roamingové služby a poplatků za mezinárodní hovory a zprávy, a rovněž v zájmu snížení nepřiměřených poplatků, které jsou účtovány spotřebitelům při použití jejich kreditních karet mimo Evropu, a v zájmu zachování práva EU a členských států vydávat bezpečnostní varování týkající se turistických destinací;

ix.  zveřejnit bez jakéhokoli dalšího odkladu hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu a po ukončení jednání je odpovídajícím způsobem aktualizovat, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost dopadu dohody TISA na občany, místní a oblastní orgány a rozvojové země, které se neúčastní jednání, stejně jako na sociální situaci a situaci zaměstnanosti v EU; provést podrobné a včasné posouzení účinků dohody GATS na evropské hospodářství od jejího vstupu v platnost; plně zapojit sociální partnery a občanskou společnost do dokončení hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu; požádat výzkumné útvary Parlamentu, aby zveřejnily komplexní a informativní studii o oblasti působnosti a možných dopadech jednání o TISA, včetně z hlediska rovnosti žen a mužů, a o potřebě řešit jevy, jako je „křišťálový strop“ a rozdíly v odměňování žen a mužů; provádět kontrolu základních práv, aby mohl Parlament přijímat informované rozhodnutí o udělení nebo neudělení svého souhlasu dohody TISA;

x.  zajistit, aby mechanismy řešení sporů mezi investorem a státem nemohly být „importovány“ z jiných dvoustranných smluv o investicích na základě doložek nejvyšších výhod;

  (b)  přístup na trh:

i.  z oblasti působnosti dohody vyjmout veřejné a audiovizuální služby a uplatňovat obezřetný přístup ke kulturním službám, aniž by byly dotčeny závazky EU podle dohody GATS; usilovat o ambiciózní závazky napříč stranami, odvětvími a úrovněmi veřejné správy, a zejména o další otevírání zahraničních trhů v oblasti zadávání veřejných zakázek, v odvětví telekomunikací, dopravy, finančních a odborných služeb;

ii.  zajistit reciprocitu na všech úrovních; podpořit využívání ustanovení v oblasti horizontálních závazků, která jsou prostředkem pro stanovení společné úrovně ambicí, aniž by byla dotčena práva a povinnosti vyplývající z článků XVI a XVII dohody GATS, přičemž je třeba vzít na vědomí, že takové minimální požadavky by měly stanovovat jasné podmínky pro státy, které mají zájem o účast na dohodě; v souladu s článkem IV dohody GATS poskytovat rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím flexibilitu, pokud jde o výši cílů, k nimž se v dohodě zavazují; dohlédnout na to, aby dohoda vedla k vytvoření rovných podmínek v odvětví služeb a otevření nových trhů poskytovatelům služeb z EU;

iii.  vyjmout ze závazků EU ustanovení o nových službách neuvedených v příslušném systému klasifikace, a zachovat přitom možnost jejich pozdějšího začlenění;

iv.  odmítnout použití doložky o zachování stávajícího stavu či o návratu k původnímu stavu a odmítnout jejich použití na citlivá odvětví, jako např. veřejné a kulturní služby, zadávání veřejných zakázek, režim 4, dopravu a finanční služby; umožnit dostatečnou flexibilitu s cílem navrátit služby obecného hospodářského zájmu zpět pod veřejnou kontrolu; zachovat právo EU a členských států na úpravu svých prvotních harmonogramů závazků v souladu s dohodou GATS;

v.  převzít omezené závazky v režimu 1, zejména v oblastech digitálních a finančních služeb a silniční dopravy, s cílem zamezit regulatorní arbitráži a sociálnímu dumpingu; přijímat však ambiciózní závazky a uznat ofenzivní zájmy v oblasti služeb souvisejících se satelitními telekomunikačními sítěmi, námořních služeb a zajištění; uznat, že závazky mohou být úspěšné pouze v řádně regulovaném prostředí; zajistit, aby byly právní předpisy EU plně dodržovány a prosazovány vůči zahraničním poskytovatelům, poskytuje-li určitá společnost spotřebitelům v EU své služby ze zahraničí, a začlenit ustanovení zaručující spotřebitelům snadný přístup k nápravě; vymezit současně výzvy, kterým spotřebitelé čelí při jednání s poskytovateli služeb usazenými ve třetích zemích, a vypracovat pokyny pro spotřebitele týkající se jejich práva na nápravu v těchto situacích a v případě potřeby navrhnout konkrétní opatření;

vi.  přijmout ambiciózní přístup v režimu 3 a usilovat o odstranění překážek obchodní přítomnosti a usazení v třetích zemích, např. v podobě omezení podílu zahraničního kapitálu nebo požadavků na společné podniky, což má zásadní význam, pokud jde o posílení růstu služeb poskytovaných v režimu 1 a 4, při zachování současné úrovně výhrad na úrovni EU;

vii.  zohlednit ofenzivní zájem EU na vnější mobilitě vysoce kvalifikovaných odborníků; zdržet se přijímání nových závazků nad rámec dohody GATS v oblasti vnitřní mobility, dokud ostatní účastníci zásadně nezlepší své nabídky; vycházet z toho, že klauzule o pracovní síle zachovává právní povinnost zahraničních poskytovatelů služeb dodržovat právní předpisy EU a členských států v oblasti sociálního a pracovního práva, včetně kolektivních smluv; přijmout ambiciózní závazky podle režimu 4 v případech, které podporují závazky podle režimu 3; zachovat možnost provádět zkoušky hospodářské potřeby a trhu práce v souvislosti se smluvními poskytovateli služeb a nezávislými odborníky;

viii.  respektovat svrchované právo členských států rozhodovat o tom, která odvětví otevřou zahraniční konkurenci a v jakém rozsahu tak prostřednictvím omezení a výjimek učiní; netlačit na členské státy s tím, že tohoto práva nemají plně využívat;

ix.  v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26 SFEU vyloučit z oblasti působnosti dohody stávající a budoucí služby obecného zájmu a služby všeobecného hospodářského zájmu (mimo jiné včetně těch, které se týkají vodohospodářství, zdravotnictví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení, vzdělávání, nakládání s odpady a veřejné dopravy); zajistit, že si evropské, vnitrostátní a místní orgány zachovají v plném rozsahu své oprávnění zavádět, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají pořizování, organizace, financování a poskytování veřejných služeb; uplatňovat tuto výjimku bez ohledu na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány; zajistit, aby byly z oblasti působnosti dohody vyloučeny systémy sociálního zabezpečení; odmítnout návrh týkající se přílohy o mobilitě pacientů, s nímž nesouhlasí většina účastníků dohody TISA; uznat, že evropští občané si velmi zakládají na kvalitních veřejných službách, které přispívají k sociální a územní soudržnosti;

x.  odmítnout omezení křížového subvencování podniků podléhajících témuž místnímu orgánu tam, kde jdou nad rámec stávajících omezení vnitrostátních a evropských právních předpisů;

xi.  aniž by byla dotčena ustanovení dohody GATS, snažit se zavést jednoznačnou klauzuli tzv. zlatého standardu, která by mohla být vkládána do všech obchodních dohod a která by zajišťovala, aby se doložka o veřejných zařízeních vztahovala na všechny způsoby dodávání a všechny služby, které evropské, vnitrostátní a regionální orgány považují za veřejné služby v jakémkoli odvětví, a to bez ohledu na monopolní postavení služby;

xii.  v souladu s čl. 167 odst. 4 SFEU a Úmluvou Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005 zajistit prostřednictvím horizontální a právně závazné doložky platné pro celou dohodu, aby si strany uchovaly své právo přijímat či zachovávat jakákoli opatření, která se týkají ochrany nebo propagace kulturní a jazykové rozmanitosti bez ohledu na užitý typ technologie či způsob distribuce, ať už on-line nebo off-line;

  (c)  pravidla upravující digitální ekonomiku;

i.  zajistit přeshraniční toky údajů v souladu s všeobecným právem na ochranu soukromí;

ii.  při vyjednávání o kapitolách týkajících se ochrany údajů a soukromí postupovat s obezřetností;

iii.  vycházet z toho, že ochrana údajů a právo na soukromí nejsou obchodními překážkami, ale základními právy, která jsou zakotvena v článku 39 SEU, v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 12 Všeobecné deklarace lidských práv; vycházet z toho, že vytvoření ekonomiky založené na datech vyžaduje vysoký stupeň důvěry; zaručit bezvýhradné dodržování těchto základních práv a řádně zohledňovat nejnovější vývoj v digitální ekonomice, a to v plném souladu s rozhodnutím Evropského soudního dvora o zásadě bezpečného přístavu; doplnit komplexní, jednoznačné, horizontální, samostatné a právně závazné ustanovení vycházející z článku XIV dohody GATS, který z oblasti působnosti této dohody zcela vyjímá stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů, aniž by byly stanoveny podmínky, že musí být v souladu s ostatními částmi dohody TISA; uplatňovat taková ustanovení na všechny přílohy dohody TISA; ihned formálně podpořit tyto návrhy v příloze dohody TISA o elektronickém obchodování; podpořit návrhy, jejichž cílem je zajistit, aby vnitrostátní právní rámce na ochranu osobních údajů uživatelů byly uplatňovány nediskriminačně; použít ustanovení o ochraně údajů, která jsou uvedena v příloze o elektronickém obchodování, ve všech ostatních přílohách TISA, včetně přílohy o finančních službách;

iv.  zajistit, aby byl celosvětový tok údajů evropských občanů plně v souladu s pravidly o ochraně údajů a bezpečnosti, která se uplatňují v Evropě; zajistit, aby občané i nadále rozhodovali o svých vlastních údajích; odmítnout proto jakákoli obecná ustanovení o tocích údajů, která by neobsahovala zmínku o nutnosti dodržovat standardy ochrany údajů;

v.  ihned se formálně postavit proti návrhům Spojených států týkajícím se pohybu informací;

vi.  zvážit, že jednoznačně definovaný a vzájemně dohodnutý právní rámec zaručuje rychlou výměnu informací, pokud to vyžadují bezpečnostní hrozby; zajistit, aby byl článek XIVa dohody GATS převzat v klíčových pasážích dohody TISA; zajistit, aby byly doložky národní bezpečnosti podmíněny vhodnými kritérii nezbytnosti; rozhodně však odmítnout jakékoli rozšíření rozsahu výjimky z důvodu národní bezpečnosti zakotvené v článku XIVa dohody GATS, stejně jako uplatňování tzv. zadních vrátek v technologiích; ihned formálně odmítnout tyto návrhy v dohodě TISA;

vii.  vycházet z toho, že digitální inovace stimulují hospodářský růst a růst produktivity v celém hospodářství; vycházet z toho, že toky údajů jsou zásadní hybnou silou ekonomiky služeb a nezbytným prvkem globálního hodnotového řetězce tradičních výrobních podniků a mají zásadní význam pro rozvoj jednotného digitálního trhu; usilovat proto o komplexní zákaz povinných požadavků na lokalizaci údajů a zajistit, aby dohoda TISA obsahovala pravidla schopná reagovat na budoucí vývoj a zabraňovala fragmentaci digitálního světa; zvážit, zda požadavky na povinnou lokalizaci, které podmiňují poskytování služeb požadavkem, aby poskytovatelé služeb používali místní infrastrukturu nebo zřizovali místní zastoupení, neodrazují přímé zahraniční investice jednotlivých stran, stejně jako přímé zahraniční investice určené těmto stranám; vyvinout proto úsilí s cílem zamezit v co největším možném rozsahu těmto praktikám jak v Evropě, tak i mimo Evropu, přičemž je třeba zachovat potřebné výjimky vyplývající z oprávněného veřejného zájmu, jako např. ochrany spotřebitele nebo ochrany základních práv;

viii.  zajistit, aby byla ustanovení závěrečné dohody v souladu se stávajícími a budoucími právními předpisy na úrovni EU, včetně nařízení o jednotném evropském trhu elektronických komunikací, obecného nařízení o ochraně údajů, směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a 16 opatření obsažených ve sdělení o jednotném digitálním trhu; zajistit neutralitu sítě a otevřený internet; zajistit, aby bylo možné předávat osobní údaje mimo Unii pouze tehdy, budou-li dodržena ustanovení právních předpisů EU na ochranu osobních údajů o předávání do třetích zemí; zajistit zejména to, aby si EU zachovala možnost zastavit předávání osobních údajů z EU do třetích zemí, pokud pravidla třetí strany nesplňují ekvivalentní standardy EU, pokud společnosti nevyužívají jiné způsoby, jako např. závazná pravidla korporací či standardní smluvní doložky, a pokud se neuplatní výjimky uvedené v čl. 26 odst. 1 směrnice 95/46/ES; zabránit geoblokování a prosazovat zásadu otevřené správy internetu; spolupracovat s ostatními stranami na vhodném uspořádání, aby mohly být přijaty dostatečně vysoké standardy ochrany údajů;

ix.  podporovat hospodářskou soutěž založenou na pravidlech v odvětví telekomunikací, která bude prospěšná pro poskytovatele služeb i spotřebitele; řešit přetrvávající regulatorní nevyváženost v odvětví telekomunikací, a za tím účelem zajistit, aby smluvní strany nemohly ukládat omezení zahraničního kapitálu, a stanovit pravidla pro přístup k velkoobchodu u sítí zavedených operátorů, která budou podporovat hospodářskou soutěž, dále stanovit jasná a nediskriminační pravidla pro udělování licencí, zajistit pro poskytovatele telekomunikačních služeb v EU skutečný přístup k infrastruktuře poslední míle na exportních trzích, zajistit nezávislost regulačních orgánů a podpořit širokou definici telekomunikačních služeb, která se bude vztahovat na všechny typy sítí; zajistit rovné podmínky pro všechny provozovatele a zajistit, aby společnosti ze třetích zemí z oligopolních trhů nevyužívaly roztříštěnosti trhu EU; zajistit, aby strany dohody TISA respektovaly zásadu otevřeného a nediskriminačního přístupu poskytovatelů služeb a spotřebitelů k internetu; zajistit, aby poskytovatelé ze zemí EU měli v zemích, které jsou smluvními stranami dohody TISA, spravedlivý a vyvážený přístup na trh telekomunikačních služeb neomezovaný necelními překážkami a překážkami přeshraničního obchodu, včetně regulačních požadavků, asymetrických norem, technologických předpisů a omezení;

x.  důsledně podporovat ustanovení, která se týkají mezinárodního mobilního roamingu, a rozšířit je na mezinárodní hovory a zprávy; zvýšit v krátkodobém horizontu množství veřejně dostupných informací o maloobchodních sazbách a v dlouhodobém horizontu podpořit zavedení stropů v zájmu snížení cen; zajistit, aby dohoda TISA nevytvářela žádné překážky uzavírání dvoustranných dohod v této oblasti; prosazovat ochranu spotřebitele na internetu, zejména vůči nevyžádaným elektronickým zprávám komerční povahy;

xi.  zajistit účinnou spolupráci v oblasti zdanění digitálního hospodářství založenou na činnosti Platformy Komise pro řádnou správu daní a zajistit zejména spojitost mezi zdaněním a skutečnou hospodářskou činností společností v tomto odvětví;  

(d)  pravidla upravující mobilitu:

i.  zajistit, aby EU ani jejím členským státům nic nebránilo v tom, aby zachovávaly, zlepšovaly a uplatňovaly pravidla v pracovní a sociální oblasti, kolektivní smlouvy a právní předpisy týkající se vstupu fyzických osob na území EU či jednotlivých členských států či dočasného pobytu na něm, včetně opatření nezbytných pro zajištění spořádaných přesunů fyzických osob přes hranice, jako jsou např. povolení nebo podmínky povolení vstupu; v souladu se směrnicí 96/71/ES o vysílání pracovníků zajistit, aby se minimální podmínky a pracovní podmínky hostitelské země vztahovaly na veškeré dodavatele služeb, kteří mají nebo budou v budoucnu mít přístup do EU; zajistit, aby měli všichni zaměstnanci přicházející do EU, bez ohledu na zemi svého původu, stejná pracovní práva jako státní příslušníci hostitelské země a aby byla dodržována zásada stejné odměny za stejnou práci; zajistit, aby strany TISA dodržovaly osm základních úmluv Mezinárodní organizace práce; vyzvat všechny strany k ratifikaci a provedení hlavních standardů MOP a prosazovat další příslušné úmluvy MOP a rezoluce OSN; zajistit, aby na území EU bylo dodržováno pracovní právo EU a členských států, stejně jako kolektivní dohody; posílit evropské mechanismy sledování a vymáhání za účelem potírání protiprávního jednání; vyzvat členské státy, aby navýšily zdroje vyčleněné pro inspektoráty práce; co nejrychleji shromáždit a předložit podrobné informace o počtu a typu poskytovatelů služeb, kteří v současnosti provozují svou činnost v EU v rámci režimu 4, včetně doby trvání jejich pobytu; zajistit zefektivnění přeshraničního přístupu k údajům v EU v budoucnosti; zahrnout ustanovení bránící společnostem v tom, aby při vyjednáváních o kolektivních smlouvách a řešení pracovněprávních sporů využívaly pracovníky ze třetích zemí s cílem obcházet nebo oslabovat práva zaměstnanců na protestní akce, a umožnit, aby účastníci TISA mohli uplatnit jakákoli nezbytná ochranná opatření, pokud by byl vyvíjen tlak na domácí mzdy, pokud by byla ohrožena práva domácích pracovníků nebo by byly porušovány další smluvené normy, v souladu s omezeními stanovenými v článku X dohody GATS; vybízet všechny smluvní strany, aby dodržovaly pokyny OECD pro nadnárodní společnosti;

ii.  opětovně zdůraznit, že závazky podle režimu 4 se musí použít pouze na pohyb vysoce kvalifikované pracovní síly, jako jsou osoby, které absolvovaly vysokoškolské nebo rovnocenné magisterské studium nebo jsou zaměstnané na vyšší manažerské pozici, ke zvláštním účelům, a to po vymezenou dobu a na základě přesných podmínek, které jsou vymezeny vnitrostátními právními předpisy země, ve které jsou služby prováděny, a smlouvou, která je v souladu s těmito vnitrostátními právními předpisy; v této souvislosti vyzývá, aby byl naplněn a prováděn článek 16 směrnice o službách (2006/123/ES); odmítnout zásadní změny pravidel režimu 4, jak jsou vymezeny v dohodě GATS, a zvážit revizi směrnice 2014/66/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti;

iii.  považovat přílohu k režimu 4 za ofenzivní zájem Evropy, neboť kvalifikovaní pracovníci EU mají špičkové vzdělání a jsou mobilní a společnosti v EU potřebují v zájmu podpory rozvoje nových podnikatelských činností v narůstajícím rozsahu využívat v rámci Evropy specifické odborné znalosti zahraničních kvalifikovaných pracovníků a svých zaměstnanců mimo Evropu; zajistit, aby mobilita byla výhodná nejen pro evropské společnosti, ale také pro evropské pracovníky;

iv.  vystoupit proti jakýmkoli ustanovením o vízech nebo jiných postupech pro vstup, s výjimkou těch, která se zaměřují na zvýšení transparentnosti a zjednodušení správních postupů; zajistit, aby se dohoda TISA nevztahovala na opatření týkající se fyzických osob usilujících o vstup na trh práce některé strany, ani na opatření týkající se občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání v trvalém pracovním poměru; stanovit odpovídající ochranná opatření, která zajistí, aby se poskytovatelé dočasných služeb vraceli zpět;

v.  usilovat o horizontální zákaz požadavku na zřízení obchodní pobočky či nutnost mít bydliště jakožto nezbytné náležitosti pro poskytování odborných služeb; omezit oblast působnosti přílohy o odborných službách na seznam závazků přijatých jednotlivými stranami;

vi.  usilovat o vytvoření rámce pro vzájemné uznávání odborné přípravy, úrovní vysokoškolského vzdělání a odborných kvalifikací, zejména v odvětví architektury, účetnictví a právních služeb, a zajistit odbornou způsobilost dodavatelů, a tím i kvalitu poskytovaných služeb v souladu se směrnicemi EU o uznávání odborných kvalifikací, a vyvarovat se přitom automatického a hromadného uznávání vysokoškolských diplomů;

vii.   požadovat jasnou definici pracovníků, na něž se vztahuje příloha o režimu 4;

  (e)  pravidla týkající se finančních služeb:

i.  dosáhnout dohody, která bude obsahovat ambiciózní a současně vyváženou přílohu pokrývající poskytování všech typů finančních služeb, zejména v bankovnictví a pojišťovnictví, půjde nad rámec přílohy o finančních službách dohody GATS a bude podporovat dlouhodobě udržitelný růst v souladu s cíli strategie Evropa 2020; usilovat o zvyšování stability finančního systému a jednotlivých finančních institucí zaručením plného souladu s regulačním prostředím v období po skončení krize a zaručením spravedlivé hospodářské soutěže mezi poskytovateli finančních služeb; dosáhnout dohody, která bude přínosná pro evropské spotřebitele a poskytne jim ochranu v podobě většího sbližování regulace finančního sektoru a širší nabídky finančních služeb; zaměřit se na zajištění odpovídající úrovně ochrany spotřebitelů, včetně ochrany údajů a práva na soukromí, stejně jako poskytování srozumitelných a přesných informací, které jsou nezbytné pro snížení informační asymetrie;

ii.  zavázat strany dohody TISA, aby prováděly a uplatňovaly mezinárodní standardy v oblasti regulace finančního sektoru a vykonávaly nad ním dohled, jak byly například potvrzeny skupinou G 20, Basilejským výborem pro bankovní dohled, Radou pro finanční stabilitu, Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry a Mezinárodní asociací dozorů v pojišťovnictví; učinit kroky k zajištění toho, aby byly do dohody TISA zařazeny klíčové prvky Ujednání WTO o závazcích v oblasti finančních služeb, a současně zlepšit návrhy ujednání tak, aby bylo plně v souladu se stávajícími směry politiky EU v těchto oblastech; zajistit, aby TISA přispívala k zmírnění dvojího zdanění a nijak neusnadňovala či nenabízela prostor pro daňové podvody, daňové úniky, agresivní daňové plánování nebo praní peněz; vyžadovat podstatné závazky, zejména pokud jde o přístup na trh, od zemí, které v současnosti nemají dvoustranné obchodní dohody s EU, např. Austrálie, Nový Zéland, Hongkong a Tchaj-wan, nebo velmi omezené závazky na úrovni WTO, např. Chile nebo Turecko, či velmi omezené dvoustranné závazky v oblasti finančních služeb, např. Mexiko;

iii.  zahrnout do dohody TISA obezřetnostní výjimku vycházející z výjimky obsažené v komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci uzavřené mezi EU a Kanadou (CETA), která zachová svrchované právo strany odchýlit se od svých obchodních závazků a přijmout jakékoliv opatření, které považuje za nezbytné za účelem regulace svého finančního a bankovního sektoru z obezřetnostních důvodů a pro účely dohledu s cílem zajistit stabilitu a integritu finančního systému strany;

iv.  zajistit, že v oblasti finančních služeb nebudou přijímány žádné nové závazky, které by mohly ohrozit finanční regulaci EU tím, že by EU nutily, aby opustila svůj posílený regulační rámec pro finanční odvětví, nebo tím, že by EU bránily v tom, aby uplatňovala právní předpisy s cílem zamezit nadměrnému podstupování rizik ze strany finančních institucí; zajistit, aby tato dohoda nijak neomezila možnost regulačních orgánů EU na základě svého regulačního rámce schvalovat nebo zamítat jakékoli stávající nebo nové finanční produkty;

v.  u vědomí nutnosti rozšířit celosvětový přístup k finančním službám – s ohledem na jejich význam pro růst a hospodářství –, vyloučit přeshraniční finanční služby ze závazků EU, včetně správy portfolia, dokud nebude dosaženo souladu regulace finančního sektoru na nejvyšší úrovni, s výjimkou ojedinělých a řádně odůvodněných případů, jako například zajišťovací služby poskytované mezi podniky; vzít v úvahu zejména skutečnost, že jednoznačná a stabilní pravidla a postupy pro schvalování podniků se sídlem ve třetí zemi, které mají poskytovat tyto služby v EU, a případně uznání toho, že země původu těchto subjektů má vymahatelný právní a dohledový rámec rovnocenný s rámcem EU, jsou nezbytné k zajištění toho, aby v Unii nemohl působit žádný subjekt bez dohledu a aby bylo dosaženo rovnocenných podmínek pro všechny subjekty, bez ohledu na jurisdikci země, v níž sídlí; současně s dohodou TISA neprodleně učinit kroky s cílem sblížit různé způsoby, jak země v současnosti uznávají rovnocennost systémů právních úprav a dohledu jiných jurisdikcí, jež jsou příčinou stávající roztříštěnosti světových trhů finančních služeb, docílením obecné shody na tom, že rozhodnutí o rovnocennosti by mělo být výsledkem transparentního posouzení toho, zda pravidla každé jurisdikce dosahují stejných cílů, a že ačkoli by se toto rozhodnutí mělo opírat o včasné a časté dvoustranné rozhovory, může být jednostranné, není-li vzájemné uznání možné;

vi.  vyžadovat důkladné, nezávislé předběžné posouzení dopadů ke zhodnocení hospodářských a sociálních důsledků další finanční liberalizace v rámci dohody TISA;

vii.  uznat, že opětovná regulační činnost po finanční krizi ještě neskončila a že je kromě toho třeba klást požadavky na určité právní formy, rozdělování (např. oddělování bank), změny podnikání nebo zmenšování velikosti;

  (f)  pravidla týkající se logistiky:

i.  usilovat o ambiciózní, avšak vyvážené výsledky v odvětví dopravy, které mají zásadní význam pro udržitelný rozvoj celosvětových hodnotových řetězců; zvýšit rychlost, spolehlivost, bezpečnost a interoperabilitu dopravních služeb, což bude přínosem pro zákazníky z řad podniků i jednotlivé uživatele a pracovníky; zajistit soudržnost s politikou EU v oblasti změny klimatu; mít na paměti, jaký mají přepravní a doručovací služby význam pro evropské hospodářství a zaměstnanost, vzhledem k tomu, že 40 % veškerého obchodního loďstva světa vlastní evropští majitelé, letecký průmysl zajišťuje více než 5 milionů pracovních míst, že více než polovina výroby železničních zařízení a železničních služeb na světě pochází z evropského železničního průmyslu a že silniční doprava má významné místo v oblasti logistiky v EU; uznat proto, že dopravní služby mají potenciál snížit míru nezaměstnanosti v Evropě; zajistit, aby se v rámci jednání zohlednil rychlý vývoj v odvětví dopravy a rostoucí význam druhů dopravy, které nabízí ekonomika sdílení pro každodenní život obyvatel Evropy; požadovat, aby zahraniční společnosti, které poskytují dopravní či doručovací služby v rámci EU, beze zbytku splňovaly současné regulační normy EU;

ii.  usilovat o zlepšení přístupu na zahraniční trhy a snížení protisoutěžních regulačních postupů, zejména těch, které poškozují životní prostředí a snižují účinnost dopravních služeb, a omezení ukládaných třetími zeměmi v souvislosti se zahraničním vlastnictvím, a zároveň zajistit veřejným orgánům právo na regulaci dopravy a zaručení veřejné dopravy; řešit omezení odvětví kabotáže a zamezit tomu, aby se přepravci navraceli ze své hostitelské země bez nákladu, a to zejména v přílohách o námořní a letecké dopravě;

iii.  navrhnout ustanovení, jejichž cílem je posílit práva cestujících, zejména v příloze o letecké dopravě, jakož i ve vztahu ke všem dopravním prostředkům, tak aby dohoda byla přínosná i pro spotřebitele;

iv.  zachovat práva členských států, pokud jde o stávající či budoucí vnitrostátní předpisy a dvoustranné či mnohostranné dohody týkající se silniční dopravy, včetně požadavků pro vydávání povolení k tranzitu; vyloučit z oblasti působnosti přílohy o silniční dopravě jakákoli ustanovení usnadňující profesionálním řidičům vstup a pobyt; odmítnout veškeré žádosti o to, aby byly v odvětví silniční dopravy přijaty jakékoli závazky v režimu 4;

v.  zajistit soulad s mezinárodními normami, například normami schválenými Mezinárodní námořní organizací a Mezinárodní organizací pro civilní letectví, považovat je za minimální standardy a vystupovat proti jakémukoli snížení těchto mezinárodních standardů; z dlouhodobého hlediska usilovat o závazná pravidla mezinárodního obchodu pro odvětví námořní dopravy a odvětví letectví; zajistit, aby byly uplatňovány úmluvy Mezinárodní organizace práce týkající se odvětví logistiky a dopravy, například Úmluva o práci na moři; zdůraznit, že právní předpisy EU a členských států zajišťují podporu pro zaměstnance, a to i pokud jde o jejich bezpečnost a jistotu práce, pro spotřebitele a životní prostředí; poukázat na to, že všichni poskytovatelé služeb uvnitř EU, ať už jde o zahraniční nebo domácí subjekty, musí tyto právní předpisy dodržovat; uznat, že kvalita služeb je nerozlučně spjata s kvalitou pracovních míst a uplatňovanými regulačními rámci;

vi.  usilovat o vhodnou rovnováhu mezi liberalizací konkurenceschopného poštovního sektoru, který je klíčový pro další rozvoj služeb a digitální ekonomiky, a ochranou univerzálních poštovních služeb, které mají zásadní význam pro podporu sociální, hospodářské a územní soudržnosti; zamezit proto křížovému protisoutěžnímu subvencování a posílit přístup na trhy zemí mimo EU a současně zajistit plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak je vymezují jednotlivé strany;

vii.  připomenout, že námořní doprava hraje ve světovém hospodářství zásadní roli jako průmyslové odvětví i jako zprostředkovatel mezinárodního obchodu; podpořit vznik srozumitelného textu, který jasně přislíbí zajištění přístupu do přístavů a na trh a vnitrostátní úpravu mezinárodních námořních dopravních služeb;

  (g)  pravidla týkající se domácí regulace a transparentnosti:

i.  zajistit zákonné právo evropských, vnitrostátních a místních orgánů na regulaci ve veřejném zájmu způsobem, který nebude více omezující než v případě dohody GATS a nebude vyžadovat ověřování nezbytnosti; zajistit, aby ustanovení příloh nebyla více omezující než zásady zakotvené v článku VI dohody GATS nebo v právu EU;

ii.  uznat, že strany účastnící se jednání disponují právním státem, nezávislým soudnictvím a možnostmi odvolání, což zaručuje práva investorů a občanů;

iii.  podporovat řádnou správu a transparentnost a prosazovat osvědčenou praxi ve správních, regulačních a legislativních postupech, a to podněcováním k širokému využívání opatření, která posilují nezávislost činitelů s rozhodovací pravomocí, zvyšují transparentnost a demokratickou odpovědnost rozhodování a snižují byrokratickou zátěž; zdůraznit, že jádrem regulatorního úsilí musí být bezpečnost a ochrana spotřebitele, zdraví a životního prostředí a pracovní práva; zajistit, aby veškeré změny regulační ochrany v EU vedly vždy ke zvýšení, a nikoli snížení její úrovně;

iv.  vycházet z toho, že v souladu s ustanoveními dohody GATS by příloha o vnitrostátní právní úpravě měla stranám bránit v zavádění skrytých překážek obchodu a v ukládání zbytečných povinností zahraničním společnostem, zejména pokud žádají o různá povolení; zajistit, aby vnitrostátní právní úprava nadále splňovala cíle veřejné politiky;

v.  zajistit, aby se sjednaná pravidla vztahovala pouze na opatření související s obchodem, jako jsou například požadavky a postupy týkající se odborné způsobilosti a licencí, a byla uplatňována pouze v odvětvích, v nichž smluvní strana přijala příslušné závazky;

vi.  požádat o právní stanovisko před hlasováním Parlamentu o konečném znění dohody a zveřejnit je, aby bylo možné podrobně posoudit obě přílohy o domácí regulaci a transparentnosti s ohledem na právo EU a posoudit, zda jsou právní závazky stanovené v těchto přílohách již v rámci EU dodržovány;

vii.  jasně vymezit zásady tvorby práva, kterými je transparentnost a objektivita, aby se zajistilo, že se z těchto pojmů nestane ustanovení, které lze obecně použít na širokou škálu situací;

viii.  zveřejnit na internetu informace o právních úpravách v oblasti obchodu a jejich provádění, včetně právních úprav platných na nižší než celostátní úrovni; zaměřit se na pravidla upravující udělování licencí a povolení; zejména prosazovat, aby byl na internetu zřízen informační režim pro malé a střední podniky v podobě jednotného kontaktního místa, a zapojit malé a střední podniky do jeho vytváření;

ix.  zajistit, aby byly správní poplatky vybírané od zahraničních společností spravedlivé a nediskriminační a aby byly dostatečné prostředky nápravy, které umožní podat žalobu k vnitrostátnímu soudu, stejně dostupné pro domácí i zahraniční poskytovatele, a aby byla soudní rozhodnutí vydávána v přiměřené lhůtě;

x.  zachovat unijní praxi veřejných konzultací před přípravou legislativních návrhů; zajistit, aby výsledky těchto konzultací byly během jednání důsledně zohledňovány;

xi.  vystoupit proti jakýmkoli návrhům, které by požadovaly, aby byly návrhy právních předpisů před zveřejněním povinně předkládány třetím stranám; mít na paměti, že zainteresované strany nemají stejný přístup ke zdrojům a odborným poznatkům, a zajistit, aby zavedení postupu dobrovolné konzultace se zainteresovanými stranami v dohodě TISA nevedlo k neúmyslnému upřednostňování lépe finančně zajištěných organizací;

  (h)  pravidla obsažená v jiných oblastech regulace:

i.  vycházet z toho, že TISA skýtá příležitost zajistit, že hospodářská soutěž bude probíhat podle pravidel, a nikoli, že se bude soutěžit o pravidla nejvýhodnější;

ii.  zajistit, aby dohodnuté závazky byly v praxi respektovány, umožnit účinná protiopatření a odrazovat od porušování závazků; zahrnout proto do dohody mechanismus pro mezistátní urovnávání sporů, který by se používal do té doby, než bude dosaženo mnohostrannosti dohody a budou dostupné mechanismy urovnávání sporů WTO; provést revizi nařízení EU 654/2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu s cílem zajistit, aby EU mohla přijímat protiopatření v odvětví služeb;

iii.  hájit zařazení regulační přílohy týkající se veřejných zakázek v zájmu co nejvyšší účasti evropských společností v zahraničních výběrových řízeních při zachování kritérií EU, včetně sociálních a environmentálních kritérií, a postupů v rámci evropských nabídkových řízení, zejména pokud jde o přístup malých a středních podniků k veřejným zakázkám, kritérií způsobilosti založených na nejlepším poměru kvality a ceny a nejnižších prahových hodnot pro uplatňování závazků; překonat nedostatečnou transparentnost a překážky bránící v přístupu na trh u mimoevropských výběrových řízení a nedostatek vzájemnosti v této oblasti na všech úrovních veřejné správy, o čemž svědčí preferenční zacházení, které bylo v několika zemích uděleno domácím společnostem, přičemž v zájmu mnohostrannosti je třeba zachovat možnost zvolit si přístup na trh a národní zacházení; podpořit ratifikaci a provádění Dohody WTO o veřejných zakázkách a jejího pozměněného znění z roku 2011 těmi stranami, které tak ještě neučinily; vyzvat Evropskou unii, aby po vzoru „American Business Act“ zavedla „European Business Act“, který podpoří hospodářský rozvoj malých a středních podniků a evropského průmyslu;

iv.  zajistit ochranu malých a středně velkých poskytovatelů služeb z EU před nekalými obchodními praktikami ze strany poskytovatelů služeb pocházejících ze zemí mimo EU;

v.  snížit zbytečné překážky v obchodu službami v oblasti energie a životního prostředí, a to zejména ty, které souvisejí s rozvojem a podporou obnovitelné energie a technologií šetrných k životnímu prostředí, ale zachovat přitom možnost vydávat výhrady týkající se přístupu na trh a národního zacházení u všech způsobů dodávání v této oblasti, neboť rostoucí počet služeb, jako je montáž, údržba a opravy, je v těchto dvou oblastech prodáván společně s produktem; potvrdit výslovnou svrchovanost volby stran, pokud jde o zdroje energie, v souladu s ustanoveními Smlouvy a prostřednictvím zlepšení ustanovení rovnocenných ustanovením dohody GATS právně zajistit právo EU regulovat, zejména za účelem splnění evropských cílů v oblasti udržitelnosti, politiky v oblasti klimatu, bezpečnosti a dostupnosti;

vi.  zajistit, aby budoucí závazky v oblasti zadávání veřejných zakázek nebyly v rozporu s místními nebo vnitrostátními právními předpisy kterékoli strany;

  (i)  informovanost veřejnosti a politiků:

i.  zajistit co nejvyšší úroveň transparentnosti, dialogu a zodpovědnosti;

ii.  v plné míře informovat Evropský parlament, a to bezprostředně ve všech stádiích jednání; zajistit, aby všichni poslanci Evropského parlamentu dostávali veškeré dokumenty týkající se jednání o TISA, včetně interních dokumentů Evropské komise, jako jsou například podrobné zápisy z jednotlivých kol jednání a důkladná posouzení nabídek stran dohody TISA, za předpokladu, že bude zachována řádná důvěrnost; v souladu s politikou WTO, judikaturou Evropského soudního dvora o utajovaných dokumentech a s omezeními zakotvenými v acquis EU, zejména v nařízení 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům, zveřejňovat dokumenty z jednání s výjimkou těch, které jsou v jednotlivých případech a s jasným odůvodněním označeny za tajné;

iii.  uvítat výrazný trend ke zvyšování transparentnosti vůči veřejnosti od evropských voleb v roce 2014, včetně zveřejnění nabídek přístupu na trh učiněných EU a mandátu, který udělila Rada; dále rozšiřovat toto úsilí poskytováním informativních přehledů, které jasným a srozumitelným způsobem vysvětlí každou část dohody, a zveřejňováním zpráv po jednotlivých kolech jednání na internetových stránkách Europa; podněcovat naše partnery v jednání ke zvýšení transparentnosti, aby dohoda TISA nebyla vyjednávána za podmínek, které jsou méně transparentní než podmínky nastolené pod vedením WTO;

iv.  zajistit skutečnou a průběžnou spolupráci orgánů EU se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v procesu vyjednávání; vyzvat k tomu, aby se tato spolupráce v průběhu jednání prohloubila, aby tak byla odpovídajícím způsobem vzata do úvahy očekávání evropské občanské společnosti, sociálních partnerů a ostatních zúčastněných stran, a to i v rámci dialogu s občanskou společností; zdůraznit, že členské státy, které stanovují směrnice pro jednání, hrají v této souvislosti zásadní úlohu;

v.  podpořit členské státy v tom, aby do probíhajících jednání zapojily své vnitrostátní parlamenty a místní a regionální orgány, aby s nimi jednání konzultovaly a průběžně je o nich informovaly;

vi.  přizvat zástupce místních a regionálních orgánů, které jsou na úrovni EU zastoupeny Výborem regionů, k dialogům pořádaným Komisí na začátku a na konci každého kola jednání.

2.   žádá Komisi, aby toto usnesení plně zohlednila a poskytla odpověď do šesti měsíců od jeho přijetí;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení obsahující doporučení Evropského parlamentu Komisi a pro informaci Radě, vládám a parlamentům členských států a všem vládám a parlamentům stran TISA.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropský parlament hraje rozhodující úlohu v obchodní politice EU. Podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie mají poslanci nejen poslední slovo ohledně obchodních dohod, ale musí být také okamžitě a plně informováni ve všech etapách postupu sjednávání a uzavírání obchodních dohod, aby mohli vykonávat nad obchodními jednáními soustavný dohled.

Za účelem ovlivnění průběhu jednání má Parlament právo vyjádřit svůj postoj během celého procesu. V souvislosti s tím zpravodajka ve zprávě na základě čl. 108 odst. 4 jednacího řádu posuzuje první dva a půl roku a třináct kol jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA) a navrhuje Evropské komisi jasné a vhodné doporučení.

Zpravodajka má za to, že jednání o dohodě TISA musí zajistit větší reciprocitu v oblasti přístupu na trh, zakotvit celosvětově rovné podmínky, poskytnout spotřebitelům hmatatelný přínos a umožnit zúčastněným stranám, aby měly v zájmu podpory budoucího mnohostranného rozměru přístup k rozhovorům. O veřejných a kulturních službách, základních právech na soukromí údajů a spravedlivé pracovní podmínky a o právu regulovat však vyjednávat nelze, a měly by tudíž být jednoznačně vyjmuty z oblasti působnosti této dohody.

Dohodu TISA nelze označit za všelék ani za prokletí, dokud nebude dokončena. Namísto toho musí Evropský parlament konstruktivně a pragmaticky pracovat na valorizaci kladných aspektů, demystifikaci jednání o dohodě TISA a na tom, aby se tato jednání stala prioritou, aby tak bylo dosaženo dobré dohody v zájmu evropských podniků i spotřebitelů. Dohoda TISA bude buď vyvážená, nebo nebude existovat.

7.12.2015

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatelka: Lola Sánchez Caldentey

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1  zdůrazňuje, že politiky EU v oblasti obchodu a investic jsou propojeny s rozvojovými politikami EU a mají dopad na rozvojové země; vyzývá Komisi, aby respektovala zásadu soudržnosti rozvojových politik ve všech obchodních jednáních a začlenila do nich zásady podpory na rozvoj obchodu; zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na účinné provádění a monitorování nedávno přijatých cílů udržitelného rozvoje; vyzývá Komisi, aby ve všech obchodních dohodách zaručila dodržování nejvyšších obecných norem v oblasti lidských práv a norem MOP, sociální ochranu, sociální dialog, rovnost mužů a žen, veřejné a všeobecné zdravotní pojištění, univerzální přístup k lékům a bezpečnost potravin;

2.  vítá nedávné kroky EU ke zvýšení transparentnosti v jejích obchodních dohodách; naléhavě vyzývá Komisi, aby nadále zvyšovala transparentnost a demokratickou odpovědnost v procesu vyjednávání dohody o obchodu se službami (TISA); uznává soustavnou spolupráci orgánů EU s širokou řadou zainteresovaných stran během celého procesu; vybízí Komisi, aby pokračovala a případně zintenzívnila tento aktivní přístup k záležitostem transparentnosti v rámci obchodních politik EU; zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit obavy vyjádřené odbory a organizacemi občanské společnosti, včetně organizací občanské společnosti rozvojových zemí; naléhavě žádá Komisi, aby rozšířila dostupnost všech konsolidovaných dokumentů z jednání, neboť jsou jediným demokratickým prostředkem, jehož prostřednictvím mohou být občanská společnost a občané informováni o tomto procesu a mohou se do něho zapojit; vybízí Komisi, aby nechala vypracovat nezávislou studii dopadu dohody TISA na rozvojové země, pokud jde o dosažení cílů udržitelného rozvoje ve třetích zemích a aby pečlivě zvážila její výsledky;

3.  poukazuje na to, že podle UNCTAD představuje odvětví služeb přibližně 51 % HDP v rozvojových zemích; konstatuje rovněž, že objem vývozu služeb z afrických zemí se zvyšuje; uznává, že obchod, včetně služeb, by mohl být za určitých podmínek spouštěcím mechanismem pro růst podporující začlenění, udržitelný rozvoj, snižování chudoby a nerovností a pro vytváření pracovních míst a že může povzbudit inovace, bude-li usnadňovat výměnu know-how, technologie a investice do výzkumu a rozvoje, a to i prostřednictvím zahraničních investic; zdůrazňuje tudíž, že bude-li rozvojovým zemím poskytnuta možnost získat spravedlivý přístup na světové trhy se službami, může se prohloubit jejich ekonomické začlenění a míra jejich přizpůsobení globalizaci;

4.  konstatuje, že jednání o dohodě TISA se účastní pouze omezené množství rozvojových zemí; opakuje, že je třeba posílit mnohostrannou koncepci světového obchodu, které lze dosáhnout intenzívnější spoluprací mezi EU a demokratickými mezinárodními subjekty, jako je OSN a WTO, v nichž jsou rozvojové země řádně zastoupeny; připomíná, že dohoda TISA by se měla zakládat na Všeobecné dohodě WTO o obchodu službami (GATS), jejíž smluvní strany jsou všechny členy WTO; připomíná ovšem, že odmítá veškerá ustanovení, která by nebyla v souladu s dohodou GATS a která by znemožňovala budoucí začlenění do systému WTO; vyzývá Komisi, aby zohlednila dopad dohody TISA na země, které se jednání neúčastní, zejména na rozvojové země, a aby do dohody TISA zahrnula ustanovení obsažená v článku IV dohody GATS;

5.  naléhavě žádá Komisi, aby se snažila vyvarovat nerovnováhám v mezinárodních obchodních vztazích; připomíná, že cíl udržitelného rozvoje 17.15 uznává potřebu respektovat politický prostor každé země a její úlohu vedoucího činitele při stanovování a prosazování politik pro vymýcení chudoby a udržitelný rozvoj; trvá na tom, že v průběhu jednání o dohodě TISA musí být zachováno regulační právo národních a místních orgánů; zdůrazňuje, že mají-li se zmírnit jakékoli případné negativní důsledky pro rozvojové země, jejichž prioritou je rozvíjet vlastní odvětví služeb, včetně služeb obecného hospodářského zájmu, a vlastní regulační rámce, je třeba, aby EU zintenzívnila své snahy o začlenění rozvojových zemí do globálních hodnotových řetězců v oblasti služeb a aby uvažovala o možnosti poskytnout rozvojovým zemím při přijímání cílů větší flexibilitu, pokud jde o výši těchto cílů, k nimž se v dohodě zavazují;

6.  vyzývá Komisi, aby z jednání o dohodě TISA výslovně vyloučila veřejné služby a kulturní a audiovizuální služby a aby obzvláště zajistila, aby byly rozvojové země schopny zachovat si své kulturní statky, neboť představují základní nástroj udržitelného rozvoje a zaručují úctu k lidské důstojnosti; připomíná, že dohoda TISA, stejně jako každá jiná mezinárodní dohoda, musí být v souladu s mezinárodně sjednanými normami v oblasti práce, životního prostředí a lidských práv; vyzývá Komisi, aby podporovala a monitorovala úsilí rozvojových zemí v oblasti budování kapacit, které mají sloužit k zajištění udržitelných veřejných služeb;

7.  připomíná, že krize finančního systému v roce 2008 poukázala na potřebu vymezit v zájmu zachování zdravých a stabilních finančních trhů pevná obezřetnostní pravidla liberalizace finančních služeb; vyzývá proto Komisi, aby zajistila, že ustanovení dohody TISA týkající se finančních služeb budou dodržovat nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti, zajistí udržitelnost dluhu a zaručí dodržování zásady sdílené odpovědnosti věřitelů a dlužníků a nezvýší ekonomickou volatilitu a nestabilitu;

8.  vyzývá Komisi, aby do své obchodní politiky začlenila rovnost žen a mužů i posílené postavení žen, s ohledem na panující obavy, a aby pečlivě monitorovala dopad obchodních dohod EU na rovnost pohlaví; v této souvislosti zdůrazňuje, že genderový rozměr obchodu se službami v Africe, kde je poměr žen zaměstnaných v odvětví služeb vyšší než zaměstnanost žen v odvětví výroby, by mohl být příležitostí k rozvoji podnikání žen a důstojných pracovních míst pro ženy;

9.   připomíná, že dohoda TISA nesmí oslabit právní předpisy EU a musí dodržovat Listinu základních práv Evropské unie, která je závazná pro orgány a instituce EU a která se vztahuje na vnitrostátní vlády při uplatňování právních předpisů EU; připomíná, že EU je založena na pevném odhodlání prosazovat a chránit lidská práva, demokracii a zásady právního státu na celém světě; v této souvislosti trvá na tom, že lidská práva musí být základem vztahů EU s ostatními zeměmi a regiony;

10.  vyzývá Komisi, aby se zamyslela nad nedávným odstoupením Uruguaye od jednání o dohodě TISA a aby z něj vyvodila patřičné závěry a věnovala více pozornosti potřebám rozvojových zemí, které se dohody TISA účastní.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Doru-Claudian Frunzulică, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jordi Sebastià

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pál Csáky, José Inácio Faria, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández

2.12.2015

STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatelka: Alessia Maria Mosca

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  Doporučuje Komisi, aby:

a)  v rámci jednání o dohodě TISA učinila finanční služby jednou z priorit EU, jelikož samotný trh EU s těmito službami je již poměrně otevřený; dosáhla dohody, která bude obsahovat ambiciózní, avšak vyvážená pravidla a ustanovení v souvislosti s poskytováním všech druhů finančních služeb, zejména bankovních a pojišťovacích služeb, prostřednictvím všech modalit pro poskytování služeb, a aby přitom věnovala zvláštní pozornost novým pravidlům týkajícím se nových služeb; dosáhla dohody, která přinese evropským spotřebitelům prospěch v podobě sbližování regulace finančního sektoru směrem k vyšší úrovni, většího výběru finančních služeb a lepší ochrany spotřebitelů (srozumitelné a správné informace jsou zásadní pro dosažení lepší rovnováhy v rámci informační asymetrie) a podpoří dlouhodobý růst, v souladu s cíli strategie Evropa 2020;

b)  navrhla, aby v oblasti finančních služeb dohoda TISA podporovala přijetí a provádění mezinárodních norem, aby nebyly přijímány žádné nové závazky, které by mohly ohrozit finanční regulaci EU tím, že by EU nutily, aby opustila svůj posílený regulační rámec pro finanční odvětví, nebo tím, že by EU bránily v tom, aby uplatňovala právní předpisy s cílem zamezit nadměrnému postupování rizik ze strany finančních institucí, a aby nadále regulačním orgánům EU umožňovala schvalovat nebo zamítat z důvodu obezřetnosti jakékoliv stávající nebo nové finanční produkty po důkladném posouzení rizik, jež by zavedení těchto produktů nebo služeb pro Unii představovalo; uplatňovala v případě závazků týkajících se přístupu na trh systém pozitivního seznamu;

c)  vzhledem k významu finančních služeb pro růst a hospodářství umožnila v rámci dohody TISA, a to ve vhodných dílčích sektorech a s výhradou omezených, řádně odůvodněných případů, přeshraniční poskytování finančních služeb v EU (pouze v omezeném počtu dílčích sektorů, jako je zajišťovací činnost) ze strany subjektů se sídlem ve třetích zemích na základě jasných pravidel a postupů, které uvedeným subjektům umožní tyto služby v EU poskytovat, a to případně až poté, co EU uzná, že země původu těchto subjektů má vymahatelný regulační a dohledový rámec rovnocenný s rámcem EU, s cílem zajistit, aby v Unii nemohl působit žádný subjekt bez dohledu a aby se dosáhlo rovnocenných podmínek pro všechny subjekty bez ohledu na jurisdikci země, v níž sídlí;

d)  zajistila, aby strany dohody TISA měly právo vyjmout citlivá odvětví z tzv. západkové doložky (ratchet clause), zejména v případě přeshraničních závazků ve finančních službách, a hájila tak postoj, že otevřenost trhu nebude bránit zavedení nových opatření a změnám stávajících vnitrostátních pravidel v souvislosti s obezřetností a ochranou spotřebitelů nebo případnému uplatňování těchto pravidel mimo území daných zemí;

e)  zohledňovala specifické překážky, s nimiž se setkávají malé a střední podniky v oblasti obchodu a investic; podpořila mobilitu a rozvoj větších společností, ale především malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných prostřednictvím posílených opatření týkajících se poskytování finančních služeb v rámci režimu IV, který umožňuje dočasný přeshraniční pohyb vysoce kvalifikované pracovní síly ke zvláštním účelům, po omezenou dobu a za podmínek stanovených smluvně a vnitrostátními právními předpisy;

f)  vyvíjela větší tlak na ostatní jednající strany, aby i nadále nabízely zemím skupiny BRICS, zejména Indii a Brazílii, možnost připojit se k jednáním, a přijala nabídku Číny, pod podmínkou, že je Čína připravena být stejně ambiciózní jako strany jednání, zejména pokud jde o úrovně závazků týkajících se přístupu na trh a uplatňování zásady národního zacházení, a neotvírat znovu jednání o struktuře dohody a již dohodnutých klíčových ustanoveních regulačních kapitol;

g)  vybízela nové strany, aby se připojily k jednáním o dohodě TISA, přestože rozhovory již zahrnují země, jako jsou EU, USA a Japonsko, které jsou zodpovědné za podstatnou část světového obchodu s finančními službami; aby s cílem dosáhnout pro EU skutečné výsledky i nadále vyžadovala podstatné závazky (zejména pokud jde o přístup na trh) od zemí, které v současnosti nemají dvoustranné obchodní dohody s EU (např. Austrálie, Nový Zéland, Hongkong a Tchaj-wan), nebo velmi omezené závazky na mnohostranné úrovni (např. Chile nebo Turecko), či velmi omezené dvoustranné závazky v oblasti finančních služeb (např. Mexiko);

h)  zajistila, aby TISA v žádném případě neomezovala program jednání WTO, ale spíše podporovala smysluplnou diskusi o tom, jak nejlépe odstranit neoprávněné obchodní překážky bránící poskytování finančních služeb a jak rozvíjet osvědčené regulační postupy pro finanční služby, jež podporují hospodářské cíle a cíle v oblasti udržitelnosti, a rovněž připravila půdu pro jeho možné přijetí na multilaterální úrovni, a to na základě pravidel, která na multilaterální úrovni již existují;

i)  naléhala na jednající strany, aby zavedly regulační režimy v oblasti finančních služeb, které půjdou nad rámec přílohy o finančních službách Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS) WTO, která se již vztahuje na všechny smluvní strany TISA z titulu členství ve WTO, a přijaly větší závazky jdoucí nad rámec Ujednání o závazcích v oblasti finančních služeb sui generis, jež není pro členy WTO závazné, a proto se vztahuje pouze na velmi omezenou skupinu smluvních stran TISA; usilovala o to, aby byla do kapitoly o finančních službách TISA začleněna obezřetnostní výjimka, která bude stavět na znění schváleném v rámci obchodní dohody uzavřené mezi Kanadou a EU, jež ještě posiluje výjimku stanovenou v čl. 2 písm. a) přílohy o finančních službách GATS, která zachovává svrchované právo stran přijímat obezřetnostní opatření, pokud tato opatření nemají za cíl vyhnout se plnění jiných závazků, a to s cílem zajistit, aby vlády měly i nadále možnost přijímat nezbytná opatření v zájmu zachování stability a integrity finančního systému; učinila kroky k tomu, aby byly do TISA zařazeny klíčové prvky uvedeného ujednání, například zvláštní ustanovení o předávání údajů a nediskriminačním přístupu ke clearingovým systémům, a aby současně zlepšila návrhy ujednání tak, aby bylo plně v souladu se stávajícími směry politiky EU v těchto oblastech;

j)  stanovila v regulační kapitole o finančních službách jasná meziodvětvová pravidla regulační transparentnosti, která by měla zlepšit schopnost všech zúčastněných stran analyzovat a připravovat právní předpisy, pravidla a veřejná rozhodnutí a posílit důvěru poskytovatelů finančních služeb potřebných k tomu, aby se usadili v zahraničí nebo poskytovali služby zákazníkům ze třetích zemí, aniž by byly oslabeny zavedené řádné demokratické procesy, a aby rovněž stanovila řešení pro zajištění dodržování ustanovení o národním zacházení s přeshraničními poskytovateli finančních služeb; neprodleně učinila kroky v tomto směru s cílem sblížit různé způsoby, jak země v současnosti uznávají rovnocennost systémů právních úprav a dohledu jiných jurisdikcí, jež jsou příčinou stávající roztříštěnosti světových trhů finančních služeb, docílením obecné shody na tom, že rozhodnutí o rovnocennosti by mělo být výsledkem transparentního posouzení toho, zda pravidla každé jurisdikce dosahují stejných cílů, a že ačkoli by se toto rozhodnutí mělo opírat o včasné a časté dvoustranné rozhovory, může být jednostranné, není-li vzájemné uznání možné;

k)  zajistila, aby Komise v souladu se zásadou proporcionality činnosti EU, jež je zakotvena ve Smlouvě o fungování EU (SFEU), nepřistupovala v dohodě TISA na požadavky týkající se domácí regulace, jež přesahují rámec toho, co je nezbytné k dosažení výše uvedených cílů;

l)  zajistila, aby TISA přispívala k zmírnění dvojího zdanění a nijak neusnadňovala či nenabízela prostor pro daňové podvody, daňové úniky, agresivní daňové plánování nebo praní peněz v oblasti finančních služeb; dále aby zajistila, ale TISA podněcovala své smluvní strany, zejména ty čtyři země, které jsou také na evropské černé listině daňových rájů, aby přijaly a dodržovaly společný standard pro oznamování OECD (CRS) pro automatickou výměnu informací pro daňové účely, doporučení OECD proti oslabování daňové základny a přesouvání zisku (BEPS), celosvětové standardy Finančního akčního výboru (FATF) proti praní peněz a financování terorismu, v souladu s doporučením Komise týkajícím se opatření, která mají pobídnout třetí země k uplatňování minimálních standardů řádné správy v oblasti daní ze dne 6. prosince 2012(12);

m)  uplatňovala uvážlivý přístup, pokud jde o přeshraniční toky finančních údajů, a přijala zákaz opatření, jež neoprávněně brání předávání informací nebo zpracovávání finančních údajů na území nebo mimo území země, a současně zajistila ochranu osobních údajů (jež je v souladu s článkem 8 Evropské listiny základních práv považována za základní právo), soukromí a důvěrnosti osobních záznamů a účtů, a vylepšila tak ujednání o finančních službách jakožto součásti dohody GATS; zajistila tedy, aby veškerá ujednání v rámci TISA byla v plném souladu s revidovaným nařízením EU o ochraně údajů;

n)  v souvislosti s nákupem finančních služeb veřejnými subjekty zajistila, aby byla v rámci jednání chráněna a prosazována nedávno přijatá pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek, zejména pokud jde o přístup MSP k veřejným zakázkám, kritéria způsobilosti zaměřená na nejlepší poměr kvality a ceny, nikoli na nejnižší cenu, vyhrazené trhy pro podniky sociální ekonomiky, možnost smluvních orgánů posílit spolupráci uvnitř společenství a zachování prahových hodnot pro vyloučení z nabídkových řízení podle evropských a mezinárodních pravidel;

o)  zajistila co nejvyšší úroveň transparentnosti, dialogu a zodpovědnosti v průběhu celého procesu jednání, v souladu se závazkem Komise podle SFEU; zajistila, aby členové Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu dostávali veškeré dokumenty týkající se jednání o TISA a aby členové příslušných výborů Evropského parlamentu měli přístup ke konsolidovaným dokumentům z jednání a informacím, které se týkají jejich oblasti působnosti; ještě posílila výrazný trend ke zvyšování transparentnost vůči veřejnosti nastolený po evropských volbách v roce 2014, jehož dosavadním výsledkem bylo například zveřejnění nabídek přístupu na trh učiněných EU a mandátu, který udělila Rada;

p)  co nejdříve zveřejnila nezávislé hodnocení dopadu na udržitelnost obchodu a po ukončení jednání je podle jeho výsledků příslušně aktualizovala;

q)  v souladu s články 14 a 106 a protokolem č. 26 SFEU vyloučila ze závazků EU stávající a budoucí služby obecného zájmu, jakož i služby všeobecného hospodářského zájmu (mimo jiné včetně těch, které se týkají vodohospodářství, zdravotnictví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení a vzdělávání); zajistila, aby si evropské, vnitrostátní a místní orgány zachovaly v plném rozsahu své oprávnění zavádět, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají zadávání, organizace, financování a poskytování veřejných služeb; uplatňovala tuto výjimku bez ohledu na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

14

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Theodor Dumitru Stolojan, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Matt Carthy, Philippe De Backer, Ashley Fox, Doru-Claudian Frunzulică, Ildikó Gáll-Pelcz, Marian Harkin, Barbara Kappel, Verónica Lope Fontagné, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Alessia Maria Mosca, Michel Reimon, Maria João Rodrigues

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Agnes Jongerius, Anneleen Van Bossuyt, Igor Šoltes

3.12.2015

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatel: Thomas Händel

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že je důležité, aby signatáři TISA plně a účinně ratifikovali, provedli a prosazovali osm hlavních pracovních úmluv MOP; vyzývá signatáře TISA, aby dodržovaly a propagovaly další příslušné úmluvy a dohody MOP a rezoluce OSN, k nimž patří mimo jiné úmluva C94 o pracovněprávních ustanoveních, Agenda důstojné práce a Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin;

2.  požaduje, aby byly dohodnuté normy MOP a jiné normy právě vynutitelné; domnívá se, že jakákoli budoucí dohoda o obchodu se službami musí zahrnovat ustanovení o mechanismech kontroly a prosazování, které by odrazovaly společnosti od porušování pracovních a sociálních práv, včetně kolektivních dohod; požaduje, aby v případech, kdy vyvstanou spory týkající se pracovněprávních ustanovení, byly tyto spory – po zohlednění stanovisek orgánů dohledu MOP – řešeny pomocí mechanismu řešení sporů, v jehož rámci by bylo možné i ukládat sankce;

3.  žádá, aby byly přijaty kroky, které zajistí, že TIA bude významným a spravedlivým způsobem přispívat k vytváření pracovních míst a stanoví náročné obchodní normy týkající se hlavních problémů 21. století, k nimž patří zejména nadále přetrvávající krize zaměstnanosti v některých členských státech, růst nerovností, nezaměstnanost mladých lidí a ostatní sociální problémy, a bude prosazovat vyšší úrovně ochrany pracovních a environmentálních norem s cílem bojovat proti všem formách sociálního dumpingu a zajistit dodržování zákazu diskriminace;

4.  konstatuje, že odvětví služeb má v hospodářství EU klíčovou úlohu, neboť tvoří 70 % hospodářské činnosti a vytváří 90 % nových pracovních míst; uznává zároveň, že 90 % celosvětového růstu spadá do oblasti mimo EU, a trvá proto na zásadním významu zabezpečování nových možností přístupu na trh pro signatáře smlouvy a zabezpečení spravedlivého, nediskriminačního a nestranného zacházení s poskytovateli služeb; připomíná významnou úlohu, kterou hraje odvětví služeb při vytváření kvalifikovaných pracovních míst v EU; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby dohoda vedla k naplnění svého potenciálu v oblasti tvorby pracovních míst v EU; domnívá se, že dohoda musí rovněž vést k posílení a zdokonalení platných norem s cílem rozšířit jejich používání na multilaterální úrovni;

5.  zdůrazňuje, že uzavření vyvážené dohody by vytvořilo silný potenciál pro udržitelný a inkluzivní růst a pro vytváření nových kvalifikovaných pracovních míst; očekává, že se budou brát v úvahu zejména překážky, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, zvláště vzhledem k jejich důležité úloze největšího zdroje nových pracovních příležitostí;

6.  zdůrazňuje, že příležitosti, které dohoda TISA představuje pro internacionalizaci evropských společností, musí být doprovázeny skutečnými politikami, které by pracovníkům pomáhaly přizpůsobit se novému prostředí; zdůrazňuje, že by tyto kroky mohly doprovázet finanční mechanismy, které má Evropská unie zavedené, jako například Evropský sociální fond;

7.  požaduje, aby v případě, že by jakékoli ustanovení konečné dohody TISA mělo ohrožovat normy ve výše uvedených oblastech nebo být s těmito normami v rozporu, byl jeho Výbor pro zaměstnanost a sociální věci neprodleně informován, aby byl dostatek prostoru pro diskusi a přijímání příslušných rozhodnutí;

8.  zdůrazňuje, že zvyšování mobility musí být doprovázeno přísnými sociálními a pracovními normami, aby pracovníci byli chráněni před vykořisťováním; je zvlášť znepokojen důsledky složitých přeshraničních subdodavatelských řetězců, ve kterých se stává velmi obtížné zajišťovat a kontrolovat dodržování předpisů; zdůrazňuje, že při prevenci a monitorování zneužívání mají nepostradatelnou úlohu inspektoráty práce a odbory; vyzývá k zefektivnění přeshraničního přístupu k údajům v EU;

9.  vyzývá proto Komisi, aby navrhla právní předpisy EU, které by zajistily odpovědnost, zejména v rámci dlouhých subdodavatelských řetězců, a domnívá se, že taková odpovědnost se musí vztahovat i na společnosti z třetích zemí a musí být v takových případech vymahatelná;

10.  zdůrazňuje, že zvláště inspekce práce se potýkají s problémy při kontrolách společností, které zaměstnávají migrující pracovníky a pracovníky vyslané ze zemí EU a ze třetích zemí; vyzývá členské státy, aby pro výkon inspekcí práce navýšily počty zaměstnanců a prostředky, aby splnily cíl spočívající v zajištění jednoho inspektora práce na 10 000 pracovníků, což je v souladu s doporučeními MOP;

11.  naléhavě žádá Komisi, aby sledovala sociální cíl, který si sama vyjednávání o TISA během stanovila v podobě „pracovněprávní doložky“; připomíná, že v zájmu kvality služeb musí být zaručeny předpisy upravující na evropské nebo vnitrostátní úrovni sociální věci a pracovní podmínky stejně jako kolektivní smlouvy; připomíná, že nesmí dojít k tomu, aby byly negativně ovlivněny politiky členských států a případně EU v oblasti sociálních věcí a zaměstnanosti a v oblasti pracovních podmínek;

12.  vyzývá proto k tomu, aby byly pracovní normy vyloučeny z definice necelních nebo technických překážek obchodu a aby byli do procesu regulatorní spolupráce v rámci vyváženého zastoupení zapojeni sociální partneři, a to s cílem zajistit, aby spolupráce v oblasti regulace neomezovala pravomoci vlád a Evropského parlamentu přijímat právní předpisy ve veřejném zájmu a nevedla k oslabení pracovních norem, včetně norem bezpečnosti a ochrany zdraví;

13.  domnívá se, že všichni pracovníci bez ohledu na to, ze které země pocházejí, musí požívat přinejmenším stejných práv a podmínek zaměstnání jako státní příslušníci státu, kde je práce vykonávána; dále se domnívá, že budoucí dohoda o obchodu se službami musí v každém případě obsahovat ustanovení bránící společnostem v tom, aby při vyjednáváních o kolektivních smlouvách a řešení pracovněprávních sporů využívaly pracovníky ze třetích zemí s cílem obcházet nebo oslabovat práva zaměstnanců na protestní akce;

14.  v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26 SEU požaduje, aby byly učiněny kroky s cílem vyloučit z oblasti působnosti dohody stávající a budoucí služby obecného zájmu a služby všeobecného hospodářského zájmu (mimo jiné včetně těch, které se týkají vodohospodářství, nakládání s odpady, zdravotnictví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení a vzdělávání), a to tím, že si evropské, vnitrostátní a místní orgány uchovají plné právo zavádět, přijímat, zachovávat či rušit jakákoli opatření, která se týkají pořizování, organizace, financování a poskytování veřejných služeb bez ohledu na to, jakým způsobem jsou tyto služby poskytovány nebo financovány, a zajistit, aby byly z vyjednávání vyloučeny systémy sociálního zabezpečení;

15.  dále trvá na tom, že pokud jde o přístup na trh nebo závazky národního zacházení, neměla by být do dohody vložena doložka o zachování stávajícího stavu ani doložka znemožňující návrat k původnímu stavu;

16.  žádá Komisi, aby zajistila, aby se při zadávání veřejných zakázek mohla uplatňovat ekologická a sociální kritéria, včetně kritérií rovnosti mužů a žen; trvá na tom, že obchodní dohody by za žádných okolností neměly mít vliv na ustanovení směrnice o veřejných zakázkách, která zajišťují vymahatelnost pracovněprávních předpisů a umožňují, aby veřejní zadavatelé používali zvláštní ustanovení v případě sociálních, zdravotnických a jiných služeb poskytovaných přímo jednotlivcům; připomíná Komisi, že otázky regulace koncesí na služby jsou velmi citlivé a že je nutné zachovat politický prostor pro reakci na neúspěšné modely partnerství soukromého a veřejného sektoru;

17.  domnívá se, že jednání o další liberalizaci přeshraničních služeb EU by mělo být spojeno s opatřeními v oblasti sociální ochrany, jako jsou systémy minimálního příjmu, v souladu s vnitrostátními postupy, dokud nebude existovat celounijní spolupráce týkající se zaručení pracovních podmínek podle příslušných pracovních a sociálních předpisů a kolektivních smluv dané země, kde jsou služby, a tedy práce poskytovány; domnívá se, že tím by neměla být dotčena příznivější ustanovení právních předpisů nebo smluv platná ve vysílající zemi;

18.  domnívá se, že nesmí být oslabována pravomoc států přijímat sociální a ekologicky odpovědné politiky zadávání služeb reagující na společenské a environmentální potřeby, z čehož vyplývá, že všechny dohody by měly respektovat úmluvu č. 94 MOP týkající se pracovněprávních ustanovení veřejnoprávních smluv;

19.  vybízí evropské orgány, aby pokračovaly v provádění důkladných nezávislých studií posouzení sociálního dopadu, které se zaměří na potenciální dopad TISA na sociální situaci a situaci zaměstnanosti v EU a jiné strany dohody, zejména pokud se jedná o dostupnost, cenovou dosažitelnost, kvalitu, přístupnost a nediskriminační rovný přístup ke službám obecného zájmu a službám obecného hospodářského zájmu; požaduje, aby byly zveřejňovány a průběžně aktualizovány statistické prognózy týkající se zániku a vytváření pracovních míst vlivem případné dohody, a Komise tak mohla včas přijmout opatření na podporu postižených regionů nebo členských států, požaduje kromě toho zavedení monitorovacího systému k předcházení jakýmkoli případům porušování;

20.  domnívá se, že EU by v rámci aktuálního režimu 1 v rámci GATS měla přijímat jen velmi omezené závazky, co se týká budoucích ustanovení, aby neoslabovala přísné pracovní standardy a podmínky platné v EU prostřednictvím poskytování služeb dodávaných ze třetích zemí, zejména pokud se jedná o odvětví informačních a komunikačních technologií;

21.  je toho názoru, že regulační překážky by se měly omezit, aby se zajistilo, že mobilita vysoce kvalifikovaných pracovníků bude výhodná nejen pro evropské společnosti, ale také pro evropské pracovníky; opakuje, že je důležité zajistit, aby dohoda TISA nebránila v žádném případě uplatňování norem v oblasti zaměstnanosti a norem sociálních, mezi jinými i norem pro vysílání pracovníků;

22.  připomíná, že ustanovení dohody TISA týkající se dopravního odvětví by neměla poškozovat evropské pracovníky v tomto odvětví; naléhavě žádá Komisi, aby stanovila jasná omezení pro kabotáž, aby se zabránilo sociálnímu dumpingu;

23.  požaduje jasnou definici pracovníků, na něž se vztahuje příloha o režimu IV;

24.  domnívá se, že dohoda musí plně respektovat signatářů změnit nebo stáhnout položku ze svého seznamu, jak je uvedeno v článku XXI nařízení GATS; očekává, že dohoda, a zvláště příloha o režimu IV, bude obsahovat ustanovení, jejichž cílem bude zabránit vykořisťování zahraničních pracovníků v rámci pracovně právních vztahů, a bezpečnostní doložku, na jejichž základě budou moci všichni účastníci TISA uplatnit jakákoli nezbytná ochranná opatření, pokud by byl vyvíjen tlak na domácí mzdy, pokud by byla ohrožena práva domácích pracovníků nebo by byly porušovány další smluvené normy;

25.  vyzývá k přijetí dalších kroků k otevření trhu s veřejnými zakázkami ve všech zemích, které jednají o dohodě TISA; zdůrazňuje, že pro získání zakázek musí společnosti dodržovat základní pracovní a sociální normy MOP; domnívá se, že zakázky by neměly být přidělovány pouze na základě ceny, avšak současně tato opatření nesmí fungovat jako určitý druh obchodní překážky;

26.  vyzdvihuje úsilí, které Komise vynaložila, aby byla jednání co možná nejtransparentnější; vyzývá nicméně k tomu, aby se i nadále a v ještě větší míře pokračovalo ve stávajícím úsilí o zvýšení transparentnosti jednání v souladu s doporučeními, která vydala evropská veřejná ochránkyně práv k TTIP, tj. tak, že budou dokumenty související s dohodou TISA zveřejňovány; vyzývá k přijetí opatření na posílení soustavného a transparentního zapojení vnitrostátních parlamentů a všech příslušných ministerstev na úrovni členských států; zdůrazňuje významnou úlohu zainteresovaných subjektů, občanské společnosti a sociálních partnerů a jejich odbornosti, a vyzývá Komisi a členské státy, aby je zapojily a úzce s nimi po celou dobu jednání o TISA spolupracovaly, zvláště v otázkách možných dopadů jakékoli obchodní dohody týkající se služeb na trh práce; vyzývá veškeré zainteresované subjekty k aktivní účasti a k tomu, aby předkládaly iniciativy, vznášely připomínky, nadnášely problematické otázky a poskytovaly informace, které jsou pro jednání relevantní, a naléhavě žádá Komisi, aby podněty sociálních partnerů a občanské společnosti lépe zohlednila;

27.  domnívá se, že je třeba zachovat zemím možnost provádět testy ekonomické potřebnosti;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že Parlament nebyl konzultován předtím, než Rada přijala mandát; domnívá se, že tak byla promarněna příležitost pro zajištění toho, aby jednání proběhla co nejdemokratičtěji a aby se jich od samého počátku účastnili ti, na něž bude mít TISA pravděpodobně největší dopad;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že v současnosti neexistují statistiky ani data týkající se pohybu fyzických osob (režim IV) v rámci již existující Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS); bere na vědomí záměr zařadit podobnou kapitolu do dohody TISA; poukazuje na důležitost monitorování této kategorie poskytovatelů služeb, má-li se zamezit zneužívání a vykořisťování pracovníků ze třetích zemí; vyzývá Komisi, aby urychleně shromáždila a předložila informace o počtu a typu poskytovatelů služeb vstupujících do EU prostřednictvím ustanovení režimu IV dohody v GATS, včetně informací o době trvání jejich pobytu; zdůrazňuje, že jakákoli ustanovení režimu IV se musí dotýkat pouze vysoce kvalifikovaných odborníků, tj. osob, které absolvovaly vysokoškolské nebo rovnocenné magisterské studium nebo jsou zaměstnané na vyšší manažerské pozici, přičemž doba trvání jejich pobytu v EU musí odpovídat konkrétnímu účelu, musí být přesně stanovena, časově vymezena a vyhovovat přesně daným podmínkám;

30.  dále požaduje, aby byla přijata směrnice EU, která by harmonizovala a monitorovala tok jednotlivých poskytovatelů služeb z řad příslušníků třetích zemí vstupujících do EU prostřednictvím těchto ustanovení, a která by pro jejich vstup a pobyt stanovovala podmínky;

31.  zdůrazňuje, že členské státy si musí udržet svou plnou svrchovanost v rozhodování o tom, zda se k dodržování jakýchkoli budoucích ustanovení režimu IV zavázat, či nikoli; dále zdůrazňuje, že o tom, která odvětví mají být do těchto ustanovení zahrnuta, musí ve všech případech rozhodováno spolu se sociálními partnery a v plné spolupráci s nimi;

32.  zdůrazňuje, že před přijetím jakýchkoliv nových závazků týkajících se globálního obchodu se službami musí Komise předložit obsáhlé posouzení dopadu všech stávajících režimů dohody GATS na hospodářství a pracovní trh od vstupu této dohody v platnost; vyzývá dále Komisi k tomu, aby co možná nejdříve předložila posouzení dopadu dohody TISA, co se týká pracovních podmínek, možných účinků z hlediska nespravedlivé hospodářské soutěže a jakéhokoli zhoršení situace v některých odvětvích v důsledku zvýšené konkurence ze třetích zemí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

11

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lynn Boylan, Mircea Diaconu, Tania González Peñas, Paloma López Bermejo, Csaba Sógor, Monika Vana, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Diane James, Martina Michels, Estefanía Torres Martínez

3.12.2015

STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatel: David Borrelli

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

v souvislosti s probíhajícím jednáním o dohodě TISA předkládá Komisi následující doporučení:

pokud jde o obecný přístup:

1.  zajistit: maximální transparentnost a odpovědnost, přístup k dokumentům týkajícím se jednání a konzultace s občanskou společností, podniky a sociálními partnery; aby pro poskytovatele služeb z EU i ze třetích zemí platila naprosto stejná pravidla; reciprocitu obou stran na všech úrovních, která by byla odrazem jejich stejných ambicí; včasné a důkladné posuzování dopadů; maximální úsilí o to, aby dohoda TISA byla skutečně mnohostranná sjednáním doložky o přistoupení k dohodě a vstřícným postojem vůči těm, kdo mají stejné ambice jako smluvní strany;

2.  zaručit: neomezenou schopnost členských států přijímat předpisy, poskytovat a financovat stávající a budoucí veřejné služby a služby všeobecného hospodářského zájmu na všech úrovních; věnování zvláštní pozornosti telekomunikačním a energetickým službám, které mají zásadní význam pro občany a společnosti a přispívají k soudržnosti, elektronickému obchodování a podnikatelské činnosti nepoškozujícím životní prostředí a ke vzniku vysoce kvalitních pracovních míst; soulad s právními předpisy EU o ochraně údajů a soukromí;

pokud jde o telekomunikační trh:

3.  zajistit: aby dohoda TISA přinášela spotřebitelům a podnikům v EU, zejména malým a středním podnikům a podnikatelům, jednoznačné výhody; aby společnosti ze třetích zemí z oligopolních trhů nevyužívaly roztříštěnosti trhu EU; rovné podmínky pro všechny poskytovatele;

4.  zaručit: aby poskytovatelé ze zemí EU v signatářských zemích dohody TISA měli spravedlivý a vyvážený přístup na trh neomezovaný necelními překážkami a překážkami přeshraničního obchodu, včetně regulačních a licenčních požadavků, asymetrických norem, technologických předpisů a omezení a pravidel pro sdílení infrastruktury (zejména pro poslední úsek), které podporují zavedené subjekty; aby signatářské země dohody TISA respektovaly zásadu otevřeného a nediskriminačního přístupu poskytovatelů služeb k internetu;

5.  zabránit přijímání nových závazků, které by mohly ohrozit regulaci EU; zachovat pravomoci regulačních orgánů EU; prosazovat zásadu otevřené správy internetu; zaručit, aby všichni signatáři dohody TISA měli nezávislý regulační orgán v oblasti telekomunikací.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORUPOŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.12.2015

 

 

 

3.12.2015

STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatel: Wim van de Camp

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  v souvislosti s probíhajícími jednáními o dohodě o obchodu se službami doporučuje Komisi, aby:

i)  měla na paměti, jaký význam mají přepravní a doručovací služby a cestovní ruch pro evropské hospodářství a zaměstnanost vzhledem k tomu, že 40 % veškerého obchodního loďstva světa vlastní evropští majitelé, letecký průmysl produkuje přes 5 milionů pracovních míst a více než polovina výroby železničních zařízení a železničních služeb na světě pochází z evropského železničního průmyslu a že železniční doprava zůstává důležitá pro logistiku EU; uznala potenciál odvětví dopravy, pokud jde o snížení míry nezaměstnanosti v Evropě; uznala dopad liberalizace obchodu se službami na odvětví cestovního ruchu;

ii)  zajistila, že jednání zohlední rychlý vývoj v odvětví dopravy a rostoucí význam druhů dopravy, které nabízí kolaborativní ekonomika, pro každodenní život obyvatel Evropy;

iii)  zdůraznila, že právní předpisy EU a členských států zajišťují podporu zaměstnanců, a to i pokud jde o jejich bezpečnost a jistotu práce; poukázala na to, že všichni poskytovatelé služeb uvnitř EU, ať už jde o zahraniční nebo domácí subjekty, musí tyto právní předpisy dodržovat; zohlednila, že kvalita služeb je nerozlučně spjata s kvalitou pracovních míst a uplatňovanými regulačními rámci; brala zřetel na sociální a environmentální udržitelnost dohody; se nedopouštěla nespravedlivého narušování trhu a aby zaručila dodržování stávajících sociálních práv;

iv)  zohlednila význam služeb obecného zájmu v odvětví dopravy a závazků veřejné služby, jakož i přínos tohoto odvětví k sociální a územní soudržnosti;

v)  posílila ustanovení o právech cestujících ve vztahu ke všem dopravním prostředkům, tak aby dohoda byla přínosná i pro spotřebitele.

vi)  si vytyčila dlouhodobý cíl, v jehož rámci by usilovala o lepší kvalitu dopravních služeb a vyšší bezpečnostní normy a také zkrácení dopravních lhůt, čímž by se stimulovala výkonnost a inovace v této oblasti;

vii)  zajistila, aby se jednání zabývala odvětvím dopravy a cestovního ruchu smysluplně a v duchu vzájemnosti; zachovala politický prostor k reakci na negativní vývoj v odvětví dopravy a poštovních a doručovacích služeb; dodržovala zásadu nediskriminace; vyloučila z působnosti dohody služby veřejné dopravy;

viii)  zohlednila negativní zkušenosti s liberalizací, jako jsou např. škodlivé dopady na kvalitu služeb, pracovní podmínky a bezpečnost a zajištění dopravy;

ix)  podporovala jednání o předpisech, na nichž se budou řešit otázky transparentnosti, termínů, spravedlivého procesu, zbytečné zátěže, nediskriminace a prostředků nápravy, a zároveň stále požadovala, aby zahraniční společnosti, které chtějí nabízet přepravní či doručovací služby v EU, splňovaly platné regulační normy EU; vyzvala třetí země, aby prostřednictvím zvláštních informativních dokumentů zveřejnily své právní předpisy, které tuto oblast upravují, s cílem podpořit jednodušší a účinnější dialog;

x)  vyloučila z oblasti působnosti dohody TiSA všechny služby, které se týkají veřejné dopravy a poštovních služeb, jsou-li poštovní služby zajišťovány veřejným subjektem;

xi)  řešila restrikce uvalované některými zeměmi v souvislosti se zahraničním vlastnictvím a kontrolou leteckých společností, jakož i kabotážními právy; z dlouhodobého hlediska usilovala o závazná pravidla mezinárodního obchodu pro odvětví letectví, a zároveň měla na vědomí, že odpovědnost za regulaci ekonomických a bezpečnostních záležitostí nese Mezinárodní organizace pro civilní letectví; pokud významní obchodní partneři nebudou ochotni učinit znatelný pokrok, prověřila jiné možnosti zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže pro evropské dopravce;

xii)  připomněla, že námořní doprava hraje ve světovém hospodářství zásadní roli jako průmyslové odvětví i jako zprostředkovatel mezinárodního obchodu; podpořila vznik srozumitelného textu jasně stanovujícího závazek zajistit přístup do přístavů a na trh a režim národního zacházení pro služby mezinárodní námořní dopravy;

xiii)  se chopila této příležitosti k tomu, aby stávající právní předpisy a postupy v námořní dopravě vnesla do právně závazného mezinárodního dokumentu, který zabrání budoucím protekcionistickým opatřením, která by mohly zúčastněné strany chtít zavést, a aby zajistila soulad s mezinárodními normami, například normami stanovenými Mezinárodní námořní organizací a Mezinárodní organizací práce;

xiv)  řešila a odstranila stávající omezení týkající se služeb námořní dopravy a aby usilovala o reciprocitu, jelikož společnostem EU je velmi často bráněno v přístupu k určitým segmentům trhu v zahraničí, které jsou naopak v EU zahraničním společnostem otevřeny, například v odvětví námořní dopravy na krátké vzdálenosti a kabotáže;

xv)  zachovala práva členských států, pokud jde o stávající vnitrostátní předpisy a vydávání vnitrostátních předpisů v budoucnosti a o dvoustranné či mnohostranné dohody týkající se silniční dopravy, a to i s ohledem na požadavky pro vydávání povolení k tranzitu;

xvi)  se postavila proti přijetí jakýchkoli závazků, pokud jde o silniční dopravu, zejména v souvislosti s režimem 4, jelikož tyto závazky by mohly vést k přeshraničnímu pohybu pracovníků bez jakékoli zaměstnanecké ochrany a k podrývání vyspělejších pracovněprávních předpisů v hostitelských zemích;

xvii)  zajistila, že lepší přístup doručovacích služeb k trhům třetích zemí nenaruší stávající povinnosti univerzální služby v poštovním odvětví; uznala zásadní úlohu univerzálních poštovních služeb při podpoře sociální, hospodářské a územní soudržnosti; posílila tyto univerzální služby;

2.  vyjadřuje politování nad dosud evidentním nedostatkem transparentnosti a skutečností, že Parlament neměl příležitost vyjádřit své vlastní stanovisko předtím, než Rada přijala svůj vyjednávací mandát;

3.  vyzývá k tomu, aby všechny dokumenty týkající se jednání o dohodě TiSA byly poskytnuty všem poslancům Evropského parlamentu a aby všechny vyjednávací texty byly zveřejněny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

14

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Isabella De Monte, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Stelios Kouloglou, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Markus Pieper, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Claudia Schmidt, Keith Taylor, Pavel Telička, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Fabio De Masi, Bas Eickhout, Markus Ferber, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Werner Kuhn, Massimo Paolucci, Franck Proust, Olga Sehnalová, Patricija Šulin, Ruža Tomašić, Matthijs van Miltenburg

16.11.2015

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatelka: Monika Vana

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává potřebu aktualizovat stávající zastaralý režim dohody GATS a usnadnit obchod s novými službami; uznává hodnotu služeb v EU a v celém světě a konstatuje, že podle Komise bude růst zaměstnanosti v EU mezi lety 2015 a 2025 poháněn pracovními místy v odvětví služeb, kdy 90 % nových pracovních míst bude v odvětvích služeb, zejména ve vysoce kvalifikovaných odvětvích, jako jsou odborné služby, obchodní služby a informační technologie; konstatuje rovněž, že služby představují přibližně 70 % ekonomiky EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souvislosti s probíhajícím jednáním o dohodě o obchodu se službami (TISA) prosazovaly cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedené v článku 174 SFEU;

2.  znovu opakuje, že poskytování služeb v EU se zakládá na zásadách všeobecného přístupu, kvality, bezpečnosti, cenové dostupnosti a rovného zacházení, které mají být dodržovány vždy, ve všech městech a regionech; je přesvědčen, že tyto zásady by smlouvou TiSA neměly být omezeny; znovu zdůrazňuje, že je důležité, aby veřejné služby zvláštního charakteru, jako je vodní hospodářství, nadále zůstaly v pravomoci členských států, aby se předešlo negativním dopadům na hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

3.  připomíná, že politika soudržnosti EU je stěžejním investičním nástrojem sloužícím nejen k dosažení cílů strategie Evropa 2020, ale také k řešení naléhavých společenských a hospodářských potřeb; zdůrazňuje, že její základní zásady a cíle musí být v kontextu dohody TISA udrženy a posíleny;

4.  je přesvědčen, že liberalizace obchodu se službami může podpořit regionální růst prostřednictvím zvýšených investičních příležitostí na regionální a místní úrovni; znovu opakuje, že tato liberalizace by měla respektovat politický, sociální a kulturní model EU a základní zásady zakotvené ve smlouvách o EU;

5.  vyzývá Komisi a vlády členských států, jež jí daly mandát k vyjednávání, aby sledovaly a hodnotily dopad dohody TISA na soudržnost a místní a regionální správu v EU, a to zejména v průběhu procesu vyjednávání; vyzývá Komisi, aby shromáždila a zpřístupnila úplné a srovnatelné údaje a zahrnula k nim posouzení územních dopadů; žádá Komisi, aby v kontextu vyjednávání o dohodě TISA zohledňovala pravomoci místních a regionálních orgánů;

6.  zdůrazňuje, že dohoda TISA by neměla narušit pravomoci místních a regionálních orgánů, které jsou odpovědné za velkou část veřejných investic alokovaných v rámci politiky soudržnosti EU a jež jsou rovněž aktivně zapojeny do poskytování klíčových veřejných služeb na celém území, dohoda TISA by ani neměla oslabit jejich schopnost podporovat místní a regionální rozvoj a chránit obecné zájmy svých občanů; znovu opakuje, že dohodou TiSA nesmí být dotčeny pravomoci členských států a místních a regionálních orgánů a že by členské státy a místní a regionální orgány měly mít právo regulovat poskytování služeb a zavádět na svém území nové právní akty k dosažení svých cílů veřejné politiky; doufá, že tyto zřetele budou při jednání brány v úvahu, aby bylo zajištěno plné provádění politiky soudržnosti s tím, že regionální a místní orgány budou moci svobodně zastupovat zájmy svých občanů;

7.  zdůrazňuje důležitost veřejných služeb a potřebu respektovat pravomoci místních a regionálních orgánů, jak stanoví Smlouvy a jejich protokol 26, jakož i ustanovení o domácí regulaci a zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že by rovněž měla být respektována jejich výsada vytvářet nové veřejné služby v budoucnosti; vítá proto skutečnost, že Komise veřejně a opakovaně prohlásila, že vyloučí z jednání o dohodě TISA veřejné služby, a vyzývá ji tedy, aby zajistila, že stávající a nové služby obecného zájmu včetně služeb obecného hospodářského zájmu zůstanou mimo oblast působnosti dohody TISA tak, aby zajistila, že si vnitrostátní a případně místní orgány udrží plné právo zavádět, přijímat, udržovat nebo odvolávat jakákoli opatření týkající se zadávání, organizace, financování a poskytování veřejných služeb, jak to stanoví Smlouvy; dále je přesvědčen, že je potřebné regulovat pohyb poskytovatelů profesionálních služeb;

8.  je přesvědčen, že jednání o dohodě TISA jsou pro hospodářství EU čím dále důležitější; zdůrazňuje, že jednání o dohodě TISA mohou poskytnout příležitost posílit celosvětový obchod založený na pravidlech, který bude otevřený a transparentní, bude respektovat standardy EU, zejména ohledně ochrany údajů, a zvýší reciprocitu, pokud jde o přístup na trh;

9.  připomíná, že sociální modely, jež přijaly členské státy, se neuplatňují pouze na povinnost týkající se poskytování, kontinuity a kvality veřejných služeb, nýbrž rovněž na demokratický dohled občanů nad nimi; vyzývá tudíž Komisi, aby pokračovala s veřejnou konzultací tak, že se zapojí a bude konzultovat místní a regionální orgány, hospodářské a sociální partnery a organizace občanské společnosti, a bude jejich názory začleňovat do směrnic pro jednání v kontextu vyjednávání o TISA, to s ohledem na jejich zásadní úlohu v regulaci a poskytování veřejných služeb, hospodářského růstu a vytváření pracovních míst; v tomto směru vítá ustavení schůzí dialogu s občanskou společností ze strany Komise a aktuální úsilí o to, aby pozice EU v jednání o TiSA byla co nejtransparentnější prostřednictvím pravidelného podávání zpráv o vývoji procesu vyjednávání.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Victor Boştinaru, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Julia Reid, Terry Reintke, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andor Deli, Josu Juaristi Abaunz, Ivana Maletić, Jan Olbrycht, Demetris Papadakis, Tonino Picula, Claudia Schmidt, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Milan Zver

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg, Claudiu Ciprian Tănăsescu

24.11.2015

STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)

(2015/2233(INI))

Navrhovatel: Jan Philipp Albrecht

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na doporučení Rady ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(13),

A.  vzhledem k tomu, že Unie je vázána Listinou základních práv Evropské unie, včetně jejího článku 8 týkajícího se práva na ochranu osobních údajů, a článkem 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkajícího se stejného základního práva, což představuje klíčový pilíř primárního práva EU, jenž musí být v plné míře dodržován všemi mezinárodními dohodami;

B.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je článkem 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) vázána mj. k dodržování hodnot, jako jsou demokracie a právní stát;

C.  vzhledem k tomu, že Unie je články 20 a 21 Listiny základních práv a svobod vázána k dodržování zásad rovnosti před zákonem a nediskriminace;

D.  vzhledem k tomu, že v článku 1 a čl. 10 odst. 3 SEU se stanoví, že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“; vzhledem k tomu, že transparentnost a otevřený dialog mezi partnery, včetně občanů, mají během jednání i ve fázi provádění mimořádný význam; vzhledem k tomu, že Parlament podporuje výzvu veřejného ochránce práv k transparentnímu přístupu;

E.  vzhledem k tomu, že pokračující jednání o mezinárodních obchodních dohodách, včetně jednání o dohodě o obchodu službami (TiSA), se rovněž dotýkají mezinárodních toků dat, přičemž zcela vylučují otázky ochrany soukromí a ochrany údajů, které budou projednávány paralelně

F.  vzhledem k tomu, že návrh textu týkající se elektrického obchodu v dohodě TiSA předložený USA by byl v naprostém rozporu s veškerými předpisy a zárukami EU týkajícími se předávání osobních údajů do třetích zemí; vzhledem k tomu, že si Parlament vyhrazuje právo vyjádřit stanovisko po konzultaci jakéhokoli budoucího znění návrhů dohody TiSA;

1.  doporučuje Komisi, aby:

  a)  zajistila, aby dohoda tím, že do ní bude zahrnuta právně závazná a suspenzivní doložka o lidských právech jakožto standardní součást obchodních dohod EU se třetími zeměmi, zaručovala plné dodržování norem základních práv EU;

  b)  jako klíčovou prioritu do dohody začlenila komplexní a jednoznačnou horizontální doložku založenou na článku XIV Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS), jež zcela vyjímá stávající a budoucí právní rámec EU na ochranu osobních údajů z dohody, aniž by byla stanovena podmínka souladu s ostatními částmi TiSA, a zajistila, aby dohoda neumožňovala vymáhání výjimek na dodávku služeb na základě příslušných pravidel Světové obchodní organizace (Články XIV a XIVa GATS);

  c)  zajistila, aby bylo možné předávat osobní údaje mimo Unii pouze tehdy, budou-li dodržena ustanovení právních předpisů EU na ochranu osobních údajů o předávání do třetích zemí; jednala o ustanoveních týkajících se toku osobních údajů pouze tehdy, bude-li v plné míře zaručeno a respektováno uplatňování právních předpisů EU na ochranu údajů;

  d)  odmítla ustanovení týkající se ochrany osobních údajů v návrhu USA kapitoly TiSA o elektronickém obchodu;

  e)  si byla vědoma toho, že právní předpisy EU o předávání osobních údajů mohou zakázat zpracovávání těchto údajů ve třetích zemích, nesplňují-li normu odpovídající úrovně ochrany EU; trvala na tom, aby byla veškerá ustanovení dohody týkající se lokalizace zařízení a subjektů zpracovávajících údaje v souladu s předpisy EU o předávání údajů; spolupracovala s třetími zeměmi na vhodném uspořádání, s cílem přijmout odpovídající vysoké standardy ochrany údajů v celém světě,

  f)  plně zohledňovala potřebu transparentnosti a odpovědnosti během celého procesu jednání a splnila své povinnosti podle čl. 218 odst. 10 SFEU, který byl nedávným rozsudkem Evropského soudního dvora potvrzen jako právně závazný(14), okamžitě a plně informovat Parlament ve všech stadiích jednání; zajistila přístup veřejnosti k příslušným dokumentům z jednání všech stran, s výjimkou těch, které jsou v jednotlivých jasně odůvodněných případech označeny za tajné, a to s veřejným odůvodněním, v jakém rozsahu přístup k nezveřejněným částem daného dokumentu může konkrétně a skutečně ohrozit zájmy chráněné výjimkou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(15); dále zajistila, aby dohoda v žádném případě neoslabovala právní předpisy EU nebo členských států týkající se přístupu veřejnosti k úředním dokumentům;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

13

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Lorenzo Fontana, Ana Gomes, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Iliana Iotova, Eva Joly, Timothy Kirkhope, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Vicky Maeijer, Barbara Matera, Roberta Metsola, Louis Michel, József Nagy, Péter Niedermüller, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Pál Csáky, Miriam Dalli, Daniel Dalton, Petra Kammerevert, Ska Keller, Jeroen Lenaers, Andrejs Mamikins, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Salvatore Domenico Pogliese, Josep-Maria Terricabras, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Michela Giuffrida, Daniel Hannan, Jude Kirton-Darling, Edouard Martin, Julia Pitera, Jarosław Wałęsa

18.11.2015

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k doporučením Evropské komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TISA)

2015/2233(INI).

Navrhovatelka: Monika Vana

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že přestože obchodní dohody mají v určitých odvětvích rozdílné dopady na muže a ženy v důsledku genderové nerovnosti, veřejné konzultace o dohodě TISA nepoukázaly na to, že je této otázce v probíhajících jednáních třeba věnovat větší pozornost, dále vzhledem k tomu, že neexistuje ani dostatečný konsenzus o způsobu začleňování otázek rovnosti mužů a žen do obchodu a že genderový aspekt je v současné době zahrnut do obchodních politik a dohod jen v omezeném rozsahu; vzhledem k tomu, že důsledky probíhající liberalizace obchodu z hlediska pohlaví dosud nebyly v plné míře prozkoumány;

B.  vzhledem k tomu, že úspěch obchodní politiky by měl být posuzován podle toho, zda má stejný pozitivní dopad na ženy a muže, a proto se musí od raných fází prozkoumat, analyzovat a zohlednit různé a komplexní dopady na obě pohlaví; konstatuje, že i v tomto případě by se měla uplatňovat zásada předběžné opatrnosti;

C.  vzhledem k tomu, že genderové souvislosti ovlivňují veškeré hospodářské činnosti a procesy a projevují se v otázkách práce, zaměstnanosti a odměn; vzhledem k tomu, že ženy jsou ze strukturálního hlediska stále diskriminovány a například rozdíly v odměňování žen a mužů i nadále existují po celém světě; vzhledem k tomu, že rozdíly v odměňování žen a mužů se využívají také jako konkurenční výhoda, avšak dohodou o obchodu by se tomuto jevu mělo zabránit;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament neměl možnost vyjádřit svůj postoj předtím, než Rada schválila mandát k jednáním o dohodě o obchodu se službami (TISA), a dne 4. července 2013 hlasoval o návrhu usnesení, aby vyjádřil svůj postoj k vyjednávacímu mandátu pro tuto dohodu;

E.  vzhledem k tomu, že v celosvětovém měřítku se musí s dopady změny klimatu vyrovnávat především ženy a že řada z nich musí v důsledku těchto změn opustit své domovy; konstatuje, že v rámci obchodní politiky je třeba učinit vše pro to, aby k tomu nedocházelo, a proto by měl být při jejím koncipování brán zřetel na udržitelnost životního prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že ve veřejných službách nebo v sektoru veřejných služeb je zaměstnáno mnohem více žen a že ženy jako uživatelky těchto služeb jsou více než muži závislé na vysoce kvalitních a cenově dostupných veřejných službách, které jsou v blízkosti bydliště a řídí se poptávkou, především na sociálních službách, jako je péče o děti a seniory; vzhledem k tomu, že omezování a škrty v oblasti veřejných služeb, jakož i růst cen obvykle vede k tomu, že služby sociální péče přebírají ženy, které je poskytují bezplatně, takže nemohou vykonávat zaměstnání s řádným pojištěním, nebo mohou být zaměstnány pouze na částečný úvazek;

G.  vzhledem k tomu, že omezování nebo škrty v oblasti veřejných a pečovatelských služeb obvykle vedou k přesouvání nákladů a rizik na neplacené pečovatele a rozpočty domácností, což se dotýká především žen, a brání tudíž rovnému postavení žen a mužů;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli TISA může představovat příležitost k udržitelnému růstu, měla by být rovněž pobídkou pro všechny zúčastněné strany k výměně osvědčených postupů a dodržování přísných lidskoprávních norem; vzhledem k tomu, že TISA by měla podporovat rovnost mužů a žen a za žádných okolností by neměla oslabit pokrok, kterého EU nebo její členské státy v oblasti rovnosti pohlaví dosáhly;

I.  vzhledem k tomu, že dohoda TISA má vytvořit nový model světového obchodu s 51 účastníky, kteří představují 70 % celosvětového obchodu se službami, a že je velice důležité, aby jakákoliv nová právní úprava světového obchodu podporovala rovnost pohlaví;

1.  zdůrazňuje, že Listina základních práv Evropské unie představuje závazný právní základ, který by Komise měla uplatňovat mimo jiné posuzováním dopadů na udržitelný rozvoj; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby používala genderově specifické ukazatele a aby provedla posouzení dopadů na muže a ženy, které vypracuje na základě věkových kategorií a socioekonomických faktorů a které bude odrážet různé úlohy žen, aby EU bez jakýchkoli pochybností dodržovala a prosazovala práva žen;

2.  zdůrazňuje, že v zájmu prosazování rovnosti mužů a žen, stejně jako sociálních a environmentálních norem, je povinností EU zajišťovat vysokou úroveň ochrany lidských práv, pracovních práv a práv spotřebitelů; domnívá se, že tyto hodnoty by měly usměrňovat mezinárodní a vnitrostátní obchod, včetně dohod jako je TISA, které by rovněž měly sloužit jako prostředek pro aktivní podporu plnění těchto cílů;

3.  domnívá se, že Komise by měla monitorovat situaci a tři roky po vstupu dohody TISA v platnost zhodnotit její dopad na rovnost mužů a žen a na dodržování základních lidských práv;

4.  v každém případě se domnívá, že všechny členské státy, které podepíšou dohodu TISA, by se měly zavázat k dodržování rovnosti mužů a žen a dodržování základních práv, a to i v souvislosti s liberalizací a otevíráním vnitrostátních i místních trhů;

5.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit co největší transparentnost relevantních textů a podle potřeby kvalitu probíhajících jednání;

6.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy jsou v evropském obchodním sektoru a ve vztazích se třetími zeměmi slabě zastoupeny a že jen málo pozornosti se věnuje tomu, aby muži a ženy měli rovné příležitosti v přístupu ke službám;

7.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada při schvalování mandátu nepočkala na postoj Parlamentu, a domnívá se, že tak promarnila příležitost, aby jednání proběhla demokraticky a aby se jich od samého počátku účastnili ti, na něž může mít dohoda TISA největší dopad, například ženy;

8.  vyzývá Komisi, aby udržovala a zvyšovala politickou soudržnost mezi různými, avšak vzájemně provázanými politikami, jako jsou politiky v oblasti obchodu, rozvoje, zaměstnanosti, migrace a rovnosti mužů a žen, a aby do nich začlenila dopad na práva žen a dívek, posílení jejich postavení, jakož i právo na zdravotní péči, vzdělávání, výživu, práci a vodu; vyzývá Komisi, aby tato hlediska zahrnula do svého posouzení dopadů, aby se předešlo nepříznivým dopadům dohody TISA nebo interakcí mezi různými obchodními dohodami;

9.  důrazně doporučuje, aby EU uplatňovala svou politickou vůli a zajistila, aby si orgány na evropské, vnitrostátní a místní úrovni zachovaly plné právo zavádět, přijímat, zachovávat nebo rušit jakákoli opatření v oblasti zadávání, organizace, financování a poskytování veřejných služeb, a aby z působnosti dohody TISA vyloučila především všechny sociální služby financované z veřejných i soukromých prostředků a aby do dohody zahrnula ustanovení o tzv. zlatém standardu v zájmu kvality těchto služeb; zdůrazňuje v této souvislosti význam vzdělávání a zdraví a zajištění přístupu žen a dívek k těmto službám za všech okolností;

10.  je znepokojen tím, že by dopad dohody TISA mohl být z genderového hlediska nevyvážený; v tomto ohledu připomíná, že je důležité zajistit genderově vyvážené vyjednávací týmy a v případně přijmout opatření zohledňující genderovou problematiku v členských státech poté, co se začne dohoda TISA provádět;

11.  žádá, aby byla k dohodě TISA připojena doložka o lidských právech, která bude zahrnovat rovnost mužů a žen, aby se zajistila ochrana práv dívek a žen a jejich zapojení do obchodu a služeb, i odpovídající ukazatele, aby byla po provedení dohody TISA zaručena genderová rovnost;

12.  žádá Komisi a členské státy, aby shromáždily statistické údaje podle pohlaví, díky nimž bude možné lépe posoudit dopad veškerých obchodních politik a dohod na rovnost pohlaví.

13.  žádá Komisi, aby zajistila, aby se při zadávání veřejných zakázek mohla uplatňovat ekologická a sociální kritéria, včetně kritérií rovnosti mužů a žen;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby ta část dohody TISA, v níž je pozornost věnována službám v oblasti IKT, odpovídala zvyšujícímu se zastoupení žen v tomto odvětví;

15.  vyzývá k tomu, aby se i nadále a v ještě větší míře usilovalo o zvýšení transparentnosti jednání v souladu s doporučeními vydanými evropskou veřejnou ochránkyní práv pro TTIP tak, že budou okamžitě zveřejňovány veškeré dokumenty související s dohodou TISA, včetně návrhů předložených při jednáních, zejména konsolidovaných znění projednávaných dokumentů; naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo posíleno kontinuální a transparentní zapojení vnitrostátních parlamentů a všech příslušných ministerstev na úrovni členských států; vyzývá dále k tomu, aby bylo všem zúčastněným stranám, včetně organizací občanské společnosti a zejména ženských organizací, jakož i evropským sociálním partnerům umožněno účastnit se jednání;

16.  domnívá se, že je zásadní, aby dohoda zahrnovala doložku umožňující zemím zvrátit liberalizaci služeb, zejména pokud se ukáže, že liberalizace bude mít negativní dopad na ženy; vyzývá proto k vytvoření „pozitivního seznamu“ a vynětí doložky o návratu k původnímu stavu a doložky o zachování stávajícího stavu z dohody.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.11.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

9

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Anna Maria Corazza Bildt, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Margot Parker, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Stefan Eck, Eleonora Forenza, Mariya Gabriel, Constance Le Grip, Elly Schlein, Branislav Škripek, Dubravka Šuica, Monika Vana

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Seb Dance, Davor Ivo Stier, Claudiu Ciprian Tănăsescu

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

18.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

William (The Earl of) Dartmouth, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Yannick Jadot, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Marine Le Pen, David Martin, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Klaus Buchner, Edouard Ferrand, Seán Kelly, Sander Loones, Bolesław G. Piecha, Lola Sánchez Caldentey, Ramon Tremosa i Balcells, Marita Ulvskog, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniel Dalton, Andrew Lewer

(1)

https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/26-gats_01_e.htm

(2)

TN/S/36

(3)

http://eeas.europa.eu/delegations/wto/press_corner/all_news/news/2012/20120705_advancing_negotiations_services.htm

(4)

http://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2015/03/150310-trade-services-agreement-negotiating-mandate-made-public

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0325.

(6)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/july/tradoc_152702.pdf

(7)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/july/tradoc_152702.pdf

(8)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1254

(9)

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2015/march/tradoc_153264.pdf

(10)

Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 289.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0325.

(12)

Úř. věst. L 338, 12.12.2012, s. 37.

(13)

Dokument Rady 6891/13, dodatek 1.

(14)

Věc C-658/11 Parlament v Rada, rozsudek ze dne 24. června 2014.

(15)

Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

Právní upozornění