Postup : 2014/0091(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0011/2016

Předložené texty :

A8-0011/2016

Rozpravy :

PV 23/11/2016 - 17
CRE 23/11/2016 - 17

Hlasování :

PV 24/11/2016 - 8.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0448

ZPRÁVA     ***I
PDF 1460kWORD 917k
3.2.2016
PE 565.015v04-00 A8-0011/2016

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (přepracované znění)

(COM(2014)0167 – C7‑0112/2014 – 2014/0091(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Brian Hayes

(Přepracování – článek 104 jednacího řádu)

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (přepracované znění)

(COM(2014)0167 – C7‑0112/2014 – 2014/0091(COD))

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0167),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, na články 53 a 62 a na čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7–0112/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(1),

–  s ohledem na dopis Výboru pro právní záležitosti, který v souladu s čl. 104 odst. 3 jednacího řádu zaslal dne 15. července 2014 Hospodářskému a měnovému výboru,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8- 0011/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení ve znění upraveném podle doporučení poradní pracovní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 62 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES(3) byla několikrát podstatně změněna(4). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)  Na vnitřním trhu by měly mít instituce možnost působit v jiných členských státech a zajišťovat vysokou úroveň ochrany a spolehlivosti účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. Tato směrnice stanoví postupy nezbytné pro výkon přeshraniční činnosti.

(2a)  Cílem této směrnice je minimální harmonizace, a proto by neměla bránit členským státům v zachování nebo zavedení přísnějších ustanovení za účelem ochrany účastníků a příjemců, pod podmínkou, že taková ustanovení jsou v souladu s povinnostmi členských států podle právních předpisů Unie. Tato směrnice se nezabývá otázkami vnitrostátních sociálních, pracovněprávních, daňových a smluvních právních předpisů, ani přiměřeností důchodového zabezpečení v členských státech, s výjimkou předpisů týkajících se poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveného v této směrnici.

(2b)  S cílem dále usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy si tato směrnice klade za cíl zajistit řádnou správu, poskytování informací členům systému, transparentnost a jistotu zaměstnaneckého penzijního pojištění. Tato směrnice by měla podpořit vývoj nových a inovativních penzijních produktů v rámci kolektivních systémů s cílem zaručit přiměřené důchodové zabezpečení pro všechny.

(2c)  Organizace a regulace institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Plány zaměstnaneckého pojištění spravují jak instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, tak životní pojišťovny. Proto je univerzální přístup k institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nevhodný. Komise a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) („EIOPA“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(5) by při svých činnostech měly zohledňovat rozdílné tradice členských států a měly by si počínat tak, aby nebyly dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy, pokud jde o uspořádání institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(3)  Směrnice 2003/41/ES představovala první legislativní krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku. Skutečný vnitřní trh s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění má i nadále rozhodující význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Evropské unii a pro řešení problému se stárnutím evropské společnosti. Směrnice z roku 2003 nebyla dosud podstatně změněna tak, aby i pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění zavedla moderní systém správy a řízení vycházející z rizik. Přiměřená regulace a dohled na vnitrostátní i unijní úrovni jsou i nadále důležité pro rozvoj bezpečného a chráněného zaměstnaneckého penzijního pojištění ve všech členských státech. Členské státy by měly brát v potaz cíl všech institucí zajistit mezigenerační rovnováhu plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění tím, že budou usilovat o spravedlivé rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.

(3a)  Činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění by měly zaručovat mezigenerační rovnováhu tím, že zajistí spravedlivé rozložení rizik a přínosů mezi generacemi.

(4)  Je třeba zavést vhodná opatření, která umožní další zlepšení doplňkového soukromého důchodového spoření, např. ve formě důchodů z plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že občané by mohli důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění stále více vnímat jako doplněk budoucího důchodového spoření. Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění hrají významnou úlohu při dlouhodobém financování hospodářství Unie a při poskytování spolehlivých důchodových dávek občanům Unie. Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba zlepšit, aniž by se však zpochybňoval zásadní význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by všem občanům měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropského sociálního modelu.

(4a)  Vzhledem k demografickému vývoji v Unii a situaci vnitrostátních rozpočtů je zaměstnanecké penzijní pojištění důležitým doplňkem systémů penzijního sociálního zabezpečení, nemůže však nahradit jejich zásadní význam, pokud jde o poskytování přiměřených, spolehlivých a udržitelných penzijních dávek.

(4b)  Členské státy by měly zajistit sociální ochranu pracovníků v oblasti důchodů, a to vyplácením takových důchodů z veřejných zdrojů, které budou postačující k zachování důstojné životní úrovně a k ochraně před chudobou ve stáří, a podporou doplňkových penzijních plánů vázaných na pracovní smlouvy jakožto forem doplňkového pojištění.

(5)  Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo vlastnit majetek, právo na kolektivní vyjednávání a akce a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění ▌přeshraniční činnost a převod penzijních plánů. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(5a)  Jedním z cílů směrnice 2003/41/ES bylo usnadnit přeshraniční činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, je však třeba uvést, že takováto činnost probíhala jen omezeně kvůli omezením stanoveným ve vnitrostátních sociálních a pracovněprávních předpisech a ostatním překážkám řádnému fungování vnitřního trhu.

(5b)  S cílem zlepšit fungování vnitřního trhu v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležité, aby byly vyjasněny postupy, které institucím umožňují vykonávat přeshraniční činnost, a aby byly odstraněny zbytečné překážky, které této přeshraniční činnosti brání. Usnadňování přeshraniční činnosti na základě přiměřeného obezřetnostního rámce Unie by mohlo mít pozitivní dopad na přidružené podniky a jejich zaměstnance, ať už pracují v jakémkoli členském státě, prostřednictvím centralizace řízení zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(5c)  Členské státy by měly zvýšit ochranu důchodových práv pracovníků, kteří jsou dočasně vysláni, aby pracovali v jiném členském státě.

(6)  Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které institucím prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet Evropanů závisejících na penzijních plánech, které přenášejí rizika dlouhověkosti a trhu z instituce nebo podniku poskytujícího plán zaměstnaneckého penzijního pojištění („přispívající podnik“) na jednotlivce. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům. ▌

(7)  Obezřetnostní pravidla stanovená v této směrnici mají zajistit vysoký stupeň jistoty pro všechny budoucí důchodce stanovením přísných norem dohledu a jasně určovat způsob řádného, obezřetného a účinného řízení plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(8)  Instituce, které jsou úplně odděleny od jakéhokoli přispívajícího podniku a které působí na základě tvorby fondu pro jediný účel, totiž poskytování důchodových dávek, by měly mít volnost poskytovat služby a svobodu investovat a podléhat pouze koordinovaným požadavkům obezřetnostního dohledu, a to bez ohledu na to, zda se tyto instituce považují za právnické osoby.

(9)  V souladu se zásadou subsidiarity si členské státy mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech. V rámci druhého pilíře si také mají podržet plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nezpochybňuje výhradní právo členských států. Cílem této směrnice je podpořit členské státy, aby zřizovaly spolehlivé a přiměřené zaměstnanecké penzijní pojištění a usnadňovaly přeshraniční činnost.

(9a)  Komise by s ohledem na skutečnost, že je nutné zaměstnanecké penzijní pojištění dále zlepšovat, měla vytvořit významnou přidanou hodnotu na úrovni Unie podniknutím dalších kroků na podporu spolupráce členských států se sociálními partnery při zlepšování penzijních plánů druhého pilíře a ustavením expertní skupiny na vysoké úrovni na posílení úspor v druhém pilíři důchodového zabezpečení v členských státech, včetně podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, zejména pokud se jedná o přeshraniční činnost.

(9b)  V některých členských státech došlo u soukromých důchodových systémů k posunu od dávkově definovaného systému k příspěvkově definovanému systému, což vede k rozdílu v pokrytí mezi muži a ženami.

(9c)  Vzhledem k významu zajištění odpovídající výše důchodů a zmenšení rozdílů v důchodech mezi ženami a muži by měla Komise podrobně posoudit dopad různých pilířů, důchodových systémů a jejich struktur na muže a ženy. Na základě těchto výsledků by měla Komise navrhnout opatření a případné strukturální změny, které jsou potřeba, aby byla zajištěna stejná úroveň důchodů pro muže i ženy ve všech členských státech.

(9d)  S přihlédnutím k tomu, že rozdíl ve výši důchodů mezi ženami a muži v Unii činí v průměru 39 %, by se Komise neměla spoléhat pouze na obezřetnostní pravidla, ale měla by členské státy také vybízet k tomu, aby vytvořily dorovnávací plány (spolu s monitorovacími mechanismy pro ověřování jejich účinnosti), které by doplňovaly důchody z druhého pilíře s cílem odstranit rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži a zajistit ženám přístup k důstojnému důchodovému zabezpečení.

(10)  Vnitrostátní pravidla o účasti samostatně výdělečných osob v institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění se liší. V některých členských státech mohou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působit na základě dohod s odvětvími nebo svazy odvětví, jejichž členové působí jako samostatně výdělečné osoby, nebo přímo se samostatně výdělečnými a zaměstnanými osobami. V některých členských státech se samostatně výdělečná osoba také může stát účastníkem instituce, pokud tato samostatně výdělečná osoba působí jako zaměstnavatel nebo poskytuje profesionální služby některému podniku. V některých členských státech se samostatně výdělečné osoby nemohou účastnit institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, pokud nejsou splněny některé požadavky, včetně požadavků stanovených sociálními a pracovněprávními předpisy.

(11)  Instituce řídící systémy sociálního zabezpečení, které již jsou koordinovány na úrovni Unie, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty. Je však třeba přitom přihlížet ke zvláštním rysům institucí, které v jednom členském státě řídí jak systémy sociálního zabezpečení, tak plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(12)  Finanční instituce, které již využívají legislativní rámec Unie, by měly být obecně vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Protože však tyto instituce mohou také v některých případech nabízet služby zaměstnaneckého penzijního pojištění, je důležité zajistit, aby tato směrnice nevedla k narušování hospodářské soutěže. Těmto narušením se lze vyhnout uplatňováním požadavků obezřetnosti stanoveným touto směrnicí i na činnosti životních pojišťoven v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) bod i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) bod ii) až iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(6). Komise by také měla pozorně sledovat situaci na trhu plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a posuzovat možnost rozšíření dobrovolného uplatňování této směrnice na jiné regulované finanční instituce.

13)  Vzhledem k tomu, že cílem institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění je zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by být důchodové dávky vyplácené institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění poskytovány zpravidla jako doživotní důchod, vyplácení dočasných důchodů, výplata jednorázové částky nebo jakákoli jejich kombinace.

(14)  Je důležité zajistit, aby starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohly se těšit dobré životní úrovni. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob.

(15)  To, že se členským státům dává možnost vyjmout z oblasti působnosti vnitrostátních prováděcích právních předpisů instituce, které spravují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků, nebo instituce, jejichž celkové technické rezervy nepřesahují 25 milionů EUR, může usnadnit dohled v některých členských státech, aniž by bylo oslabeno řádné fungování vnitřního trhu v této oblasti. Nemělo by to však omezit právo těchto institucí jmenovat ke správě svého investičního portfolia investiční správce ustanovené a řádně povolené v jiném členském státě a k úschově svých aktiv uschovatele nebo depozitáře ustanovené v jiném členském státě a mající náležité povolení.

(16)  Instituce jako „Unterstützungskassen“ (podpůrné pokladny) v Německu, kde účastníci nemají ze zákona nárok na dávky v určité výši a kde jsou jejich zájmy chráněny povinným zákonným pojištěním proti úpadku, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

(17)  Aby bylo možno chránit účastníky a příjemce, měly by instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění omezit své činnosti na ty, jež jsou uvedené v této směrnici, a na činnosti z nich vyplývající a poskytovat účastníkům a příjemcům jasné a spolehlivé informace za účelem zajištění řádné správy a řízení rizik.

(18)  V případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci penzijního plánu riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení podniku od instituce a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální normy obezřetnosti prostřednictvím záruk. Při stanovování obezřetnostních norem a jejich upřesňování je třeba brát v úvahu přístup instituce k penzijním ochranným systémům nebo obdobným mechanismům, které poskytují ochranu nabytých individuálních nároků účastníků a příjemců proti riziku selhání přispívajícího podniku.

(19)  Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění fungují v členských státech značně rozdílným způsobem a dohled nad nimi je v těchto členských státech také značně rozdílný. V některých členských státech může být dohled vykonáván nejenom nad institucemi samotnými, ale také nad subjekty nebo společnostmi, které jsou oprávněny tyto instituce řídit. Členské státy by měly mít možnost k těmto zvláštním rysům přihlížet, pokud jsou účinně splněny všechny požadavky stanovené touto směrnicí. Členské státy by také měly mít možnost povolit řízení institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění pojišťovnám a jiným finančním podnikům.

(19a)  Odolný systém je vybudován na diverzifikaci produktů, rozmanitosti institucí a jejich velikosti a na účinných a konvergujících postupech dohledu.

(20)  Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou poskytovatelé finančních služeb, kteří mají značnou odpovědnost za poskytování důchodových dávek ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, a proto by měly splňovat některé minimální normy obezřetnosti pro své činnosti a podmínky provozu, s ohledem na vnitrostátní předpisy a tradice. Tyto instituce by však neměly být považovány za pouhé poskytovatele finančních služeb, protože mají významnou sociální funkci, vzhledem k ústřední úloze, kterou při provozování těchto institucí hrají sociální partneři.

(20a)  Je třeba náležitě uznávat a podporovat sociální funkci těchto institucí a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění jako vůdčí princip této směrnice.

(20b)  Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou klíčovou součástí evropského hospodářství, neboť drží jménem přibližně 75 milionů občanů Unie aktiva v hodnotě 2,5 bilionu EUR.

(21)  S ohledem na značný počet institucí v některých členských státech je třeba pragmatického řešení ohledně předchozího povolování institucí. Pokud však instituce zamýšlí spravovat penzijní plán v jiném členském státě, mělo by být vyžadováno předchozí povolení příslušného orgánu domovského členského státu.

(22)  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci penzijních plánů včetně povinného účastenství a výsledků dohod vzešlých z kolektivního vyjednávání, měly by mít instituce možnost poskytovat své služby v jiných členských státech poté, co získají povolení od příslušného orgánu domovského členského státu instituce. Institucím by mělo být povoleno přijímat finanční příspěvky od podniků usazených v kterémkoliv členském státě a provozovat penzijní plány s účastníky ve více než jednom členském státě. To by mohlo u těchto institucí vést ke značným úsporám z rozsahu, zlepšit konkurenceschopnost hospodářství v Unii a usnadnit mobilitu pracovních sil.

(23)  Instituce se sídlem v jednom členském státě by při výkonu svého práva spravovat plán zaměstnaneckého penzijního pojištění smluvně sjednaný v jiném členském státě měla plně dodržovat sociální a pracovněprávní předpisy platné v hostitelském členském státě, pokud se vztahují k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, např. definici a vyplácení důchodových dávek a podmínky převoditelnosti důchodových práv. Aby byla zajištěna právní jistota pro přeshraniční činnosti institucí, měla by být jasně vymezena oblast působnosti obezřetnostních pravidel.

(24)  Za účelem usnadnění organizace zaměstnaneckého penzijního pojištění na úrovni Unie by měly mít instituce možnost převádět penzijní plány na jiné instituce za hranicemi jiných států Unie, a to pouze pod podmínkou, že instituce, která penzijní plán přijímá („přijímající instituce“), získá povolení od příslušného orgánu domovského členského státu.▐ Tento převod i jeho podmínky by měly podléhat předchozímu souhlasu dotčených účastníků a příjemců nebo případně jejich zástupců. V případě převodu penzijního plánu by dotčení účastníci a příjemci měli k takovému převodu předem poskytnout souhlas. Zástupci účastníků a příjemců, jako jsou svěřenští správci plánu založeného na svěřenství, by měli mít možnost poskytnout předchozí souhlas jejich jménem.

(24a)  V případě převodu části penzijního plánu je třeba zajistit rentabilitu jak převáděné, tak zbývající části penzijního plánu a po převodu je třeba řádně chránit práva všech účastníků a příjemců tím, že bude od převádějících i přijímajících institucí vyžadováno, aby měly dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro převáděnou i zbývající část penzijního plánu.

(25)  Obezřetně provedený výpočet technických rezerv je základní podmínkou k zajištění toho, aby mohly být krátkodobě i dlouhodobě plněny povinnosti vyplácet důchodové dávky. Technické rezervy by měly být vypočítávány na základě uznávaných pojistněmatematických metod a potvrzovány pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti. Maximální úrokové sazby by měly být voleny obezřetně podle všech souvisejících vnitrostátních pravidel. Minimální částka technických rezerv by měla postačovat k tomu, aby se mohlo pokračovat ve vyplácení dávek již vyplácených příjemcům, a současně by měla odrážet závazky, které vzniknou z nabytých důchodových práv účastníků penzijního plánu. Pojistněmatematickou funkci by měly vykonávat osoby, které mají znalosti pojistné a finanční matematiky, jež jsou přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, a které jsou schopné prokázat své příslušné zkušenosti na příslušné odborné a jiné úrovni.

(26)  Rizika krytá institucemi se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Domovské členské státy by proto měly mít možnost stanovit, že výpočet technických rezerv podléhá dalším a podrobnějším pravidlům, než jsou pravidla stanovená v této směrnici.

(27)  Měla by být vyžadována dostačující a vhodná aktiva pokrývající technické rezervy pro ochranu zájmů účastníků a příjemců penzijního plánu, když se přispívající podnik ocitne v úpadku. Do aktiv by mohla být zahrnuta budoucí podpora přispívajících podniků, pokud jejich ocenění bylo podrobeno nezávislému auditu a bere obezřetně v úvahu riziko selhání přispívajícího podniku.

(27a)  Členské státy by měly sdílet osvědčené postupy týkající se přeshraničních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a podporovat bilaterální spolupráci příslušných orgánů v oblasti dohledu s cílem řešit vnitrostátní překážky a podporovat přeshraniční penzijní pojištění.

(28)  ▐ Členské státy by měly mít možnost povolit institucím, aby měly po určitou omezenou dobu nedostatečné krytí rezerv, pokud je vytvořen náležitý ozdravný plán s jasným harmonogramem k obnově plného krytí a aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Rady 80/987/EHS(7).

(29)  V mnoha případech by mohl přispívající podnik, a nikoliv samotná instituce buď pokrýt jakékoli biometrické riziko, nebo zaručit určité dávky či výnos investic. V některých případech však toto krytí nebo záruky poskytuje samotná instituce a povinnosti přispívajícího podniku jsou obecně vyčerpány platbou nezbytných příspěvků. Za těchto okolností se nabízené produkty podobají produktům životních pojišťoven a dotyčné instituce by měly mít alespoň stejný dodatečný vlastní kapitál jako životní pojišťovny.

(30)  Instituce jsou investory se zvláště dlouhodobými investicemi. Zpětný odkup aktiv držených těmito institucemi nemůže být obecně učiněn pro jakýkoli jiný účel, než je vyplácení důchodových dávek. Aby se také odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců, měly by mít instituce možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv. Tyto zřetele volají po účinném dohledu a takovém přístupu k investičním pravidlům, který dává institucím dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice, a také je zavazuje, aby jednaly obezřetně. Soulad s pravidlem obezřetnosti proto vyžaduje investiční politiku určenou podle struktury účastenství jednotlivé instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(31)   Stanovením pravidla obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby instituce mohly působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku.

(32)  Metody a postupy dohledu se mezi členskými státy liší. Proto by členské státy měly dostat určitou volnost jednání ohledně přesných pravidel investování, které chtějí stanovit pro instituce usazené na jejich území. Tato pravidla by měla rovněž umožňovat vytvářet v rámci kolektivního systému individuální penzijní produkty a neměla by omezovat volný pohyb kapitálu▐.

(33)  Tato směrnice by měla institucím zajistit přiměřenou úroveň svobody investování. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity a sociální funkcí mohou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií, jakož i do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, do jiných měn, než jsou měny pasiv, a do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, by proto měly být omezovány pouze z důvodů obezřetnosti, a to v souladu s pravidly obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků a příjemců.

(34)  Pojetí nástrojů s dlouhodobým ekonomickým profilem je široké. Těmito nástroji jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost. Tyto nástroje by měly být pojímány tak, že zahrnují účasti, dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastrukturní projekty, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech.

(35)  Instituce by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států, aby se jim snížily náklady na přeshraniční činnost. Hostitelským členským státům by proto nemělo být povoleno ukládat institucím usazeným v jiných členských státech dodatečné investiční požadavky.

(35a)  Občané Unie, kteří pracují v jiném členském státě, musí mít jasný přehled o svých nabytých důchodových právech vyplývajících ze zákonných i zaměstnaneckých penzijních plánů. Tohoto přehledu by bylo možné dosáhnout zřízením služeb evidence důchodů v celé Unii podobných těm, které již byly vytvořeny v některých členských státech v návaznosti na bílou knihu Komise ze dne 16. února 2012 nazvanou „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“, která rozvoj takovýchto služeb prosazovala.

(36)  Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik a ochranu účastníků a příjemců. Tyto systémy by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností instituce.

(37)  Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik institucí narušit. Na instituce by se v rámci politiky odměňování měly vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní finanční instituce v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti konkrétní strukturu správy a řízení institucí v porovnání s ostatními finančními institucemi a zároveň je nutné zohlednit povahu, rozsah a složitost činností institucí.

(38)  Klíčová funkce je ▐ způsobilost k výkonu konkrétních úkolů v oblasti správy a řízení. Instituce by měly být dostatečně způsobilé k vytvoření funkce řízení rizik, funkce interního auditu a případně pojistněmatematické funkce. Označení konkrétní funkce jako klíčové nebrání instituci v tom, aby se svobodně rozhodla, jak si tuto klíčovou funkci v praxi uspořádá, není-li v této směrnici stanoveno jinak. Toto uspořádání by nemělo vést k nepřiměřeně zatěžujícím požadavkům, neboť je třeba zohlednit povahu, rozsah a složitost činností instituce.

(39)  Osoby, které instituci skutečně řídí, by měly být kolektivně způsobilé a bezúhonné a osoby vykonávající klíčové funkce by měly mít odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti. Pouze držitelé klíčových funkcí by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

(40)  S výjimkou funkce interního auditu by dále mělo být ▐ možné, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávaly více než jednu klíčovou funkci. Osoba nebo organizační jednotka zastávající danou klíčovou funkci by však měla být odlišná od osoby nebo jednotky vykonávající podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Členské státy by měly mít možnost povolit instituci výkon klíčových funkcí prostřednictvím téže osoby nebo organizační jednotky, pokud neexistuje žádný střet zájmů a instituce zavedla vhodná opatření za účelem řešení a prevence případných střetů zájmů.

(41)  Je nezbytné, aby instituce zlepšily své řízení rizik s ohledem na cíl spočívající v zajištění mezigenerační rovnováhy penzijního plánu, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijního plánu a projednat je s příslušnými orgány. Instituce by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat posouzení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto posouzení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům a mělo by mimo jiné zahrnovat rizika spojená se změnou klimatu, využíváním zdrojů, životním prostředím a rizika spojená se znehodnocením aktiv v důsledku regulační změny („uvízlá aktiva“ ).▐

(42)  Každý členský stát by měl vyžadovat, aby každá instituce usazená na jeho území vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím k jednotlivým penzijním plánům provozovaným institucí a případně pro jednotlivé penzijní plány vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy. Roční účetní závěrky a výroční zprávy, které poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv a pasiv instituce a její finanční situace, přičemž zohledňují jednotlivé penzijní plány provozované institucí a jsou náležitě schváleny oprávněnou osobou, jsou základním zdrojem informací pro účastníky a příjemce penzijního plánu a příslušné orgány. Zejména umožňují příslušným orgánům sledovat finanční zdraví instituce a hodnotit, zda je instituce schopná splnit všechny své smluvní závazky.

(43)  Investiční politika instituce je rozhodujícím faktorem jak pro jistotu, tak pro dlouhodobou ekonomickou udržitelnost plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. Instituce by proto měly vypracovat a alespoň jednou za tři roky znovu posoudit prohlášení o svých investičních zásadách. Prohlášení by mělo být k dispozici příslušným orgánům a na žádost také účastníkům a příjemcům jednotlivých penzijních plánů.

(44)  Instituce by měly mít možnost svěřit jakoukoli činnost, včetně klíčových funkcí, zcela nebo zčásti poskytovatelům služeb jednajícím jejich jménem. Instituce by měly zůstat plně odpovědné za plnění všech svých povinností podle této směrnice, i pokud si plnění klíčových funkcí nebo provádění jakýchkoli jiných činností zajišťují externě.

(45)  Povinnosti úschovy a dohledu v souvislosti s aktivy institucí by měly být posíleny tím, že se objasní úloha a povinnosti depozitáře. Jmenování depozitáře by se mělo požadovat ▐ u institucí provozujících plány, v nichž všechna rizika nesou účastníci a příjemci a v jejichž rámci dosud neexistuje rovnocenná ochrana.

(46)  Instituce by měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité doplňující informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti. Všechny informace by měly odpovídat potřebám uživatele a být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, jak stanoví články 3 a 21 uvedené úmluvy.

(47)  Dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout, např. pokud jde o možnosti, jak z plánu vystoupit, nebo o příspěvky, náklady a případně investiční možnosti. Pokud nemají potenciální účastníci možnost volby a jsou do určitého penzijního plánu zařazeni automaticky, měla by jim instituce poskytnout klíčové relevantní informace o jejich účastenství bezprostředně po jejich přistoupení k penzijnímu plánu.

(48)  Těm ▐ účastníkům, kteří dosud neodešli do důchodu, by instituce měly vystavovat▐ přehled důchodových dávek obsahující klíčové osobní a obecné informace o penzijním plánu. Přehled důchodových dávek by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace umožňující lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a napříč různými plány a sloužící mobilitě pracovních sil.

(49)  Instituce by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

(50)  Během fáze, v níž jsou důchodové dávky vypláceny, by příjemci měli nadále dostávat informace o svých dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci ve výplatní fázi nesou významné investiční riziko. Příjemci by také měli být informováni o případném snížení splatných dávek předtím, než bude přijato jakékoli rozhodnutí o takovémto případném snížení.

(51)  Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavním cílem je ochrana práv účastníků a příjemců, jakož i stabilita institucí a jejich schopnost plnit své závazky.

(52)  Oblast působnosti obezřetnostního dohledu se mezi členskými státy liší. To může působit problémy v případě, kdy instituce musí vyhovět obezřetnostní regulaci svého domovského členského státu a zároveň dodržet sociální a pracovněprávní předpisy svého hostitelského členského státu. Objasněním toho, které oblasti jsou pro účely této směrnice považovány za součást obezřetnostního dohledu, se sníží právní nejistota a související transakční náklady.

(53)  Vnitřní trh pro instituce vyžaduje vzájemné uznávání obezřetnostních norem. Na dodržování těchto norem ze strany institucí by měly dohlížet příslušné orgány domovského členského státu instituce. Členské státy by měly příslušným orgánům udělit nezbytné pravomoci k využívání preventivních nebo nápravných opatření, pokud instituce některý z požadavků této směrnice poruší.

(54)  Za účelem zajištění účinného dohledu nad externě zajištěnými činnostmi, včetně všech následně subdodavatelsky zajištěných činností, je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním údajům poskytovatelů služeb, jimž byly činnosti externě zadány, bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé regulovanými či neregulovanými subjekty, a aby měly právo provádět kontroly na místě. Aby se zohlednil tržní vývoj a zajistil trvalý soulad s podmínkami pro externí zajišťování činností, měly by příslušné orgány mít nezbytné pravomoci požadovat od institucí informace o případných externě zajišťovaných činnostech.

(55)  Je třeba přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány, jinými orgány a subjekty, jejichž úkolem je posilování stability finančního systému a ukončování penzijních plánů. Je proto nutné stanovit podmínky, za kterých by byla tato výměna informací možná. Lze-li navíc informace sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by mít tyto orgány možnost svůj souhlas případně podmínit splněním přísných podmínek.

(56)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(8) upravuje zpracování osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s touto směrnicí a pod dohledem příslušných orgánů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(9) upravuje zpracování osobních údajů prováděné evropskými orgány dohledu podle této směrnice a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s vnitrostátními pravidly pro provedení směrnice 95/46/ES a jakákoli výměna nebo přenos informací evropskými orgány dohledu by měly být v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

(57)  Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného na úrovni celé Unie by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPA přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě dne...* [šest let po vstupu této směrnice v platnost]. .▐

(60)  Jelikož cíle navrhovaného opatření, totiž vytvoření právního rámce Unie pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, nemůže být dosaženo uspokojivě pouze na úrovni členských států, a proto jich z důvodů rozsahu a účinků tohoto opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(60a)  Další rozvoj modelů solventnosti, např. holistického modelu vycházejícího z celkové rozvahy, na úrovni Unie není reálný z praktického hlediska, ani efektivní z hlediska nákladů a přínosů, zejména s ohledem na rozdílnost institucí v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi. V souvislosti s těmito institucemi by proto na úrovni Unie neměly být vyvíjeny žádné kvantitativní kapitálové požadavky, jako je např. Solventnost II nebo holistické modely vycházející z celkové rozvahy, které jsou od ní odvozeny, neboť by mohly potenciálně snížit ochotu zaměstnavatelů poskytovat plány zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(61)  Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(10) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými ustanoveními směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(62)  Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(63)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy I ve vnitrostátním právu a pro jejich použití,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Hlava I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění a pro jejich výkon.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se použije na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nemají instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění právní subjektivitu, uplatňují členské státy tuto směrnici buď na uvedené instituce, nebo – s výhradou odstavce 2 – na povolené subjekty odpovědné za jejich řízení a jednající jejich jménem.

2. Tato směrnice se nepoužije na:

a) instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004(11) a (ES) č. 987/2009(12) ;

  b) instituce, na něž se vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(13), 2009/138/ES(14), 2011/61/EU(15), 2013/36/EU(16)2014/65/EU(17);

  c) instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;

  d) instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vyplácení důchodových dávek;

  e) podniky, které s ohledem na vyplácení důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.

Článek 3

Použití na instituce provozující systémy sociálního zabezpečení

Na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění provozující také povinné penzijní plány vztahující se k zaměstnání, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009, se tato směrnice použije, pokud jde o jejich činnosti v oblasti nepovinného zaměstnaneckého penzijního pojištění. V uvedeném případě se pasiva a odpovídající aktiva vykazují samostatně a nelze je převádět do povinných penzijních plánů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.

Článek 3a

Povinnost péče

1. Pokud byl účastníky a příjemci penzijního plánu v souladu s čl. 13 odst. 3 schválen přeshraniční převod v souladu s čl. 13 odst. 1 a pokud převádějící instituce poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, orgán EIOPA na žádost příslušných orgánů domovského členského státu převádějící instituce posoudí, zda by z převodu mohlo vyplývat nějaké systémové riziko pro finanční systém Unie a, aniž jsou dotčeny články 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), zda by dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců nebyly negativně dotčeny tím, že by byl plán provozován v domovském členském státě přijímající instituce.

2. Posouzení orgánu EIOPA uvedené v odstavci 1, které nesmí ohrozit přeshraniční činnost, orgán EIOPA dokončí do tří měsíců od obdržení žádosti od příslušných orgánů domovského členského státu převádějící instituce a je sděleno příslušným orgánům domovského členského státu přijímající instituce.

Příslušné orgány domovského členského státu přijímající instituce zajistí, aby účastníci a příjemci byli přiměřeně chráněni s ohledem na doporučení uvedená v posouzení orgánu EIOPA.

3. Posouzení orgánu EIOPA a případná nápravná opatření přijatá domovským členským státem přijímající instituce na základě posouzení jsou zveřejněna.

Článek 4

Dobrovolné použití na instituce, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES

Domovské členské státy se mohou rozhodnout, že použijí články 9 až 15, článek 20 až čl. 24 odst. 2, články 25 až 29, 31 až 53 a 55 až 71 této směrnice na činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. a) body i) až iii) a čl. 2 odst. 3 písm. b) body ii) až iv) směrnice 2009/138/ES. V tomto případě se všechna aktiva a pasiva odpovídající uvedeným činnostem vykazují, spravují a organizují odděleně od činností životních pojišťoven a nelze je převádět.

V tomto případě a pouze v souvislosti s jejich činnostmi v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se na životní pojišťovny nepoužijí články 76 až 86, 132, čl. 134 odst. 2, článek 173, čl. 185 odst. 5, 7 a 8 a článek 209 směrnice 2009/138/ES.

Domovský členský stát zajistí, aby buď příslušné orgány, nebo orgány příslušné pro dohled nad životními pojišťovnami, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES, v rámci své dohlížecí činnosti ověřovaly přísné oddělení činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 5

Malé instituce penzijního pojištění a zákonem stanovené plány

S výjimkou čl. 20 odst. 1, 3-7, čl. 22 odst. 1-5 a článků 34 až 37 se členské státy mohou rozhodnout nepoužít celou tuto směrnici nebo její část na jakékoli instituce usazené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkem méně než 100 účastníků, nebo v případě, že celkový objem technických rezerv instituce nepřesahuje 25 milionů EUR. S výhradou čl. 2 odst. 2 však tyto instituce mají právo uplatňovat tuto směrnici dobrovolně. Článek 12 lze použít, pouze pokud se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice.

Členské státy se mohou rozhodnout použít články 1 až 8, 12, 20 a 34 až 37 na instituce, u kterých je poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveno na základě právních předpisů a je zaručeno orgánem veřejné moci. Článek 12 lze použít, pouze pokud se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice.

Článek 6

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

  a) „institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „institucí“ instituce, která bez ohledu na svou právní formu funguje na základě kapitálového krytí, je zřízena odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:

–  individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo

–  se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu

  a která vykonává činnosti z toho přímo vyplývající;

  b)„penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovící, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;

  c)„přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který platí příspěvky instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění;

  d)„důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. Aby se napomohlo finančnímu zabezpečení po odchodu do důchodu, vyplácejí se tyto dávky doživotně. Mohou však být také vypláceny dočasně nebo jednorázově;

  e) „účastníkem“ osoba, jejíž zaměstnanecká činnost ji opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;

  f) „příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;

  g) „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány určené k plnění povinností stanovených touto směrnicí;

  h) „biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;

  i) „domovským členským státem“ členský stát, ve kterém má instituce své sídlo nebo, pokud nemá sídlo, své správní ústředí▐;

  j) „hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovně právní předpisy pro oblast zaměstnaneckého penzijního pojištění se rovněž použijí pro penzijní plán provozovaný institucí;

k) „převádějící institucí“ instituce plně či částečně převádějící závazky, technické rezervy, další povinnosti a práva a odpovídající aktiva a jejich peněžní ekvivalent náležející penzijnímu plánu na instituci se sídlem v Unii;

l) „přijímající institucí“ instituce plně či částečně přijímající závazky, technické rezervy, další povinnosti a práva a odpovídající aktiva a jejich peněžní ekvivalent náležející penzijnímu plánu od instituce se sídlem v Unii;

m) „regulovaným trhem“ regulovaný trh ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;

n) „mnohostranným obchodním systémem“ (MTF) mnohostranný obchodní systém (MTF) ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 22 směrnice 2014/65/EU;

o) „organizovaným obchodním systémem“ (OTF) organizovaný obchodní systém (OTF) ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 23 směrnice 2014/65/EU;

p) „trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci ukládat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti a po dobu odpovídající účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

q) „klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení ▐ způsobilost k provádění praktických úkolů, včetně funkce řízení rizik, funkce interního auditu a pojistněmatematické funkce.

qa) „přeshraniční činností“ provozování penzijního plánu, který se řídí sociálními a pracovněprávními předpisy relevantními pro oblast plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění členského státu, který není domovským členským státem.

Článek 7

Činnosti instituce

Členské státy vyžadují od institucí usazených na jejich území, aby omezily svou činnost na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací vyplývají.

Pokud životní pojišťovna v souladu s článkem 4 spravuje své činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění odděleným vykazováním svých aktiv a pasiv, omezují se takto odděleně vykazovaná aktiva a pasiva na operace související s poskytováním důchodových dávek a na činnosti, které z těchto operací přímo vyplývají.

Článek 8

Právní oddělení přispívajících podniků od institucí ▌

Členské státy zajistí, aby byl přispívající podnik právně oddělen od instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby v případě úpadku přispívajícího podniku byla aktiva instituce chráněna v zájmu účastníků a příjemců.

Článek 9

Zápis nebo povolení

1. Členské státy u každé instituce usazené na jejich území zajistí, aby ▌tato instituce byla zapsána příslušným orgánem do vnitrostátního rejstříku nebo jím byla povolena.

2. Správním ústředím se odkazuje na místo, v němž se uskutečňují hlavní strategická rozhodnutí instituce. případě přeshraničních činností uvedených v článku 12 se v rejstříku uvádějí také členské státy, ve kterých instituce působí.

3. Tyto informace se sdělují ▌orgánu ▌EIOPA ▌, který je zveřejní na svých internetových stránkách.

4. Členské státy od instituce vyžadují, aby měla správní ústředí v témže členském státě, v němž má sídlo.

Článek 10

Provozní požadavky

1. Členské státy u každé instituce usazené na jejich území zajistí, aby:

a) instituce řádně provedla stanovená pravidla týkající se provozování každého penzijního plánu ▌;

b) ▌se v případě, že přispívající podnik zaručuje vyplácení důchodových dávek, zavázala k pravidelnému financování.

1a. V souladu se zásadou subsidiarity a s náležitým přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit, že účastníkům jsou se souhlasem zaměstnavatelů a zaměstnanců nebo jejich zástupců nabízeny dodatečné dávky jako např. krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků ▌.

Článek 12

Přeshraniční činnosti a postupy

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy o organizaci důchodových systémů, včetně ustanovení o povinném účastenství a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, dovolí členské státy podnikům usazeným na jejich území finančně přispívat institucím, které mají v úmyslu vykonávat nebo vykonávají přeshraniční činnost. Členské státy dovolí také institucím povoleným na jejich území vykonávat přeshraniční činnost přijímáním finančních příspěvků od kteréhokoliv podniku usazeného na území jiného členského státu.

2. Instituce, která má v úmyslu vykonávat přeshraniční činnost a přijímat finanční příspěvky od přispívajícího podniku, podléhá předchozímu povolení vydanému příslušnými orgány jejího domovského členského státu. Instituce oznámí svůj úmysl přijímat finanční příspěvky od přispívajícího podniku příslušným orgánům domovského členského státu.

3. Členské státy vyžadují od institucí ▌na svém území, které mají v úmyslu přijímat finanční příspěvky, aby v oznámení podle odstavce 2 poskytly tyto informace:

a)  hostitelský členský stát nebo hostitelské členské státy;

a)  název a místo hlavního správního ústředí přispívajícího podniku;

b)  hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být pro přispívající podnik provozován.

4. Je-li příslušnému orgánu domovského členského státu podáno oznámení podle odstavce 2 a pokud tento orgán nevydal odůvodněné rozhodnutí v tom smyslu, že správní struktura nebo finanční situace instituce a ani dobrá pověst, odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků nejsou slučitelné se zamýšlenými přeshraničními činnostmi, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací podle odstavce 3 tyto informace příslušným orgánům hostitelského členského státu a náležitě o tom informuje dotyčnou instituci.

Odůvodněné rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být vydáno do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3.

Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům hostitelského členského státu, udá dotyčné instituci důvody svého odmítnutí do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3. Proti tomuto odmítnutí nebo nečinnosti se lze odvolat u soudu v domovském členském státě.

5. Než instituce začne vykonávat přeshraniční činnost, informují příslušné orgány hostitelského členského státu do dvou týdnů po obdržení informací uvedených v odstavci 3 příslušné orgány domovského členského státu o požadavcích sociálních a pracovněprávních předpisů vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován. Příslušné orgány domovského členského státu sdělí tuto informaci instituci.

6. Po obdržení sdělení uvedeného v odstavci 5, nebo pokud příslušné orgány domovského členského státu nezašlou žádné sdělení do uplynutí lhůty stanovené v odstavci 5, může instituce začít vykonávat přeshraniční činnost v souladu s požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění.

7. Příslušné orgány hostitelského členského státu informují příslušné orgány domovského členského státu o každé významné změně požadavků sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, které mohou ovlivnit vlastnosti penzijního plánu, pokud jde o přeshraniční činnost. Příslušné orgány domovského členského státu sdělí tuto informaci instituci.

8. Příslušné orgány hostitelského členského státu průběžně dohlížejí na soulad činností institucí s požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění uvedenými v odstavci 5 a s požadavky na informace uvedenými v odstavci 7. Pokud by tento dohled zjistil nedostatky, příslušné orgány hostitelského členského státu o tom neprodleně informují příslušné orgány domovského členského státu. Příslušné orgány domovského členského státu ve spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby instituce zjištěná porušení sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu odstranila.

9. Pokud i přes opatření přijatá příslušnými orgány domovského členského státu nebo kvůli neexistenci vhodných opatření v domovském členském státě instituce pokračuje v porušování platných ustanovení požadavků sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu poté, co informují příslušné orgány domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránily dalším nedostatkům nebo aby za ně udělily sankce, a pokud se to ukáže nezbytným, zakázaly instituci provozovat v hostitelském členském státě činnost pro daný přispívající podnik.

Článek 13

▌Převody penzijních plánů

1. Aniž je dotčen článek 12, umožní členské státy ▌institucím povoleným nebo zapsaným na jejich území převést veškeré závazky, technické rezervy, další práva a povinnosti a odpovídající aktiva a jejich peněžní ekvivalent z jejich penzijního plánu nebo jejich část na přijímající instituci. V případě převodu části penzijního plánu členské státy vyžadují, aby měla převádějící instituce i přijímající instituce dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro převáděnou i zbývající část penzijního plánu v souladu s čl. 15 odst. 1.

2. Převod veškerých závazků, technických rezerv, dalších práv a povinností a odpovídajících aktiv a jejich peněžního ekvivalentu penzijního plánu nebo jejich části z převádějící instituce na přijímající instituci, z nichž je každá povolena nebo zapsána v jiném členském státě, podléhá předchozímu souhlasu příslušného orgánu domovského členského státu přijímající instituce. Žádost o povolení převodu podává přijímající instituce.

3. ▌Tento převod i jeho podmínky podléhají předchozímu souhlasu většiny dotčených účastníků a většiny příjemců nebo případně většiny jejich zástupců. Tyto informace o podmínkách převodu jsou poskytnuty dotčeným účastníkům a příjemcům nebo případně jejich zástupcům nejméně čtyři měsíce před podáním žádosti uvedené v odstavci 2.

4. Žádost uvedená v odstavci 2 obsahuje tyto informace:

a) písemnou dohodu mezi převádějící a přijímající institucí, která stanoví podmínky převodu ▌;

aa) popis hlavních vlastností penzijního plánu;

ab) popis převáděných závazků či technických rezerv a dalších práv a povinností a odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu;

ac) souhlas přispívajícího podniku a účastníků a příjemců převádějící instituce nebo případně jejich zástupců.

b) název a místo hlavního správního ústředí převádějící a přijímající instituce a členský stát, v němž je převádějící instituce povolena či zapsána;

c) místo hlavního správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;

d) případně hostitelské členské státy, jejichž sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se na příslušný penzijní plán uplatňují.

5. Pokud příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce ▌nevydal odůvodněné rozhodnutí v souladu s čl. 12 odst. 4 ▌, sdělí do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 4 své rozhodnutí o povolení převodu přijímající instituci a příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce. Příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce o uvedeném rozhodnutí informuje převádějící instituci a uvede důvody tohoto rozhodnutí.

▌Pokud příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce odmítne sdělit rozhodnutí o povolení uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům domovského členského státu převádějící instituce, své odmítnutí přijímající instituci zdůvodní do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 4. Proti tomuto odmítnutí nebo nečinnosti se může přijímající instituce odvolat u soudu v domovském členském státě přijímající instituce.

6. Příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce sdělí do dvou týdnů od obdržení rozhodnutí o povolení uvedeného v odstavci 5 příslušnému orgánu domovského členského státu přijímající instituce požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, v souladu s nimiž je penzijní plán provozován. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce tyto informace sdělí přijímající instituci.

7. Poté, co přijímající instituce obdrží sdělení podle odstavce 6, nebo – pokud žádné sdělení od příslušného orgánu domovského členského státu přijímající instituce neobdrží – po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 6 může dotčená přijímající instituce začít provozovat penzijní plán v souladu s požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění.

8. Instituce nesmějí stanovit požadavek, aby příjemci měli bankovní účet s číslem IBAN členského státu, v němž jsou tyto instituce usazeny.

Hlava II

KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY

Článek 14

Technické rezervy

1. Domovský členský stát zajistí, aby instituce provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění neustále vytvářely pro kompletní škálu svých penzijních plánů přiměřený objem pasiv odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia stávajících důchodových smluv.

2. Domovský členský stát zajistí, aby instituce provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo danou výši dávek, vytvořily dostatečné technické rezervy pro kompletní škálu těchto plánů.

3. Výpočet technických rezerv se provádí každý rok. Domovský členský stát však může povolit, aby byl výpočet prováděn jednou za tři roky, pokud instituce poskytne účastníkům nebo příslušným orgánům osvědčení nebo zprávu o úpravách v jednotlivých letech v tomto tříletém období. Osvědčení nebo zpráva odráží upravený vývoj technických rezerv a změny krytých rizik.

4. Výpočet technických rezerv provádí pojistný matematik a potvrzuje pojistný matematik nebo jiný odborník v této oblasti, například auditor, podle vnitrostátních právních předpisů na základě pojistněmatematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu a podle těchto zásad:

  a) minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a příspěvků v souladu s penzijními plány instituce. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytých důchodových práv účastníků. Ekonomické a pojistněmatematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;

  b) maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:

i) výnosu odpovídajících aktiv držených institucí a předpokládané budoucí návratnosti investic nebo

ii) stávajícím tržním výnosům dluhopisů vysoké kvality, státních dluhopisů, dluhopisů Evropského mechanismu stability (ESM), Evropské investiční banky (EIB) nebo Evropského nástroje finanční stability (EFSF) nebo

iia) kombinaci bodů i) a ii);

  c) biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušných rizik;

  d) způsob a základ výpočtu technických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylky však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.

  da) pokud instituce změní metodiku a základ pro výpočet technických rezerv, poskytne účastníkům a příjemcům úplné vysvětlení dopadu změn na technické rezervy.

5. Domovské členské státy mohou podmínit výpočet technických rezerv dalšími a podrobnějšími požadavky s cílem zajistit odpovídající ochranu zájmů účastníků a příjemců.

Článek 15

Finanční krytí technických rezerv

1. Domovský členský stát od každé instituce vyžaduje, aby měla neustále dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů.

2. Domovský členský stát může instituci povolit, aby po časově omezené období neměla dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od instituce vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy s jasným harmonogramem k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán podléhá těmto podmínkám:

  a) instituce vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnému krytí technických rezerv. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;

  b) při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci instituce, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z nekapitálového nebo jen částečně kapitálového krytí na plné kapitálové krytí;

  c) v případě likvidace penzijního plánu během období uvedeného v první větě tohoto odstavce informuje instituce příslušné orgány domovského členského státu. Instituce vytvoří postup k převedení všech aktiv a všech odpovídajících pasiv na jinou finanční instituci nebo podobný subjekt. ▐

V případě přeshraniční činnosti instituce, a jestliže se příslušné orgány dotčených hostitelských členských států domnívají, že rozhodnutí přijatá příslušnými orgány domovského členského státu podle tohoto odstavce plně nechrání zájmy účastníků a příjemců, je orgán EIOPA v souladu s čl. 19 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 nápomocen při urovnávání případných neshod.

3. ▌Podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 platí i v případě přeshraniční činnosti podle článku 12, pokud jsou plně chráněny zájmy účastníků a příjemců.

Článek 16

Regulatorní kapitál

1. Domovský členský stát zajistí, aby instituce provozující penzijní plány v případech, ve kterých instituce samotná, a nikoliv přispívající podnik poskytuje záruku na pasiva ke krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic či výši dávek, měly trvale k dispozici dodatečná aktiva převyšující technické rezervy, která slouží jako vyrovnávací rezerva. Výše těchto aktiv musí odrážet typ rizik a portfolio aktiv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů. Tato aktiva nesmějí být zatížena žádnými předvídatelnými závazky a slouží jako bezpečnostní kapitálová rezerva k odstraňování odchylek mezi očekávanými a skutečnými výdaji a zisky.

2. Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv se použijí pravidla stanovená v článcích 17, 18 a 19.

3. Odstavec 1 však nebrání členským státům, aby po institucích usazených na jejich území požadovaly regulatorní kapitál nebo stanovily podrobnější pravidla, pokud jsou odůvodněna obezřetností.

Článek 17

Disponibilní míra solventnosti

1. Aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění, členské státy požadují po institucích uvedených v čl. 16 odst. 1, které se nacházejí na jejich území, aby měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost odpovídající alespoň požadavkům této směrnice.

2. Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv instituce očištěných ode všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku, a to včetně:

  a) splaceného základního kapitálu nebo v případě instituce mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníků vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:

  i) ve stanovách musí být stanoveno, že platby účastníkům vzájemné pojišťovny lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň nebo pokud byly po zrušení podniku vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;

  ii) ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z jiných důvodů, než je individuální ukončení účastenství ve vzájemné pojišťovně, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat, a

  iii) odpovídající ustanovení stanov smějí být změněna pouze poté, co příslušné orgány prohlásí, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

  b) rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;

  c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend a

  d) v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezerv zisku obsažených v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcům.

Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí.

3. Členské státy mohou stanovit, že disponibilní míra solventnosti může zahrnovat také:

  a) kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace instituce podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;

  b) cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

  i) nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

  ii) emisní smlouva musí instituci umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;

  iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči instituci se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

  iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž instituci musí být umožněno pokračovat v činnosti, a

  v) musí se přihlížet pouze ke skutečně splaceným částkám.

  Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:

  i) přihlédne se pouze ke skutečně splacené částce;

  ii) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti instituce předloží příslušným orgánům ke schválení plán, z něhož vyplývá, jak bude zachována disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující instituce požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;

  iii) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě instituce informuje příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž uvede disponibilní a požadovanou míru solventnosti před splacením a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti instituce pod požadovanou úroveň;

  iv) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace instituce, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti, a

  v) smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky.

4. Na žádost instituce, doplněnou podpůrnými doklady a adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu, a se souhlasem tohoto příslušného orgánu může disponibilní míra solventnosti obsahovat také:

  a) pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;

  b) veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

  c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti podle toho, která míra je nižší.

Hodnota uvedená v písmenu a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.

Článek 18

Požadovaná míra solventnosti

1. Požadovaná míra solventnosti se určuje v souladu s odstavci 2 až 6 podle rozsahu pojistných rizik.

2. Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu těchto položek:

  a) první výsledek:

  4 % matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;

  b) druhý výsledek:

  u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si instituce ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.

  Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let činí uvedená část 0,15 %.

3. U doplňkových pojištění uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná požadované míře solventnosti pro instituce podle článku 19.

4. U operací umořování kapitálu uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě ii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a).

5. U operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

6. U pojištění podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodů i) a ii) směrnice 2009/138/ES spojeného s investičními fondy a u operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodech iii), iv) a v) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

  a) pokud instituce nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

  b) pokud instituce nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

  c) pokud instituce nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se této činnosti;

  d) pokud instituce kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).

Článek 19

Požadovaná míra solventnosti pro účely čl. 18 odst. 3

1. Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

2. Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z obou výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

3. K výpočtu základu pojistného se použije buď částka hrubého předepsaného pojistného či příspěvků vypočtená níže, nebo částka hrubého přijatého pojistného či příspěvků podle toho, která z těchto částek je vyšší.

Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v předchozím účetním období.

K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 50 miliónů EUR a druhá tvoří zbytek; 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese instituce po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

4. Základ pojistného plnění se vypočte takto:

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění.

Jedna třetina takto získané částky se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 35 milionů EUR a druhá tvoří zbytek; 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese instituce po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

5. Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2, 3 a 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

Článek 20

Investiční pravidla

1. Členské státy vyžadují od institucí usazených na jejich území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:

  a) aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků a příjemců jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí instituce nebo subjekt, který řídí její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;

  aa) zásada obezřetné osoby nebrání institucím, aby zohlednily potenciální dlouhodobý dopad investičních rozhodnutí na environmentální, sociální, správní nebo etické faktory;

  b) aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia.

  Aktiva držená ke krytí technických rezerv se rovněž investují způsobem přiměřeným k povaze a trvání očekávaných budoucích důchodových dávek s ohledem na cíl zajištění mezigenerační rovnováhy penzijního plánu;

  c) aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

  d) investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do ocenění aktiv institucí. Instituce se také vyhne nadměrnému riziku týkajícímu se jediné protistrany a jiných operací s derivátovými finančními nástroji;

  e) aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu.

  Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí instituci vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

  f) investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.

  Přispívá-li do instituce více podniků, investice do těchto přispívajících podniků se provádějí obezřetně, přičemž se přihlíží k potřebě vhodné diverzifikace.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v písmenech e) a f) na investice do státních dluhopisů.

2. Členské státy s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností institucí, nad kterými je vykonáván dohled, zajistí, aby příslušné orgány sledovaly přiměřenost postupů úvěrového hodnocení institucí, hodnotily používání odkazů na ratingy vydávané ratingovými agenturami definovanými v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009(18) v jejich investičních politikách a případně podporovaly zmírňování dopadu těchto odkazů s cílem omezit výhradní a mechanické spoléhání na tyto ratingy.

3. Domovský členský stát zakáže institucím půjčovat si nebo působit jako ručitel jménem třetích osob. Členské státy však mohou povolit institucím půjčovat si pouze z důvodů likvidity a dočasně.

4. Členské státy nežádají instituce usazené na jejich území, aby investovaly do konkrétních kategorií aktiv.

5. Aniž je dotčen článek 32, členské státy nepodmiňují investiční rozhodnutí instituce usazené na jejich území nebo investičního správce této instituce jakýmkoli druhem předchozího schválení nebo požadavky systematického oznamování.

6. V souladu s odstavci 1 až 5 mohou členské státy pro instituce usazené na jejich území stanovit podrobnější pravidla, včetně množstevních omezení, pokud jsou odůvodněna obezřetností, aby odrážela kompletní škálu penzijních plánů provozovaných těmito institucemi.

Členské státy však nebrání institucím v:

  a) investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích nebo prostřednictvím vícestranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů, a rozhodování o relativní závažnosti těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu;

  b) investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c) investování do nástrojů, které mají dlouhý investiční horizont a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v MTF ani v OTF,

ca) investování do nástrojů emitovaných nebo zaručených EIB v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), evropských fondů dlouhodobých investic (ELTIF), evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF) a evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA).

7. Aniž je dotčen odstavec 6, mohou členské státy požadovat, aby se na instituce povolené nebo zapsané na jejich území individuálně uplatňovala přísnější investiční pravidla ▌, pokud jsou odůvodněna obezřetností, zejména s ohledem na závazky, které tyto instituce přijaly.

8. Příslušné orgány hostitelského členského státu instituce vykonávající přeshraniční činnost podle článku 12 nestanoví pro tu část aktiv, která kryjí technické rezervy na přeshraniční činnost, investiční pravidla nad rámec těch, která jsou uvedena v odstavcích 1 až 6.

Hlava III

PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI

KAPITOLA 1

Systém správy a řízení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 21

Odpovědnost ▌řídícího orgánu nebo orgánu dohledu

1. Členské státy zajistí, aby ▌řídící orgán nebo orgán dohledu instituce měl podle vnitrostátního práva konečnou odpovědnost za to, že dotyčná instituce dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

2. Touto směrnicí není dotčena role sociálních partnerů v řízení institucí.

Článek 22

Obecné požadavky v oblasti správy a řízení

1. Členské státy požadují, aby všechny instituce měly účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení jejich činností. Uvedený systém zahrnuje přiměřenou transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. Systém správy a řízení je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu. Systém správy vyžaduje, aby při investičních rozhodnutích byly zváženy environmentální, sociální a správní faktory týkající se investičních aktiv, zapojí příslušné zúčastněné strany a je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

2. Systém správy ▌musí být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností instituce.

3. Instituce stanoví v písemné formě zásady týkající se řízení rizik, interního auditu případně pojistněmatematických činností a externího zajištění služeb (outsourcingu) a uplatňují je. Instituce zajistí, aby byly tyto zásady uskutečňovány. Tyto zásady v písemné formě podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo orgánem dohledu instituce a jsou nejméně každé tři roky přezkoumány a upraveny s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4. Členské státy zajistí, aby instituce měly zaveden účinný systém vnitřní kontroly. Uvedený systém musí zahrnovat správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních instituce.

5. Členské státy zajistí, aby instituce přijaly vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu instituce používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

6. Členské státy požadují, aby instituce měly nejméně dvě osoby, které jsou skutečně odpovědné za činnost dané instituce. Členské státy mohou dovolit, aby instituci skutečně řídila pouze jedna osoba na základě odůvodněného posouzení, které provedly příslušné orgány. Posouzení zohlední roli sociálních partnerů v celkovém řízení institucí a velikost, povahu, rozsah a složitost činností institucí.

Článek 23

Požadavky na způsobilost a bezúhonnost vedoucích pracovníků

1. Členské státy vyžadují, aby instituce zajistily, že všechny osoby, které instituci skutečně řídí, a osoby, které zastávají ▌klíčové funkce, při plnění svých úkolů splňovaly následující požadavky:

a)  požadavek způsobilosti:

– osoby, které instituci skutečně řídí: mají kolektivně odpovídající ▌kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení instituce, a

– osoby, které zastávají klíčové funkce: mají odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní řádné plnění jejich klíčových funkcí ▌, a

b)  požadavek bezúhonnosti: mají dobrou pověst a osobní integritu ▌.

2. Členské státy zajistí, aby ▌příslušné orgány posoudily, zda osoby, které instituci skutečně řídí nebo zastávají ▌klíčové funkce, splňují požadavky stanovené v odstavci 1.

3. Požaduje-li domovský členský stát od svých státních příslušníků, aby předložili doklad o tom, že jsou bezúhonní, že neprodělali úpadek, nebo doklad prokazující obojí, přijme jako dostatečný doklad od státních příslušníků jiných členských států výpis z trestního rejstříku dotčeného jiného členského státu, nebo neexistuje-li v dotčeném jiném členském státě trestní rejstřík, rovnocenný doklad, z kterého vyplývá, že tyto požadavky jsou splněny, vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem domovského členského státu ▌, jehož je daná osoba státním příslušníkem, nebo domovským členským státem.

4. Nevydává-li ▌členský stát nebo členský stát, jehož je daná osoba státním příslušníkem, rovnocenný doklad uvedený v odstavci 3, může tato osoba učinit místopřísežné prohlášení.

Avšak v členských státech, jejichž právo institut místopřísežného prohlášení nezná, může státní příslušník dotčeného jiného členského státu učinit čestné prohlášení před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem ▌domovského členského státu nebo členského státu, jehož je státním příslušníkem.

Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o pravosti místopřísežného prohlášení nebo čestného prohlášení.

5. Doklad o neprodělání úpadku uvedený v odstavci 3 může mít rovněž formu prohlášení, jež státní příslušník dotčeného jiného členského státu učiní před příslušným soudním, profesním nebo oborovým sdružením tohoto jiného členského státu.

6. Doklady a potvrzení uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

7. Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Členské státy také sdělí ostatním členským státům a Komisi, kterým orgánům nebo subjektům mají být doklady uvedené v odstavcích 3 až 5 v souvislosti se žádostí o povolení výkonu činností uvedených v článku 12 na území uvedeného členského státu předkládány.

Článek 24

Politika odměňování

1. Členské státy požadují, aby instituce stanovily a uplatňovaly řádnou politiku odměňování pro všechny osoby, které instituci skutečně řídí, vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané instituce, způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

1a. Tento článek se nevztahuje na instituce povolené podle směrnic 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/65/EU a 2014/91/EU.

2. Příslušné informace týkající se politiky odměňování instituce pravidelně zveřejňuje, nestanoví-li právní a správní předpisy provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(19) jinak.

3. ▌Při stanovování a uplatňování politiky odměňování uvedené v odstavci 1 instituce dodržují následující zásady:

–  politika odměňování je ▌v souladu s činnostmi instituce ▌, rizikovým profilem, cíli ▌a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním instituce jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení institucí,

–  politika odměňování je v souladu s rizikovým profilem a dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů provozovaných institucí,

–  politika odměňování zahrnuje ▌opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

–  politika odměňování je v souladu s řádnýmúčinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik překračujícímu stanovené přípustné odchylky rizik,

–  politika odměňování se vztahuje na instituci i na strany, které v instituci plní klíčové funkce nebo jiné činnosti, včetně externě zajišťovaných a následně subdodavatelsky zajišťovaných klíčových funkcí nebo jiných činností,

–  ▐

–  ▌řídící orgán nebo orgán dohledu instituce stanoví a pravidelně přezkoumává obecné zásady své politiky odměňování ▌a je odpovědný za dozor nad jejím prováděním,

–  ▐

–  správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

Oddíl 2

Klíčové funkce

Článek 25

Obecná ustanovení

1. Členské státy požadují, aby instituce zřídily následující klíčové funkce: funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistněmatematickou funkci. Instituce umožní držiteli klíčové funkce ▌vykonávat jeho povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

2. Instituce může povolit, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávala více než jednu klíčovou funkci. Funkci interního auditu vykonává jedna osoba nebo organizační jednotka.

3. Osoba nebo organizační jednotka vykonávající jistou klíčovou funkci je odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Příslušné orgány mohou na základě odůvodněné žádosti ze strany instituce povolit instituci, aby klíčové funkce vykonávala prostřednictvím stejné osoby nebo organizační jednotky za předpokladu, že nedochází ke střetu zájmů s přispívajícím podnikem. Členské státy umožní příslušným orgánům, aby v případě zjištění střetu zájmů přijaly vhodná opatření.

5. Veškerá zjištění a doporučení držitelů klíčové funkce se oznamují ▌řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu instituce, který stanoví, jaká opatření mají být přijata.

6. Držitel klíčové funkce uvědomí příslušný orgán pro danou instituci o jakýchkoli zjištěních, která by mohla mít významný dopad na zájmy účastníků a příjemců.

7. Členské státy zajistí právní ochranu osob, které informují příslušný orgán podle odstavce 6.

Článek 26

Řízení rizik

1. Členské státy vyžadují, aby instituce měly způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, zaveden účinný systém řízení rizik zahrnující strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro soustavné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí příslušným orgánům.

Uvedený systém řízení rizik musí být účinný a dobře začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů instituce.

2. Systém řízení rizik se v závislosti na velikosti a vnitřní organizaci institucí a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v institucích nebo podnicích, jež vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti, alespoň v následujících oblastech:

a)  upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b)  řízení aktiv a pasiv;

c)  investice, zejména deriváty, sekuritizace a podobné závazky;

d)  řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e)  řízení provozních rizik;

f)  pojištění a další techniky zmírňování rizik;

fa)  sociální a environmentální rizika související s investičním portfoliem a jeho správou.

3. Pokud v souladu s podmínkami penzijního plánu nesou rizika účastníci a příjemci, systém řízení rizik také zohlední tato rizika z hlediska účastníků a příjemců.

4. Instituce zavedou funkci řízení rizik, která je členěna tak, aby se usnadnilo fungování systému řízení rizik.

Článek 27

Interní audit

1. Členské státy požadují, aby instituce vytvořily způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, účinnou funkci interního auditu. Funkce vnitřního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a efektivnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení ▌.

2. Členské státy požadují, aby instituce jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu uvnitř nebo vně instituce, která je za funkci interního auditu odpovědná. ▌

Článek 28

Pojistněmatematická funkce

1. Pokud instituce samotná poskytuje krytí biometrických rizik nebo zaručuje určitý výnos investic nebo výši dávek, členské státy požadují, aby tato instituce zavedla účinnou pojistněmatematickou funkci, která:

a)  koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;

b)  zajišťuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných za tímto účelem;

c)  posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d)  srovnává předpoklady, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností;

e)  informuje ▌řídící orgán nebo orgán dohledu instituce o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;

f)  vydává stanovisko k celkové koncepci upisování, má-li instituce takovou koncepci;

g)  vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li instituce taková ujednání, a

h)  přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.

2. Členské státy požadují, aby instituce jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu uvnitř nebo vně instituce, která je za pojistněmatematickou funkci odpovědná.

Oddíl 3

Dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 29

Vlastní posouzení rizik

1. Každá instituce provádí v rámci svého systému řízení rizik a způsobem, který odpovídá její velikosti a vnitřní organizaci, jakož i povaze, rozsahu a složitosti jejích činností, své vlastní posuzování rizik ▌.

Posouzení rizik pro potřeby důchodů se provádí pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných institucí.

2. Posouzení rizik ▌uvedené v odstavci 1 zahrnuje přiměřeně k povaze, rozsahu a složitosti činností instituce:

a)  účinnost systému řízení rizik;

b)  celkové potřeby financování instituce;

c)  rizika spojená s dostatečností technických rezerv pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů;

e)  rizika pro účastníky a příjemce týkající se vyplácení jejich nároků a účinnosti nápravných opatření;

f)  kvalitativní posouzení veškerých finančních příspěvků, včetně záruk, penzijních ochranných plánů nebo smluvních vztahů, dostupných pro instituci nebo pro účastníky a příjemce;

g)  kvalitativní posouzení provozního rizika▐;

h)  kvalitativní posouzení nových či nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů.

3. Pro účely odstavce 2 mají instituce zavedeny metody pro identifikaci a posouzení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu. Tyto metody musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s jejich činností. Metody musí být popsány v posouzení rizik.

4. Posouzení rizik uvedené v odstavci 3 zohlední cíl spočívající v zajištění mezigenerační rovnováhy penzijního plánu, je prováděno pravidelně a je nedílnou součástí provozní strategie a zohledňuje se ve strategických rozhodnutích instituce. Je zpřístupněno účastníkům penzijního plánu.

Článek 31

Roční účetní závěrky a výroční zprávy

Členské státy vyžadují, aby každá instituce usazená na jejich území vypracovávala a zveřejňovala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke každému penzijnímu plánu provozovanému institucí, a případně roční účetní závěrky a výroční zprávy pro každý penzijní plán zvlášť. Roční účetní závěrky a výroční zprávy poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace instituce a zahrnují zveřejnění hlavních investičních podílů. Roční účetní závěrky a informace ve výročních zprávách mají být odpovídající, úplné, přehledně sestavené a náležitě schválené oprávněnými osobami v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Článek 32

Prohlášení o zásadách investiční politiky

Členské státy zajistí, aby každá instituce usazená na jejich území připravila a alespoň jednou za tři roky přezkoumala písemné prohlášení o zásadách investiční politiky. Toto prohlášení je třeba bez prodlení upravit po každé významnější změně investiční politiky. Členské státy stanoví, že toto prohlášení musí obsahovat alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání důchodových závazků a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje záležitosti životního prostředí, sociální otázky a záležitosti správy a řízení. Prohlášení se zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách.

KAPITOLA 2

Externí zajišťování činností a správa investic

Článek 33

Externí zajišťování činností

1. Členské státy mohou povolit institucím usazeným na jejich území nebo od nich vyžadovat, aby svěřily řízení těchto institucí zcela nebo zčásti jiným subjektům jednajícím jménem těchto institucí.

2. Členské státy zajistí, aby instituce, které si dávají externě zajišťovat klíčové funkce nebo jakékoli jiné činnosti, nadále plně odpovídaly za dodržování svých povinností podle této směrnice.

3. Externí zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností se neprovádí tak, aby vedlo:

a)  k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné instituce;

b)  k nadměrnému zvýšení provozního rizika;

c)  ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak instituce plní své povinnosti;

d)  k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.

4. Instituce zajistí řádné fungování externě zajišťovaných činností prostřednictvím výběru poskytovatele služeb a průběžného monitorování činností tohoto poskytovatele služeb.

5. Členské státy zajistí, aby instituce, jež zadávají jakékoli činnosti externě, uzavřely s poskytovatelem služeb ▌písemnou dohodu. Dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti instituce a poskytovatele služeb.

6. Členské státy zajistí, aby instituce včas předem informovaly příslušné orgány o externím zajištění jakýchkoli činností, jakož i o jakémkoli následném důležitém vývoji, pokud jde o tyto činnosti.

7. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nezbytné pravomoci k tomu, vyžádat si kdykoli od institucí informace o jakýchkoli externě zajišťovaných▐ činnostech.

Článek 34

Správa investic

Členské státy nesmí bránit institucím jmenovat pro účely správy investičního portfolia investiční správce usazené v jiném členském státě, kteří mají náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicemi▐ 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU▐, 2013/36/EU a 2014/65/EU; totéž platí pro instituce uvedené v čl. 2 odst. 1 této směrnice.

KAPITOLA 3

Depozitář

Článek 35

Jmenování depozitáře

1. U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, pokud vnitrostátní právo domovského členského státu nezajišťuje ochranu pro úschovu aktiv a povinnosti dohledu odpovídající ustanovením článků 36 a 37 a pokud již nebyl jmenován depozitář v souvislosti s aktivy penzijního plánu ve finančních produktech v souladu se směrnicí 2011/61/EU nebo 2009/65/EU, mohou členské státy vyžadovat, aby instituce jmenovala jednoho či více depozitářů, které pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 36 a 37.

2. U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci nenesou plně investiční riziko, může domovský členský stát vyžadovat, aby instituce jmenovala depozitáře, kterého pověří buď úschovou aktiv, nebo úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 36 a 37. Aniž by byl dotčen čl. 36 odst. 5, tento požadavek se nevztahuje na ta aktiva instituce, která tato instituce investovala přímo do jednoho nebo více subjektů, pro něž je jmenován depozitář pověřený úschovou aktiv a povinnostmi dohledu nad penzijním plánem v souladu se směrnicí 2011/61/EU nebo 2014/91/EU.

3. Členské státy nebrání institucím jmenovat▐ depozitáře se sídlem v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicí▐ 2013/36/EU nebo směrnicí 2014/65/EU, anebo uznaného jako depozitáře pro účely směrnice 2009/65/ES nebo 2011/61/EU.

4. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby podle svých vnitrostátních právních předpisů umožnily příslušným orgánům zakázat v souladu s článkem 62 volné nakládání s aktivy▐ na jejich území na žádost příslušných orgánů domovského členského státu instituce.

5. Depozitář je jmenován ▌prostřednictvím písemné smlouvy. Tato smlouva stanoví mimo jiné předávání informací, které depozitář potřebuje pro plnění úkolů▐ v souladu s touto směrnicí▐.

6. Při plnění úkolů stanovených v článcích 36 a 37 jedná instituce a depozitář čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu účastníků a příjemců daného penzijního plánu.

7. Depozitář nesmí s ohledem na instituci vykonávat činnost, při níž může docházet ke střetu zájmů mezi institucí, účastníky a příjemci penzijního plánu a jím samotným, pokud depozitář funkčně a hierarchicky neoddělil výkon činnosti depozitáře od svých ostatních činností, u nichž může hrozit střet zájmů, a pokud nejsou potenciální střety zájmů řádně rozpoznány, řešeny, sledovány a oznamovány instituci a účastníkům a příjemcům penzijního plánu.

8. Pokud není jmenován žádný depozitář a instituce neinvestovala všechna penzijní aktiva do finančních produktů, na něž se vztahuje směrnice 2011/61/EU nebo 2009/65/EU, a nebyl jmenován žádný depozitář v souladu s těmito směrnicemi, zavedou instituce ujednání pro prevenci a řešení jakýchkoli střetů zájmů při plnění úkolů, které jinak provádí depozitář a správce aktiv.

Článek 36

Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře

1. Pokud jsou aktiva penzijního plánu sestávající z finančních nástrojů, které lze dát do úschovy, svěřena do úschovy depozitáři, přijme depozitář do úschovy veškeré finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, a veškeré finanční nástroje, které lze depozitáři fyzicky předat.

Pro tyto účely depozitář zajistí, aby všechny finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, byly v jeho evidenci zapsány na oddělených účtech v souladu s pravidly stanovenými směrnicí 2004/39/ES, které jsou vedeny na jméno instituce, aby bylo vždy zřejmé, že patří dané instituci nebo účastníkům a příjemcům daného penzijního plánu.

2. Pokud aktiva instituce sestávají z jiných aktiv než aktiv uvedených v odstavci 1, depozitář ověří, zda je instituce vlastníkem aktiv, a vede její aktiva v evidenci. Ověření se provede na základě informací či dokumentů předložených institucí a na základě dostupných vnějších podkladů. Depozitář musí svou evidenci průběžně aktualizovat.

3. Členské státy zajistí, aby depozitář odpovídal instituci a účastníkům a příjemcům za veškeré ztráty utrpěné v důsledku toho, že neodůvodnitelně neplnil své povinnosti nebo je neplnil správně.

4. Členské státy zajistí, aby odpovědnost depozitáře podle odstavce 3 nebyla ovlivněna skutečností, že depozitář svěřil všechna nebo některá aktiva, jež má v úschově, třetí straně.

5. Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář a instituce neinvestovala všechna penzijní aktiva do finančních produktů, na něž se vztahuje směrnice 2011/61/EU nebo 2009/65/EU, a nebyl jmenován žádný depozitář v souladu s těmito směrnicemi, od institucí se alespoň vyžaduje, aby:

a)  zajistily, aby finanční nástroje podléhaly náležité péči a ochraně;

b)  vedly záznamy, které instituci umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c)  přijaly nezbytná opatření, aby se předešlo střetům zájmů v souvislosti s úschovou aktiv;

d)  informovaly na požádání příslušné orgány, jakým způsobem jsou aktiva uschována.

Článek 37

Povinnosti dohledu

1. Alespoň jeden z depozitářů jmenovaných v souladu s článkem 35 také plní následující úkoly:

a)  plní pokyny instituce, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly instituce;

b)  zajišťuje, aby u operací s aktivy instituce▐ byla protiplnění instituci poskytována v obvyklých lhůtách;

c)  zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly instituce.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, může domovský členský stát instituce stanovit jiné povinnosti dohledu, které má depozitář plnit.

3. Není-li povinnostmi dohledu pověřen žádný depozitář a instituce neinvestovala všechna penzijní aktiva do finančních produktů, na něž se vztahuje směrnice 2011/61/EU nebo 2009/65/EU, a nebyl jmenován žádný depozitář v souladu s těmito směrnicemi, instituce musí zavést postupy, které zajistí, aby úkoly, které jinak podléhají dohledu ze strany depozitáře, byly v rámci instituce náležitě prováděny.

Hlava IV

INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 38

Zásady

1. S ohledem na povahu vytvořeného penzijního plánu a administrativní zátěž členské státy zajistí, aby každá instituce usazená na jejich území poskytovala:

a) potenciálním účastníkům alespoň informace stanovené v článku 55;

b) účastníkům▐ alespoň informace stanovené v článcích 40a a 58 a

c) příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 57 a 58.

2. Informace musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)  být pravidelně aktualizovány a přizpůsobeny potřebám potencionálních účastníků, účastníků a příjemců;

b)  být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem a neobsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

c)  nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

d)  být prezentovány snadno čitelnou formou a být napsány písmem čitelné velikosti.

da)  být k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se vztahují na příslušný penzijní plán;

db)  být poskytnuty potencionálním účastníkům, účastníkům a příjemcům zdarma v jakékoliv elektronické formě, včetně trvalého média nebo prostřednictvím internetových stránek, nebo v tištěné podobě.

Barvy se nesmějí používat, pokud by znesnadnily srozumitelnost informací, jakmile je přehled důchodových dávek vytištěn nebo okopírován černobíle.

Článek 39

Podmínky penzijního plánu

1. Členské státy pro každou instituci usazenou na jejich území zajistí, aby účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního plánu, zejména o:

a) právech a povinnostech stran zapojených do penzijního plánu;

b) ▐ rizicích spojených s penzijním plánem, která nesou účastníci a příjemci;

2. U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci▐ informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností, o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností, pokud takové pravidlo existuje.

3. Účastníci a příjemci nebo případně jejich zástupci obdrží v přiměřené lhůtě všechny důležité informace o změnách pravidel penzijního plánu.

4. Instituce zveřejní podmínky penzijního plánu▐.

KAPITOLA 2

Přehled důchodových dávek a další informace

Článek 40a

Přehled důchodových dávek

1. Členské státy vyžadují, aby instituce vypracovaly stručný dokument obsahující klíčové relevantní informace pro každého účastníka. Název tohoto dokumentu musí obsahovat slova „přehled důchodových dávek“.

2. Členské státy vyžadují, aby informace obsažené v přehledu důchodových dávek byly přesné a byly aktualizovány a zasílány každému účastníkovi bezplatně alespoň jednou ročně.

3. Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně uvedena.

4. V rámci stanovování pravidel pro přehled důchodových dávek členské státy vyžadují, aby obsahoval klíčové relevantní informace pro účastníky, při zohlednění konkrétní povahy vnitrostátních penzijních systémů a příslušných vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů.

5. Pro účely této směrnice mezi klíčové relevantní informace pro účastníky patří:

a) osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení zákonem stanoveného data odchodu do důchodu nebo data vyplacení důchodových dávek;

b) označení instituce a penzijního plánu účastníka;

c) je-li to relevantní, veškeré informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu; d) informace o projekcích důchodů s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu a prohlášení, že se tyto projekce mohou lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek;

e) informace o investičním profilu, včetně jasného uvedení rizik, která nese účastník v případě nejlepšího a nejhoršího, avšak možného scénáře, a sice s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu;

f) informace o získaných nárocích, příspěvcích a rozčlenění nákladů penzijního plánu s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu;

g) informace o dosavadní výkonnosti penzijního plánu s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu;

i) kde a jakým způsobem lze získat další informace o dané instituci nebo penzijním plánu, včetně informací upřesněných v článcích 31 a 32.

Není-li poskytována záruka v rámci penzijního plánu, je pro účely prvního pododstavce písm. c) v přehledu důchodových dávek uvedeno prohlášení v tomto smyslu. Je-li záruka poskytována, obsahuje přehled důchodových dávek stručné vysvětlení povahy záruky a informace o současné úrovni financování nabytých individuálních nároků účastníka.

5. Členské státy si vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o formát a obsah přehledu důchodových dávek.

Článek 55

Informace, které je nutno poskytnout potenciálním účastníkům

Členské státy vyžadují, aby instituce zajistily, aby potenciální účastníci byli informováni o všech relevantních prvcích penzijního plánu, dříve než se k němu připojí, a všech ▌možnostech, které jsou účastníkům dostupné, včetně informace o tom, jak daný investiční přístup zohledňuje záležitosti životního prostředí, klimatu, sociální otázky a záležitosti správy a řízení společnosti. .

Pokud nemají potenciální účastníci možnost volby a jsou do určitého penzijního plánu zařazeni automaticky, instituce jim poskytne klíčové relevantní informace o jejich účastenství bezprostředně po jejich přistoupení k penzijnímu plánu.

Článek 56

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu

Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou instituce každému účastníkovi nejméně dva roky před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v daném penzijním plánu nebo na jeho žádost následující informace:

a)  informace o tom, jaké mají účastníci možnosti vybírat si svůj důchodový příjem▐;

b)  není-li penzijní plán vyplácen jako doživotní důchod, informace o dostupných produktech výplaty dávek▐.

Článek 57

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období vyplácení dávek

1. Členské státy vyžadují, aby instituce pravidelně poskytovaly příjemcům informace o splatných dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení.

1a. Instituce informují příjemce o případném snížení splatných dávek předtím, než bude přijato jakékoli rozhodnutí o takovémto případném snížení.

2. Jestliže příjemci v období vyplácení nesou značné investiční riziko, členské státy zajistí, aby příjemci dostávali náležité informace pravidelně a včas.

Článek 58

Dodatečné informace, které je nutno účastníkům a příjemcům poskytnout na jejich žádost

1. Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne instituce následující dodatečné informace:

a) roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 31, nebo pokud je instituce zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

b) prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 32;

c) jakékoliv další informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v čl. 40a odst. 4 písm. d);

2. ▐ Instituce rovněž poskytne▐ informace:

  a) o cílové částce případných důchodových dávek;

  b) o částce dávek v případě ukončení pracovního poměru.

Hlava V

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

Kapitola 1

Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled

Článek 59

Hlavní cíl obezřetnostního dohledu

1. Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je ochrana práv účastníků a příjemců penzijního plánu, jakož i stabilita institucí a jejich schopnost plnit své závazky.

2. ▐ Členské státy zajistí, aby▐ příslušným orgánům byly poskytnuty nezbytné prostředky a aby měly příslušnou odbornost, kapacitu a pravomoci k dosažení hlavního cíle dohledu uvedeného v odstavci 1.

Článek 60

Rozsah obezřetnostního dohledu

Členské státy zajistí, aby instituce▐ podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně dohledu nad:

a) podmínkami provozu;

b) technickými rezervami;

c) finančním krytím technických rezerv;

d) regulatorním kapitálem;

e) disponibilní mírou solventnosti;

f) požadovanou mírou solventnosti;

g) investičními pravidly a správou investic;

ha) mezigenerační rovnováhou penzijních plánů;

i) systémem správy a řízení a

j) informacemi, jež mají být poskytovány účastníkům a příjemcům.

Článek 61

Obecné zásady obezřetnostního dohledu

1. Za obezřetnostní dohled nad institucemi▐ jsou odpovědné příslušné orgány domovského členského státu.

2. Členské státy zajistí, aby dohled byl založen na prospektivním přístupu vycházejícím z rizik.

3. Dohled nad institucemi zahrnuje vhodnou kombinaci kontrolních činností na dálku a inspekcí na místě.

4. Pravomoci orgánů dohledu se uplatňují včas a způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s provozováním penzijního plánu institucí.

5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány řádně zvážily potenciální dopad svých opatření na stabilitu finančních systémů v Evropské unii, zejména v naléhavých situacích.

Článek 62

Pravomoci k zásahům a povinnosti příslušných orgánů

1. Příslušné orgány požadují od každé instituce usazené na jejich území, aby měla řádné správní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány mohly ukládat správní sankce a jiná správní opatření uplatnitelná na všechna porušení vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, a stanoví pro ně pravidla a zároveň přijme veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a jiná správní opatření byly účinné, přiměřené a odrazující.

2a. Členské státy stanoví, že příslušný orgán bez zbytečného odkladu zveřejní jakoukoliv správní sankci nebo jiné správní opatření, které bylo uloženo na základě porušení vnitrostátních ustanovení, kterými se provádí tato směrnice, a proti které nebylo včas podáno odvolání, včetně informací o druhu a povaze porušení a totožnosti osob, které za ně nesou odpovědnost. V případech, kdy příslušný orgán považuje na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění těchto informací za nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, může příslušný orgán rozhodnout o odkladu zveřejnění, nezveřejnění nebo anonymním zveřejnění těchto informací.

3. Každé rozhodnutí zakázat nebo omezit činnost instituce musí obsahovat přesné odůvodnění a být oznámeno dané instituci. Toto rozhodnutí musí být také oznámeno orgánu EIOPA, který je sdělí všem příslušným orgánům v Unii.

4. Příslušné orgány mohou také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy instituce, zejména když instituce:

a)  nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;

b)  instituce nemá regulatorní kapitál.

5. Aby byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců, mohou příslušné orgány převést pravomoci svěřené osobám provozujícím instituci usazenou na jejich území v souladu s právními předpisy domovského členského státu zčásti nebo zcela na zvláštního zmocněnce, který je způsobilý tyto pravomoci vykonávat.

6. Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit činnosti instituce usazené na jejich území, zejména pokud:

a)  instituce dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu ;

b)  instituce již neplní podmínky pro svůj provoz;

c)  instituce závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;

d)  v případě přeshraniční činnosti instituce nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění.

7. Členské státy zajistí, aby se proti rozhodnutím přijímaným vůči institucím podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí bylo možné odvolat u soudu.

Článek 63

Přezkum orgánem dohledu

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, pokud je to podle jejich názoru vhodné, přezkoumávaly strategie, procesy a postupy hlášení, které instituce zavedly za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice, přičemž přihlédnoupovaze, rozsahu a složitosti činností dané instituce.

Tento přezkum zohlední okolnosti, za nichž tyto instituce působí a případně strany, které pro ně vykonávají externě zajišťované klíčové funkce či jiné činnosti. Přezkum sestává z těchto prvků:

a) posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;

b) posouzení rizik, kterým je instituce vystavena;

c) posouzení schopnosti instituce tato rizika posoudit a řídit.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nástroje sledování, včetně zátěžových testů, které jim umožňují zjistit zhoršující se finanční situaci v instituci a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.

3. Příslušné orgány mají pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly od institucí požadovat odstranění slabých stránek nebo nedostatků zjištěných v rámci přezkumu orgánem dohledu.

4. Příslušné orgány stanoví minimální četnost a rozsah přezkumu stanoveného v odstavci 1 s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností dané instituce.

Článek 64

Informace poskytované příslušným orgánům

1. Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány vůči každé instituci usazené na jejich území pravomoci a prostředky nezbytné:

  a) k tomu, aby mohly instituci, členy jejího představenstva a jiné členy vedení nebo osoby, které instituci skutečně řídí nebo v jejím rámci zastávají klíčové funkce, kdykoliv požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;

  b) k dohledu nad vztahy mezi institucí a jinými podniky nebo mezi institucemi, pokud klíčové funkce nebo jiné činnosti instituce externě zajišťují uvedené jiné podniky nebo instituce▐ a všechny následné úrovně subdodavatelského zajištění▐ a pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci instituce nebo mají podstatný význam pro účinný dohled;

  c) k pravidelnému získávání  následujících dokumentů: vlastního posouzení rizik▐, prohlášení o zásadách investiční politiky▐ , ročních účetních závěrek a výročních zpráv▐ a všech ostatních dokumentů nezbytných k účelům dohledu.

  d) ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, včetně:

  i) vnitřní předběžné zprávy;

  ii) pojistněmatematická hodnocení a podrobné předpoklady;

  iii) studie o aktivech a pasivech;

  iv) důkazy o souladu se zásadami investiční politiky;

  v) důkazy o pravidelném hrazení příspěvků;

  vi) zprávy osob zodpovědných za audit ročních účetních závěrek uvedených v článku 31;

  e) k provádění inspekcí na místě v provozovnách instituce a případně inspekcí externě zajištěných a všech následně subdodavatelsky zajištěných činností ke kontrole, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;

f) k tomu, aby si kdykoli od institucí mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.

Článek 65

Transparentnost a odpovědnost

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly úkoly stanovené v této směrnici transparentním, nezávislým a odpovědným způsobem s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací.

2. Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:

a) znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti regulace důchodů z plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b) informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 63;

c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;

d) hlavní cíl obezřetnostního dohledu▐ a informace o hlavních funkcích a činnostech příslušných orgánů;

e) pravidla týkající se správních sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

3. Členské státy zajistí, aby měly zavedeny a používaly transparentní postupy týkající se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů svých příslušných orgánů.

Kapitola 2

Služební tajemství a výměna informací

Článek 66

Služební tajemství

1. Členské státy stanoví pravidla, jimiž se zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jménem uvedených orgánů byli povinni zachovávat služební tajemství.

Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, nesmí tyto osoby sdělit žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých povinností, jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, aby nebylo možné určit totožnost jednotlivých institucí.

2. Odchylně od odstavce 1 platí, že je-li penzijní plán v likvidaci, mohou členské státy umožnit zpřístupnění důvěrných informací v občanskoprávním nebo obchodním řízení.

Článek 67

Použití důvěrných informací

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle této směrnice, je používaly pouze při výkonu svých povinností a pro následující účely:

a)  k ověření, zda instituce splňují podmínky pro zahájení podnikání v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;

b)  k usnadnění sledování činnosti institucí, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;

c)  k ukládání nápravných opatření, včetně sankcí;

d)  při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;

e)  v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.

Článek 67a

Vyšetřovací pravomoci Evropského parlamentu

Články 66 a 67 nejsou dotčeny vyšetřovací pravomoci Evropského parlamentu podle článku 226 Smlouvy o fungování EU.

Článek 68

Výměna informací mezi orgány

1. Články 66 a 67 nebrání:

a)  výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;

b)  výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;

c)  výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:

i) orgány příslušnými pro dohled nad subjekty finančního sektoru a jinými finančními organizacemi a orgány příslušnými pro dohled nad finančními trhy;

ii) orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednictvím makroobezřetnostních pravidel;

iii) subjekty zapojenými do likvidace penzijního plánu a jiných podobných řízení;

iv) subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;

v) osobami příslušnými k provádění povinných auditů účetnictví institucí, pojišťoven a jiných finančních institucí;

d)  sdělení informací subjektům, které řídí likvidaci penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.

2. Na informace, které orgány, subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 obdrží, se vztahují pravidla služebního tajemství stanovená v článku 66.

3. Články 66 a 67 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:

a)  orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do likvidace penzijního plánu a dalších podobných postupů;

b)  orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví institucí,▐ pojišťoven a jiných finančních institucí;

c)  nezávislými pojistnými matematiky institucí provádějícími▐ dozor nad uvedenými institucemi a orgány příslušnými pro dohled nad těmito pojistnými matematiky.

Článek 69

Předávání informací centrálním bankám, měnovým orgánům, Evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika

1. Články 6667 nebrání příslušnému orgánu v tom, aby sděloval následujícím subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:

a) centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;

b) případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

c) Evropské radě pro systémová rizika a orgánu EIOPA▐.

2. Články 68 až 71 nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) sdělovat příslušným orgánům informace, které jsou pro příslušné orgány nezbytné pro účely článku 67.

3. Informace obdržené v souladu s odstavci 1 a 2 podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanovené v této směrnici.

Článek 70

Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí

1. Ustanovení čl. 66 odst. 1, článku 66 a čl. 71 odst. 1 nebrání členským státům v tom, aby povolily sdělování důvěrných informací mezi příslušnými orgány a jinými orgány své ústřední státní správy, které odpovídají za prosazování právních předpisů týkajících se dohledu nad institucemi, úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami, a inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.

Tyto informace je možné sdělit pouze tehdy, je-li to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadků institucí. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 68 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, nebo příslušného orgánu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.

2. Členské státy povolí sdělování důvěrných informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad institucemi svým parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným svým subjektům zodpovědným za vyšetřování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů příslušných pro dohled nad institucemi nebo pro přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

b) dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);

c) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;

d) pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.

Článek 71

Podmínky pro výměnu informací

1. Pro výměnu informací podle článku 68, předávání informací podle článku 69 a sdělování informací podle článku 70 členské státy vyžadují, aby byly splněny alespoň následující podmínky:

a) informace musí být vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo▐ dozoru;

b) obdržené informace musí podléhat povinnosti služebního tajemství stanovené v článku 66;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a případně výhradně pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

Článek 72

Vnitrostátní předpisy týkající se obezřetnostních požadavků

1. Členské státy podají orgánu EIOPA zprávu o svých vnitrostátních předpisech týkajících se obezřetnostních požadavků v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, na něž se nevztahují vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy týkající se organizace důchodových systémů v čl. 12 odst. 1.

2. Členské státy aktualizují tyto informace pravidelně a nejméně jednou za dva roky a orgán EIOPA zpřístupní tyto informace na svých internetových stránkách.

Hlava VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 73

Spolupráce mezi členskými státy, orgánem EIOPA a Komisí

1. Členské státy vhodným způsobem zajistí jednotné uplatňování této směrnice pravidelnými výměnami informací a zkušeností s cílem rozvíjet v této oblasti osvědčené postupy a užší spolupráci při současném zapojení sociálních partnerů, aby se předcházelo narušování hospodářské soutěže a vytvářely se podmínky potřebné pro bezproblémové přeshraniční účastenství.

2. Komise a příslušné orgány členských států navzájem úzce spolupracují, aby se usnadnil dohled nad všemi činnostmi institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.

3. Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s orgánem EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.

Příslušné orgány neprodleně poskytnou orgánu EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 1094/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.

4. Každý členský stát informuje Komisi a orgán EIOPA o hlavních problémech, které se vyskytnou při uplatňování této směrnice.

Komise, orgán EIOPA a příslušné orgány členských států prošetří tyto problémy co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

Článek 74

Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají instituce a příslušné orgány své úkoly pro účely této směrnice v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 75

Hodnocení a přezkum

1. Do... *[šest let po vstupu této směrnice v platnost] Komise tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím provádění a účinnosti.

2. Přezkum uvedený v odstavci 1 zejména zohlední:

a) přiměřenost této směrnice z obezřetnostního a správního hlediska;

b) přeshraniční činnost;

c) zkušenosti získané uplatňováním této směrnice a její dopad na stabilitu institucí;

d) kvantitativní požadavky vztahující se na instituce;

e) přehled důchodových dávek.

3. Výsledek tohoto přezkumu se sdělí Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 76

Změna směrnice 2009/138/ES

1. Ve směrnici 2009/138/ES se vkládá nový článek 306a, který zní:

„Článek 306a

Pokud ke dni vstupu této směrnice v platnost domovské členské státy uplatňovaly ustanovení uvedená v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady…/../EU1, mohou tyto domovské členské státy nadále používat právní a správní předpisy, které přijaly k dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES ve znění platném k 31. prosinci 2015 po přechodné období, které končí 31. prosince 2022.

Jestliže domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále používají, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:

a) fiktivního solventnostního kapitálového požadavku ve vztahu k jejich pojišťovací činnosti, do něhož nezapočítají činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 4 směrnice …/../EU;

b) míry solventnosti ve vztahu k činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, vypočítané podle právních a správních předpisů, které byly přijaty za účelem dosažení souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.

Do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo, přičemž zohlední změny právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES2.“

2. Ve směrnici 2009/138/ES se čl. 13 bod 7 nahrazuje tímto:

7. „zajištěním“ se rozumí jedna z následujících činností:

a) činnost sestávající z přebírání rizik postoupených pojišťovnou nebo pojišťovnou ze třetí země nebo jinou zajišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země;

b) v případě společenství zajistitelů známém jako Lloyd's činnost spočívající v převzetí rizik postoupených členem Lloyd's pojišťovnou nebo zajišťovnou jinou než společenstvím zajistitelů známém jako Lloyd's;

c) poskytování krytí instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění zajišťovnou spadající do působnosti směrnice .../.../EU [IZPP II].

Článek 78

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 6 písm. c), i) až p), čl. 12 odst. 4 druhým a třetím pododstavcem a odst. 10, článkem 13, čl. 20 odst. 6 a 8, články 21 až 30, článkem 33, čl. 35 odst. 1, 2 a 4 až 7, články 36 až 38, čl. 39 odst. 1 a 3, články 40 až 53, články 55 až 57, čl. 58 odst. 1, články 59 až 61 a 63, čl. 64 odst. 1 písm. b) až d) a f) a články 65 až 71 této směrnice do...*[18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 79

Zrušení

Směrnice 2003/41/ES, ve znění směrnic uvedených v příloze I části A, se zrušuje s účinkem ode dne ...*[18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost], aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze I části B ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici 2003/41/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 80

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 1 až 5, čl. 6 písm. a), b), d) až h) a j), články 7 až 11, č. 12 odst. 1 až 9, články 14 až 19, čl. 20 odst. 1 až 5 a 7, články 31, 32 a 34, čl. 35 odst. 2 a 3, čl. 39 odst. 1 a 3, čl. 58 odst. 2, článek 62, čl. 64 odst. 1 písm. a) a e) a čl. 64 odst. 2 se použijí ode dne ...*[18 měsíců od vstupu této směrnice v platnost].

Článek 81

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

PŘÍLOHA I

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny

(uvedená v článku 79)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES

(Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10)

 

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES

(Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU

(Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU

(Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU

(Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1)

pouze článek 303

 

 

pouze článek 4

 

pouze článek 62

 

 

pouze článek 1

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost

(uvedené v článku 79)

Směrnice

Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu

Datum použitelnosti

2003/41/ES

2009/138/ES

2010/78/EU

2011/61/EU

2013/14/EU

23. 9. 2005

31. 3. 2015

31. 12. 2011

22. 7. 2013

21. 12. 2014

23. 9. 2005

1. 1. 2016

31. 12. 2011

22. 7. 2013

21. 12. 2014

_____________

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/41/ES

Tato směrnice

článek 1

článek 2

článek 3

článek 4

článek 5

čl. 6 písm. a) a b)

čl. 6 písm. c)

 

čl. 6 písm. d) až h)

čl. 6 písm. i)

 

čl. 6 písm. j)

 

článek 7

článek 8

čl. 9 odst. 1 písm. a)

čl. 9 odst. 1 písm. b) a c)

 

čl. 9 odst. 1 písm. d)

čl. 9 odst. 1 písm. e)

čl. 9 odst. 2

čl. 9 odst. 3

čl. 9 odst. 5

čl. 20 odst. 1 až 9

 

čl. 20 odst. 10

 

 

čl. 15 odst. 1 až 5

čl. 15 odst. 6

článek 16

článek 17

čl. 17a odst. 1 až 4

čl. 17a odst. 5

článek 17b

článek 17c

článek 17d

čl. 18 odst. 1

čl. 18 odst. 1a

čl. 18 odst. 2 až 4

čl. 18 odst. 5 první pododstavec

čl. 18 odst. 5 druhý a třetí pododstavec

 

čl. 18 odst. 6

čl. 18 odst. 7

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

článek 10

článek 12

čl. 9 odst. 4

 

čl. 19 odst. 1

 

čl. 19 odst. 2 první pododstavec

čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec

čl. 19 odst. 3

 

 

 

čl. 11 odst. 1

 

čl. 9 odst. 1 písm. f)

 

čl. 11 odst. 2 písm. a)

čl. 11 odst. 2 písm. b)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

čl. 11 odst. 3

čl. 11 odst. 4 písm. a) a b)

čl. 11 odst. 4 písm. c) a d)

 

 

 

čl. 14 odst. 1

čl. 14 odst. 2 první pododstavec

čl. 14 odst. 4 druhý pododstavec

čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec

čl. 14 odst. 3

čl. 14 odst. 4 první pododstavec

čl. 14 odst. 5

 

čl. 13 odst. 1 písm. a)

čl. 13 odst. 1 písm. b) až d)

 

čl. 13 odst. 2

 

 

 

 

 

 

 

čl. 20 odst. 11 první pododstavec

čl. 20 odst. 11 druhý pododstavec

čl. 20 odst. 11 třetí a čtvrtý pododstavec

čl. 21 odst. 1 a 2

čl. 21 odst. 2a

čl. 21 odst. 3

 

 

 

článek 21a

článek 21b

článek 22

článek 23

 

 

 

 

článek 24

článek 1

článek 2

článek 3

článek 4

článek 5

čl. 6 písm. a) a b)

 

čl. 6 písm. c)

čl. 6 písm. d) až h)

 

čl. 6 písm. i)

 

čl. 6 písm. j) až p)

článek 7

článek 8

článek 9

 

článek 10

 

čl. 11 odst. 1

čl. 11 odst. 2

 

 

 

čl. 12 odst. 1 až 8

čl. 12 odst. 9

čl. 12 odst. 10

článek 13

čl. 14 odst. 1 až 5

 

článek 15

článek 16

čl. 17 odst. 1 až 4

 

článek 18

 

článek 19

čl. 20 odst. 1

čl. 20 odst. 2

čl. 20 odst. 3 až 5

čl. 20 odst. 6 první pododstavec

 

čl. 20 odst. 6 druhý pododstavec

čl. 20 odst. 7

 

čl. 20 odst. 8

článek 21

článek 22

článek 23

článek 24

článek 25

článek 26

článek 27

článek 28

článek 29

článek 30

článek 31

článek 32

čl. 33 odst. 1

čl. 33 odst. 2 až 7

článek 34

čl. 35 odst. 1 až 2

čl. 35 odst. 3

 

čl. 35 odst. 4

čl. 35 odst. 5 až 8

článek 36

článek 37

čl. 38 odst. 1

čl. 38 odst. 2

čl. 39 odst. 1

čl. 39 odst. 2

 

čl. 39 odst. 3

čl. 39 odst. 4

článek 40

článek 41

článek 42

článek 43

článek 44

článek 45

článek 46

článek 47

článek 48

článek 49

článek 50

článek 51

článek 52

článek 53

článek 54

článek 55

článek 56

článek 57

čl. 58 odst. 1

 

čl. 58 odst. 2 písm. a) a b)

 

článek 59

článek 60

článek 61

čl. 62 odst. 1

čl. 62 odst. 2

čl. 62 odst. 3

čl. 62 odst. 4

čl. 62 odst. 5

čl. 62 odst. 6

čl. 62 odst. 7

článek 63

čl. 64 odst. 1 písm. a)

 

čl. 64 odst. 1 písm. b) až f)

čl. 64 odst. 2

článek 65

článek 66

článek 67

článek 68

článek 69

článek 70

článek 71

čl. 72 odst. 1

čl. 72 odst. 2

 

čl. 73 odst. 1 a 2

čl. 73 odst. 3

čl. 73 odst. 4

článek 74

článek 75

článek 76

 

 

 

 

článek 77

článek 78

článek 79

článek 80

článek 81

_____________

příloha: dopis výboru pro právní záležitosti

Ref. D(2014)40797

Roberto Gualtieri

předseda, Hospodářský a měnový výbor

ASP 15G206

Brusel

Věc:  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (přepracované znění)

  (COM(2014)167 – C7-0112/2014 – 2014/0091(COD))

Vážený pane předsedo,

Výbor pro právní záležitosti přezkoumal výše uvedený návrh podle článku 104 o přepracovávání.

Odstavec 3 tohoto článku zní takto:

„Pokud se výbor příslušný pro právní záležitosti domnívá, že návrh neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, informuje o tom věcně příslušný výbor.

V tomto případě, kromě podmínek stanovených v článcích 169 a 170, jsou v příslušném výboru přijatelné pouze pozměňovací návrhy týkající se částí návrhu obsahujících změny.

Pokud má však v souladu s bodem 8 interinstitucionální dohody příslušný výbor v úmyslu předložit také pozměňovací návrhy ke kodifikovaným částem návrhu Komise, ihned sdělí svůj úmysl Radě a Komisi, přičemž podle článku 58 by Komise měla výboru před hlasováním sdělit svůj postoj k pozměňovacím návrhům a to, zda má či nemá v úmyslu přepracovaný návrh vzít zpět.“

Na základě stanoviska poradní skupiny, která zkoumala návrh přepracovaného znění, zastává Výbor pro právní záležitosti názor, že dotyčný návrh neobsahuje žádné věcné změny, kromě těch, které v něm nebo ve stanovisku poradní skupiny byly jako takové označeny, a že pokud jde o kodifikaci těchto změn v nezměněných ustanoveních dřívějších aktů, obsahuje návrh přímou kodifikaci stávajících textů beze změny jejich podstaty.

Proto se Výbor pro právní záležitosti na své schůzi konané dne 3. září 2014 rozhodl (18 poslanců hlasovalo pro a 3 poslanci se zdrželi hlasování(20)) doporučit Hospodářskému a měnovému výboru, aby jako věcně příslušný výbor přezkoumal výše uvedený návrh v souladu s článkem 104.

S pozdravem

Pavel Svoboda

Příloha: stanovisko poradní skupiny

příloha: STANOVISKO PORADNÍ SKUPINY SLOŽENÉ Z PRÁVNÍCH SLUŽEB EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

 

 

 

 

PORADNÍ SKUPINA

PRÁVNÍCH SLUŽEB

Brusel 3. července 2014

STANOVISKO

  PRO  EVROPSKÝ PARLAMENT

    RADU

    KOMISI

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi

COM(2014)167 final ze dne 27. 3. 2014 – 2014/0091(COD)

S ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů, a zejména na bod 9 této dohody, se dne 30. dubna 2014 sešla poradní skupina složená z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise, aby přezkoumala uvedený návrh předložený Komisí.

Na této schůzi dospěla poradní skupina po přezkumu tohoto návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se přepracovává směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi, společnou dohodou k těmto závěrům:

1) Pokud jde o důvodovou zprávu, měla by v souladu s příslušnými požadavky interinstitucionální dohody uvádět, která ustanovení původního právního předpisu zůstávají v návrhu nezměněna, jak stanoví odst. 6 písm. a) bod iii) interinstitucionální dohody.

2) Níže uvedené změny navržené v přepracovaném znění by měly být zvýrazněny použitím šedého podkladu písma, který obecně označuje změny věcného obsahu:

– ve druhém odstavci článku 5 nahrazení slova „neuplatňovat“ slovem „použít“ a nahrazení stávajícího odkazu na „články 9 až 17“ novým odkazem na „články 1 až 8, 12, 20 a 34 až 37“;

– v čl. 12 odst. 2 vypuštění slov „usazeným/usazeného na území jiného členského státu“;

– vypuštění celého znění čl. 18 odst. 7 směrnice 2003/41/ES;

– vypuštění celého znění čl. 20 odst. 7 směrnice 2003/41/ES.

Na základě projednání návrhu tudíž došla poradní skupina k jednomyslnému závěru, že návrh neobsahuje žádné jiné věcné změny než ty, které jsou jako takové označeny v návrhu nebo v tomto stanovisku. Poradní skupina rovněž konstatovala, že pokud jde o kodifikaci nezměněných ustanovení dřívějšího aktu s výše uvedenými věcnými změnami, je návrh prostou kodifikací stávajícího znění bez jakékoli změny jeho věcného obsahu.

F. DREXLER      H. LEGAL     L. ROMERO REQUENA

vedoucí právní služby    vedoucí právní služby    generální ředitel

23.6.2015

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi

(přepracované znění)

(COM(2014) 0167 – C7‑0112/2014 – 2014/0091 (COD))

Navrhovatel: Jeroen Lenaers

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Obecným cílem této směrnice je usnadnit rozvoj spoření v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění. Navrhovatel tento cíl výrazně podporuje. V mnoha členských státech se během hospodářské a finanční krize v uplynulých letech dostaly pod velmi silný tlak zejména důchody poskytované v rámci prvního pilíře. Proto musely být výplaty penzí v mnoha zemích omezeny.

Ve všech členských státech navíc populace stárne. Střední délka života je sice v evropských zemích různá, ale všude má stoupající tendenci. Stoupá počet důchodců, kteří se dožívají vyššího věku a těší se dobrému zdraví. Současně se snižuje počet pracujících obyvatel, klesá porodnost a mladí lidé studují déle a na pracovní trh vstupují v pozdějším věku. V EU pracuje jen velmi málo lidí, kteří spadají do věkové skupiny 60 a více let. Systém založený na principu mezigenerační solidarity, kdy mladí pracující zajišťují vyplácení důchodů starším občanům, už nelze déle prodlužovat. S financováním přiměřených důchodů mají a budou mít problém především státy s průběžně financovanými penzijními systémy, ve kterých jsou důchody vypláceny ze stávajícího rozpočtu.

Vzhledem k tomu by měl větší počet zemí zvážit zavedení doplňkového důchodového systému druhého pilíře, který by měl vést k větší jistotě důchodového zabezpečení. K tomu, aby občané získali k důchodovému systému vysokou důvěru a aby byli motivováni se do těchto systémů zapojit, by vzhledem ke zkušenostem s hospodářskou a finanční krizí měla existovat dobrá pravidla správy a dohledu. Přepracované znění této směrnice by proto – za předpokladu, že je směřováno správně a že nezavádí zbytečnou zátěž – mělo pomoci povzbudit členské státy k vypracování takového systému zaměstnaneckého penzijního pojištění, kterému by lidé důvěřovali.

Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba rozvíjet, aniž by se však zpochybňoval význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle posílení evropských sociálních modelů.

Komise v zájmu dosažení obecného cíle této směrnice navrhla čtyři cíle konkrétní: odstranit obezřetnostní překážky bránící přeshraničnímu působení IZPP, zajistit řádnou správu a řízení i řízení rizik, poskytovat jasné a relevantní informace účastníkům a příjemcům a zajistit, aby orgány dohledu měly k účinnému dohledu nad IZPP potřebné nástroje.

Navrhovatel si je plně vědom nezbytnosti zajistit řádnou správu, informace pro členy systému, transparentnost a jistotu zaměstnaneckého penzijního pojištění. Institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou instituce penzijního pojištění, které slouží hlavně a především sociálním účelům a které nesou těžké břímě odpovědnosti za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Penzijní systémy se ovšem v rámci Evropy velmi různí a jsou úzce spjaty s vnitrostátními tradicemi a vnitrostátními právními předpisy v daňové, sociální a pracovní oblasti. Proto je zřejmé, že jednotný přístup platný pro celou Evropu by ke kýženým výsledkům nevedl a nebyl by při dosahování cíle stanoveného v této směrnici účinný.

Proto se navrhovatel domnívá, že je důležité poskytnout členským státům pro provádění a úpravu požadavků stanovených v této směrnici dostatečnou pružnost, tak aby odrážela širokou rozmanitost důchodových systémů v Evropě a aby vyhovovala specifickým uspořádáním vnitrostátních systémů, a to zcela v nejlepším zájmu jejich členů a příjemců.

To vše je tím důležitější vzhledem ke skutečnosti, že členské státy si v souladu se zásadou subsidiarity mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech. V kontextu druhého pilíře si mají podržet rovněž plnou odpovědnost za úlohu a funkce různých institucí, které poskytují důchodové dávky ze zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Navrhovatel předložil svůj návrh s cílem nalézt vhodnou rovnováhu mezi nezbytným požadavkem na vysoké evropské normy, pokud jde o správu, dohled, informace a transparentnost na jedné straně a zohledněním velmi nezbytné flexibility na straně druhé, kterou členské státy potřebují k účinnému a úspěšnému přizpůsobení těchto norem svým specifickým vnitrostátním podmínkám.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(1a) Členské státy by měly zajistit sociální ochranu pracovníků v oblasti důchodů, a to vyplácením takových důchodů z veřejných zdrojů, které budou postačující k zachování důstojné životní úrovně a k ochraně před chudobou ve stáří, a podporou doplňkových penzijních plánů vázaných na pracovní smlouvy coby doplňkové pojištění.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Vnitřní trh by měl umožnit institucím působit v jiných členských státech a zajišťovat vysokou úroveň ochrany účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(2) Na vnitřním trhu by měly mít instituce možnost působit v jiných členských státech pod podmínkou, že bude zajištěna vysoká úroveň ochrany účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Pozměňovací návrh     3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2a) S cílem dále usnadnit mobilitu pracovníků mezi členskými státy si tato směrnice klade za cíl zajistit řádnou správu, informace účastníkům penzijního plánu, transparentnost a jistotu zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2b) Organizace a regulace institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění je v jednotlivých členských státech značně odlišná. Proto je univerzální přístup k těmto institucím nevhodný. Komise a orgán EIOPA zohledňují v rámci své činnosti rozdílné tradice členských států a prioritou v souvislosti s organizací institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou pro ně vnitrostátní pracovněprávní a sociální předpisy.

Pozměňovací návrh     5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(2c) Cílem této směrnice je minimální harmonizace, a proto by neměla bránit členským státům v zachování nebo zavedení přísnějších ustanovení za účelem ochrany účastníků a příjemců plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění. Tato směrnice se nezabývá otázkami vnitrostátních sociálních, pracovněprávních či fiskálních předpisů, otázkami smluvního práva ani dostatečností důchodového zabezpečení v členských státech.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3) Směrnice 2003/41/ES představovala první legislativní krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku. Skutečný vnitřní trh s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění má i nadále rozhodující význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Evropské unii a pro řešení problému se stárnutím evropské společnosti. Směrnice z roku 2003 nebyla dosud podstatně změněna tak, aby i pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění zavedla moderní systém správy a řízení vycházející z rizik.

(3) Směrnice 2003/41/ES zavedla minimální normy pro poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v Unii. Zavedení a další rozvoj plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění ve větším počtu členských států zůstává klíčovým předpokladem pro řešení problému se stárnutím evropské společnosti. Je proto důležité vést intenzivnější sociální dialog na úrovni EU a na úrovni členských států.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Je třeba zavést opatření, která umožní další rozvoj doplňkového soukromého důchodového spoření, např. ve formě důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že občané budou důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění do budoucna stále více vnímat jako doplněk veřejných důchodových systémů.  Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba rozvíjet, aniž by se však zpochybňoval význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalouúčinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří,proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropského sociálního modelu.

(4) Je třeba zavést opatření, která dále zajistí, aby zákonem stanovené systémy sociálního zabezpečení chránily před chudobou ve stáří, zatímco plány zaměstnaneckého penzijního pojištění mohou poskytnout hodnotný doplněk veřejných důchodových systémů. To je důležité, neboť zaměstnanci mají možnost vylepšit si svou budoucí finanční situaci prostřednictvím důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. Klíčovým cílem této směrnice je tudíž podpora plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, posilování úspěšných modelů institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a ochrana jejich další existence. Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba rozvíjet, aniž by se však zpochybňoval význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalouúčinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří,proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropských sociálních modelů.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a podnikům přeshraniční provozování činnosti. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

 

(5) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo vlastnit majetek, právo na kolektivní vyjednáváníakce a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a podnikům přeshraniční provozování činnosti. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

Pozměňovací návrh     9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a) Členské státy by si měly uvědomit, že je nutné zvýšit ochranu důchodových práv pracovníků, kteří jsou dočasně vysláni, aby pracovali v jiném členském státě.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(9)souladu se zásadou subsidiarity si členské státy mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech.rámci druhého pilíře si také mají podržet plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nechce toto výhradní právo zpochybňovat.

(9)souladu se zásadou subsidiarity si členské státy podrží plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech.rámci druhého pilíře jsou rovněž povinny podržet si plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nechce toto výhradní právo zpochybňovat.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) Komise by s ohledem na skutečnost, že je nutné plány zaměstnaneckého penzijního pojištění dále rozvíjet, měla vytvořit významnou přidanou hodnotu na úrovni Unie podniknutím dalších kroků na podporu spolupráce členských států se sociálními partnery při vytváření většího počtu penzijních plánů druhého pilíře a ustavením expertní skupiny na vysoké úrovni, která se bude zabývat možnostmi zvýšení objemu úspor v druhém pilíři důchodového zabezpečení v členských státech, včetně podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy.

Pozměňovací návrh     12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci penzijního plánu riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení podniku od instituce a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální normy obezřetnosti.

(18)případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci penzijního plánu riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení podniku od instituce a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální normy obezřetnosti prostřednictvím záruk.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou poskytovatelé finančních služeb, kteří mají značnou odpovědnost za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění, a proto by měly splňovat některé minimální normy obezřetnosti pro své činnosti a podmínky provozu.

(20) Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nejsou poskytovatelé finančních služeb, ale instituce penzijního pojištění, které slouží v první řadě sociálním účelům, mají kolektivní sociální přínos a nesou značnou odpovědnost za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění, a proto by měly splňovat některé minimální normy obezřetnosti pro své činnosti a podmínky provozu. Je třeba náležitě uznávat a podporovat jejich sociální funkci a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění jako vůdčí princip této směrnice.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 28

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(28) Jestliže instituce nepracuje na přeshraničním základě, měly by mít členské státy možnost povolit nedostatečné krytí rezerv, pokud je vytvořen náležitý plán k obnově plného krytí a aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.28

(28) Členské státy by měly mít možnost povolit nedostatečné krytí rezerv, pokud je vytvořen náležitý plán k obnově plného krytí a k ochraně zaměstnanců a aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.28

_______________

_______________

28 Úř. věst. L 283, 28.10.1980, s. 23.

28 Úř. věst. L 283, 28.10.1980, s. 23.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 33

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(33) Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií, jakož i do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech . Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, do jiných měn, než jsou měny pasiv, a do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech , by proto měly být omezovány pouze z důvodů obezřetnosti.

(33) Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií, jakož i do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, do jiných měn, než jsou měny pasiv, a do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, by proto měly být omezovány pouze z důvodů obezřetnosti a při dodržení pravidla obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35) Instituce by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států, aby se jim snížily náklady na přeshraniční činnost. Hostitelským členským státům by proto nemělo být povoleno ukládat institucím usazeným v jiných členských státech dodatečné investiční požadavky.

(35) Instituce by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států. Pokud však instituce pracuje na přeshraničním základě, může ji příslušný orgán hostitelského členského státu požádat, aby uplatňovala na investice omezení, pokud se tato pravidla vztahují také na instituce usazené v hostitelském členském státě a za předpokladu, že jsou tato omezení přísnější než ta, jež jsou uplatňována v domovském členském státě.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(37) Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik institucí narušit. Na instituce by se v rámci politiky odměňování měly vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní typy finančních institucí v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti konkrétní strukturu správy a řízení institucí v porovnání s ostatními druhy finančních institucí a zároveň je nutné zohlednit velikost institucí a povahu, rozsah a složitost jejich činností.

(37) Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik institucí narušit. Na instituce by se v rámci politiky odměňování měly plně vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní typy finančních institucí v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti rovnováhu mezi potřebou transparentnosti a konkrétní strukturou správy a řízení institucí v porovnání s ostatními druhy finančních institucí a zároveň je nutné zohlednit velikost institucí a povahu, rozsah a složitost jejich činností.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46) Instituce by měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité doplňující informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti.

(46) Instituce by měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité doplňující informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti. Všechny informace by měly odpovídat potřebám uživatele a být v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, jak stanoví články 3 a 21 uvedené úmluvy.

Pozměňovací návrh     19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 51

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(51) Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavním cílem je ochrana účastníků a příjemců.

(51) Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavním cílem je ochrana práv účastníků a příjemců, jakož i stabilita institucí a jejich schopnost plnit své závazky.

Pozměňovací návrh     20

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 57

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(57) Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPA přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. V rámci tohoto přezkumu by mělo být především posouzeno uplatňování pravidel pro výpočet technických rezerv, finanční krytí technických rezerv, regulatorní kapitál, míra solventnosti, investiční pravidla a veškeré další aspekty týkající se platební schopnosti instituce.

(57) Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPA přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě šest let po vstupu této směrnice v platnost.

Pozměňovací návrh     21

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 59

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(59) Za účelem upřesnění požadavků uvedených v této směrnici by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o jasné vymezení politiky odměňování, hodnocení rizik pro potřeby důchodů a přehled důchodových dávek. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

vypouští se

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 60 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(60a) Další rozvoj modelů solventnosti, např. holistického modelu vycházejícího z celkové rozvahy, na úrovni EU, není reálný z praktického hlediska, ani efektivní z hlediska nákladů a přínosů, zejména s ohledem na rozmanitost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění v rámci jednotlivých členských států i mezi nimi. V souvislosti s těmito institucemi by proto na evropské úrovni neměly být vyvíjeny žádné kvantitativní kapitálové požadavky, jako je např. Solventnost II nebo holistické modely vycházející z celkové rozvahy, které jsou z ní odvozeny, neboť by mohly potenciálně poškodit jak zájmy zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, a mohly by snížit ochotu zaměstnavatelů zaměstnanecké penzijní pojištění poskytovat.

 

Pozměňovací návrh     23

Návrh směrnice

Čl. 6 – písm. a – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Je nutné náležitě uznávat a podporovat sociální funkci těchto institucí a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění jako vůdčí princip této směrnice.

Pozměňovací návrh     24

Návrh směrnice

Čl. 6 – písm. d

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

d) „důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. Aby se napomohlo finančnímu zabezpečení po odchodu do důchodu, vyplácejí se tyto dávky doživotně. Mohou však být také vypláceny dočasně nebo jednorázově;

d) „důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí, či dávky pozůstalým, pokud jsou spojeny s doplňkovými penzijními plány. Aby se napomohlo finančnímu zabezpečení po odchodu do důchodu, vyplácejí se tyto dávky doživotně. Mohou však být také vypláceny dočasně nebo jednorázově;

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Členské státy mohou stanovit, že podmínky pro provoz institucí usazených na jejich území podléhají bez rozdílu dalším požadavkům, aby byla zajištěna náležitá ochrana zájmů účastníků a příjemců.

Pozměňovací návrh     26

Návrh směrnice

Čl. 12 – odst. 10

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

10. Členské státy zajistí, aby se na instituce vykonávající přeshraniční činnost nevztahovaly žádné požadavky týkající se informací poskytovaných účastníkům a příjemcům, které příslušné orgány hostitelského členského státu uložily s ohledem na účastníky, jichž se tato přeshraniční činnost týká.

vypouští se

Pozměňovací návrh     27

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy umožní institucím povoleným nebo zapsaným na jejich území převést celý jejich penzijní plán nebo jeho část na přijímající instituce povolené nebo zapsané v jiných členských státech.

1. Členské státy mohou umožnit institucím povoleným nebo zapsaným na jejich území plně či částečně převést závazky z penzijního plánu či technické rezervy a další práva a povinnosti a odpovídající aktiva, popřípadě jejich peněžní ekvivalent, na přijímající instituce povolené nebo zapsané v jiných členských státech, pokud je, v případě převodu části penzijního plánu, zajištěna životaschopnost převedené i zbývající části penzijního plánu a pokud jsou po převodu náležitě chráněna práva účastníků. Přijímající instituce bude penzijní plán provozovat v souladu se sociálními a pracovněprávními předpisy hostitelského členského státu, takže úroveň ochrany účastníků a příjemců dotčených převodem se tím nesníží.

Pozměňovací návrh     28

Návrh směrnice

Čl. 13 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. Nestanoví-li vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy týkající se organizace důchodových systémů jinak, podléhá tento převod i jeho podmínky předchozímu souhlasu dotčených účastníků a příjemců nebo případně jejich zástupců.každém případě jsou informace o podmínkách převodu poskytnuty dotčeným účastníkům a příjemcům nebo případně jejich zástupcům nejméně čtyři měsíce před podáním žádosti uvedené v odstavci 2.

3. Nestanoví-li vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy týkající se organizace důchodových systémů jinak, podléhá tento převod i jeho podmínky předchozímu souhlasu dotčených účastníků a příjemců nebo případně jejich zástupců či přispívajícího podniku, nese-li částečnou nebo plnou odpovědnost za zajištění důchodových dávek.každém případě jsou informace o podmínkách převodu poskytnuty dotčeným účastníkům a příjemcům nebo případně jejich zástupcům nejméně čtyři měsíce před podáním žádosti uvedené v odstavci 2.

Pozměňovací návrh    29

Návrh směrnice

Čl. 14 – odst. 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a. Komise navrhne veškerá nezbytná opatření s cílem zabránit možným narušením způsobeným různými úrovněmi úrokových sazeb a ochránit zájmy příjemců a účastníků každého penzijního plánu.

Odůvodnění

Navrácení původního znění směrnice, protože jde o ustanovení zaměřené na ochranu příjemců a účastníků těchto systémů.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 15 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3. V případě přeshraniční činnosti uvedené v článku 12 musí být technické rezervy pro kompletní škálu provozovaných penzijních plánů neustále plně finančně pokryty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, zasáhnou příslušné orgány domovského členského státu v souladu s článkem 62. Aby bylo možno tomuto požadavku vyhovět, může domovský členský stát vyžadovat oddělené vykazování aktiv a pasiv.

3. Podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 platí i v případě přeshraniční činnosti podle článku 12, pokud jsou dostatečně chráněny zájmy zaměstnanců, účastníků a příjemců.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 20 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Členské státy se mohou rozhodnout povolit investiční kritéria, jež by přinášela nižší výnosy, ale měla větší sociální přínos, pokud s tím budou zúčastněné strany souhlasit.

Pozměňovací návrh    32

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) měly odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení instituce a řádné plnění jejich klíčových funkcí (požadavek způsobilosti);dále

a) měly kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení instituce a řádné plnění jejich klíčových funkcí (požadavek způsobilosti); a dále

Pozměňovací návrh    33

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 1 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU1a se vztahuje rovněž na osoby, které skutečně provozují instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IORP), aby tak byla zajištěna zdravá politika odměňování.

 

__________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování (Úř. věst. L 329, 14.12.2010, s. 3).

Pozměňovací návrh     34

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

[...]

vypouští se

Pozměňovací návrh    35

Návrh směrnice

Čl. 29 – odst. 4

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4. Hodnocení rizik pro potřeby důchodů je nedílnou součástí provozní strategie a zohledňuje se ve strategických rozhodnutích instituce.

4. Hodnocení rizika pro potřeby důchodů se provádí pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce nebo rizikového profilu penzijního plánu. Je zpřístupněno účastníkům penzijního plánu a zveřejněno.

Pozměňovací návrh     36

Návrh směrnice

Článek 30

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 30

vypouští se

Akt v přenesené pravomoci pro hodnocení rizik pro potřeby důchodů

 

Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 77 akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní:

 

a) prvky uvedené v čl. 29 odst. 2;

 

b) metody uvedené v čl. 29 odst. 3 s přihlédnutím k identifikaci a hodnocení rizik, jimž instituce jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu, a

 

c) četnost těchto hodnocení rizik pro potřeby důchodů s ohledem na požadavky čl. 29 odst. 1.

 

Aktem v přenesené pravomoci se neukládají dodatečné požadavky ohledně finančního krytí nad rámec požadavků, které stanoví tato směrnice.

 

Pozměňovací návrh    37

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Podle povahy vytvořeného penzijního plánu členské státy zajistí, aby každá instituce usazená na jejich území poskytovala potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům alespoň informace stanovené v článcích 39 až 53 a 55 až 58 .

1. Podle povahy vytvořeného penzijního plánu každý členský stát zajistí, aby každá instituce usazená na jejich území poskytovala potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům relevantní informace, přičemž zohlední odlišné informační potřeby potenciálních účastníků, účastníků a příjemců, jak stanoví tato kapitola.

 

Informace uvedené v prvním pododstavci odpovídají potřebám uživatele, jsou napsány jasným a uživatelsky vstřícným způsobem, jsou pravidelně aktualizovány a jsou v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, jak stanoví články 3 a 21 uvedené úmluvy.

Pozměňovací návrh    38

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Informace musí splňovat všechny tyto požadavky:

vypouští se

a) být pravidelně aktualizovány;

 

b) být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem a neobsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

 

c) nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

 

d) být prezentovány snadno čitelnou formou a být napsány písmem čitelné velikosti.

 

Barvy se nesmějí používat, pokud by znesnadnily srozumitelnost informací, jakmile je přehled důchodových dávek vytištěn nebo okopírován černobíle.

 

Pozměňovací návrh    39

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy pro každou instituci usazenou na jejich území zajistí, aby účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního plánu, zejména o:

1. Podle povahy vytvořeného penzijního plánu členské státy pro každou instituci usazenou na jejich území zajistí, aby účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního plánu, zejména o:

a) právech a povinnostech stran zapojených do penzijního plánu;

a) právech a povinnostech stran zapojených do penzijního plánu;

b) finančních, technických a jiných rizicích spojených s penzijním plánem;

b) finančních rizicích spojených s penzijním plánem v rozsahu, ve kterém jsou pro účastníky a příjemce relevantní.

c) povaze a rozložení těchto rizik.

 

Pozměňovací návrh    40

Návrh směrnice

Čl. 39 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci kromě informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností, o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností, pokud takové pravidlo existuje.

2.penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností, o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností, pokud takové pravidlo existuje.

Pozměňovací návrh    41

Návrh směrnice

Článek 40 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 40 a

 

Přehled důchodových dávek

[Nahrazuje články 40–54 návrhu Komise]

1. Při stanovování pravidel týkajících se přehledů důchodových dávek požaduje příslušný orgán členského státu, aby:

 

a) přehled důchodových dávek obsahoval klíčové relevantní informace pro účastníky, při zohlednění konkrétní povahy vnitrostátních systémů a vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů;

 

b) informace uvedené v přehledu důchodových dávek byly napsány jasně a výstižně a byly uspořádány tak, aby se snadno četly;

 

c) institucím bylo povoleno, aby poskytovaly přehled důchodových dávek na trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek. Vedle elektronických prostředků musí být účastníkům a příjemcům na požádání bezplatně doručena papírová verze.

 

2. Pro účely této směrnice se klíčovými relevantními informacemi pro účastníky rozumí:

 

a) osobní údaje účastníka, včetně jednoznačného uvedení věku odchodu do důchodu nebo data vyplacení důchodových dávek;

 

b) označení instituce a penzijního plánu účastníka;

 

c) přesné datum, k němuž se informace uvedené v přehledu důchodových dávek vztahují;

 

d) je-li to relevantní, veškeré informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu. Je-li poskytována záruka, obsahuje přehled důchodových dávek stručné vysvětlení povahy záruky a informace o současné úrovni financování nabytých individuálních nároků účastníka;

 

e) informace o projekcích důchodů s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu.

 

3. Členské státy zajistí, aby všechny doplňující relevantní informace byly na požádání účastníka snadno dostupné a uživatelsky vstřícným způsobem přístupné. Tyto informace mohou být uvedeny v přehledu důchodových dávek nebo poskytnuty jiným způsobem a mohou zahrnovat:

 

 

a) informace o zůstatku, příspěvcích a nákladech penzijního plánu s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu;

 

 

b) je-li to s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu relevantní, informace o investičním profilu;

 

c) je-li to s ohledem na konkrétní povahu a organizaci penzijního plánu relevantní, informace o dosavadní výkonnosti.

 

4. Členské státy si vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o formát a obsah přehledu důchodových dávek.

Pozměňovací návrh    42

Návrh směrnice

Článek 55 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Článek 55a

 

Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout

[Nahrazuje články 55–58 návrhu Komise]

1. Instituce zajistí, aby potenciální účastníci byli informováni o všech prvcích penzijního plánu a všech investičních možnostech, včetně informace o tom, jak daný investiční přístup zohledňuje záležitosti životního prostředí, klimatu, sociální otázky a záležitosti správy a řízení společnosti. Pokud nemají potenciální účastníci možnost volby a jsou do určitého penzijního plánu zařazeni automaticky, obdrží klíčové relevantní informace o svém účastenství bezprostředně po svém přistoupení k penzijnímu plánu.

 

2. Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou instituce každému účastníkovi nejméně dva roky před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v daném penzijním plánu nebo na jeho žádost následující informace:

 

a) vyvážené informace o tom, jaké mají účastníci možnosti vybírat si svůj důchodový příjem;

 

b) není-li penzijní plán vyplácen jako doživotní důchod, vyvážené informace o dostupných produktech výplaty dávek.

 

Instituce poskytují příjemcům informace o splatných dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. Jestliže příjemci v období vyplácení nesou značné investiční riziko, členské státy zajistí, aby příjemci dostávali náležité informace.

 

3. Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne instituce následující dodatečné informace:

 

a) roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 31, nebo pokud je instituce zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

 

b) prohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 32;

 

c) informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v článku 50;

 

d) informace týkající se předpokládané sazby anuity, druhu poskytovatele a trvání anuity uvedené v čl. 53 písm. c).

 

Na žádost účastníka instituce rovněž informuje:

 

a) o cílové částce případných důchodových dávek;

 

b) o částce dávek v případě ukončení pracovního poměru.

Pozměňovací návrh     43

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je ochrana účastníků a příjemců penzijního plánu.

1. Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je ochrana práv účastníků a příjemců, jakož i stabilita institucí a jejich schopnost plnit své závazky.

Pozměňovací návrh     44

Návrh směrnice

Čl. 59 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Aniž je dotčen hlavní cíl obezřetnostního dohledu uvedený v odstavci 1, členské státy zajistí, aby při výkonu svých obecných povinností vzaly příslušné orgány řádně v úvahu možný dopad svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Unii, zejména v naléhavých situacích, s ohledem na informace, jež jsou v té době dostupné.

2. Aniž je dotčen hlavní cíl obezřetnostního dohledu uvedený v odstavci 1, tato směrnice podporuje zakládání a činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, podněcuje je k účinnému řízení a správě a zvyšuje jejich atraktivitu pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Pozměňovací návrh     45

Návrh směrnice

Čl. 60 – odst. 1 – návětí

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně dohledu nad:

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy, členské státy zajistí, aby instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně dohledu nad:

Pozměňovací návrh    46

Návrh směrnice

Čl. 73 – odst. 2 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a. Vzhledem k potřebě přijmout opatření na úrovni Unie pro další rozvoj systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění v členských státech Komise:

 

a) podnikne další kroky na podporu spolupráce členských států se sociálními partnery na vytvoření většího objemu důchodů z druhého pilíře;

 

b) ustaví expertní skupinu na vysoké úrovni, která se bude zabývat možnostmi zvýšení objemu úspor v druhém pilíři důchodového zabezpečení v členských státech, včetně podpory výměny osvědčených postupů mezi členskými státy.

Pozměňovací návrh     47

Návrh směrnice

Článek 75

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost Komise tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím provádění a účinnosti.

Šest let po vstupu této směrnice v platnost Komise tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím provádění a účinnosti.

Pozměňovací návrh     48

Návrh směrnice

Článek 77

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Článek 77

vypouští se

Výkon přenesené pravomoci

 

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

 

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 24 odst. 3 a článcích 30 a 54 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

 

3. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

 

4. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 24 odst. 3 a článků 30 a 54 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

 

POSTUP

Název

Činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohled nad nimi (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2014)0167 – C7-0112/2014 – 2014/0091(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

14.4.2014

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

14.4.2014

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Jeroen Lenaers

1.10.2014

Projednání ve výboru

5.3.2015

16.4.2015

 

 

Datum přijetí

28.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

10

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Lynn Boylan, Mercedes Bresso, Eva Kaili, Eduard Kukan, António Marinho e Pinto, Csaba Sógor, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michaela Šojdrová

POSTUP

Název

Činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohled nad nimi (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2014)0167 – C7-0112/2014 – 2014/0091(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

14.4.2014

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

14.4.2014

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Jeroen Lenaers

1.10.2014

Projednání ve výboru

5.3.2015

16.4.2015

 

 

Datum přijetí

28.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

10

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Ulla Tørnæs, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Lynn Boylan, Mercedes Bresso, Eva Kaili, Eduard Kukan, António Marinho e Pinto, Csaba Sógor, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michaela Šojdrová

6.5.2015

STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví

pro Hospodářský a měnový výbor

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (přepracované znění)

(COM(2014)0167 – C7‑0112/2014 – 2014/0091(COD))

Navrhovatelka: Sirpa Pietikäinen

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Členské státy mají různé důchodové systémy, ale potýkají se s podobnými problémy, aby zaručily finančně udržitelné a odpovídající důchodové příjmy. Naděje dožití v Evropské unii v současné době roste o přibližně dva a půl měsíce každý rok a je důležité udržet počet osob, jež trpí chudobou ve stáří, na nízké úrovni a zajistit odpovídající důchody pro všechny.

Krize tvrdě zasáhla úspory na důchod v domácnostech a soukromé důchodové systémy čelí i nadále tlakům mimo jiné v důsledku trvale nízkých úrokových sazeb. Tím vzniká tlak i na výnosy zaměstnaneckých penzijních fondů, a tudíž i na jejich roli jakožto jednoho z největších institucionálních investorů v Evropě. Zaměstnanecké penzijní fondy reagují změnou obchodních modelů a mohly by také zvýšit rizikovost svých investičních strategií, což by mohlo v konečném důsledku ovlivnit výplatu důchodů účastníkům těchto fondů. Přezkum směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění je z tohoto hlediska dobře načasovaný. Neměli bychom také zapomínat, že tyto problémy se dotknou především žen.

Ženy se potýkají s rozdíly ve výši důchodů ve srovnání s muži. V prvé řadě tyto rozdíly v důchodových příjmech souvisí se stávajícími rozdíly v platech obou pohlaví: výdělek žen na hodinu je v průměru o 16 % nižší než výdělek mužů (EU-28, 2013). Tento rozdíl se sice snižuje, ale neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by se snižoval i rozdíl v důchodech, který v průměru činí 39 %.

Flexibilní pracovní režimy pro ženy, včetně práce na zkrácený úvazek nebo přerušení kariéry, často souvisí s jejich podílem na domácích a rodinných úkolech a možná zčásti odrážejí jejich osobní preference. Tyto režimy však mají často negativní dopad na nabývání důchodových nároků. Účast žen na trhu práce je dále ovlivněna rozdělením žen a mužů do různých částí pracovního trhu, do odvětví s různými odměnami nebo odlišným využíváním důchodových fondů, a rozdělením do různých úrovní organizační hierarchie, opět s odlišnými odměnami.

Rozdíly v důchodech a dlouhověkost žen vedou k tomu, že ve stáří zažije chudobu více žen než mužů. Starší ženy jsou navíc často ve velmi zranitelné pozici, neboť jejich nárok na důchod se odvíjí od jejich rodinného stavu (příspěvky pozůstalým nebo manželce). Pobídky k předčasnému odchodu do důchodu s ohledem na malou poptávku po starších pracovnících rovněž vedou k nižšímu příjmu. V roce 2012 bylo chudobou ohroženo 22 % žen ve věku 65 let a více ve srovnání s 16 % mužů. Ačkoliv rozsudek Evropského soudního dvora z roku 2011 ukládá, že ve všech nových systémech, pokud jde o zohlednění delší očekávané doby dožití při odchodu žen do důchodu, se musí používat pojistně-matematické faktory, které jsou pro obě pohlaví jednotné, je těžké posoudit, jak se penzijní fondy vyrovnávají s problémem delší očekávané doby dožití u žen.

Abychom vyřešili problém chudoby žen po odchodu do důchodu a zajistili stejnou výši důchodu, musíme vytvořit celoevropské veřejné důchodové systémy prvního pilíře, které zaručí odpovídající výši příjmu a budou doplněny dostatečným zaměstnaneckým penzijním pojištěním. Komise by měla podrobně posoudit dopad různých pilířů, důchodových systémů a jejich struktur na muže a ženy. Na základě svých zjištění by měla Komise navrhnout opatření a případné strukturální změny, které jsou potřeba, aby byla zajištěna stejná úroveň důchodů pro muže a ženy v různých členských státech.

Lepší veřejné důchodové systémy jsou předpokladem vymýcení chudoby žen ve vyšším věku, zatímco odpovídající příjem zajistí systémy druhého pilíře, které budou vnímavější k genderovým otázkám. Zároveň je třeba zohlednit skutečnost, že v současné době se k systémům zaměstnaneckého penzijního pojištění přihlašuje méně žen než mužů. To může zvětšit rozdíl v důchodech, jelikož členské státy kladou stále větší důraz na druhý pilíř. Stejně tak posílení vztahu mezi příspěvky na důchod a následnými důchodovými dávkami, které penalizuje období přerušení práce či nižší příjmy, zvýší rozdíly mezi pohlavími v přístupu k důchodu a důchodovém pokrytí. V některých členských státech, kde je v soukromých důchodech zřetelný posun od dávkově definovaného systému k příspěvkově definovanému systému, ukázal výzkum, že rozdíl v pokrytí mezi muži a ženami je výrazně vyšší v tomto druhém pilíři než v prvním, veřejném pilíři.

Jakýkoliv evropský návrh, který se přímo či nepřímo zabývá starobními dávkami pro občany, by se měl snažit tuto nerovnost řešit. Měla by také panovat větší transparentnost ohledně toho, jak jsou posíleny technické rezervy, aby se vyřešilo vyšší riziko dlouhověkosti žen, a jak budou zaručeny budoucí platby bez diskriminace.

Zásady řádné správy věcí veřejných by měly zahrnovat i pojem začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. To se týká i práce finančních institucí s informacemi. Ženy mají údajně méně znalostí o financích a menší přístup k formálním finančním produktům než muži, což je ovšem kontroverzní a souvisí to s genderovými stereotypy. Výzkum OECD například ukázal, že pouze 49 % žen ví, jak funguje složené úročení, ve srovnání se 75 % mužů. V některých zemích téměř 60 % žen neví, že vysoké investiční výnosy jsou doprovázeny vysokým rizikem, ve srovnání s 45 % mužů. Finanční gramotnost je problém u mužů i žen, a proto by jasné a více vysvětlující popisy rizik a charakteristik jednotlivých produktů prospěly všem uživatelům.

Jasná a relevantní komunikace penzijních fondů by jako taková mohla zahrnovat i vnímavost vůči nedostatku informací o důchodových příjmech. Individualizované přehledy důchodových dávek by byly příležitostí, jak výslovně zmínit rozdíly v důchodu u jednotlivých členů fondu (ve srovnání s ostatními členy systému) a návrhy, jak tyto rozdíly zmenšit. To by v konečném důsledku mohlo přimět ženy, které budou muset do určité míry často „pracovat tvrději“, aby získaly stejný důchod jako muži, aby se přihlásily k penzijním fondům nebo dobrovolně vložily své další úspory do systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2) Při vytváření Vnitřní trh by měl umožnit institucím působit v jiných členských státech a zajišťovat vysokou úroveň ochrany účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

(2) Vnitřní trh by měl umožnit institucím působit v jiných členských státech a zajišťovat vysokou úroveň ochrany účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, přičemž by mělo být dodržováno acquis Unie v oblasti rovnosti pohlaví a zásada nediskriminace, měly by být zohledněny zvláštní potřeby například žen a také rozdíly v důchodech mezi pohlavími.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(3a) Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou vzhledem k demografickému vývoji v Evropě a k situaci vnitrostátních rozpočtů téměř nepostradatelným prvkem přiměřeného, spolehlivého a udržitelného penzijního pojištění.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(4) Je třeba zavést opatření, která umožní další rozvoj doplňkového soukromého důchodového spoření, např. ve formě důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že občané budou důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění do budoucna stále více vnímat jako doplněk veřejných důchodových systémů. Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba rozvíjet, aniž by se však zpochybňoval význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropského sociálního modelu.

(4) Ačkoliv odpovědnost za zajištění odpovídajícího příjmu a služeb pro starší občany spočívá na veřejném sektoru, je třeba stále zavádět v členských státech opatření, která umožní další rozvoj stávajících systémů zaměstnaneckého penzijního pojištění (druhý pilíř) a doplňkově i soukromého důchodového spoření (třetí pilíř), např. ve formě důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby měli důchodci větší možnost získat doplňkové služby ušité na míru jejich osobním potřebám. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že občané budou důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění do budoucna stále více vnímat jako doplněk veřejných důchodových systémů. Důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění je třeba rozvíjet, aniž by se však zpochybňoval význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropského sociálního modelu; je však třeba vzít na vědomí, že se v nakumulovaných znevýhodněních v prvním a druhém důchodovém pilíři odrážejí již dříve existující nerovnosti na trhu práce, jako jsou např. rozdíly v odměňování žen a mužů, což vede k nižším důchodům a hrozící chudobě ve stáří.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 4 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(4a) Je zapotřebí učinit opatření k zajištění rovného přístupu žen k důstojným penzijním plánům, které napraví nerovnováhu způsobenou přetrvávajícími nerovnostmi mezi muži a ženami na trhu práce.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a podnikům přeshraniční provozování činnosti. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(5) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, právo na rovnost a nediskriminaci na základě pohlaví, sexuální orientace a složení domácnosti, právo na svobodu podnikání a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu, které zohledňuje finanční gramotnost každého jednotlivého účastníka zaměstnaneckého penzijního pojištění, a zároveň usnadňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a podnikům přeshraniční provozování činnosti. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6) Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které institucím prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet Evropanů závisejících na penzijních plánech, které přenášejí rizika dlouhověkosti a trhu z instituce nebo podniku poskytujícího plán zaměstnaneckého penzijního pojištění („přispívající podnik“) na jednotlivce. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům. Tyto okolnosti si vyžadují změnu směrnice.

(6) Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které institucím prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů a stanovit ji s ohledem na unijní zásady nediskriminace a rovnosti žen a mužů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet Evropanů závisejících na penzijních plánech, které přenášejí rizika dlouhověkosti a trhu z instituce nebo podniku poskytujícího plán zaměstnaneckého penzijního pojištění („přispívající podnik“) na jednotlivce, a tyto plány by mohly zvýšit výskyt chudoby ve stáří v členských státech, a to zejména u žen. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům a přizpůsobit ji tak, aby se zajistil snadnější přístup k informacím a aby tyto informace odpovídaly potřebám jednotlivých účastníků, především žen. Tyto okolnosti si vyžadují změnu směrnice.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) Vzhledem k důležitosti zajištění odpovídající výše důchodů a zmenšení rozdílů v důchodech mezi pohlavími by měla Komise podrobně posoudit dopad různých pilířů, důchodových systémů a jejich struktur na muže a ženy. Na základě těchto výsledků by měla Komise navrhnout opatření a případné strukturální změny, které jsou potřeba, aby byla zajištěna stejná úroveň důchodů pro muže a ženy v různých členských státech.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a) S přihlédnutím k tomu, že rozdíl ve výši důchodů mezi ženami a muži v Unii činí v průměru 39 %, by se Komise neměla spoléhat pouze na obezřetnostní pravidla, ale měla by členské státy vybízet k tomu, aby vytvořily dorovnávací plány (spolu s monitorovacími mechanismy pro ověřování jejich účinnosti), které by doplňovaly důchody z druhého pilíře s cílem odstranit rozdíly ve výši důchodů mezi ženami a muži a zajistit ženám přístup k důstojnému důchodovému zabezpečení.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13) Je-li cílem zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by být dávky vyplácené institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění poskytovány zpravidla jako doživotní důchod. Vyplácení dočasných důchodů nebo výplata jednorázové částky by měly být také možné.

(13) Je-li cílem zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by být dávky vyplácené institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění poskytovány zpravidla jako doživotní důchod. Vyplácení dočasných důchodů nebo výplata jednorázové částky by měly být také možné. Dále by Komise měla nalézt jednoduché, uživatelsky vstřícné způsoby, jak objasnit kvality penzijních produktů druhého a třetího pilíře ženám a mužům, a vyvinout pro takové produkty normy v oblasti spotřebitelských informací a ochrany spotřebitelů prostřednictvím dobrovolného kodexu chování a případně kompaktního, uživatelsky vstřícného certifikačního systému Unie (Pečeť evropské penze).

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14) Je důležité zajistit, aby starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohly se těšit dobré životní úrovni. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob.

(14) Je důležité zajistit, aby zemědělci, matky vychovávající děti a starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohly se těšit dobré životní úrovni, přičemž je nutné zohlednit především nejistou situaci starších žen. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti, uplatněná období péče o dítě a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob, aby tak starší občané měli možnost získat místo v domově důchodců v případě, že už nemohou žít samostatně.

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(17) Aby bylo možno chránit účastníky a příjemce, měly by instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění omezit své činnosti na činnosti uvedené v této směrnici a na činnosti z nich vyplývající.

(17) Aby bylo možno chránit účastníky a příjemce, měly by instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění omezit své činnosti na činnosti uvedené v této směrnici a na činnosti z nich vyplývající a poskytovat účastníkům a příjemcům jasné a spolehlivé informace týkající se zajištění řádné správy a řízení rizik.

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 20

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(20) Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou poskytovatelé finančních služeb, kteří mají značnou odpovědnost za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění, a proto by měly splňovat některé minimální normy obezřetnosti pro své činnosti a podmínky provozu.

(20) Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou instituce penzijního pojištění, které slouží v první řadě sociálním účelům a které mají značnou odpovědnost za poskytování dávek zaměstnaneckého penzijního pojištění, a proto by měly splňovat některé minimální normy obezřetnosti pro své činnosti a podmínky provozu. Sociální funkce institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a třístranný vztah mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění by měly být plně uznány a podporovány jakožto vůdčí princip této směrnice a zároveň by měly být podporovány plány zaměstnaneckého penzijního pojištění založené na kolektivních smlouvách, které zohledňují genderové hledisko, jelikož by sehrály významnou roli při prosazování rovnosti pohlaví a při snižování rozdílů v důchodech mezi ženami a muži.

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 36

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(36) Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik. Tyto systémy by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.

(36) Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik a pro zaručení stejných práv na zabezpečení pro všechny účastníky systému. Tyto systémy by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 39

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(39) Všechny osoby vykonávající klíčové funkce by měly být způsobilé a bezúhonné. Pouze držitelé klíčových funkcí by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

(39) Všechny osoby vykonávající klíčové funkce by měly být způsobilé a bezúhonné a měly by vykazovat určitou úroveň integrity, včetně prokázání vnímavosti k genderovým otázkám. Pouze držitelé klíčových funkcí by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(41) Je nezbytné, aby instituce zlepšily své řízení rizik tak, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijního plánu a projednat je s příslušnými orgány. Instituce by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat hodnocení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto hodnocení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům. V tomto hodnocení by instituce měly mimo jiné podat kvalitativní popis klíčových prvků určujících jejich pozici financování v souladu s vnitrostátními právními předpisy, účinnost jejich systému řízení rizik a schopnost dodržovat požadavky týkající se technických rezerv. Toto hodnocení rizik by mělo zahrnovat nová nebo nově vznikající rizika, jako jsou rizika související se změnou klimatu, využíváním zdrojů nebo životním prostředím.

(41) Je nezbytné, aby instituce zlepšily své řízení rizik tak, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijního plánu a projednat je se zákazníky a s příslušnými orgány. Instituce by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat hodnocení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto hodnocení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům. V tomto hodnocení by instituce měly mimo jiné podat kvalitativní popis klíčových prvků určujících jejich pozici financování v souladu s vnitrostátními právními předpisy, účinnost jejich systému řízení rizik a schopnost dodržovat požadavky týkající se technických rezerv, včetně schopnosti rozlišovat technické rezervy pro muže a ženy. Toto hodnocení rizik by mělo zahrnovat nová nebo nově vznikající rizika, jako jsou rizika související se změnou klimatu, využíváním zdrojů nebo životním prostředím.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 46

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(46) Instituce by měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité doplňující informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti.

(46) Instituce by měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu), období přerušení práce nebo období, kdy odpracují méně hodin, a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků nebo předpokládané výše důchodových dávek, v porovnání s ostatními účastníky a příjemci penzijního plánu, rizik a záruk a nákladů. Pokud účastníci nesou investiční riziko, měly by být povinně uvedeny doplňující informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní a předpokládané výkonnosti, o rizikovém profilu a struktuře nákladů, a to jasným a srozumitelným způsobem a se zohledněním různých úrovní finanční gramotnosti účastníků daného penzijního plánu. Jasné a odpovídající informace by neměly být poskytovány pouze ve snaze o to, aby byly vyčerpávající, ale mělo by se rovněž zajistit, aby odpovídaly potřebám uživatelů v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístupnost a přístup k informacím, a s ohledem na finanční gramotnost každého jednotlivce. Spotřebitelské informace a ochranu spotřebitelů lze stručně shrnout a zpřístupnit pomocí dobrovolných kodexů chování a případně vytvořením kompaktního, uživatelsky vstřícného certifikačního systému Unie (Pečeť evropské penze).

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 47

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(47) Dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout, např. pokud jde o možnosti, jak z plánu vystoupit, nebo o příspěvky, náklady a případně investiční možnosti.

(47) Dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout, např. pokud jde o možnosti, jak z plánu vystoupit, důsledky přerušení kariéry nebo práce na částečný úvazek, nebo o příspěvky, náklady a případně investiční možnosti.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 49

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(49) Instituce by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

(49) Instituce by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat jasné, individualizované informace rozčleněné podle pohlaví o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 11 – odst. 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. V souladu se zásadou subsidiarity a s náležitým přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit, že účastníkům jsou nabízeny dodatečné dávky v podobě krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků , pokud s tím souhlasí zaměstnavatelé a zaměstnanci nebo jejich příslušní zástupci.

2. V souladu se zásadou subsidiarity a s náležitým přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit zavedení vnitrostátní minimální výše důchodu, která musí být nad hranicí chudoby, že účastníkům jsou nabízeny dodatečné dávky v podobě krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků, pokud s tím souhlasí zaměstnavatelé a zaměstnanci nebo jejich příslušní zástupci.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 23 – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy vyžadují, aby instituce zajistily, že všechny osoby, které instituci skutečně řídí nebo zastávají jiné klíčové funkce, při plnění svých úkolů splňovaly následující požadavky:

1. Členské státy vyžadují, aby instituce zajistily, aby jejich vedení bylo genderově vyvážené a aby všechny osoby, které instituci skutečně řídí nebo zastávají jiné klíčové funkce, při plnění svých úkolů splňovaly následující požadavky:

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 23 – bod 1 – písm. b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

b) měly dobrou pověst a osobní integritu (požadavek bezúhonnosti).

b) měly dobrou pověst a osobní integritu, včetně prokázání vnímavosti k genderovým otázkám (požadavek bezúhonnosti).

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2. Příslušné informace týkající se politiky odměňování instituce pravidelně zveřejňuje, nestanoví-li právní a správní předpisy provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES jinak.

2. Příslušné informace týkající se politiky odměňování instituce pravidelně zveřejňuje za použití zvláštních ukazatelů, které vážou odměny na způsobilé a bezúhonné řízení, integritu a rovnost mužů a žen, nestanoví-li právní a správní předpisy provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES jinak.

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 24 – odst. 3 – písm. a – odrážka 8

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

– správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

– správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní, vnímavé k genderovým otázkám a účinné.

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 25 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1. Členské státy požadují, aby instituce zřídily funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistněmatematickou funkci. Hierarchické vztahy spojené s každou klíčovou funkcí zajistí, že klíčová funkce je schopna vykonávat své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

1. Členské státy požadují, aby instituce zřídily funkci řízení rizik, funkci interního a externího auditu a případně pojistněmatematickou funkci. Hierarchické vztahy spojené s každou klíčovou funkcí zajistí, že klíčová funkce je schopna vykonávat své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě, s ohledem na rovnost pohlaví a nezávisle.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 28 – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

c) posuzuje dostatečnost, kvalitu a vnímavost k genderovým otázkám u údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 29 – odst. 2 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c) schopnost dodržovat požadavky týkající se technických rezerv stanovené v článku 14;

c) schopnost dodržovat požadavky týkající se technických rezerv stanovené v článku 14, aniž by tím docházelo k nepřímé diskriminaci žen;

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 38 – odst. 2 – písm. a 

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a) být pravidelně aktualizovány;

a) být pravidelně aktualizovány a přizpůsobovány potřebám jednotlivých účastníků, aby se zohlednily rozdíly v porozumění spojené s pohlavím a věkem;

POSTUP

Název

Činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohled nad nimi (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2014)0167 – C7-0112/2014 – 2014/0091(COD)

Věcně příslušný výbor

Datum oznámení na zasedání

ECON

14.4.2014

 

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

Datum oznámení na zasedání

FEMM

14.4.2014

Navrhovatel(ka)

Datum jmenování

Sirpa Pietikäinen

17.10.2014

Projednání ve výboru

30.3.2015

 

 

 

Datum přijetí

6.5.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Anna Záborská, Jana Žitňanská, Inês Cristina Zuber

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Eck, Constance Le Grip, Georg Mayer, Sirpa Pietikäinen, Monika Vana, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi

POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohled nad nimi (přepracované znění)

Referenční údaje

COM(2014)0167 – C7-0112/2014 – 2014/0091(COD)

Datum předložení EP

19.3.2014

 

 

 

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

14.4.2014

 

 

 

Výbory požádané o stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

EMPL

14.4.2014

JURI

14.4.2014

FEMM

14.4.2014

 

Nezaujetí stanoviska

       Datum rozhodnutí

JURI

3.9.2014

 

 

 

Zpravodajové

       Datum jmenování

Brian Hayes

22.7.2014

 

 

 

Projednání ve výboru

14.4.2015

15.9.2015

9.11.2015

 

Datum přijetí

25.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

3

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Pervenche Berès, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Petr Ježek, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Notis Marias, Fulvio Martusciello, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Molly Scott Cato, Kay Swinburne, Paul Tang, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Nessa Childers, Bas Eickhout, Ildikó Gáll-Pelcz, Sophia in ‘t Veld, Ramón Jáuregui Atondo, Eva Kaili, Rina Ronja Kari, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Eva Paunova, Tibor Szanyi, Nils Torvalds, Beatrix von Storch

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Mark Demesmaeker, Theresa Griffin, Marc Tarabella

Datum předložení

28.1.2016

(1)

Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

(2)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(3)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

(4)

  Viz část A přílohy I.

(5)

  Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(7)

  Úř. věst. L 283, 28.10.80, s. 23.

(8)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(9)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(10)

  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(11)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

(12)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(13)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(14)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(15)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(16)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(17)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(18)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(19)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(20)

Max Andersson, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux-Stehres, Andrzej Sebastian Duda, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Heidi Hautala, Mary Honeyball, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Victor Negrescu, Emil Radev, Evelyn Regner, Virginie Rozière, Pavel Svoboda, Axel Voss a Tadeusz Zwiefka.

Právní upozornění