Postup : 2015/2256(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0017/2016

Předložené texty :

A8-0017/2016

Rozpravy :

PV 24/02/2016 - 14
CRE 24/02/2016 - 14

Hlasování :

PV 25/02/2016 - 7.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0060

ZPRÁVA     
PDF 582kWORD 155k
1.2.2016
PE 571.647v02-00 A8-0017/2016

o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2016

(2015/2256(INI))

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů

Zpravodajka: Catherine Stihler

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2016

(2015/2256(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2015(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2015 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o správě jednotného trhu v rámci evropského semestru 2014(3) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 28. května 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2014 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2014(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi týkajícími se správy jednotného trhu(5) a na následnou odpověď Komise přijatou dne 8. května 2013,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané Investiční plán pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou Dokončení evropské hospodářské a měnové unie,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 21. října 2015 pro doporučení Rady ke zřízení vnitrostátních rad pro konkurenceschopnost v rámci eurozóny (COM(2015)0601),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 nazvané Roční analýza růstu za rok 2016 – Posílení hospodářského oživení a podpora konvergence (COM(2015)0690),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o investičních výzvách, jimž čelí členské státy (SWD(2015)0400),

–  s ohledem na strategický dokument analytického střediska Bruegel nazvaný Omezení koordinace politik v eurozóně v rámci evropského semestru, listopad 2015,

–  s ohledem na Čtvrtletní zprávu o eurozóně, roč.14, č. 2,

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu nazvanou Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu, září 2014,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvané Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (COM(2015)0550) a na zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech (SWD(2015)0203),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192),

–  s ohledem na srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu za rok 2015, který je dostupný on-line,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 o provádění směrnice o službách (COM(2012)0261) v aktualizovaném znění z října 2015,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 27.–28. června 2013,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 24.–25. října 2013,

–  s ohledem na závěry Evropské rady, která se konala ve dnech 19.–20. prosince 2013,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0017/2016),

A.  vzhledem k tomu, že EU čelí na celosvětové i domácí úrovni rozličným problémům, jako je pomalý růst, vysoká míra nezaměstnanosti a zejména silná mezinárodní konkurence;

B.  vzhledem k tomu, že cílem evropského semestru je zvýšit koordinaci hospodářských a fiskálních politik v celé EU 28, a zlepšit tak stabilitu, podpořit růst a zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost;

C.  vzhledem k tomu, že je nezbytné využít všechny možné způsoby, jak oživit hospodářství a konkurenceschopnost EU;

D.  vzhledem k tomu, že jednotný trh je jedním ze základních kamenů EU a jedním z jejích největších úspěchů; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

E.  vzhledem k tomu, že začleňující jednotný trh s posílenou správou, který upřednostňuje lepší právní předpisy a hospodářskou soutěž, je zásadním nástrojem k posílení růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podniků a spotřebitelů;

F.  vzhledem k tomu, že pokračující technologické, společenské a behaviorální změny mají významný dopad na chování podniků a spotřebitelů a vytvářejí řadu hospodářských příležitostí a problémů, kterými se musí zabývat jednotný tržní rámec;

G.   vzhledem k tomu, že především dodržování stávajících pravidel v rámci evropského semestru a jednotného trhu může skutečně ukázat, zda jsou stávající pravidla vhodná, nebo jaké mají nedostatky;

Jednotný trh jako důležitý nástroj podpory konkurenceschopnosti EU a zajišťování pracovních míst a růstu

1.  opakuje, že jednotný trh je jedním ze základů EU; vzhledem k tomu, že má-li evropský semestr úspěšně podpořit hospodářský růst a stabilizovat ekonomiky členských států, musí rovněž zahrnovat jednotný trh a politiky zaměřené na jeho dokončení;

2.  zdůrazňuje, že jednotný trh je oporou hospodářství členských států a projektu evropské integrace jako celku; poukazuje na hospodářské přínosy jednotného trhu, jako je standardizace produktů a integrace trhů, úspory z rozsahu, posílená hospodářská soutěž a rovné podmínky pro 500 milionů spotřebitelů ve všech 28 členských státech, které především poskytují větší možnost výběru kvalitních výrobků a služeb za nižší ceny pro spotřebitele;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit pokrok v oblasti jednotného trhu za účelem dosažení strukturálního a udržitelného hospodářského růstu, který přiláká a podpoří investice, v rámci pravidel týkajících se transparentnosti a efektivnosti, což napomůže vytváření pracovních míst a zvýšení blahobytu obyvatel členských států; naléhavě žádá Komisi, aby systematicky sledovala provádění a prosazování pravidel jednotného trhu prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země, zejména pokud tato pravidla významným způsobem přispívají ke strukturálním reformám;

4.  domnívá se, že je nezbytné zajistit prostředí vhodné pro ekonomické iniciativy, rozvoj podnikání, podporu konkurenceschopnosti a spolupráci mezi malými a středními podniky, čímž se zúročí průmyslový potenciál v oblasti inovací, výzkumu a technologií;

5.  bere na vědomí, že útvary Komise v poslední době pracují na určení a mapování výzev týkajících se investic a na sestavení investičních profilů jednotlivých zemí;

6.  je znepokojen tím, že míra provedení doporučení evropského semestru na období 2011–2014 byla nižší, než se očekávalo; vyzývá proto Komisi, aby navrhla mechanismus, který by státy podnítil k provádění doporučení pro jednotlivé země;

7.  vítá skutečnost, že Komise nový evropský semestr zefektivnila, a bere na vědomí, že počet doporučení pro jednotlivé země se snížil tak, aby byla vydávána doporučení zaměřená více na priority zemí; konstatuje, že roční analýza růstu věnuje větší pozornost otázkám jednotného trhu než doporučením pro jednotlivé země;

8.  znovu opakuje svou výzvu k zahrnutí pilíře jednotného trhu do evropského semestru, a to se systémem pro pravidelné sledování, určování překážek jednotného trhu v jednotlivých zemích a hodnocení integrace jednotného trhu a konkurenceschopnosti zaměřeným na soubor priorit, ve kterém by opatření měla dopad zejména na růst a pracovní místa, včetně udržitelného rozvoje podniků, který by se týkal i malých a středních podniků; domnívá se, že tento systém by měl obsahovat spolehlivou informační databázi, soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů zaměřených mimo jiné na určení ekonomických dopadů uplatňování pravidel jednotného trhu, referenční srovnávání, vzájemné hodnocení a výměnu osvědčených postupů;

9.  vítá zprávu o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti v EU a jejích členských státech z roku 2015; konstatuje, že tato zpráva, která nahrazuje jak zprávu o integraci jednotného trhu dříve přikládanou k roční analýze růstu, tak zprávu o výkonnosti evropského průmyslu, byla publikována jako dokument doprovázející sdělení o strategii jednotného trhu, nikoli jako příloha k roční analýze růstu, jako tomu bylo v minulosti; požaduje, aby tato zpráva byla více rozpracována a stala se součástí správního pilíře jednotného trhu a základem pro výroční hodnocení pokroku jednotného trhu; domnívá se, že zpráva by měla být využita ve zvláštním oddílu roční analýzy růstu týkajícím se jednotného trhu, v doporučeních pro jednotlivé země a v pravidelném strukturovaném dialogu o souladu s jednotným trhem vedeném s členskými státy;

10.  vítá záměr Komise hlouběji analyzovat problémy související s investicemi, které byly zjištěny v jednotlivých zemích v rámci evropského semestru, a to zejména ve zprávách o jednotlivých zemích a při tematických diskusích v Radě;

11.  upozorňuje na skutečnost, že mnohé ze zjištěných problémů souvisejících s investicemi se týkají fungování jednotného trhu a provádění a uplatňování právních předpisů o jednotném trhu; žádá Komisi, aby důsledně sledovala kroky členských států v návaznosti na zjištěné problémy a překážky pro investice, aby s členskými státy zahájila pravidelný strukturovaný dialog o souladu a aby využívala své pravomoci a v případě potřeby přijímala opatření za účelem odstranění neodůvodněných a nepřiměřených překážek jednotného trhu;

12.  zdůrazňuje, že každý přezkum evropského semestru musí umožnit řádné zapojení Evropského parlamentu, vnitrostátních a regionálních parlamentů i všech zúčastněných stran, včetně organizací zaměstnavatelů a odborů, a to nejen kvůli zvýšení odpovědnosti za evropský semestr, ale také za účelem zlepšení úrovně provádění doporučení pro jednotlivé země;

13.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byl po celý evropský semestr uplatňován začleňující, transparentní přístup přinášející důležité a nezbytné reformy;

Nevyužitý potenciál jednotného trhu

14.  připomíná, že je nutné provést vhodné a spravedlivé hospodářské a sociální reformy a omezit byrokracii a protekcionismus s cílem zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost evropského hospodářství;

15.  zdůrazňuje, že i přes absenci jednoznačných celních překážek v rámci jednotného trhu existuje obrovské množství různých překážek necelní povahy; vybízí orgány EU, členské státy a všechny zúčastněné strany, aby zahájily konstruktivní diskusi o této otázce s cílem překonat necelní překážky v rámci EU;

16.  lituje toho, že v některých členských státech existují významné nedostatky, pokud jde o provádění směrnice o službách, která se týká činností, jež představují více než 45 % HDP a zaměstnanosti EU, mj. z důvodu řady vnitrostátních pravidel a právních předpisů, jež nejsou vždy opodstatněné s ohledem na veřejný zájem; vyjadřuje rovněž politování nad tím, že není vždy dodržován postup oznamování;

17.  vítá modernizaci směrnice o uznávání odborných kvalifikací, která předkládá hladší systém uznávání kvalifikací, a tím podporuje mobilitu pracovní síly; konstatuje, že regulace regulovaných povolání, stejně jako rezervy činností, se v jednotlivých členských státech liší;

18.  vítá záměr Komise zvážit iniciativu týkající se služebních pasů a harmonizovaného formuláře pro oznamování pod podmínkou, že tato iniciativa povede k větší transparentnosti, pokud jde o rozsah pravomocí poskytovatelů přeshraničních služeb, a k omezení byrokracie a administrativní zátěže; zdůrazňuje, že žádná taková iniciativa by neměla vést k uplatňování zásady země původu; bylo by však vhodné dále vyjasnit obrysy tohoto návrhu; služební pasy považuje za dočasné řešení určené pro použití během přechodu na plně integrovaný jednotný trh;

19.  zdůrazňuje, že trh s veřejnými zakázkami tvoří značnou část jednotného trhu jako celku a výrazně přispívá k růstu, vytváření pracovních míst a konkurenceschopnosti v členských státech a podnicích; žádá Komisi, aby podporovala transparentnost veřejných zakázek ve veřejném sektoru, přeshraniční konkurenci a lepší využívání veřejných zdrojů, včetně sociálních norem a norem týkajících se životního prostředí;

20.  připomíná, že EU přijala v roce 2014 zásadní reformu rámce EU pro zadávání veřejných zakázek, která zjednodušila postupy, zlepšila pružnost pravidel a přizpůsobila je tak, aby lépe sloužila ostatním politikám ve veřejném sektoru;

21.  poukazuje na to, že při zadávání veřejných zakázek v členských státech stále dochází ke značné neefektivnosti, která omezuje přeshraniční rozšiřování a růst na domácích trzích; zdůrazňuje nutnost řádného a včasného provádění a uplatňování právních předpisů v oblasti veřejných zakázek a koncesí ze strany členských států; je přesvědčen, že řádné provádění postupu uplatňování nápravných opatření z roku 2007 by zajistilo účinnější, účelnější a transparentnější zadávání veřejných zakázek;

22.  vítá druhý program řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA²), který byl zahájen dne 1. ledna 2016 a který podpoří rozvoj interoperabilních digitálních řešení, jež budou zdarma k dispozici všem zainteresovaným orgánům veřejné správy a také podnikům a občanům v Evropě;

23.  zdůrazňuje, že rozvoj a širší využívání elektronické veřejné správy v členských státech poslouží jako důležitý nástroj usnadňující firmám podnikání na jednotném trhu a spotřebitelům uplatňování jejich práv; v souvislosti s výše uvedeným vyzývá Komisi, aby se zavázala považovat rozvoj elektronické veřejné správy za zásadní a naléhavou prioritu;

24.  zdůrazňuje, že soukromý sektor představuje jeden z hlavních impulzů růstu a vytváření pracovních míst; poukazuje na to, že jednotlivé vnitrostátní regulace a postupy spolu s nevhodným uplatňováním zásady vzájemného uznávání mohou vytvářet zbytečné a škodlivé překážky a zátěž pro podnikatele i spotřebitele; požaduje po Komisi a členských státech, aby zajistily řádné uplatňování a lepší prosazování této zásady a rentabilní nástroje pro řešení sporů;

25.  vyzývá Komisi, aby konzultovala se zúčastněnými stranami s cílem zjistit, v kterých odvětvích a na kterých trzích je uplatňování zásady vzájemného uznávání nedostatečné nebo problematické;

26.  uvádí, že posílená úloha stávajících kontaktních míst pro výrobky jako jednotných přístupových míst pro hospodářské subjekty v otázkách jednotného trhu pomůže zvýšit povědomí o platných právních předpisech a jejich chápání;

27.  poukazuje na to, že lepší podmínky pro vznik začínajících podniků a malých a středních podniků by mohly vést k aktivnějším inovacím a aktivnějšímu vytváření pracovních míst a k dosažení udržitelného růstu; připomíná, že rozvoji malých a středních podniků na domácí i mezinárodní úrovni brání mnoho překážek, z nichž některé jsou byrokratické povahy; vyzývá k nalezení těchto překážek, které brání růstu na domácí i mezinárodní úrovni, a k jejich odstranění;

28.  poukazuje na to, že intenzita hromadění hmotného i nehmotného kapitálu v EU byla po finanční krizi v porovnání s konkurenty nižší, což má negativní vliv na hospodářský a sociální rozvoj; zdůrazňuje, že za účelem obnovení produktivity a dlouhodobého růstu v EU jsou nanejvýš důležité investice, a to i v oblasti informačních a komunikačních technologií; domnívá se, že ke změně tohoto negativního vývoje je nutno rozšířit jednotný trh a odstranit překážky bránící investicím; požaduje, aby byly investice zaměřeny na financování reálné ekonomiky a aby byla i nadále podporována opatření přijatá za tímto účelem;

29.  požaduje okamžité zrušení neoprávněných územních omezení známých jako zeměpisné blokování, a to zejména prostřednictvím neomezeného uplatňování článku 20 směrnice o službách a tím i ukončení neoprávněné diskriminace v přístupu ke zboží a službám i cenové diskriminace založené na zeměpisné poloze či státní příslušnosti;

30.  požaduje, aby byla co nejdříve zahájena modernizace evropského systému normalizace s cílem podpořit politiku EU v oblasti digitálních inovací, zvýšené kybernetické bezpečnosti a lepší interoperability;

31.  naléhavě žádá členské státy, aby řádně a včas prováděly a prosazovaly pravidla jednotného trhu; zdůrazňuje význam provádění doporučení pro jednotlivé země – včetně reforem vnitrostátních trhů výrobků a služeb – za účelem uvolnění růstového potenciálu členských států;

32.  domnívá se, že členské státy musí zvýšit své úsilí o modernizaci své veřejné správy a poskytnout občanům a podnikům více dostupnějších digitálních služeb a usnadnit přeshraniční spolupráci a interoperabilitu orgánů veřejné správy;

Jednotný trh ve 21. století

33.  zdůrazňuje, že v důsledku digitálního a technického pokroku, intenzivnější mezinárodní hospodářské soutěže a změn ve vzorcích chování hospodářských subjektů a spotřebitelů dochází k rychlé změně pojmu moderní hospodářství;

34.  poukazuje na splývání hranic mezi produkty a službami; poukazuje na rostoucí význam služeb souvisejících s podnikáním a systémů s integrovanými produkty a službami; je přesvědčen, že regulační rámce pro jednotný trh musí být odrazem tohoto transformačního vývoje;

35.  vítá nové obchodní modely ekonomiky sdílení a uznává jejich obrovský potenciál pro inovace, které by měly být realizovány v souladu s platnými právními předpisy a normami týkajícími se ochrany spotřebitelů a při dodržení rovných podmínek hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že je důležité zajistit co nejlepší podmínky k tomu, aby se mohla ekonomika sdílení rozvíjet a prosperovat; vyzývá Komisi, aby přijala strategický přístup umožňující podnikům zapojeným do ekonomiky sdílení soutěžit s tradičními podniky ve spravedlivém prostředí;

36.  poukazuje na to, že investiční vzorce podniků zaznamenávají výraznou změnu, kdy se v porovnání s investicemi do hmotných aktiv zvyšuje velikost a význam výdajů na nehmotná aktiva; zdůrazňuje, že v souvislosti s nehmotnými aktivy se na vědecký výzkum a vývoj vynakládá pouze 17 % firemních investic; vyzývá tvůrce politik, aby pracovali na odstranění regulačních překážek, které brání realizaci plného potenciálu nové inovační páky;

37.  vítá, že strategie jednotného trhu nastiňuje, jak jsou různé akce Komise (unie kapitálových trhů, jednotný digitální trh, energetická unie atd.) zaměřeny na hlavní cíl, kterým je využití potenciálu jednotného trhu EU; zdůrazňuje, že ve sdělení o strategii jednotného trhu se uvádí, že evropský semestr by se měl jednotnému trhu více věnovat;

38.  vítá strategii pro jednotný digitální trh jako správný přístup k zajištění toho, aby byla EU připravena na digitální věk; požaduje rychlé zavedení a uplatňování této strategie s cílem zaručit, aby EU znovu získala pozici, kterou v minulosti ztratila v souvislosti s pomalým přijímáním a využíváním digitálních technologií; domnívá se v této souvislosti, že je nutné na úrovni členských států i EU vyčlenit zdroje na zajištění nezbytné infrastruktury, zejména ve venkovských oblastech; konstatuje, že je také důležité podporovat digitální inovace a lepší interoperabilitu a že by zvláštní pozornost měla být věnována zejména otázkám kybernetické bezpečnosti;

39.  zdůrazňuje, že základním předpokladem prosperujícího přeshraničního elektronického obchodu ve prospěch malých a středních podniků a především spotřebitelů je přístupná, cenově dostupná, efektivní a kvalitní přeprava zásilek;

40.  připomíná, že integrace jednotného trhu zboží a služeb je téměř vždy poháněna údaji, přičemž interoperabilita je spojovacím prvkem, který zlepšuje propojení celého dodavatelského řetězce a zajišťuje účinnou komunikaci mezi digitálními složkami; vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila modernizaci Evropského rámce interoperability, kterou by doplnil integrovaný plán normalizace, jenž by stanovil a vymezil hlavní priority;

41.  zdůrazňuje, že předpokladem jakéhokoli pokroku v digitální oblasti jsou soukromé a veřejné investice do rychlých a ultrarychlých komunikačních sítí, pro které musí stabilní regulační rámec EU vytvářet pobídky, aby všem zúčastněným stranám bylo umožněno investovat, a to i ve venkovských a vzdálených oblastech;

42.  poukazuje na význam úspěšného uplatňování Evropského fondu pro strategické investice z hlediska maximalizace investic a podpory inovativních společností v různých fázích financování jejich vývoje; zdůrazňuje, že pokud dojde k selhání trhu, je důležité plně využít veřejné prostředky, které jsou již k dispozici pro digitální investice, a umožnit součinnost mezi programy EU, jako jsou Horizont 2020, Nástroj pro propojení Evropy, další příslušné strukturální fondy a ostatní nástroje;

43.  vyzývá Komisi, aby zhodnotila, zda aktuální strategie pro širokopásmové připojení pro mobilní a pevné sítě společně s příslušnými cíli přináší řešení, která by obstála i v budoucnu, a zda splňuje podmínky pro vysokorychlostní propojení pro všechny, které by zabránily vytvoření digitální propasti, podmínky pro potřeby hospodářství založeného na datech a podmínky pro rychlý rozvoj 5G;

44.  pokazuje na to, že EU by měla rozvíjet svou konkurenční výhodu tím, že vytvoří vynikající podmínky pro rozvoj inovativních společností, což si vyžádá moderní pracovněprávní politiku a lépe integrovanou infrastrukturu, v jejímž popředí by stálo uplatňování nových technologií a regulační prostředí, které je příznivé pro inovace a podnikatele; požaduje, aby veškeré digitální rámce navrhované v budoucnosti podporovaly začlenění všech stran, byly přístupné a zajišťovaly vysokou úroveň ochrany spotřebitelů;

Správa jednotného trhu

45.  zdůrazňuje, že za účelem dosažení dokonalejší správy jednotného trhu a odpovědnosti na všech úrovních je zapotřebí vyjasnit rozdělení úkolů mezi těmito úrovněmi a zajistit rámce, které by vytvořily lepší pobídky a stanovily jasnou odpovědnost za uplatňování a prosazování právních předpisů jednotného trhu, s cílem dát jednotnému trhu nový impuls;

46.  konstatuje, že odpovědnosti za účinnou správu jednotného trhu na více úrovních by mohlo být úspěšně dosaženo prostřednictvím deregulace právních předpisů na jedné straně a zvyšování kultury jejich uplatňování na straně druhé; vyzývá k rozvoji lidského kapitálu, mimo jiné na základě přístupnějších informací a odpovídající odborné přípravy, čímž se zvýší úroveň znalostí a vědomostí;

47.  vyzývá Komisi, aby zajistila důslednější prosazování pravidel jednotného trhu na úrovni členských států za využití veškerých dostupných informací, údajů a nástrojů, které má k dispozici, přičemž vůči členským státům, které nedodržují politiku a právní předpisy EU, je nutné vyvodit důsledky stanovené ve Smlouvách;

48.  poukazuje na význam sledování a shromažďování údajů a na nezbytnost spolehlivého a integrovaného systému; je znepokojen tím, že informace o veřejných konzultacích jsou ve většině případů k dispozici pouze v jednom jazyce, což neumožňuje, aby se k důležitým otázkám a návrhům vyjádřily všechny zúčastněné strany; domnívá se, že při přijímání strategických rozhodnutí, která mají značný význam pro vybudování jednotného trhu, snižování rozdílů mezi členskými státy a zajišťování lepšího řízení jednotného trhu, jako např. při stanovování priorit v rámci určitých kroků a jejich prosazování, při posuzování integrace jednotného trhu a hospodářské soutěže a také v rámci dialogu s členskými státy o strukturovaném jednotném trhu, je nutné přihlížet k údajům a důkazům;

49.  vyzývá Komisi, aby předložila výroční zprávu o překážkách jednotného trhu v jednotlivých členských státech a v EU jako celku a aby v rámci doporučení pro jednotlivé země vydala doporučení zaměřená na odstranění těchto překážek; zdůrazňuje, že jednotný trh by měl v doporučeních pro jednotlivé země hrát důležitější roli;

50.  vyzývá Komisi, aby k zajištění bezpodmínečného uplatňování právních předpisů v oblasti jednotného trhu využila všechna dostupná opatření, případně s využitím řízení při neplnění povinností; se znepokojením konstatuje, že náprava v rámci řízení při neplnění povinností je při řešení případů porušování právních předpisů v oblasti jednotného trhu a jejich nápravě zdlouhavá, a poukazuje na značné množství nevyřízených případů;

51.  bere na vědomí přínosy systému řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT); požaduje, aby byl tento systém upevněn, lépe propojen s útvary Komise a správně začleněn do stávajících projektů a databází, jako je CHAP a EU Pilot, s cílem dosáhnout vytvoření informační synergie a výměny osvědčených postupů; požaduje, aby Komise důsledně sledovala nevyřešené případy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pro systém SOLVIT zajistily potřebnou podporu a odborné poradenství, díky nimž by bylo možné účinně řešit předložené případy;

52.  domnívá se, že je třeba posílit, lépe propojit a náležitě personálně obsadit orgány dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu, tak aby byly schopny řešit současné problémy, zejména ty, které souvisejí s celosvětovou hospodářskou soutěží; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány dozoru nad trhem k užší spolupráci a výměně informací a osvědčených postupů s cílem účinně řešit nejrůznější formy nekalé konkurence na jednotném trhu, mj. vysoký počet nezákonných a nevyhovujících produktů, které způsobují vysoké náklady podnikům dodržujícím právní předpisy a představují vysoké riziko pro spotřebitele, zejména ty nejzranitelnější; je znepokojen tím, jak dlouhou dobu potřebuje Rada Evropské unie k tomu, aby schválila balíček opatření pro zajištění bezpečnosti na trhu a dohled nad trhem, což ohrožuje bezpečnost výrobků v EU; vyzývá Radu, aby jej okamžitě schválila;

53.  vítá iniciativu Komise ohledně vytvoření jednotné digitální brány coby přístupného zastřešujícího portálu, který by zefektivnil a zjednodušil přístup k informacím a podpořil stávající specializované uživatelské platformy; poukazuje na úlohu vlád členských států a regionálních vlád při podpoře těchto platforem, jejich zpřístupnění a vyškolení jejich uživatelů; vyzývá Komisi, aby dále posílila a zefektivnila internetové nástroje jednotného trhu;

54.  je si vědom významu zásad zlepšování právní úpravy a Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a toho, že při návrhu nových legislativních iniciativ je nutné zajistit regulační bezpečnost a předvídatelnost; zdůrazňuje, že zásadou zlepšování tvorby právních předpisů by nemělo být dotčeno právo EU a členských států přijímat právní předpisy v oblastech zásadního významu pro veřejný zájem, jako je zdraví a životní prostředí;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

„Evropský model je především sociální a ekonomický systém založený na úloze trhu, neboť žádný počítač na světě nemůže zpracovat informace lépe než trh.“

Jacques Delors

Jednotný trh je cenným zdrojem, na němž závisí současná a budoucí hospodářská prosperita Evropské unie. Nevyužitý potenciál jednotného trhu, jehož hodnota se odhaduje na jeden bilion EUR, je příležitostí i důrazným upozorněním, co se týče zajištění toho, aby jednotný trh fungoval ve prospěch nás všech. V současnosti existuje v celé EU příliš mnoho překážek obchodu, mnoho členských států neobstojí při provádění rozhodnutí, k nimž se zavázaly. EU je pouze tak silná, jak je silných 28 členských států, které ji tvoří.

Zpravodajka se domnívá, že za účelem dosažení požadovaného strukturálního hospodářského růstu v členských státech EU je zapotřebí koordinace makroekonomických a mikroekonomických politik spolu s koordinací fiskálních politik.

Potenciál podpořit pracovní místa a růst, který mají opatření pro jednotný trh, byl obecně uznán na úrovni EU(6). Navzdory opakovaným výzvám k posílení jednotného trhu, které se objevily v závěrech Evropské rady(7), ročních analýzách růstu a doporučeních pro jednotlivé země(8), bylo doposud dosaženo jen malého pokroku(9).

Aby bylo možné účinně zajistit pracovní místa, růst a konkurenceschopnost, musí být pokrok v oblasti integrace jednotného trhu v členských státech doprovázen lepší správou a větší transparentností postupu. Zpravodajka se domnívá, že toho lze dosáhnout zahrnutím jednotného trhu do evropského semestru.

Na základě předchozích zpráv Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (Schwab, Cofferatti a Gáll-Pelzcová) a usnesení EP zpravodajka proto důrazně doporučuje zahrnout pilíř jednotného trhu do evropského semestru.

V části 1 této zprávy zpravodajka navrhuje, aby se pilíř jednotného trhu skládal z následujících prvků:

i)  Systém pravidelného sledování a hodnocení integrace jednotného trhu a konkurenceschopnosti. Má-li být takový systém důvěryhodný, musí se zaměřit na soubor priorit, kde by opatření vedla k vytvoření největšího růstu a počtu pracovních míst, a musí zahrnovat spolehlivou informační databázi kvantitativních a kvalitativních informací za účelem posouzení pokroku dosaženého v členských státech. Součástí sledování a hodnocení by mělo být referenční srovnávání, vzájemné hodnocení a výměna osvědčených postupů.

ii)  Pokrok v oblasti integrace jednotného trhu a konkurenceschopnosti by měl být každoročně posouzen ve formě zprávy. Zpráva o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti by mohla sloužit jako základ výročního hodnocení mikroekonomických politik.

iii)  Zpravodajka se domnívá, že za účelem posílení správy, transparentnosti a odpovědnosti postupu by v hospodářských a fiskálních hodnoceních členských států měly být tyto výroční zprávy systematicky zohledňovány a využívány ve zvláštní sekci roční analýzy růstu týkající se jednotného trhu, v doporučeních pro jednotlivé země a

iv)  v pravidelném strukturovaném dialogu o souladu vedeném s členskými státy.

v)  Kromě toho zpravodajka zdůrazňuje, že zapojení EP a začleňující a nediskriminační přístup ke všem členským státům EU, ať už náležejí k eurozóně, nebo ne, vnitrostátním parlamentům členských států a všem zúčastněným stranám jsou zásadní pro transparentnost, správu a odpovědnost a také pro úspěch celého procesu.

Navzdory určitému pokroku, kterého v různých oblastech dosáhly členské státy za účelem zjednodušení vnitrostátních právních předpisů tak, aby byly vstřícnější vůči uživatelům a podnikům, nadále zůstává nevyřešeno několik zásadních otázek, které jsou překážkou dalšího prohloubení a integrace jednotného trhu. Zpravodajka tyto hlavní překážky určuje v části 2 a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby na ně co nejrychleji zareagovaly.

Zpráva s názvem Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu, která byla zveřejněna v loňském roce, velmi podrobně prozkoumává ekonomické náklady roztříštěnosti jednotného trhu. Odhaduje, že dokončení jednotného trhu v těchto oblastech by přineslo hospodářský zisk v rozmezí 651 miliard a 1,1 bilionu EUR ročně, což odpovídá 5 % až 8,63 % HDP EU(10). Zpravodajka se domnívá, že je velká škoda, že o tyto výhody posledních 20 let i nadále přicházíme, zejména s ohledem na stále rostoucí mezinárodní konkurenci.

Tato zpráva vítá strategii Komise pro vnitřní trh se zbožím a službami zveřejněnou v říjnu 2015 spolu se zprávou o integraci jednotného trhu a konkurenceschopnosti(11), domnívá se, že Komise zaujímá správný přístup, ale zdůrazňuje, že pro uvolnění celého potenciálu jednotného trhu je nejdůležitější, aby všech 28 členských států provedlo a prosazovalo již existující právní předpisy EU (zdůrazněné v části 2). Tím není dotčeno zavádění nových prvků a nástrojů, které by zmíněné právní předpisy dále zlepšily a jež je doplňují.

Zpravodajka se domnívá, že nedostatečné investice v EU a jejich pomalé tempo, zejména v oblasti IKT, a obtíže, kterým čelí MSP, pokud jde o přístup k rizikovému kapitálu, jsou rozhodující překážkou pro růst a vytváření pracovních míst v celé EU. Vítá proto investiční plán pro Evropu Evropské komise a Evropský fond pro strategické investice, jejichž cílem je podpořit investice do reálné ekonomiky a usnadnit přístup k financování MSP, ale domnívá se, že by mohly být provedeny další kroky a poskytnuta další finanční podpora MSP a společnostem, aby se podpořila jejich digitalizace(12).

Zpráva se v části 3 dále zabývá transformačními dopady digitalizace na podniky a spotřebitele. Jednotný trh 21. století se zásadně liší od trhu 20. století. Tyto změny je možné z velké části připsat digitální revoluci; rozostřování hranic mezi produkty a službami a zrození výrobce-spotřebitele, který spojuje prvky spotřeby a výroby, a změna modelů naší ekonomiky, tj. vznik ekonomiky sdílení. Připomíná, že hodnota ekonomiky sdílení se v současnosti celosvětově odhaduje na 10 miliard EUR, ale očekává se, že do roku 2025 tato hodnota vzroste na více než 250 miliard EUR.

Zpravodajka poukazuje na nové paradigma v investičních vzorcích, kdy podnikové investice a výdaje na nehmotná aktiva v porovnání s investicemi do hmotných aktiv vzrůstají. Je pevně přesvědčena, že vznik jednotného digitálního trhu má potenciál změnit naše životy k nepoznání.

Chtěla by však poukázat na to, že stále existuje několik překážek, jako je mimo jiné zeměpisné blokování, různá pravidla doručování zásilek, nedostatek harmonizovaných pravidel EU týkajících se smluv a ochrany spotřebitele, pokud jde o přeshraniční pravidla elektronického obchodování a chybějící nezbytná digitální infrastruktura, které brání dokončení jednotného digitálního trhu. Zpravodajka vítá strategii Komise pro jednotný digitální trh, ale požaduje, aby byla větší pozornost věnována měnícím se behaviorálním a společenským tendencím v souvislosti s digitální technologií.

Zpráva zdůrazňuje, že Evropa nyní čelí jinému typu hospodářské soutěže – digitální hospodářské soutěži. Namísto vytváření mocných průmyslových odvětví na místní úrovni mohou rozvíjející se ekonomiky nyní předběhnout rozvinutější ekonomiky tím, že si osvojí nejnovější technologie a budou zajišťovat produkty a služby celosvětově. Z toho důvodu by zpravodajka chtěla znovu zdůraznit, že pokud chce mít EU konkurenční výhodu, jsou investice do IKT, digitálních technologií a výzkumu a vývoje zásadní. Infrastruktura, interoperabilita a normy platné pro celou EU jsou nezbytné pro to, aby mohlo v celé Evropě stejnoměrně dojít k digitální transformaci.

Zpravodajka je také přesvědčena, že zásadním chybějícím dílkem skládanky, bez něhož jednotný digitální trh nikdy nebude skutečně úplný, jsou nezbytné digitální dovednosti a odborná příprava. Jelikož nezaměstnanost v celé Evropě je nadále značně vyšší než před hospodářským poklesem, je zcela nezbytné, abychom občanům EU zajistili příslušné dovednosti a znalosti, které jim umožní přizpůsobit se stále rostoucí digitalizaci podniků a odvětví, a zabránili tak jinak nevyhnutelnému růstu nezaměstnanosti.

Tato zpráva má za to, že správa jednotného trhu zůstává slabá (část 4). Abychom využili potenciál jednotného trhu, je třeba výrazně posílit provádění a prosazování a odstranit zbývající překážky a neodůvodněná nebo nepřiměřená omezení.

Zpravodajka uznává, že změna nemůže přijít pouze shora, ale že všichni aktéři si musí osvojit kulturu souladu s jednotným trhem a spolupracovat jako partneři. Tato odpovědnost na více úrovních musí být podpořena náležitou odbornou přípravou, pomocí a vyčleněnými zdroji a přístupnými informacemi na všech úrovních.

Zpravodajka je přesvědčena, že Komise by měla zaujmout strategický přístup k prosazování a vybrat si ze všech dostupných nástrojů, od měkkých opatření, jako jsou oznamování o vnitrostátních právních předpisech ex ante a ex post, proporcionalita, referenční srovnávání, strukturovaný dialog s členskými státy nebo vzájemný tlak, až po nesplnění povinnosti.

Pro účinné prosazování má největší význam sledování pokroku dosaženého v oblasti integrace jednotného trhu, shromažďování údajů o stížnostech, vnitrostátní předpisy a hodnocení. Kromě toho je třeba vyjasnit rozdělení úkolů mezi evropskou, vnitrostátní a regionální úroveň. Rámec by měl zajistit lepší pobídky a jasnou odpovědnost za provádění a prosazování právních předpisů jednotného trhu, které jsou zapotřebí k obnově odpovědnosti a důvěry a kultury souladu.

Zpráva navrhuje, aby Komise při používání řízení o nesplnění povinnosti stanovila priority a zaměřila se na případy, které budou mít rozsáhlý odrazující účinek, a vybudovala spolehlivý soubor důkazů. Zpravodajka se domnívá, že jako alternativu k řízením o nesplnění povinnosti je zapotřebí zavést snazší a rychlejší nástroj s obecnějším uplatněním – rychlý mechanismus mimosoudního řešení sporů, který by mohl vycházet ze systému SOLVIT.

Tato zpráva se zabývá také stávajícím systémem vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a kapacitou sítě účinně prosazovat normy EU. Požaduje solidnější systém užší spolupráce vnitrostátních orgánů dozoru, lepší výměnu informací a osvědčených postupů a koordinovanější kroky za účelem účinné a rychlé reakce na vysoký počet nezákonných a nevyhovujících produktů v EU.

Zpravodajka je pevně přesvědčena, že snadný přístup k informacím pro podniky a spotřebitele je nezbytným předpokladem pro dobrou správu jednotného trhu. Uznává práci, kterou odvedla Komise a členské státy v oblasti řady informačních portálů věnovaných různým uživatelům: podnikům, občanům a spotřebitelům. Domnívá se, že za účelem zefektivnění a zjednodušení přístupu k informacím a podpory stávajících platforem pro uživatele je zapotřebí jednoduchá, uživatelsky vstřícná a přístupná zastřešující vstupní brána, jako je jednotná digitální brána, za předpokladu, že vnitrostátní a regionální vlády ji zpřístupní občanům a budou je veřejně informovat o jejím využití.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Nicola Danti, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Marlene Mizzi, Robert Rochefort, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Biljana Borzan, Edward Czesak, Roberta Metsola, Jens Nilsson, Julia Reda, Adam Szejnfeld, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella De Monte, Andrejs Mamikins, Ivan Štefanec

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

27

+

ALDE, ECR, PPE, S&D

Dita Charanzová, Robert Rochefort, Edward Czesak, Vicky Ford, Richard Sulík, Anneleen Van Bossuyt, Pascal Arimont, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Antonio López-Istúriz White, Roberta Metsola, Andreas Schwab, Ivan Štefanec, Adam Szejnfeld, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Biljana Borzan, Nicola Danti, Isabella De Monte, Evelyne Gebhardt, Liisa Jaakonsaari, Andrejs Mamikins, Marlene Mizzi, Jens Nilsson, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Marc Tarabella

1

-

ENF

Mylène Troszczynski

2

0

Verts/ALE

Pascal Durand, Julia Reda

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0067.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0069.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0130.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0038.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0054.

(6)

Závěry Rady z prosince 2013 (bod 25) uvádí, že „Roční analýza růstu stanoví oblasti, v nichž přetrvávají významné problémy a v nichž je třeba dosáhnout dalšího pokroku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zlepšení fungování a zvýšení flexibility jednotného trhu s výrobky a službami, zlepšení podnikatelského prostředí a… Prioritou by mělo být posílení konkurenceschopnosti, podpora vytváření pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti, zejména proti nezaměstnanosti mladých lidí…

(7)

_ Závěry Rady ze dne 27.–28. června 2013, závěry Rady ze dne 24.–25. října (body 7, 9, 19, 20 a 21), závěry Rady ze dne 19.–20. prosince 2013.

(8)

Čtvrtletní zpráva o eurozóně, roč. 14, č. 2.

(9)

Pro období let 2012–2013 bylo plně nebo z velké části provedeno pouze okolo 10 % všech doporučení pro jednotlivé země; Zdroj: Deroose a Griesse, 2014, Reagují členské státy EU na doporučení evropského semestru?

(10)

Studie výzkumných služeb Evropského parlamentu nazvaná „Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu na jednotném trhu“, září 2014, http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2014/510981/EPRS_STU%282014%29510981_REV1_EN.pdf

(11)

Oba dokumenty jsou k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/priorities/internal-market/index_en.htm

(12)

V současnosti je 41 % podniků stále klasifikovatelných jako nedigitální – což znamená, že nepoužívají digitální technologie a nemají žádnou digitální strategii – zatímco pouze 2 % plně využívají digitálních příležitostí (s. 3)http://ec.europa.eu/epsc/pdf/publications/strategic_note_issue_7.pdf

Právní upozornění