Postup : 2015/2325(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0024/2016

Předložené texty :

A8-0024/2016

Rozpravy :

PV 08/03/2016 - 5
CRE 08/03/2016 - 5

Hlasování :

PV 08/03/2016 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0073

ZPRÁVA     
PDF 712kWORD 192k
10.2.2016
PE 571.702v03-00 A8-0024/2016

o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU

(2015/2325(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Mary Honeyball

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU

(2015/2325(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 8 a článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků přijatou v roce 1951 a na její protokol z roku 1967,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979 a na obecné doporučení č. 32 Výboru CEDAW o genderových aspektech postavení uprchlíka, azylu, státní příslušnosti a ztráty státní příslušnosti žen ze dne 14. listopadu 2014,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, Peking + 10, Peking + 15 a Peking + 20,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2015 nazvané „Akční plán EU proti převaděčství migrantů (2015–2020) (COM(2015)0285)“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. října 2015 týkající se přistěhovalectví, a zejména na závazek uvedený v těchto závěrech, který se týká zajištění lidských práv v případě žen a dívek,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany,

–  s ohledem na návrh nařízení, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU,

–  s ohledem na nařízení (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států,

–  s ohledem na závěry Rady nazvané „Akční plán pro rovnost žen a mužů 2016–2020“ ze dne 26. října 2015,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. března 2015 nazvané „Provádění evropské politiky sousedství v roce 2014“ (SWD(2015)0076),

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a 1820 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. prosince 2015 o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex(1),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0024/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku probíhajících konfliktů, nestability v regionu a porušování lidských práv, včetně násilí páchaného na základě pohlaví a znásilňování jako válečné zbraně, usiluje stále větší počet mužů, žen a dětí, který nemá v historii obdoby, o získání mezinárodní ochrany v EU;

B.  vzhledem k tomu, že mezi žadateli o azyl v celé Evropské unii panuje značná nerovnost z hlediska pohlaví; vzhledem k tomu, že ženy představují průměrně jednu třetinu žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že od počátku roku 2015 do listopadu téhož roku připlulo na evropské břehy přes Středozemní moře přibližně 900 000 osob a že přibližně 38 % z celkového počtu představují ženy a děti; vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) informoval o tom, že 55 % osob, které od ledna 2016 přišly do Řecka, aby požádaly o azyl v EU, představují ženy a děti; vzhledem k tomu, že při cestě za nadějnou budoucností přišlo o život již příliš mnoho lidí a že mnoho z nich byly ženy;

C.  vzhledem k tomu, že ženy i osoby LGBTI čelí specifickým formám pronásledování na základě pohlaví, které v azylovém řízení velmi často stále nejsou brány v potaz;

D.  vzhledem k tomu, že rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti nedosáhla svého hlavního cíle chránit ženy a podstatně zvýšit zapojení žen do politických a rozhodovacích procesů;

E.  vzhledem k tomu, že podle UNHCR žádá každý rok o azyl v členských státech EU přibližně 20 000 žen a dívek pocházejících ze zemí, v nichž se uplatňují praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů; vzhledem k tomu, že značný počet žen podávajících žádost o azyl tak činí na základě obav z mrzačení ženských pohlavních orgánů;

F.  vzhledem k tomu, že podle odhadů UNHCR bylo 71 % žádostí o udělení azylu v EU podaných ženami ze zemí, které praktikují mrzačení ženských pohlavních orgánů, podáno osobami, jež se samy staly oběťmi těchto praktik; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva zastavil svými rozsudky vyhoštění dívek, kterým hrozilo, že by byly podrobeny mrzačení pohlavních orgánů, a to vzhledem k riziku, že utrpí nenapravitelnou újmu z hlediska tělesného i duševního zdraví;

G.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky žádající o azyl potřebují specifickou ochranu a jejich obavy jsou odlišné od mužů, což si žádá, aby při provádění všech azylových politik a postupů, včetně posuzování žádostí o udělení azylu, byla zohledňována specifika pohlaví a aby se postupovalo individuálně; vzhledem k tomu, že žádosti o udělení azylu související s násilím by měly být vyřizovány způsobem, který ochrání ženy před druhotnou viktimizací během azylového řízení;

H.  vzhledem k tomu, že jestliže právní postavení žen a dívek závisí na manželovi, dochází k maření procesu jejich integrace a k porušování jejich práv;

I.  vzhledem k tomu, že příslušné akty, které vytvářejí společný evropský azylový systém, musí být provedeny ve vnitrostátním právu a uplatňovány v souladu s Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků a dalšími nástroji;

J.  vzhledem k tomu, že se mezi sebou členské státy výrazně liší, pokud jde o zacházení s ženami a dívkami žádajícími o azyl, a že stále existují značné nedostatky;

K.  vzhledem k tomu, že uprchlice a žadatelky o azyl jsou často vícenásobně diskriminovány a ve větší míře jim hrozí násilí na základě pohlaví v zemích jejich původu, v tranzitních i cílových zemích; vzhledem k tomu, že obzvláště zranitelné jsou ženy a dívky bez doprovodu, ženy, které jsou hlavou rodiny, těhotné ženy, osoby se zdravotním postižením a lidé v pokročilém věku;

L.  vzhledem k tomu, že uprchlice se musejí potýkat nejen s hrozbami týkajícími se jejich osobního bezpečí (dlouhá a nebezpečná cesta do exilu, obtěžování, lhostejnost orgánů a často sexuální zneužívání a násilí, dokonce i poté, co dosáhnou zdánlivě bezpečného místa, a z toho vyplývající společenská stigmatizace), ale také musejí zajišťovat fyzickou bezpečnost, dobré životní podmínky a přežití svých rodin;

M.  vzhledem k tomu, že mnoho uprchlíků, kteří přicestovali do Evropy, žije v provizorních podmínkách v táborech nebo na ulicích a ženy a dívky jsou přitom obzvláště zranitelné;

N.  vzhledem k tomu, že zločinecké sítě využívají chybějících bezpečných cest do EU pro žadatele o azyl a uprchlíky, regionální nestability, konfliktů a zranitelnosti žen a dívek na útěku k jejich vykořisťování prostřednictvím obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování;

O.  vzhledem k tomu, že ženám, které se stanou oběťmi násilí a obchodování s lidmi, hrozí větší riziko pohlavně přenosných onemocnění;

P.  vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) informoval o případech násilí, včetně sexuálního násilí, páchaných na uprchlicích a na dětech a o jejich zneužívání, k nimž mělo docházet během jejich cesty a také v přeplněných přijímacích střediscích v EU;

Q.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které hledají útočiště v EU, často přicházejí z režimů, kde jsou ženy utlačovány, kde není uznávána rovnost žen a mužů a toleruje se násilí páchané na ženách, zneužívání a dětské, rané a nucené sňatky;

R.  vzhledem k tomu, že záchytná zařízení pro uprchlíky velmi často nemají odpovídající prostory, kde by mohly ubytované matky pečovat o děti; vzhledem k tomu, že systémy právní pomoci navíc neposkytují odpovídající podporu při informování a dohledávání rodinných příslušníků;

S.  vzhledem k tomu, že ty nejzákladnější potřeby k předcházení násilí na základě pohlaví, což jsou oddělené toalety, sprchy a ložnice pro ženy, nejsou zajištěny ani v přijímacích, ani tranzitních zařízeních po celé Evropské unii;

T.  vzhledem k tomu, že dívky, které jsou na útěku před konfliktem a pronásledováním, jsou více ohroženy dětskými, ranými a nucenými sňatky, znásilněním, pohlavním a tělesným zneužíváním a prostitucí;

U.  vzhledem k tomu, že v důsledku oddělení od členů rodiny, včetně případů, kdy jsou zadržovány, jsou ženy a děti vystaveny větším rizikům;

V.  vzhledem k tomu, že sloučení rodiny, přestože jde o základní lidské právo, bývá systematicky oddalováno či dokonce znemožňováno, a vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou prvními oběťmi upírání či oddalování tohoto práva;

W.  vzhledem k tomu, že ženy jsou často nuceny přijímat práci načerno či za ponižujících podmínek, aby mohly zůstat v zemi, kam přicestovaly;

X.  vzhledem k tomu, že Pekingská akční platforma zdůraznila, že je třeba zvýšit účast žen na řešení konfliktů na rozhodovací úrovni a že je třeba, aby uprchlice, vysídlené ženy a migrantky byly odpovídajícím způsobem zapojeny do přijímání rozhodnutí, která se jich týkají;

Y.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů udržitelného rozvoje (č. 5) je dosažení rovnosti mužů a žen a zlepšení životních podmínek žen do roku 2030;

1.  domnívá se, že má-li se zlepšit bezpečnost uprchlic, je třeba pro osoby, které prchají před konfliktem a pronásledováním, zajistit bezpečné a legální cesty do EU a zohledňovat jejich pohlaví; zdůrazňuje zejména, že by se víc členských států mělo podílet na programech EU pro přesídlování; domnívá se, že právní předpisy a politika týkající se nelegální migrace by neměly bránit v přístupu k azylovému řízení v EU; zdůrazňuje, že právo na azyl je zakotveno v článku 18 Listiny základních práv EU;

2.  vyzdvihuje, že je naléhavě nutné zajistit ihned žadatelům o azyl bezpečné a legální cesty s cílem bojovat proti převaděčským sítím a ve větší míře umožnit ženám, dětem, starším lidem a osobám se zdravotním postižením, aby si mohli hledat útočiště, aniž by při tom byl ohrožen jejich život; je hluboce znepokojen případy úmrtí, nuceného navracení a hrubého porušování lidských práv na vnějších hranicích EU; domnívá se, že odpovědnost, náklady a přínosy by mělo sdílet všech 28 členských států, a nikoli pouze ty země, do nichž uprchlíci vstupují jako první; s politováním konstatuje nedostatek solidarity mezi členskými státy;

3.  upozorňuje, že je důležité, aby uprchlice byly registrovány jednotlivě a dostávaly příslušné dokumenty, které jim zajistí osobní bezpečnost, svobodu pohybu a přístup k nejzákladnějším službám, jak vyžaduje UNHCR;

4.  zdůrazňuje, že koordinační výbory i všechny ostatní formy zastoupení uprchlíků, ať už v městských, nebo ve venkovských oblastech a v uprchlických táborech, včetně míst, kam jsou uprchlíci navraceni, by měly zachovávat zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů, aby zaručily dodržování práv a uspokojení potřeb uprchlic a žadatelek o azyl;

5.  znovu opakuje svou výzvu adresovanou všem členským státům a Evropské unii, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu);

6.  vyzývá všechny členské státy, aby ve spolupráci s EU zaručily specializované posttraumatické poradenství a psychosociální péči ženám, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, a to s přímým zapojením kvalifikovaných pracovnic, jež jsou odbornicemi v dané oblasti, přičemž tato péče a poradenství by měly být dostupné ve všech fázích azylového řízení;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o tom, že ženy a děti jsou nuceny poskytovat sexuální služby, aby mohly zaplatit převaděčům a pokračovat v cestě do EU, kde chtějí požádat o azyl; znovu zdůrazňuje, že bezpečné a legální trasy do Evropy jsou klíčem k tomu, jak této situaci účinně předcházet;

8.  naléhavě žádá EU, aby při zřizování mechanismu pro vyřizování stížností v rámci úřadu osoby odpovědné za oblast základních práv v agentuře Frontex zohlednila genderové hledisko a aby řešila porušování lidských práv, jehož se má dopouštět tato agentura, členské státy a příslušné osoby třetích zemí při spolupráci s agenturou Frontex, jak Parlament nedávno žádal ve svém usnesení ze dne 2. prosince 2015 o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex;

9.  požaduje cílená opatření, jejichž účelem bude zajistit úplnou integraci uprchlic a žadatelek o azyl předcházením veškerým formám vykořisťování, zneužívání, násilí a obchodu s lidmi;

10.  zdůrazňuje, že při vypracovávání migrační a azylové politiky a opatření EU a při jejich uplatňování a hodnocení by mělo být zohledňováno pohlaví;

Genderový rozměr při určování postavení uprchlíka

11.  žádá, aby v rámci širších reforem migrační a azylové politiky byl přijat nový, komplexní soubor celoevropských pokynů týkajících se zohledňování pohlaví, který v plném rozsahu vezme v úvahu sociální, kulturní a politické rozměry pronásledování a bude zahrnovat opatření v oblasti přijímání a začleňování;

12.  zdůrazňuje, že dokonce i v zemích, které jsou považovány za bezpečné, se ženy mohou setkávat s pronásledováním na základě pohlaví, přičemž LGBTI osoby mohou být rovněž oběťmi zneužívání, a proto mají oprávněný nárok žádat o ochranu; vyzývá všechny členské státy, aby přijaly azylové postupy a usilovaly o zavedení vzdělávacích programů, které budou brát v potaz potřeby žen s rozmanitými marginalizovanými identitami, včetně LGBTI žen; naléhavě žádá, aby všechny členské státy bojovaly proti škodlivým stereotypům v posuzování chování a vlastností LGBTI žen a aby ve vztahu k žádostem těchto žen o udělení azylu plně dodržovaly Listinu základních práv EU; zdůrazňuje, že ve všech členských státech by měla být přijímací zařízení vstřícná k LGBTI osobám; zdůrazňuje, že v přijímacích zařízeních často dochází k násilí páchanému na LGBTI osobách;

13.  zdůrazňuje, že různé podoby násilí na základě pohlaví, mimo jiné znásilnění a sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, domácí násilí, tzv. zločiny ze cti a diskriminace na základě pohlaví, kterou členský stát považuje za nezákonnou, představují pronásledování a měly by být považovány za legitimní důvod žádosti o azyl v EU, což by mělo být vzato v potaz v nových pokynech týkajících se genderové problematiky;

14.  vyzývá Komisi, aby shromažďovala podrobné statistiky v oblasti migrace a mezinárodní ochrany s cílem doplnit kategorie údajů rozlišených podle pohlaví, zejména v souvislosti se stádii azylového řízení poté, co bylo přijato původní rozhodnutí;

15.  naléhavě žádá Komisi, aby vypracovala pokyny pro výklad v oblasti mrzačení ženských pohlavních orgánů, které by plně zohlednily pokyny UNHCR týkající se pronásledování na základě pohlaví a pokyn týkající se mrzačení ženských pohlavních orgánů a jednoznačně uvedly závazky členských států, zejména se zaměřením na identifikování zranitelných žadatelů o azyl a vedení komunikace s těmito žadateli; zdůrazňuje, že ženy, které se staly obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů, mohou mít obtíže s vyjádřením svého traumatu v této souvislosti; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, jimiž zajistí, že veškeré formy násilí páchaného na ženách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, bude možné uznat jako druh pronásledování, a tudíž se na oběti takového zacházení bude vztahovat ochrana podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, jak stanoví článek 60 Istanbulské úmluvy;

16.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby azylová řízení na hranicích probíhala v souladu s pokyny Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) o mezinárodní ochraně, především s ohledem na pronásledování na základě pohlaví;

17.  žádá Komisi, aby s ohledem na zmíněnou situaci přezkoumala možnosti zlepšení financování a rozšíření působnosti programů Daphne a Odysseus a aby posoudila, nakolik lze tyto programy přizpůsobit současné situaci a chránit uprchlice;

18.  bere na vědomí návrh Komise na zřízení společného seznamu EU bezpečných zemí původu; žádá, aby byla přijata všechna vhodná opatření k zajištění toho, aby tento přístup byl v souladu se zásadou nenavracení a aby nebyla omezována práva žen, dětí a dalších zranitelných skupin; žádá, aby byla uplatňována diferenciace na základě pohlaví; je přesvědčen, že žádný seznam bezpečných zemí původu by neměl vést k méně příznivému procesnímu zacházení se ženami, jejichž žádost o azyl je založena na obavě z genderově motivovaného násilí či na zkušenosti s ním; zdůrazňuje, že je třeba předejít unáhleným rozhodnutím, která nebudou dostatečně zohledňovat hrozbu – dokonce i smrtelnou – pro ženu, která se stala obětí násilí na základě pohlaví a jejíž žádost by byla odmítnuta a musela by se vrátit do své země;

19.  žádá, aby při posuzování hodnověrnosti uváděných údajů byl ve všech členských státech uplatňován objektivnější přístup zohledňující pohlaví, a vyzývá k zavedení intenzivnějších školení o problematice posuzování hodnověrnosti těchto údajů pro osoby s rozhodovacími pravomocemi, která by měla mít genderový rozměr; upozorňuje, že tato posouzení hodnověrnosti nemohou být nikdy zcela přesná a neměla by být používána jako jediný základ pro zamítavé rozhodnutí o azylu; doporučuje, aby byl při posuzování žádostí o azyl předložených ženami brán v úvahu kulturní, sociální a psychologický profil včetně kulturního zázemí, vzdělání, traumat, která zažily, strachu a pocitů hanby, popřípadě kulturních nerovností mezi muži a ženami;

20.  vyzývá členské státy, aby uváděly důvody k přijetí pozitivních rozhodnutí o udělení azylu s cílem zpřístupnit užitečné údaje o zohledňování násilí na základě pohlaví a aby zajistily transparentnost ohledně toho, na základě jakých důvodů byl azyl podle Úmluvy udělen;

21.  naléhavě žádá členské státy, aby ženám poskytovaly informace o azylovém řízení, jejich právech a zvláštních službách pro žadatelky o azyl; zdůrazňuje právo žen podat žádost o azyl nezávisle na svém manželovi a poukazuje na to, že se jedná o klíčový prvek pro posílení postavení žen a zásadu nenavracení; naléhavě žádá členské státy, aby všechny ženy informovaly o jejich právu na podání nezávislé žádosti o azyl, čímž ženám umožní žádat o postavení uprchlice či žadatelky o azyl či si toto postavení zachovat nezávisle na situaci dalších členů vlastní rodiny;

22.  vyzývá členské státy k plnému provedení směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí a směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu;

23.  domnívá se, že je nutno okamžitě zasáhnout formou humanitární pomoci, kdykoli existuje podezření na násilí páchané na základě pohlaví, a to vzhledem k velmi vysoké míře, v níž jsou během migračních pohybů, kdy dochází k popírání veškerých práv, zranitelné osoby – jako jsou ženy a děti – vystaveny různým formám fyzického a psychického násilí;

24.  zdůrazňuje, že ženy a dívky jsou zvláště ohroženy vykořisťováním ze strany převaděčů; vyzývá proto členské státy, aby posílily policejní a soudní spolupráci mj. s úřadem Europol, agenturou Frontex, agenturou Eurojust a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), a účinně tak bojovaly proti převaděčství migrantů a obchodování s nimi;

25.  zdůrazňuje, že během prověřování a pohovorů v rámci azylového řízení musí být poskytována péče o děti a závislé osoby, aby byly zajištěny rovné příležitosti pro podání žádosti o azyl;

Potřeby žen procházejících azylovým řízením

26.  naléhavě žádá členské státy, aby řádně informovaly ženy, které žádají o azyl, o jejich právech, zejména o právu požadovat, aby pohovor vedla žena, a o právu na tlumočnici a na osobní pohovor bez přítomnosti třetí osoby; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily komplexní a povinné školení pro osoby vedoucí pohovory a tlumočníky na téma sexuálního násilí, traumatu a paměti; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily dodržování těchto práv;

27.  se znepokojením konstatuje, že mnoho pracovníků v rámci azylových řízení v EU není obeznámeno s problematikou mrzačení ženských pohlavních orgánů; vyzývá členské státy, aby na vnitrostátní úrovni spolupracovaly se svými azylovými orgány s cílem zavést lepší postupy na pomoc a podporu ženám a dívkám, které se staly obětí mrzačení ženských pohlavních orgánů nebo jimž toto mrzačení hrozí;

28.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby poskytovaly aktuální a dostupné informace o azylovém řízení a o specifických právech a nárocích žadatelek o azyl;

29.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zaručily široký přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům s ním spojeným, včetně dostupnosti bezpečného potratu, a aby neprodleně přidělily další finanční prostředky na poskytování zdravotní péče;

30.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby ženám zaručily ochranu a pomoc během jejich pobytu v uprchlických táborech, při kontrolách na hranicích a samozřejmě po vstupu do EU;

31.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby podepsaly a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu a aby uplatňovaly článek 59 této úmluvy, který jasně stanoví, že strany by měly přijmout opatření nutná k zastavení řízení o vyhoštění migrantek, jejichž pobytový status závisí na manželovi, nebo jim udělit samostatné povolení k pobytu v případě rozloučení manželství;

32.  žádá, aby bylo žadatelkám o azyl a migrantkám udělováno právní postavení nezávisle na postavení jejich manžela, čímž by se zamezilo vykořisťování, snížila by se jejich zranitelnost a bylo by dosaženo větší rovnosti;

33.  zdůrazňuje, že musí být plně dodržována základní práva migrantek bez dokladů a že by měly být vytvořeny cesty pro legální migraci;

34.  zdůrazňuje, že je nutné, aby postupy sjednocování rodin poskytovaly prostor pro individuální práva žen a dívek, které se připojují ke svým rodinám v EU, aby tyto ženy a dívky nemusely být závislé na potenciálně zneužívajícím vztahu s mužským členem rodiny, pokud jde o jejich přístup ke zdraví, vzdělávání nebo práci;

35.  důrazně odsuzuje používání sexuálního násilí páchaného na ženách coby válečné zbraně; domnívá se, že migrantkám, které byly zneužity v rámci konfliktů, je třeba věnovat zvláštní pozornost a zaručit jim přístup ke zdravotní a psychologické podpoře;

36.  vítá skutečnost, že úřad EASO vytvořil nový vzdělávací modul k genderové problematice, genderové identitě a sexuální orientaci; požaduje, aby byly otázky rovnosti žen a mužů a sestavování rozpočtu s přihlédnutím k rovnosti žen a mužů plně začleněny do práce úřadu EASO prostřednictvím kontaktních míst pro genderovou problematiku a formálního styku s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů; v rámci informací o zemi původu požaduje také informace o situaci žen, ze zákona i fakticky, včetně informací o pronásledování žen nebo jeho hrozbě, poskytované nestátními­ subjekty;

37.  doporučuje, aby úředníci při posuzování žádostí o azyl zaujali proaktivní přístup zejména v případě žen z Afghánistánu, Iráku a Somálska vzhledem k tomu, že těmto ženám při návratu do země původu hrozí větší riziko, že se stanou obětí sexuálního násilí nebo násilí na základě pohlaví;

38.  vyzývá všechny členské státy, aby plně využily dublinského nařízení k zajištění toho, že rodiny budou moci být spolu a že jejich žádosti o azyl budou posuzovat tytéž orgány;

Přijímání a zadržování žadatelů o azyl

39.  žádá, aby bylo ukončeno veškeré zadržování dětí v EU a aby bylo rodičům umožněno žít s dětmi během čekání na rozhodnutí o azylu ve zvlášť uzpůsobených zařízeních;

40.  zdůrazňuje, že by nemělo docházet k zadržování žadatelů o azyl a že k němu smí dojít, pouze pokud k tomu existuje legitimní důvod a zadržení bylo v jednotlivém případě shledáno jako nezbytné a přiměřené, přičemž v žádném případě nelze ospravedlnit zadržování osob mladších 18 let; domnívá se, že dodržování práva požádat o azyl zahrnuje i zavedení otevřených a humánních systémů přijímání pro žadatele o azyl, v nichž by mělo být zajištěno bezpečné a důstojné zacházení v souladu s lidskými právy; zdůrazňuje, že je nutné, aby vznikly alternativy k zadržování, včetně přístupů kladoucích důraz na zapojení, které by vyhovovaly potřebám zranitelných skupin;

41.  zdůrazňuje, že mnoho žadatelek o azyl a uprchlic zažilo extrémní násilí a že jejich zadržování může prohloubit trauma, které utrpěly; zdůrazňuje, že zadržování žadatelů o azyl pouze za administrativními účely porušuje právo na svobodu zakotvené v článku 6 Listiny základních práv EU; vyzývá k tomu, aby všechny členské státy okamžitě upustily od zadržování dětí, těhotných a kojících žen a obětí znásilnění, sexuálního násilí a obchodování s lidmi a aby byla byla poskytována náležitá psychologická podpora;

42.  naléhavě žádá všechny členské státy, aby ještě před úplným zrušením zadržování žadatelů o azyl zkrátily jeho maximální možnou délku tak, aby tato doba byla kratší než limit uvedený ve směrnici o navracení; domnívá se, že dlouhotrvající zadržování neúměrně poškozuje zranitelné skupiny;

43.  naléhavě žádá, aby zadržovaným žadatelkám o azyl, které byly vystaveny sexuálnímu zneužívání, bylo poskytnuto náležité lékařské poradenství, včetně případů, kdy zneužití vedlo k těhotenství, a aby jim byla poskytována nezbytná tělesná i duševní zdravotní péče, podpora a právní pomoc; žádá, aby Komise a členské státy přijaly okamžitá opatření k zajištění toho, aby podmínky přijímání, tranzitu a zadržování žadatelů o azyl byly bezpečné, humánní a na odpovídající úrovni a aby ženy a rodiny byly ubytovány odděleně a měly k dispozici samostatná sociální zařízení; upozorňuje, že poskytování vhodné základní sady hygienických potřeb všem ženám a dívkám by mělo být v rámci programů pomoci standardním postupem;

44.  zdůrazňuje, že přímá i nepřímá účast uprchlic na řízení distribuce potravin i nepotravinového zboží zajistí, aby tyto produkty rozdělovaly a hospodařily s nimi přímo dospělé členky domácností, což zaručí jejich spravedlivé rozdělování;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v záchytných zařízeních určených k příjmu uprchlíků a žadatelů o azyl vybudovaly odpovídající prostory určené k péči o děti;

46.  žádá členské státy, aby zavedly či posílily mechanismy kontroly přelidněných přijímacích středisek v EU, která nemusí vždy splňovat minimální normy nutné pro zmírňování násilí páchaného na základě pohlaví, a to s cílem zabránit tomu, aby útlak žen a dětí pokračoval i v hostitelských zemích;

47.  zdůrazňuje, že při přijímacích řízeních je nutné upřednostňovat potřeby ohrožených osob, jako jsou ženy, které se staly obětí násilí, a dívky, především dívky bez doprovodu;

48.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit v přijímacích zařízeních odpovídající právní pomoc pro ženy a zajistit jim tak cennou podporu při získávání informací a dohledávání rodinných příslušníků;

49.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly opatření s cílem zabránit nedobrovolným sňatkům, k nimž ženy a dívky nutí muži poté, co získají postavení uprchlice, neboť doufají, že jim bude umožněn bezpečný vstup, na který by jinak neměli právo;

50.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zahájit nezávislá šetření všech obvinění, včetně případů údajného sexuálního zneužití a násilí na základě pohlaví, v místech, kde jsou zadržováni imigranti nebo na hranicích, a umožnit přístup novinářům a příslušným organizacím občanské společnosti;

51.  domnívá se, že při zadržování žadatelek o azyl jsou nutná zařízení a materiály naplňující specifické hygienické potřeby žen, mělo by být podporováno využívání strážkyň a dozorkyň a všichni zaměstnanci přidělení na práci se zadrženými ženami by měli projít školením zaměřeným na genderově specifické potřeby a lidská práva žen;

52.  je toho názoru, že zadržovaným žadatelkám o azyl, které nahlásí zneužívání, musí být bezprostředně poskytnuta ochrana, podpora a poradenství a jejich tvrzení musí být prověřeno příslušnými a nezávislými orgány, přičemž je třeba beze zbytku dodržet zásadu mlčenlivosti, a to i v případech, kdy jsou ženy zadržovány společně se svými manžely/partnery nebo jinými příbuznými; domnívá se, že ochranná opatření by měla zohledňovat zejména hrozbu odvety;

53.  vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti a organizacemi na ochranu lidských práv s cílem usnadnit nepříjemnou situaci uprchlíků, kteří přežívají v provizorních podmínkách, zejména pokud se jedná o zranitelné ženy a dívky;

Sociální začlenění a integrace

54.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly a přijaly zvláštní opatření usnadňující uplatnění uprchlic a žadatelek o azyl na pracovním trhu, jako jsou jazykové kurzy, kurzy gramotnosti, celoživotní vzdělávání a odborná příprava; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány, aby zaručily právo dívek z řad uprchlíků na přístup k zákonem zaručenému vzdělání; zdůrazňuje význam informálního učení a neformálního vzdělávání a kulturní výměny při začleňování a posilování postavení mladých žen a dívek; zdůrazňuje, že je důležité zvýšit dostupnost vyššího vzdělávání pro uprchlice; vyzývá k zavedení solidních a transparentních postupů pro uznávání kvalifikací získaných v zahraničí;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zpřístupnily finanční prostředky a jiné zdroje pro organizace občanské společnosti a organizace zabývající se lidskými právy, které poskytují pomoc, podporují začleňování a sledují situaci uprchlíků a žadatelů o azyl v EU, zejména ve vztahu k řešení různých překážek a slabin, s nimiž se potýkají ženy a dívky;

56.  žádá členské státy a Komisi, aby zajistily, že vedoucí představitelky v postavení uprchlíka, které jsou ve svých zemích původu pronásledovány, budou moci v EU bezpečně pokračovat ve své politické a sociální činnosti ve prospěch práv žen a rovnosti žen a mužů;

57.  zdůrazňuje zásadní význam dostupnosti a kvality péče o děti a další závislé osoby z hlediska posílení ekonomického a sociálního postavení uprchlic;

58.  vyzývá členské státy, aby na podporu integrace uprchlíků na trh práce využívaly kromě azylového, migračního a integračního fondu i strukturální a investiční fondy, se zvláštním důrazem na oblast péče o děti;

59.  vyzývá k zavedení rychlejších a účinnějších postupů ke slučování rodin a ke sběru údajů rozlišených podle pohlaví o rozhodnutích týkajících se slučování rodin; zdůrazňuje, že v případech slučování rodin je důležitá dostupnost právní pomoci;

60.  domnívá se, že vzájemné uznávání kladných rozhodnutí o udělení azylu by zlepšilo pracovní příležitosti, možnosti integrace a slučování rodin;

61.  zdůrazňuje, že hostitelské země by měly uprchlicím zaručit neomezený přístup k uplatňování práva na kvalitní bezplatné státní vzdělání a zdravotnické služby – související především s pohlavním a reprodukčním zdravím a právy – a práva na zaměstnání a ubytování odpovídající schopnostem a potřebám žen a dívek z řad uprchlíků; zdůrazňuje, že klíčem k integraci je politika v oblasti sociálního zabezpečení;

62.  požaduje komplexní a přiměřenými zdroji disponující programy, které by řešily nenaplněné krátkodobé i dlouhodobé zdravotní potřeby uprchlic, včetně psychosociálního a posttraumatického poradenství;

63.  zdůrazňuje, že sociální podnikání a alternativní obchodní modely, například modely založené na vzájemnosti a spolupráci, mohou hrát významnou pozitivní úlohu při ekonomické emancipaci uprchlic a jejich integraci na trh práce a rovněž v sociální a kulturní sféře;

64.  vybízí členské státy k výměně osvědčených postupů v oblasti zapojování místních komunitních organizací a přímého zapojení uprchlíků do zprostředkovávání názorů uprchlic a žadatelek o azyl tvůrcům politiky;

65.  zastává názor, že místní a regionální orgány hrají v integraci uprchlic a žadatelek o azyl zásadní roli, a to zejména pokud jde o jejich zapojení do trhu práce; vybízí tyto orgány, aby podporovaly dialog a diskusi mezi uprchlicemi a místními ženami;

°

°  °

66.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V roce 2014 tvořily polovinu z celkového počtu uprchlíků na celém světě ženy a dívky.(2) V rámci mezinárodních úmluv a vnitrostátních azylových politik bylo v minulosti často přehlíženo specifické postavení žadatelek o azyl a genderové aspekty situace uprchlíků. Na azylové systémy se většinou nahlíželo mužskou optikou. Navzdory tomu, že byl vytvořen společný evropský azylový systém, právní předpisy, politika a praxe v členských státech se i nadále výrazně liší a existují značné nedostatky, pokud jde o ochranu žadatelek o azyl v EU.

Vypracování přesných statistik o demografické rozmanitosti uprchlíků, kteří se snaží dostat do Evropy, je – jak vyplývá z povahy těchto statistik – obtížné. Všechny nejnovější studie však naznačují, že do EU přichází více svobodných mužů, kteří žádají o mezinárodní ochranu, než žen a dětí. To je z velké části výsledek genderových překážek bránících ženám v přístupu k ochraně, s nimiž se potýkají v průběhu celé cesty. Tradiční nerovné rozdělení práce znamená, že ženy často zůstávají v zemi původu, aby se staraly o děti a starší členy rodiny. Mnohým z těchto žen chybí především nezávislost, a to jak finanční, tak administrativní, aby mohly opustit svou vlast.

Stále větší počet žen na útěku je vystaven rizikům v průběhu celé cesty, tedy v zemích původu i v tranzitních a cílových zemích. Násilí páchané na základě pohlaví patří mezi hlavní důvody vedoucí ženy k odchodu z vlasti, ale doprovází i celou jejich cestu do EU a na území EU.

Genderový rozměr při určování postavení uprchlíka

Evropský parlament byl údajně prvním mezinárodním orgánem, který ve svém usnesení ze dne 13. dubna 1984(3), na něž později navázala UNHCR svými závěry a pokyny, uznal, že při výkladu Úmluvy o uprchlících je nutné zohledňovat specifika pohlaví. Řada členských států EU přijala své vlastní pokyny týkající se pohlaví, ty však nejsou závazné a jsou jen částečně a nestejnoměrně účinné.

Obecně se uznává, že žadatelky o azyl často poškozují nestátní subjekty včetně rodinných příslušníků. K pronásledování dochází tehdy, jestliže stát v těchto případech není schopen či ochoten poskytnout ženám ochranu. V důsledku toho je třeba brát v úvahu vertikální i horizontální rozměr pronásledování, zejména v souvislosti s žádostmi o azyl založenými na pohlaví.

Mnoho členských států dosud nepodepsalo a neratifikovalo Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu). Podle této úmluvy mají smluvní strany vykládat důvody uvedené v Úmluvě o uprchlících s ohledem na pohlaví a zajistit podmínky přijímání, podpůrné služby a azylové řízení zohledňující specifika pohlaví.

Kvalita a podoba rozhodování v azylovém řízení ovlivňuje ženy a muže různými způsoby. V případě žen je méně pravděpodobné, že svou žádost budou moci podepřít důkazy. To je důsledkem různých faktorů, včetně jejich hospodářského, sociálního a politického postavení v zemi původu, a charakteru pronásledování, které zažily nebo kterého se obávají. Z tohoto důvodu sehrávají v případě žádostí o azyl podaných ženami ústní svědectví mnohem důležitější úlohu, a to zejména při posuzování hodnověrnosti.

Jestliže ženy zažily trauma, mohou se zdráhat sdělovat příslušné informace či tyto informace sdělují postupně. Některé nevládní organizace informovaly o atmosféře nedůvěry, kdy osoby odpovědné za přijímání rozhodnutí nejsou schopny zohlednit složitost příběhů násilí a traumat, které si ženy vybavují, a na žadatelky o azyl, které nepředložily dostatek písemných důkazů, kladou přehnané požadavky.

Navržené nařízení, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu(4), vyvolává důležité otázky v souvislosti se situací žen žádajících o azyl v EU. Bude-li toto nařízení přijato, musí Komise zaručit, aby tyto změny plně zohledňovaly situaci žen, osob LGBTI a dalších zranitelných skupin a stanovily pro případ potřeby konkrétní výjimky. Žádnou zemi nelze považovat za opravdu „bezpečnou“, neboť násilí na základě pohlaví je celosvětovým a zakořeněným problémem. Tuto skutečnost je třeba explicitně uznat ve všech nových právních předpisech a uplatňovat diferenciaci na základě pohlaví.

V rámci širších reforem migrační a azylové politiky by měl být přijat nový, komplexní soubor celoevropských pokynů týkajících se zohledňování pohlaví.

Potřeby žen procházejících azylovým řízením

Ženy žádající o azyl by měly mít co nejdříve přístup ke kvalitní právní pomoci. Kvůli psychickému traumatu, pocitům hanby a stigmatizaci, které řada žen prožívá v důsledku násilí, jemuž byly vystaveny, může být pro právní zástupce obtížné získat si jejich důvěru. Je nutné, aby ženy získaly odvahu odhalit důvěrné podrobnosti o svých traumatických zážitcích.

Žádosti o azyl na základě pohlaví jsou často komplexní, v důsledku čehož mohou vyžadovat dodatečné právní úkony. V mnoha členských státech byly v uplynulých letech v rámci úsporných programů výrazně sníženy výdaje na právní pomoc. Nedostatek finančních prostředků může právní zástupce v případě komplexních případů souvisejících s genderovou problematikou odradit od podání odvolání, takže řada žen žádajících o azyl nemá jinou možnost, než podat odvolání bez právního zástupce.

Nesprávná rozhodnutí mohou vyústit v nevratnou tragédii. Právní pomoc je proto klíčovou zárukou proti přijímání chybných rozhodnutí. Agentura pro základní práva rovněž zdůraznila překážky, s nimiž se žadatelky o azyl potýkají v souvislosti s přístupem k účinným opravným prostředkům.(5) Kvůli nedostatečné právní pomoci nemohou uznaní uprchlíci často ani uplatnit své právo na sloučení rodiny.

Ženy mají zvláštní potřeby v souvislosti s prověřováním a vedením pohovorů, avšak normy v jednotlivých členských státech se i nadále výrazně liší. Za účelem vyřešení těchto problémů by členské státy měly alespoň:

•  zaručit a uvést ve známost právo požadovat, aby pohovor vedla žena, a právo na tlumočnici;

•  zajistit komplexní a povinné školení pro osoby vedoucí pohovory a tlumočníky na téma sexuálního násilí, traumatu a paměti;

•  zajistit posttraumatické poradenství pro ženy, které se setkaly s násilím na základě pohlaví;

•  poskytovat informace o azylovém řízení a o specifických právech a nárocích žadatelek o azyl;

•  zajišťovat péči o děti během prověřování a pohovorů v rámci azylového řízení;

•  informovat ženy o jejich právu na podání nezávislé žádosti o azyl.

Je zapotřebí koordinovanějšího školení všech odborníků, kteří se mohou dostat do styku s ženami, jež byly vystaveny mrzačení ženských pohlavních orgánů, včetně školení o stávajících iniciativách, jako je internetová znalostní platforma věnovaná komplexnímu školení odborníků.(6)

Obchodování s lidmi, převaděčství a sexuální násilí

Nucené vysídlování s sebou nese mnoho průvodních druhů vykořisťování a pronásledování na základě pohlaví, včetně obchodování s lidmi za účelem sexuálního nebo pracovního vykořisťování. Ženy a dívky, které jsou na útěku před konfliktem, jsou více ohroženy dětskými, ranými a nucenými sňatky. Existují rovněž důkazy, které nasvědčují tomu, že sexuální služby se v některých oblastech staly měnou, kterou se platí bezohledným převaděčům.

Sexuální násilí je často využíváno jako způsob, jak ženy a dívky zbavit jejich základních lidských práv, a může vést k nuceným a nechtěným těhotenstvím dětí. K více než třetině případů úmrtí souvisejících s mateřstvím na celém světě dochází v krizových podmínkách, jako jsou uprchlické tábory. Důvodem je zejména nedostupnost základní naléhavé porodnické péče a nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu. Péče o sexuální a reproduktivní zdraví, která je poskytována na nedostatečné úrovni či není poskytována vůbec, vystavuje miliony žen a dětí zbytečnému riziku onemocnění a smrti.

Komise a členské státy by měly zaručit široký přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům s ním spojeným, včetně dostupnosti bezpečného potratu. Je naléhavě nutné přidělit další finanční prostředky.

Problémy obchodování s lidmi a převaděčství spolu často souvisejí a jsou provázané. Tyto dvě kategorie jsou však odlišné a vyplývají z nich různé právní povinnosti. Obchodování s lidmi vždy zahrnuje nátlak a vykořisťování a jeho součástí nemusí být nelegální překročení hranic. Má-li být zajištěna vhodná a cílená politická a trestněprávní reakce, měly by být tyto dva jevy chápány odděleně.

Častější využívání převaděčů a nebezpečné migrační trasy způsobují ženám specifické problémy. Jestliže ženy a jejich rodiny nemají na výběr a musí si zvolit nebezpečnější trasy, zvyšuje se tím riziko, že budou vystaveny násilí, jakož i jejich závislost na zločinných převaděčích. A konečně, má-li se zlepšit bezpečnost uprchlic, je třeba zajistit bezpečné a legální cesty do EU pro osoby, které prchají před konfliktem a pronásledováním.

Bezpečnost a dodržování práv žen nemusejí být politickými cíli, které jsou ve vzájemném rozporu.

Přijímání a zadržování žadatelů o azyl

Ženy mají v souvislosti s přijímáním zvláštní potřeby, jak se uvádí v čl. 60 odst. 3 Istanbulské úmluvy, jímž jsou smluvní strany vyzývány, aby:

přijaly legislativní či jiná opatření nezbytná k zavedení postupů přijímání žadatelů o azyl a příslušných podpůrných služeb zohledňujících specifika pohlaví (...).

V rámci směrnice o podmínkách přijímání migrantů však ženy nejsou systematicky zařazovány do kategorie „zranitelných osob“ ani oprávněny k přidělení zvláštního ubytování.

Tlak vyvíjený na azylové přijímací systémy by však nikdy neměl ospravedlňovat neschopnost ochránit ženy před násilím a žadatelky o azyl by se rovněž neměly setkávat s dvojími normami. Měly by požívat stejná práva jako ostatní oběti násilí páchaného na základě pohlaví. Směrnice o obětech trestného činu rovněž stanoví, že práva v ní obsažená nesmí být podmíněna pobytovým statusem oběti nebo jeho občanstvím či státní příslušností.

Je třeba řešit řadu dalších problémů souvisejících s podmínkami přijímání:

•  školení pro zaměstnance zaměřená na problematiku jednotlivých pohlaví, včetně školení týkajícího se sexuálního násilí, obchodování s lidmi a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

•  oddělené ubytování a sanitární zařízení pro ženy a muže;

•  přístup ke službám zdravotní péče zohledňujícím pohlaví, včetně prenatální a postnatální péče;

•  dostupnost poradenství;

•  péče o děti.

Zadržování by mělo zůstat krajní možností a zranitelné osoby by neměly být zadržovány vůbec. K uspokojení potřeb těhotných žen, žen s malými dětmi a žen, které se staly obětí sexuálního násilí, je vhodnější využití alternativ k zadržování, např. odebrání cestovních dokladů nebo povinnost pravidelně se hlásit.

Sociální začlenění a integrace

Uprchlice se setkávají s řadou specifických problémů v oblasti integrace a potýkají se s vícenásobnou a průřezovou diskriminací na základě charakteristik, jako je pohlaví a etnický původ. Tím jsou ještě ve větší míře ohroženy sociálním vyloučením, násilím a chudobou.

Uchazeči o azyl žijí v současnosti v Evropě z příjmů, které jsou výrazně pod hranicí chudoby, a někteří se v souvislosti s uspokojováním svých základních lidských potřeb musí spoléhat na dobročinné organizace. Je hluboce znepokojivé, že těhotným ženám a matkám s malými dětmi se nedostává dostatečné finanční pomoci. I poté, co je ženám udělen status uprchlíka, potýkají se s výraznými překážkami v oblasti zaměstnanosti a sociální pomoci, včetně chybějící péče o děti.

Za účelem podpory začleňování žen do pracovního trhu by členské státy měly ve větší míře využívat fondy soudržnosti spolu s Azylovým a migračním fondem (AMIF). Zajištění péče o děti má klíčový význam při zapojování uprchlic do společnosti a mělo by být považováno za prioritu.

Vzestup krajně pravicového populismu a extremismu v Evropě představuje pro uprchlice a žadatelky o azyl další riziko rasistického zneužívání, diskriminace a násilí. Členské státy jsou povinny podpořit bezpečné a vstřícné prostředí pro osoby usilující o získání mezinárodní ochrany a bojovat proti diskriminaci ve všech podobách. Tvůrci politik musí na všech úrovních zmiňovat pozitivní ekonomický, sociální a kulturní přínos, který mohou představovat uprchlíci.

Závěr

Hlavní právní akty tvořící společný evropský azylový systém dosud nezaručily důsledné zacházení se ženami žádajícími o ochranu v Evropě, které by zohledňovalo specifika pohlaví. Ačkoliv existují právní předpisy a politika, jejichž účelem je zajistit zohledňování pohlaví, přesto přetrvávají velmi výrazné nedostatky. I v případě, že politické strategie specifika pohlaví zohledňují, neznamená to automaticky, že jsou v praxi účinně uplatňovány.

Azylová politika Evropské unie musí na každé úrovni citlivě zohledňovat zkušenosti žen. Mají-li tvůrci politik v plném rozsahu pochopit, jak mocenské vztahy mezi pohlavími vedou k nucenému vysídlování a jakým způsobem jsou odpovědné za specifické zkušenosti a potřeby obou pohlaví, musí mít žadatelky o azyl a uprchlice více příležitostí k vyjádření svých názorů.

Obrovský rozsah humanitární krize, jíž Evropa v současnosti čelí, způsobuje značné znepokojení. V průběhu takové krize se nerovnosti ve vztazích mezi pohlavími ještě prohlubují. Období nejistoty a chaosu však rovněž představuje příležitost k harmonizaci osvědčených postupů týkajících se zacházení s žadatelkami o azyl a uprchlicemi v Evropě.

MENŠINOVÉ STANOVISKO

k situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU (2015/2325(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, zpravodajka: Mary Honeyball

Menšinové stanovisko předložené Beatrix von Storchovou, poslankyní EP ze skupiny ECR

Angela Merkelová (CDU/ELS) poškozuje EU jako nikdo před ní od roku 1945. Svým rozhodnutím, které přijala na základě vlastního uvážení jako kancléřka, porušila ústavní a evropské právo a vyvolala uprchlickou krizi.

Její přání zasahují do věcné příslušnosti Výboru pro vnitřní záležitosti, znamenají pro neplacené pomocníky, zemské rady a regionální správu značnou dodatečnou zátěž a ignorují zásadu rovnosti před zákonem. Pro mladé dívky je požadováno zvláštní přijímací řízení, pro nezletilé chlapce však nikoliv. Homosexuální uprchlíci mají mít během pobytu k dispozici zvláštní místnosti (jak by asi měly být vybaveny?). Nezbytná ochrana pronásledovaných křesťanů, kteří jsou v zařízeních pro žadatele o azyl prokazatelně vystaveni útokům muslimů, je však výslovně odmítána. Požadavkem potratových opatření dosahuje pokrytectví svého vrcholu: nenarozené děti uprchlíků jsou pro liberální levicovou většinu samozřejmě příliš velkou zátěží.

Nerozlišuje se mezi válečnými uprchlíky a ekonomickými uprchlíky. Členské státy nebudou údajně moci kontrolovat své vlastní státní hranice. Za to vše nechci být spoluodpovědná.

Infrastruktura ve všech členských státech dosahuje svých hranic. Jsou dokonce připravovány zákony k vyvlastnění soukromého majetku za účelem ubytování uprchlíků. EP by mohl konkrétně pomoci poskytnutím dočasného ubytování v nevyužívaných budovách ve Štrasburku: 750 jednolůžkových pokojů s postelí, sprchou a WC, jídelny připravené k provozu a zasedací sály, které by mohly sloužit jako školicí místnosti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Malin Björk, Anna Maria Corazza Bildt, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Vicky Maeijer, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Ernest Urtasun, Beatrix von Storch, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, Stefan Eck, Eleonora Forenza, Ildikó Gáll-Pelcz, Constance Le Grip, Clare Moody, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pedro Silva Pereira, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Kristina Winberg

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

18

+

S&D

Maria Arena, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Clare Moody, Maria Noichl, Pedro Silva Pereira, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Julie Ward

ALDE

Catherine Bearder, Izaskun Bilbao Barandica, Angelika Mlinar

GUE/NGL

Malin Björk, Stefan Eck, Eleonora Forenza

VERTS/ALE

Terry Reintke, Jordi Sebastià, Ernest Urtasun,

EFDD

Daniela Aiuto

10

-

EPP

Anna Maria Corazza Bildt, Ildikó Gáll-Pelcz, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Marijana Petir

ECR

Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská, Beatrix von Storch

EFDD

Kristina Winberg

ENF

Vicky Maeijer

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0422.

(2)

„Svět ve válce. Celosvětová tendence UNHCR. Nucená vysídlení v roce 2014“, http://unhcr.org/556725e69.html

(3)

Usnesení EP ze dne 13. dubna 1984 o uplatňování Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úř. věst. C 127, 14.5.1984, s. 137.

(4)

COM(2015) 452 final, 9. září 2015.

(5)

Agentura pro základní práva, „Přístup k účinným opravným prostředkům: perspektiva žadatele o azyl“, tematická zpráva, 2011.

(6)

www.uefgm.org

Právní upozornění