Postup : 2015/2285(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0030/2016

Předložené texty :

A8-0030/2016

Rozpravy :

PV 24/02/2016 - 14
CRE 24/02/2016 - 14

Hlasování :

PV 25/02/2016 - 7.7
CRE 25/02/2016 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0058

ZPRÁVA     
PDF 754kWORD 236k
22.2.2016
PE 572.914v02-00 A8-0030/2016

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016

(2015/2285(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodajka: Maria João Rodrigues

Navrhovatelé (*):

Jean Arthuis, Rozpočtový výbor

(*) Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016

(2015/2285(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 121 odst. 2, články 136 a 148 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 9 SFEU (horizontální sociální doložka),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25.–26. března 2010 a ze dne 17. června 2010 a na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020“: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Rady (EU) 2015/1184 ze dne 14. července 2015 o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Evropské unie(9),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2015/1848 ze dne 5. října 2015 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států pro rok 2015(10),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 s názvem „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 s názvem „Přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy“(12),

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na komuniké vedoucích představitelů zemí skupiny G20 ze summitu konaného v Antalyi ve dnech 15. a 16. listopadu 2015,

–  s ohledem na dokument Mezinárodního měnového fondu nazvaný Nerovnováha a růst - Aktuální informace k posouzení udržitelnosti zaměstnanců pro postup vzájemného posuzování skupiny G20 (říjen 2015),

–  s ohledem na dohodu COP 21, která byla přijata na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu, již na podzim 2015 vydala Komise,

–  s ohledem na studie a hloubkové analýzy koordinace hospodářských politik v eurozóně v rámci evropského semestru, které byly připraveny pro Hospodářský a měnový výbor (listopad 2015),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2015 o roční analýze růstu na rok 2016 (COM(2015)0690), na zprávu mechanismu varování na rok 2016 (COM(2015)0691) a na návrh společné zprávy o zaměstnanosti (COM(2015)0700),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (COM(2015)0701),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2015 o daňových rozhodnutích a jiných opatřeních podobných svojí povahou nebo účinkem(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o dokončení evropské hospodářské a měnové unie(14),

–  s ohledem na doporučení Rady o hospodářské politice eurozóny,

–  s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2016,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. prosince 2015 o veřejných financích v hospodářské a měnové unii v roce 2015 (Institutional Paper 014),

–  s ohledem na diskusi s Komisí v Evropském parlamentu o balíčku evropského semestru – roční analýze růstu na rok 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0030/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii dochází k hospodářskému oživení, které je však mezi členskými státy i v jejich rámci dosud nerovnoměrné a slabé a je částečně způsobeno přechodnými a vnějšími faktory, včetně nízkých cen ropy;

B.  vzhledem k tomu, že některé členské státy se neustále potýkají s velmi nízkou mírou růstu;

C.  vzhledem k tomu, že se v souvislosti s hospodářskými a finančními otřesy v několika rozvíjejících se ekonomikách zpomaluje globální hospodářský růst, což vede ke vzniku nových strategických výzev, jimž se musí Evropská unie přizpůsobit;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa stále čelí výraznému nedostatku investic, což značně oslabuje dlouhodobý růstový potenciál EU, zatímco přebytek běžného účtu v eurozóně se zvyšuje; vzhledem k tomu, že veřejné i soukromé zadlužení je v mnohých zemích i nadále vysoké, přestože byl snížen schodek běžného účtu; vzhledem k tomu, že několik členských států by mělo zintenzivnit své úsilí a provést smysluplné strukturální reformy;

E.  vzhledem k tomu, že ačkoli v několika členských státech došlo ke značnému snížení schodku jejich běžných účtů a snížení nákladů na jednotku pracovní síly, čistý zahraniční dluh v procentech HDP se ve většině členských států nesnížil;

F.  vzhledem k tomu, že se zlepšuje míra nezaměstnanosti, ale ne natolik, aby významně omezila nezaměstnanost, zejména mladých a dlouhodobě nezaměstnaných osob, a chudobu;

G.  vzhledem k tomu, že Evropa je hospodářskou oblastí, která je ve srovnání se svými konkurenty nejvíce závislá na dovážených zdrojích; vzhledem k tomu, že vybudování skutečně oběhového hospodářství je tudíž v Evropě základním předpokladem budoucího hospodářského růstu;

H.  vzhledem k tomu, že krize z roku 2008 nebyla pouze cyklické, ale také strukturální povahy, což vysvětluje její dlouhodobé dopady;

I.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu je základním stavebním kamenem udržitelného hospodářského růstu na jednotném trhu Evropské unie;

J.  vzhledem k tomu, že vyhýbání se daňové povinnosti, daňové úniky a agresivní daňové plánování zavinily v několika členských státech miliardové ztráty, pokud jde o potenciální příjmy veřejných financí, a to ve prospěch velkých společností, což narušilo základy solidarity mezi zeměmi a spravedlivou soutěž mezi podniky;

Kombinace politik

1.  vítá balíček roční analýzy růstu na rok 2016 a navrhovanou kombinaci politik v oblasti investic, strukturálních reforem a rozpočtové odpovědnosti, jejichž cílem je dále prosazovat vyšší míru růstu a posilovat evropské oživení a další sbližování; zdůrazňuje, že k dosažení silnějšího hospodářského oživení a udržitelné, široce sdílené prosperity je zapotřebí velké úsilí na vnitrostátní úrovni v oblasti účinného provádění strukturálních reforem a větší evropská koordinace;

2.  vítá zlepšení v oblasti veřejných financí, především postupný pokles poměru mezi zadlužením a HDP v EU a eurozóně a pokles celkových rozpočtových schodků; konstatuje však, že míra veřejného zadlužení nadále roste v některých zemích s nízkým růstem nominálního HDP a nízkou inflací a že v devíti členských státech dosud probíhá postup při nadměrném schodku; zdůrazňuje, že mnoho členských států má omezený fiskální prostor pro to, aby se dokázaly vyrovnat s případnými novými ekonomickými otřesy, a že je proto třeba zvážit prohloubenou evropskou koordinaci, aby se podpořila fiskální konsolidace, aniž by byl omezen růst;

3.  poznamenává, že celosvětová konkurenceschopnost Evropské unie je i nadále důležitým cílem, a zdůrazňuje význam strukturálních reforem, investic do výzkumu a vývoje, účinného využívání zdrojů, inovací na zvýšení produktivity a snížení makroekonomické nerovnováhy; současně zastává názor, že zhoršující se globální výhled si rovněž žádá posílení domácí poptávky, která přispěje k větší odolnosti evropského hospodářství; je znepokojen zejména možným snižováním celosvětové poptávky;

4.  domnívá se, že na řešení makroekonomické nerovnováhy by se měly koordinovaným úsilím založeným na příslušných reformách a investicích podílet všechny členské státy; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k její rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

5.  vyzývá v této souvislosti k usilovnější snaze o podporu oživení a posílení konvergence se státy, jež dosahují nejlepších výsledků, a k nápravě makroekonomické nerovnováhy, včetně zvýšení produktivity a navyšování investic;

6.  je potěšen mírným zlepšením v ukazatelích pracovního trhu, přičemž si je vědom skutečnosti, že mezi členskými státy i nadále panují velké rozdíly a míra nezaměstnanosti zůstává nepřijatelně vysoká; poznamenává, že na zlepšeních dosažených v poslední době je třeba stavět také úsilím o vyšší kvalitu a produktivitu vytvořených pracovních míst; vyzývá k usilovnější snaze o navýšení investic do dovedností, větší začleňování v rámci pracovního trhu, vytváření kvalitních pracovních míst a snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství, přičemž by však měla být dodržována rozpočtová kázeň; zdůrazňuje, že ukazatele zaměstnanosti by měly mít stejnou váhu jako stávající ukazatele, neboť umožňují spustit hloubkovou analýzu, aby se zabránilo dvouúrovňovému přístupu, a že by měly být náležitě zohledněny v politice EU a pokynech určených členským státům;

7.  vítá, že byly obnoveny integrované hlavní směry strategie Evropa 2020, a vyzývá k posílení úlohy strategie Evropa 2020 při řízení evropského semestru v souladu s cíli Smlouvy a platnými právními předpisy a k zamezení opakování krize veřejného dluhu; zdůrazňuje význam ambiciózních politik a nástrojů pro zajištění toho, aby Evropa z přechodu na jiné zdroje energie a na digitální technologie vytěžila maximum, a to rovněž díky odpovídajícím investicím do výzkumu a vývoje a dovedností, přičemž by měla snížit náskok svých hlavních světových konkurentů, pokud jde o souhrnnou produktivitu výrobních faktorů; domnívá se, že je zásadně důležité bojovat proti hospodářským nerovnostem, které brání dlouhodobému hospodářskému růstu; vyzývá Komisi, aby se v doporučeních pro jednotlivé země zabývala environmentálními fiskálními reformami, a to i v souvislosti s rozpočtovou odpovědností; vyzývá k nepřetržitému a komplexnímu monitorování konvergence se státy, jež dosahují nejlepších výsledků, pokud jde o plnění cílů strategie Evropa 2020;

8.  žádá, aby byl Evropský fond pro strategické investice (EFSI) co nejúčinněji využíván k podpoře strategických projektů, které nejsou financovány jinak, a to v souladu s mandátem tohoto fondu; vyzývá členské státy a nástroj EFSI, aby do přípravy seznamů projektů a investičních platforem úzce zapojovaly své místní a regionální orgány a využívaly přitom Evropské centrum pro investiční poradenství a Evropský portál investičních projektů; zdůrazňuje, že je rovněž důležité dosahovat synergií mezi EFSI a evropskými strukturálními a investičními fondy;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly plný potenciál evropských strukturálních a investičních fondů v souladu se strategií Evropa 2020 s cílem posílit soudržnost a omezit rozdíly v rámci jednotného trhu tím, že všechny regiony budou moci rozvíjet své konkurenční výhody a že se usnadní další soukromé investice; domnívá se, že tyto investice by měly sloužit konzistentní průmyslové politice a měly by klást zvláštní důraz také na vytváření kvalitních pracovních míst, zejména v případě mladých lidí; zdůrazňuje nezbytnost dostatečné správní kapacity, aktivní úlohy regionů a lepší koordinace na všech úrovních veřejné správy a mezi těmito úrovněmi; vyzývá ke zvážení dalších případných politických opatření na odstranění nedostatku investic v EU;

10.  je si vědom probíhajícího procesu oddlužování v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že míra evropských investic je výrazně nižší než v období před krizí; poukazuje v této souvislosti na význam rychlého uplatňování bankovní unie a strukturální reformy bank a na důležitost oživení kapitálových investic do malých a středních podniků díky unii kapitálových trhů; vyzývá k maximálnímu využívání EFSI a COSME s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k financím; je toho názoru, že lepší předvídatelnost regulace na jednotném trhu by zlepšila důvěru investorů;

11.  zdůrazňuje, že je třeba více investovat do lidského kapitálu, zejména vzdělávání a inovací, a to rovněž v souvislosti s reformami trhu práce; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit vnitrostátní systémy odborného vzdělávání a celoživotního učení a přizpůsobit je novým požadavkům na dovednosti a znalosti na trhu práce EU; zdůrazňuje, že toto vše umožní inovace jakožto klíčový motor růstu, produktivity a konkurenceschopnosti; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby zlepšily produktivitu veřejných investic;

12.   vítá investiční profily pro jednotlivé země, jež identifikují některé z největších překážek pro investice v jednotlivých členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily všechny úrovně veřejné správy i příslušné zúčastněné strany do určování překážek investicím a zaměřily se zejména na vnitřní trh, potlačenou domácí poptávku a strukturální reformy a na poskytování vhodných nástrojů, které propojí veřejné a soukromé financování; poukazuje na význam vyšších produktivních investic pro trvalý proces vyrovnávání úrovně členských států; konstatuje, že v každé zemi je třeba nalézt odpovídající rovnováhu mezi běžnými výdaji, dlouhodobou udržitelností veřejných financí a investicemi do potenciálu hospodářského růstu a že jednotný trh a evropské nástroje, jako je EFSI a ESI fondy, mají významnou úlohu při podpoře zdravých investic; zdůrazňuje, že nízké veřejné investice do výzkumu a inovací mohou některé země ještě více strhávat do středně-příjmové pasti;

Strukturální reformy

13.  domnívá se, že po dlouhém období makroekonomické úpravy je třeba zaměřit se na uskutečňování strukturálních reforem a investic s cílem posílit potenciál růstu založený na kvalitních pracovních místech a produktivitě, podpořit spravedlivé, stabilní, účinné a fiskálně udržitelné systémy sociálního zabezpečení a udržitelný přechod hospodářství členských států k účinnějšímu využívání zdrojů;

14.  vyzývá k udržitelným reformám na trzích s výrobky a službami, na trhu práce a v souvislosti s penzijními systémy a k lepší regulaci, která by podporovala inovace, vytváření pracovních míst a spravedlivou soutěž podporující sociální zabezpečení a neoslabující ochranu spotřebitelů;

15.  zdůrazňuje význam větší účinnosti při využívání zdrojů a energie, a to i prostřednictvím rozvoje oběhového hospodářství; zdůrazňuje význam dalšího rozvoje skutečné energetické unie založené na solidaritě, účinnosti a rozmanitosti, jež by zároveň nepřehlížela lokální zdroje energie, včetně zdrojů obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby do doporučení pro jednotlivé země zařadila tyto otázky, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a udržitelný růst;

16.  naléhavě vyzývá k tomu, aby byly podniknuty další kroky k podpoře vytváření kvalitních pracovních míst a vytváření odolných trhů práce, jež budou méně roztříštěné; zdůrazňuje význam udržitelných a účinných systémů sociálního zabezpečení; připomíná, že důležitým faktorem pro zachování udržitelnosti penzijních systémů je zajištění vysoké míry zaměstnanosti;

17.  zdůrazňuje potřebu moderní, efektivní a demokratické veřejné správy vstřícné k občanům na všech úrovních správy a účinných a transparentních pravidel pro veřejné zakázky; zdůrazňuje, že je důležité přijmout další kroky směrem ke skutečné elektronické správě v rámci členských států i mezi nimi; žádá Komisi a členské státy, aby zjistily a napravily nedostatky ve svých správách, které se mohou ukázat v krizových situacích jako škodlivé;

18.  žádá o přesunutí daňového zatížení z práce na jiné zdroje, o němž je třeba rozhodnout na vnitrostátní úrovni, a k zajištění udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení;

19.  bere na vědomí návrh programu na podporu strukturálních reforem, který má v členských státech posílit provádění reforem na podporu růstu a o němž je třeba rozhodnout v rámci řádného legislativního postupu; připomíná, že za provádění strukturálních reforem jsou zodpovědny členské státy;

Rozpočtová odpovědnost

20.  znovu zdůrazňuje potřebu odpovědných fiskálních politik podporujících růst, které by zajišťovaly udržitelnost dluhu a přihlížely k hospodářskému cyklu a nedostatku investic a zároveň respektovaly sociální práva občanů; připomíná, že velmi vysoká zadluženost některých členských států představuje značné riziko v případě, že v budoucnosti dojde k otřesům v eurozóně; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit úsilí zemí s vysokým zadlužením v poměru k HDP o posílení odolnosti veřejných financí a podporu růstu, aby nastoupily cestu udržitelného snižování svého zadlužení;

21.  klade důraz na provádění Paktu o stabilitě a růstu a zároveň na plné využívání stávajících doložek flexibility v souladu se sdělením Komise ze dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0012), mimo jiné v zájmu podpory zvyšování investic a strukturálních reforem a řešení bezpečnostních hrozeb a přílivu uprchlíků;

22.  zdůrazňuje, že je třeba lépe vybírat daně, bojovat proti daňovým podvodům a únikům, posílit opatření namířená proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům a zlepšit koordinaci daňových politik v EU; žádá, aby daňové systémy byly účinné a transparentní s cílem zvýšit výběr daní, zabránit vyhýbání se daňové povinnosti a bojovat s organizovanou trestnou činností; zastává proto názor, že daňovým a celním úřadům by měly být poskytnuty dostatečné lidské, materiální a finanční zdroje;

23.  podporuje racionální snahy o kvalitnější, účinnější a prorůstové veřejné výdaje přizpůsobené situaci v jednotlivých zemích, zejména prostřednictvím přesunutí neproduktivních výdajů na investice podporující růst, aniž by bylo ohroženo poskytování základních veřejných a sociálních služeb;

Zvláštní důraz na eurozónu

24.  vítá doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, která Komise navrhla šest měsíců před doporučeními pro jednotlivé země, jako krok k prohloubení politické koordinace v návaznosti na zprávu pěti předsedů, a příslušná usnesení Evropského parlamentu;

25.  zdůrazňuje, že vzhledem k vysoké míře vzájemné propojenosti a jednotnosti měnové politiky je eurozóna ekonomickým subjektem, v němž je třeba důslednější koordinací vnitrostátních politik podporovat a prosazovat konvergenci se státy, jež dosahují nejlepších výsledků; zdůrazňuje význam posílených opatření všech vlád členských států zaměřených na uplatňování vnitrostátních hospodářských reforem a investicí, které jsou nutné ke snížení makroekonomické nerovnováhy a k zabránění negativním vedlejším účinkům vnitrostátních politik v jiných členských státech; vyzývá proto k důkladnému posouzení této makroekonomické nerovnováhy a vedlejších účinků, které by mělo doplňovat posouzení specifické zranitelnosti jednotlivých zemí a makroekonomický dialog; trvá na plném souladu mezi doporučeními pro země eurozóny a doporučeními pro jednotlivé země;

26.  vítá zvýšenou pozornost, která je věnována souhrnné fiskální situaci v eurozóně a která neodvrací pozornost od odpovědnosti jednotlivých členských států; připomíná, že v rámci postupu při nadměrném schodku nelze fiskální deficit jednoho členského státu vyvážit fiskálním přebytkem jiného státu; vyzývá k pravidelnému monitorování toho, zda je souhrnná fiskální situace odpovídající s ohledem na stávající nedostatek investic;

27.  podporuje doporučení rozlišovat fiskální úsilí podle jednotlivých členských států s ohledem na jejich postoj vůči požadavkům vyplývajících z Paktu o stabilitě a růstu a jejich potřeby v oblasti stabilizace, jakož i na efekt přelévání; konstatuje, že pro mnoho členských států to znamená pokračovat ve fiskální konsolidaci podporující růst; konstatuje na druhé straně, že některé země mají velký fiskální prostor, pokud jde o požadavky Paktu o stabilitě a růstu, který by měl být v tomto okamžiku využit na podporu domácí ekonomiky;

28.  konstatuje, že zatímco stávající vysoký přebytek běžného účtu eurozóny je vítanou známkou její vnější konkurenceschopnosti, tato úroveň rovněž odráží nedostatek vnitřních investic, což má nepříznivý dopad na růst a zaměstnanost; domnívá se, že silnější domácí poptávka by byla vhodnější jak pro udržitelný růst eurozóny, tak i z globálního hlediska; je si vědom toho, že přebytek běžného účtu některých členských států je spojen s pozitivními vedlejšími účinky napříč hodnotovým řetězcem, což může být jiným členským státům v různých ohledech ku prospěchu; uznává rovněž význam jednotné měny, která pomáhá konkurenceschopnějším zemím zachovat vysoké přebytky ve srovnání se zbytkem světa; vítá zjištění obsažená v zimní prognóze Komise na rok 2016, podle kterých hospodářský růst v některých členských státech v roce 2015 poháněla zejména domácí poptávka; považuje za důležité, aby členské státy s vyššími přebytky běžných účtů nadále rozšiřovaly svou domácí poptávku pro vlastní a obecný zisk; zároveň vyzývá méně konkurenceschopné členské státy, aby účinně prováděly strukturální reformy a vysoce kvalitní investice s cílem modernizovat své ekonomiky a nastolit udržitelné podnikatelské prostředí pro dlouhodobé investice v souladu se strategií Evropa 2020; považuje to za nejlepší způsob, jak snížit makroekonomickou nerovnováhu v členských státech, místo vnitřní devalvace, která oslabuje poptávku a zpomaluje ekonomický růst v celé eurozóně;

29.  zdůrazňuje, že je třeba posílit skutečnou hospodářskou a sociální konvergenci, která bude vyplývat ze zvyšování produktivity a z nenákladových faktorů; zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny členské státy účinně prováděly strukturální reformy, zvyšovaly kvalitu veřejných výdajů a měly dostatečnou investiční kapacitu s cílem umožnit vyvážený a udržitelný růst, což je rovněž klíčové pro snížení poměru dluhu vůči HDP; uznává, že vysoký veřejný a soukromý dluh výrazným způsobem snižuje investiční schopnosti a zpomaluje tak růst;

30.  připomíná, že stanovování mezd je záležitost samostatného kolektivního vyjednávání, a žádá příslušné subjekty, aby zajistily odpovědný a prorůstový vývoj mezd, který by měl odrážet zvýšení produktivity; vyzývá zejména příslušné subjekty v zemích s deficitem běžných účtů nebo přibližnou rovnováhou, aby nadále usilovaly o posílení produktivity a zachování konkurenceschopnosti; zároveň vyzývá příslušné subjekty v zemích s vysokým přebytkem, aby využívaly nadměrné úspory na podporu domácí poptávky a investic;

31.  vyzývá k přijetí opatření, která zabrání závodění o co nejnižší daně a sociální normy, což vede k prohloubení nerovností; připomíná, že je třeba zachovat mezinárodní konkurenceschopnost založenou na produktivitě a konvergenci se státy, jež dosahují nejlepších výsledků; vítá rostoucí pozornost věnovanou třem ukazatelům souvisejícím se zaměstnaností v makroekonomickém srovnávacím přehledu a žádá Komisi, aby jim přisuzovala stejný význam jako ostatním ukazatelům; domnívá se rovněž, že analýza stávajícího srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů a příslušné ukazatele účinnosti využívání zdrojů by měly být řádně zohledněny ve směrech řízení politiky;

32.   bere na vědomí závěry Evropské rady z prosince 2015 ohledně hospodářské a měnové unie a vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila přípravu dlouhodobějších opatření;

Efektivnější evropský semestr se silnější demokratickou odpovědností

33.  kritizuje velmi nedostatečné provádění doporučení pro jednotlivé země a věří, že s cílem zlepšit provádění je třeba lépe definovat a jasně formulovat priority na evropské úrovni a rozvíjet skutečnou veřejnou diskusi, politickou vůli a závazek na vnitrostátní úrovni, což povede k větší relevanci a vnitrostátní odpovědnosti; vítá v této souvislosti návštěvy členů Komise v členských státech za účelem jednání o evropském semestru a s ním souvisejících dokumentech;

34.  vyzývá k nalezení správné rovnováhy mezi vydáváním doporučení pro jednotlivé země zaměřených na klíčové priority a zajištěním toho, aby řešily všechny klíčové úkoly, včetně potřeby zabránit opakování krize veřejného zadlužení a potřeby zvýšit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost, s přihlédnutím k cílům strategie Evropa 2020;

35.  vítá rozpravu v plénu o návrhu doporučení eurozóně, která proběhla dne 15. prosince 2015 a které se zúčastnili předsedové Komise a eurozóny, a žádá, aby se podobné rozpravy v plénu staly pravidelným rysem evropského semestru; domnívá se, že podobné rozpravy posilují a doplňují stávající demokratický dialog, zejména dialog o hospodářských záležitostech, a pomáhají zvyšovat odpovědnost výkonné moci;

36.  zdůrazňuje, že jarní zasedání Evropské rady by mělo zůstat tím hlavním momentem, kde jsou definovány politické priority; vítá rozpravu v plénu s Komisí o prioritách roční analýzy růstu před jejím přijetím a po něm; připomíná, že stanovení hospodářské politiky na základě doporučení Rady členským státům je exekutivním aktem, který musí být podroben demokratické kontrole a rozpravě v Evropském parlamentu; vyzývá proto Radu, aby doporučení eurozóně a závěry o souboru opatření týkajících se roční analýzy růstu přijala až poté, co k nim bude moci Parlament zaujmout své stanovisko; potvrzuje, že je odhodlán se těmito dokumenty urychleně zabývat a zaujmout k nim své stanovisko v dostatečném předstihu před jarním zasedáním Evropské rady; vítá, že v rámci pozvání Evropskému parlamentu byl jeho předseda vyzván, aby na jarním zasedání Evropské rady přednesl stanovisko Parlamentu; připomíná dále, že Smlouva vyžaduje, aby byl Evropský parlament poté, co Rada přijme doporučení, informován, a to i o výsledcích mnohostranného dohledu;

37.  vyzdvihuje význam rozprav ve vnitrostátních parlamentech o zprávách o jednotlivých zemích a doporučeních pro jednotlivé země, jakož i hlasování o národních programech reforem a programech národní konvergence nebo stability; vyzývá členské státy, aby strukturovaným způsobem zapojily sociální partnery, místní a regionální úřady a další zainteresované strany a využily tak brzkého zveřejnění zpráv o jednotlivých zemích; vyzdvihuje nenahraditelnou úlohu sociálních partnerů při stanovování mezd a základní roli, kterou by měli hrát při širších ekonomických debatách, zejména pokud jde o podporu produktivity; vyzývá rovněž k užší spolupráci vnitrostátních parlamentů s Evropským parlamentem;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě o správě ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a řádný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

Rozpočtové politiky

39.  vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k omezenému rozpočtu EU neexistuje uspokojivá hybná páka, neboť nelze změnit systém vlastních zdrojů, a nad chybějící koherencí mezi ekonomickými prognózami, prioritami hospodářské politiky a přípravou ročních a víceletých rozpočtů;

40.  poukazuje na to, že rozpočet EU přímo přispívá k plnění dvou ze tří cílů roční analýzy růstu 2016 (oživit investice, uskutečnit strukturální reformy a provádět odpovědné a upřímně míněné fiskální politiky odpovídající proklamovaným politickým závazkům); v této souvislosti vítá návrh Komise na využití fondů EU pro účely technické pomoci v zájmu podpory strukturálních reforem;

41.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl ulevit vnitrostátním rozpočtům a doplnit snahy o fiskální konsolidaci zavedením vlastních zdrojů a také racionalizací výdajů; je pevně přesvědčen, že rozmanitější způsoby řízení veřejných financí na úrovni EU by umožnily dosáhnout úspor z rozsahu a snížení výdajů, například v diplomatické a vojenské oblasti, aniž by však byla zpochybňována zásada sdíleného řízení, a to zejména v případě strukturálních fondů;

42.  zdůrazňuje, že schodek rozpočtu Unie je protiprávní; konstatuje, že členské státy mění rozpočet Unie na proměnný prostředek v úpravách vnitrostátních rozpočtů;

43.  zdůrazňuje, že další integrace v rámci eurozóny je pro dokončení hospodářské a měnové unie bezpodmínečně nutná a že rozpočtová unie je základním kamenem nezbytným pro dobré fungování eura;

44.  vyzývá k tomu, aby v souvislosti s postojem Parlamentu k eurozóně a její rozpočtové způsobilosti byly náležitě zohledněny závěry zprávy z vlastního podnětu o rozpočtové kapacitě pro eurozónu, která bude vypracována v průběhu roku 2016;

45.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v revizi víceletého finančního rámce v souladu s politickou dohodou uzavřenou mezi Parlamentem, Komisí a Radou v červnu roku 2013; zdůrazňuje, že finanční a humanitární krize, které Evropskou unii zasáhly mezi lety 2009 a 2014, odhalily nedostatečnost stávajícího víceletého finančního rámce; dále zdůrazňuje potřebu přistoupit k rozsáhlé reformě finančního programování EU, které zohlední cíle, financování a délku trvání nástrojů, jež jsou k dispozici;

Politiky v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin

46.  zdůrazňuje, že má-li reforma právních předpisů v oblasti odpadů a akční plán pro oběhové hospodářství podpořit přeměnu evropského hospodářství na oběhový model, je zcela nezbytné začlenit doporučení ohledně této problematiky do procesu evropského semestru s cílem podpořit konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa a udržitelný růst; doporučuje, aby zásady oběhového hospodářství byly začleněny do doporučení pro jednotlivé země;

47.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude odměňovat vytváření udržitelných politik a bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, čímž bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snáze opravitelné; opakuje, že je nutné postupně zrušit dotace se škodlivým dopadem na životní prostředí, včetně fosilních paliv, a přejít od zdanění práce ke zdanění podle znečištění životního prostředí;

48.  považuje za důležité zhodnotit v rámci evropského semestru výkonnost a udržitelnost zdravotnických systémů a podporuje přechod k přístupu založenému na výsledcích, jakož i zaměření na prevenci nemocí a podporu zdraví; vyzývá Komisi, aby společně se všemi zúčastněnými stranami vyvinula nástroje k monitorování výsledků v oblasti zdraví, k měření přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči a pro podporu transparentnosti nákladů na lékařský výzkum s cílem snižovat sociální rozdíly a nerovnosti v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech i mezi nimi; vyzývá Komisi, aby v doporučeních pro jednotlivé země zohlednila dlouhodobé dopady v oblasti zdraví a fiskální dopady opatření zaměřených na programy prevence;

49.  zdůrazňuje význam udržitelnosti zdravotnictví, jež hraje v rámci hospodářství jako celku významnou roli, neboť představuje 8 % všech evropských pracovních míst a 10 % HDP v EU, a význam schopnosti zajistit všem občanům rovný přístup ke zdravotnickým službám, jelikož zdraví je zásadním prvkem stability, udržitelnosti a dalšího rozvoje členských států a jejich hospodářství;

Regionální politiky

50.  bere na vědomí význam investic EU pro méně rozvinuté regiony a význam zajištění jejich schopnosti přilákat další investice, a tím podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

51.  bere na vědomí vazby mezi cíli procesu evropského semestru a plánováním ESI fondů na období 2014 až 2020, které jsou zohledněny v dohodách o partnerství; domnívá se proto, že v návaznosti na reformu pro období 2014 až 2020 by nástroje politiky soudržnosti mohly hrát velmi důležitou úlohu při plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země, a tím přispět k podpoře strukturálních reforem a plnění strategických cílů EU a k účinnému provádění dohod o partnerství; zdůrazňuje nicméně víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů v rámci ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru a potřebu zajistit koordinaci mezi prioritami Evropské unie a vnitrostátními, regionálními a místními potřebami;

o

o  o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Tato zpráva představuje příspěvek Evropského parlamentu k definici priorit hospodářské politiky pro evropský semestr koordinace politiky pro rok 2016, který reaguje na roční analýzu růstu a příslušné dokumenty vydané Komisí, včetně návrhu doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny. Současně jsou rovněž zpracovávány zprávy o zaměstnanosti, sociálních aspektech a aspektech jednotného trhu evropského semestru. Všechny tři zprávy budou Radou a Komisí projednány v rámci přípravy na jarní zasedání Evropské rady.

Tuto diskusi by měly orgány EU řídit a formulovat tak, aby posílila demokratický charakter evropské správy ekonomických záležitostí, až do uzavření interinstitucionální dohody, k níž vyzývá zpráva pěti předsedů(15).

Cílem současné zprávy je stimulovat rozpravu na evropské úrovni, do níž budou zapojeni i poslanci vnitrostátních parlamentů, sociální partneři a občanská společnost a která se bude týkat tří hlavních otázek:

•  Jakou kombinaci fiskálních, měnových a strukturálních politik by měla Evropská unie provádět během 12–18 měsíců?

•  Jak by se měla prohloubit koordinace politik na úrovni eurozóny?

•  Jak se může rozhodování o prioritách a doporučeních evropského semestru stát demokratičtějším a jak je možné zajistit plnější provádění doporučení?

Vyvážit kombinaci politik pro silnější oživení

Evropská unie se zotavuje z dlouhé hospodářské krize, která způsobila značné sociální obtíže a podkopala potenciál hospodářského růstu. Zároveň musí čelit novým výzvám, zejména hrozbě teroristických útoků, geopolitické nestabilitě ve svém sousedství a bezprecedentním počtům přicházejících žadatelů o azyl. Aby zajistila svou politickou legitimitu, musí Evropská unie vytvořit prostředky k řešení těchto problémů.

Občané si přejí silnější hospodářské oživení, vytváření kvalitních pracovních míst a opětovné nastolení rovných příležitostí. Chceme rovněž žít v čistém životním prostředí a využívat příležitostí, které nám poskytuje digitální revoluce a další technologické inovace. Čelíme však dlouhodobým výzvám, jako jsou změna klimatu, robotizace, rozdrobení pracovních úkolů, demografické změny a probíhající přechod k multipolárnímu světu.

Kombinace hospodářských politik, kterou má EU, eurozóna a jednotlivé členské státy provádět v roce 2016, musí posílit nedávné hospodářské oživení a přitom řešit strukturální otázky a přispívat k dlouhodobé strategii pro udržitelný růst. Strategie Evropa 2020(16) byla v polovině období přezkoumána a byla znovu potvrzena Evropským parlamentem(17) a Komisí(18) jako celkový rámec pro budování inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu v Evropě. Počátkem roku byly rovněž obnoveny její integrované hlavní směry.

Aby tato strategie byla smysluplná a realistická, je zásadní, aby dohodnuté priority a doporučení vydaná v rámci evropského semestru s ní byly v plném souladu a byly zaměřené na její provádění.

První část této zprávy je zaměřená na definici přesného obsahu této kombinace politik. Zpravodaj je toho názoru, že v současné ekonomické situaci by měl Komisí prosazovaný „pozitivní trojúhelník“ investic, rozpočtové odpovědnosti a strukturálních reforem být doplněn o domácí poptávku coby čtvrtou složku „pevného čtverce“.

Posílení domácí poptávky vyžaduje větší investice ze strany soukromého i veřejného sektoru než ty, které předpokládá Investiční plán pro Evropu, jejž Komise představila v roce 2014. Pomalé snižování zadlužení znamená, že nové investice jsou obtížné, jelikož mnohé vlády, finanční instituce, podniky a domácnosti mají značné starosti se snižováním svých starých dluhů, což je samozřejmě obtížnější v kontextu nízkého růstu a nízké inflace. Je tedy potřebné věnovat pozornost způsobům, jak rychleji snižovat zadlužení a uskutečňovat nové investice na podporu udržitelného a inkluzivního růstu. V tomto ohledu je rovněž důležité účinné regulační prostředí a dobře fungující veřejná správa.

Je zásadně důležité, že růstový potenciál krátkodobé domácí poptávky i dlouhodobé domácí poptávky by mohl být vyšší, pokud by byla současná úroveň prosperity ve větší míře sdílena a snížila se nerovnost v příjmech a bohatství. OECD, MMF a další instituce v posledních letech opakovaně uváděly, že politiky přerozdělování hrají důležitou úlohu pro udržitelný růst, a to i z čistě ekonomického hlediska.

Zvýšení růstového potenciálu prostřednictvím snížení nerovností je v souladu se zásadou rozpočtové odpovědnosti a na příjmové straně znamená účinnější výběr daní a prevenci daňových úniků, jakož i progresivní zdanění příjmů a větší posun zdanění od práce k majetku, kapitálovým ziskům, finančním transakcím a znečištění. To musí doplňovat efektivní veřejné výdaje, zejména do vysoce kvalitních sociálních investic, jako je vzdělání, péče o děti, zdravotní péče a přiměřená sociální ochrana, která lidi posiluje v průběhu celého života. Veřejnou podporu potřebují i rozvoj infrastruktury, investice do energetické účinnosti a začínající podniky.

Kromě toho se musí měnit naše chápání „strukturálních reforem“ a musí odrážet zkušenosti z minulosti i budoucí výzvy. „Strukturální reformy“ byly dlouho spojovány především se snižováním role státu v ekonomice a větší pružností trhů. Naneštěstí to ne vždy vedlo ke zlepšování produktivity a přitom to přispívalo k deflačním tlakům a rostoucí nerovnosti.

Nyní je čas na přechod k „druhé generaci“ strukturálních reforem, jejichž hlavním cílem by mělo být posílení růstového potenciálu prostřednictvím vyšší zaměstnanosti a produktivity, podpory spravedlivých a udržitelných sociálních systémů a snižování společenských nerovností, aby se obnovila rovnost příležitostí. Měl by to odrážet i nově navrhovaný program na podporu strukturálních reforem.

Prohloubení správy EMU pro stabilitu a konvergenci

Od chvíle, kdy v roce 2010 propukla krize eura, přijaly vlády a orgány a instituce EU důležitá opatření k zachování celistvosti eurozóny, je však ještě nutné udělat mnohem více k posílení odolnosti naší hospodářské a měnové unie, jak vysvětluje zpráva pěti předsedů. Významným aspektem je např. prohloubení koordinace hospodářských a sociálních politik v eurozóně. To si především vyžaduje hluboké porozumění fiskální pozici eurozóny a celkový pohled na makroekonomické a makrosociální nerovnováhy. V tomto ohledu vítáme předběžné předložení návrhu doporučení ohledně hospodářské politiky eurozóny.

Komise ve svém celkovém hodnocení návrhů rozpočtových plánů eurozóny na rok 2016 došla k závěru, že pokud jde o vyvážení cílů udržitelnosti zadlužení a proticyklické hospodářské stabilizace, „za těchto podmínek se celkově neutrální orientace fiskální politiky, s níž se v eurozóně počítá v příštím roce, obecně jeví jako vhodná vzhledem k historicky nízkým úrokovým sazbám a vysokému vnějšímu přebytku, které eurozóna vykazuje.“ Zároveň poukázala na „stále nedostatečné zaměření jiných členských států na to, aby využily dostupný fiskální prostor.“(19)

Pokud jde o makroekonomické nerovnováhy, zpráva mechanismu varování na rok 2016 uvádí, že se očekává, že přebytek běžného účtu eurozóny dosáhne přibližně 390 miliard eur, což odpovídá 3,7 % HDP v roce 2015. To se považuje za „vyšší, než by odpovídalo fundamentálním ekonomickým charakteristikám“ a odráží „ekonomickou neefektivnost a potlačenou domácí poptávku“. Komise uvádí, že zatímco by úspory a investice v eurozóně měly být celkově vyrovnány, současný přebytek běžného účtu ukazuje na nadměrné úspory, které nejsou směrovány do domácí ekonomiky. Poměr investic k HDP v eurozóně byl ve 2. čtvrtletí 2015 19,8 %, což je znatelně nižší než průměr za roky 1998–2007 ve výši 22,1%(20).

Podle názoru zpravodaje ukazuje tato analýza jasně na potřebu vyšších investic, zejména v kontextu nízkých úrokových sazeb. Je zásadně důležité, aby vzhledem ke stávajícím úrovním veřejného a soukromého dluhu tyto investice měly udržitelný charakter. Je potřeba zaplnit jasné nedostatky investic, aby se předešlo zchátrání užitečného stávajícího kapitálu (hmotných statků i lidského kapitálu), a přitom je nutné pečlivě plánovat nové investice s důrazem na inovace, účinnost zdrojů, kvalitní vzdělání a vytváření kvalitních pracovních míst.

Vzhledem k tomu se eurozóna nachází v paradoxní situaci: Země s největším dostupným fiskálním prostorem jsou mezi nejvýkonnějšími, pokud jde o výstup a zaměstnanost, a jejich fiskální multiplikační efekty jsou tudíž nižší, což částečně vysvětluje neochotu zvyšovat veřejné investice. Na druhé straně mají země s vyššími fiskálními multiplikační efekty (jež souvisí s nízkým růstem, vysokou nezaměstnaností a velkými nedostatky investic) omezený fiskální prostor vzhledem k pravidlům Paktu o stabilitě a růstu a předešlému státnímu zadlužení. Tato skutečnost vážně omezuje vyhlídky na opravdovou hospodářskou konvergenci a dosažení cílů vyrovnaného a udržitelného růstu, které jsou stanoveny ve Smlouvě.

Jedním z klíčů k řešení tohoto paradoxu by pravděpodobně byla větší ochota zemí s dostupným fiskálním prostorem ho plně využít s ohledem na kladný dopad, který by to mělo na eurozónu jako celek. Dalším klíčem je zlepšení finančních podmínek pro investice, reformy a konvergenci dalších zemí prostřednictvím dokončení bankovní unie a vytvořením nástrojů pro dodatečnou fiskální kapacitu.

Posílení demokracie pro větší odpovědnost, význam a účinnost

Evropský semestr 2016 je rozdělen na celoevropskou část, jež vyvrcholí jarním zasedáním Evropské rady, a národní část, jež započne zveřejněním zpráv pro země. K tomu, aby byly priority a doporučení přínosné a aby byly přijaty a uvedeny do praxe, je nutná hluboká demokratická rozprava a úzké zapojení sociálních partnerů, a to na obou úrovních.

Na praktické úrovni si to vyžaduje zejména jednání Evropského parlamentu s Komisí a předsedou Euroskupiny o návrhu doporučení pro eurozónu, jakož i užší dialog mezi Parlamentem a Radou předtím, než Rada přijme toto doporučení a závěry o balíčku roční analýzy růstu. Dalším podstatným momentem je společná diskuse poslanců Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů s Komisí ve dnech 16.–17. února 2016. Evropský parlament se do semestru zapojí rovněž prostřednictvím rozprav před předložením balíčku roční analýzy růstu a po něm, rozprav před jarním zasedáním Evropské rady a po něm a prostřednictvím konečného hodnocení provádění evropského semestru.

Na vnitrostátní úrovni budou mít zásadní význam podrobné parlamentní rozpravy se členy Komise a národních vlád na základě případných doporučení pro eurozónu, závěrů Evropské rady, zpráv Komise o daných zemích a doporučení pro jednotlivé země. Měl by být rovněž prodloužen správný postup, kdy vnitrostátní parlamenty projednávají národní programy reforem nebo konvergenční programy a hlasují o nich.

Očekává se, že v průběhu roku 2016 budou ustaveny nové orgány navržené Komisí v návaznosti na zprávu pěti předsedů, zejména vnitrostátní rady pro konkurenceschopnost a poradní Evropská fiskální rada, a je možné, že se zapojí do tohoto cyklu evropského semestru.

Zpravodaj doufá, že se všechny subjekty aktivně zapojí do evropského semestru 2016 s cílem dosáhnout silnějšího ekonomického oživení a větší odolnosti evropského sociálně tržního hospodářství vůči otřesům a strukturálním problémům, a dokázat tak, že evropská demokracie funguje a je schopná přinést udržitelnou a široce sdílenou prosperitu.

15.2.2016

STANOVISKO Rozpočtového výboru

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu 2016

(2015/2285(INI))

Navrhovatel (*): Jean Arthuis

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyjadřuje politování nad omezeným parlamentním rozměrem evropského semestru a nedostatečnými ambicemi v návrzích předložených v této souvislosti ve zprávě pěti předsedů; lituje skutečnosti, že první roční analýza růstu následující po této zprávě stále nemá podobu textu předloženého v rámci řádného legislativního postupu, jak žádal Parlament;

2.  domnívá se, že Evropská unie nemá vlastní hospodářskou politiku, ale pouze soubor vnitrostátních politik; odsuzuje absenci společné strategické vize a neschopnost vytvořit a provádět průmyslové politiky pro jednotlivá odvětví; vyzývá ke společné hospodářské politice s ohledem na obrovské hospodářské, sociální a politické rozdíly, které existují mezi členskými státy; vyjadřuje politování nad nedostatečným pákovým efektem vyplývajícím z omezeného rozpočtu EU, nad nemožností změnit systém vlastních zdrojů a chybějící koherencí mezi ekonomickými prognózami, prioritami hospodářské politiky a přípravou ročních a víceletých rozpočtů;

3.  připomíná významnou úlohu evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), pokud jde o dosahování cílů strategie Evropa 2020, a zdůrazňuje, že by měla být zavedena silnější vazba mezi prováděním doporučení pro jednotlivé země a fondy ESI, aby se zvýšila účinnost výdajů EU v členských státech a podpořilo úsilí o strukturální reformy, čímž by se členské státy staly odolnějšími vůči krizím;

4.  poukazuje na to, že rozpočet EU přímo přispívá k plnění dvou ze tří cílů roční analýzy růstu 2016 (oživit investice, pokračovat ve strukturálních reformách, provádět odpovědné a upřímně míněné fiskální politiky odpovídající proklamovaným politickým závazkům); v této souvislosti vítá návrh Komise na využití fondů EU pro účely technické pomoci na podporu strukturálních reforem;

5.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl ulevit vnitrostátním rozpočtům a prohloubit snahy o fiskální konsolidaci zavedením vlastních zdrojů a racionalizací výdajů; je přesvědčen, že širší správa veřejných prostředků na úrovni EU by umožnila dosáhnout úspor z rozsahu a snížit výdaje, především v diplomatické a vojenské oblasti, aniž by však byla zpochybňována zásada sdíleného řízení, a to zejména u strukturálních fondů;

6.  připomíná, že je protiprávní, aby byl rozpočet EU ve schodku; konstatuje, že členské státy činí z rozpočtu EU proměnnou, jež je závislá na vnitrostátních rozpočtech;

7.  zdůrazňuje, že další integrace v rámci eurozóny je pro dokončení hospodářské a měnové unie nezbytná a že rozpočtová unie je základním kamenem nezbytným pro řádné fungování eura;

8.  požaduje, aby se eurozóna posunula vpřed prostřednictvím opatření, jimiž by se prohloubila rozpočtová integrace HMU, s cílem bojovat proti asymetrickým šokům podporou vnitrostátního reformního úsilí; zdůrazňuje, že každý nástroj nebo řídící struktura zavedené za tímto účelem musí být plně začleněny do Smluv a podléhat demokratické kontrole a neměly by se žádným způsobem překrývat s působností a úlohou souhrnného rozpočtu EU stanovenými ve Smlouvách nebo je nahrazovat;

9.  vyzývá, aby v souvislosti s postojem Parlamentu k eurozóně a její rozpočtové kapacitě byly zohledněny závěry zprávy z vlastního podnětu o rozpočtové kapacitě eurozóny, která bude vypracována v průběhu roku 2016;

10.  požaduje kombinaci fiskální a měnové politiky za účelem podpory udržitelného růstu a tvorby důstojných pracovních míst;

11.  připomíná, že investiční plán pro Evropu, financovaný z fondu EFSI, je určen k financování vysoce rizikových investic, které by nebyly možné bez krytí rizika, jež na sebe bere fond EFSI; vyzývá Komisi, aby ověřovala, že jsou z fondu EFSI financovány pouze vysoce rizikové projekty, které splňují zásadu adicionality; v tomto ohledu zdůrazňuje, že Parlament bude hodnotit jak projekty, tak jejich pákový efekt, aby zajistil, že záruční fond EFSI, jenž je součástí rozpočtu EU, je využíván vhodným způsobem;

12.  vyzývá Evropskou komisi, aby provedla přezkum víceletého finančního rámce (VFR) v souladu s dohodami uzavřenými mezi Parlamentem, Komisí a Radou v červnu 2013; zdůrazňuje, že finanční a humanitární krize, které zasáhly EU mezi lety 2009 a 2014, odhalily nedostatečnost stávajícího víceletého finančního rámce; dále připomíná, že je třeba přistoupit k zásadní reformě finančního programování Unie, aby řádně zohledňovalo cíle, financování a délku trvání nástrojů, jež jsou k dispozici.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

15.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Vladimír Maňka, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Younous Omarjee, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Monika Vana, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg, Andrej Plenković, Pavel Poc, Marco Valli, Tomáš Zdechovský

22.1.2016

STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýze růstu 2016

(2015/2285(INI))

Navrhovatel: Andrey Kovatchev

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že proces evropského semestru byl zaveden z toho důvodu, aby napomohl k dosažení cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby revidovanou strategii Evropa 2020 pevněji začlenila do evropského semestru a aby do tohoto procesu zařadila cíle Unie v oblasti životního prostředí a veřejného zdraví a přitom zohlednila značné možnosti pro růst, investice a vytváření pracovních míst v těchto oblastech a jejich přínos pro obecnější cíle této strategie, konkrétně zajištění obnovy vyššího růstu v členských státech a pokračování rozvoje udržitelné společnosti;

2.  zdůrazňuje, že ekologizace hospodářství a investování do efektivnějších systémů zdravotní péče přispěje k obnově konkurenceschopnosti evropského hospodářství, zvýšení zabezpečení dodávek energie, zlepšení zdraví a kvality života evropských občanů a k vytváření kvalitních pracovních míst; konstatuje v této souvislosti, že spolu s krátkodobými fiskálními dopady strukturálních reforem by měly být vzaty v potaz jejich dlouhodobé environmentální, ekonomické a sociální důsledky, a to i proto, aby bylo možné dosáhnout účinnější koordinace politik, a vyzývá za tímto účelem k širšímu zapojení občanské společnosti; připomíná, že zdravotní výdaje jsou investicí do zdravější, bezpečnější, produktivnější a konkurenceschopnější společnosti;

3.  konstatuje, že několik projektů, u nichž bylo schváleno financování z Evropského fondu pro strategické investice, je zaměřeno na infrastrukturu a inovace v odvětví životního prostředí a zdravotnictví; zdůrazňuje, že je nutné plně využít potenciál investičního plánu s cílem přispět k provádění strukturálních reforem, které jsou potřebné k přechodu na zelené, udržitelné hospodářství, které účinně využívá zdroje a má za cíl nastartovat vytváření pracovních míst a hospodářský růst; vyzývá Komisi, aby pečlivě monitorovala pokrok Evropského fondu pro strategické investice směrem k dosažení politických cílů, jimiž je oživení investic, modernizace hospodářství a posílení hospodářské a sociální konvergence v EU;

4.  zdůrazňuje, že evropský semestr je jedním z prostředků sloužících k tomu, aby v souladu s přístupem vymezeným v článku 11 SFEU byla environmentální problematika zohledňována v jiných relevantních politikách a začleňována do nich; opakuje proto, že environmentální aspekty by měly spolu s hospodářskými a sociálními aspekty hrát v procesu evropského semestru plnohodnotnou úlohu, aby bylo zajištěno, že se v členských státech obnoví vyšší růst a zároveň budou tyto státy nadále usilovat o rozvoj udržitelné společnosti;

5.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se do procesu evropského semestru na úrovni Rady výrazněji zapojili ministři pro životní prostředí a zdravotnictví zemí EU;

6.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout opatření pro rozvoj zaměstnanosti s využitím možností, jež nabízí zelená ekonomika; vyzývá Komisi, aby využila evropský semestr k podpoře vytváření investic do vzdělávání a odborné přípravy se zaměřením na zelená pracovní místa a aby přispěla k úsilí o posílení zelené zaměstnanosti a snížení ekologické stopy a tím usnadnila přechod ke skutečně udržitelnému hospodářství;

7.  zdůrazňuje, že má-li reforma právních předpisů v oblasti odpadů a akční plán pro oběhové hospodářství podpořit přeměnu evropského hospodářství na oběhový model, je zcela nezbytné začlenit doporučení ohledně této problematiky do procesu evropského semestru s cílem podpořit konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa a udržitelný růst; doporučuje, aby zásady oběhového hospodářství byly začleněny do doporučení pro jednotlivé země;

8.  považuje za důležité, aby přechod na nový hospodářský model založený na oběhovém hospodářství a inspirovaný všeobecně platnými cíli udržitelného rozvoje byl řádně zohledněn v prioritách roční analýzy růstu a v doporučeních pro jednotlivé země;

9.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit fiskální rámec, který bude odměňovat vytváření udržitelných politik a bude v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, čímž bude poskytovat správné signály pro investice do účinného využívání zdrojů, modernizace výrobních postupů a výroby zboží s delší životností, které bude snadněji opravitelné; opakuje, že je nutné, aby byly postupně zrušeny dotace se škodlivým dopadem na životní prostředí, včetně fosilních paliv, a přejít od zdanění práce ke zdanění podle znečištění životního prostředí;

10.  zdůrazňuje, že snižování závislosti na vnějších zdrojích a energii a odklon od fosilních paliv směrem k energiím z obnovitelných zdrojů jsou klíčem k dosažení dlouhodobého růstu a posílení konkurenceschopnosti EU; podtrhuje, že větší závazek v tomto smyslu by byl ekonomicky výhodný; zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky jednotného trhu s energií, a to diverzifikací vnějších dodávek energie, modernizací energetické infrastruktury EU, investováním do většího propojení energetických soustav a do obnovitelných zdrojů energie a dokončením vnitřního trhu EU s energií, což jsou klíčové priority strategie EU pro energetickou unii; je toho názoru, že součástí evropského semestru by mělo být i podávání zpráv o obnovitelné energii, energetické účinnosti a propojení na základě cílů stanovených na úrovni Unie;

11.  vyzývá Komisi, aby využila evropský semestr jako nástroj ke splnění závazků EU vyplývajících z Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a aby do procesu začlenila zejména politiky a účinná opatření týkající se změny klimatu, udržitelné výroby a spotřeby, potravinového zabezpečení a biologické rozmanitosti;

12.  zdůrazňuje, že přezkum strategie Evropa 2020 v polovině období a evropský semestr musí být těsně provázány s novou agendou udržitelného rozvoje; znovu zdůrazňuje nutnost posunout horizont plánování EU za rok 2020, mají-li být provedeny cíle udržitelného rozvoje, a to zavedením integrované strategie pro udržitelnou Evropu v globalizovaném světě, jejímž časovým horizontem by byl nejméně rok 2030;

13.  vítá, že se Komise znovu zaměřuje na podporu vzestupné ekonomické a sociální konvergence postupným zaváděním referenčních hodnot a postupů vzájemného přezkoumávání v rámci politických či tematických oblastí, a domnívá se, že by to mohlo posílit schopnost evropského hospodářství přestát budoucí krize; naléhavě žádá Komisi, aby v procesu evropského semestru lépe využívala sociální, environmentální a zdravotní ukazatele k posuzování konvergence v rámci celé EU; žádá významné investice do výzkumu, vývoje a inovací v oblasti environmentálního zdraví;

14.  považuje za důležité zhodnotit v rámci evropského semestru výkonnost a udržitelnost zdravotnických systémů a podporuje přechod k přístupu založenému na výsledcích, jakož i zaměření na prevenci nemocí a podporu zdraví; vyzývá Komisi, aby společně se všemi zúčastněnými stranami vypracovala nástroje k monitorování výsledků v oblasti zdraví, k měření přístupu k vysoce kvalitní zdravotní péči a pro podporu transparentnosti nákladů na lékařský výzkum s cílem snižovat sociální rozdíly a nerovnosti v oblasti zdraví v jednotlivých členských státech i mezi nimi; vyzývá Komisi, aby v doporučeních pro jednotlivé země zohlednila dlouhodobé dopady v oblasti zdraví a fiskální dopady opatření zaměřených na programy prevence;

15.  zdůrazňuje, že komplexnější hodnocení zdravotnických systémů v rámci evropského semestru, které by se neomezovalo pouze na fiskální rozměr, ale které by se zabývalo také jejich přístupností, účinností a kvalitou, by poskytlo přesnější představu o výkonnosti zdravotnických systémů a posílilo by užitečnost evropského semestru v oblasti zdraví; zdůrazňuje, že politiky prevence přenosných i nepřenosných nemocí mají nezastupitelný význam v úsilí o snížení nákladů na vnitrostátní zdravotní péči; vyzývá Komisi, aby využila evropského semestru a vyzdvihla důležitost prevence pro zvýšení efektivnosti vnitrostátní zdravotní péče;

16.  zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči přispívá k sociální soudržnosti, sociální spravedlnosti a boji proti sociálnímu vyloučení a rovněž k udržitelnému rozvoji, neboť zvyšuje mezigenerační solidaritu a může korigovat negativní externí faktory působící na zdraví obyvatelstva;

17.  zdůrazňuje význam udržitelnosti odvětví zdravotnictví, jež hraje v rámci hospodářství jako celku významnou roli, neboť představuje 8 % všech evropských pracovních míst a 10 % HDP v EU, a schopnosti zajistit všem občanům rovný přístup k zdravotnickým službám, jelikož zdraví je zásadním prvkem stability, udržitelnosti a dalšího rozvoje členských států a jejich hospodářství;

18.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se v tomto období hospodářské krize vyvarovaly nejškodlivějších opatření, jako jsou krátkodobé úspory, jež ve střednědobém a dlouhodobém horizontu povedou k vysokým nákladům, a aby se místo toho zaměřily na další rozvoj vysoce kvalitních a účinných systémů zdravotní péče.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.1.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

11

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Marcus Pretzell, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Glenis Willmott, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Herbert Dorfmann, Christofer Fjellner, Luke Ming Flanagan, Elena Gentile, Martin Häusling, Karol Karski, Andrey Kovatchev, Merja Kyllönen, Marijana Petir, Christel Schaldemose, Bart Staes, Mihai Ţurcanu, Tom Vandenkendelaere, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniel Dalton

17.2.2016

STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu 2016

(2015/2285(INI))

Navrhovatelka: Iskra Mihaylova

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  uznává nový přístup vedoucí k racionalizovanějšímu evropskému semestru, který tvoří dvě po sobě následující fáze, včetně včasného vydání doporučení pro celou eurozónu i roční analýzy růstu ještě před vydáním doporučení pro jednotlivé země, což poskytne členským státům možnost vzít v úvahu a zapojit své místní a regionální orgány a další zúčastněné strany do tvorby vnitrostátních politik, čímž se zvýší spoluodpovědnost za provádění doporučení pro jednotlivé země; zdůrazňuje, že členské státy by měly vypracovat rozpočtové politiky, které také zohlední priority stanovené na regionální úrovni;

2.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že i přes nepatrné náznaky oživení se ekonomiky mnoha členských států EU stále nacházejí v období pomalého růstu, potýkají se s dlouhodobou nezaměstnaností i nezaměstnaností mladých lidí, rostoucí mírou chudoby a rozšiřujícími se regionálními rozdíly, pokud jde o HDP na obyvatele; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby urychlily čerpání evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014 až 2020 a veškeré činnosti, které toto čerpání podporují, jako je např. zjednodušení, práce pracovní skupiny pro lepší provádění a budování institucionální kapacity; zdůrazňuje, že nevídaný příliv uprchlíků a žadatelů o azyl za minulý rok představuje pro některé členské státy obrovskou výzvu a vyžaduje reakci na úrovni EU; zdůrazňuje, že doporučení pro jednotlivé členské země by s ohledem na nové výzvy měla sledovat dosažitelné cíle;

3.  naléhavě vyzývá Komisi, aby lépe zohlednila strategii Evropa 2020, která je zásadní pro vytváření růstu a pracovních míst, a aby se náležitě zabývala jejími hlavními cíli, a to tak, že zlepší provádění, provede následný přezkum a strategickou analýzu v souvislosti s evropským semestrem a navrhne opatření a metodiku potřebné k lepšímu sledování výdajů fondů EU v souvislosti s cíli strategie Evropa 2020; věří, že nadcházející přezkum víceletého finančního rámce poskytne příležitost pro analýzu, zhodnocení a v případě potřeby i pro zlepšení přínosu a podpory financování EU, zejména ESI fondů, pro splnění cílů strategie Evropa 2020; vítá koncept sestavování rozpočtu podle výkonnosti a do budoucnosti očekává jeho lepší objasnění; zdůrazňuje také potřebu konzultovat místní a regionální orgány a další zúčastněné strany v rámci přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období; zdůrazňuje, že přezkum víceletého finančního rámce měl být prováděn v kombinaci s přezkumem strategie EU 2020 v polovině období;

4.  podotýká, že zdroje z ESI fondů v letech 2014 až 2016 zřejmě budou představovat v průměru EU přibližně 14 % celkových veřejných investic, přičemž nejvyšší podíl v některých členských státech přesáhne hranici 70 %; zdůrazňuje zásadní význam podpory ESI fondů pro veřejné investiční programy;

5.  bere na vědomí význam investic EU pro méně rozvinuté regiony a důležitost zajištění jejich schopnosti přilákat další investice, a tím podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost;

6.  zdůrazňuje, že nový Evropský fond pro strategické investice (EFSI) jakožto součást Investičního plánu pro Evropu by neměl oslabovat důvody pro místní a regionální investiční strategie a evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), ale měl by s nimi být v souladu, a zdůrazňuje, že členské státy by měly podporovat své místní a regionální orgány, úzce zapojovat všechny příslušné zúčastněné strany, včetně malých a středních podniků a nevládních organizací, do propagace seznamů projektů a investičních platforem; vyzývá k přijetí dalších kroků, které by zajistily doplňkovost a součinnost mezi ESI fondy, Evropským fondem pro strategické investice i ostatními programy a iniciativami subvencovanými EU, jakož i mezi vnitrostátními veřejnými investicemi a soukromými finančními nástroji, s cílem dosáhnout co nejvyšší přidané hodnoty a součinnosti využitím plného potenciálu těchto investic; vítá skutečnost, že Komise má v úmyslu navrhnout pokyny ohledně doplňkovosti fondů;

7.  bere na vědomí vazby mezi cíli postupu evropského semestru a plánováním ESI fondů na období 2014 až 2020, které jsou zohledněny v dohodách o partnerství; domnívá se proto, že v návaznosti na reformu pro období 2014 až 2020 by investice v rámci politiky soudržnosti mohly hrát velmi důležitou úlohu při plnění příslušných doporučení pro jednotlivé země, čímž by došlo k podpoře strukturálních reforem a přispění k plnění strategických cílů EU a účinnému provádění dohody o partnerství; zdůrazňuje však víceletou a dlouhodobou povahu programů a cílů v rámci ESI fondů oproti ročnímu cyklu evropského semestru a nutnost koordinace mezi prioritami Evropské unie a vnitrostátními, regionálními a místními potřebami;

8.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi k zajištění dostatečné správní kapacity s cílem optimalizovat kvalitu služeb poskytovaných uživatelům a zajistit větší transparentnost, účinnost a odpovědnost ve veřejných zakázkách, např. prostřednictvím inovačních řešení jako je elektronické zadávání veřejných zakázek a boj proti korupci; v této souvislosti připomíná důležitost řádného finančního řízení a řádné správy ekonomických záležitostí; vyzývá proto k účinnému využívání ESI fondů s cílem přispět také ke zlepšení struktur a procesů, řízení lidských zdrojů a poskytování služeb; zdůrazňuje potřebu stanovení kritérií výkonnosti v oblasti plnění rozpočtu;

9.  zdůrazňuje, že ESI fondy hrají zásadní úlohu při provádění strukturálních reforem prostřednictvím investic do reálné ekonomiky, a pokud jsou správně zvoleny a dochází k účinnému využívání, mohou dosáhnout cílů stanovených v rámci reformy politiky soudržnosti pro období 2014 až 2020; uznává, že je naléhavě třeba se soustředit na zlepšování investičního prostředí, a zdůrazňuje, že hlavní úlohu v této souvislosti hrají jak doporučení pro jednotlivé země, tak předběžné podmínky v rámci politiky soudržnosti pro období 2014 až 2020, jelikož mají významné pozitivní vedlejší účinky na širší investiční prostředí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby finanční prostředky EU byly využívány maximálně a co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem a zároveň aby byla dodržována zásada subsidiarity;

10.  bere na vědomí návrh Komise na zavedení Programu na podporu strukturálních reforem; naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby programové financování, jehož cílem je poskytovat podporu na základě žádosti ze strany členského státu a plánovanými způsoby řízení, bylo zavedeno za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jak je uvedeno v článku 174 SFEU, a aby tento program byl prováděn takovým způsobem, aby: i) se vyvaroval nepotřebné administrativní složitosti a ii) byl v souladu se stávajícími zdroji a opatřeními souvisejícími se strukturální reformou; zdůrazňuje, že je nutné, aby spoluzákonodárci pozměnili návrh Komise, a to tak, že zajistí podrobnější metodiku a ukazatele, kterých se bude využívat při monitorování provádění a účinnosti programu, a současně zamezí zbytečným sekundárním právním předpisům; žádá všechny dotčené subjekty, aby spolupracovaly s cílem koordinovat aktivity a zabránit zdvojování činnosti při nabízení pomoci v rámci účinného a efektivního využívání unijních fondů;

11.  s cílem zvýšit demokratickou kontrolu ekonomického řízení vyzývá Komisi, aby do celého procesu ve větší míře zapojila Parlament prostřednictvím interinstitucionální dohody, jak bylo navrženo ve zprávě pěti předsedů ze dne 22. června roku 2015; domnívá se, že tato dohoda by také mimo jiné měla zajistit pravidelnou výměnu názorů mezi Parlamentem, Radou a Komisí ještě předtím, než dojde ke zveřejnění roční analýzy růstu a před zveřejněním doporučení pro jednotlivé země.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

16.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

5

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Bill Etheridge, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Iskra Mihaylova, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Viorica Dăncilă, Ivana Maletić, Bronis Ropė, Davor Škrlec, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Marco Zullo

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

18.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

18

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Fabio De Masi, Markus Ferber, Jonás Fernández, Elisa Ferreira, Sylvie Goulard, Gunnar Hökmark, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Sander Loones, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Notis Marias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Peter Simon, Renato Soru, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Marco Zanni, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Bas Eickhout, Ildikó Gáll-Pelcz, Ramón Jáuregui Atondo, Danuta Jazłowiecka, Eva Kaili, Jeppe Kofod, Morten Messerschmidt, Eva Paunova, Michel Reimon, Maria João Rodrigues, Antonio Tajani, Romana Tomc, Nils Torvalds, Beatrix von Storch

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jens Gieseke, Sven Schulze, Mihai Ţurcanu

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(8)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(9)

Úř. věst. L 192, 18.7.2015, s. 27.

(10)

Úř. věst. L 268, 15.10.2015, s. 28.

(11)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0408.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0469.

(15)

Dokončení evropské hospodářské a měnové unie, zpráva J.-C. Junckera v úzké spolupráci s D. Tuskem, J. Dijsselbloemem, M. Draghim a M. Schulzem ze dne 22. června 2015.

(16)

Závěry zasedání Evropské rady ze dne 25.a 26. března 2010 a 17. června 2010.

(17)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. září 2015 o pracovním programu Komise na rok 2016 (2015/2729(RSP)).

(18)

COM(2015) 690.

(19)

COM(2015) 800, s. 13-14.

(20)

Evropská hospodářská prognóza Evropské komise, podzim 2015, s. 27.

Právní upozornění