Postup : 2015/2230(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0034/2016

Předložené texty :

A8-0034/2016

Rozpravy :

PV 07/03/2016 - 17
CRE 07/03/2016 - 17

Hlasování :

PV 08/03/2016 - 6.6

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0072

ZPRÁVA     
PDF 680kWORD 177k
23.2.2016
PE 573.219v02-00 A8-0034/2016

o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu

2015/2230(INI)

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Angelika Mlinar

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu

(2015/2230(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010) a výsledný dokument z hodnotící konference Peking +20,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o problematice rovnosti žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na společný interní pracovní dokument ze dne 21. září 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna životů žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182) a na závěry Rady ze dne 26. října 2015 o akčním plánu týkajícím se genderových otázek pro období 2016–2020,

–  s ohledem na článek 3 Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020) přijatý Evropskou radou v březnu 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2010 nazvané „Posílený závazek pro dosažení rovnosti žen a mužů – Charta žen“ (COM(2010)0078),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů na období 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na hodnotící zprávu Komise nazvanou „Hodnocení předností a slabin strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015,

–  s ohledem na strategii pro rovnost žen a mužů na období 2014–2017, kterou formulovala Rada Evropy,

–  s ohledem na studii Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) na téma „pokrok žen na cestě k politickému rozhodování“, která byla zveřejněna v roce 2015,

–  s ohledem na závěry a doporučení obsažená ve zprávě EIGE: „Parlamenty s rovným přístupem k ženám a mužům: celkové zhodnocení osvědčených postupů“, která byla zveřejněna v roce 2011,

–  s ohledem na tato svá usnesení: usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(1), usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(2), usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(3) a usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu – kvalita a rovnost(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 1996 s názvem „Začlenění otázky rovných příležitostí žen a mužů do všech politik a činností Společenství“ (COM(1996)0067), ve kterém se Komise zavázala „[podporovat] rovné příležitosti žen a mužů ve všech [svých] činnostech a politikách na všech úrovních“ a které účinně stanovuje zásadu rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na studii s názvem „Hodnocení strategie pro rovnost žen a mužů na období 2010–2015 jako příspěvku k dosažení cílů Pekingské akční platformy“, kterou v roce 2014 zveřejnila tematická sekce C Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii s názvem „Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu“, kterou v roce 2014 zveřejnila tematická sekce C Evropského parlamentu,

–  s ohledem na studii s názvem „Rozpočet EU věnovaný rovnosti žen a mužů“, kterou v roce 2015 zveřejnila tematická sekce D Evropského parlamentu,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Pokyny k rozvoji rovnosti žen a mužů a k posílení politik zaměřených na ženy“, který v květnu 2014 vydala agentura UN Women,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Pokrok v rovnosti žen a mužů v EU: nemineme cíl?“, který v roce 2014 vydala síť European Policy Institutes Network,

–  s ohledem na výroční zprávu o lidských zdrojích za rok 2014, kterou vydalo generální ředitelství Evropského parlamentu pro personál,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0034/2016),

A.  vzhledem k tomu, že článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) definuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jako horizontální zásadu a článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) řadí zásadu rovnosti žen a mužů mezi hodnoty Unie;

B.  vzhledem k tomu, že v Listině základních práv jsou uvedena zvláštní ustanovení o horizontální zásadě rovnosti žen a mužů a že článek 6 SEU přiznává listině stejnou právní hodnotu, jakou mají Smlouvy;

C.  vzhledem k tomu, že dosažení rovnosti žen a mužů má zásadní význam pro ochranu lidských práv, fungování demokracie, dodržování zásad právního státu, hospodářský růst, sociální začlenění a udržitelnost;

D.  vzhledem k tomu, že úsilí o dosažení rovnosti žen a mužů v EU nyní stagnuje a tímto tempem bude ještě nějaký čas trvat, než bude této rovnosti dosaženo;

E.  vzhledem k tomu, že Komise se ve svém dokumentu „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ zavázala, že bude i nadále podnikat kroky k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, k nimž mimo jiné patří hodnocení a monitorování; vzhledem k tomu, že Komise změnila svůj strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů po roce 2015 a učinila z něj pracovní dokument útvarů Komise;

F.  vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje je dosáhnout do roku 2030 genderové rovnosti;

G.  vzhledem k tomu, že začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů se rozumí „začleňování tohoto hlediska do všech aspektů politik EU – do přípravy, návrhů, provádění, sledování a hodnocení politik, právních opatření a výdajových programů – s cílem dosáhnout rovnosti mezi ženami a muži“(11);

H.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí zahrnovat práva, vyhlídky a dobré životní podmínky lesbických žen, gayů, bisexuálních, transgender, intersexuálních a genderově nevyhraněných osob (LGBTIQ), stejně jako osob všech genderových identit;

I.  vzhledem k tomu, že má-li začleňování hlediska rovnosti žen a mužů vést k rovnosti pohlaví, mělo by být proaktivním nástrojem i nástrojem reakce;

J.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů není samo o sobě politickým cílem, ale klíčovým prostředkem k dosažení rovnosti žen a mužů, a to vždy ve spojení s dalšími specifickými opatřeními a politikami, jejichž účelem je podpořit rovnost pohlaví;

K.  vzhledem k tomu, že jednou z pravomocí příslušného výboru je přispívat k uplatňování a dalšímu rozvoji začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politických oblastí;

L.  vzhledem k tomu, že většina výborů Parlamentu obvykle považuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů za důležité (např. v jejich legislativní činnosti, v pracovních vztazích s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví a při vypracovávání akčních plánů týkajících se rovnosti žen a mužů), nicméně některé výbory projevují nedostatečný zájem o tuto otázku nebo se o ni nezajímají vůbec;

M.  vzhledem k tomu, že v minulém volebním období Parlamentu zavedl příslušný výbor praxi pravidelného předkládání pozměňovacích návrhů týkajících se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming amendments, GMAs), kterými cíleně přispíval ke zprávám jiných výborů; vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2014(12) bylo 85 % těchto pozměňovacích návrhů, které byly předloženy mezi červencem 2011 a únorem 2013, začleněno do konečné zprávy schválené hlavními příslušnými výbory; vzhledem k tomu, že jsou potřebné další údaje získané po únoru 2013, aby bylo možné provést aktualizované hodnocení situace v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu;

N.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na usnesení z roku 2003 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů jmenuje každý parlamentní výbor jednoho člena, který je odpovědný za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, čímž se vytváří „síť pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming)“ vzhledem k tomu, že další usnesení věnující se tomuto tématu vyzvala k pokračování v rozvoji této sítě a k vytvoření obdobné sítě v rámci meziparlamentních delegací; vzhledem k tomu, že tato síť se opírá o obdobnou síť fungující na úrovni zaměstnanců sekretariátů výborů;

O.  vzhledem k tomu, že členové této sítě vyplnili dotazník, jehož účelem bylo zhodnotit aktuální situaci, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v jejich příslušné politické oblasti;

P.  vzhledem k tomu, že k VFR (víceletému finančnímu rámci) bylo přiloženo společné prohlášení tří orgánů, které se dohodly, že součástí ročních rozpočtových procesů týkajících se VFR na období 2014–2020 budou v příslušných případech prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů, přičemž se zohlední, jak celkový finanční rámec Unie přispívá k upevňování této rovnosti (a jak zajišťuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů); vzhledem k tomu nicméně, že stávající závazek pokračovat v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen musí být posílen, neboť stávající politiky byly prováděny jen ve skromném rozsahu a na specifické otázky rovnosti žen a mužů nebyly vyčleněny dostatečné rozpočtové prostředky;

Q.  vzhledem k tomu, že žádná instituce EU neuplatňovala soustavně genderové rozpočtování;

R.  vzhledem k tomu, že byl zřízen Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby podporoval a posiloval prosazování rovnosti žen a mužů, a tedy i začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, ve všech politikách Unie a vyplývajících vnitrostátních politikách; vzhledem k tomu, že s cílem pomáhat subjektům s rozhodovacími pravomocemi, zaměstnancům orgánů a institucí EU a vládním orgánům se začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů do jejich práce vytvořil institut EIGE platformu pro začleňování tohoto hlediska a sestavil glosář a tezaurus termínů týkajících se rovnosti pohlaví;

S.  vzhledem k tomu, že začleňováním hlediska rovnosti žen a mužů se rozumí jak začleňování tohoto hlediska do obsahu jednotlivých politik, tak i řešení problematiky zastoupení žen a mužů a osob všech genderových identit v konkrétních politických oblastech; vzhledem k tomu, že oba tyto rozměry – zastoupení žen a mužů a obsah související s otázkou rovnosti žen a mužů – musí být zohledněny ve všech fázích procesu tvorby politik;

T.  vzhledem k tomu, že všechny vnitřní i vnější politiky EU by měly být vypracovány tak, aby byly stejně přínosné pro chlapce i děvčata, muže i ženy i pro osoby s jakoukoli jinou genderovou identitou;

U.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je uvedeno mezi hlavními nedostatky v hodnocení strategie rovnosti pohlaví v období 2010–2015, které vypracovala Komise;

V.  vzhledem k tomu, že pro napravování genderové nerovnováhy, podporu rovného ekonomického, sociálního a politického zastoupení žen a mužů a rozvíjení politického rámce pro rovnost žen a mužů má klíčový význam parlament, který je vstřícný k problematice genderu;

W.  vzhledem k tomu, že vzdělávání v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pro poslance EP a zaměstnance Parlamentu, zejména na vedoucích pozicích, má klíčový význam pro prosazování genderového hlediska ve všech oblastech politik a ve všech jejich fázích;

X.  vzhledem k tomu, že k dosažení skutečného pokroku v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Parlamentu není vyčleňován dostatek finančních prostředků a lidských zdrojů;

Y.  vzhledem k tomu, že k analyzování pokroku v otázce rovnosti žen a mužů je naprosto nezbytné systematické a pravidelné shromažďování údajů a statistik členěných podle pohlaví a týkajících se posouzení dopadu a tvorby politik; vzhledem k tomu, že je třeba provádět kvalitativní výzkum v Parlamentu s cílem stanovit význam a dopad nástrojů pro začleňování hlediska rovnosti pohlaví na výsledky politik, usnesení a legislativní texty;

Z.  vzhledem k tomu, že zastoupení žen na klíčových rozhodovacích pozicích na politické i správní úrovni, včetně zastoupení v politických skupinách Parlamentu, zůstává nízké; vzhledem k tomu, že ženy spíše předsedají výborům, jež jsou méně spojené s přidělováním zdrojů a s rozhodováním v hospodářských věcech; vzhledem k tomu, že s cílem zlepšit kvalitu přijatých rozhodnutí je třeba, aby Parlament zajistil, aby pozice, na kterých jsou rozhodnutí přijímána, byly přidělovány stejným dílem ženám a mužům; vzhledem k tomu, že muži se musí zapojit do podpory rovnosti pohlaví ve všech oblastech a na všech úrovních a poslanci EP musí být vybízeni, aby začlenili zohledňování hlediska rovného postavení žen a mužů do své práce;

Aa.  vzhledem k tomu, že Parlament má organizační strukturu umožňující prosazovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činnosti a že tato struktura musí být lépe koordinovaná, posílená a rozšířená, s čerstvou politickou a administrativní vůlí, aby bylo možné dosáhnout vyššího stupně začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

Ab.  vzhledem k tomu, že je třeba větší interinstitucionální spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby se zajistilo, že genderové hledisko bude moci být začleněno do všech fází politického cyklu, což by umožnilo vlastní činnost Parlamentu, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

Ac.  vzhledem k tomu, že přínos externích subjektů, jako jsou organizace občanské společnosti, skupiny hájící ženská práva a rovnost žen a mužů na místní úrovni, mezinárodní instituce, akademické obce a vnitrostátní parlamenty, je důležitý při zlepšování postupů Parlamentu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a při posilování vzájemných výměn na podporu osvědčených postupů;

Ad.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů přijatém v roce 2007 vyzval Parlament k tomu, aby činnost Parlamentu byla každé dva roky hodnocena z hlediska rovnosti žen a mužů;

Všeobecné posouzení stávajícího institucionálního rámce

1.  je toho názoru, že má-li být do procesu formování politiky začleněno genderové hledisko, je třeba vzít v potaz různé aspekty: obsah dané politiky a zastoupení obou pohlaví v administrativě a na rozhodovací úrovni; konstatuje rovněž, že jasné údaje o dopadu politik jsou nezbytné, aby bylo možné dále zlepšovat rovnost žen a mužů;

2.  bere na vědomí, že v rámci organizační struktury Parlamentu jsou uplatňováním a rozvojem začleňování hlediska rovnosti žen a mužů na úrovni politické i pracovní pověřeny tyto různé subjekty:

  –  skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost, která má za úkol podporovat naprostou rovnost žen a mužů ve všech aspektech pracovního života parlamentního sekretariátu;

  –  příslušný výbor, který odpovídá za opatření, jež mají hledisko rovnosti žen a mužů začleňovat do práce ostatních výborů a delegací;

  –  síť pro gender mainstreaming;

  –  útvary odpovědné za úspěšné zajišťování vyváženého zastoupení obou pohlaví na všech pozicích organizačního schématu;

3.  vyslovuje politování nad tím, že činnost těchto různých subjektů odpovědných za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů není v rámci Parlamentu ani s ostatními orgány a institucemi koordinována či integrována (pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů neexistuje žádný mechanismus interinstitucionální spolupráce); zavazuje se k zajištění účinné spolupráce mezi všemi aktéry institucionálního rámce, přičemž tato spolupráce bude založena na konkrétních mechanismech, jako je sledování a zpětná vazba týkající se odvedené práce;

4.  opakuje svůj závazek pravidelně v rámci Parlamentu schvalovat a uplatňovat plán politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jehož celkovým cílem bude podpora rovnosti žen a mužů účinným začleňováním genderové perspektivy do politik a činností, včetně rozhodovacích struktur a administrativy;

5.  vyzývá k neustálému rozvoji sítě pro gender mainstreaming, v níž jsou kromě výborů zastoupeny i meziparlamentní delegace, a k jejímu plnému zapojení do pravidelného monitorování situace ve všech politických oblastech z hlediska rovnosti žen a mužů; konstatuje, že je třeba, aby se do této sítě více a aktivně zapojili poslanci EP a žádá, aby byli do sítě začleněni náhradníci poslanců jak ve výborech, tak v delegacích, aby se zvýšilo zapojení;

6.  zdůrazňuje, že podle výše uvedené studie vypracované na toto téma v roce 2014 byly nejúčinnějším nástrojem pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politických procesů postupy, na nichž spolupracovaly i jiné výbory; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby i ostatní výbory podporovaly úsilí o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a aby toto úsilí vyvíjely v rámci svých činností;

7.  vyzývá příslušné útvary, aby pokračovaly v práci na zvláštních opatřeních zaměřených na podporu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem; vyslovuje politování nad tím, že většina úřednic pracujících v EP zaujímá pozice, které patří do funkční skupiny asistentů (AST); vyzývá k provedení každoroční analýzy situace týkající se rovnosti žen a mužů v Parlamentu založené na údajích rozčleněných podle pohlaví, a to na všech úrovních zaměstnanecké struktury a politických orgánů, včetně parlamentních asistentů, a aby byly tyto údaje zveřejňovány;

8.  vyzývá k řešení strukturálních překážek a vytvoření prostředí, které ženám umožní účast na rozhodovacích pozicích na všech úrovních, jako jsou například opatření vedoucí ke sladění pracovního, soukromého a rodinného života a pozitivní akční opatření, jejichž prostřednictvím by se zvýšil počet osob nedostatečně zastoupeného pohlaví v pozicích, kde dominují buď muži nebo ženy; vyzývá politické strany, aby uznaly svou odpovědnost za podporu žen, neboť pravomoc přijímat, vybírat a jmenovat kandidáty mají politické strany;

9.  lituje skutečnosti, že do daného termínu, tj. roku 2009, nebylo dosaženo cílů, které byly stanoveny pro vyvážené zastoupení žen a mužů na pozicích vyššího a středního vedení a jež byly schváleny předsednictvem v roce 2006 (zpráva paní Kaufmannové), a že těchto cílů nebylo dosaženo dodnes; poznamenává, že platnost těchto cílů v dalších letech poté potvrdila skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost; naléhavě vyzývá, aby byla přijata účinná a dalekosáhlá opatření k dosažení těchto cílů rovnosti mužů a žen v co nejkratším časovém rámci;

10.  konstatuje, že skupina na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost odpovídá za přijetí akčního plánu pro podporu rovnosti a rozmanitosti v Parlamentu a za zajištění jeho provádění; vyzývá skupinu na vysoké úrovni, aby za podpory příslušných útvarů předložila komplexní plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů, v němž by bylo uvedeno, jak do roku 2020 zvýšit zastoupení žen na pozicích středního a vyššího vedení o 40 %; vyzývá generální ředitelství pro personál a politické skupiny, aby při navrhování kandidátů na funkci vedoucích oddělení na uvolněná místa uvažovaly o výběru jednoho kandidáta mezi muži a jednoho mezi ženami;

11.  doporučuje, aby stálý zpravodaj pro otázky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jakmile bude tato funkce zřízena, spolupracoval se skupinou na vysoké úrovni, aby se zajistilo splnění cílů sekretariátu Parlamentu v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

12.  vyzývá politické skupiny, aby při navrhování kandidátů na funkci předsedů výborů a skupin uvažovaly o výběru jednoho kandidáta mezi muži a jednoho mezi ženami;

13.  konstatuje, že rovné zastoupení žen a mužů v každém výboru je vhodné v míře, v jaké to okolnosti dovolují; vyzývá politické skupiny, aby zvážily koordinované jmenování poslanců EP z nedostatečně zastoupeného pohlaví v každém výboru; vyzývá politické skupiny, aby jmenovaly stejný počet mužů i žen z poslanců EP jako členy a náhradníky Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, aby podpořily zapojení mužů do politiky rovnosti žen mužů;

Nástroje pro gender mainstreaming

14.  zdůrazňuje, že využívání GMAs se ukázalo jako účinnější nástroj než předkládání stanovisek, neboť pozměňovací návrhy jsou stručnější, lze je předložit rychleji a týkají se klíčových, konkrétních a vymezených témat; opět vyzývá příslušný výbor, aby tuto praxi využívající GMAs zařadil do jednacího řádu a jako horizontální zásadu vzal při tom v potaz zvláštní úlohu, kterou v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů hraje Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví; vyzývá k užší spolupráci mezi výbory a účinné koordinaci mezi sítí pro gender mainstreaming a příslušným výborem jak na politické, tak na administrativní úrovni, s cílem vnést do zpráv významný genderový rozměr; zdůrazňuje význam úlohy síťových členů v každém výboru, která spočívá v tom, že usnadňují účinné získávání podkladů od příslušného výboru v podobě GMAs a stanovisek, a vyzývá k tomu, aby součástí postupu pro GMAs byla účinná koordinace mezi odpovědnými členy Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a síťovými členy; opakovaně upozorňuje na potřebu úzké koordinace mezi příslušným výborem a hlavními výbory ohledně GMAs a stanovisek, s cílem zajistit optimální načasování a plánování pro přípravu účinných podkladů ke zprávě hlavního výboru;

15.  lituje skutečnosti, že navzdory interinstitucionálnímu prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR, nebyla dosud přijata žádná opatření, pokud jde o rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů („gender budgeting“); v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat, jak jsou prováděny zásady společného prohlášení z hlediska ročních rozpočtových procesů, a vyzývá k tomu, aby se příslušný výbor formálně podílel na revizi VFR;

16.  zdůrazňuje, že rozpočtové iniciativy reagující na problematiku rovnosti pohlaví ve formě plánování, přípravy programů a přípravy rozpočtů, jež přispívají k pokroku rovnosti pohlaví a naplňování ženských práv, jsou jedním z hlavních nástrojů, které tvůrci politik používají k řešení otázky rozdílů mezi muži a ženami; vyslovuje politování nad tím, že z rozpočtových iniciativ zohledňujících rovnost žen a mužů vyplynulo, že genderová perspektiva se zdaleka nebere v potaz ve všech politikách, na všech úrovních a ve všech fázích procesu tvorby politik; konstatuje, že v tomto kontextu je obzvláště důležité budovat interní kapacity v oblasti rozpočtových iniciativ reagujících na problematiku rovnosti pohlaví ke zlepšení kontrolní úlohy Parlamentu v těchto záležitostech; konstatuje, že dopady rozhodování o výdajích a příjmech mají na ženy a muže extrémně odlišný dopad a zdůrazňuje, že poslanci EP v příslušných výborech by měli tyto rozdílné dopady zohlednit při navrhování rozpočtů; zdůrazňuje, že rozpočtové iniciativy reagující na problematiku rovnosti pohlaví podporují odpovědnost a transparentnost ohledně odhodlání Parlamentu prosazovat rovnost žen a mužů;

17.  bere na vědomí, že se Komise zavázala pokračovat v uplatňování zásady rovnosti žen a mužů tím, že v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy začlení kritérium genderové rovnosti do hodnocení a posuzování dopadů, a že zvažuje předložení zprávy o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Komise v roce 2017;

18.  znovu připomíná, že je třeba, aby byly přiděleny dostatečné zdroje i v Parlamentu, a bylo tak možné vytvořit postupy pro posuzování dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů a analýzu na základě pohlaví; vyzývá Komisi, aby prováděla systematické hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro nové legislativní nebo politické návrhy na základě svého posíleného hodnocení jejich dopadu na základní práva a s cílem zaručit, aby EU prosazovala práva žen; zdůrazňuje, že takové analýzy a používané metody sběru dat musí zohledňovat zkušenosti osob LGBTIQ; zdůrazňuje, že výbory jsou vybízeny k tomu, aby využily interní odborné znalosti, jakož i externí odborné znalosti dalších institucí a orgánů veřejného či soukromého sektoru, které jsou aktivní v oblasti prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže;

19.  vyzývá institut EIGE, aby pravidelně předkládal informace všem výborům s cílem zdůraznit hledisko rovnosti žen a mužů ve všech oblastech tvorby politik a aby zpřístupnil údaje a nástroje, které vytvořil, například platformu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, v rámci širšího budování kapacit zaměřeného i na zaměstnance a parlamentní asistenty; vyzývá výzkumnou službu, aby prováděla pravidelný podrobný kvalitativní a kvantitativní výzkum pokroku v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu a rovněž výzkum fungování organizační struktury, která je mu věnována;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že EIGE v současnosti nemá dostatečné zdroje, aby mohl provádět všechnu práci, která je od něj žádána, a proto zdůrazňuje, že je potřebné zajistit, aby byl rozpočet EIGE změněn v souladu s jeho širokým mandátem;

21.  zdůrazňuje význam a kladný dopad používání genderově neutrálního jazyka v rámci svých činností; znovu vyjadřuje svou podporu pokynům předsednictva pro používání genderově neutrálního jazyka, které vycházejí mj. z nástrojů vytvořených EIGE a na interinstitucionální úrovni, a jejich průběžné aktualizaci; vyzývá k uspořádání specifických vzdělávacích kurzů zaměřených na používání genderově neutrálního jazyka pro překladatelskou a tlumočnickou službu;

22.  konstatuje, že odpovědi uvedené v dotaznících o stavu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v parlamentních výborech upozornily na určité nástroje, které byly označeny za účinné z hlediska začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do práce výborů; mezi nimi byly například:

  –  rozesílání klíčových dokumentů a zahrnutí otázek rovnosti žen a mužů do obsahu zadávaných studií;

  –  pozornost věnovaná používání specifické terminologie a definic souvisejících s otázkami rovnosti žen a mužů;

  –  podpora hodnocení ex ante a ex post legislativních návrhů a budoucích dohod;

  –  školení a činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a určené poslancům, zaměstnancům, politickým poradcům a asistentům;

a důvodně doporučuje další vývoj a uplatňování daných nástrojů v práci Parlamentu;

23.  připomíná, že hodnocení a programy začleňování hlediska rovnosti žen a mužů rovněž vyžadují účinná následná opatření, která musí být prováděna s cílem řešit účinnost a případné problémy každé činnosti; zdůrazňuje, že je důležité případně provést nápravná opatření a rozvíjet začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, pokud se po provedení nápravných opatření zjistí nedostatečný pokrok;

24.  vyzývá k vytvoření akreditačního systému tak, aby ti, kdo absolvují školení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu, obdrželi formální certifikát, který by mohli používat v průběhu celé své kariéry;

25.  doporučuje generálnímu ředitelství Parlamentu pro komunikaci, aby do svých zpráv o tvorbě politik ze strany Parlamentu výrazněji zahrnulo genderové hledisko;

26.  vyjadřuje svou plnou podporu rozvoji cílených a pravidelných školení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, na která by měly být vyčleněny dostatečné zdroje a která budou uzpůsobena konkrétním potřebám Parlamentu, určená všem zaměstnancům Parlamentu pracujícím v politických oblastech, a aby střední a nejvyšší management procházel podrobnějším školením, což se týká zejména vedoucích oddělení; vyzývá k tomu, aby bylo školení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zpřístupněno poslancům EP, parlamentním asistentům a pracovníkům politických skupin; žádá, aby byly pro ženy pořádány kurzy rozvoje vůdčích schopností a aby jim byla nabízena možnost získat praxi ve vedoucí funkci; doporučuje, aby vzdělávací kurzy zahrnovaly informace o mnohočetných a průřezových formách diskriminace; zdůrazňuje potřebu zajistit, že všechny jeho služby si budou vědomy svých odpovědností za uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, včetně služeb odpovědných za lidské zdroje, bezpečnost a budovy; navrhuje zavést konkrétní pokyny pro lidské zdroje, které budou účinně uplatňovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů tak, aby zlepšily životní podmínky na pracovišti všem pracovníkům včetně osob LGBTIQ;

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů

27.  znovu opakuje svou výzvu, aby byl splněn závazek, podle nějž má Parlament dvakrát ročně podávat zprávu o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do své práce; je si vědom úlohy, kterou sehrává síť pro gender mainstreaming, pokud jde o hodnocení aktuální situace týkající se zohledňování rovnosti žen a mužů v jednotlivých oblastech politik, a doporučuje, aby se dotazník, který byl podkladem pro uvedenou zprávu, stal metodou pro každoroční monitorování;

28.  konstatuje, že členové sítě pro gender mainstreaming ve svých odpovědích v dotazníku obecně uváděli, že v jejich konkrétních oblastech politik byly zohledněny genderově specifické potřeby při různých činnostech, jako je například vypracovávání zpráv, pozměňovacích návrhů týkajících se rovnosti žen a mužů, studií, a dále při činnostech, jako jsou slyšení, pracovní cesty a výměny názorů;

29.  vítá specifické iniciativy, které v této oblasti přijalo několik parlamentních výborů; vyjadřuje politování nad tím, že velká většina výborů nepřijala akční plán pro rovnost žen a mužů pro svou práci ani jej z hlediska své práce neprojednala; zdůrazňuje, jak je důležité, aby příslušné orgány pracovaly se všemi výbory a delegacemi a sdílely tak osvědčené postupy, mimo jiné prostřednictvím sítě pro gender mainstreaming, a aby stanovily jasný postup, jakým budou jednotlivé výbory přijímat akční plán pro rovnost žen a mužů, a aby byl tento postup začleněn do jednacího řádu Parlamentu; doporučuje, aby každý výbor zorganizoval každé dva roky slyšení o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do své oblasti politiky, které se bude časově shodovat s návrhem zprávy o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

30.  zdůrazňuje, že je zapotřebí důkladně vyhodnotit fungování sítě pro gender mainstreaming a nalézt způsoby, jak zajistit užší zapojení členů sítě a zvýšit jejich informovanost; doporučuje, aby členové a náhradníci sítě pro gender mainstreaming byli odhodláni prosazovat rovnost žen a mužů, zdůrazňuje však, že nemusejí být nutně členy Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, což umožní, aby na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů pracoval širší okruh poslanců EP; doporučuje, aby příslušný výbor a síť byly v pravidelném kontaktu a zapojovaly se do pravidelných výměn;

31.  doporučuje, aby síti pro gender mainstreaming spolupředsedal příslušný výbor a další člen sítě, který bude jmenován střídavě z různých výborů, čímž se naznačí, že hledisko rovnosti žen a mužů se týká všech výborů;

32.  domnívá se, že stálý zpravodaj pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů upevní stávající strukturu, dodá stabilitu spolupráci sítě pro gender mainstreaming a příslušného výboru a naváže permanentní vztah s ostatními orgány Parlamentu působícími v oblasti rovnosti žen a mužů;

33.  je toho názoru, že je třeba vytvořit interní monitorovací subjekt, aby sledoval a hodnotil ex-post provádění nástrojů a opatření; žádá, aby byly vypracovány konkrétní popisy práce pro zaměstnance odpovědné za gender mainstreaming ve výborech; vyzývá příslušné orgány, aby jednou za dva roky provedly hodnocení pokroku, jakého bylo v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v jednotlivých výborech dosaženo;

Interinstitucionální spolupráce na podporu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

34.  je přesvědčen, že pevnější interinstitucionální vztahy zlepší zastoupení žen a mužů v oblasti tvorby politik EU; konstatuje, že dosud nebyla zavedena strukturovaná spolupráce v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s ostatními institucionálními partnery, jako je Komise, Rada nebo institut EIGE; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodný rámec pro ustavení interinstitucionální spolupráce v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jako ustavení interinstitucionální skupiny na vysoké úrovni pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a také pro zapojení dalších stran do této oblasti;

35.  doporučuje, aby evropský veřejný ochránce práv každoročně dodával skupině EP na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost údaje týkající se stížností na nesprávný úřední postup související s rovností žen a mužů v Parlamentu, a to při náležitém zohlednění rozhodnutí Evropského Parlamentu o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv;

36.  je přesvědčen, že výměna osvědčených postupů s jinými organizacemi posílí budování kapacit a účinnost praktického začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu; žádá, aby se na všech úrovních organizovaly výměny osvědčených postupů s ostatními institucemi a organizacemi, například s agenturou UN Women, Radou Evropy a orgány a subjekty EU zapojenými do podpory rovnosti mezi pohlavími, jako jsou orgány pro rovnost žen a mužů, sociální partneři a nevládní organizace; podporuje účast na specifických programech pro budování kapacit jiných mezinárodních organizací a vybízí k získání jejich podpory pro realizaci přímo uzpůsobených programů pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

37.  žádá, aby generální ředitelství pro personál sdílelo osvědčené postupy a technickou podporu v oblasti rovnosti žen a mužů a rozmanitosti, například s Kongresem Spojených států a s vnitrostátními subjekty pro rovnost žen a mužů, pokud jde o podporu nedostatečně zastoupených rasových a etnických menšin v krátkodobých postupech přijímání a výběrových řízeních EPSO; žádá, aby byla pozornost věnována stážistům a aby byly rozvíjeny iniciativy a programy, které by podporovaly stáže pro mladé lidi, zejména ženy, z nedostatečně zastoupených rasových a etnických menšin;

38.  zdůrazňuje, že je třeba vést průběžný dialog s vnitrostátními parlamenty s cílem zavést pravidelné výměny názorů, vyměňovat nové techniky a podávat nazpět zprávy o hodnoceních dopadů politik s cílem podporovat sdílený přístup, aby se mohly dále rozvíjet osvědčené postupy při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; doporučuje, aby se pořádala pravidelná meziparlamentní setkání věnovaná začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

39.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bylo na mezinárodní úrovni přijato jako strategie pro dosažení rovnosti žen a mužů. Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů prakticky znamená začleňování tohoto hlediska do přípravy, návrhů, provádění, sledování a hodnocení politik, regulačních opatření a výdajových programů s cílem podpořit rovnost mezi ženami a muži a bojovat proti diskriminaci.

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů má dvojí rozměr: vyžaduje jak začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do obsahu jednotlivých politik, tak i řešení problematiky zastoupení žen a mužů v dané politické oblasti. Oba rozměry – zastoupení žen a mužů a obsah související s otázkou rovnosti žen a mužů – musí být zohledněny ve všech fázích procesu tvorby politik.

Ačkoli číselné údaje jsou důležité, je rovněž relevantní zvážit, jak otázka rovnosti žen a mužů souvisí s obsahem politických opatření, abychom tak mohli lépe pochopit, jak by z těchto opatření mohli ženy a muži těžit. Politika zohledňující rovnost žen a mužů zajišťuje stejné uspokojování potřeb všech občanů, žen i mužů.

Na vládní politiku a právní předpisy se tradičně nahlíželo jako na genderově neutrální nástroje, neboť se předpokládalo, že veřejná politika přináší rovnocenný prospěch veškeré veřejnosti.

Strukturální nerovnosti mezi ženami a muži však zůstávají v naší společnosti stále pevně zakořeněny. Přestože rovnoprávnost žen a mužů je zakotvena v právním řádu, ženy nadále nemají rovný přístup ke zdrojům a prostředkům ani kontrolu nad nimi. Stávající situace proto ukazuje, že obsah politik zohledňující rovnost žen a mužů má pro řádnou strategii pro rovnost žen a mužů zásadní význam.

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v EU

EU uznává rovnost mezi ženami a muži jako základní právo, společnou hodnotu EU a nezbytnou podmínku pro dosažení cílů EU v oblasti růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti.

Od roku 1996 se Komise zavázala k dvojímu přístupu k zajištění rovnosti žen a mužů. Součástí tohoto přístupu je začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik, ale i provádění konkrétních opatření s cílem odstranit či napravovat genderové nerovnosti nebo jim předcházet. Tyto dva přístupy jdou ruku v ruce a nejsou vzájemně nahraditelné.

V rámci Evropského parlamentu je hlavním orgánem odpovídajícím za prosazování rovnosti žen a mužů a začleňování tohoto hlediska do všech politik a legislativních postupů EP Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM).

Na začátku sedmého volebního období byla také zavedena praxe podávání „pozměňovacích návrhů týkajících se začleňování genderového hlediska“, jejímž účelem je začleňovat genderové hledisko do zpráv ostatních výborů. Tento postup je nadále úspěšně používán.

Od roku 2009 funguje síť poslanců odpovědných za zohledňování genderových aspektů ve výborech a další obdobná síť na úrovni zaměstnanců. Členové sítě se pravidelně scházejí a vyměňují si informace o projednávaných záležitostech, které jsou pro ně zajímavé, a vyměňují si osvědčené postupy. V minulém volebním období jmenovaly členy odpovídající za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů také delegace.

Hlavní závěry z dotazníků, které vyplnili členové sítě

Cílem dotazníku byl průzkum činností a politických nástrojů pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v jednotlivých výborech. Dotazník byl adresován všem členům sítě.

Členové sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve svých odpovědích uznali některé fungující postupy, ale poukázali i na problematické otázky týkající se účinnosti stávajícího rámce pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů.

Členové uvedené sítě ve svých odpovědích obecně uváděli, že v jejich konkrétním poli působnosti jsou určité oblasti, v nichž se genderově specifické potřeby zohledňují, například zprávy, pozměňovací návrhy týkající se rovnosti žen a mužů, studie a výměny názorů. Míra zohledňování těchto otázek se výrazně lišila a pohybovala se od žádné činnosti v daném časovém období až po uvedení několika politických oblastí, kde je hledisko rovnosti žen a mužů začleňováno či dokonce pokládáno za standardní prvek. Většina členů označila budoucí témata, kde bude hledisko rovnosti žen a mužů zohledněno v rámci různých činností výborů, jako je vypracovávání zpráv (včetně zpráv o provádění), slyšení, studie, rozpočtový proces a každoroční udělování absolutoria.

Co se týče akčního plánu pro rovnost žen a mužů, krátkodobé a dlouhodobé cíle výboru, velká většina výborů bohužel akční plán nepřijala a ani jej neprojednala. Akční plán pro rovnost žen a mužů dosud projednal jeden výbor a jeden podvýbor a několik málo dalších projednává možnost jeho přijetí.

Několik členů sítě však zdůraznilo, že i bez akčního plánu se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do práce výboru podporuje a dodržuje, a jako příklad uvádějí vyvážené zastoupení mužů a žen, kontakt se zainteresovanými stranami a přijímání pozměňovacích návrhů týkajících se začleňování genderového hlediska (GMAs). Jako kroky na podporu provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů byly uvedeny statistika a školení.

Několik výborů uvedlo, že otázce začleňování hlediska rovnosti žen a mužů se aktivně věnuje několik jejich členů, včetně těch, kteří jsou rovněž členy výboru FEMM, další výbory uvedly, že za tuto záležitost odpovídají pouze členové sítě, a jeden výbor zavedl kontrolní seznam pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Co se týče zaměstnanců, jen několik málo výborů uvedlo, že jejich zaměstnanci byli v souvislosti s tímto tématem proškoleni nebo že se otázce začleňování hlediska rovnosti žen a mužů aktivně věnovali.

Otázka týkající se pravidelného sdílení a rozesílání informací o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů poslancům a zaměstnancům poukázala na skutečnost, že informace často dodávány nejsou. Pokud jde o nástroje pro lepší prosazování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci Evropského parlamentu, všichni členové sítě zdůrazňují, že důležitými nástroji jsou školení, používání údajů rozčleněných podle pohlaví a posuzování dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů. Míra využívání těchto nástrojů jednotlivými výbory se podstatně liší od velmi nízké po vysokou. Posuzování dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů bylo zejména zdůrazněno coby nástroj, který by mohl pomoci zavést a provádět politiky, jež by mohly řešit výzvy, kterým občané EU často čelí v každodenním životě, zejména v souvislosti s potřebami a problémy žen. Tato posuzování dopadů by se mohla stát součástí obecnějšího posuzování dopadu návrhu právního předpisu na základní práva.

Co se týče pozměňovacích návrhů týkajících se začleňování genderového hlediska (GMAs), ty jsou pokládány za dobrý postup, nicméně je třeba přistoupit k určitému zlepšení: tento postup musí být zakomponován do jednacího řádu a je třeba posílit spolupráci mezi výborem FEMM a členem sítě pro gender mainstreaming v dotčeném výboru, a to i ve fázi přípravy pozměňovacích návrhů. Výrok „genderové hledisko bylo začleněno do všech úrovní rozpočtového procesu“ byl ve všech obdržených odpovědích velmi málo ohodnocen.

A konečně co se týče otázky, zda si výbor vyžádal stanovisko nebo podporu jiných výborů nebo orgánů, aby mohl provést z genderového hlediska vyváženější analýzu nebo přijmout genderově vyváženější rozhodnutí, jsou odpovědi týkající se referenčního období obecně negativní.

Struktura a interinstitucionální vztahy

Evropský parlament postupně vybudoval strukturu pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů. Hodnocení práce každého jednotlivého orgánu je kladné, celkový obraz je však roztříštěný a zdá se, že nedostatečná interakce podrývá účinnost systému.

V této souvislosti zpravodajka navrhuje soubor opatření zaměřených na posílení a zvýšení účinnosti a účelnosti stávající struktury pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, včetně zřízení spolehlivé interinstitucionální sítě:

  posílení spolupráce s vnitrostátními parlamenty s cílem zavést pravidelné výměny názorů a pravidelný kontakt, aby se mohly dále rozvíjet osvědčené postupy pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

  stálý vztah se skupinou EP na vysoké úrovni pro rovnost pohlaví a rozmanitost;

  střídavé spolupředsednictví sítě pro gender mainstreaming;

  zavedení strukturované spolupráce s dalšími institucionálními partnery, jako je Komise a institut EIGE;

  vhodný rámec pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, který vypracuje Komise;

  stálý zpravodaj pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby byla zajištěna stálá spolupráce mezi Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví a sítí pro gender mainstreaming;

  posílení vlivu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví na genderové aspekty rozpočtu (genderové rozpočtování).

Navrhovaný integrovaný systém

podávání zpráv

 

 

 

 

 

  školení

 

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

18.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

6

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Rosa Estaràs Ferragut, Arne Gericke, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Sirpa Pietikäinen, Dubravka Šuica, Marc Tarabella, Monika Vana

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mike Hookem

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ

23

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar, Catherine Bearder

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Malin Björk, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elisabeth Köstinger, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Dubravka Šuica

S&D

Maria Arena, Biljana Borzan, Mary Honeyball, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Maria Noichl, Marc Tarabella

VERTS/ALE

Jordi Sebastià, Terry Reintke,

6

-

ECR

Arne Gericke, Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská

EFDD

Hookem Mike

PPE

Marijana Petir, Anna Záborská

1

0

PPE

Šojdrová Michaela

(1)

Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.

(2)

Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.

(3)

Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 1.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.

(5)

Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.

(6)

Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.

(7)

Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 18.

(8)

Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 32.

(9)

Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 11.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.

(11)

SWD(2015)0278.

(12)

„Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti výborů a delegací Evropského parlamentu“, tematická sekce C Evropského parlamentu.

Právní upozornění