Postup : 2015/2094(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0053/2016

Předložené texty :

A8-0053/2016

Rozpravy :

PV 27/04/2016 - 21
CRE 27/04/2016 - 21

Hlasování :

PV 28/04/2016 - 4.67
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0203

ZPRÁVA     
PDF 830kWORD 300k
5.4.2016
PE 569.470v04-00 A8-0053/2016

o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU

(2015/2094(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodajka: Kostadinka Kuneva

Navrhovatelka (*):

Tania González Peñas, Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU

(2015/2094(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na preambuli a články 3 a 6 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 3, 5, 27, 31, 32, 33 a 47 této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, zejména na čl. 4 odst. 1 zakazující otroctví a nevolnictví a na článek 14 zakazující diskriminaci,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Evropskou sociální chartu ze dne 3. května 1996, a zejména na část I a článek 3 části II této charty,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2014 o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020 (COM(2014)0332),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. října 2010 o ženách zaměstnaných za nejistých pracovních podmínek(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. září 2001 o obtěžování na pracovišti(3),

–  s ohledem na zprávu Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) z roku 2013 nazvanou „Ženy, muži a pracovní podmínky v Evropě“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2008 nazvanou „Opatření namířená proti nehlášené práci v Evropské unii“ a z roku 2013 nazvanou „Boj proti nehlášené práci ve 27 členských státech EU a v Norsku: přístupy a opatření od roku 2008“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2007 o podpoře slušné práce pro všechny(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. května 2006 nazvané „Podpora slušné práce pro všechny – Příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (KOM(2006)0249),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2015 nazvanou „Závažné formy vykořisťování pracovních sil: pracovníci pohybující se uvnitř nebo do Evropské unie. Povinnosti států a práva obětí“,

–  s ohledem na zprávu FRA z roku 2011 nazvanou „Ilegální migranti zaměstnaní v cizí domácnosti: výzvy pro Evropskou unii a její členské státy v oblasti základních práv“,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(5),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. října 2014 k tématu Rozvoj služeb pro rodiny za účelem zvýšení míry zaměstnanosti a podpory rovnosti žen a mužů v zaměstnání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 obsahující doporučení Komisi o uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(8),

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2007 nazvanou „Pracovní podmínky v Evropské unii z genderové perspektivy“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2014 nazvanou „Zařízení ústavní péče: pracovní podmínky a kvalita pracovních míst“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o migrantkách bez dokladů v Unii(9),

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin ze dne 18. prosince 1990,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o právním postavení migrujících pracovníků ze dne 24. listopadu 1977,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích ze dne 18. dubna 1961,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 13. prosince 2006,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2011 nazvanou „Iniciativy podniků zaměřené na zaměstnance, kteří pečují o postižené děti či dospělé“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2011 o situaci žen blížících se důchodovému věku(10),

–  s ohledem na společnou zprávu Výboru pro sociální ochranu a Evropské komise ze dne 10. října 2014 nazvanou „Přiměřená sociální ochrana v souvislosti s potřebami dlouhodobé péče ve stárnoucí společnosti“,

–  s ohledem na zprávu nadace Eurofound z roku 2015 nazvanou „Opatření na sladění pracovních a pečovatelských povinností v době demografických změn“,

–  s ohledem na stanovisko specializované sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 26. května 2010 nazvané „Profesionalizace práce v domácnosti“(11),

–  s ohledem na úmluvu č. 189 Mezinárodní organizace práce (MOP) a na doporučení č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti přijaté dne 16. června 2011 Mezinárodní konferencí práce MOP,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce o důstojné práci pro pracovníky v domácnosti z roku 2011 (úmluva č. 189)(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o návrhu úmluvy MOP doplněné o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech(13),

–  s ohledem na zprávy MÚP IV(1) a IV(2) nazvané „Důstojná práce pro pracovníky v cizích domácnostech“, které byly zpracovány pro 99. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2010, a na zprávy IV(1) a IV(2) (publikováno ve dvou svazcích) nazvané „Důstojná práce pro pracovníky v cizích domácnostech“, jež byly zpracovány pro 100. zasedání Mezinárodní konference práce v červnu 2011,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0053/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle úmluvy č. 189 MOP je „pracovníkem v cizí domácnosti“ jakákoli osoba zapojená do domácí práce v rámci zaměstnaneckého vztahu, ať už v jedné nebo více domácnostech, ale osoba, která vykonává domácí práce pouze příležitostně nebo ojediněle a nikoli na zaměstnaneckém základě, pracovníkem v cizí domácnosti není;

B.  vzhledem k tomu, že „péčí“ se rozumí práce vykonávaná ve veřejných nebo soukromých institucích nebo v soukromých domácnostech s cílem zajistit osobní péči o děti, starší osoby, nemocné nebo osoby se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že tuto pečovatelskou činnost mohou vykonávat profesionální pečovatelé, které mohou zaměstnávat veřejné či soukromé subjekty nebo rodiny nebo kteří mohou být osobami samostatně výdělečně činnými, nebo ji rovněž mohou vykonávat neprofesionální pečovatelé, kteří jsou obvykle rodinnými příslušníky;

C.  vzhledem k tomu, že termíny „pracovník v domácnosti“ a „pečovatel“ zahrnují rozmanité skupiny pracovníků, mimo jiné včetně pracovníků žijících v příslušných domácnostech, externích pracovníků, pracovníků zaměstnaných na částečný úvazek v několika domácnostech, rodinných příslušníků, pečovatelů na denní nebo noční služby, osob na hlídání dětí, au pair či zahradníků, jejichž situace a podmínky se mohou výrazně lišit;

D.  vzhledem k tomu, že odvětví práce v domácnosti zaměstnávalo v roce 2010 na celém světě podle údajů MOP více než 52 milionů osob a dalších 7,4 milionu pracovníků v domácnosti mladších 15 let, což představuje 5–9 % všech pracovních míst v průmyslových zemích; vzhledem k tomu, že podle MOP tvoří většinu pracovníků zaměstnaných v tomto odvětví ženy, které v roce 2010 představovaly 83 % celosvětových pracovníků v domácnosti, což v EU znamenalo 2,5 milionu osob, z nichž 88 % byly ženy; vzhledem k tomu, že se toto odvětví tudíž vyznačuje značnou „feminizací“; vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé velkou měrou přispívají k plnění cílů v oblasti rovnosti žen a mužů stanovených ve strategii Evropa 2020, neboť účinně zajišťují infrastrukturu, jež mnoha rodinám v EU umožňuje dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

E.  vzhledem k tomu, že profesionalizace znamená, že pracovníkům určitého odvětví budou zajištěna zaměstnanecká práva a práva v oblasti sociální ochrany, která budou stejná jako práva zaměstnanců se zaměstnaneckou smlouvou, jež se řídí právními předpisy, a to včetně důstojné mzdy, regulované pracovní doby, placené dovolené, zdraví a bezpečnosti při práci, důchodů, mateřské či otcovské dovolené a pracovní neschopnosti, náhrady v případě invalidity, pravidel upravujících propuštění nebo ukončení smlouvy, nápravy v případě porušování práv a přístupu k odborné přípravě; vzhledem k tomu, že odvětví práce v domácnosti a pečovatelství je možné profesionalizovat prostřednictvím kombinace veřejných finančních prostředků (daňové úlevy), sociálních výdajů (rodinné přídavky, podpora pro podniky, vzájemné pojišťovny a zdravotní pojištění, podnikové rady atd.) a soukromých finančních prostředků (platby soukromých jednotlivců za služby);

F.  vzhledem k tomu, že je v obou odvětvích široce rozšířené nezákonné zaměstnávání a vykořisťování;

G  vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a poskytování péče se primárně vyznačují těmito rysy: pracovní nestabilita, zeměpisná mobilita, nahodilost pracovní doby, sezónní charakter práce, směny, nejisté a příležitostné zaměstnávání a převážně nehlášená práce;

H.  vzhledem k tomu, že podle údajů MÚP je 29,9 % pracovníků v domácnosti zcela vyloučeno z vnitrostátních pracovněprávních předpisů a v EU je v členských státech dodnes práce pracovníků v domácnosti a pečovatelů jen velmi zřídka a nerovnoměrně upravena právními předpisy, což má za následek, že pracovníci v domácnosti často nejsou považováni za typické nebo řádně zaměstnané pracovníky, a jejich zaměstnanecká práva a sociální ochrana jsou proto výrazně omezeny(14);

I.  vzhledem k tomu, že pracovníkům v domácnosti a pečovatelům, jež jsou vyloučeni z pracovněprávních předpisů, nemůže být zaručeno bezpečné a zdravé pracovní prostředí a čelí značné diskriminaci, pokud jde o úroveň jejich práv a ochranu, která se na ně vztahuje, v porovnání s obecnými standardy dané země, zejména pokud je práce v domácnosti regulována zvláštními právními předpisy a/nebo kolektivním vyjednáváním namísto všeobecného pracovního práva; vzhledem k tomu, že navíc nemají právo zapojovat se do odborových organizací či kolektivního vyjednávání jiným způsobem, nebo nevědí, jakým způsobem by tak mohli učinit, případně v tomto ohledu čelí značným obtížím, což je činí zvláště zranitelnými, zejména kvůli omezenému sociálnímu zabezpečení (zvláště dávkám v nezaměstnanosti, nemocenské a úrazovému pojištění, jakož i mateřské dovolené, rodičovské dovolené a jiným formám pečovatelské dovolené) a jejich častému vyloučení z ochrany před propuštěním;

J.  vzhledem k tomu, že dodržování a uplatňování stávajících vnitrostátních právních předpisů na ochranu pracovních práv pracovníků v domácnosti a pečovatelů zůstává v některých členských státech stále nevyřešenou otázkou;

K.  vzhledem k tomu, že ve většině členských států je práce v domácnosti vykonávána nehlášeně v rámci neformální ekonomiky, což umožňuje nerovné či nekorektní zacházení s pracovníky nebo jejich obtěžování, neboť jsou „neviditelní“ a izolovaní od ostatních pracovníků s podobnými povinnostmi a úkoly;

L.  vzhledem k tomu, že řádná regulace tohoto odvětví by přispěla k boji s nehlášenou prací;

M.  vzhledem k tomu, že některá podpůrná odvětvová opatření, jako např. snížená daňová sazba pro služby v domácnosti ve Švédsku, daňové úlevy na využití služeb v domácnosti ve Francii nebo obdobná možnost v Belgii, se ukázala jako účinný nástroj ke snižování nehlášené práce, zlepšování pracovních podmínek a poskytnutí standardních pracovních práv pracovníkům v domácnosti a pečovatelům;

N.  vzhledem k tomu, že podle odhadů poskytují většinu péče v EU v současné době neoficiální, neplacení pečovatelé, které samotné lze považovat za zranitelnou skupinu v důsledku rostoucího tlaku na poskytování komplikovanějších a technicky náročnějších forem péče; vzhledem k tomu, že 80 % pečovatelů jsou ženy a že tato situace ovlivňuje zaměstnanost žen, sladění pracovního a soukromého života, rovnost pohlaví a zdravé stárnutí;

O.  vzhledem k tomu, že odvětví práce v domácnosti, v němž jsou zpravidla zaměstnány ženy, je oblastí s příznivými podmínkami pro vykořisťování pracovníků; vzhledem k tomu, že toto vykořisťování znamená vážné porušování základních práv, proti němuž je nutno chránit jak pracovníky bez dokladů, tak státní příslušníky EU; vzhledem k tomu, že pouze čtyři členské státy poskytují stejnou ochranu proti vykořisťování státním příslušníkům EU i pracovníkům bez dokladů z třetích zemí;

P.  vzhledem k tomu, že FRA považuje práci v cizích domácnostech a pečovatelství za jedno z odvětví, jež jsou v EU spojeny s vyšším rizikem závažných forem vykořisťování pracovní síly; vzhledem k tomu, že toto vykořisťování se často projevuje neexistencí formálních smluv nebo smlouvami, které neodpovídají skutečně vykonávaným úkolům, nízkými a nepravidelně vyplácenými mzdami, či často dokonce nevyplácením mezd, velmi dlouhou pracovní dobou, neexistencí nároku na dovolenou a sexuálním, rasovým nebo sexistickým zneužíváním;

Q.  vzhledem k tomu, že po pracovnících v domácnosti je často požadována nadměrně dlouhá pracovní doba a 45 % z nich nemá nárok na týdenní ani na placenou roční dovolenou(15); vzhledem k tomu, že zvláště pracovníci v domácnosti a pečovatelé, kteří u svého zaměstnavatele zároveň žijí, mají povinnosti a úkoly, které jim neumožňují adekvátní a souvislý odpočinek;

R.  vzhledem k tomu, že více než třetina pracovnic v domácnosti nemá nárok na mateřskou dovolenou a související práva a příspěvky(16) a že v některých členských státech nemají pracovníci v domácnostech a pečovatelé nárok na dávky v nezaměstnanosti;

S.  vzhledem k tomu, že mnoho pracovních pozic ve zdravotnickém a pečovatelském odvětví je v některých členských státech stále špatně finančně ohodnoceno, často pro ně nejsou uzavírány formální smlouvy ani zajištěna další základní pracovní práva a jsou málo atraktivní kvůli vysokému riziku fyzického a emocionálního stresu, hrozbě vyhoření a omezeným možnostem profesního rozvoje; vzhledem k tomu, že toto odvětví nabízí jen málo příležitostí odborné přípravy a mezi jeho zaměstnance navíc patří převážně stárnoucí lidé, ženy a migranti;

T.  vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti často pracují ve velmi špatných či nebezpečných podmínkách nebo jim chybí odpovídající průprava k výkonu určitých úkolů, což může vést k pracovním zraněním; vzhledem k tomu, že pro všechny pracovníky v domácnosti a pečovatele bez ohledu na typ zaměstnání, tj. jak pro formálně zaměstnané pracovníky, tak pro pracovníky zaměstnané přímo soukromou domácností, by měla být zajištěna stejná ustanovení upravující zdraví a bezpečnosti při práci;

U.  vzhledem k tomu, že místo, ve kterém tito lidé vykonávají svou práci, zaměstnavatele nezbavuje povinnosti dodržovat určité zdravotní a bezpečnostní požadavky, předcházet rizikům a respektovat soukromí těch, kdo na svém pracovišti zůstávají přes noc;

V.  vzhledem k tomu, že au pair představují skupinu pracovníků v domácnostech, kteří často nejsou považováni za pracovníky v pravém slova smyslu; vzhledem k tomu, že mnoho zpráv uvádí, že tato situace může vyústit ve zneužívání, například tím, že jsou tyto osoby nuceny k nadměrně dlouhé pracovní době; vzhledem k tomu, že pracovníkům au pair musí být poskytnuta stejná ochrana jako ostatním pracovníkům v domácnostech;

W.  vzhledem k tomu, že většina pracovníků v domácnosti a pečovatelů jsou ženy z řad migrantů, jejichž velké procento pobývá v daném státě nelegálně, jsou nezletilé nebo se jedná o příležitostné pracovnice či pracovnice, jejichž práva a kvalifikace nejsou uznávány a jež často nejsou se svými právy obeznámeny, mají omezený přístup k veřejným službám nebo čelí problémům při jejich využívání, mají omezenou znalost místního jazyka a nejsou dostatečně sociálně začleněny;

X.  vzhledem k tomu, že migrující pracovníci, jako jsou pracovníci v domácnosti, mohou být vystaveni vícenásobné diskriminaci a především jim hrozí genderově motivované násilí a diskriminace, neboť často pracují za špatných a nelegálních podmínek; vzhledem k tomu, že je třeba učinit konkrétní kroky s cílem zabránit špatnému zacházení s těmito pracovníky, nekorektnosti jejich výplat, jejich svévolnému propouštění a násilí či sexuálnímu zneužívání, jemuž jsou vystaveni;

Y.  vzhledem k tomu, že migrantům bez dokladů, kteří se rozhodnou vykonávat práci v domácnosti, hrozí zvláštní riziko diskriminace a vykořisťování; vzhledem k tomu, že skutečnost, že jsou bez dokladů, brání těmto lidem v tom, aby se hájili a hledali pomoc, jelikož mají strach, že budou odhaleni a vyhoštěni; vzhledem k tomu, že tuto situaci bezohlední zaměstnavatelé zneužívají;

Z.  vzhledem k tomu, že ženy z řad migrantů pracující bez dokladů jsou vystaveny znepokojivé úrovni diskriminace a nehlásí případy zneužívání, nespravedlivého propuštění, nevyplacení mzdy, násilí, diskriminace, špatného zacházení, nucené práce, nevolnictví nebo zbavení osobní svobody, neboť si nejsou vědomy svých práv, z důvodu jazykových překážek nebo ze strachu, že budou zatčeny, vyhoštěny nebo přijdou o zaměstnání;

AA.  vzhledem k tomu, že migrantky se často rozhodnou či jsou přivedeny na myšlenku hledat si zaměstnání jako pracovnice v domácnosti či pečovatelky, neboť tato pracovní místa jsou považována za dočasná a nevyžadující velké dovednosti;

AB.  vzhledem k tomu, že narůstající poptávka po pomoci v domácnosti a poskytování péče o děti, osoby se zdravotním postižením a seniory vede k rostoucí feminizaci migrace do Evropy;

AC.  vzhledem k tomu, že migrantky jsou často nuceny k nehlášené práci;

AD.  vzhledem k tomu, že agentury třetích stran jsou v některých případech napojeny na obchod se ženami a sítě nucené práce nebo na jinou trestnou činnost, která zahrnuje nezákonný nábor žen a různé formy jejich vykořisťování; vzhledem k tomu, že podle dat Eurostatu jsou zaznamenanými obětmi obchodu s lidmi z 80 % ženy, z nichž 19 % je obětí vykořisťování pracovní síly, včetně pro účely práce v domácnosti;

AE.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost dětské práci, obtěžování a rozsáhlému porušování pracovních práv v odvětví práce v domácnosti, zejména v domácnostech diplomatů ze třetích zemí usazených v členských státech, neboť ve většině takových případů vstupují daní pracovníci v domácnosti do EU na základě jiného pracovního povolení, než je povolení pro migrující pracovníky v domácnosti, a dotčené domácnosti požívají výsady exteritoriality;

AF.  vzhledem k tomu, že integrace migrantů na trhu práce představuje důležitý krok na cestě k sociálnímu a kulturnímu začlenění;

AG.  vzhledem k tomu, že vidíme silnou tendenci ke generačnímu vymezení nestandardních nebo atypických smluv, neboť nejčastěji jsou tyto smlouvy uzavírány s mladými ženami;

AH.  vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a pečovatelství byly sociálně zkoncipovány patriarchálními společnostmi jako genderově typizované činnosti, pro něž je příznačná nízká prestiž a přehlížení, a vzhledem k tomu, že stávající společnosti tuto práci stále nepokládají za hodnotnou; vzhledem k tomu, že i placená domácí a pečovatelská práce není doceněna, dostatečně finančně ohodnocena a regulována a že pracovníci v domácnostech nejsou nijak chráněni navzdory tomu, že svou péčí přispívají k blahobytu milionů domácností;

AI.  vzhledem k tomu, že práce pracovníka v domácnosti nebo pečovatele je často nedostatečně oceňována, a tudíž i zaplacena, což brání úsilí těchto pracovníků získat nezávislost a vydělávat dostatečné prostředky k tomu, aby mohli žít důstojně a uživit rodinu;

AJ.  vzhledem k tomu, že odpovědnost za domácí práce leží mnohem více na ženách než na mužích a není oceněna finančně, ani není uznána její hodnota; vzhledem k tomu, že existuje vzájemný vztah mezi mírou zaměstnanosti žen a jejich rodinnými povinnostmi; vzhledem k tomu, že více než 20 milionů Evropanů (z nichž dvě třetiny tvoří ženy) se věnuje péči o dospělé závislé osoby, což jim znemožňuje vykonávat profesní činnost na plný úvazek, a tak zvyšuje rozdíly v platovém ohodnocení mužů a žen a vede k tomu, že ženám blížícím se věku pro odchod do důchodu hrozí větší riziko chudoby ve stáří;

AK.  vzhledem k tomu, že na většinu úkolů spojených s prací v domácnosti a péčí je nahlíženo jako na „ženskou práci“ a jsou považovány za podřadné, což vede k tomu, že ženy v tomto odvětví pobírají nižší mzdu než ženy vykonávající většinu jiných zaměstnání, nebo i stejný druh zaměstnání, ale v jiném odvětví, a nižší mzdu než muži, kteří pracují jako pracovníci v domácnosti;

AL.  vzhledem k tomu, že navzdory známému trendu vývoje, podle něhož je přibližně 20 % evropské populace starší 65 let a tento procentuální podíl vzroste do roku 2050 podle odhadů na 25 %, zajišťují stále přibližně 80 % péče o starší osoby nebo o osoby se zdravotním postižením, tj. péče poskytované několik dní v týdnu nebo každodenně, neformální pečovatelé nebo pečovatelé z řad rodinných příslušníků a navzdory rostoucímu počtu pečovatelů v EU poskytují tuto neformální péči většinou ženy ve věku 45 až 75 let (obvykle manželky, dcery ve středním věku nebo snachy);

AM.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření zavedená v důsledku krize snížila veřejné investice do pečovatelského odvětví, což mnoho osob, ve většině případů žen, přinutilo zkrátit svou pracovní dobu nebo opustit své zaměstnání a věnovat se domácí péči o závislé osoby, seniory, nemocné nebo děti;

AN.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet starších osob, klesající počet osob v produktivním věku a omezení veřejného rozpočtu mají významný dopad na sociální služby, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost bude mít dopad také na osoby, které musí spojit pracovní povinnosti s pečovatelskými povinnostmi za často problematických okolností;

AO.  vzhledem k tomu, že finanční a sociální krize a úsporná opatření uplatňovaná v EU vážně postihla její občany a obyvatele, prohloubila obavy ze ztráty pracovního místa, chudobu, nezaměstnanost a sociální vyloučení a vedla k omezenému přístupu k veřejným a sociálním službám, či tomuto přístupu zcela zamezila;

AP.  vzhledem k tomu, že stávající modely politik dlouhodobé péče ve většině členských států nevyhovují potřebám naší stárnoucí společnosti a že většina členských států se dosud ve svých politických iniciativách nezabývala demografickými změnami;

AQ.  vzhledem k tomu, že zvyky, obyčeje a podoba rodiny prochází značným vývojem, což vyžaduje více pracovních sil v odvětví práce v domácnosti a nevyhnutelně vede k novým potřebám moderních domácností, pokud jde o péči a pomoc, zvláště v případě žen pracujících mimo domov a rodin s jedním rodičem;

AR.  vzhledem k tomu, že mnoho závislých osob žije také v oblastech postižených nedostatkem veřejných služeb, izolací nebo jinými okolnostmi, které jim ztěžují přístup k profesionálním pečovatelům nebo veřejným či soukromým pečovatelským zařízením, a vzhledem k tomu, že o tyto závislé osoby se mohou starat pouze neprofesionální pečovatelé, kterými jsou velmi často, ovšem ne vždy, rodinní příslušníci;

AS.  vzhledem k tomu, že v několika členských státech stále chybí kvalitní pečovatelské služby, jež by byly dostupné všem bez ohledu na jejich příjmy, což znamená, že služby by měly být dostupné a cenově přijatelné pro všechny uživatele a jejich rodiny;

AT.  vzhledem k tomu, že prodlužování pořadníků na výpomocné a pečovatelské služby zvyšuje závislost na pracovnících v domácnosti a pečovatelích a často odsuzuje ty, kdo jsou na těchto službách závislí, k chudobě a sociálnímu vyloučení;

AU.  vzhledem k tomu, že náležitá ochrana osob se zdravotním postižením, starších osob, nemocných, závislých osob a nezletilých je základní zásadou Unie a že práce v domácnosti a pečovatelství jsou odvětvím, jež je nezbytné k jejímu zachování;

AV.  vzhledem k tomu, že právo na celou řadu služeb poskytovaných v domácím prostředí, rezidenčních služeb a dalších podpůrných komunitních služeb, včetně osobní asistence, je zakotveno v článcích 19 a 26 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

AW.  vzhledem k tomu, že pracovnice v domácnosti a pečovatelky, jejichž služby jsou cenově dostupné, hrají důležitou úlohu z hospodářského i sociálního hlediska, neboť zejména osvobozují jiné ženy, kterým dovolují věnovat se svým kariérám a sociálnímu životu, a umožňují svým zaměstnavatelům, aby lépe sladili svůj pracovní a osobní život a v mnoha případech vůbec byli k dispozici na trhu práce;

AX.  vzhledem k tomu, že služby pro domácnost, zaměstnání v rodinách a domácí péče mají potenciál zlepšit ekonomickou a sociální soudržnost v EU;

AY.  vzhledem k tomu, že toto odvětví má hospodářský význam a zajišťuje pracovní příležitosti pro velkou část pracovní síly, zejména osob s nízkou kvalifikací;

AZ.  vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a pečovatelství jsou odvětvím, které vytváří pracovní místa; vzhledem k tomu, že tato místa musí mít vysokou kvalitu, neboť práce lidí zaměstnaných v tomto odvětví umožňuje mnoha dalším být ekonomicky a společensky aktivní mimo svůj domov;

BA.  vzhledem k tomu, že regulovaná a hlášená práce v domácnosti a péče zlepšuje kvalitu života lidí, kteří ji vykonávají, zajišťuje jim sociální služby a ochranu proti zneužití a diskriminaci, snižuje riziko chudoby, marginalizace, stigmatizace a ztráty prestiže a současně poskytuje zaměstnavatelům lepší záruku kvality služeb a pomáhá zvýšit příjmy fondů sociálního zabezpečení členských států;

BB.  vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé jsou v některých členských státech často zaměstnáváni na základě dvoustranných smluv mezi pracovníkem a hlavou domácnosti či závislou osobou, spíše než s využitím formálních prostředků, jako jsou státní struktury či firmy nebo podniky;

BC.  vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé mají právo na důstojný život, které zohledňuje jejich potřebu rovnováhy mezi dobrou prací, rodinou a osobním životem, a to zejména v případě pracovníků v domácnosti, kteří žijí v rodině svých zaměstnavatelů, a že musí požívat stejných sociálních a zaměstnaneckých práv jako jiní pracovníci;

BD.  vzhledem k tomu, že úmluva č. 189 MOP a doporučení č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti představují historický soubor mezinárodních norem, jejichž cílem je zlepšení pracovních podmínek desítek milionů pracovníků v domácnostech na celém světě; vzhledem k tomu, že většinu pracovníků v domácnosti tvoří ženy a nové normy stanovené v úmluvě MOP č. 189 jsou důležitým krokem na cestě vpřed v oblasti rovnosti žen a mužů v pracovní sféře a zajištění rovnoprávnosti žen a jejich ochrany podle práva; vzhledem ale k tomu, že z 22 států, které tuto úmluvy dosud ratifikovaly, je pouze šest členskými státy EU (Belgie, Finsko, Německo, Irsko, Itálie a Portugalsko);

BE.  vzhledem k tomu, že cílem Úmluvy MOP č. 189 je poskytnout práci v domácnosti právní uznání, rozšířit práva na všechny pracovníky v domácnosti a zabránit porušování předpisů a zneužívání;

BF.  vzhledem k tomu, že 48 států již ratifikovalo Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin (1990) a 18 dalších států ji podepsalo, dosud ji však nepodepsal ani neratifikoval žádný členský stát EU;

BG.  vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé podstatně přispívají k fungování systémů sociální ochrany, ale při jakýchkoli diskusích o reformách v této oblasti je jejich roli často věnována příliš malá pozornost nebo je nepochopena, vůbec se o ní vůbec nemluví nebo je ignorována;

BH.  vzhledem k tomu, že podmínky, za nichž jsou zaměstnáni pracovníci v domácnosti nebo pečovatelé, se v jednotlivých členských státech značně liší, přičemž někde tuto činnost vykonávají migranti bez dokladů v rámci nedostatečně placeného a nenahlášeného zaměstnání bez pracovní smlouvy, a jinde je práce v domácnosti a péče zajišťována v rámci veřejných sociálních služeb nebo soukromých sociálních služeb podniků, agentur, sdružení a družstev nebo na základě přímého zaměstnávání soukromými subjekty;

BI.  vzhledem k tomu, že v EU pracují v odvětví práce v domácnosti, zejména jako pečovatelé, také muži, kteří proto potřebují stejnou míru ochrany a podpory, aby se zabránilo veškerým typům diskriminace na základě pohlaví a zajistily se rovné příležitosti na trhu práce v souladu s články 19 a 153 SFEU;

BJ.  vzhledem k tomu, že většina soukromých zaměstnavatelů pracovníků v domácnosti neví nic o jejich povinnostech a právech;

BK.  vzhledem k tomu, že pracovní inspekce často nezahrnují práci v domácnostech, neboť ve většině členských států není toto odvětví monitorováno;

BL.  vzhledem k tomu, že v případě porušení pracovního práva či zneužívání a vykořisťování mají oběti často obtížný přístup k právním mechanismům; vzhledem k tomu, že hlavní překážky mohou pro migrující pracovníky v domácnostech a pečovatele, kteří jsou v nelegální situaci, představovat obava z deportace, izolace na pracovišti a obtížný přístup k právní pomoci;

BM.  vzhledem k tomu, že situaci mužů pracujících v domácnosti a mužů pečovatelů nelze přehlížet a že je třeba v brzké době vypracovat zprávu o jejich specifických problémech a výzvách, jimž čelí;

BN.  vzhledem k tomu, že současná směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci (směrnice 89/391/EHS) se vztahuje na formálně zaměstnané pracovníky v domácnosti a pečovatele s výjimkou osob zaměstnaných přímo soukromou domácností;

1.  domnívá se, že je zapotřebí, aby v EU byly práce v domácnosti a pečovatelství jednotně uznány za skutečnou práci, jež má skutečnou hodnotu, neboť uznání tohoto profesního odvětví by mohlo omezit nehlášenou práci a stimulovat sociální začleňování; vyzývá proto EU a členské státy, aby pro práci v domácnosti a pečovatelství stanovily jednotné normy;

2.  vyzývá Komisi, aby pro oblast práce v domácnosti a pečovatelství předložila soubor legislativních i nelegislativních politických nástrojů, které by pro obě oblasti stanovily kvalitativní pokyny; domnívá se, že by se tyto návrhy měly zaměřit na:

a)  zavedení obecného rámce pro profesionalizaci práce v domácnosti a pečovatelství, jež by vedla k uznání a standardizaci příslušných povolání, dovedností a karierního postupu, včetně nároků získaných v souladu se specifickými pravidly jednotlivých členských států;

b)  bezodkladný návrh směrnice o pečovatelské dovolené a rámec pro uznání statusu neprofesionálních pečovatelů, který jim zabezpečí odměnu a minimální normy sociálního zabezpečení po dobu, kdy vykonávají pečovatelskou činnost, a podporu v oblasti odborné přípravy a zvláštní opatření, která jim pomohou zlepšit jejich životní a pracovní podmínky;

3.  vítá závazek Komise předložit iniciativu ve věci „nového počátku pro pracující rodiče a pečovatele“;

4.  vyzývá členské státy, aby pro určité druhy práce v domácnosti (péče o staré osoby, děti, postižené) stanovily odbornou kvalifikaci, v jejímž rámci budou vyžadovány konkrétní dovednosti a způsobilost;

5.  domnívá se, že odvětví práce v domácnosti a pečovatelství a jeho profesionalizace mohou generovat pracovní místa a růst, a proto je nutné zajistit spravedlivé odměňování; je toho názoru, že příslušná řešení by měla tvořit součást modelu sociální inovace;

6.  je přesvědčen o tom, že profesionalizace pracovníků v oblasti služeb pro domácnosti zvýší atraktivitu tohoto odvětví a kvalitu poskytovaných služeb a podpoří důstojnou a uznávanou práci;

7.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat profesní uznávání dovedností a kvalifikací pracovníků v domácnosti a pečovatelů v tomto odvětví s cílem poskytovat jim lepší vyhlídky kariérního růstu a také zavádění specifických školení pro osoby pracující se seniory a dětmi s cílem podpořit tvorbu kvalitních pracovních míst, což povede ke kvalitnímu zaměstnávání a lepším pracovním podmínkám, včetně formálních pracovních smluv, přístupu k odborné přípravě a větší společenské prestiži; uznává, že je důležité zaručit validaci a osvědčování získaných dovedností, kvalifikace a zkušeností a podporovat kariérní rozvoj; považuje za klíčové, aby byly pro účely dosažení tohoto cíle zavedeny školící a rekvalifikační kurzy;

8.  vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k zavádění systémů pro profesionalizaci, odbornou přípravu, celoživotní rozvoj dovedností a uznávání kvalifikace pracovnic v domácnosti a pečovatelek, případně včetně gramotnosti, s cílem zlepšit jejich možnosti osobního, profesního a kariérního rozvoje;

9.  žádá členské státy, aby mezitím regulovaly veškeré pracovní vztahy mezi majiteli domácností – pokud jsou v pozici zaměstnavatele – a zaměstnanci/pracovníky, kteří poskytují v domácnosti svého zaměstnavatele služby, za něž pobírají odměnu;

10.  vyzývá členské státy, aby zavedly specifický právní rámec, který umožní zákonné a organizované zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů a stanoví práva a povinnosti dotčených osob s cílem zaručit právní jistotu pro pracovníky v tomto odvětví i jejich potenciální zaměstnavatele; žádá, aby byly řádně zohledněny konkrétní zvláštnosti pracovní smlouvy a skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů jsou soukromé osoby, které nemusí být plně obeznámeny s formálními právními náležitostmi;

11.  vyzývá členské státy, aby přijaly v odvětvích práce v domácnosti a pečovatelství rozhodné kroky, jelikož mohou ekonomice přinést značnou přidanou hodnotu, a to tím, že uznají práci dotčených pracovníků jako plnohodnotné povolání a zaručí pracovníkům v domácnosti a pečovatelům jejich práva a sociální zabezpečení díky pracovněprávním předpisům či kolektivním smlouvám, a to zejména pokud se jedná o mzdu, pracovní dobu, zdraví a bezpečnost při práci, mateřskou dovolenou, důchodová práva a uznávání dovedností, a to při zohlednění specifických rysů tohoto odvětví;

12.  podporuje Úmluvu MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti, doplněnou doporučením č. 201, neboť se v globálním měřítku zabývá potřebami pracovníků, které mají být zajištěny pracovněprávními předpisy, a požaduje pro ně sociální práva, zákaz diskriminace a rovné zacházení;

13.  vyzývá všechny členské státy, aby urychleně ratifikovaly úmluvu č. 189 Mezinárodní organizace práce a aby zajistily, že bude důsledně uplatňována s cílem zajistit soulad s články uvedené úmluvy a doporučením MOP č. 201 z roku 2011; připomíná, že v souladu se stanovami MOP jsou vlády povinny předkládat úmluvy a doporučení svým vnitrostátním zákonodárným sborům s cílem podpořit opatření k provedení těchto nástrojů a že v případě úmluvy je cílem tohoto předkladu také podpořit ratifikaci;

14.  domnívá se, že ratifikace ze strany všech členských států by byla důležitým krokem vpřed v oblasti podpory a ochrany lidských práv a silným politickým signálem namířeným proti všem formám zneužívání, obtěžování a násilí páchaného na všech pracovnících, a zejména na ženách pracujících v domácnosti;

15.  žádá všechny orgány EU, aby změnily veškeré směrnice EU, které jsou v rozporu s úmluvou MOP č. 189;

16.  vyzývá členské státy, aby zařadily pracovníky v domácnosti a pečovatele do všech vnitrostátních pracovněprávních a antidiskriminačních předpisů a předpisů v oblasti zdravotní péče, sociální péče a zabezpečení, a uznaly tak jejich přínos pro hospodářství a společnost; naléhavě proto žádá Komisi, aby zvážila přezkum všech evropských směrnic, které vylučují pracovníky v domácnosti a pečovatele z uplatňování práv, jež požívají ostatní kategorie pracovníků;

17.  vnímá neochotu některých členských států přijímat právní předpisy pro privátní sféru, domnívá se však, že nepřijetí opatření bude nákladné pro celou společnost i pro dotčené pracovníky; zdůrazňuje, že z důvodu očekávaného růstu poptávky po pečovatelích zejména v soukromých domácnostech jsou takové právní předpisy nezbytné za účelem zajištění jejich plné ochrany; vyzývá tudíž členské státy, aby společně se sociálními partnery přijaly opatření s cílem zavést přiměřený a vhodný systém inspekcí odpovídající článku 17 úmluvy MOP č. 189 a přiměřené sankce za porušování předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily a prosazovaly vhodnou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti, např. ochranu matek, a aby přijaly opatření s cílem předcházet nehodám spojeným s prací a riziku pracovních úrazů a chorob; zdůrazňuje, že je třeba, aby pro ty, kteří již pracují v tomto odvětví, byly zlepšeny normy prostřednictvím postupu zaměřeného na systémy odborné přípravy a rekvalifikace; domnívá se, že tato odborná příprava by měla zahrnovat zvládání rizik vyplývajících z úkolů spojených s držením těla a pohyby a z biologických a chemických rizik a používání pomocných technologií;

19.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila výjimku v rámci směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS);

20.  považuje za zásadní vést boj proti nejisté a nehlášené práci, neboť tento jev pracovníky v domácnosti, mimo jiné obzvláště ženy pracovnice z řad migrantů, vážně postihuje a zhoršuje jejich již tak zranitelné postavení; zdůrazňuje, že je důležité tyto praktiky, včetně dětské práce, vymýtit a stíhat; podporuje v této souvislosti řešení nejisté situace pracovníků v domácnosti a pečovatelů do rámce evropské platformy pro boj proti nehlášené práci; připomíná, že nehlášená práce je připravuje o krytí systémem sociálního zabezpečení a má negativní dopady na jejich pracovní podmínky, pokud se jedná o zdraví a bezpečnost; vítá proto evropskou platformu pro boj proti nehlášené práci zaměřenou na předcházení nehlášené práce a odrazování od ní, neboť šedá ekonomika ohrožuje jistotu zaměstnání, snižuje kvalitu poskytované péče a zhoršuje pracovní podmínky mnoha nehlášených pečovatelů, ohrožuje udržitelnost systému sociálního zabezpečení a snižuje daňové příjmy pro státní pokladnu;

21.  vyzývá členské státy, aby investovaly do početnějších a lepších způsobů, jak předcházet nehlášenému zaměstnávání, zjišťovat je a bojovat proti němu, neboť nehlášená práce představuje velkou část zaměstnanosti v odvětví práce v domácnosti a pečovatelství, a aby tak činily obzvláště v případech, v nichž dochází k obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, a v případech, do nichž jsou zapleteny podniky poskytující práci v domácnosti a pečovatelské služby za využití nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti, s cílem chránit pracovníky a podporovat přechod od nehlášené práce k práci řádně hlášené, a to díky posílení ochrany a zavedení lepších, zracionalizovaných mechanismů pracovních kontrol a inspekce práce;

22.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily dostupnost legálních možností pro migraci do EU a aby zavedly cílené programy pro legální migraci; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby členské státy uzavřely dvoustranné dohody s těmi státy, které jsou podle statistik vysílajícími zeměmi pracovníků v domácnosti a pečovatelů, s cílem zlegalizovat tok jejich vysílání a přijímání a napomáhat tak boji proti sítím obchodování s lidmi a sítím v oblasti nucených prací a odrazovat přitom od sociálního dumpingu; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 18. prosince 1999;

23.  připomíná členským státům, že podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 je povinností diplomatických delegací dodržovat zákony hostitelského státu, včetně pracovního práva, a vybízí členské státy, aby tuto úmluvu účinně prosazovaly, a bránily tak beztrestnosti diplomatických domácností v případech zneužívání pracovníků v domácnosti; vyzývá členské státy, aby zvážily, jak zajistit lepší ochranu těm, kteří pracují pro diplomatický sbor nebo v tomto sboru, a poskytly pracovníkům v domácnosti možnost změnit práci;

24.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že víza pro pracovníky v domácnosti a pečovatele umožní zaměstnancům změnit zaměstnavatele, pokud byli vystaveni zneužití, porušování lidských práv, pracovnímu prostředí nesplňujícímu normy nebo jakýmkoli podmínkám, u kterých se má za to, že nesplňují vnitrostátní normy stanovené ve vnitrostátních právních předpisech nebo předpisech EU pro oblast zaměstnání;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě poznatků získaných z minulosti podpořily systémy regularizace jako prostředek, který omezí možnost vykořisťovat a zneužívat pracovníky z řad migrantů v nelegálním postavení; žádá členské státy, aby nehlášeným pracovníkům v domácnosti a pečovatelům, pokud se rozhodnou vystoupit z bludného kruhu práce „načerno“, poskytly podporu a ochranu;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly vyšetřování případů obchodování s lidmi za účelem vykořisťování, a to konkrétně u práce v domácnosti, aby zlepšily mechanismy rozpoznávání a ochrany obětí a aby do procesu odhalování případů obchodování s lidmi a vykořisťování zapojily nevládní organizace, odbory, veřejné orgány a všechny občany;

27.  žádá Komisi a členské státy, aby rozšířily nástroje a mechanismy, které byly zavedeny s cílem řešit problematiku obchodování s lidmi, jako je např. mechanismus předávání osob nebo povolení k dočasnému pobytu, a aby je přezkoumaly s cílem rozšířit jejich působnost na případy závažného vykořisťování pracovníků, které nezahrnují obchodování s lidmi;

28.  vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 17 úmluvy MOP č. 189 zavedly účinné a dostupné mechanismy pro předkládání stížností a prostředky pro zajištění toho, že budou dodržovány vnitrostátní pracovní předpisy určené na ochranu pracovníků v domácnosti; vyzývá dále členské státy, aby připravily a prováděly opatření zaměřená na inspekce práce, prosazování a sankce, a to s řádným ohledem na specifické rysy práce v domácnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy; požaduje, aby v míře slučitelné s vnitrostátními právními předpisy tato opatření specifikovala podmínky, za nichž lze umožnit přístup do domácnosti při řádném respektování soukromí; žádá členské státy, aby – v souladu s vnitrostátními předpisy – zvážily zavedení mechanismů, které by účinně řešily problém zneužívání, jako jsou např. inspekce přímo na pracovišti v případě, že existuje důvodné podezření, že tam dochází k porušování pravidel;

29.  vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečných inspekcí za účelem kontroly a monitorování zaměstnávání pracovnic v domácnosti a pečovatelek ze strany podniků nebo náborových agentur a dohledu nad ním a připomíná, že je třeba zvýšit počet veřejných inspektorů a inspekcí, aby bylo zajištěno dodržování právních předpisů;

30.  naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly nezbytné kroky ke zintenzívnění inspekcí a přišly s inovačními inspekčními metodami, které by respektovaly soukromí, zejména pokud jde o soukromé domy, kam inspektoři nemohou vstoupit bez soudního povolení, a aby odpovídajícím způsobem instruovaly a odborně vzdělávaly inspektory s cílem odstranit špatné zacházení s pracovníky v domácnosti, jejich vykořisťování, včetně vykořisťování finančního, a násilí či sexuální zneužívání, jemuž jsou vystaveni;

31.  vyzývá členské státy, aby konaly kampaně, které zlepší viditelnost a obeznámenost obecné veřejnosti a soukromých subjektů o výhodách regularizované práce v domácnosti a péče s cílem pozvednout prestiž této profese a uznat důležitou práci a příspěvek pracovnic v domácnosti a pečovatelek k fungování společnosti; vyzývá zároveň členské státy, aby zvýšily informovanost o tom, že v soukromých domácnostech dochází k závažnému vykořisťování, a stanovily si za cíl dosáhnout vůči vykořisťování těchto pracovníků nulové tolerance;

32.  vyzývá členské státy, aby zahájily informační kampaně o právech a povinnostech pracovníků v domácnosti a pečovatelů a jejich zaměstnavatelů a informační kampaně o rizicích a dopadu vykořisťování v tomto odvětví a aby prosazovaly uznání práce v domácnosti a péče; navrhuje členským státům, aby vypracovaly programy postupu v této oblasti;

33.  žádá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery zavedly a zdokonalily informační kanály o právech pracovníků v domácnosti a pečovatelů a aby zajistily, že budou tyto informace plně k dispozici všem pracovníkům; doporučuje, aby byly – na základě osvědčeného postupu z členských států – za tímto účelem zavedeny informační místa na regionální a místní úrovni, linky pomoci a webové stránky poskytující podporu a aby byly poskytovány informace v podobě kampaní o právech pracovníků v domácnosti a pečovatelů, a to v každém členském státě v jeho úředním jazyce a v dalších vhodných jazycích; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti, jako jsou např. organizace, které se angažují ve prospěch žen a migrantů, by měly být rovněž schopny poskytovat tyto informace; upozorňuje na skutečnost, že tyto nástroje musí být také koncipovány tak, aby potenciálním zaměstnavatelům, včetně rodin a agentur, zpřístupňovaly osvědčené postupy, relevantní poradenství a podporu, a že by měly být nabízeny vzory pracovních smluv s cílem zajistit, aby zaměstnavatelé řádně dostáli své odpovědnosti;

34.  požaduje, aby byla přijata rozhodná opatření proti podnikům ve všech odvětvích, jejichž obchodní model se opírá o vykořisťování nelegálních pracovníků za účelem minimalizace provozních nákladů, maximalizace zisku a vytlačení legálních podniků z daného sektoru;

35.  vyzývá odborové organizace, aby ke všem pracovníkům v domácnosti a pečovatelům přistupovaly citlivě a používaly metody přizpůsobené charakteristickému pracovnímu prostředí těchto pracovníků a nejistotě jejich pracovních míst;

36.  zdůrazňuje, že odborové organizace mohou hrát významnou úlohu při organizaci těchto pracovníků a při jejich obeznámení s jejich právy a povinnostmi; konstatuje, že takto lze dosáhnout toho, aby pracovníci v domácnosti mohli vystupovat jednohlasně, kolektivně vyjednávat o svých smlouvách a bránit svá práva a zájmy;

37.  vyzývá sociální partnery na evropské a vnitrostátní úrovni a zejména odborové svazy, aby (v souladu s vnitrostátní praxí) zesílili odvětvové kolektivní vyjednávání s cílem dosáhnout v těchto odvětvích faktického pokroku v oblasti důstojných pracovních podmínek a prosazovat je; vyzývá také k řádnému zastoupení profesních organizací, organizací pracujících s pracovníky v domácnosti a pečovateli a jejich jménem a dalších relevantních organizací občanské společnosti a dále k zajištění toho, aby si tyto organizace byly plně vědomy výzvy, již představuje ochrana pracovních práv žen zaměstnaných jakožto pracovnice v domácnosti nebo pečovatelky;

38.  vyjadřuje politování nad tím, že pracovnice v domácnosti a pečovatelky jsou i nadále nedostatečně zastoupeny v odborových svazech v různých členských státech, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit účast těchto žen v odborech;

39.  zdůrazňuje rovněž, že je důležité, aby byli zaměstnavatelé seskupeni do sdružení či jiných forem organizací na vnitrostátní úrovni, neboť se domnívá, že pokud nebudou takové organizace zaměstnavatelů existovat, bude úsilí o legitimizaci práce v domácnosti a pečovatelství, jakož i o zlepšení pracovních podmínek a přitažlivosti tohoto druhu zaměstnání marné;

40.  konstatuje, že základní úlohu při dodržování spravedlivých pracovních norem a práv musí hrát soukromí zaměstnavatelé pracovníků v domácnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily, že zaměstnavatelé i zaměstnanci budou mít k dispozici příslušné informace;

41.  vyzývá Komisi, aby učinila nezbytné kroky s cílem účinněji monitorovat a zdokumentovat zranitelnou pozici a nedoceněnou profesi pracovníků v domácnosti a pečovatelů a předložit návrhy opatření, která by se tímto jevem zabývala;

42.  žádá Komisi a příslušné evropské agentury, aby provedly studii porovnávající různé systémy regulované práce v domácnosti a shromáždily údaje ohledně situace v členských státech; domnívá se, že tyto údaje by měly sloužit k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, jejímž cílem by mělo být především optimalizovat boj proti vykořisťování pracovníků v domácnosti; dále vyzývá Komisi k tomu, aby iniciovala studii o příspěvku pečovatelů a pracovníků v domácnosti k systémům sociální ochrany a hospodářství;

43.  vybízí k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy za účelem zlepšení opatření a dopadů;

44.  domnívá se, že řádných forem zaměstnání pracovníků v domácnosti a pečovatelů by mohlo být dosaženo přijímáním a adaptací osvědčených postupů z některých členských států;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromáždily, analyzovaly a zveřejnily spolehlivé statistické údaje rozdělené na základě věku, pohlaví a státní příslušnosti, aby umožnily informované debaty při hledání nejlepších řešení profesionalizace odvětví práce v domácnosti, a žádá, aby byla nadace EUROFOUND a agentura OSHA pověřeny vypracováním metod umožňujících poskytování ochrany, podávání stížností a posilování povědomí;

46.  vyzývá Komisi, aby zahrnula debaty o situaci v odvětví pracovníků v domácnosti a pečovatelů na program Výboru pro zaměstnanost (EMCO);

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při revidování a předkládání relevantních právních aktů nebo vnitrostátních právních předpisů zajistily, aby byly zohledněny zájmy pracovníků v domácnosti a pečovatelů, přičemž však budou respektovány vnitrostátní pravomoci;

48.  uznává obrovský společenský a hospodářský přínos rodinných příslušníků – pečovatelů a dobrovolníků (neformální péče) a zvyšující se odpovědnost, která je na ně kladena v důsledku omezování poskytovaných služeb nebo v důsledku růstu nákladů na tyto služby;

49.  poznamenává, že v EU došlo k nárůstu počtu lidí žijících v zařízeních dlouhodobé ústavní péče a k dalšímu sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením, což představuje přímé porušení závazků EU podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020;

50.  domnívá se, že je nutno stimulovat rozvoj státem podporované domácí péče, která dá postiženým osobám, zejména osobám s velmi vážným postižením, možnost vybrat si kvalifikované poskytovatele těchto služeb a obrátit se na ně, aniž by opustily svůj vlastní domov;

51.  upozorňuje, že je zapotřebí, aby členské státy poskytnutím odpovídajících financí zajistily širší přístup ke snadno přístupným a cenově dostupným inkluzivním službám péče o dítě, zdravotně postižené osoby a seniory poskytovaným na komunitní úrovni s cílem minimalizovat důvody pro zajišťování těchto služeb na neformální a nejisté bázi a aby zajistily, že práci vykonávané profesionálními pečovateli bude přisuzována vyšší hodnota; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy rozvíjely služby, které podporují rodinné, formální a neformální pečovatele;

52.  vyzývá členské státy, aby podporovaly nábor pracovníků do služeb sociální péče a aby usilovaly o zvýšení přitažlivosti tohoto odvětví jako perspektivní volby profesní dráhy;

53.  naléhavě žádá členské státy, aby investovaly do vytvoření stálých kvalitních míst v odvětví práce v domácnosti a pečovatelství, a to i prostřednictvím fondů EU, jako je Evropský sociální fond (ESF) a program EU pro zaměstnání a sociální inovace (EaSI);

54.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly inovativní řešení a investice do sociálních a pečovatelských služeb, které mají velký potenciál vytvářet pracovní příležitosti, mají zásadní význam pro řešení potřeb naší stárnoucí společnosti a demografických změn obecně a jsou nezbytné pro odvrácení negativních sociálních důsledků této krize;

55.  žádá Komisi, aby podpořila výměnu informací a osvědčených postupů týkajících se sdružení a družstev pracovníků v domácnosti a pečovatelů jakožto součásti modelů sociální ekonomiky EU;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik družstev pracovníků v odvětví péče a služeb pro domácnost a aby přitom zvláštní pozornost věnovaly venkovským oblastem, a to s ohledem na pozitivní dopady, které to bude mít na vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst, zejména v případě pracovníků, pro něž je obtížné se začlenit na trhu práce;

57.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že mladí pracovníci v domácnosti nebudou kvůli práci ukončovat školní docházku;

58.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; rovněž vyzývá členské státy, aby tuto směrnici důsledně uplatňovaly;

59.  žádá členské státy, aby uvažovaly o pobídkách, které by stimulovaly využívání služeb hlášených pracovníků v domácnosti a pečovatelů; vybízí členské státy, aby zavedly jednoduché ohlašovací systémy s cílem odrazovat od nehlášené práce a bojovat proti ní, jak doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku k tématu Rozvoj služeb pro rodiny za účelem zvýšení míry zaměstnanosti a podpory rovnosti žen a mužů v zaměstnání (SOC/508); doporučuje, aby Komise prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy na základě příkladu úspěšných modelů, které měly pozitivní dopad na odvětví ze sociálního a pracovního hlediska, např. systém poukázek na služby zavedený v Belgii, či univerzální šek na použití služeb (CESU) ve Francii;

60.  doporučuje vypracovat v každém členském státě konsensuální smlouvu pro pracovníky v domácnosti a pečovatele, která bude výsledkem sociálního dialogu mezi sociálními pracovníky, zaměstnavateli a pracujícími ženami;

61.  domnívá se, že je užitečné upravit právní předpisy tak, aby vznikla pružná, ale převážně bezpečná smluvní ujednání mezi pracovníky v domácnosti a pečovateli a jejich soukromými zaměstnavateli, s cílem napomoci oběma stranám k tomu, aby využívaly/poskytovaly služby v domácnosti ke svému největšímu prospěchu, zároveň však aby byla zaručena ochrana pracovníků;

62.  doporučuje členským státům, aby jasnou regulaci pro zákonné zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů podpořily takovými pobídkami pro tyto pracovníky a jejich případné zaměstnavatele, aby se rozhodli pro zákonný způsob zaměstnání; dále vyzývá členské státy, aby odstraňovaly právní překážky, které v současnosti brání hlášenému, přímému zaměstnávání pracovníků rodinami;

63.  opakuje výzvu Evropského parlamentu, aby byl v pečovatelském odvětví navázán strukturovaný odvětvový dialog(17);

64.  vyzývá členské státy, aby vytvořily stejné podmínky pro au pair z EU a ze zemí mimo EU tím, že jim budou udělovat povolení k pobytu kombinované s pracovním povolením, v němž bude upřesněna pracovní doba, druh smlouvy a způsob odměňování; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly dohodu Rady Evropy o zaměstnávání au pair; žádá členské státy, aby zlepšily akreditační systém a kontrolní mechanismy, kterými by se mělo dohlížet na agentury zprostředkovávající práci au pair;

65.  připomíná, že je třeba v souladu s Evropskou dohodou o zaměstnávání au pair formálně uznat tuto činnost a posílit v této oblasti inspekce, aby se tato činnost nestávala neformální a levnou náhražkou pracovníků v domácnosti a pečovatelů;

66.  navrhuje, aby Komise případně zvážila, zda je nezbytné a užitečné navrhnout právní akt, který by se v souladu s právy obsaženými v úmluvě č. 189 vztahoval pečovatele a osoby poskytující placené pečovatelské služby dočasně, příležitostně nebo ojediněle, přičemž by se specificky odkazovalo na obzvláště znevýhodněné skupiny;

67.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že v Evropě budou pracovníci v domácnosti a pečovatelé oceněni jako lidé a budou moci dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně toho, že se na ně bude vztahovat směrnice o pracovní době (2003/88/ES), aby mohli využít nezbytných období odpočinku a nebyli nuceni pracovat nepřiměřeně přesčas;

68.  žádá členské státy, aby přijaly opatření pro sladění pracovního a rodinného života, neboť tato opatření budou podporovat ženy v tom, aby zůstávaly v placeném zaměstnaneckém vztahu, a sníží tak pozdější rozdíl mezi výší důchodů žen a mužů;

69.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé budou dostávat příspěvky na důchodové pojištění v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

70.  vyzývá členské státy, ve kterých existuje vnitrostátní minimální mzda, aby zajistily, že všichni pracovníci v domácnosti a pečovatelé budou pobírat minimálně tuto sazbu;

71.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a MOP.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Záležitost lidské důstojnosti

V dopisu svému bratrovi Anton Čechov napsal:

„Domnívám se, že civilizovaní lidé musí splňovat tato kritéria: musí respektovat lidské bytosti jako jednotlivce…“

Problematika pracovníků v domácnosti a pečovatelů je především otázkou lidské – a v tomto konkrétním kontextu – ženské důstojnosti. Ačkoli tato zpráva navrhuje opatření na ochranu žen, a mluvíme-li v ní tedy o pracovnících, máme na mysli ženy pracovnice, je samozřejmé, že navrhovaná opatření by se měla týkat všech pracovníků v těchto oblastech, jelikož důstojnost není výsadou jednoho pohlaví, třebaže k jejímu porušování může častěji a v závažnější míře docházet v případě žen.

Definice

V prvé řadě musíme definovat, co práce v domácnosti a péče znamená. Není totiž možné, abychom při diskusi o tomto tématu neodkazovali na konkrétní místo, kde je obsah tohoto pojmu vymezen.

Ze všech oficiálních institucí, které se pracovními záležitostmi zabývají na vnitrostátní, evropské či mezinárodní úrovni, vypracovala kromě akademiků převládající definici práce a pracovníků v domácnosti pouze Mezinárodní organizace práce. Ta definuje:

– „práci v domácnosti“ jako práci vykonávanou v domácnosti/domácnostech nebo pro domácnost/domácnosti a

– „pracovníka v domácnosti“ jako osobu vykonávající práci v domácnosti v rámci pracovního poměru.

S touto definicí zpravodajka sice souhlasí, nicméně se domnívá, že by se měla přezkoumat tak, aby zahrnovala i „práci na částečný úvazek prováděnou příležitostně nebo občasně“. Tato kategorie pracovníků je rovněž předmětem této zprávy.

Tato zpráva se dále zabývá kategorií „pečovatelů“, pro něž dosud žádná obecně uznaná nebo uplatňovaná definice neexistuje. Různé subjekty, které se touto tématikou zabývají, především výzkumní pracovníci, definují tuto kategorii různě, v závislosti na úhlu, z kterého na dané záležitosti během svého výzkumu nahlížejí. Běžně se za pečovatele považuje člověk, který více či méně soustavně zajišťuje asistenci a služby starším osobám a lidem zdravotně postiženým či nemocným. Problém definovat pečovatele souvisí i s tím, že členské státy posuzují náplň pečovatelské práce různě, což se odráží i v jejich systémech sociálního zabezpečení.

Kdo jsou pracovníci v domácnosti a pečovatelé

V obou širokých kategoriích pracovníků v domácnosti a pečovatelů tvoří převážnou většinu ženy, z nichž většina jsou migrantky.

Zpravidla mají nízké vzdělání a práci potřebují k živobytí nebo k dodatečnému zajištění svých rodin.

Proč potřebujeme pracovníky v domácnosti a pečovatele

V posledních desetiletích pozorujeme v Evropě významné demografické a socio-ekonomické změny.

Naše populace se dožívá vyššího věku a rodí se méně dětí.

Mění se i rodinné modely. Velké domácnosti jsou nahrazovány menšími, což vede ke změnám při rozdělování odpovědnosti.

Ženy jsou zároveň v mnohem větším počtu přítomny na pracovním trhu.

Životní úroveň v Evropě se zvýšila díky vyššímu HDP.

Tyto změny vedou k tomu, že úkoly (jako je úklid, péče o členy rodiny v těžkých situacích, atd.), které dříve tradičně zastávali rodinní příslušníci, především ženy, jsou vykonávány osobami, pro něž je tato činnost povoláním.

Vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení přitom v převážné většině pokrytí těchto potřeb (tedy alespoň do požadované míry) nezajišťují, což je částečně dáno obecným úpadkem sociálního státu.

O co jde především

Členské státy si jsou vědomy potřeby práce v domácnosti a péče, ovšem jejich zajištění přenechávají šedé ekonomice. Jejich prioritou je totiž snižovat veřejné výdaje, a proto využívají rostoucího množství migrantů jako nové pracovní síly připravené pokrýt nedostatek služeb nabízených v této oblasti.

Vzhledem k tomu, že oficiální struktury pro zajištění práce v domácnostech a péče jsou často nedostatečné a poptávka po nich je velká, nabízejí se tyto služby pravidelně neformálně, což vede k několika problémům a na sebe navazujícím komplikacím.

A.  Nezákonnost

Ve většině zemí EU je práce v domácnosti a péče vykonávána nehlášeně, což její poskytovatele odsuzuje k životu „neviditelných“, kteří ve stínovém systému nemají nárok na žádnou sociální ochranu ani základní práva.

Tato situace navíc podporuje neformální ekonomiku, a dále tak roztáčí spirálu snižování udržitelnosti systémů sociálního zabezpečení.

B.  V zóně mimo pracovní právo

Dalším paradoxem práce v domácnostech, zejména je-li poskytována pracovníky a pečovateli, kteří v těchto domácnostech zároveň žijí, je skutečnost, že v mnoha případech jsou tito lidé postaveni mimo pracovní právo v tom smyslu, že vykonávají profesi, která není v rámci vnitrostátních předpisů nijak regulována, a proto nejsou jako pracovníci vůbec uznáni.

Kvůli tomuto hrubému nedostatku nepožívají takových práv, jako je právo na určení mzdy, organizaci pracovní doby, právo na týdenní, roční či mateřskou dovolenou ani na související příspěvky.

Jejich status jim nedává ani záruky bezpečného a zdravého pracovního prostředí. Pracovníci v domácnosti a pečovatelé vykonávají svou činnost často v nebezpečných pracovních podmínkách a nejsou vyškoleni pro výkon zvláštních úkonů, což u nich zvyšuje riziko nehod, aniž by vždy měli přístup k lékařské péči.

C.  Špatné zacházení

Tam, kde neexistuje zabezpečení zajišťované právy pracovníků a sociální ochranou, tam se otvírá prostor pro diskriminaci, špatné zacházení, nebo dokonce pro zneužívání a násilí, přičemž v případě žen se jedná i o naprosto odsouzeníhodné zneužívání sexuální.

Specifická situace migrantů a obchodování s lidmi

Další komplikaci představuje pro mnohé pracovníky v domácnostech a pečovatele skutečnost, že jsou migranty. Často se do Evropy dostávají nezákonným způsobem a svých práv si nejsou vůbec vědomi, v důsledku čehož jsou pak ještě zranitelnější.

Ženám, které přicházejí do Evropy za prací, byl často slibován lepší život. Mnohé z nich si také myslely, že se nechají zaměstnat na omezenou dobu, aby pomohly svým rodinám ze svízelné situace, ale ve skutečnosti musí nakonec pracovat za okolností, na něž nemají žádný vliv, ať už jde o náplň vykonávané práce, nebo podmínky, za nichž své služby poskytují. V některých případech jsou do náboru pracovnic a jejich zmanipulování zapojeny i sítě obchodníků s lidmi a zprostředkovatelů nucené práce.

Tyto ženy jsou pak zcela bezmocné a izolované, a to i kvůli jazykové bariéře, neboť jazykem země, v níž se ocitly, zpravidla nemluví.

D.  Sociální vyloučení, chudoba a mizivé perspektivy

Vzhledem ke své nejisté situaci, bez jakýchkoli pracovních a sociálních práv, se pracovníci v domácnosti a pečovatelé často ocitají v chudobě a na okraji společnosti s pocitem ztraceného života.

Tím, že nemají přístup k systému podpory ani k možnostem osobního růstu (např. ke vzdělání), nemají ani perspektivu lepšího života, což je může i s jejich dětmi zavést do bludného kruhu chudoby.

E.  Psychická zátěž

Dalšími neblahými faktory jsou emocionální zátěž, kterou v některých případech nesou především pracovníci v domácnosti, kteří se potýkají s obtížnými situacemi v souvislosti s klienty, o něž pečují, a také špatný psychický stav, v němž se mohou nacházet kvůli špatným pracovním podmínkám a skutečnosti, že často žijí daleko od svých domovů a rodin.

F.  Bez přístupu k informacím, systému ochrany a pomoci ze strany odborových organizací

Práva velkého množství pracovníků v domácnosti a pečovatelů jsou značně omezená, a pokud se rozhodnou požádat o pomoc, neví, na koho se obrátit.

Ani v zemích, kde existují snahy upravit práci v domácnosti a péči zákony, není snadné se k těmto pracovníkům dostat a informovat je o jejich právech. Odborové organizace tento typ pracovníků do svých sekcí systematicky nezařazují, čili kolektivní vyjednání je v jejich případě prakticky nemožné.

Tito pracovníci se navíc bojí na kohokoli obrátit, protože často jako nehlášení migranti bez zákonného povolení k pobytu či platného pracovního víza neví, jaké důsledky by to pro ně mohlo mít.

G.  Nejčastěji jsou postiženy ženy

Úkony spojené s prací v domácnosti a péčí vykonávají tradičně po mnoho let ženy coby manželky, matky nebo dcery a sestry. Proto není tato činnost dostatečně ceněna, nepovažuje se za skutečnou práci či je vnímána jako práce podřadná. Mzdy v této oblasti proto mohou být nízké a ženám vykonávajícím práci v domácnosti a péči nezajišťovat důstojný život ani uznání, které si zasluhují.

Vzhledem k tomu, že tyto služby poskytují zpravidla ženy, existuje nebezpečí, že se vytvoří dvě kategorie ženské pracovní síly. Je naprosto nezbytné, aby si ženy, které si mohou dovolit služby jiných žen, a také zaměstnavatelé obecně uvědomili, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé jim dávají příležitost k rozvoji profesního a sociálního života, který je nepostradatelný pro osobní rovnováhu každého jedince. Proto by měli těmto lidem pomoci, aby si i oni vybudovali vlastní bezpečný život s ohledem na vlastní potřeby.

Dalším fenoménem je tendence k feminizaci migrace. Ta souvisí s tím, že poptávka po ženách pro tento druh práce je poměrně vysoká, přičemž ženy z řad migrantů jsou často levnější a také na ně lze klást větší nároky.

Jaké jsou možnosti řešení

Má-li se složitý problém špatných podmínek pracovníků v domácnosti a pečovatelů řešit, je třeba přijmout řadu opatření, která se budou týkat různých, ovšem vzájemně propojených oblastí politik. Musí být učiněny legislativní i nelegislativní kroky a přijaty závazky na vnitrostátní i evropské úrovni.

Evropský parlament by měl pro tyto iniciativy připravit půdu vypracováním návrhu legislativní zprávy z vlastního podnětu, v níž by vyzval ke stanovení jednotných pravidel pro práci v domácnosti a péči v EU. Tento návrh by měl zahrnovat konkrétní normy zaměřené na ženy a migranty, což jsou populační kategorie, které práci v domácnostech a péči nejčastěji vykonávají.

Evropská komise by měla:

– učinit kroky v návaznosti na výše uvedený legislativní podnět;

– naléhavě vyzvat členské státy, aby učinily kroky nutné k ustanovení práce v domácnosti a péče jakožto skutečného a svébytného povolání, a umožnit tak standardizaci a uznání příslušných profesí a dovedností;

– vypracovat ve spolupráci s příslušnými evropskými agenturami studii porovnávající různé systémy regulované práce v domácnosti a shromáždit údaje ohledně situace v členských státech;

– přispět k přijetí a adaptaci osvědčených postupů z některých regionů či členských států;

– přijmout opatření nutná ke zřízení observatoře EU pro záležitosti práce v domácnosti a péče za účelem účinnějšího monitorování a zdokumentování těchto málo ceněných profesí a navrhnout opatření na řešení špatných pracovních podmínek v těchto oblastech;

– urychleně přistoupit k reformě a přijetí právních předpisů EU týkajících se politik v oblasti migrace s cílem umožnit regularizovat situaci přistěhovalců;

Členské státy by měly:

– začlenit záležitosti pracovníků v domácnosti a pečovatelů po té, co bude jejich profese oficiálně uznána, do ustanovení všech vnitrostátních pracovněprávních a antidiskriminačních předpisů;

– bezodkladně ratifikovat a provést Úmluvu MOP č. 189 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti, která představuje nástroj pro řešení jejich potřeb v globálním měřítku;

– účinně prosazovat dodržování stávajících pravidel;

– nepenalizovat nehlášené pracovníky v domácnosti a pečovatele, pokud se rozhodnou vystoupit z bludného kruhu práce „načerno“, ale naopak je podpořit a poskytnout jim ochranu;

– bezodkladně uplatnit pokyny směrnice 2006/54/ES o rovných příležitostech a rovném zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání;

– vyvíjet potřebné úsilí k nalezení inovativních způsobů kontrol zaměřených na eliminaci špatného zacházení s pracovníky v domácnostech a násilí, či dokonce sexuálního zneužívání, a finančního vykořisťování, které je na nich pácháno;

– sestavit programy s cílem informovat pracovníky a lépe je obeznámit s důsledky práce za nejistých podmínek; a zřídit pro pracovníky informační střediska a linky pomoci, aby se mohli snadno dostat k informacím o svých právech;

– řešit problém nehlášené práce, neboť tento jev vážným způsobem postihuje právě pracovníky v domácnosti a ženy migrantky především; jako základní nástroj by se pro tyto účely měla použít právě zřizovaná evropská platforma pro posílení spolupráce při předcházení nehlášené práci a odrazování od ní;

– pořádat rozsáhlé informační kampaně, které by zaměstnavatele a veřejnost obeznámily s výhodami plynoucími z dodržování spravedlivých pracovních norem a práv a s odpovědností, které v této souvislosti sami nesou;

– přispívat k seskupování zaměstnavatelů do sdružení či jiných typů organizací, jelikož soukromí zaměstnavatelé hrají při uzákonění práce v domácnosti a péče a při zlepšování pracovních podmínek jejich poskytovatelů klíčovou roli; zaměstnavatelé pracovníků v domácnostech a pečovatelů jsou přece nakonec sami zaměstnanci v jiných odvětvích, a proto jsou dokonale schopni pochopit nárok na dodržování pracovních práv a ochrany;

– vypracovat pobídky pro zaměstnavatele, jako např. příspěvky a daňové úlevy pro ty, kteří je potřebují, s cílem stimulovat využívání služeb hlášených pracovníků v domácnosti a pečovatelů;

– prosazovat dodržování zjednodušených administrativních postupů pro zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů, aby se usnadnilo navazování zákonných pracovních poměrů;

– zajišťovat širší přístup ke snadno přístupným a cenově dostupným kvalitním službám péče o dítě, zdravotně postižené osoby a seniory, aby se minimalizovaly důvody pro zajišťování těchto služeb na neformální bázi a mimo sociální systém;

– začlenit pracovníky v domácnosti a pečovatele do vzdělávacích systémů a zajistit, aby mladí pracovníci v domácnosti neukončovali svou školní docházku kvůli práci;

Kriticky důležitou úlohu by mohly sehrát i odborové organizace, pokud budou k záležitostem pracovníků v domácnosti a pečovatelů přistupovat vhodnými způsoby, které zohlední specifický charakter pracovního prostředí těchto osob; mohly by pokusit tyto pracovníky zorganizovat a informovat je o jejich právech a povinnostech, dopomoci jim k tomu, aby vystupovali jednotně a měli možnost ke kolektivnímu vyjednávání, a poskytnout jim právní podporu.

Práce v domácnosti a péče by přeci měla být svobodnou profesní volbou, která přiměřeně a v souladu s lidskou důstojností zajišťuje zaměstnancům v této oblasti práva, ochranu, důstojné životní podmínky a perspektivu osobního rozvoje.

7.12.2015

STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci(*)

pro Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

o pracovnicích a pečovatelkách v domácnosti v EU

(2015/2094(INI))

Navrhovatelka: Tania González Peñas(*)

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o návrhu úmluvy MOP doplněné o doporučení týkající se pracovníků v cizích domácnostech,

–  s ohledem na úmluvu č. 189 MOP a doporučení č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizích domácnostech přijaté dne 16. června 2011 Mezinárodní konferencí práce MOP,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961,

A.  vzhledem k tomu, že navzdory přidané hodnotě, kterou přináší společnosti a hospodářství, a potenciálu, který má, zůstává práce v domácnosti z peněžního hlediska prací podhodnocenou, často neformální, nelegální a vnímanou jako něco jiného než řádné zaměstnání;

B.  vzhledem k tomu, že úmluva č. 189 MOP a doporučení č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizích domácnostech představují historický soubor mezinárodních norem, jejichž cílem je zlepšení pracovních podmínek desítek milionů pracovníků v cizích domácnostech na celém světě; vzhledem k tomu, že většinu pracovníků v domácnosti tvoří ženy a nové normy stanovené v úmluvě MOP č. 189 jsou důležitým krokem na cestě vpřed v oblasti rovnosti žen a mužů v pracovní sféře a zajištění rovnoprávnosti žen a jejich ochrany podle práva; vzhledem k tomu, že však úmluvu č. 189 MOP dosud ratifikovalo 22 států, z nichž pouze 6 představují členské státy EU;

C.  vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a péče o jiné osoby v EU je v členských státech dodnes velmi zřídka a nerovnoměrně regulována a ačkoli jde z důvodu demografické změny v Evropě o rostoucí sektor, o jeho skutečné velikosti v hospodářství je známo velmi málo a spolehlivé statistické údaje o této oblasti chybí;

D.  vzhledem k tomu, že podmínky, za nichž jsou zaměstnány osoby pracující v domácnosti nebo pečující o jiné osoby, se v jednotlivých členských státech značně liší a sahají od pracovníků-migrantů v nedostatečně placeném, nenahlášeném a nelegálním zaměstnání bez pracovní smlouvy až po zajištění práce v domácnosti a péče o jiné osoby v rámci veřejné sociální služby nebo soukromé sociální služby poskytované podniky, agenturami, sdruženími a družstvy nebo na základě přímého zaměstnávání soukromými subjekty;

E.  vzhledem k tomu, že sektor práce v domácnosti v roce 2010 zaměstnával na celém světě podle údajů MOP více než 52 milionů osob a dalších 7,4 milionu pracovníků v domácnosti mladších 15 let; vzhledem k tomu, že podle MOP představovaly v roce 2010 ženy 83 % celosvětové pracovní síly zaměstnané v domácnosti a že se z velké části jednalo o nehlášenou práci; vzhledem k tomu, že podle MOP se v EU nachází přibližně 2,5 milionu pracovníků v cizích domácnostech; vzhledem k tomu, že 88 % z nich tvoří ženy; vzhledem k tomu, že tento sektor se tedy vyznačuje značnou „feminizací“; vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a péče o jiné osoby velkou měrou přispívají k dosahování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů stanoveným ve strategii Evropa 2020, neboť účinně zajišťují infrastrukturu k dosažení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v mnoha rodinách v EU; vzhledem k tomu, že je pravděpodobné, že s ohledem na vysoký podíl nehlášené práce v domácnosti na celosvětové a unijní úrovni je pravděpodobné, že se jedná o podhodnocená čísla; vzhledem k tomu, že v Evropě představuje šedá ekonomika více než 15 % HDP, což představuje ztrátu ve výši více než 2 000 miliard EUR;

F.  vzhledem k tomu, že ženy pracující v domácnosti a pečující o jiné osoby jsou rostoucí kategorií pracovníků a představují v průměru přibližně 1 % celkové zaměstnanosti;

G.  vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti jsou vystaveni značné diskriminaci, pokud jde o úroveň jejich práv a ochranu, která se na ně vztahuje, v porovnání s obecnými standardy dané země, zejména pokud je práce v domácnosti regulována zvláštními právními předpisy a/nebo kolektivním vyjednáváním namísto všeobecného pracovního práva; vzhledem k tomu, že nejvýznamnější druhy diskriminace se týkají omezeného krytí pracovníků v cizí domácnosti systémem sociálního zabezpečení (zejména dávkami v nezaměstnanosti, dávkami nemocenského pojištění a úrazového pojištění a mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou a dalšími dovolenými z péče) a jejich častým vyloučením z ochrany před propuštěním;

H.  vzhledem k tomu, že práce v cizí domácnosti a poskytování péče se primárně vyznačují těmito rysy: pracovní nestabilita, zeměpisná mobilita, nahodilost pracovní doby, sezónní charakter, směny, nejisté zaměstnávání a jeho dočasnost a převážně nehlášenost;

I.  vzhledem k tomu, že v tomto sektoru se vyskytuje mnoho nehlášených pracovníků, nezletilých, migrantů, osob zaměstnaných bez pracovní smlouvy nebo sociálního zabezpečení, v dočasném pracovním poměru nebo bez uznaných práv a kvalifikace;

J.  vzhledem k tomu, že podle úmluvy č. 189 MOP je pracovníkem v cizí domácnosti jakákoli osoba zapojená do domácí práce v rámci zaměstnaneckého vztahu, ať už v jedné nebo více domácnostech, ale osoba, která vykonává domácí práce pouze příležitostně nebo ojediněle a nikoli na zaměstnaneckém základě, pracovníkem v cizí domácnosti není;

K.  vzhledem k tomu, že „péčí“ se rozumí práce prováděná ve veřejných nebo soukromých institucích nebo v soukromých domácnostech s cílem zajistit osobní péči pro seniory, nemocné nebo osoby se zdravotním postižením, a vzhledem k tomu, že tuto pečovatelskou činnost mohou vykonávat profesionální pečovatelé, které mohou zaměstnávat veřejné či soukromé subjekty nebo rodiny nebo mohou být osobami samostatně výdělečně činnými, nebo ji rovněž mohou vykonávat neprofesionální pečovatelé, kteří jsou obvykle rodinnými příslušníky;

L.  vzhledem k tomu, že v sektoru práce v domácnosti a zejména péče o jiné osoby v EU pracují také muži, kteří proto potřebují stejnou míru ochrany a podpory, aby se zabránilo veškerým typům diskriminace na základě pohlaví a zajistily se rovné příležitosti na trhu práce v souladu s články 19 a 153 SFEU;

M.  vzhledem k tomu, že situaci mužů pracujících v domácnosti a pečujících o jiné osoby nelze přehlížet a že je třeba v brzké době vypracovat zprávu o jejich specifických problémech a výzvách, jimž čelí;

N.  vzhledem k tomu, že poptávku po pracovnících v domácnosti ovlivňují dvě hlavní demografické tendence, a to konkrétně stárnutí evropské populace a zvýšená účast žen na trhu práce;

O.  vzhledem k tomu, že ženy a muži zaměstnaní jako pracovníci v domácnosti nebo pečovatelé o jiné osoby hrají důležitou úlohu z hospodářského i sociálního hlediska, neboť svým zaměstnavatelům umožňují lépe sladit pracovní a osobní život, čímž a mnoha lidem také umožňují být k dispozici na trhu práce;

P.  vzhledem k tomu, že rostoucí počet starších osob, klesající počet osob v produktivním věku a omezení veřejného rozpočtu mají významný dopad na sociální služby, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost bude mít dopad také na osoby, které musí spojit pracovní povinnosti s povinnostmi pečovatelskými, a to za často náročných okolností;

Q.  vzhledem k tomu, že má-li v životech osob pracujících v domácnosti dojít ke skutečné změně, musí být usnadněna změna ve společnosti a postojích, což představuje složitý a dlouhý proces;

R.  vzhledem k tomu, že závislé osoby žijí také v oblastech postižených nedostatkem veřejných zdrojů, izolací nebo dalšími okolnostmi, které ztěžují přístup k profesionálním pečovatelům nebo veřejným či soukromým pečovatelským institucím, a vzhledem k tomu, že o tyto závislé osoby se mohou starat pouze neprofesionální pečovatelé, kterými jsou velmi často (ale ne vždy) rodinní příslušníci;

S.  vzhledem k tomu, že profesionalizace znamená, že pracovníkům určitého sektoru budou zajištěna zaměstnanecká práva a práva v oblasti sociální ochrany, která budou stejná jako práva zaměstnanců se zaměstnaneckou smlouvou, která se řídí právními předpisy, a to včetně důstojné mzdy, regulované pracovní doby, placené dovolené, zdraví a bezpečnosti při práci, důchodu, mateřské či otcovské dovolené a pracovní neschopnosti, náhrady v případě invalidity, pravidel upravujících propuštění nebo ukončení smlouvy, nápravy v případě porušování práv a přístupu k odborné přípravě; vzhledem k tomu, že sektor práce v domácnosti a péče o jiné osoby je možné profesionalizovat prostřednictvím kombinace veřejných finančních prostředků (daňové úlevy), sociálních výdajů (rodinné přídavky, podpora pro podniky, vzájemné pojišťovny a zdravotní pojištění, podnikové rady atd.) a soukromých finančních prostředků (platby soukromých jednotlivců za služby);

T.  vzhledem k tomu, že pracovníci v domácnosti a pečovatelé často čelí obtížím při vstupu na běžný trh práce kvůli správním překážkám, neznalosti jazyka, dlouhodobé tradici nehlášené práce v sektoru práce v domácnosti v některých zemích, náročnosti dosahování rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a dalším překážkám;

U.  vzhledem k tomu, že nezákonné zaměstnávání a vykořisťování jsou široce rozšířené v obou sektorech;

V.  vzhledem k tomu, že je třeba věnovat pozornost dětské práci, obtěžování a rozsáhlému porušování pracovních práv v sektoru práce v domácnosti, zejména v domácnostech diplomatů ze třetích zemí usazených v členských státech EU, kde pracující v domácnosti ve většině případů vstoupí do EU na základě jiného pracovního povolení než jako přistěhovalci pracující v domácnosti a kde domácnosti požívají zásady exteritoriality;

W.  vzhledem k tomu, že poskytování péče je formální i neformální a politika musí tento duální přístup řešit;

X.  vzhledem k tomu, že ženy z řad migrantů pracující v nehlášeném zaměstnání jsou vystaveny znepokojivé úrovni diskriminace a nehlásí případy zneužívání, nespravedlivého propuštění, nevyplacení mzdy, násilí, diskriminace, špatného zacházení, nucené práce, nevolnictví nebo zbavení osobní svobody, neboť si nejsou vědomy svých práv, z důvodu jazykových překážek nebo ze strachu, že budou zatčeny, vyhoštěny nebo přijdou o zaměstnání;

Y.  vzhledem k tomu, že současná směrnice o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci (směrnice 89/391/EHS) se vztahuje na formálně zaměstnané pracovníky v domácnosti a pečovatele, s výjimkou osob zaměstnaných přímo soukromou domácností;

Z.  vzhledem k tomu, že práce v domácnosti a poskytování péče představují odvětví, které vytváří pracovní místa; vzhledem k tomu, že tato místa musí být kvalitní, neboť práce lidí zaměstnaných v tomto sektoru umožňuje mnoha lidem být ekonomicky a společensky aktivní mimo svůj domov;

AA.  vzhledem ke vztahu, který existuje mezi zaměstnavatelem a zaměstnankyní v domácím prostředí je specifické povahy, protože tato zaměstnankyně často pracuje a někdy také žije v domově zaměstnavatele; vzhledem k tomu, že je třeba dodržovat právo na ochranu před obtěžováním a před zvýšeným rizikem zneužívání;

AB.  s ohledem na hospodářský význam sektoru, který zajišťuje pracovní příležitosti pro velký podíl pracovní síly, zejména osoby s nízkou kvalifikací;

AC.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že práce a služby poskytované rodinám představují 4,9 % (celkem 10,7 milionu) evropských pracovních míst, což dokládá význam tohoto typu služeb pro hospodářství;

AD.  s ohledem na sociální problémy, jako je stárnutí populace nebo sociální vyloučení a potřeba usnadnit sladění pracovního a rodinného života;

AE.  vzhledem k tomu, že činnost pracovníků v domácnosti a pečovatelů výrazně usnadňuje život starším lidem, rodičům, včetně svobodných matek a otců, a dětem, a že proto zasluhují vysokou úroveň společenského uznání; vzhledem k tomu, že stejně tak je nedocenitelný i obrovský závazek k poskytování péče ze strany dobrovolníků a rodinných příslušníků;

AF.  vzhledem k tomu, že domácnosti v celé Evropě, zejména rodiny s dětmi a velké rodiny, mají prospěch z úlevy, kterou jim zajišťují poskytovatelé profesionálních služeb pro domácnost;

AG.  vzhledem k tomu, že služby pro domácnost, zaměstnání v rodinách a domácí péče mají potenciál zlepšit ekonomickou a sociální soudržnost v EU;

AH.  vzhledem k tomu, že v posledních letech mezi ženami pracujícími v domácnosti vzrostl podíl žen z řad migrantů;

AI.  vzhledem k tomu, že dodržování a uplatňování stávajících vnitrostátních právních předpisů na ochranu pracovních práv žen pracujících v domácnosti a pečujících o jiné osoby zůstává v některých členských státech stále nevyřešenou otázkou;

AJ.  vzhledem k tomu, že přiměřená regulace tohoto sektoru by přispěla k boji s nehlášenou prací;

AK.  vzhledem k tomu, že regulovaná a hlášená práce v domácnosti a péče o jiné osoby zlepšuje kvalitu života lidí, kteří ji vykonávají, poskytuje jim sociální zabezpečení a ochranu proti zneužití a diskriminaci, snižuje riziko chudoby, marginalizace, stigmatizace a ztráty prestiže a současně poskytuje zaměstnavatelům lepší záruku kvality služeb a pomáhá zvýšit příjmy členských států do jejich fondů sociálního zabezpečení;

AL.  vzhledem k tomu, že náležitá ochrana osob se zdravotním postižením, seniorů, nemocných, závislých osob a nezletilých je základní zásadou Unie a že práce v domácnosti a péče o jiné osoby jsou zásadním sektorem pro zaručení toho, aby byla tato ochrana zachována;

AM.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření zavedená v důsledku krize snížila veřejné investice do sektoru péče, což mnoho osob, ve většině případů žen, přinutilo zkrátit svou pracovní dobu nebo opustit své zaměstnání a věnovat se domácí péči o závislé osoby, seniory, nemocné nebo děti;

AN.  vzhledem k tomu, že zvláštní povaha místa, ve kterém tito lidé vykonávají svou práci, zaměstnavatele nezbavuje povinnosti dodržovat určité zdravotní a bezpečnostní povinnosti, předcházet rizikům a respektovat soukromí těch, kteří přenocují v jeho domově;

1.  vyzývá všechny členské státy, aby urychleně ratifikovaly úmluvu č. 189 Mezinárodní organizace práce a aby zajistily, že bude důsledně uplatňována s cílem zajistit soulad s články uvedené úmluvy a doporučením MOP č. 201 o důstojné práci pro pracovníky v cizí domácnosti z roku 2011; připomíná, že v souladu se stanovami MOP jsou vlády povinny předkládat úmluvy a doporučení svým vnitrostátním zákonodárným sborům s cílem podpořit opatření k provedení těchto nástrojů a že v případě úmluvy je cílem tohoto předložení také podpořit ratifikaci;

2.  domnívá se, že ratifikace ze strany všech členských států by byla důležitým krokem vpřed v oblasti podpory a ochrany lidských práv a silným politickým signálem namířeným proti všem formám zneužívání, obtěžování a násilí páchaného na všech pracovnících, a zejména na ženách pracujících v domácnosti;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby při revidování a předkládání relevantních právních aktů nebo vnitrostátních právních předpisů zajistily, aby byly zohledněny zájmy pracovníků v domácnosti a pečovatelů, přičemž však budou dodrženy pravomoci spadající do působnosti států;

4.  vyzývá Komisi, aby i nadále usilovala o přijetí směrnice o dovolené pro pečovatele, jak o to žádal Parlament, a vítá závazek Komise předložit iniciativu ve věci „nového počátku pro pracující rodiče a pečovatele“;

5.  vyzývá členské státy, aby ve svém vnitrostátním právu zavedly specifický právní rámec, který stanoví práva a povinnosti dotčených osob a umožní zákonné a organizované zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů, s cílem zaručit právní jistotu pro pracovníky v tomto sektoru i jejich potenciální zaměstnavatele; požaduje, aby byly řádně zohledněny konkrétní zvláštnosti pracovní smlouvy a skutečnost, že mnoho zaměstnavatelů jsou soukromé osoby, které nemusí být plně obeznámeny s formálními právními náležitostmi;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly vznik družstev pracovníků v sektoru péče a služeb pro domácnosti a zvláštní pozornost při tom věnovaly venkovským oblastem, a to s ohledem na pozitivní dopady, které to bude mít na vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst, zejména v případě pracovníků, pro něž je obtížné se začlenit na trhu práce;

7.  vyzývá členské státy, aby v souladu s článkem 17 úmluvy MOP č. 189 zavedly účinné a dostupné mechanismy pro předkládání stížností a prostředky pro zajištění toho, že budou dodržovány vnitrostátní pracovní předpisy určené na ochranu pracovníků v domácnosti; vyzývá dále členské státy, aby připravily a prováděly opatření zaměřená na inspekce práce, prosazování a sankce, a to s řádným ohledem na specifické rysy práce v domácnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy; požaduje, aby v míře slučitelné s vnitrostátními právními předpisy tato opatření specifikovala podmínky, za nichž lze umožnit přístup do domácnosti při řádném respektování soukromí; žádá členské státy, aby – v souladu s vnitrostátními předpisy – zvážily zavedení mechanismů, které by účinně řešily problém zneužívání, jako jsou např. inspekce přímo v domácnosti v případě, že existuje důvodné podezření, že tam dochází k porušování pravidel;

8.  uznává neochotu některých členských států přijímat právní předpisy pro privátní sféru, domnívá se však, že nepřijetí opatření bude nákladné pro celou společnost i pro dotčené pracovníky; zdůrazňuje, že z důvodu očekávaného růstu poptávky po pečovatelích zejména v domácí sféře jsou takové právní předpisy nezbytné za účelem zajištění jejich plné ochrany; vyzývá tudíž členské státy, aby společně se sociálními partnery přijaly opatření s cílem zavést přiměřený a vhodný systém inspekcí odpovídající článku 17 úmluvy MOP č. 189 a přiměřené sankce za porušování předpisů v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví;

9.  připomíná členským státům, že je důležité účinně bojovat proti nehlášené práci, která se často týká pracovníků v domácnosti a pečovatelů; připomíná, že nehlášená práce je připravuje o krytí systémem sociálního zabezpečení a má negativní dopady na jejich pracovní podmínky, pokud se jedná o zdraví a bezpečnost; vítá evropskou platformu pro boj proti nehlášené práci zaměřenou na předcházení nehlášené práce a odrazování od ní, neboť šedá ekonomika ohrožuje jistotu zaměstnání, snižuje kvalitu poskytované péče a zhoršuje pracovní podmínky mnoha nehlášených pečovatelů, ohrožuje udržitelnost systému sociálního zabezpečení a snižuje daňové příjmy pro státní pokladnu;

10.  vyzývá členské státy, aby investovaly do početnějších a lepších způsobů, jak předcházet nehlášenému zaměstnávání, zjišťovat je a bojovat proti němu, neboť nehlášená práce představuje velkou část zaměstnanosti v sektoru domácí práce a péče, a aby tak činily obzvláště v případech, v nichž dochází k obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, a v případech, do nichž jsou zapleteny podniky poskytující práci v domácnosti a pečovatelské služby za využití nehlášené práce a falešné samostatné výdělečné činnosti, s cílem chránit pracovníky a podporovat přechod od nehlášené práce k práci řádně hlášené, a to díky posílení ochrany a zavedení lepších, zracionalizovaných mechanismů pracovních kontrol a inspekce práce;

11.  doporučuje členským státům, aby jasnou regulaci pro zákonné zaměstnávání pracovníků v domácnosti a pečovatelů podpořily pobídkami pro tyto pracovníky a jejich potenciální zaměstnavatele, tak aby se rozhodli pro zákonný způsob zaměstnání; vybízí členské státy, aby zavedly daňové podpory a jednoduché systémy daňových přiznání ve prospěch rodin, které zaměstnávají pracovníky v domácnosti a pečovatele, s cílem odrazovat od nezákonné práce a bojovat proti ní, jak doporučuje Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku na téma rozvoje služeb pro rodiny za účelem zvýšení míry zaměstnanosti a podpory rovnosti žen a mužů v zaměstnání (SOC/508); doporučuje, aby Komise prosazovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy na základě příkladu úspěšných modelů, které měly pozitivní dopad na sektor ze sociálního a pracovního hlediska, např. systém poukázek na služby zavedený v Belgii, či univerzální šek na použití služeb (CESU) ve Francii; vítá komplexní sociální dopady takovéto profesionalizace, obzvláště ve venkovských oblastech;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily a prosazovaly vhodnou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti, např. ochranu matek, a aby přijaly opatření s cílem předcházet nehodám spojeným s prací a riziku pracovních úrazů a chorob; zdůrazňuje, že je třeba, aby pro ty, kteří již pracují v tomto sektoru, byly zlepšeny normy prostřednictvím postupu zaměřeného na systémy odborné přípravy a rekvalifikace; domnívá se, že tato odborná příprava by měla zahrnovat zvládání rizik vyplývajících z úkolů spojených s držením těla a pohyby a z biologických a chemických rizik a používání pomocných technologií;

13.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila výjimku v rámci směrnice o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS);

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby shromáždily, analyzovaly a zveřejnily spolehlivé statistické údaje rozdělené na základě věku, pohlaví a státní příslušnosti, aby umožnily informované debaty při hledání nejlepších řešení profesionalizace sektoru práce v domácnosti, a žádá, aby byla nadace EUROFOUND a agentura OSHA pověřeny vypracováním metod umožňujících poskytování ochrany, podávání stížností a posilování povědomí;

15.  vyzývá Komisi, aby zahrnula debaty o situaci v sektoru pracovníků v domácnosti a pečovatelů na program Výboru pro zaměstnanost (EMCO);

16.  žádá členské státy, aby ve spolupráci se sociálními partnery zavedly a zdokonalily informační kanály o právech pracovníků v domácnosti a pečovatelů a aby zajistily, že budou tyto informace plně k dispozici všem pracovníkům; doporučuje, aby byly – na základě osvědčeného postupu z členských států – za tímto účelem zavedeny informační místa na regionální a místní úrovni, linky pomoci a webové stránky poskytující podporu a byly poskytovány informace v podobě kampaní o právech pracovníků v domácnosti a pečovatelů, a to v každém členském státě v jeho úředním jazyce a v dalších vhodných jazycích; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti, jako jsou např. organizace, které se angažují ve prospěch žen a migrantů, by měly být rovněž schopny poskytovat tyto informace; upozorňuje na skutečnost, že tyto nástroje musí být také koncipovány tak, aby potenciálním zaměstnavatelům, včetně rodin a agentur, zpřístupňovaly osvědčené postupy, relevantní poradenství a podporu, a že by měly být nabízeny vzory pracovních smluv s cílem zajistit, aby zaměstnavatelé řádně dostáli své odpovědnosti;

17.  připomíná členským státům, že podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích z roku 1961 je povinností diplomatických delegací dodržovat zákony hostitelského státu, včetně pracovního práva, a vybízí členské státy, aby tuto povinnost účinně prosazovaly, a bránily tak beztrestnosti diplomatických domácností v případech zneužívání pracovníků v domácnosti; vyzývá členské státy, aby zvážily, jak zajistit lepší ochranu těm, kteří pracují pro diplomatický sbor nebo v tomto sboru, a poskytly pracujícím v domácnosti možnost změnit práci;

18.  doporučuje vypracovat v každém členském státě konsensuální smlouvu pro pracovníky v domácnosti a pečovatele, která bude výsledkem sociálního dialogu mezi sociálními pracovníky, zaměstnavateli a pracujícími ženami;

19.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí zaměstnavatelů o jejich povinnostech a poskytnout jim informace o osvědčených postupech v oblasti zaměstnávání, o jejich právních povinnostech, sankcích v případě jejich porušení a o informačních službách a pomoci, které jsou k dispozici pro obě strany, přičemž vyzdvihuje, že je třeba, aby zaměstnavatel uznal tuto skupinu jako pracovníky disponující právy;

20.  doporučuje, aby členské státy připravily kampaně, které zlepší viditelnost, obeznámenost a uvědomění veřejných a soukromých subjektů, rodin a veřejného mínění jako celku s cílem pozvednout prestiž dané profese a uznat důležitou práci a příspěvek žen pracujících v domácnosti a pečujících o jiné osoby k fungování společnosti;

21.  vyzývá sociální partnery na evropské a vnitrostátní úrovni a zejména odborové svazy, aby (v souladu s vnitrostátní praxí) zesílili odvětvové kolektivní vyjednávání s cílem dosáhnout v těchto sektorech faktického pokroku v oblasti důstojných pracovních podmínek a prosazovat je; vyzývá také k řádnému zastoupení profesních organizací, organizací pracujících s pracovníky v domácnosti a pečovateli a jejich jménem a dalších relevantních organizací občanské společnosti a dále k zajištění toho, aby si tyto organizace byly plně vědomy výzvy, již představuje ochrana pracovních práv žen zaměstnaných jakožto pracovnice v domácnosti nebo pečovatelky;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy pracující v domácnosti a pečující o jiné osoby jsou i nadále nedostatečně zastoupeny v odborových svazech v různých členských státech, a zdůrazňuje, že je třeba usnadnit účast těchto žen v odborech;

23.  vyzývá vnitrostátní orgány, které jsou zodpovědné za poskytování veřejné podpory, aby podporovaly vytváření družstev, autonomních sdružení a platforem pro pracovníky v domácnosti a pečovatele, neboť tyto organizace napomáhají organizované obraně této skupiny pracovníků;

24.  požaduje, aby byla přijata rozhodná opatření proti podnikům ve všech sektorech, jejichž obchodní model se opírá o vykořisťování nelegálních pracovníků za účelem minimalizace provozních nákladů, maximalizace zisku a vytlačení legálních podniků z daného sektoru;

25.  vyzývá tvůrce politik, aby uznali služby pro domácnost, zaměstnání v rodinách a domácí péči jako cenný hospodářský sektor, který je třeba v členských státech lépe regulovat s cílem vytvořit přátelské prostředí pro pracovníky v domácnosti a umožnit rodinám, aby se ujaly své role zaměstnavatelů;

26.  doporučuje zavedení specializovaného programu odborné přípravy určeného pro sociální subjekty, které jsou přímo zapojeny do řešení tohoto problému (policisté a sociální pracovníci), aby mohli účinněji poskytovat pomoc obětem výše uvedené diskriminace;

27.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat profesní uznávání dovedností a kvalifikací pracovníků v domácnosti a pečovatelů v tomto sektoru s cílem poskytovat jim lepší vyhlídky kariérního růstu a také zavádění specifických školení pro osoby pracující se seniory a dětmi s cílem podpořit tvorbu kvalitních pracovních míst, což povede ke kvalitnímu zaměstnávání a lepším pracovním podmínkám, včetně formálních pracovních smluv, přístupu k odborné přípravě a větší společenské prestiži; uznává, že je důležité zaručit validaci a osvědčování získaných dovedností, kvalifikace a zkušeností a podporovat kariérní rozvoj; považuje za klíčové, aby byly pro účely dosažení tohoto cíle zavedeny školící a rekvalifikační kurzy;

28.  zdůrazňuje, že profesionální služby pro domácnost jsou důležité za účelem zmírnění zátěže ležící na velkých rodinách a rodinách s dětmi;

29.  vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k zavádění systémů pro profesionalizaci, odbornou přípravu, celoživotní rozvoj dovedností a uznávání kvalifikace žen pracujících v domácnosti a pečujících o jiné osoby, případně včetně gramotnosti, s cílem zlepšit jejich možnosti osobního, profesního a kariérního rozvoje;

30.  vyjadřuje znepokojení ohledně nedostatečných inspekcí za účelem kontroly a monitorování zaměstnávání žen pracujících v domácnosti a pečujících o jiné osoby ze strany podniků nebo náborových agentur a dohledu nad ním a připomíná, že je třeba zvýšit počet veřejných inspektorů a inspekcí, aby bylo zajištěno dodržování právních předpisů;

31.  vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodné kroky v sektoru práce v domácnosti a péče o jiné osoby, který může ekonomice přinést značnou přidanou hodnotu, a to tím, že uznají práci dotčených pracovníků jako plnohodnotné povolání a zaručí pracovníkům v domácnosti a pečovatelům jejich práva a sociální zabezpečení díky pracovněprávním předpisům či kolektivním smlouvám, a to zejména pokud se jedná o mzdu, pracovní dobu, zdraví a bezpečnost při práci, mateřskou dovolenou, důchodová práva a uznávání dovedností, a to při zohlednění specifických rysů tohoto sektoru;

32.  opakuje výzvu Evropského parlamentu, aby byl v pečovatelském sektoru navázán strukturovaný sektorový dialog(18);

33.  vybízí k výměně osvědčených postupů mezi členskými státy za účelem zlepšení opatření a dopadů;

34.  připomíná, že je v souladu s Evropskou dohodou o zaměstnávání au pair Rady Evropy třeba formálně uznat tuto činnost a posílit v této oblasti inspekce, aby se tato činnost nestávala neformální a levnou náhražkou pracovníků v domácnosti a pečujících o jiné osoby;

35.  navrhuje, aby Komise případně zvážila, zda je nezbytné a užitečné navrhnout právní akt, který by se v souladu s právy obsaženými v úmluvě č. 189 vztahoval pečovatele a osoby poskytující placené pečovatelské služby dočasně, příležitostně nebo ojediněle, přičemž by se specificky odkazovalo na obzvláště znevýhodněné skupiny;

36.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že pracovníci v domácnosti a pečující o jiné osoby v Evropě budou oceněni jako lidé a budou moci dosáhnout rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně toho, že se na ně bude vztahovat směrnice o pracovní době (2003/88/ES), aby mohli využít nezbytných období odpočinku a nebyli nuceni pracovat nepřiměřeně přesčas;

37.  opakuje požadavek Parlamentu týkající se náležité a vhodné podpory pro neformální pečovatele;

38.  zdůrazňuje, že je nezbytné přizpůsobit evropské migrační politiky potřebám trhu práce, pokud jde o pracovníky v domácnosti, aby byly ženy z řad migrantů chráněny před nelegální prací, jejímiž oběťmi se často stávají;

39.  připomíná Komisi její povinnost střežit uplatňování Evropské úmluvy o právním postavení migrujících pracovníků a Mezinárodní úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin přijaté Valným shromážděním OSN prostřednictvím rezoluce 45/158 ze dne 18. prosince 1990;

40.  zdůrazňuje, jak je důležité zajistit náležitou úroveň ochrany pracovníků v domácnosti a pečujících o jiné osoby a současně zabránit zpomalení nebo komplikaci postupu jejich náboru, což by mohlo některé zaměstnavatele odradit od využívání jejich služeb; vybízí v tomto smyslu členské státy, aby vytvořily oficiální systém zaměstnávání pracovníků v domácnosti, jako je systém poukázek na služby, který soukromým domácnostem poskytuje jednoduchý a rychlý způsob, jak zaplatit tyto zaměstnance a zajistit jim krytí systémem sociálního zabezpečení;

41.  žádá všechny orgány EU, aby změnily veškeré směrnice EU, které jsou v rozporu s úmluvou MOP č. 189;

42.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že víza pro pracovníky v domácnosti a pečující o jiné osoby umožní zaměstnancům změnit zaměstnavatele, pokud byli vystaveni zneužití, porušování lidských práv, pracovnímu prostředí nesplňujícímu normy nebo jakýmkoli podmínkám, u kterých se má za to, že nesplňují vnitrostátní normy stanovené ve vnitrostátních nebo evropských právních předpisech pro oblast zaměstnání;

43.  vyzývá členské státy, ve kterých existuje vnitrostátní minimální mzda, aby zajistily, že všichni pracovníci v domácnosti a pečující o jiné osoby budou pobírat minimálně tuto sazbu;

44.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že pracovníci v domácnosti a pečující o jiné osoby dostávají příspěvky na důchodové pojištění v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

3.12.2015

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

6

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Tiziana Beghin, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Elena Gentile, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Zdzisław Krasnodębski, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Lynn Boylan, Mircea Diaconu, Tania González Peñas, Paloma López Bermejo, Monika Vana

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Diane James, Martina Michels, Estefanía Torres Martínez, Flavio Zanonato

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

18.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

1

14

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Marijana Petir, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Rosa Estaràs Ferragut, Arne Gericke, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mike Hookem

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

16

+

ECR

Arne Gericke

EFDD

Daniela Aiuto

GUE/NGL

Malin Björk, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes

PPE

Marijana Petir

S&D

Maria Arena, Biljana Borzan, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Maria Noichl, Marc Tarabella

VERTS/ALE

Terry Reintke, Jordi Sebastià, Ernest Urtasun

1

-

EFDD

Mike Hookem

14

0

ALDE

Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Angelika Mlinar

ECR

Jadwiga Wiśniewska, Jana Žitňanská

PPE

Rosa Estaràs Ferragut, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Elisabeth Köstinger, Constance Le Grip, Angelika Niebler, Michaela Šojdrová, Dubravka Šuica, Anna Záborská

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 1.

(2)

Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 39.

(3)

Úř. věst. C 77 E, 28.3.2002, s. 138.

(4)

Úř. věst. C 102 E, 24.4.2008, s. 321.

(5)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0050.

(8)

Úř. věst. C 16 E, 22.1.2010, s. 21.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0068.

(10)

Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 9.

(11)

SOC/372 – CESE 336/2010 fin.

(12)

COM(2013)0152 ze dne 21. března 2013.

(13)

Úř. věst. C 377E, 7.12.2012, s. 128.

(14)

Pracovníci v domácnosti celosvětově: celosvětové a regionální statistiky a rozsah právní ochrany (Domestic workers across the world: global and regional statistics and the extent of legal protection), Mezinárodní úřad práce, Ženeva: MÚP, 2013.

(15)

Tamtéž.

(16)

Tamtéž.

(17)

Přijatý text, P7_TA(2013)0328.

(18)

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&reference=P7-TA-2013-0328&language=CS&ring=A7-2013-0221

Právní upozornění