Postup : 2015/2203(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0137/2016

Předložené texty :

A8-0137/2016

Rozpravy :

PV 27/04/2016 - 17
CRE 27/04/2016 - 17

Hlasování :

PV 28/04/2016 - 4.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0149

ZPRÁVA     
PDF 720kWORD 204k
12.4.2016
PE 571.494v02-00 A8-0137/2016

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014

(2015/2203(DEC))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodajka: Claudia Schmidt

POZM. NÁVRHY
 1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU


1. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014

(2015/2203(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0379 – C8-0248/2015),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2015)0295),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi Komise(1),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(2) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2014 (05219/2016 – C8-0036/2016, 05220/2016 – C8-0037/2016, 05223/2016 – C8-0038/2016, 05224/2016 – C8-0039/2016),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194 a SWD(2015)0195),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(3) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(5),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(6),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(7),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(8),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. června 2013 a 26. června 2013 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(9),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(10),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(11),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(12),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(13).

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0137/2016),

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014;

2.  předkládá své připomínky v níže uvedeném usnesení;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

2. NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uzavření účtů rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014

(2015/2203(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na rozvahy a účetní závěrky osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 (COM(2015)0379 – C8-0248/2015),

–  s ohledem na finanční informace o Evropském rozvojovém fondu (COM(2015)0295),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o činnostech financovaných z rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi Komise(14),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti(15) účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2014 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2016 o udělení absolutoria Komisi za provádění činností evropských rozvojových fondů za rozpočtový rok 2014 (05219/2016 – C8-0036/2016, 05220/2016 – C8-0037/2016, 05223/2016 – C8-0038/2016, 05224/2016 – C8-0039/2016),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013 (COM(2015)0505) a na připojené pracovní dokumenty útvarů Komise (SWD(2015)0194 a SWD(2015)0195),

–  s ohledem na Dohodu o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000(16) a změněnou v Ouagadougou (Burkina Faso) dne 22. června 2010(17),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“)(18),

–  s ohledem na článek 33 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. prosince 1995 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci druhého finančního protokolu čtvrté úmluvy AKT-ES(19),

–  s ohledem na článek 32 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 18. září 2000 o financování a řízení pomoci Společenství v rámci finančního protokolu Dohody o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přidělení finanční pomoci pro zámořské země a území, na něž se vztahují ustanovení čtvrté části Smlouvy o ES(20),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 17. července 2006 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o ES(21),

–  s ohledem na článek 11 interní dohody zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 24. června 2013 a 26. června 2013 o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 v souladu s dohodou o partnerství AKT-ES a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie(22),

–  s ohledem na článek 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 74 finančního nařízení ze dne 16. června 1998 o spolupráci při financování rozvoje v rámci čtvrté úmluvy AKT-ES(23),

–  s ohledem na článek 119 finančního nařízení ze dne 27. března 2003 pro 9. Evropský rozvojový fond(24),

–  s ohledem na článek 50 nařízení Rady (ES) č. 215/2008 ze dne 18. února 2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond(25),

–  s ohledem na článek 48 nařízení Rady (EU) 2015/323 ze dne 2. března 2015 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond(26).

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0137/2016),

1.  konstatuje, že konečná účetní závěrka rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu odpovídá znění v tabulce 2 výroční zprávy Účetního dvora;

2.  schvaluje uzavření účtů osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

3. NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

obsahujícího připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014

(2015/2203(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014,

–  s ohledem na článek 93 a čl. 94 třetí odrážku a přílohu V jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0137/2016),

A.  vzhledem k tomu, že na sebe navazující Evropské rozvojové fondy (ERF) financované členskými státy představují hlavní nástroje spolupráce pro poskytování pomoci Unie na rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ).

B.  vzhledem k tomu, že ústředním cílem dohody z Cotonou je snižování a posléze odstranění chudoby do roku 2020;

C.  vzhledem k tomu, že udržitelnost a postupné hospodářské začleňování se staly klíčovými zásadami rozvojové politiky a nástrojů v rámci dohody o partnerství z Cotonou;

D.  vzhledem ke skutečnosti, že výdaje v roce 2014 byly prováděny v rámci osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF a že jsou dosud prováděny platby v rámci osmého ERF, který byl zahájen v roce 1995, což snižuje celkovou úroveň transparentnosti a účinnosti operací;

E.  vzhledem k tomu, že Rada v prosinci 2013 přijala překlenovací nástroj k zajištění dostupnosti finančních prostředků mezi lednem 2014 a datem vstupu v platnost jedenáctého ERF s překlenovacími zdroji ve výši 1 616 milionů EUR;

F.  vzhledem k tomu, že financování ERF je spravováno jak Komisí, tak Evropskou investiční bankou (EIB), přičemž v rámci procesu udělování absolutoria nese za správu fondů a provedené operace odpovědnost pouze Komise;

G.  vzhledem k tomu, že Unie má silnou tradici, pokud jde o mezinárodní spolupráci v boji proti globálním výzvám a poskytování rozvojové podpory v mnoha částech světa;

H.  vzhledem k tomu, že je třeba nově definovat způsob, jakým spolupracují globální aktéři a instituce, a to definováním nových druhů impulzů a způsobů práce, zejména s cílem dosahovat lepších výsledků při plnění závazků souvisejících s vnějšími politikami Unie;

I.  vzhledem k tomu, že vnější zásahy Unie jsou zprostředkovávány mezinárodními organizacemi, které buď využívají finanční prostředky Unie, nebo společně s Unií projekty financují, což zahrnuje výzvy v oblasti dohledu a řízení;

J.  vzhledem k tomu, že situace, která v zemích AKT převážně panuje, s sebou nese vysokou úroveň rizika vyplývajícího z politické nestability a bezpečnostních problémů i slabého institucionálního a správního prostředí;

K.  vzhledem k tomu, že míra a povaha zapojení Unie musí být odstupňovány a podmíněny v závislosti na měřitelném pokroku dosaženém v různých oblastech, jako jsou demokratizace, lidská práva, řádná veřejná správa, udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj, právní stát, transparentnost a boj proti korupci;

L.  vzhledem k tomu, že pravidelný a důkladný politický dialog je klíčový pro zajištění větší vlastní odpovědnosti partnerů a úpravu politických cílů;

M.  vzhledem k tomu, že rozpočtová podpora představuje významné riziko související s kapacitou partnerské země řádně využívat přidělené zdroje, což může mít potenciální dopad na společně dohodnuté cíle, a přináší s sebou zejména řadu výzev v oblasti transparentnosti, odpovědnosti a řádného finančního řízení;

N.  vzhledem k tomu, že nelegální finanční toky plynoucí z korupce, daňových úniků nebo praní peněz brání snahám partnerských zemí mobilizovat domácí příjmy a oslabuje jejich příležitosti k růstu a potlačování chudoby;

O.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité posílit viditelnost a důvěryhodnost Unie a prosazovat její hodnoty ve všech jejích zásazích;

P.  vzhledem k tomu, že je pro Parlament i nadále prioritou zahrnutí ERF do rozpočtu, tedy jeho včlenění do rozpočtové struktury Unie; vzhledem k tomu, že zahrnutí ERF do souhrnného rozpočtu by Parlamentu umožnilo vyjadřovat se ke stanovování a přidělování finančních prostředků ERF a zároveň by posílilo politickou soudržnost a demokratický dohled;

Prohlášení o věrohodnosti

Finanční plnění a provádění projektů v roce 2014

1.  bere na vědomí nízkou úroveň prostředků na závazky v roce 2014, tj. 621 milionů EUR ve srovnání s 3 923 miliony EUR v roce 2013 a 3 163 miliony EUR v roce 2012, což souvisí s pozdním vstupem jedenáctého ERF v platnost a omezenými překlenovacími zdroji, které byly k dispozici v rámci překlenovacího nástroje, tj. 1 616 milionů EUR; upozorňuje navíc na velmi vysokou úroveň prostředků na platby, tj. 3 516 milionů EUR ve srovnání s 2 963 miliony EUR v roce 2013, a to díky 595 milionům EUR z překlenovacího nástroje vyčleněného na úhradu rozpočtové podpory a záloh na operace v rámci Afrického mírového projektu ve Středoafrické republice a Somálsku;

2.  je hluboce znepokojen tím, že podle odhadu Účetního dvora vzrostla třetím rokem po sobě míra chyb u výdajů ERF, a to ze 3 % v roce 2012 na 3,8 % v roce 2014; zdůrazňuje, že tato míra chyb je stále podstatně nižší než míra chyb u výdajů Unie, které spravují členské státy;

3.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že Komise měla dostatek informací k tomu, aby vyčíslitelným chybám mohla předejít, odhalit je a opravit před validací a přijetím výdajů, čímž mohla dosáhnout až o 2,3 % nižší míry chyb a dostat se tak pod 2% práh významnosti; bere na vědomí, že většina chyb pramení z nedodržení pravidel pro veřejné zakázky; podporuje doporučení Účetního dvora, aby byly zlepšeny kontroly ex ante;

4.  vítá úsilí EuropeAid o snížení vysoké míry nevypořádaných závazků (často označovaných francouzským termínem „reste à liquider“, RAL) z 12,5 miliard EUR k 31. prosinci 2013 na 9,7 miliardy EUR k 31. prosinci 2014, což představuje snížení o 23 %; upozorňuje však, že je třeba vynaložit další úsilí; bere také na vědomí snahu EuropeAid o snížení starého předběžného financování (dosaženo 46 %, cíl činil 25 %) a starých nevyčerpaných závazků (dosaženo 51,24 %, cíl činil 25 %) i řady otevřených smluv se skončenou platností (dosaženo 15,52 %, cíl činil 15 %), ale i méně uspokojivý pokrok, pokud jde o smlouvy se skončenou platností v rámci ERF, neboť 25 % všech smluv uzavřených v rámci ERF představují otevřené smlouvy se skončenou platností, přičemž jejich celková hodnota je 3,8 miliardy EUR; vybízí Komisi, aby pokračovala ve svých snahách o zkrácení průměrné doby provádění projektů;

Rizika týkající se správnosti operací

5.  bere na vědomí velké množství způsobů provádění ERF s centralizovaným přímým řízením (to představuje 38 % plateb provedených v roce 2014, přičemž 22 % z celkové částky se týkalo rozpočtové podpory) a s nepřímým řízením u zbývajících 62 % (rozdělených následujícím způsobem: 32 % prostřednictvím mezinárodních organizací, 25 % prostřednictvím třetích zemí a 5 % prostřednictvím vnitrostátních orgánů členských států); bere na vědomí široké zeměpisné pokrytí (79 zemí) i komplexnost prováděcích pravidel a postupů, jako jsou např. postupy pro výběrová řízení a zadávání zakázek;

6.  konstatuje, že ve dvou oblastech rozpočtové podpory a spolupráce s mezinárodními organizacemi, a to zejména u příspěvků Unie na projekty OSN financované větším počtem dárců, omezuje povaha nástrojů i platební podmínky míru, v níž jsou operace náchylné k chybám;

Spolehlivost účetní závěrky

7.  vítá výrok Účetního dvora, že roční účetní závěrka osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014 poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace ERF ke dni 31. prosince 2014 a že výsledky jeho operací, peněžních toků a změny v čistých aktivech ke konci roku jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení pro ERF a s účetními předpisy založenými na mezinárodně uznávaných účetních standardech pro veřejný sektor;

8.  stejně jako v předchozích letech je hluboce znepokojen tím, že pověřené schvalující osoby stále nedodržují systematicky pravidlo, podle něhož musí Komise každoročně úročit platby předběžného financování přesahující 750 000 EUR (v roce 2014 se jednalo o 2,5 milionu EUR oproti 5,7 milionu EUR v roce 2013), a že částka příjmů z úroků vykázaná v účetní závěrce částečně vychází z odhadů; vyzývá generální ředitelství Komise pro rozvoj a spolupráci (GŘ DEVCO), aby striktně monitorovalo pověřené schvalující osoby; lituje také skutečnosti, že úrok získaný z plateb předběžného financování ve výši 250 000 až 750 000 EUR dosud nebyl ve finančních výkazech uznán jako výnos z finančních činností;

9.  konstatuje, že v roce 2014 bylo získáno zpět 83,3 milionu EUR, což představuje 2,3 % z celkové částky 3,58 miliardy EUR vyplacených na ERF v roce 2014; zdůrazňuje však, že tyto zpětně získané částky se týkají také osmého, devátého a desátého ERF, a míra zpětného získávání prostředků se tudíž velmi liší;

Legalita a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka

10.  vítá stanovisko Účetního dvora, že příjmy, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2014, jsou ve všech významných ohledech legální a správné;

11.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že Účetní dvůr při posuzování legality a správnosti plateb dospěl k závěru, že jsou ve významném ohledu zatíženy chybami, a nad tím, že systémy dohledu a kontroly v ústředí EuropeAid a v delegacích Unie jsou při zajišťování legality a správnosti plateb účinné pouze zčásti; je znepokojen výsledky vybraných vzorků platebních operací, podle nichž bylo 54 ze 165 plateb (33 %) zatíženo chybami;

12.  lituje skutečnosti, že podle odhadu Účetního dvora v jeho výroční zprávě dosahuje nejpravděpodobnější míra chyb u výdajových plateb z osmého, devátého, desátého a jedenáctého ERF 3,8 %, což představuje druhý po sobě jdoucí nárůst ve srovnání s lety 2013 (3,4 %) a 2012 (3 %);

13.  lituje skutečnosti, že dvěma hlavními příčinami chyb, jež představují 63 % odhadované míry chyb, stále zůstává nedodržování postupů při zadávání veřejných zakázek ze strany příjemců a chybějící podklady v souvislosti s výdaji; považuje za nezbytné, aby byla věnována stálá pozornost rozvoji vnitřního know-how ve finanční a kontrolní oblasti, a požaduje, aby příjemci a jejich dodavatelé vykazovali naprostou transparentnost;

14.  lituje skutečnosti, že ze 133 platebních operací zkoumaných Účetním dvorem bylo 34 zatíženo vyčíslitelnými chybami a 19 % z těchto 34 případů se týkalo výdajů, které příjemcům nevznikly, což by mohlo ukazovat na podvod;

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise měla dostatek informací k tomu, aby vyčíslitelným chybám mohla předejít, odhalit je a opravit před validací a přijetím výdajů, a že kdyby tyto dostupné informace využila, míra chyb by byla oproti zaznamenané míře chyb o 2,3 procentního bodu nižší; očekává, že GŘ DEVCO bude při uplatňování svého celkového kontrolního systému a ve svém využívání dostupných informací důslednější;

16.  vítá skutečnost, že v roce 2014 vstoupila v platnost strategie proti podvodům, a žádá, aby se pozornost zaměřila na mechanismy pro boj proti podvodům a na jejich rozvoj a aby se zvýšila transparentnost financování ERF;

Dohled nad operacemi a posílení zabezpečení řízení

17.  bere na vědomí, že ze 133 platebních operací souvisejících s projekty vykazovalo 52 operací (39 %) chyby, z nichž 34 (65 %) byly chyby vyčíslitelné; lituje skutečnosti, že 14 z těchto 34 operací byly konečné operace, které prošly všemi kontrolami ex ante; opakuje své znepokojení nad neuspokojivými výsledky a opakujícími se nedostatky kontrol ex ante;

18.  znovu vyzývá Komisi, aby pravidelně věnovala pozornost kvalitě a přiměřenosti kontrol ex ante, které provádí, zejména vzhledem k nestabilnímu politickému a operačnímu prostředí;

19.  bere na vědomí skutečnost, že míra zbytkových chyb pro rok 2014 je odhadována na 2,81 % (205,7 milionu EUR); bere na vědomí, že tuto metodu odhadu shledal Účetní dvůr vhodnou pro poskytování užitečných informací o oblastech, v nichž by mělo být provádění kontrol dále posíleno, i dostatečných důkazů o tom, že je míra zbytkových chyb významná;

20.  opakuje stanovisko Parlamentu, že by bylo užitečné jasně určit, který způsob sestavování rozpočtu podle činností nebo která odvětví pro intervenci zahrnují nejvíce nedostatků a chyb i nejvyšší míru zranitelnosti; žádá GŘ DEVCO, aby provedlo nezbytnou analýzu, jež by mu umožnila co nejdříve prezentovat tuto záležitost ve své výroční zprávě o činnosti;

21.  považuje za nezbytné, aby náklady na kontroly zůstaly přiměřené a aby byly zdokonalovány informace týkající se nákladové efektivnosti kontrol, jako jsou informace o chybách zjištěných a opravených v důsledku vnějších auditů a vlastních kontrol Komise a začlenění všech druhů přímých nákladů nebo ukazatelů nákladové efektivnosti kontrol, s cílem zabránit akumulaci zbytečných úrovní kontrol;

22.  domnívá se, že je v této souvislosti třeba zohlednit náležitou rovnováhu mezi kontrolami a odpovědností i rovnováhu mezi dohledem a přitažlivostí financování Unie;

23.  vítá zahájení rámce EU pro výsledky mezinárodní spolupráce a rozvoje, který bude měřit výsledky ve vztahu k cílům strategického rozvoje; považuje za zásadně důležité, aby byl průběžně sledován dopad projektů během celého jejich životního cyklu nebo dopad rozpočtové podpory a aby byl vytvořen vhodný systém podávání zpráv o výsledcích projektů;

24.  zdůrazňuje, že je důležité neustále zlepšovat hodnocení dopadu rozvojové spolupráce a projektů humanitární pomoci financovaných prostřednictvím vnějších finančních nástrojů Unie; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla provedena hloubková, přesná a celková analýza jednotlivých ujednání o sledování a podávání zpráv, aby se tak zabránilo špatné správě, nedostatku transparentnosti a zneužívání finančních prostředků Unie;

25.  stejně jako v předchozích letech důrazně vyzývá Komisi k tomu, aby ještě více posílila odpovědnost delegací Unie, v nichž pracují zaměstnanci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ); domnívá se, že by prosazování odpovědnosti mělo doplňovat vypracovávání zpráv o řízení vnější pomoci, které jsou připravovány a podepisovány vedoucími delegací Unie;

26.   upozorňuje, že je třeba vedoucím delegací Unie jednoznačně připomenout jejich povinnosti a úkoly v oblasti řízení a dohledu při zabezpečování řízení souvisejícího se skladbou činnosti jejich delegace (klíčové procesy řízení, řízení kontroly, náležité porozumění klíčovým ukazatelům výkonnosti a jejich posouzení); zdůrazňuje, že je nutné dosáhnout jasně vymezené rovnováhy mezi politickými a řídicími povinnostmi;

27.  domnívá se, že by vedoucím delegací Unie mělo být v obecných pokynech poskytnuto jasné vedení, pokud jde o určování výhrad, jejich složek, prvků, které je při vyjadřování výhrad třeba zvážit (úroveň finančního rizika a rizika poškození pověsti, provozní slabiny, zjištěná vnitřní a vnější omezení), a sdělen související dopad na správu finančních prostředků a platební transakce; připomíná, že výhrady by měly jasně určovat postup, jenž trpí opakujícími se nebo dočasnými slabinami, a fungování, přiměřenost a výkonnost souboru norem vnitřní kontroly;

28.  vyzývá EuropeAid, aby ve své výroční zprávě o činnosti uvedl obecný přehled a analýzu s cílem více zviditelnit výsledky delegací Unie a zajistit dostatečnou kvalitu, soudržnost a stejnorodost odpovědí formulovaných vedoucími delegací;

29.  domnívá se, že je důležité rozpoznávat na základě informací o řízení a klíčových ukazatelů výkonnosti vzniklé trendy s cílem upravit programové cykly a zlepšit celkové výsledky v jednotlivých odvětvích rozvojové pomoci Unie;

30.  vyzývá EuropeAid a ESVČ, aby posílily dohled nad vedoucími delegací, pokud jde o jejich pravomoci vyplývající z jejich funkce pověřené schvalující osoby pro Komisi, s cílem zvýšit jejich odpovědnost tím, že budou vedle přesných informací obsažených ve výročních zprávách o činnosti poskytovat ještě kvalitativní, komplexní a vyčerpávající informace;

Provádění nového rámce rozvojové politiky a související výzvy

31.  vítá obnovenou a rozšířenou rozvojovou agendu do roku 2030, v jejímž rámci bylo přijato sedmnáct cílů udržitelného rozvoje a 169 přidružených podcílů a která představuje skutečné komplexní posílení rozvojové politiky;

32.  vyzývá k větší ambicióznosti strategie, řízení a odpovědnosti fondů ERF; zdůrazňuje, že existuje příležitost optimalizovat odolnost všech činností ERF tím, že se posílí kritéria hospodářské a finanční účinnosti a bude stanoven pokrok v účelnosti a účinnosti, který se odrazí ve výkonnosti řízení; má za to, že příprava posouzení potřeb představuje účinnou předběžnou fázi pro zajištění konečné účinnosti finančních prostředků Unie;

33.  zdůrazňuje, že soudržnost politik v zájmu rozvoje je požadavkem zakotveným ve Smlouvě; konstatuje, že to znamená, že výdaje ve všech relevantních oblastech politik by měly být v souladu s cíli rozvojové spolupráce a že je nutno zabránit nepříznivým dopadům a zastavit je; je přesvědčen, že posuzování výdajů z hlediska soudržnosti politik v zájmu rozvoje by se tedy mělo stát pravidelnou součástí přípravy, sledování, vykazování, hodnocení a auditu výdajů ve všech relevantních oblastech politik, včetně obchodní, zemědělské a rybářské politiky;

34.  vybízí Komisi, aby přezkoumala a vyladila vazbu mezi politickou strategií a koordinací dárců pro různé stávající nástroje pomoci, zejména pokud jde o rozpočtovou podporu, operace s kombinovanými zdroji financování a řízení projektů; domnívá se, že klíčovou hnací silou pro udržitelný rozvoj jsou investice soukromého sektoru a toky soukromého kapitálu, spolu s utvářením institucionální kapacity a pevných systémů správy ve snaze o zvýšení transparentnosti, omezení korupce a zastavení daňových úniků;

35.  zdůrazňuje, že rozvoj není možný bez míru a mír není možný bez rozvoje; v této souvislosti poukazuje na to, že v rámci rozvojové politiky by měla být upřednostňována lidská práva, řádná veřejná správa a budování míru a demokracie a že jednou ze stěžejních oblastí národních orientačních programů v rámci rozvojové spolupráce by se měly stát činnosti související s plněním cíle udržitelného rozvoje č. 16 týkajícího se míru a spravedlnosti; nadto zdůrazňuje, že by se od partnerů Unie mělo vyžadovat předkládání výročních zpráv o výsledcích při dosahování cíle udržitelného rozvoje č. 16, které by se zakládaly na spolehlivých vzájemně dohodnutých ukazatelích;

36.  vyzývá Komisi, aby zohlednila výhrady a připomínky Parlamentu k návrhům národních orientačních programů a aby v konečné podobě národních orientačních programů zohlednila závěry Parlamentu; žádá, aby byla ve vztahu k ERF zavedena formální kontrolní pravomoc, např. prostřednictvím závazné interinstitucionální dohody podle článku 295 Smlouvy;

Dohled nad svěřenskými fondy Unie a nástroji kombinovaného financování

37.  vítá záměr uvolňovat prostředky v nouzových situacích rychleji a pružněji a shromažďovat různé zdroje financování s cílem řešit krize v jejich mnohočetných dimenzích; vítá zřízení nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku a jeho finanční příděl (ve výši 1,8 miliardy EUR) s cílem umožnit komplexní reakci na uprchlickou krizi a řešit příčiny nelegální migrace a vysídlování osob v Africe;

38.  vítá zřízení svěřenského fondu EU Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; vyzývá členské státy, aby se více zapojily s cílem zajistit, aby tento fond začal plně fungovat;

39.  vítá zřízení svěřenského fondu EU Madad, který je určen k řešení důsledků konfliktu v Sýrii, a nouzového svěřenského fondu pro Afriku; vyzývá členské státy, aby zvýšily své finanční příspěvky do všech svěřenských fondů EU;

40.  zdůrazňuje, že Komise by neměla odklánět prostředky od cílů a zásad základních aktů, a domnívá se, že žádné prostředky poskytnuté prostřednictvím svěřenského fondu by neměly být uvolňovány na úkor ERF a dlouhodobých politik Unie;

41.  uznává přidanou hodnotu, kterou přináší sloučení velkého počtu národních příspěvků na úrovni Unie vedle velkých příspěvků z nástrojů vnějšího financování a z ERF; naléhavě však vyzývá členské státy, aby svůj příspěvek účinně přizpůsobovaly příspěvku Unie, než aby jen poskytovaly minimum požadované pro získání hlasovacích práv;

42.  konstatuje, že svěřenské fondy jsou součástí reakce ad hoc, což dokládá, že ERF, rozpočet Unie a víceletý finanční rámec nemají zdroje a nejsou dostatečně flexibilní pro rychlé a komplexní řešení velkých krizí; vyjadřuje politování nad tím, že tato situace vede k obcházení rozpočtového orgánu a k narušování jednoty rozpočtu;

43.  uvědomuje si těsnou vazbu mezi rozvojovými a migračními politikami, která má klíčový význam ve vztazích mezi Unií a zeměmi AKT; v této souvislosti považuje za nezbytné, aby se Unie dále zabývala soudržností, efektivností nákladů a co nejlepší harmonizací činností tohoto svěřenského fondu s dalšími stávajícími bilaterálními rozvojovými politikami a nástroji;

44.  domnívá se také, že je třeba věnovat zvláštní pozornost účinnosti a politické správě svěřenských fondů, zejména nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku, a nedostatku záruk a dohledu nad konečným využitím přidělených prostředků;

45.  zdůrazňuje, že v kontextu postupu pro udělování absolutoria jsou k zajištění politického dohledu nad plněním rozpočtu důležité dostatečné kontrolní mechanismy; naléhá na Komisi, aby okamžitě podnikla kroky k většímu zapojení rozpočtového orgánu a orgánu pro rozpočtovou kontrolu a lépe sladila svěřenské fondy a ostatní mechanismy s rozpočtovou normou, zejména aby je zapsala do rozpočtu Unie;

46.  znovu vyzývá k tomu, aby byly Parlamentu pravidelně předkládány zprávy o využívání nástrojů kombinovaného financování a o jejich výsledcích, aby mohl provádět svou kontrolní pravomoc, zejména pokud jde o posuzování řídicích kapacit a přidané hodnoty;

47.  zdůrazňuje, že veškeré nové finanční nástroje a kombinované finanční nástroje by měly zůstat v souladu s obecnými cíli rozvojové politiky Unie a zaměřovat se na oblasti s nejvyšší přidanou hodnotou a strategickým dopadem;

48.  vyzývá Komisi, aby zajistila spolehlivý, transparentní a odpovědný rámec, který zajistí soulad se zásadami účinnosti rozvoje a s rozvojovými cíli ve všech kombinovaných programech, a aby dále zajistila jeho rozvoj, jak doporučuje zvláštní zpráva Účetního dvora č. 16/2014 s názvem „Účinnost kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU“;

49.  všímá si, že většina finančních prostředků doposud pocházela z rozpočtu Unie a ERF a že příspěvky členských států do svěřenských fondů jsou poměrně nízké; naléhá na členské státy, aby do svěřenských fondů přispívaly stejnými částkami, jaké jsou poskytovány z rozpočtu Unie a ERF;

Výkonnost investiční facility AKT řízené EIB

50.  připomíná, že prostředky přidělené z devátého a desátého ERF na investiční facilitu činily 3 185,5 milionu EUR pro AKT a ZZÚ, přičemž v rámci 11. ERF byla dotace doplněna prostřednictvím iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci o částku 500 milionů EUR, což investiční facilitě umožní podstupovat v zájmu dalšího posílení rozvoje ještě větší rizika v podobě investic zaměřených na sociální dopad;

51.  vítá první zprávu EIB z roku 2014 o výsledcích jejích externích operací a vítá skutečnost, že EIB využívá rámec pro hodnocení na základě tří pilířů a rámec pro měření výsledků (ReM) pro posuzování očekávaných výsledků investičních projektů ex ante; domnívá se nicméně, že v oblasti posuzování ex ante a ex post je nutné dosáhnout dalšího zlepšení, tak aby možno přihlédnout nejen k ekonomickým ukazatelům, ale také ke kritériím týkajícím se ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje;

52.  vybízí EIB, aby rozhodně upřednostňovala dlouhodobé účinky investic a jejich příspěvek k udržitelnosti;

53.  vybízí EIB, aby dále podporovala rozvoj místního soukromého sektoru jakožto klíčové hnací síly udržitelnosti, aby podporovala základní sociální a ekonomickou infrastrukturu, jež je v bezprostředním zájmu příjemců, a aby hledala nové místní a regionální partnery ve specifické oblasti mikrofinancí; vybízí EIB, aby zvýšila adicionalitu lepším odůvodňováním využívání prostředků;

54.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 14/2015 s názvem „Investiční facilita AKT: vytváří přidanou hodnotu?“ jako pozitivní příklad reakce Účetního dvora na udílení absolutoria za roky 2012 a 2013, v jehož rámci jej Parlament žádal, aby před přezkumem mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období a přezkumem investiční facility v polovině období vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti poskytování úvěrů třetím zemím a o souladu těchto aktivit EIB s rozvojovými politikami a cíli Unie;

55.  považuje tento audit investiční facility AKT za příklad dobré spolupráce mezi Parlamentem a Účetním dvorem a dobré společně vykonávané kontroly; je přesvědčen, že tato auditní zpráva je odrazovým můstkem, neboť se jedná o první audit provedený Účetním dvorem v této konkrétní oblasti; vyjadřuje politování nad tím, že se na investiční facilitu nevztahuje audit Účetního dvora prováděný za účelem ročního prohlášení o věrohodnosti;

56.  bere na vědomí pozitivní závěry auditu, pokud jde o soudržnost investiční facility AKT s cíli rozvojové politiky Unie a její katalytický účinek; vítá dobrou spolupráci mezi EIB a Komisí při vyhledávání a výběru projektů; vyjadřuje politování nad tím, že přidaná hodnota investiční facility AKT nemohla být stanovena přesněji; vyzývá proto Účetní dvůr, aby v budoucích zvláštních zprávách uvedl konkrétnější příklady a své závěry a doporučení ilustroval na jednotlivých projektech;

57.  žádá, aby byly systematicky zveřejňovány smlouvy investiční facility AKT o dalším půjčování a zpřístupňována rozhodnutí rady a základní dokumenty;

58.  je přesvědčen o nezbytnosti toho, aby EIB soustavně investovala čas do politiky náležité péče v kombinaci s nástroji pro hodnocení výsledků s cílem lépe poznat profil finančních prostředníků a příjemců a přesněji vyhodnocovat dopad projektů na konečné příjemce;

59.  je přesvědčen, že předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem by měly být veškeré peníze daňových poplatníků Unie; proto opakuje a pevně věří, že předmětem postupu udílení absolutoria Parlamentem by měla být rovněž investiční facilita AKT řízená jménem Unie EIB, neboť je financována z peněz daňových poplatníků Unie;

60.  konstatuje, že být v roce 2015 byla obnovena třístranná dohoda podle čl. 287 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, která upravuje spolupráci mezi EIB, Komisí a Účetním dvorem s ohledem na způsoby kontroly činností EIB při správě finančních prostředků Unie a členských států ze strany Účetního dvora; znovu opakuje svou žádost, aby byla v této souvislosti aktualizována oblast působnosti Účetního dvora tak, aby do jejího rámce spadaly veškeré nové finanční nástroje EIB, které využívají veřejné finanční prostředky Unie nebo ERF;

61.  vybízí EIB, aby v reakci na závažné problémy, jež přináší příliv migrantů do Evropy, rozvíjela a uplatňovala nezbytný komplexní přístup, včetně posílení operací v zemích původu migračních toků a v zemích, které s těmito zeměmi původu přímo sousedí;

Řízení rozpočtové podpory

62.  konstatuje, že celkové platby na rozpočtovou podporu v roce 2014 představovaly 794 milionů EUR; bere na vědomí, že ze 32 operací spojených s rozpočtovou podporou, které Účetní dvůr zkontroloval, byly pouze dvě zatíženy vyčíslitelnými chybami s menším dopadem;

63.  připomíná, že rozpočtová podpora jakožto způsob dvoustranné spolupráce vždy přináší svěřenecká rizika související s účinností partnerů a nebezpečí korupce a podvodů; požaduje důsledné sledování a důkladný politický dialog mezi Unií a partnerskými zeměmi, pokud jde o cíle, pokrok v dosahování dohodnutých výsledků a ukazatele výkonnosti, jakož i o analýzu systémových rizik a strategii zmírňování rizik;

64.  domnívá se, že v zájmu optimalizace rozvoje kapacit a sledování dosažených výsledků je třeba se zaměřit na pokrok při řízení veřejných financí, transparentnost rozpočtu a makroekonomickou podmíněnost v partnerských zemích;

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

65.  konstatuje, že platby z ERF na projekty prováděné mezinárodními organizacemi dosáhly v roce 2014 výše 908,6 milionu EUR;

66.  vyzývá příslušné orgány a instituce Unie a OSN, aby v plném rozsahu dodržovaly a prováděly finanční a správní rámcovou dohodu (FAFA); žádá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o provádění dohody FAFA a souvisejících pokynů, aby určila oblasti, které je třeba zlepšit, a aby v této věci předložila vhodné návrhy;

67.  vybízí OSN a příslušné instituce OSN, aby nadále prohlubovaly spolupráci s Unií a dále rozvíjely systémy důkladného sledování a podávání zpráv; zdůrazňuje, že některé typy oznamovacích povinností a platebních podmínek různých mezinárodních dárců snižují účinnost a účelnost pomoci; lituje, že zprávy, které Komisi podávají její partnerské organizace, jimž je svěřeno provádění rozpočtu Unie v rámci nepřímého řízení, jsou často neúplné nebo nejsou dostatečně orientovány na výsledky;

68.  připomíná, že jediným účinným prostředkem k zamezení neúčelného využívání prostředků a překrývání činností je strukturovaná spolupráce mezi Unií a OSN; uznává, že díky poskytování unijní pomoci prostřednictvím OSN může Unie dosáhnout i na ty světové regiony, které by jinak byly pro ni nedosažitelné;

69.  trvá na tom, že aby mohl Parlament vykonávat svou kontrolní pravomoc, je zapotřebí dosáhnout nejvyšší úrovně transparentnosti a institucionální odpovědnosti na všech úrovních zpřístupněním podrobných a řádných informací o rozpočtech a finančních údajů; v zájmu zajištění lepší správy finančních prostředků Unie požaduje rozšíření politiky zveřejňování, pokud jde o záměry, příjemce a financování;

70.  považuje za zásadně důležité pro zajištění viditelnosti Unie – i s ohledem na vlastnictví výsledků –, zvláště v případě spolufinancovaných iniciativ a iniciativ zahrnujících více dárců, aby byly pravidelně a rychle poskytovány informace o sdílení finančních prostředků zajišťující vysledovatelnost prostředků Unie;

71.  je přesvědčen, že vzhledem k tomu, že je unijní pomoc zaměřena na výkonnost, je třeba zlepšit stávající přístup zaměřený na výsledky zavedením rámce pro vyvozování odpovědnosti z výsledků a jejich měření, aby bylo možné hodnotit spolehlivost projektů, pokud jde o hospodářskou a sociální udržitelnost, a hodnotit projekty z hlediska účinnosti a účelnosti;

72.  důrazně vybízí k tomu, aby ve fázi plánování jakékoli operace financované z prostředků EU byly stanoveny cíle podle kritérií SMART; zdůrazňuje, že jedině takto získá Parlament z následných hodnocení výsledků a dopadů jasnou a spolehlivou zprávu;

Systémy hodnocení a monitorování zaměřeného na výsledky

73.  je vážně znepokojen nedostatečnou spolehlivostí systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky způsobenou nedostatečnou úrovní dohledu a monitorování hodnocení programů a také skutečností, že EuropeAid nemůže zajistit, aby byli na jednotlivé činnosti hodnocení účinně přiděleni zaměstnanci a odpovídající finanční zdroje;

74.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2014 s názvem „Systémy Generálního ředitelství pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky“; vybízí GŘ DEVCO, aby se bezodkladně začalo zabývat různými nedostatky ve svých systémech pro hodnocení a monitorování, na něž poukázala tato zvláštní zpráva, zejména vážnými nedostatky v systému GŘ DEVCO pro hodnocení; zdůrazňuje skutečnost, že špatně fungující systém hodnocení zvyšuje riziko, že budou vybrány nekvalitní projekty nebo projekty, které nesplní své cíle; bere na vědomí a je znepokojen skutečností, že Komise a Účetní dvůr mají různé názory, pokud jde o spolehlivé informace o účinnosti operací rozpočtové podpory; je přesvědčen, že problémy, na které poukázal Účetní dvůr, souvisejí s nedostatkem personálu v delegacích EU a v oddělení GŘ DEVCO pro hodnocení; domnívá se, že jde o ukázkový příklad toho, jak může mít snižování počtu zaměstnanců škodlivé důsledky pro efektivní fungování programů Unie;

75.  upozorňuje, že je nezbytné, aby byl Parlamentu jako orgánu provádějícímu rozpočtovou kontrolu poskytnut jasný přehled o skutečném rozsahu plnění hlavních cílů Unie;

76.  připomíná, že v rámci závazku Komise ohledně zajišťování kvality by měla být poskytována vnější, objektivní a nestranná zpětná vazba týkající se výsledků projektů a programů Komise v oblasti pomoci; domnívá se, že výsledky hodnocení jsou klíčovými prvky procesu přezkumu politik, jenž má upravit strategické politické cíle a zlepšit celkovou soudržnost s dalšími politikami Unie;

77.  je přesvědčen, že investice do analýzy a shromažďování výsledků nejen poskytují celkový přehled o trendech, ale také umožňují poučit se z předchozích zkušeností, což posílí účinnost procesu hodnocení a současně poskytne lepší podklady pro rozhodování a vytváření politik;

78.  domnívá se, že sdílení znalostí všemi prostředky je zásadně důležité nejen pro rozvoj kultury hodnocení, ale především pro rozvoj účinné kultury výkonnosti;

79.  považuje transparentnost za naprostou nezbytnost; vyzývá proto Komisi, aby Parlamentu každý rok předkládala elektronický seznam všech podepsaných smluv v excelové tabulce, kterou rozčlení podle a) příjemců, b) zemí, c) přijímajících organizací, d) dotací < 1 mil. EUR, e) dotací 1–3 mil. EUR f) dotací 3–5 mil. EUR g) dotací 5–10 mil. EUR a h) dotací > 10 mil. EUR;

Podpora Unie pro země produkující dřevo v rámci akčního plánu FLEGT

80.  považuje FLEGT za velmi důležitou iniciativu ke zlepšení správy v oblasti lesnictví, zachování lesů a zajištění prosazování práva – zejména využitím všech dostupných prostředků, mimo jiné dobrovolných dohod o partnerství nebo požadavků na náležitou péči ve finanční oblasti –, která pomůže řešit globální problém nezákonné těžby dřeva a zabezpečit vývoz dřeva do Unie;

81.  lituje nicméně, že v implementační fázi akčního plánu FLEGT a jeho projektů se nahromadilo množství nedostatků, kvůli nimž bude nyní nutné provést důkladné posouzení; je pevně přesvědčen, že poté, co bylo v letech 2003–2013 přiděleno na podporu související s FLEGT 300 milionů EUR, je nyní třeba provést seriózní analýzu nákladů a přínosů celého procesu FLEGT z hlediska snižování nezákonné těžby dřeva;

82.  lituje pomalého tempa provádění akčního plánu FLEGT, pozdního přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010(27) (nařízení Unie o těžbě dřeva) a toho, jak pomalu si Komise bere poučení ze zkušeností s celkovým financováním FLEGT;

83.  vyzývá Komisi, aby reorganizovala financování Unie způsobem, který se odkloní od více dílčích rozpočtů, a aby uvažovala o vytvoření jediného, jasně vymezeného rozpočtu;

84.  připomíná, že sledovatelnost dřevařských produktů, zajištěná řádně fungujícím, právně podloženým systémem udělování licencí mezi Unií a zeměmi vyvážejícími tyto produkty, by měla být považována za jeden z trvalých ústředních cílů, zejména s ohledem na široce rozšířenou korupci, špatné prosazování práva nebo nedostatečné hodnocení rizik a omezení projektů;

Podpora poskytovaná z nástroje AKT-EU pro energetiku na energii z obnovitelných zdrojů ve východní Africe

85.  vítá skutečnost, že se po druhé výzvě k předkládání návrhů v rámci energetického nástroje stala povinnou předběžná analýza proveditelnosti; zdůrazňuje, že tato předběžná analýza by se měla zakládat na přesných a realistických scénářích a odhadech, jak je možné zapojit do uskutečnění projektu místní komunitu, aby bylo možné zlepšit ztotožnění se s projektem na místní úrovni a jeho propagaci;

86.  jednoznačně zdůrazňuje, že by se měla posílit souvislost mezi proveditelností projektu a sociálně-ekonomickou a environmentální udržitelností, s cílem zajistit nejen účinnost, soudržnost a viditelnost investičních projektů nástroje pro energetiku, ale i účinnost a širší výsledky v dotčených regionech;

87.  domnívá se, že je třeba pravidelně provádět monitorování projektů, zejména projektů s očividnými nesnázemi, a souvisejících rizik, které mělo být doprovázeno rychlými opatřeními zmírňujícími tato rizika;

88.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit zapojení místních zúčastněných stran, jako jsou nevládní organizace či místní komunity, po celou dobu trvání projektů podporovaných z nástroje pro energetiku – tj. od zahájení až do fáze po dokončení projektu – a současně dbát na požadavek, aby podpora pro místní budování kapacit a pro další zlepšení ztotožnění se s projektem na místní úrovni pokračovala i nadále, neboť je zapotřebí, aby byl projekt životaschopný a udržitelný i poté, co je jeho financování ukončeno;

Podpora Unie na Haiti

89.  připomíná, že ústředním bodem rozvojové strategie Unie jsou opatření v oblasti „budování státu“; zastává názor, že při každé takové krizi je třeba náležitě dbát na řádné a operativně účinné fungování rámce veřejné správy daného státu pro řízení snah o snižování rizika katastrof, jež je předpokladem pro to, aby mohl být zásah Unie úspěšný;

90.  znovu vyzývá Komisi a ESVČ, aby Parlament informovaly o vývoji, zejména pokud jde o řízení rizik a přípravu provádění a naplňování cílů programů v situaci po katastrofě;

Podpora, kterou Unie poskytuje na boj proti mučení a za zrušení trestu smrti

91.  připomíná, že dodržování lidských práv a demokracie je jedním ze základních kamenů partnerství Unie a zemí AKT; vybízí ESVČ a Komisi, aby zlepšily kapacitu delegací Unie s cílem prohloubit účinnost a výsledky a ovlivnit kulturu politik, které se týkají lidských práv a demokracie;

92.  je přesvědčen o tom, že by ESVČ a Komise měly přistoupit k vzájemně důsledněji koordinovanému společnému programování a monitorování v oblasti lidských práv, aby byly tyto oblasti více sladěny s místními politickými a lidskoprávními strategiemi;

93.  v této souvislosti poukazuje na to, že systémy pro měření dopadu mají dosti slabou účinnost, což je částečně způsobeno nejasnými logickými rámci projektů, které postrádají řádně vymezené ukazatele a cíle; vyzývá Komisi, aby vyjasnila požadavky na logické rámce projektů s cílem zlepšit jejich výsledky a zvýšit jejich přidanou hodnotu;

Formování nového partnerství EU-AKT

94.  domnívá se, že přijetí nového celosvětového rámce cílů udržitelného rozvoje má – vymezením jasnějších priorit – dopad na celkové fungování ERF a že by s ohledem na tento mimorozpočtový aspekt mělo vést k dalšímu posouzení stávajících podrobných modalit financování; zastává názor, že ERF může mít ještě větší dopad, a to na základě soudržných ukazatelů výkonnosti a větší geografické soudržnosti v rámci skupin zemí, které čelí podobným problémům;

95.  důrazně opakuje výzvu Parlamentu adresovanou Radě a členským státům, aby v zájmu posílení demokratické kontroly přistoupily k integraci ERF do rozpočtu Unie; žádá, aby Komise, konkrétně pracovní skupina pro období po Cotonou, informovala Parlament o stavu diskusí o nahrazení dohody z Cotonou po roce 2020 a o možných variantách;

ERF ve vztahu k migrační krizi v letech 2014–2016

96.  uznává, že rozvojová pomoc se vynakládá na snížení chudoby v nejchudších zemích světa a že ERF zatím dosáhl v zemích AKT a v ZZÚ pozoruhodného pokroku;

97.  je vážně znepokojen současným přílivem uprchlíků, a to zejména proto, že i když je podíl uprchlíků před válkou a žadatelů o azyl vysoký, podíl ekonomických migrantů soustavně roste;

98.  zastává názor, že rozvojovou pomoc je třeba vyplácet mnohem účinněji a že tato pomoc musí splňovat kritéria „přidané hodnoty“; zdůrazňuje, že toto je jediný způsob, jak poskytnout lidem přijatelné životní podmínky a zabránit zvýšení přílivu ekonomických migrantů;

99.  zdůrazňuje skutečnost, že v současné době je 9 673 milionů EUR ze stávajícího a všech předchozích ERF uzamčeno v různých stadiích závazků, jako jsou nevypořádané závazky (RAL, z francouzského výrazu „reste à liquider“), neuzavřené závazky (RAC, z francouzského výrazu „reste à contracter“) a neuhrazené platby (RAP, z francouzského výrazu „reste à payer“); považuje za velmi ilustrativní následující tabulku:

ERF

Celková výše RAL

Celková výše RAC

Celková výše RAP

8

36 291 173

15 067 281

21 223 892

9

754 545 794

298 932 156

455 613 639

10

8 195 173 994

3 072 710 058

5 122 463 936

11

565 263 991

429 067 226

136 196 765

Spolufinancování

121 744 226

14 408 394

107 335 833

Celkem

9 673 019 179

3 830 185 114

5 842 834 065

100.  považuje za znepokojující, že vedoucí delegací Unie v zemích AKT a v ZZÚ, za něž nese odpovědnost ESVČ, dohlížejí na 917 projektů, z nichž 428 má zpoždění nebo je splnění jejich cílů ohroženo; považuje za velmi znepokojující, že hodnota těchto projektů dosahuje výše 9 188 milionů EUR;

101.  žádá, aby byl v souvislosti se zjištěními parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu zaujat přístup zaměřený na poučení se ze získaných zkušeností, a zdůrazňuje, že k využívání ERF je nezbytné přistupovat cíleněji; navrhuje proto flexibilnější strategii vyplácení, jež by byla v souladu s tím, že Unie potřebuje zvládnout migrační krizi;

102.  zastává názor, že jedna čtvrtina finančních prostředků 11. ERF by měla být vyhrazena na předcházení migrační krizi a řízení již existujících migračních toků;

Opatření navazující na usnesení Parlamentu

103.  vyzývá Účetní dvůr, aby do své příští výroční zprávy zahrnul přehled opatření navazujících na doporučení, která vydal Parlament.

22.2.2016

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k udělení absolutoria za plnění rozpočtu osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu na rozpočtový rok 2014

(2015/2203(DEC))

Navrhovatel: Doru-Claudian Frunzulică

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že prostředky Unie určené na rozvojovou pomoc jsou často vynakládány ve velmi problematickém prostředí, což znesnadňuje provádění a hodnocení projektů a kontrolu výdajů; rozvojová pomoc je proto více náchylná k chybám než jiné oblasti politiky Unie;

2.  bere na vědomí, že podle Účetního dvora se odhadovaná míra chyb ve výdajích Evropského rozvojového fondu (ERF) zvýšila ze 3,4 % v roce 2013 na 3,8 % v roce 2014; zdůrazňuje, že tato míra chyb je stále podstatně nižší než míra chyb u výdajů Unie, které spravují členské státy;

3.  konstatuje, že většina chyb vzniká v důsledku nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a že podle Účetního dvora by míru chyb mohly podstatně snížit lepší kontroly projektů ex ante prováděné Komisí; podporuje doporučení Účetního dvora, aby byly kontroly ex ante zlepšeny;

4.  zdůrazňuje, že zprávy delegací EU o řízení vnější pomoci představují momentální přehled provádění projektů Unie v oblasti vnější pomoci, a nelze je proto pokládat za konečná hodnocení projektů; varuje proto před předčasnými a zkreslenými závěry ohledně celkové účinnosti politik Unie v oblasti pomoci;

5.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2014 týkající se systémů EuropeAid pro hodnocení a monitorování zaměřené na výsledky; vybízí GŘ DEVCO, aby se bezodkladně začalo zabývat různými nedostatky ve svých systémech pro hodnocení a monitorování, na něž poukázal v této zvláštní zprávě Účetní dvůr, zejména vážnými nedostatky v systému GŘ DEVCO pro hodnocení; zdůrazňuje, že špatně fungující systém hodnocení zvyšuje riziko, že budou vybrány nekvalitní projekty nebo projekty, které nesplní své cíle; se znepokojením bere na vědomí, že Komise a Účetní dvůr mají různé názory, pokud jde o spolehlivé informace o účinnosti operací rozpočtové podpory; je přesvědčen, že problémy, na které poukázal Účetní dvůr, souvisejí s nedostatkem personálu v delegacích EU a v oddělení GŘ DEVCO pro hodnocení; domnívá se, že jde o ukázkový příklad toho, jak může mít snižování počtu zaměstnanců škodlivé důsledky pro efektivní fungování programů Unie;

6.  vítá zvláštní zprávu Účetního dvora č. 14/2015 o investičním nástroji pro AKT; je potěšen závěrem Účetního dvora, že tento investiční nástroj má jasnou přidanou hodnotu;

7.  vítá zřízení svěřenského fondu EU Bêkou a jeho příspěvek k mezinárodní reakci na krizi ve Středoafrické republice; vyzývá členské státy, aby se více zapojily, aby tento fond mohl začít plně fungovat;

8.  vítá zřízení svěřenského fondu EU Madad, který je určen k řešení důsledků konfliktu Sýrii, a nouzového svěřenského fondu pro Afriku; vyzývá členské státy, aby zvýšily své finanční příspěvky do všech svěřenských fondů EU;

9.  je si vědom toho, jak velká jsou očekávání od rozvojové politiky EU v tom smyslu, že by měla pomoci řešit uprchlickou krizi; v tomto ohledu zdůrazňuje, že úsilí by se mělo soustředit na řešení základních příčin migrační krize: porušování lidských práv, bezpráví, korupce, chudoby a hladu, namísto toho, aby se věnovaly značné finanční prostředky z fondu ERF a nástroje DCI na činnosti související s migrací a také na vojenské činnosti, které však mají nejasnou či pochybnou hodnotu pro udržitelný rozvoj a pro boj proti změně klimatu; je si plně vědom složité povahy mnoha výzev a potřeby mnohovrstevnatých a komplementárních kroků, a tudíž potřeby vyjasnit stávající způsoby a podmínky financování, nalézt další, doplňující zdroje financování a dodržovat mezinárodní závazky a také platná ustanovení unijních právních předpisů, abychom byli schopni těmto novým globálním výzvám čelit; žádá proto, aby byly vytvořeny fondy pro boj proti změně klimatu, mezi jejichž zdroji by byly daně z finančních transakcí a uhlíkové daně u mezinárodní letecké a námořní dopravy;

10.  vítá skutečnost, že velká část rozvojové pomoci Unie je poskytována ve formě rozpočtové podpory; žádá proto, aby při splnění příslušných podmínek byla rozpočtová podpora poskytována jako nástroj umožňující každé zemi rozhodnout o svých vlastních prioritách a plně převzít kontrolu nad svým rozvojem; vítá skutečnost, že doklady ve výroční zprávě Účetního dvora svědčí o tom, že Komise celkově náležitě dodržuje podmínky pro volbu tohoto způsobu poskytování pomoci; připomíná, že oficiální rozvojová pomoc poskytovaná prostřednictvím programů rozpočtové podpory prokázala dobré výsledky v oblasti plnění zásad efektivnosti rozvojové pomoci, neboť stimuluje vlastní odpovědnost partnerských zemí a jejich vnitrostátní systémy; připomíná, že rozpočtová podpora může vést k reálným výsledkům, a to od zvýšení veřejných výdajů a rozšíření poskytování služeb až po lepší výsledky ve prospěch chudých; připomíná, že rozpočtová podpora, je-li poskytována správně, je účinná, protože může přímo reagovat na finanční potřeby přijímajících zemí s použitím jejich vlastních systémů a ukazatelů rozvoje, což může napomoci posílení vládních institucí a rozvíjení vnitrostátní transparentnosti a odpovědnosti, které mohou omezit korupci;

11.  zdůrazňuje, že je důležité neustále zlepšovat hodnocení dopadu rozvojové spolupráce a projektů humanitární pomoci financovaných prostřednictvím vnějších finančních nástrojů Unie; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla provedena hloubková, přesná a celková analýza jednotlivých ujednání o sledování a podávání zpráv, aby se tak zabránilo špatné správě, nedostatku transparentnosti a zneužívání finančních prostředků Unie;

12.  zdůrazňuje, že rozvoj není možný bez míru a mír není možný bez rozvoje; v této souvislosti poukazuje na to, že v rámci rozvojové politiky by měla být upřednostněna lidská práva, řádná správa věcí veřejných, budování míru a demokracie, že jednou ze stěžejních oblastí národních orientačních programů v rámci rozvojové spolupráce by se měly stát činnosti související s plněním cíle udržitelného rozvoje č. 16 týkajícího se míru a spravedlnosti a že by se od našich partnerů měly vyžadovat výroční zprávy o výsledcích při dosahování cíle udržitelného rozvoje č. 16 založené na spolehlivých dohodnutých ukazatelích;

13.  vyzývá Komisi, aby zohlednila výhrady a připomínky Parlamentu k návrhům národních orientačních programů a aby v konečných národních orientačních programech zohlednila závěry Parlamentu; žádá, aby byla zavedena formální kontrolní pravomoc ve vztahu k ERF, například prostřednictvím závazné interinstitucionální dohody v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila spolehlivý, transparentní a odpovědný rámec, který zajistí soulad se zásadami účinnosti rozvoje a s rozvojovými cíli ve všech kombinovaných programech, aby byl dále zajištěn jeho rozvoj, jak doporučuje zvláštní zpráva Účetního dvora s názvem „Účinnost kombinování grantů regionálních investičních facilit s půjčkami finančních institucí za účelem podpory vnějších politik EU“;

15.  zdůrazňuje, že soudržnost politik v zájmu rozvoje je požadavkem zakotveným ve Smlouvě; poznamenává, že to znamená, že výdaje ve všech relevantních oblastech politiky by měly být v souladu s cíli rozvojové spolupráce a že je nutno zabránit nepříznivým dopadům a zastavit je; je přesvědčen, že posuzování výdajů z hlediska soudržnosti politik v zájmu rozvoje by se tedy mělo stát běžnou součástí přípravy, sledování, vykazování, hodnocení a auditu výdajů ve všech relevantních oblastech politiky, včetně obchodní, zemědělské a rybářské politiky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

17.2.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Juan Fernando López Aguilar, Jan Zahradil, Joachim Zeller

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

7.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Jonathan Arnott, Inés Ayala Sender, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Monica Macovei, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Igor Šoltes, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Andrey Novakov, Markus Pieper, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Luke Ming Flanagan, Arne Gericke, Ramón Jáuregui Atondo, Claudiu Ciprian Tănăsescu

(1)

Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 289.

(2)

Úř. věst. C 379, 13.11.2015, s. 124.

(3)

Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(4)

Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(5)

Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.

(6)

Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(7)

Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(8)

Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(9)

Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.

(10)

Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(11)

Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.

(13)

Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.

(14)

Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 289.

(15)

Úř. věst. C 379, 13.11.2015, s. 124.

(16)

Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(17)

Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

(18)

Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.

(19)

Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 108.

(20)

Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 355.

(21)

Úř. věst. L 247, 9.9.2006, s. 32.

(22)

Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.

(23)

Úř. věst. L 191, 7.7.1998, s. 53.

(24)

Úř. věst. L 83, 1.4.2003, s. 1.

(25)

Úř. věst. L 78, 19.3.2008, s. 1.

(26)

Úř. věst. L 58, 3.3.2015, s. 17.

(27)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23).

Právní upozornění