Postup : 2015/2234(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0143/2016

Předložené texty :

A8-0143/2016

Rozpravy :

PV 07/06/2016 - 14
CRE 07/06/2016 - 14

Hlasování :

PV 08/06/2016 - 12.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0263

ZPRÁVA     
PDF 453kWORD 99k
21.4.2016
PE 567.752v02-00 A8-0143/2016

obsahující návrh nelegislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé jménem Unie

(05431/2015 – C8-0061/2015 – 2013/0441(NLE) – 2015/2234(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Elmar Brok

NÁVRH NELEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH NELEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé jménem Unie

(05431/2015 – C8-0061/2015 – 2013/0441(NLE)2015/2234(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (05431/2015),

–  s ohledem na návrh Rámcové dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé (15616/2010),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a článkem 209 Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy (C8-0061/2015),

–  s ohledem na diplomatické vztahy mezi Filipínami a EU (dříve Evropským hospodářským společenstvím (EHS)), které byly zahájeny dne 12. května 1964 jmenováním velvyslance Filipín při EHS,

–  s ohledem na rámcovou dohodu o rozvojové spolupráci mezi ES a Filipínami, která vstoupila v platnost dne 1. června 1985,

–  s ohledem na víceletý orientační program Evropské unie pro Filipíny na období 2014–2020,

–  s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1440/80 ze dne 30. května 1980 o uzavření Dohody o spolupráci mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indonésií, Malajsií, Filipínami, Singapurem a Thajskem – členskými zeměmi Sdružení národů jihovýchodní Asie(1),

–  s ohledem na společné sdělení ze dne 18. května 2015 určené Parlamentu a Radě s názvem „EU a ASEAN: partnerství se strategickým cílem“,

–  s ohledem na 10. vrcholnou schůzku ASEM konanou v Miláně ve dnech 16.–17. října 2014,

–  s ohledem na meziparlamentní setkání Evropského parlamentu a parlamentu Filipín konané v únoru 2013,

–   s ohledem na 23. schůzi společného výboru pro spolupráci ASEAN–EU, která se konala v Jakartě dne 4. února 2016,

–  s ohledem na svá nedávná usnesení o Filipínách, zejména na usnesení ze dne 14. června 2012 o případech beztrestnosti na Filipínách(2), ze dne 21. ledna 2010 o Filipínách (v návaznosti na masakr, k němuž došlo dne 23. listopadu 2009 v provincii Maguindanao)(3) a ze dne 12. března 2009 o Filipínách (o násilnostech mezi vládními jednotkami a Frontou národního osvobození lidu Moro (MNLF))(4),

–  s ohledem na skutečnost, že Filipíny mají po podpisu prohlášení z Bangkoku ze dne 8. srpna 1967 status zakládajícího člena sdružení ASEAN,

–   s ohledem na 27. vrcholnou schůzku ASEAN, která se konala v malajsijském Kuala Lumpuru ve dnech 18.–22. listopadu 2015,

–  s ohledem na 14. asijský bezpečnostní summit (dialog IISS Shangri-La), který se konal v Singapuru ve dnech 29.–31. května 2015,

–   s ohledem na zprávy zvláštní zpravodajky OSN pro právo na potraviny Hilal Elverové ze dne 29. prosince 2015 (A/HRC/31/51/Add.1), zvláštní zpravodajky OSN pro oblast obchodování s lidmi Joy Ngozi Ezeilové ze dne 19. dubna 2013 (A/HRC/23/48/Add.3) a zvláštního zpravodaje OSN pro mimosoudní, zrychlené a svévolné popravy Philipa Alstona ze dne 29. dubna 2009 (A/HRC/11/2/Add.8),

–   s ohledem na druhý všeobecný pravidelný přezkum, který provedla Rada OSN pro lidská práva v květnu 2012, v němž Filipíny přijaly 66 z 88 doporučení,

–   s ohledem na filipínský akční plán pro výživu na období 2011 až 2016, program urychleného zmírnění hladu, program komplexní zemědělské reformy z roku 1988 a zákona o rybolovu z roku 1998,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 druhý pododstavec jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0143/2016),

A.   vzhledem k tomu, že pokud jde o mezinárodní i vnitrostátní právní předpisy v oblasti lidských práv, jsou Filipíny vzorem pro ostatní země v regionu, neboť ratifikovaly osm z devíti hlavních úmluv o lidských právech, s výjimkou Úmluvy na ochranu všech osob před nuceným zmizením, a v roce 2011 ratifikovaly i Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

B.   vzhledem k tomu, že filipínská vláda odsouhlasila v březnu 2014 mírovou dohodou pro ostrov Mindanao, která byla uzavřena s Islámskou frontou osvobození lidu Moro (MILF) a jejíž součástí je ustavení autonomního regionu (Bangsamoro) na muslimy obývaném jihu ostrova, jež se však netýká dalších ozbrojených skupin, které vystupují proti mírovému procesu; avšak vzhledem k tomu, že filipínský parlament nepřijal v únoru 2016 základní zákon o Bangsamoru, a mírová jednání proto nebyla dovedena do úspěšného konce;

C.  vzhledem k tomu, že armáda USA poskytuje Filipínám odborný výcvik v boji proti povstaleckým skupinám, terorismu a v oblasti zpravodajství v rámci filipínského boje proti ozbrojeným skupinám, které jsou údajně napojeny na regionální teroristické skupiny působící v jihovýchodní Asii a na mezinárodní teroristické skupiny, jako je například al-Káida a ISIS;

D.  vzhledem k tomu, že Filipíny a USA uzavřely v dubnu 2015 dohodu o rozšířené spolupráci v oblasti obrany (EDCA–Enhanced Defence Cooperation Agreement);

E.  vzhledem k tomu, že Japonsko a Filipíny podepsaly v lednu 2015 Memorandum o spolupráci a výměně v oblasti obrany;

F.  vzhledem k tomu, že od roku 2008 dochází k postupnému zhoršování vztahů mezi Filipínami a Čínou v důsledku údajných korupčních případů provázejících čínskou pomoc, a zejména v návaznosti na stupňující se ambice Číny kvůli jejím územním nárokům v Jihočínském moři;

G.   vzhledem k tomu, že Filipíny zahájily v lednu 2013 mezinárodní arbitráž u Mezinárodního rozhodčího soudu Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a usilují o vyjasnění námořních nároků podle uvedené úmluvy a platnosti nároku Číny podle tzv. linie devíti čar vytyčující velkou část Jihočínského moře;

H.  vzhledem k tomu, že Filipíny oznámily, že otevřou nové námořní a letecké základny, které umožní rozsáhlý přístup k oblasti Jihočínského moře, a povolí plavidlům USA, Japonska a Vietnamu, aby je využívaly;

I.   vzhledem k tomu, že EU udělila Filipínám v prosinci 2014 status GSP+, čímž se staly Filipíny první zemí sdružení ASEAN, která může těchto preferencí využívat; vzhledem k tomu, že Filipíny díky tomu mohou do EU bezcelně vyvážet 66 % všech svých výrobků, včetně zpracovaného ovoce, kokosového oleje, obuvi, ryb a textilu;

J.  vzhledem k tomu, že Filipíny tvoří tisíce ostrovů, což je uspořádání, které přináší problémy z hlediska vnitrostátního propojení, infrastruktury a obchodu;

K.   vzhledem k tomu, že EU patří mezi hlavní zahraniční investory a obchodní partnery Filipín;

L.   vzhledem k tomu, že EU je čtvrtým největším obchodním partnerem Filipín a jejich čtvrtým největším vývozním trhem, neboť představuje 11,56 procent celkového filipínského vývozu;

M.   vzhledem k tomu, že Filipíny nedávno vyjádřily svůj zájem o vstup do transtichomořského partnerství a v současné době vedou s USA konzultace o přistoupení k dohodě;

N.  vzhledem k tomu, že EU více než zdvojnásobila finanční zdroje určené na rozvojovou spolupráci s Filipínami pro období 2014–2020 a rovněž poskytuje značnou humanitární a krizovou pomoc obětem tropických bouří;

O.   vzhledem k tomu, že Filipíny jsou třetí nejohroženější rozvojovou zemí v souvislosti se změnou klimatu, což nepříznivě ovlivní zemědělství a mořské zdroje země;

P.   vzhledem k tomu, že ničivé důsledky tajfunu Haiyan, při němž zahynulo v roce 2013 odhadem 6 000 lidí, nadále negativně ovlivňují hospodářství a značně zhoršily již tak nedostatečné zabezpečení potravinami, přičemž podle odhadů OSN uvrhly do chudoby další milion lidí;

1.  vítá uzavření Rámcové dohody o partnerství a spolupráci s Filipínami;

2.   domnívá se, že by EU měla Filipíny i nadále finančně podporovat, poskytovat jim pomoc při budování kapacit v zájmu zmírnění chudoby, sociálního začleňování, dodržování lidských práv a právního státu, prosazování míru, národního usmíření, bezpečnosti a reformy soudnictví a rovněž pomoci této zemi, pokud jde o připravenost na katastrofy, obnovu a rekonstrukci, a při uplatňování účinných politik zaměřených na boj proti změně klimatu;

3.   vybízí filipínskou vládu, aby i nadále podporovala další pokrok v odstraňování korupce a prosazování lidských práv;

4.   oceňuje, že se Filipíny od roku 2001 zapojily do mezinárodní koalice boje proti terorismu; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že se nadále objevují zprávy o závažném porušování lidských práv filipínskou armádou při provádění protipovstaleckých opatření, zejména ze strany polovojenských jednotek;

5.   připomíná, že skupina Abú Sajjáf je obviněna z provádění nejhorších teroristických činů spáchaných na Filipínách, včetně smrtících bombových útoků, například útoku na trajekt v Manile v roce 2004, při němž bylo zabito více než 100 osob;

6.  zdůrazňuje, že rostou obavy nad tím, že ISIS získá převahu nad spřízněnými skupinami v jihovýchodní Asii, neboť šíří propagandu v místních jazycích a některé extremistické skupiny v této oblasti mu již přísahaly věrnost;

7.   vítá závazky filipínské vlády a zdůrazňuje, že je důležité dospět pro Mindanao k mírovému procesu, který bude co nejinkluzivnější; bere na vědomí příspěvek mezinárodní kontaktní skupiny k dohodám o Mindanau; hluboce lituje skutečnosti, že filipínský parlament mírovou dohodu o Mindanau nepřijal; vyzývá k pokračování v mírových jednáních a k přijetí základního zákona o Bangsamoru ve filipínském parlamentu;

8.   odsuzuje masakr křesťanských rolníků, který spáchali dne 24. prosince 2015 separatističtí povstalci na ostrově Mindanao; vítá iniciativu filipínské nevládní organizace PeaceTech zkontaktovat přes Skype křesťanské a muslimské školáky, a podpořit tak styky mezi oběma komunitami;

9.   vyzývá filipínskou vládu, aby budovala kapacity na systematický sběr údajů o obchodování s lidmi, a vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly vládu a zejména Radu pro spolupráci mezi agenturami v oblasti boje proti obchodování s lidmi ve snaze zlepšit pomoc a podporu obětem, zavést účinná opatření pro prosazování práva a zlepšit legální možnosti migrace za účelem práce a důstojné zacházení s filipínskými migranty ve třetích zemích;

10.   vyzývá EU a její členské státy, aby se společně s Filipínami zapojily do výměny zpravodajských informací, aby spolupracovaly a poskytovaly podporu při budování vládních kapacit v rámci mezinárodního boje proti terorismu a extrémismu v souvislosti s dodržováním základních práv a zásad právního státu;

11.  konstatuje, že Filipíny mají strategickou polohu v blízkosti hlavních mezinárodních dopravních námořních a leteckých tras v Jihočínském moři;

12.   opětovně vyjadřuje své vážné znepokojení nad napětím v Jihočínském moři; považuje za politováníhodné, že v rozporu s Deklarací o chování z roku 2002 si několik stran nárokuje území ve sporných vodách; je zvláště znepokojen velkou intenzitou aktivit Číny v této oblasti, mezi něž patří budování vojenských zařízení, přístavů a alespoň jedné startovací a přistávací dráhy; naléhavě vyzývá všechny strany ve sporné oblasti, aby se zdržely veškerých jednostranných a provokativních akcí a usilovaly o mírové vyřešení sporů na základě mezinárodního práva, zejména podle Úmluvy OSN o mořském právu, a to prostřednictvím nestranné mezinárodní mediace a arbitráže; naléhavě vyzývá všechny strany, aby uznaly jurisdikci Úmluvy OSN o mořském právu a rozhodčího soudu, a vyzývá je, aby respektovaly případná rozhodnutí přijatá na základě Úmluvy OSN o mořském právu; podporuje všechny kroky, které umožní, aby se Jihočínské moře stalo „mořem míru a spolupráce“; podporuje rovněž veškeré úsilí stran o dosažení dohody o kodexu chování pro mírové využívání příslušných mořských oblastí včetně vytvoření bezpečných obchodních cest a vybízí k opatřením na prohlubování vzájemné důvěry; je přesvědčen, že by se EU měla zapojit do dvoustranné a mnohostranné spolupráce, aby mohla účinně přispět k bezpečnosti v tomto regionu;

13.  vítá dohodu uzavřenou mezi Filipínami a Indonésií v květnu 2014, která vyjasnila spornou námořní hranici v Mindanajském a Celebeském moři;

14.   vyzývá Filipíny jako jednu ze zemí, kterým EU přiznala status GSP+, aby zajistily účinné provádění všech klíčových mezinárodních úmluv o lidských a pracovních právech, životním prostředí a řádné správě, jak jsou uvedeny v příloze VIII nařízení (EU) č. 978/2012; uznává, že Filipíny posílily své právní předpisy v oblasti lidských práv; vyzývá Filipíny, aby nadále posilňovaly podporu lidských práv, včetně zveřejnění národního akčního plánu v oblasti lidských práv, stejně jako podporu v oblasti odstraňováním korupce; vyjadřuje znepokojení, zejména pokud jde o represe, jimž jsou vystaveni aktivisté, kteří se pokojně zasazují za ochranu půdy svých předků před dopadem těžby a odlesňování; připomíná, že v rámci GSP+ budou muset příjemci prokázat, že plní své povinnosti v oblasti lidských a pracovních práv, environmentálních norem a norem v oblasti správy;

15.   bere na vědomí, že Filipínám byl přiznán status GSP+, zejména díky ratifikaci všech sedmi úmluv o lidských právech OSN, které jsou pro systém GSP+ Evropské unie důležité; zdůrazňuje, že je ještě potřeba vykonat mnoho práce při jejich provádění; uznává dosavadní kroky vlády a dosažený pozitivní pokrok;

16.   vybízí Filipíny, aby pokračovaly ve zlepšování investičního prostředí, včetně prostředí pro přímé zahraniční investice, zvyšováním transparentnosti a zlepšováním řádné správy pomocí provádění hlavních zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a dalším rozvojem infrastruktury, a to i prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru tam, kde je to vhodné; vyjadřuje znepokojení nad dopady změny klimatu na Filipíny;

17.   vybízí vládu, aby investovala do nových technologií a internetu s cílem podpořit kulturní výměnu a obchod mezi ostrovy, jež tvoří Filipíny;

18.   vítá dohodu ze dne 22. prosince 2015 o zahájení jednání o dohodě o volném obchodu s Filipínami; považuje za náležité, aby Komise a filipínské orgány zajistily vysoké standardy v oblasti lidských práv, práce a životního prostředí; zdůrazňuje, že taková dohoda o volném obchodu by měla sloužit jako stavební kámen k meziregionální dohodě mezi EU a sdružením ASEAN o obchodu a investicích, o níž by se mohlo začít jednat souběžně;

19.   bere na vědomí, že v EU žije 800 000 Filipínců a že filipínští námořníci pracující na plavidlech registrovaných v EU převádějí ročně na Filipíny prostředky, jejichž objem činí 3 miliardy EUR; domnívá se, že by EU měla dále rozvíjet vzájemné výměny studentů, akademických pracovníků, vědců a výměnu v oblasti kultury;

20.   vzhledem k tomu, že většinu posádek plavidel mnoha zemí neplujících pod vlajkou Společenství vplouvajících do evropských přístavů tvoří Filipínci a že mnozí z těchto námořníků žijí v tvrdých a nelidských pracovních podmínkách, vyzývá členské státy, aby nepovolovaly vplutí těchto plavidel do evropských přístavů, jsou-li pracovní podmínky na palubě v rozporu s pracovními právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie; žádá také plavidla neplující pod vlajkou Společenství, aby zajistila, aby pracovní podmínky posádek byly v souladu s mezinárodními právními předpisy a pravidly stanovenými Mezinárodní organizací práce (MOP) a Mezinárodní námořní organizací (IMO);

21.   vyzývá k pravidelným výměnám mezi Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Parlamentem, aby měl Parlament možnost sledovat provádění rámcové dohody a dosahování jejích cílů;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Filipínské republiky.

(1)

Úř. věst. L 144, 10.6.1980, s.1.

(2)

Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 99.

(3)

Úř. věst. C 305 E, 11.11.2010, s. 11.

(4)

Úř. věst. C 87 E, 1.4.2010, s. 181.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

57

3

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Sofia Sakorafa, Jean-Luc Schaffhauser, Charles Tannock, László Tőkés, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Marielle de Sarnez, Andrzej Grzyb, András Gyürk, Takis Hadjigeorgiou, Marek Jurek, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Norbert Neuser, Norica Nicolai, Soraya Post, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Paavo Väyrynen, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Monika Hohlmeier, Zdzisław Krasnodębski, Marian-Jean Marinescu, Indrek Tarand, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Ivan Štefanec

Právní upozornění