Postup : 2016/2020(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0146/2016

Předložené texty :

A8-0146/2016

Rozpravy :

PV 06/07/2016 - 16
CRE 06/07/2016 - 16

Hlasování :

PV 07/07/2016 - 9.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0317

ZPRÁVA     
PDF 600kWORD 167k
25.4.2016
PE 578.471v02-00 A8-0146/2016

s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

(2016/2020(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Andrey Kovatchev

POZM. NÁVRHY
NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ

NÁVRH DOPORUČENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU RADĚ

k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

(2016/2020(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh doporučení Radě k 71. zasedání Valného shromáždění OSN předložený Andrejem Kovačevem za skupinu PPE (B8-1374/2015),

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21, 34 a 36 této smlouvy,

–  s ohledem na 70. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 týkající se priorit EU pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN,

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na úmluvy OSN o lidských právech společně s jejich opčními protokoly,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů, která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN(1), ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se má na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o 10. výročí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti(2),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 18. dubna 2013 k zásadě OSN spočívající v „odpovědnosti za ochranu“ (R2P)(3),

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice(5),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2016 o prioritách EU pro zasedání Rady OSN pro lidská práva v roce 2016(6) a ze dne 17. července 2014 o zločinu agrese(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš)(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(9),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu ze dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na dokument ze dne 14. června 2012 nazvaný „Akční plán k posílení podpory EU v rámci SBOP pro operace OSN k udržení míru“ a dokument ze dne 23. března 2015 s názvem „Posilování strategického partnerství OSN a EU pro udržování míru a řešení krizí: priority 2015–2018“(10),

–  s ohledem na „obecné zásady z Osla“ pro použití zahraničních prostředků vojenské a civilní ochrany pro zmírnění následků katastrof, které byly definovány v listopadu 2007,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti č. 2242 o ženách, míru a bezpečnosti,

–  s ohledem na hodnotící zprávu OSN ze dne 15. května 2015 o úsilí o prosazování práva a nápravu sexuálního vykořisťování a zneužívání ze strany zaměstnanců Organizace spojených národů a přidružených pracovníků během mírových operací,

–  s ohledem na první zprávu OSN o rezistenci vůči antibiotikům, kterou v dubnu 2014 vypracovala WHO a jež označuje rezistenci vůči antibiotikům za „vážnou hrozbu“ pro globální veřejné zdraví,

–  s ohledem na nedávná odhalení týkající se aktivit panamské společnosti Mossack Fonseca a na s tím související iniciativy usilující o užší mezinárodní spolupráci v boji proti daňovým únikům,

–  s ohledem na čl. 134 odst. 3 a článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0146/2016),

A.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž ústřední roli hraje OSN, je nedílnou součástí vnější politiky EU a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách, které je třeba ctít a dodržovat, je nejvhodnějším nástrojem k řešení globálních krizí, výzev a hrozeb;

B.  vzhledem k tomu, že by EU měla hrát aktivní úlohu při budování Organizace spojených národů, která může efektivně přispívat ke globálním řešením, míru, bezpečnosti, lidským právům, demokracii a mezinárodnímu řádu založenému na zásadách právního státu;

C.  vzhledem k tomu, že členské státy EU se v návaznosti na mandát obsažený v čl. 34 odst. 1 Smlouvy o EU musí co nejvíce snažit o koordinaci své činnosti v orgánech a systému OSN;

D.  vzhledem k tomu, že celosvětová i regionální bezpečnostní situace se rychle zhoršuje, stává se složitější a stírá hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností; vzhledem k tomu, že OSN stále hraje klíčovou úlohu při zajišťování celosvětové bezpečnosti a stability;

E.  vzhledem k tomu, že důkladné přehodnocení nástrojů efektivního multilateralismu v rámci OSN je nezbytné, neboť se mění uspořádání a rozptýlení moci na globální úrovni; vzhledem k tomu, že takové nástroje musí více zapojovat všechny zainteresované strany, státní a nestátní subjekty ve stejné míře, a to i do procesu předcházení konfliktům a řešení krizí;

F.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou společně největším finančním přispěvatelem do systému OSN, který poskytuje přibližně jednu třetinu pravidelného rozpočtu OSN, téměř dvě třetiny rozpočtu OSN na mírové operace a přibližně polovinu celkových příspěvků do fondů a programů OSN;

G.  vzhledem k tomu, že EU usiluje o udržitelnost životního prostředí, zejména v rámci boje proti změně klimatu tím, že podporuje mezinárodní opatření a akce usilující o zachování a zlepšování kvality životního prostředí a také prosazuje udržitelné hospodaření s přírodními zdroji;

H.  vzhledem k tomu, že EU patří k nejhorlivějším ochráncům a propagátorům lidských práv, základních svobod, kulturních hodnot a rozmanitosti, demokracie a právního státu;

I.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní prostředí EU je čím dál nestabilnější a proměnlivější kvůli velkému počtu dlouhodobých nebo nových výzev, včetně násilných konfliktů, terorismu, organizovaného zločinu, bezprecedentních migračních vln a změny klimatu, což jsou otázky, které nelze vyřešit na úrovni jednotlivých států a které si vyžadují regionální a globální reakci;

J.  vzhledem k tomu, že nové výzvy, jako jsou hybridní a informační války, kybernetické hrozby, bioinženýrství, smrtelné autonomní systémy, nanotechnologie, miniaturizace zbraní a šíření technologií dvojího užití, vyžadují, aby byly rozvíjeny mnohostranné dohody, pro něž je nejvhodnější rámec OSN;

K.  vzhledem k tomu, že v důsledku posledního vývoje v oblasti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů jsou kontroly zbraní a odzbrojování čím dál obtížnější a celosvětová bezpečnost a stabilita jsou ohroženy; vzhledem k tomu, že OSN představuje vhodný rámec pro podporu úsilí o opatření nové generace v oblasti kontrol zbraní a odzbrojování ve spolupráci s podobně smýšlejícími partnery;

1.  dává Radě tato doporučení:

Mír a bezpečnost

a)  aktivně usilovat o zajištění toho, aby všechny strany přímo či nepřímo zapojené do ozbrojených konfliktů a jejich organizace řádně plnily své mezinárodní závazky a dodržovaly standardy zakotvené v mezinárodním právu a usilovaly o zajištění mírových, diplomatických řešení různých konfliktů; naléhavě vyzvat k tomu, aby také plnily závazek poskytnout osobám v nouzi přístup k humanitární pomoci;

b)  pokračovat v podpoře poskytované multilaterálnímu úsilí o nalezení trvalých politických a mírových řešení probíhajících konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe; pokračovat v podpoře práce zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Sýrii, zvláštního zástupce a vedoucího mise OSN na podporu Libye, zvláštního vyslance generálního tajemníka OSN pro Jemen, zvláštního koordinátora OSN pro blízkovýchodní mírový proces a zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro Západní Saharu; vyzvat k pokračování humanitární, finanční a politické podpory mezinárodního společenství s cílem řešit humanitární situaci a usilovat o okamžité zastavení násilí; odsoudit jednostranné, nekoordinované kroky v jakékoli krizové oblasti;

c)  podporovat vnitrosyrské rozhovory, které se řídí rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2254(2015); podporovat činnost pracovních skupin, které zřídila mezinárodní skupina na podporu Sýrie a jež vykonávají dohled nad poskytováním tolik potřebné humanitární pomoci tisícům Syřanů v obsazených a dalších obtížně dostupných oblastech, a také zastavení nepřátelských akcí, které schválila Rada bezpečnosti OSN v rezoluci č. 2268 (2016); ostře odsoudit široce rozšířené případy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva v Sýrii a podporovat činnost místních a mezinárodních organizací občanské společnosti při dokumentování případů porušení lidských práv, sbírání důkazů o válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a dalších případech porušování lidských práv; zdůrazňovat potřebu nalézt politické řešení konfliktu a zajistit účast žen při mírových rozhovorech; naléhavě vyzvat členské státy EU, aby poskytly veškeré dostupné potřebné finanční a lidské zdroje, které pomohou místnímu obyvatelstvu a uprchlíkům;

d)  zajistit, aby Valné shromáždění OSN ve spolupráci s EU a USA poskytlo všechny nástroje nezbytné k zajištění toho, že dvoustátní řešení s hranicemi podle stavu z roku 1967, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou států a se Státem Izrael s bezpečnými a uznanými hranicemi a s nezávislým, demokratickým, celistvým a životaschopným palestinským státem, kdy oba tyto státy budou žít bok po boku v míru a bezpečí, bude udržitelné a účinné; jednat v souladu se závěry Rady o mírovém procesu na Blízkém východě přijaté dne 18. ledna 2016, které považují neustálé rozšiřování izraelských osad za přetrvávající překážku míru;

e)  zdůraznit potřebu koordinované humanitární činnosti v Jemenu pod vedením OSN; naléhavě vyzvat všechny strany, aby v souladu se zásadou nestrannosti, neutrality a nezávislosti umožnily OSN a mezinárodním humanitárním organizacím vstup do země a dodávky nezbytně nutných potravin, léků, paliv a další potřebné pomoci, aby byly uspokojeny naléhavé potřeby civilistů zasažených krizí; vyzvat k okamžitému přerušení bojů z humanitárních důvodů, aby bylo možné obyvatelům Jemenu naléhavě poskytnout životně důležitou pomoc; žádat nestranné a nezávislé vyšetření všech obvinění z údajného porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva, včetně posledních útoků na humanitární infrastrukturu a pracovníky; vyzvat všechny strany, aby respektovaly lidská práva a svobody všech občanů Jemenu, a zdůraznit, že je důležité zvýšit bezpečnost všech osob, které působí v mírových a humanitárních misích v této zemi, včetně humanitárních pracovníků, lékařů a novinářů; podporovat politiku smíření mezi Saúdskou Arábií a Íránem s cílem zmírnit napětí v regionu a vyřešit konflikt v Jemenu i jiných oblastech;

f)  dále požadovat plné dodržování mezinárodně dohodnutých hranic a územní celistvosti zemí východní Evropy a jižního Kavkazu, včetně Gruzie, Moldavska a Ukrajiny, s ohledem na porušování mezinárodního práva v těchto oblastech a možnost svobodné a suverénní volby vybrat si evropskou cestu; podporovat a oživit diplomatické úsilí o mírové urovnání těchto probíhajících a zamrzlých konfliktů; naléhavě vyzvat mezinárodní společenství, aby plně provádělo politiku neuznání nezákonné anexe Krymu; aktivně zvyšovat tlak na Rusko, jež je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, s cílem vyřešit konflikt na Ukrajině;

g)  vyzvat k posílení podpory úsilí mezinárodního společenství a regionálních organizací s cílem řešit bezpečnostní krize v Africe, zejména v Somálsku, Súdánu, Jižním Súdánu, Středoafrické republice, Mali, Nigérii, Burundi a oblasti afrických Velkých jezer obecně; podněcovat členské státy OSN k tomu, aby zvýšily svou podporu rostoucí role a vlastních kapacit Africké unie při zprostředkovávání a zvládání krizí a současném úsilí o doplnění snah Úřadu OSN pro podporu budování míru; podporovat úsilí AU, Východoafrického společenství a OSN předejít eskalaci krize v Burundi a usilovat o prosazení naléhavého, inkluzivního a skutečného vnitřního dialogu v Burundi mezi vládou a opozicí; podporovat nezávislé mezinárodní vyšetřování všech případů údajného porušení lidských práv a přispívat k tomu, aby příslušné osoby nesly odpovědnost a byly postaveny před soud;

h)  podporovat probíhající komplexní úsilí o posílení mírových operací OSN a její schopnost řešit konflikty; zkoumat nové výhledové možnosti posílení spolupráce mezi EU a OSN v rámci přetváření jejich strategických vizí v otázce bezpečnosti, a to na jedné straně novou globální strategií EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku a na straně druhé tím, že OSN provádí revizi svých mírových operací, architektury pro budování míru a agendy v otázce žen, míru a bezpečnosti (rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325), a synergií mezi nimi; zajistit, aby postup přezkumu struktury OSN pro budování míru, který byl proveden v roce 2015, podporoval zásadu odpovědnosti za ochranu a úlohu žen při budování míru;

i)  přivítat přijetí nedávné rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2242, která ženy považuje za hlavní prvek veškerého úsilí zaměřeného na řešení globálních výzev, a podporovat jeho naplnění a vyzvat k dalšímu úsilí o integraci žen, míru a bezpečnostní agendy do všech jednotlivých dimenzí udržování míru; zdůraznit význam rovnoprávného, plného a aktivního zapojení žen do předcházení konfliktům a jejich řešení a do mírových jednání a procesu budování míru; zajistit, aby byla všem ženám, které se staly obětí znásilnění ve válečných oblastech, poskytnuta veškerá potřebná bezpečná zdravotní péče;

j)  prosazovat v rámci systému OSN kulturu prevence, aby se zlepšila schopnost organizace rychleji reagovat na vznikající krize a potenciální hrozby pro mír a bezpečnost, zejména účinnější preventivní diplomacií, budováním sebedůvěry a zprostředkovatelskými snahami; snažit se zlepšit včasnou komunikaci a ještě dále propracovat postupy krizových konzultací mezi EU a OSN a jinými regionálními a subregionálními organizacemi, které hrají stále důležitější roli při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti, s cílem lépe koordinovat jejich reakci na krizi, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování činností; spolupracovat s OSN při posilování úlohy a kapacity regionálních a subregionálních organizací spočívající v provádění mírových operací, předcházení konfliktům, občanském a vojenském řízení krizí a řešení konfliktů;

k)  zvýšit podporu od členských států pro mírové operace OSN a její operace pro budování míru, jež obsahují aspekt lidských práv a jasné strategie odchodu, zejména ve formě poskytování personálu a zařízení, a posílit v tomto ohledu úlohu EU jako aktéra napomáhajícího realizaci těchto misí; dále rozvíjet postupy pro využití společné bezpečnostní a obranné politiky EU na podporu operací OSN, a to i rozmístěním bojových skupin EU nebo budováním kapacit a iniciativami v rámci reformy bezpečnostního sektoru, a současně věnovat dostatečnou pozornost otázkám jako lidská práva, udržitelný rozvoj a základní příčiny masové migrace;

l)  prosazovat širokou definici konceptu lidské bezpečnosti tak, aby byl v užší souvislosti s rovností žen a mužů a lidskými právy, a zásady odpovědnosti za ochranu (R2P) a pokračovat v podpoře úsilí dále tuto zásadu uplatňovat v praxi; podporovat OSN v tom, aby i nadále hrála stěžejní roli při pomoci zemím s uplatňováním konceptu R2P s cílem dodržovat právní stát a mezinárodní humanitární právo; prosazovat kodex chování týkající se postupu Rady bezpečnosti proti genocidě, zločinům proti lidskosti nebo válečným zločinům, jenž členské státy OSN zavazuje k tomu, aby podporovaly postup Rady bezpečnosti, který má těmto zločinům zamezit nebo je ukončit, a nehlasovaly proti příslušné rezoluci Rady bezpečnosti;

Boj proti terorismu

m)  zopakovat své jednoznačné odsouzení terorismu a svou plnou podporu krokům s cílem porazit a zničit teroristické organizace, zejména tzv. „ISIS/Dá'iš“, který je jednoznačně hrozbou pro regionální a mezinárodní bezpečnost, a současně připomenout, že tato opatření by vždy měla být zcela v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; podporovat prosazování všech aspektů rezoluce Rady bezpečnosti č. 2178 (2014) o boji proti hrozbám terorismu ze strany zahraničních bojovníků a obecných zásad pro zastavení přílivu zahraničních bojovníků, které byly přijaty v Madridu;

n)  zvýšit úsilí s cílem zakročit proti náboru nových členů a bojovat proti teroristické propagandě pomocí platforem sociálních médií, ale také sítí radikalizovaných kazatelů nenávisti; podporovat politiky s cílem působit proti radikalizaci a usilovat o deradikalizaci v souladu s akčním plánem OSN pro prevenci násilného extremismu;

o)  i nadále pracovat společně s OSN na potírání finančních toků na podporu terorismu, včetně využívání existujících mechanismů, které označí teroristy a teroristické organizace a posílí mechanismy zmrazení majetku po celém světě, a současně dodržovat mezinárodní normy spravedlivého řízení a právního státu;

p)  poskytovat podporu Pracovní skupině OSN pro boj proti terorismu s cílem zajistit koordinaci a koherentnost globální strategie OSN pro boj proti terorismu, a to s využitím zdrojů a odborných znalostí 25 systémových entit OSN a Interpolu a s neustálým vědomím, že úsilí v boji proti terorismu nesmí být používáno jako záminka k utlačování vnitřní opozice nebo k porušování práv lidí;

q)  podporovat koordinované mezinárodní úsilí v boji proti rostoucí hrozbě, kterou představují improvizovaná výbušná zařízení, zejména lepším povědomím o spojitosti mezi bojem proti těmto zařízením a bojem proti terorismu, a to s využitím zdrojů a odborných znalostí systémových entit OSN a Interpolu s cílem umožnit užší spolupráci při vymáhání práva a vojenské spolupráci;

r)  opakovat v této souvislosti, že je zapotřebí vhodného souboru bezpečnostních, donucovacích, lidskoprávních a socioekonomických nástrojů, jenž by nabídl vhodnější možnosti, jak reagovat na měnící se charakter terorismu a násilného extremismu, který představují ISIS/Dá'iš, al-Káida, al-Šabáb, Boko Haram a další skupiny;

s)  podpořit větší přínos EU k iniciativám OSN v oblasti budování kapacit, které se týkají boje proti terorismu zahraničních bojovníků a násilnému extremismu;

Nešíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení

t)  podporovat úsilí OSN předejít tomu, aby nestátní subjekty a teroristické skupiny vyvinuly, vyrobily, získaly nebo přemístily zbraně hromadného ničení a jejich nosiče, a přispět ke komplexnímu přezkumu rezoluce Rady bezpečnosti č. 1540 v roce 2016; trvat na plném dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), Úmluvy o chemických zbraních a Úmluvy o biologických zbraních a na dokončení procesu ratifikace Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek; podněcovat všechny členské státy OSN k tomu, aby podepsaly a ratifikovaly Úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení; přivítat vytvoření otevřené pracovní skupiny jakožto pomocného subjektu Valného shromáždění OSN, který má zajistit pokrok při mnohostranných jednáních o jaderném odzbrojení, a vyzývá členské státy EU, aby se tohoto procesu aktivně účastnily; požádat členy OSN, aby činili aktivní kroky ke globálnímu odzbrojení a náležitě zohlednili jak bezpečnostní dimenzi, tak i humanitární dimenzi jaderných zbraní;

u)  prosazovat plné uplatňování Smlouvy o obchodu se zbraněmi a podněcovat všechny členské státy OSN k podpisu této smlouvy nebo k přistoupení k této smlouvě;

v)  usilovat o účinnější kroky proti zneužívání obchodu se zbraněmi a municí a proti nelegálnímu obchodu s nimi, včetně ručních palných a lehkých zbraní, zejména vyvinutím systému pro vypátrání zbraní;

w)  prosazovat politické řešení na globální úrovni ve věci používání bezpilotních letounů, které by bylo drženo přísně v mezích mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva; prosazovat zákaz vývoje, výroby a používání plně autonomních zbraní, které umožňují vést útoky bez lidského řízení; zajistit, aby lidská práva byla součástí všech rozhovorů se třetími zeměmi o protiteroristických opatřeních;

x)  dále podporovat současné úsilí OSN o prozkoumání možnosti vypracovat normy pro odpovědné a bezpečné chování v kybernetickém prostoru, včetně mnohostranného rámce proti kybernetickým útokům, s cílem zajistit uplatňování stávajícího mezinárodního práva a práva v oblasti lidských práv;

Migrace

y)  prosazovat větší podporu práce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) při provádění jeho mezinárodního mandátu spočívajícího v ochraně uprchlíků, přičemž pozornost by měla být věnována zejména ohroženým skupinám, jako jsou ženy a děti; zdůraznit, jak velká je propast ve financování mezi rozpočtovými potřebami UNHCR a finančními prostředky, které dostává, a požadovat větší globální solidaritu; požaduje navýšení finančních prostředků uvolňovaných z běžného rozpočtu OSN pro základní funkce UNHCR s cílem zajistit jeho činnost;

z)  připomínat, že je nutná větší koherentnost a koordinace vnější a vnější dimenze migrační politiky a agendy v oblasti rozvoje a zahraničních věcí;

aa)  požadovat, aby bylo vyvíjeno větší úsilí k zabránění nelegální migraci a v boji proti převaděčství a pašování migrantů, zejména bojem proti zločineckým sítím, a to včasnou a účinnou výměnou příslušných zpravodajských informací, ovšem s respektováním mezinárodního práva v oblasti lidských práv; zlepšit metody identifikace a ochrany obětí a posílit spolupráci se třetími zeměmi s cílem sledování, zadržení a navrácení zisků z trestné činnosti v této oblasti; trvat na úrovni OSN na důležitosti ratifikace a plného uplatňování Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a protokolů k této úmluvě, konkrétně Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky a Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi; podporovat činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů;

ab)  podporovat plenární zasedání Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni, které se má uskutečnit dne 19. září 2016 a na němž budou hledána řešení rozsáhlých pohybů uprchlíků a migrantů, a žádat, aby se zaměřilo na prvotní příčiny migrace a věnovalo pozornost odstraňování chudoby, naplňování lidských práv a dosažení stability;

Lidská práva, demokracie a právní stát

ac)  opakovat jasně a rozhodně, že veškerá lidská práva dohodnutá v úmluvách OSN jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně provázaná a na sobě závislá a že musí být vymáháno dodržování těchto práv; upozorňovat na porušování a zneužívání lidských práv po celém světě; požadovat, aby byla hájena svoboda přesvědčení a projevu; zdůraznit význam svobodného tisku ve zdravé společnosti a úlohu každého občana v této společnosti a hájit svobodu sdružování a shromažďování;

ad)  nadále hájit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; naléhavě vyzývat k většímu úsilí při ochraně náboženských a dalších menšin; požadovat větší ochranu náboženských menšin před pronásledováním a násilím; požadovat zrušení zákonů, které kriminalizují rouhání nebo odpadlictví a které slouží jako záminka pro stíhání náboženských menšin a nevěřících; podporovat práci zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení; aktivně se snažit o to, aby OSN uznala genocidu na menšinách, které se dopouští tzv. ISIS/Dá'iš a aby byla podána žaloba k mezinárodnímu trestnímu soudu v případech podezření na zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu;

ae)  dále aktivně prosazovat rovnost a nediskriminaci; naléhavě vyzvat OSN, aby při svých činnostech a programech aktivně podporovala a prosazovala iniciativy zaměřené na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a nadále podporovat činnost agentury UN Women; podpořit opatření posilující vedoucí postavení a účast žen na všech úrovních rozhodování; bojovat proti násilí a diskriminaci vůči jednotlivcům na základě sexuální orientace, pohlavní identity nebo vyjádření pohlavní příslušnosti; vyzvat ke zrušení právních předpisů členských států OSN, které porušují práva lesbických žen, gayů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů (LGBTI); přivítat vůbec první zasedání Rady bezpečnosti OSN věnované právům osob LGBTI, které se uskutečnilo v roce 2015; vyzvat členské státy OSN, aby uskutečnily doporučení zvláštního zpravodaje OSN týkající se současných forem rasismu, rasové diskriminace, xenofobie a s nimi spojené netoleranci;

af)  prosazovat práva dětí, zejména tím, že pomůže zajistit přístup dětí k vodě, k hygienickým zařízením, ke zdravotní péči a vzdělávání, a to i v oblastech zasažených konfliktem nebo v uprchlických táborech, a bude přispívat k odstranění dětské práce, mučení dětí, obchodování s dětmi, sňatků dětí a jejich sexuálního vykořisťování; podporovat a posilovat mezinárodní úsilí prostřednictvím OSN s cílem ukončit využívání dětí v ozbrojených konfliktech a efektivněji řešit dopady konfliktních situací a situací po ukončení konfliktu na ženy a dívky; podporovat přístup ke zdravotnímu postižení založený na lidských právech v rizikových a mimořádných situacích v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením;

ag)  naléhavě vyzvat všechny státy, včetně členských států EU, aby urychleně ratifikovaly opční protokol Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, který stanoví mechanismy pro podávání stížností a mechanismy šetření;

ah)  přispět k úspěšnému výsledku práce Mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní společnosti a jiné podniky s ohledem na lidská práva; podporovat další uplatňování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv ze strany členských států OSN; podněcovat členské státy OSN k tomu, aby vypracovaly a prováděly národní akční plány; podporovat projekt odpovědnosti a opatření právní ochrany vysokého komisaře OSN pro lidská práva, jenž má zdokonalit vnitrostátní prostředky právní nápravy, zejména v případech závažného porušování lidských práv v oblasti podnikání; vyzvat členské státy OSN, aby jednaly o problematice lidských práv s mezinárodními sportovními orgány a s národními sportovními svazy;

ai)  nadále prosazovat nulovou toleranci vůči trestu smrti a dále usilovat o jeho všeobecné zrušení a být v této věci vůdčím činitelem snah o přijetí příští rezoluce Valného shromáždění OSN o moratoriu na trest smrti; odsoudit nárůst případů vynesení rozsudku smrti za drogové trestné činy a požadovat, aby bylo vyloučeno používáni trestu smrti u takovýchto trestných činů;

aj)  připomínat, že Valné shromáždění má povinnost při volbě členů Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) přihlížet k tomu, jak kandidáti plní svou povinnost prosazovat a chránit lidská práva, právní stát a demokracii; požadovat, aby byla pro členství v UNHRC stanovena jasná kritéria založená na výsledcích v oblasti lidských práv, a u příležitosti desátého výročí UNHRC vyzvat ke zhodnocení pracovních metod Rady a jejich dopadu;

ak)  posilovat činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC) zaměřenou na ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež se dotýkají mezinárodního společenství, a na zjednání spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy; poskytovat politickou, diplomatickou, finanční a logistickou podporu při každodenním chodu ICC; vyzvat všechny členské státy OSN, aby se zapojily do práce soudu tím, že ratifikují Římský statut, a podněcovat je k ratifikaci změn přijatých v Kampale; podpořit intenzivní spolupráci OSN a jejích orgánů a agentur s Mezinárodním trestním soudem a rozšíření jeho vztahů s Radou bezpečnosti; vyzvat Radu bezpečnosti OSN k podání k Mezinárodnímu trestnímu soudu, aby se zabýval situaci v Korejské lidově demokratické republice;

al)  spolupracovat s veřejností a zahájit komplexní diskusi se všemi členy Valného shromáždění OSN o významu dodržování ústavních omezení pro prezidentskou funkci v celém světě;

am)  vyzvat OSN, aby řešila nedostatky právní stránky pojmu „klimatický uprchlík“ a případně vypracovala jeho mezinárodní definici;

Rozvoj

an)  usilovat o plnění cílů udržitelného rozvoje stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj do roku 2030; usilovat o lepší život budoucích generací a vybízet země, aby přijaly svou odpovědnost a zavedly vnitrostátní rámce pro dosahování všech 17 cílů, a podporovat je v tom; podněcovat členské státy OSN, aby splnily své závazky ve věci výdajů na rozvojovou pomoc a vyzvat k přijetí stabilního rámce ukazatelů a k používání statistických údajů s cílem monitorovat pokrok a zajistit zodpovědnost všech aktérů; trvat na tom, aby politické fórum na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj stalo hlavním rozhodovacím orgánem odpovědným za sledování a přezkum plnění cílů udržitelného rozvoje a předložit před zasedáním fóra v roce 2016 společný postoj EU k plnění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030;

ao)  trvat na tom, že je nutné posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v rámci pracovních struktur OSN, aby bylo možné začlenit účinným způsobem všechny rozměry udržitelného rozvoje; zdůraznit význam univerzálního, otevřeného, transparentního, nediskriminačního, inkluzivního a spravedlivého mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech a potřebu dokončit jednání rozvojového kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá; připomenout, že rozvoj není možný bez míru ani mír bez rozvoje, a zdůraznit význam 16. cíle udržitelného rozvoje Agendy 2030, který se týká míru, spravedlnosti a správy věcí veřejných a který by měl být jednou z priorit financování rozvojové spolupráce; vyzvat OSN, aby systematicky zahrnovala budování kapacit a řádnou správu věcí veřejných do dlouhodobých rozvojových strategií;

ap)  přivítat skutečnost, že Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo stěžejní rezoluci č. 68/304 ze dne 9. září 2014, která uznává „svrchované právo každého státu na restrukturalizaci svého státního dluhu, které by nemělo být mařeno nebo narušováno jakýmkoli opatřením přijatým v jiném státě“, v níž se dále uvádí, že „je znepokojující, že mezinárodní finanční systém nemá solidní právní rámec pro řádnou a předvídatelnou restrukturalizaci státního dluhu“, a na jejímž základě byl zahájen postup k přijetí „mnohostranného právního rámce pro restrukturalizaci státního dluhu“; vyzvat systém OSN jako celek, aby tento proces plně podpořil; vyzvat EU a její členské státy, aby se tohoto procesu aktivně účastnily;

aq)  vypracovat mnohem efektivnější a strategický přístup k agenturám OSN, zejména pokud jde o plánování vnějších nástrojů financování s cílem zajistit větší dopad pomoci EU v místě;

ar)  aktivně usilovat o zkvalitnění politického dohledu v oblasti udržitelného rozvoje posílením Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a zabývat se návrhem na vytvoření Mezinárodního trestního soudu pro trestnou činnost proti životnímu prostředí s cílem efektivněji upevnit právní předpisy v oblasti životního prostředí na celosvětové úrovni;

as)  usilovat o prohloubení mezinárodní fiskální spolupráce tím, že podpoří vytvoření nového mezinárodního daňového orgánu v rámci systému OSN; bojovat proti daňovým únikům a praní peněz pomocí celosvětové automatické výměny informací o daňových otázkách a sestavením společné globální černé listiny daňových rájů;

at)  zahájit globální plán boje proti antimikrobiální rezistenci s cílem zamezit dalšímu šíření rezistentních superbakterií;

Změna klimatu

au)  zajistit, aby EU zůstala v čele boje proti změně klimatu a dále spolupracovala v této oblasti s OSN; zajistit rychlé uskutečnění rozhodnutí přijatých na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015;

EU a reforma systému OSN

av)  podporovat komplexní reformu Rady bezpečnosti OSN na základě širokého konsenzu, aby lépe reflektovala novou realitu ve světě a bylo zajištěno, aby byla Rada schopna efektivně reagovat na hrozby pro mezinárodní mír a bezpečnost; usilovat o splnění dlouhodobého cíle EU, kterým je získat křeslo v reformované Radě bezpečnosti OSN; naléhavě vyzvat členy Rady bezpečnosti, aby neuplatňovali své právo veta v případech, kdy jsou páchány zločiny proti lidskosti;

aw)  prosazovat revitalizaci práce Valného shromáždění a zlepšenou koordinaci a koherenci činnosti všech institucí OSN, což by mělo zvýšit efektivnost, účinnost, legitimnost, transparentnost, zodpovědnost, kapacitu a reprezentativnost systému; podporovat a stavět na zvýšené transparentnosti při procesu výběru příštího generálního tajemníka OSN, kdy jednotliví kandidáti vystoupí a představí svou koncepci ve Valném shromáždění; během volby a jmenování nejlepšího kandidáta do funkce generálního tajemníka OSN prosazovat rovné a spravedlivé příležitosti z hlediska pohlaví a zeměpisné vyváženosti, a v případě, že budou mít kandidáti stejně vynikající kvalifikační předpoklady, podporovat volbu ženy do funkce příští generální tajemnice;

ax)  s ohledem na zprávu OSN z roku 2015 a nedávná obvinění z pohlavního zneužívání dětí francouzskými vojáky a příslušníky sborů OSN ve Středoafrické republice zajistit, aby OSN, členské státy EU a orgány EU pro SBOP neprodleně a nesmlouvavě vyšetřily, stíhaly a odsuzovaly veškeré zaměstnance OSN, jednotlivých států či EU, kteří se dopustili sexuálního násilí;

ay)  vybízí Evropský účetní dvůr, aby intenzivněji spolupracoval s příslušnými orgány dohledu v rámci sekretariátu Organizace spojených národů, zejména s Úřadem OSN pro vnitřní dohled (OIOS), Nezávislým poradním výborem pro audit a Radou auditorů, s cílem zvýšit transparentnost a vzájemné porozumění v otázkách financování a fungování;

az)  vytvořit efektivní systém ochrany pro oznamovatele v OSN;

ba)  s ohledem na nedávný střet zájmů zvláštního zástupce OSN pro Libyi iniciovat přijetí závazného kodexu chování, který by úředníky zavazoval k zachování nestrannosti, jak je stanoveno v obecných zásadách OSN týkajících účinného zprostředkovávání;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi a pro informaci Valnému shromáždění OSN a generálnímu tajemníkovi OSN.

2.12.2015

NÁVRH DOPORUČENÍ RADĚ B8-1374/2015

předložený v souladu s čl. 134 odst. 1 jednacího řádu

k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

Andrey Kovatchev

za skupinu PPE

Evropský parlament,

–  s ohledem na 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. června 2015 týkající se priorit EU pro 70. zasedání Valného shromáždění OSN,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 2. dubna 2014 týkající se 69. zasedání Valného shromáždění OSN(11),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o úloze EU v rámci OSN – jak lépe dosáhnout cílů EU v zahraniční politice(12),

–  v souladu s čl. 134 odst. 1 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že závazek EU prosazovat účinný multilateralismus, v němž ústřední roli hraje OSN, je nedílnou součástí vnější politiky EU a vychází z přesvědčení, že multilaterální systém založený na univerzálních pravidlech a hodnotách je nejvhodnějším nástrojem k řešení celosvětových krizí, náročných úkolů a hrozeb;

B.  vzhledem k tomu, že EU, která je hlavním poskytovatelem rozpočtu OSN a jedním z nejaktivnějších přispěvatelů při vypracovávání akčního programu z Addis Abeby a Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, je odhodlána posunout tuto agendu kupředu, a to jak v rámci EU, tak i prostřednictvím své vnější politiky tím, že bude podporovat snahu ostatních zemí, zejména zemí, které to nejvíce potřebují, o její realizaci;

C.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v EU je v důsledku velkého počtu dlouhodobých nebo nově vznikajících bezpečnostních problémů čím dál nestabilnější a proměnlivější;

D.  vzhledem k tomu, že EU je zastáncem transparentnějších, demokratičtějších a účinnějších voleb v rámci celého systému OSN;

1.  dává Radě tato doporučení:

Spolupráce mezi EU a OSN při vytváření nových bezpečnostních strategií, udržování míru a řešení krizí

a)   znovu zdůraznit, že s ohledem na násilné konflikty v bezprostřední blízkosti EU, rostoucí vystavení Evropy hybridní válce, počítačovému terorismu, „cizím bojovníkům“, bezprecedentnímu přílivu migrantů a stále méně zřetelnému rozdílu mezi vnějšími a vnitřními hrozbami se evropská bezpečnostní situace stává stále komplikovanější na to, aby se v ní jednotlivé země nebo regiony byly schopny pohybovat samy; v této souvislosti i) podporovat myšlenku, že evropská spolupráce v oblasti obrany a zpravodajských služeb již není jen politickou možností, ale strategickou a ekonomickou nutností, a ii) prohloubit spolupráci s OSN v oblasti míru a bezpečnosti, terorismu, organizovaného zločinu, regionálních konfliktů, nefunkčních států a šíření zbraní hromadného ničení;

b)  prozkoumat možné nové vyhlídky prohloubené spolupráce mezi EU a OSN při přepracování jejich strategického pohledu na bezpečnost na základě nové evropské bezpečnostní strategie a revize mírových operací a mírotvorné struktury ze strany OSN;

c)  podporovat prosazování míru a mírotvorné mise případně prostřednictvím intenzivnější podpory ze strany EU (odborné a finanční podpory, podpory formou vybavení či jednotek EU) s cílem vybavit OSN účinnějšími nástroji pro zmírňování napětí;

  Situace v Sýrii

d)  znovu poukázat na plnou podporu postoje, že Islámský stát v Iráku a Levantě (Dá'iš), frontu an-Nusra a další teroristické skupiny označené Radou bezpečnosti OSN, jak se dohodli účastníci rozhovorů ve Vídni a jak podpořila Rada bezpečnosti OSN, je nutné porazit;

e)  i) pracovat na dosažení okamžitého ukončení násilí a na vytvoření přechodné vlády, jak bylo dohodnuto v průběhu vídeňských mírových jednání, a ii) podpořit zahájení politického procesu mezi syrskou vládou a opozicí, který by vedl k vytvoření důvěryhodné, a nikoli sektářské vlády, která by nikoho nevylučovala, po čemž by následoval vznik nové ústavy a volby, jež by probíhaly pod dohledem OSN; iii) pomoci vytvořit mezi zástupci zpravodajských a vojenských složek jednotný pohled na skupiny a jednotlivce s cílem vyhledávat potenciální teroristy, s tím, že tento proces by měl být dokončen před zahájením politického procesu pod záštitou OSN;

Boj proti terorismu

f)  spolupracovat s Valným shromážděním OSN v boji proti obchodování s lidmi a ostře zasahovat proti náborům a financování teroristických skupin na základě prevence a potírání náborů, organizování, přepravy a vybavování teroristických bojovníků a financování jejich cest a činnosti;

  Blízkovýchodní konflikt

g)  pokračovat v multilaterálním úsilí o nalezení řešení pokračujících konfliktů na Blízkém východě, se zvláštním důrazem na izraelsko-palestinský konflikt, kde je třeba opětovně vyvinout intenzivní strukturované mírové úsilí;

  Rozvojová agenda po roce 2015 a Agenda udržitelného rozvoje 2030

h)  domnívat se, že dosahování cílů udržitelného rozvoje v rámci nově schválené Agendy udržitelného rozvoje 2030 představuje pro EU možnost, jak transformovat závazky v dané oblasti do konkrétních kroků, mj. na základě balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství, Unie inovací, energetické unie, jednotného digitálního trhu a pařížské konference o změně klimatu; doporučit, aby Komise do integrace agendy 2030 v rámci nadcházející revize strategie EU 2020 zapojila všechna příslušná generální ředitelství (GŘ);

  Konference OSN o klimatu konaná v roce 2015

i)  zajistit, aby EU zůstala v čele boje proti změně klimatu a dále spolupracovala v této oblasti s OSN; podpořit EU a OSN při zintenzivnění jejich společného úsilí, které by vedlo k tomu, že po dosažení ambiciózní a právně závazné dohody na Konferenci OSN o změně klimatu v Paříži v roce 2015 bude následovat rychlé uplatnění rozhodnutí 21. konference smluvních stran; zajistit, aby v této dohodě byly pro všechny státy stanoveny jasné, spravedlivé a náročné cíle, aby obsahovala ustanovení ohledně pravidelných revizí a zpřísňování cílů pro jednotlivé země s ohledem na cíl udržet oteplování Země „pod 2 °C“ a aby podle ní byly všechny země za plnění svých cílů zodpovědné jak vůči sobě navzájem, tak i vůči veřejnosti;

  EU a reforma systému OSN

j)  aktivně podporovat komplexní reformu systému OSN, zejména Rady bezpečnosti OSN, s cílem zvýšit legitimitu, regionální zastoupení, zodpovědnost a účinnost této organizace; usilovat o splnění dlouhodobého cíle EU, kterým je získat křeslo v rozšířené Radě bezpečnosti OSN;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci také Komisi.

16.3.2016

STANOVISKO Výboru pro rozvoj

pro Výbor pro zahraniční věci

k doporučení Radě k 71. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů

(2016/2020(INI))

Navrhovatel: Paavo Väyrynen

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že s cílem umožnit OSN, aby utvářela a řídila proces provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, je třeba zásadních změn; zdůrazňuje, že je na základě praktické spolupráce mezi orgány OSN třeba začleňovat účinnějším způsobem tři aspekty udržitelnosti, a to jak na strategické, tak na místní úrovni;

2.  vítá zavedení politického fóra na vysoké úrovni pro udržitelný rozvoj (HLPF); je přesvědčen, že HLPF se musí stát hlavním rozhodovacím orgánem odpovědným za sledování a přezkum plnění cílů udržitelného rozvoje, čímž se zajistí koordinované a účinné vyhodnocování potřeb a přijímání strategických plánů a rozhodnutí potřebných pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; vyzývá k pravidelnému dialogu mezi HLPF a Komisí o pokroku učiněném v souladu se zásadami transparentnosti a vzájemné odpovědnosti;

3.  zdůrazňuje, že v zájmu zachování věrohodnosti a vedoucího postavení EU v oblasti celosvětové rozvojové politiky je naprosto nezbytné, aby byl její společný postoj k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 představen ještě před HLPF, které se má konat v roce 2016; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala sdělení o provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 s takovým předstihem, aby Parlament mohl před začátkem HLPF přispět k závěrům Rady;

4.  zdůrazňuje význam účinného provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 v plném rozsahu, mj. prostřednictvím přístupu založeného na dodržování práv; naléhavě vyzývá OSN, aby zajistila, aby byly přijaty ambiciózní závazky, které povedou ke splnění cílů udržitelného rozvoje, a aby přijala stabilní systém ukazatelů za použití statistických údajů s cílem monitorovat pokrok a zajistit odpovědnost všech aktérů; vybízí všechny země (a to jak země rozvinuté, tak rozvojové), aby přijaly svou odpovědnost a zavedly pro dosahování všech 17 cílů vnitrostátní rámce, včetně integrovaných vnitrostátních finančních rámců;

5.  trvá na tom, že je nutné posílit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v rámci pracovních struktur OSN, aby bylo možné začlenit účinným způsobem všechny rozměry udržitelného rozvoje;

6.  uznává, že udržitelného rozvoje ani vymýcení chudoby nelze dosáhnout bez bezpečnosti a že udržitelný rozvoj je podmínkou pro bezpečnost, stabilitu, sociální spravedlnost a demokracii; domnívá se, že tvorba politik na mezinárodní úrovni by měla lépe odrážet tyto vazby mezi mírem, bezpečností a rozvojem; vyzývá OSN, aby systematicky zahrnovala budování kapacit a řádnou správu věcí veřejných do své dlouhodobé rozvojové strategie;

7.  připomíná, že rozvoje nelze dosáhnout bez míru, ani míru bez rozvoje, a že pro dosažení obého je nutno zajistit dodržování lidských práv; v této souvislosti připomíná význam nejinovativnějšího cíle Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, jímž je 16. cíl, který se týká míru, spravedlnosti a správy věcí veřejných; domnívá se, že plnění závazků vycházejících ze 16. cíle udržitelného rozvoje má pro celkový úspěch Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 zásadní význam;

8.  zdůrazňuje význam univerzálního, otevřeného, transparentního, nediskriminačního, inkluzivního a spravedlivého mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech a potřebu dokončit jednání rozvojového kola Světové obchodní organizace (WTO) z Dohá, přičemž je přesvědčen, že OSN může své jedinečné postavení využít k tomu, aby zaručila, že tato jednání budou úspěchem pro rozvojové země;

9.  vítá výzvu k větší podpoře práce Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) při provádění jeho mezinárodního mandátu na ochranu uprchlíků;

10.  vítá rozhodnutí uspořádat dne 19. září 2016 summit v rámci Valného shromáždění Organizace spojených národů, na němž budou hledána řešení významného pohybu uprchlíků a migrantů, a domnívá se, že by se tento summit měl zaměřit na prvotní příčiny migrace a klást důraz na odstranění chudoby, na sociální rovnost, dodržování lidských práv a stabilitu;

11.  naléhavě vyzývá EU, aby se snažila o prohloubení mezinárodní fiskální spolupráce tím, že podpoří vytvoření nového mezinárodního daňového orgánu pod záštitou OSN;

12.  vítá, že Valné shromáždění Organizace spojených národů přijalo stěžejní rezoluci č. 68/304 ze dne 9. září 2014, která uznává „svrchované právo každého státu na restrukturalizaci svého státního dluhu, které by nemělo být mařeno nebo narušováno jakýmkoli opatřením přijatým v jiném státě“, v níž se dále uvádí, že „je znepokojující, že mezinárodní finanční systém nemá solidní právní rámec pro řádnou a předvídatelnou restrukturalizaci státního dluhu“, a na jejímž základě byl zahájen postup k přijetí „mnohostranného právního rámce pro restrukturalizaci státního dluhu“; vyzývá celou OSN, aby tento proces plně podporovala; vyzývá Komisi a členské státy, aby se tohoto procesu aktivně účastnily.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

15.3.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Nicolas Bay, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Juan Fernando López Aguilar, Louis-Joseph Manscour, Paul Rübig, Jan Zahradil, Joachim Zeller

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michèle Rivasi, Estefanía Torres Martínez

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

49

11

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Sofia Sakorafa, Charles Tannock, László Tőkés, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Marielle de Sarnez, Neena Gill, Andrzej Grzyb, András Gyürk, Takis Hadjigeorgiou, Marek Jurek, Javi López, Norica Nicolai, Soraya Post, Jean-Luc Schaffhauser, Helmut Scholz, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Doru-Claudian Frunzulică, Monika Hohlmeier, Zdzisław Krasnodębski, Marian-Jean Marinescu, Indrek Tarand, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Ivan Štefanec

(1)

A/RES/65/276 ze 3. května 2011.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0439.

(3)

Úř. věst. C 45, 5.2.2016, s. 89.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0259.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2015)0403.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0020.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0013.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0051.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.

(10)

EEAS(2015)458, dokument Rady 7632/15.

(11)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0259.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0403.

Právní upozornění