Postup : 2015/2276(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0151/2016

Předložené texty :

A8-0151/2016

Rozpravy :

PV 07/06/2016 - 17
CRE 07/06/2016 - 17

Hlasování :

PV 08/06/2016 - 12.15
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0267

ZPRÁVA     
PDF 617kWORD 190k
26.4.2016
PE 572.951v02-00 A8-0151/2016

o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany

(2015/2276(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Bogdan Andrzej Zdrojewski

Navrhovatel (*):

Marian-Jean Marinescu, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany

(2015/2276(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na hlavy XVII a XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na žádost Francie ze dne 17. listopadu 2015 o pomoc a podporu podle čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. listopadu 2015 o posílení reakce trestního soudnictví na radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2013 a 25.–26. června 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013 a 18. listopadu 2014 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–  s ohledem na závěry Rady ze dnů 20.–21. února 2014 o politice pro oblast vesmíru,

–  s ohledem na zprávu o pokroku, kterou dne 7. července 2014 předložili místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a ředitel Evropské obranné agentury ohledně uplatňování závěrů Evropské rady z prosince 2013,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. května 2015 o provádění jejího sdělení o obraně,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komise ze dne 11. prosince 2013 nazvané „Komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím“ (JOIN(2013)0030) a na související závěry Rady ze dne 12. května 2014,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) Jense Stoltenberga v Evropském parlamentu dne 30. března 2015 o užší spolupráci EU a NATO,

–  s ohledem na prohlášení náměstka ministra obrany USA Boba Worka ze dnů 28. ledna 2015 a 10. září 2015 o třetí strategii kompenzace USA (third US Offset Strategy) a jejích důsledcích pro partnery a spojence,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komise na téma „Přezkum evropské politiky sousedství“ (JOIN(2015)0050),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení evropských systémů družicové navigace a jejich využití,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru(2);

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0151/2016),

A.  vzhledem k tomu, že bezpečnostní prostředí uvnitř i vně Unie je stále nebezpečnější a problematičtější a projevuje se teroristickými útoky a masovými vraždami týkajícími se všech členských států, na což musí členské státy odpovědět přijetím společné strategie a koordinované odpovědi; vzhledem k tomu, že tyto bezpečnostní výzvy volají po posílení bezpečnosti EU prostřednictvím stálého rozvíjení a podpory společné bezpečnostní a obranné politiky EU, aby se tyto politiky staly účinnějšími nástroji a skutečnou zárukou bezpečnosti občanů EU a zárukou prosazování evropských norem a hodnot zakotvených v článku 21 SEU;

B.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje posílit svoji úlohu zajišťovatele bezpečnosti na svém území a v zahraničí tím, že zajistí stabilitu ve svém sousedství a na celém světě; vzhledem k tomu, že Unie musí přispět k boji proti bezpečnostním problémům, jež zejména vyplývají z terorismu na jejím území i v zahraničí, včetně poskytnutí podpory třetím zemím v boji proti terorismu a jeho hlavním příčinám; vzhledem k tomu, že členské státy a Unie musí spolupracovat na účinném a konzistentním systému správy vnějších hranic;

C.  vzhledem k tomu, že Unie musí posílit svoji spolupráci a koordinaci se Severoatlantickou aliancí a se Spojenými státy, jež oba zůstávají základem bezpečnosti a stability v Evropě, s Organizací spojených národů, s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, s Africkou unií a svými sousedy a regionálními partnery;

D.  vzhledem k tomu, že Unie se musí zabývat hlavními příčinami svých bezpečnostních problémů, nepokojů a ozbrojených konfliktů v sousedství, migrace, zhoršování životních podmínek kvůli státním a nestátním subjektům a rozkladem států a regionálních uspořádání, kdy příčinou je rovněž změna klimatu a chudoba, a to pomocí komplexního přístupu řešení krizí v rámci i vně Unie založeného na pravidlech a hodnotách;

E.  vzhledem k tomu, že schopnosti satelitů by mohly být využity k lepšímu hodnocení a určování toku nelegálních přistěhovalců a jejich tras a v případě těch, kteří přicházejí ze severní Afriky, k identifikaci oblastí naloďování, aby bylo možné se těmito případy zabývat rychleji a zachránit více životů;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská rada na zasedání v červnu 2015, které bylo zaměřeno na obranu, vyzvala k podpoře rozsáhlejší a systematičtější obranné spolupráce s cílem vytvořit klíčové kapacity rovněž prostřednictvím koherentního a účinného využívání fondů a stávajících kapacit EU;

G.  vzhledem k tomu, že vesmírná politika je zásadní dimenzí strategické autonomie, kterou musí EU získat, aby si uchovala citlivé technologické a průmyslové kapacity a také nezávislé hodnotící kapacity;

H.  vzhledem k tomu, že vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany jsou důležité a v některých případech dokonce naprosto nezbytné pro širokou škálu situací, od každodenního užití v době míru po řešení krizí a další akutní bezpečnostní výzvy včetně přímé války; vzhledem k tomu, že vytváření takových kapacit je dlouhodobá záležitost; vzhledem k tomu, že vytváření budoucích kapacit je třeba naplánovat, když jsou využívány současné kapacity;

I.  vzhledem k tomu, že šíření vesmírných technologií a zvyšující se závislost společností na satelitech zvyšuje soupeření nad vesmírnými prostředky (dráhami, frekvencemi) a satelity se tak stávají velmi důležitou infrastrukturou; vzhledem k tomu, že rozvoj protisatelitních technologií (ASAT), jemuž se věnuje několik aktérů, včetně rozvoje schopností orbitálních zbraní, signalizuje vyzbrojování vesmíru;

J.  vzhledem k tomu, že v oblasti obrany a bezpečnosti Unie může jednat rovněž prostřednictvím institucí, jako je Evropská obranná agentura a Satelitní středisko Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že evropské vesmírné prostředky byly vytvořeny během posledních pěti desetiletí díky koordinovanému úsilí národních vesmírných agentur a následně i Evropské kosmické agentury (ESA); vzhledem k tomu, že Smlouva o využívání kosmického prostoru, která je základním právním rámcem mezinárodního kosmického práva, vstoupila v platnost v říjnu 1967;

L.  vzhledem k tomu, že vytvoření a udržování vesmírných kapacit bezpečnosti a obrany v Evropě vyžaduje účinnou spolupráci a součinnost mezi členskými státy a s evropskými a mezinárodními institucemi;

M.  vzhledem k tomu, že vesmírné kapacity EU by měly být kompatibilní s kapacitami NATO a USA, aby mohly být v případě krize plnohodnotně použity jako jedna síť;

N.  vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj v oblasti vesmírných technologií je odvětvím s vysokou návratností investic, které produkuje rovněž vysoce kvalitní softwarové a hardwarové vedlejší produkty pro různé komerční použití;

1.  soudí, že vesmírné kapacity a služby hrají důležitou úlohu kromě jiných oblastí i v souvislosti s evropskou bezpečností a obranou; je přesvědčen, že současné a budoucí vesmírné kapacity a služby členským státům a Unii poskytnou lepší dvouúčelovou operační kapacitu pro uplatňování společné bezpečnostní a obranné politiky a dalších politik EU v oblastech, jako vnější činnost, správa hranic, námořní bezpečnost, zemědělství, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu, energetická bezpečnost, zvládání katastrof, humanitární pomoc a doprava;

2.  domnívá se, že je zapotřebí dále provádět SBOP; znovu potvrzuje, že je třeba zvýšit účinnost, viditelnost a dopad SBOP; znovu připomíná význam a přidanou hodnotu vesmírné politiky pro SBOP; domnívá se, že vesmír by měl být zahrnut do budoucích politik Unie (např. v oblasti vnitřní bezpečnosti, dopravy, vesmíru, energetiky a výzkumu) a měla by být více posílena a využívána tato součinnost s vesmírem; zdůrazňuje, že využívání vesmírných kapacit ve válce proti terorismu a proti teroristickým organizacím spočívajících ve schopnosti lokalizovat a sledovat jejich výcvikové tábory, je naprosto nezbytné;

3.  je toho názoru, že vnitrostátní vlády a Unie by měly zlepšit přístup k vesmírné komunikaci, vesmírným poznatkům o situaci, přesné navigaci a kapacitě pro sledování Země a rovněž zajistit, aby byla Evropa v oblasti důležitých vesmírných technologií a přístupu do vesmíru nezávislá; domnívá se, že zejména získávání poznatků o situaci ve vesmíru bude i nadále hrát zásadní roli ve vojenských a civilních záležitostech; zdůrazňuje závazek nemilitarizace vesmírného prostoru; uznává, že k dosažení tohoto cíle jsou zapotřebí dostatečné finanční investice; v tomto smyslu naléhavě žádá Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily autonomii EU, pokud jde o vesmírné struktury, a aby k tomuto účelu poskytly potřebné zdroje; domnívá se, že tento cíl je velmi důležitý pro civilní činnosti (odhaduje se, že 6 až 7 % HDP v západních zemích závisí na družicovém určování polohy a družicové navigaci) a pro bezpečnost a obranu; je toho názoru, že spolupráce by měla být zahájena na mezivládním základě a prostřednictvím ESA;

4.  zdůrazňuje bezpečnostní rozměr programu Copernicus, zejména jeho aplikace určené k prevenci krizí a k reakci na ně, k zajištění humanitární pomoci a spolupráce, k prevenci konfliktů založené na sledování dodržování mezinárodních smluv a ke sledování moří; naléhavě vyzývá vysokou představitelku Unie, Komisi a členské státy, aby u vesmírných kapacit posílily cíl prevence konfliktů;

5.  zdůrazňuje, že vesmírná politika EU podporuje vědecký a technický pokrok, konkurenceschopnost průmyslu a provádění politik EU v souladu s článkem 189 SFEU, který zahrnuje bezpečnostní a obrannou politiku; připomíná, že dva stěžejní programy EU – Galileo a Copernicus – jsou civilními programy pod civilní kontrolou a že evropský charakter programů Galileo a Copernicus tyto programy umožnil a zajistil jejich úspěch; naléhavě vyzývá Radu, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komisi, aby zajistily, že evropské vesmírné programy vytvoří civilní vesmírné kapacity a služby pro evropskou bezpečnost a obranu, a to zejména přidělením odpovídajících finančních prostředků na výzkum; je přesvědčen, že vesmírné kapacity dvojího užití jsou důležité k tomu, aby byly zdroje využívány co nejúčelněji;

6.  zdůrazňuje, že kosmické programy mají bezpečnostní a obranné výhody, které jsou technologicky spojené s civilními přínosy, a zdůrazňuje v této souvislosti kapacitu dvojího užití programů Galileo a Copernicus; vyjadřuje přesvědčení, že tato kapacita by měla být v následujících generacích plně rozvinuta, včetně například větší přesnosti, autentizace, lepšího kódování, kontinuity a integrity (Galileo; zdůrazňuje, že údaje z pozorování Země s vysokým rozlišením a lokalizační systémy jsou užitečné pro použití v civilních a bezpečnostních oblastech, například v oblasti zvládání katastrof, humanitárních akcí, pomoci uprchlíkům, námořního dohledu, globálního oteplování, energetické bezpečnosti a globální potravinové bezpečnosti, a při zjišťování výskytu globálních přírodních katastrof, zejména sucha, zemětřesení, povodní a lesních požárů, a při reakci na ně; bere na vědomí potřebu lepší interakce mezi drony a družicemi; vyzývá k poskytnutí dostatečných prostředků v přezkumu v polovině období pro budoucí rozvoj všech satelitních systémů;

7.  soudí, že k vesmírnému odvětví je nutné zaujmout celostní, integrovaný a dlouhodobý přístup na úrovni EU; je toho názoru, že vesmírné odvětví by mělo být uvedeno v nové globální strategii EU v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, přičemž je třeba uvažovat současný rozvoj vesmírných programů EU dvojího využití a potřebu dále rozvíjet civilní vesmírné programy EU, které mohou sloužit k civilním i bezpečnostním a obranným účelům;

8.  vítá rovněž mnohostrannou iniciativu k vytvoření mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru, kterou finančně podporuje EU, jakožto způsob, kterým by bylo možné zavést normy chování ve vesmíru, neboť tento kodex se snaží dosáhnout zvýšené ochrany, bezpečnosti a udržitelnosti ve vesmíru tím, že klade důraz na to, že by kosmická činnost měla probíhat na základě velké míry opatrnosti, náležité svědomitosti a transparentnosti s cílem vytvořit důvěru v rámci kosmického odvětví;

9.  žádá Komisi, aby urychleně předložila vymezení potřeb EU, pokud jde o potenciální přínos politiky v oblasti vesmíru pro SBOP ve všech hlavních aspektech: vypouštění, určování polohy, snímky, komunikace, vesmírné počasí, kosmický odpad, kybernetická bezpečnost, rušení přetížením („jamming“), rušení předstíráním identity („spoofing“) a jiná úmyslná ohrožení, zabezpečení pozemního segmentu; domnívá se, že budoucí vesmírné prvky současných evropských systémů by měly být nastaveny podle požadavků SBOP a měly by pokrývat všechny výše uvedené aspekty;

10.  požaduje vymezení nezbytných podmínek pro budoucí soukromé nebo veřejné systémy, které přispívají k aplikacím souvisejícím s bezpečností lidského života (např. určování polohy, řízení letového provozu) s ohledem na ochranu proti možným bezpečnostním útokům (jamming, spoofing, kybernetické útoky, vesmírné počasí a kosmický odpad); domnívá se, že by takové bezpečnostní požadavky měly být ověřitelné a měly by podléhat dohledu evropského subjektu (např. agentury EASA);

11.  zdůrazňuje v této souvislosti, že rozvoj evropských vesmírných kapacit pro evropskou bezpečnost a obranu by měl mít dva klíčové strategické cíle: bezpečnost na planetě prostřednictvím vesmírných družicových systémů určených ke sledování zemského povrchu nebo určování polohy, navigace a informace pro určování času nebo satelitní komunikace a bezpečnost v kosmickém prostoru, jakož i bezpečnost ve vesmíru, tj. bezpečnost na oběžné dráze a ve vesmíru prostřednictvím pozemních a družicových systémů pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru;

12.  identifikuje nebezpečí kybernetické války pro evropské vesmírné programy, přičemž bere v úvahu, že rušení přetížením („jamming“) a rušení předstíráním identity („spoofing“) mohou narušovat vojenské mise nebo mít dalekosáhlé důsledky pro každodenní život na Zemi; je přesvědčen, že kybernetická bezpečnost vyžaduje společný přístup ze strany EU, jejích členských států a podniků a odborníků v oblasti internetu; vyzývá proto Komisi, aby do své činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti zahrnula vesmírné programy;

13.  domnívá se, že by koordinace kosmických systémů rozmístěných roztříštěně v různých členských státech pro různé vnitrostátní potřeby měla být posílena, aby bylo možné rychle předvídat narušení různých aplikací (například pro řízení letového provozu);

14.  zdůrazňuje, že ke zdokonalení evropských vesmírných kapacit a služeb je nezbytná spolupráce Komise, Evropské služby pro vnější činnost, Agentury GNSS, Evropské obranné agentury, Evropské kosmické agentury a členských států; má za to, že Unie, zejména místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka, by měla takovouto spolupráci v oblasti vesmírné bezpečnosti a obrany koordinovat, usnadňovat a podporovat prostřednictvím zvláštního střediska pro operativní koordinaci; je přesvědčen, že Evropská kosmická agentura by měla hrát významnou úlohu ve formulování a provádění jednotné evropské vesmírné politiky zahrnující bezpečnostní a obrannou politiku;

15.  vyzývá Evropskou komisi, aby předložila výsledky zavedené evropské rámcové spolupráce zaměřené na bezpečnostní a obranný výzkum v otázkách vesmíru, a žádá doporučení, jak ji dále rozvíjet; žádá Komisi, aby vyjasnila, jak civilně-vojenský výzkum v rámci programu Horizont 2020 posloužil v oblasti vesmírných kapacit k provádění společné bezpečnostní a obranné politiky;

16.  vítá rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o provádění tohoto rámce a o jeho dopadu na bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby vypracovala prováděcí plán, ve kterém bude stanovena i předpokládaná architektura;

17.  zdůrazňuje strategický význam podpory kosmických inovací a výzkumu pro bezpečnost a obranu; bere na vědomí významný potenciál klíčových kosmických technologií, jako je evropský družicový systém pro přenos dat, který umožňuje neustálé pozorování Země v reálném čase, využívání megaseskupení nanosatelitů a konečně vybudování citlivé vesmírné kapacity; zdůrazňuje, že je potřebné, aby inovativní technologie v oblasti dat velkého objemu využívaly plný potenciál údajů získaných z vesmíru pro bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby začlenila tyto technologie do své kosmické strategie pro Evropu;

18.  žádá, aby byly vyvinuty různé diplomatické iniciativy EU v otázkách vesmíru, jak v bilaterálním, tak v multilaterálním kontextu, s cílem přispět k rozvoji institucionalizace vesmíru a zvýšení množství opatření usilujících o transparentnost a budování důvěry; zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit práci na prosazování kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru; vybízí ESVČ, aby zohledňovala složku vesmíru při jednáních o jiných otázkách a oblastech;

19.  vybízí členské státy, aby prováděly společné programy a iniciativy včetně Nadnárodního vesmírného zobrazovacího systému pro střežení, průzkum a pozorování (MUSUS), vládní satelitní komunikace (GovSatcom) a programů pozorování a sledování vesmíru (SST) a by navzájem sdílely oblast obrany a bezpečnosti, a vyjadřuje takovým společným programům a iniciativám podporu;

20.  vítá probíhající projekt agentur EDA a ESA týkající se družicové komunikace v rámci státní správy (GovSatcom), který je jedním z vlajkových programů agentury EDA podle vyjádření Evropské rady na jejím zasedání v prosinci 2013; vyzývá v tomto ohledu všechny zúčastněné aktéry, aby vytvořili trvalý program a využili přidanou hodnotu agentury EDA také pro vojenskou družicovou komunikaci; vítá úspěšné dokončení projektu DESIRE I a zahájení demonstračního projektu DESIRE II pro budoucí fungování dálkově řízených letadel (RPAS) v nesegregovaném vzdušném prostoru, který provádějí agentury EDA a ESA;

21.  soudí, že spolupráce EU a USA na budoucích vesmírných schopnostech a službách pro účely bezpečnosti a obrany by byla vzájemně přínosná; soudí, že spolupráce EU a USA je efektivnější a navzájem slučitelná, když jsou obě strany na stejné technologické a kapacitní úrovni; žádá, aby Komise jakoukoli potenciální technologickou propast identifikovala a zabývala se jí; bere v úvahu práci na třetí strategii kompenzace USA (third US Offset Strategy); naléhavě žádá Unii, aby tento vývoj měla na zřeteli při vytváření vlastní globální strategie v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a aby zařadila do rámce této strategie vesmírné kapacity bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že ve vhodných případech by mohly být využity dříve existující bilaterální vztahy mezi členskými státy a USA; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, k tomu, aby s ministry obrany prodiskutovala strategický přístup, který je třeba zaujmout, a aby Parlament informovala o vývoji této rozpravy;

22.  je přesvědčen, že EU by měla i nadále usnadňovat vytvoření mezinárodního kodexu chování pro činnosti v kosmickém prostoru s cílem chránit vesmírnou infrastrukturu, zabránit však vesmírnému zbrojení; domnívá se, že rozvoj programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) je z tohoto hlediska zásadně důležitý; žádá, aby Unie usilovala o dosažení o tohoto cíle ve spolupráci s Výborem OSN pro mírové využití kosmického prostoru a s dalšími relevantními partnery;

23.  připomíná nutnost užší spolupráce EU a NATO v oblasti bezpečnosti a obrany; vyjadřuje přesvědčení, že součástí spolupráce EU a NATO by mělo být budování odolnosti těmito dvěma institucemi a společně se sousedy EU a rovněž investice do obrany; soudí, že spolupráce na vesmírných kapacitách a službách může nabídnout vyhlídky na zvýšení kompatibility těchto dvou rámců; je přesvědčen, že by to rovněž posílilo úlohu NATO v bezpečnostní a obranné politice a v kolektivní obraně;

24.  poukazuje však nicméně na to, že EU se musí i nadále snažit zajistit si co nejvyšší míru autonomie v rovině výzkumu vesmíru a ve vojenské rovině; poukazuje na to, že v konečném důsledku musí mít EU k dispozici své vlastní nástroje, kterými bude zaveden evropský systém obrany;

25.  soudí, že ochrana vesmírných kapacit a služeb pro bezpečnost a obranu před kybernetickými útoky, fyzickými hrozbami, úlomky a jinými škodlivými interferencemi by mohla nabídnout perspektivy silnější spolupráci EU a NATO, která by vedla k vytvoření nezbytné technologické infrastruktury k zabezpečení prostředků, jinak by mnohamiliardové investice peněz daňových poplatníků do evropské vesmírné infrastruktury přišly vniveč; uznává, že komerční družicové telekomunikace a jejich rostoucí využití pro vojenské a účely je vystavuje riziku útoků; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby informovala Parlament o vývoji spolupráce mezi EU a NATO v této oblasti;

26.  soudí, že civilní programy EU v odvětví vesmíru poskytují řadu kapacit a služeb, které mají potenciální využití v mnoha odvětvích, včetně příštích fází vývoje systémů Copernicus a Galileo; bere na vědomí, že je třeba již od počátku brát do úvahy jakékoli vzniklé obavy spojené s bezpečností a obranou; soudí, že získávání poznatků o situaci ve vesmíru / vesmírném počasí, družicové komunikace a včasné varování jsou oblastmi, jež by mohly těžit z větší spolupráce veřejného a soukromého sektoru, další podpory na úrovni EU, neustálých investic agentur v odvětví vesmíru, bezpečnosti a obrany a z podpory těchto agentur;

27.  bere na vědomí význam veřejné regulované služby (PRS) Galilea pro navigaci a navádění vojenských systémů; vyzývá vysokou představitelku a členské státy EU, aby zvýšily své úsilí, pokud jde o případnou revizi Smlouvy o využívání kosmického prostoru z roku 1967, nebo aby iniciovaly nový regulační rámec, jenž bude brát v úvahu technologický pokrok, k němuž došlo od šedesátých let 20. století, a jehož cílem bude zabránit vesmírným závodům ve zbrojení;

28.  konstatuje, že pro úspěch kosmických programů EU je velmi důležitá transparentnost a zvýšení povědomí veřejnosti, pokud jde o využití těchto programů, která mají přímý dopad na uživatele, jako jsou služby Galileo a Copernicus, mezi evropskými občany; domnívá se, že tyto programy by mohly být využity ke zvýšení účinnosti vytváření strategií a provádění operací v rámci SBOP; vybízí k identifikaci a rozvoji kapacitních potřeb týkajících se bezpečnosti a obrany u příštích generací systémů Galileo a Copernicus;

29.  poukazuje na existenci veřejné regulované služby (PRS) programu Galileo, která je omezena na vládou schválené uživatele a je vhodná pro citlivé aplikace, kdy musí být zajištěna vysoká odolnost a naprostá spolehlivost; domnívá se, že kapacitu PRS je třeba v příštích generacích dále rozvíjet, aby bylo možné reagovat na měnící se hrozby; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby provozní postupy byly co nejúčinnější, zejména v případě krize; zdůrazňuje potřebu pokračovat v rozvoji a podpoře aplikací založených na kapacitách programu Galileo, včetně kapacit potřebných pro SBOP, s cílem maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Galileo, včetně pozemního segmentu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky;

30.  zdůrazňuje vysokou úroveň zabezpečení systémů evropského GNSS; zdůrazňuje úspěšné provedení úkolů zadaných Agentuře pro evropský GNSS, zejména prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci a bezpečnostního střediska systému Galileo; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby odborné poznatky a bezpečnostní infrastruktura Agentury pro evropský GNSS byly využívány také v rámci programu Copernicus; požaduje řešení této otázky v rámci přezkumu programů Galileo a Copernicus v polovině období;

31.  poukazuje zejména na operativní potřebu údajů z pozorování Země s velmi vysokým rozlišením v rámci programu Copernicus a vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by při zohlednění požadavků SBOP bylo možné tuto potřebu splnit; upozorňuje na vývojové trendy, jako například pozorování a videopřenos z vesmíru téměř v reálném čase, a doporučuje Komisi, aby přezkoumala, jak je využít i pro bezpečnostní a obranné účely; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Copernicus, včetně pozemního segmentu a zabezpečení údajů, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky; kromě toho poukazuje na důležitost případného zapojení průmyslu do řízení operací programu Copernicus;

32.  upozorňuje na to, že je třeba zlepšit proces šíření informací z družic mezi uživateli, a to rovněž vybudováním nezbytné technologické infrastruktury; bere na vědomí skutečnost zmíněnou v uvedeném sdělení Komise, že 60 % elektroniky na evropských satelitech je v současné době dováženo ze Spojených států; požaduje v této souvislosti iniciativu týkající se ochrany citlivých a osobních údajů;

33.  vítá práci, která byla provedena, aby EU získala autonomní přístup k vládní satelitní komunikaci (GOVSATCOM), a vyzývá Komisi, aby i nadále dosahovala pokroku v souvislosti s tímto spisem; připomíná, že prvním krokem v procesu bylo vymezení civilních a vojenských potřeb ze strany Komise a Evropské obranné agentury, a domnívá se, že by iniciativa měla s sebou nést sdružování poptávky a měla by být navržena tak, aby co nejlépe odpovídala vymezeným potřebám; vyzývá Komisi, aby na základě požadavků a potřeb příjemců provedla posouzení nákladů a přínosů různých řešení:

–  poskytování služeb komerčními provozovateli;

–  systém spoléhající se na stávající kapacity s možností začlenění budoucích kapacit; nebo

–  vytvoření nových kapacit prostřednictvím systému vytvořeného k danému účelu;

  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se zabývala problematikou vlastnictví a odpovědnosti; konstatuje, že bez ohledu na konečné rozhodnutí by každá nová iniciativa měla být ve veřejném zájmu a sloužit evropskému průmyslu (výrobcům, provozovatelům, odpalovacím zařízením a dalším segmentům průmyslu); domnívá se, že by komunikace GOVSATCOM měla být rovněž považována za příležitost podpořit konkurenceschopnost a inovaci využitím vývoje duálních technologií v extrémně konkurenčním a dynamickém kontextu trhu se satelitními komunikačními technologiemi; zdůrazňuje potřebu omezit závislost na dodavatelích zařízení a služeb ze zemí mimo EU;

34.  poukazuje na rozvoj pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – dále jen SST) jako na dobrou iniciativu v kosmické spolupráci a na krok směrem k bezpečnosti ve vesmíru; požaduje další rozvoj vlastních kapacit SST jako prioritu Unie pro ochranu hospodářství, bezpečnosti společnosti a občanů a v oblasti kosmických schopností pro evropskou bezpečnost a obranu; domnívá se, že SST by se mělo stát programem EU s vlastním rozpočtem a zároveň zajistit, aby tím nebyly sníženy finanční prostředky pro probíhající projekty; kromě toho se domnívá, že by EU měla vytvořit komplexnější kapacitu pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – dále jen SSA), s prediktivnějšími schopnostmi, zahrnující dohled nad kosmickým prostorem a analýzu a posouzení možných hrozeb a rizik pro činnosti v kosmickém prostoru; vyzývá proto Komisi, aby stavěla na SST a rozvíjela širší koncepci SSA, která by řešila rovněž úmyslná ohrožení kosmických systémů, a aby ve spolupráci s ESA zohlednila vesmírné počasí a objekty v blízkosti Země a nezbytnost výzkumu technologických systémů pro předcházení vytváření kosmického odpadu a pro jeho odstraňování; domnívá se, že by měla být dosažena komplexní koordinace činností v kosmickém prostoru, aniž by byla narušena svoboda jeho využívání; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost, zda by měl mít soukromý sektor možnost sehrávat důležitou úlohu při dalším rozvoji a udržování veřejné části systému SST, pro co by jako příklad mohla sloužit dvoustranná struktura řízení programu Galileo;

35.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet politiky a výzkumné kapacity s cílem zajistit budoucí využití a rozvíjet konkurenceschopný evropský průmysl, schopný komerčního úspěchu založeného na zdravém hospodářském prostředí; bere na vědomí rostoucí význam soukromých subjektů na trhu v oblasti vesmíru; zdůrazňuje, že je třeba a že je prospěšné zapojit do výzkumných, rozvojových a výrobních procesů souvisejících s vesmírnými technologiemi malé a střední podniky, zejména pokud jsou tyto technologie relevantní pro zajištění bezpečnosti; zůstává obezřetný, pokud jde o rizika spojená s neregulovanými soukromými iniciativami, jež mají bezpečnostní nebo obranné důsledky; zdůrazňuje, že vyváženost rizik a přínosů se může u jednotlivých segmentů vesmírných činností lišit, a proto je třeba ji posuzovat případ od případu, zejména s ohledem na jeho specifické rysy, pokud jde o suverenitu a strategickou autonomii; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby poskytly prostředky nezbytné k zabránění těmto rizikům;

36.  zdůrazňuje, že pokud jde o vesmírný prostor a vzhledem k jeho strategickému významu, musí největší břímě, co se týče investic, připadnout na veřejný sektor; domnívá se, že vysoké náklady na rozvoj vesmírných programů a infrastruktury znamenají, že jediným způsobem, jak tyto projekty uskutečnit, je prostřednictvím rozhodného úsilí veřejného sektoru o propojení soukromých iniciativ;

37.  poukazuje na to, že pokud jde o budoucí financování evropských vesmírných programů, bylo by žádoucí určit, v kterých případech by bylo možné využít formy veřejného a soukromého partnerství;

38.  poukazuje na to, že musí být stanoveny správné regulační a politické rámce s cílem poskytnout průmyslu další impuls a pobídky k pokračování v technologickém vývoji a výzkumu vesmírných kapacit; požaduje, aby byly zajištěny nezbytné finanční prostředky pro výzkum vesmíru ve výše uvedených oblastech; bere na vědomí významnou úlohu, kterou může hrát program Horizont 2020 při napomáhání EU snížit její závislost, pokud jde o klíčové kosmické technologie; v této souvislosti připomíná, že vesmírná část programu Horizont 2020 spadá pod prioritu „vedoucí postavení v průmyslu“, a zejména pod specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“; domnívá se proto, že by program Horizont 2020 měl být použit na podporu kosmické technologické základny a kosmických průmyslových kapacit Evropy; vyzývá Komisi, aby se v průběhu revize programu Horizont 2020 v polovině období dostatečně zabývala klíčovými kosmickými technologiemi pro bezpečnost a obranu;

39.  je toho názoru, že EU by mohla hrát roli při zlepšování důkladnosti, odolnosti a pohotovosti evropských vesmírných kapacit; je toho názoru, že schopnost rychlé reakce v případě, že je třeba vyměnit či opravit poškozené či opotřebované prostředky ve vesmíru během krize, je možné účinně vyvinout pouze prostřednictvím partnerství více států, včetně partnerství na evropské úrovni; oceňuje práci Evropské kosmické agentury při rozvoji programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru s cílem odhalovat a předvídat výskyt kosmického smetí nebo srážky družic; zdůrazňuje naléhavou potřebu omezit riziko srážek spojených s rostoucím počtem satelitů a odpadu ve vesmíru; žádá Komisi a Radu, aby pokračovaly ve financování těchto kapacit po roce 2016; vítá proto iniciativu Komise o evropském systému pozorování a sledování vesmíru (SST), který zajistí nezávislost EU ve vesmíru; táže se, zda jsou pro řízení veřejných regulovaných služeb a další klíčové vesmírné infrastruktury zavedeny náležité řídicí struktury pro případ ozbrojené agrese nebo jiné velké bezpečnostní krize;

40.  vybízí Komisi a evropské agentury v oblasti vesmíru, bezpečnosti a obrany, aby spojily síly a vytvořily bílou knihu s potřebami výcviku v použití vesmírných kapacit a služeb pro bezpečnost a obranu; má za to, že pro oblasti, kde členské státy a příslušné evropské agentury rozpoznaly naléhavé potřeby, by se měly mobilizovat prostředky EU na pilotní kurzy;

41.  domnívá se, že další finanční a politická podpora rozvoje a používání nosných raket EU a programu pro opakovaně použitelný orbitální demonstrátor v Evropě (PRIDE) má strategický význam, neboť demonstrátor je nákladově efektivnější a poskytuje nezávislost v přístupu do vesmíru, jakož i plán pro řízení vesmírných krizí;

42.  vyjadřuje znepokojení nad zvýšením nákladů programů Copernicus a Galileo vysoko nad původní rozpočtové příděly; vyjadřuje svou podporu dalšímu rozvoji vesmírných kapacit EU, avšak současně požaduje řádné řízení finančních zdrojů;

43.  žádá členské státy, které neratifikovaly Smlouvu o využívání kosmického prostoru, aby tak učinily, v hledem k významu této smlouvy pro zachování právního stavu ve vesmíru;

44.  vítá postup a plány vývoje nových evropských raket Ariane 6 a VEGA a soudí, že vývoj těchto raket je klíčový pro dlouhodobou životaschopnost a nezávislost evropských vesmírných programů pro obranné a bezpečnostní účely; je pevně přesvědčen, že udržení dominantního postavení evropských nosných raket musí být v době, kdy se objevují noví konkurenti, kteří jsou silně podporováni konkurenceschopnými modely financování, evropským strategickým cílem; domnívá se, že k dosažení tohoto cíle bude zapotřebí uskutečnit odpovídající strukturální a legislativní změny a změny v oblasti financování, s cílem posílit rozvoj inovativních a konkurenceschopných projektů na evropské úrovni; zasazuje se mimo jiné o inovace v oblasti opětovného využívání součástí, neboť se domnívá, že to představuje významný krok vpřed z hlediska účinnosti a udržitelnosti; domnívá se, že EU by měla věnovat zvláštní pozornost dopadu některých projektů týkajících se nezávislosti EU, jako je spolupráce s Ruskem, v citlivých oblastech, jako je vypouštění družic pomocí raket Sojuz;

45.  konstatuje strategický význam nezávislého přístupu do vesmíru a potřebu rozhodné akce EU, i z hlediska bezpečnosti a obrany, protože by to umožnilo Evropě získat v případě krize přístup do vesmíru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESA a členskými státy:

–  koordinovala, sdílela a rozvíjela plánované vesmírné projekty a evropské trhy, aby evropský průmysl mohl předjímat budoucí poptávku (a tím podpořit zaměstnanost a průmysl se sídlem v Evropě) a rovněž vytvářet vlastní poptávku, pokud jde o využití pro podnikatelské účely,

–  podpořila infrastrukturu raketových nosičů a dále

–  podpořila výzkum a vývoj – v neposlední řadě prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru – zejména v oblasti přelomových technologií;

  domnívá se, že tyto snahy jsou nezbytné, aby mohla Evropa konkurovat na globálním trhu nových technologií; dále se domnívá, že si EU musí zajistit spolehlivou kosmickou technologickou základnu a nezbytné průmyslové kapacity, které ji umožní navrhovat, vyvíjet, spouštět, provozovat a využívat kosmické systémy, a to od technologické autonomie a kybernetické bezpečnosti až po aspekty nabídky;

46.  soudí, že Unie by měla podpořit všechny subjekty tvořící dodavatelský řetězec v oblasti technologií a know-how, aby se zaměřily na vesmírné kapacity a technologie dvojího užití, jež mají význam pro bezpečnost a obranu, a měla by propagovat vývoj inovativních využití a nových podnikatelských záměrů v této oblasti, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky a na rozvoj podnikání v tomto odvětví; konstatuje, že k zachování technologického výzkumu a vývoje je zapotřebí pokračovat ve finančních investicích; je pevně přesvědčen o tom, že veřejný sektor musí poskytnout pobídky pro vytváření specializovaných inkubátorů a fondů na financování inovativních začínajících podniků s cílem zajistit, aby vysoké náklady na vesmírný výzkum nebrzdily vznik inovativních projektů; vyzývá k vytvoření plánu na využití vesmírných technologií dvojího užití ve vesmírném odvětví, který by se zaměřoval na přispění k rozvoji evropského obranného průmyslu a k větší konkurenceschopnosti;

47.  zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat snahy o posílení evropské spolupráce v tomto odvětví s cílem překonat vysokou míru roztříštěnosti, zejména pokud jde o otázku institucionálních požadavků; je přesvědčen, že jedině nákladově efektivnější, transparentnější a konsolidovanější evropský kosmický průmysl může být konkurenceschopný na mezinárodní úrovni; zdůrazňuje, že evropskou koncepci kosmického průmyslu je za účelem zajištění doplňkovosti nutné dále vypracovat v koordinaci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA);

48.  připomíná, že k zachování a posílení bezpečnosti, obranyschopnosti a stability Evropy je důležité zamezit vývozu citlivé vesmírné technologie do zemí, které ohrožují regionální či globální bezpečnost a stabilitu, provádějí agresivní zahraniční politiku, přímo či nepřímo podporují terorismus nebo vnitřně utiskují své vlastní občany; naléhavě vyzývá vysokou představitelku, členské státy EU a Komisi, aby zajistily, aby bylo plně dodržováno osm kritérií společného postoje 944 a pravidla nařízení o dvojím užití, pokud jde o vývoz citlivé technologie týkající se vesmíru;

49.  zdůrazňuje potřebu lepší koordinace vesmírných kapacit EU rozvíjením potřebných systémových architektur a postupů pro zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti, včetně bezpečnosti údajů; vyzývá Komisi, aby vypracovala a podporovala model řízení pro každý systém poskytující služby týkající se bezpečnosti a obrany; domnívá se, že v zájmu poskytnutí integrované služby koncovým uživatelům by vesmírné kapacity EU věnované bezpečnosti a obraně mělo řídit zvláštní operační středisko pro koordinaci služeb (řídící a kontrolní centrum uvedené v pracovním programu Horizontu 2020 na období 2014–2015); domnívá se, že je-li to možné, mělo by být toto středisko z důvodů nákladové efektivnosti začleněno do jednoho ze stávajících subjektů EU, jako je Agentura pro evropský GNSS, Satelitní středisko EU nebo Evropská obranná agentura, s přihlédnutím k již nabízeným způsobilostem těchto agentur;

50.  domnívá se, že vytvoření dlouhodobého a právního rámce, který umožní trvalé investice do bezpečnostních a obranných kapacit na úrovni EU, by mohly podpořit rozsáhlejší a systematičtější spolupráci v oblasti evropské obrany s cílem vytvořit klíčové schopnosti; bere proto na vědomí závěry Evropské rady z června 2015; naléhavě žádá Radu, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby vytvořily nezbytný rámec pro financování na úrovni EU;

51.  konstatuje, že evropský vesmírný průmysl je vysoce koncentrovaný a má vysokou míru vertikální integrace, takže čtyři společnosti jsou odpovědné za více než 70 % všech evropských pracovních míst ve vesmírném sektoru a 90 % pracovních míst ve vesmírném výrobním průmyslu se nachází v šesti zemích; zdůrazňuje, že je třeba nepřehlížet potenciál zemí s dobrou úspěšností podávání patentových žádostí v oblasti vyspělých technologií, které však tradičně nepůsobí ve vesmírném sektoru, a žádá zavedení politik, které podnítí zapojení těchto zemí do evropského vesmírného sektoru, včetně využití nástrojů programu Horizont 2020;

52.  dále se domnívá, že výzkum a vývoj v oblasti vesmírných technologií a služeb by měl být v rámci soudržného politického rámce EU posílen;

53.  má za to, že vhodným prostředkem ke strukturování budoucích aktivit EU v oblasti vesmírných bezpečnostních a obranných schopností by mohla být „bílá kniha“ na úrovni EU; žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zahájila debatu o definování míry ambicí EU v překrývajících se oblastech vesmírných kapacit a bezpečnosti a obrany; má za to, že by to rovněž mohlo umožnit soudržný rozvoj ve všech oblastech schopností v souvislosti s udržováním míru, předcházením konfliktům a posilováním mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů; žádá Komisi, aby v budoucím evropském obranném akčním plánu načrtla své plány vesmírných činností určených na podporu bezpečnosti a obrany; uznává zároveň výhody mezinárodní spolupráce týkající se bezpečnosti v oblasti vesmíru se spolehlivými partnery EU;

54.  připomíná, že kosmické smetí je rostoucím problémem pro bezpečnost ve vesmíru, a žádá EU, aby podporovala výzkum a vývoj technologií pro aktivní odstraňování smetí (ADR); vybízí EU, aby investovala do vypracování mezinárodní dohody, která kosmické smetí právně definuje, stanoví pravidla a regulaci pro jeho odstraňování a vyjasní otázky odpovědnosti; zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit získávání poznatků o situaci ve vesmíru, a žádá o propojení evropského systému pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru s partnery, jako jsou USA, a více opatření na podporu důvěry a výměny informací s dalšími protějšky;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě Evropské unie, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, evropským agenturám působícím v oblastech vesmíru, bezpečnosti a obrany a vnitrostátním parlamentům.

(1)

Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44.

(2)

Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

o vesmírných kapacitách evropské bezpečnosti a obrany (2015/2276 (INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodaj: Bogdan Andrzej Zdrojewski

Menšinové stanovisko, které předložili poslanci ze skupiny GUE/NGL Sabine Lösing a Javier Couso Permuy

Zpráva vyzývá k posílení bezpečnostní a obranné politiky EU namísto upřednostňování civilních kapacit řešení sporů. Dále považuje vesmírné kapacity za vhodný nástroj pro správu hranic, vnitřní a energetickou bezpečnost a pro zlepšení evropského vojensko-průmyslového komplexu. Podporuje další militarizaci vesmíru i EU.

Vznášíme proti této zprávě námitky, protože:

  vyzývá k zajištění nezávislosti EU ve vesmíru a k posílení spolupráce mezi EU a Spojenými státy a NATO na budoucích vesmírných kapacitách a službách společné bezpečnostní a obranné politiky;

  podporuje další investování do agentur v oblasti vesmíru, bezpečnosti a obrany;

  žádá, aby ve vesmíru byly používány technologie dvojího využití, zaměřené na rozvoj evropského vojenského průmyslu;

  požaduje využití veřejných prostředků na financování inovativních začínajících podniků pro zajištění toho, aby vysoké náklady na vesmírný výzkum nebrzdily tyto projekty;

  vyzývá k vynaložení prostředků EU na „pilotní kurzy“ s cílem navýšit vesmírné kapacity EU v oblasti bezpečnosti a obrany.

Požadujeme:

-  striktní využívání vesmíru pro civilní účely;

-  smlouvu o vesmíru, která by zakazovala jakékoli vojenské využívání vesmíru;

-  striktně civilní mírový přístup k řešení konfliktů,

-  žádné vojenské financování (ani financování vojenského výzkumu) z rozpočtu EU,

-  vystoupení EU z NATO a rozpuštění této organizace.


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (11.4.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci

k tématu Vesmírné kapacity evropské bezpečnosti a obrany

(2015/2276(INI))

Navrhovatel(*): Marian-Jean Marinescu

(*)   Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že vesmírná politika EU podporuje vědecký a technický pokrok, konkurenceschopnost průmyslu a provádění politik EU v souladu s článkem 189 SFEU; připomíná, že dva stěžejní programy EU – Galileo a Copernicus – jsou civilními programy pod civilní kontrolou a že evropský charakter programů Galileo a Copernicus tyto programy umožnil a zajistil jejich úspěch;

2.  domnívá se, že je zapotřebí dále provádět společnou bezpečnostní a obrannou politiku (SBOP); znovu potvrzuje, že je třeba zvýšit účinnost, viditelnost a dopad SBOP; připomíná význam a přidanou hodnotu vesmírné politiky pro SBOP, jelikož vesmírné kapacity se staly neodmyslitelnou součástí politik členských států v oblasti obrany a bezpečnosti, a tudíž jejich suverenity; domnívá se, že by vesmír měl být zahrnut do budoucích politik Unie (např. v oblasti vnitřní bezpečnosti, dopravy, energetiky, výzkumu) a že by synergie v oblasti vesmíru měly být více posilovány a využívány;

3.  žádá Komisi, aby urychleně předložila vymezení potřeb EU, pokud jde o potenciální přínos politiky v oblasti vesmíru pro SBOP ve všech hlavních aspektech: vypouštění, určování polohy, snímky, komunikace, vesmírné počasí, kosmický odpad, kybernetická bezpečnost, rušení přetížením („jamming“), rušení předstíráním identity („spoofing“) a jiná úmyslná ohrožení, zabezpečení pozemního segmentu; domnívá se, že by budoucí kosmické funkce současných evropských systémů měly být stanoveny v souladu s požadavky SBOP a měly by se týkat všech výše uvedených souvisejících aspektů;

4.  požaduje vymezení nezbytných podmínek pro budoucí soukromé nebo veřejné systémy, které přispívají k aplikacím souvisejícím s bezpečností lidského života (např. určování polohy, řízení letového provozu) s ohledem na ochranu proti možným bezpečnostním útokům (jamming, spoofing, kybernetické útoky, vesmírné počasí a kosmický odpad); domnívá se, že by takové bezpečnostní požadavky měly být ověřitelné a měly by podléhat dohledu evropského subjektu (např. agentury EASA);

5.  zdůrazňuje v této souvislosti, že rozvoj evropských vesmírných kapacit pro evropskou bezpečnost a obranu by měl mít dva klíčové strategické cíle: bezpečnost na planetě prostřednictvím vesmírných družicových systémů určených ke sledování zemského povrchu nebo určování polohy, navigace a informace pro určování času nebo satelitní komunikace a bezpečnost v kosmickém prostoru, jakož i bezpečnost ve vesmíru, tj. bezpečnost na oběžné dráze a ve vesmíru prostřednictvím pozemních a družicových systémů pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru;

6.  zdůrazňuje, že kosmické programy mají bezpečnostní a obranné výhody, které jsou technologicky spojené s civilními přínosy, a zdůrazňuje v této souvislosti kapacitu dvojího užití programů Galileo a Copernicus; vyjadřuje přesvědčení, že tato kapacita by měla být v následujících generacích plně rozvinuta, včetně například větší přesnosti, autentizace, lepšího kódování, kontinuity a integrity (Galileo; zdůrazňuje, že údaje z pozorování Země s vysokým rozlišením a lokalizační systémy jsou užitečné pro použití v civilních a bezpečnostních oblastech, například v oblasti zvládání katastrof, humanitárních akcí, pomoci uprchlíkům, námořního dohledu, globálního oteplování, energetické bezpečnosti a globální potravinové bezpečnosti, a při zjišťování výskytu globálních přírodních katastrof, zejména sucha, zemětřesení, povodní a lesních požárů, a při reakci na ně; bere na vědomí potřebu lepší interakce mezi drony a družicemi; vyzývá k poskytnutí dostatečných prostředků v přezkumu v polovině období pro budoucí rozvoj všech satelitních systémů;

7.  poukazuje na existenci veřejné regulované služby (PRS) programu Galileo, která je omezena na vládou schválené uživatele a je vhodná pro citlivé aplikace, kdy musí být zajištěna vysoká odolnost a naprostá spolehlivost; domnívá se, že kapacitu PRS je třeba v příštích generacích dále rozvíjet, aby bylo možné reagovat na měnící se hrozby; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby provozní postupy byly co nejúčinnější, zejména v případě krize; zdůrazňuje potřebu pokračovat v rozvoji a podpoře aplikací založených na kapacitách programu Galileo, včetně kapacit potřebných pro SBOP, s cílem maximalizovat sociálně-ekonomické přínosy; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Galileo, včetně pozemního segmentu, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky;

8.  zdůrazňuje vysokou úroveň zabezpečení systémů evropského GNSS; zdůrazňuje úspěšné provedení úkolů zadaných Agentuře pro evropský GNSS, zejména prostřednictvím rady pro bezpečnostní akreditaci a bezpečnostního střediska systému Galileo; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby odborné poznatky a bezpečnostní infrastruktura Agentury pro evropský GNSS byly využívány také v rámci programu Copernicus; požaduje řešení této otázky v rámci přezkumu programů Galileo a Copernicus v polovině období;

9.  poukazuje zejména na operativní potřebu údajů z pozorování Země s velmi vysokým rozlišením v rámci programu Copernicus a vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by při zohlednění požadavků SBOP bylo možné tuto potřebu splnit; upozorňuje na vývojové trendy, jako například pozorování a videopřenos z vesmíru téměř v reálném čase, a doporučuje Komisi, aby přezkoumala, jak je využít i pro bezpečnostní a obranné účely; připomíná navíc, že je nutné posílit bezpečnost infrastruktury programu Copernicus, včetně pozemního segmentu a zabezpečení údajů, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy učinila v tomto směru potřebné kroky; kromě toho poukazuje na důležitost případného zapojení průmyslu do řízení operací programu Copernicus;

10.  vítá práci, která byla provedena, aby EU získala autonomní přístup k vládní satelitní komunikaci (GOVSATCOM), a vyzývá Komisi, aby i nadále dosahovala pokroku v souvislosti s tímto spisem; připomíná, že prvním krokem v procesu bylo vymezení civilních a vojenských potřeb ze strany Komise a Evropské obranné agentury, a domnívá se, že by iniciativa měla s sebou nést sdružování poptávky a měla by být navržena tak, aby co nejlépe odpovídala vymezeným potřebám; vyzývá Komisi, aby na základě požadavků a potřeb příjemců provedla posouzení nákladů a přínosů různých řešení:

  poskytování služeb komerčními provozovateli;

  systém spoléhající se na stávající kapacity s možností začlenění budoucích kapacit; nebo

  vytvoření nových kapacit prostřednictvím systému vytvořeného k danému účelu;

  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se zabývala problematikou vlastnictví a odpovědnosti; konstatuje, že bez ohledu na konečné rozhodnutí by každá nová iniciativa měla být ve veřejném zájmu a sloužit evropskému průmyslu (výrobcům, provozovatelům, odpalovacím zařízením a dalším segmentům průmyslu); domnívá se, že by komunikace GOVSATCOM měla být rovněž považována za příležitost podpořit konkurenceschopnost a inovaci využitím vývoje duálních technologií v extrémně konkurenčním a dynamickém kontextu trhu se satelitními komunikačními technologiemi; zdůrazňuje potřebu omezit závislost na dodavatelích zařízení a služeb ze zemí mimo EU;

11.  poukazuje na rozvoj pozorování a sledování vesmíru (Space Surveillance and Tracking – dále jen SST) jako na dobrou iniciativu v kosmické spolupráci a na krok směrem k bezpečnosti ve vesmíru; požaduje další rozvoj vlastních kapacit SST jako prioritu Unie pro ochranu hospodářství, bezpečnosti společnosti a občanů a v oblasti kosmických schopností pro evropskou bezpečnost a obranu; domnívá se, že SST by se mělo stát programem EU s vlastním rozpočtem a zároveň zajistit, aby tím nebyly sníženy finanční prostředky pro probíhající projekty; kromě toho se domnívá, že by EU měla vytvořit komplexnější kapacitu pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru (Space Situational Awareness – dále jen SSA), s prediktivnějšími schopnostmi, zahrnující dohled nad kosmickým prostorem a analýzu a posouzení možných hrozeb a rizik pro činnosti v kosmickém prostoru; vyzývá proto Komisi, aby stavěla na SST a rozvíjela širší koncepci SSA, která by řešila rovněž úmyslná ohrožení kosmických systémů, a aby ve spolupráci s ESA zohlednila vesmírné počasí a objekty v blízkosti Země a nezbytnost výzkumu technologických systémů pro předcházení vytváření kosmického odpadu a pro jeho odstraňování; domnívá se, že by měla být dosažena komplexní koordinace činností v kosmickém prostoru, aniž by byla narušena svoboda jeho využívání; vyzývá Komisi, aby prověřila možnost, zda by měl mít soukromý sektor možnost sehrávat důležitou úlohu při dalším rozvoji a udržování veřejné části systému SST, pro co by jako příklad mohla sloužit dvoustranná struktura řízení programu Galileo;

12.  zdůrazňuje potřebu rozvíjet politiky a výzkumné kapacity s cílem zajistit budoucí využití a rozvíjet konkurenceschopný evropský průmysl, schopný komerčního úspěchu založeného na zdravém hospodářském prostředí;

13.  konstatuje strategický význam nezávislého přístupu do vesmíru a potřebu rozhodné akce EU, i z hlediska bezpečnosti a obrany, protože by to umožnilo Evropě získat v případě krize přístup do vesmíru; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s ESA a členskými státy

  koordinovala, sdílela a rozvíjela plánované vesmírné projekty a evropské trhy, aby evropský průmysl mohl předjímat budoucí poptávku (a tím podpořit zaměstnanost a průmysl se sídlem v Evropě) a rovněž vytvářet vlastní poptávku, pokud jde o využití pro podnikatelské účely,

  podpořila infrastrukturu raketových nosičů a

  podpořila výzkum a vývoj – v neposlední řadě prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru – zejména v oblasti přelomových technologií;

  domnívá se, že tyto snahy jsou nezbytné, aby mohla Evropa konkurovat na globálním trhu nových technologií; dále se domnívá, že si EU musí zajistit spolehlivou kosmickou technologickou základnu a nezbytné průmyslové kapacity, které ji umožní navrhovat, vyvíjet, spouštět, provozovat a využívat kosmické systémy, a to od technologické autonomie a kybernetické bezpečnosti až po aspekty nabídky;

14.  poukazuje na to, že musí být stanoveny správné regulační a politické rámce s cílem poskytnout průmyslu další impuls a pobídky k pokračování v technologickém vývoji a výzkumu vesmírných kapacit; požaduje, aby byly zajištěny nezbytné finanční prostředky pro výzkum vesmíru ve výše uvedených oblastech; bere na vědomí významnou úlohu, kterou může hrát program Horizont 2020 při napomáhání EU snížit její závislost, pokud jde o klíčové kosmické technologie; v této souvislosti připomíná, že vesmírná část programu Horizont 2020 spadá pod prioritu „vedoucí postavení v průmyslu“, a zejména pod specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“; domnívá se proto, že by program Horizont 2020 měl být použit na podporu kosmické technologické základny a kosmických průmyslových kapacit Evropy; vyzývá Komisi, aby se v průběhu revize programu Horizont 2020 v polovině období dostatečně zabývala klíčovými kosmickými technologiemi pro bezpečnost a obranu;

15.  poukazuje na to, že pokud jde o budoucí financování evropských vesmírných programů, bylo by žádoucí určit, v kterých případech by bylo možné využít formy veřejného a soukromého partnerství;

16.  zdůrazňuje strategický význam podpory kosmických inovací a výzkumu pro bezpečnost a obranu; bere na vědomí významný potenciál klíčových kosmických technologií, jako je evropský družicový systém pro přenos dat, který umožňuje neustálé pozorování Země v reálném čase, využívání megaseskupení nanosatelitů a konečně vybudování citlivé vesmírné kapacity; zdůrazňuje, že je potřebné, aby inovativní technologie v oblasti dat velkého objemu využívaly plný potenciál údajů získaných z vesmíru pro bezpečnost a obranu; vyzývá Komisi, aby začlenila tyto technologie do své kosmické strategie pro Evropu;

17.  identifikuje nebezpečí kybernetické války pro evropské vesmírné programy, přičemž bere v úvahu, že rušení přetížením („jamming“) a rušení předstíráním identity („spoofing“) mohou narušovat vojenské mise nebo mít dalekosáhlé důsledky pro každodenní život na Zemi; je přesvědčen, že kybernetická bezpečnost vyžaduje společný přístup ze strany EU, jejích členských států a podniků a odborníků v oblasti internetu; vyzývá proto Komisi, aby do své činnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti zahrnula vesmírné programy;

18.  zdůrazňuje potřebu lepší koordinace vesmírných kapacit EU rozvíjením potřebných systémových architektur a postupů pro zajištění přiměřené úrovně bezpečnosti, včetně bezpečnosti údajů; vyzývá Komisi, aby vypracovala a podporovala model řízení pro každý systém poskytující služby týkající se bezpečnosti a obrany; domnívá se, že v zájmu poskytnutí integrované služby koncovým uživatelům by vesmírné kapacity EU věnované bezpečnosti a obraně mělo řídit zvláštní operační středisko pro koordinaci služeb (řídící a kontrolní centrum uvedené v pracovním programu Horizontu 2020 na období 2014–2015); domnívá se, že je-li to možné, mělo by být toto středisko z důvodů nákladové efektivnosti začleněno do jednoho ze stávajících subjektů EU, jako je Agentura pro evropský GNSS, Satelitní středisko EU nebo Evropská obranná agentura, s přihlédnutím k již nabízeným způsobilostem těchto agentur;

19.  domnívá se, že by koordinace kosmických systémů rozmístěných roztříštěně v různých členských státech pro různé vnitrostátní potřeby měla být posílena, aby bylo možné rychle předvídat narušení různých aplikací (například pro řízení letového provozu);

20.  uznává zároveň výhody mezinárodní spolupráce týkající se bezpečnosti v oblasti vesmíru se spolehlivými partnery EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

11

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, David Borrelli, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Philippe De Backer, Peter Eriksson, Fredrick Federley, Theresa Griffin, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Ernest Maragall, Edouard Martin, Csaba Molnár, Nadine Morano, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Michał Boni, Eugen Freund, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Jude Kirton-Darling, Werner Langen, Marian-Jean Marinescu, Marisa Matias, Sorin Moisă, Clare Moody, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Maria Spyraki, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Momchil Nekov, Jana Žitňanská


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

15

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Aymeric Chauprade, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Ilhan Kyuchyuk, Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Sofia Sakorafa, Charles Tannock, László Tőkés, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Marielle de Sarnez, Andrzej Grzyb, András Gyürk, Takis Hadjigeorgiou, Marek Jurek, Javi López, Antonio López-Istúriz White, Norbert Neuser, Norica Nicolai, Soraya Post, Marietje Schaake, Jean-Luc Schaffhauser, Helmut Scholz, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Paavo Väyrynen, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Doru-Claudian Frunzulică, Monika Hohlmeier, Zdzisław Krasnodębski, Marian-Jean Marinescu, Indrek Tarand, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Ivan Štefanec

Právní upozornění