Postup : 2015/2258(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0203/2016

Předložené texty :

A8-0203/2016

Rozpravy :

PV 07/07/2016 - 6
CRE 07/07/2016 - 6

Hlasování :

PV 07/07/2016 - 9.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0318

ZPRÁVA     
PDF 1307kWORD 665k
9.6.2016
PE 578.465v02-00 A8-0203/2016

o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodajka: Helga Stevens

Navrhovatelé stanoviska (*):Martina Anderson, Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Rosa Estaràs Ferragut, Petiční výbor

(*)  Postup s přidruženými výbory – článek 54 jednacího řádu

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci(*)
 STANOVISKO Petičního výboru
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 9, 10, 19, 168 a čl. 216 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 3, 15, 21, 23 a 26 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a její vstup v platnost v EU dne 21. ledna 2011 v souladu s rozhodnutím Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím(1),

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 k první zprávě Evropské unie(2),

–  s ohledem na seznam otázek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 15. května 2015 týkajících se první zprávy Evropské unie(3),

–  s ohledem na Kodex chování sjednaný mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodní pakt o ekonomických, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na pokyny OSN o alternativní péči o děti(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(6),

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora ve spojených věcech C-335/11 a C-337/11 HK Danmark a ve věcech C-363/12 Z a C-356/12 Glatzel,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019): ‚Zajistit ústřední postavení otázky lidských práv v agendě EU‘“ (JOIN(2015)0016),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 2. prosince 2015 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 19. června 2015 nazvaný „Reakce Evropské unie na seznam otázek týkajících se první zprávy Evropské unie o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“ (SWD(2015)0127),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. června 2014 nazvaný „Zpráva o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií“ (SWD(2014)0182);

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání: vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací“ (COM(2011)0682),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie energetické bezpečnosti 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu“ (COM(2010)0636),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2016(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o vytvoření konkurenceschopného pracovního trhu EU pro 21. století: přizpůsobení dovedností a kvalifikace poptávce a pracovním příležitostem jako cesta k překonání krize(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013–2014)(10),

–  s ohledem na svůj postoj v prvním čtení ze dne 8. července 2015 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2015 o seznamu otázek, který přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s první zprávou Evropské unie(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2013 o dopadu krize na přístup zranitelných skupin k péči(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o mobilitě a začlenění osob se zdravotním postižením a o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. května 2009 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(15),

–  s ohledem na hloubkovou analýzu výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií“,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na výroční zprávu evropské veřejné ochránkyně práv za rok 2014,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o uzavření šetření z vlastního podnětu OI/8/2014/AN týkajícího se Komise,

–  s ohledem na nadcházející výroční zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva za rok 2015,

–  s ohledem na studii Agentury Evropské unie pro základní práva z prosince 2015 na téma „Násilí na dětech se zdravotním postižením: právní předpisy, politiky a programy v EU“,

–  s ohledem na statistiky Eurostatu z roku 2014 týkající se přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce, jejich přístupu ke vzdělání a odborné přípravě a chudoby a nerovnosti příjmů,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Petičního výboru, Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0203/2016),

A.  vzhledem k tomu, že jako plnoprávní občané mají všechny osoby se zdravotním postižením rovná práva a nárok na nezcizitelnou důstojnost, rovné zacházení, nezávislý život, soběstačnost, podporu ze systémů financovaných z veřejných prostředků a plné zapojení do společnosti;

B.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije podle odhadů 80 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž přibližně 46 milionů tvoří ženy a dívky, což představuje zhruba 16 % celkové ženské populace v EU, a výskyt zdravotního postižení v Evropské unii je tak vyšší u žen než u mužů; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou často obětmi vícenásobné diskriminace, neboť čelí značným překážkám při uplatňování svých základních práv a svobod, jako je právo na přístup ke vzdělávání a k zaměstnání, což může vést k sociální izolaci a psychickým traumatům; vzhledem k tomu, že žen se zdravotní postižení neúměrně dotýká také proto, že pečují o rodinné příslušníky se zdravotním postižením;

C.  vzhledem k tomu, že SFEU stanoví požadavek, aby Unie při stanovení a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10) a propůjčuje jí pravomoc přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

D.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a stanoví rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

E.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou v oblasti lidských práv, kterou EU ratifikovala, a úmluvu podepsalo i všech 28 členských států EU a ratifikovalo ji 27 členských států; vzhledem k tomu, že členský stát, který tak ještě neučinil, by měl dokončit reformy potřebné k ratifikaci této úmluvy;

F.  vzhledem k tomu, že poprvé v historii orgán OSN monitoroval, jakým způsobem EU plní své mezinárodní povinnosti v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením týkající se uplatňování dotyčné úmluvy v EU, zveřejněné v roce 2015, vyslaly jasný vzkaz ohledně závazku EU k zajištění rovnosti a dodržování lidských práv a představují soubor doporučení, o něž by se měla opírat legislativní a politická opatření spadající do působnosti EU;

G.   vzhledem k tomu, že z judikatury Soudního dvora vyplývá, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je závaznou pro EU a její členské státy při provádění práva EU, neboť úmluva je „nedílnou součástí právního řádu Evropské unie“, která má „přednost před nástroji sekundárního práva(16);

H.  vzhledem k tomu, že zásady Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se zdaleka neomezují jen na diskriminaci, ale vytyčují cestu ke stavu, v němž by všechny osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny plně požívaly lidských práv ve společnosti podporující začlenění;

I.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením představují rozmanitou skupinu, a vzhledem k tomu, že ženy, děti, starší osoby a jednotlivci s komplexními potřebami podpory čelí dalším obtížím a mnohočetným formám diskriminace;

J.  vzhledem k tomu, že zdravotní postižení může být způsobeno postupným a někdy nepozorovatelným zhoršováním zdravotního stavu dané osoby, jak je tomu v případě lidí s neurodegenerativními nebo vzácnými onemocněními, což může mít nepříznivý vliv na nezávislý život takové osoby;

K.   vzhledem k tomu, že podle odhadů žije 80 % osob, které jsou zdravotně postižené, v rozvojových zemích; vzhledem k tomu, že EU podporuje prosazování práv osob se zdravotním postižením na mezinárodní úrovni a je největším světovým dárcem oficiální rozvojové pomoci (ODA);

L.   vzhledem k tomu, že děti, které mají zdravotní postižení, žijí se sedmnáctkrát větší pravděpodobností v ústavu než jejich vrstevníci, kteří nejsou zdravotně postižení, a často jim tak mnohem více hrozí násilí, zanedbávání či zneužívání, než kdyby žily doma(17);

M.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením mají právo žít se svými rodinami či v rodinném prostředí tak, aby to bylo v souladu s jejich nejlepšími zájmy; vzhledem k tomu, že členové rodiny často musí omezit nebo ukončit pracovní aktivity a starat se o rodinného příslušníka se zdravotním postižením sami;

N.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením zdůrazňuje, že je třeba do veškerého úsilí začleňovat genderovou perspektivu a podporovat plné požívání lidských práv a základních svobod;

O.  vzhledem k tomu, že rovné zacházení a pozitivní opatření a politiky pro ženy se zdravotním postižením a matky dětí se zdravotním postižením jsou základním lidským právem a morální povinností;

P.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou v každodenním životě vystaveny diskriminaci ve více směrech; jejich diskriminace může mít různé podoby – fyzickou, psychickou, sexuální a ekonomickou – a její součástí může být domácí násilí, násilí ze strany pečovatele, sexuální násilí a institucionální násilí;

Q.   vzhledem k tomu, že u žen se zdravotním postižením existuje větší pravděpodobnost případů domácího násilí a sexuálního napadení a údajně trvají tyto případy déle a jejich intenzita je mnohem vyšší než u žen, které nejsou zdravotně postižené(18);

R.  vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením, zejména migrantky, jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením v důsledku vícenásobné diskriminace;

S.  vzhledem k tomu, že zdravotní postižení je příčinou i může být následkem chudoby, a vzhledem k tomu, že přibližně 30 % bezdomovců má zdravotní postižení a hrozí jim přehlížení(19); vzhledem k tomu, že sociální ochrana poskytovaná státem hraje důležitou úlohu v prevenci chudoby osob se zdravotním postižením, a vzhledem k tomu, že z údajů z roku 2012 vyplývá, že celých 68,5 % osob se zdravotním postižením by bez státních sociálních dávek žilo v chudobě(20);

T.  vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné prosazovat stávající právo a politické nástroje EU, aby byla Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením prováděna v maximální míře;

U.  vzhledem k tomu, že některé členské státy, které Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením ratifikovaly, musí ještě v souladu s článkem 33 vytvořit či určit orgány pro její uplatňování a monitorování; vzhledem k tomu, že orgány, které již byly za tímto účelem vytvořeny, nemohou kvůli nedostatku financování a lidských zdrojů a absenci řádného právního základu pro jejich určování plnit efektivně své úkoly, zejména pokud jde o monitorování podle čl. 33 odst. 2;

V.  vzhledem k tomu, že jednou z nejzákladnějších potřeb osob se zdravotním postižením je přístup na trh práce a účast na trhu práce, přičemž v tomto směru stále přetrvávají problémy, neboť u osob se zdravotním postižením činí zaměstnanost 58,5 % oproti 80,5 % v případě osob, které nejsou zdravotně postižené, což znemožňuje osobám se zdravotním postižením žít nezávislý a aktivní život;

W.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen bez zdravotního postižení je 65 % ve srovnání se 44% zaměstnaností žen se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou ve srovnání s muži se zdravotním postižením často diskriminovány, pokud jde o přístup k zaměstnání a vzdělávání; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je stále nepřijatelně vysoká; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí větším problémům při vstupu na trh práce; vzhledem k tomu, že je nutné překonat překážky, jež brání mobilitě žen se zdravotním postižením, i jejich větší závislost na rodinných příslušnících a pečovatelích, tak aby byly motivovány k aktivní účasti na vzdělávání, trhu práce a na společenském a hospodářském životě svých komunit;

X.  vzhledem k tomu, že placené zaměstnání má zásadní význam pro to, aby lidé se zdravotním postižením mohli vést nezávislý život a podporovat svou rodinu a domácnost; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením často pobírají příliš nízký plat; vzhledem k tomu, že u této zranitelné skupiny osob je pravděpodobnější, že budou čelit chudobě, a jsou také více ohroženy sociálním vyloučením;

Y.  vzhledem k tomu, že EU, strana Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, má povinnost zajistit intenzivní zapojení a aktivní účast osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, do vytváření a provádění právních předpisů a politik pro provedení úmluvy a do všech rozhodovacích procesů k otázkám, které se zdravotně postižených osob dotýkají;

Z.  vzhledem k tomu, že úsporná opatření uplatňovaná členskými státy měla za následek škrty v oblasti sociálních služeb, podpory rodin a obecních služeb a měla neúměrně velké negativní dopady na životní úroveň zdravotně postižených osob, zejména dětí se zdravotním postižením a jejich rodin;

AA.   vzhledem k tomu, že Komise vzala zpět svůj návrh směrnice o mateřské dovolené, a tak dodnes nejsou v rámci politik EU pro vyvážení pracovního a rodinného života dostatečně řešena rovná práva matky a otce, dětí a dospělých;

AB.   vzhledem k tomu, že směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči výslovně nezakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení;

AC.  vzhledem k tomu, že v důsledku demografických a společenských změn narůstá poptávka po pracovnících v domácnosti a pečovatelích, zejména pracovnících v domácnosti a pečovatelích pracujících v rodinách; vzhledem k tomu, že o osoby se zdravotním postižením a o závislé osoby pečují obvykle příbuzné ženy, což často vede k vyloučení těchto žen z pracovního trhu;

AD.  vzhledem k tomu, že Výbor pro práva osob se zdravotním postižením ve svých závěrečných připomínkách k úvodní zprávě Evropské unie doporučuje, aby EU začlenila hledisko zdravotního postižení do svých politik a programů v oblasti rovnosti žen a mužů, a naopak hledisko rovnosti žen a mužů do strategií v oblasti zdravotního postižení, a aby přijala pozitivní opatření, zřídila kontrolní mechanismus a financovala sběr údajů a výzkum týkající se žen a dívek se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že dále doporučuje, aby Evropská unie poskytovala skutečnou ochranu před násilím, zneužíváním a vykořisťováním, aby politika rovnováhy pracovního a soukromého života řešila potřeby dětí a dospělých se zdravotním postižením, včetně pečovatelů o tyto osoby, a aby byla přijata opatření, která by snížila vysokou nezaměstnanost osob se zdravotním postižením, z nichž většinu tvoří ženy;

AE.  vzhledem k tomu, že v reakci na usnesení Parlamentu ze dne 27. září 2011 na téma „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“(21) ze dne 13. prosince 2011 Komise uznává, že je třeba zajistit plynulý řetězec přístupných služeb pro všechny (doprava, ubytování, stravování a turistické atrakce), a za tímto účelem začala podnikat kroky ke zvýšení povědomí, zlepšení dovedností v odvětví cestovního ruchu a v konečném důsledku ke zvýšení kvality zařízení cestovního ruchu pro osoby se zvláštními potřebami nebo postižením;

AF.  vzhledem k tomu, že potřeby osob se zdravotním postižením, funkčním omezením a sníženou pohyblivostí v oblastech dopravy, mobility a cestovního ruchu odpovídají inovativním obchodním příležitostem pro služby mobility a dopravy a poskytování služeb lidem se všemi druhy postižení (včetně mimo jiné osob s omezenou schopností pohybu, nevidomých, neslyšících a osob s poruchami sluchu, osob s autismem a osob s intelektuálním a psychosociálním postižením), stejně jako všem ostatním uživatelům těchto služeb v duchu zásady „určeno pro všechny“;

Obecné zásady a závazky

1.  připomíná, že plné zapojení osob se zdravotním postižením je nejen právem a zaslouženým přínosem pro dotčené osoby, ale i ziskem pro celou společnost, která může využívat hodnotu a různé schopnosti, které tyto osoby přinášejí;

2.  zdůrazňuje, že všechny osoby se zdravotním postižením mají právo žít ve společnosti, v níž mají stejné příležitosti jako ostatní, aby bylo zajištěno jejich úplné začlenění a účast na životě této společnosti;

3.  zdůrazňuje, že začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti bez ohledu na socio-ekonomický, politický či kulturní status země není jen otázkou rozvoje, ale i otázkou lidských práv;

4.  zdůrazňuje, že výskyt zdravotního postižení se s rostoucím průměrným věkem obyvatelstva zvyšuje;

5.  domnívá se, že EU by měla ukazovat cestu, pokud jde o dodržování a prosazování lidských práv; vítá skutečnost, že poprvé bylo plnění mezinárodních povinností EU v oblasti lidských práv přezkoumáno smluvním orgánem OSN; domnívá se, že závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením týkající se provádění úmluvy ze strany EU, které byly zveřejněny v roce 2015, jsou důležitým svědectvím závazku EU prosazovat rovnoprávnost a dodržování lidských práv a ukazují směr pro legislativní a politická opatření v celém rozsahu působnosti EU;

6.  podporuje závěry a doporučení Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby orgány a instituce EU a členské státy začlenily hledisko žen a dívek se zdravotním postižením do svých politik, programů a strategií v oblasti rovnosti žen a mužů a hledisko rovnosti žen a mužů do svých strategií v oblasti zdravotního postižení; žádá dále, aby byly vytvořeny mechanismy pro pravidelný přezkum dosaženého pokroku;

7.  vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby plně prováděly doporučení Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením a aby zajistily, že tato úmluva bude dodržována ve všech budoucích právních předpisech;

8.   naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily nezbytné zdroje pro dodržení svých závazků podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a opčního protokolu;

9.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že EU nevedla formální konzultace s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením při přípravě na přezkum ze strany Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením v roce 2015 a při sestavování zprávy o pokroku; žádá organizace zastupující osoby se zdravotním postižením, aby se aktivně zapojily do schůzí týkajících se úmluvy jako nezávislá strana, a to i účastí v oficiálních delegacích EU při příštích přezkumech;

10.   vyzývá Komisi, aby konsolidovala a předložila návrh na skutečný strukturovaný dialog mezi EU a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením včetně příslušných finančních zdrojů, kde cílem je zaručit plnou a rovnou účast osob se zdravotním postižením a jejich zastupujících organizací;

11.  zdůrazňuje význam systematických a úzkých konzultací mezi organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením, tvůrci politik, podniky a dalšími zainteresovanými stranami v souvislosti se všemi novými iniciativami, prováděním, sledováním a hodnocením politik a opatření souvisejících se vzděláváním, odbornou přípravou, kulturou, sportem a mládeží;

12.  vyzývá k posílení stávajících orgánů pro rovné zacházení s cílem přispět k šíření, prosazování a monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; připomíná EU a jejím členským státům požadavek smysluplně spolupracovat s občanskou společností a zejména s organizacemi osob se zdravotním postižením;

13.   vyzývá EU, aby ratifikovala Opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

14.  naléhavě žádá komplexní a průřezový přezkum a hodnocení stávajících a připravovaných právních předpisů a programů financování EU, včetně budoucích programových období, který by zajistil jejich plný soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to konstruktivním zapojením organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a členů rámce EU pro provedení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením („rámec EU“), včetně začleňování hlediska zdravotního postižení do všech legislativních opatření a strategií; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření s cílem začlenit hledisko zdravotního postižení do všech právních předpisů, politik a strategií;

15.  vyzývá k začlenění práv osob se zdravotním postižením do globálního socioekonomického programu EU, zvláště do strategie Evropa 2020 a do evropského semestru; doporučuje přijetí paktu v oblasti zdravotního postižení s cílem zajistit, aby byla práva osob se zdravotním postižením začleněna do všech iniciativ EU;

16.  vyzývá Komisi, aby se v kontextu evropského semestru při hodnocení sociální situace v členských státech (ve zprávách a doporučeních pro jednotlivé země) zaměřila také na monitorování situace osob se zdravotním postižením v rámci sdíleného závazku EU k vybudování bezbariérové Evropy;

17.  domnívá se, že orgány EU, zejména Parlament, Rada a Komise by měly usilovat o to, aby veškeré stávající a budoucí právní předpisy byly v souladu s lidskými právy a v plném rozsahu odpovídaly Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

18.  žádá Komisi, aby s ohledem na závěrečné připomínky vypracovala seznam právních předpisů za účelem navržení aktualizovaného znění prohlášení o pravomoci, které by poté bylo pravidelně aktualizováno za formálního zapojení organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a Parlamentu;

19.  vyzývá v té souvislosti Komisi, aby zvážila, zda je třeba vytvořit rámec na úrovni EU, který by zaručil účinné uplatňování práv osob se zdravotním postižením, podporoval by jejich osobní samostatnost, zajišťoval přístupnost, možnost pracovního uplatnění, sociální začlenění a nezávislý život a odstranění všech forem diskriminace;

20.  sdílí znepokojení Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s tím, že Evropská unie nemá jasnou strategii pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

21.  vyzývá orgány, aby postupovaly příkladně v oblasti politiky integrace;

22.  vyzývá Komisi, aby využila přezkum Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením k vypracování komplexní strategie pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to mužů i žen, včetně závazků v oblasti vnější činnosti s jasným časovým rámcem provádění, a ke stanovení konkrétních a přesných referenčních hodnot a ukazatelů;

23.  kritizuje diskriminaci a vyloučení, kterým jsou osoby se zdravotním postižením stále vystavovány; vyzývá Komisi, aby maximalizovala součinnost mezi strategií EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 a ustanoveními Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy OSN o právech dítěte s cílem zajistit, aby uznaná práva mohla být v plné míře požívána a skutečně uplatňována, a to i prostřednictvím harmonizace a provádění legislativního rámce a prostřednictvím kulturní a politické činnosti;

24.  vyzývá Komisi, aby poskytla objasnění ohledně široké definice zdravotního postižení na úrovni EU;

25.  vyzývá Komisi, aby revidovala Průvodce zohledňováním sociálních hledisek při zadávání veřejných zakázek s cílem zdůraznit sociální závazky, ale také aby upozornila na příležitosti a přínosy investování do vysoce kvalitních podpůrných služeb pro osoby se zdravotním postižením;

26.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala pokyny pro posuzování dopadů a aby je změnila za účelem zahrnutí obsáhlejšího seznamu otázek, aby bylo možné lépe posoudit dodržování úmluvy;

Specifická práva

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby v zájmu předcházení viktimizaci přijaly opatření pro boj proti všem formám diskriminace, včetně vícenásobné diskriminace, přidružené a průřezové diskriminace založené na zdravotním postižení, se zvláštním ohledem na ženy a děti se zdravotním postižením, starší osoby a jednotlivce, kteří potřebují komplexní podporu, včetně osob s mentálním a psychosociálním postižením, a na osoby, jejichž zdravotní postižení se v průběhu času mění;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada stále ještě nepřijala návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; opětovně Radu vyzývá, aby tak učinila co nejdříve;

29.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby začleňovaly práva žen a dětí se zdravotním postižením do všech politik, včetně příští agendy EU v oblasti práv dítěte, a aby zajistily, že bude konzultováno s chlapci a dívkami a s organizacemi, které je zastupují, o všech záležitostech, jež se jich týkají, a že jim bude poskytnuta vhodná pomoc v závislosti na druhu zdravotního postižení a na věku;

30.  zdůrazňuje, že v zájmu ochrany práv dětí se zdravotním postižením je třeba zaručit jejich rodinám řádnou pomoc, a to posílením a rozvinutím legislativních nástrojů, které má EU k dispozici, jako je například nástroj poskytující delší rodičovskou dovolenou rodičům dětí se zdravotním postižením;

31.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny osoby se zdravotním postižením mohly využívat práva všech občanů EU na volný pohyb tím, že do stávajících a budoucích právních předpisů začlení záruku rovných příležitostí, základních práv, rovného přístupu ke službám a na trh práce a stejná práva a povinnosti v přístupu k sociálnímu zabezpečení, jaká mají občané členského státu, v němž jsou pojištěni, v souladu se zásadou rovného zacházení a se zákazem diskriminace; mimoto vyzývá členské státy, aby v oblasti rovného přístupu k zaměstnání zajistily plný soulad s ustanoveními přepracované směrnice o rovnosti žen a mužů v EU (2006/54/ES);

32.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat ženy a dívky se zdravotním postižením z řad migrantů s cílem rozvíjet dovednosti, které by jim umožnily získat vhodné zaměstnání;

33.  zdůrazňuje, že při zajišťování samostatného a nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením, zejména ženy, jsou vhodným prostředkem podpory těchto osob a jejich rodin asistenční služby (osobní nebo veřejné), jež by jim umožňovaly dostat se na pracoviště nebo do vzdělávacích a školících zařízení a poskytovaly jim podporu v případě těhotenství a mateřství;

34.  znovu zdůrazňuje naléhavou potřebu řešit problematiku násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením v soukromém a institucionálním prostředí a žádá členské státy, aby zajišťovaly podpůrné služby, jež budou dostupné ženám a dívkám se všemi formami zdravotního postižení; vybízí EU, aby přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) jako další krok při potírání násilí vůči ženám a dívkám se zdravotním postižením;

35.  připomíná význam základního práva osob se zdravotním postižením zapojovat se do politických postupů a přijímání rozhodnutí v oblasti zdravotního postižení na všech úrovních, jak zdůrazňuje Úmluva o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením, včetně žen a dívek z marginalizovaných a zranitelných skupin, které čelí vícenásobné diskriminaci, musí mít možnost a oprávnění účastnit se přijímání rozhodnutí, aby byla zajištěna formulace, podpora a ochrana jejich zájmů a práv, a tudíž i skutečná genderová perspektiva na místní úrovni; vyzývá členské státy, aby poskytovaly vhodně upravené služby a zařízení, jež by umožnily aktivní zapojení a účast těchto žen a dívek, a aby investovaly do pomocných a adaptivních technologií a do elektronického začlenění;

36.  vyzývá orgány EU, aby přijaly účinná opatření na zlepšení života žen se zdravotním postižením v souladu s doporučeními Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k přezkumu provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU;

37.  je znepokojen skutečností, že výchova dětí se zdravotním postižením je úkolem, jenž připadá především ženám;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v osvětě o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a aby bojovaly s předsudky a podporovaly lepší pochopení specifik osob se zdravotním postižením, aby byla přijímána rozhodnutí, která odpovídají jejich skutečným potřebám;

39.  podporuje iniciativy, jejichž cílem je seznámit veřejnost s obtížemi, na něž narážejí osoby se zdravotním postižením, a naučit osoby se zdravotním postižením vnímat lépe potenciál, který se v nich skrývá, a možnosti, jak by se mohly uplatnit, pokud by se například zúčastnily speciálních vzdělávacích programů ve školách; zdůrazňuje, že význam Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením spočívá především v tom, že přináší změnu v kulturních postojích uznáním toho, že lidi z normálního života nevyřazuje jejich zdravotní postižení, nýbrž překážky v sociální a ekonomické oblasti;

40.  žádá příslušné orgány členských států, aby připravily strategie na zvyšování povědomí o právech osob se zdravotním postižením a usnadnily odborné školení zaměstnanců v odvětví dopravy a cestovního ruchu zaměřené na problematiku zdravotně postižených a jejich rovnoprávnost, a aby podpořily spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi evropskými organizacemi působícími v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením a mezi veřejnými a soukromými subjekty odpovídajícími za dopravu; naléhavě žádá, aby byly výukové materiály k dispozici v přístupných formátech;

41.  zdůrazňuje, že personál v oblasti letecké přepravy musí být důkladně vyškolen, aby letecké společnosti mohly osobám se zdravotním postižením poskytovat odpovídající služby; zvláštní důraz by měl být kladen na schopnost personálu správně manipulovat s invalidními vozíky tak, aby nedošlo k jejich poškození;

42.  vítá návrh Evropského aktu přístupnosti(22) a je odhodlán jej urychleně přijmout, aby se zajistila přístupnost zboží a služeb, včetně budov, v nichž jsou tyto služby poskytovány, jakož i zajistit jeho účinné a přístupné vymáhání a mechanismy pro podávání stížností na úrovni členských států; připomíná, že k přístupnosti je třeba zaujmout komplexní přístup a přijmout opatření, která by osobám s jakýmkoli druhem postižení zaručila toto právo v souladu s článkem 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

43.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout Evropský akt přístupnosti, který je klíčový pro řešení všech otázek spojených s přístupností v oblasti dopravy, mobility a cestovního ruchu pro osoby se sníženou pohyblivostí, a zajistit, aby letecké, autobusové, železniční a vodní osobní dopravní služby, zejména pokud jde o přestupy a bezbariérový přístup ke všem veřejným trasám podzemní dráhy a metra, internetové stránky, služby mobilní telefonie, inteligentní jízdenky, informace v reálném čase a samoobslužné terminály, jízdenkové automaty a kontrolní zařízení používané pro poskytování služeb osobní dopravy byly plně přístupné pro osoby se zdravotním postižením;

44.  uznává, že pro malé a střední podniky bude větším přínosem, pokud budou splňovat standardní požadavkům EU, než aby se musely přizpůsobovat rozličným vnitrostátním pravidlům; vyjadřuje však politování nad tím, že návrh Evropského aktu přístupnosti nezahrnuje produkty a služby cestovního ruchu přeshraniční povahy; zdůrazňuje, že na úrovni EU nebyla podniknuta žádná další opatření týkající se zařízení a služeb cestovního ruchu, která by usilovala o postupnou harmonizaci klasifikace ubytování zohledňující kritéria přístupnosti;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly zvýšenou podporu výzkumu a vývoji, zejména s ohledem na dostupnost nových a inovativních technologií osobám se zdravotním postižením;

46.  vyzývá Komisi, aby v budoucnu při přípravě legislativních aktů – v případech, kdy je to relevantní, např. v souvislosti s digitální agendou – zohledňovala skutečnost, že bezbariérovost je stejně relevantní pro fyzické prostředí jako pro IKT;

47.  vyzývá členské státy, aby v rámci uplatňování zásady přístupnosti zajistily využívání univerzální normy v případě stávajících i nových stavebních projektů, pracovišť a především veřejných budov, například školních budov financovaných z veřejných prostředků;

48.  vyzývá členské státy a Komisi, aby s Parlamentem spolupracovaly na vytvoření jednoznačné a účinné směrnice o přístupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru, která by měla širokou působnost a zahrnovala by pevný mechanismus provádění v souladu s navrhovaným Evropským aktem přístupnosti a Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, s cílem zajistit 80 milionům osob se zdravotním postižením a 150 milionům starším osobám v EU rovný přístup k internetovým stránkám a veřejným službám online;

49.  vyzývá Komisi spolu s členskými státy k zajištění toho, aby bylo jednotné evropské číslo tísňové linky 112 v plném rozsahu přístupné a spolehlivé, a to při využití nejmodernějších technologií na vnitrostátní úrovni a při roamingu, zejména pokud jde o neslyšící a nedoslýchavé občany, čímž se zabrání zbytečným úmrtím a zraněním; zdůrazňuje, že je nutné zavést opatření na vnitrostátní úrovni, která by mimo jiné zajistila kompatibilitu napříč členskými státy, včetně přístupných národních krizových center;

50.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly elektronické a mobilní zdravotní služby, aplikace a přístroje, včetně čísla tísňového volání 112, které musí být snadno přístupné v celé Evropě, a systému pokročilé mobilní lokalizace (AML), plně dostupné pro pacienty se zdravotním postižením a osoby, které se o ně starají, a aby byl dále využit potenciál telemedicíny pro zdokonalení přístupu a zlepšení péče v této souvislosti;

51.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byla posílena podpora a zavedena zvláštní ustanovení pro osoby se zdravotním postižením v humanitárních zařízeních, zejména děti, a vyzývá Komisi, aby zjistila, jaké jsou zapotřebí investice a financování na podporu zdravotně postižených osob v mimořádných situacích včetně toho, že budou shromažďovány údaje rozlišené podle pohlaví a věku;

52.  zdůrazňuje, že probíhající konflikty a přírodní katastrofy rovněž přispívají k rostoucímu počtu osob se zdravotním postižením;

53.  podporuje doporučení odborníků Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, aby v rizikových situacích a naléhavých případech EU zaujala ke zdravotnímu postižení dostupnější a více začleňující přístup založený na ochraně lidských práv, včetně prostřednictvím provádění sendajského rámce; důrazně žádá, aby lidských práva osob se zdravotním postižením, které zažívají dvojnásobnou diskriminaci, byla začleňována do politik EU v oblasti migrace a uprchlické krize; zdůrazňuje, že tato opatření by měla zajistit vhodnou reakci na specifické potřeby osob se zdravotním postižením a zohlednit požadavek na opatření v oblasti přiměřeného ubytování na základě potřeb; podporuje další začleňování potřeb osob se zdravotním postižením do humanitárních akcí členských států a EU;

54.  vyzývá EU, aby se ujala vůdčí úlohy, pokud jde o prosazování práv osob se zdravotním postižením při provádění sendajského rámce a agendy pro udržitelný rozvoj 2030 se svými partnerskými zeměmi, regionálními organizacemi a na celosvětové úrovni;

55.  vyzývá Komisi, aby přijala plán provádění v souladu se závěry Rady z února 2015 o zohledňování osob se zdravotním postižením při zvládání katastrof a sendajském rámci;

56.  znovu připomíná význam závěrů Rady týkajících se zohledňování osob se zdravotním postižením při zvládání katastrof v rámci mechanismu civilní ochrany EU a členských států; vyzývá ke zvyšování povědomí mezi osobami se zdravotním postižením, subjekty naléhavé pomoci a civilní ochrany v Evropě, co se týče iniciativ snižování rizika katastrof a poskytování psychologické podpory osobám se zdravotním postižením ve fázi stabilizace situace po katastrofách;

57.  zdůrazňuje důležitost poskytování zvláštní podpory lidem se zdravotním postižením v období po mimořádných událostech;

58.  je si vědom toho, že zranitelní členové společnosti jsou ještě více marginalizováni, pokud mají zdravotní postižení, a zdůrazňuje, že orgány a instituce EU a její členské státy by měly zdvojnásobit své úsilí o to, aby zajištění práv a služeb odpovídalo potřebám všech lidí se zdravotním postižením, včetně osob bez státní příslušnosti, bezdomovců, uprchlíků, žadatelů o azyl a příslušníků menšin; zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit problematiku zdravotního postižení do politik EU souvisejících s migrační a uprchlickou krizí;

59.  žádá Komisi a Radu, aby při přípravě návrhů na řešení uprchlické otázky, financování či jiná podpůrná opatření stanovovaly v souladu s článkem 11 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením zvláštní péči o osoby se zdravotním postižením;

60.  zdůrazňuje, že by EU měla přijmout vhodná opatření, která zajistí, aby všechny osoby se zdravotním postižením, jimž je odebrána právní způsobilost, mohly uplatňovat veškerá práva zakotvená ve Smlouvách a právních předpisech EU, včetně přístupu ke spravedlnosti, ke zboží a službám, bankovnictví, zaměstnanosti a zdravotní péče, jakož i hlasovací a spotřebitelská práva;

61.  uznává, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením prokázala, že je pozitivním a klíčovým nástrojem pro podporu reformy právních předpisů, a že vyžaduje, aby členské státy přezkoumaly, jak jsou osoby se zdravotním postižením vnímány; vyjadřuje však politování nad obtížnými výzvami, jimž osoby se zdravotním postižením stále čelí ve strategických oblastech, jako je trestní soudnictví a politická účast; domnívá se, že zajištění plného a kompletního přístupu všech osob se zdravotním postižením k politickému systému je prioritním úkolem; je si vědom toho, že tento přístup musí znamenat víc než fyzickou možnost hlasovat a že by měl zahrnovat i širokou řadu iniciativ zaměřených na otevření demokratického procesu všem občanům; součástí toho by měly být volební materiály ve znakové řeči, v Braillově písmu a snadno čitelné materiály, kompletní zajištění nezbytné asistence osobám se zdravotním postižením během hlasování, podpora hlasování poštou a hlasování v zastoupení tam, kde je to možné, odstranění překážek pro ty občany se zdravotním postižením, kteří si přejí kandidovat ve volbách, a opatření zaměřená na stávající pravidla týkající se způsobilosti k právním úkonům a jejich dopad na schopnost jednotlivců plně se účastnit demokratického procesu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zejména v případě osob se zdravotním postižením budou řádně a v plné míře prováděna ustanovení čl. 3 odst. 2 směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, směrnice 2010/64/EU o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení, směrnice 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení a především směrnice 2013/48/EU o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody;

62.  důrazně kritizuje skutečnost, že mnohé státy pomocí soudních rozhodnutí nadále zamítají nebo omezují způsobilost k právním úkonům u osob s mentálními problémy; vyzývá členské státy, aby se pozitivním způsobem zaměřily na otázku způsobilosti k právním úkonům tím, že se přikloní k podpůrnému začleňování spíše než k automatickému vyloučení;

63.  je znepokojen obtížemi, s nimiž se osoby se zdravotním postižením setkávají, pokud jde o přístup ke spravedlnosti; připomíná, že právo na přístup ke spravedlnosti je základním právem a nezbytnou součástí právního státu; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby tyto osoby měly přístup k veškerým procesním možnostem a aby tyto procesní možnosti byly přizpůsobeny potřebám těchto osob; domnívá se, že Komise by měla zvážit, zda by nebylo vhodné zahrnout do programu EU Spravedlnost na období 2014 až 2020 konkrétní vzdělávací programy zaměřené na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením; navrhuje, aby soudy EU uplatňovaly svá vnitřní pravidla a pokyny takovým způsobem, který osobám se zdravotním postižením usnadní přístup ke spravedlnosti, a aby při výkonu spravedlnosti byla rovněž zohledňována obecná doporučení Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením;

64.  uznává, že Haagská úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob může být různými způsoby účinně nápomocna při provádění a podpoře mezinárodních závazků, které pro smluvní strany vyplývají z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise nenavázala na usnesení Parlamentu ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi ohledně přeshraničních dopadů právní ochrany dospělých osob.

65.  poukazuje na násilí, zastrašování a sexuální zneužívání ve školách, doma či v institucích, kterým jsou děti se zdravotním postižením častěji vystavovány; vyzývá EU a její členské státy, aby jednaly účinněji a bojovaly proti násilí vůči dětem se zdravotním postižením prostřednictvím konkrétních opatření a dostupných podpůrných služeb;

66.  vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření k prevenci násilí na dětech se zdravotním postižením zaměřená na rodiny, komunity, pracovníky a instituce; poukazuje na to, že školy sehrávají v podpoře sociálního začlenění zásadní roli, a zdůrazňuje, že je zapotřebí náležitých mechanismů, jež umožní začlenění do běžných škol a zajistí, aby vychovatelé a učitelé byli řádně připraveni a vyškoleni na to, aby rozpoznali násilí na dětech se zdravotním postižením a reagovali na něj;

67.  vyzývá dále členské státy, aby v souladu s nejnovějšími mezinárodními standardy zajistily, že zákony nebudou povolovat nedobrovolnou léčbu a omezení svobody pohybu;

68.  naléhavě vyzývá, aby byla osobám se zdravotním postižením plně zaručena svoboda volného pohybu uvnitř EU tím, že budou odstraněny všechny zbývající překážky bránící využívání této svobody;

69.  zdůrazňuje, že svoboda pohybu evropských občanů musí být zajištěna i pro osoby se zdravotním postižením, a proto musí členské státy zajistit vzájemné uznávání jejich situace a sociálních nároků (článek 18 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením);

70.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada nesouhlasila se zahrnutím dokumentů týkajících se zdravotního postižení do oblasti působnosti nařízení o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v EU;

71.  vítá pilotní projekt evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením; vyjadřuje politování nad tím, že se některé členské země nezapojily do projektu týkajícího se evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením, který praktickými opatřeními občanům se zdravotním znevýhodněním usnadňuje mobilitu a vzájemné uznávání práv občanů se zdravotním postižením v členských státech;

72.  zdůrazňuje, že mají-li být práva osob se zdravotním postižením zaručena v plné míře, je nutné, aby bylo těmto osobám zaručeno právo zvolit si, jak chtějí žít a jak chtějí maximalizovat svůj potenciál, například větším využíváním možností, které nabízí např.služby pečovatelů;

73.  vyjadřuje nesmírné politování nad katastrofálními podmínkami, v nichž jsou lidé se zdravotním postižením drženi v některých členských státech Evropské unie, a vyzývá členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro dosažení souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a s článkem 3 této úmluvy zakazujícím nelidské a ponižující zacházení;

74.  naléhavě žádá Komisi a Radu, aby se více zabývaly potřebami lidí se zdravotním postižením a důsledně zohledňovaly tyto potřeby při přezkumech nařízení EU, jako jsou například nařízení o právech cestujících při využívání různých druhů dopravy (nařízení (ES) č. 1107/2006 a (ES) č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě, nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech cestujících v železniční dopravě, nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících ve vodní dopravě a nařízení (EU) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě) a při navrhování právních předpisů, například o právech cestujících v souvislosti s multimodálními cestami; zdůrazňuje, že se EU v roce 2010 ve své Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 zavázala k bezbariérové Evropě;

75.  vyzývá EU, aby více sledovala provádění právních předpisů o právech cestujících a harmonizovala práci vnitrostátních orgánů vymáhání práva, a žádá členské státy, aby učinily všechny nezbytné kroky k provádění právních předpisů EU zaměřených na zlepšování dopravní dostupnosti na místní, regionální a celostátní úrovni za účelem dopravy a cestovního ruchu (včetně autobusové dopravy a taxislužby, městské hromadné dopravy, železniční, letecké a vodní dopravy) a odstranily veškeré překážky bezbariérové Evropy, například posílením pravomocí příslušných donucovacích orgánů v rámci právních předpisů o právech cestujících, s cílem zajistit účinné a rovné užívání práv pro všechny občany se zdravotním postižením v EU, a to i s ohledem na dostupnost a tvorbu norem, harmonizaci, technické požadavky, podmínky pro podniky, odborovou politiku a kolektivní dohody;

76.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila povinnosti všech aktérů zapojených do poskytování péče osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, se zvláštním důrazem na přesuny mezi různými dopravními prostředky, a aby poskytla Parlamentu informace o zapojení sdružení osob se zdravotním postižením a jejich roli při provádění předpisů o právech cestujících;

77.  zdůrazňuje, že bezbariérový přístup k dopravním službám, vozidlům, infrastruktuře a intermodálním spojovacím dopravním uzlům, zejména ve venkovských oblastech, je klíčem k zajištění systémů mobility bez inherentní diskriminace; v této souvislosti zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením musí mít přístup k produktům a službám, a že je třeba vyvinout další úsilí k zajištění přístupnosti dopravních služeb, služeb cestovního ruchu, vozidel i infrastruktury; poukazuje na to, že nástroj pro propojení Evropy může poskytnout finanční příspěvek na opatření v městských oblastech a opatření na zlepšení přístupnosti pro osoby s určitým druhem postižení, přičemž tento příspěvek může dosáhnout až 10 % nákladů na adaptaci;

78.  vyzývá Komisi, aby ve své výroční zprávě o provádění fondů TEN–T zveřejnila výsledky dosažené při provádění opatření a částku pomoci poskytnutou na přizpůsobení infrastruktur potřebám osob se zdravotním postižením v rámci nástroje pro propojení Evropy či dalších druhů financování ze strany EU; rovněž vyzývá Komisi, aby podnikla kroky na podporu většího zapojení do projektů na přizpůsobení infrastruktury osobám se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím setkání zaměřených na sdílení informací a šíření osvědčených postupů pro potenciální stavební investory;

79.  zdůrazňuje v této souvislosti význam opatření týkajících se financování v městských oblastech, ve kterých lidé musí častěji střídat různé druhy dopravy a kde lidé s určitým typem omezení pohyblivosti narážejí na nejvíce obtíží;

80.  zdůrazňuje, že konzistentně dostupné formáty by měly figurovat v popředí zájmu politik týkajících se trhu digitalizované mobility a měly by usnadnit přístup pro všechny osoby se všemi druhy postižení tím, že budou využívat dostupné jazyky, formáty a technologie vhodné pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativních a alternativních komunikačních systémů a dalších dostupných prostředků, módů a komunikačních formátů dle osobní volby, zahrnující snadno čitelný jazyk nebo piktogramy, titulkování a osobní textové zprávy, pokud jde o cestovní informace, rezervace a výdej jízdenek, umožňující využití více než jednoho smyslového kanálu; naléhavě vyzývá Komisi, aby, pokud jde o dopravní prostředky a služby, zavedla vhodné monitorovací a kontrolní mechanismy, které zajistí, že přístupnost a podpůrná zařízení pro osoby se zdravotním postižením budou rovněž poskytovány ve veřejných dopravních službách ve všech členských státech;

81.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost obdržet informace o multimodálních přeshraničních službách poskytujících dopravu „ode dveří ke dveřím“ tak, aby mohly volit mezi nejudržitelnější, nejlevnější či nejrychlejší službou, a objednat a zaplatit takové služby online;

82.  vyzývá k tomu, aby byly zpřístupněny cestovní informace v reálném čase tak, aby před započetím dané cesty mohly osoby se zdravotním postižením obdržet informace o případných narušeních dopravy nebo o alternativních možnostech dopravy;

83.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením potřebují mít přístup k informacím a komunikaci v přístupných formátech a technologiích vhodných pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativní a alternativní komunikace a jiných přístupných způsobů, metod a formátů komunikace podle jejich výběru, včetně snadno čitelných formátů a titulků; vyzývá proto Komisi, aby přijala nezbytná opatření k prosazení právních předpisů EU týkajících se přístupu k informacím a komunikaci; vyzývá Radu, aby bez dalších odkladů přijala rozhodnutí o uzavření Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení tištěného tisku; vyzývá Radu a členské státy, aby přijaly konzistentní a účinná opatření v souladu s jejími ustanoveními;

84.  připomíná, že nezávislost, integrace a přístup ke vzdělávání a odborné přípravě podporujícím začlenění, občanskému a kulturnímu životu, volnočasovým aktivitám a sportu jsou práva zaručená články 19, 24 a 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; připomíná, že tato práva jsou chráněna právními předpisy EU, a to zejména článkem 21 Listiny základních práv EU, který zakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení, a vycházejí ze zásady úplné a skutečné demokratické účasti osob se zdravotním postižením na životě společnosti a jejich začlenění do ní (článek 3 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením); žádá proto Komisi a členské státy, aby posílily opatření, jejichž cílem je zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly skutečný a rovný přístup nejen ke klíčovým oblastem, jako je kvalitní a inkluzívní vzdělávání, kultura a sport, ale také k volnočasovým aktivitám, jako je divadlo, jazyky a umění; žádá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 zahrnula ukazatele týkající se zdravotního postižení při sledování cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

85.  připomíná návrh obecné poznámky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k článku 24 o právu na inkluzívní vzdělávání, v níž je podrobně uveden normativní obsah, povinnosti států, vztah tohoto článku k ostatním ustanovením úmluvy a jeho provádění na vnitrostátní úrovni;

86.  připomíná, že programy zaměřené na mladé lidi by měly věnovat zvláštní pozornost mladým lidem se zdravotním postižením;

87.  konstatuje, že strategie pro mládež pro období po roce 2018 by měly zohledňovat ve všech oblastech potřeby mladých lidí se zdravotním postižením;

88.  připomíná, že osoby se zdravotním postižením jsou ze vzdělání a odborné přípravy často vyloučeny nebo k nim nemají skutečný přístup v případech, kdy k naplnění jejich sociálního, ekonomického a vzdělávacího potenciálu je zapotřebí uzpůsobených vzdělávacích procesů, které zohledňují míru jejich postižení; zdůrazňuje, že je třeba přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby pro všechny studenty se zdravotním postižením byly vytvořeny přiměřené speciální podmínky potřebné k tomu, aby mohli využít svého práva na kvalitní a inkluzívní vzdělávání; vybízí členské státy a odpovědné regionální či místní správy s přenesenou pravomocí, aby posílily vzdělávací programy a možnosti celoživotního profesního rozvoje pro všechny zúčastněné subjekty podílející se na neformálním a informálním učení a jejich přístup k infrastruktuře IKT s cílem podpořit jejich práci se studenty se zdravotním postižením a bojovat proti předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením, zejména osobám s psychosociálním a intelektovým postižením;

89.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření s cílem bojovat proti segregaci a odmítání studentů se zdravotním postižením ve školách a vzdělávacích zařízeních a aby jim poskytovaly přiměřené speciální podmínky a nezbytnou podporu, a napomáhaly tak studentům k naplnění jejich plného potenciálu; zdůrazňuje skutečnost, že rovných příležitostí lze dosáhnout pouze za předpokladu, že právo na inkluzívní vzdělávání a odbornou přípravu bude přiznáno na všech úrovních a ve všech typech vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního učení, a že bude zajištěno uznávání kvalifikací osob se zdravotním postižením, zejména kvalifikací, jichž se podařilo dosáhnout díky podpůrnému vzdělávání, v jehož rámci si mohou osoby se zdravotním postižením osvojit konkrétně takové schopnosti a dovednosti, které jim pomohou překonat jejich postižení; poukazuje na technické a finanční nedostatky zvláštních vzdělávacích programů, zejména v členských státech postižených krizí, a vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by se tato situace mohla zlepšit;

90.  bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo v regulaci výměnných programů pro studenty, především programu Erasmus+, přidáním další finanční podpory pro mobilitu studentů a zaměstnanců se zdravotním postižením, a trvá na tom, že je nezbytné pokračovat v přijímání zvláštních opatření v rámci všech aspektů programu; uznává, že v praxi se studenti se zdravotním postižením stále setkávají s řadou překážek (v postoji, komunikaci, struktuře, informování atd.); žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily svůj závazek ve prospěch účasti osob se zdravotním postižením ve výměnných programech EU a aby zlepšily viditelnost a transparentnost, pokud jde o možnosti mobility; dále žádá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů ohledně přístupu k výměnným programům pro studenty a učitele se zdravotním postižením;

91.  žádá, aby vzdělávací systémy nevytvářely prostředí, které studenty zařazuje do různých kategorií podle schopností a prospěchu, neboť to negativně ovlivňuje studenty se zdravotním postižením, zejména studenty s poruchami učení;

92.  naléhavě vybízí Komisi, aby do svého hodnocení směrnice o přeshraničním poskytování zdravotních služeb zahrnula specifickou složku týkající se zdravotního postižení, a členské státy, aby pokročily v provádění směrnice, a to i z perspektivy potřeb lidí se zdravotním postižením a jejich práva znát a skutečně být schopen (na základě rovného postavení s ostatními) využívat ustanovení a nástroje, které v ní jsou obsaženy a které jsou jen málo známé i u široké veřejnosti;

93.  zdůrazňuje silnou vazbu mezi zdravotním postižením, které se týká přibližně 15 % obyvatel EU, a špatným zdravotním stavem, přičemž obtíže a setrvalé překážky bránící v přístupu vedou k nesprávnému nebo nedostatečnému poskytování služeb zdravotní péče osobám se zdravotním postižením, a to i v případech, kdy je postižení důsledkem nežádoucího účinku léčivého přípravku; konstatuje, že nedostatečný přístup ke kvalitním zdravotnickým službám má negativní dopad na schopnost postižených osob vést nezávislý život ve všech ohledech a na rovnoprávném základě s ostatními;

94.  se znepokojením konstatuje, že osoby se zdravotním postižením uvádějí významně vyšší míru neposkytnutí dostatečné péče nebo odmítnutí péče a případů násilného nebo špatného zacházení, což poukazuje na nedostatky v odborné přípravě zdravotnických pracovníků, pokud jde o potřeby osob se zdravotním postižením v rámci zdravotní péče; vyzývá členské státy, aby investovaly do přípravy odborníků, kteří pracují v péči o postižené a pomáhají jim;

95.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o informovaný souhlas osob se zdravotním postižením u  všech lékařských zákroků, kde je tento souhlas nutný, a že je proto třeba zavést veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby příslušné informace byly pro tyto osoby dostupné a srozumitelné; zdůrazňuje, že tento souhlas musí být dán osobně, předem a při plné znalosti skutečností, přičemž je třeba zavést všechny nezbytné mechanismy, aby se zajistilo splnění těchto zásad, a že obdobná vhodná opatření musí být přijata také v případě osob s psychosociálním postižením;

96.  vyzývá Komisi, aby do svých nástrojů a politik ve zdravotní oblasti začlenila přístupy zaměřené na zdravotní postižení s cílem napomoci dosahování lepších zdravotních výsledků u osob se zdravotním postižením v členských státech prostřednictvím lepší fyzické, prostorové a smyslové přístupnosti, kvality a také cenové dostupnosti, a aby při vytváření nástrojů a politik v této věci prováděla důkladné konzultace s osobami se zdravotním postižením;

97.  znovu opakuje, že reprodukční práva patří mezi základní svobody zaručené Vídeňskou deklarací z roku 1993, akčním programem a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, včetně: práva na rovné zacházení a nediskriminaci, práva uzavřít manželství a založit rodinu; práva na komplexní reprodukční zdravotní péči, včetně plánovaného rodičovství a zdravotních služeb pro mateřství, vzdělání a informace; práva poskytnout informovaný souhlas se všemi léčebnými postupy, včetně sterilizace a potratu; práva na svobodu od sexuálního zneužívání a vykořisťování;

98.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit, aby veškerá zdravotní péče a služby poskytované ženám se zdravotním postižením, včetně veškeré péče a služeb reprodukčního zdraví, byly dostupné a zakládaly se na svobodném a informovaném souhlasu dotčeného jednotlivce;

99.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly pokyny s cílem zajistit, aby veškeré vzdělání, informace, zdravotní péče a služby související se sexuálním a reprodukčním zdravím byly ženám a dívkám se zdravotním postižením zpřístupněny v dostupných a věkově přiměřených formátech, včetně znakové řeči, Braillova písma, dotykové komunikace, zvětšeného písma a dalších alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace;

100.  opakuje svůj názor, že je zapotřebí poskytovat ženám a mužům se zdravotním postižením a jejich rodinám specializovanou podporu, včetně pomoci s péčí o děti, aby si mohli plně užívat svého mateřství a otcovství;

101.  zdůrazňuje, že systémy zdravotního pojištění nesmí diskriminovat osoby se zdravotním postižením;

102.  naléhavě vyzývá Komisi k vytvoření pokynů pro národní kontaktní místa, které budou platit pro celou Unii a budou se týkat poskytování dostupných informací všem pacientům ohledně péče v členských státech, a to při zohlednění specifické úlohy organizací pacientů;

103.  vybízí Komisi, aby členské státy a členy Evropské referenční sítě podporovala s cílem rozšířit zdroje sítě a odborné znalosti o formy postižení, které sice nemusejí být vzácné, ale rovněž vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči poskytovanou multidisciplinárními zdravotními týmy a soustředění znalostí a zdrojů prostřednictvím této sítě;

104.  zdůrazňuje, že je nutné učinit zdravotní produkty a služby dostupnější pro osoby se zdravotním postižením; poukazuje na to, že ekonomické překážky a překážky spojené s hlediskem nákladů a přínosů nadále zabraňují vytváření a provádění dostupnosti; je přesvědčen, že větší zapojení osob se zdravotním postižením do procesu vývoje zdravotních produktů a služeb zajistí jejich větší bezpečnost a dostupnost;

105.  zdůrazňuje, že osoby s tělesným postižením čelí problémům i na trhu digitalizované mobility, a požaduje usnadnění přístupu pro všechny osoby se všemi druhy postižení v dostupných jazycích, formátech a technologiích vhodných pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativních a alternativních komunikačních systémů a dalších dostupných prostředků, režimů a formátů komunikace dle jejich volby, zahrnujících snadno čitelný jazyk, titulkování a osobní textové zprávy, zejména pokud jde o zdravotnické informace, a to za využití více než jednoho smyslového kanálu;

106.  vyzývá Komisi, aby vyvíjela dlouhodobé úsilí o podporu a šíření zdravotní prevence s cílem řešit vážné nerovnosti týkající se zdraví a dostupnosti, které zasahují nejzranitelnější postižené osoby;

107.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o zařazení onemocnění postihujících paměť mezi zdravotní postižení;

108.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby řádně uznaly klíčovou úlohu osob pečujících o rodinné příslušníky a zajistily, že budou mít také přiměřený přístup ke zdravotní péči s ohledem na dopad, který má na jejich vlastní duševní a tělesné zdraví a životní podmínky péče o osoby s postižením;

109.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že budou práva a služby v oblasti zaměstnanosti, včetně přiměřených opatření v souvislosti se směrnicí o rovnosti v zaměstnání, přenositelné a v souladu se svobodou pohybu osob se zdravotním postižením stanovenou ve Smlouvách; vyzývá členské státy, aby zavedly pobídky pro zaměstnavatele a aktivní politiky pro trhy práce s cílem podpořit zaměstnanost osob se zdravotním postižením; v této souvislosti uznává potenciál sociální ekonomiky a rozvíjející se digitální ekonomiky z hlediska poskytování zaměstnání osobám se zdravotním postižením;

110.  vyjadřuje své znepokojení nad vysokou mírou nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením, zejména zdravotně postižených žen, ve srovnání s jinými skupinami obyvatelstva v Evropské unii; žádá členské státy, aby podporovaly a zajistily legislativní a politický rámec pro účast žen se zdravotním postižením, včetně žen se skrytým zdravotním postižením, chronickým onemocněním nebo poruchami učení, na trhu práce;

111.  je znepokojen tím, že směrnice o rovnosti v zaměstnání vysloveně nepovažuje odmítnutí přijmout přiměřená opatření pro osoby se zdravotním postižením za formu diskriminace; žádá Komisi, aby poskytla aktuální informace o typech stížností, které obdržela, a aby v této souvislosti zvážila, zda není nutné provést revizi této směrnice;

112.  zdůrazňuje přínosy, které představuje zaměstnávání mimo chráněná pracoviště a vytvoření pracovních podmínek pro osoby s postižením, díky nimž by se tyto osoby začlenily do otevřeného pracovního trhu; zdůrazňuje význam sdílení osvědčených postupů mezi veřejnými orgány, organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením, poskytovateli podpůrných služeb, zkušenými zaměstnavateli a dalšími příslušnými aktéry;

113.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dále podporovaly zaměstnávání osob se zdravotním postižením prostřednictvím podniků sociální a solidární ekonomiky a pomáhaly tak zdravotně postiženým lidem se vstupem na pracovní trh; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby dále podporovala nově se rozvíjející trh sociálních investic prostřednictvím nástrojů, které byly vytvořeny v rámci Iniciativy pro sociální podnikání, a aby Parlament informovala o výsledcích jejího přezkumu v polovině období;

114.  připomíná, že v zájmu nepropouštění osob se zdravotním postižením je zásadní umožnit jim vykonávat práci v souladu se specifickými právními předpisy; doporučuje také, aby byly prováděny příslušné kontroly a fungovala spolupráce s úřady práce a s podniky, aby se předešlo vylučování osob se zdravotním postižením z trhu práce a byl naplno využit jejich potenciál;

115.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly rámce kvality pro stáže a aby rozvíjely možnosti učňovského a odborného vzdělávání osob se zdravotním postižením a poskytly jim přiměřené ubytování a dostupnost k zajištění sociální ochrany a usnadnění integrace osob se zdravotním postižením na trh práce;

116.  vyzývá členské státy, aby přijaly naléhavá opatření k prevenci a ke snížení nepříznivých dopadů, které měla úsporná opatření na sociální ochranu osob se zdravotním postižením; vyzývá v té souvislosti Komisi, aby zvážila stanovení minimální úrovně sociální ochrany v EU, na výši, jež umožní, aby bylo dodržováno právo na odpovídající životní úroveň, včetně sociální ochrany osob se zdravotním postižením;

117.  vyzývá členské státy, aby v kontextu evropského pilíře sociálních práv prováděly účinné mechanismy s cílem předcházet chudobě, zranitelnosti a sociálnímu vyloučení osob se zdravotním postižením a jejich rodin, se zvláštním ohledem na děti a starší osoby se zdravotním postižením, nebo tyto problémy zmírňovat;

118.  naléhavě vyzývá Komisi, aby umožnila členským státům, které postupují podle programů fiskálních úprav, vynětí osob se zdravotním postižením z úsporných opatření, a to zejména pokud jde o zdravotnictví;

119.  vyzývá členské státy, aby se zdržely škrtů v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, komunitních služeb, zdravotnictví, školících a vzdělávacích programů, které porušují Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a dále zvyšují míru chudoby a sociálního vyloučení;

120.  opět naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu potírání sociálního vyloučení osob se zdravotním postižením a jejich rodinných příslušníků podporovaly na základě společných pravidel opatření pro boj s chudobou, které čelí mnoho rodin znevýhodněných osob, a využívaly přitom jasné ukazatele, podle nichž bude poskytována nezbytná péče;

121.  zdůrazňuje, že v článku 7 a čl. 96 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních(23) je stanoven požadavek, aby členské státy a Komise zajistily zohlednění a podporu rovných příležitostí, zákazu diskriminace a zapojování osob se zdravotním postižením do provádění evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI) obecně a zejména do operačních programů; vyzývá k integrovanému přístupu, který by řešil konkrétní potřeby osob se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby pozorně sledovala uplatňování obecných předběžných podmínek týkajících se zákazu diskriminace a osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že by se v rámci tohoto hodnocení měla posuzovat přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a integrace osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístup k financování;

122.  naléhavě žádá politiky na místní, regionální, celostátní i unijní úrovni, aby zajistili účinné sledování toho, do jaké míry se uplatňují ustanovení zaměřená na prosazování zákazu diskriminace, a také sledování přístupnosti a využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů k zajištění rovného přístupu osob se zdravotním postižením ke všem službám, včetně internetu, a k zajištění rovných a vhodných životních podmínek těchto osob v obcích ve všech oblastech (např. venkovských, řídce obydlených a městských oblastech) a také přístupu těchto osob k ústavní péči; konstatuje nicméně, že sociální politika a její financování zůstává primárně úkolem členských států;

123.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala, zda je při využívání evropských strukturálních a investičních fondů dodržována zásada zákazu diskriminace a související právní předpisy; zdůrazňuje, že do partnerství v průběhu plánování a realizace operačních programů musejí být začleněny orgány odpovědné za prosazování sociálního začlenění a zákazu diskriminace, včetně organizací sdružujících osoby se zdravotním postižením, s cílem zajistit, aby byly účinně zohledněny zájmy a obavy těchto osob; naléhavě požaduje, aby se při využívání evropských strukturálních a investičních fondů dodržovaly minimální normy týkající se přístupu, mobility a bydlení osob se zdravotním postižením, a podotýká, že to představuje důležitý a složitý úkol, zejména v případě místních a regionálních orgánů;

124.  vyzývá členské státy, aby lépe využívaly strukturální fondy, zejména Evropský sociální fond a program Kreativní Evropa, a co nejvíce do nich zapojovaly celostátní, regionální a místní organizace zastupující osoby se zdravotním postižením; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit v plném rozsahu přístup osob se zdravotním postižením na trh práce, ke vzdělávání a odborné přípravě a iniciativám Erasmus +, Záruka pro mladé lidi a EURES;

125.  vyzývá členské státy, aby šířily zásadu, podle níž mají veřejní zadavatelé možnost vyloučit z evropských strukturálních a investičních fondů uchazeče pro nesplnění závazku přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

126.  vítá předběžné podmínky týkající se sociálního začleňování a investiční zaměření na „přechod od institucionálních ke komunitním službám“, jež je stanoveno v nařízení 1303/2013 o evropských strukturálních a investičních fondech (ESI fondy); vyzývá členské státy, aby používaly tyto fondy za účelem deinstitucionalizace a jako nástroj pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

127.  je znepokojen skutečností, že jsou evropské strukturální a investiční fondy zneužívány k podpoře institucionalizace, a vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily jejich monitorování v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a v konzultaci s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením; doporučuje, aby v případě, že dojde k porušení povinnosti dodržovat základní práva, byly platby z evropských strukturálních a investičních fondů pozastaveny, ukončeny nebo aby bylo požadováno jejich vrácení; domnívá se, že celý proces od přidělení fondů až k jejich konkrétnímu využití musí podléhat zásadě transparentnosti;

128.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, zejména prostřednictvím využívání evropských strukturálních a investičních fondů a dalších relevantních fondů EU, na podporu rozvíjení vysoce kvalitních a cenově dostupných podpůrných služeb v rámci místních společenství pro chlapce a dívky se zdravotním postižením a jejich rodiny, včetně osob, které potřebují vysokou míru podpory, posílení deinstitucionalizace a předcházení nové institucionalizaci a podporu inkluzivních společenství a přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání pro chlapce a dívky se zdravotním postižením;

129.  je přesvědčen, že by orgány a instituce EU měly uvažovat o otevření budoucích a stávajících finančních toků pro organizace, které osoby se zdravotním postižením aktivně zastupují;

130.  vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala na začleňování osob se zdravotním postižením poskytováním finanční podpory pro řadu projektů a organizací na místní úrovni;

131.  vyzývá orgány a členské státy EU, aby osobám se zdravotním postižením umožnily aktivně se účastnit rozhodovacích procesů, a to i prostřednictvím organizací, které je zastupují, v souladu s čl. 4 odst. 3 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; dále naléhavě vyzývá k řádnému zohlednění názorů, které osoby se zdravotním postižením v průběhu těchto procesů vyjádří;

132.  znovu upozorňuje, že je důležité, aby pro osoby se zdravotním postižením existovaly výjimky z autorských práv a souvisejících práv a jejich omezení; bere na vědomí uzavření Marrákešské smlouvy, jejímž cílem je usnadnit přístup k dílům zveřejněným nevidomými osobami či osobami se zrakovým postižením, a opakuje, že je přesvědčen o tom, že EU je způsobilá k uzavření této smlouvy, aniž by její ratifikace byla podmíněna přepracováním právního rámce EU či termínem rozsudku Soudního dvora; v tomto ohledu rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby Parlament, Komise a členské státy spolupracovaly na zajištění rychlé ratifikace Marrákešské smlouvy;

133.  zdůrazňuje, že každá změna v oblasti autorských práv a souvisejících práv by měla osobám se zdravotním postižením umožnit přístup k dílům a službám chráněným těmito právy, a to v jakémkoli formátu; připomíná, že Komise má předložit legislativní návrhy na výjimky z autorských práv a souvisejících práv a na jejich omezení, a zajistit tak zpřístupnění děl a služeb chráněných těmito právy osobám s různými zdravotními postiženími;

134.  trvá na tom, že digitální systémy pro osoby se zdravotním postižením jsou důležitými nástroji k usnadnění jejich účasti na veškerém dění ve společnosti, a doporučuje, aby se pokračovalo ve zkoumání toho, jak využívat technologie pro asistované žití v oblasti vzdělávání; je si vědom toho, že neúměrně vysoký počet osob se zdravotním postižením v současnosti nevyužívá internet a je tedy vyloučen z rozvoje v digitální oblasti, a v důsledku toho přichází o informace a příležitosti, nenaučí se nové dovednosti a nemá přístup k důležitým službám; vyzývá proto zákonodárce na vnitrostátní i unijní úrovni, aby do provádění právních předpisů v oblasti jednotného digitálního trhu začlenili ustanovení o přístupnosti, zahrnuli otázku přístupnosti digitálního obsahu do všech relevantních politik, zahájili v rámci komunit vzdělávací programy pro „digitální šampiony“ s cílem motivovat více osob se zdravotním postižením k používání internetu a přijali nezbytná opatření pro boj proti počítačové kriminalitě a kyberšikaně; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ochrana práv duševního vlastnictví nepředstavovala neodůvodněnou nebo diskriminující překážku bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům, a ke zvážení otázky stanovení povinné výjimky z autorského práva ve prospěch osob se zdravotním postižením v případě nekomerčního použití, které má přímou souvislost s postižením, a to v míře, kterou si dané postižení vyžádá; žádá, aby byl ve všech politikách EU uplatňován průřezový přístup k lidským právům osob se zdravotním postižením;

135.  připomíná, že sport je velice cenným nástrojem sociálního začleňování, jelikož poskytuje příležitosti k interakci a dosažení sociálních dovedností; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s článkem 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zahájily zvláštní programy, jejichž cílem bude lépe zpřístupnit sportovní aktivity a sportovní události osobám se zdravotním postižením; konstatuje, že právo na plný přístup ke kulturním a rekreačním činnostem je základním právem, a proto vyzývá Komisi, aby zlepšila přístupnost takovýchto akcí, prostor, zboží a služeb, a to i pokud jde o audiovizuální oblast; vítá snahy o poskytování audiovizuálních a jiných děl s vhodnými titulky nebo zvukovým popisem, aby se zpřístupnily osobám se zdravotním postižením;

136.  zastává názor, že je nutné pro osoby se zdravotním postižením vyvinout digitální nástroje, které by pomohly s integrací sportovců a sportovkyň se zdravotním postižením, a vytvořit platformy pro práci na dálku, sdílení pracovních míst a sdílení pracovního prostoru; domnívá se navíc, že kvalitní výuka a sportovní infrastruktura na školách by se měla přizpůsobit potřebám dětí se zdravotním postižením a že v každém členském státě by mělo dojít k vytvoření celostátního a regionálního strategického politického rámce, který by obsahoval konkrétní opatření pro rozvoj dovedností osob se zdravotním postižením;

137.  připomíná, že dílčí program Media v rámci programu Kreativní Evropa by měl věnovat zvláštní pozornost projektům zahrnujícím otázku zdravotního postižení a že by se v tomto ohledu měl zdůraznit vzdělávací potenciál filmů a festivalů;

138.  je přesvědčen, že přístupnost je zásadní pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly plně těžit z nabídky evropského cestovního ruchu;

139.  zdůrazňuje, že služby cestovního ruchu musí zohledňovat zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, jako je snadný přístup k informacím a ke komunikaci i k zařízením, jako jsou pokoje, koupelny, toalety a další uzavřené prostory;

140.  zastává názor, že zásada cestovního ruchu pro všechny by měla být referenčním bodem pro veškerá opatření v oblasti cestovního ruchu na vnitrostátní, regionální, místní nebo evropské úrovni; poukazuje na to, že poskytovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu by měli vycházet vstříc potřebám osob se zdravotním postižením úpravou svých zařízení a školením personálu;

Specifické povinnosti

141.  vyzývá k rozvoji ukazatelů založených na lidských právech a vyzývá členské státy, aby poskytly srovnatelné kvantitativní a kvalitativní údaje rozčleněné na základě různých faktorů, včetně pohlaví, věku, postavení na trhu práce a postižení, a to pro všechny činnosti v EU; vyzývá Komisi, aby přidělila finanční prostředky na relevantní výzkum a shromažďování údajů, například o přístupnosti služeb v oblasti cestovního ruchu a zdravotnictví, o násilí, zneužívání a vykořisťování všech osob se všemi druhy zdravotního postižení na úrovni komunit a v ústavech;

142.  vyzývá Komisi, aby v souladu s požadavky článku 31 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením harmonizovala shromažďování údajů o zdravotních postiženích prostřednictvím sociálních průzkumů v EU s cílem zjistit o těchto záležitostech přesné informace a informovat o jejich vývoji; zdůrazňuje, že toto shromažďování údajů by mělo využívat metodiky, které zahrnují všechny osoby se zdravotním postižením, včetně osob s postižením vyššího stupně a osob v ústavní péči; všechny shromážděné údaje by měly podléhat přísným požadavkům iniciativ v oblasti lidských práv a ochrany údajů včetně, ale nikoli výlučně, ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech, Evropské listiny základních práv a evropské směrnice o ochraně údajů; zdůrazňuje, že tyto průzkumy musí být co možná nejvíce konkrétní a cílené a měly by na ně navazovat odpovídající studie a semináře, které vyústí ve vhodné a efektivní formy činností;

143.  vyzývá Komisi, aby soustavně začleňovala práva osob se zdravotním postižením do všech politik a programů EU v oblasti mezinárodní spolupráce;

144.   zdůrazňuje význam dosahování všech cílů udržitelného rozvoje souvisejících se zdravotním postižením, zejména cíle 4 týkajícího se zajištění inkluzivního vzdělávání rovnocenné kvality a nutnosti navýšit počet škol s přístupem k upravené infrastruktuře a materiálům pro studenty se zdravotním postižením a investovat do dovedností učitelů, které jsou předpokladem inkluzivního vzdělávání a zapojení dětí v rámci školy i společnosti;

145.  poukazuje na slib, že nikdo nebude opomenut, a zdůrazňuje odkaz na problematiku zdravotního postižení v rámci cílů udržitelného rozvoje, konkrétně v oddílech týkajících se vzdělávání, růstu a zaměstnanosti, nerovnosti a dostupnosti lidských osídlení i sběru údajů a sledování způsobu dosahování těchto cílů, a doporučuje, aby se EU ujala vůdčí úlohy při plnění cílů udržitelného rozvoje v souvislosti se začleňováním osob se zdravotním postižením; vyzdvihuje rovněž odkazy na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof;

146.  doporučuje, aby se EU ujala vůdčí úlohy při provádění agendy pro udržitelný rozvoj 2030 způsobem zohledňujícím problematiku zdravotního postižení a aby vypracovala pracovní plán, jenž bude v polovině období přezkoumán, s cílem zaručit mechanismus monitorování a hodnocení a zajistit odpovědnost EU;

147.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán provádění cílů udržitelného rozvoje a snižování rizika katastrof v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že takový plán by měl výrazně přispět k definování ukazatelů v oblastech souvisejících se zdravotním postižením a socioekonomickým začleněním; vyzdvihuje skutečnost, že chudoba, sociální ochrana, zdravotní pojištění, násilí na ženách, sexuální a reprodukční zdraví a práva, přístup k vodě, hygienickým zařízením a k energii, odolnost vůči přírodním katastrofám a registrace narození si zaslouží v definici cílů udržitelného rozvoje zvláštní pozornost;

148.  zdůrazňuje, že všechny politiky a programy EU musí jak na vnější, tak na vnitřní úrovni dodržovat Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a zavádět konkrétní opatření, která zaručí, že práva osob se zdravotním postižením budou začleněna do všech oblastí, a to i pokud jde o humanitární a rozvojové politiky a programy; vyzývá za tímto účelem EU, aby přijala harmonizovanou politiku pro rozvoj začleňující osoby se zdravotním postižením a zavedla systematický a institucionalizovaný přístup k začleňování práv osob se zdravotním postižením do všech politik a programů mezinárodní spolupráce EU;

149.  doporučuje, aby delegace a agentury EU vykazovaly dostatečný přehled, pokud jde o strategie EU pro zdravotně postižené, a pracovaly způsobem, který by podporoval začleňování a dostupnost; navrhuje, aby bylo v souvislosti s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením vytvořeno v Evropské službě pro vnější činnost centrální kontaktní místo; vyzývá k urychlenému zavedení hlediska zdravotního postižení do všech kurzů odborné přípravy v oblasti lidských práv poskytovaných v rámci misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

150.  dále vyzývá EU, aby:

–  zavedla více rozvojových projektů, které budou zaměřeny konkrétně na osoby se zdravotním postižením;

–  vytvořila mechanismus pro budování kapacit a sdílení osvědčených postupů mezi jednotlivými orgány a institucemi EU a mezi EU a jejími členskými státy ohledně začleňování osob se zdravotním postižením a přístupné humanitární pomoci;

–  zřídila v delegacích EU centrální kontaktní místa pro problematiku zdravotního postižení a ustanovila pro tyto účely erudované styčné úředníky, kteří budou schopni zdravotně postiženým osobám profesionálně poskytovat své odborné služby;

–  řešila záležitosti týkající se zdravotního postižení s partnerskými zeměmi a podporovala a navazovala strategickou spolupráci s nevládními organizacemi zabývajícími se zdravotním postižením v partnerských zemích;

–  provedla přezkum víceletého finančního rámce (VFR) a evropského rozvojového fondu (ERF) v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

–  odkazovala na začleňování záležitostí týkajících se zdravotního postižení do politik EU v rámci případného nového Evropského konsensu o rozvoji;

–  zvážila možnost vyčlenit z finančních prostředků poskytovaných na všechny politiky a programy mezinárodní spolupráce EU fondy na vnitrostátní programy pro osoby se zdravotním postižením;

–  zajišťovala dětem, jimž hrozí riziko postižení, včasnou přiměřenou a komplexní léčbu s ohledem na význam včasného zásahu u těchto pacientů;

151.  vítá nový cíl č. 12 akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019; vyzývá Komisi, aby zajistila, že provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se bude systematicky řešit v rámci dialogů se třetími zeměmi o lidských právech; vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby v této oblasti sledoval pokrok a zasazoval se o jeho vývoj, se zvláštním ohledem na úsilí o standardizaci, pokud jde o dostupnost;

152.  podporuje účinné začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti, zejména v místních komunitách, a financování služeb pro osoby žijící samostatně prostřednictvím programů v rámci nástrojů financování vnější činnosti; požaduje efektivnější využívání strukturálních fondů EU; vyzývá k tomu, aby byly v polovině období vyhodnoceny nástroje financování vnější činnosti, a to s cílem posoudit, jak účinně přispěly k začlenění osob se zdravotním postižením do jejich společenství, odstranění překážek a podpoře dostupnosti; požaduje dále zastavení veškerých výdajů z programů EU, které podporují institucionalizaci, s cílem zabránit segregaci osob se zdravotním postižením; vyzývá ke zvýšení a monitorování výdajů v konzultaci s organizacemi zdravotně postižených;

153.  navrhuje, aby všechny osoby, které EU zaměstnává ve správě svých vnějších hranic a v zařízeních pro žadatele o azyl, prošly zvláštním školením týkajícím se potřeb osob se zdravotním postižením s cílem zajistit, aby byly uspokojovány jejich potřeby;

154.  vítá skutečnost, že Komise vystoupila z nezávislého monitorovacího rámce (Rámce EU); je odhodlán nalézt pro rámec EU nejvhodnější uspořádání, aby byl plně v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením a pařížskými zásadami, a naléhavě vybízí k přezkumu a změně Kodexu chování mezi Radou, členskými státy a Komisí, kterým se stanoví vnitřní ujednání pro účely provádění Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropskou unií a zastoupení Evropské unie v souvislosti s touto úmluvou, a sice v tom smyslu, aby do něj byl zahrnut i Evropský parlament;

155.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílená politická spolupráce v celém rámci, včetně finančních a lidských zdrojů, s cílem zajistit kapacitu pro plnění závazků a provádění doporučení stanovených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;

156.  přisuzuje zásadní význam článku 33 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením („Provádění a monitorování na vnitrostátní úrovni“) a závěrečným připomínkám Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením č. 76 a 77, a vítá proto s uspokojením souhlas výboru OSN s přítomností Evropského parlamentu v Rámci EU;

157.  vyzývá rozpočtové orgány, aby vyčlenily dostatečné prostředky na zajištění toho, aby Rámec EU mohl fungovat nezávisle;

158.  připomíná, že Petiční výbor zajišťuje aktivní ochranu evropských občanů (fyzických i právnických osob) podle článku 227 SFEU a umožňuje jim upozornit na porušování jejich práv evropskými, vnitrostátními a místními orgány, včetně práv vyplývajících z uplatňování evropských politik, jejichž cílem je provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v souvislosti s prohlášením o vymezení pravomocí, které je přílohou závěrečného aktu, jímž byla Smlouva přijata;

159.  poukazuje na skutečnost, že Petiční výbor je považován za jeden z institucionálních nástrojů EU (společně s veřejným ochráncem práv, jenž má občany chránit v případě nesprávného úředního postupu), který může vykonávat ochranu v Rámci EU v souladu se zásadami fungování vnitrostátních institucí na ochranu a prosazování lidských práv („pařížské zásady“), které přijalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci 48/134 z roku 1993;

160.  připomíná, že aby mohl Petiční výbor vykonávat ochrannou funkci, zapojuje se do rámce nezávislého dohledu, pokud jde o předběžné šetření porušení právních předpisů EU, kterými se provádí Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, předávání peticí dalším parlamentním výborům, aby je mohly prošetřit nebo přijmout příslušná opatření, a provádění návštěv na místě s cílem shromáždit informace a navázat kontakt s vnitrostátními orgány;

161.  připomíná, že Petičnímu výboru je každoročně zasílán značný počet peticí od osob se zdravotním postižením, což dokazuje, že miliony osob v celé Evropě skutečně každodenně čelí obtížím, pokud jde o přístup k práci a zaměstnání, vzdělávání a dopravě nebo účast na politickém, veřejném a kulturním životě; zdůrazňuje význam článku 29 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením týkajícího se nediskriminační účasti osob se zdravotním postižením na politickém a veřejném životě;

162.  připomíná, že petice, které získávají největší pozornost, jsou často zaštiťovány organizacemi občanské společnosti, které zastupují osoby se zdravotním postižením, a je proto třeba podporovat a veřejně upozorňovat na ochrannou úlohu a účinnost petic založených na porušování těchto práv; oceňuje úlohu těchto organizací, pokud jde o podporu začleňování do společnosti a zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením;

163.  bere na vědomí petice týkající se případů protiprávního jednání v některých členských státech, pokud jde o zajištění obživy osob se zdravotním postižením, nejen co se týče nevyplácení podpor zaručených zákonem, ale také případů, jako je petice 1062/2014, kdy úřady údajně vydaly svévolná správní rozhodnutí s cílem snížit příspěvky, které byly dříve uděleny, a to na základě pochybných lékařských posudků, které snížily stupeň postižení; žádá dotčené vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby byly citlivější k dopadům těchto opatření na životy dotčených osob a jejich rodin, a žádá, aby Komise důkladně monitorovala různé politiky a související opatření týkající se zdravotního postižení v jednotlivých členských státech;

164.  konstatuje, že některé členské státy, které Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením ratifikovaly, musí ještě v souladu s článkem 33 vytvořit či určit orgány pro její uplatňování a monitorování; konstatuje, že činnosti těchto orgánů, které již byly vytvořeny, zejména rámců dohledu zřízených podle čl. 33 odst. 2, brání nedostatek finančních a lidských zdrojů a chybějící pevný právní základ pro jejich určení;

165.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné a stálé finanční a lidské zdroje pro rámce dohledu zřízené podle čl. 33 odst. 2, aby mohly plnit svou funkci; domnívá se, že by měly rovněž zaručit nezávislost rámců dohledu zajištěním toho, že jejich složení a fungování zohlední pařížské zásady pro fungování národních institucí pro lidská práva, jak to vyžaduje čl. 33 odst. 2, což by bylo podpořeno vytvořením formálního právního základu, jenž by jasně stanovil úlohu a působnost rámců; naléhavě vyzývá ty členské státy, které dosud neurčily orgány podle článku 33, aby tak co nejrychleji učinily a vybavily je zdroji a mandáty, které jim umožní efektivně provádět a monitorovat jejich povinnosti vyplývající z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

166.  zdůrazňuje, že je třeba posílit síť Úmluvy o právech osob se zdravotním pojištěním tak, aby vhodně koordinovala provádění této úmluvy nejen interně, ale i na interinstitucionální úrovni, a přitom do své činnosti a do zasedání, která pořádá, aktivně zapojovala osoby se zdravotním postižením a organizace, které je zastupují, a konzultovala s nimi;

167.  naléhavě vyzývá orgány, agentury a subjekty EU, aby zřídily kontaktní místa, a zdůrazňuje potřebu horizontálního mechanismu interinstitucionální koordinace napříč generálními ředitelstvími a orgány EU; žádá, aby způsob této spolupráce byl součástí strategie provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

168.  vybízí k posílení interinstitucionální koordinace mezi prováděcími mechanismy jednotlivých orgánů EU;

Dodržování úmluvy ze strany orgánů EU (jakožto orgánů veřejné správy)

169.  považuje za důležité, že Petiční výbor pořádá cílené akce se zaměřením na petice v oblasti zdravotního postižení, a zdůrazňuje důležitou úlohu dialogu se zapojením mnoha zúčastněných stran, včetně dalších příslušných výborů Evropského parlamentu, členů rámce EU pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, organizací občanské společnosti zastupujících osoby se zdravotním postižením a akademické obce;

170.  vítá skutečnost, že veřejné slyšení nazvané „Ochrana práv osob se zdravotním postižením s ohledem na obdržené petice“, které Petiční výbor uspořádal dne 15. října 2015, splňovalo náročné normy přístupnosti, a doporučuje, aby osobám se zdravotním postižením byly v budoucnu zpřístupněny všechny schůze parlamentních výborů;

171.  vítá skutečnost, že v komunikaci s předkladateli petic je využíváno Braillovo písmo, a vybízí všechny orgány a instituce EU, aby v komunikaci s občany používaly znakový jazyk, snadno čitelné formáty a Braillovo písmo s cílem zachovat a posílit úsilí o zapojení občanů do činnosti orgánů a institucí a budování Evropské unie;

172.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby zajistily, že příležitosti účastnit se veřejných konzultací budou efektivně a široce propagovány za pomoci komunikačních nástrojů, k nimž mají přístup osoby se zdravotním postižením, které používají např. Braillovo písmo či snadno čitelné formáty;

173.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby zajistily, že příležitosti účastnit se konzultačních procesů budou jasně a široce propagovány za pomoci přístupných komunikačních nástrojů, že informace budou dostupné i v jiných formátech, například v Braillově písmu či jiných snadno čitelných formátech, a že veřejná slyšení a schůze, na nichž se budou projednávat navrhované předpisy a politiky, budou plně přístupná osobám se zdravotním postižením, včetně osob s mentální retardací či poruchami učení;

174.  zdůrazňuje, že je třeba usnadnit účinné zapojení a svobodu projevu osob se zdravotním postižením v rámci veřejných akcí a schůzí, které pořádají orgány a instituce nebo které se konají na jejich půdě, prostřednictvím titulků a tlumočení do znakového jazyka, dokumentů v Braillově písmu a ve snadno čitelných formátech;

175.  vyzývá Nejvyšší radu evropských škol i Komisi, aby na školách se statutem evropských škol zajistily inkluzivní kvalitní vzdělávání v souladu s požadavky Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, pokud jde o multidisciplinární posuzování, začleňování dětí se zdravotním postižením a přijímání přiměřených opatření a současně zaručení inkluzivního zapojení rodičů se zdravotním postižením;

176.  vyzývá orgány, aby podporovaly a prosazovaly práci Evropské agentury pro speciální a inkluzivní vzdělávání;

177.  vyzývá EU, aby zrevidovala pravidla Společného systému zdravotního pojištění, důchodového systému a opatření v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany v souvislosti se zdravotním postižením s cílem zajistit zákaz diskriminace a rovnost příležitostí pro osoby se zdravotním postižením mj. tím, že uzná rozdíl mezi potřebami v oblasti zdraví, které souvisejí se zdravotním postižením, a nemocí, a bude podporovat nezávislý život a práci prostřednictvím plné úhrady dodatečných nákladů na vybavení nebo služby, které jsou nutné k práci (například tiskárna v Braillově písmu, zvukové pomůcky, tlumočení do znakového jazyka, titulky atd.);

178.  naléhavě vyzývá orgány, agentury a subjekty, aby zajistily, že stávající služební řád bude plně a účinně prováděn v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a že budou vypracovány vnitřní předpisy a prováděcí pravidla v plném souladu s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jako součást otevřeného procesu zohledňování zdravotních postižení a s cílem reagovat na závěrečné připomínky;

179.  žádá, aby pro osoby se zdravotním postižením (nebo pro osoby se závislými rodinnými příslušníky se zdravotním postižením), které jsou ve služebním poměru v evropských institucích, byla zajištěna vhodná přiměřená opatření, která budou založená na potřebách a budou v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a aby byla věnována zvláštní pozornost potřebám zdravotně postižených rodičů;

180.  naléhavě vyzývá orgány a instituce, aby přijaly komplexní politiky náboru, udržení a služebního postupu zaměstnanců, včetně dočasných pozitivních opatření, pro aktivní a výrazné zvýšení počtu úředníků nebo zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením, včetně psychosociálního postižení a mentální retardace, v souladu s článkem 5 směrnice 2000/78/ES;

181.  doporučuje, aby byly ve spolupráci s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením vypracovány pro zaměstnance komplexní moduly odborné přípravy v oblasti Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, které by se zaměřily na pracovníky, kteří jednají s lidmi, mají na starost řízení a zadávání veřejných zakázek;

182.  naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby zpřístupnily svůj internetový obsah a aplikace, včetně intranetu a všech klíčových dokumentů a audiovizuálního obsahu, a zároveň zajistily fyzickou přístupnost budov, v nichž sídlí;

183.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s ostatními orgány, agenturami a jinými subjekty EU i s členskými státy na účinné a systematické koordinaci opatření navazujících na závěrečné připomínky, a to případně prostřednictvím strategie provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

184.  vyzývá EU a členské státy, aby při provádění příslušných závěrečných připomínek zajistily konzultaci s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a jejich systematické a strukturální zapojení do tohoto procesu;

185.  s ohledem na článek 35 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, který členským státům, jež tuto úmluvu podepsaly, ukládá povinnost předložit první zprávu a následné zprávy o tom, jak tuto úmluvu provádí, se domnívá, že tyto zprávy by měly být předkládány každé čtyři roky a na jejich vypracování by se měly podílet organizace osob se zdravotním postižením;

°

°  °

186.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 35.

(2)

CRPD/C/EU/CO/1.

(3)

CRPD/C/EU/Q/1.

(4)

A/RES/64/142.

(5)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(6)

Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0059.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0321.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0286.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0261.

(12)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0208.

(13)

Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 130.

(14)

Úř. věst. C 131 E, 8.5.2013, s. 9.

(15)

Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 23.

(16)

Soudní dvůr Evropské unie, spojené věci C-335/11 a C-337/11 HK Danmark ze dne 11. dubna 2013, body 29–30; Soudní dvůr Evropské unie, věc C-363/12 Z, 18. března 2014, bod 73; Soudní dvůr Evropské unie, věc C-356/12 Glatzel, 22. května 2014, bod 68;

(17)

Zpráva Agentury EU pro základní práva: Násilí na dětech se zdravotním postižením: právní předpisy, politiky a programy v EU, http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2015-violence-against-children-with-disabilities_en.pdf

(18)

Zpráva Agentury EU pro základní lidská práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU. Hlavní výsledky: http://fra.europa.eu/sites/default/files/fra-2014-vaw-survey-main-results-apr14_en.pdf

(19)

Van Straaten a kol. (2015). Péče o holandské bezdomovce s možným mentálním postižením a bez něj, vykazovaná respondenty: následné sledování po dobu 1,5 roku. Zveřejněno v: Health Soc Care Community (Komunita zdravotně sociální péče), 1. října 2015, elektronicky zveřejněno 1. října 2015.

(20)

EU-SILC 2012.

(21)

Úř. věst. C 56E, 26.2.2013, s. 41.

(22)

COM(2015)0615.

(23)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Obecné souvislosti

Evropská unie přistoupila k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením (dále jen CRPD nebo „Úmluva“) v prosinci 2010, a to jako první organizace regionální integrace(1). Jednalo se o první (a do té doby jedinou) mezinárodní smlouvu v oblasti lidských práv, kterou ratifikovala EU jako celek; opční protokol nebyl podepsán ani ratifikován. Na základě ratifikace Úmluvy nyní EU podléhá dohledu ze strany Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením.

EU byla po přistoupení k této úmluvě, stejně jako ostatní smluvní strany, požádána o vypracování úvodní zprávy(2) o stavu provádění Úmluvy. Další pravidelné zprávy mají být vypracovávány každé čtyři roky. Komise předložila první zprávu v červnu 2014 a Výbor OSN pro pro práva osob se zdravotním postižením po své první schůzce s EU, která se konala v dubnu 2015 v Ženevě, zveřejnil v květnu 2015 svoji reakci na tuto zprávu ve formě seznamu otázek(3).

Evropský parlament přijal posléze v květnu 2015 na plenárním zasedání vlastní usnesení o seznamu otázek (4) a naléhavě vyzval Evropskou komisi, aby názory Parlamentu vzala v potaz při formulování své odpovědi na tento seznam. Názory Parlamentu byly poté z velké části zohledněny.

Výsledkem druhého setkání s Výborem OSN pro pro práva osob se zdravotním postižením, které se konalo v srpnu 2015, bylo zveřejnění „závěrečných připomínek k první zprávě Evropské unie“(5). V závěrečných připomínkách se žádá, aby EU do jednoho roku poskytla Výboru OSN pro pro práva osob se zdravotním postižením odpovědi týkající určitých otázek(6). EP se proto následně rozhodl, že vypracuje zprávu z vlastního podnětu, aby se ujistil, že jeho stanoviska budou uvedena ve zprávě, kterou má Komise předložit do konce září 2016. Počítá se s tím, že budou vypracovávány pravidelné (možná výroční) zprávy podobné této.

Evropský parlament se zúčastnil obou setkání v Ženevě jménem rámce EU pro prosazování, ochranu a monitorování provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, jak to požaduje Úmluva(7). Současný rámec, v němž je zpravodajka jedním ze zástupců EP, zahrnuje také Evropskou komisi, evropského veřejného ochránce práv, Agenturu Evropské unie pro základní práva a Evropské fórum zdravotně postižených. Evropská komise v návaznosti na doporučení ze strany Výboru OSN pro pro práva osob se zdravotním postižením oznámila veřejně na jednání výboru PETI, že z tohoto rámce vystupuje, což povede pravděpodobně k restrukturalizaci celého rámce.

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením má mezi všemi smlouvami o lidských právech jeden z nejvyšších počtů smluvních stran a signatářů. Úmluvu podepsalo všech 28 členských států EU a 25 ji – s výjimkou Finska a Irska – ratifikovalo. V momentě psaní této zprávy je Nizozemsko blízko přistoupení k Úmluvě.

Úmluva zahrnuje širokou škálu práv a zasahuje do všech oblastí života, z nichž některé spadají mimo pravomoc EU. Členské státy jsou proto povinny Úmluvu provést stejnou měrou na všech úrovních, včetně úrovně regionální a vnitrostátní. Když EU původně vydala prohlášení o pravomoci(8), aby tak vyřešila právní nejistotu, začal se Výbor OSN pro pro práva osob se zdravotním postižením této otázce EU okamžitě věnovat a dospěl ve svých doporučeních k tomu, že prohlášení o pravomoci vyžaduje pravidelnou aktualizaci.

Cíl zprávy z vlastního podnětu

Tato zpráva se zabývá především záležitostmi, které jsou zdůrazněny v závěrečných připomínkách. Zpravodajka se přednostně zaměřuje na ta doporučení, která spadají do pravomoci EU, a mohly by tudíž působit problémy při provádění na vnitrostátní úrovni.

Zpravodajka věnuje zvláštní pozornost samotným orgánům a institucím EU, které by měly jít při provádění Úmluvy příkladem. Týká se to služebního řádu a postupů v oblasti náboru a udržení zaměstnanců, stejně jako veřejných akcí, které pořádá EP nebo které se konají v jeho prostorách.

Zpravodajka je toho názoru, že neexistuje žádná hierarchie lidských práv a proti diskriminaci založené na zdravotním postižení je nutné bojovat stejným způsobem jako proti diskriminaci z jiných důvodů, včetně diskriminace založené na více důvodech. To je obzvláště důležité pro ženy a děti se zdravotním postižením, starší osoby, jednotlivce s komplexními potřebami podpory, včetně osob s mentálním a psychosociálním postižením.

Tato zpráva z vlastního podnětu vyvolala v Parlamentu velký zájem – stanoviska k ní vypracovává těchto deset výborů:

•  LIBE (článek 54 jednacího řádu, přidružený výbor)

•  PETI (článek 54 jednacího řádu, přidružený výbor)

•  CULT

•  DEVE

•  TRAN

•  REGI

•  JURI

•  FEMM

•  AFET

•  ENVI

Obecná struktura

Zpráva má stejnou strukturu jako závěrečné připomínky, tj. vychází z článků Úmluvy. Je tedy rozdělena do čtyř částí:

1.  Obecné zásady a závazky (čl. 1–4)

2.  Specifická práva (čl. 5–30)

3.  Specifické závazky (čl. 31–33)

4.  Dodržování úmluvy ze strany orgánů Evropské unie (tj. orgánů veřejné správy)

Přiměřená opatření

Zpráva operuje s pojmem přiměřených opatření, který je vzhledem k jeho složitosti zřejmě třeba blíže vysvětlit. Příkladem přiměřeného opatření by bylo zajištění tlumočníka znakového jazyka pro určitého zaměstnance na pracovišti. Je zde patrná odlišnost od pojmu „přístupnost“, který je mnohem širší a nejedná se nutně o opatření uzpůsobené individuálním potřebám. Jako příklad by mohlo posloužit zajištění tlumočníka znakového jazyka na veřejné akci nebo rampa ve veřejné budově, která má usnadnit přístup vozíčkářů obecně, a nikoli pouze konkrétní osobě.

Přiměřené opatření znamená podle Úmluvy (článek 2)

„nezbytné a odpovídající změny a úpravy, které nepředstavují nepřiměřené nebo nadměrné zatížení, a které jsou prováděny, pokud to konkrétní případ vyžaduje, s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením uplatnění nebo užívání všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními“;

článek 5 směrnice o rovnosti v zaměstnání(9) stanoví, že

„Za účelem zaručení dodržování zásady rovného zacházení ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám se těmto osobám poskytuje přiměřené uspořádání. To znamená, že pokud to konkrétní případ vyžaduje, musí zaměstnavatel přijmout vhodná opatření, která dané zdravotně postižené osobě umožní přístup k zaměstnání, jeho výkon nebo postup v zaměstnání nebo absolvování odborného vzdělávání, pokud tato opatření pro zaměstnavatele neznamenají neúměrné břemeno. Toto břemeno není neúměrné, je-li dostatečně vyváženo opatřeními existujícími v rámci politiky dotyčného členského státu v oblasti zdravotního postižení“.

Zatímco Úmluva považuje odmítnutí přijmout přiměřené opatření za formu diskriminace, směrnice o rovnosti v zaměstnání tak nečiní, a je proto v tomto ohledu v rozporu s ustanoveními Úmluvy.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením se od jiných smluv o lidských právech liší tím, že osoby se zdravotním postižením a jejich zastupitelské organizace byly zahrnuty do procesu tvorby Úmluvy již od přípravné fáze. V čl. 4 bodu 3 Úmluvy stojí: „státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy [budou] konzultovat tuto problematiku s osobami se zdravotním postižením, i s dětmi se zdravotním postižením, a budou s nimi aktivně spolupracovat prostřednictvím organizací je zastupujících“. Proto je podle zpravodajky zásadní, aby byly tyto osoby plně zapojeny i do přípravy této zprávy.

Za tímto účelem uspořádala meziskupina pro osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s Evropským fórem zdravotně postižených v prosinci 2015 ve Štrasburku schůzi s cílem shromáždit názory Evropského fóra zdravotně postižených a jeho členských organizací. Jejich ústní a písemné podněty byly použity při vzniku pracovního dokumentu i návrhu této zprávy. Zpravodajka vítá účast velkého počtu zpravodajů a stínových zpravodajů napříč všemi zúčastněnými výbory na této schůzi. Díky mnoha konstruktivním připomínkám podaným již v tomto raném stádiu získala tato zpráva na jedinečnosti a je tak zajištěn její komplexní charakter.

Zpravodajka se dále jednotlivě setkala se zástupci z několika organizací zdravotně postižených a bude tak činit i nadále, aby zajistila, že všechny jejich připomínky budou vzaty v potaz, a to buď v hlavním příslušném výboru, nebo ve výborech, které předkládají stanoviska.

K úvodní zprávě Komise vypracovala řada organizací tzv. paralelní zprávy. Zpravodajka má v úmyslu tyto texty do zprávy z vlastního podnětu rovněž začlenit.

Na konci ledna bylo ve spolupráci se zpravodaji z přidružených výborů LIBE a PETI uspořádáno slyšení s cílem shromáždit další konkrétní náměty od příslušných zúčastněných stran, včetně organizací zdravotně postižených osob.

K projednání pracovního dokumentu výborem EMPL došlo v rámci výměny názorů se zúčastněnými stranami. Výměny názorů se zúčastnili významní představitelé příslušných zúčastněných stran, jako je evropský veřejný ochránce práv, Agentura Evropské unie pro základní práva, občanská společnost zastoupená Evropským fórem zdravotně postižených a člen Výboru OSN pro pro práva osob se zdravotním postižením.

Zpravodajka učinila veškeré nezbytné kroky k tomu, aby všechny schůze výboru EMPL, na nichž je tato zpráva projednávána, jakož i slyšení, byly maximálně přístupné osobám se zdravotním postižením. Ve spolupráci s organizacemi zdravotně postižených a předsedou a sekretariátem výboru EMPL proto usilovala o dosažení historicky nejvyšší míry přístupnosti veřejných schůzí výborů EP.

(1)

Článek 44 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením

(2)

 http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRPD%2fC%2fEU%2f1&Lang=en

(3)

 http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRPD%2fC%2fEU%2fQ%2f1&Lang=en

(4)

(2015/2684(RSP))

(5)

CRPD/C/EU/CO/1

(6)

Další problémy mohou být řešeny v příští pravidelné zprávě, která bude zveřejněna v lednu 2021 (viz také bod 94, CRPD/C/EU/CO/1).

(7)

Čl. 33 odst. 2 CRPD

(8)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?qid=1401271474087&uri=CELEX:32010D0048, příloha II

(9)

Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci(*) (25.5.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka: Martina Anderson

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou v každodenním životě vystaveny několikarozměrné diskriminaci; jejich diskriminace může mít různé podoby – fyzickou, psychickou, sexuální a ekonomickou – a její součástí může být domácí násilí, násilí ze strany pečovatele, sexuální násilí a institucionální násilí;

1.  uznává skutečnost, že podle odhadů trpí přibližně 80 milionů evropských občanů zdravotním postižením a že tito občané by jednoznačně měli mít přístup ke všem službám a právům, která Evropská unie nabízí;

2.  sdílí obavy Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením v souvislosti s tím, že Evropská unie postrádá jasnou strategii pro provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

3.  vyzývá Komisi, aby revidovala svou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 tak, aby byla v plném rozsahu uplatňována Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, a ve světle závěrečných připomínek Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 2. října 2015 a aby tuto strategii doplnila o harmonogram a přesné ukazatele;

4.  kritizuje diskriminaci a vyloučení, kterým jsou osoby zdravotním postižením nadále vystavovány; vyzývá Komisi, aby maximalizovala součinnost mezi strategií EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 a ustanoveními Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen a Úmluvy OSN o právech dítěte s cílem zajistit, aby uznaná práva mohla být v plné míře požívána a skutečně uplatňována, a to i prostřednictvím harmonizace a provádění legislativního rámce a důkladné kulturní a politickou činnosti;

5.  zdůrazňuje, že je třeba do nové Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením zahrnout jasné hledisko rovnosti žen a mužů, jehož součástí bude boj proti násilí vůči ženám a domácí násilí vůči ženám a dívkám se zdravotním postižením;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby navázala strukturovaný dialog s organizacemi zastupujícími zájmy osob se zdravotním postižením, aby s nimi konzultovala a spolupracovala s nimi v rámci procesu přezkumu a provádění, a to i při sestavování odpovědi na seznam otázek pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením a rozvoji, provádění a monitorování všech politik EU;

7.  vyzývá orgány EU, aby přijaly účinná opatření na zlepšení života žen se zdravotním postižením v souladu s doporučeními Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k přezkumu provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU;

8.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby zajistily, že příležitosti účastnit se veřejných konzultací budou efektivně a široce propagovány za pomoci komunikačních nástrojů, k nimž mají přístup osoby se zdravotním postižením, které používají jazyky, jako je Braillovo písmo či snadno čitelné formáty;

9.  ostře kritizuje skutečnost, že Rada stále ještě nepřijala návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; opětovně Radu vyzývá, aby tak učinila co nejdříve;

10.  v této souvislosti ostře kritizuje zpoždění při ratifikaci Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení a vyzývá Komisi a členské státy, aby rychle přistoupily k její ratifikaci;

11.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby jakákoli diskriminace na základě zdravotního postižení, včetně vícenásobné a průřezové diskriminace, byla v Evropské unii zakázána;

12.  vyzývá členské státy EU, aby přijaly veškerá příslušná opatření k zajištění přiměřené úpravy pro osoby se zdravotním postižením s cílem prosazovat rovnost a odstranit diskriminaci a umožnit těmto osobám požívat všech lidských práv a základních svobod, jakých požívají ostatní občané;

13.  vyzývá orgány a členské státy EU, aby osobám se zdravotním postižením umožnily aktivně se účastnit rozhodovacích procesů, a to i prostřednictvím organizací, které je zastupují, v souladu s čl. 4 odst. 3 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; dále naléhavě vyzývá k řádnému zohlednění názorů, které osoby se zdravotním postižením v průběhu těchto procesů vyjádří;

14.  vyzývá členské státy a orgány, aby zajistily, že příležitosti účastnit se konzultací budou jasně a široce propagovány za pomoci přístupných komunikačních nástrojů, že informace budou dostupné i v jiných formátech, například v Braillově písmu či jiných snadno čitelných formátech, a že veřejná slyšení a schůze, na nichž se budou projednávat navrhované předpisy a politiky, budou plně přístupná osobám se zdravotním postižením, včetně osob s mentální retardací či s poruchami učení;

15.  vyzývá orgány EU, aby zajistily, že veškerá jejich vnější a vnitřní sdělení, včetně dokumentů, videí a internetových stránek, budou v odpovídající míře přístupná a dostupná i v alternativních formátech a komunikačních prostředcích, jako je Braillovo písmo, snadno čitelné formáty a znakový jazyk;

16.  domnívá se, že orgány EU, zejména Parlament, Rada a Komise by měly usilovat o to, aby veškeré stávající a budoucí právní předpisy byly v souladu s lidskými právy a v plném rozsahu odpovídaly Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

17.  konstatuje, že tři členské státy – Finsko, Nizozemsko a Irsko – Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením dosud neratifikovaly; vyzývá tyto členské státy, aby tak učinily co nejdříve;

18.  vyzývá orgány EU, aby věnovaly zvláštní pozornost právům dětí se zdravotním postižením a potřebám jejich rodin, posoudily, zda EU v současnosti jedná v souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte, a aby pracovaly na odstranění všech překážek, kterým děti se zdravotním postižením čelí ve svém každodenním životě, tím, že jejich rodinám nabídnou řádnou pomoc včetně grantů a zvláštních služeb;

19.  poukazuje na násilí, zastrašování a sexuální zneužívání ve školách, doma či v institucích, kterým jsou děti se zdravotním postižením častěji vystavovány; vyzývá EU a její členské státy, aby jednaly účinněji a bojovaly proti násilí vůči dětem se zdravotním postižením prostřednictvím konkrétních opatření a dostupných podpůrných služeb;

20.  zdůrazňuje, že v zájmu ochrany práv dětí se zdravotním postižením je třeba zaručit jejich rodinám řádnou pomoc, a to posílením a rozvinutím legislativních nástrojů, které má EU k dispozici, například na základě nástroje poskytujícího delší rodičovskou dovolenou rodičům dětí se zdravotním postižením;

21.  vyzývá k vytvoření interinstitucionálního koordinačního mechanismu pro provádění a monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, přičemž je třeba zajistit účast osob se zdravotním postižením – prostřednictvím organizací, které je zastupují – na procesu přijímání;

22.  uznává, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením prokázala, že je pozitivním a klíčovým nástrojem pro podporu reformy právních předpisů, a že vyžaduje, aby členské státy přezkoumaly, jak jsou osoby se zdravotním postižením vnímány; vyjadřuje však politování nad obtížnými výzvami, jimž osoby se zdravotním postižením stále čelí ve strategických oblastech, jako je trestní soudnictví a politická účast; domnívá se, že zajištění plného a kompletního přístupu všech osob se zdravotním postižením k politickému systému je prioritní úkol; je si vědom toho, že tento přístup musí znamenat víc než fyzickou možnost hlasovat a že by měl zahrnovat i širokou řadu iniciativ zaměřených na otevření demokratického procesu všem občanům; součástí toho by měly být volební materiály ve znakové řeči, v Braillově písmu a snadno čitelné materiály, kompletní zajištění nezbytné asistence osobám se zdravotním postižením během hlasování, podpora hlasování poštou a hlasování v zastoupení tam, kde je to možné, odstranění překážek pro ty občany se zdravotním postižením, kteří si přejí být voleni, a analýza stávajících pravidel týkajících se způsobilosti k právním úkonům a dopadu těchto pravidel na schopnost jednotlivců plně se účastnit demokratického procesu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zejména v případě osob se zdravotním postižením budou řádně a v plné míře prováděna ustanovení čl. 3 odst. 2 směrnice 2012/29/EU, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, směrnice 2010/64/EU o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení, směrnice 2012/13/EU o právu na informace v trestním řízení a především směrnice 2013/48/EU o právu na přístup k obhájci v trestním řízení a řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a o právu na informování třetí strany a právu na komunikaci s třetími osobami a konzulárními úřady v případě zbavení osobní svobody;

23.  důrazně kritizuje skutečnost, že mnohé státy pomocí soudních rozhodnutí nadále zamítají nebo omezují způsobilost k právním úkonům u osob s mentálními problémy; vyzývá členské státy, aby se pozitivně zaměřily na otázku způsobilosti k právním úkonům tím, že se přikloní k podpůrnému začlenění spíše než k automatickému vyloučení;

24.  vyzývá Komisi, aby v souladu s požadavky článku 31 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením harmonizovala shromažďování údajů o zdravotních postiženích prostřednictvím sociálních průzkumů v EU s cílem zajistit o těchto záležitostech přesné informace a informovat o jejich vývoji; zdůrazňuje, že toto shromažďování údajů by mělo využívat metod, které zahrnují všechny osoby se zdravotním postižením, včetně osob s postižením vyššího stupně a osob v ústavní péči; všechny shromážděné údaje by měly podléhat přísným požadavkům iniciativ v oblasti lidských práv a ochrany údajů včetně, ale nikoli výlučně, ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech, Evropské listiny základních práv a evropské směrnice o ochraně údajů; zdůrazňuje, že tyto průzkumy musí být co možná nejvíce konkrétní a cílené a měly by na ně navazovat odpovídající studie a semináře, které vyústí do vhodných a efektivních forem činností;

25.  kritizuje špatnou dostupnost evropského čísla tísňového volání 112 a vyzývá Komisi, aby zlepšila dostupnost tohoto čísla pro osoby se zdravotním postižením, a to s využitím nové generace technologií tísňového volání;

26.  vyzývá k posílení stávajících orgánů pro rovné zacházení za účelem pomoci při šíření, prosazování a monitorování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; připomíná EU a jejím členským státům požadavek smysluplně spolupracovat s občanskou společností a zejména s organizacemi osob se zdravotním postižením;

27.  vyzývá k začlenění práv osob se zdravotním postižením do globálního socioekonomického programu EU, zvláště do strategie Evropa 2020 a do evropského semestru; doporučuje přijetí paktu o oblasti zdravotního postižení s cílem zajistit, aby práva osob se zdravotním postižením byla začleněna do všech iniciativ EU;

28.  je přesvědčen, že by orgány a instituce EU měly uvažovat o otevření budoucích a stávajících finančních toků pro organizace, které osoby se zdravotním postižením aktivně zastupují;

29.  je si vědom toho, že zranitelní členové společnosti jsou ještě více marginalizováni, pokud mají zdravotní postižení, a zdůrazňuje, že orgány a instituce EU a její členské státy by měly zdvojnásobit své úsilí o to, aby zajištění práv a služeb bylo plně přizpůsobeno všem lidem se zdravotním postižením, včetně osob bez státní příslušnosti, bezdomovců, uprchlíků, žadatelů o azyl a příslušníků menšin; zdůrazňuje, že je zapotřebí začlenit problematiku zdravotního postižení do politiky EU v oblasti migrace a uprchlické krize;

30.  zdůrazňuje, že jestliže je nutné chránit práva osob se zdravotním postižením jako celek, je zásadní, aby bylo těmto osobám zaručeno právo zvolit si, jak chtějí žít a jak chtějí maximalizovat svůj potenciál, například větším využíváním možností, které nabízí např. pečovatelství;

31.  vyjadřuje z celého srdce politování nad katastrofálními podmínkami, v nichž jsou lidé se zdravotním postižením drženi v některých členských státech Evropské unie, a vyzývá státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro dosažení souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech a s článkem 3 této úmluvy zakazujícím nelidské a ponižující zacházení;

32.  je přesvědčen, že by Rada měla přijmout směrnici o rovném zacházení a rozšířit její působnost nad rámec oblasti zaměstnanosti;

33.  navrhuje, aby všechny osoby, které EU zaměstnává ve správě svých vnějších hranic a v zařízeních pro žadatele o azyl, prošly zvláštním školením ohledně potřeb osob se zdravotním postižením s cílem zajistit, aby byly uspokojovány jejich potřeby;

34.  vyzývá orgány a instituce EU, aby uspořádaly a podpořily informační kampaně jak o právech osob se zdravotním postižením, tak o jejich různorodém charakteru, dovednostech a vlohách;

35.  vyjadřuje politování nad tím, že osoby se zdravotním postižením stále čelí překážkám v přístupu ke zboží a službám; domnívá se, že tyto překážky omezují jejich účast ve společnosti a představují porušení jejich práv jakožto občanů; vítá podporu, již Parlament vyjádřil Evropskému aktu přístupnosti v listopadu 2015, avšak uznává, že akt přístupnosti nepředstavuje všelék; vyzývá k tomu, aby byl co nejdříve přijat a plně prováděn;

36.  naléhavě upozorňuje na to, že s cílem zajištění sociálního začlenění pro osoby se zdravotním postižením je zásadní odstranit všechny bariéry a překážky, které stále brání jejich začlenění do vzdělávacích systémů, na pracoviště, do veřejného života a do společenství, do nichž patří;

37.  naléhavě upozorňuje, že s cílem zaručit osobám se zdravotním postižením řádné začlenění do společnosti musí být poskytovány pobídky pro řádné využívání finančních prostředků EU, které jsou určeny na podporu tohoto procesu, a to prostřednictvím výzkumu a vývoje, zavádění a šíření nových myšlenek, nových technologií a nových metod;

38.  apeluje, že osobám se zdravotním postižením musí být plně zaručena zásada volného pohybu uvnitř EU tím, že budou odstraněny všechny zbývající překážky bránící využívání této svobody;

39.  uznává schopnosti orgánů a institucí EU zvyšovat informovanost a vyzývá je, aby zvyšovaly povědomí o ochraně a zajištění práv osob se zdravotním postižením;

40.  zdůrazňuje právo na sexuální a reprodukční zdraví a práva; zdůrazňuje, že sexuální výchova musí být plánována a prováděna také pro osoby se zdravotním postižením, a to na základě uceleného přístupu, a poskytována ve zdravé atmosféře bez jakýchkoli tabu;

41.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílená politická spolupráce v celém rámci, včetně finančních a lidských zdrojů, s cílem zajistit kapacitu pro plnění závazků a provádění doporučení stanovených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením;

42.  vyzývá Parlament, Radu a Komisi, aby plně prováděly doporučení Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením a aby zajistily, že tato úmluva bude dodržována ve všech budoucích právních předpisech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

51

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Martina Anderson, Heinz K. Becker, Malin Björk, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Lorenzo Fontana, Kinga Gál, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Sophia in ‘t Veld, Iliana Iotova, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Monica Macovei, Barbara Matera, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Udo Voigt, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Marina Albiol Guzmán, Hugues Bayet, Carlos Coelho, Pál Csáky, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Marek Jurek, Jeroen Lenaers, Nuno Melo, Angelika Mlinar, Artis Pabriks, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Emil Radev, Barbara Spinelli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Miroslav Poche


STANOVISKO Petičního výboru (29.4.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka(*): Rosa Estaràs Ferragut

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  přisuzuje zásadní význam článku 33 („Provádění a monitorování na vnitrostátní úrovni“) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a závěrečným připomínkám č. 76 a 77 výboru OSN, a vítá proto s uspokojením souhlas výboru OSN s přítomností Evropského parlamentu v rámci nezávislého dohledu;

2.  připomíná, že Petiční výbor zajišťuje aktivní ochranu evropských občanů (fyzických i právnických osob) podle článku 227 SFEU a umožňuje jim upozornit na porušování svých práv evropskými, národními a místními orgány, včetně práv vyplývajících z uplatňování evropských politik, jejichž cílem je provedení Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením v souvislosti s prohlášením o vymezení pravomocí, které je přílohou závěrečného aktu, jímž byla Smlouva přijata;

3.  poukazuje na skutečnost, že Petiční výbor je považován za jeden z institucionálních nástrojů EU (společně s veřejným ochráncem práv, jenž má občany chránit v případě nesprávného úředního postupu), který může vykonávat ochranu v rámci nezávislého dohledu v souladu se zásadami fungování vnitrostátních institucí na ochranu a prosazování lidských práv („pařížské zásady“), které přijalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci 48/134 z roku 1993;

4.  připomíná, že aby mohl Petiční výbor vykonávat ochrannou funkci, dává své úkoly do služeb nezávislého dohledu, pokud jde o předběžné šetření porušení práva EU, kterým se provádí Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, předávání peticí dalším parlamentním výborům, aby je mohly prošetřit nebo učinit odpovídající kroky, a provádění návštěv na místě s cílem shromáždit informace a navázat kontakt s vnitrostátními orgány;

5.  připomíná, že Petičnímu výboru je každoročně zasílán značný počet peticí od osob se zdravotním postižením, což dokazuje, že miliony osob v celé Evropě skutečně každodenně čelí obtížím, pokud jde o přístup k práci a zaměstnání, vzdělání a dopravě nebo účast na politickém, veřejném a kulturním životě; zdůrazňuje význam článku 29 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením týkajícího se nediskriminační účasti osob se zdravotním postižením na politickém a veřejném životě;

6.  připomíná, že plné zapojení osob se zdravotním postižením je nejen právem a zaslouženým přínosem pro dotčené osoby, ale i ziskem pro celou společnost, která může využívat hodnotu a různé schopnosti, které tyto osoby přinášejí;

7.  připomíná, že petice, které získaly velkou pozornost, často zaštiťují organizace občanské společnosti, které zastupují osoby se zdravotním postižením, a je proto třeba podporovat a veřejně upozorňovat na ochrannou úlohu a účinnost peticí vycházejících z porušování těchto práv; oceňuje úlohu těchto organizací, pokud jde o podporu začlenění do společnosti a zlepšení kvality života osob se zdravotním postižením, a domnívá se, že tento úkol by měl být dále podporován veřejnými institucemi rovněž na úrovni cíleného financování;

8.  vítá skutečnost, že veřejné slyšení nazvané „Ochrana práv osob se zdravotním postižením s ohledem na obdržené petice“, které Petiční výbor uspořádal dne 15. října 2015, splňovalo náročné normy přístupnosti, a doporučuje, aby osobám se zdravotním postižením byly v budoucnu zpřístupněny všechny schůze parlamentních výborů;

9.  považuje za důležité, že Petiční výbor pořádá cílené akce se zaměřením na petice v oblasti zdravotního postižení, a zdůrazňuje důležitou úlohu dialogu se zapojením mnoha zúčastněných stran, včetně dalších příslušných výborů Evropského parlamentu, členů rámce EU pro Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, organizací občanské společnosti zastupujících osoby se zdravotním postižením a akademické obce;

10.  vítá, že v komunikaci s předkladateli peticí je využíváno Braillovo písmo, a vybízí všechny orgány a instituce EU, aby v komunikaci s občany používaly znakový jazyk, snadno čitelné formáty a Braillovo písmo s cílem zachovat a posílit úsilí o zapojení občanů do činnosti orgánů a institucí a budování Evropské unie;

11.  naléhavě vyzývá útvary Evropského parlamentu, aby posílily vnitřní mechanismus pro koordinaci provádění úmluvy (síť Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním pojištěním) s cílem učinit z něj průřezový mechanismus pro všechny parlamentní výbory, který by umožnil sledovat a uplatňovat úmluvu, a aby pro něj vyčlenily vlastní sekretariát se zaměstnanci věnujícími se na plný úvazek pouze této činnosti;

12.  konstatuje, že některé členské státy, které Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ratifikovaly, musí ještě v souladu s článkem 33 vytvořit či určit orgány pro její uplatňování a monitorování; konstatuje, že činnosti těchto orgánů, které již byly vytvořeny, zejména rámců pro monitorování vytvořených podle čl. 33 odst. 2, brání nedostatek finančních a lidských zdrojů a chybějící pevný právní základ pro jejich určení;

13.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby přijaly rychlá opatření pro dokončení posledních reforem stojících v cestě ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; vyzývá EU a členské státy, aby dokončily svou ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijetím opčního protokolu; domnívá se, že před tím, než bude protokol uzavřen, by měla být úloha Petičního výboru vyjasněna a uznána v jednacím řádu;

14.  vyzývá EU a její členské státy, aby zintenzivnily úsilí o sladění svého právního rámce s požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, včetně komplexního přezkumu svých právních předpisů s cílem zajistit plnou harmonizaci s ustanoveními této úmluvy, a stanovily jasné cíle a časové rámce pro reformy, a aby označily odpovědné činitele;

15.  vyzývá členské státy, aby neprodleně provedly ustanovení Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením, revidovaly své právní předpisy a zajistily jejich řádné prosazení; žádá, aby byly vypracovány a posíleny vnitrostátní nástroje, aby mohly co nejlépe sloužit osobám se zdravotním postižením a jejich rodinám;

16.  domnívá se, že EU by měla být průkopníkem ukazovat cestu, pokud jde o dodržování a prosazování lidských práv; vítá skutečnost, že poprvé bylo plnění mezinárodních lidskoprávních povinností EU přezkoumáno smluvním orgánem OSN; domnívá se, že závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením týkající se provádění úmluvy ze strany EU, které byly zveřejněny v roce 2015, představují důležitý ukazatel pro závazek EU prosazovat rovnoprávnost a dodržování lidských práv a ukazují směr pro legislativní a politická opatření v celém rozsahu působnosti EU;

17.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU a se členskými státy na účinné a důsledné koordinaci opatření navazujících na závěrečné připomínky, a to případně prostřednictvím strategie provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

18.  vyzývá ke komplexní revizi Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením (2010–2020);

19.  v návaznosti na doporučení prvního hodnocení OSN Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se domnívá, že Komise by měla vytvořit nezávislý nástroj pro dohled nad úmluvou a její přezkum, pro zřízení interinstitucionálního koordinačního mechanismu a vytvoření pokud možno stálých místních informačních center a agentur v každém členském státě;

20.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vyčlenily dostatečné a stálé finanční a lidské zdroje pro rámce dohledu zřízené podle čl. 33 odst. 2, aby mohly plnit svou funkci; domnívá se, že by měly rovněž zaručit nezávislost rámce dohledu zajištěním, aby jejich složení a fungování zohledňovalo pařížské zásady týkající se fungování národních institucí pro lidská práva v souladu s čl. 33 odst. 2, což by mělo být podpořeno vytvořením formálního právního základu, jenž by jasně stanovil úlohu a působnost rámců; naléhavě vyzývá ty členské státy, které dosud neurčily orgány podle článku 33, aby tak co nejrychleji učinily a vybavily je zdroji a mandátem, které jim umožní efektivně provádět a monitorovat jejich povinnosti podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením;

21.  domnívá se, že osoby se zdravotním postižením a organizace těchto osob by měly být zapojeny do každé fáze rozhodovacího procesu; domnívá se, že přezkumy prováděné orgány dohledu nabízejí cennou příležitost pro zapojení organizací občanské společnosti, včetně organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením; vyzývá EU a členské státy, aby při přijímání opatření k provádění příslušných závěrečných připomínek zajistily strukturované a systematické konzultace se zástupci organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a aby podporovaly shromažďování údajů a výměnu osvědčených postupů; vyzývá k tomu, aby tyto konzultace byly v plném rozsahu přístupné a umožňovaly osobám se zdravotním postižením účastnit se jich bez ohledu na typ postižení;

22.  zdůrazňuje, že osobám se zdravotním postižením je třeba poskytovat informace o jejich právech a že tyto osoby se musí plně podílet na všech politikách a opatřeních, která by se jich mohla týkat, včetně mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, a že je třeba se prioritně zaměřit na účast dětí se zdravotním postižením a organizací osob se zdravotním postižením, pokud existují;

23.  s ohledem na článek 35 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, který ukládá členským státům, jež podepsaly tuto úmluvu, povinnost předložit první zprávu a následné zprávy o provádění úmluvy v tomto státě, se domnívá, že tyto zprávy by měly být předkládány každé čtyři roky a na jejich vypracování by se měly podílet organizace osob se zdravotním postižením;

24.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila širokou definici zdravotního postižení na úrovni EU;

25.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby podporovaly osvětové kampaně o otázkách týkajících se zdravotního postižení, a to z hlediska lidských práv; domnívá se, že sdělovací prostředky by měly usilovat o to, aby byli lidé se zdravotním postižením vnímáni v pozitivním světle, a že by se při tom měly soustředit na jejich dovednosti a přínos pro společnost a snažit se o jejich zviditelnění;

26.  naléhavě vyzývá všechny členské státy EU, aby náležitě uznaly klíčovou úlohu rodinných pečovatelů, zajistily jim řádné sociální a ekonomické uznání a přijaly prováděcí opatření k přímé materiální podpoře, jako je ochrana nároků na důchod nebo příspěvky, které snižují celkové náklady na služby pečovatelů; vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech provedla studii zaměřenou na analýzu právního postavení – nebo jeho absence – rodinných pečovatelů;

27.  připomíná, že podle úmluvy jsou osoby se zdravotním postižením způsobilé k právům a právním úkonům a rovnoprávné s ostatními osobami ve všech aspektech života, včetně přístupu ke spravedlnosti – jejich ekonomická situace by tudíž neměla bránit takovému přístupu –, přístupu k hlasování a přístupu k bankovnictví, zdravotní péči, zboží a službám; vyzývá EU, aby zajistila, aby osoby se zdravotním postižením mohly požívat všech práv stanovených ve Smlouvách a v právních předpisech EU;

28.  zdůrazňuje, že způsobilost k právům a právním úkonům má zásadní význam pro zachování samostatnosti osob, že jakékoli omezení této způsobilosti a zastupování zákonnými opatrovníky musí být stanoveno na základě jasných kritérií harmonizovaných na úrovni EU a že je třeba pravidelně přezkoumávat nutnost takového dlouhodobého zákonného zastupování a vhodnost dotčeného zákonného opatrovníka;

29.  domnívá se, že je třeba přezkoumat restriktivní výklad právních předpisů týkajících se ochranných doložek v souvislosti s právem volit v členském státě, pokud brání osobám s psychosociálním postižením vykonávat toto právo (článek 29 Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením);

30.  s uspokojením vítá, že Komise dne 2. prosince 2015 zveřejnila návrh Evropského aktu přístupnosti; připomíná, že otázku přístupnosti je třeba chápat komplexně a že právo na přístupnost uvedené v článku 9 Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením musí být zaručeno všem osobám bez ohledu na typ jejich zdravotního postižení;

31.  vyzývá Komisi, aby podporovala a posílila využívání strukturálních fondů členskými státy, aby byly rozvíjeny kvalitní sociální služby pro osoby se zdravotním postižením a aby se zajistil přechod od ústavní péče k péči komunitní;

32.  zdůrazňuje, že všechny osoby se zdravotním postižením mají právo žít ve společnosti, v níž mají stejné příležitosti jako ostatní, aby byla zajištěno jejich úplné začlenění a účast na životě této společnosti;

33.  žádá, aby byly strukturální a investiční fondy využívány vyváženě na podporu rozvoje inkluzivnějších komunit i systémů ústavní péče, pokud je potřebná, aby v obou případech mohly osoby se zdravotním postižením, včetně dětí a mladých lidí, využívat odpovídající podporu a pomoc v celé EU, což přispěje k dosažení větší samostatnosti podle individuálních možností;

34.  vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na podporu přístupu ke strukturálním fondům pro podpůrné služby, zejména s ohledem na děti a mladé lidi a jejich rodiny;

35.  zdůrazňuje, že instituce poskytující podporu osobám se zdravotním postižením, zejména ty, které jsou odpovědné za uzavřená zařízení, by měly splňovat řádně certifikované normy (které je třeba definovat) a podléhat pravidelným inspekcím;

36.  vyzývá EU a členské státy, aby zavedly účinná opatření zaměřená na boj proti segregaci studentů se zdravotním postižením ve školách a vzdělávacích zařízeních, aby vyvinuly veškeré nezbytné úsilí k zajištění toho, aby tito studenti mohli plně využít svého práva na kvalitní a inkluzivní formální, neformální a informální vzdělávání;

37.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o dopadu hlavních politik EU a investičních fondů na osoby se zdravotním postižením; vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily organizace osob se zdravotním postižením do plánování operačních programů; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit v plném rozsahu přístup osob se zdravotním postižením k programům EU, jako jsou iniciativy Erasmus +, Záruka pro mladé lidi a EURES;

38.  zdůrazňuje, že děti se zdravotním postižením čelí specifickým problémům a že je třeba vyvinout úsilí k odstranění všech druhů překážek a umožnit jim dosáhnout naprosté samostatnosti a využívat rovných příležitostí, a je proto klíčové, aby byly zapojeny do vytváření politik, které se jich týkají; domnívá se, že by proto měly být vytvořeny nástroje, které by dětem se zdravotním postižením umožňovaly vyjadřovat své názory a zajistily by jejich zapojení;

39. vyzývá Komisi, aby v rámci preventivního přístupu a s ohledem na zdravotní postižení zajistila v evropských školách kvalitní inkluzivní vzdělávání od raného věku v souladu s požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením týkajícími se multidisciplinárního posouzení individuálních potřeb a zaručila, aby děti se zdravotním postižením nebyly vyloučeny a byly jim poskytnuty přiměřené odpovídající úpravy;

40. vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením přijala naléhavá opatření k zajištění sociální ochrany a odpovídajících životních standardů pro tyto osoby a k jejich ochraně před důsledky úsporných opatření přijatých kvůli hospodářské krizi;

41. vyzývá členské státy, aby se zdržely škrtů v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, komunitních služeb, zdravotnictví, školících a vzdělávacích programů, které porušují Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a dále zvyšují míru chudoby a sociální vyloučení;

42. bere na vědomí petice týkající se případů protiprávního jednání v některých členských státech, pokud jde o zajištění obživy osob se zdravotním postižením, nejen co se týče nevyplácení podpor zaručených zákonem, ale také případů, jako je petice 1062/2014, kdy úřady údajně vydaly svévolná správní rozhodnutí s cílem snížit příspěvky, které byly dříve uděleny, a to na základě pochybných lékařských posudků, které snížily stupeň postižení; žádá dotčené vnitrostátní, regionální a místní orgány, aby byly citlivější k dopadům těchto opatření na životy dotčených osob a jejich rodin, a žádá, aby Komise důkladně monitorovala různé politiky a související opatření týkající se zdravotního postižení v jednotlivých členských státech;

43. naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby revidovaly služební řád, vnitřní předpisy a prováděcí pravidla s cílem zavést komplexní náborové politiky, včetně pozitivních opatření, s cílem aktivně zvýšit počet zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením a zajistit, aby všem zaměstnancům orgánů a institucí EU, kteří jsou osobami se zdravotním postižením nebo mají rodinného příslušníka se zdravotním postižením, byly poskytnuty odpovídající úpravy, které potřebují, aby mohli požívat svých práv stejně jako ostatní; vyzývá Komisi, aby revidovala společný systém nemocenského pojištění orgánů EU s cílem dosáhnout komplexního pokrytí zdravotních potřeb souvisejících se zdravotním postižením takovým způsobem, který je s úmluvou slučitelný;

44. zdůrazňuje, že svoboda pohybu evropských občanů musí být zajištěna i pro osoby se zdravotním postižením, a proto musí členské státy zajistit vzájemné uznávání jejich situace a sociálních nároků (článek 18 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením);

45.  domnívá se, že evropský průkaz osoby se zdravotním postižením by těmto osobám umožnil cestovat do zahraničí a využívat schopnosti mít přístup ke kultuře, dopravě a sportu a že by měla být přezkoumána další zvýhodnění a prosazováno jejich vzájemné uznávání;

46.  domnívá se, že strategie pro jednotný digitální trh by měla být uplatňována tak, aby zajišťovala plný přístup osob se zdravotním postižením ke všem aspektům tohoto trhu;

47.  konstatuje, že v EU má pouze přibližně 48 % osob se zdravotním postižením zaměstnání a jen 27,8 % těchto osob má ukončené vysokoškolské vzdělání; zdůrazňuje, že je třeba, aby orgány a instituce EU a členské státy v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením odstranily stávající překážky, pokud jde o zaměstnání osob se zdravotním postižením, a podporovaly aktivní politiky prostřednictvím přiměřeného odborného vzdělávání a specifických nástrojů, které by posilovaly a usnadňovaly jejich přístup na trh práce; podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o nejúčinnější nástroje pro zvýšení míry zaměstnanosti;

48.   zdůrazňuje, že osobám se zdravotním postižením je třeba zajistit nediskriminační přístup ke zdravotnickým a pečovatelským systémům, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost obtížím, které by se mohly objevit při léčbě těchto pacientů; zdůrazňuje zejména, že je třeba zajistit nediskriminační přístup k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, že v žádném případě nesmí být nuceny ke sterilizaci nebo potratu proti své vůli a že systémy zdravotní péče by měly navíc zajišťovat odhalení sexuálního násilí nebo zneužívání, jejich ohlašování a prevenci;

49.  zdůrazňuje, že systémy zdravotního pojištění nesmí diskriminovat osoby se zdravotním postižením;

50.  domnívá se, že je třeba posoudit dopad směrnice o přeshraniční zdravotní péči na osoby se zdravotním postižením;

51.  zdůrazňuje, že je třeba usilovat o informovaný souhlas osob se zdravotním postižením u lékařských zákroků, kde je tento souhlas nutný, a že je proto třeba zavést veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby příslušné informace byly pro tyto osoby dostupné a srozumitelné; zdůrazňuje, že tento souhlas musí být dán osobně, předem a při plné znalosti skutečností, přičemž je třeba zavést všechny nezbytné mechanismy, aby se zajistilo splnění těchto zásad, a že obdobná vhodná opatření musí být přijata také ohledně osob s psychosociálním postižením;

52. domnívá se, že je třeba revidovat nařízení o letecké a námořní dopravě, aby se zajistilo, že nedojde k žádné formě diskriminace, fyzické ani ekonomické, cestujících se zdravotním postižením a že v tomto směru budou odstraněny všechny překážky;

53.  upozorňuje na doporučení OSN, že je třeba zajistit zohlednění genderové problematiky ve všech politikách týkajících se zdravotního postižení, a zejména v politikách pro potírání násilí a diskriminace; vyzývá EU, aby se připojila k Úmluvě Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva) jako další krok při potírání násilí vůči ženám a dívkám se zdravotním postižením; vyzývá rovněž EU, aby prosazovala politiky pro boj proti diskriminaci osob se zdravotním postižením;

54.  vyzývá všechny členské státy EU, aby schválily kvalitní směrnici o dostupnosti internetových stránek veřejných subjektů, která by měla zahrnovat všechny internetové stránky poskytující služby veřejnosti – včetně případů, kdy tyto služby poskytují soukromé subjekty nebo subjekty financované zcela či částečně z veřejných zdrojů –, přístup k internetu prostřednictvím mobilních zařízení a mobilní aplikace a dokumenty ke stažení (ve formátu Word, PDF atd.), které jsou široce využívání v on-line postupech; vyzývá orgány a instituce EU, aby zajistily, aby všechny jejich internetové stránky a dokumenty byly přístupné pro osoby se zdravotním postižením;

55.  vyzývá k urychlené ratifikaci Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení; s hlubokým rozhořčením konstatuje, že sedm členských států EU vytvořilo menšinové uskupení, které brání postupu ratifikace Marrákešské smlouvy, a naléhavě je vyzývá, aby svůj postoj přehodnotily a usnadnily ratifikaci nezávisle na tom, zda je třeba revidovat právní rámec EU, nebo na očekávaném rozhodnutí Soudního dvora o příslušnosti, které může trvat ještě několik měsíců;

56.  vyzývá k tomu, aby byla bezodkladně odblokována směrnice EU proti diskriminaci, která v Radě od roku 2008 nijak nepokročila.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Alberto Cirio, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Peter Jahr, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Notis Marias, Edouard Martin, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Eleni Theocharous, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Kostadinka Kuneva, Miltiadis Kyrkos, Jérôme Lavrilleux, Julia Reda, Ángela Vallina

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

José Blanco López, Martina Dlabajová, Zbigniew Kuźmiuk


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (26.5.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatel: Richard Howitt

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá nový cíl č. 12 akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii na období 2015 až 2019; vyzývá Komisi, aby zajistila, že provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) se v dialogu o lidských právech se třetími zeměmi bude systematicky řešit; vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby v této oblasti sledoval pokrok a zasazoval se o jeho vývoj, se zvláštním ohledem na úsilí o standardizaci co se týče dostupnosti;

2.  důrazně vyzývá, aby byly do paragrafu 8 Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením s odkazem na vnější činnost začleněny skutečné a konkrétní závazky, které zlepší životy osob se zdravotním postižením, v novém „seznamu akcí“ pro období 2016 až 2020, vzhledem k tomu, že v seznamu pro období 2010 až 2015 takové závazky chyběly;

3.  podporuje účinné začlenění osob se zdravotním postižením ve společnosti, zejména v místních komunitách, a financování služeb pro osoby žijící samostatně prostřednictvím programů v rámci nástroje pro financování vnější činnosti; požaduje efektivnější využívání strukturálních fondů EU; vyzývá k tomu, aby byly v polovině období vyhodnoceny nástroje financování vnější činnosti, a to s cílem posoudit, jak účinně přispěly k začlenění osob se zdravotním postižením ve svých společnostech, odstranění překážek a podpoře dostupnosti; požaduje dále zastavení veškerých výdajů v rámci programů EU, které přispívají k institucionalizaci s cílem vyhnout se segregaci osob se zdravotním postižením; vyzývá k posílení a monitorování výdajů po konzultaci s organizacemi zdravotně postižených;

4.  podporuje doporučení odborníků Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, aby v rizikových situacích a naléhavých případech EU zaujala ke zdravotnímu postižení dostupnější a více začleňující přístup založený na ochraně lidských práv, včetně prostřednictvím provádění sendajského rámce; důrazně žádá, aby lidských práva osob se zdravotním postižením, které zažívají dvojnásobnou diskriminaci, byla začleňována do politik EU v oblasti migrace a uprchlické krize; zdůrazňuje, že tato opatření by měla zajistit vhodnou reakci na specifické potřeby osob se zdravotním postižením a zohlednit požadavek na opatření v oblasti přiměřeného ubytování na základě potřeb; podporuje další začleňování potřeb osob se zdravotním postižením do humanitárních intervencí členských států a Evropské unie;

5.  znovu připomíná význam závěrů Rady týkajících se zohledňování osob se zdravotním postižením při zvládání katastrof v rámci mechanismu civilní ochrany EU a členských států; vyzývá ke zvyšování povědomí mezi osobami se zdravotním postižením, subjekty naléhavé pomoci a civilní ochrany v Evropě, co se týče iniciativ snižování rizika katastrof a poskytování psychologické podpory osobám se zdravotním postižením ve fázi obnovy činností po katastrofách;

6.  vítá doporučení Výboru pro práva osob se zdravotním postižením, aby EU vytvořila systém ukazatelů založený na lidských právech; zdůrazňuje, že v souladu s články 31 a 32 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením musí tento systém jasně hodnotit, do jaké míry jsou programy vnější pomoci EU dostupné pro osoby se zdravotním postižením a jaký je dopad finančních prostředků EU na lidská práva osob se zdravotním postižením; vyzývá k výslovnému odkazu na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ve všech pokynech k posuzování dopadů a vyzývá EU, aby vypracovala komplexní systém shromažďování údajů;

7.  doporučuje, aby delegace a agentury EU vykazovaly dostatečný přehled, pokud jde o strategie EU pro zdravotně postižené, a pracovaly způsobem, který by podporoval začlenění a dostupnost; navrhuje, aby bylo pro CRPD v Evropské službě pro vnější činnost vytvořeno centrální kontaktní místo; vyzývá k urychlenému zavedení hlediska zdravotního postižení do všech kurzů odborné přípravy v oblasti lidských práv poskytované v rámci misí SBOP;

8.  s velkým politováním poukazuje na skutečnost, že ze strany EU neprobíhají konzultace s organizacemi pro osoby se zdravotním postižením v rámci příprav přezkumu prováděného Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením v roce 2015 a rovněž při přípravě zprávy o pokroku; vyzývá k tomu, aby organizace lidí se zdravotním postižením byly v budoucnu plně zapojeny a aktivně přispívaly při jednáních v rámci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením jako nezávislé samostatné subjekty;

9.  připomíná, že ženy a dívky se zdravotním postižením zažívají dvojnásobnou diskriminaci a často jsou více ohroženy násilím, zneužíváním, špatným zacházením či využíváním; silně podporuje doporučení účinněji začlenit genderové hledisko do strategií EU v oblasti zdravotního postižení a to včetně do vnějších politik a činností EU;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Janusz Korwin-Mikke, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Andrzej Grzyb, Marek Jurek, Tokia Saïfi, Bodil Valero, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Judith Sargentini, Ricardo Serrão Santos, Jarosław Wałęsa, Renate Weber


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (6.6.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka: Heidi Hautala

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že zhruba 15 % světové populace, či odhadem jedna miliarda lidí, žije s nějakou formou zdravotního postižení a že 80 % těchto osob žije v zemích s nízkými příjmy; zdůrazňuje, že v 50 % případů lze zdravotnímu postižení předejít, že tyto případy souvisejí s chudobou a že podle odhadů 98 % dětí se zdravotním postižením v rozvojovém světě nechodí do školy;

2.  zdůrazňuje, že chudoba je příčina i důsledek zdravotního postižení a že je překážkou v přístupu k základním potřebám, jako je výživa, zdravotní péče, voda a odpovídající hygienické podmínky, jejichž znepřístupnění může ke zdravotnímu postižení vést;

3.  zdůrazňuje, že výskyt zdravotního postižení se zvyšuje s rostoucím průměrným věkem obyvatelstva;

4.  zdůrazňuje, že lidé se zdravotním postižením mohou nést další náklady se zdravotním postižením spojené, čelit vyšší míře nezaměstnanosti a vyrovnávat se s nižšími příjmy, což je i jejich rodiny uvádí do většího nebezpečí finančních problémů;

5.  zdůrazňuje, že vyčlenění ze vzdělávání může u lidí se zdravotním postižením vést k nižší zaměstnanosti a nižšímu potenciálu výdělku, což tyto osoby a jejich rodiny vystavuje většími riziku chudoby a omezuje vnitrostátní hospodářský růst;

6.  zdůrazňuje, že neschopnost přístupu k vhodné a včasné zdravotní péči a jejího získání může vyústit k trvale špatnému a zhoršujícímu stavu osob se zdravotním postižením a také k rozvoji dalších diagnóz způsobujících postižení, které vedou v dlouhodobém horizontu k větším osobním, společenským a zdravotnickým nákladům a nákladům spojeným s nižší produktivitou;

7.  zdůrazňuje, že začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti bez ohledu na socio-ekonomický, politický či kulturní status země není jen záležitost rozvoje, ale i lidských práv;

8.  zdůrazňuje, že probíhající konflikty a přírodní katastrofy rovněž přispívají k rostoucímu počtu osob se zdravotním postižením;

9.  poukazuje na slib, že nikdo nebude opomenut, a zdůrazňuje odkaz na problematiku zdravotního postižení v rámci cílů udržitelného rozvoje (SDG), konkrétně v sekcích týkajících se vzdělávání, růstu a zaměstnanosti, nerovnosti a dostupnosti lidských osídlení, pokud jde o sběr údajů a sledování toho, jak je těchto cílů dosahováno, a doporučuje, aby se EU stala vůdčím subjektem na poli plnění cílů udržitelného rozvoje v souvislosti se začleňováním osob se zdravotním postižením; vyzdvihuje rovněž odkazy na sendajský rámec pro snižování rizika katastrof;

10.  zdůrazňuje, že běžné politiky a programy nejsou pro osoby se zdravotním postižením vždy dostupné;

11.  zdůrazňuje, že v rámci provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) dosáhla EU významného pokroku, ale že co se týče nerovnosti, nezaměstnanosti a vzdělávání je stále zapotřebí většího úsilí, jak uvedl Výbor pro práva osob se zdravotním postižením; vyjadřuje dále znepokojení nad problematikou sexuálního násilí a jiných forem zneužívání osob se zdravotním postižením, zejména žen a dětí;

12.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán provádění cílů udržitelného rozvoje a snižování rizika katastrof v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že takový plán by měl výrazně přispět k definování ukazatelů v oblastech souvisejících se zdravotním postižením a socioekonomickým začleněním; vyzdvihuje skutečnost, že chudoba, sociální ochrana, zdravotní pojištění, násilí na ženách, sexuální a reprodukční zdraví a práva, přístup k vodě, hygienickým zařízením a k energii, odolnost vůči přírodním katastrofám a registrace narození si zaslouží v definici cílů udržitelného rozvoje zvláštní pozornost;

13.  zdůrazňuje, že veškerá opatření týkající se informací, informovanosti a odborné přípravy mají z hlediska provádění Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením zásadní význam;

14.  zdůrazňuje, že všechny politiky a programy EU musí jak na vnější, tak na vnitřní úrovni Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením dodržovat a zavádět konkrétní opatření, která zaručí, že práva osob se zdravotním postižením budou začleněna do všech oblastí, a to i pokud jde o humanitární a rozvojové politiky a programy; vyzývá za tímto účelem EU, aby přijala jednotnou politiku pro rozvoj začleňující osoby se zdravotním postižením a zavedla systematický a institucionalizovaný přístup k začlenění práv osob se zdravotním postižením do všech politik a programů mezinárodní spolupráce EU;

15.  dále vyzývá EU, aby:

–  zavedla více rozvojových projektů, které budou zaměřeny konkrétně na osoby se zdravotním postižením;

–  vytvořila mechanismus pro vybudování kapacit a sdílení osvědčených postupů mezi jednotlivými orgány a institucemi EU a mezi EU a jejími členskými státy ohledně začlenění osob se zdravotním postižením a přístupné humanitární pomoci;

–  určila a zavedla mechanismy ke shromažďování a monitorování údajů rozčleněných podle zdravotního postižení, pohlaví a věku s cílem monitorovat práva osob se zdravotním postižením v rámci rozvojových programů EU a aby stanovila harmonogram pro poskytování takto rozčleněných údajů v rámci všech programů;

–  začlenila problematiku zdravotního postižení do politiky, jež se týká migrace a uprchlíků;

–  zřídila centrální kontaktní místa pro problematiku zdravotního postižení v delegacích EU a ustanovila pro tyto účely funkci erudovaného operátora, který bude schopen komunikovat se zdravotně postiženými osobami a profesionálně jim poskytovat své odborné služby;

–  řešila záležitosti týkající se zdravotního postižení s partnerskými zeměmi a podporovala a navazovala strategickou spolupráci s nevládními organizacemi zabývajícími se zdravotním postižením v partnerských zemích;

–  provedla přezkum víceletého finančního rámce a evropského rozvojového fondu v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

–  poukázala na začlenění záležitostí týkajících se zdravotního postižení do politik EU v rámci případného nového Evropského konsensu o rozvoji.

–  zvážila možnost vyčlenit z finančních prostředků poskytovaných na všechny politiky a programy mezinárodní spolupráce EU fondy na vnitrostátní programy pro osoby se zdravotním postižením;

–  zajistila dětem, jimž hrozí riziko postižení, včasnou přiměřenou a kompletní léčbu s ohledem na důležitost včasného zásahu u těchto pacientů;

–  zajistila proškolení rodičů v zájmu jejich plné aktivní účasti na léčbě jejich postiženého dítěte;

–  prosazovala včasnou integraci dětí se zdravotním postižením a zajišťování služeb speciálního vzdělávání v zařízeních předškolní výchovy a na základních školách;

16.  vyzývá EU, aby se ujala vůdčí úlohy s ohledem na prosazování práv osob se zdravotním postižením při provádění sendajského rámce pro snižování rizika katastrof a agendy pro udržitelný rozvoj 2030 se svými partnerskými zeměmi, regionálními organizacemi a na celosvětové úrovni;

17.  doporučuje, aby se EU ujala vůdčí úlohy při provádění agendy pro udržitelný rozvoj 2030 způsobem zohledňujícím problematiku zdravotního postižení a aby vypracovala pracovní plán, jenž bude v polovině období přezkoumán, s cílem zaručit mechanismus monitorování a hodnocení a zajistit odpovědnost EU;

18.  zdůrazňuje důležitost pravidelných konzultací s osobami se zdravotním postižením a s organizacemi, které je zastupují;

19.  zdůrazňuje důležitost poskytování zvláštní podpory lidem se zdravotním postižením v období po mimořádných událostech;

20.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit sekci pro záležitosti zdravotního postižení, která by zefektivnila koordinaci a shromažďování informací v rozvojových zemích.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Carolina Punset, Adam Szejnfeld, Patrizia Toia, Jan Zahradil

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (28.4.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka: Nessa Childers

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje silnou vazbu mezi zdravotním postižením, které se týká přibližně 15 % obyvatel EU, a špatným zdravotním stavem, přičemž obtíže a setrvalé překážky bránící v přístupu vedou k nesprávnému nebo nedostatečnému poskytování služeb zdravotní péče osobám se zdravotním postižením, a to i v případech, kdy je postižení důsledkem nežádoucího účinku léčivého přípravku; konstatuje, že nedostatečný přístup ke kvalitním zdravotnickým službám má negativní dopad na schopnost postižených osob vést nezávislý a inkluzivní život na rovnoprávném základě s ostatními;

2.  se znepokojením konstatuje, že osoby se zdravotním postižením uvádějí významně vyšší míru neposkytnutí dostatečné péče nebo odmítnutí péče a případů násilného nebo špatného zacházení, což poukazuje na nedostatky v odborné přípravě zdravotnických pracovníků, pokud jde o potřeby osob se zdravotním postižením v rámci zdravotní péče; vyzývá členské státy, aby investovaly do přípravy odborníků, kteří pracují v péči o postižené a pomáhají jim;

3.  zdůrazňuje, že je třeba brát v potaz a řešit problémy průřezové a mnohočetné diskriminace s ohledem na obzvláště vysoký výskyt vážných zdravotních problémů u žen se zdravotním postižením, celkově vyšší podíl osob s duševními poruchami v ženské populaci (obzvláště u žen z řad migrantů) a další problémy diskriminace osob se zdravotním postižením, jako je diskriminace na základě věku, genderu, sexuální orientace a identity a sociálních nerovností, které lze předcházet;

4.  vyzývá členské státy k přijetí právních ustanovení a postupů, které budou výslovně uznávat vícenásobnou a průřezovou diskriminaci, zabraňovat jí a řešit ji, a k přijetí odpovídajících opatření ke zvyšování informovanosti a poskytování školení o vícenásobné a průřezové diskriminaci pro veřejné i soukromé subjekty se zvláštním zaměřením na ženy, děti, osoby LGBTI a migranty se zdravotním postižením;

5.  zdůrazňuje, že informovaný souhlas a dostupné postupy jsou výchozím předpokladem pro to, aby mohli lidé se zdravotním postižením v co nejplnější míře svobodně vykonávat své právo rozhodovat o vlastní léčbě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat osobám, jejichž postižení činí učení náročným; vyzývá k tomu, aby práva pacientů byla v péči na prvním místě;

6.  připomíná, že Komise má výsadní postavení při usnadňování a podpoře uplatňování osvědčených postupů ve všech členských státech, pokud jde o přístup k běžným zdravotním službám a poskytování péče a léčby specifických pro zdravotní postižení;

7.  vyzývá Komisi, aby do svých nástrojů a politik ve zdravotní oblasti začlenila přístupy zaměřené na zdravotní postižení s cílem napomoci dosahování lepších zdravotních výsledků u lidí se zdravotním postižením v členských státech prostřednictvím lepší fyzické, prostorové a takříkajíc smyslové dostupnosti a kvality a také cenové dostupnosti, a zatímco budou vytvářeny nástroje a politiky v tomto směru, provedla důkladné konzultace osob s postižením;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby společně usilovaly o vytváření podpůrných zařízení, která budou dětem a dospívajícím se zdravotním postižením pomáhat realizovat svůj plný potenciál; poukazuje zejména na potřebu povzbuzovat k tomu, aby byli vychováváni v rodinách a komunitách, místo aby vyrůstali v ústavech;

9.  znovu opakuje, že reprodukční práva patří mezi základní svobody zaručené Vídeňskou deklarací z roku 1993, akčním programem a Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, včetně: práva na rovné zacházení a nediskriminaci, práva uzavřít manželství a založit rodinu; práva na komplexní reprodukční zdravotní péči, včetně plánovaného rodičovství a zdravotních služeb pro mateřství, vzdělání a informace; práva poskytnout informovaný souhlas se všemi léčebnými postupy, včetně sterilizace a potratu; práva na svobodu od sexuálního zneužívání a vykořisťování;

10.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit, že veškerá zdravotní péče a služby poskytované ženám se zdravotním postižením, včetně veškeré péče a služeb reprodukčního zdraví, budou dostupné a založené na svobodném a informovaném souhlasu dotčeného jednotlivce;

11.  naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly pokyny s cílem zajistit, že veškeré vzdělání, informace, zdravotní péče a služby související se sexuálním a reprodukčním zdravím budou ženám a dívkám se zdravotním postižením zpřístupněny v dostupných a věkově přiměřených formátech, včetně znakové řeči, Braillova písma, dotykové komunikace, zvětšeného písma a dalších alternativních způsobů, prostředků a formátů komunikace;

12.  vyzývá dále členské státy, aby v souladu s nejnovějšími mezinárodními standardy zajistily, že zákony nebudou povolovat nedobrovolnou léčbu a izolaci;

13.  konstatuje, že nedostatek rozčleněných údajů a statik na nižší než celostátní úrovni podle podskupin obyvatelstva je překážkou vypracovávání vhodných politik ke snižování nerovností v dostupnosti; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy tím, že bude harmonizovat definici a sběr ukazatelů o čekacích lhůtách a že stanoví a bude prosazovat standardy dostupnosti zdravotnických zařízení pro osoby se zdravotním postižením;

14.  vyzývá Komisi, aby se zdržovala podpory úsporných opatření, u nichž je pravděpodobné, že způsobí nepříznivé dopady v celé EU na poskytování přiměřené zdravotní péče osobám se zdravotním postižením;

15.  vyzývá členské státy, aby se zdržely škrtů týkajících se dávek souvisejících se zdravotním postižením, komunitních služeb a zdravotních služeb, které vedou ke zhoršování zdravotního stavu a životních podmínek osob se zdravotním postižením a osob pečujících o rodinné příslušníky;

16.  naléhavě vybízí Komisi, aby do svého hodnocení směrnice o přeshraničním poskytování zdravotních služeb zahrnula specifickou složku týkající se zdravotního postižení, a členské státy, aby posílily provedení směrnice, a to z perspektivy potřeb lidí se zdravotním postižením a jejich práva znát a skutečně být schopen (na základě rovného postavení s ostatními) využívat ustanovení a nástroje, které v ní jsou obsaženy a které jsou jen málo známé i u široké veřejnosti;

17.  naléhavě vyzývá Komisi k vytvoření celounijních pokynů pro národní kontaktní místa týkajících se poskytování dostupných informací všem pacientům ohledně péče v členských státech, a to při zohlednění specifické úlohy organizací pacientů;

18.  vybízí Komisi, aby členské státy a členy Evropské referenční sítě podporovala s cílem rozšířit zdroje sítě a odborné znalosti o formy postižení, které sice nemusejí být vzácné, ale rovněž vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči poskytovanou multidisciplinárními zdravotními týmy a soustředění znalostí a zdrojů prostřednictvím této sítě;

19.  vítá pilotní projekt evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením; vybízí všechny členské státy, aby se připojily k iniciativě evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením, a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby vyčlenila nezbytné finanční prostředky na rozvoj projektu evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením na úrovni celé EU;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly elektronické a mobilní zdravotní služby, aplikace a přístroje, včetně čísla tísňového volání 112 a systému pokročilé mobilní lokalizace (AML), plně dostupné pro pacienty se zdravotním postižením a osoby, které se o ně starají, a aby byl dále realizován potenciál telemedicíny pro zdokonalení přístupu a zlepšení péče v tomto kontextu;

21.  konstatuje, že v programovém období 2014–2020 poskytují strukturální a investiční fondy prostor pro opatření k podpoře cílů této úmluvy; vyzývá k racionalizovanějšímu využívání unijních strukturálních fondů, které mají být případně doplněny vnitrostátními opatřeními, jakožto jednomu z nástrojů pro poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče osobám se zdravotním postižením, a to péče, která odpovídá jejich zdravotnímu stavu, pro zlepšování kvality života a šíření dostupnosti zdravotní péče, včetně elektronických služeb, aplikací a zařízení pro osoby se zdravotním postižením;

22.  zdůrazňuje, že je nutné učinit zdravotní produkty a služby dostupnější pro osoby se zdravotním postižením; poukazuje na to, že ekonomické překážky a překážky spojené s hlediskem nákladů a přínosů nadále zabraňují vytváření a provádění dostupnosti; je přesvědčen, že větší zapojení osob se zdravotním postižením do procesu vývoje zdravotních produktů a služeb zajistí jejich větší bezpečnost a dostupnost;

23.  vyzývá organizace postižených, aby se plně zapojily do vytváření a přezkumů politik týkajících se zdravotních postižení;

24.  zdůrazňuje, že tělesně postižení čelí problémům i na trhu digitalizované mobility, a vyslovuje se pro usnadnění přístupu pro všechny osoby se všemi druhy postižení v dostupných jazycích, formátech a technologiích vhodných pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativních a alternativních komunikačních systémů a dalších dostupných prostředků, módů a formátů komunikace dle jejich volby, zahrnujících snadno čitelný jazyk, titulkování a osobní textové zprávy, zejména pokud jde o zdravotnické informace, a to za využití více než jednoho smyslového kanálu;

25.  vyzývá Komisi, aby vyvíjela dlouhodobé úsilí o podporu a šíření zdravotní prevence s cílem řešit vážné nerovnosti týkající se zdraví a dostupnosti, které zasahují nejzranitelnější postižené osoby;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se zasadily o zařazení onemocnění postihujících paměť mezi zdravotní postižení;

27.  vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejrychleji pokročily v realizaci Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020;

28.  vyzývá Komisi, aby uvedla Evropskou strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením v soulad s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to s jasným časovým rámcem, referenčními hodnotami a ukazateli;

29.  vyzývá Komisi, aby do Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením začlenila specifický oddíl o ochraně zdravotně postižených osob, které nejsou soběstačné a nemají rodinu, která by jim pomáhala; konstatuje, že tento oddíl by se v prvé řadě měl vztahovat na sociální a zdravotní potřeby osob se zdravotním postižením, a pak na všechny ostatní stránky jejich života;

30.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby řádně uznaly klíčovou úlohu osob pečujících o rodinné příslušníky a zajistili, že budou mít také přiměřený přístup ke zdravotní péči s ohledem na dopad, který má na jejich vlastní duševní a tělesné zdraví a životní podmínky péče o postižené osoby;

31.  zdůrazňuje, že odstranění diskriminace postižených osob ve všech oblastech života, včetně přístupu ke zdravotní péči, závisí na přijetí a provedení horizontální směrnice o rovném zacházení.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

0

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Daciana Octavia Sârbu, Davor Škrlec, Renate Sommer, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Tom Vandenkendelaere, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Nicola Caputo, Giorgos Grammatikakis, Merja Kyllönen, Gesine Meissner, Marijana Petir, Gabriele Preuß, Jasenko Selimovic, Kay Swinburne, Keith Taylor, Mihai Ţurcanu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Boutonnet


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (27.4.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatel: Davor Škrlec

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) vyžaduje, aby Unie při stanovení a provádění svých politik a činností bojovala s diskriminací na základě zdravotního postižení (článek 10), a poskytuje jí pravomoci přijímat právní předpisy pro boj s takovou diskriminací (článek 19);

B.  vzhledem k tomu, že články 21 a 26 Listiny základních práv Evropské unie výslovně zakazují diskriminaci na základě zdravotního postižení a poskytují rovnou účast osob se zdravotním postižením na životě společnosti;

C.  vzhledem k tomu, že v reakci na usnesení Parlamentu ze dne 27. září 2011 na téma „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“(1), kterou Komise přijala dne 13. prosince 2011, uznává Komise, že je třeba zajistit plynulý řetězec přístupných služeb pro všechny (doprava, ubytování, stravování a turistické atrakce), a za tímto účelem začala podnikat kroky ke zvýšení povědomí, zlepšení dovedností v odvětví cestovního ruchu a konečně na zvýšení kvality zařízení cestovního ruchu pro osoby se zvláštními potřebami nebo postižením;

D.  vzhledem k tomu, že potřeby osob se zdravotním postižením, funkční rozmanitostí a sníženou pohyblivostí v oblastech dopravy, mobility a cestovního ruchu odpovídají inovativním obchodním příležitostem pro služby mobility a dopravy a poskytování služeb lidem se všemi druhy postižení (včetně, avšak nikoli pouze osob s omezenou schopností pohybu, nevidomých, neslyšících a osob s poruchami sluchu, osob s autismem a osob s intelektuálním a psychosociálním postižením) tak, jako všem ostatním uživatelům těchto služeb v duchu „určeno pro všechny“;

E.  vzhledem k tomu, že v Evropě žije 80 milionů osob s postižením či funkční rozmanitostí, což představuje jednu šestinu obyvatelstva;

1.  naléhavě žádá Komisi a Radu, aby se více zabývaly potřebami lidí se zdravotním postižením a neustále zohledňovaly tyto potřeby při přezkumech nařízení EU, jako jsou například nařízení o právech cestujících při využívání různých druhů dopravy (nařízení (ES) č. 1107/2006 a (ES) č. 261/2004 o právech cestujících v letecké dopravě, nařízení (ES) č. 1371/2007 o právech cestujících v železniční dopravě, nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících ve vodní dopravě a nařízení (EU) č. 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě) a při navrhování právních předpisů například o právech cestujících v souvislosti s multimodálními cestami; zdůrazňuje, že se Evropská unie v roce 2010 ve své Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 zavázala k bezbariérové Evropě;

2.  vyzývá EU, aby více sledovala provádění právních předpisů o právech cestujících a harmonizovala práci vnitrostátních orgánů vymáhání práva a žádá členské státy, aby učinily všechny nezbytné kroky k provádění právních předpisů EU zaměřených na zlepšování dopravní dostupnosti na místní, regionální a celostátní úrovni za účelem dopravy a cestovního ruchu (včetně autobusové dopravy a taxislužby, městské hromadné dopravy, železniční, letecké a vodní dopravy) a odstranily veškeré překážky bezbariérové Evropy, například posílením pravomocí příslušných donucovacích orgánů v rámci právních předpisů o právech cestujících, s cílem zajistit účinné a rovné užívání práv pro všechny občany se zdravotním postižením v EU, a to i s ohledem na dostupnost a tvorbu norem, harmonizaci, technické požadavky, podmínky pro podniky, odborovou politiku a kolektivní dohody;

3.  vyzývá Komisi, aby vyjasnila povinnosti všech aktérů zapojených do poskytování péče osobám se sníženou pohyblivostí, se zvláštním ohledem na přesuny mezi různými dopravními prostředky, a poskytla Parlamentu informace o zapojení sdružení pro osoby se zdravotním postižením a jejich roli při provádění předpisů o právech cestujících;

4.   vyzývá Komisi a členské státy, aby pokročily v provádění Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020; vyjadřuje politování nad tím, že se v polovině období opozdil přezkum této strategie, k němuž mělo dojít v roce 2015, a vyzývá Komisi, aby dokončila toto posouzení a podala o něm co nejdříve zprávu;

5.  je pevně přesvědčen o výhodách společných pravidel týkajících se přístupnosti na úrovni EU, a proto s potěšením očekává rychlé přijetí návrhu Komise ve věci Evropského aktu přístupnosti(2);

6.  zdůrazňuje, že je třeba přijmout Evropský akt přístupnosti, který je klíčový pro řešení všech otázek spojených s přístupností v oblasti dopravy, mobility a cestovního ruchu pro osoby se sníženou pohyblivostí a zajistit, aby letecké, autobusové, železniční a vodní osobní dopravní služby, zejména pokud jde o přestupy a bezbariérový přístup ke všem veřejným trasám podzemní dráhy a metra, internetové stránky, služby mobilní telefonie, inteligentní jízdenky, informace v reálném čase a samoobslužné terminály, jízdenkové automaty a kontrolní zařízení používané pro poskytování služeb osobní dopravy byly plně přístupné pro osoby se zdravotním postižením;

7.  uznává, že malé a střední podniky dosáhnou většího užitku, pokud se přizpůsobí standardním požadavkům EU, spíše než kdyby se musely přizpůsobovat rozličným vnitrostátním pravidlům; vyjadřuje však politování nad tím, že se návrh ohledně Evropského aktu přístupnosti nevztahuje na produkty a služby cestovního ruchu přeshraniční povahy; zdůrazňuje, že na úrovni EU nebyla podniknuta žádná další opatření týkající se zařízení a služeb cestovního ruchu, která by usilovala o postupnou harmonizaci klasifikace ubytování zohledňující kritéria přístupnosti;

8.  vyzývá Komisi, aby navrhla ratifikaci opčního protokolu k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením ze strany EU, aby se osoby se zdravotním postižením mohly lépe domáhat svých práv, zejména pokud jde o nedostatečný přístup k dopravním službám a aspekty týkající se zástavby, včetně zařízení cestovního ruchu a ubytovacích zařízení;

9.  zdůrazňuje, že bezbariérový přístup k dopravním službám, vozidlům, infrastruktuře a intermodálním spojovacím dopravním uzlům, zejména ve venkovských oblastech, je klíčem k zajištění systémů mobility bez inherentní diskriminace; v této souvislosti zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením musí mít přístup k produktům a službám, a že je třeba vyvinout další úsilí k zajištění přístupnosti dopravních služeb, služeb cestovního ruchu, vozidel i infrastruktury; poukazuje na to, že nástroj pro propojení Evropy může poskytnout finanční příspěvek na opatření v městských oblastech a opatření na zlepšení přístupnosti pro osoby s určitým druhem postižení, tento příspěvek může dosáhnout až 10 % nákladů na adaptaci;

10.  vyzývá Komisi, aby ve své výroční zprávě o provádění fondů TEN–T zveřejnila pokroky dosažené při provádění opatření a částky pomoci poskytnuté na přizpůsobení infrastruktur potřebám osob se zdravotním postižením v rámci nástroje pro propojení Evropy či dalších druhů financování ze strany EU; rovněž vyzývá Komisi, aby podnikla kroky na podporu většího zapojení do projektů na přizpůsobení infrastruktury osobám se zdravotním postižením, mimo jiné prostřednictvím setkání zaměřených na sdílení informací a šíření osvědčených postupů pro potenciální developery;

11.  zdůrazňuje v této souvislosti význam opatření financování v městských oblastech, ve kterých lidé musí častěji střídat různé druhy dopravy a kde lidé s určitým typem omezení pohyblivosti narážejí na nejvíce obtíží;

12.  zastává názor, že přístupnost je zásadní pro to, aby mohly osoby se zdravotním postižením plně těžit z nabídky evropského cestovního ruchu;

13.  zdůrazňuje, že konzistentně dostupné formáty by měly figurovat v popředí zájmu politik týkajících se trhu digitalizované mobility a měly by usnadnit přístup pro všechny osoby se všemi druhy postižení tím, že budou využívat dostupné jazyky, formáty a technologie vhodné pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativních a alternativních komunikačních systémů a dalších dostupných prostředků, módů a komunikačních formátů dle osobní volby, zahrnující snadno čitelný jazyk nebo piktogramy, titulkování a osobní textové zprávy, pokud jde o cestovní informace, rezervace a výdej jízdenek, umožňující využití více než jednoho smyslového kanálu; naléhavě vyzývá Komisi, aby, pokud jde o dopravní prostředky a služby, zavedla vhodné monitorovací a kontrolní mechanismy, které zajistí, že přístupnost a podpůrná zařízení pro osoby se zdravotním postižením budou rovněž poskytovány ve veřejných dopravních službách ve všech členských státech;

14.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením by měly mít možnost obdržet informace o multimodálních přeshraničních službách poskytujících dopravu „ode dveří ke dveřím“ tak, aby mohly volit mezi nejudržitelnější, nejlevnější či nejrychlejší službou, a objednat a zaplatit takové služby online;

15.  vyzývá k tomu, aby byly zpřístupněny cestovní informace v reálném čase tak, aby předtím, než se rozhodnou pro danou cestu, mohly osoby se zdravotním postižením obdržet informace o případných poruchách v dopravě nebo o alternativních možnostech dopravy;

16.  vítá pilotní projekt evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá zúčastněné členské státy a Komisi, aby zohlednily nejnovější technologický vývoj a použily ho tam, kde je to vhodné, zejména v oblastech intermodality, vzájemného propojení a interoperability, a zdůrazňuje, že při návrhu výrobků týkajících se letecké, autobusové, železniční a vodní osobní dopravy musí být vždy uplatňována zásada „univerzálního návrhu“, aby bylo dosaženo úplného souladu s požadavky na přístupnost; vybízí všechny členské státy, aby se připojily k iniciativě evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením, a vyzývá Komisi, aby v případě potřeby vyčlenila nezbytné finanční prostředky na rozvoj projektu evropského průkazu pro osoby se zdravotním postižením na úrovni celé EU;

17.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly příslušné kroky, které zajistí možnost snadného využívání čísla nouzového volání 112 osobami se zdravotním postižením, a to kdekoli v Evropě;

18.  zdůrazňuje, že zvláštní pozornost musí být věnována asistivním technologiím, které umožňují osobám se zdravotním postižením vést nezávislý život, a že získané poznatky o potřebě bezbariérové mobility a služeb cestovního ruchu musí být ve větší míře integrovány do nadcházejících výzkumných a inovačních programů, jako jsou ty v rámci programu Horizont 2020; poukazuje na to, že tato skutečnost s sebou ponese zdokonalení a harmonizaci statistických údajů na evropské úrovni a sdílení osvědčených postupů;

19.  žádá Komisi, aby posílila výzkum, sběr údajů a výměnu osvědčených postupů v rámci konzultací se zástupci organizací osob se zdravotním postižením, a aby poskytovala pravidelný přehled údajů o přístupnosti služeb cestovního ruchu pro osoby se zdravotním postižením, jak je stanoveno ve dvou přílohách k nařízení (EU) č. 692/2011 o statistikách cestovního ruchu;

20.  zdůrazňuje, že služby cestovního ruchu musí zohledňovat zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, jako je snadný přístup k informacím, komunikaci a k zařízením, jakými jsou pokoje, koupelny, toalety a další uzavřené prostory;

21.  žádá příslušné orgány členských států, aby připravily strategie na zvyšování povědomí o právech osob se zdravotním postižením a usnadnily odborné školení zaměstnanců dopravy a cestovního ruchu zaměřené na problematiku zdravotně postižených a jejich rovnoprávnost, a aby podpořily spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi evropskými organizacemi působícími v oblasti péče o osoby se zdravotním postižením a mezi veřejnými a soukromými subjekty odpovídajícími za dopravu; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly školicí materiály dostupné v přístupných formátech;

22.  zdůrazňuje, že zejména v oblasti letecké přepravy je nutné dbát na důslednou kvalifikaci leteckého personálu tak, aby byli zaměstnanci aerolinek schopni poskytnout adekvátní podmínky přepravy pro osoby se zdravotním postižením; zvláštní důraz by měl být kladen na schopnost personálu správně manipulovat s invalidními vozíky tak, aby nedošlo k jejich poškození;

23.  zastává názor, že zásada cestovního ruchu pro všechny by měla být klíčovým bodem pro veškerá opatření v oblasti cestovního ruchu na vnitrostátní, regionální, místní nebo evropské úrovni; poukazuje na to, že poskytovatelé služeb v oblasti cestovního ruchu by měli vycházet vstříc potřebám osob se zdravotním postižením úpravou svých zařízení a školením personálu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Stelios Kouloglou, Merja Kyllönen, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Tapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Peter van Dalen, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Jill Evans, Michael Gahler, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Marek Plura, Davor Škrlec, Dubravka Šuica, Ruža Tomašić, Evžen Tošenovský, Henna Virkkunen

(1)

Úř. věst. C 56E, 26.2.2013, s. 41.

(2)

COM(2015)0615.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (21.3.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatel: Jens Nilsson

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že v článku 7 a čl. 96 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních(1) je stanoven požadavek, aby členské státy a Komise zajistily zohlednění a podporu rovných příležitostí, zákazu diskriminace a začlenění osob se zdravotním postižením do uplatňování evropských strukturálních a investičních fondů (fondů ESI) obecně a do uplatňování operačních programů zvlášť; požaduje vytvoření uceleného postupu, na základě něhož by se řešily konkrétní potřeby osob se zdravotním postižením; vyzývá proto Komisi, aby pozorně sledovala uplatňování obecných předběžných podmínek týkajících se zákazu diskriminace a osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že by se v rámci tohoto hodnocení měla posuzovat přiměřenost plánovaných opatření na podporu rovných příležitostí pro ženy a muže a integrace osob se zdravotním postižením, zejména pokud jde o přístup k financování;

2.  s ohledem na uplatňování společného systému řízení politiky soudržnosti poukazuje na to, že je nutné zajistit účinné řízení na více úrovních a koordinaci opatření zaměřených na boj proti diskriminaci; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby zvážila zřízení interinstitucionálního koordinačního mechanismu; zdůrazňuje, že v rámci tohoto mechanismu by mělo dojít k vytvoření kapacit a k výměně osvědčených postupů mezi různými evropskými orgány a členskými státy, pokud jde o začleňování osob se zdravotním postižením a přístupnou humanitární pomoc, o smysluplné konzultace s těmito osobami a organizacemi, které je zastupují, a o jejich zapojení;

3.  poukazuje na to, že osoby se zdravotním postižením čelí různým problémům, pokud jde o uplatňování jejich práv, a to zejména v oblasti zaměstnanosti, bydlení a mobility; zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením jsou pro společnost jako celek značným přínosem, např. jako úspěšní podnikatelé, kteří často provozují malé podniky, a že obohacení společnosti z jejich strany může být ještě větší, pokud by došlo k řádnému uzpůsobení jejich (pracovního a podnikatelského) prostředí, k čemuž jsou zapotřebí evropské strukturální a investiční fondy; naléhavě proto vyzývá EU, aby zjistila, kolik osob se zdravotním postižením je zaměstnáno a kolik pracuje jako OSVČ; připomíná, že podle evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením pro období 2010–2020 má každý šestý člověk v EU nějaké zdravotní postižení, více než třetina lidí ve věku nad 75 let trpí postižením, příp. funkčním omezením, které je do určité míry omezuje, a více než 20 % se musí vyrovnávat se závažným omezením a že obyvatelstvo EU navíc stárne, a proto tato čísla ještě porostou;

4.  důrazně doporučuje, aby členské státy a regionální a místní orgány vystupňovaly svou činnost v oblasti plné rovnosti osob se zdravotním postižením a prevence jejich diskriminace a vylučování ze společnosti a aby mj. zajistily, aby měla každá osoba trpící jakýmikoli druhem postižení, včetně osob, které potřebují kvalitní podporu a služby, přístup ke zdravotnictví; požaduje, aby došlo k přehodnocení směrnice 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, pokud jde o osoby se zdravotním postižením, stejný přístup k bydlení, dopravě, produktům a službám a také pokud jde o inkluzivní kvalitní (odborné) vzdělávání a zaměstnanost, a zároveň ke zvyšování celkového povědomí o různých druzích zdravotního postižení a odpovídajících potřebách;

5.  vyzývá Komisi, aby v oblastech, na něž poukázal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením ve svých „Závěrečných připomínkách k původní zprávě Evropské unie“(2), úzce spolupracovala s Parlamentem; domnívá se, že orgány EU by měly jít při výkladu této úmluvy příkladem; vyzývá k rozsáhlé kampani, která by zvýšila povědomí společnosti o Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením a bojovala s předsudky proti osobám se zdravotním postižením; vyzývá ty členské státy, které ještě úmluvu UNCRPD neratifikovaly, aby tak co nejdříve učinily; žádá Komisi, aby co nejdříve projednala návrh zprávy o uplatňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

6.  domnívá se, že financování z prostředků evropských strukturálních a investičních fondů, zejména Evropského sociálního fondu, by mělo být použito s cílem řešit klíčové problémy způsobované chudobou a sociálním vyloučením osob se zdravotním postižením, podporovat vyváženým způsobem jejich integraci a odklon od ústavní péče a zároveň se vyhnout rozšiřování ústavů; v této souvislosti požaduje, aby plány členských států na odklon od ústavní péče zahrnovaly konkrétní cíle týkající se vytvoření péče zajišťované obcemi, kterou by poskytovaly řádně kvalifikované a proškolené osoby, což by osobám se zdravotním postižením zajistilo přístup k možnostem stejného rozsahu, jako má kdokoli jiný, s ohledem na místo, kde bydlí a kde se jim dostává nezbytné podpory;

7.  naléhavě žádá politiky na místní, regionální, celostátní i unijní úrovni, aby zajistili účinné sledování toho, do jaké míry se uplatňují ustanovení zaměřená na prosazování zákazu diskriminace, a také sledování přístupnosti a využívání finančních prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením ke všem službám, včetně internetu, a k zajištění rovných a vhodných životních podmínek těchto osob v obcích ve všech oblastech (např. venkovských, řídce obydlených a městských oblastech) a také přístupu těchto osob k ústavní péči; konstatuje nicméně, že sociální politika a její financování zůstává primárně úkolem členských států;

8.  podporuje aktivní opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a přijetí komplexní náborové politiky; vybízí celostátní, regionální a místní veřejné instituce, aby šly příkladem a nezaváděly škrty v oblasti příspěvků pro osoby se zdravotním postižením a aby rozšířily odborné vzdělávání a účinné prosazování kvót pro osoby se zdravotním postižením tím, že zaměstnavatelům nabídnou daňové pobídky; domnívá se, že je nezbytné zajistit osobám se zdravotním postižením bezbariérový přístup k infrastruktuře a do všech prostředků veřejné dopravy; vyzývá navíc k vytvoření plánu na odstranění architektonických překážek bránících využívání budov a veřejných prostor při plánování akcí spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů;

9.  vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala, zda je při využívání těchto fondů dodržována zásada zákazu diskriminace a související právní předpisy; zdůrazňuje, že do partnerství v průběhu plánování a realizace operačních programů musejí být začleněny orgány zodpovědné za prosazování sociálního začlenění a zákazu diskriminace, včetně organizací sdružujících osoby se zdravotním postižením, s cílem zajistit, aby byly účinně zohledněny zájmy a obavy těchto osob; naléhavě požaduje, aby se při využívání evropských strukturálních a investičních fondů dodržovaly minimální normy týkající se přístupu, mobility a bydlení osob se zdravotním postižením, a podotýká, že to představuje důležitý náročný úkol, zejména v případě místních a regionálních orgánů;

10.  zastává názor, že je nutné vyvinout pro osoby se zdravotním postižením digitální nástroje, které by pomohly s integrací sportovců a sportovkyň se zdravotním postižením a s vytvořením platforem pro práci na dálku, sdílení pracovních míst a sdílení pracovního prostoru; domnívá se navíc, že kvalitní výuka a sportovní infrastruktura na školách by se měla přizpůsobit potřebám dětí se zdravotním postižením a že v každém členském státě by mělo dojít k vytvoření celostátního a regionálního strategického politického rámce, který by obsahoval konkrétní opatření zaměřená na rozvoj schopností osob se zdravotním postižením;

11.  připomíná, že neexistuje žádná hierarchie lidských práv a že diskriminace založená na zdravotním postižení musí být řešena stejným způsobem jako diskriminace z jiných důvodů, včetně diskriminace založené na více důvodech; vyzývá proto všechny zapojené strany, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám všech osob s intelektuálním a psychosociálním postižením, včetně uprchlíků, osob s poruchami autistického spektra a starších osob se zdravotním postižením.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

17.3.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Viorica Dăncilă, Elena Gentile, Iliana Iotova, Dimitrios Papadimoulis, Bronis Ropė, Remo Sernagiotto

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Sergio Gutiérrez Prieto, Gesine Meissner, Georgi Pirinski

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Organizace spojených národů, Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením, Závěrečné připomínky k původní zprávě Evropské unie, 4. září 2015 (CRPD/C/EU/CO/1).


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (21.4.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

o provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka: Silvia Costa

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že nezávislost, integrace a přístup ke vzdělávání a odborné přípravě podporujícím začlenění, občanskému a kulturnímu životu, volnočasovým aktivitám a sportu jsou práva zaručená články 19, 24 a 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD) a že tato práva jsou chráněna právními předpisy EU, a to zejména článkem 21 Listiny základních práv EU, který zakazuje diskriminaci na základě zdravotního postižení, a vycházejí ze zásady úplné a skutečné demokratické účasti osob se zdravotním postižením na životě společnosti a jejich začlenění do ní (článek 3 CRPD); žádá proto Komisi a členské státy, aby posílily opatření, jejichž cílem je zajistit, aby osoby se zdravotním postižením měly skutečný a rovný přístup nejen ke klíčovým oblastem, jako je kvalitní a inkluzívní vzdělávání, kultura a sport, ale také k volnočasovým aktivitám, jako je divadlo, jazyky a umění; žádá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 zahrnula ukazatele týkající se zdravotního postižení při sledování cílů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

2.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že vzdělávání a odborná příprava budou organizovány tak, aby začlenily děti a dospělé s tělesným či mentálním postižením, ale také poskytovaly poradenství, pomoc a individuální pokyny; poznamenává, že takovéto iniciativy mají nárok na podporu ze strukturálních fondů, Evropského fondu pro strategické investice a programu Erasmus+;

3.  připomíná návrh obecné poznámky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k článku 24 o právu na inkluzívní vzdělávání, v níž je podrobně uveden normativní obsah, povinnosti států, vztah tohoto článku k ostatním ustanovením úmluvy a jeho provádění na vnitrostátní úrovni;

4.  připomíná, že programy zaměřené na mladé lidi by měly věnovat zvláštní pozornost mladým lidem se zdravotním postižením;

5.  připomíná, že osoby se zdravotním postižením jsou ze vzdělání a odborné přípravy často vyloučeny nebo k nim nemají skutečný přístup v případech, kdy k naplnění jejich sociálního, ekonomického a vzdělávacího potenciálu je zapotřebí uzpůsobených vzdělávacích procesů, které zohledňují míru jejich postižení; zdůrazňuje, že je třeba přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby se všem studentům se zdravotním postižením dostalo přiměřených úprav potřebných k tomu, aby mohli využít svého práva na kvalitní a inkluzívní vzdělávání; vybízí členské státy a odpovědné regionální či místní správy s přenesenou pravomocí, aby posílily vzdělávací programy a možnosti celoživotního profesního rozvoje pro všechny zúčastněné subjekty podílející se na neformálním a informálním učení a jejich přístup k infrastruktuře IKT s cílem podpořit jejich práci se studenty se zdravotním postižením a bojovat proti předsudkům vůči osobám se zdravotním postižením, zejména osobám s psychosociálním a intelektovým postižením;

6.  připomíná, že sport je velice cenným nástrojem sociálního začlenění, jelikož poskytuje příležitost k interakci a dosažení sociálních dovedností; v souladu s článkem 30 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily zvláštní programy, jejichž cílem bude zpřístupnit sportovní aktivity a sportovní události osobám se zdravotním postižením; konstatuje, že právo na plný přístup ke kulturním a rekreačním činnostem je základním právem, a proto vyzývá Komisi, aby zlepšila přístupnost takovýchto akcí, prostor, zboží a služeb, a to i pokud jde o audiovizuální oblast; vítá snahy o poskytnutí audiovizuálních a jiných děl s vhodnými titulky nebo zvukovým popisem, aby se zpřístupnily osobám se zdravotním postižením;

7.  doporučuje evropským školám, aby přijaly politiku neodmítání na základě zdravotního postižení, a naléhavě žádá Komisi, aby zlepšila a v ideálním případě zaručila přístup všech dětí se zdravotním postižením ke kvalitnímu a inkluzívnímu vzdělávání v evropských školách; doporučuje vypracování individuálních učebních plánů, na kterých se na začátku školního roku dohodnou školy, rodiny a vnitrostátní orgány; vyzývá členské státy a Komisi, aby usnadnily uznávání kvalifikací u studentů se zdravotním postižením zapsaných v evropských školách;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření s cílem bojovat proti segregaci a odmítání studentů se zdravotním postižením ve školách a vzdělávacích zařízeních a aby jim poskytovaly přiměřenou úpravu a nezbytnou podporu, a napomáhaly tak studentům k dosažení svého plného potenciálu; zdůrazňuje, že rovných příležitostí lze dosáhnout pouze za předpokladu, že právo na inkluzívní vzdělávání a odbornou přípravu bude přiznáno na všech úrovních a všech typech vzdělávání a odborné přípravy, včetně celoživotního učení, a že bude zajištěno uznávání kvalifikací osob se zdravotním postižením, zejména kvalifikací, jichž se podařilo dosáhnout díky podpůrnému vzdělávání, v jehož rámci si mohou osoby se zdravotním postižením osvojit konkrétně takové schopnosti a dovednosti, které jim pomohou překonat jejich postižení; poukazuje na technické a finanční nedostatky zvláštních vzdělávacích programů, zejména v členských státech postižených krizí, a vyzývá Komisi, aby posoudila, jak by se tato situace mohla zlepšit;

9.  bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo v regulaci výměnných programů pro studenty, především programu Erasmus+, přidáním další finanční podpory pro mobilitu studentů a zaměstnanců se zdravotním postižením, a trvá na tom, že je nezbytné pokračovat v přijímání zvláštních opatření v rámci všech aspektů programu; uznává, že v praxi se studenti se zdravotním postižením stále setkávají s řadou překážek (v postoji, komunikaci, architektuře, informování atd.); žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily svůj závazek ve prospěch účasti osob se zdravotním postižením ve výměnných programech EU a aby zlepšily viditelnost a transparentnost, pokud jde o možnosti mobility; dále žádá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů ohledně přístupu k výměnným programům pro studenty a učitele se zdravotním postižením;

10.  připomíná, že dílčí program Media v rámci programu Kreativní Evropa by měl věnovat zvláštní pozornost projektům zahrnujícím otázku zdravotního postižení a že by se v tomto ohledu měl zdůraznit vzdělávací potenciál filmů a festivalů;

11.  podporuje iniciativy, jejichž cílem je seznámit veřejnost s obtížemi, na něž narážejí osoby se zdravotním postižením, a naučit osoby se zdravotním postižením vnímat lépe potenciál, který se v nich skrývá, a možnosti, jak by se mohli uplatnit, pokud by se například zúčastnili zvláštních vzdělávacích programů ve školách; zdůrazňuje, že význam Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením spočívá především v tom, že přináší změnu v kulturních postojích uznáním toho, že lidi z normálního života nevyřazuje jejich zdravotní postižení, nýbrž překážky v sociální a ekonomické oblasti;

12.  vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření k prevenci násilí na dětech se zdravotním postižením zaměřená na rodiny, komunity, pracovníky a instituce; poukazuje na to, že školy sehrávají v podpoře sociálního začlenění zásadní roli, a zdůrazňuje, že je zapotřebí náležitého mechanismu, jenž umožní začlenění do běžných škol a zajistí, aby vychovatelé a učitelé byli řádně připraveni a vyškoleni na to, aby rozpoznali násilí na dětech se zdravotním postižením a reagovali na něj;

13.  žádá, aby vzdělávací systémy nevytvářely prostředí, které studenty zařazuje do různých kategorií podle schopností a prospěchu, neboť to negativně ovlivňuje studenty se zdravotním postižením, zejména studenty s poruchami učení;

14.  připomíná, že děti se zdravotním postižením a jejich rodiny je třeba podporovat prostřednictvím opatření včasné intervence, odpovídající sociální pomoci a příslušných komunitních služeb;

15.  vyzývá Komisi, aby do své nadcházející strategie, politik a programů v oblasti rovnosti mužů a žen začlenila hledisko žen a dívek se zdravotním postižením, a naléhavě žádá členské státy a Komisi, aby hledisko rovnosti žen a mužů začlenily do programů a služeb vzdělávání a odborné přípravy, a zajistily tak vzdělávání a rozvoj začleňující zdravotní postižení a posílily smysluplnou účast žen se zdravotním postižením na dialogu o zdravotním postižení; dále poukazuje na to, že osoby se zdravotním postižením, které patří k etnické, jazykové či náboženské menšině, jsou často obzvláště zranitelné, neboť čelí vícenásobné diskriminaci;

16.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením potřebují mít přístup k informacím a komunikaci v přístupných formátech a technologiích vhodných pro různé druhy postižení, včetně znakové řeči, Braillova písma, augmentativní a alternativní komunikace a jiných přístupných způsobů, metod a formátů komunikace podle jejich výběru, včetně snadno čitelných formátů a titulků; vyzývá proto Komisi, aby přijala nezbytná opatření k prosazení svých právních předpisů o přístupu k informacím a komunikaci; vyzývá Radu, aby bez dalších odkladů přijala rozhodnutí o uzavření Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení; vyzývá Radu a členské státy, aby přijaly konzistentní a účinná opatření v souladu s jejími ustanoveními;

17.  konstatuje, že strategie pro mládež pro období po roce 2018 by měly začleňovat potřeby mladých lidí se zdravotním postižením;

18.  trvá na tom, že digitální systémy pro osoby se zdravotním postižením jsou důležitými nástroji k usnadnění jejich účasti, pokud jde o veškeré aspekty společnosti, a doporučuje, aby se pokračovalo v hledání využití pomocných technologií ve vzdělávání; je si vědom toho, že neúměrně vysoký počet osob se zdravotním postižením v současnosti nevyužívá internet a v rámci rozvoje v digitální oblasti je opomíjen, a v důsledku toho přichází o informace a příležitosti, nenaučí se nové dovednosti a nemá přístup k důležitým službám; vyzývá proto zákonodárce na národní i evropské úrovni, aby začlenili ustanovení týkající se přístupnosti při provádění předpisů jednotného digitálního trhu, zahrnuli otázku přístupnosti digitálního obsahu do všech relevantních politik, zahájili vzdělávací programy pro „digitální šampiony“ v rámci komunit s cílem motivovat více osob se zdravotním postižením k používání internetu a aby přijali nezbytná opatření pro boj proti počítačové kriminalitě a kyberšikaně; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby ochrana práv duševního vlastnictví nepředstavovala neodůvodněnou nebo diskriminující překážku bránící přístupu osob se zdravotním postižením ke kulturním materiálům, a ke zvážení otázky stanovení povinné výjimky z autorského práva ve prospěch osob se zdravotním postižením v případě nekomerčního použití, které má přímou souvislost s postižením, a to v míře, kterou si dané postižení vyžádá; žádá, aby byl ve všech politikách EU uplatňován horizontální přístup k lidským právům osob se zdravotním postižením;

19.  vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala na začlenění osob se zdravotním postižením prostřednictvím finanční podpory pro řadu projektů a organizací na místní úrovni;

20.  žádá Komisi, aby ve spolupráci s organizacemi pro osoby se zdravotním postižením zahájila osvětovou kampaň o právech osob se zdravotním postižením, která se zaměří na výměnu osvědčených postupů, a dále naléhavě žádá, aby všechny materiály týkající se budování kapacit, odborné přípravy a zvyšování povědomí byly dostupné v přístupných formátech; připomíná všem orgánům a institucím EU, jak je důležité zajistit, aby jejich informační portály byly plně přístupné pro všechny osoby se zdravotním postižením;

21.  zdůrazňuje, že je nutno zahájit strukturovaný dialog mezi Komisí, osobami se zdravotním postižením a jejich zastupitelskými organizacemi, aby bylo dosaženo jejich aktivního zapojení do vývoje a uplatňování budoucích politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, ale i kultury, sportu a mládežnických aktivit s cílem dosáhnout cíle, že žádné záležitosti, které se týkají osob se zdravotním postižením, nebudou rozhodovány bez nich; vyzývá veřejné orgány na všech úrovních, aby podporovaly a zajistily účast osob se zdravotním postižením na utváření politik a programů, které se jich dotýkají;

22.  je pevně přesvědčen o tom, že by měl být co nejdříve proveden účinný horizontální a komplexní přezkum právních předpisů EU tak, aby byly plně harmonizovány s ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a měl by být zaveden demokratický a participativní proces s cílem zajistit přímé a plné zapojení zastupitelských organizací osob se zdravotním postižením;

23.  připomíná všem orgánům a institucím EU, jak důležité je zajistit, aby byly mladým lidem a pracovníkům se zdravotním postižením k dispozici soutěže, odborná příprava, doškolovací kurzy, stáže a pracovní zkušenosti prostřednictvím příslušných kanálů a s technologickou podporou, pokud je to nutné;

24.  zdůrazňuje význam systematických a úzkých konzultací mezi zastupitelskými organizacemi osob se zdravotním postižením, tvůrci politik, podniky a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami v souvislosti se všemi novými iniciativami, prováděním, sledováním a hodnocením politik a akcí souvisejících se vzděláváním, odbornou přípravou, kulturou, sportem a mládeží;

25.  žádá EU, aby ratifikovala opční protokol k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, připomíná příznivý návrh Komise z roku 2008, který Parlament schválil ve svém legislativním usnesení přijatém v roce 2009, a zdůrazňuje, že do dnešního dne jej podepsala a ratifikovala velká většina členských států EU;

26.  uznává, že vytváření odpovídajících politik vedoucích k zajištění inkluzívního vzdělávání pro všechny osoby se zdravotním postižením v EU vyžaduje srovnatelné a ucelené údaje z EU; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily své snahy o sběr spolehlivých statistických údajů o účasti osob se zdravotním postižením na různých úrovních a typech vzdělávání a odborné přípravy, o jejich účasti v programech mobility a o počtu osob se zdravotním postižením, které předčasně opouštějí školní docházku.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mary Honeyball, Dietmar Köster, Zdzisław Krasnodębski


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (24.5.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka: Heidi Hautala

NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením je první mezinárodní smlouvou v oblasti lidských práv, kterou EU ratifikovala;

B.  vzhledem k tomu, že orgán OSN poprvé v historii monitoroval, jakým způsobem EU plní své mezinárodní povinnosti v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že závěrečné připomínky Výboru pro práva osob se zdravotním postižením týkající se uplatňování dotyčné úmluvy v EU, zveřejněné v roce 2015, vyslaly výrazný vzkaz, pokud jde o závazek EU k rovnosti a dodržování lidských práv;

C.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právech osob se zdravotním postižením je společnou dohodou, a zatímco některé oblasti spadají do oblasti působnosti EU, členské státy jsou rovněž povinny provádět tuto úmluvu v plné míře na vnitrostátní úrovni;

D.  vzhledem k tomu, že široká škála doporučení Výboru pro práva osob se zdravotním postižením poskytuje soubor pokynů pro legislativní a politická opatření spadající do oblasti působnosti EU;

E.  vzhledem k tomu, že některé členské státy, které Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením ratifikovaly, musejí ještě v souladu s článkem 33 této úmluvy vytvořit či určit orgány pro její uplatňování a monitorování; vzhledem k tomu, že orgány, které již byly za tímto účelem vytvořeny, nemohou kvůli nedostatku financování a lidských zdrojů a absenci řádného právního základu pro jejich určování plnit efektivně své úkoly, zejména pokud jde o monitorování podle čl. 33 odst. 2;

1.  uznává, že pro ochranu práv zakotvených v této úmluvě je nanejvýš důležitý účinný mechanismus podávání individuálních stížností; v této souvislosti Radu vyzývá, aby bez dalších prodlev ratifikovala opční protokol;

2.  přikládá zásadní význam článku 33 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením („Provádění a monitorování na vnitrostátní úrovni“) a odstavcům 76 a 77 závěrečných připomínek Výboru OSN; vítá proto skutečnost, že Výbor OSN souhlasil s účastí Evropského parlamentu na nezávislém monitorování;

3.  vyzývá Komisi, aby bezodkladně provedla rozsáhlé hodnocení a přezkum právních předpisů a programů financování EU s cílem zajistit, aby byly plně v souladu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, a případně navrhnout změny právních předpisů, přičemž je třeba, aby do tohoto přezkumu byly konstruktivně zapojeny organizace zdravotně postižených a členové rámce OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a aby byly stanoveny jasné cíle a lhůty pro reformu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba přijmout komplexní strategii EU týkající se Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením včetně harmonogramu, referenčních hodnot a lhůt;

4.  vyzývá Komisi, aby na základě závěrečných připomínek navrhla pravidelnou aktualizaci znění prohlášení o pravomoci, s formálním zapojením organizací zdravotně postižených a Evropského parlamentu;

5.  vyzývá členské státy, aby přidělily dostatečné finanční a lidské zdroje na plnění úkolů v rámci dohledových rámců zřízených podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, a zaručily tak jejich nezávislost a zajistily, aby jejich složení a způsob práce zohledňovaly pařížské zásady týkající se provozu národních institucí pro lidská práva v souladu s čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a aby se opíraly o formální právní základ, který jasně stanoví jejich oblast působnosti;

6.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU a s členskými státy na účinné a důsledné koordinaci činnosti uskutečňované v souladu se závěrečnými připomínkami; vyzývá k tomu, aby toto nezbytné ujednání bylo součástí prováděcí strategie Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

7.  vyzývá EU a členské státy, aby při provádění příslušných závěrečných připomínek zajistily konzultaci s organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a jejich systematické a strukturální zapojení do tohoto procesu;

8.  naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby posílil vnitřní mechanismus pro koordinaci uplatňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením (síť Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním pojištěním) s cílem učinit z něj průřezový mechanismus pro všechny parlamentní výbory, který by umožnil sledovat a uplatňovat úmluvu, do něhož budou konstruktivním způsobem zapojeny organizace zdravotně postižených;

9.  je znepokojen obtížemi, s nimiž se osoby se zdravotním postižením setkávají, když se dovolávají spravedlnosti; připomíná, že právo na přístup ke spravedlnosti je základním právem a nezbytnou součástí právního státu; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k zajištění toho, aby tyto osoby měly přístup k veškerým procesním možnostem a aby tyto procesní možnosti byly pro tyto osoby přizpůsobeny; domnívá se, že Komise by měla zvážit, zda by nebylo vhodné zahrnout do programu EU v oblasti justice na období 2014 až 2020 konkrétní vzdělávací programy o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením; navrhuje, aby soudy EU uplatňovaly svá vnitřní pravidla a pokyny takovým způsobem, který osobám se zdravotním postižením usnadní přístup ke spravedlnosti, a aby při výkonu spravedlnosti byla rovněž zohledňována obecná doporučení Výboru pro práva osob se zdravotním postižením;

10.  znovu upozorňuje na význam toho, že pro osoby se zdravotním postižením existují výjimky z autorských práv a souvisejících práv a jejich omezení; bere na vědomí uzavření Marrákešské smlouvy, která má usnadnit přístup k dílům zveřejněným nevidomými osobami či osobami se zrakovým postižením, a opakuje, že je přesvědčen o tom, že EU je způsobilá k uzavření této smlouvy, aniž by její ratifikace byla podmíněna přepracováním právního rámce EU či termínem rozsudku Soudního dvora; v tomto ohledu rovněž zdůrazňuje, že je třeba, aby Parlament, Komise a členské státy spolupracovaly na zajištění rychlé ratifikace Marrákešské smlouvy;

11.  zdůrazňuje dále, že každá změna v oblasti autorských práv a souvisejících práv by měla osobám se zdravotním postižením umožnit přístup k dílům a službám chráněným těmito právy, a to v jakémkoli formátu; připomíná, že Komise má předložit legislativní návrhy na výjimky z autorských práv a souvisejících práv a na jejich omezení, a zajistit tak zpřístupnění děl a služeb chráněných těmito právy osobám s různými zdravotními postiženími;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada nesouhlasila se zahrnutím dokumentů týkajících se zdravotního postižení do oblasti působnosti nařízení o podpoře volného pohybu občanů a podniků zjednodušením přijímání některých veřejných listin v EU;

13.  vyjadřuje znepokojení nad nedávnými návrhy Rady, která chce výrazně omezit rozsah směrnice EU o dostupnosti internetových stránek veřejného sektoru; obává se, že výjimky navržené Radou nebudou stačit k zaručení toho, aby 80 milionů osob se zdravotním postižením a 150 milionů starších občanů žijících v EU mělo rovný přístup k jednotnému digitálnímu trhu a veřejným službám on-line, které mají občané EU k dispozici, čímž dojde k porušení práva na rovný přístup k informacím zakotveného v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením;

14.  znovu opakuje, že je třeba, aby členské státy a Komise uskutečnily konkrétní kroky k boji proti všem formám přímé i nepřímé diskriminace na základě zdravotního postižení;

15.  vyzývá k přijetí naléhavých opatření k odblokování evropské směrnice proti diskriminaci, v souvislosti s níž nedošlo od roku 2008 v Radě k žádnému pokroku;

16.  uznává, že Haagská úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob může být různými způsoby účinně nápomocna při provádění a podpoře mezinárodních závazků, které pro smluvní strany vyplývají z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že Komise nenavázala na usnesení Parlamentu ze dne 18. prosince 2008 obsahující doporučení Komisi ohledně přeshraničních dopadů právní ochrany dospělých osob.

17.  vítá skutečnost, že Komise dne 2. prosince 2015 zveřejnila Evropský akt týkající se přístupnosti; připomíná, že k přístupnosti je třeba zaujmout komplexní přístup a přijmout opatření, která by osobám s jakýmkoli druhem postižení zaručila toto právo v souladu s článkem 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením;

18.  vyzývá orgány a instituce EU, aby přezkoumaly své vnitřní předpisy a prováděcí pravidla týkající se zaměstnanců s cílem zajistit přijímání většího počtu zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením a aby učinily nezbytné úpravy pro zajištění toho, aby zaměstnanci se zdravotním postižením či závislí rodinní příslušníci se zdravotním postižením měli stejné příležitosti, pokud jde o požívání svých práv, jako ostatní zaměstnanci;

19.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala společný systém zdravotního a úrazového pojištění orgánů a institucí EU tak, aby v souladu s úmluvou plně pokrýval zdravotní potřeby související se zdravotním postižením;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Laura Ferrara, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sajjad Karim, Dietmar Köster, Gilles Lebreton, Jiří Maštálka, Emil Radev, Julia Reda, Evelyn Regner, József Szájer, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Angel Dzhambazki

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jens Nilsson


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (25.4.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, a to se zvláštním ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením

(2015/2258(INI))

Navrhovatelka: Rosa Estaràs Ferragut

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije podle odhadů 80 milionů osob se zdravotním postižením, z nichž přibližně 46 milionů tvoří ženy a dívky, což představuje zhruba 16 % celkové ženské populace v EU, a výskyt zdravotního postižení v Evropské unii je tak vyšší u žen než u mužů; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou často obětmi vícenásobné diskriminace, neboť čelí značným překážkám při uplatňování svých základních práv a svobod, jako je právo na přístup ke vzdělávání a k zaměstnání, což může vést k sociální izolaci a psychickým traumatům; vzhledem k tomu, že žen se zdravotní postižení neúměrně dotýká také proto, že pečují o rodinné příslušníky se zdravotním postižením;

B.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením uznává, že dívky a ženy se zdravotním postižením jsou doma i mimo domov vystaveny většímu riziku násilí, zranění a zneužití, zanedbávání a nevšímavosti, špatného zacházení a vykořisťování;

C.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením zdůrazňuje, že je třeba do veškerého úsilí začleňovat genderovou perspektivu a podporovat plné požívání lidských práv a základních svobod;

D.  vzhledem k tomu, že rovné zacházení a pozitivní opatření a politiky pro ženy se zdravotním postižením a matky dětí se zdravotním postižením jsou základním lidským právem a morální povinností;

E.  vzhledem k tomu, že téměř 80 % žen se zdravotním postižením je obětí psychického a fyzického násilí, a vzhledem k tomu, že jsou vystaveny většímu riziku sexuálního násilí než jiné ženy; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci;

F.  vzhledem k tomu, že u žen a dívek se zdravotním postižením je pravděpodobnější, že se stanou obětmi násilí páchaného na základě pohlaví, zejména domácího násilí a sexuálního vykořisťování, a že podle odhadů je u žen se zdravotním postižením 1,5 až 10krát pravděpodobnější, že budou zneužity, než u žen bez zdravotního postižení;

G.  vzhledem k tomu, že v důsledku demografických a společenských změn narůstá poptávka po pracovnících v domácnosti a pečovatelích, zejména pracovnících v domácnosti a pečovatelích pracujících v rodinách; vzhledem k tomu, že o osoby se zdravotním postižením a o závislé osoby pečují obvykle jejich příbuzné, což často vede k vyloučení těchto žen z pracovního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením, zejména migrantky, jsou více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením v důsledku vícenásobné diskriminace;

I.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti žen bez zdravotního postižení je 65 % ve srovnání se 44% zaměstnaností žen se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že ženy se zdravotním postižením jsou ve srovnání s muži se zdravotním postižením často diskriminovány, pokud jde o přístup k zaměstnání a vzdělávání; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením je stále nepřijatelně vysoká; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením čelí větším problémům při vstupu na trh práce; vzhledem k tomu, že je nutné překonat překážky, jež brání mobilitě žen se zdravotním postižením, i jejich větší závislost na rodinných příslušnících a pečovatelích, tak aby byly motivovány k aktivní účasti na vzdělávání, trhu práce a na společenském a hospodářském životě svých komunit;

J.  vzhledem k tomu, že placené zaměstnání má zásadní význam pro to, aby lidé se zdravotním postižením mohly vést nezávislý život a podporovat svou rodinu a domácnost; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením často pobírají příliš nízký plat; vzhledem k tomu, že u této zranitelné skupiny osob je pravděpodobnější, že budou čelit chudobě, a jsou také více ohroženy sociálním vyloučením;

K.  vzhledem k tomu, že ekonomická krize, úsporná opatření a škrty, které byly provedeny u sociálních služeb a zdravotní péče ve většině členských států EU, měly škodlivé důsledky pro zranitelné skupiny obyvatel EU, zejména pro osoby se zdravotním postižením a jejich rodiny, kterých se neúměrně dotkla úsporná opatření, a zejména pro ženy a dívky se zdravotním postižením;

L.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením čelí významným překážkám, které jim brání požívat jejich základních práv;

M.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením jsou často vyloučeny ze společnosti a žijí někdy v institucích nebo jiných zařízeních daleko od svých rodin;

N.  vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením mají právo žít v rodinách nebo v rodinném prostředí a právo očekávat, že odpovědné státní instituce budou konat v nejlepším zájmu dětí a jejich rodin;

O.  vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením je méně pravděpodobné, že budou chodit do školy, což znamená, že mají menší příležitosti tvorby lidského kapitálu a v dospělosti čelí omezenější nabídce zaměstnání a nižší produktivitě;

P.  vzhledem k tomu, že u osob se zdravotním postižením je pravděpodobnější, že budou nezaměstnané, a i v případě, že najdou zaměstnání, budou obvykle méně vydělávat; vzhledem k tomu, že se zdá, že se výsledky jak u zaměstnání, tak u příjmu zhoršují se zvyšujícím se postižením;

Q.  vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mohou mít v důsledku svého postižení vyšší výdaje – např. výdaje související se zdravotní péčí nebo asistenčními prostředky či s potřebou osobní podpory a pomoci – a proto často potřebují více prostředků, aby dosáhly stejných výsledků jako osoby bez postižení;

R.  vzhledem k tomu, že Výbor pro práva osob se zdravotním postižením ve svých závěrečných připomínkách k původní zprávě Evropské unie doporučuje, aby EU začlenila hledisko zdravotního postižení do svých politik a programů v oblasti rovnosti žen a mužů, a naopak hledisko rovnosti žen a mužů do strategií v oblasti zdravotního postižení, a aby přijala pozitivní opatření, zřídila kontrolní mechanismus a financovala sběr údajů a výzkum týkající se žen a dívek se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že dále doporučuje, aby Evropská unie poskytovala skutečnou ochranu před násilím, zneužíváním a vykořisťováním, aby politika rovnováhy pracovního a soukromého života řešila potřeby dětí a dospělých se zdravotním postižením, včetně pečovatelů o tyto osoby, a aby byla přijata opatření, která by snížila vysokou nezaměstnanost osob se zdravotním postižením, z nichž většinu tvoří ženy;

1.  podporuje závěry a doporučení Výboru pro práva osob se zdravotním postižením a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby orgány a instituce EU a členské státy začlenily hledisko žen a dívek se zdravotním postižením do svých politik, programů a strategií v oblasti rovnosti žen a mužů a hledisko rovnosti žen a mužů do svých strategií v oblasti zdravotního postižení; žádá dále, aby byly vytvořeny mechanismy pro pravidelný přezkum dosaženého pokroku;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že do Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020 není integrováno hledisko rovnosti žen a mužů nebo samostatná kapitola věnovaná politikám zdravotního postižení zaměřeným na rovnost žen a mužů, přestože ženy se zdravotním postižením se často nacházejí v nepříznivější situaci než muži se zdravotním postižením a jsou více vystaveny riziku chudoby a sociálního vyloučení;

3.  je znepokojen skutečností, že strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 neřeší zdravotní postižení, a naléhavě Komisi vyzývá, aby řešila tento nedostatek začleněním žen se zdravotním postižením a pečovatelek do svých politik a programů;

4.  vyzývá členské státy, aby začlenily genderový přístup do politik a opatření pro ženy a muže i dívky a chlapce se zdravotním postižením a do jejich uplatňování ve všech oblastech, zejména pokud jde o integraci na pracovišti, vzdělání a boj proti diskriminaci;

5.  přisuzuje zásadní význam článku 33 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením („Provádění a monitorování na vnitrostátní úrovni“) a závěrečným připomínkám č. 76 a 77 výboru OSN, a vítá proto s uspokojením souhlas výboru OSN s přítomností Evropského parlamentu v rámci nezávislého dohledu;

6.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvíjely vhodné politiky a ve všech oblastech politik uplatňovaly opatření na podporu nezávislého života a plného začlenění; vyzývá proto Komisi, aby shromažďovala a šířila aktualizované statistické údaje o zdravotním postižení rozdělené podle věku a pohlaví s cílem monitorovat situaci osob se zdravotním postižením v EU;

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny osoby se zdravotním postižením mohly využívat práva všech občanů EU na volný pohyb tím, že do stávajících a budoucích právních předpisů začlení záruku rovných příležitostí, základních práv, rovného přístupu ke službám a na trh práce a stejná práva a povinnosti v přístupu k sociálnímu zabezpečení, jaká mají občané členského státu, v němž jsou pojištěni, v souladu se zásadou rovného zacházení a zákazem diskriminace; pokud jde o rovný přístup k zaměstnání, vyzývá dále členské státy, aby zajistily naprostý soulad s ustanoveními přepracované směrnice o rovnosti žen a mužů v EU (2006/54/ES);

8.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat ženy a dívky se zdravotním postižením z řad migrantů s cílem rozvíjet dovednosti, které by jim umožnily získat vhodné zaměstnání;

9.  domnívá se, že osoby se zdravotním postižením, zejména ženy a dívky, musí mít možnost stejně svobodného sexuálního života jako lidé bez postižení, a zastává názor, že ženy se zdravotním postižením musí mít možnost žít stejně jako ženy bez postižení a naplnit své přání mít, nebo nemít děti;

10.  zdůrazňuje, že dívky a ženy se zdravotním postižením by měly mít možnost plně požívat svých sexuálních a reprodukčních práv, jakož i přístup k sexuálnímu vzdělání poskytovanému profesionály, kteří jsou odborníky v této oblasti; považuje proto za zásadní, aby ženy a dívky se zdravotním postižením měly plný přístup ke zdravotní péči odpovídající jejich specifickým potřebám, včetně gynekologické péče, zdravotních prohlídek, služeb plánování rodiny a podpory přizpůsobené jejich potřebám během těhotenství; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby jejich vnitrostátní veřejná zdravotní péče zahrnovala řádný přístup k těmto službám;

11.  opakuje svůj názor, že je zapotřebí poskytovat ženám a mužům se zdravotním postižením a jejich rodinám specializovanou podporu, včetně pomoci s péčí o děti, aby si mohli plně užívat svého mateřství a otcovství;

12.  zdůrazňuje, že při zajišťování samostatného a nezávislého života pro osoby se zdravotním postižením, zejména ženy, jsou vhodným prostředkem podpory těchto osob a jejich rodin asistenční služby (osobní nebo veřejné), jež by jim umožňovaly dostat se na pracoviště nebo do vzdělávacích a školících zařízení a poskytovaly jim podporu v případě těhotenství a mateřství;

13.  znovu opakuje naléhavou potřebu řešit problematiku násilí páchaného na ženách a dívkách se zdravotním postižením v soukromém a institucionálním prostředí a žádá členské státy, aby zajišťovaly podpůrné služby, jež budou dostupné ženám a dívkám se všemi formami zdravotního postižení; vybízí EU, aby přistoupila k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) jako další krok při potírání násilí vůči ženám a dívkám se zdravotním postižením;

14.  se znepokojením konstatuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením, zejména oběti vícenásobné diskriminace, jsou více ohroženy násilím páchaným na základě pohlaví, včetně sexuálního násilí a sexuálního vykořisťování, a to jak v domácím, tak v institucionálním prostředí; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby členské státy zavedly či posílily právní předpisy na ochranu práv žen a dívek se zdravotním postižením v případech takových případů násilí páchaného na základě pohlaví a aby podporovaly jejich zotavení;

15.  připomíná úlohu sdělovacích prostředků při zobrazování žen a dívek i zdravotního postižení a konstatuje, že nedostatečné zviditelnění nebo šíření stereotypů může přispívat k udržování předsudků, násilí a vyloučení; žádá všechny evropské orgány a instituce, aby zahájily a podporovaly kampaně zvyšující povědomí o Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením a aby bojovaly proti předsudkům, diskriminaci a nenávistným trestným činům vůči osobám se zdravotním postižením, včetně žen a dívek; domnívá se, že sdělovací prostředky by měly kromě zviditelňování žen a dívek se zdravotním postižením usilovat o to, aby byly vnímány v pozitivním světle;

16.  připomíná význam základního práva osob se zdravotním postižením zapojovat se do politických postupů a přijímání rozhodnutí v oblasti zdravotního postižení na všech úrovních, jak zdůrazňuje Úmluva o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že ženy a dívky se zdravotním postižením, včetně žen a dívek z marginalizovaných a zranitelných skupin, které čelí vícenásobné diskriminaci, musí mít možnost a oprávnění účastnit se postupů přijímání rozhodnutí, aby byla zajištěna formulace, podpora a ochrana jejich zájmů a práv, a tudíž i skutečná genderová perspektiva na místní úrovni; vyzývá členské státy, aby poskytovaly vhodně upravené služby a zařízení, jež by umožnily aktivní zapojení a účast těchto žen a dívek, a aby investovaly do pomocných a adaptivních technologií a do elektronického začlenění;

17.  je znepokojen nad skutečností, že v některých členských státech se evropské strukturální a investiční fondy používají na podporu institucionalizace, spíše než na rozvoj inkluzivnějších komunit, v nichž mohou osoby se zdravotním postižením žít se zajištěním odpovídající podpory; vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že se osoby se zdravotním postižením, zejména ženy, děti a starší osoby, mohou stát terčem násilí či špatného zacházení, zvláště v institucionálním prostředí;

18.  s obavami bere na vědomí různé formy vyloučení v důsledku institucionalizace osob se zdravotním postižením, jakož i to, jak tato diskriminační forma péče může dále posilovat předsudky a špatné zacházení v institucionálním prostředí i ze strany společnosti jako celku;

19.  požaduje, aby byly evropské strukturální a investiční fondy využívány vyváženě na podporu rozvoje inkluzivnějších komunit i institucionalizace, pokud je potřebná, tak aby v obou případech mohly ženy a dívky, děti a zvláště mladí lidé se zdravotním postižením využívat odpovídající podporu a pomoc v celé Evropské unii; opakuje, že členské státy musí podporovat komunity podporující začlenění a posilující postavení svých členů a poskytovat odpovídající podporu rovněž v případě překonávání genderových překážek a diskriminace, kterým čelí ženy a dívky se zdravotním postižením;

20.  vyjadřuje své znepokojení nad vysokou mírou nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením, zejména zdravotně postižených žen, ve srovnání s jinými skupinami obyvatelstva v Evropské unii; žádá členské státy, aby podporovaly a zajistily legislativní a politický rámec pro účast žen se zdravotním postižením, včetně žen se skrytým zdravotním postižením, chronickým onemocněním nebo poruchami učení, na trhu práce;

21.  zdůrazňuje význam sociálních podniků a družstev při sociálním a hospodářském začleňování a posilování postavení osob se zdravotním postižením, zejména žen se zdravotním postižením; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci programů a politik týkajících se osob se zdravotním postižením kladly značný důraz na sociální hospodářství a na hledisko rovnosti žen a mužů;

22.  je znepokojen skutečností, že výchova dětí se zdravotním postižením je úkolem, jenž připadá především ženám;

23.  zdůrazňuje neocenitelnou a finančně nedoceněnou úlohu žen, které pečují o rodinné příslušníky se zdravotním postižením;

24.  zdůrazňuje, že ve všech případech, kdy to jejich zdravotní postižení dovoluje, je důležité integrovat dívky se zdravotním postižením do běžného vzdělávání; opětovně zdůrazňuje důležitou úlohu formálního, informálního a neformálního vzdělávání a celoživotního učení při podpoře společenského začlenění žen a dívek se zdravotním postižením; upozorňuje na potenciál umění a kultury při posilování postavení žen a dívek se zdravotním postižením a při odstraňování předsudků a diskriminace plynoucích ze zdravotního postižení; konstatuje, že je třeba podporovat inkluzivní vzdělávací programy, které odstraňují překážky, jimž čelí osoby s poruchami učení, a bojují proti specifickým stereotypům, diskriminaci a nenávistným trestným činům zaměřeným na tyto osoby;

25.  zdůrazňuje význam IKT pro mobilitu, komunikaci a přístup k veřejným službám; vyzývá proto členské státy, aby aktivně podporovaly využívání IKT osobami se zdravotním postižením, včetně jejich přístupu k veřejným službám poskytovaným on-line;

26.  naléhavě vyzývá orgány a instituce EU, aby revidovaly služební řád, vnitřní předpisy a prováděcí pravidla za účelem zavedení komplexních náborových politik, včetně pozitivních opatření, s cílem aktivně zvýšit počet zaměstnanců a stážistů se zdravotním postižením, jakož i zajistit, aby všem zaměstnancům orgánů a institucí EU, kteří jsou sami osobami se zdravotním postižením nebo mají závislého rodinného příslušníka se zdravotním postižením, byly poskytnuty odpovídající úpravy, které potřebují, aby mohli požívat svých práv stejně jako ostatní; vyzývá dále Komisi, aby revidovala společný systém zdravotního pojištění orgánů EU s cílem dosáhnout komplexního pokrytí zdravotních potřeb souvisejících se zdravotním postižením takovým způsobem, který je slučitelný s úmluvou;

27.  vyzývá Komisi, aby v evropských školách zajistila inkluzivní vzdělávání a v souladu s požadavky Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením týkajícími se multidisciplinárního posouzení individuálních potřeb zaručila, aby dívky se zdravotním postižením nebyly vylučovány a byly jim poskytnuty přiměřené odpovídající úpravy;

28.  naléhavě žádá Evropský parlament, aby posílil vnitřní mechanismus pro koordinaci uplatňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním pojištěním (síť Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním pojištěním), aby se stala průřezovým mechanismem pro sledování a uplatňování úmluvy ve všech parlamentních výborech, jenž bude mít přiděleny vlastní zaměstnance výlučně pro své potřeby;

29.  vyzývá k bezodkladné ratifikaci Marrákešské smlouvy o přístupu zrakově postižených osob a osob s postižením znemožňujícím práci s tištěnými dokumenty k publikovaným dílům (Marrákešská smlouva o zrakově postižených osobách), aniž by byla tato ratifikace podmíněna revizí právního rámce EU nebo načasováním rozhodnutí Soudního dvora; vyzývá Komisi, aby předložila nezbytné legislativní návrhy s cílem provádět Marrákešskou smlouvu o zrakově postižených osobách;

30.  vyzývá k tomu, aby byla bezodkladně odblokována směrnice EU proti diskriminaci, která v Radě nijak nepokročila od roku 2008, a aby tato směrnice konkrétně potírala průřezovou diskriminaci založenou na pohlaví a zdravotním postižení;

31.  vyzývá členské státy, aby okamžitě posílily své úsilí o zajištění státní správy a služeb, jež budou osobám se zdravotním postižením dostupné za rovných podmínek s ostatními; zdůrazňuje, že nezávislého bydlení, sociálního začlenění a zapojení žen a dívek se zdravotním postižením může být dosaženo pouze tehdy, budou-li odstraněny zbývající překážky; domnívá se, že obecné informace o službách občanům (jako jsou informace o vzdělání, zaměstnání, sociální a zdravotní péči atd.) musí být poskytovány různými formami a v různých formátech, jednoduše a bezpečným způsobem tak, aby byly dostupné osobám se zdravotním postižením;

32.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Rada urychlila projednávání návrhu směrnice o dostupnosti internetových stránek subjektů veřejného sektoru, jejímž cílem je zvýšit dostupnost dokumentů, videonahrávek a internetových stránek a poskytnout alternativní komunikační prostředky, jež by byly dostupné osobám se zdravotním postižením;

33.  vítá, že Komise dne 2. prosince 2015 zveřejnila návrh Evropského aktu přístupnosti; připomíná, že otázku přístupnosti je třeba chápat komplexně a že právo na přístupnost uvedené v článku 9 Úmluvy OSN o ochraně práv osob se zdravotním postižením musí být zaručeno osobám se všemi formami zdravotního postižení.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Catherine Bearder, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Maria Noichl, Marijana Petir, Pina Picierno, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Jadwiga Wiśniewska, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa Estaràs Ferragut, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Evelyn Regner, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marco Zanni


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Michaela Šojdrová, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Tania González Peñas, Richard Howitt, Dieter-Lebrecht Koch, Edouard Martin, Tamás Meszerics, Evelyn Regner, Joachim Schuster, Helga Stevens, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Rosa D’Amato, Jens Geier, Sylvie Goddyn, Jasenko Selimovic


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41

+

ALDE

ECR

EFDD

GUE/NGL

ENF

PPE

 

S&D

 

 

Verts/ALE

 

Jasenko Selimovic

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Helga Stevens, Ulrike Trebesius,

Laura Agea, Rosa D'Amato,

Xabier Benito Ziluaga, Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes,

Mara Bizzotto

David Casa, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Ádám Kósa, Thomas Mann, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Michaela Šojdrová,

Guillaume Balas, Brando Benifei, Ole Christensen, Jens Geier, Richard Howitt, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Georgi Pirinski, Evelyn Regner, Maria João Rodrigues, Joachim Schuster, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato,

Jean Lambert, Tamás Meszerics, Terry Reintke,

3

-

ENF

NI

Sylvie Goddyn,Dominique Martin,

Lampros Fountoulis

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění