Postup : 2015/2321(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0204/2016

Předložené texty :

A8-0204/2016

Rozpravy :

PV 04/07/2016 - 14
CRE 04/07/2016 - 14

Hlasování :

PV 05/07/2016 - 4.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0297

ZPRÁVA     
PDF 676kWORD 278k
10.6.2016
PE 575.366v02-00 A8-0204/2016

o uprchlících: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu

(2015/2321(INI))

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

Zpravodaj: Brando Benifei

Navrhovatelka stanoviska (*):

Silvia Costa, Výbor pro kulturu a vzdělávání

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uprchlících: sociální začlenění a uplatnění na pracovním trhu

(2015/2321(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Ženevskou úmluvu z roku 1951 a na její dodatkový protokol,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o migraci a uprchlících v Evropě(2),

–  s ohledem na desetibodový akční plán pro migraci, který předložila Komise na společném zasedání Rady pro zahraniční věci a Rady pro vnitřní věci konaném dne 20. dubna 2015 v Lucemburku,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí, kterým se vytváří společný seznam EU bezpečných zemí původu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a mění směrnice 2013/32/EU (COM(2015)0452),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Akční plán EU v oblasti navracení“ (COM(2015)0453),

–  s ohledem na doporučení Komise, kterým se zavádí společná „příručka k navracení osob“, jež by měla být používána příslušnými orgány členských států při provádění činností souvisejících s navracením osob (C(2015)6250),

–  s ohledem na sdělení Komise o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s nynější azylovou krizí (COM(2015)0454),

–  s ohledem na sdělení Komise o řešení uprchlické krize v Evropě a úloze vnější činnosti EU (JOIN(2015)0040),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise o zřízení Nouzového svěřenského fondu EU pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe (C(2015)7293),

–  s ohledem na sdělení Komise o řešení uprchlické krize v Evropě: okamžitá operativní, rozpočtová a právní opatření v rámci Evropského programu pro migraci (COM(2015)0490),

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2015 nazvané „Akční plán EU proti pašování migrantů (2015–2020)“ (COM(2015)0285),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropské agendě pro integraci státních příslušníků třetích zemí,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Řešení migrační krize: Aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci“ (COM(2015)0510),

–  s ohledem na závěry Evropské rady, které byly přijaty na zasedání konaném v červnu 2014, na mimořádném zasedání konaném dne 23. dubna 2015, na zasedání konaném ve dnech 25. a 26. června 2015, na neformální schůzce hlav států a předsedů vlád členských států EU věnované migraci, která se konala dne 23. září 2015, na zasedání dne 15. října 2015 a na zasedáních konaných ve dnech 17. a 18. prosince 2015 a ve dnech 18. a 19. února 2016,

–  s ohledem na závěry, které přijala Rada na svém zasedání dne 20. července 2015 o bezpečných zemích původu, dne 20. července 2015 o migraci, dne 8. října 2015 o budoucnosti návratové politiky, dne 12. října 2015 o migraci, dne 9. listopadu 2015 o opatřeních pro řešení uprchlické a migrační krize a dne 4. prosince 2015 o problematice osob bez státní příslušnosti,

–  s ohledem na závěry zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 20. července 2015 o přesídlení 20 000 osob, které nezbytně potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím mnohostranných a vnitrostátních programů,

–  s ohledem na společný akční plán EU a Turecka ze dne 15. října 2015,

–  s ohledem na prohlášení konference na vysoké úrovni o trase přes východní Středomoří a západní Balkán ze dne 8. října 2015 a na prohlášení vedoucích představitelů vydané na zasedání věnovaném uprchlickým tokům na balkánské trase, které se konalo dne 25. října 2015,

–  s ohledem na akční plán a politické prohlášení, které byly přijaty na summitu EU a Afriky věnovaném migraci, jenž se konal ve Vallettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015,

–  s ohledem na směrnici Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny,

–  s ohledem na společnou zprávu Komise a Rady o zaměstnanosti, která doplňuje sdělení o roční analýze růstu za rok 2016,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1994 (2014),

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), a zejména na jeho výroční zprávu o situaci v oblasti azylu v Evropské unii za rok 2014,

–  s ohledem na čl. 33 odst. 1 a čl. 33 odst. 2 Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984,

–  s ohledem na činnost, výroční zprávy a studie Agentury pro základní práva (FRA), a zejména na její studie o závažných formách vykořisťování pracovní síly,

–  s ohledem na studii tematické sekce A o integraci migrantů a jejím dopadu na pracovní trh, na studie tematické sekce C o uplatňování článku 80 SFEU, o nových přístupech, alternativních cestách a způsobech přístupu osob žádajících o mezinárodní ochranu k azylovému řízení, o prozkoumání nových legislativních možností v oblasti migrace pracovních sil do EU, o zlepšení společného evropského azylového systému a alternativách k Dublinu a o spolupráci EU s třetími zeměmi v oblasti migrace, na dokumenty tematické sekce A a D o finančních prostředcích EU na migrační politiku a integraci uprchlíků: analýza efektivity a osvědčené postupy do budoucna a na studii tematické sekce EXPO o migrantech ve Středomoří: ochrana lidských práv,

–  s ohledem na studie Evropské migrační sítě (EMS), a zejména na její studii o politikách, postupech a údajích týkajících se nezletilých osob bez doprovodu,

–  s ohledem na činnost a zprávy vysokého komisaře OSN pro uprchlíky,

–  s ohledem na činnost a zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů,

–  s ohledem na činnost a zprávy Mezinárodní organizace pro migraci,

–  s ohledem na činnost a zprávy Evropské rady pro uprchlíky a exulanty,

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů k Evropskému programu pro migraci přijaté na jeho 115. plenárním zasedání ve dnech 3. a 4. prosince 2015,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Evropskému programu pro migraci a k akčnímu plánu EU proti převaděčství migrantů ze dne 10. prosince 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci,(3)

–  s ohledem na zkušenosti získané v rámci programu EQUAL a vyvozená ponaučení,

–  s ohledem na společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v EU přijaté v listopadu 2014 Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, zejména na zásady 3, 5 a 7,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o integraci migrantů, jejích dopadech na trh práce a vnějším rozměru koordinace systémů sociálního zabezpečení(4),

–  s ohledem na příslušné publikace Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zejména na publikace „Ukazatele integrace přistěhovalců za rok 2015: usazování přistěhovalců“, „Aby integrace fungovala: uprchlíci a další osoby potřebující ochranu“ a „Nový profil migrantů v důsledku nedávné hospodářské krize“,

–  s ohledem na příslušné publikace nadace Eurofound, zejména na publikace „Výzvy spojené s koordinací politik pro příslušníky třetích zemí“ a „Přístupy k začlenění uprchlíků na pracovní trh EU“,

–  s ohledem na dokument shrnující diskusi pracovníků Mezinárodního měnového fondu „Uprchlická vlna v Evropě: ekonomické výzvy“,

–  s ohledem na výroční zprávu o databázi informací z oblasti azylu za období 2014–2015 nazvanou „Společný azylový systém v bodu zlomu: uprchlíci v zajetí evropské krize solidarity“,

–  s ohledem na publikaci Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky „Úvahy týkající se mezinárodní ochrany v případě osob prchajících ze Syrské arabské republiky“, druhá aktualizovaná verze ze dne 22. října 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(5):

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2015 o úloze sociálního podnikání a sociálních inovací v boji proti nezaměstnanosti(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(7),

–  s ohledem na studii vypracovanou tematickou sekcí C Parlamentu v únoru 2016, která nese název „Uprchlice a žadatelky o azyl: otázka integrace“,

–  s ohledem na závěry evropské trojstranné sociální vrcholné schůzky ze dne 16. března 2016, zejména na prohlášení evropských hospodářských a sociálních partnerů o uprchlické krizi,

–  s ohledem na mezinárodní závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a z Úmluvy OSN o právech dítěte a s přihlédnutím k základnímu právu všech dětí na přístup k bezplatnému základnímu vzdělání bez ohledu na jejich pohlaví, rasu nebo etnický či sociální původ,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích(8),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0204/2016),

A.  vzhledem k tomu, že uprchlická krize je především humanitární krizí, k níž došlo mimo jiné destabilizací zemí v sousedství EU a která má také dlouhodobé dopady na trhy práce a občanskou společnost, a proto vyžaduje dlouhodobá a dobře promyšlená řešení, jež zaručí sociální soudržnost na místní úrovni a úspěšnou integraci nově příchozích do našich společností;

B.  vzhledem k tomu, že Ženevská úmluva byla přijata za účelem ochrany evropských uprchlíků po druhé světové válce a že vymezuje, kdo je uprchlík, a stanovuje řadu práv uprchlíků a povinností států;

C.  vzhledem k tomu, že existují tři typy právního postavení požívající nebo potenciálně požívající mezinárodní ochrany, a sice osoby s postavením uprchlíka, žadatelé o azyl a osoby požívající doplňkové ochrany; vzhledem k tomu, že politika v oblasti sociálního začleňování a uplatnění na trhu práce by měla být uzpůsobena jejich zvláštním potřebám;

D.  vzhledem k tomu, že aby mohla být přijata účinná a okamžitá opatření, je nezbytné analyzovat příčiny uprchlické krize; vzhledem k tomu, že hlavními příčinami uprchlické krize jsou konflikty a že jejich vyřešení by mohlo výrazně snížit počet uprchlíků a umožnit ostatním návrat do jejich vlastní země;

E.  vzhledem k tomu, že počet žadatelů o azyl a uprchlíků evidovaných v Evropě v roce 2014 a 2015 nemá v historii obdoby, což je důsledkem závažné humanitární situace v některých zemích sousedících s EU; vzhledem k tomu, že lepší přístup k informacím prostřednictvím nových technologií by umožnil zabránit tomu, aby převaděči a obchodníci s lidmi prosperovali;

F.  vzhledem k tomu, že akční plán a politické prohlášení, které byly přijaty na summitu EU a Afriky věnovaném migraci, jenž se konal ve Vallettě ve dnech 11. a 12. listopadu 2015, nepřinesly žádné praktické přesvědčivé řešení;

G.  vzhledem k tomu, že integrace uprchlíků do společnosti i na trh práce lze dosáhnout pouze za předpokladu, že členské státy a jejich společnosti budou navzájem solidární a budou mít společné odhodlání;

H.  vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2020 poklesne počet obyvatel EU v produktivním věku o 7,5 milionu; vzhledem k tomu, že prognózy vývoje potřeb trhu práce v EU upozorňují na již nyní patrný i budoucí nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích;

I.  vzhledem k tomu, že hlavním krokem k začlenění do společnosti je profesní integrace;

J.  vzhledem k tomu, že začleňování do společnosti a integrace uprchlíků do hostitelských komunit, a zejména jejich uplatnění na trhu práce, je dynamickým dvousměrným procesem, ale i dvourozměrným procesem (zahrnujícím práva a povinnosti), který představuje výzvu i příležitost, zatímco začleňování do společnosti vyžaduje společnou, ale rozdílnou odpovědnost a úsilí samotných uprchlíků a také členských států, jejich místních a případně regionálních správních orgánů a hostitelských společenství a zároveň zapojení a podporu ze strany sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a dobrovolnických organizací;

K.  vzhledem k tomu, že úspěšná integrace nevyžaduje pouze uplatnění na trhu práce, ale také přístup k jazykovým kurzům po příchodu, k bydlení, vzdělávání a odborné přípravě, sociální ochraně a zdravotní péči, včetně pomoci v oblasti duševního zdraví;

L.  vzhledem k tomu, že určujícím faktorem úspěšného začlenění uprchlíků do společnosti jsou podmínky na trhu práce v hostitelských zemích; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti v EU, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost, je stále alarmující a že sladění nabídky a poptávky na trhu práce zůstává nadále trvalým problémem;

M.  vzhledem k tomu, že každý uprchlík je jedincem, který s sebou nese stín minulosti, osobní zkušenost, dovednosti, kvalifikaci, pracovní a životní zkušenosti a potřeby, přičemž to vše je třeba brát na vědomí; vzhledem k tomu, že uprchlíci mohou vykonávat a vytvářet hospodářskou činnost, která může být pro hostitelské komunity přínosem;

N.  navíc vzhledem k tomu, že 24,4 % všech obyvatel v EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením a téměř 10 % zažívá silnou hmotnou deprivaci;

O.  vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí čelí řadě potíží při uznávání své odbornosti a kvalifikace; vzhledem k tomu, že uznávání kvalifikace získané ve třetích zemích je provázeno prověřováním dovedností;

P.  vzhledem k tomu, že pro vstup dospělých uprchlíků na trh práce je nezbytným předpokladem uznání odborného vzdělání a kvalifikace a přijetí zvláštních opatření k tomu, aby mohli získat vysokoškolské vzdělání a konkrétní dovednosti;

Q.  vzhledem k tomu, že je důležité umožnit uprchlíkům skutečný přístup na trh práce, aby znovu nabyli lidské důstojnosti a pocitu vlastní hodnoty, a že to má finanční výhody a rovněž představuje odpovědný přístup k veřejným financím, neboť se tak sníží náklady pro členské státy a uprchlíci se budou moci stát aktivními daňovými poplatníky;

R.  vzhledem k tomu, že ženy a nezletilé osoby, a to jak z řad uprchlíků, tak i žadatelů o azyl, mají zvláštní potřeby, pokud jde o ochranu; vzhledem k tomu, že veškerá politika v oblasti začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatňování na trhu práce musí zahrnovat hledisko ochrany dětí a žen;

S.  vzhledem k tomu, že podle údajů agentury Europol z roku 2015 se po příjezdu do Evropy ztratilo nejméně 10 000 dětí bez doprovodu;

T.  vzhledem k tomu, že nucené vysídlování, konflikty, porušování lidských práv a války mohou mít vážný dopad na fyzické a duševní zdraví dotyčných osob; vzhledem k tomu, že ženy z řad uprchlíků a žadatelky o azyl se navíc potýkají s velmi vysokou mírou genderově podmíněného násilí;

U.  vzhledem k tomu, že velká část žadatelů o azyl, kteří přišli do Evropy, čelí nelidským a nejistým podmínkám a žije v táborech, kde chybí přístup ke zdrojům a službám dostatečné kvality, které by naplňovaly jejich základní potřeby;

V.  vzhledem k tomu, že článek 33 odst. 1 Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků z roku 1951 stanovuje, že „Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení“;

W.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 1 a čl. 3. odst. 2 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984 stanovuje, že „Žádný stát, který je smluvní stranou této Úmluvy, nevypoví, nevrátí či nevydá osobu jinému státu, jsou-li vážné důvody se domnívat, že by jí v něm hrozilo nebezpečí mučení. [...] vezmou příslušné orgány v úvahu veškeré související okolnosti, včetně, v odůvodněných případech, existence trvalého hrubého, zřejmého nebo masového porušování lidských práv v daném státě“;

X.  vzhledem k tomu, že diskriminace je spolu s jazykovými a institucionálními faktory a faktorem vzdělávání jedna z nejpodstatnějších překážek, které migrantům obecně brání v plnohodnotné účasti na trhu práce a v zapojení se do společnosti(9);

Y.  vzhledem k tomu, že jednu polovinu žadatelů o azyl a uprchlíků, kteří v roce 2015 přišli do EU, představují osoby ve věku 18 až 34 let a jednu čtvrtinu děti; vzhledem k tomu, že tyto děti přišly z oblastí zasažených konfliktem, kde došlo k přerušení jejich školní docházky nebo k jejímu omezení často na velmi dlouhou dobu, nebo z uprchlických táborů, kde mohla získat určitou formu vzdělávání nebo navštěvovat místní školy jen menšina těchto dětí;

Z.  vzhledem k tomu, že směrnice 2003/86/ES stanovuje, že pokud jde o slučování rodin uprchlíků, nesmějí země EU ukládat podmínky minimální doby pobytu na daném území, dokud se k uprchlíkům nemohou připojit jejich rodinní příslušníci;

1.  zdůrazňuje, že je nutné, aby EU při své bezprostřední reakci na stávající situaci vycházela ze zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, jak stanovuje článek 80 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a z uceleného přístupu zohledňujícího nezbytnost zlepšit způsoby bezpečné a legální migrace, který by zajistil dodržování všech stávajících právních předpisů a základních evropských práv a hodnot; poukazuje na to, že pro zvládnutí přílivu uprchlíků a žadatelů o azyl je nezbytné zavést co možná nejdříve trvalý mechanismus jejich přemísťování v rámci všech členských států;

2.  bere na vědomí, že pojem uprchlík je ve veřejné a politické debatě používán ve významové rovině velmi nejednotně a nejasně; zdůrazňuje, že je důležité uprchlíky jasně definovat v souladu s právním vymezením stanoveným v Ženevské úmluvě ze dne 28. července 1951 ve znění Protokolu z New Yorku ze dne 31. ledna 1967 a právními předpisy EU, zejména se směrnicí o podmínkách přiznávání azylu(10), jak je vymezeno v čl. 2 písm. c), d), e), f) a g), a se směrnicí o podmínkách přijímání žadatelů o azyl, jak je vymezeno v čl. 2 písm. a), b) a c); zdůrazňuje, že pro účely uplatňování nejrůznějších evropských koncepcí je důležité jasně rozlišovat mezi uprchlíkem a ekonomickým migrantem;

3.  upozorňuje na to, že osobou, která má nárok na doplňkovou ochranu, je státní příslušník třetí země nebo osoba bez státní příslušnosti, která nesplňuje podmínky pro přiznání statusu uprchlíka, ale taktéž jí reálně hrozí utrpení, mučení či nelidské nebo ponižující zacházení či trestání, nebo civilista, jehož život je v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu vážné individuálně ohrožen (viz směrnici o podmínkách přiznávání azylu);

4.  zdůrazňuje, že existují výrazné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o lhůty a podmínky vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu; upozorňuje, že zdlouhavé a příliš byrokratické postupy mohou bránit uprchlíkům a žadatelům o azyl v přístupu ke vzdělávání a odborné výchově, k poradenství ohledně zaměstnání a na trh práce, aktivaci programů EU a členských států a účinnému koordinovanému využívání finančních prostředků v této oblasti a také vést k větší zranitelnosti uprchlíků a žadatelů o azyl, pokud jde o nehlášenou práci a nejisté pracovní podmínky; poukazuje na to, že je naléhavě nutné zavést společný azylový systém, který by zdokonalil postupy při uznávání statusu uprchlíků, ale současně by uprchlíkům a evropským občanům zajistil nejvyšší míru bezpečnosti; doporučuje přijmout nezbytná opatření na podporu těch členských států, které jsou kvůli své zeměpisné poloze intenzivněji zapojeny do prvotního přijímání uprchlíků; uznává, že délka platnosti vydaného povolení k pobytu (zejména u osob s doplňkovou ochranou) je v případě, že je relativně krátká, překážkou integrace na trhu práce;

5.  žádá rovněž, aby byla přijata účinná opatření mimo území EU s cílem zajistit, aby se osoby, které na to mají nárok, mohly bezpečně dostat do hostitelských zemí, a rovněž s ohledem na vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a zvládání blíže neurčených migračních toků;

6.  poukazuje na to, že k usnadnění začlenění uprchlíků do společnosti a na pracovní trh je nezbytné přijmout postupy, které by předepisovaly vhodnou adaptaci uprchlíků a předpokládaly spolupráci s nimi, a zabývat se celou řadou závažných mnohostranných problémů, jako jsou např.: všechny formy diskriminace, jazyková bariéra, která je první překážkou integrace, ověření dovedností, rozmanité sociálně-ekonomické, vzdělanostní a kulturní prostředí, bydlení, potřeby z hlediska zdraví, včetně psychosomatické a posttraumatické pomoci, slučování rodin a značné množství ohrožených skupin obyvatel mezi uprchlíky, zejména znepokojivý počet dětí, včetně dětí bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, starších osob a žen(11), z nichž všichni vyžadují opatření, která by byla uzpůsobena jejich specifickým potřebám;

7.  odmítá myšlenku vytvořit zvláštní trhy práce pro uprchlíky;

8.  vyzývá k tomu, aby příslušná minimální mzda v členských státech byla platná i pro uprchlíky;

9.  upozorňuje na krajně znepokojující situaci žen v uprchlických táborech v Evropě, zejména na životní a hygienické podmínky, v nichž se nacházejí a které si žádají mimořádná sanitární opatření; zdůrazňuje, že ženy mají jiné potřeby v oblasti zdravotní péče než muži, protože jsou více ohroženy vícenásobným rizikem, včetně násilí na základě pohlaví, komplikací z hlediska reprodukčního zdraví a kulturních překážek, které jim brání v přístupu ke zdravotní péči; domnívá se proto, že koncepce v této oblasti nemohou být genderově neutrální;

10.  zdůrazňuje, že je důležité rozlišovat mezi naléhavými opatřeními a opatřeními, která mají být přijata ve střednědobém až dlouhodobém výhledu, aby bylo možné účinně reagovat na rozličné potřeby uprchlíků;

11.  znovu poukazuje na to, že je důležité mít při zpracovávání žádostí o přiznání statusu uprchlíka už od samého počátku na zřeteli genderový rozměr a že je nutné brát na vědomí potřeby žen, které žádají o mezinárodní ochranu, a specifické problémy spojené se začleňováním do společnosti a s uplatněním na trhu práce, jimž ženy čelí; vyzývá k tomu, aby všechny strategie a postupy týkající se začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce, udělování azylu a migrace poskytovaly mužům a ženám rovné možnosti s přihlédnutím k tomu, že odpovědnost za péči o děti a starší osoby a za nemocné nebo jinak závislé rodinné příslušníky přebírají častěji ženy než muži; připomíná, že poskytování kvalitní a přístupné péče o děti a péče o další závislé osoby a také flexibilní pracovní podmínky jsou důležitým příkladem toho, jak zlepšit přístup všech rodičů na pracovní trh a zajistit jejich ekonomickou a sociální emancipaci;

12.  poukazuje na přínos vzdělávání pro začleňování do společnosti a uplatnění na trhu práce; zdůrazňuje, že je důležité zaručit všem uprchlíkům(12), zejména dívkám a ženám, přístup k formálnímu, informálnímu a neformálnímu vzdělávání a celoživotní odborné přípravě v kombinaci s pracovními zkušenostmi; vyzývá dále k zavedení solidních transparentních postupů pro uznávání kvalifikace získané v zahraničí mimo Evropskou unii;

13.  vyzývá členské státy, aby zavedly takový systém jazykového vzdělávání, který by úzce propojoval obecné a odborně zaměřené jazykové vzdělávání;

14.  poukazuje na význam speciálně uzpůsobeného přístupu k integraci, který by se zakládal na rovných příležitostech a dostatečně se věnoval potřebám a specifickým problémům různých cílových skupin; poukazuje v této souvislosti na značnou poptávku po programech gramotnosti;

Výzvy a příležitosti

15.  domnívá se, že usnadnění účinného přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl k bydlení, zdravotnictví, vzdělávání, sociální ochraně a na trh práce a současné zajištění dodržování jejich základních práv a toho, aby byly trhy práce inkluzivní na místní i celostátní úrovni, může hrát důležitou úlohu při snahách o to, aby uprchlíci a žadatelé o azyl znovu nabyli lidskou důstojnost a pocit vlastní hodnoty, a zdůrazňuje, že tyto kroky jsou také rentabilní, jelikož jim zajišťují soběstačnost, získání ekonomické nezávislosti a možnost přispět ke společnosti, což je velmi důležité z hlediska jejich úspěšného začlenění do společnosti, a že představují odpovědný přístup k veřejným financím, protože snižují náklady, které nesou členské státy a místní orgány, neboť zahrnují začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti, ale zároveň umožňují, aby se z nich stali aktivní plátci daní, což lze považovat za přínosné pro jejich osobní růst, rozvoj, sebeúctu, uznání ve společnosti i pro společnosti a komunitu jako celek; poukazuje na to, že ne všichni uprchlíci přicházející do EU jsou schopni pracovat z důvodů zdraví, věku a další problémů; připomíná, že směrnice o podmínkách přiznávání azylu a směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl přiznávají žadatelům o azyl a osobám požívajícím mezinárodní ochrany právo na přístup na pracovní trh a k odbornému vzdělávání;

16.  žádá členské státy, aby pracovaly na uplatnění doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru;

17.  poukazuje na to, že v rámci snahy o co nejúčinnější začlenění uprchlíků do společnosti a o jejich uplatnění na trhu práce a začlenění do místních společenství je nutné začít působit co nejdříve a trvale, což by mělo zmírnit riziko, že se později budou cítit izolovaně a nevhodně a žít s pocitem, že do společnosti nepatří; připomíná, že opatření včasné intervence by mohla zahrnovat včasné zapojení prostřednictvím dobrovolnictví, stáží, mentoringu a komunitní činnosti;

18.  uznává význam činnosti občanské společnosti a dobrovolnických organizací, které přispívají ke zlepšení postavení a k integraci všech žadatelů o azyl a uprchlíků nejen před získáním práce, ale i poté a ke zvyšování jejich schopnosti postarat se o sebe; zdůrazňuje, že by měla být přijata nezbytná opatření, aby se těm, kteří se dobrovolně zapojují do integrace a vzdělávání uprchlíků, dostalo náležitého školení; je si vědom toho, jaký význam má vytvoření a rozvíjení sociálních a komunitních sítí mezi komunitami uprchlíků a migrantů a s těmito komunitami, jež by jim usnadnily přístup na pracovní trh;

19.  zdůrazňuje, že jedním z určujících faktorů úspěšného a trvalého začlenění uprchlíků do společnosti jsou podmínky na pracovním trhu v hostitelských zemích; je si vědom toho, že uprchlíci jsou z hlediska věku, schopností a znalostí heterogenní skupinou; upozorňuje na to, že nezaměstnanost v EU, zejména nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobá nezaměstnanost, je v některých zemích a regionech stále alarmující a že Komise a členské státy by měly i nadále upřednostňovat takovou politiku a investice, které by se zaměřovaly na tvorbu kvalitních pracovních míst pro celou společnost, se zvláštním zřetelem na nejohroženější osoby a hospodářský růst; připomíná, že opatření na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, aktivních trhů práce a zaměstnanosti musejí být přizpůsobena místním podmínkám, jinak nebudou účinná;

20.  poukazuje dále na významné rozdíly, pokud jde o sociální a hospodářskou situaci uvnitř samotné Unie; zdůrazňuje, že je důležité přihlížet při přemísťování uprchlíků k této skutečnosti, tak aby byly jejich vyhlídky na uplatnění na trhu práce co nejlepší, jelikož jsou velmi často přemísťovány do míst, kde na trhu práce nenacházejí žádné uplatnění;

21.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že při přijímání uprchlíků budou uplatňována účelná integrační opatření, například jazykové a orientační kurzy, které by je důkladně seznámily se základními právy a hodnotami EU a problematikou začleňování do společnosti; zdůrazňuje, že nabytí jazykových znalostí má zásadní význam při úspěšné integraci uprchlíků, zejména pokud jde o jejich uplatnění na trhu práce; vyzývá členské státy, aby uprchlíkům, kterým bude pravděpodobně uděleno povolení k pobytu a kteří si mohou najít práci v hostitelské zemi, zajistily komplexní obecné jazykové kurzy i jazykové vzdělávání pro pracovní účely a aby po nich vyžadovaly účast na těchto kurzech; zastává názor, že jazykové kurzy by měly probíhat už v registračních centrech a přijímacích střediscích;

22.  zdůrazňuje, že je nutné včas, spravedlivě, transparentně a bezplatně posoudit formální a neformální dovednosti uprchlíků a žadatelů o azyl, uznat jejich kvalifikaci a potvrdit její platnost, tak aby byl umožněn jejich přístup k aktivní politice trhu, zejména na základě školení a profesního poradenství, mj. prostřednictvím opatření, která by jim zajistila přístup na pracovní trh a nediskriminační pracovní podmínky, a prostřednictvím speciálních opatření, která by jim umožnila plně využít vlastního potenciálu, přičemž poukazuje na to, že je nutné vyrovnat nabídku a poptávku na pracovním trhu hostitelských zemí; zdůrazňuje v této souvislosti, že je důležité posílit úlohu evropského rámce kvalifikací a urychleně vytvořit účinnější systémy uznávání diplomů, praxe a kompetencí a potvrzování jejich platnosti; připomíná, že pokud by tyto systémy byly účinné, měli by z toho prospěch všichni občané Unie; zdůrazňuje přitom, že toto posuzování by nemělo být diskriminačním procesem, pokud jde o kvalifikaci žadatelů o azyl, a že dovednosti a potenciál zaměstnatelnosti by neměl sloužit jako kritérium při rozhodování o přijetí žadatelů o azyl; zdůrazňuje, že omezené zdroje, které jsou k dispozici, by měly být účelně vynakládány na jedné straně na rychlý průběh azylového řízení a na druhé straně na bezodkladnou a účinnou integraci uprchlíků;

23.  poukazuje na to, že veřejná fiskální politika, v jejímž rámci jsou financovány mimořádné investice do opatření a programů na začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, má zpravidla krátkodobě příznivý dopad na HDP daného státu, zatímco střednědobý a dlouhodobý dopad na veřejné finance bude záviset na účinnosti těchto opatření;

24.  v této souvislosti vítá rozhodnutí Komise zohledňovat dopad mimořádného přílivu uprchlíků na rozpočet, pokud jde o mimořádné výdaje členských států v rámci preventivní a nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu při posuzování případných dočasných odchylek od požadavků tohoto paktu(13);

25.  zdůrazňuje, že hlavní fondy EU zaměřené na začleňování uprchlíků do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, zejména Evropský sociální fond (ESF), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský fond pomoci nejchudším osobám (FEAD), mají na úrovni členských států různé zaměření, různé cílové skupiny a odlišný způsob správy; zdůrazňuje, že tyto prostředky jsou vynakládány na podporu cílených iniciativ na zlepšení jazykových a odborných dovedností uprchlíků, zlepšení jejich přístupu ke službám a na trh práce a na podporu informačních kampaní zaměřených jak na hostitelské komunity, tak na migranty; znovu upozorňuje, že je důležité vynakládat prostředky určené na integraci na opatření vedoucí ke skutečné integraci, a připomíná členským státům význam zásady partnerství pro zajištění účelného a lépe koordinovaného využití těchto prostředků; poukazuje však na to, že cíl, kterým je uplatnění uprchlíků na trhu práce, se musí odrazit na zvýšení významu Evropského sociálního fondu;

26.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že tyto prostředky nepostačují, je zapotřebí navýšit veřejné investice a dodatečné finanční prostředky, tak aby bylo možné místním orgánům, sociálním partnerům, sociálním a hospodářským subjektům, občanské společnosti a dobrovolnickým organizacím urychleně poskytnout přímou finanční podporu na opatření zaměřená na rychlou integraci uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti a jejich uplatnění na pracovním trhu, mj. aby se předešlo sociálnímu napětí, zejména v oblastech s nejvyšší nezaměstnaností;

27.  oceňuje úsilí Komise o zjednodušení dostupných nástrojů financování a zlepšení součinnosti mezi nimi; zdůrazňuje však, že je nutné dále zlepšovat přístupnost, doplňkovost a transparentnost těchto finančních prostředků, aby byly členské státy lépe schopny přijímat a integrovat uprchlíky a žadatele o azyl;

28.  v tomto směru zdůrazňuje, že Azylový, migrační a integrační fond vyčerpal veškeré dostupné finanční prostředky; doporučuje proto, aby byl tento fond v rámci přezkumu víceletého finančního rámce zachován;

29.  zdůrazňuje, že při vytváření a provádění politiky a uplatňování opatření zaměřených na začleňování a integraci uprchlíků do společnosti by měla být vždy dodržena zásada rovného zacházení, zákazu diskriminace, rovných příležitostí a rovnosti pohlaví;

30.  dále poukazuje na to, že na opatření zaměřená na integraci a začleňování uprchlíků a žadatelů o azyl do společnosti by neměly být vynakládány finanční prostředky vyčleněné na programy určené jiným znevýhodněným skupinám, nýbrž že tato opatření si bezpodmínečně žádají dodatečné sociální investice, které by odrážely potřebu přijmout další opatření; zdůrazňuje navíc, že dostupné finanční prostředky EU by se měly vynakládat účelněji a účinněji; vyzývá Komisi, aby při vytváření integrační politiky zohledňovala údaje o pracovním trhu a sociální situaci, aby bylo zajištěno, aby proces integrace nezhoršoval sociální a ekonomickou situaci v hostitelských regionech;

31.  vyzývá proto Komisi, aby v rámci přepracování víceletého finančního rámce zvážila přidělení alespoň 25 % rozpočtu vyčleněného na politiku soudržnosti na fond ESF, aby byly na uplatnění uprchlíků na pracovním trhu zajištěny v dlouhodobém horizontu dostatečné prostředky; vyzývá Radu, aby v rámci nadcházejícího přepracování víceletého finančního rámce uzpůsobila horní hranici celkové výše přidělených prostředků a jednotlivých položek vnitřním a vnějším výzvám vzniklým ve spojitosti s uprchlickou krizí a aby je dala do souladu s potřebami členských států, které se při začleňování uprchlíků do společnosti potýkají se největšímu problémy(14);

32.  poukazuje na to, že aby bylo zajištěno účelné přidělování prostředků z Evropského sociálního fondu, měly by členské státy v případě potřeby upravit svá příslušná pravidla, s cílem zajistit, aby bylo s žadateli o azyl zacházeno stejně jako s občany EU a se státními příslušníky třetích zemí, kteří mají přístup na trh práce;

Zajistit fungování integrace

33.  zdůrazňuje, že je třeba úzce provázat všechny legislativní akty tvořící Evropský program pro migraci(15), aby byl zajištěn správný postup v otázce příjímání uprchlíků a migrantů;

34.  konstatuje, že je velmi důležité zajistit účast všech zainteresovaných subjektů společnosti, a navrhuje proto rozšířit výměnu osvědčených postupů v této oblasti, aniž by byly dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o integrační opatření; zdůrazňuje, že integrační opatření vztahující se na všechny oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí by měla prosazovat jejich začlenění do společnosti, nikoli jejich izolaci; poznamenává, že klíčovou úlohu v integračním procesu hrají místní a regionální orgány, včetně měst;

35.  je pevně přesvědčen, že bez rozsáhlé aktivní podpory ze strany mikropodniků a malých a středních podniků v EU bude obtížné dosáhnout začlenění uprchlíků na pracovní trh; domnívá se, že příslušné orgány v členských státech musejí malým a středním podnikům poskytnout s ohledem na uplatnění uprchlíků na trhu práce komplexní cílenou podporu a poradenství;

36.  podporuje úsilí Komise o aktualizaci Evropského programu pro migraci, zejména na základě přepracování nařízení Dublin III, s cílem zvýšit solidaritu, rozdělení odpovědnosti a jednotnost norem ochrany v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje pozitivní vliv, který by mohla mít mobilita uprchlíků při řešení nedostatku pracovních sil a při začleňování uprchlíků na trhu práce, mj. s přihlédnutím k takovým aspektům, jako je vybízení členských států k tomu, aby umožnily slučování rodin; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit další úsilí na vytvoření skutečně jednotného společného evropského azylového systému a komplexní a udržitelné politiky legální migrace v EU, a to s cílem pokrýt poptávku na trhu práce z hlediska dovedností, kdy hraje začleňování uprchlíků do společnosti a aktivní integrační politika ústřední úlohu;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise byla nucena vydat 40 rozhodnutí o nesplnění povinnosti ze strany mnoha členských států kvůli tomu, že neuplatňovaly klíčové koncepce společného evropského azylového systému, včetně tzv. „výzvy“ zaslané 19 členským státům, které neoznámily, že by přijaly opatření k provedení směrnice o podmínkách přijímání žadatelů o azyl ve vlastním právu, v níž jsou stanoveny základní normy pro záležitosti, jako je přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání, školní docházce a vzdělávání nezletilých osob, k potravinám, bydlení, lékařské a psychologické péči a ustanovení pro znevýhodněné osoby; je pevně přesvědčen, že Komise by měla více usilovat o zajištění plného a účinného uplatňování stanovených pravidel; naléhavě vyzývá členské státy, aby v souladu s normami v oblasti lidských práv a s evropskými zásadami solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti a loajální spolupráce zakotvenými ve Smlouvách zajistily nápravu;

38.  bere na vědomí prohlášení předsedy Komise Junckera(16) v projevu o stavu Unie v roce 2015, v němž potvrdil svoji podporu poskytnutí přístupu na trh práce žadatelům o azyl i během zpracovávání jejich žádostí; vyjadřuje však politování nad malým odhodláním Komise, pokud jde o provádění přijatých rozhodnutí; vyjadřuje své znepokojení nad rozhodnutím některých členských států uzavřít své vnitřní hranice či zavést dočasné hraniční kontroly, jelikož to ohrožuje svobodu pohybu v schengenském prostoru;

39.  s politováním konstatuje, že dohoda o rozdělení uprchlíků mezi členské státy ze září 2015 není uspokojivě plněna; zdůrazňuje, že většina členských států neplní kvóty na přijímání uprchlíků; vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly co nejrychleji uplatňovat příslušné dohody a urychlily proces přijímání a přesídlování uprchlíků;

40.  zdůrazňuje, že zdlouhavé vyřizování žádostí o mezinárodní ochranu a neschopnost zaregistrovat žadatele o azyl po jejich příjezdu nebrání pouze včasnému a legálnímu přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce, ale vytváří rovněž podmínky pro rozvoj praxe nehlášené práce a veškerých forem vykořisťování; zdůrazňuje, že je nutno podporovat členské státy, které stojí při registrování žadatelů o azyl v první linii;

41.  zdůrazňuje, že by měl být všem obětem vykořisťování a diskriminace zajištěn přístup ke spravedlnosti a ochraně; zdůrazňuje zásadní význam práce, kterou odvádějí sociální partneři, odbory, občanská společnost, místní orgány, hospodářské a sociální subjekty a dobrovolnické organizace ve snaze pomoci těmto pracovníkům a poskytnout jim potřebné informace, zejména informace o jejich právech a povinnostech a o ochraně, na niž mají právo, ale také podporu, kterou potřebují, mj. s přihlédnutím k možnému dočasnému charakteru pobytu uprchlíků;

42.  poukazuje na to, že je důležité vyvarovat se vytváření ghett, aby se dosáhlo účinného začlenění uprchlíků do společnosti;

Doporučení a osvědčené postupy

43.  vyzývá členské státy, aby zajistily rychlou a úplnou integraci uprchlíků na trhu práce a jejich sociální začlenění v souladu se zásadou rovného zacházení, situací na vnitrostátním trhu práce a vnitrostátními právními předpisy a právními předpisy EU, a aby jim poskytly informace a přístup k bydlení, zdravotní péči a sociální ochraně, k integračním kurzům, jazykovým výukovým modulům a k dalším vzdělávacím a školícím opatřením;

44.  požaduje, aby byla uprchlíkům, kteří úspěšně ukončí odborné vzdělávání, slíbena možnost dlouhodobého pobytu v přijímající zemi;

45.  vyzývá Komisi, aby zvážila cílenou revizi směrnice o podmínkách přijímání s cílem zajistit, aby žadatelé o mezinárodní ochranu měli co nejdříve přístup na trh práce, ale nejpozději do šesti měsíců po podání žádosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala vzestupnou konvergenci norem sociální ochrany a rychlé vydávání pracovních povolení v členských státech;

46.  vyzývá Komisi, aby zvýšila úsilí o zajištění skutečného přístupu uprchlíků a žadatelů o azyl na trh práce, zejména ověřováním toho, zda členské státy nestanovují příliš restriktivní podmínky přístupu k zaměstnání, jež by přístup k zaměstnání neúměrně ztěžovaly; vyzývá dále členské státy, aby omezily administrativní formality v zájmu usnadnění vstupu zaměstnatelných osob na trh práce; poukazuje na to, že tato opatření by byla prospěšná jak pro integraci uprchlíků, tak obecněji pro všechny občany EU;

47.  vybízí členské státy, aby zkrátily lhůtu potřebnou pro zpracování žádostí o mezinárodní ochranu, s patřičným ohledem na práva dotčených osob a aniž by byla ohrožena kvalita rozhodování, a posoudily úroveň vzdělání a kvalifikaci uprchlíků už v registračních centrech, tak aby jim mohly nabídnout cílenější opatření včasného zásahu, mezi něž patří např. jazyková příprava, hodnocení dovedností a kurzy občanské integrace, včetně kurzů o evropských základních právech, hodnotách a kultuře, zejména pokud jde o žadatele o azyl, kteří mají dobré vyhlídky na přiznání mezinárodní ochrany, a naléhavě žádá, aby měli všichni k těmto opatřením rovný přístup; naléhavě žádá Komisi, aby podpořila členské státy prostřednictvím konkrétních a účinných opatření, jež umožní zkrátit dobu vyřízení žádostí;

48.  vyzývá členské státy, aby zajistily včasný, snadný a rovný přístup uprchlíků a žadatelů o azyl k odborné přípravě, včetně stáží a učňovské přípravy, s cílem zaručit jejich rychlou, účinnou a plnou integraci do našich společností a trhu práce včetně získání nezbytných dovedností, které jim umožní vybudovat si po návratu novou budoucnost; zdůrazňuje, že by tato opatření měla být prováděna formou iniciativ společně se soukromým sektorem, odbory a občanskou společností; vyzývá dále členské státy, aby uznávaly a potvrzovaly stávající dovednosti uprchlíků a formální i neformální schopností, nadání a odborné znalosti na individuálním základě; připomíná, že první překážka, kterou musí uprchlíci překonat, je jazyková; doporučuje tudíž přijmout účinná opatření, jež jim umožní nejen se naučit jazyk hostitelské země a porozumět mu, nýbrž také podpořit proces vzájemného poznávání různých kultur, aby bylo zabráněno šíření xenofobních a rasistických nálad;

49.  požaduje, aby byla v rámci Komise ustavena pracovní skupina GŘ EMPL, která by co nejrychleji vypracovala celoevropské normy pro tzv. měkké dovednosti a metodiku k jejich evidenci;

50.  vítá řešení, která umožňují poskytovat informace o možnostech formálního a neformálního vzdělávání, odborné přípravy, pracovních stáží a dobrovolných pracích pro migranty, uprchlíky a žadatele o azyl v několika jazykových mutacích; žádá proto, aby byla nabídka těchto služeb rozšířena;

51.  zdůrazňuje, že inovativní nástroje založené na nových médiích, jakými jsou sociální média a aplikace, by mohly významně usnadnit přístup k službám a výměnu informací týkajících se registrace uprchlíků, posuzování dovedností, hledání práce a jazykového vzdělávání, jakož i zajistit přímou pomoc lidem, kteří ji potřebují; vybízí dále členské státy, aby vytvořily specializované platformy a mnohojazyčné internetové portály, jejichž cílem by bylo poskytování stručných a snadno dostupných informací o možnostech uznávání kvalifikací, existujících integračních programech a seznamech odpovědných orgánů, přičemž připomíná, že každý stát EU a EHP má pověřené národní informační středisko pro akademické uznávání, které poskytuje způsob, jak vysokoškolské tituly porovnávat; vybízí v této souvislosti členské státy, aby tuto službu propagovaly;

52.  upozorňuje na nejrůznější možnosti a modely odborné přípravy dostupné v členských státech a zejména na model kombinovaného odborného vzdělávání a přípravy, který některé členské státy a uprchlíci a žadatelé o azyl neznají nebo znají jen minimálně, který však může díky tomu, že umožňuje plynulý přechod ze školy a odborné přípravy do profesního života, představovat významný příspěvek k integraci uprchlíků na trh práce a k jejich začleňování do společnosti, a kromě toho může být využit k cílené přípravě kvalifikovaného personálu pro nedostatková povolání;

53.  vyzývá Komisi, aby navrhla pokyny týkající se toho, jak by bylo možné uznávat stávající kvalifikace a dovednosti uprchlíků; poukazuje v této souvislosti na to, že v mnoha případech neodpovídá odborná příprava a proces získávání kvalifikací v zemi původu uprchlíků evropským normám; navrhuje, aby Komise vypracovala doporučení, která umožní členským státům zjišťovat dovednosti, kvalifikaci, nadání a odborné znalosti uprchlíků snadněji, rychleji a účinněji; poukazuje v této souvislosti na rozdíly mezi trhy práce v členských státech a na jejich různé potřeby a doufá, že s přihlédnutím k této skutečnosti bude možné potřebu pracovních sil v určitých oblastech zajistit rychleji, snadněji a účinněji a zároveň zajistit rychlejší integraci uprchlíků na trhu práce;

54.  vyzývá Komisi, aby zvážila revizi směrnice o modré kartě s cílem zajistit její větší flexibilitu pro vysoce kvalifikované osoby požívající mezinárodní ochrany, které by jako příslušníci třetí země měly potenciálně nárok na přístup do systému modré karty, přičemž je třeba zohlednit mimořádné podmínky, jimž uprchlíci a žadatelé o azyl čelí, a potřeby trhu práce EU, zejména s ohledem na rozsah působnosti této směrnice a pravidla týkající se mobility v rámci EU;

55.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy vynaložily větší úsilí v boji proti všem formám diskriminace, xenofobii a rasismu, mimo jiné zvyšováním povědomí o právních předpisech o zákazu diskriminace, podporou činnosti místních orgánů, organizací občanské společnosti, sociálních partnerů a vnitrostátních orgánů odpovědných za rovné zacházení a posílením snah o komunikaci se sdělovacími prostředky a občany v EU s cílem bojovat proti jakýmkoli dezinformacím nebo xenofobii, které jsou v rozporu se základními evropskými hodnotami, přičemž všechno toto úsilí do velké míry přispěje k sociálnímu přijetí a začlenění uprchlíků; vybízí členské státy, aby využívaly prostředky z programu Práva, rovnost a občanství na vzdělávání v oblasti rozmanitosti a na poučení a informování uprchlíků a migrantů vstupujících na trh práce o jejich zákonných právech v pracovněprávních vztazích, aby se nestali obětí vykořisťovatelských postupů nebo zaměstnavatelů; zdůrazňuje, že ve všech migračních a integračních politikách je třeba vzít v úvahu vícenásobnou diskriminaci;

56.  vítá společné prohlášení sociálních partnerů o uprchlické krizi vydané dne 16. března 2016 na sociálním summitu tripartity, v němž je vyjádřen jejich závazek a vůle spolupracovat s vládami a dalšími zúčastněnými stranami na návrhu a vypracování politiky na podporu začleňování; zastává názor, že sociální partneři a organizace občanské společnosti jsou nezastupitelnými zprostředkovateli, kteří hrají zásadní úlohu při začleňování uprchlíků do trhu práce a do společnosti jako celku; vybízí Komisi, aby zintenzivnila dialog se sociálními partnery na základě vyváženého zastoupení zájmů s cílem odhalit možnosti trhu práce a příležitosti pro zaměstnávání uprchlíků;

57.  vyzývá členské státy, aby se poučily ze zkušeností a osvědčených postupů na úrovni měst a usnadnily jejich výměnu s cílem podpořit takové podmínky na trhu práce, které umožní začlenění všech obyvatel včetně osob požívajících mezinárodní ochrany, a aby zapojily města a místní orgány do vytváření a provádění politik zaměřených na sociální a ekonomickou integraci; zastává názor, že různé úrovně správy musí navázat efektivnější partnerství a že iniciativy na úrovni EU a na úrovni členských států musí doplňovat a posilovat opatření uplatňovaná na úrovni měst, jež cílí na skutečné potřeby občanů; je přesvědčen, že by osvědčené postupy členských států měly být při účinné koordinaci a zapojení měst uznány a zviditelněny;

58.  pokládá za nezbytné, aby byli uprchlíci, stejně jako orgány, příslušníci donucovacích orgánů, včetně inspektorů práce, soudců, státních zástupců a právníků, řádně seznámeni s pracovněprávními předpisy a předpisy o zákazu diskriminace, aby uprchlíci nebyli vykořisťováni praktikami nehlášené práce a jinými formami závažného vykořisťování při práci či aby netrpěli diskriminací na pracovišti;

59.  vyzývá Komisi, aby finančně podpořila přeshraniční programy zajišťující přenositelnost a přizpůsobitelnost osvědčených postupů – jako jsou projekty partnerského mentorství a poradenství, do nichž jsou zapojeny všechny úrovně správy a řada subjektů, které jsou navržené a prováděné různými zúčastněnými stranami na úrovni EU – a aby zajistila jejich praktické uplatňování v praxi;

60.  vyzývá členské státy, aby provedly rámcové rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii a novou směrnici o obětech zločinu a aby zajistily včasné vyšetření a stíhání jakéhokoli podněcování k násilí, včetně genderově podmíněného násilí, vůči migrantům a žadatelům o azyl, bez ohledu na jejich status pobytu;

61.  zdůrazňuje rostoucí míru nenávistných řečí, protimigrantských postojů a xenofobního násilí jak ze strany institucí a orgánů, tak jednotlivců;

62.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily diplomatické vztahy a přijaly všechna nezbytná hospodářská a sociální opatření, aby umožnily stabilizaci zemí původu uprchlíků tak, aby tito ve svých zemích mohli zůstat nebo se do nich navrátit;

63.  požaduje, aby došlo k urychlenému přerozdělení prostředků v rámci ESF, AMIF, EFRR a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), tak aby bylo možné poskytnout účinnější pomoc členským státům, na nichž leží ve spojitosti s uprchlickou krizí hlavní břímě;

64.  zastává názor, že může být nutné dočasně zavést pro uprchlíky povinnost mít bydliště na určitém místě, aby se zabránilo jejich koncentraci v městských aglomeracích, protože by to mohlo být na překážku jejich integraci;

Kultura, vzdělávání a sport

65.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zajistit, aby se nezletilým osobám bez doprovodu dostalo zvláštní ochrany před vykořisťováním na pracovišti, násilím a obchodováním s lidmi; zdůrazňuje, že je třeba, aby zejména dívkám, které jsou často zranitelnější a ve větší míře vystavené nejrůznějším formám vykořisťování, obchodování s lidmi a sexuálnímu zneužívání a u nichž je pravděpodobnější, že budou připraveny o možnosti vzdělávat se, byli nápomocni mentoři a aby pro ně byla přijata specifická opatření;

66.  žádá Komisi, aby zvýšila význam kultury, vzdělávání a odborné přípravy v rámci operačních opatření uskutečňovaných jako součást Evropského programu pro migraci; vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní politiku týkající se mezikulturního dialogu;

67.  vyzývá EU a členské státy, aby upřednostňovaly integraci prostřednictvím včasně cílených opatření v oblasti vzdělání, odborné přípravy, kultury a sportu a rovněž výzvy, s nimiž se potýkají hostitelské společnosti zejména při zaručování práva dětí na vzdělání bez ohledu na jejich status uprchlíků, jak je stanoveno v článku 22 Úmluvy OSN o právech dítěte, díky čemuž se tak stane prioritou nejvlastnější zájem dítěte;

68.  trvá na tom, že je nezbytné, aby prostřednictvím studií, výzkumu a statistických údajů byla provedena co nejúplnější analýza, na jejímž základě lze dát ty nejlepší náměty pro koncepční iniciativy a kroky s cílem zjistit, jaká by měla být strategie vzdělávání uprchlíků, konkrétně strategie vzdělávání dospělých, přičemž je třeba mít na zřeteli jejich současné kvalifikace;

69.  zdůrazňuje klíčovou úlohu bezplatného veřejného vzdělání, kultury, mezikulturního a mezináboženského dialogu, neformálního a informálního učení, celoživotního učení a politiky v oblasti mládeže a sportu pro posilování integrace a sociálního začlenění uprchlíků a žadatelů o azyl v Evropě, jakož i úlohu porozumění a solidarity hostitelských zemí v boji proti rasismu, xenofobii a extremismu a v tom, že přispívají k budování soudržnější a inkluzivnější společnosti založené na kulturní rozmanitosti, podpoře společných evropských hodnot a ochraně základních práv; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit uprchlíkům a žadatelům o azyl kulturní a jazykovou mediaci a rovněž rozvíjet jejich znalosti jazyka hostitelské země a jejích kulturních a sociálních hodnot;

70.  zdůrazňuje důležitou úlohu sportu jako nástroje podporujícího sociální a mezikulturní dialog tím, že podporuje vytváření pozitivních vazeb mezi místním obyvatelstvem a uprchlíky a žadateli o azyl, a vyzývá evropské orgány a instituce a členské státy, aby zavedly programy zaměřené na sociální integraci uprchlíků prostřednictvím společných kulturních nebo sportovních aktivit; podporuje proto stávající iniciativy sportovních organizací a vybízí k výměně osvědčených postupů mezi různými subjekty pořádajícími sportovní akce zaměřené na sociální integraci uprchlíků;

71.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v současnosti mizí kulturní sítě, což je dáno novým směřováním programu Kreativní Evropa;

72.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné postupy, které umožní hladký přechod mezi vzdělávacími zařízeními dostupnými v uprchlických táborech a vzdělávacími systémy členských států, v nichž se nacházejí;

73.  trvá na tom, že je nezbytné, aby členské státy usnadnily zápis studentů z řad uprchlíků do vzdělávacích zařízení na všech úrovních, a žádá, aby bylo vynakládáno větší úsilí o efektivnější rozdělení žáků a jejich umístění ve vnitrostátních vzdělávacích systémech;

74.  vyzývá EU a členské státy, aby zavedly „vzdělávací koridory“, a to tak, že budou prosazovat dohody s evropskými univerzitami a Unií vysokých škol ze Středomoří (UNIMED), s cílem přijímat studenty z řad uprchlíků, kteří přicházejí z oblastí sužovaných konflikty, a usnadňovat jim přístup ke studiu a prosazovat vzájemnou podporu a dobrovolnictví; vítá iniciativy, které v tomto směru přijala řada evropských univerzit a jejich partneři;

75.  vítá evropské a vnitrostátní programy i soukromé iniciativy zahájené neziskovými institucemi, které poskytují pomoc akademickým pracovníkům z řad migrantů ve vědě a dalších profesních oblastech, a zasazuje se za jejich rozvoj a podporu;

76.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zajištění okamžitého zahájení integrace zaručily řešení týkající se prakticky orientovaných a srozumitelných předběžných informací o vzdělávání v několika jazycích;

77.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu dětem a mladým lidem z řad uprchlíků a žadatelů o azyl při jejich vstupu do vzdělávacího systému, například formou intenzivních jazykových kurzů a programů obecného uvedení do studia, včetně pedagogické podpory, s cílem umožnit jim co nejdříve se zapojit do běžné výuky; zdůrazňuje nutnost reagovat na rozdílné potřeby a zranitelnost konkrétních skupin, zejména nezletilých osob bez doprovodu a dospělých bez základního vzdělání;

78.  připomíná EU a členským státům jejich povinnost zajistit v souladu s mezinárodními úmluvami v mimořádných situacích zvláštní ochranu nezletilým osobám, včetně dětem z řad uprchlíků, a zejména pak přístup ke školám a vzdělávacím zařízením; vítá cíl vyčlenit z celkového rozpočtu EU na humanitární pomoc na rok 2016 finanční prostředky na vzdělávání ve výši 4 % a vyzývá Komisi a členské státy, aby se s ohledem na Světový humanitární summit konaný v květnu 2016 v Istanbulu nadále na mezinárodní úrovni zasazovaly o to, aby byly v rámci současných programů pomoci zvýšeny finanční prostředky na vzdělávání v mimořádných situacích;

79.  doporučuje, aby byly dětem z řad uprchlíků poskytovány doplňkové jazykové kurzy v jazyku jejich domovských zemí;

80.  zdůrazňuje, že je třeba zahájit činnosti na podporu vzdělávání, zejména s cílem poskytnout vhodné vybavení v hotspotech a záchytných zařízeních EU pro uprchlíky, jež podpoří úsilí humanitárních a nevládních organizací, které již v uprchlických táborech začaly pořádat vzdělávací a jiné akce, a poskytnout pobídky a podporu pro rozvoj formálních vzdělávacích struktur v uprchlických táborech, včetně táborů nacházejících se ve třetích zemích;

81.  vítá nové výzvy k předložení návrhů, které se budou věnovat kulturním, vzdělávacím a sportovním programům a programům mobility mladých lidí a projektům zaměřeným na mezikulturní dialog, kulturní a sociální začlenění a integraci v rámci programu Kreativní Evropa a Erasmus+; zdůrazňuje, že je třeba odstranit problémy a stávající překážky, které by mohly bránit žádostem o projekty zaměřené na integraci uprchlíků a usnadnit přístup veškerých žadatelů k dotyčným programům;

82.  žádá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které zajišťují lepší spolupráci, soudržnost politik a dialog mezi veřejnými orgány, příslušnými nevládními organizacemi, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a komunitami uprchlíků s cílem zlepšit vzájemné vědomosti a porozumění, a aby posoudily další možné iniciativy s cílem zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a pomoci tak začlenit migranty a uprchlíky do příznivého učebního prostředí;

83.  zdůrazňuje klíčovou úlohu učitelů při začleňování dětí a mladých lidí z řad uprchlíků a migrantů do vzdělávacího systému a upozorňuje na potřebu specializovaných pedagogických pracovníků a dalších školení pro učitele, aby byli profesně připraveni; vyzývá v této souvislosti EU a členské státy, aby zvážily vytvoření takových nástrojů pro spolupráci mezi učiteli, které jim umožní vyměňovat si své zkušenosti a osvědčené postupy a poskytovat si vzájemnou podporu;

84.  vyzývá členské státy, aby pomohly učitelům a profesorům z řad migrantů získat pracovní místa pedagogů, nejen aby se zlepšila jejich situace, ale aby mohli své jazykové znalosti a pedagogické dovednosti a zkušenosti řádně využít ve vzdělávacích systémech;

85.  podporuje myšlenku vytvoření asistenčních služeb pro učitele, které jim budou nabízet včasnou podporu při zvládání různých druhů rozmanitosti ve třídě a podpoře mezikulturního dialogu a radit jim v případě konfliktů či konfrontace se studenty, u nichž hrozí radikalizace; vyzývá dále členské státy, aby rozšířily možnosti politického vzdělávání a poskytly vhodné příležitosti další odborné přípravy a výukové materiály k objasnění toho, proč lidé utíkají, a k boji proti extremismu;

86.  zdůrazňuje význam škol při poskytování poradenství a jazykové a kulturní mediace, i pokud jde o demokratické hodnoty, a to prostřednictvím programů občanské výchovy a aktivního občanství, a při jejich klíčové úloze v procesu urychlení a zajištění sociálního a kulturního začlenění a integrace nejen studentů, ale i jejich rodin;

87.  vítá rozhodnutí Rady věnovat konkrétní opatření v pracovním plánu pro kulturu na období 2015–2018 úloze kultury, umění a mezikulturního dialogu v integraci migrantů a zhodnotit stávající osvědčené postupy v členských státech;

88.  zdůrazňuje, že je třeba lépe propagovat využití umění jakožto integračního nástroje a usnadňovat a posilovat zapojení uprchlíků do uměleckých činností;

89.  vítá novou odbornou pracovní skupinu pro mezikulturní dialog a integraci migrantů a uprchlíků prostřednictvím umění a dialogu(17), kterou vytvořila Komise a která by do konce roku 2017 měla vydat příručku osvědčených postupů;

90.  zdůrazňuje význam podpory a dalšího rozvoje vzdělávacích aplikací, videí a cvičení, jakož i výukových platforem pro uprchlíky, s cílem usnadnit a doplnit jejich vzdělání a odbornou přípravu;

91.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0317.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0105.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0092.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0008.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0320.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.

(8)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0418.

(9)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/note/join/2014/518768/IPOL-EMPL_NT%282014%29518768_EN.pdf

(10)

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011L0095&from=CS.

(11)

http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/social-issues-migration-health/making-integration-work-humanitarian-migrants_9789264251236-en

(12)

Návrh zprávy EP: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+COMPARL+PE-571.702+01+DOC+PDF+V0//CS

(13)

http://europa.eu/rapid/press-release_IP-15-6067_en.htm

(14)

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/news-room/20131118IPR25534/EP-schv%C3%A1lil-novou-politiku-soudr%C5%BEnosti-325-miliard-EUR-do-evropsk%C3%BDch-region%C5%AF

(15)

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/european-agenda-migration/background-information/docs/communication_on_the_european_agenda_on_migration_cs.pdf

(16)

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/european-agenda-migration/proposal-implementation-package/docs/communication_on_managing_the_refugee_crisis_hu.pdfhttp://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-15-5614_en.htm

(17)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14444-2015-INIT/en/pdf


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Řízení uprchlické krize je pravděpodobně jednou z hlavních výzev, s níž se Evropská unie a její společnost musí v dnešní době vypořádat, zejména s ohledem na její rozsah, vývoj a komplexnost jejích sociálních, politických a hospodářských důsledků. V první řadě se jedná o humanitární krizi celosvětového měřítka, ale také konkrétně o krizi politiky, která Evropskou unii zaskočila nepřipravenou, a proto vyžaduje, aby tvůrci politik neprodleně přijali rozhodná opatření a také dlouhodobá opatření v souladu s potřebami společnosti a trhu práce.

Nový Evropský program pro migraci byl přijat s cílem řešit problémy související se zvládnutím nebývalého přílivu osob přicházejících na území EU, což si žádá dodatečné úsilí při posilování správy hranic a pátracích a záchranných operací a také při obnově společného evropského azylového systému, zejména dublinských pravidel, a vytvoření evropského systému přemisťování a znovuusidlování. Přesto je třeba vynaložit další nebo možná ještě větší úsilí o nalezení rychlých, účinných a spravedlivých způsobů, jak vytvořit podmínky nezbytné pro začlenění žadatelů o azyl a uprchlíků do naší společnosti. To je možné uskutečnit jen v případě, že budou vnější a vnitřní politiky Unie a jejích členských států součinné, budou se vzájemně doplňovat a budou prováděny v plném rozsahu a včas na základě zásad solidarity, spravedlivého rozdělení odpovědnosti a při plném dodržování mezinárodních a lidských práv.

Ucelený přístup k migraci vyžaduje v první řadě, aby vnější politiky EU, např. spolupráce se třetími zeměmi, humanitární a rozvojová pomoc, obchod, investiční, bezpečnostní a obranná politika, dokázaly řešit základní příčiny migrace: konflikty, chudobu, chybějící svobody, nerovnosti, extrémní environmentální podmínky. Za druhé je třeba, aby vnitřní politiky, např. v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, sociální a zdravotní péče, byly natolik otevřené, vyvážené a pružné, aby proměnily výzvy vyplývající z migračních tlaků ve zdroj hospodářského a kulturního rozvoje naší společnosti.

To zajisté není lehký úkol. Hlavně z toho důvodu, že všichni humanitární migranti, ať už jde o žadatele o azyl, či uprchlíky, opouštějí své vlastní země z donucení, a proto jsou mezi přistěhovalci nezranitelnější skupinou, často se závažnými zdravotními potřebami, neboť trpí psychosociálními a posttraumatickými stresovými poruchami či jinými formami zdravotního postižení. Kromě toho je nutné náležitě řešit sloučení rodiny, protože představuje důležitý prvek jejich integrace do hostitelské společnosti. Velmi znepokojivým aspektem uprchlické krize, na nějž jasně poukazuje celá řada aktuálních studií, zejména studií vypracovaných UNICEF a UNHCR, je vysoký počet dětí nebo dětí bez doprovodu, jež poté, co absolvovaly dlouhotrvající cesty a byly vystaveny životu ohrožujícím situacím, potřebují a zasluhují si okamžitou pomoc a o něž je třeba postarat se přednostně. Také by nemělo být opomíjeno hledisko rovnosti žen a mužů uprchlické krize, přičemž se zpravodaj domnívá, že hodnocení hlediska rovnosti žen a mužů by měla být začleněna do všech politik a postupů týkajících se azylu a migrace.

Druhý soubor prvků zapříčiňujících složitost sociálního začleňování a integrace uprchlíků na trhu práce se vztahuje k současnému makroekonomickému stavu Evropské unie, která se zotavuje z nejvážnější hospodářské krize od dob druhé světové války. Rekordní výše nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí, nerovnoměrně rozložené přes celý kontinent, by se spolu se znepokojivými údaji o chudobě, roztříštěnosti trhu práce a pomalém hospodářském oživení mohly stát překážkou pro integraci a sociální začleňování uprchlíků, pokud nebudou dostatečně řešeny. Tuto situaci navíc ztěžují příliš přísné právní předpisy pro fiskální konsolidaci jednotlivých států. Zpravodaj se rovněž domnívá, že nástroje a programy, které jsou dostupné na úrovni Unie, se nejeví jako dostatečné ke zvládnutí tohoto náročného úkolu. Na základě jednání o víceletém finančním rámci se stal Evropský sociální fond obětí škrtů ve výši 8 % původního podílu a jiné nástroje, které by mohly být využívány k sociálnímu začlenění a opatření k uplatnění na pracovním trhu, zejména Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), jsou relativně malé, různorodé a v důsledku byrokratických překážek a nedostatečné flexibility ne vždy umožňují jednoduchý přístup. Nicméně je zapotřebí uznat a ocenit snahy Komise o zlepšení této situace a předložení možných řešení některých z těchto obtíží.

Proto je při současném zajišťování dodatečné podpory na opatření zaměřená na začlenění a uplatnění uprchlíků na trhu práce současně třeba vyvarovat se všech forem soutěže mezi nejvíce znevýhodněnými skupinami naší společnosti o získání takovéto podpory. Důvod je dvojí: Zaprvé údaje ukazují, že zdravý trh práce v zemi příchodu je rozhodujícím faktorem pro úspěšnou a trvalou integraci uprchlíků, pročež je důležité, aby politiky a investice zaměřené na kvalitu pracovních míst a hospodářský růst zůstaly prioritou. A za druhé, oslabení nástrojů pro zajištění dobrých životních podmínek nebo jiných podpůrných opatření zaměřených na znevýhodněné skupiny by mělo negativní sociální a politické důsledky. Obecně vzato je rovněž nutné připomenout, že by zásady rovného zacházení a rovných příležitostí měly tvorbu politik v oblasti sociálního začleňování a integrace vždy usměrňovat.

Třetí prvek, který ztěžuje vypracovávání účinných opatření k sociálnímu začlenění a integraci, souvisí s jejich častou nepopularitou v očích veřejnosti. Částečně s ohledem na to, co již bylo uvedeno, není neobvyklé, že se lidé cítí ohroženi příchodem nápadného (či dokonce i malého) počtu žadatelů o azyl a uprchlíků, jelikož vidí možnost, že se zvýší konkurence při přístupu ke službám nebo zaměstnání, zejména pokud je nezaměstnanost vysoká a sociální podmínky jsou mimořádně tvrdé. Kromě toho představuje závažný trend, který nelze brát na lehkou váhu, neustále rostoucí podpora xenofobních a protiimigračních politických stran a hnutí v celé EU. Diskriminace, xenofobie a rasismus založené na falešných mýtech a předsudcích stále existují, a možná dokonce narůstají, přičemž Evropský parlament hraje v boji proti těmto jevům významnou úlohu.

Zpráva se snaží naplnit následující cíle: objasnit přesný předmět zkoumání připomenutím toho, co to znamená být uprchlíkem a jaké jsou hlavní prvky probíhající diskuse; zdůraznit nejrelevantnější otázky, problémy a příležitosti, které s sebou sociální začlenění a uplatnění uprchlíků na trhu práce přináší; analyzovat rozvoj a dopad stávajících opatření, kroků a postupů, které byly učiněny na úrovni Unie a členských států s cílem dosáhnout toho, aby integrace a začlenění v naší společnosti fungovaly, a v neposlední řadě předložit soubor návrhů, doporučení a podnětů pro dosažení lepšího sociálního začlenění a uplatnění uprchlíků na trhu práce. Struktura textu se snaží tento přístup odrážet.

V širším smyslu se zpráva pokouší vystihnout na jedné straně komplexní a mnohotvárnou podobu této otázky a na straně druhé naléhavost a potřebu nalezení řešení, přičemž je třeba zohlednit nevyhnutelné uplatňování zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, aby bylo možné tento společný evropský problém, který vyžaduje společnou evropskou odpověď, řešit.

Zpravodaj využil cenné pomoci a podpory odborníků a jejich publikací, zejména publikací OECD, MOP, UNHCR, UNICEF a MMF a agentur EU EUROFUND, CEDEFOP a FRA. Je vděčný všem, kteří mu při přípravách jeho prvního návrhu byli oporou, v neposlední řadě zástupcům Komise, Evropského hospodářského a sociálního výboru, tematické sekce pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života Evropského parlamentu, mnoha nevládních organizací, sociálním partnerům, zástupcům odborových svazů i organizací zaměstnavatelů, kteří mu pomáhali, radili nebo jej v této první fázi podněcovali.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (4.5.2016)

pro Výbor pro zaměstnanost a sociální věci

k uprchlíkům: sociálnímu začlenění a integraci na pracovním trhu

(2015/2321(INI))

Navrhovatelka: Silvia Costa

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro zaměstnanost a sociální věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, na mezinárodní závazky vyplývající z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a z Úmluvy OSN o právech dítěte, a maje na paměti základní právo všech dětí bez ohledu na jejich pohlaví, rasu nebo etnický či sociální původ mít přístup k bezplatnému základnímu školství,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o vzdělávání dětí v mimořádných situacích a ve vleklých krizích(1),

A.  vzhledem k tomu, že mezi žadateli o azyl a uprchlíky, kteří přicházejí do EU, představují jednu čtvrtinu děti a jednu polovinu osoby ve věku 18 až 34 let; vzhledem k tomu, že počet uprchlíků a dětí žádajících o azyl roste, a vzhledem k tomu, že politiky vzdělávání a odborné přípravy jsou pro dobře organizované přijímání uprchlíků a jejich začlenění na trh práce klíčové;

B.  vzhledem k tomu, že tyto děti přišly z oblastí zasažených konfliktem, kde došlo k přerušení jejich školní docházky nebo k jejímu omezení často na velmi dlouhou dobu, nebo z uprchlických táborů, kde mohla získat určitou formu vzdělávání nebo navštěvovat místní školy jen menšina těchto dětí;

C.  vzhledem k tomu, že podle údajů agentury Europol z roku 2015 se po příjezdu do Evropy ztratilo nejméně 10 000 dětí bez doprovodu;

D.  vzhledem k tomu, že pro vstup dospělých uprchlíků na trh práce je nezbytným předpokladem uznání jejich odborných školení a kvalifikace a zvláštní opatření k tomu, aby mohli získat vysokoškolské vzdělání a konkrétní dovednosti;

1.  žádá Komisi, aby k migrační politice EU zaujala integrovaný přístup a aby zvýšila význam kultury, vzdělávání a odborné přípravy v rámci operačních opatření uskutečňovaných jako součást Evropského programu pro migraci; vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní politiku týkající se mezikulturního dialogu;

2.  vyzývá EU a členské státy, aby současnou uprchlickou krizi řešily pomocí ucelené strategie založené na humanitárních zásadách a solidaritě a aby podporovaly trvalá řešení, která budou upřednostňovat vytvoření bezpečných a legálních vstupních cest a sociální a ekonomickou integraci uprchlíků a žadatelů o azyl, včetně včasně cílených opatření v oblasti vzdělání, odborné přípravy, kultury a sportu, a která budou upřednostňovat rovněž výzvy, s nimiž se potýkají hostitelské společnosti zejména při zaručování práva dětí na vzdělání bez ohledu na jejich status uprchlíků, jak je stanoveno v článku 22 Úmluvy OSN o právech dítěte, díky čemuž se tak stane prioritou nejvlastnější zájem dítěte;

3.  trvá na tom, že je nezbytné, aby prostřednictvím studií, výzkumu a shromažďování statistických dat byla provedena co nejúplnější analýza s cílem posoudit, jaký je potenciál pro začlenění uprchlíků, kteří v současnosti pobývají v EU, na trh práce EU, a dát ty nejlepší náměty pro koncepční iniciativy a kroky s cílem zjistit, jaká by měla být strategie jejich vzdělávání, konkrétně strategie vzdělávání dospělých, přičemž je třeba mít na zřeteli jejich současné kvalifikace;

4.  znovu zdůrazňuje důležitost rychlého a úplného provedení evropského azylového systému, který se skládá z revidované směrnice o azylovém řízení (2013/32/EU), revidované směrnice o podmínkách přijímání (2013/33/EU), revidované směrnice o kvalifikacích (2004/83/ES), revidovaného Dublinského nařízení (č. 604/2013) a nařízení Eurodac (č. 603/2013), ve vnitrostátním právu členských států; vyzývá členské státy k jejich rychlému a komplexnímu provedení; zdůrazňuje, že pro to, aby bylo možno integrovat uprchlíky po celé Evropě, je klíčové rychlé provedení revidované směrnice o podmínkách přijímání;

5.  zdůrazňuje, že poskytování přístupu ke kvalitním vzdělávacím službám a pomoci dětem a mladým lidem z řad uprchlíků je v současné humanitární krizi jednak povinností evropských vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a jednak hlavním předpokladem pro jejich sociální začlenění, ochranu, dlouhodobou integraci na pracovním trhu a prevenci jejich zneužívání; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit uprchlíkům a žadatelům o azyl kulturní a jazykovou mediaci a rovněž rozvíjet jejich znalosti jazyka hostitelské země a jejích kulturních a sociálních hodnot;

6.  zdůrazňuje klíčovou úlohu bezplatného veřejného vzdělání, kultury, mezikulturního a mezináboženského dialogu, neformálního a informálního učení, celoživotního učení a politiky v oblasti mládeže a sportu pro posilování integrace a sociálního začlenění uprchlíků a žadatelů o azyl v Evropě, jakož i úlohu porozumění a solidarity hostitelských zemí v boji proti rasismu, xenofobii a extremismu a v tom, že přispívají k budování soudržnější a inkluzivnější společnosti založené na kulturní rozmanitosti a podpoře společných evropských hodnot a ochraně základních práv v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a nejvyššími standardy v oblasti dodržování lidských práv stanovenými na mezinárodní úrovni;

7.  zdůrazňuje, že je třeba podpořit vytvoření pozitivních vazeb mezi místní populací a uprchlíky a žadateli o azyl, zejména prostřednictvím společných kulturních a sportovních akcí;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v současnosti mizí kulturní sítě, což je dáno novým směřováním programu Kreativní Evropa;

9.  zdůrazňuje, že jsou zapotřebí účinné postupy, které umožní hladký přechod mezi vzdělávacími zařízeními, jež jsou dostupná v uprchlických táborech, a vzdělávacími systémy příslušných členských států;

10.  trvá na tom, že je nezbytné, aby členské státy usnadnily zápis studentů z řad uprchlíků do vzdělávacích zařízení na všech úrovních a žádá, aby bylo vynakládáno větší úsilí o efektivnější rozdělení žáků a jejich umístění ve vnitrostátních vzdělávacích systémech;

11.  vyzývá EU a členské státy, aby zavedly „vzdělávací koridory“, a to tak, že budou prosazovat dohody s evropskými univerzitami a Unií vysokých škol ze Středomoří (UNIMED), s cílem přijímat studenty z řad uprchlíků, kteří přicházejí z oblastí sužovaných konflikty, a usnadňovat jim přístup ke studiu a prosazovat vzájemnou podporu a dobrovolnictví; vítá iniciativy, které v tomto směru přijala řada evropských univerzit a jejich partnerství;

12.  vítá evropské a vnitrostátní programy i soukromé iniciativy zahájené neziskovými institucemi, které poskytují pomoc akademickým pracovníkům z řad migrantů ve vědě a dalších profesních oblastech, a zasazuje se za jejich rozvoj a podporu;

13.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zajištění toho, aby integrace začala okamžitě, zaručily, že vyřeší otázku, jak poskytovat prakticky orientované a srozumitelné předběžné informace o vzdělávání v několika jazycích;

14.  konstatuje, že jazykové kurzy společně s přehledem o místní kultuře, praktickými dovednostmi, odborným vzděláváním a informacemi o tom, jak získat přístup ke službám, jsou relevantními nástroji pro podporu integrace a představují základ budoucího vývoje a úspěchu v hostitelské zemi;

15.  vyzývá EU a členské státy, aby uprchlíkům a dětem žádajícím o azyl, jakož i mladým lidem a dospělým, nabízely jazykové kurzy přiměřené délky a kvality, včetně pedagogické podpory, a aby reagovaly na rozdílné potřeby a zranitelnost specifických skupin, zejména žen, nezletilých osob bez doprovodu a dospělých, jimž chybí základní vzdělání;

16.  vyzývá členské státy, aby poskytovaly cílenou podporu dětem a mladým lidem z řad uprchlíků při jejich vstupu do vzdělávacího systému, například formou intenzivních jazykových kurzů a programů obecného uvedení do studia, aby jim umožnily zapojit se co nejdříve do běžné výuky;

17.  je přesvědčen, že rozšíření přístupu k celoživotnímu učení, včetně neformálního a informálního učení a profesionální odborné přípravy, má potenciál být účinným nástrojem pro aktivní začleňování uprchlíků, který tak může posílit jejich účast na životě společnosti a jejich konečnou integraci na evropský trh práce a do společnosti a který bude současně znemožňovat plýtvání mozky vysoce kvalifikovaných migrantů s cílem zajistit jim tak dobré životní podmínky a oživit pracovní trhy hostujících zemí; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby se vynasnažily rozvíjet iniciativy pro uznávání kompetencí a kvalifikací uprchlíků posilováním úlohy evropského rámce kvalifikací a prosazováním uznávání neformálního a informálního učení a aby zajistily uznávání a hodnocení prostřednictvím pružných, rychlých, transparentních, jednoduchých a snadno dostupných postupů vedoucích k vydání formálních osvědčení;

18.  vybízí členské státy, aby vytvořily specializované platformy a mnohojazyčné internetové portály, jejichž cílem by bylo poskytování stručných a snadno dostupných informací o možnostech uznávání kvalifikací, existujících integračních programech a seznamech odpovědných orgánů, a jsa si vědom toho, že každý stát EU a EHP má pověřené národní informační středisko pro akademické uznávání, které poskytuje způsob, jak vysokoškolské tituly porovnávat, vybízí v této souvislosti členské státy, aby tuto službu propagovaly;

19.  vítá řešení, která umožňují poskytovat informace o příležitostech formálního a neformálního vzdělávání, odborné přípravy, pracovních stáží a dobrovolných pracích pro migranty, uprchlíky a žadatele o azyl v několika jazykových mutacích; žádá proto, aby byla nabídka těchto služeb rozšířena; trvá rovněž na tom, že je nutné podporovat komplexní strategie celoživotního učení, které rozšiřují přístup k předškolnímu vzdělávání a péči, odbornému vzdělávání a přípravě a vzdělávání dospělých, a že je nutné vytvořit rámec, který dobrovolníkům a profesionálům, kteří pracují s uprchlíky, poskytne právní jistotu pro jejich práci, a systémy, díky nimž získají potřebné dovednosti a další vzdělání;

20.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístup ke vzdělávání dětem, které se nacházejí v nouzové situaci, včetně dětí z řad uprchlíků; vítá cíl vyčlenit z celkového rozpočtu EU na humanitární pomoc na rok 2016 finanční prostředky na vzdělávání ve výši 4 % a vyzývá Komisi a členské státy, aby se s ohledem na Světový humanitární summit, který se uskuteční v květnu 2016 v Istanbulu, nadále na mezinárodní úrovni zasazovaly o to, aby byly v rámci současných programů pomoci zvýšeny finanční prostředky na vzdělávání v mimořádných situacích;

21.  připomíná EU a členským státům jejich povinnost zajistit v souladu s mezinárodními úmluvami zvláštní ochranu nezletilým osobám a zejména pak přístup ke školám a vzdělávacím zařízením;

22.  doporučuje, aby byly dětem uprchlíků poskytovány doplňkové jazykové kurzy vyučující jazyk hostitelské země;

23.  zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zajistit, aby se nezletilým osobám bez doprovodu dostalo zvláštní ochrany před vykořisťováním na pracovišti, násilím a obchodováním s lidmi; zdůrazňuje, že je třeba, aby zejména dívkám, které jsou často zranitelnější a ve větší míře vystavené nejrůznějším formám vykořisťování, obchodování s lidmi a sexuálnímu zneužívání a u nichž je pravděpodobnější, že budou připraveny o možnosti vzdělávat se, byli nápomocni mentoři a aby pro ně byla přijata specifická opatření;

24.  zdůrazňuje, že je nutné zvýšit informovanost uprchlíků a žadatelů o azyl o jejich právech na trhu práce;

25.  vyzývá členské státy, aby zajistily plnou a účinnou ochranu základních práv uprchlíků a žadatelů o azyl a posílily opatření v rámci boje proti obchodování s lidmi, zotročování a všem formám vykořisťování pracovníků;

26.  zdůrazňuje, že je důležité předejít utváření segregovaných komunit, které snižují vyhlídky na integraci do společnosti a na zapojení se na trhu práce;

27.  zdůrazňuje, že je třeba investovat do projektů zaměřených na začlenění uprchlíků na trhu práce tím, že bude věnována větší pozornost celoživotnímu učení a učňovské přípravě; vyzývá členské státy, aby věnovaly více investic na technickou a profesní přípravu, na přípravu k podnikání, na přechod mezi školou a praxí a zejména na duální vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím využívání strukturálních fondů;

28.  zdůrazňuje, že je třeba zahájit činnosti na podporu vzdělávání, zejména s cílem poskytnout vhodné vybavení v hotspotech a záchytných zařízeních EU pro uprchlíky, podpořit úsilí humanitárních a nevládních organizací, které již v uprchlických táborech začaly pořádat vzdělávací a jiné akce, a poskytnout pobídky a podporu pro rozvoj formálních vzdělávacích struktur v uprchlických táborech, včetně táborů nacházejících se ve třetích zemích;

29.  zdůrazňuje důležitost dobrovolnické práce pro integraci uprchlíků; zdůrazňuje, že by měla být přijata nezbytná opatření, aby se těm, kteří se dobrovolně zapojují do integrace a vzdělávání uprchlíků, dostalo náležitého školení;

30.  vítá nové výzvy k předložení návrhů, které se budou věnovat kulturním, vzdělávacím a sportovním programům a programům mobility mladých lidí a projektům zaměřeným na mezikulturní dialog, kulturní a sociální začlenění a integraci v rámci programu Kreativní Evropa a Erasmus+; zdůrazňuje, že je třeba odstranit problémy a stávající překážky, které by mohly bránit žádostem o projekty zaměřené na integraci uprchlíků a usnadnit přístup veškerých žadatelů k dotyčným programům;

31.  zdůrazňuje důležitou úlohu sportu jako nástroje podporujícího sociální a mezikulturní dialog a vyzývá evropské orgány a instituce a členské státy, aby zavedly programy zaměřené na sociální integraci uprchlíků prostřednictvím sportu;

32.  podporuje stávající iniciativy sportovních organizací a nabádá k výměně osvědčených postupů mezi různými subjekty pořádajícími sportovní akce zaměřené na sociální integraci uprchlíků;

33.  poukazuje na nedostatečný přístup uprchlic k informacím, poradenství a odborné přípravě; zdůrazňuje význam řádné odborné přípravy a vytvoření takových služeb a integračních opatření, která by uspokojila specifické potřeby uprchlic a umožnila jim zlepšit si své dovednosti a doplnit si své vzdělání; vyzývá proto k zapojení uprchlic a žadatelek o azyl do programů odborné přípravy, které by jim umožnily vymanit se z izolace, přispěly k posílení jejich postavení a nezávislosti a umožnily jim pochopit místní zvyklosti a každodenní život, čímž by získaly pocit rovnoprávnosti a sounáležitosti a potřebné sebevědomí;

34.  žádá členské státy, aby podporovaly iniciativy, které zajišťují lepší spolupráci, soudržnost politik a dialog mezi veřejnými orgány, příslušnými nevládními organizacemi, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a komunitami uprchlíků s cílem zlepšit vzájemné vědomosti a porozumění a posoudily další možné iniciativy s cílem zajistit rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání, který tak pomůže začlenit migranty a uprchlíky do příznivého učebního prostředí;

35.  žádá EU a členské státy, aby účinně koordinovaly své činnosti s cílem poskytovat vhodná přijímací zařízení, která zajistí důstojné životní podmínky a zabrání vytváření segregovaných komunit či ghett, které snižují integraci do společnosti hostitelského členského státu;

36.  žádá členské státy, aby v zájmu lepšího zapojení uprchlíků na trhu práce prosazovaly iniciativy na podporu spolupráce mezi regionálními orgány, pracovními agenturami a společnostmi;

37.  zdůrazňuje, že v začleňování uprchlíků a dětí a mladých lidí z řad migrantů do vzdělávacího systému mají klíčovou úlohu učitelé, a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí specializovaní učitelé a pokročilá školení pro učitele, aby byli profesně připraveni; vyzývá v této souvislosti EU a členské státy, aby zvážily vytvoření takových nástrojů pro spolupráci mezi učiteli, které jim umožní vyměňovat si své zkušenosti a osvědčené postupy a poskytovat si vzájemnou podporu;

38.  vyzývá členské státy, aby pomohly učitelům a profesorům z řad migrantů získat pracovní místa pedagogů, nejen aby se zlepšila jejich situace, ale aby mohli své jazykové znalosti, pedagogické dovednosti a zkušenosti využít ku prospěchu vzdělávacích systémů;

39.  podporuje myšlenku vytvoření asistenčních služeb pro učitele, které jim budou nabízet včasnou podporu při zvládání různých druhů rozmanitosti ve třídě, podporovat mezikulturní dialog a radit jim v případě konfliktů či v případě, že budou konfrontováni se studenty, u nichž hrozí, že se radikalizují;

40.  vyzývá členské státy, aby rozšířily možnosti politického vzdělávání a poskytly vhodné příležitosti dalšího vzdělávání a učební materiál, s cílem vysvětlit, proč se lidé stávají uprchlíky, a bojovat proti extremismu;

41.  zdůrazňuje úlohu školy, jakožto místa poskytujícího poradenství a jazykovou a kulturní mediaci, včetně pokud jde o demokratické hodnoty prostřednictvím programů občanské výchovy a aktivního občanství, i jako místa, které hraje klíčovou úlohu v procesu urychlení a zajištění sociálního a kulturního začlenění a integrace nejen studentů, ale i jejich rodin jako celku;

42.  vítá rozhodnutí Rady věnovat konkrétní opatření v pracovním plánu pro kulturu na období 2015–2018 úloze kultury, umění a mezikulturního dialogu pro integraci migrantů a zhodnotit stávající osvědčené postupy v členských státech;

43.  zdůrazňuje, že je třeba lépe prosazovat využití umění jakožto nástroje k integraci a usnadňovat a posilovat zapojení uprchlíků do uměleckých činností;

44.  vítá novou odbornou pracovní skupinu pro mezikulturní dialog a integraci migrantů a uprchlíků prostřednictvím umění a dialogu(2) , kterou vytvořila Komise a která by do konce roku 2017 měla vydat příručku osvědčených postupů;

45.  zdůrazňuje význam podpory a dalšího vývoje vzdělávacích aplikací, videí a cvičení, jakož i výukových platforem pro uprchlíky, které jim usnadní jejich vzdělání a odbornou přípravu a přispějí k tomu, aby si své vzdělání mohli doplnit;

46.  domnívá se, že pokud jde o dlouhodobé strukturální činnosti a strategie, je třeba čerpat z nevyužitých fondů, jako je Evropský program pro migraci a sociální fond; vyzývá proto Radu a Komisi, aby zohlednily skutečnost, že ve Víceletém finančním rámci by mělo být umožněno přesouvání existujících prostředků a aby poskytly značnou podporu členským státům, pokud jde o jejich kroky související s přijímáním a začleňováním uprchlíků v zájmu zajištění neměnné a soudržné politiky začleňování uprchlíků;

47.  žádá členské státy, aby pracovaly na uskutečnění doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Mary Honeyball, Ilhan Kyuchyuk, Martina Michels

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0418.

(2)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14444-2015-INIT/en/pdf


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

30.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

8

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, David Casa, Ole Christensen, Arne Gericke, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Rosa D’Amato, Rosa Estaràs Ferragut, Tania González Peñas, Richard Howitt, Dieter-Lebrecht Koch, Edouard Martin, Tamás Meszerics, Evelyn Regner, Joachim Schuster, Michaela Šojdrová, Helga Stevens, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Jens Geier, Sylvie Goddyn, Andrej Plenković, Jasenko Selimovic


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

36

+

ALDE

Jasenko Selimovic

EFDD

Daniela Aiuto, Rosa D'Amato

GUE/NGL

Xabier Benito Ziluaga, Tania González Peñas, Rina Ronja Kari, Kostadinka Kuneva, João Pimenta Lopes

Verts/ALE

Jean Lambert, Tamás Meszerics, Terry Reintke

PPE

David Casa, Rosa Estaras Ferragut, Danuta Jazłowiecka, Dieter-Lebrecht Koch, Thomas Mann, Andrej Plenkovic, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Michaela Šojdrová

S&D

Guillaume Balas, Brando Benifei, Ole Christensen, Jens Geier, Richard Howitt, Jan Keller, Javi López, Edouard Martin, Georgi Pirinski, Evelyn Regner, Maria João Rodrigues, Joachim Schuster, Marita Ulvskog, Flavio Zanonato

8

-

ECR

Arne Gericke, Czesław Hoc, Anthea McIntyre, Helga Stevens, Ulrike Trebesius

ENF

Mara Bizzotto, Sylvie Goddyn, Dominique Martin,

1

0

PPE

Adam Kosa

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění