Postup : 2015/2105(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0220/2016

Předložené texty :

A8-0220/2016

Rozpravy :

PV 04/07/2016 - 17
CRE 04/07/2016 - 17

Hlasování :

PV 05/07/2016 - 4.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0299

ZPRÁVA     
PDF 808kWORD 394k
27.6.2016
PE 576.919v02-00 A8-0220/2016

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Výbor pro mezinárodní obchod

Zpravodajka: Tiziana Beghin

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Evropský parlament,

–  –  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2015 o aktuální situaci, pokud jde o rozvojový program z Dohá, v kontextu desátého zasedání Konference ministrů Světové obchodní organizace,(1)

–  s ohledem na svá doporučení Komisi týkající se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství a o dohodě o obchodu se službami ze dne 8. července 2015 a 3. února 2016;

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v New Yorku v roce 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. července 2015 o vnějším dopadu politiky EU v oblasti obchodu a investic na iniciativy veřejného a soukromého sektoru v zemích mimo EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích(3),

  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015o druhém výročí zřícení budovy Rana Plaza a o vývoji ve věci bangladéšského paktu udržitelnosti(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 2/2014 nazvanou „Jsou preferenční obchodní dohody řádně prováděny?“

–  s ohledem na pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o nadnárodních podnicích a na tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku,

  s ohledem na nařízení EU o nezákonně vytěženém dřevu, směrnice EU o podávání nefinančních informací, návrh EK týkající se nařízení o tzv. konfliktních nerostných surovinách, doložku zákona Spojeného království o moderním otroctví týkající se transparentnosti dodavatelských řetězců a francouzský zákon o povinné péči;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. září 2011 o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. února 2011 o strategii Evropa 2020,(6)

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o politikách mezinárodního obchodu v kontextu naléhavých otázek spojených se změnou klimatu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o lidských právech a sociálních a environmentálních normách v mezinárodních obchodních dohodách(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2010 o sociální odpovědnosti podniků v mezinárodních obchodních dohodách(9),

  s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními osobami, které přijala Rada pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

  s ohledem na závěry Evropské rady ze 7.-8. února 2013, její závěry týkající se obchodu ze dne 21. listopadu 2014 a závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 27. listopadu 2015,

  s ohledem na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod ke zprávě o transparentnosti, odpovědnosti a integritě v orgánech EU;

–  s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace,

–  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

  s ohledem na čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/478 ze dne 11. března 2015, kterým se zřizuje evropský nástroj sousedství,

–  s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou v SFEU,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci , výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0220/2016),

A.  vzhledem k tomu, že obchod není samoúčelný, ale je prostředkem k dosažení prosperity a rovnosti, podporuje podnikatelské příležitosti, udržitelný hospodářský rozvoj, sociální pokrok a kulturní povědomí, zvyšuje zaměstnanost a zvyšuje životní úroveň aniž by navyšoval veřejné výdaje;

B.  vzhledem k tomu, že bez obchodních dohod nemůže existovat bezpečnost a bez ochrany žádné obchodní dohody;

C.  vzhledem k tomu, že společná obchodní politika se od prosince 2009, kdy byla přijata Lisabonská smlouva, zásadním způsobem změnila; vzhledem k tomu, že obchod nefunguje izolovaně, ale souvisí s mnoha dalšími politikami a závisí na nich; vzhledem k tomu, že jednání o obchodních a investičních dohodách nesmí být jen o snižování cla, neboť regulační otázky a sbližování mezinárodních norem s sebou nesou složité výzvy;

D.  vzhledem k tomu, že aniž by se jakkoliv snižoval přínos obchodu pro hospodářský růst, v Evropské unii dosud neproběhla vážná diskuse o nákladech spojených s politikami volného obchodu (jako jsou hospodářské změny: rušení průmyslu, ztráty pracovních míst ve výrobních odvětvích, přemisťování celých odvětví do třetích zemí a zvýšení dovozu), ani nebyla vypracována analýza celkových nákladů/přínosu politik v oblasti volného obchodu; vzhledem k tomu, že skutečnost, že takováto otevřená diskuse neproběhla, vede řadu zúčastněných stran k tomu, že zpochybňují logiku a směr obchodní politiky EU a jejích politik obecně, a vzhledem k tomu, že by se díky otevřené diskusi tomuto nešťastnému důsledku předešlo;

E.  vzhledem k tomu, že globální nadměrná kapacita v klíčových průmyslových odvětvích a výsledná obchodní nerovnováha začaly podrývat důvěru evropských podniků a průmyslových odvětví v kvalitu obchodní politiky EU;

F.  vzhledem k tomu, že v době nízkého hospodářského růstu má příspěvek zahraničního obchodu k oživení evropského hospodářství klíčový význam pro dosažení konkrétních a měřitelných výsledků, podporu důstojných pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu a pro rovnost v Evropě i mimo ni;

G.  vzhledem k tomu, že obchodní politika nové generace musí reagovat na obavy občanů související s transparentností a účastí, sociálním zabezpečením a pracovními místy a na očekávání podniků související s globální a propojenou ekonomikou a musí bojovat proti chudobě, zaručit spravedlivější dělení zisků z obchodu a řešit nové otázky, jako je digitální obchod a klíčová úloha MSP;

H.  vzhledem k tomu, že probíhající jednání o obchodu přitáhly pozornost veřejnosti k otázce evropské obchodní politiky, a vzhledem k tomu, že čím dál více občanů vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že by společná obchodní politika mohla oslabit evropské vnitrostátní předpisy a normy;

I.  vzhledem k tomu, že se Komise zavázala, že žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň regulační ochrany, že případná změna v úrovni ochrany je možná pouze směrem nahoru a že právo na regulaci bude vždycky chráněno;

J.  vzhledem k tomu, že evropští občané, podniky a MSP vznášejí pochybnosti o tom, za velká průmyslová uskupení skutečně zastupují zájmy občanů EU a podniků z EU a celkově Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že regulační spolupráce v rámci obchodních dohod musí zajistit nejvyšší úroveň ochrany zdraví a bezpečnost v souladu se zásadou obezřetnosti stanovenou v článku 191 SFEU;

L.  vzhledem k tomu, že z důvodu transparentnosti je nutné, aby orgány a instituce EU ověřovaly, zda stanoviska, která jsou předkládána jménem průmyslu EU, skutečně zrcadlí názory evropského průmyslu;

M.  vzhledem k tomu, že obchodní a investiční politiku EU je třeba posílit nejen tím, že se zajistí pozitivní výsledky z hlediska zaměstnanosti a tvorby bohatství pro občany a podniky, ale také posílením environmentálních a sociálních práv a zajištěním co nejvyšší úroveň transparentnosti, zapojení a odpovědnosti, a to na základě stálého dialogu se sociálními partnery, zúčastněnými stranami, místními a regionálními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami a na základě jasně stanovených pokynů pro jednání;

N.  vzhledem k tomu, že pravidla týkající se původu určují skutečný rozsah liberalizace obchodu, neboť stanoví, na které zboží se vztahují výhody plynoucí z dohod o volném obchodu, přičemž však tato pravidla často chybí ve veřejných debatách o volném obchodu a Parlament doposud neprovedl jejich analýzu;

O.  vzhledem k tomu, že Evropská unie musí ve své obchodní politice a ve svých obchodních jednáních zohledňovat zranitelnost některých odvětví, pokud jde o otevírání trhu, především zemědělského odvětví;

P.  vzhledem k tomu, že v roce 2050 budou země EU-28 představovat pouze 15 % světového HDP, což je pokles oproti 23,7 % v roce 2013, a vzhledem k tomu, že v roce 2015 je 90 % světového růstu vytvořeno mimo Evropu; vzhledem k tomu, že se míra růstu rozvíjejících se ekonomik výrazně zpomaluje;

Q.  vzhledem k tomu, že EU je v současnosti největším obchodním blokem na světě a kontroluje třetinu světového obchodu, a vzhledem k tomu, že do roku 2020 tento podíl podle odhadů poklesne na asi 26 %;

R.  vzhledem k tomu, že by budoucí obchodní dohody a jednání měly zohledňovat stanoviska vyjádřená v usneseních Parlamentu o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o obchodu se službami (TiSA) a měly by být s těmito stanovisky v souladu;

S.  vzhledem k tomu, že centrum vytváření bohatství se jednoznačně posouvá směrem na východ, do asijsko-tichomořského regionu, potažmo Číny, která již předběhla Japonsko a pravděpodobně do roku 2025 předčí i USA a stane se největším světovým hospodářstvím; vzhledem k tomu, že tato skutečnost znamená, že rozvíjející se ekonomiky a rozvojové země dohánějí skupinu průmyslových zemí a vstupují do fáze vyzrálých hospodářství;

T.  vzhledem k tomu, že další faktory, jako jsou demografické změny, budou mít rovněž negativní dopad na pozici EU v rámci světového hospodářství; vzhledem k tomu, že se očekává, že se podíl EU na světové populaci sníží v roce 2060 na 5,3 % oproti 7,1 % v roce 2013;

U.  vzhledem k tomu, že podle odhadů přeshraniční tok kapitálu, zboží, služeb a dat přinesl v roce 2014 do celosvětové ekonomiky dalších 7,8 bilionu USD, přičemž dodatečná hodnota toků dat samotná činila 2,8 bilionu USD z této celkové částky, což je více než 2,7 bilionu USD odhadovaných v oblasti obchodu se zbožím;

Rychlejší přizpůsobování se rychlému vývoji v oblasti mezinárodního obchodu

1.  vítá novou strategii Komise nazvanou „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ a především nové zaměření na takové otázky, jako je zodpovědné řízení dodavatelských řetězců, globální digitální trh, obchod s digitálním zbožím a službami, spravedlivý a etický obchod a sociální náklady liberalizace obchodu; je pevně přesvědčen, že veškerá budoucí obchodní politika musí bojovat proti formám protekcionismu, včetně snížení zbytečných necelních překážek obchodu, a musí zajistit přístup na nové trhy, a to i pro MSP; připomíná, že liberalizace obchodu musí být prováděna správně, aby se zajistil udržitelný růst; vyjadřuje politování v souvislosti se zpožděním Komise při předložení nové strategie, a to s ohledem na skutečnost, že Parlament požadoval, aby byla revidovaná střednědobá a dlouhodobá obchodní strategie předložena do léta roku 2012;

2.  je pevně přesvědčen, že i když služby představují více než 70 % HDP v EU a v budoucnu budou zajišťovat 90 % pracovních míst, evropské výrobní odvětví je zásadní složkou reindustrializace Evropy a proto by se strategie měla více zaměřit úlohu výrobního odvětví v rámci společné obchodní politiky; naléhavě žádá Komisi, aby spolupracovala s obchodními partnery s cílem zajistit, aby jejich trhy byly více otevřeny evropským podnikům, zejména pokud jde o dopravu, telekomunikace a veřejné zakázky, neboť jejich zahraniční podniky mají stále velký přístup na vnitřní trh EU;

3.  je si vědom, že obchodní politika EU má pro Evropu zásadní geopolitický a hospodářský význam, pokud jde o ovlivňování vývoje globalizace, posilování mezinárodních norem a rozšiřování přístup na zahraniční trhy; konstatuje, že pokud nebudeme nyní jednat, určí mezinárodní pravidla ostatní; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že EU je největší ekonomikou na světě, udržitelný a odpovědný obchod je jejím nejsilnějším politickým nástrojem jednak pro prosazování evropských zájmů, investic a podnikání a jednak pro podporování evropských hodnot v zahraničí, přičemž současně podporuje hospodářský růst a investice a vytváří pracovní místa na domácí půdě; podporuje záměr Komise posílit součinnost mezi obchodní politikou a politikou vnitřního trhu a doporučuje, aby tyto politiky přikládaly prioritu opatřením, jejichž cílem je vytváření pracovních míst;

4.  vítá, že Komise přislíbila, že žádná obchodní dohoda nesníží úroveň ochrany evropských spotřebitelů, jíž bylo dosaženo, a to ani v rámci digitální revoluce; zdůrazňuje, že Parlament bude nadále pečlivě kontrolovat, zda je tento závazek v rámci probíhajících jednání respektován;

5.  zdůrazňuje souvislost mezi jednotným trhem a obchodní politikou EU, které by měly být plně slučitelné jednak mezi sebou a jednak s širšími politikami a hodnotami Unie; je přesvědčen o tom, že otevřený, odpovědný a volný světový obchod založený na účinných, transparentních a silných celosvětových pravidlech je nezbytný pro to, aby jednotný trh dokázal uplatnit svůj úplný potenciál díky tomu, že bude fungovat, růst a pracovat pro vzájemný prospěch občanů, spotřebitelů a podniků, zejména pak malých a středních podniků; připomíná, že otevření obchodu vede k větší produktivitě, přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí a již nyní podporuje téměř každé sedmé pracovní místo na jednotném trhu a rovněž přináší významné výhody pro spotřebitele;

6.   vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala aktuální informace o své obchodní a investiční strategii a aby počínaje rokem 2017 každé dva roky předkládala Parlamentu podrobnou výroční zprávu o provádění a zveřejňovala ji s cílem zajistit, aby dostála svým slibům; vyzývá Komisi, aby do těchto zpráv zahrnovala pokrok dosažený při probíhajících obchodních jednání a provádění stávajících obchodních dohod;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby urychlila své postupy a vyjednané obchodní dohody tak mohly být postupovány Parlamentu v kratším čase, čímž se umožní, aby tyto dohody byly v kratší době prozatímně uplatňovány nebo aby vstupovaly rychleji v platnost;

Transparentní obchodní politika a větší slovo pro občany

8.  vítá skutečnost, že Komise zvýšila transparentnost a otevřenost v rámci všech fází obchodních jednání, a podporuje iniciativu Komise týkající se transparentnosti TTIP; oceňuje, že po řadě žádostí Parlamentu posílila Komise transparentnost jednání tím, že poskytla všem poslancům Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů přístup k utajovaným jednacím dokumentům a více informací všem zúčastněným stranám; připomíná, že větší přístup poslanců Parlamentu k utajovaným informacím týkajícím se jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) posílil kontrolní pravomoci Parlamentu, což mu umožnilo, aby v rámci společné obchodní politiky účinněji převzal svou odpovědnost; vyzývá proto, aby byla iniciativa Komise týkající se transparentnosti rozšířena a zahrnovala plnou míru transparentnosti a možnost veřejné kontroly v případě všech stávajících i budoucích obchodních jednání a aby probíhaly konzultace s partnerskými zeměmi s cílem podpořit nejvyšší standardy v oblasti transparentnosti a aby se zajistila reciprocita tohoto procesu, v němž vyjednávací pozice EU nebude oslabena, a aby byla dohoda dosažena na požadované úrovni transparentnosti jednání v rámci rozsahu působnosti; zdůrazňuje, že smysluplná transparentnost může posílit celosvětovou podporu obchodu založeného na pravidlech;

9.  vyzývá Radu, aby okamžitě zveřejnila všechny již schválené i budoucí mandáty k vyjednávání;

10.  žádá Komisi, aby zajistila silné a vyvážené zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů, a to i prostřednictvím řádných, veřejných konzultací online a komunikačních kampani s cílem zlepšit obsah obchodní politiky EU a směřovat ji tak, aby bránila zájmy občanů, čímž se posílí její legitimita;

11.   v souvislosti se současnou diskusí o rozsahu působnosti obchodních jednání musí regulační spolupráce chránit základní funkci předpisů, kterou je ochrana veřejného zájmu; zdůrazňuje, že posílená spolupráce mezi regulačními orgány by měla posilovat obchod a investice díky stanovení zbytečných technických překážek obchodu a zdvojované či nadbytečné administrativní zátěže a formalit, které mají neúměrný dopad na MSP, přičemž by neměly být oslabeny technické postupy související se základními normami a předpisy, měly by být zachovány evropské normy týkající se právních předpisů v oblasti zdraví, bezpečnosti, spotřebitelů, práce, kulturní rozmanitosti a sociálních a environmentálních předpisů, a to při plném dodržení zásady obezřetnosti a regulační autonomie celostátních, regionálních a místních orgánů; připomíná, že příslušné mechanismy musí být založeny na zvýšené výměně informací a lepším přijímání mezinárodních technických norem a musí vést k většímu sbližování, ale současně nesmí za žádných okolností oslabovat nebo zdržovat demokraticky legitimizovaný postup rozhodování žádného z obchodních partnerů; podporuje uplatňování a vypracování dalších mezinárodních technických norem na základě posouzení dopadů a rovněž veškeré úsilí, které by směřovalo k zajištění plného zapojení obchodních partnerů do mezinárodních normalizačních orgánů; domnívá se nicméně, že i kdyby neexistovala společná mezinárodní norma, nemělo by to bránit ve vhodných případech vzájemnému uznávání rovnocennosti ani úsilí o vypracování společných transatlantických technických norem;

12.  aby se zajistila transparentnost a byly chráněny obchodní zájmy EU, žádá Komisi, aby při provádění konzultací s průmyslem ohledně obchodních opatření zajistila to, aby sdružení EU skutečně zastupovala obchodní zájmy tím, že budou zohledňovat skutečné zájmy průmyslu v jednotlivých státech; zdůrazňuje, že pokud je to možné, měly by být dokumenty orgánů a institucí EU zveřejňovány, nebo transparentnost má zásadní význam pro získání podpory veřejnosti pro společnou obchodní politiku; vyzývá Komisi, aby provedla doporučení evropského veřejného ochránce práv z července 2015, zejména pokud jde o přístup k dokumentům pro všechna jednání;

Větší soudržnost obchodních cílů EU a ostatních aspektů její vnější politiky týkající se obchodu v zájmu rozvoje

13.   připomíná, že by společná obchodní politika měla být prováděna s ohledem na zásady a cíle vnější činnosti Unie stanovené v článku 21 SEU a v článku 208 SFEU a že by měla podporovat hodnoty, které EU hájí, definované v článku 2 SEU; připomíná, že musí být zajištěna soudržnost vnějších a vnitřních politik, které mají vnější rozměr; zdůrazňuje, že EU má zákonnou povinnost dodržovat lidská práva a měla by podporovat udržitelný hospodářský, sociální a environmentální rozvoj obchodujících zemí; domnívá se, že EU má povinnost vyvinout veškeré možné úsilí s cílem předvídat a řešit veškeré negativní dopady své společné obchodní politiky a předcházet jim, a to tím, že bude pravidelně provádět posouzení dopadu ex-ante a ex-post v oblasti lidských práv a udržitelnosti a následně podle potřeby revidovat obchodní dohody; připomíná, že pouze spravedlivý a řádně regulovaný obchod, bude-li v souladu s cíli udržitelného rozvoje, by mohl vést ke snížení nerovností a podporovat rozvoj; připomíná, že cíle udržitelného rozvoje zahrnují několik cílů souvisejících s obchodem v celé řadě politických oblastí, přičemž jeden z nejkonkrétnějších cílů je zaměřen na zvýšení vývozů z rozvojových zemí, a to za účelem zdvojnásobení podílu nejméně rozvinutých zemí na celosvětovém vývozu do roku 2020;

14.  vítá, že od roku 1990 došlo k velkému snížení počtu osob žijících v absolutní chudobě, jak ji definuje Světová banka; konstatuje nicméně, že je nutné pracovat dále na tom, aby se podnítily soukromé i veřejné investice v nejméně rozvinutých zemích s cílem vytvořit institucionální rámce a infrastrukturu, které těmto zemím umožní lépe využívat přínosy obchodu, a poskytnout jim pomoc při diverzifikaci jejich hospodářství a zapojení do globálních hodnotových řetězců a umožnit jim, aby se specializovaly na produkty s vysokou přidanou hodnotou;

15.  všímá si prohlášení Komise, že posílí ve svých obchodních a investičních dohodách bude posilovat udržitelný rozvoj a podporovat lidská práva, pracovní a sociální normy a udržitelnost v oblasti životního prostředí na celém světě, avšak vyzývá k rozhodnému úsilí o plné provádění a prosazování souvisejících kapitol v praxi; sdílí názor Komise, že EU nese mimořádnou zodpovědnost, pokud jde o dopad jejích obchodních politik na rozvojové země a zejména na nejméně rozvinuté země;

16.  domnívá se, že migrace představuje jednu z hlavních výzev, kterým EU, kterým čelí ve 21. století; zdůrazňuje, že zajištění politické soudržnosti obchodu a investic EU je zásadní pro řešení příčin migrace; vyjadřuje politování nad tím, že tato skutečnost není dostatečně zohledněna ve strategii „obchod pro všechny“;

17.  domnívá se, že cílem prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, především pokud jde o partnerské země procházející hospodářskou krizí, musí být především hmatatelné a udržitelné zlepšení životních podmínek obyčejných lidí;

18.  zdůrazňuje, že ustanovení týkající se lidských práv, sociálních a environmentálních norem, závazků v oblasti pracovních práv vycházejících z hlavních úmluv MOP a zásad sociální odpovědnosti podniků, včetně zásad OECD pro nadnárodní společnosti a zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv, by měla být závazná a musí tvořit podstatnou součást obchodních dohod EU prostřednictvím vymahatelných závazků; vyzývá Komisi, aby do všech obchodních a investičních dohod EU začleňovala kapitoly o udržitelném rozvoji; domnívá se, že k tomu, aby se tato ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje stala závaznými, je třeba uplatňovat „třífázový přístup“ sestávající z vládních konzultací, domácích poradních skupin a odborných panelů zahrnujících MOP a také z ustanovení dohody o obecném postupu pro řešení sporů coby poslední možnosti, která se používá k řešení sporů s možností finančních postihů; zdůrazňuje, že normy v oblasti pracovních práv a životního prostředí nejsou jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale musí platit ve všech oblastech obchodních dohod;

19.  zdůrazňuje, že je důležité, aby obchodní dohody zahrnovaly účinné ochranné mechanismy; zároveň požaduje, aby obsahovaly i účinný mechanismus vymáhání pracovních a environmentálních práv, na která se nevztahuje doložka o lidských právech; vybízí k vytvoření mechanismu, díky němuž by Parlament mohl požádat Komisi, aby zahájila vyšetřování porušení povinností vyplývajících z doložky obsahující základní prvky, kterých se dopustila třetí strana; vyzývá Komisi, aby vytvořila strukturovaný a odpolitizovaný postup, podle kterého by konzultace s partnerem týkající se podezření z porušení povinností vyplývajících z kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji musely být zahajovány podle jasných kritérií;

20.  zdůrazňuje zapojení občanské společnosti do dohod o volném obchodu a možnost využívat modernější sdělovací prostředky s cílem usnadnit účast občanské společnosti;

21.  znovu zdůrazňuje, že je důležité dodržovat evropská i mezinárodní pravidla v oblasti obchodu se zbraněmi, zejména Smlouvu OSN o obchodu se zbraněmi a Kodex chování EU pro vývoz zbraní; zdůrazňuje, že obchodní politika EU je nástrojem hospodářské diplomacie, který by mohl rovněž přispívat k řešení prvotních příčin terorismu; zdůrazňuje, že klíčovým aspektem obchodní politiky EU jsou rovněž účinné právní předpisy upravující kontrolu vývozu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby aktualizovala právní předpisy EU týkající se kontroly vývozu zboží dvojího užití s cílem prosazovat strategické cíle a univerzální hodnoty EU;

22.  připomíná, že podle odhadu MOP by mohlo 865 milionů žen na celém světě v daleko větší míře přispívat k hospodářskému růstu, pokud by byly lépe podporovány; konstatuje, že podniky vlastněné ženami představují nedostatečně využívaný nástroj k posílení konkurenceschopnosti, urychlení rozvoje podnikání a udržení růstu; konstatuje, že obchodní politika může mít v různých odvětvích hospodářství rozdílné dopady na ženy a muže a že je zapotřebí více údajů o genderu a obchodu; bere na vědomí skutečnost, že se Komise ve svém sdělení týkajícím se strategie „obchod pro všechny“ nezabývá genderovým aspektem obchodních dohod; vyzývá Komisi, aby více usilovala o využívání obchodních jednání coby nástroje k prosazování rovnosti žen a mužů na celém světě, ale i o zajištění toho, aby ženy i muži mohli těžit z přínosů liberalizace obchodu a být chráněni před jejími negativními dopady; je přesvědčen, že za tímto účelem by Komise měla zajistit, že genderové hledisko bude horizontálně začleňováno do všech budoucích obchodních dohod, a že by měla monitorovat genderový dopad platných obchodních dohod;

23.  vítá oznámení Komise, že má v úmyslu provést přezkum všeobecného systému preferencí v polovině období a posoudit zejména možnost rozšířit preference také na služby v rámci systému; zároveň zdůrazňuje, že GSP, včetně systémů „Vše kromě zbraní“ a GSP+, jsou nástroji, které umožňují dodržování základních hodnot, a že je proto důležité, aby byly účinně prováděny a sledovány;

Transparentní globální hodnotové řetězce respektující základní hodnoty a normy na celém světě

24.  uznává, že internacionalizace systému světové produkce přispěla k tomu, že se stovkám milionů lidí otevřely možnosti hospodářského rozvoje a vymanění se z chudoby díky zaměstnání; připomíná, že podle MOP nemá asi 780 milionů žen a mužů v produktivním věku dostatečný výdělek, který by jim umožnil vymanit se z chudoby; zdůrazňuje, že rozšíření globálních hodnotových řetězců vytvořilo pracovní příležitosti, avšak nedostatečné vymáhání stávajících pracovněprávních předpisů a norem bezpečnosti práce, které byly zavedeny na ochranu pracovníků před vyčerpávající pracovní dobou a nepřijatelnými podmínkami, ve zdrojových zemích, zůstává palčivým problémem; poznamenává, že globální hodnotové řetězce rovněž přiměly některé dodavatelské firmy k tomu, aby ignorovaly pracovní předpisy, přemístily svou hospodářskou činnost mimo EU, zaměstnávaly pracovníky v nebezpečných a nepřijatelných podmínkách, požadovaly vyčerpávající pracovní dobu a upíraly zaměstnancům jejich základní práva; připomíná, že takovéto praktiky vytvářejí nespravedlivou hospodářskou soutěž pro dodavatele, kteří dodržují pracovní právo a mezinárodní pracovní a environmentální normy, a pro vlády, které chtějí zlepšit platové a životní podmínky; vyzývá Komisi, aby zkoumala důsledky vzestupu globálních hodnotových řetězců a aby předložila konkrétní návrhy na zlepšení podmínek v nich, a to v úzké spolupráci s MOP a OECD; zdůrazňuje, že další integrace EU do globálních hodnotových řetězců se musí řídit duálními zásadami zachování evropského sociálního a regulačního modelu a zajištění a vytváření udržitelného a spravedlivého růstu a důstojných pracovních míst v EU i v případě jejích partnerů; uznává, že se v důsledku globalizace hodnotových řetězců zvyšuje míra, v níž jsou při domácí výrobě a vývozu používány dovážené prvky, čímž se výrazně zvyšují náklady protekcionistických opatření;

25.  je přesvědčen, že obchodní politika musí přispívat k zajištění transparentnosti výrobního procesu v rámci celého hodnotového řetězce, ale i souladu se základními environmentálními, sociálními a bezpečnostními normami; vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy týkající se norem náležité péče pro dodavatelské řetězce, které překračují rámec stávajících nezávazných povinností; vítá záměr Komise úzce spolupracovat s MOP a OECD za účelem vytvoření globálního přístupu ke zlepšení pracovních podmínek, zejména v oděvním průmyslu; zdůrazňuje, že je důležité stanovit a posoudit nové odvětvové nebo zeměpisné příležitosti pro další odpovědné iniciativy týkající se dodavatelských řetězců; se zájmem očekává nadcházející sdělení Komise týkající se sociální odpovědnosti podniků;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala komplexní rámec politiky investic pro udržitelný rozvoj vypracovaný konferencí Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD);

27.  žádá, aby se pomoc EU na podporu obchodu a technická pomoc zaměřovaly na posílení postavení chudých výrobců, mikropodniků, malých podniků, družstev a žen, ale i na rovnost žen a mužů, s cílem rozšířit výhody, které mohou tyto subjekty čerpat z obchodování na místních a regionálních trzích;

28.  vyzývá Komisi, aby vytvořila právní předpisy s cílem zakázat dovoz zboží vyráběného jakoukoli formou nucené práce nebo moderního otroctví a aby do té doby posílila kontrolu dovozu a dodavatelských řetězců na etickém základě;

29.  zdůrazňuje, že pro další integraci do globálních hodnotových řetězců je zásadně důležité zlepšit ochranu celého spektra práv duševního vlastnictví a zefektivnit jejich prosazování;

30.  žádá Komisi, aby podpořila všechny rozvojové země v jejich úsilí o úplné a efektivní využívání pružných ustanovení obsažených v dohodě TRIPS, která jsou uznána a potvrzena v prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatém dne 14. listopadu 2001, s cílem zajistit, aby mohly v rámci svých vnitrostátních programů veřejného zdraví poskytovat přístup k cenově dostupným základním lékům; v této souvislosti připomíná Radě, aby splnila své závazky plynoucí z prohlášení z Dohá tím, že zajistí, aby Komise výslovně zaručila přístup k lékům při jednáních o ustanoveních týkajících se léčiv přesahujících rámec dohody TRIPS v rámci budoucích dvoustranných a regionálních obchodních dohod s rozvojovými zeměmi nebo v případě, že rozvojové země budou usilovat o vstup do WTO; vítá skutečnost, že Komise podpořila žádost nejméně rozvinutých zemí o prodloužení týkající se práv duševního vlastnictví ve farmaceutické oblasti, ale vyjadřuje politování nad konečným rozhodnutím Rady pro dohodu TRIPS v rámci WTO udělit pouze časově omezené prodloužení v délce 17 let;

31.  vítá pozornost, kterou Komise ve svém sdělení nazvaném „Obchod pro všechny“ věnovala spravedlivému obchodu, a vyzývá ji, aby prioritně dostála svým závazkům a využila stávající systém pro provádění dohod o volném obchodu na podporu spravedlivého obchodu, aby propagovala systémy spravedlivého obchodu u malých producentů ve třetích zemích prostřednictvím delegací EU a aby prováděla informační činnost zvyšující povědomí v EU, například udělováním ocenění „Evropské město spravedlivého a etického obchodu“;

32.  je přesvědčen, že nové technologie a internet poskytují nové nástroje pro sledovatelnost produktů v rámci dodavatelského řetězce;

33.  zdůrazňuje úlohu bankovních služeb při rozvoji obchodu a investic; vyzývá EU, aby podporovala přístup k bankovním službám v rozvojových zemích;

34.  vítá oznámení Komise, že má v úmyslu modernizovat pravidla původu, neboť tato pravidla představují stále větší překážku obchodu v rámci obchodních vzorců, kterým dominují globální hodnotové řetězce; zdůrazňuje, že modernizace pravidel původu musí být prioritou ve všech dohodách o volném obchodu, které Unie vyjednává; vyzývá Komisi, aby pracovala zejména na flexibilních pravidlech původu, včetně nenáročných požadavků týkajících se přidané hodnoty a změny dílčích kódů harmonizovaného systému;

Monitorování a hodnocení a kontrola stávajících dohod jakožto klíčová priorita obchodní politiky EU

35.  vítá návrh Komise na posílené partnerství s Parlamentem a zúčastněnými stranami v oblasti provádění obchodních dohod; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl Parlament včas zapojen do všech fází postupu, včetně provádění, a aby byl plně informován, a to i prostřednictvím systematických konzultací, které předcházejí vypracování návrhů mandátů pro jednání; poukazuje na to, že Komise je povinna informovat Parlament o své činnosti související s prováděním, monitorováním a následnou kontrolou obchodních a investičních dohod;

36.  vyzývá Komisi, aby nepožadovala prozatímní uplatňování obchodních dohod, včetně obchodních kapitol dohod o přidružení, dokud Parlament neudělí svůj souhlas; připomíná, že by to závažně oslabilo práva Parlamentu a vytvořilo případnou právní nejistotu vůči dalším signatářům dohody a dotčeným hospodářským subjektům; v této souvislosti připomíná a vítá závazky komisařky pro obchod, avšak důrazně doporučuje, aby toto uspořádání bylo formalizováno v nové interinstitucionální dohodě;

37.  domnívá se, že v případě smíšených dohod nabízí nejlepší rovnováhu mezi demokratickým dohledem a účinností v praxi ověřený postup, kdy je dohoda po udělení souhlasu Parlamentem uplatňována pouze dočasně, zatímco je očekávána ratifikace ze strany vnitrostátních parlamentů;

38.  trvá na tom, že monitorování, hodnocení a následná kontrola stávajících dohod se musí stát klíčovou prioritou společné obchodní politiky; vyzývá Komisi, aby vzhledem k čím dál rozsáhlejší agendě pro jednání přerozdělila dostatečné zdroje, a umožnila tak GŘ pro obchod lépe monitorovat obchodní dohody, které je nutné provést; žádá Komisi, aby stanovila specifické ukazatele s cílem zajistit sledování provádění obchodních dohod a aby veřejně a pravidelně předkládala Parlamentu důkladné a podrobné výroční zprávy o provádění, v nichž bude například uveden výkon evropských odvětví a dopad těchto dohod na různá odvětví a jejich tržní podíly;

39.  vyzývá Komisi, aby zlepšila kvalitu a přesnost předběžných i následných hodnocení na základě revidované metody; zdůrazňuje, že je vždy zapotřebí předkládat důkladné a komplexní posouzení dopadu iniciativ v oblasti obchodní politiky na udržitelnost, zejména s ohledem na nedávné doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se žádosti 1409/201/JN ohledně dohody o volném obchodu EU-Vietnam; zdůrazňuje, že tato posouzení by měla zahrnovat přinejmenším: citlivá hospodářská odvětví; lidská, sociální a environmentální práva a zemědělství a místní produkci v nejvzdálenějších regionech; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem průběžných a následných posouzení a nad nedostatečnou kvalitou těch posouzení, která jsou prováděna, jak ukazuje zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 02/2014; trvá na tom, že v souvislosti se všemi obchodními dohodami by měla být prováděna kvalitnější průběžná a následná hodnocení, aby mohli tvůrci politik, zúčastněné strany a evropští daňoví poplatníci posoudit, zda obchodní dohody přinesly zamýšlené výsledky; žádá Komisi, aby poskytla údaje o dopadu obchodních dohod, které byly uzavřeny, se zvláštním ohledem na MSP, vytváření důstojných pracovních míst, lidská práva a životní prostředí, a to i v partnerských zemích, a aby navrhla dodatečná opatření s cílem zajistit, aby nejméně rozvinuté země čerpaly výhody z našich obchodních politik;

40.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o dvojích cenách a dalších praktikách hlavních obchodních partnerů EU narušujících ceny, která se zaměří zejména na zdroje energie a bude uvádět hospodářský dopad těchto praktik na hospodářství EU, a kroky, které přijala Komise na dvoustranné a vícestranné úrovni a na úrovni WTO za účelem vymýcení těchto praktik; vyzývá Komisi, aby učinila maximum pro odstranění dvojích cen a dalších praktik narušujících ceny v obchodních vztazích se všemi svými obchodními partnery;

Podpora světového obchodu na základě mnohostranného přístupu v rámci WTO

41.  zdůrazňuje, že mnohostranný obchodní systém, jaký představuje WTO, je tou nejlepší možností pro zaručení otevřeného a spravedlivého systému založeného na daných pravidlech, který bere ohled na velké množství různých zájmů svých členů a udržuje mezi nimi rovnováhu; připomíná, že Parlament je jednoznačným zastáncem mnohostranné agendy; vítá uzavření jednání o dohodě o usnadnění obchodu, která přispěje ke zjednodušení a modernizaci celních postupů v mnoha zemích, což zase usnadní rozvojovým zemím začlenit se do světového obchodního systému; požaduje, aby všechny strany začaly dohodu co nejdříve a správně uplatňovat;

42.  konstatuje, že na 10. konferenci ministrů WTO konané v Nairobi v roce 2015 bylo dosaženo jen malého pokroku; uznává, že mezi členy WTO existují rozdílné názory na to, jak postupovat v souvislosti s jednacím kolem z Dohá, mj. co se týče potřeby zvážit nové přístupy k uzavření dosud nedořešených otázek s ohledem na různé zájmy v rozvojových zemích a mezi nejméně rozvinutými zeměmi, přičemž uznává větší odpovědnost rozvíjejících se ekonomik za uzavření jednacího kola z Dohá; vítá závazek EU, že během pěti let poskytne 400 milionů EUR na podporu rozvojovým zemím, a zejména těm nejméně rozvinutým, v souvislosti s jejich úsilím o provádění dohody o usnadnění obchodu; bere na vědomí, že někteří členové WTO mají zájem o to, aby se otevřely některé nové oblasti jednání, jako jsou mj. investice, státní podniky, hospodářská soutěž a digitální obchod; je přesvědčen, že výsledek ministerské konference v Nairobi skýtá příležitost pro oživení vyjednávací funkce WTO; naléhavě vyzývá Komisi, aby se ujala iniciativy při reformě a posílení WTO s cílem zajistit větší inkluzivnost, účinnost, transparentnost a odpovědnost, mimo jiné posílením koordinace s MOP a dalšími agenturami OSN v oblasti životního prostředí a lidských práv; připomíná zásadní úlohu, kterou představuje iniciativa „pomoc na podporu obchodu“, pokud jde o aspekty související s obchodem v oblasti budování kapacit a technickou pomoc rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby se zavázaly zvýšit pomoc na podporu rozvoje, a umožnily tak rozvojovým zemím těžit z většího podílu přidané hodnoty v globálních hodnotových řetězcích; vyzývá Komisi, aby se při nadcházející revizi strategie pomoci na podporu obchodu zabývala otázkou spravedlivého a etického obchodu;

43.  považuje vícestranná jednání, pokud možno v rámci WTO (např. dohodu o informačních technologiích (ITA), dohody o ekologickém zboží (EGA) a dohodu o obchodu se službami (TiSA)) za pouhou druhou nejlepší možnost, která skýtá příležitost k oživení pokroku na úrovni WTO, ale pouze tím, že ponechá otevřené dveře, tak aby se k nim mohli členové WTO, kteří mají zájem, připojit; je pevně přesvědčen, že tam, kde je to možné, musí být takové dohody dostatečně ambiciózní, aby se uplatnily na základě doložky nejvyšších výhod mezi všemi členy WTO, a měly by fungovat jako stavební prvky budoucích vícestranných dohod; zdůrazňuje, že obchodní politika by také měla být využita jako nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti produktů, které mají příznivý dopad na životní prostředí, a to z hlediska jak jejich využití, tak výrobních metod; zdůrazňuje, že je důležité, aby se posílil vícestranný charakter „ekologického zboží“ a aby se posoudilo, zda by obchodní dohody mohly poskytovat prémiové preference pro skutečně ekologické zboží; zdůrazňuje, že dohoda TiSA by mohla být příležitostí k oživení pokroku v oblasti obchodu se službami na úrovni WTO;

44.  požaduje silný a účinný parlamentní rozměr WTO, aby byla zlepšena transparentnost této organizace a posílena a zaručena demokratická legitimita světového obchodu; naléhavě vyzývá WTO, aby v plné míře využila Parlamentní konference o WTO a zajistila, že poslanci budou mít přístup ke všem informacím, které potřebují k účinnému plnění své úlohy v oblasti dohledu, a k tomu, aby mohli smysluplně přispívat k obchodním politikám;

Individuální přístup při výběru budoucích jednání o dohodách o volném obchodu

45.  vyzývá Komisi, aby se vyváženým způsobem a při řádném zohlednění reciprocity a vzájemné prospěšnosti zaměřila na uzavření probíhajících obchodních jednání, a vyzývá ji, aby posoudila možný kumulovaný dopad, zejména v případě citlivých produktů dotčených kvótami nebo liberalizací v rámci probíhajících jednání nebo již uzavřených obchodních dohod; žádá lepší posouzení případných dopadů uzavřených obchodních dohod a lepší informování o nich, a to ještě před zahájením nových jednání o dohodách o volném obchodu, s cílem nalézt náležitou rovnováhu mezi ochranou citlivých zemědělských odvětví a prosazováním ofenzivních zájmů, které jsou Unii jako jednomu z největších zemědělsko-potravinářských vývozců vlastní, mimo jiné tím, že budou naplánována vhodná přechodná období a kvóty pro nejcitlivější produkty a v několika případech budou tyto produkty vyloučeny; připomíná Komisi, aby dříve, než navrhne mandáty pro jednání, provedla nestranné a nepředpojaté předběžné posouzení dopadů a zohlednila přitom zájmy Unie;

46.  domnívá se, že je zásadní v prvé řadě zajistit, aby obchodní jednání, která již byla úspěšně uzavřena, byla co nejdříve ratifikována; požaduje především uzavření dohod s Kanadou a Singapurem, aby se zajistilo otevření dvou velkých trhů, které budou nezbytné pro budoucí zájmy podniků EU; požaduje, aby v celé Evropské unii byla během politických jednání vedena informovaná debata, zatímco bude v Evropském parlamentu a vnitrostátních zákonodárných sborech probíhat hlasování;

47.  zdůrazňuje, že je mimořádně důležité věnovat se v rámci všech obchodních jednání EU citlivým a ofenzivním zájmům, jako je například podpora investic, odstranění zbytečných necelních překážek obchodu, uznání a ochrana zeměpisných označení a pracovních práv, zlepšení přístupu k výběrovým řízením (zejména v kontextu současných jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) a dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem), zajištění důstojných a kvalitních pracovních míst, začlenění malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců, vyloučení veřejných a audiovizuálních služeb a právní zajištění práva na regulaci při vyjednávání dohod o volném obchodu coby součásti ambiciózních, vyvážených a komplexních balíčků;

48.  trvá na tom, že obchodní jednání musí probíhat podle přiměřeně uzpůsobené regionální obchodní strategie a že musí být zajištěn plný soulad s regionální integrací, a to zejména v Asii, Africe a Latinské Americe, které Komise označila za regiony s klíčovým významem pro evropské hospodářské zájmy, aniž by přehlížela zásadní úlohu strategického partnerství EU-USA; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby okamžitě zahájila jednání o investiční dohodě s Tchaj-wanem; připomíná, že EU a Latinská Amerika jsou přirozenými spojenci, jejichž populace dohromady čítají jednu miliardu lidí produkujících čtvrtinu světového HNP; zdůrazňuje, že potenciál tohoto partnerství není dosud patřičně využíván; vítá skutečnost, že nová obchodní a investiční strategie Komise klade klíčový důraz na Latinskou Ameriku; vyzývá Komisi, aby využila současné dynamiky v obchodních jednáních se zeměmi Mercosuru s cílem dosáhnout komplexní, vyvážené a ambiciózní dohody; podporuje modernizaci dohod s Mexikem a Chile; žádá, aby byly vytvořeny další podněty pro jednání o dohodách o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem, a připomíná, že je důležité rozvinout obchodní vztahy EU s Indií s ohledem na obrovský potenciál tohoto trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby opětovně podnítila jednání s Malajsií a zahájila jednání s Indonésií co nejdříve po uzavření přípravných diskusí pro komplexní hospodářské partnerství;

49.  zdůrazňuje, že v souvislosti se stávajícími výzvami by měl být kladen zvláštní důraz na rámec po skončení platnosti dohody z Cotonou se zaměřením na jeho souvislost s lidskoprávními doložkami v dohodách o hospodářském partnerství, a na podporu vytvoření kontinentální zóny volného obchodu v Africe v zájmu posílení stability, regionální integrace, místního růstu, zaměstnanosti a inovací; připomíná, že je nutné, aby EU zajistila stabilitu ve svém východním a jižním sousedství, a vyzývá k lepší obchodní a hospodářské integraci, čímž se v této souvislosti dosáhne plného, rychlého a náležitého uplatnění prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskou republikou a konkrétního pokroku s Tuniskem, Marokem a Jordánskem;

50.  vyzývá Komisi, aby do všech etap obchodních jednání v plné míře zapojila vnitrostátní podniky, a to i prostřednictvím konzultací s vnitrostátními sdruženími souběžně s konzultacemi se zastřešujícími sdruženími na úrovni EU, a aby doplnila text projednávané obchodní dohody o seznam s jasně uvedeným závěrem jednání pro jednotlivá odvětví a důvody rozhodnutí, která učinila Komise;

Nesouhlas s tím, aby byl Číně udělen status tržního hospodářství, a potřeba účinných nástrojů na ochranu obchodu

51.  zdůrazňuje, že opatření k další liberalizaci obchodu, která by mohla vést k nekalým obchodním praktikám a hospodářské soutěži mezi zeměmi, pokud jde o všechny druhy necelních překážek, pracovní práva, environmentální normy a normy v oblasti veřejného zdraví, vyžadují, aby EU byla schopna ještě účinněji reagovat na nekalé obchodní praktiky a zajišťovat rovné podmínky; poukazuje na to, že nástroje na ochranu obchodu musí zůstat nedílnou součástí obchodní strategie EU a musí umožnit zvýšení její konkurenceschopnosti tím, že budou v nezbytných případech opětovně ustanoveny podmínky spravedlivé hospodářské soutěže; připomíná, že stávající právní předpisy EU v oblasti ochrany obchodu pocházejí z roku 1995; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba unijní systém ochrany obchodu modernizovat, aniž by došlo k jeho oslabení; poukazuje na to, že právní předpisy EU o ochraně obchodu musí být účinnější, přístupnější pro malé a střední podniky a přizpůsobené současným výzvám a struktuře obchodu, vyšetřování musí probíhat rychleji a že je třeba zvyšovat transparentnost a předvídatelnost; vyjadřuje politování nad tím, že návrh na modernizaci nástrojů na ochranu obchodu je zablokován v Radě, která nebyla schopna dosáhnout v souvislosti s tímto zásadním právním předpisem žádného výsledku; s lítostí konstatuje, že Komise modernizaci nástrojů na ochranu obchodu vůbec nezmiňuje ve svém sdělení „obchod pro všechny“; naléhavě vyzývá Radu, aby na základě postoje Parlamentu bezodkladně uvolnila patovou situaci týkající se modernizace nástrojů na ochranu obchodu, zejména nyní, kdy Čína neústupně požaduje, aby jí byl přiznán status tržního hospodářství;

52.  znovu potvrzuje význam partnerství EU s Čínou, v němž hrají důležitou úlohu volný a spravedlivý obchod a investice; je přesvědčen o tom, že dokud Čína nebude splňovat všech pět kritérií, na jejichž základě může být považována za tržní hospodářství, měla by EU v rámci antidumpingových a antisubvenčních šetření zaměřených na dovoz produktů z Číny uplatňovat nestandardní metodiku pro určování srovnatelnosti cen v souladu s těmi částmi oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny, jež umožňují uplatňování nestandardní metodiky, přičemž tyto části by měly být využívány v plném rozsahu; vyzývá Komisi, aby v souladu s touto zásadou předložila příslušný návrh, a připomíná, že je zásadní tuto otázku úzce koordinovat s dalšími partnery z WTO;

53.  vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu nepřijímala žádná opatření bez předchozího důkladného a komplexního posouzení dopadu, které se zaměří na všechny možné účinky a důsledky, jež by dané rozhodnutí mohlo mít na zaměstnanost a udržitelný růst ve všech odvětvích EU, a na možné účinky a důsledky, jež by mohlo mít na životní prostředí a růst;

Větší soudržnost mezi obchodními a průmyslovými politikami EU a lepší ochrana práv duševního vlastnictví

54.  domnívá se, že je třeba podniknout více kroků k řešení potřeb evropského průmyslu komplexním způsobem a že výrobní odvětví v EU je až příliš často kladeno za odvětví služeb; zdůrazňuje, že obchodní politika musí zajistit rovné podmínky pro evropský průmysl, poskytnout přístup na nové a rozvíjející se trhy a usnadnit sbližování norem směrem k vyšší úrovni a současně omezit dvojí certifikaci; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnost mezi obchodní a průmyslovou politikou EU a podporovala rozvoj a konkurenceschopnost evropského průmyslu se zvláštním odkazem na strategii reindustrializace;

55.  poukazuje na ústřední úlohu, kterou hrají pravidla původu při určování toho, která odvětví budou těžit z dohod o volném obchodu uzavřených s EU a pro která budou znamenat ztrátu; uznává, že Parlament pravidla původu dosud plně neanalyzoval, a žádá Komisi, aby připravila zprávu uvádějící změny, které provedla během posledních 10 let na úrovni čtyřmístných kódů podle klasifikace KN ve svém obvyklém preferovaném vyjednávacím postoji v oblasti dohod o volném obchodu k pravidlům původu, a aby uvedla důvody veškerých provedených změn;

56.  domnívá se, že nedostatečné vymáhání práv duševního vlastnictví ohrožuje existenci celých odvětví evropského průmyslu; zdůrazňuje, že padělání má za následek ztráty pracovních míst a ohrožuje inovace; připomíná, že přiměřená ochrana duševního vlastnictví a jejich účinné vymáhání jsou základními kameny celosvětového hospodářství; vítá, že se Komise zavázala ke zvýšení ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví v dohodách o volném obchodu a v rámci WTO a k tomu, že bude s partnery spolupracovat na potírání podvodů; podporuje Komisi v jejím záměru chránit celé spektrum práv duševního vlastnictví, včetně patentů, ochranných známek, autorských práv, vzorů, zeměpisného označení, uvedení původu a léčivých přípravků;

Vytváření nových tržních příležitostí pro poskytovatele služeb z EU a uznávání odborných kvalifikací jakožto základní prvek obchodní strategie EU

57.  připomíná, že EU má vedoucí postavení v odvětví služeb; zdůrazňuje, že základním prvkem mezinárodní obchodní strategie EU musí být vytváření nových tržních příležitostí; zdůrazňuje, že zahrnutí služeb do obchodních dohod má mimořádný význam, protože představuje příležitosti pro evropské společnosti a pro místní pracující a současně v souladu s články 14 a 106 SFEU a protokolem č. 26 vylučuje současné a budoucí služby obecného zájmu a služby obecného hospodářského zájmu z rozsahu uplatňování jakékoli dohody, a to bez ohledu na to, zda jsou financovány z veřejných nebo soukromých zdrojů; požaduje, aby Komise podporovala uznávání odborných kvalifikací a zahrnula jej do obchodních dohod, což vytvoří nové příležitosti pro evropské společnosti a zaměstnance; konkrétně požaduje, aby se zvážilo začlenění některých výhod vyplývajících ze směrnice o převádění v rámci společnosti do obchodních a investičních dohod výměnou za toto uznávání;

58.  sdílí názor Komise, že dočasné přesuny odborníků se staly základním prvkem pro růst obchodu v mezinárodním měřítku a zůstávají ofenzivním zájmem EU; zdůrazňuje, že kapitola o mobilitě pracovních sil by měla být součástí všech obchodních a investičních dohod EU; připomíná však, že závazky v rámci režimu 4 se musí vztahovat výhradně na pohyb vysoce kvalifikovaných odborníků (jako jsou osoby s univerzitním nebo obdobným magisterským titulem nebo osoby ve vysoké manažerské funkci) za konkrétním účelem, na časově omezenou dobu a za přesných podmínek vymezených vnitrostátními právními předpisy země, kde je služba vykonávána, a pomocí smlouvy, která tyto vnitrostátní právní předpisy dodržuje v souladu s článkem 16 směrnice o službách, přičemž by současně mělo být zajištěno, že EU a jejím členským státům nebude nic bránit v tom, aby zachovaly a zlepšily pracovní normy a kolektivní smlouvy;

59.  vítá záměr Komise využívat obchodní politiku k řešení nových forem digitálního protekcionismu a stanovit pravidla pro elektronický obchod a přeshraniční toky údajů v souladu s právními předpisy EU týkajícími se ochrany údajů a soukromí a současně ochránit základní práva; je přesvědčen, že má-li se vytvořit klima příznivé pro elektronický obchod a podnikání v rámci EU, je třeba přijmout daleko více opatření, jako je omezení monopolů a zneužívání monopolních postavení na telekomunikačním trhu, omezení postupů blokování na základě zeměpisné polohy a nalezení konkrétních řešení nápravy; zdůrazňuje, že je proto nezbytné zajistit regulační spolupráci, snížit podvody prováděné on-line, zajistit vzájemné uznávání a harmonizaci norem v oblasti digitálního obchodu; vyzývá Komisi, aby předložila nový model kapitol o elektronickém obchodu, který zcela vyjme stávající a jakýkoli budoucí právní rámec EU pro ochranu osobních údajů ze všech obchodních jednání a jehož cílem bude zajistit výměnu údajů v plném souladu s pravidly ochrany údajů, která jsou platná v zemi původu subjektu údajů; požaduje větší spolupráci mezi donucovacími orgány, zejména v oblasti nekalých obchodních praktik prováděných on-line;

Nezbytnost digitální ekonomiky pro budoucí globální obchod

60.  bere na vědomí rostoucí a budoucí význam digitální ekonomiky nejen v Evropě, ale na celém světě, přičemž se odhaduje, že počet uživatelů internetu celosvětově dosahuje počtu 3,3 miliardy, což představuje 40 % světové populace; domnívá se, že trendy, jako jsou cloud computing, mobilní internetové služby, inteligentní sítě a sociální média, vedou k radikální změně na firemní scéně; zdůrazňuje, že obchodní politika EU musí držet krok s digitálními a technologickými trendy;

61.  požaduje, aby Komise spolu s partnery z WTO nejen zřídila v rámci WTO pracovní skupinu pro digitální trh, která by měla podrobně prozkoumat vhodnost současného rámce pro elektronický obchod a zabývat se přitom konkrétními doporučeními, vysvětleními a úpravami, ale aby se také zaměřila na ustavení nového rámce pro usnadnění obchodu se službami a vycházela přitom z osvědčených postupů vyplývajících z provedení dohody o usnadnění obchodu;

Podpora Komisi v jejím boji proti korupci

62.    je si vědom toho, že zahrnutí ustanovení týkajících se finančních služeb do obchodních dohod vyvolalo v poslední době obavy ohledně jejich možných negativních dopadů z hlediska praní peněz, daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby bojovala proti korupci jako hlavní necelní překážce v rozvinutých a rozvojových zemích; trvá na tom, že obchodní a investiční dohody nabízejí dobrou příležitost pro posílení spolupráce v boji proti korupci, praní peněz a daňovým podvodům a únikům; domnívá se, že závazky vycházející z mezinárodních standardů, závazky ohledně podávání zpráv o jednotlivých zemích a automatická výměna informací by se měly začlenit do odpovídajících mezinárodních dohod s cílem podpořit další liberalizaci finančních služeb;

63.  domnívá se, že vazba mezi obchodními a investičními dohodami a smlouvami o zamezení dvojímu zdanění je zcela nedostatečně prozkoumána, a vyzývá Komisi, aby pečlivě prostudovala veškeré dopady, jež tyto nástroje mohou mít na sebe navzájem a na širší politickou soudržnost v boji proti daňovým únikům;

Obchodní politika orientovaná na budoucnost a zohledňující zvláštní potřeby MSP

64.  zdůrazňuje, že obchodní politika orientovaná na budoucnost musí věnovat větší pozornost zvláštním potřebám mikropodniků a MSP a zajistit, aby tyto podniky mohly plně těžit z obchodních a investičních dohod; připomíná, že v současné době dokáže jen malá část evropských MSP rozpoznat příležitosti, které nabízí globalizace a liberalizace obchodu, a využít jich; konstatuje, že pouze 13 % evropských MSP působí na mezinárodní úrovni mimo EU, ačkoli se podílejí na jedné třetině vývozu EU; podporuje iniciativy, jejichž cílem je usnadnit internacionalizaci evropských MSP, a tudíž trvá také na tom, že kapitola o MSP bude ve všech budoucích dohodách o volném obchodu přínosem; je přesvědčen, že je třeba prozkoumat nové cesty, jak lépe pomáhat MSP při prodeji jejich zboží a služeb v zahraničí; zdůrazňuje, že MSP potřebují podporu, která bude více uzpůsobena jejich potřebám a která bude začínat na úrovni členských států, snadný přístup k přehledným informacím o obchodních opatřeních na internetu a konkrétní a jasné informační pokyny ohledně příležitostí a výhod nabízených každou minulou či budoucí obchodní dohodou uzavřenou EU;

65.  žádá Komisi, aby řešila potřeby MSP horizontálně ve všech kapitolách obchodních dohod, včetně mj. zřízení on-line jednotného kontaktního místa pro MSP, kde se mohou dozvědět více o příslušných právních předpisech, což je obzvláště důležité pro poskytovatele přeshraničních služeb z hlediska získávání licencí a dalších správních požadavků; zdůrazňuje, že tyto nástroje by tam, kde je to vhodné, měly pokrývat nové příležitosti malých a středních podniků pro přístup na trh, zejména pokud jde o výběrová řízení o získání zakázek nízké hodnoty; zdůrazňuje, že je třeba snížit obchodní náklady MSP prostřednictvím zefektivnění celních postupů, omezení zbytečných necelních překážek a regulační zátěže a zjednodušení pravidel původu; domnívá se, že MSP by měly pomoci Komisi tyto nástroje utvářet, aby se zajistilo, že obchodní dohody odpovídají jejich potřebám; vybízí Komisi, aby udržovala blízký dialog se zástupci MSP ve všech fázích obchodních jednání;

66.  zdůrazňuje, že rychlejší přístup evropských MSP k antidumpingovým postupům má klíčový význam pro jejich ochranu před nekalými obchodními praktikami; zdůrazňuje, že je nutné reformovat mnohostranný rámec WTO, aby bylo možno lépe zapojit malé a střední podniky a zajistit rychlejší řešení sporů;

67.  vyzývá Komisi, aby předtím, než přistoupí k vytváření dalších samostatných opatření k podpoře internacionalizace MSP, posoudila a zlepšila stávající nástroje týkající se subsidiarity, zamezení zdvojování a doplňkovosti v souvislosti s programy jednotlivých členských států a evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že by Komise měla Parlamentu předložit nezávislé hodnocení veškerých stávajících programů;

Investice

68.  zdůrazňuje význam vnějších a vnitřních investic do hospodářství EU a potřebu zajistit ochranu podnikům EU, pokud investují na trzích třetích zemí; v tomto kontextu oceňuje úsilí Komise v souvislosti s novým systémem soudů pro investice (Investment Court System (ICS)); zdůrazňuje význam další diskuse se zúčastněnými stranami a Parlamentem ohledně ICS; upozorňuje na to, že tento systém musí být v souladu s právním řádem EU, především s pravomocemi soudů v EU, a konkrétně pak s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže; sdílí ambici vytvořit ve střednědobém výhledu vícestranné řešení investičních sporů; vyjadřuje politování nad tím, že návrh systému soudů pro investice neobsahuje ustanovení o povinnosti investorů;

69.  vyzývá EU a její členské státy, aby se řídily doporučeními komplexního rámce politiky investic pro udržitelný rozvoj Konference OSN o obchodu a rozvoji s cílem podnítit odpovědnější a transparentnější investice;

70.  bere na vědomí, že „investiční plán pro Evropu“, který předložila Komise, hovoří o nutnosti posílit investice v EU, a domnívá se, že obchodní strategie jsou pro dosažení tohoto cíle nezbytné; poukazuje na to, že Evropský fond pro strategické investice postrádá vnější rozměr; žádá, aby Komise po pečlivé analýze výkonnosti fondu a přezkumu jeho užitečnosti zvážila vytvoření vnější složky vzhledem k existenci úvěrů poskytovaných Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a opatření Evropského rozvojového fondu; zdůrazňuje, že tyto fondy musí přispívat k udržitelnému rozvoji a důstojným pracovním místům, zmírňovat chudobu a bojovat proti hlavním příčinám migrace;

71.   připomíná, že k dosažení cílů udržitelného rozvoje musí přispět investiční politika EU, zejména pokud zahrnuje veřejné prostředky; připomíná, že je nutné zvýšit transparentnost a demokratickou kontrolu institucí pro financování rozvoje a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, aby bylo možné účinně sledovat peněžní toky, udržitelnost dluhu a přínos jejich projektů z hlediska udržitelného rozvoje;

Obchod a zemědělství

72.   zdůrazňuje, že přísné evropské normy v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a sociálního zabezpečení mají pro občany EU velký význam, a to zejména v zájmu zajištění příznivého prostředí a informované volby spotřebitelů; domnívá se, že obchodní dohody by měly prosazovat spravedlivou hospodářskou soutěž, aby zemědělci mohli mít z celních koncesí plný užitek a aby nebyli ekonomicky znevýhodněni vůči svým protějškům ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit ochranu norem EU v oblasti bezpečnosti potravin a životního prostředí zachováním zásady předběžné opatrnosti, udržitelného zemědělství a vysoké míry vysledovatelnosti a označování produktů a zajištěním toho, aby byl veškerý dovoz v souladu s příslušnými právními předpisy; poukazuje na velký rozdíl mezi mezinárodními standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba regulovat vývoz živých hospodářských zvířat v souladu se stávajícími právními předpisy EU a normami stanovenými Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE);

73.  považuje za zásadní, aby se v kontextu současné krize zemědělství otevřely nové trhy pro zemědělskou produkci EU, jako jsou mléčné výrobky, maso a živá zvířata, ovoce a zelenina; zdůrazňuje, že je důležité hledat nové příležitosti na trzích s vysokým kupním potenciálem;

74.  domnívá se, že je nezbytné zvýšit přidanou hodnotu zemědělství a posílit reklamní kampaně za účelem otevření nových trhů; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit zejména evropské systémy jakosti, neboť představují nejlepší způsob, jak na světovém trhu zviditelnit obchodní značky výrobků Evropské unie, a které současně nepřímo prospívají evropskému zemědělství jako celku;

75.   zdůrazňuje, že Potravinový a veterinární úřad musí provádět přísnější kontroly dovozu na hranicích a tvrdší inspekce výrobních a tržních podmínek v zemích vyvážejících do EU, aby bylo zajištěno dodržování předpisů Unie;

76.   zdůrazňuje, že ve všech jednáních o volném obchodu je důležité dosáhnout pokroku v oblasti hygienických, fytosanitárních a dalších necelních překážek na zemědělském trhu, a to zejména s ohledem na přesné limity stanovené EU, které mohou mít dopad na zdraví spotřebitelů;

77.   připomíná význam zeměpisných označení při podpoře tradičních evropských zemědělsko-potravinářských výrobků, při jejich ochraně před škodlivými postupy parazitování, při zabezpečování práv spotřebitelů a vědomé volby a při ochraně venkovských výrobců a zemědělců se zvláštním odkazem na malé a střední podniky; poznamenává, že ochrana a uznávání zeměpisných označení ve třetích zemích může být pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU velkým přínosem, a domnívá se, že všechny obchodní dohody by měly obsahovat ochranná opatření a kroky zaměřené na boj proti padělání;

Lepší přístup k veřejným zakázkám pro evropské hospodářské subjekty

78.  vyzývá k odstranění stávající nerovnováhy mezi EU a dalšími obchodními partnery, pokud jde o míru otevřenosti trhů s veřejnými zakázkami; vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o rozsáhlejší a vzájemnější otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami, avšak aby současně zaručila, že budou vyloučeny služby obecného hospodářského zájmu, a zajistila, aby státům byla ponechána volnost při přijímání sociálních a environmentálních norem, jako je například kritérium „hospodářsky nejvýhodnější nabídky“ při zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že by politiky zadávání veřejných zakázek měly být v souladu s úmluvou MOP č. 94; zdůrazňuje, že evropské hospodářské subjekty, zejména však obchodní společnosti a MSP, potřebují lepší přístup k veřejným zakázkám ve třetích zemích prostřednictvím nástrojů, jako je iniciativa na podporu malých středních podniků, a odstraněním současné úrovně asymetrie; připomíná v této souvislosti, že EU je jedním z nejotevřenějších trhů pro zadávání veřejných zakázek mezi všemi členy WTO;

79.  konstatuje, že Komise předložila pozměněný návrh nařízení o přístupu zboží a služeb třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami, což je důležitý nástroj pro zajištění rovných podmínek, pokud jde o přístup třetích zemí na trh, přičemž vyjadřuje hluboké politování nad tím, že vlády členských států podporují původní návrh; vyzývá Komisi, aby ve věci přístupu na trhy s veřejnými zakázkami dosáhla pozitivní reciprocity se všemi obchodními partnery;

Rovný přístup ke zdrojům v zájmu spravedlivé soutěže na globálním trhu

80.  zdůrazňuje, že přírodní zdroje jsou omezené a měly by být používány hospodárným způsobem, který je udržitelný z hlediska životního prostředí, přičemž je třeba upřednostnit recyklaci; uznává velkou závislost rozvojových zemí na přírodních zdrojích, zejména v případě nejméně rozvinutých zemí; připomíná, že v rámci evropské obchodní politiky je třeba provádět konzistentní, udržitelnou a komplexní strategii pro suroviny, která by zahrnovala různé politiky, jak již uvedl Parlament ve svém usnesení o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020;

81.  zdůrazňuje, že je třeba přejít na nízkouhlíkové hospodářství, a vybízí proto Komisi, aby zintenzivnila spolupráci v oblasti činností zabývajících se energetickým výzkumem, vývojem a inovacemi, jejichž cílem je prosazovat diverzifikaci dodavatelů energie a energetických tras a zdrojů, hledat nové obchodní partnery v oblasti energie a vytvořit zvýšenou konkurenci na trhu, čímž se sníží ceny pro spotřebitele energie; zdůrazňuje, že rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů a podpora energetické účinnosti mají zásadní význam pro zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu energie; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do dohod o volném obchodu jak ustanovení zaměřená na budování udržitelných partnerství v oblasti energetiky a posílení technologické spolupráce, obzvláště v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, tak ochranná opatření a zabránit úniku uhlíku, aby bylo možné dosáhnout cílů stanovených na konferenci COP21;

Boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a produkty z těchto druhů

82.  zůstává hluboce znepokojen nedávným nárůstem trestné činnosti týkající se volně žijících a planě rostoucích druhů a s nimi spojeného nezákonného obchodu, což má nejen ničivý dopad na biologickou rozmanitost a počet druhů, ale představuje to také jasné a přítomné nebezpečí pro živobytí a místní hospodářství, zejména v rozvojových zemích; vítá závazek EU odstranit nezákonný obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy jako součást reakce EU na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíl udržitelného rozvoje č. 15, podle kterého je třeba nejen zajistit ukončení pytláctví a nezákonného obchodu s chráněnými rostlinnými a živočišnými druhy, ale také řešit poptávku a nabídku produktů z volně žijících a planě rostoucích druhů; očekává v tomto směru, že Komise po období úvah spolu s konzultací Evropského parlamentu a členských států zváží, jak nejlépe začlenit ustanovení o nezákonném obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy do všech budoucích obchodních dohod EU;

Lepší celní spolupráce a boj proti nezákonnému obchodu na hranicích EU

83.  zdůrazňuje, že lépe harmonizované a účinnější celní postupy v Evropě a zahraničí přispívají k usnadnění obchodu, splnění vzájemných obchodních požadavků pro usnadnění obchodu a k boji proti padělání, nezákonnému a padělanému zboží, které se dostává na jednotný trh, což oslabuje hospodářský růst v EU a vystavuje spotřebitele z EU závažným rizikům; vítá záměr Komise posílit spolupráci celních orgánů; opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby se vážně zabývaly myšlenkou zřídit jednotnou celní službu EU s cílem účinněji uplatňovat celní předpisy a postupy na celém celním území EU;

84.  zdůrazňuje, že Komise by měla při jednáních o obchodních dohodách usilovat o to, aby její obchodní partneři přijali jednotný portál pro dodržování celních právních předpisů a předpisů týkajících se hranic, který v případě potřeby doplní fondy určené k budování kapacit na podporu obchodu;

85.  zdůrazňuje, že za účelem zajištění toho, že odstranění cel je doprovázeno náležitými technickými, institucionálními a politickými opatřeními, která i nadále zaručí bezpečnost obchodu, je nutná odpovídající komunikace a dobrá koordinace;

86.  žádá Komisi, aby posoudila klíčové ukazatele výkonnosti s cílem vyhodnotit výkonnost celní správy na domácí půdě i v zahraničí; poukazuje na to, že by bylo užitečné porozumět tomu, jak průběžně fungují celní správa a další agentury pohraniční stráže doma i u obchodních partnerů, aby bylo možné v rámci evropských orgánů a institucí sdílet osvědčené postupy a koordinovat zvláštní zájmy v oblasti usnadňování obchodu, a to s přihlédnutím k ustanovením článku 13 dohody WTO o usnadnění obchodu;

87.  žádá Komisi a členské státy, aby zahájily otevřenou diskusi o možném posunu celních orgánů z vnitrostátní úrovně na úroveň EU;

Zajištění hmatatelného přínosu pro spotřebitele

88.  uznává, že obchodní dohody mohou do velké míry představovat přínos pro spotřebitele, zejména zvýšením hospodářské soutěže, snížením cen, poskytnutím větších možností výběru a oživením inovací; vyzývá Komisi, aby pro uvolnění tohoto potenciálu důrazně prosazovala ve všech jednáních omezení postupu zeměpisného blokování, snížení mezinárodních poplatků za Rodlingové služby a posílení práv cestujících;

89.  vyzývá k přijetí opatření na podporu spotřebitelů v rámci přeshraničního obchodu se zbožím a službami se třetími zeměmi, například formou online asistenční služby poskytující informace nebo poradenství v souvislosti se spory;

90.  trvá na tom, že spotřebitelům musí být o vlastnostech obchodovaných produktů poskytovány přesné informace;

„Obchod pro všechny: doprovodné politiky v obchodních a investičních politikách potřebné k maximalizaci zisků a minimalizaci ztrát

91.  sdílí názor OECD, že „otevřené a spravedlivé obchodní“ a investiční politiky vyžadují řadu doprovodných politik, které by zajistily maximalizaci zisků a minimalizaci ztrát vzniklých v důsledku liberalizace obchodu pro EU a obyvatele a ekonomiky třetích zemí; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vyvinuly větší úsilí za tím účelem, aby otevírání trhu doplňovala řada podpůrných opatření, a byl tak zajištěn udržitelný rozvoj – může jít např. o posílení veřejných služeb a investic, vzdělávání a zdraví, aktivní politiky na trhu práce, výzkum a rozvoj, rozvoj infrastruktury, přiměřená pravidla pro zaručení sociálních a environmentálních práv;

92.  vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly důkladnou analýzu ex ant a ex post na základě posouzení dopadů příslušných obchodních dohod a legislativních spisů na jednotlivá odvětví a regiony s cílem předjímat negativní dopady na pracovní trh v EU a nalézt sofistikovanější způsoby, jak zavádět zmírňující opatření, která umožní modernizaci průmyslu a regionů, které zaostávají, a dosáhnout tak spravedlivějšího rozdělování zisků z obchodu a zajištění jejich širšího základu; zdůrazňuje, že v této otázce mohou plnit mimořádnou úlohu evropské strukturální a investiční fondy, zejména pak Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond; poukazuje na to, že významnou úlohu by taktéž mohl plnit Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, bude-li reformován a strukturován tak, aby byl adekvátně financován, aby bylo zajištěno, že je podnikům a výrobcům působícím v EU, které negativně zasáhly obchodní sankce vůči třetím zemím, a zaměstnancům malých a středních podniků, na které měla přímý dopad globalizace, poskytována pomoc;

°

°  °

93.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, Konferenci OSN o obchodu a rozvoji a WTO.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0415.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0250.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0219.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0175.

(5)

Úř. věst. C 56E, 26.2.2013, s.87.

(6)

Úř. věst. C 188E, 28.6.2012, s.42.

(7)

Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s.94.

(8)

Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 31.

(9)

Úř. věst. C 99E, 3.4.2012, s. 101.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Obchodní jednání, jako jsou dohody ACTA, TTIP, CETA a TiSA, přitáhly pozornost veřejnosti k evropské obchodní politice. Mnoho evropských občanů si spojuje globalizaci se ztrátou pracovních míst a vyjadřuje obavy, že obchodní a investiční politika Unie povede k oslabení evropských právních předpisů a norem. Zahraniční obchod má zároveň zásadní význam pro rozvoj evropského hospodářství.

V současnosti je hospodářství EU nejbohatší na světě. Hospodářský význam EU bude klesat: v roce 2050 budou země EU-28 představovat pouze 15 % světového HDP ve srovnání s 23,7% v roce 2013. Centrum vytváření bohatství se přesouvá směrem na východ, do asijsko-tichomořského regionu, a demografický vývoj bude mít na pozici EU na světové obchodní scéně rovněž negativní dopad.

Účinná, komplexní a na budoucnost orientovaná obchodní a investiční strategie má proto pro Evropskou unii zásadní význam.

Dne 14. října 2015 předložila Komise návrh nové obchodní a investiční strategie pro Evropskou unii nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“. Zpravodajka vítá, že Komise přijala novou obchodní a investiční strategii, neboť Parlament již v roce 2011 ve svém usnesení o nové obchodní politice pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020 požadoval na budoucnost orientovanou a inovativní strategii pro obchod a investice, která zohlední nové výzvy, kterým EU čelí. Zpravodajka vyjadřuje politování nad tím, že tato nová strategie neklade velký důraz na výrobní odvětví a na výzvy v obchodní oblasti, které by řešily otázku migrace.

Vzhledem k tomu, že se pozornost, kterou veřejnost věnuje obchodním dohodám, zvýšila a rostoucí počet občanů vyjadřuje obavy v souvislosti s globalizací, klade zpravodajka důraz na to, že obchodní politika ve 21. století musí reagovat na obavy občanů. Potřebujeme větší transparentnost, zapojení a odpovědnost ve vztahu ke všem zúčastněným stranám. Mimoto by zpravodajka ráda připomněla, že přístup k určitým informacím posiluje parlamentní kontrolu, a proto vyzývá Komisi, aby rozšířila působnost iniciativy v oblasti transparentnosti na veškerá budoucí jednání, a vyzývá Radu, aby zveřejnila veškeré mandáty k jednáním.

Ve své strategii "obchod pro všechny" Komise stanoví jednoznačný cíl, kterým je rychle zvýšit liberalizaci obchodu a začlenit EU ve větší míře do globálních hodnotových řetězců. Z tohoto důvodu považuje zpravodajka za naprosto nezbytné, aby byl bezodkladně modernizován systém Unie pro ochranu obchodu, zejména s ohledem na to, že Čína neústupně požaduje, aby jí byl přiznán status tržního hospodářství.

S ohledem na vnější výzvy, kterým EU čelí ve 21. století (jako je migrace) je pro zpravodajku prioritou soudržnost mezi obchodními cíli Unie a dalšími aspekty její vnější politiky. Musíme definovat obchodní a investiční dohody tak, aby byly účinným nástrojem k posílení udržitelného rozvoje a k podpoře lidských práv, pracovních a sociálních norem a udržitelnosti životního prostředí na celém světě.

S ohledem na to, že se globální obchodní prostředí velmi rychle mění, vyzývá zpravodajka Komisi, aby pravidelně obchodní strategii aktualizovala a podávala podrobnou výroční zprávu o jejím provádění s cílem umožnit evropským občanům, aby si ověřili, zda Komise plní sliby, které dala.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (18.4.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Navrhovatelka: Tokia Saïfi

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí novou obchodní a investiční strategii EU nazvanou „Obchod pro všechny – Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ a zdůrazňuje, že pokud jde o mír, udržitelný růst, rozvoj a zaměstnanost, hraje obchod nepostradatelnou úlohu; uznává proto, že EU má stále větší odpovědnost za to, aby přispěla k dosažení těchto cílů ve svých obchodních a vnějších vztazích v celosvětovém měřítku;

2.  připomíná, že je nezbytné, aby vnější politiky EU byly soudržné mezi sebou navzájem i s ostatními politikami s vnějším rozměrem, jako je politika v oblasti obchodu, rozvoje, lidských práv, zemědělství, životního prostředí, energetiky a migrace, a aby byly dosaženy cíle vytyčené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU); zdůrazňuje, že obchodní politika EU a dohody o obchodu a investicích jsou nedílnou součástí vnější politiky EU, a v této souvislosti vyzývá Evropskou unii a její členské státy k přijetí globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku; v této souvislosti zdůrazňuje stěžejní úlohu při koordinaci činností, kterou zastávají vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise, Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) a delegace EU ve třetích zemích, které mohou na místě sehrávat důležitou zprostředkovatelskou úlohu s cílem podporovat dodržování základních hodnot a práv EU; vyzývá členské státy, aby zaujaly jednotné stanovisko;

3.  připomíná, že obchodní politika přispívá k ochraně a prosazování hodnot EU podle článku 2 SEU, k nimž patří demokracie, právní stát, dodržování lidských práv, základních práv a svobod, solidarita, rovnost, úcta k lidské důstojnosti a ochrana životního prostředí a sociálních práv; domnívá se, že budou-li dodržovány tyto hodnoty, bude možné ukončit škodlivé postupy, a že obchodní politika bude účinná, pokud všichni přední aktéři světového obchodu budou dodržovat stejná pravidla, a to i v oblasti zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že je třeba, aby obchodní politika EU byla v souladu s cíli udržitelného rozvoje v rámci agendy pro udržitelný rozvoj do roku 2030 a přispívala k dosažení těchto cílů; vítá záměr Komise zavést v obchodních dohodách nástroje umožňující potírat korupci a bude nadále věnovat pozornost navrhovaným opatřením;

4.  zdůrazňuje, že veškeré obchodní dohody EU by měly obsahovat závazné doložky o lidských právech, které EU umožní vynucovat a prosazovat dodržování univerzálních hodnot ve třetích zemích; konstatuje, že aby bylo vůbec možné tyto doložky využívat a trvat na tom, aby třetí země dodržovaly přijaté závazky, je zapotřebí politické vůle; vyzývá ke zlepšení konzultací s Parlamentem v raných fázích procesu vyjednávání dohod o obchodu a investicích, k účinnému uplatňování doložek o lidských právech a k podávání zpráv Parlamentu týkajících se lidskoprávních aspektů daných dohod;

5.  zdůrazňuje, že systémy GSP, GSP+ a „Vše kromě zbraní“ mohou být klíčovými nástroji k dodržování těchto hodnot, a že je proto důležité, aby byly účinně prováděny a sledovány; vítá zveřejnění první dvouleté zprávy Komise o aktuálním stavu provádění systému GSP+ a předcházející dialog, který Komise s Parlamentem o této zprávě vedla před jejím zveřejněním;

6.  zdůrazňuje, že obchodní politika EU je nástrojem hospodářské diplomacie, který by mohl rovněž přispívat k řešení prvotních příčin terorismu;

7.  upozorňuje, že je třeba, aby obchod byl udržitelný a odpovědný; zdůrazňuje, že je důležité, aby do obchodních dohod byly začleňovány kapitoly o udržitelném rozvoji, což v souladu se stávajícími mezinárodními úmluvami a zejména ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce (MOP) umožní prosazovat vysoké sociální a environmentální normy v celém dodavatelském řetězci; vyzývá Komisi, aby tyto aspekty více zohledňovala při hodnocení dopadu dohod ex ante i ex post;

8.  vítá sdělení Komise o několika iniciativách na podporu spravedlivého obchodu a vybízí Komisi, aby i nadále v rámci společné obchodní politiky navrhovala podobná opatření;

9.  poukazuje na to, že obchodní jednání by neměla vést ke snížení úrovně evropských norem, musí chránit evropské občany a zaručit naši společenskou volbu i právo států na regulaci; zdůrazňuje, že obchodní dohody a obchodní politika EU jsou klíčovými nástroji na posílení globálního systému obchodování podle pravidel, jenž je pod stále vyšším tlakem; konstatuje, že je to pro EU obzvláště důležité vzhledem ke značné míře závislosti jejího hospodářství na obchodu; zdůrazňuje, že EU se musí zaměřit na stanovení přísných celosvětových norem prostřednictvím své obchodní politiky;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provádění obchodních dohod, a to transparentním a výraznějším zapojením Parlamentu, zúčastněných stran a občanské společnosti, a aby zajistila, že přínosy uzavřených dohod pocítí skutečně všechny strany; zdůrazňuje, že je důležité klást větší důraz na vzájemné dodržování a uplatňování uzavřených dohod; vyzývá Komisi zejména, aby zajistila plnění závazků v oblasti lidských práv a základních pracovních práv;

11.  připomíná, že obchodní jednání na mnohostranné úrovni, posilování mnohostranné obchodní architektury a zapojení do WTO budou i nadále prioritou EU, která rovněž na dvoustranném základě vede jednání v ambiciózním duchu reciprocity a vzájemné prospěšnosti; vítá dosažení dohody během ministerské konference WTO v Nairobi v rámci jednacího kola v Dohá; lituje, že jí chybí větší rozsah a ambice, ale zdůrazňuje možnost jít nad rámec rozvojového programu z Dohá a příležitost, aby WTO konečně lépe reflektovala současnou globální ekonomickou realitu a příslušnou ekonomickou váhu svých členských zemí; žádá Komisi, aby rovněž vypracovala zvláštní obchodní strategie pro určité regiony, a zejména pak ve vztahu k Asii s ohledem na nedávno uzavřené transpacifické partnerství;

12.  zdůrazňuje, že je důležité dodržovat evropská i mezinárodní pravidla v oblasti obchodu se zbraněmi, zejména Smlouvu OSN o obchodu se zbraněmi a Kodex chování EU pro vývoz zbraní;

13.  zdůrazňuje, že účinné právní předpisy upravující kontrolu vývozu jsou rovněž klíčovým hlediskem obchodní politiky EU; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby aktualizovala právní předpisy EU o kontrole vývozu zboží dvojího užití s cílem usilovat o dosažení strategických cílů a univerzálních hodnot EU;

14.  připomíná, že je nutné, aby EU zajistila stabilitu ve svém sousedství, a vyzývá k lepší hospodářské integraci jejího východního sousedství a Středomoří, a to zejména rozvíjením obchodních vztahů;

15.  vybízí Komisi, aby nadále vyvíjela a zintenzivnila úsilí v oblasti komunikace, transparentnosti a přístupu k dokumentům z jednání a aby také zlepšila koordinaci a výměnu informací mezi komisaři a generálními ředitelstvími, ESVČ, Radou a Parlamentem, jakož i konzultace se sociálními partnery a občanskou společností; zdůrazňuje, že lepší přístup k dokumentům týkajícím se jednání o TTIP by měl být stejně tak zajištěn, pokud jde o všechna další probíhající jednání o obchodních dohodách.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ

VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

3

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Afzal Khan, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Demetris Papadakis, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jaromír Štětina, Miguel Urbán Crespo, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Antonio López-Istúriz White, Tokia Saïfi, Jean-Luc Schaffhauser, Helmut Scholz, György Schöpflin, Igor Šoltes, Bodil Valero

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Claudiu Ciprian Tănăsescu


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (16.3.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Navrhovatel: Jan Zahradil

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že otevřený obchod musí být hnacím motorem regionální integrace a hospodářského růstu, udržitelného rozvoje, tvorby bohatství a pracovních míst; připomíná, že země, které se nejvíce zapojují do světového hospodářství, patří rovněž mezi ty nejbohatší a že obchod pomohl milionům osob vymanit se z chudoby; uznává však, že ne všechny rozvojové země zaznamenaly takovýto úspěch a že zejména nejméně rozvinuté země zůstávají v celosvětovém obchodě marginalizované; vítá v této souvislosti nový přístup Komise, podle něhož by obchodní a investiční dohody měly být využívány na dlouhodobou podporu hodnot, jako je udržitelný rozvoj, lidská práva, spravedlivý a etický obchod a boj proti korupci;

2.  připomíná, že pouze spravedlivý a řádně regulovaný obchod, bude-li v souladu s cíli udržitelného rozvoje, by mohl skýtat potenciál pro rozvoj;

3.  vítá zejména závazek Komise, že žádná obchodní dohoda nikdy nesníží úroveň regulační ochrany, že případná změna v úrovni ochrany je možná pouze směrem nahoru a že právo na regulaci bude vždycky chráněno;

4.  vyzývá Komisi, aby posílila závaznou vymahatelnost cílů udržitelného rozvoje a aby do všech obchodních dohod začlenila komplexní kapitoly věnované udržitelnému rozvoji;

5.  zdůrazňuje, že ve výsledném dokumentu z Addis Abeby a v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 bylo nedávno znovu poukázáno na význam obchodní politiky z hlediska jejího možného přínosu pro udržitelný rozvoj; připomíná, že cíle udržitelného rozvoje zahrnují několik cílů souvisejících s obchodem v celé řadě politických oblastí, přičemž jeden z nejkonkrétnějších cílů je zaměřen na zvýšení vývozů z rozvojových zemí, a to za účelem zdvojnásobení podílu nejméně rozvinutých zemí na celosvětovém vývozu do roku 2020; vyzývá Komisi, aby plně využívala potenciál pro spolupráci s rozvojovými zeměmi s cílem posílit jejich tržní hospodářství;

6.  vítá skutečnost, že sdělení „Obchod pro všechny“ potvrzuje zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a usiluje o odpovědnější obchodní a investiční politiku, a to i posilováním iniciativ zaměřených na sociální odpovědnost podniků a náležité péče v celém dodavatelském řetězci, čímž přispívá k cílům udržitelného rozvoje a inkluzivnímu růstu v rozvojových zemích; vítá rovněž závazek, že bude provedena hloubková analýza možných dopadů nových dohod o volném obchodu na nejméně rozvinuté země; vyjadřuje politování nad tím, že sdělení „Obchod pro všechny“ vůbec neodkazuje na dohodu z Cotonou, jejíž platnost skončí v roce 2020; vyzývá EU, aby se zapojila do širokého procesu konzultací a dialogu, mj. se zeměmi AKT, o rámci pro období po skončení platnosti dohody z Cotonou;

7.  domnívá se, že lidská práva by měla mít přednost před ustanoveními obchodních a investičních dohod;

8.  uznává, že obchodní a investiční politika EU musí reagovat na obavy spotřebitelů tím, že posílí iniciativy v oblasti sociální odpovědnosti podniků a náležitou péči v celém výrobním řetězci; naléhavě však Komisi a členské státy žádá, aby se neomezovaly na stávající nezávazný přístup na základě dobrovolnosti a namísto toho usilovaly o zavedení povinné náležité péče;

9.  vítá obnovený závazek týkající se mnohostrannosti podporující začlenění i pokrok, kterého bylo dosaženo na Konferenci ministrů Světové obchodní organizace v Nairobi, zejména v oblasti zemědělství (např. pokrok v oblasti přístupu na trh pro nejméně rozvinuté země a rušení dotací na vývoz zemědělských produktů narušujících obchod); v této souvislosti vítá závazek EU, že během pěti let poskytne 400 milionů EUR na podporu a poskytování technické pomoci rozvojovým zemím, a zejména nejméně rozvinutým zemím, v souvislosti s jejich snahou provádět dohodu WTO o usnadnění obchodu; zdůrazňuje také, že je nezbytné rozšířit jednací kolo z Dohá o elektronický obchod a agendu digitálního obchodování, s cílem sdílet technologický pokrok s rozvojovými zeměmi a zároveň jim pomoci kompenzovat chybějící infrastruktury především ve vzdálených venkovských oblastech;

10.  je si vědom narůstajících rozdílů mezi rozvojovými zeměmi, pokud jde o jejich integraci do mnohostranného obchodního systému, i přínosů, které z toho vyplývají; vyzývá k zavedení zvláštních režimů zejména pro nejméně rozvinuté země, jejichž podíl na světovém obchodu je okrajový; vítá proto přezkum všeobecného systému preferencí (GSP);

11.  připomíná klíčovou úlohu iniciativy „pomoc na podporu obchodu“, pokud jde o budování kapacit v oblasti obchodu, technickou pomoc, politiky na podporu podnikání a regionální integraci; vyzývá EU a její členské státy, aby se zavázaly, že zvýší podporu v rámci iniciativy „pomoc na podporu obchodu“ pro rozvojové země, a zejména pro nejméně rozvinuté země, s cílem podpořit v nadcházejícím přezkumu strategie „pomoci na podporu obchodu“ místní mikropodniky a malé podniky, rozmanitost produkce, přenos technologií, rozvoj kapacit v oblasti domácí produkce, dopravu a další infrastrukturu, posílené postavení žen a družstva; konstatuje však, že bez vážného úsilí přímo zainteresovaných zemí a významného zlepšení veřejné správy nemůže obchod těmto zemím sám o sobě pomoci překonat překážky bránící rozvoji; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité se zaměřit na plnění dílčích cílů v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 16, zejména pokud jde o řádnou správu a daňovou oblast; vyzývá Komisi, aby se v nadcházejícím přezkumu své strategie „pomoci na podporu obchodu“ zabývala spravedlivým a etickým obchodem, jak se uvádí ve sdělení nazvaném „Obchod pro všechny“;

12.  zdůrazňuje úlohu bankovních služeb při rozvoji obchodu a investic; vyzývá EU, aby podporovala přístup k bankovním službám v rozvojových zemích;

13.  připomíná, že dohody o hospodářském partnerství mohou být klíčovým nástrojem rozvoje, který v dlouhodobém horizontu přispívá k odstraňování chudoby a podpoře lidských práv i k další regionální hospodářské integraci; vyzývá EU, aby v dohodách o hospodářském partnerství zavedla konkrétní strukturu dohledu věnovanou udržitelnému rozvoji a lidským právům, která zajistí řádné a transparentní zapojení organizací občanské společnosti a odborových svazů; vyzývá EU, aby podněcovala k podpisu konečných dohod o hospodářském partnerství; vyzývá Komisi, aby do obchodních a investičních dohod EU začleňovala solidní a komplexní kapitoly týkající se udržitelného rozvoje, které budou účinně uplatňovány a prosazovány;

14.  připomíná, že investiční politika EU, zejména pokud zahrnuje veřejné prostředky, musí přispívat k plnění cílů udržitelného rozvoje; připomíná, že je nutné zvýšit transparentnost a odpovědnost institucí pro financování rozvoje a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, aby bylo možné účinně sledovat peněžní toky, udržitelnost dluhu a přínos jejich projektů z hlediska udržitelného rozvoje;

15.  vyzývá Komisi, aby zlepšila soudržnost politik ve prospěch rozvoje v obchodní politice, zejména pokud se týká veřejného zdraví; žádá Komisi, aby podpořila rozvojové země při efektivním využívání pružných ustanovení obsažených v Dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) a potvrzených v prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatém dne 14. listopadu 2001, aby mohly v rámci svých vnitrostátních programů veřejného zdraví poskytovat základní léky za přijatelné ceny; vyzývá Komisi, aby zajistila naprostou transparentnost obsahu svých programů pomoci týkajících se duševního vlastnictví pro země s nízkými a středními příjmy a aby zaručila, že paralelní pomoc v souvislosti s duševním vlastnictvím nenaruší jiné rozvojové projekty týkající se zdraví;

16.  zdůrazňuje, že v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 16 je klíčové podporovat po celém světě struktury pro řádnou správu věcí veřejných, aby tak byl zajištěn rovný přístup ke spravedlnosti pro všechny a aby byly na všech úrovních budovány účinné a odpovědné instituce; zdůrazňuje, že obchodní dohody a přímé zahraniční investice by mohly sloužit jako rozhodující nástroj při stanovování správných pobídek, jež zajistí dosažení tohoto cíle; zdůrazňuje v této souvislosti, že hlavní necelní překážkou ve vyspělých i rozvojových zemích je korupce; vítá záměr Komise zahrnout do všech budoucích obchodních dohod ambiciózní ustanovení proti korupci; vyzývá Komisi, aby zavedla nová opatření na posílení právní bezpečnosti investic

17.  zdůrazňuje, že aby mohly rozvojové země v plném rozsahu těžit z výhod vyplývajících z obchodních a investičních příležitostí, je nezbytné pokračovat v podpoře reforem mobilizace domácích příjmů v rozvojových zemích a napomoci jim při zlepšování jejich kapacity zvyšovat příjmy a bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, a to podporou zavádění účinných, účelných, spravedlivých a transparentních daňových systémů v souladu se zásadami řádné správy věcí veřejných;

18.  vyzývá EU a její členské státy, aby se řídily komplexním rámcem politiky investic pro udržitelný rozvoj vypracovaným konferencí Spojených národů o obchodu a rozvoji (UNCTAD) s cílem stimulovat odpovědnější a transparentnější investice.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

15.3.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

6

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Nicolas Bay, Ignazio Corrao, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Juan Fernando López Aguilar, Louis-Joseph Manscour, Paul Rübig, Jan Zahradil, Joachim Zeller

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Michèle Rivasi, Estefanía Torres Martínez


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (26.5.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Navrhovatel: Joachim Schuster

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá celkové zaměření budoucí obchodní strategie, kterou Komise představila Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ve svém sdělení ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny. Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“(1), a zejména zaměření strategie na přístup založený na hodnotách, jehož cílem je zachovat evropský sociální a regulační model v rámci EU a využívat obchodní dohody a preferenční programy jakožto nástroje k prosazování evropských hodnot, jako jsou udržitelný rozvoj, lidská práva, spravedlivý a etický obchod a boj proti korupci, na celém světě; vyzývá Komisi, aby prodloužila a obnovila dohody o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi v souladu s přístupem založeným na hodnotách vzhledem k tomu, že vývoz EU poskytuje přibližně 31 milionů pracovních míst v EU, což jinými slovy znamená, že každé sedmé pracovní místo v EU závisí na vývozu; vyzývá Komisi, aby při rozvoji nové „kultury dohod o spravedlivém obchodě“ zaujala světovou vedoucí úlohu; zdůrazňuje význam ambiciózních, vyvážených a komplexních dohod, které se budou zaměřovat na řešení dlouhotrvajících, zbytečných tržních překážek ve prospěch spotřebitelů, občanů, zaměstnanců a podniků;

2.  zdůrazňuje, že při uzavírání obchodních dohod je napříště třeba brát v potaz usnesení Parlamentu o dohodě o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic a o dohodě o obchodu se službami, neboť tato usnesení mají stále svou platnost pro budoucí obchodní jednání, zejména pokud jde o vyloučení služeb obecného zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu (které zahrnují mimo jiné rovněž otázky vody, zdraví, sociálních služeb, systémů sociálního zabezpečení a vzdělávání) a ochranu práv pracovníků; připomíná, že kvalita, dostupnost, cenová dostupnost a přístupnost těchto služeb a nediskriminační a rovný přístup k těmto službám nesmí být obchodními dohodami nikterak ohrožen;

3.  trvá na tom, že by Komise měla navázat s Parlamentem skutečný demokratický dialog a vést ve větší míře konzultace se sociálními partnery a občanskou společností, aby tak jednoznačně vymezila rámec a zajistila transparentnost mandátu k vyjednávání všech obchodních dohod; vyzývá k tomu, aby byla vedena transparentní jednání a aby Parlamentu, vnitrostátním parlamentům, evropským sociálním partnerům a občanské společnosti bylo umožněno přispět k procesu jednání smysluplným způsobem;

4.  domnívá se, že při jednáních o další liberalizaci trhu je třeba mít na paměti potřebu spolupráce na úrovni EU za účelem zajištění pracovních podmínek odpovídajících příslušným pracovním a sociálním předpisům a kolektivním smlouvám v EU;

5.  vybízí k tomu, aby obchodní dohody byly vyjednány spíše na mnohostranné než na dvoustranné úrovni;

6.  zdůrazňuje, že je třeba zavést účinný mechanismus pro ochranu evropských investic v zahraničí; vyzývá k vypracování posouzení stávajícího rámce za účelem zajištění účinného a důsledného provádění;

7.  trvá na tom, aby Komise v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů, na níž se nedávno dohodly Evropský parlament a členské státy, zajistila, aby byla v průběhu obchodních jednání prováděna posouzení dopadu, včetně posouzení dopadu na udržitelnost, s cílem zhodnotit sociální, hospodářský a lidskoprávní dopad nadcházejících dohod a zároveň rozlišit dopad na různá odvětví, regiony a národy; požaduje, aby byly zveřejňovány statistické prognózy s cílem zajistit, aby každá dohoda spravedlivě a výrazně přispívala k vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby sledovala dopad obchodních dohod, a to nejen ex ante, ale také ex post; žádá, aby sociální partneři a občanská společnost měli možnost podílet se na vytváření a provádění posouzení dopadu na udržitelnost; připomíná, že budoucí obchodní strategie musí zároveň respektovat regionální výrobní struktury v rozvojových zemích v případech, kdy posouzení dopadu na udržitelnost ukazují, že by mohly být v důsledku obchodních dohod ohroženy;

8.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že vzniknou-li náklady na přizpůsobení na trhu práce EU, přijme včasná opatření na podporu dotčených odvětví, regionů nebo členských států; domnívá se, že tato podpora by mohla být poskytována prostřednictvím finančních prostředků EU, mimo jiné z upraveného Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) s odpovídajícím rozpočtem;

9.  domnívá se, že návrh Komise na využívání fondu EFG, jehož cílem je zmírnit negativní dopady vyplývající z mezinárodních obchodních dohod, není uspokojivý vzhledem k jeho nízké finanční způsobilosti a neschopnosti zabránit negativním dopadům globalizace a tyto dopady odstraňovat;

10.  zdůrazňuje, že je zásadní rozšířit pravomoci fondu EFG, a vytvořit tak mechanismus předvídání rizik a přizpůsobení odvětvových, regionálních a celostátních výrobních struktur v případech, kdy posouzení dopadu na udržitelnost ukazuje, že by mohly být v důsledku obchodních dohod ohroženy;

11.  vyzývá Komisi, aby v případě poskytovatelů služeb ze třetích zemí, kteří spolupracují s obchodními partnery vstupujícími na pracovní trh EU, zaručila spravedlivou hospodářskou soutěž a přitom zajistila, aby měli všichni zaměstnanci bez ohledu na své domovské země stejná pracovní práva jako státní příslušníci hostitelské země a aby byla dodržována zásada rovného zacházení a nediskriminace; domnívá se, že tím nejsou dotčena příznivější ustanovení právních předpisů nebo dohod platná v hostitelské zemi; zdůrazňuje, že je nutno zaručit dodržování právních předpisů upravujících na evropské i vnitrostátní úrovni sociální záležitosti a pracovní podmínky a dodržování kolektivních smluv;

12.  požaduje, aby byly přijaty záruky, které by v zásadě zajistily, aby obchodní dohody za žádných okolností nevedly k oslabení, obcházení nebo zneplatnění norem členských států a EU v těchto oblastech: práva pracovníků, pracovní podmínky včetně mzdových podmínek, sociální zabezpečení, sociální začleňování a sociální ochrana, bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti, odborná příprava, profesní kvalifikace, volný pohyb pracovníků a důchodců, sociální dialog, zákaz diskriminace na pracovišti a na trhu práce; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby při vyjednáváních o kolektivních smlouvách a řešení pracovněprávních sporů nebyla společnostmi využívajícími pracovníky ze třetích zemí mařena práva zaměstnanců na protestní akce; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly pracovní normy vyloučeny z definice necelních nebo technických překážek obchodu; žádá Komisi, aby zajistila nejvyšší možnou transparentnost a dbala na to, aby bylo zaručeno vyvážené zapojení zúčastněných stran v rámci orgánů pro regulační spolupráci, a rovněž zaručila, aby spolupráce v oblasti regulace neomezovala pravomoci vlád a Evropského parlamentu přijímat právní předpisy ve veřejném zájmu a nevedla k oslabení pracovních norem, včetně norem bezpečnosti a ochrany zdraví;

13.  poukazuje na vysokou úroveň vnější mobility vysoce kvalifikovaných odborníků z členských států EU; domnívá se, že obchodní politika by měla zůstat v souvislosti s pracovní mobilitou zdrženlivá; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se závazky GATS podle režimu 4 použily pouze na pohyb vysoce kvalifikované pracovní síly, jako jsou např. osoby, které absolvovaly magisterské studium na univerzitě nebo rovnocenné instituci nebo jsou zaměstnány na vyšší manažerské pozici, ke zvláštním účelům, po vymezenou dobu a na základě přesných podmínek, které jsou vymezeny vnitrostátními právními předpisy země, ve které jsou služby prováděny, a na základě smlouvy, která je v souladu s těmito vnitrostátními právními předpisy; zdůrazňuje význam monitorování kategorie poskytovatelů služeb v rámci režimu 4 dohody GATS, má-li se zamezit zneužívání a vykořisťování pracovníků ze třetích zemí; požaduje, aby obchodní dohody v každém případě obsahovaly ustanovení, jimiž se zachová zákonný závazek zahraničních poskytovatelů služeb dodržovat sociální a pracovněprávní předpisy EU a členských států;

14.  požaduje, aby v případě, že by jakékoli ustanovení obchodních dohod mělo ohrožovat normy v oblastech uvedených v bodu 12 nebo být s těmito normami v rozporu, byl Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci neprodleně informován, aby byl dostatek prostoru pro diskusi a přijímání příslušných rozhodnutí;

15.  vítá skutečnost, že nedávno uzavřené obchodní dohody EU obsahují zvláštní kapitolu o udržitelném rozvoji; očekává, že EU bude plnit vedoucí úlohu při plnění cíle podnítit všechny strany k tomu, aby ratifikovaly, uplatňovaly a prosazovaly osm základních úmluv MOP; vybízí Komisi, aby dále prosazovala pracovněprávní ustanovení, zejména pokud jde o Agendu důstojné práce MOP, s cílem zlepšit úroveň ochrany práce; zdůrazňuje, že kromě toho by normy týkající se pracovních práv a životního prostředí neměly být jen součástí kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji, ale měly by být zahrnuty také do dalších oblastí obchodních dohod, jako jsou investice, obchod se službami, spolupráce v oblasti regulace a veřejné zakázky; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby provádění a dodržování pracovních ustanovení podléhalo účinnému postupu monitorování zahrnujícímu sociální partnery a zástupce občanské společnosti; domnívá se, že v případech, kdy vyvstanou spory týkající se pracovněprávních ustanovení, měly by být – po zohlednění stanovisek orgánů dohledu MOP a s ohledem na jurisdikci MOP – řešeny pomocí mechanismu řešení sporů, v jehož rámci by bylo možné ukládat odrazující opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby do dohod zahrnula jak revizní doložku stanovující mechanismus, který by stranám poskytoval možnost opustit dohodu nebo pozastavit či zrušit závazky, zejména v případě porušení sociálních norem a norem v lidskoprávní a pracovněprávní oblasti, tak závaznou sociální doložku, jejímž cílem by bylo zabránit oslabení právních předpisů v sociální a pracovní oblasti;

16.  domnívá se, že zejména s ohledem na zachování vysokých sociálních norem v mezinárodním obchodu je třeba zřídit vhodná mezinárodní a mimosoudní mediační centra, která budou podléhat zásadám transparentnosti a demokratické kontrole;

17.  doporučuje, aby domácí poradní skupiny zabývající se porušováním sociálních doložek obchodních dohod a nedodržením pracovního práva a sociálních norem měly na účinné vykonávání činnosti dostatečné finanční prostředky, aby v nich byly vyváženým způsobem zastoupeny zaměstnanecké a podnikatelské organizace a jiné organizace občanské společnosti, aby byla institucionalizována společná zasedání domácí poradní skupiny obou smluvních stran obchodní dohody a aby měly k dispozici vlastní sekretariát a možnost využívat moderní média s cílem usnadnit zapojení občanské společnosti;

18.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit efektivitu pracovních a sociálních inspektorátů v členských státech, prohloubit spolupráci mezi členskými státy a evropskou platformou pro boj proti nehlášené práci, zvýšit finanční zdroje inspektorátů, aby tam, kde bude třeba, mohly účinně monitorovat dodržování pracovněprávních norem, zajistit uplatňování pracovního práva, zaručit základní ochranu pracovníků při výkonu jejich povolání a také předcházet jakémukoli porušování předpisů v této oblasti nebo omezit jejich počet;

19.  zdůrazňuje význam udržitelných a transparentních opatření pro zajištění náležité péče v celosvětovém výrobním řetězci; zdůrazňuje, že je důležité podporovat dobrovolná opatření v oblasti sociální odpovědnosti podniků, a vyzývá Komisi, aby tam, kde je to vhodné a proveditelné, předložila návrh právní úpravy, která by zajistila náležitou péči ve světovém výrobním řetězci; konstatuje nicméně, že by malé a střední podniky mohly být z povinných iniciativ v oblasti sociální odpovědnosti podniků vyňaty; domnívá se, že sociální odpovědnost podniků vyžaduje spravedlivou daňovou politiku, a proto je v rozporu se strategiemi daňových úniků;

20.  zdůrazňuje, že nástroje na ochranu obchodu umožňují bojovat proti všem formám nekalé soutěže; vyzývá Radu a Komisi, aby vhodným způsobem odblokovaly reformu nástrojů na obranu obchodu, aniž by je tím oslabily, a to s cílem urychlit jejich používání a zlepšit jejich účinnost a dostupnost pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby jakékoliv změny antidumpingových právních předpisů EU nadále umožňovaly EU přijímat včas potřebná a účinná opatření k řešení tržního jednání obchodních partnerů EU porušujícího pravidla hospodářské soutěže a zajistit, aby podniky EU mohly působit na celém světě za rovných podmínek; konstatuje, že Čína prozatím nesplňuje pět technických kritérií EU, která definují tržní hospodářství, a proto jí nelze přiznat status tržního hospodářství vzhledem k potřebě řešit praktiky nekalé soutěže ze strany Číny;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že pouze 13 % evropských malých a středních podniků působí na mezinárodní úrovni mimo EU, a zdůrazňuje, že pro mnoho z nich jsou důvodem necelní překážky; očekává, že při vyjednávání nových dohod se zohlední především překážky, kterým čelí malé a střední podniky, aby tyto podniky mohly plně z nových obchodních dohod těžit;

22.  vyzývá Komisi, aby posílila koordinaci ex ante mezi svými příslušnými útvary působícími v oblasti obchodu, zaměstnanosti a sociálních věcí;

23.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby vlády měly možnost přijímat sociálně a environmentálně odpovědné politiky zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že ustanovení o zadávání veřejných zakázek by vládám neměla bránit v řešení společenských a environmentálních potřeb a že dohody nesmí omezovat možnost klást sociální požadavky, jak je uvedeno v nových směrnicích EU o zadávání veřejných zakázek; domnívá se kromě toho, že by politiky zadávání veřejných zakázek měly být v souladu s úmluvou MOP č. 94, pokud jde o pracovněprávní ustanovení ve smlouvách o veřejných zakázkách;

24.  vyzývá Komisi, aby přijímala jen velmi omezené závazky, pokud jde o budoucí ustanovení o službách, které jsou poskytovány digitálně nebo elektronickou cestou, aby tak nedošlo k oslabení přísných pracovních norem a podmínek platných v EU ve stále digitalizovanějším hospodářství.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

8

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Tiziana Beghin, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Javi López, Morten Løkkegaard, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Maria Arena, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Rosa Estaràs Ferragut, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Joachim Schuster, Csaba Sógor, Helga Stevens, Ivo Vajgl, Tom Vandenkendelaere, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fernando Ruas

(1)

COM(2015)0497


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (7.4.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Navrhovatelka: Theresa Griffin

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá iniciativu Komise nazvanou „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“; konstatuje, že v příštích 10 až 15 letech bude 90 % světového hospodářského růstu dosaženo mimo EU a že velký podíl na této skutečnosti budou mít velká rostoucí hospodářství; domnívá se, že obchod a investice do zboží a služeb zásadním způsobem ovlivňují hospodářský růst EU, jelikož otevírají nové vývozní trhy pro evropský průmysl, vytvářejí nová pracovní kvalitní místa, umožňují udržitelný a ekologický růst a posilují konkurenceschopnost EU; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby Evropa měla propracovanou strategii orientovanou na budoucnost, která bude stavět na soudržné průmyslové politice, výzkumu a inovacích a na digitální agendě;

2.  zdůrazňuje, že by obchodní a investiční politiky musí být zacíleny na otvírání přístupu firmám EU na nové trhy, aby se přispívalo k udržitelnému hospodářskému růstu a k vytváření vysoce kvalitních pracovních míst s důstojnými pracovními podmínkami, a že tyto politiky je třeba napříště vypracovávat tak, aby byly v souladu s reindustrializační strategií založenou na spravedlivé hospodářské soutěži a reciprocitě a aby odvětvím EU byly zajištěny rovné podmínky;

3.  bere na vědomí rostoucí význam služeb v oblasti mezinárodního obchodu a silnější vazby mezi službami, výrobou a přímými zahraničními investicemi, neboť globální hodnotové řetězce nabývají stále většího významu; je přesvědčen, že má-li evropský průmysl využívat přínosy v plném rozsahu, je nutné aby toto propojení bylo zohledňováno v rámci veškerých obchodních jednání;

4.  zdůrazňuje význam malých a středních podniků a start-upů pro obchod a investice a na jejich strategický průmyslový význam, neboť v EU existuje více než 600 000 MSP, které provozují obchod mimo EU, generují jednu třetinu exportu EU, zaměstnávají více než 6 milionů lidí a vytvářejí velkou část nových pracovních míst v Evropě; zdůrazňuje význam „přechodných období“, která průmyslu a MSP umožní přizpůsobit se dopadu nových mezinárodních dohod o obchodu; vyzývá k tomu, aby v budoucnu obchodní dohody systematicky obsahovaly kapitoly zaměřené na MSP; vyzývá Komisi, aby poskytovala uživatelsky vstřícné informace o obchodních příležitostech pro MSP a aby jim poskytovala podporu k využití těchto příležitostí, a to i prostřednictvím strukturálních fondů EU;

5.  připomíná, že obchodní politika je nástrojem prosazování udržitelného rozvoje, a to i pokud jde o prosazování vysokých norem v oblasti práce, ochrany životního prostředí a v sociální oblasti a pracovněprávních vztahů, jak jsou definované úmluvami Mezinárodní organizace práce, přičemž tyto normy by měly být začleněny do všech obchodních dohod a jejich přiměřené dodržování by mělo být bedlivě monitorováno; vítá výzvu Komise k podpoře ambiciózní a inovativní kapitoly zaměřené na udržitelný rozvoj ve všech obchodních a investičních dohodách;

6.  zdůrazňuje význam zachování vysokých standardů, pokud jde o předpisy v oblasti zdraví a bezpečnosti, a environmentálních standardů v průmyslu a výrobě EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby obchodní dohody tyto standardy posilovaly a přispívaly k vytvoření rovných podmínek na mezinárodní úrovni;

7.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření k zajištění dodržování evropských norem v rámci obchodu se třetími zeměmi;

8.  zdůrazňuje vedoucí úlohu v EU při přijímání opatření v oblasti klimatu a domnívá se, že je nutné ambice v tomto ohledu zachovat; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byla do obchodních dohod zahrnuta ochranná opatření k zamezení úniků emisí uhlíku, neboť by přemisťování účinných procesů EU do méně udržitelných systémů mohla vést ke zvýšení celkových globálních emisí, což by bylo v rozporu s cíli stanovenými na konferenci COP21;

9.  zdůrazňuje, že je třeba zamezit tomu, aby obchodní partneři EU jednali proti pravidlům hospodářské soutěžně, a to i pokud jde o praktiky sociálního nebo ekologického dumpingu či dumpingu levných výrobků v Evropě a o protekcionistická a diskriminační opatření, která ohrožují standardy EU a destabilizují evropský průmysl, a že je třeba, aby EU přijala veškerá opatření nezbytná k tomu, aby se bránila proti nekalým obchodním praktikám; je v této souvislosti znepokojen tím, že by Číně mohl být udělen status tržní ekonomiky, a vyzývá Komisi, aby vypracovala podrobné a komplexní hodnocení možných scénářů, pokud by byl tento status Číně přiznán, se zvláštním zaměřením dopadu této eventuality na výrobní odvětví, spotřebitele, investiční politiky a konkurenceschopnost EU, včetně MSP; naléhavě vyzývá Komisi, aby do svého pracovního programu zahrnula vytvoření legislativních nástrojů, které EU umožní bránit takovýmto postupům, které mají závažný dopad na oživení našeho průmyslu a na naše možnosti investovat, inovovat a konkurovat;

10.  s ohledem na prudce se zhoršující situaci v klíčových průmyslových odvětvích, jako je ocelářský nebo keramický průmysl, naléhavě vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby prioritně urychlily reformu nástrojů EU k ochraně ochodu, která byla zahájena v roce 2013, s cílem zlepšit jejich reaktivitu a účinnost a řešit nekalou hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že dne 5. února 2014 Parlament přijal k této reformě svůj postoj (2013/0103(COD)), v němž především požadoval zkrácení doby vyšetřování v rámci antidumpingových řízení v plném souladu s pravidly WTO;

11.  připomíná, že pokud Čína získá status tržní ekonomiky, ztíží to za stávajících podmínek možnost zahájit antidumpingové postupy namířené proti zboží vyváženému z Číny;

12.  vyzývá Komisi, aby při rozvoji svých obchodních a investičních politik předcházela přemisťování evropských výrobních zařízení mimo EU s cílem zachovat pracovní místa v členských státech EU;

13.  domnívá se, že by Komise měla při jednáních o dohodách o volném obchodu zajistit, aby byly postupy narušující soutěž, jako jsou mechanismy dvojích cen a vývozní omezení na suroviny, zakázány;

14.  zdůrazňuje, že v případě průmyslových odvětví zabývajících se zpracováním všech základních kovů, které mají strategický význam pro naše hospodářství, existuje celosvětová hospodářská soutěž; domnívá se, že je naprosto nezbytné, aby Komise zvolila světový trh jako referenční trh a neomezovala své analýzy při definování relevantního trhu pouze na vnitřní trh;

15.  bere na vědomí požadavek Komise na „investiční plán pro Evropu“ s cílem posílit investice uvnitř EU, a domnívá se, že obchodní strategie jsou pro dosažení tohoto cíle nezbytné;

16.  je přesvědčen, že obchodní a investiční politika orientovaná na budoucnost plní při vývoji telekomunikačního trhu, autorských práv a digitální ekonomiky v Evropě významnou úlohu a může spotřebitelům a podnikům v EU, včetně MSP, poskytnout jasné výhody; zdůrazňuje, že jednotný digitální trh má zásadní význam pro podporu konkurenceschopnosti EU a hospodářského růstu; zdůrazňuje, že musí být zajištěny rovné podmínky, pokud jde o reciprocitu v přístupu na trhy, a že aktéři trhů mimo EU musí splňovat evropské průmyslové normy a standardy v oblasti ochrany spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby se v budoucnu v obchodních a investičních dohodách zabývala stávajícími obchodními překážkami digitálního hospodářství, přeshraničních toků dat, uchovávání dat a jejich ochrany a ochranou spotřebitelů s cílem zajistit, aby se digitální hospodářství mohlo i nadále přizpůsobovat a mohlo růst ku prospěchu spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropské právní předpisy o ochraně údajů nebudou stávajícími a budoucími obchodními dohodami ovlivněny;

17.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby v budoucích dohodách o obchodu bylo zachováno právo vymáhat stávající právní předpisy ohledně duševního vlastnictví, především v oblasti přenosu technologií;

18.  vyzývá Komisi, aby vybízela evropské výzkumné orgány k aktivnějšímu navazování styků s potenciálními partnery mimo EU s cílem optimalizovat investice do výzkumu a inovací a zabránit odlivu mozků; vyzývá Komisi, aby podporovala regionální spolupráci v oblasti výzkumu;

19.  zdůrazňuje, že je nutné posílit celosvětové úsilí o další rozvoj technologií čisté energie v rámci přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a vybízí proto Komisi, aby zintenzívnila spolupráci s obchodními partnery v oblasti energetického výzkumu, vývoje a inovací;

20.  vyzývá Komisi, aby prosazovala diverzifikaci dodavatelů energie a energetických tras a zdrojů prostřednictvím nových obchodních partnerů v oblasti energie a regionální spolupráce, čímž se zvýší hospodářská soutěž a sníží se ceny pro evropské spotřebitele energie; zdůrazňuje, že rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů a podpora energetické účinnosti mají zásadní význam pro zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na dovozu energie; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do dohod o volném obchodu ustanovení zaměřená na budování udržitelných partnerství v oblasti energetiky a posílení technologické spolupráce, především v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti; doporučuje, aby nové obchodní dohody zahrnovaly kapitolu o energii a surovinách;

21.  vítá sdělení Komise týkající se strategie EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu; domnívá se, že nedávný vývoj na světovém trhu se zemním plynem představuje pro Evropu jedinečnou příležitost k většímu zabezpečení energetických dodávek a k vytvoření větší konkurence na trhu; vyzývá k rychlému dokončení projektů společného zájmu, aby se zajistila vhodná infrastruktura pro využití těchto větších možností na trhu s plynem;

22.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout „dynamické“ dohody o environmentálním (zeleném) zboží, o níž se v současnosti jedná, a zajistit, aby se k dohodě posléze mohli připojit další partneři z WTO a aby v budoucnu zahrnovala tzv. zelené služby, a podpořil se tak průmysl zelených technologií a přispělo se k dosažení cílů v oblasti změny klimatu a energetiky, které byly sjednány v rámci klimatické dohody v Paříži 2015, a posílilo se zabezpečení dodávek energie v EU a snížila se závislost na fosilních palivech;

23.  vyzývá Komisi, aby v rámci rozvoje obchodních a investičních politik prosazovala rovnost pohlaví a rovnost podnikatelů afrického, asijského a menšinového etnického původu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

7.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Reinhard Bütikofer, Jerzy Buzek, Edward Czesak, Philippe De Backer, Fredrick Federley, Theresa Griffin, Roger Helmer, Hans-Olaf Henkel, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Ernest Maragall, Edouard Martin, Nadine Morano, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Jean-Luc Schaffhauser, Neoklis Sylikiotis, Antonio Tajani, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Vladimir Urutchev, Kathleen Van Brempt, Martina Werner, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Michał Boni, Eugen Freund, Françoise Grossetête, Benedek Jávor, Jude Kirton-Darling, Werner Langen, Svetoslav Hristov Malinov, Marian-Jean Marinescu, Marisa Matias, Sorin Moisă, Clare Moody, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Maria Spyraki, Anneleen Van Bossuyt

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Momchil Nekov, Jana Žitňanská


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (2.5.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Navrhovatelka: Dita Charanzová

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

2.  zdůrazňuje souvislost mezi jednotným trhem a obchodní politikou EU, které by měly být plně slučitelné jednak mezi sebou a jednak s širšími politikami a hodnotami Unie; je přesvědčen o tom, že otevřený, odpovědný a volný světový obchod založený na účinných, transparentních a silných celosvětových pravidlech je nezbytný pro to, aby jednotný trh dokázal uplatnit svůj úplný potenciál díky tomu, že bude fungovat, růst a pracovat pro vzájemný prospěch občanů, spotřebitelů a podniků, zejména pak malých a středních podniků;

3.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že EU je největší ekonomikou na světě, udržitelný a odpovědný obchod je jejím nejsilnějším politickým nástrojem jednak pro prosazování evropských zájmů, investic a podnikání a jednak pro podporování evropských hodnot v zahraničí, který současně podporuje hospodářský růst a investice a vytváří pracovní místa na domácí půdě; podporuje záměr Komise posílit synergie mezi obchodní politikou a politikou vnitřního trhu a doporučuje, aby tyto politiky přikládaly prioritu opatřením, jejichž cílem je vytváření pracovních míst;

4.  připomíná, že otevření obchodu vede k větší produktivitě, přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti v zahraničí a okamžitě podporuje téměř každé sedmé pracovní místo na jednotném trhu a rovněž přináší významné výhody pro spotřebitele;

5.  domnívá se, že protekcionistická opatření jsou v současném hospodářském a obchodním prostředí zastaralá a v některých případech dokonce až kontraproduktivní, neboť evropské zboží a služby jsou součástí globálních hodnotových řetězců; domnívá se ovšem, že EU by měla svůj současný systém ochrany obchodu modernizovat, tak aby byla schopna vhodným způsobem reagovat na nekalé praktiky, které mají v globalizovaném světě nepříznivý vliv na mezinárodní obchod; vyzývá Komisi a členské státy k posilování přeshraničních hodnotových řetězců zboží a služeb, které omezováním neopodstatněných obchodních bariér zvyšují konkurenceschopnost našich ekonomik a hospodářský růst;

6.  podtrhuje, že je třeba zajistit, aby pro EU i její obchodní partnery platila stejná pravidla hry; připomíná, že EU musí využívat všech nástrojů, které má k dispozici, aby byla neústupná ve svém postoji k nekalé hospodářské soutěži a nedodržování zásad Světové obchodní organizace (WTO) a závazků, které její obchodní partneři přijali;

7.  domnívá se, že zapojení evropských malých a středních podniků do globálních hodnotových řetězců přímo souvisí s procesem internacionalizace; žádá v této souvislosti, aby Komise přijala další opatření, která malým a středním podnikům usnadní přístup na třetí trhy;

8.  vítá připomínky strategie k úloze přímých zahraničních investic v jednotlivých členských státech a na jednotném trhu a podporuje veškeré snahy zaměřené na zajištění větších přímých zahraničních investic v Evropě;

9.  vzhledem k tomu, že veřejné zakázky představují 15–20 % celkového HDP, souhlasí s Komisí, že k veřejným zakázkám je nezbytné přijmout komplexní a ambiciózní přístup, zvláště pak v rámci transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP), kdy je podnikům z EU v současnosti otevřeno pouze 32 % trhu USA; poukazuje na to, že ačkoli EU své trhy s veřejnými zakázkami do značné míry již otevřela, evropské společnosti v zahraničí stále narážejí na různá omezení a nedostatečnou reciprocitu; vyzývá Komisi, aby bezodkladně pracovala na tom, aby podstatně zlepšila vzájemný a transparentní přístup na trh pro evropské podniky v zahraničí a aby současně zachovala otevřený přístup na jednotný trh; bere na vědomí pozměněný návrh Komise na vytvoření mezinárodního nástroje pro veřejné zakázky (IPI);

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly při všech obchodních jednáních zohledněny nové směrnice o zadávání veřejných zakázek a o koncesích, zejména pokud jde o definici spolupráce mezi orgány veřejné správy, výjimky, přístup malých a středních podniků a používání kritérií ekonomicky nejvýhodnější nabídky (MEAT); žádá uspíšení přechodu k elektronickému zadávání veřejných zakázek, které podnikům, a to zejména malým a středním podnikům, umožní snadnější přístup k veřejným zakázkám;

11.  je přesvědčen o tom, že je v souladu se správnými právními i logickými zásadami, že žadatelé musejí v rámci šetření odůvodňovat svá tvrzení a dokazovat, že příslušná opatření jsou v obecnějším zájmu Společenství;

12.  vítá závazek Komise, že žádná obchodní dohoda nesníží úroveň ochrany evropských spotřebitelů, jíž bylo dosaženo, a to ani v rámci digitální revoluce; zdůrazňuje, že Parlament bude nadále pečlivě kontrolovat, zda je tento závazek v rámci probíhajících jednání respektován;

13.  žádá, aby byl vytvořen nástroj na podporu spotřebitelů v rámci přeshraničního obchodu zbožím a službami se třetími zeměmi, který může mít například podobu kontaktních míst přístupných online, kde budou poskytovány informace nebo pomoc v případě sporů;

14.  souhlasí s Komisí v tom, že obchodní politika může fungovat pouze tehdy, bude-li se Evropa i nadále zaměřovat na odstraňování překážek bránících dokončení jednotného trhu, řešení roztříštěnosti právních předpisů, snižování byrokracie a zvyšování hospodářské soutěže na jednotném trhu, zejména v odvětví služeb; žádá Komisi, aby vzala v úvahu doporučení Parlamentu týkající se způsobu odstraňování necelních překážek na jednotném trhu s cílem zajistit volný obchod na obou stranách hranic Unie; vítá závazky Komise podrobit veškeré významné obchodní iniciativy náležitému posouzení dopadů a rovněž vybízí k hodnocením ex post; podporuje lepší vzájemnou transparentnost a zlepšování regulačních postupů v rámci obchodních dohod, aniž by bylo narušováno regulační právo členských států;

15.  bere na vědomí jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA) a zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že služby tvoří již nyní 70 % HDP a pracovních míst v EU, musí být poskytovatelům služeb zajištěn větší přístup na mimoevropské trhy; žádá, aby se v jednáních o dohodách TiSA postupovalo v souladu s postoji stanovenými v usnesení Parlamentu; připomíná, že Komise musí při dojednávání harmonogramu závazků v TiSA a TTIP vzít v úvahu různé zájmy jednotlivých členských států; zároveň vítá závazek, že se od vlád nebude požadovat, aby měnily způsob, jakým regulují či financují veřejné služby;

16.  bere na vědomí jednání o TTIP a zdůrazňuje, že jeho úspěšné uzavření je záležitostí zásadního politického významu; žádá Komisi, aby vzala v úvahu zprávu Parlamentu, a zejména pak stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů; žádá, aby jednání byla ukončena co nejdříve a aby vedla k uzavření ambiciózní, komplexní a vyvážené dohody; žádá Komisi, aby více naléhala na své americké protějšky, aby přicházely s vlastními návrhy a závazky a jednání tak mohla postupovat vpřed;

17.  uznává, že transparentnost v obchodní politice je důležitou podmínkou důvěry spotřebitelů ve zlepšování právní úpravy a v legitimitu obchodní politiky EU v zahraničí; žádá proto Komisi, aby zachovala nejvyšší možnou úroveň transparentnosti obchodních jednání, včetně přístupu k projednávaným textům a konzultací s občanskou společností během procesu vyjednávání.

18.  žádá větší mezinárodní spolupráci v oblasti regulace, zejména se Spojenými státy a Japonskem;

19.  vítá skutečnost, že je věnována pozornost jednotnému digitálnímu trhu jakožto součásti globálního digitálního trhu a předcházení vzniku nových překážek obchodu s digitálním zbožím a službami; podporuje veškerá opatření pro zvýšení volného pohybu údajů, budou-li dodržovány předpisy EU o ochraně údajů, a veškeré úsilí o vytvoření příznivějších podmínek pro snadnější obchodování online na mnohostranné úrovni a souběžně se Světovou obchodní organizací (WTO); zdůrazňuje, že je důležité dodržovat předpisy EU o ochraně údajů; plně souhlasí s prohlášením, že regulační spolupráce, vzájemné uznávání a harmonizace norem představují nejlepší nástroje pro řešení výzev digitální ekonomiky;

20.  poukazuje na vysokou úroveň vnější konkurenceschopnosti evropských poskytovatelů služeb; vyzývá Komisi, aby v rámci jednání o obchodu usilovala o postupnou reciproční liberalizaci služeb a politiku zvyšování transparentnosti a předvídatelnosti pravidel a regulačních předpisů, tak aby občané a podnikatelé v rozvojových zemích měli přístup k širší nabídce služeb, z nichž některé mohou zajišťovat vysoce konkurenceschopní poskytovatelé služeb z Evropy;

21.  vyzývá k jednáním – souběžně s obchodními dohodami či v jejich rámci – o větší mobilitě odborníků, pracovníků a studentů a vzájemném uznávání odborných kvalifikací; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby tato opatření byla v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici o službách, zejména s jejím článkem 16; žádá Komisi, aby informovala Parlament o současném stavu provádění směrnice o modré kartě a o tom, zda funguje v praxi;

22.  podporuje uplatňování a vypracování dalších mezinárodních technických norem na základě posouzení dopadů a rovněž veškeré úsilí, které by směřovalo k zajištění plného zapojení obchodních partnerů do mezinárodních normalizačních institucí; domnívá se nicméně, že i kdyby neexistovala společná mezinárodní norma, nemělo by to bránit ve vhodných případech vzájemnému uznávání rovnocennosti ani úsilí o vypracování společných transatlantických technických norem;

23.  zdůrazňuje, že kromě lepší spolupráce mezi celními orgány a orgány pro dozor nad trhem členských států je zapotřebí digitalizovaný systém celní kontroly, který by urychlil přepravu zboží a řešil problém padělků v rámci globálních dodavatelských řetězců a současně zajistil kvalitu kontroly a ochrany spotřebitelů, pokud jde o dovážené zboží a služby; podporuje iniciativu Komise za účelem posílení mezinárodní celní spolupráce a vybízí Komisi a členské státy, aby se společně zasazovaly o to, že zboží porušující práva duševního vlastnictví nebude propouštěno do EU a že práva duševního vlastnictví budou vymáhána u všech obchodních partnerů;

24.  podtrhuje význam podporování inovací a kvality jakožto přidané hodnoty evropských výrobků; poznamenává, že v obchodních dohodách by měl být kladen prvořadý důraz na uznávání zeměpisných označení původu;

25.  vítá opatření Komise zaměřená na boj proti korupci prostřednictvím mezinárodního obchodu;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se vážně zabývaly myšlenkou zřídit jednotnou celní službu EU pro efektivnější uplatňování celních pravidel a postupů na celém celním území EU;

27.  zdůrazňuje, že nová obchodní strategie EU se nemůže omezit na otevírání nových jednání, ale musí také zajistit řádné provádění sjednaných dohod a bojovat proti vytváření nových neopodstatněných necelních překážek mezi EU a jejími obchodními partnery, v jejichž důsledku je přístup podniků na zahraniční trhy méně efektivní.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

21.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Sergio Gaetano Cofferati, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Marlene Mizzi, Robert Rochefort, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Edward Czesak, Julia Reda, Dariusz Rosati, Lambert van Nistelrooij, Sabine Verheyen, Kerstin Westphal


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (7.6.2016)

pro Výbor pro mezinárodní obchod

k nové a inovativní budoucí strategii pro obchod a investice

(2015/2105(INI))

Navrhovatelka: Esther Herranz García

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro mezinárodní obchod jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je toho mínění, že společná zemědělská politika je od svého zavedení v roce 1962 pilířem evropské politiky; připomíná, že od vytvoření SZP trvá EU na „preferenci Společenství“, což znamená upřednostňování produktů ze členských států;

2.  konstatuje, že společná zemědělská politika EU jde proti hlavním zemědělským politikám ve zbytku světa, podle nichž je podpora zemědělství přímo spojena s cenami nebo objemem produkce a má proticyklickou povahu; je přesvědčen, že v této situaci je důležité vyjednat takové zemědělské dohody o volném obchodu, které nebudou destabilizovat evropské zemědělství a venkovské oblasti;

3.  zdůrazňuje, že zemědělský obchod a zemědělsko-potravinářské odvětví hrají klíčovou roli v podněcování hospodářského růstu a tvorbě pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech, podtrhuje, že investice do tohoto odvětví a posilování postavení EU jakožto klíčového hráče na světovém trhu jsou pro budoucnost zemědělství v Unii zásadní;

4.  je si vědom skutečnosti, že zemědělci EU budou muset v budoucnu čelit důležitým výzvám, a proto se domnívá, že existence stabilního společného evropského rámce, který by podporoval zemědělce EU prostřednictvím SZP, je nezbytnou podmínkou pro podporu investic a posílení růstu v zemědělsko-potravinářském odvětví;

5.  vítá, že se ve sdělení „Obchod pro všechny“ Komise odkazuje na zemědělsko-potravinářské odvětví jako na odvětví, ve kterém mají vývozní příležitosti zásadní důležitost a měly by být aktivně podporovány prostřednictvím nové strategie Společenství v oblasti obchodu a investic;

6.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit větší soudržnost mezi opatřeními navrhovanými jako součást nové obchodní strategie Unie a opatřeními přijímanými jako součást SZP, aby se zemědělcům zajistil přiměřený příjem a byl zachován evropský produkční model, který respektuje životní prostředí, zvířata, bezpečnost potravin a regionální vyváženost; připomíná, že je důležité, jak již Parlament zdůraznil ve svém usnesení ze dne 8. července 2015 o TTIP, zaručit hospodářskou a sociální životaschopnost evropského zemědělského modelu;

7.  odsuzuje skutečnost, že sdělení „Obchod pro všechny“ výslovně neuznává multifunkční povahu a zvláštní citlivé oblasti zemědělství jako klíčový prvek, jenž musí být zohledňován při tvorbě obchodní politiky EU;

8.  považuje za zásadní, aby se v kontextu současné krize zemědělství otevřely nové trhy pro zemědělskou produkci EU, jako jsou mléčné výrobky, maso a živá zvířata, ovoce a zelenina; zdůrazňuje, že je důležité hledat nové příležitosti na trzích s vysokým kupním potenciálem;

9.  vybízí k jednání a schválení jen těch dvoustranných či vícestranných smluv se třetími zeměmi, jež jsou vyvážené a pravděpodobně poskytnou zvláštní ochranu citlivým odvětvím a odpovídající ochranu všem zemědělským producentům v Evropě; plně podporuje vyloučení odvětví, která by mohla být vážně zasažena;

10.  domnívá se, že při jednáních o dohodě o volném obchodu je nezbytné bránit vysledovatelnost zemědělských produktů a účinná pravidla původu, a vyhnout se tak situaci, kdy by tato pravidla byla porušována jinými dohodami mezi partnery EU, se kterými EU uzavřela dohody o volném obchodu, a dalšími třetími zeměmi; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby citlivé zemědělské produkty vyloučila z veškerých pravidel pro kumulaci původu; připomíná Komisi, že účelem jednání o dohodách o volném obchodu je usnadnit obchod s originálními produkty EU a produkty partnerů EU, se kterými EU uzavřela dohody o volném obchodu;

11.  domnívá se, že je nezbytné zohlednit zvláštní nevýhody malých zemědělců a nejslabších oblastí; je přesvědčen o tom, že EU si musí udržet svoji silnou obchodní značku vysoké kvality výroby; domnívá se, že dříve, než vstoupí do jakýchkoli nových jednání o volném obchodu, je vhodné podpořit komplexní zapojení zúčastněných stran působících v evropském zemědělsko-potravinářském odvětví;

12.  je přesvědčen, že dohoda o volném obchodu s Kanadou, která bude co nevidět uzavřena, a dohody, o nichž se aktuálně vyjednává s USA a Mercosurem nebo o kterých se uvažuje s Austrálií a Novým Zélandem, otevřou trh EU nejkonkurenceschopnějším zemědělským producentům na světě a producentům s největším vývozním potenciálem; vyzývá tedy Komisi, aby vhodným způsobem chránila citlivé zemědělské produkty;

13.  připomíná, že USA jsou i nadále největším trhem pro zemědělský vývoz EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že jednání o TTIP povedou k ambiciózní, komplexní a vyvážené obchodní a investiční dohodě na vysoké úrovni, která bude podporovat udržitelný a inkluzivní růst, jakož i zvýšení obchodních toků pro odvětví zemědělství EU;

14.  domnívá se, že je nezbytné zvýšit přidanou hodnotu zemědělství a posílit reklamní kampaně za účelem otevření nových trhů; zdůrazňuje, že je nezbytné posílit zejména evropské systémy jakosti, neboť představují nejlepší způsob, jak na světovém trhu zviditelnit obchodní značky výrobků Evropské unie, a které současně nepřímo prospívají evropskému zemědělství jako celku;

15.  považuje však za zásadně důležité podněcovat domácí poptávku, zejména pokud jde o konzumaci ovoce a zeleniny, jelikož 24 z 28 členských států konzumují méně než 400 gramů denně, jež doporučuje Světová zdravotnická organizace;

16.  vítá skutečnost, že Komise uskutečnila realistické posouzení stále nedostatečného pokroku v rozvojovém programu z Dohá; je přesvědčen o tom, že ačkoli jsou vícestranná jednání nezbytná, rozvojový program z Dohá jednoznačně nesplnil očekávání evropského zemědělsko-potravinářského odvětví, ani navzdory jednostranných úlev ze strany EU, jako například těch, jež byly přijaty na 10. ministerské konferenci v Nairobi; vyzývá proto EU, aby definovala novou a účinnější strategii v oblasti vícestranných jednání v rámci WTO;

17.  zdůrazňuje důležitost dohod o přidružení a prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou pro zemědělství EU a vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně zajistily jejich bezvýhradné uplatňování;

18.  je přesvědčen o tom, že při vedení obchodních jednání, která přímo ovlivňují evropské zemědělské zájmy, je třeba uznat, že vedoucí úlohu ve všech aspektech zemědělství vykonává komisař odpovědný za zemědělství; domnívá se, že v rámci kolegiality v Komisi by nikdy nemělo být přijato žádné rozhodnutí o uzavření obchodních dohod, které by bylo v rozporu s hodnocením základních zájmů zemědělství EU, za nímž stojí komisař odpovědný za zemědělství;

19.  zdůrazňuje, že zemědělství je vysoce strategickou politickou otázkou, že potravinová bezpečnost a způsob života všech Evropanů závisí na zemědělství a že obchodní strategie EU by měla být v souladu s cíli SZP, jak je stanoveno v článku 39 SFEU; proto odmítá jakékoli jednání, které by mohlo ohrozit investiční úsilí evropského zemědělsko-potravinářského odvětví nebo v jehož rámci by evropské zemědělství mohlo utrpět újmu jako pouhý prostředek směny; vyzývá Komisi, aby zanechala upřednostňování zájmů průmyslu a služeb na úkor zájmů zemědělství;

20.  dále odsuzuje situace, v nichž zemědělci zakouší důsledky politických konfliktů, které nemají původ v zemědělství;

21.  poukazuje na hrozby, které představuje kumulativní efekt celních koncesí, ať jsou důsledkem mnohostranných nebo dvoustranných jednání nebo samostatných schémat, jako je všeobecný systém preferencí; připomíná, že u 71 % dovozu zemědělsko-potravinářského zboží do EU je uplatněna nulová celní sazba;

22.  domnívá se, že obchodní dohody musí zahrnovat ochranné doložky, pokud jde o ustanovení, která mají být aktivována prostřednictvím jednodušších a pružných mechanismů;

23.  žádá Komisi, aby při přípravě nebo přezkumu nabídek na přístup na trh v obchodních jednáních postupovala s maximální opatrností a aby vytvořila strategii na ochranu citlivých odvětví; vyzývá k tomu, aby tyto nabídky byly systematicky založeny na vyčerpávajícím a nezávislém posouzení dopadů, které by na zemědělské odvětví EU měly nové obchodní úlevy udělené třetím zemím;

24.  připomíná, že Komise musí předložit jednotlivé posouzení dopadu pro jakýkoli nový návrh na obchodní dohodu, včetně analýzy dopadů na místní a regionální trhy; vyhlíží tedy výsledky posouzení dopadů kumulativních účinků různých kvót na citlivé produkty, které již byly našim partnerům přiděleny (v rámci jednání nebo záměru), jak Komise slíbila na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov dne 11. dubna 2016;

25.  naléhavě žádá Komisi, aby svá zjištění včas předala Parlamentu a před tím, než přijme nebo navrhne jakoukoli obchodní nabídku, vyčkala na postoj Parlamentu, a aby změnila či stáhla obchodní nabídky, které již byly předloženy nebo jsou v procesu přípravy, jestliže hodnocení jejich dopadů odhalí nepříznivé důsledky pro citlivé produkty; žádá Komisi, aby provedla posouzení, zda otevřít EU světovým trhům se zemědělskými produkty;

26.  zdůrazňuje, že zemědělsko-potravinářský průmysl EU je efektivním odvětvím hospodářství Unie, vyznačuje se kvalitou, rozmanitostí a inovacemi v produkci a má zásadní význam pro bezpečnost potravin;

27.  je přesvědčen, že zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně malých a středních zemědělských podniků, a to jak při jednání o dohodách, tak při provádění analýzy jejich dopadu;

28.  domnívá se, že Komise musí Parlamentu předložit jasné a spolehlivé informace o clu zboží, které se dostává do Unie, a že toto zboží musí být monitorováno;

29.  zdůrazňuje, že přísné evropské normy v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a sociálních podmínek, které odrážejí naše společenské hodnoty a jsou evropskými spotřebiteli vyžadovány, staví zemědělce EU oproti zemědělcům ze třetích zemí do ekonomické nevýhody, což je dáno jejich výrobními modely, velikostí produkčních struktur a obvykle méně přísnými normami; domnívá se, že obchodní dohody by měly mezi těmito různými partnery prosazovat spravedlivou hospodářskou soutěž, čímž by se zajistilo, aby zemědělci EU mohli plně využívat celní koncese, aniž by přitom byli vystaveni nekalé hospodářské soutěži;

30.  zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit ochranu norem EU v oblasti bezpečnosti potravin a životního prostředí uplatňováním recipročních mechanismů a zachováním základních hodnot, jako je zásada předběžné opatrnosti, udržitelné zemědělství a vysoká míra vysledovatelnosti a označování produktů; poukazuje na velký rozdíl mezi mezinárodními standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a odsuzuje využívání nejnižšího společného jmenovatele v obchodních dohodách;

31.  zdůrazňuje, že ze strany Potravinového a veterinárního úřadu jsou nezbytné přísnější kontroly dovozu na hranicích a tvrdší inspekce výrobních a tržních podmínek v zemích vyvážejících do EU, které by zajistily dodržování předpisů Unie;

32.  poukazuje na špatnou ochranu dobrých životních podmínek zvířat u mnoha vyspělých obchodních partnerů EU, jako je tomu v případě USA, kde chybí federální právní předpisy na ochranu zemědělských zvířat před porážkou; žádá Komisi, aby se dobré životní podmínky zvířat staly ve všech probíhajících a budoucích dvoustranných a vícestranných obchodních jednáních předmětem obchodního zájmu, tak aby byl na veškerý dovoz živočišných produktů z rozvinutých zemí kladen požadavek, aby splňoval právní předpisy EU o dobrých životních podmínkách zvířat, a na dovoz z rozvíjejících se zemí požadavek, aby splňoval rovnocenné normy;

33.  zdůrazňuje, že při obchodních jednáních mezi EU a třetími zeměmi je třeba věnovat zvláštní důraz na používání pesticidů, zejména na různé přístupy k jejich používání, neboť normy týkající se používání pesticidů jsou v EU významně přísnější než ve třetích zemích;

34.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby do vyjednávání dohod se třetími zeměmi nebyla zahrnována ustanovení, která by mohla snížit či oslabit záruky, které Unie v současné době poskytuje spotřebitelům v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména pokud jde o používání produktů vyrobených z geneticky modifikovaných organismů či klonováním;

35.  žádá, aby byl dovoz zemědělských produktů do EU dovolen pouze tehdy, budou-li dovážené produkty splňovat evropské normy pro ochranu spotřebitelů, dobré životní podmínky zvířat a ochranu životního prostředí a budou-li splňovat minimální sociální standardy;

36.  žádá Komisi, aby nedovolila dovoz zemědělských produktů, jejichž spotřebitelská cena by byla nižší, než jsou jejich skutečné výrobní náklady, a zabránila tak veškerým formám sociálního, ekonomického a ekologického dumpingu;

37.  trvá na tom, že spotřebitelům musí být o vlastnostech obchodovaných produktů poskytovány přesné informace;

38.  vzhledem k tomu, že chráněná zeměpisná označení nabízejí evropskému zemědělství jednu z největších konkurenčních výhod a vzhledem k tomu, že produkty ze třetích zemí mohou rovněž požádat o ochranu v rámci systému chráněných zeměpisných označení EU, naléhavě žádá Komisi, aby byla v tomto ohledu v rámci veškerých probíhajících jednání nadále nekompromisní, včetně jednání o dohodě o volném obchodu; kromě toho se domnívá se, že dohoda, která nebude chránit zeměpisná označení, by neměla být podepsána;

39.  vyjadřuje politování nad tím, že v souladu s nedávno uzavřenými či probíhajícími obchodními jednáními je našimi obchodními partnery chráněn jen velmi krátký seznam zeměpisných označení EU; žádá proto Komisi, aby stanovila předpisy zajišťující vysokou míru ochrany pro všechna zeměpisná označení EU na trzích třetích zemí, s nimiž probíhají jednání, a to současně s vhodnými prováděcími opatřeními;

40.  poznamenává, že ochrana a uznávání zeměpisných označení ve třetích zemích může být pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU velkým přínosem a domnívá se, že všechny obchodní dohody by měly obsahovat ochranná opatření a kroky zaměřené na boj proti padělání;

41.  vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že k řadě významných označení, která se těší ochrany na evropské úrovni, bylo v rámci obchodní dohody s Kanadou přistupováno jako k nechráněným či částečně chráněným označením; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby během těchto jednání poskytla podporu těm zemím, které dosud nezavedly opatření na ochranu zeměpisných označení, s cílem vytvořit účinné systémy slučitelné s existujícími ustanoveními EU;

42.  trvá na tom, že je důležité pokročit, co se týče hygienických, fytosanitárních a dalších necelních překážek na zemědělském trhu, ve všech jednáních o volném obchodu, a to zejména s ohledem na přesné limity stanovené EU, které mohou mít dopad na zdraví spotřebitelů;

43.  zdůrazňuje, že obchodní jednání nesmí být za žádných podmínek využita k tomu, aby změnila právní předpisy EU;

44.  zdůrazňuje, že v kontextu TTIP a dalších probíhajících jednání o otázkách týkajících se regulace je třeba posílit širší mezinárodní spolupráci v oblasti regulace záležitostí týkajících se zemědělství a že tato spolupráce by rovněž měla mít pozitivní dopad na třetí země, zejména pak na rozvojové země;

45.  zdůrazňuje, že EU by měla podporovat inovace za účelem zvýšení produktivity, aby bylo možné čelit neustálému nárůstu celosvětové populace, přičemž by měla podporovat iniciativy zaměřené mimo jiné na boj proti změně klimatu a obecně na to, aby se zemědělci dokázali lépe přizpůsobit veškerým výzvám v oblasti životního prostředí;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Bas Belder, Franc Bogovič, Angélique Delahaye, Jean-Paul Denanot, Michela Giuffrida, Manolis Kefalogiannis, Norbert Lins, Stanislav Polčák, Annie Schreijer-Pierik, Tibor Szanyi, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Yannick Jadot, Ska Keller, Alexander Graf Lambsdorff, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Alessia Maria Mosca, Franck Proust, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Adam Szejnfeld, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Goffredo Maria Bettini, Agnes Jongerius, Sander Loones, Bolesław G. Piecha, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Eider Gardiazabal Rubial, Jan Keller, Dominique Martin, Giulia Moi, Jozo Radoš, Dario Tamburrano, Hermann Winkler

Právní upozornění