Postup : 2015/2353(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0224/2016

Předložené texty :

A8-0224/2016

Rozpravy :

PV 05/07/2016 - 9
CRE 05/07/2016 - 9

Hlasování :

PV 06/07/2016 - 6.9
CRE 06/07/2016 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0309

ZPRÁVA     
PDF 1057kWORD 510k
30.6.2016
PE 580.444v02-00 A8-0224/2016

o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020:

náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Rozpočtový výbor

Spoluzpravodajové: Jan Olbrycht, Isabelle Thomas

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020:

náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 2 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2015/623 ze dne 21. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014‒2020(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 nazvané „Jednání o VFR na období 2014–2020: poučení a budoucí směřování“(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o vztazích Evropského parlamentu s orgány zastupujícími vlády jednotlivých států(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. listopadu 2013 o VFR na období 2014–2020(8) a o interinstitucionální dohodě o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2013 o politické dohodě o víceletém finančním rámci na období 2014–2020(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2013 o víceletém finančním rámci(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 v zájmu dosažení kladného výsledku postupu schvalování víceletého finančního rámce na období 2014–2020(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2011 nazvané „Investice do budoucnosti: nový víceletý finanční rámec pro konkurenceschopnou, udržitelnou a inkluzivní Evropu“(13),

–  s ohledem na společné interinstitucionální prohlášení o genderovém mainstreamingu, které bylo připojeno k VFR,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 o přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro ústavní záležitosti a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0224/2016),

A.  vzhledem k tomu, že stávající víceletý finanční rámec (VFR) byl přijat poprvé na základě nových ustanovení Lisabonské smlouvy, podle nichž Rada přijímá nařízení o VFR jednomyslně zvláštním legislativním postupem poté, co obdržela souhlas Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu že stávající VFR je výsledkem dohody z roku 2013 a odráží priority Unie v době svého přijetí; vzhledem k tomu, že EU bude v následujících letech nadále čelit výzvám, s nimiž se v době, kdy byl VFR schvalován, nepočítalo; vzhledem k tomu, že priority EU v oblasti financování se několikanásobně zvýšily, zatímco VFR zůstal beze změny;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament žádal o to, aby VFR obsahoval ustanovení o povolební revizi, která by zajistila demokratickou legitimitu nového VFR a poskytla nové Komisi i nově zvolenému Parlamentu příležitost, aby mohly potvrdit nebo případně přehodnotit politické a rozpočtové priority EU a provést ve VFR patřičné úpravy;

D.  vzhledem k tomu, že dohoda o VFR na období 2014–2020 je výsledkem dlouhého a náročného procesu jednání, který probíhal za velmi složitých sociálních, ekonomických a finančních okolností; vzhledem k tomu, že celkový objem VFR se tak ve srovnání s předchozím programovým obdobím značně snížil;

E.  vzhledem k tomu, že politická situace neumožňovala Parlamentu měnit celkové částky VFR, o nichž rozhodla Evropská rada, podařilo se mu vyjednat, že do VFR byl vložen zvláštní článek o povinném celkovém přezkumu/revizi VFR, byla přijala nová, širší ustanovení o flexibilitě a byla zřízena skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje;

Právní rámec a rozsah přezkumu/revize v polovině období

1.  připomíná, že v souladu s článkem 2 nařízení o VFR předloží Komise do konce roku 2016 povinný přezkum fungování víceletého finančního rámce, při němž plně zohlední nynější ekonomickou situaci a poslední makroekonomické prognózy, a že tento přezkum bude případně doplněn legislativním návrhem na revizi nařízení o VFR;

2.  v této souvislosti zastává názor, že zatímco účelem přezkumu je posoudit a zhodnotit fungování VFR, pokud jde o jeho uplatňování, nové ekonomické podmínky a další nový vývoj, což znamená, že by mohla být zachována stávající legislativní situace, smyslem revize je změna nařízení o VFR, takže kromě změny kromě legislativních ustanovení může dojít ke změně stropů VFR s ohledem na ustanovení článku 312 SFEU a na omezení rozsahu revize VFR podle poslední věty článku 2 nařízení o VFR; připomíná, že v tomto článku je uvedeno, že při revizi nebudou sníženy předem stanovené národní příděly; zdůrazňuje, že žádná jiná omezení pro revizi VFR nebyla stanovena, takže navýšení stropů VFR je možné; v tomto kontextu zdůrazňuje, že podle článku 323 SFEU musí být zajištěny finanční prostředky potřebné ke splnění právních závazků Unie vůči třetím stranám;

3.  připomíná, že podle článku 311 SFEU si Unie zajišťuje prostředky, které potřebuje k dosažení svých cílů a úspěšnému provádění svých politik; domnívá se proto, že pokud bude při přezkumu učiněn závěr, že stávající stropy jsou příliš nízké, primární právo vyžaduje, aby byly stropy navýšeny;

4.  zdůrazňuje, že článek 17 nařízení o VFR stanoví možnost revize VFR v případě nepředvídaných okolností; poukazuje na to, že po přijetí současného VFR v roce 2013 postihla EU krize obrovských rozměrů;

5.  zdůrazňuje, že cílem této zprávy je analyzovat čistě rozpočtové aspekty fungování VFR a že zpráva se nebude zabývat právním základem odvětvových právních předpisů; poznamenává nicméně, že řada politik a programů EU obsahuje samostatné požadavky na přezkum/revizi, z nichž má většina proběhnout v roce 2017;

I. Přezkum VFR – hodnocení prvních let provádění VFR

6.  domnívá se, že při přezkumu VFR v roce 2016 je třeba vzít v potaz celou řadu závažných krizí a nových politických iniciativ, s nimiž se v době schvalování VFR nepočítalo, a vyhodnotit jejich rozpočtové důsledky; mimo jiné poukazuje na migrační a uprchlickou krizi, krizové události v zahraničí, vnitřní bezpečnostní problémy, krizi v zemědělství, financování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), platební krizi v rozpočtu EU, trvale vysokou nezaměstnanost, zvláště mladých lidí, a chudobu a sociální vyloučení; poukazuje dále na nedávno přijatou mezinárodní dohodu o změně klimatu a rostoucí tlak na rozvojovou politiku; poznamenává, že aby bylo možné tyto nové a naléhavé potřeby financovat, bylo považováno za nutné využít v nebývalé míře mechanismy flexibility a zvláštní nástroje VFR, neboť se ukázalo, že stropy VFR jsou v některých okruzích příliš nízké; domnívá se, že v posledních dvou letech došlo k tomu, že VFR byl v zásadě využit až po svůj limit;

7.  zdůrazňuje, že rozpočet EU musí odpovídat politickým a strategickým prioritám EU a zajistit rovnováhu mezi dlouhodobými prioritami a novými výzvami; zdůrazňuje, že v této souvislosti musí rozpočet EU hrát klíčovou úlohu při plnění společné dohodnuté strategie EU 2020, která představují hlavní cíle a priority Unie; domnívá se proto, že mezi úkoly přezkumu VFR by měla patřit i kvalitativní analýza toho, zda a do jaké míry bylo dosaženo cílů stanovených v této strategii; trvá na tom, že spolu s tímto posouzením je třeba provést prognózu, zda finanční zdroje vyčleněné na podporu uvedené strategie na zbývající roky současného VFR budou dostatečně vysoké, aby bylo zajištěno její úspěšné provedení;

A. Hlavní události a výzvy

Migrační a uprchlická krize

8.  zdůrazňuje, že konflikty v Sýrii, na Blízkém východě a v různých afrických regionech mají bezprecedentní humanitární a migrační dopady; připomíná, že příchod velkého počtu uprchlíků měl na EU bezprostřední dopad – jen v průběhu roku 2015 přišel do Evropy více jeden milion uprchlíků a očekává, že v dalších letech jich přijde ještě více; připomíná, že EU na tuto krizi reagovala rozsáhlou finanční intervencí, takže krize měla značný dopad na rozpočet EU, zejména na okruhy 3 (bezpečnost a občanství) a 4 (globální Evropa);

9.  připomíná, že v průběhu roku 2015 se v rozpočtu bezprostředně projevila další opatření, jež byla schválena v souladu s evropským programem pro migraci a která se odrazila zejména v opravných rozpočtech 5 a 7/2015; dále připomíná, že bylo schváleno, aby z rozpočtu EU na rok 2016 byla prostřednictvím nástroje flexibility čerpána dodatečná částka ve výši 1 506 milionů EUR, kterou měla být použita k navýšení prostředků na opatření týkající se migrace a uprchlíků v rámci okruhu 3 (bezpečnost a občanství) – konkrétně měly být navýšeny prostředky v Azylovém, migračním a integračnín fondu (AMIF) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) – a měly být poskytnuty zdroje třem agenturám, které působí v oblasti migrace, totiž Frontexu, Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu (EASO) a Europolu;

10.  konstatuje, že výše uvedená rozpočtová rozhodnutí zcela vyčerpala malé rozpětí, jež bylo v tomto okruhu k dispozici, a vedla de facto k revizi stropů okruhu 3; dále upozorňuje na nové návrhy Komise, které budou mít pravděpodobně vliv na rozpočet EU, zejména návrh na přepracování nařízení Dublin III, s celkovým dopadem na rozpočet po zbývající období platnosti VFR ve výši 1 829 milionů EUR, návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, jejíž celkový rozpočet by po zbývající období platnosti VFR měl činit 1 212 milionů EUR, a návrh na zavedení mechanismu mimořádné podpory, který se v rozpočtu v letech 2016 až 2018 podle odhadů odrazí částkou 700 milionů EUR; zdůrazňuje, že situace je tak kritická, že dodatečné prostředky určené Azylovému, migračnímu a integračnímu fondu (AMIF), jež byly schváleny v listopadu 2015, musely být v březnu 2016 sníženy, aby mohly být financovány ještě naléhavější potřeby, které řešil výše uvedený mechanismus mimořádné podpory, například poskytování humanitární pomoci v EU;

11.  je přesvědčen, že řešení evropské migrační a uprchlické krize vyžaduje evropský přístup založený na solidaritě a spravedlivém sdílení zátěže; zdůrazňuje v této souvislosti, že rozpočet EU by měl členským státům pomáhat zmírňovat zátěž spojenou s přijímáním uprchlíků, aby se snížil tlak na rozpočty těch členských států, do nichž přichází zvláště velký počet uprchlíků; zdůrazňuje, že tento přístup bude vytvářet synergie a bude účinný a nákladově efektivní pro všechny členské státy;

12.  zdůrazňuje, že díky posílení zvláštních programů v rámci okruhu 4 byly vynaloženy značné rozpočtové prostředky na řešení základních příčin uprchlické a migrační krize, i když tyto prostředky stále nejsou dostatečné; připomíná přijatá opatření, jako bylo přesunutí prostředků ve výši 170 milionů EUR na opatření související s migrací a uprchlíky a schválení dalších 130 milionů EUR v okruhu 4 na činnosti spjaté s migrací a uprchlíky, spolu s přesuny prostředků v rámci nástroje předvstupní pomoci, nástroje pro rozvojovou spolupráci a evropského nástroje sousedství ve výši 430 milionů EUR; dále připomíná, že s cílem řešit vnější rozměr migrační a uprchlické krize předložila Komise několik dalších návrhů, které ovlivňují rozpočet EU, například zřízení svěřenských fondů EU (fond Madad, jehož původní dopad na rozpočet se odhaduje na 570 milionů EUR, a nouzový svěřenský fond pro Afriku s původním dopadem na rozpočet přibližně 405 milionů EUR) a uprchlického nástroje pro Turecko, na který má být z rozpočtu EU vyčleněna 1 miliarda EUR, a to nepočítaje další případné financování; zdůrazňuje, že rozpočet Unie může být zatížen i dalšími plánovanými kroky, které oznámila Komise, například tzv. londýnským příslibem, a různými událostmi, např. summitem EU a Turecka pořádaným dne 18. března 2016; zdůrazňuje, že další budoucí rozpočtové potřeby musí rovněž umožňovat, aby byla pozornost věnována nejohroženějším migrantům, zejména ženám, dětem a LGBTI; obává se nicméně, že s ohledem na rozsah problémů, s nimiž se EU potýká, budou nutná další opatření;

13.  soudí, že v době schvalování VFR na období 2014–2020 nebylo možné předpovědět, jak velký rozsah bude mít migrační a uprchlické krize a jaký bude finanční dopad opatření, které Komise iniciovala v zájmu řešení tohoto problému; podtrhuje skutečnost, že kvůli nedostatku zdrojů musela EU zřídit ad hoc „satelitní“ nástroje, společně financované členskými státy, rozpočtem EU a Evropským rozvojovým fondem, konkrétně svěřenské fondy EU (svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Afriku) a uprchlický nástroj pro Turecko; připomíná, že neexistence celkové rozpočtové strategie na řešení migrační a uprchlické krize způsobila, že Parlament byl vyřazen z rozhodování o využití prostředků z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že vznik mnoha těchto nástrojů znamená, že EU bude muset problém demokratické kontroly v EU; zdůrazňuje nicméně, že členské státy zatím neposkytly očekávané příspěvky do svěřenských fondů, takže tyto fondy možná dosáhnou svých cílů; znovu vyzývá členské státy, aby neprodleně splnily své závazky a dostály svým povinnostem;

Nízké investice

14.  připomíná, že EU trpí od vypuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize nízkou a nedostatečnou úrovní investic; obzvláště konstatuje, že celkový objem investic byl v roce 2014 o 15 % nižší než v roce 2007, což znamená, že investice klesly o 430 miliard EUR; domnívá se, že nízká míra investic zpomaluje hospodářské oživení a má přímý vliv na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost;

15.  zdůrazňuje, že v reakci na tento naléhavý problém předložila nová Komise v roce 2014 investiční plán pro Evropu a návrh na zřízení EFSI s cílem získat nové investice do reálné ekonomiky ve výši 315 miliard EUR; opakuje, že jednoznačně podporuje myšlenku zřízení fondu EFSI, který poskytne silný a cílený impuls hospodářským odvětvím, která přispívají k růstu a zaměstnanosti; podotýká, že řada projektů již byla schválena a je ve fázi provádění; konstatuje, že záruku, kterou Unie poskytuje fondu EFSI, zajišťuje záruční fond v hodnotě 8 miliard EUR zřízený v rámci rozpočtu EU;

16.  připomíná, že tyto dodatečné finanční prostředky byly získány snížením částek vyčleněných na dva významné programy EU, tj. na Horizont 2020 (snížení o 2,2 miliardy EUR) a na Nástroj pro propojení Evropy (o 2,8 miliardy EUR), a že zbývající 3 miliardy EUR byly pokryty z nepřidělených prostředků z rozpětí VFR; poukazuje na to, že v průběhu jednání o EFSI Parlament usiloval o to, aby negativní dopady na tyto dva programy byly co nejmenší, protože jejich finanční příděly, o nichž bylo rozhodnuto až v roce 2013, byly výrazně sníženy oproti návrhu Komise již při jednáním o VFR 2014–2020;

17.  lituje toho, že část rozpočtu vyčleněná na výzkum a inovace je často první z těch, které jsou postiženy rozpočtovými škrty; konstatuje, že programy výzkumu a inovací vytvářejí evropskou přidanou hodnotu, a vyzdvihuje důležitou úlohu těchto programů při zvyšování konkurenceschopnosti a tím i zajištění budoucího růstu a dlouhodobé prosperity Unie;

18.  v této souvislosti zdůrazňuje, že v souladu s článkem 15 nařízení o VFR byly v letech 2014 a 2015 předsunuty prostředky na program Horizont 2020 (200 milionů EUR na Evropskou radu pro výzkum a akce Marie Curie) a program COSME (50 milionů EUR), aby tak bylo částečně kompenzováno snížení přidělených částek z let 2013 a 2014; konstatuje, že tímto předsunutím prostředků se nemění celkový objem finančních prostředků v těchto programech, takže bude k dispozici méně prostředků v druhé polovině VFR; zdůrazňuje ovšem, že toto předsunuté financování programu Horizont 2020 a COSME bylo beze zbytku využito, což dokládá značnou výkonnost těchto programů a jejich schopnost absorbovat ještě vyšší částky;

19.  s velkými obavami rovněž konstatuje, že úspěšnost programu Horizont 2020 klesla z hodnoty 20–22 %, které se těšil předchůdce tohoto programu (7. rámcový program) v předchozím programovém období, na 13 %; vyslovuje politování nad tím, že v důsledku tohoto poklesu je prostředky EU financováno méně kvalitních projektů z oblasti výzkumu a inovací; rovněž poukazuje na to, že kvůli nedostatku rozpočtových prostředků bylo nutné odmítnout řadu vysoce kvalitních žádostí v rámci Nástroje pro propojení Evropy;

Nezaměstnanost mladých lidí

20.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí je stále mimořádně vysoká a představuje jeden z nejpalčivějších a nejzávažnějších problémů, kterým EU dnes čelí; poukazuje na to, že v únoru 2016 byly v celé Unii bez práce 4,4 milionu lidí mladších 25 let, což v některých členských státech představuje více než 40 % a v některých regionech EU dokonce více než 60 % obyvatelstva; zdůrazňuje, že míra zaměstnanosti v EU dnes dosahuje hodnot, které jsou výrazně pod cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020; poukazuje na to, že příliš mnoho mladých lidí je proto ohroženo sociálním vyloučením, takže by měla být přijata konkrétní opatření pro začleňování mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET); upozorňuje na to, že na konkurenceschopnost Evropy, její schopnost inovovat a její produktivitu má velký vliv to, kolik je k dispozici vysoce vzdělaných a kvalifikovaných lidských zdrojů, a zdůrazňuje, že je nutné investovat do vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a kultury; poukazuje dále na význam strategie EU pro mládež 2010–2018;

21.  zdůrazňuje, že rozpočet EU značnou měrou přispívá na boj proti nezaměstnanosti, zejména prostřednictvím Evropského sociálního fondu (ESF) a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); upozorňuje na to, že Komise uvádí, že hlavním problémem v souvislosti s finančními toky programy bylo určení výkonných orgánů; podtrhuje skutečnost, že ze současných čísel vyplývá, že navzdory počátečním zpoždění při určování výkonných orgánů a provádění YEI bylo dosaženo jeho plné absorpční kapacity (zčásti díky výraznému zvýšení míry předběžného financování u tohoto programu); poznamenává, že Evropská komise brzy dokončí hodnocení této iniciativy, a očekává, že budou zavedeny nezbytné změny, které by zajistily její úspěšné provádění; domnívá se, že navržený program na podporu strukturálních reforem by mohl cenným způsobem přispět ke zlepšení příslušné administrativní kapacity v členských státech; zdůrazňuje, že je důležité, aby relevantní zúčastněné strany a mimo jiné i mládežnické organizace průběžně hodnotily výkonnost YEI;

22.  je obzvláště znepokojen tím, že od roku 2016 chybí nové prostředky na závazky iniciativy YEI, neboť celý její původní příděl financí bylo uvolněn s předstihem v letech 2014–2015 (článek 15 nařízení o VFR); zdůrazňuje, že když Parlament podpořil toto uvolnění prostředků s předstihem, jeho záměrem nebylo dosáhnout toho, aby tato iniciativa skončila pouze po dvou letech financování, a podtrhuje, že v zájmu pokračování iniciativy byly zavedeny jiné mechanismy VFR, například celkové rozpětí pro závazky; připomíná nicméně, že celkové rozpětí pro závazky bylo již využito, a to pouze pro financování EFSI; bere rovněž na vědomí, že na základě téhož článku byly s předstihem uvolněny prostředky na program Erasmus+ (150 milionů EUR), což je další program, který značně pomáhá zlepšovat zaměstnatelnost mladých lidí a jenž byl plně prováděn v prvních dvou letech tohoto období; připomíná, že podle Mezinárodní organizace práce by systém záruk pro mladé lidi na úrovni Evropské unie, pokud by měl být účinný, vyžadoval 21 miliard EUR ročně pro země eurozóny;

Vnitřní bezpečnost

23.  připomíná teroristické útoky, k nimž nedávno došlo ve Francii a Belgii, a vyšší stupeň ohrožení členských států, což si žádá koordinovanější a důraznější kroky a prostředky na úrovni EU; zdůrazňuje, že Unie disponuje Fondem pro vnitřní bezpečnost, který je přiměřeným nástrojem, a rovněž několika agenturami působícími v této oblasti, které podléhají stále většímu tlaku; zastává názor, že má-li být zajištěna náležitá reakce na toto ohrožení, budou na tomto poli nutná další evropská opatření, a tedy i více finančních prostředků; zdůrazňuje, že posílená spolupráce v této oblasti vyžaduje lepší personální zajištění příslušných agentur, což by ovšem vedlo k dalšímu zvýšení tlaku na rozpočet EU, a připomíná, že došlo k mírnému navýšení stavů v Evropském centru pro boj proti terorismu zřízeného v rámci Europolu, které bylo financováno převedením prostředků z Fondu pro vnitřní bezpečnost;

24.  zdůrazňuje, že vzhledem k současným opatřením a legislativním návrhům zaměřeným na posílení soudní spolupráce budou postupně nutné další finanční a lidské zdroje pro Eurojust, což bude mít dopad na rozpočet Unie;

Krize v zemědělství

25.  zdůrazňuje, že nízké stropy společné zemědělské politiky (SZP) do roku 2020 znamenají, že je k dispozici mnohem menší rozpětí než v předchozím VFR, ačkoli toto odvětví nyní čelí více problémům; připomíná, že tato politika má zásadní význam pro příjmy mnoha zemědělců, a to zejména v krizovém období, a že roční míra čerpání dosahuje téměř 100 %; připomíná řadu krizí, se kterými se evropští zemědělci potýkali od počátku současného VFR, zejména krizi v odvětví mléka a mléčných výrobků, vepřového a hovězího masa a ovoce a zeleniny, na ztráty spojené s ruským embargem na zemědělské produkty, které mají na evropské zemědělce dlouhodobě nepříznivý dopad; poukazuje na to, že v roce 2017 budou zrušeny kvóty na cukr, což bude mít pravděpodobně značný dopad na odvětví výroby cukru, a že bude třeba věnovat patřičnou pozornost také zvláštním potřebám nejvzdálenějších regionů; připomíná, že mimořádná opatření, která byla přijata v reakci na tyto krize, se v rozpočtu na rok 2016 projevila částkou 500 milionů EUR a v rozpočtu na rok 2015 částkou 300 milionů EUR a byla financována z rozpětí v okruhu 2; zdůrazňuje, že snižování prostředků v této oblasti by ohrozilo územní soudržnost EU, zejména pokud jde o venkovské oblasti; je proti veškerým krokům vedoucím k renacionalizaci zemědělské politiky, neboť ta by způsobovala deformace na trhu a nekalou soutěž mezi zemědělci;

Životní prostředí

26.  je znepokojen tím, že dosud nebylo dosaženo cíle vynakládat nejméně 20 % rozpočtu EU (v rámci současného (VFR) na opatření v oblasti změny klimatu a že podle speciálních výpočtů Komise směřuje na změnu klimatu pouze 12,7 % ročního rozpočtu EU; poukazuje na to, že k financování opatření v oblasti změny klimatu, ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného využívání přírodních zdrojů jsou zapotřebí značné prostředky a že finanční potřeby v této oblasti dále porostou, jak se bude postupně projevovat změna klimatu; poukazuje zejména na dohodu o klimatu uzavřenou na konferenci COP 21 v Paříži v roce 2015;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

27.  připomíná, že politika soudržnosti je jednou z hlavních investičních politik Unie, jejichž cílem je snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly mezi všemi regiony EU a tím zlepšovat kvality života evropských občanů; poukazuje na to, že je důležité dosáhnout cílů strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, zejména pomocí jednoznačného vyčlenění prostředků na opatření v oblasti změny klimatu a na sociální cíle, zejména s cílem zmírňovat chudobu, včetně chudoby dětí, snižovat nerovnosti a bránit sociálnímu vyloučení a na opatření podporující zaměstnanost; vyzývá Komisi, aby sledovala plnění těchto cílů; dále se domnívá, že k řešení narůstajících problémů, jako jsou například důsledky uprchlické krize, mohou cenným způsobem přispívat také strukturální fondy, přičemž ovšem musí být dodržovány předem stanovené národní příděly;

Rostoucí tlak na politiky v oblasti rozvoje a sousedství

28.  konstatuje, že v důsledku konfliktů a válek je zapotřebí poskytovat více humanitární pomoci a vynakládat více prostředků na snižování rizika katastrof; poukazuje na dohody z Addis Abeby, v níž čelní představitelé států potvrdili své jednoznačné politické odhodlání dosáhnout cílů udržitelného rozvoje, a uvědomuje, že k tomuto účelu budou zapotřebí další výdaje; připomíná, že EU nedávno obnovila svůj kolektivní příslib zvýšit svůj oficiální rozvojovou pomoc (ODA) na 0,7 HND a vynakládat nejméně 20 % této pomoci na základní sociální služby se zvláštním zaměřením na vzdělávání a zdraví; je proti tomu, aby byla rozvojová pomoc využívána k jiným než rozvojovým účelům;

29.  připomíná vratkost geopolitické situace také ve východním sousedství; zdůrazňuje, že rozpočet EU významnou měrou přispívá ke stabilizaci situaci v jižním i východním sousedství EU a pomáhá řešit tyto výzvy tím, že zemím, které provádějí dohody o přidružení, poskytuje podporu při provádění reforem a prohlubování vztahů s EU;

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů (gender mainstreaming)

30.  vítá přezkum VFR v polovině období jako příležitost k významnému pokroku v účinnějším začleňování uplatňování hlediska rovnosti pohlaví ve VFR a v provádění a monitorování příslušného společného prohlášení připojeného k VFR;

Zpožďování plateb

31.  připomíná, že v době platnosti předchozího VFR (2007–2013) se nahromadily nevyřízené žádosti o platby, jejichž objem se z úrovně pěti miliard EUR, které dosahoval na konci roku 2010, zvýšil na bezprecedentních 11 miliard EUR na konci roku 2011, 16 miliard EUR na konci roku 2012 a 23,4 miliardy EUR na konci roku 2013; upozorňuje, že tyto nevyřízené žádosti o platby se přesunuly do stávajícího VFR (2014–2020) a na konci roku 2014 dosáhly dosud největšího objemu: 24,7 miliardy EUR; zdůrazňuje, že na soustavné naléhání Parlamentu byl dohodnut platební plán, jehož cílem je snížit do konce roku 2016 objem nevyřízených žádostí o platby v politice soudržnosti na období 2007–2013 na „běžnou“ úroveň 2 miliard EUR; poukazuje na to, že na konci roku 2015 byly v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013 zjištěny neuhrazené platby přinejmenším ve výši 8,2 miliardy EUR, a očekává se, že do konce roku 2016 tento objem klesne na méně než 2 miliardy EUR; konstatuje, že toto snížení poskytuje pouze dočasnou úlevu, neboť je pouze výsledkem toho, že předložené žádosti o splacení za programy na období 2007–2013 a 2014–2020 činily méně, než bylo původně ohlášeno; vyjadřuje politování nad tím, že nebyly učiněny žádné kroky k vyřešení „skrytých“ neuhrazených žádostí o platby, které byly zjištěny v rámci dalších okruhů; upozorňuje na to, že pokud nebudou přijata žádná konkrétní opatření, situace z let 2012–2014 se pravděpodobně bude na konci současného VFR opakovat;

32.  lituje závažných důsledků této platební krize, které ovlivňují příjemce prostředků z rozpočtu EU, jako jsou studenti, vysoké školy, malé a střední podniky, výzkumní pracovníci, nevládní organizace, místní a regionální orgány a jiné subjekty; připomíná především dramatický nedostatek prostředků na platby v oblasti humanitárních operací v roce 2014, který měl nepříznivý dopad na operace, při nichž šlo o záchranu životů; připomíná, že Komise musela přistoupit dokonce ke „zmírňujícím opatřením“, jako je snižování procentní sazby předběžného financování, odkládání výzev k předkládání návrhů a zadávacích řízení a uzavírání souvisejících smluv; připomíná, že provádění nových programů na období 2014–2020 bylo v důsledku obecného nedostatku prostředků na platby uměle zpožděno; jako příklad lze uvést umělé zpoždění z roku 2014 v hodnotě 1 miliardy EUR týkající se výzev k předkládání návrhů v rámci programu Horizont 2020, které mělo zajistit, aby žádosti o platby byly splatné až v roce 2015 a nikoliv v roce 2014; mimoto zdůrazňuje, že z rozpočtu EU byly čerpány prostředky na penále za zpoždění, které v letech 2014 a 2015 dosáhly přibližně 3 milionů EUR;

B. Značné využívání ustanovení VFR o pružnosti

33.  zdůrazňuje, že s cílem zajistit dodatečné prostředky potřebné od roku 2014 ke zvládání krizí nebo k financování nových politických priorit souhlasil rozpočtový orgán s tím, že po vyčerpání veškerých rozpětí budou ve velké míře využívána ustanovení o pružnosti a zvláštní nástroje stanovené nařízením o VFR; připomíná, že některá z těchto ustanovení pramení přímo z návrhů Evropského parlamentu, který jedním při jednáních o VFR jako jeden ze svých hlavních požadavků prosazoval maximální možnou flexibilitu;

34.  obzvláště bere na vědomí, že zvláštní nástroje byly použity k řešení uprchlické a migrační krize (celý objem nástroje pružnosti byl vyčerpán v roce 2016: 1 530 milionů EUR; rezerva na pomoc při mimořádných událostech v roce 2016: 150 milionů EUR), k řešení problému nedostatku prostředků na platby (aktivováno rozpětí pro nepředvídané události: 3,16 miliardy EUR) a k financování záručního fondu EFSI (zcela využito celkové rozpětí pro závazky na rok 2014: 543 milionů EUR); připomíná, že rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události je spjato se snížením stropů plateb na léta 2018 až 2020;

35.  předpokládá, že jakékoli další potřeby, které vyvstanou v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí v roce 2016, včetně tranše ve výši 200 milionů EUR na nový nástroj k zajištění podpory v mimořádných situacích v rámci Unie, by měly co nejdříve vést k uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události; připomíná, že v rámci okruhu 3 není k dispozici žádné další rozpětí, neboť nástroj pružnosti byl již na rok 2016 plně využit; navrhuje prozkoumat další příležitosti pro flexibilitu v případě nově se objevujících výzev;

36.  připomíná, že legislativní pružnost zakotvená v bodě 17 interinstitucionální dohody umožňuje zvýšit celkový příděl prostředků na programy přijaté řádným legislativním postupem až o +/- 10 % na období sedmi let; konstatuje, že „nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti“ umožňují rozpočtovému orgánu odchýlit se ještě více od původního přídělu; vítá skutečnost, že toto ustanovení již bylo využito, a umožnilo tak Unii reagovat na nepředvídané události a výrazně zvýšit původní roční příděl na programy, jako je AMIF;

II. Přezkum VFR v polovině období – naléhavá potřeba

37.  na základě výše uvedené analýzy je přesvědčen, že z přezkumu fungování stávajícího VFR vyplývá, že má-li Unie efektivně řešit řadu výzev a plnit přitom své politické cíle, je skutečný přezkum VFR v polovině období, jak je stanoveno v nařízení o VFR, naprostou nezbytností; připomíná, že plnění strategie Evropa 2020 je i nadále hlavní prioritou, kterou je třeba podporovat z rozpočtu EU; zdůrazňuje, že je nutné, aby měl rozpočet EU odpovídající zdroje, aby mohl účinně zajišťovat investice přispívající k růstu a zaměstnanosti, dosahovat hospodářské, sociální a územní soudržnosti a podporovat solidaritu;

38.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při přípravě svého legislativního návrhu zohlednila následující požadavky Parlamentu týkající se změn nařízení o VFR, pokud jde o částky i některá ustanovení v souvislosti s fungováním VFR, která musí být uplatnitelná již u stávajícího VFR;

39.  zdůrazňuje, že na podzim 2016 se očekávají dva legislativní návrhy se značnými rozpočtovými dopady, konkrétně prodloužení EFSI a zavedení plánu vnějších investic; očekává, že veškeré informace týkající se financování těchto dvou návrhů budou zpřístupněny co nejdříve s cílem umožnit, aby byly řádně zohledněny při jednání o přezkumu VFR v polovině období; opakuje, že zastává postoj, podle nějž by ze zásady nové politické iniciativy neměly být financovány na úkor stávajících programů a politik EU;

40.  zdůrazňuje, že změny, které byly dohodnuty v průběhu přezkumu VFR v polovině období, měly být neprodleně provedeny a začleněny již do unijního rozpočtu na rok 2017; vyzývá proto Komisi, aby co nejdříve předložila svůj legislativní návrh na revizi nařízení o VFR s cílem umožnit souběžné jednání o revizi VFR a o rozpočtu EU na rok 2017 a také včasnou dohodu o těchto otázkách;

41.  bere na vědomí výsledek referenda ve Spojeném království ze dne 23. června 2016; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby rozpočtovému orgánu poskytla veškeré relevantní informace o možných rozpočtových dopadech tohoto referenda, aniž by tím byl dotčen výsledek nadcházejících jednání mezi Spojeným královstvím a EU;

A. Požadavky Parlamentu pro druhou polovinu VFR

Částky VFR (závazky)

42.  je přesvědčen, že z rozpočtu EU by neměly být financovány nové iniciativy na úkor stávajících programů a politik Unie, přičemž plně potvrzuje myšlenku rozsáhlé politické a finanční podpory pro EFSI; hodlá splnit svůj závazek a v plném rozsahu kompenzovat škrty související s EFSI v rozpočtu programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy s cílem umožnit jim splnit své cíle vytyčené před pouhými dvěma roky a umožnit Unii dosáhnout svých cílů v oblasti výzkumu a inovací; v této souvislosti zdůrazňuje, že úroveň financování dalších programů v podokruhu 1a („konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“) by neměla být touto kompenzací ovlivněna, přičemž poukazuje na nesporný jejich přínos k růstu, k tvorbě pracovních míst a ke konkurenceschopnosti; je přesvědčen, že rozpětí v podokruhu 1a nejsou s ohledem na tyto potřeby dostatečná, a vybízí tedy k navýšení stropu v tomto podokruhu;

43.  důrazně podporuje pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) jakožto prostředku umožňujícího uplatnit rychlé řešení v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí, poté, co budou provedeny nezbytné úpravy vyplývající z probíhajícího hodnocení; domnívá se, že toho lze dosáhnout jedině tím, že bude na YEI do konce stávajícího VFR vyčleněno nejméně tolik prostředků na závazky, kolik jich bylo na tento program vyčleněno každoročně v průběhu prvních dvou let tohoto období (6 miliard EUR uvolněných s předstihem v letech 2014–2015), s výhradou výsledku nadcházejícího posouzení Komise; konstatuje, že za tímto účelem by měly být zvýšeny stropy podokruhu 1b („Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), neboť není k dispozici žádné rozpětí;

44.  je pevně přesvědčen, že celkové rozpočtové prostředky a předem stanovené národní příděly pro SZP, včetně prostředků na přímé platby, by v průběhu revize VFR měly zůstat beze změny; zdůrazňuje také význam toho, aby bylo zajištěno, že prostředky vyčleněné na Evropský námořní a rybářský fond nebudou sníženy, s cílem umožnit splnění cílů nedávné reformy společné rybářské politiky (SRP);

45.  domnívá se, že rozsah migrační a uprchlické krize, způsobené válkami a změnou klimatu, ukazuje, že v příštích letech lze v okruhu 3 („bezpečnost a občanství“) očekávat dodatečné potřeby, které budou mít výrazný dopad na rozpočet; dále zdůrazňuje, že si potřeba zajištění vnitřní bezpečnosti v EU a boj proti terorismu rovněž vyžádají dodatečné prostředky v tomto okruhu na podporu posílené činnosti na úrovni EU; žádá Komisi, aby urychleně vypracovala aktualizovaný odhad nezbytných rozpočtových prostředků, které budou do konce stávajícího víceletého finančního rámce nutné k řešení celé řady problémů v těchto oblastech;

46.  je tudíž pevně přesvědčen, že i když dojde k mobilizaci malých rozpětí, která jsou k dispozici v rámci okruhu 3, a stávajících ustanovení o flexibilitě, nebudou dostupné zdroje dostačující k uspokojení rostoucích potřeb tohoto okruhu; vyzývá proto k výraznému navýšení prostředků pro EMIF a Fond pro vnitřní bezpečnost, jakož i prostředků pro agentury Unie působící v dotyčné oblasti (Frontex, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Europol, Eurojust a Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)), kterým byly svěřeny nové praktické operační úkoly, a také prostředků na další iniciativy, které bude možné přijmout; domnívá se, že je třeba zvýšit stropy v rámci okruhu 3;

47.  očekává, že koordinovaná činnost, která umožní účinně řešit vnější rozměr migrační a uprchlické krize, zejména politickou stabilizaci zemí evropského sousedství a subsaharské Afriky a řešením humanitárních a hospodářských příčin migrace, bude v nadcházejících letech dále posilována a bude také doprovázena vyššími požadavky na financování v rámci okruhu 4 („Globální Evropa“); zdůrazňuje, že je potřeba, aby těmto požadavkům o financování nebylo vyhověno na úkor stávající vnější činnosti EU včetně její rozvojové politiky; vyzývá proto ke zvýšení stropů v rámci okruhu 4;

Částky VFR (platby)

48.  domnívá se, že přednostně je třeba přijmout opatření k prevenci nové platební krize, k níž by mohlo dojít ke konci stávajícího VFR; pevně věří, že je třeba všemi možnými prostředky zabránit nahromadění nevyřízených neuhrazených plateb, k němuž došlo v předchozím období; nicméně zdůrazňuje, že již dnes lze očekávat, že ve druhé polovině VFR dojde k výraznému tlaku na platby, přičemž potřeby prostředků na platby by měly současně dosáhnout svého normálního maxima; domnívá se, že dodatečný tlak je způsoben mimo jiné kompenzací rozpětí pro nepředvídané události vůči beztak omezeným stropům plateb na období 2018–2020, značným zpožděním, pokud jde o zahájení nových programů v rámci sdíleného řízení, včetně YEI, profilem plateb EFSI a dodatečnými platbami odpovídajícími nedávnému zvýšení závazků v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí;

49.  připomíná, že položky na platby jsou řádným důsledkem dřívějších závazků; očekává proto, že nové navýšení prostředků na závazky bude doprovázeno odpovídajícím navýšením prostředků na platby, včetně zvýšení stropů plateb; dále se domnívá, že přezkum/revize VFR v polovině období je skvělou příležitostí zkontrolovat provádění plateb a aktualizovaných předpovědí, pokud jde o očekávaný vývoj plateb do konce stávajícího VFR; domnívá se, že všechny tři orgány by měly vytvořit a schválit závazný společný platební plán na období 2016–2020; trvá na tom, že by tento nový platební plán měl být založen na řádném finančním řízení a měla by v něm být stanovena jasná strategie pro splnění všech potřeb plateb v každém z okruhů až do konce stávajícího VFR, a je důležité se vyhnout situaci „skrytých“ neuhrazených žádostí o platby, v důsledku umělého zpoždění provádění určitých víceletých programů a dalších zmírňujících opatření, například snížení měr předběžného financování;

50.  je odhodlán jednoznačně vyřešit otázku zařazení plateb zvláštních nástrojů VFR do rozpočtu; připomíná nevyřešený spor ohledně výkladu mezi Komisí a Parlamentem na jedné straně a Radou na straně druhé, který byl v uplynulých letech v centru rozpočtových jednání; připomíná svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by prostředky na platby vyplývající z mobilizace zvláštních nástrojů v prostředcích na závazky měly být rovněž započítávány nad rámec ročních stropů pro platby VFR;

Podmíněnost s cílem zajistit základní právo EU

51.  trvá na tom, že všechny země by na sebe měly vzít plný podíl odpovědnosti v kontextu uprchlické krize a měly jednat v souladu s rozhodnutím, které se zabývá mechanismy přemísťování; vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismus finančních bonusů a malusů týkající se plnění či případného neplnění závazků členských států v rámci opatření přijatých EU; obhajuje zásadu, že jakákoli finanční částka získaná z pokut uložených členskému státu, který tato opatření nedodržuje, by měla plynout zpět do rozpočtu EU jako mimořádný příjem;

Mimořádné příjmy

52.  pevně věří, že přebytek – vzniklý v důsledku nevyčerpání prostředků z rozpočtu EU či získaný z pokut uložených společnostem za porušování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže by měl být zapsán do rozpočtu EU jako mimořádný příjem, aniž by byly příslušným způsobem upravovány příspěvky z HND; domnívá se, že by toto opatření významně přispělo ke zmírnění problémů plateb v rámci rozpočtu EU; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila vhodné legislativní návrhy;

53.  je přesvědčen, že závazky, které byly zrušeny, napříč všemi okruhy, protože akce, na níž byly prostředky vyčleněny, nebyla provedena nebo byla provedena jen částečně, by měly být v rozpočtu EU znovu uvolněny a zapojeny rozpočtovým orgánem v rámci ročního rozpočtového procesu; je hluboce přesvědčen o tom, že vzhledem k současným omezením ovlivňujícím rozpočet EU a dodatečným finančním potřebám, kterým Unie čelí, by se takové ustanovení mohlo vztahovat i na zrušené závazky vyplývající z provádění programů na období 2007–2013, včetně uzavření programů politiky soudržnosti; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila vhodné legislativní návrhy;

Ustanovení o pružnosti a zvláštní nástroje

54.  zdůrazňuje, že jen četnost a míra mobilizace zvláštních nástrojů VFR za poslední dva roky svědčí nade vší pochybnost o významu ustanovení a mechanismů pružnosti zakotvených v nařízení o VFR; zdůrazňuje dlouhodobý postoj Parlamentu, podle něhož by pružnost měla umožnit maximální využití obecných stropů VFR na závazky a platby;

55.  domnívá se proto, že přezkum nařízení o VFR v polovině období by měl vést k odstranění řady omezení, která v souvislosti s ustanoveními o pružnosti zavedla při přijímání VFR Rada; domnívá se, že je především třeba zrušit omezení v souvislosti s přenosem nevyužitých prostředků a rozpětí, spočívající ve stanovení ročních stropů (celkové rozpětí pro platby) či zavedení lhůt (celkové rozpětí pro závazky); je přesvědčen, že vzhledem k současné situaci rozpočtových omezení napříč několika okruhy by neměl být stanoven žádný konkrétní rozsah, pokud jde o využívání zdrojů v rámci celkového rozpětí pro závazky;

56.  poukazuje zejména na mobilizaci celé částky nástroje pružnosti v roce 2016; konstatuje, že tento nástroj umožňuje financování jasně vymezených výdajů, které nelze financovat v rámci stropu jednoho či více okruhů a které nesouvisí se specifickou politikou EU; domnívá se proto, že tento nástroj zavádí skutečnou pružnost v rozpočtu EU, zejména v případě závažné krize; vyzývá proto k výraznému navýšení finančních prostředků pro tento nástroj, a to až do výše 2 miliard EUR ročně, s tím, že tato částka bude do rozpočtu zahrnuta pouze v případě, že rozpočtový orgán přijme rozhodnutí o mobilizaci tohoto nástroje; připomíná, že nástroj pružnosti není spojen s žádnou zvláštní politickou oblastí a může být mobilizován za jakýmkoli účelem, který je považován za nezbytný;

57.  poukazuje na význam rezervy na pomoc při mimořádných událostech, která umožňuje rychle reagovat na konkrétní požadavky pomoci třetích zemí v souvislosti s nepředvídatelnými událostmi, a zdůrazňuje její mimořádný význam ve stávajícím kontextu; vyzývá k výraznému navýšení finančních prostředků pro tuto rezervu, a to až do výše 1 miliardy EUR ročně;

58.  bere na vědomí různá platná pravidla, pokud jde o období pro přenos nevyužitých prostředků zvláštních nástrojů VFR, zejména nástroje pružnosti, rezervy na pomoc při mimořádných událostech, Fondu solidarity a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci; vyzývá k harmonizaci těchto pravidel s cílem umožnit uplatnění obecného pravidla N+3 na tyto nástroje;

59.  přikládá mimořádný význam rozpětí pro nepředvídané události coby krajnímu nástroji umožňujícímu reagovat na nepředvídané události; zdůrazňuje, že se podle Komise jedná o jediný zvláštní nástroj, který lze mobilizovat pouze pro prostředky na platby, a zabránit tak platební krizi v rozpočtu EU tak jako v roce 2014; vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že na rozdíl od předchozího období je povinná kompenzace prostředků stanovena v nařízení o VFR; pevně věří, že tento požadavek vede k neudržitelné situaci, která ve skutečnosti sníží roční stropy VFR v posledních letech dotyčného období, a povede tudíž k dalšímu tlaku na rozpočet EU; zdůrazňuje, že rozpětí pro nepředvídané události je v každém případě krajním nástrojem, o jehož mobilizaci rozhodují společně obě složky rozpočtového orgánu; vyzývá proto k okamžitému zrušení pravidla povinné kompenzace se zpětnou účinností, jakož i k navýšení jeho maximální roční částky na 0,05 % HND EU;

Opatření přijatá v návaznosti na mezinárodní dohody o změně klimatu

60.  konstatuje, že dohoda z konference COP 21 konané v Paříži je univerzální, dynamickou a diferencovanou dohodou zaměřenou na řešení problému změny klimatu; zdůrazňuje, že na základě této dohody je nutné vyčlenit finanční prostředky EU na podporu klimatických opatření v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že veškeré finanční prostředky vyčleněné na případná opatření na základě dohody COP 21 by se měla dodatečně připojit ke stávajícím prostředkům vyčleněným na činnosti týkající se změny klimatu a vyzývá Komisi, aby představila svou strategii provádění a své první hodnocení možného dopadu dohody COP 21 na rozpočet EU dříve, než dojde k jeho přezkumu; zdůrazňuje dále, že revize VFR skýtá vynikající příležitost zajistit, aby bylo dosaženo cílových 20 % rozpočtových prostředků na opatření spojená s klimatem a připravit možné zvýšení této hodnoty v souladu s mezinárodními závazky EU přijatými na konferenci COP 21; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl mechanismus systematického začleňování kritéria změny klimatu plně funkční a byla zdokonalena stávající metoda sledování takového financování; připomíná dále, že EU se rovněž zavázala provádět strategický plán pro podporu biologické rozmanitosti v rámci odpovídající úmluvy OSN, a zdůrazňuje, že by měla vyčlenit dostatečné zdroje na splnění svých závazků v této oblasti;

Zjednodušení

61.  je přesvědčen, že přezkum/revize v polovině období je skvělou příležitostí pro vůbec první posouzení fungování dotyčných politik a programů EU a fungování ustanovení VFR o flexibilitě a zvláštních nástrojů, a očekává, že Komise předloží analýzu, v níž vymezí nedostatky stávajícího systému provádění; věnuje zvláštní pozornost hodnocení dopadů ohledně procesu provádění nových prvků, které zavádí stávající programové období, jako jsou předběžné podmínky v rámci politiky soudržnosti; domnívá se, že přezkum/revize VFR v polovině období by měl/měla také zhodnotit výkonnost přidělených prostředků, aby se zjistilo, zda dosahují svých cílů; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na řešení možných nedostatků a zlepšení a racionalizaci podmínek provádění ve zbývajících letech stávajícího VFR s cílem umožnit co nejlepší využití omezených finančních prostředků a snížit administrativní zátěž pro příjemce;

62.  zdůrazňuje, že je důležité ukázat přidanou hodnotu financování z rozpočtu EU, a podporuje zavedení kultury zaměřené na výsledky jakožto klíčového prvku financování EU; zdůrazňuje, že tam, kde je to vhodné, a zejména v programech zaměřených na inovace, by se posouzení výkonnosti a orientace na výsledky mělo stát hlavní zásadou; uznává práci Komise v souvislosti s iniciativou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“, kterou je třeba ještě více rozvinout, a očekává výsledky práce interinstitucionální pracovní skupiny odborníků pro sestavování rozpočtu založeného na výkonnosti; je přesvědčen, že tento přístup může být způsobem, jak posílit výkonnost programů, které nejsou dostatečně efektivní; zdůrazňuje nicméně, že technické nebo programové nedostatky nemohou vést ke snížení rozpočtu EU nebo k opuštění politických priorit a že zkvalitnění financování samo o sobě nevyřeší problém nedostatečných finančních prostředků pro naplnění naléhavých a rostoucích potřeb; připomíná Komisi, že Parlament jakožto jedna složka rozpočtového orgánu musí být zapojen do vytváření strategie Komise v této oblasti;

Finanční nástroje

63.  uznává rostoucí význam finančních nástrojů v rozpočtu Unie, které jsou formy financování doplňující dotace a granty; uznává potenciál těchto nástrojů, pokud jde o zvyšování finančního – a tedy politického – dopadu rozpočtu Unie; nicméně zdůrazňuje, že přechod od tradičního financování k inovativnějším nástrojům není žádoucí ve všech oblastech politiky, jelikož ne všechny politiky jsou tržně orientované; zdůrazňuje, že finanční nástroje poskytují alternativní a doplňkový způsob financování a neměly by být uplatňovány u projektů, které mohou mít prospěch jen z využívání grantů a které jsou obzvláště důležité pro méně rozvinuté regiony;

64.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu/revizi v polovině období provedla hloubkovou analýzu využívání finančních nástrojů od počátku stávajícího programového období; zdůrazňuje, že při posuzování finančního nástroje nemůže být použit pákový efekt jako jediné kritérium; v této souvislosti připomíná důležitost kritéria doplňkovosti a posouzení přínosu k plnění politických cílů EU;

65.  vybízí Komisi, aby označila všechny oblasti politik EU, kde by granty mohly být kombinovány s finančními nástroji a aby se zabývala otázkou vhodné rovnováhy mezi nimi; pevně věří, že by možnost kombinovat různé zdroje EU v rámci harmonizovaných pravidel řízení pomohla optimalizovat součinnost mezi dostupnými zdroji financování na úrovni EU; zdůrazňuje, že častější využívání finančních nástrojů by nemělo vést ke snížení rozpočtu Unie; připomíná opakovanou výzvu Parlamentu k větší transparentnosti a demokratické kontrole, pokud jde o provádění finančních nástrojů podporovaných z rozpočtu Unie;

B. Úvahy Parlamentu týkající se VFR po roce 2020

66.  připomíná, že podle článku 25 nařízení o VFR je Komise povinna předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. lednem 2018; zdůrazňuje proto, že o řadě klíčových prvků pro příští VFR by se mělo diskutovat již v rámci nastávajícího přezkumu/revize;

67.  domnívá se, že k hlavním prioritám, jimiž je třeba se zabývat, patří přizpůsobení trvání VFR, důkladná reforma systému vlastních zdrojů, větší důraz na jednotnost rozpočtu a větší rozpočtová pružnost; je dále přesvědčen, že je třeba přezkoumat způsoby rozhodovacího procesu s cílem zajistit demokratickou legitimitu a soulad s ustanoveními Smlouvy;

68.  připomíná rozpočtové zásady jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, obecnosti, specifikace, řádného finančního řízení a transparentnosti, jež je třeba při sestavování a provádění rozpočtu Unie respektovat;

69.  zdůrazňuje, že hlavním zdrojem potíží při schvalování víceletého finančního rámce mezi členskými státy je to, že se v první řadě zaměřují na čisté rozpočtové bilance; znovu opakuje svůj postoj, podle něhož není rozpočet Unie pouhou hrou s nulovým součtem, ale spíše významným stimulátorem konvergence a výrazem společných politik, které vytvářejí společnou přidanou hodnotu; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby změnily pohled na rozpočet Unie a přístup k němu a aby tedy výši rozpočtu stanovily na základě důkladného posouzení finančních potřeb vyplývajících z právních závazků Unie, jejích politických cílů stanovených v jejích programech a politikách a také z jejích mezinárodních závazků, aby výsledkem nebyla další patová situace, která ještě více oddělí Unii od jejích občanů; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala studii o úsporách dosažených na vnitrostátní úrovni členskými státy v důsledku politických opatření financovaných na úrovni EU;

70.  poukazuje na politickou nutnost stanovit takový postup rozhodování, který zaručí dostupnost nezbytných finančních prostředků, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni vnitrostátní, aby se zajistilo plné uplatňování politických rozhodnutí přijatých Evropskou radou;

Doba trvání

71.  připomíná, že podle bodu odůvodnění 3 nařízení o VFR se všechny tři orgány dohodly na tom, že v rámci přezkumu/revize společně posoudí otázku nejvhodnější doby trvání; znovu opakuje svůj postoj, podle něhož by měla být doba trvání VFR sladěna s politickým cyklem Parlamentu i Komise tak, aby se evropské volby staly fórem pro rozpravu o budoucích prioritách v oblasti výdajů;

72.  nicméně zdůrazňuje, že zejména u programů v oblasti politiky soudržnosti a rozvoje venkova, které jsou uskutečňovány v rámci sdíleného řízení, je velmi důležitá předvídatelnost, vzhledem k tomu, že trvá dlouho, než se na celostátní a regionální úrovni podaří dohodnout na odvětvových právních předpisech a operačních programech;

73.  domnívá se, že vzhledem k rychle se měnícímu politickému prostředí a v zájmu zajištění větší pružnosti by některé prvky VFR měly být odsouhlaseny na dobu 5 let, zatímco jiné, zejména ty, které se týkají programů vyžadujících dlouhodobější plánování či politik řídících se složitými postupy pro zřizování systémů provádění, by měly být dohodnuty na období 5+5 let s tím, že v polovině období by měly být povinně přezkoumány;

Reforma systému vlastních zdrojů

74.  zdůrazňuje, že je třeba provést plnohodnotnou reformu systému vlastních zdrojů, která by se měla řídit zásadami jednoduchosti, spravedlnosti a transparentnosti; očekává proto, že Skupina na vysoké úrovni pro vlastní zdroje předloží do konce roku 2016 ambiciózní závěrečnou zprávu a že Komise do konce roku 2017 předloží stejně ambiciózní soubor předpisů týkajících se vlastních zdrojů od roku 2021;

75.  zdůrazňuje, že je třeba snížit podíl příspěvků z HND do rozpočtu Unie s cílem upustit od přístupu „spravedlivého vyrovnání“, kterým se řídí členské státy; zdůrazňuje, že díky tomu by se snížila zátěž na vnitrostátní pokladny a dotyčné zdroje by měly členské státy k dispozici ve svých vnitrostátních rozpočtech; připomíná, že stávající vlastní zdroj z DPH je příliš složitý a je v podstatě druhým příspěvkem z HND, a vyzývá proto k výrazné reformě tohoto vlastního zdroje či k jeho úplnému zrušení; nicméně se domnívá, že příspěvky z HND by měly být i nadále součástí rozpočtu, vzhledem k tomu, že by měly fungovat jako vyrovnávací příspěvek;

76.  vyzývá k zavedení jednoho či více nových vlastních zdrojů, v ideálním případě s jednoznačnou vazbou na evropské politiky, které vytvářejí přidanou hodnotu; konstatuje, že Skupina na vysoké úrovni o celé řadě možných nových vlastních zdrojů již diskutovala a zabývala se v této souvislosti např. reformou DPH, daní z finančních transakcí, měnovým příjmem ECB, reformou systému EU pro obchodování s emisemi a uhlíkovou daní, zdaněním v oblasti dopravy, daní z příjmu právnických osob, daní z elektřiny a digitální daní; nedočkavě očekává doporučení Skupiny na vysoké úrovni, na jejichž základě bude moci pokračovat v zahájené práci a připravit postoj Parlamentu v této věci; v této souvislosti vyzývá k postupnému odstranění všech forem slev;

Jednotnost rozpočtu

77.  zdůrazňuje význam zásady jednotnosti rozpočtu a připomíná, že podle čl. 310 odst. 1 SFEU musí být veškeré příjmy a výdaje Unie zahrnuty do rozpočtu; je znepokojen nedávným přechodem od metody Společenství k mezivládnímu rozhodování, který lze pozorovat od roku 2014 a v rámci kterého došlo ke zřízení svěřeneckého fond Bêkou pro Středoafrickou republiku, regionálního svěřeneckého fondu Madad, který vznikl v reakci na krizi v Sýrii, a svěřeneckého krizového fondu EU pro Afriku, jakož i uprchlického nástroje pro Turecko; zdůrazňuje, že tento způsob financování obnáší přerozdělení fondů v rámci stávajících víceletých finančních programů vyjednaných a schválených mezi třemi orgány; upozorňuje na to, že tato skutečnost ohrožuje demokratickou kontrolu, jelikož Evropský parlament byl ze zřízení těchto fondů vyloučen;

78.  zdůrazňuje, že podle smlouvy sestavují Parlament a Rada rozpočet Unie za rovných podmínek jako dvě složky rozpočtového orgánu; dále se domnívá, že úplný dohled Parlamentu nad veškerými výdaji je základním prvkem vynakládání prostředků EU; vyzývá Komisi, aby zachovala jednotnost rozpočtu a aby ji při navrhování nových politických iniciativ považovala za základní zásadu;

79.  znovu opakuje svůj dlouhodobý postoj, podle něhož by měl být Evropský rozvojový fond (ERF) začleněn od roku 2021 do rozpočtu Unie, přičemž je třeba zajistit financování afrického mírového projektu a operací týkajících se bezpečnosti;

80.  zdůrazňuje, že jakékoli budoucí začlenění Evropského rozvojového fondu (EDF) nebo dalších podobných ad hoc nástrojů do rozpočtu EU obnáší připojení příslušných finančních prostředků k prostředkům VFR, jehož stropy proto bude třeba příslušným způsobem změnit, aby nebylo ohroženo financování jiných politik a programů EU;

Větší pružnost

81.  zdůrazňuje, že rigidní struktura rozpočtu Unie připravuje rozpočtový orgán o možnost přiměřeně reagovat na měnící se okolnosti; vyzývá proto k zavedení větší pružnosti v příštím VFR, zejména co se týče pružnosti mezi okruhy ve formě pružnosti využívání nevyužitých rezerv a mezi roky s cílem plně využívat stropy VFR;

82.  zdůrazňuje, že kromě toho, že by Unie měla mít možnost pružně reagovat na měnící se okolnosti, aniž by bylo dotčeno dohodnuté plánování, je třeba, aby mohla rychle reagovat na rozvíjející se krize, jakou je např. současná migrační krize; vyzývá proto, aby v rozpočtu Unie byla – nad rámec již existujících zvláštních nástrojů VFR – vytvořena stálá krizová rezerva s cílem zabránit řešením ad hoc, jako je zřizování svěřeneckých fondů; zdůrazňuje, že takový mechanismus, jímž se má reagovat na krize a nepředvídané situace, by měl ze své podstaty fungovat jako nový zvláštní nástroj VFR a prostředky na něj by měly být vyměřovány nad rámec stropů VFR;

Rozhodovací proces

83.  připomíná kritický postoj Parlamentu, co se týče způsobu, jakým probíhal postup přijímání nařízení o VFR na období 2014–2020; připomíná, že pro přijetí dotyčného nařízení je potřeba souhlas Parlamentu; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby Parlament byl od počátku zcela zapojen do příslušných jednání; domnívá se, že orgány EU by měly formalizovat pravidla pro příští jednání o VFR v dohodě dosažené při přezkumu/revizi VFR v polovině období, v níž by měly být zohledněny nedostatky předchozích jednání a plně zachována úloha a výsady Parlamentu, jak je stanoveno ve Smlouvách; domnívá se, že tato pravidla by měla být v konečném důsledku zakotvena v interinstitucionální dohodě, jak je tomu v případě ročního rozpočtového procesu;

84.  domnívá se, že pravidlo, které vyžaduje, aby nařízení o VFR bylo přijímáno jednomyslně, představuje skutečnou procedurální překážku; vyzývá v této souvislosti Evropskou Radu, aby uplatnila ustanovení čl. 312 odst. 2 SFEU (tzv. „passerelle“), a umožnila tak přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou; připomíná rovněž, že pro použití řádného legislativního postupu je možno uplatnit i obecné ustanovení téhož typu v čl. 48 odst. 7 SEU; zdůrazňuje, že posun směrem k hlasování o přijetí nařízení o VFR kvalifikovanou většinou by byl v souladu nejen s rozhodovacím procesem používaným pro přijetí prakticky všech víceletých programů EU, ale také s ročním postupem pro přijetí rozpočtu EU;

85.  připomíná, že Evropská rada podle Smlouvy nemá právo vykonávat legislativní funkce; opětovně a důrazně v této souvislosti kritizuje zásahy Evropské rady do legislativy v průběhu jednání o posledním VFR; žádá Evropskou radu, aby se omezila na výkon svých úkolů vymezených Smlouvou a aby se zdržela předjímání politických změn, o nichž má být rozhodováno řádným legislativním postupem, a respektovala legislativní výsady Parlamentu v procesu spolurozhodování;

86.  trvá na tom, že legislativní proces přijímání nového VFR by měl být uzavřen do konce roku 2018 na základě důkladných jednání mezi Parlamentem a Radou; zdůrazňuje, že bude-li dohody ohledně VFR dosaženo včas, bude možné rychle přijmout všechny odvětvové předpisy a umožní se také, aby byly nové programy zahájeny bez odkladu k 1. lednu 2021; zdůrazňuje, že je důležité lépe informovat vnitrostátní parlamenty a evropské občany o výzvách nového VFR, ve vhodných případech prostřednictvím pořádání interinstitucionálních meziparlamentních konferencí;

°

°  °

87.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotyčným orgánům a institucím a vládám a parlamentům členských států.

(1)

  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(2)

  Úř. věst. L 103, 22.4.2015, s. 1.

(3)

  Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.

(4)

  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(5)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(6)

  Přijaté texty, P7_TA(2014)0378.

(7)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0599.

(8)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0455.

(9)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0456.

(10)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0304.

(11)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0078.

(12)

  Přijaté texty, P7_TA(2012)0360.

(13)

  Přijaté texty, P7_TA(2011)0266.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (25.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatelka: Neena Gill

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že EU se ve svém sousedství a za jeho hranicemi potýká s nebývalým počtem krizí, a to zejména s uprchlickou krizí, bezpečnostními hrozbami a ozbrojenými konflikty, které ohrožují základní hodnoty a žádají si solidaritu a posílení společné vnější činnosti; připomíná, že v souvislosti s narůstajícím počtem přírodních katastrof je zapotřebí solidarita; zdůrazňuje skutečnost, že v době uzavření víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 nebylo možné tyto krize předvídat; připomíná, že celková výše okruhu 4 byla oproti původnímu návrhu Komise o 16 % snížena, což významně oslabilo schopnost EU reagovat na všechny tyto nové výzvy a dostát svým politickým závazkům; naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh revize ke zvýšení stropů prostředků na závazky v rámci tohoto okruhu s cílem poskytnout dodatečné prostředky; vyzývá Komisi, aby zavedla přístup sestavování rozpočtu podle plánovaných výsledků a současně přitom zohlednila specifičnost vnějších činností;

2.  zdůrazňuje, že otázka řešení migrační a uprchlické krize je klíčovou prioritou, ale zdůrazňuje, že by neměla jít na úkor politik v jiných oblastech, včetně oblastí, které jsou klíčové pro řešení dlouhodobých výzev a hlavních příčin stávající krize; je přesvědčen o tom, že reakce na humanitární nouzi musí probíhat souběžně s rozvojovými procesy, dosahováním cílů udržitelného rozvoje, posilováním stabilních a bezpečných prostředí, v nichž může docházet k rozvoji, a prosazováním lidských práv a všech ostatních priorit zahraniční politiky EU;

3.  domnívá se, že současné mechanismy flexibility jsou z hlediska objemu a pružnosti přiměřeně reagovat na novou situaci nedostatečné; připomíná, že hlavním důvodem, proč Komise vytvořila řadu ad hoc nástrojů, včetně svěřenských fondů pro Sýrii, Afriku a Středoafrickou republiku a nástroje pro uprchlíky v Turecku, je nedostatek zdrojů; uznává potenciál těchto nástrojů zvýšit finanční reakci EU, avšak zdůrazňuje potřebu transparentnosti, odpovědnosti a demokratické kontroly při správě těchto finančních nástrojů a vyjadřuje rozčarování, že členské státy neplní své závazky spojené s poskytováním finanční pomoci; důrazně vyzývá, aby Evropský parlament prováděl dohled nad správou svěřenských fondů;

4.  vyzývá Komisi, aby navrhla reformu mechanismů flexibility v rámci VFR, včetně zavedení stálé krizové rezervy EU, která v případě potřeby umožní mobilizaci dodatečných zdrojů prostřednictvím pružných postupů, které umožňují rychle reagovat na naléhavé a nestabilní situace; zdůrazňuje, že veškeré prostředky pro naléhavé případy, kdy je třeba reagovat na krizové a nepředpokládané situace, by z důvodu svojí povahy měly být pokryty zvláštními nástroji a započítány mimo stropy VFR; je přesvědčen o tom, že možnost převádění nepřidělených finančních prostředků mezi jednotlivými okruhy by zvýšila schopnost reakce na měnící se výzvy a rovněž by umožnila maximálně využít stropy VFR; konstatuje, že stávající finanční prostředky by měly být využívány co nejúčinněji; zdůrazňuje význam rezerv na pomoc při mimořádných událostech a zachování dostatečného množství finančních prostředků pro tento účel;

5.  zdůrazňuje, že revize VFR je pro schopnost reakce na potřeby vnějších finančních nástrojů po jejich přezkumu uprostřed období v roce 2017 nezbytná a žádá, aby v budoucnu byla u obou postupů přezkumu zajištěna lepší soudržnost a koordinace.

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby příští VFR uvedla do souladu s politickými cykly Komise a Parlamentu a zlepšila tak demokratickou odpovědnost a transparentnost víceletého rozpočtu;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

23.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Luis de Grandes Pascual, Marek Jurek, Bodil Valero

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ricardo Serrão Santos, Renate Weber


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (30.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Paul Rübig

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návr


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (25.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Reimer Böge

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že obchodní politika EU prosazováním otevřených trhů, které fungují v duchu vzájemnosti za účelem podpory hospodářského růstu, zaměstnanosti a rozvoje, přispívá ke stabilitě a prosperitě EU i třetích zemí; vyzývá k odpovídajícímu financování, jež by Komisi umožnilo realizovat její ambiciózní program, který nastínila ve své strategii „Obchod pro všechny“;

2.  konstatuje, že uzavření každé nové obchodní dohody o volném obchodu znamená ztrátu značných příjmů v rozpočtu Unie tvořeném vlastními příjmy; vyzývá Komisi, aby přesně vyčíslila ztráty příjmů, jež se očekávají v důsledku každé právě vyjednávané dohody o volném obchodu, a aby jasně uvedla, jakými přesuny prostředků v rámci rozpočtu má být výše ztracených příjmů vyrovnána; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jak má mezinárodní obchod v budoucnu přispět k restrukturalizaci rozpočtu a vlastních zdrojů Unie;

3.  domnívá se, že migrace a uprchlická krize odhalily značné nedostatky v soudržnosti akce EU v oblasti východního a jižního sousedství a v subsaharské Africe; vyzývá Komisi, aby využila příležitost představovanou revizí VFR a zahájila zásadní reformu politické strategie vůči partnerům EU s cílem zlepšit soudržnost politik v zájmu rozvoje a efektivně řešit příčiny migrace; zdůrazňuje, že financování programů pro zmírnění uprchlické krize by nemělo být odečítáno od výdajů na oficiální rozvojovou pomoc;

4.  zdůrazňuje, že životně důležitá úloha MSP v hospodářství EU by měla být zohledněna v komplexní a konzistentní strategii, která vytvoří příznivé podnikatelské prostředí pro evropské MSP a podpoří jejich mezinárodní obchodní a investiční příležitosti; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby vypracovala konkrétní a jasné manuály pro MSP o příležitostech a výhodách, které přináší každá obchodní dohoda uzavřená EU; opakuje svou výzvu adresovanou Komisi, aby v souvislosti se soukromými iniciativami a iniciativami členských států i dalšími nástroji financování EU podporujícími MSP, jako je např. COSME, posoudila účinnost a účelnost jednotlivých iniciativ v rámci nástroje partnerství, které podporují internacionalizaci MSP, a tyto iniciativy zlepšila s cílem zajistit komplementaritu a evropskou přidanou hodnotu;

5.  všímá si, že chceme-li navzdory rozpočtovým omezením reagovat na početné krize, je stále častěji nutné uchylovat se k zárukám a finančním nástrojům mimo rozpočet EU; vyjadřuje hluboké politování nad nejrůznějšími škrty v okruhu 4, které slouží k získání finančních prostředků pro nově vytvořené svěřenské fondy pro Sýrii a Afriku a nástroj pro Turecko; trvá na tom, že takovéto nástroje financování musí dodržovat zavedená kritéria pro účinnost pomoci, např. odpovědnost a shodu, musí zůstat výjimkou a měly by být nakonec zahrnuty do rozpočtu, aby byla zaručena demokratická odpovědnost;

6.  připomíná, že objem nevypořádaných závazků (RAL) v okruhu IV dosáhl v roce 2015 bezprecedentní výše, a to poté, co od roku 2010 plynule narůstal; zdůrazňuje, že má-li se v budoucnu předejít opětovnému výskytu neudržitelného objemu nevypořádaných závazků v okruhu IV, musí být k dispozici dostatečný objem prostředků na platby, který by odpovídal prostředkům na závazky; vyzývá Radu, aby zvýšila platební strop s cílem zabránit vzniku další platební krize v závěrečné fázi současného víceletého finančního rámce; zdůrazňuje, že by se vzhledem k velmi nízkým stropům VFR mělo účinně zamezit jakýmkoli ztrátám dostupných prostředků na závazky; žádá proto, aby prostředky na závazky, které byly zrušeny v důsledku jen částečného plnění či neplnění, byly v rozpočtu EU znovu uvolněny na účely, o nichž v rámci rozpočtového procesu rozhodnou Parlament a Rada;

7.  považuje evropský Záruční fond pro vnější vztahy za účinný a účelný mechanismus k pokrytí rizik spojených s úvěrovými operacemi EU ve třetích zemích; naléhavě vyzývá k poskytnutí většího objemu úvěrů na podporu MSP a rozvoj sociální a ekonomické infrastruktury v regionech, které jsou nejvíce postiženy migrací a uprchlickou krizí, s cílem přispět k řešení problému migrace; žádá, aby v rámci tohoto přístupu byly zejména využity zkušenosti se spravedlivým obchodem a soustavně posilovány příslušné struktury a zásady;

8.  zdůrazňuje, že cenná podpora, která je partnerským zemím, jež se potýkají se závažnými ekonomickými problémy, poskytována z unijního mechanismu makrofinanční pomoci, musí být zohledněna v rozpočtu EU;

9.  požaduje, aby byly v okruhu 5 k dispozici dostatečné zdroje, jež by sloužily k provádění předběžných, průběžných i následných posouzení obchodních dohod a ke zlepšení jejich kvality a efektivity prostřednictvím přezkumu použité metodologie i k zajištění důsledného plnění a prosazování povinností EU a jejích obchodních partnerů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

1

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, Tiziana Beghin, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Alexander Graf Lambsdorff, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Viviane Reding, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Edouard Ferrand, Sander Loones, Georg Mayer, Lola Sánchez Caldentey, Judith Sargentini, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Dominique Bilde


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (31.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolebního přezkumu VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Georgi Pirinski

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že povolební přezkum víceletého finančního rámce (VFR) má zásadní význam a že má-li EU splnit cíle, které si vytkla ve strategii Evropa 2020, musí při něm být řešeny stávající i nové politické výzvy a priority Evropské unie a členských států, jako je vysoká míra chudoby, sociální vyloučení, nezaměstnanost, nerovnost a uprchlická krize; zdůrazňuje, že přesouvání prostředků na řešení krizových situací není dlouhodobě udržitelným řešením; důrazně žádá, aby byly zachovány stávající zdroje na dosažení strategických cílů Unie a vyšší hospodářské, sociální a územní soudržnosti; požaduje zvýšení stropů VFR týkajících se politiky zaměstnanosti a sociální politiky a zvýšení flexibility VFR tak, aby bylo možné reagovat na nepředvídatelné okolnosti v sociální oblasti;

2.  konstatuje, že stropy stávajícího VFR byly překročeny, což ohrožuje jeho fungování v druhé polovině cyklu; vyzývá proto Komisi, aby provedla skutečnou revizi stropů VFR a ustanovení nařízení o VFR v polovině období a řádně přitom zohlednila závěry přezkumu s cílem zajistit funkční rozpočtový rámec, který EU umožní dosáhnout jejích hlavních cílů a úspěšně dokončit nejvýznamnější projekty;

3.  zdůrazňuje, že míra zaměstnanosti v EU dnes dosahuje 69,2 %, což je výrazně pod cílem stanoveným ve strategii Evropa 2020, že přetrvává vysoká nezaměstnanost především u žen, mladých lidí, starších osob a znevýhodněných skupin a že více než 12 milionů osob v Evropě, tedy 5 % aktivní populace EU, je bez zaměstnání dlouhodobě; v této souvislosti připomíná nedávno přijaté doporučení Rady ze dne 15. února 2016 k začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce(1), které opět poukázalo na to, že je zapotřebí, aby EU prováděla důslednou politiku a aby zdroje byly plně adekvátní; požaduje, aby byly v Evropě navýšeny investice z veřejných i soukromých zdrojů na rozvoj dovedností a vytváření kvalitní a udržitelné zaměstnanosti, včetně „zelených pracovních míst“ a pracovních příležitostí v sociální ekonomice, sociálním sektoru a ve zdravotnictví, a aby dodatečné zdroje byly získány vyčleněním prostředků a posílením Evropského sociálního fondu (ESF);

4.  konstatuje, že veškeré finanční prostředky vyčleněné na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) byly předsunuty do období 2014–2015 a podle dostupných údajů byly již zcela vyčerpány; žádá, aby tato iniciativa pokračovala a aby byly analyzovány a posouzeny její výsledky, jak požadovalo společné prohlášení, které bylo součástí dohody o rozpočtu na rok 2016, a s ohledem na zprávu Účetního dvora, která by měla být dokončena na počátku 2017; trvá na tom, aby byly provedeny nezbytné úpravy s cílem zlepšit provádění YEI a zajistit, aby tyto investice byly dostatečně účinné a efektivní v zájmu dosažení cílů programu; požaduje, aby byly zdroje na tuto iniciativu poskytnuty nejméně do roku 2020;

5.  zdůrazňuje, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí je jednou z nejvyšších priorit, a vyzývá členské státy, aby mezi mladými lidmi propagovaly podnikání a kvalitní učňovské vzdělávání jako mechanismus vytváření pracovních míst a získání okamžitého přístupu k zaměstnání při současném zajištění zejména ochrany zaměstnání a adekvátního sociálního zabezpečení; má za to, že by měly být vyčleněny nezbytné prostředky na podporu mobility učňů, kteří by měli mít nárok získat finanční prostředky v rámci programu Erasmus stejně jako studenti;

6.  poukazuje na to, že nové předpisy o EURES a Evropské platformě pro boj proti nehlášené práci budou vycházet z programu pro zaměstnání a sociální inovace (EaSI), a žádá, aby byly v rozpočtu EU vyčleněny na tento program dostatečné finanční prostředky, aniž by byla ohrožena úloha os „Progress“ a „Mikrofinance a sociální podnikání“ v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace; žádá, aby byl zachován stávající 61 % příděl u osy Progress, zejména pokud jde o projekty a podporu sítí na úrovni Unie, které přispívají k sociálnímu začleňování a snižování chudoby;

7.  zdůrazňuje, že ESF a Fond evropské pomoci nejchudším osobám nemá dostatek prostředků na řešení nárůstu nerovnosti a chudoby, nejzávažnějších důsledků hospodářské krize na trhu práce, například vyloučení mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných, a bezprecedentního přílivu uprchlíků; vyzývá Komisi, aby navýšením finančních prostředků na sociální politiku posílila politiku soudržnosti s cílem pomoci uprchlíkům zapojit se do společnosti a uplatnit se na trhu práce a aby se co nejvíce zasazovala o naplňování cíle této politiky, jimž je podpora zaměstnanosti a sociálního začleňování; proto žádá Komisi, aby v rámci revize VFR navrhla zvýšit podíl Evropského sociálního fondu na rozpočtu politiky soudržnosti; požaduje, aby nebyly prováděny žádné škrty v národních přídělech na opatření ESF a aby byl každý rok poskytnut dostatečný hotovostní tok platby z rozpočtu EU;

8.  zdůrazňuje, že cíl snižování chudoby vytyčený ve strategii Evropa 2020 zdaleka není naplňován, což je známkou toho, že politiky v této oblasti selhávají, zejména pokud jde o osoby ve znevýhodněném postavení; požaduje, aby bylo provedeno posouzení dopadu a byla analyzována nákladová účinnosti s cílem zjistit příčiny tohoto neúspěchu; upozorňuje na to, že 24,4 % lidí v EU je ohroženo chudobou a sociálním vyloučením a že jejich počet od roku 2008 vzrostl o pět milionů; vyzývá k navýšení finanční pomoci na opatření sociální politiky, která podporují sociální investice, mimo jiné v oblasti sociálních služeb a sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by bylo možné vyčlenit 25 % prostředků z ESF na boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a aby úzce monitorovala, jak velký podíl je reálně vyčleněn na tento účel;

9.  poukazuje na obrovský problém dětské chudoby v Evropě, jež postihuje více než 20 milionů dětí (27,8 % v EU-28 a v některých členských státech téměř 50 %), které žijí v rodinách, jež se denně potýkají s nedostatkem financí a základních služeb, například v oblasti zajišťování potravin, bydlení, vzdělávání a zdravotní péče; znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly „záruku pro děti“, která postaví dítě do středu současných snah o zmínění chudoby a zajistí tak nezbytné zdroje na plné provedení těchto politik a pomůže rodičům vymanit se ze situace sociálního vyloučení a nezaměstnanosti prostřednictvím cílených intervencí, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností;

10.  zastává názor, že by měla být přinejmenším zachována maximální roční částka, která může být uvolněna prostřednictvím Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), jež činí 150 milionů EUR (v cenách z roku 2011), neboť tento nástroj, jakkoli nebyl dosud plně využíván, má obrovský potenciál pomoci pracujícím zasaženým významnými ekonomickými strukturálními změnami;

11.  zdůrazňuje, že součinnost všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, zejména ESF a Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), a dalších nástrojů a jejich vzájemná koordinace mohou zvýšit efektivitu těchto fondů a nástrojů a měly by být dále rozvíjeny;

12.  připomíná, že rozpočet EU je částečně investičním rozpočtem s výrazným pákovým efektem a že může představovat účinný nástroj pro zvyšování strategických investic s evropskou přidanou hodnotou v souladu s přístupem zaměřeným na vytváření udržitelného růstu podporujícího začlenění, tvorbu kvalitních pracovních míst a podporu sociální konvergence směrem vzhůru; navrhuje, aby byl při revizi VFR zohledněn dopad Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na stávající programy EU s ohledem na význam těchto programů pro hospodářský rozvoj a zejména tvorbu pracovních míst a současně bylo přihlédnuto k tomu, že EFSI má hrát významnou úlohu pro oživení investic v Evropě;

13.  má za to, že investice do výzkumu a vývoje mají zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského hospodářství a zaměstnanost; konstatuje však, že podle nejnovějších údajů Eurostatu tvořily investice do výzkumu a vývoje pouze 2,03 % HDP EU, což je výrazně méně než cílová hodnota stanovená ve strategii Evropa 2020; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby nalezla způsob, jak plně kompenzovat škrty v rozpočtu programu Horizont 2020, z nějž byly přesunuty prostředky do EFSI;

14.  má za to, že k růstu a zaměstnanosti významně přispívá společná zemědělská politika (SZP), zejména ve venkovských oblastech, a zdůrazňuje, že jedno pracovní místo v zemědělství generuje sedm pracovních míst v jiných odvětvích; žádá, aby vzhledem k zásadní důležitosti SZP pro zaměstnanost zůstaly částky v okruhu 2 VFR beze změny; poukazuje na to, že SZP nejen přispívá ke snižování nestability příjmů v zemědělství, zejména v době krize, ale také pomáhá zemědělcům, včetně mladých lidí, zahájit a rozvíjet zemědělskou činnost, umožňuje dosahovat zisku, prosperity a vytvářet přímá i nepřímá pracovní místa;

15.  u vědomí toho, že 13,1 % HDP EU 27 bylo použito na záchranu bank, ačkoli rozpočet EU činí stále méně než 1 %; vyzývá členské státy, aby zajistily veškeré zdroje nezbytné k úspěšnému překonání závažných problémů, kterým EU v současné době čelí.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, David Casa, Ole Christensen, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Javi López, Thomas Mann, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Rosa D’Amato, Rosa Estaràs Ferragut, Tania González Peñas, Richard Howitt, Dieter-Lebrecht Koch, Edouard Martin, Tamás Meszerics, Evelyn Regner, Joachim Schuster, Michaela Šojdrová, Helga Stevens, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Jens Geier, Sylvie Goddyn, Andrej Plenković, Jasenko Selimovic

(1)

Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (27.4.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Francesc Gambús

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vyzývá k tomu, aby byl proveden přezkum víceletého finančního rámce (VFR) tak, aby bylo zajištěno, že Evropská unie dosáhne svých cílů v oblasti klimatické a energetické politiky pro rok 2020, bude směřovat k co nejefektivnějšímu dosažení cílů stanovených na COP21 v Paříži a cílů v oblasti klimatické politiky stanovených do roku 2030 a do roku 2050; zdůrazňuje, že přeměna evropského hospodářství na nízkouhlíkové hospodářství bude jednou z hlavních výzev, kterým bude Evropská unie v nadcházejících letech muset čelit; konstatuje dále, že v rámci Pařížské dohody je nutné vyčlenit finanční prostředky EU na podporu opatření na ochranu klimatu v rozvojových zemích; vyzývá Komisi, aby se tím zabývala v rámci přepracování/revize víceletého finančního rámce;

2.  konstatuje, že nejméně 20 % víceletého finančního rámce na období 2014-2020 by mělo být vynaloženo na opatření zaměřená na ochranu klimatu, a poznamenává, že Komise pomocí metodologie začlenění problematiky ochrany klimatu do veškerých oblastí své politiky vypočítala, že v roce 2014 bylo na ochranu klimatu vynaloženo 12,7 % rozpočtu a v návrhu rozpočtu na rok 2015 bylo na tuto oblast vyčleněno 12,5 %; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila konečná čísla, pokud jde o plnění rozpočtu na rok 2015, a také údaje o prostředcích, které bude v rámci zbývajících let stávajícího víceletého finančního rámce nutné vynaložit na ochranu klimatu, aby bylo dosaženo příslušného 20% cíle, což je potřebné k zajištění toho, že budou splněny cíle z pařížské dohody; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl mechanismus zjednodušování opatření na ochranu klimatu plně funkční; zdůrazňuje, že zvýšení současného podílu, který činí 20 %, by bylo možné považovat za rozpočtově neutrální nástroj, který pomůže změnit Evropu v udržitelné nízkouhlíkové hospodářství;

3.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se finanční zdroje Unie nepoužívaly na dotace, které by byly škodlivé z klimatického hlediska, k podpoře činností škodlivých pro ekosystémy, nebo na dotace fosilních paliv; vyzývá rovněž Komisi, aby zavedla účinnou metodu sledování toho, jakým způsobem jsou vynakládány finanční prostředky z rozpočtu Unie na zachování biologické rozmanitosti

4.  zdůrazňuje, že přepracování víceletého finančního rámce by členské státy neměly používat k tomu, aby se zbavily odpovědnosti vyplývající ze společného pařížského cíle, kterým je cíl poskytovat na podporu rozvojových zemí 100 mld. USD ročně, a tuto svou odpovědnost přenesly na rozpočet EU;

5.  podotýká, že v prováděcím nařízení pro program Horizont 2020 je stanoven vyšší cíl týkající se opatření proti změně klimatu, než je uveden v celkovém rozpočtu EU; domnívá se, že v případě výdajů souvisejících s ochranou klimatu, které přesahují 35 % celkového rozpočtu pro program Horizont 2020, je zapotřebí zavést přesnější a úplnější sledování činnosti v rámci tohoto programu a také větší zaměření na ty části programu, které mohou mít význam z hlediska ochrany klimatu, které však dosud nevedly k žádným významnějším krokům v této oblasti;

6.  domnívá se, že vzhledem k tomu, že je třeba zajistit přínos ekosystémů a biologické rozmanitosti evropského životního prostředí, měl by VFR tento přínos uznat přidělením dostatečných zdrojů v následujících rozpočtech, aby byla tato rozmanitost zachována, zejména, avšak nejenom, pak ve venkovských oblastech;

7.  zdůrazňuje, že s ohledem na stávající závazky EU, pokud jde o zastavení ubývání biologické rozmanitosti a snižování úrovně ekosystémových služeb v Evropě do roku 2020, musíme zajistit, aby celkové vynakládání prostředků EU nemělo negativní vliv na biologickou rozmanitost a aby podporovalo dosahování našich cílů v dané oblasti;

8.  domnívá se, že VFR by měl poskytovat odpovídající rozpočet a finanční prostředky síti Natura 2000, zejména prostřednictvím programu LIFE, jehož cílem je podporovat provádění cílů v oblasti životního prostředí, energetiky a klimatu a jejich začlenění do ostatních politik a praxe členských států; se znepokojením konstatuje, že v rozpočtu na rok 2015 došlo ke snížení prostředků na platby v rámci programu LIFE, a to zejména kvůli odložení některých projektů v důsledku hospodářské situace a kvůli zpožděnému vyplácení prostředků z nástroje financování přírodního kapitálu;

9.  vyzývá Komisi, aby co nejdříve zahájila kontrolu účinnosti SZP, a to na základě těchto pěti otázek týkajících se její účinnosti: přínosu EU, relevance, účinnosti, účelnosti a ucelenosti dané politiky;

10.  domnívá se, že financování společné zemědělské politiky musí být nastaveno tak, aby přispívalo k dosahování unijních cílů v oblasti životního prostředí, mj. pokud jde o kvalitu ovzduší, vodní zdroje, biologickou rozmanitost a politiku v oblasti ochrany klimatu;

11.  domnívá se, že program Zdraví pro růst na období let 2014–2020 je klíčovým nástrojem, a proto zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby jeho rozpočet zůstal zachován;

12.  vyzývá Komisi, aby posoudila, zda se po opětovném vyčlenění finančních prostředků do Evropského fondu pro strategické investice daří dosahovat cíle programu Horizont 2020, a aby na tento program vyčlenila v rámci rozpočtu prostředky alespoň v původní výši;

13.  podotýká, že přechod na intenzivnější oběhové hospodářství povede ke zvýšení energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů a přispěje ke snižování emisí skleníkových plynů, a proto vyzývá v případě uplatňování balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství k zajištění jejich přiměřené finanční podpory;

14.  domnívá se, že revize VFR by měla odrážet skutečnost, že v příštích letech bude vzhledem k rostoucímu tlaku na zdroje výzvou bezpečnost a zajištění potravin vzhledem ke zvýšenému tlaku na zdroje a zvyšujícímu se výskytu chorob rostlin v EU; toto ustanovení by rovněž mohlo být využito k řešení problematiky nedostatečně kvalitní výživy v členských státech a také ke zvýšení kvality a bezpečnosti potravin, zejména na základě vyšší účinnosti, účelnosti a spolehlivosti úředních kontrol, což je jedním z hlavních nástrojů k zachování vysoké úrovně bezpečnosti potravinového řetězce pro lidi, zvířata i rostliny a současně také k zajištění vysoké míry ochrany životního prostředí;

15.  domnívá se, že v rámci revize VFR je nutné přihlédnout ke zvyšujícímu se počtu a rostoucí závažnosti přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem a vyčlenit na nástroj pro civilní ochranu více zdrojů, jejichž využívání by bylo flexibilnější.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Soledad Cabezón Ruiz, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Dubravka Šuica, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Nikos Androulakis, Nikolay Barekov, Nicola Caputo, Mark Demesmaeker, Herbert Dorfmann, Fredrick Federley, Jacqueline Foster, Lampros Fountoulis, Giorgos Grammatikakis, Jan Huitema, Merja Kyllönen, Gesine Meissner, Younous Omarjee, Alojz Peterle, Marijana Petir, Gabriele Preuß, Christel Schaldemose, Jasenko Selimovic, Bart Staes, Kay Swinburne, Keith Taylor, Mihai Ţurcanu, Tom Vandenkendelaere, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Boutonnet


STANOVISKO Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (24.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolebního přezkumu VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Janusz Lewandowski

NÁVRHY

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že by Komise měla provést komplexní přezkum fungování stávajícího VFR, po němž by následovala legislativní revize;

2.  zdůrazňuje, že podle Smlouvy představují Parlament a Rada dvě složky rozpočtového orgánu; vyzývá proto k plnému zapojení Parlamentu do přezkumu v polovině období a do revize nařízení o VFR;

3.  upozorňuje, že zatímco nařízení o VFR zůstalo od svého přijetí do velké míry beze změny, změnily se rámcové podmínky pro jeho provádění; zdůrazňuje, že by tyto problémy měl řešit legislativní návrh, který naváže na skutečný přezkum; v této souvislosti upozorňuje, že nové nástroje, které byly od přijetí nařízení o VFR zřízeny, jako je např. Evropský fond pro strategické investice (EFSI), by měly být řádně začleněny do rozpočtu EU, aniž by měly jakýkoliv negativní finanční dopad na schválené programy;

4.  všímá si značného dlouhodobého dopadu EFSI na rozpočet EU; je toho názoru, že EFSI investuje do projektů, jež nejsou totožné s projekty, na které se zaměřují program Horizont 2020 (H2020) a Nástroj pro propojení Evropy (CEF), a proto plně nekompenzuje rozpočtové položky vyčleněné na H2020 a CEF; zdůrazňuje proto, že má-li EU dosáhnout svých cílů v oblasti výzkumu a inovace, musí být během přezkumu VFR plně obnovena míra financování těchto programů, která byla jednomyslně schválena, a zachována náležitá rovnováha mezi granty a finančními nástroji; v této souvislosti připomíná, že CEF v oblasti energetiky a telekomunikací je zásadní pro dokončení energetické unie a digitální unie; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je důležité zajistit finanční prostředky na CEF k dosažení cíle spočívajícího v 10% nebo vyšším propojení elektrických sítí;

5.  zdůrazňuje, že provádění programů H2020 a COSME vede k velmi vysoké míře čerpání prostředků, což má za následek velmi nízkou míru úspěšnosti v programu H2020, jež potenciální žadatele odrazuje od předkládání projektů;

6.  opakuje význam zajištění finančních prostředků pro projekt ITER s cílem učinit z fúze důvěryhodný udržitelný zdroj energie a budoucí prvek skladby zdrojů energie a dále přilákat průmysl i malé a střední podniky a výzkumná střediska;

7.  je toho názoru, že nesmí být navrhovány nové politické priority na úkor programů schválených ve stávajícím VFR, zejména H2020, CEF, COSME, Galileo a Copernicus nebo finančních prostředků předem přidělených členským státům; zdůrazňuje, že ve zbývajícím období VFR by veškeré nové priority měly být podporovány z nových finančních prostředků;

8.  vyzývá Komisi, aby zachovala prostředky, které již byly přiděleny v rámci VFR 2014–2020 na rychlé a úplné dokončení provozu infrastruktury Galileo, EGNOS a Copernicus i na podporu aplikací, z nichž GNSS vychází nebo které na něj navazují, a činností v oblasti pozorování Země; připomíná významnou úlohu, kterou může hrát program H2020 při napomáhání EU snížit její závislost, pokud jde o klíčové vesmírné technologie; v této souvislosti připomíná, že vesmírná část programu H2020 spadá do priority „vedoucí postavení v průmyslu“ a zejména pod specifický cíl „vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích“;

9.  vyzývá k dalšímu posílení, koordinaci a maximalizaci synergií mezi EFSI, ESIF, H2020, COSME a CEF;

10.  vyzývá rozpočtové orgány, aby stanovily maximální možnou flexibilitu pro směřování nevyužitých ročních prostředků do programů v rámci okruhu 1a, jako jsou H2020, COSME a Nástroj pro propojení Evropy;

11.  konstatuje, že programy Unie přispívají k zajišťování přístupu malých a středních podniků (MSP) v EU k financování, a to zejména těch, které fungují v zemích, jež čelí závažné a dlouhodobé finanční krizi; vyzývá, aby na tento program byly přiděleny další zdroje, které umožní jej rozšířit na ještě více MSP a dosáhnout toho, aby více vycházel vstříc jejich různorodým potřebám; zejména vyzývá k výraznému rozšíření nástrojů MSP v rámci H2020, aby bylo dosaženo alespoň částky, jež byla právně vyčleněna v rámci nařízení o programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že přístup k financování zůstává pro řadu MSP výzvou, zejména pokud jde o rizikové financování; vyzývá Komisi, aby zabezpečila větší transparentnost financování MSP i jasnější rozpočtový dohled a kontrolu a aby při provádění tohoto nástroje zajistila skutečný přístup zdola nahoru;

12.  připomíná jedinečnou schopnost Unie zahajovat mezinárodní spolupráci a uvolňovat veřejné finance na přeshraniční záležitosti; zdůrazňuje, že financování z Unie může ve skutečnosti vyvolat a urychlit opatření, která členské státy nemohou samy o sobě uskutečnit, a vytvářet synergie s činností členských států a doplňovat ji;

13.  domnívá se, že ambiciózní cíle v politikách v oblasti udržitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a účinnosti zdrojů mohou být prospěšné celému evropskému průmyslu i evropskému hospodářství; vyzývá k tomu, aby veřejné i soukromé zdroje EU a členských států byly přidělovány na investice do těchto prioritních odvětví; domnívá se, že je třeba podporovat další součinnost mezi programem H2020 a iniciativami zaměřenými na inteligentní specializaci (RIS3) k zajištění lepšího využívání výzkumu a vývoje a podpory regionální hospodářské konvergence;

14.  vyzývá k provedení hodnocení programů VFR v polovině období, jež bude vycházet ze srovnání jejich výsledků se stanovenými úkoly a cíli, z jejich absorpční kapacity a přidané hodnoty EU i z nově vznikajících politických priorit, jakožto klíčového bodu při řízení výdajů EU, a přihlédne ke stále existujícím neuhrazeným platbám a pozdnímu provádění stávajícího rámce. dále zdůrazňuje, že povolební přezkum je příležitostí ke zlepšení VFR, které bude zahrnovat reformy v oblasti provádění, řízení a kontroly fondů i podávání zpráv; vyzývá, na základě posouzení výkonnosti zaměřeného mj. na řádné finanční řízení, k tomu, aby prostředky vyčleněné na programy, které nejsou řádně prováděny, byly přerozděleny na programy, které fungují dobře;

15.  domnívá se, že veškeré rozpočtové nástroje EU, které podporují investice a inovaci, by měly být zachovány a dále rozvíjeny, a že není třeba upřednostňovat jeden nebo více těchto programů na úkor těch ostatních; připomíná zásadní úlohu rozpočtu EU při poskytování pobídek k budoucím výdajům a při podpoře soudržnosti a účinného provádění politik v rámci EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

5

10

Členové přítomní při konečném hlasování

Zigmantas Balčytis, Nicolas Bay, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jerzy Buzek, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Jaromír Kohlíček, Janusz Lewandowski, Paloma López Bermejo, Ernest Maragall, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Csaba Molnár, Dan Nica, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Herbert Reul, Paul Rübig, Algirdas Saudargas, Neoklis Sylikiotis, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Jens Geier, Constanze Krehl, Olle Ludvigsson, Vladimír Maňka, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Massimiliano Salini, Anne Sander, Maria Spyraki, Indrek Tarand, Pavel Telička, Anneleen Van Bossuyt


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (27.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolebního přezkumu VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Marian-Jean Marinescu

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že by jednou z klíčových priorit přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2014–2020 v polovině období mělo být zpětné získání veškerých prostředků převedených z nástroje pro propojení Evropy do Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); trvá na tom, aby v budoucnu byly dodržovány dohodnuté priority a respektováno stanovené financování a aby do roku 2020 nedošlo k žádnému dalšímu snižování rozpočtu nástroje pro propojení Evropy ani jiných nástrojů týkajících se projektů v oblasti dopravy;

2.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu co nejdříve poskytla hodnocení projektů financovaných z EFSI v oblasti dopravy a cestovního ruchu;

3.  domnívá se, že aby bylo možno přijmout co nejlepší rozhodnutí ve věci přezkumu VFR, měla by Komise co nejdříve podat zprávu o čerpání a využívání strukturálních fondů a fondů soudržnosti v oblasti cestovního ruchu a dopravy a projektů v oblasti infrastruktury, přičemž by měla výslovně uvést, které z nich přispívají k rozvoji hlavní sítě, koridorů a globální sítě;

4.  v této souvislosti zdůrazňuje zásadní význam, který má odpovídající financování EU poskytované pro projekty stanovené v pracovních plánech pro koridory hlavních sítí TEN-T; zdůrazňuje, že tato situace vyžaduje rovněž posílené pokrytí oblastí souvisejících s dopravní politikou, jako je multimodalita a účinná logistika, modernizace a údržba stávající dopravní infrastruktury, interoperabilita, silniční bezpečnost a dostupnost, inteligentní dopravní systémy, součinnost s ostatními odvětvími, snižování emisí, městská mobilita, zařízení s čistými palivy a lepší integrace městských uzlů;

5.  zdůrazňuje, že zájem o předchozí výzvy k předkládání návrhů v rámci nástroje pro propojení Evropy zveřejněné v letech 2014 a 2015 trojnásobně převyšoval možnosti a že to jednoznačně ukazuje na významný počet projektů s velkou evropskou přidanou hodnotou, které by mohly čerpat další zdroje (nad rámec zpětného získání převedených prostředků); vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že na nové projekty nezbývají v posledních čtyřech letech VFR téměř žádné prostředky; připomíná původní příděl pro nástroj pro propojení Evropy před přijetím konečného rozhodnutí o VFR; vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zvýšení celkového přídělu pro nástroj pro propojení Evropy, včetně navýšení přídělu tohoto nástroje týkajícího se soudržnosti;

6.  zdůrazňuje, že fond EFSI smysluplně přispívá k financování projektů sítě TEN-T, avšak nemůže nahrazovat granty, které jsou i nadále zásadním a nezbytným zdrojem financování; poukazuje především na to, že by granty mohly být kombinovány s inovativními finančními nástroji a fondem EFSI, aby se usnadnilo provádění dalších projektů, zvláště projektů v oblasti rozsáhlé infrastruktury, které mohou přispět ke snížení hospodářských rozdílů mezi regiony, a aby se podnítilo soukromé financování (kombinace zdrojů); vyzývá Komisi, aby vypracovala katalog zahrnující úspěšné projekty s cílem zvýšit informovanost celostátních, regionálních a místních orgánů;

7.  poukazuje na to, že dopravní infrastruktury představují páteř jednotného trhu a mají zásadní význam pro volný pohyb osob, zboží a služeb; zdůrazňuje, že je důležité ve větší míře sladit Fond soudržnosti a Evropský fond pro regionální rozvoj, aby se zajistilo ještě účinnější provádění předpisů jednotného digitálního trhu v oblasti dopravy; zdůrazňuje, že rozpočtový příděl pro transevropské dopravní sítě by měl být prováděn na patřičné úrovni i ve VFR v období po roce 2020, aby se dosáhlo cíle, kterým je dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a globální sítě TEN-T do roku 2050;

8.  poukazuje na značný a trvalý investiční deficit v Evropě, především pokud jde o hlavní dopravní infrastrukturu, a zdůrazňuje, že tato situace by mohla ohrozit konkurenceschopnost EU jako celku; konstatuje, že investiční potřeby nesouvisí jen s budováním infrastruktury, ale také s její údržbou a modernizací;

9.   zdůrazňuje také, že dostatečné financování ze strany EU pro dopravní infrastrukturu je klíčovou podmínkou územní, hospodářské a sociální soudržnosti; uznává význam Fondu soudržnosti pro zlepšení infrastruktury a propojenosti v rámci Evropy, aby se tak odstranily rozdíly v infrastruktuře mezi jednotlivými regiony; trvá proto na tom, že pro tento fond musí být v současném programovém období i v období po roce 2020 poskytováno dostatečné financování;

10.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily koordinaci národních dopravních strategií s cílem usnadnit Komisi schvalování velkých projektů v oblasti infrastruktury; vyzývá k lepší koordinaci veškerých nástrojů EU týkajících se dopravy s cílem zajistit, aby co největší počet hlavní projektů TEN-T byl dokončen včas a případné úspory byly řádně využity k podpoře připravených projektů, které čekají na realizaci; vyzývá proto Komisi, aby se jednoznačně zavázala, že zlepší transparentnost programů financování, pokud jde o přesnost odhadů nákladů, soulad s požadavky udržitelného životního prostředí, zapojení občanské společnosti do přijímání rozhodnutí a řádné a trvalé monitorování programů financování EU;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby více investovaly do projektů s menšími rozpočtovými potřebami a výraznými výhodami v krátkodobém horizontu, jako je odstranění chybějících spojení na opuštěných a rozmontovaných regionálních přeshraničních železničních tratích a modernizace a údržba stávající dopravní infrastruktury;

12.  domnívá se, že je nezbytné umožnit převod přebytkových a nevyužitých závazků do dalšího roku, a vyzývá Komisi, aby v této věci předložila vhodné návrhy s cílem přerozdělit prostředky na nejvhodnější, dobře připravené a hospodářsky i environmentálně udržitelné projekty; zdůrazňuje, že je třeba zajistit maximální flexibilitu, aby se tak umožnilo maximální využití VFR;

13.  vyzývá Komisi, aby při přidělování prostředků pro dopravní infrastrukturu z fondů EU zohlednila nedávno schválený čtvrtý železniční balíček a aby učinila vše ve svých silách pro usnadnění rychlého provádění v oblastech, jako je interoperabilita, bezpečnost, zlepšování sociálních podmínek a svoboda pohybu; vyzývá Komisi, aby rovněž vzala v potaz probíhající diskuse o leteckém balíčku a o přístavech a připravovaný balíček týkající se silniční dopravy;

14.  konstatuje, že prostřednictvím různých forem finanční podpory (grantů, finančních nástrojů) plní rozpočet EU zásadní úlohu při zahajování či opětovném zahajování řady projektů v odvětví dopravy; je přesvědčen, že v rámci jakéhokoli přezkumu VFR musí odvětví dopravy představovat prioritu;

15.  zdůrazňuje strategický význam jednotného evropského nebe jako hlavního nástroje pro zajištění bezpečnosti, environmentální výkonnosti, konkurenceschopnosti a ochrany práv občanů; vyzývá Komisi, aby zajistila přidělení nezbytných a předběžných částek pro zavádění programu výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR);

16.  podporuje rovněž zpětné získání veškerých prostředků převedených z programu Horizont 2020 do EFSI; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost navýšení prostředků přidělených pro společné podniky SESAR a Clean Sky s ohledem na jejich dobré výsledky a jejich příspěvek v rámci politik EU v oblasti dopravy a změny klimatu;

17.  poukazuje na zásadní význam, které mají vysoce přesné a spolehlivé informace k určování polohy a času, které poskytují stěžejní programy EU v oblasti družicové navigace Galileo a EGNOS, s ohledem na zvýšení bezpečnosti a účinné využívání letecké, silniční, železniční a námořní dopravy, a to především pro inteligentní systémy řízení dopravy a provozu, jako je ATMS, ERTMS, eCall, propojená/autonomní vozidla a inteligentní vozový park a řízení nákladní dopravy; vyzývá Komisi, aby zachovala prostředky, které již byly přiděleny v rámci VFR 2014–2020 na rychlé a úplné dokončení provozu infrastruktury Galileo a EGNOS a jejich provozu a na podporu aplikací, z nichž GNSS vychází nebo které na něj navazují, a činností v oblasti pozorování Země v rámci rozpočtů na program na evropské programy GNSS a Horizont 2020; v této souvislosti připomíná závazek Komise, že bude poskytovat nepřerušené služby GNSS, posílí odolnost evropského hospodářství a bude maximalizovat socioekonomický přínos prostřednictvím podpory vývoje aplikací;

18.  připomíná Komisi a členským státům velký potenciál horizontálních projektů a součinnosti transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a telekomunikací;

19.  zdůrazňuje, že je potřeby rozvíjet a propagovat způsoby dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, jako je železnice; vyzývá proto, aby se posílila podpora iniciativ, jako je iniciativa týkající se přechodu na železnici („shift to rail“);

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila náležitou (přeshraniční) koordinaci a posílila správu makroregionálních strategií EU (pro oblast Podunají, Baltského moře, Černého moře a pro jadranský a jónský region) s cílem posílit územní, hospodářskou a sociální soudržnost a poskytnout členským státům pomoc a podpořit je při určování prioritních projektů v oblasti infrastruktury, které přinesou přidanou hodnotu na regionální i evropské úrovni;

21.  připomíná, že od ledna 2017 by nevyužité částky z prostředků převedených z politiky soudržnosti do nástroje pro propojení Evropy mohly využívat všechny členské státy, na které se vztahuje politika soudržnosti; vyzývá Komisi, aby předložila příslušné návrhy na prodloužení lhůty pro využití těchto finančních prostředků členskými státy do 31. prosince 2017; vyzývá Komisi, aby prostředky, které nebudou využity do konce roku 2017, přidělila na projekty přeshraničních spojení nebo na rozvoj regionů; vyzývá členské státy, aby lépe využívaly technickou pomoc, kterou poskytuje Komise;

22.  zdůrazňuje, že je třeba zaujmout širší a komplexnější přístup ke kritériím vztahujícím se na způsobilé projekty, které žádají o financování z EU, a zajistit lepší přístup k finančním prostředkům pro projekty, které zavádí nové dopravní služby a lepší využívání údajů; zdůrazňuje zejména požadavek týkající se přidělování finančních prostředků EU na zavádění digitálních služeb v oblasti dopravy a inteligentních dopravních systémů, které přispívají k rychlému přechodu na systém udržitelnější dopravy a optimalizují využívání stávající kapacity;

23.  připomíná, že je nutné zajistit v rámci Unie nejvyšší úroveň bezpečnosti a interoperability v oblasti dopravy; zdůrazňuje, že rozpočtové příděly pro agentury EU netvoří pouze správní výdaje jako takové, ale přispívají rovněž k plnění cílů EU a současně jsou zaměřeny na dosažení úspor na vnitrostátní úrovni, a jejich rozpočty by měly být dostatečné a odpovídající potřebám, aby agentury mohly plnit své úkoly;

24.  poukazuje na to, že udržitelný cestovní ruch představuje klíčovou oblast pro potenciál růstu evropského hospodářství a je motorem pro velký počet pracovních míst, zejména pro mladé lidi; domnívá se, že je nutné vyčlenit odpovídající a navýšené rozpočtové prostředky pro rozvoj skutečné evropské politiky v oblasti cestovního ruchu, s důrazem na podporu MSP a při zohlednění přírodního, kulturního, historického a průmyslového dědictví; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit koordinaci mezi cestovním ruchem a projekty v oblasti infrastruktury; žádá Komisi, aby zvážila možnost vytvoření zvláštního okruhu v budoucím rámcovém programu;

25.  uznává význam lidského kapitálu pro rozvoj služeb v oblasti cestovního ruchu a zdůrazňuje úlohu, kterou by v této oblasti mohl plnit Evropský sociální fond; poukazuje na vynikající návratnost investic do cestovního ruchu a jejich příspěvek k sociální soudržnosti, především ve venkovských oblastech;

26.  zdůrazňuje význam integrované námořní politiky (IMP) jakožto stěžejní iniciativy EU v rámci meziodvětvové a nadnárodní správy;

27.  domnívá se, že veškeré rozpočtové nástroje EU, které podporují investice a inovace, by měly být zachovány a dále rozvíjeny, a že není třeba upřednostňovat jeden z těchto programů na úkor ostatních; připomíná zásadní úlohu rozpočtu EU při poskytování pobídek k budoucím výdajům a při podpoře soudržnosti a účinného provádění politik v rámci EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Knut Fleckenstein, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Werner Kuhn, Curzio Maltese, Jozo Radoš, Ulrike Rodust, Davor Škrlec, Evžen Tošenovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatrix von Storch


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (25.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatelka: Constanze Krehl

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že jedním z hlavních cílů Evropské unie je podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy; zdůrazňuje, že politika soudržnosti plánovaná z dlouhodobého hlediska je hlavní investiční politikou a nástrojem Unie pro snižování rozdílů mezi všemi regiony EU a zlepšování kvality života evropských občanů a že hraje významnou roli při plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; domnívá se, že každý nástroj Unie musí prokázat, že přispívá k plnění cílů a priorit EU; vyzývá k tomu, aby se důraz kladl na posouzení výsledků, výkonnosti, synergií a přidané hodnoty;

2.  poznamenává, že přezkum/revize víceletého finančního rámce (VFR) musí vzít v potaz nové politické výzvy, kterým EU čelí; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby politika soudržnosti byla účinná a zaměřená na výsledky, a poznamenává, že některé pobídkové mechanismy v tomto směru, jako např. sestavování rozpočtu podle výkonnosti, již byly v zavedeny v současném VFR; připomíná, že v důsledku toho, že dohody o VFR bylo dosaženo pozdě, čímž se opozdilo také přijetí legislativního balíčku pro politiku soudržnosti (2014–2020) i operačních programů, jsou evropské strukturální a investiční (ESI) fondy v roce 2016 v počáteční fázi čerpání a že v době provádění přezkumu/revize VFR je, pokud jde o výsledky, k dispozici jen omezené množství údajů; v této souvislosti připomíná možnosti, jež nabízí společný strategický rámec přílohy I nařízení o společných ustanoveních (EU) č. 1303/2013; vyzývá Komisi, aby zhodnotila současný stav čerpání fondů ESI a účinněji podporovala využívání finančních prostředků dostupných v rámci politiky soudržnosti; je přesvědčen o tom, že u politik EU financovaných z VFR je nezbytná včasná přípravná činnost, aby se s jejich prováděním mohlo začít hned na začátku následujícího VFR;

3.  naléhavě žádá Komisi a členské státy o maximální součinnost a doplňkovost a o zajištění toho, aby mezi pěti evropskými strukturálními a investičními fondy a dalšími nástroji (včetně Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, programu Horizont 2020 a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI)) byla lepší koordinace a konzistentnost a docházelo ke zlepšením, což je důležité pro zajištění účinnosti rozpočtu EU; vyzývá proto Komisi a celostátní, regionální a místní orgány, aby náležitě zohlednily příležitosti k synergiím mezi finančními prostředky z fondů ESI a z fondu EFSI, a zvýšily tak pákový efekt investic a pozitivní účinek na hospodářský růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj; zdůrazňuje, že je třeba mnohem důsledněji provádět politiku soudržnosti a cílené hodnocení účinků příslušných nástrojů, jako je fond EFSI a program Horizont 2020, na jednotlivá území;

4.  připomíná, že podle článku 2 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014–2020, nemohou být předem přidělené národní příděly při přezkumu/revizi VFR sníženy; vyzývá k včasnému dokončení procesu přezkumu/revize VFR, a to nejpozději v roce 2018, k navýšení stropů VFR a legislativní revizi výše uvedeného nařízení o VFR, aniž by byly dotčeny úpravy rozpočtu na politiku soudržnosti podle článku 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013;

5.  připomíná, že v souvislosti s přezkumem/revizí VFR se na zjednodušení klade důraz jako na zásadní prvek, neboť administrativní zátěž je průřezovým tématem; opakuje, že i nadále pevně zastává názor, že je nezbytné zjednodušit přístup k fondům ESI; podporuje v této souvislosti činnost, kterou provádí skupina na vysoké úrovni působící v rámci Komise a která je zaměřena na zjednodušení přístupu příjemců, a vyzývá členské státy a Komisi, aby již nyní zavedly příslušné návrhy na zjednodušení, které skupina předložila v tomto programovacím období; v této souvislosti vyzývá Komisi k tomu, aby Evropský parlament do této skupiny na vysoké úrovni plně začlenila, a upozorňuje na své usnesení nazvané „Snaha o zjednodušení a orientaci na výkonnost v politice soudržnosti na období 2014–2020“; dále zdůrazňuje, že je třeba udržovat rovnováhu mezi zjednodušováním a kontrolou;

6.  zdůrazňuje, že granty jsou účinným a upřednostňovaným nástrojem podpory v mnoha oblastech veřejné intervence a pro mikropodniky, malé a střední podniky; připomíná, že finanční nástroje by měly být používány doplňkově, a to na základě náležitého hodnocení ex ante, pokud dosahují větší účinnosti při plnění strategických cílů Unie; uznává potenciál finančních nástrojů jakožto flexibilních mechanismů, které by se měly uplatňovat spolu s granty, aby se zabránilo fragmentaci politiky soudržnosti a rozpočtu EU, jelikož multiplikační účinek, pokud jde o dopad a finanční páku finančních nástrojů, tak může být mnohem větší, neboť jinak hrozí nebezpečí, že v důsledku nevhodně navržených finančních nástrojů nebudou využity nabízené možnosti, což povede k omezenému využívání a dosahu těchto nástrojů; zdůrazňuje, že k pochopení toho, jak lze těchto finančních nástrojů účinně využívat v rámci politiky soudržnosti, je zapotřebí více důkazů; považuje za nezbytné dále zvyšovat odpovědnost a transparentnost finančních nástrojů a vyzývá k zjednodušenému způsobu používání grantů a finančních nástrojů v budoucnosti a zdůrazňuje, že zásadní význam pro zvýšení jejich používání mají jasná pravidla o finančních nástrojích, která správcům finančních prostředků a jejich konečným příjemcům pomáhají při zjednodušení přípravy a provádění programů; 

7.  vyzývá Komisi, aby zohlednila mimořádné úsilí, jež vynakládají členské státy a regiony s cílem zajistit vhodné podmínky pro přijetí žadatelů o azyl a dalších migrantů a jejich integraci, a aby při přezkumu fungování VFR prověřila, zda je možné poskytnout těmto členským státům a regionům, včetně těch nacházejících se na vnějších hranicích, další pomoc a větší flexibilitu v rámci fondů ESI, při současném dodržení výdajových stropů VFR a aniž by byly sníženy prostředky na závazky nebo platby v rámci okruhu 1b a aniž by byly dotčeny úpravy rozpočtu přiděleného na politiku soudržnosti podle článku 7 nařízení Rady (Euratom, EU) č. 1311/2013;

8.  poznamenává, že VFR na období 2014–2020 se musel vypořádat s mimořádným objemem zpožděných plateb, které se hromadily od roku 2011, a že provádění politiky soudržnosti zaostává; poznamenává, že k zajištění úspěšného provádění politiky soudržnosti EU a k předcházení negativním dopadům na příjemce je nezbytně nutné zamezit v budoucnu prodlevám v platbách, neboť dosavadní prodlevy v platbách poškozují dobré jméno EU; zdůrazňuje, že prodlevy v platbách pozitivním způsobem ovlivní zavedení nových, vlastních zdrojů rozpočtu EU; vyzývá k tomu, aby se otázka zavedení nových, vlastních zdrojů podrobně prodiskutovala v rámci procesu přezkumu/revize VFR;

9.  poukazuje na skutečnost, že sedmileté období víceletého finančního rámce se v minulosti osvědčilo a může být výhodné, a to zejména tím, že poskytuje stálý zdroj financí zejména místním a regionálním orgánům; upřesňuje, že během procesu revize/přezkumu by všechny tři orgány měly společně posoudit, jaká by byla nejvhodnější délka období příštího finanční rámce, zejména v případě programů v rámci sdíleného řízení; zdůrazňuje však, že je nezbytné provést důkladné posouzení tohoto programového období, a to i z důvodu jeho sladění s politickými cykly Evropského parlamentu a Komise; naléhavě proto žádá, aby bylo pro politiku soudržnosti buď zachováno programové období alespoň sedmi let, nebo zajištěno programové období v délce 5+5 let s náležitým přezkumem v polovině období;

10.  s ohledem na přípravu povolebního přezkumu VFR na období 2014–2020 zdůrazňuje, že se provádění současného VFR již ukázalo být náročným a že rozpočtový orgán již musel využít maximální flexibility; vyzývá proto Komisi, aby získala konkrétní poznatky o tom, jak by měly být rozpočtové prostředky EU vynakládány; zdůrazňuje, že dobře financovaná politika soudržnosti na podporu regionálního rozvoje a solidarity v EU bude stále žádaná; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zachovat úlohu politiky soudržnosti po roce 2020 jakožto hlavní investiční politiky EU s dostatečnou úrovní financování;

11.  vyzývá Komisi, aby vypracovala závěry ohledně omezení spojených se současným systémem přidělování podpory z fondů politiky soudržnosti pouze na základě HDP na obyvatele;

12.  domnívá se, že revize/přezkum VFR je vhodnou příležitostí k řešení základní vazby mezi politikou soudržnosti a dalším krokem v provádění výsledků a dohod dosažených na konferenci COP21; zdůrazňuje, že je třeba urychlit a zlepšit účinnost výdajů na klima, přičemž je třeba zdůraznit obrovský potenciál, který má politika soudržnosti, pokud jde o zintenzivnění úsilí EU v oblasti ochrany klimatu;

13.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat zlepšování finančního řízení a řádné správy; v této souvislosti zdůrazňuje, že klíčovým předpokladem pro včasné a úspěšné provádění politiky soudržnosti je administrativní kapacita jak na celostátní, tak na regionální a místní úrovni; připomíná dále, že výkonnostní rezerva 6 % je neoddělitelně spjata s politikou soudržnosti zaměřenou na výsledky; vyzývá Komisi, aby prostředky z výkonnostní rezervy přidělila ve stávajícím období projektům, které již dosáhly stanovených cílů pro rok 2018.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Steeve Briois, Rosa D’Amato, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Stanislav Polčák, Julia Reid, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ivana Maletić, Miroslav Mikolášik, Sophie Montel, Dimitrios Papadimoulis, Tonino Picula, Maurice Ponga, Branislav Škripek, Davor Škrlec, Hannu Takkula, Damiano Zoffoli, Milan Zver


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (8.6.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Peter Jahr

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že společná zemědělská politika (SZP) je již desítky let společnou politikou EU, což znamená, že výdaje v oblasti zemědělství představují značný procentní podíl souhrnného rozpočtu EU; zdůrazňuje, že výdaje na zemědělství v průběhu posledních třiceti let klesly v relativních číslech ze 75 % na 38 %, což je v souladu s tržně orientovanými reformami SZP; zdůrazňuje proto, že každý občan EU přispívá na SZP pouze 32 centů denně a že tato politika má nízkou chybovost, pokud jde o nesrovnalosti v oblasti výdajů; zdůrazňuje, že potraviny budou v budoucnu strategickým zbožím stejně jako voda, a proto bude Evropa potřebovat SZP a rozpočet pro odvětví zemědělství silnější než kdykoli dříve;

2.  zdůrazňuje, že SZP poskytuje stabilní podporu příjmů pro zemědělce prostřednictvím pilíře 1 a 2 a rovněž poskytuje podporu pro environmentální programy a hospodářskou činnost ve venkovských oblastech a zabraňuje vylidňování venkova; v této souvislosti konstatuje, že zachování rozpočtu přinejmenším v dnešní velikosti má zásadní význam další existenci struktury SZP v podobě dvou pilířů, aby se zemědělcům ve všech zemědělských odvětvích poskytly kompenzace a podpora a aby se splnil důležitý cíl týkající se inovací a aby se chránila a vytvářela pracovní místa a zvýšily se příjmy zemědělců; zdůrazňuje, že v zájmu dosažení soudržné a účinné politiky rozvoje venkova je nezbytné, aby rozvoj venkova zůstal součástí SZP a aby byl dostatečně financován s cílem zajistit dlouhodobou udržitelnost venkovských oblastí;

3.  zdůrazňuje, že pokud by všechny politiky v EU, a to na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, byly v plném rozsahu financovány z rozpočtu EU, činil by podíl SZP pouze 1 %, což se v případě politiky, která zajišťuje potraviny pro více než 500 milionů občanů a přispívá k environmentální udržitelnosti a vytváření pracovních míst, jeví jako velmi střízlivé číslo domnívá se, že SZP je nejlepší a nejlevnější bezpečnostní politikou Unie, neboť zajišťuje dostatečné zásobování potravinami, podporuje územní soudržnost a zamezuje vylidňování venkovských oblastí;

4.  trvá na tom, že SZP, která tvoří méně než 1 % celkových výdajů EU, by měla být do roku 2020 alespoň udržena na stávající úrovni, aby byla zajištěna hospodářská udržitelnost zemědělství a aby zemědělství uspokojovalo rostoucí poptávku po potravinách a podporovalo růst a zaměstnanost ve venkovských oblastech EU;

5.  bere na vědomí, že na první pohled velká část rozpočtu EU vyčleněná na zemědělství může u veřejnosti vyvolat mylné představy o této politice, i když skutečné zemědělské dotace představují ve srovnání s celkovým HDP členských států zanedbatelnou částku, přičemž však mají významný dopad, co se týče zajišťování kontinuity hospodaření a zajištění příjmu pro zemědělce, a přinášejí výhody pro širší venkovskou ekonomiku; trvá na zjednodušení pravidel týkajících se provádění SZP za účelem lepšího čerpání finanční podpory pro zemědělství a rozvoj venkova;

6.  jednoznačně prohlašuje, že díky řadě politických reforem byly výdaje v oblasti SZP sníženy a jsou cílenější, ve větší míře orientované na trh a uzpůsobeny tomu, aby přispívaly ke zlepšení konkurenceschopnosti EU a současně řešily neustále rostoucí výzvy, včetně environmentálních otázek a změny klimatu, zavádění ekologických opatření a zajištění hospodářské životaschopnosti venkovských oblastí; zdůrazňuje nicméně, že je třeba do hloubky analyzovat ekonomickou udržitelnost zemědělství prostřednictvím zajištění příjmů a je nutné bojovat proti kolísání cen pomocí nových nástrojů;

7.  trvá na tom, že stávající částka okruhu 2 stanovená v současném VFR musí zůstat přinejmenším na stejné úrovni; v této souvislosti odkazuje na článek 2 nařízení o VFR, který jednoznačně uvádí, že na základě této revize v polovině období nesmí být sníženy prostředky již přidělené členským státům; mimoto se domnívá, že i ostatní politiky Unie musí mít dostatečné finanční prostředky, aby Unie mohla dodržet své právní závazky v souladu s odpovídajícími právními předpisy daného odvětví; považuje za nepřijatelné, aby byly zdroje vyčleněné na zemědělskou politiku přerozdělovány pro vyřešení nedostatku zdrojů pro jiné politiky nebo programy; vyzývá v souvislosti s migrační krizí Komisi, aby prozkoumala možnost posílení synergií mezi stahováním zemědělských výrobků z trhu a distribuováním potravinové pomoci nejchudším občanům a uprchlíkům prostřednictvím Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD);

8.  trvá rovněž na tom, aby částky přímých plateb v okruhu 2 zůstaly beze změn; zdůrazňuje, že to má zásadní význam pro příjmy mnoha zemědělců, a to zejména v období krize trhu, která dopadá na mnohá zemědělská odvětví, a že roční míra čerpání dosahuje téměř 100 %;

9.  poukazuje na to, že liberalizace v mlékárenském odvětví ohrozila produkci mléka v horských oblastech, kde je tato produkce nákladná; vyzývá proto Komisi, aby vytvořila programy, které zvlášť podpoří zpracovatelské podniky v horských oblastech, aby zpracovávaly mléko na konečné produkty s vysokou hodnotou, a mohly tak dosáhnout přidané hodnoty, která je pro producenty mléka bezpodmínečně nutná;

10.  konstatuje, že kolísání cen související se zhoršenými podmínkami na trzích v mnoha zemědělských odvětvích se v posledních letech citelně zvýšilo, což vede k závažné nestabilitě příjmů, a že tuto otázku je třeba řešit organizovaným a účinným způsobem, a to zejména s ohledem na růst nákladů; konstatuje, že SZP nestanovila žádná účinná opatření, jak čelit nestabilitě trhů a příjmů zemědělců; zdůrazňuje proto, že vzhledem ke stávající situaci je třeba rychle uplatnit tržní opatření a mimořádná krizová opatření uvedená v nařízení o jednotné společné organizaci trhů a zajistit, aby byly k dispozici dostatečné rozpočtové prostředky pro řešení krizí na trzích, jako jsou v současnosti zejména krize, které postihly odvětví mléka, vepřového masa, ovoce a zeleniny a drůbeže; zdůrazňuje, že jedna z hlavních příčin krize, kterou je ruské embargo, vznikla v důsledku rozhodnutí, která byla přijata mimo toto odvětví; v této souvislosti dodává, že v důsledku škrtů v rozpočtu SZP, které byly provedeny během jednání o posledním VFR, nedostačují přímé platby poskytované v rámci prvního pilíře SZP k tomu, aby zmírnily kolísavost příjmů, která má dopad na zemědělce; považuje za velmi důležité, aby byly v rámci v rozpočtu pro rok 2016 vytvořeny rezervy a aby veřejné orgány a zemědělští odborníci zvážili možnost rychlého a účinného zavedení několika tržních opatření, která přijala Rada pro zemědělství dne 14. března 2016; poukazuje na to, že současná krize by měla motivovat Komisi k přehodnocení některých nástrojů k řízení trhu a řešení krize a k zajištění toho, aby byly k dispozici odpovídající prostředky z rozpočtu; trvá na tom, aby byly v rámci přezkumu VFR v polovině období vyčleněny dostatečné prostředky, které v době krize umožní řešit otázky související s bezpečností potravin a zdravím zvířat;

11.  konstatuje, že zemědělci vyrábějí potraviny, které potřebují ostatní obyvatelé, a že ve většině členských států mají podprůměrné příjmy, což má negativní dopad na životní úroveň jich samotných i jejich rodin a snižuje přitažlivost tohoto povolání pro mladé lidi; poukazuje na to, že zemědělci jsou pod velkým tlakem z důvodu rostoucích vstupních nákladů(1)na straně jedné a nerentabilních cen za jejich zboží na straně druhé(2); domnívá se proto, že vstupy do výroby a náklady na ni by měla SZP řešit podporováním větší míry samostatnosti;

12.  zdůrazňuje, že stropy stanovené pro SZP do roku 2020 mají mnohem nižší rozpětí než v předchozím VFR, ačkoli toto odvětví čelí více problémům; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozpětí je možno využívat pouze k řešení potřeb zemědělského odvětví, a to s ohledem na skutečnost, že dlouhodobé plánování a bezpečnost investic mají zásadní význam pro zemědělce v EU; zdůrazňuje, že zemědělské odvětví bylo nejvíce postiženo ruským embargem, které mělo nepřímé dopady na trhy, a že by toto odvětví nemělo samo nést důsledky politických rozhodnutí, jako je tomu nyní; požaduje, aby bylo vypracováno hodnocení dopadu ruského embarga na zemědělství EU, které by vedlo k jednáním s Ruskem o jeho ukončení;

13.  varuje, že se možná ukáže, že stávající rozpětí v rámci rozpočtu pro zemědělství nejsou dostatečná, neboť nestabilita trhů, veterinární a fytosanitární rizika a další nepředvídatelné události zvýšily požadavky na rozpočet do takové míry, že se očekává, že rozpětí bude vyčerpáno do konce tohoto programového období; považuje za politováníhodné, že jsou prostředky na fytosanitární opatření v rámci stávajícího VFR součástí okruhu 3; zdůrazňuje, že jakékoli škrty nebo přerozdělování v této rozpočtové položce mohou ohrozit bezpečnost potravin a zdraví v EU;

14.  zdůrazňuje, že současná nestabilita na zemědělských trzích a vysoká kolísavost cen dokazují, že je třeba zachovat zemědělské dotace, neboť umožňují účinně řídit a kontrolovat selhání trhu; v této souvislosti uznává, že nárůst cen potravin a prodeje produktů v posledních letech se dosud nepromítl do situace zemědělců; trvá na tom, že je nutná konkrétní podpora, aby se řešil nedostatečný přístup zemědělců k úvěrům a klesající příjmy v zemědělství; připomíná také, že evropští spotřebitelé nejsou připraveni platit za potraviny ceny, které by byly nepochybně vyšší, pokud by zemědělské odvětví nedostávalo podporu z veřejných rozpočtů; konstatuje, že přímé platby, které neodpovídají skutečným podmínkám zemědělské produkce, a postupné rušení metod řízení dodávek ukázaly svá omezení;

15.  konstatuje, že jakékoli nové priority v zemědělském odvětví, které se objeví v průběhu stávajícího finančního rámce, bude možné financovat pouze prostřednictvím nových prostředků; zdůrazňuje proto, že je čím dál důležitější, aby v rámci okruhu 2 existovala dodatečná rozpětí, která by poskytla prostor pro priority Parlamentu;

16.  zdůrazňuje, že se nezměnily cíle SZP, které byly stanoveny v Lisabonské smlouvě, konkrétně zvýšení zemědělské produktivity, zajištění odpovídající životní úrovně zemědělců, stabilizace trhu, zajištění plynulého zásobování a toho, že se dodávky dostanou ke spotřebitelům za rozumné ceny, a že tyto cíle stále platí; konstatuje však, že následné reformy SZP stanovily pro zemědělství nové úkoly, pokud jde o kvalitu produktů, ochranu životního prostředí, změnu klimatu, zdraví spotřebitelů, otázky spojené s využitím půdy a způsoby produkce a výnosnost, což vede k výraznému nárůstu nákladů pro zemědělce a pěstitele; zastává proto názor, že musí být analyzován dopad SZP na zastřešující strategie EU (strategie Evropa 2020 a cíle EU v oblasti klimatu a energie), aby bylo možné vyvodit závěry pro období po roce 2020; zdůrazňuje, že cíle stanovené v rámci strategie EU v oblasti udržitelnosti musí být zohledněny i v rámci zemědělské politiky EU;

17.  je přesvědčen, že silná SZP pro EU, a to jak z hlediska obsahu, tak i financování, má pro dosažení těchto cílů zásadní význam, přičemž současně zajistí rovné podmínky a transparentní potravinové řetězce v rámci vnitřního trhu a životaschopnost venkovských oblastí; mimoto se domnívá, že je třeba, aby se v zájmu boje proti vylidňování venkova a podpory životaschopnosti prioritou stalo posílení odolnosti a zlepšení zaměstnanosti a kvality života ve venkovských oblastech ; má za to, že u druhého pilíře stále ještě potřebujeme nástroje pro období po roce 2020, kterými budou podporovány modernizace, investice a inovace, aby se zvyšovala konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví a snižovaly se rozdíly v rozvoji zemědělských a venkovských oblastí mezi členskými státy a mezi regiony;

18.  zdůrazňuje, že zemědělská produkce má velkou přidanou hodnotu, neboť produkuje kvalitní potraviny a zajišťuje zásobování nepotravinářským zbožím a službami a poskytuje dodávky zpracovatelskému průmyslu, což je velmi důležité zachování konkurenceschopnosti zemědělství EU a přispívá tím i k hospodářské a sociální soudržnosti v regionech a k vyváženému regionálnímu rozvoji EU; zdůrazňuje, že je proto nezbytné zachovat a případně posílit podporu, která je poskytována zemědělskému odvětví a venkovským oblastem, poskytovat pobídky pro rozvoj zemědělské produkce a uspokojovat poptávku obyvatel po potravinách, a to s cílem bojovat proti kolísavosti a podporovat zaměstnanost v tomto odvětví a plnit rovněž cíle EU i v ostatních oblastech; zdůrazňuje, že SZP výrazně přispívá k růstu a zaměstnanosti ve venkovských oblastech, a to větší měrou než ostatní politiky EU, a že vytváření pracovních míst a zlepšování kvality života zvýší přitažlivost života na venkově ve srovnání s městy; připomíná, že ze statistického hlediska zemědělci poskytují sedm dalších pracovních míst v souvisejících odvětvích a ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že je důležité, aby se SZP i nadále zaměřovala na podporu malých a rodinných zemědělských podniků, které tvoří základ zemědělské produkce v EU a života ve venkovských oblastech EU, a na dosahování skutečného pokroku u cílů této politiky; zdůrazňuje, že je zásadní zachovat specifická opatření v rámci SZP cílená na oblasti, které trpí vážným a trvalým přírodním znevýhodněním, zejména na horské oblasti a nejvzdálenější regiony, a na oblasti trpící a dalšími specifickými znevýhodněními;

19.  zdůrazňuje, že úspěch SZP a její přijetí závisí rovněž na dalším snížení zbytečné byrokracie a omezujících regulačních administrativních nákladů na přijatelnou a zvladatelnou úroveň; vyzývá k praktickému provádění SZP a urychlení procesu jejího zjednodušení, což jsou otázky, které by měly být prioritou, i pokud jde o včasné platby ze strany určených vnitrostátních orgánů, přičemž je současně nezbytné plnit zamýšlené politické cíle vyžadované společností;

20.  domnívá se, že politika soudržnosti po roce 2020 by měla také hrát zásadní úlohu v podpoře rozvoje venkovských oblastí, pokud jde o technickou infrastrukturu, trh práce, rozvoj podnikání a základních služeb, revitalizaci míst ve venkovských oblastech a investice spojené s vodovodní a kanalizační infrastrukturou;

21.  je silně proti jakékoli opětovné nacionalizaci zemědělských politik; poukazuje na to, že nerovnoměrné uplatňování SZP a rozdíly v úrovni plateb napříč členskými státy vedou k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci dosahování cílů společné zemědělské politiky zajistily rovné uplatňování v celé Unií, aby se tak splnily cíle společné zemědělské politiky, neboť to přináší evropským daňovým poplatníkům úspory; je znepokojen trendem opětovné nacionalizace jako veřejné reakce na zemědělské krize, zejména mobilizací cílených plateb namísto skutečných evropských akcí; znovu potvrzuje, že dobře fungující a dobře financovaný druhý pilíř má zásadní význam pro úspěch SZP a pro hospodářskou prosperitu venkovských oblastí v Unii; poznamenává, že existují rozdíly mezi členskými státy jak v oblasti jejich potřeb rozvoje venkova, tak v oblasti jeho financování;

22.  poukazuje na to, že neustále rostoucí výzvy, kterým čelí SZP, jako je bezpečnost potravin nebo boj proti kolísání cen, vyžadují adaptabilnější finanční prostředky; vyzývá proto k tomu, aby byly zemědělcům poskytnuty důležité flexibilní nástroje, aby mohly být tyto výzvy, pokud se vyskytnou, řešeny; požaduje rovněž vhodná kompenzační opatření, která by řešila nepředvídané události a selhání trhu vzniklé v důsledku politických rozhodnutí; poukazuje na obtížnou situaci, pokud jde o zemědělské trhy, a na nové a rostoucí výzvy, kterým evropské zemědělství čelí; varuje před důsledky nynější krize na zemědělských trzích a slábnoucí pozice zemědělců v potravinovém řetězci a v rámci současných i budoucích obchodních jednání; domnívá se dále, že přijetí přehnaně ambiciózních cílů snížení spojených s energeticko-klimatickým balíčkem a směrnicí o národních emisních stropech způsobí zvýšení nákladů na zemědělskou výrobu;

23.  zdůrazňuje, že pokud jde o období po roce 2020 a další rozvoj SZP, musí být předtím, než budou přiděleny potřebné rozpočtové prostředky, definována politická opatření a konkrétní cíle SZP; zdůrazňuje, že je třeba zvážit možnost vytvoření evropského fondu pro pojištění zemědělství, který by mohl být využíván v době krize, například ke snižování objemu produkce s cílem zajistit zemědělcům stabilitu cen v případě surovin produkovaných v Evropě.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

6

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Bas Belder, Franc Bogovič, Angélique Delahaye, Jean-Paul Denanot, Michela Giuffrida, Manolis Kefalogiannis, Norbert Lins, Annie Schreijer-Pierik, Tibor Szanyi, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg

(1)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2012 o dodavatelském řetězci pro zemědělské vstupy: struktura a důsledky, Úř. věst. C 227 E, 6.8.2013, s. 3.

(2)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. září 2010 o spravedlivých příjmech zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě, Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 22.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (2.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  je si vědom toho, že zbývající závazky (reste à liquider) jsou nevyhnutelným vedlejším produktem víceletého plánování, rozlišených prostředků a nadměrné rigidnosti víceletého finančního rámce (VFR), který neumožňuje převádění prostředků mezi položkami a disponuje omezenou flexibilitou; poznamenává, že zbývající závazky byly v závěru finančního rámce na období 2007–2013 neočekávaně vyšší, a zdůrazňuje, že stávající rozdíly mezi závazky a platbami povedou nevyhnutelně k novým problémům v rámci probíhajících programů a že tuto situaci je nutno řešit strukturálně, a nikoli na základě každoročních opravných návrhů rozpočtu;

2.  konstatuje, že revize VFR je klíčovým okamžikem pro řízení výdajů Unie, protože zajistí, aby byly investiční programy Unie i nadále efektivní; trvá na zásadním zjednodušení formulářů žádostí a kritérií, vyúčtovávání a proplácení prostředků, obzvláště pro projekty malého rozsahu, jak u programu Erasmus+, tak i u programu Kreativní Evropa a Evropa občanů;

3.  konstatuje, že přezkum VFR v polovině období a zprávy o provádění evropských programů je třeba pojímat jako dvě provázané složky téhož procesu; vyzývá proto orgány, aby přezkoumaly jeho fungování v oblastech, kde existují opatření, jež představují překážku pro dosažení politických a strategických cílů Unie, zejména pokud jde o decentralizaci přidělování prostředků v rámci sekce programu Erasmus+ věnované mládeži;

4.  vyzývá k pokračování Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), kterou navrhla Evropská rada ve dnech 7.–8. února 2013 v reakci na přetrvávající problém vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí, a to po plnohodnotném posouzení její výkonnosti, které se Evropská komise zavázala předložit v první polovině roku 2016 a které navrhne následné úpravy s cílem překonat stávající překážky provádění až do konce stávajícího VFR;

5.  opakuje, že podporuje vytvoření nového Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že je nutno posílit orientaci investic v rámci EFSI na vzdělávání a odbornou přípravu a kulturní a kreativní odvětví ; zdůrazňuje rovněž, že je nezbytné minimalizovat dopad škrtů prováděných v rámci programů Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy, aby se umožnilo plnění jejich cílů a maximální využití případné adicionality a synergií mezi těmito třemi nástroji v zájmu toho, aby se v Evropě oživil udržitelný růst založený na inovacích a kvalitních pracovních místech;

6.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozjezd nových programů v rámci VFR na období 2014–2020 byl pomalejší, než se plánovalo, a to v důsledku pozdního schválení právních základů a operačních programů a také nedostatku prostředků na platby v roce 2014; zdůrazňuje, že navzdory urychlení procesů v průběhu roku 2014 problém nedokončených smluv a nesplacených faktur přetrvává a nabývá strukturálního charakteru; v tomto ohledu upozorňuje na odpovědnost členských států, které mají povinnost respektovat rozhodnutí, která samy učinily z titulu svých rozpočtových pravomocí společně s Evropským parlamentem, zejména pokud jde o prostředky vyčleněné na platby; vyjadřuje obavy nad tím, zda se důležitým programům, jejichž cílem je investovat do vzdělávání, dovedností a kulturních a kreativních odvětví EU a které investují do lidského kapitálu (např. Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany), podaří naplno rozeběhnout; vítá skutečnost, že byl spuštěn, byť se zpožděním, záruční mechanismus programu Kreativní Evropa, který je důležitým nástrojem financování pro malé a střední podniky a organizace činné v kulturních a kreativních odvětvích; zdůrazňuje, že tyto zkušenosti by měly být při přípravě nadcházejícího VFR analyzovány;

7.  domnívá se, že Erasmus+ se naplno rozběhne, pouze pokud se v jeho rámci bude realizovat i rostoucí počet menších projektů, jež umožní větší rozšíření tohoto programu ve školách a mezi mládeží, větší mobilitu uvnitř systémů odborného vzdělávání a přípravy, a tudíž i větší efektivitu při uskutečňování jeho vzdělávacích, sociálních a humanitárních cílů; vítá proto veškeré snahy Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) a národních agentur o zvýšení finanční transparentnosti, ale také o zjednodušení postupů pro vedoucí projektů;

8.  vyjadřuje své obavy nad tím, že v rámci okruhu 3 stávajícího VFR („Bezpečnost a občanství“) nejsou dostupné prakticky žádné zdroje, a požaduje, aby při dalším jednání byly pro tento okruh vyčleněny prostředky v potřebné míře a s dostatečnou flexibilitou k tomu, aby bylo možno čelit významným výzvám, s nimiž se EU v této oblasti potýká;

9.  doporučuje, aby Komise věnovala zvláštní pozornost provádění nástroje pro finanční záruky programu Kreativní Evropa, které nabylo více než několikaměsíčního zpoždění; je znepokojen tím, že nevládní organizace a malá sdružení činná v oblasti kultury nebudou moci tohoto nástroje využít a účastnit se ho budou moci pouze malé a střední podniky působící v kulturních a kreativních odvětvích; doporučuje provést důkladnou analýzu zkušeností nabytých v průběhu celého procesu s cílem prověřit relevanci a udržitelnost tohoto nástroje, jako doplnění Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME);

10.  naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby přezkoumaly svůj postoj k programu „Evropa pro občany“, jedinému programu, jenž přímo zapojuje všechny občany, a aby mu výrazně přidaly rozpočtové prostředky s cílem zajistit lepší plnění jeho cílů a předcházet další frustraci účastníků výzev k předkládání projektů; vyjadřuje politování nad tím, že tento program může poté, co byl jeho rozpočet bez jakéhokoli důvodu prudce snížen, přijmout pouze extrémně nízké procento projektů, což je neudržitelný stav, který je v očích občanů EU neobhajitelný, zejména přihlédneme-li k současné sociální a humanitární situaci v EU;

11.  v souvislosti s migrační krizí v EU připomíná pařížské prohlášení 28 ministrů školství ze dne 17. března 2015(1), v němž se zdůrazňuje úloha mezikulturního dialogu a společného úsilí členských států při předcházení marginalizaci, netoleranci, rasismu a radikalizaci a řešení těchto problémů a také při uchovávání rámce rovných příležitostí pro všechny; zdůrazňuje, že pro aktuální evropské programy v odvětví kultury, vzdělávání, mládeže a sportu je charakteristický potenciál adicionality a synergií vůči politikám začleňování migrantů a uprchlíků, a upozorňuje tedy orgány na nutnost reagovat na migrační krizi vyčleněním dodatečných zdrojů, ať už v programech podléhajících přímému řízení, ve strukturálních fondech, tak v rámci příslušných rozpočtových položek;

12.  upozorňuje na dlouhodobý charakter uprchlické krize, která se týká celé Evropské unie, a bude tudíž vyžadovat zvláštní finanční prostředky dlouhodobého a přiměřeného charakteru, aby bylo možno pomoci členským státům reagovat na potřeby uprchlíků, zejména v oblasti vzdělávání a kulturního začleňování;

13.  poukazuje na to, že nesoulad mezi sedmiletým programovým obdobím VFR a desetiletým programovým obdobím pro politické a strategické priority EU by mohl zkomplikovat konzistentní hodnocení výsledků dosahovaných programy Unie; vyzývá proto orgány, aby uvažovaly o úpravě programového období VFR v souladu s délkou volebního mandátu, a umožnily tak plánování v dlouhodobém horizontu;

14.  podtrhuje rozdíl mezi přezkumem VFR a revizí příslušného nařízení, neboť v druhém případě je nutno, aby bylo možné zásadně měnit okruhy s cílem zajistit demokratickou legitimitu víceletého finančního plánování EU; vyjadřuje tudíž svou silnou podporu činnosti interinstitucionální skupiny na vysoké úrovni, pokud jde o záležitosti vlastních zdrojů, jakožto strukturální řešení některých problémů, jež jsou s víceletým rozpočtovým plánováním EU dlouhodobě spjaty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Jill Evans, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Yana Toom, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Mary Honeyball, Ilhan Kyuchyuk, Martina Michels

(1)

Prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a zákazu diskriminace prostřednictvím vzdělávání (pařížské prohlášení) přijaté na neformálním zasedání ministrů školství Evropské unie dne 17. března 2015.


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (3.6.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolebního přezkumu VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatelka: Laura Agea

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  s ohledem na bezprecedentní naléhavou situaci v oblasti migrace zdůrazňuje, že se ukázalo, že stávající stropy víceletého finančního rámce na období 2014–2020, zejména pokud jde o okruh 3, jsou příliš těsné a neodrážejí správně posílení oblasti svobody, bezpečnosti a práva podle Lisabonské smlouvy a stále větší množství úkolů a problémů v této oblasti, včetně řešení strukturálního fenoménu migrace a požadavků na bezpečnost; připomíná, že rozpočet Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) je již v podstatě vyčerpán; připomíná, že dostupné mechanismy flexibility, které jsou ve VFR k dispozici, jsou již hojně využívány, což vede k významnému omezení finanční flexibility, která bude k dispozici v dalších rozpočtových letech;

2.  nehledě na rozsáhlé využívání mechanismů flexibility v rámci VFR žádá, aby nejvíce postižené členské státy mohly tyto mechanismy, zejména „doložku o mimořádných okolnostech“, která je součástí Paktu o stabilitě a růstu, plně využívat;

3.  domnívá se, že na úrovni EU jsou zapotřebí další významné finanční zdroje, aby bylo možné řešit všechny problémy týkající se migrace (záchranu, zachycování, přijímání, registraci, kontrolu, ubytování, dopravu, přemísťování, navracení a integraci migrantů) a zabývat se humanitárními problémy v Unii i mimo ni, vypracovat a zavést nový skutečně společný evropský azylový systém, podporovat přesídlování a přemísťování migrantů, spravovat společné vnější hranice, zajistit vnitřní bezpečnost Schengenského prostoru, podporovat integraci a bránit diskriminaci (zejména žen), rasismu a xenofobii;

4.  domnívá se, že z rozpočtu EU by se měly spíše než koncepce zaměřené na bezpečnost podporovat koncepce zaměřené na integraci; požaduje, aby se před přijetím rozhodnutí o vyčlenění dalších finančních prostředků plně využívaly stávající bezpečnostní nástroje a možnosti, zejména pokud jde o výměnu informací mezi bezpečnostními orgány členských států a orgány zabývajícími se prosazováním práva;

5.  s potěšením konstatuje, že došlo k vytvoření nástroje k poskytování humanitární pomoci v rámci EU, který má být použit zejména k tomu, abychom se vyrovnali s masivním přílivem migrantů a uprchlíků; vzhledem k tomu, že Parlament nebyl do dané věci řádně zapojen, zpochybňuje nicméně uplatňování čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování evropské unie jako právního základu k vytvoření tohoto nového nástroje; vyjadřuje znepokojení nad úmyslem Komise financovat tento nástroj na základě okruhu 3 víceletého finančního rámce, a zejména Azylového, migračního a integračního fondu, který je už tak masivně využíván a podfinancován; žádá Komisi, aby se zabývala možností alternativního financování tohoto nástroje z rozpočtu EU, tak aby nedošlo k negativnímu ovlivnění činnosti a programů financovaných na základě tohoto fondu;

6.  s potěšením konstatuje, že v rámci okruhu 3 došlo k vytvoření nové kapitoly, která je určena k poskytování naléhavé pomoci v rámci Unie; domnívá se, že při přepracování VFR je nutné stanovit, aby budoucí financování této „podpory“ bylo realizováno nad rámec stanovených stropů, a zároveň zaručit nezbytnou flexibilitu, která by umožnila přidělování prostředků s ohledem na rozvoj situace na místě a na změnu politických priorit;

7.  žádá, aby byl fond AMIF revidován a aby mu bylo přiděleno více zdrojů; zdůrazňuje, že aby bylo možné poskytovat členským státům skutečnou oporu a zajistit plnění jejich cílů, musí dojít k dalšímu navýšení rozpočtu i počtu zaměstnanců evropských agentur zabývajících se migračním tlakem, zejména Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a agentury Frontex; domnívá se, že na pátrací a záchranné operace by se měly poskytnout dostatečné prostředky, a poukazuje na to, že prostředky vyčleněné na tyto operace jsou v současnosti nesprávně začleněny do Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF);

8.  konstatuje, že Komise nedávno uzavřela s Tureckem dohodu o nástroji pro uprchlíky v Turecku, do něhož má být vloženo 6 mld. EUR; vyjadřuje politování nad vytvářením finančních nástrojů mimo rozpočet EU, neboť ohrožují jeho jednotnost a obcházejí rozpočtový postup, který podléhá kontrole ze strany Parlamentu a jeho zapojení; zdůrazňuje, že s Parlamentem neproběhly konzultace v žádné fázi přijímání této dohody; je znepokojen tím, jaký dopad může mít tato dohoda na rozpočet na rok 2017; zdůrazňuje, že tento fond a další podobné fondy by neměly podporovat represivní opatření či jakoukoli činnost, která by mohla vést k porušování základních práv; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala využívání těchto finančních prostředků a podávala o tom Evropskému parlamentu pravidelné informace; zdůrazňuje, že podpora uprchlíků ze strany EU a členských států by měla být doplňkem pravidelné rozvojové pomoci, nikoli její náhradou;

9.  domnívá se, že mezi migrací a terorismem v Evropě neexistuje přímá spojitost; požaduje, aby se nové financování použilo na boj proti radikalizaci mládeže v EU; domnívá se, že toho lze dosáhnout na základě podpory integrace a boje proti diskriminaci, rasismu a xenofobii; žádá, aby nedošlo k omezení finančních prostředků určených na projekty, jejichž cílem je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

10.  domnívá se, že Fond pro vnitřní bezpečnost by měl mít dostatečné finanční prostředky na to, aby mohl plnit své cíle, zejména v oblasti účinné spolupráce a výměny informací mezi orgány členských států zaměřenými na prosazování práva, a zároveň zdůrazňuje, že veškerá jeho činnost musí být plně v souladu s Listinou základních práv EU;

11.  vyzývá k navýšení rozpočtu pro program Práva, rovnost a občanství určený k prosazování a ochraně základních práv a k boji proti rasismu, xenofobii a veškerým formám diskriminace, zejména v souvislosti s rostoucí intolerancí v Evropě;

12.  očekává, že příliv migrantů bude vzhledem k trvalé politické nestabilitě a konfliktu v mnoha oblastech a nedostatku zákonných prostředků pro vstup na území EU přetrvávat jak v případě žadatelů o azyl, tak i migrantů; požaduje aktualizovaný odhad rozpočtových potřeb, aby bylo možné reagovat na výzvy očekávané do konce platnosti tohoto VFR; vyzývá k tomu, aby se při revizi VFR v roce 2017 zajistila co největší flexibilita, tak aby jeho kapacita mohla reagovat na situace, které se v době jeho přijetí nepředpokládaly; vyzývá k přiměřenému přehodnocení okruhu 3 a 4 směrem nahoru a k zapojení Parlamentu do všech fází rozhodování, pokud jde o rozpočtová i legislativní opatření.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

4

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Martina Anderson, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Monika Flašíková Beňová, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Sophia in ‘t Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Timothy Kirkhope, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Soraya Post, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Kristina Winberg

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Marina Albiol Guzmán, Hugues Bayet, Carlos Coelho, Pál Csáky, Ska Keller, Miltiadis Kyrkos, Artis Pabriks, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Salvatore Domenico Pogliese, Jaromír Štětina, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edouard Ferrand, Peter Jahr, Othmar Karas, Ilhan Kyuchyuk, Keith Taylor, Lieve Wierinck


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (31.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatel: Pedro Silva Pereira

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  trvá na plném a smysluplném zapojení celého Parlamentu do interinstitucionální rozpravy o úloze, struktuře, cílech, prioritách a výsledcích víceletého finančního rámce (VFR) v souladu s jeho mandátem přijatým v plénu;

2.  vyzývá ke komplexnímu, rozsáhlému a opravdovému přezkumu fungování VFR, který následně povede k povinné legislativní revizi nařízení o VFR v souladu s článkem 2 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 a k němu připojené interinstitucionální dohody, přičemž tato revize bude zahrnovat veškeré prostředky poskytnuté podle současného rámce;

3.  bere na vědomí využití zvláštních nástrojů a nástroje pružnosti ve snaze reagovat na mimořádné a nepředvídané okolnosti, kterým Unie nyní čelí; upozorňuje zejména na mimořádnou migrační situaci a na obtíže, kterým evropští občané musí čelit kvůli ekonomické krizi; zdůrazňuje proto, že je třeba při revizi VFR přidělit větší množství zdrojů do příslušných položek, aby mohla EU strukturovaněji reagovat na nynější humanitární krizi a hospodářskou krizi; žádá ještě větší flexibilitu, abychom se byli schopni s takovýmito okolnostmi odpovídajícím způsobem vyrovnat; zdůrazňuje však, že při řešení nových výzev nesmí EU oslabit příděl prostředků pro účely dosahování soudržnosti; zdůrazňuje, že jakékoli zvýšení flexibility by mělo jít ruku v ruce se silnější parlamentní kontrolou;

4.  připomíná, že podle čl. 311 odst. 1 SFEU si má Unie zajistit „prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik“; v této souvislosti se domnívá, že nahromadění neuhrazených faktur z předchozích evropských rozpočtů a nedostatek prostředků na řešení současných i budoucích krizí a výzev, mj. pohybu uprchlíků, migračních toků, koordinace boje proti terorismu, posílení bezpečnosti občanů EU, podpory a koordinace odvětví energetiky a dopravy a podpory opatření pro boj proti změně klimatu, ukazují na naléhavou potřebu více evropských kroků a prostředků;

5.  pokládá za nutné reformovat systém financování VFR, zejména vytvořením nových a skutečných vlastních zdrojů pro rozpočet EU, jako jsou daň z finančních transakcí a další evropské daňové výnosy, aby bylo možné přejít na „rozpočet financovaný plně z vlastních zdrojů“, jak je stanoveno v článku 311 SFEU, a proto naléhavě vyzývá Radu, aby se zavázala, že bude o této věci uvažovat, aniž by to mělo vliv na závěrečnou zprávu skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje; také naléhavě vyzývá Radu, aby uvažovala o vytvoření fiskální a rozpočtové kapacity v eurozóně; zdůrazňuje, že každý nový nástroj by měl být začleněn do rozpočtu EU, ovšem nad rámec stropů VFR, a měl by být financován ze skutečných vlastních zdrojů;

6.   zdůrazňuje nutnost jednoty rozpočtu EU z důvodu demokratické zodpovědnosti a transparentnosti;

7.  žádá, aby se s Radou a Komisí vedla transparentní, zasvěcená a plodná rozprava o nejvhodnější délce finančních rámců po roce 2020, aby bylo jejich trvání sladěno s politickými cykly Evropského parlamentu a Komise na základě ustanovení čl. 312 prvního odstavce SFEU, zejména proto, aby se byly zohledněny na jedné straně jejich důsledky pro programové cykly a provádění jednotlivých politik a na straně druhé potřeba určité míry flexibility a mechanismů revize, a tak se podařilo dosáhnout co nejlepší rovnováhy mezi stabilitou, předvídatelností a flexibilitou;

8.  vyzývá k aktivaci všech ustanovení typu „passerelle“, která máme k dispozici, jak pro VFR, jak je stanoví čl. 312 odst. 2 SFEU, tak pro rozhodovací postupy u rozhodnutí o vlastních zdrojích, jak je stanoví čl. 48 odst. 7 SEU, včetně možnosti přejít od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou;

9.  je přesvědčen, že nařízení, kterými se provádí VFR a příslušné fondy, by měla být ještě více zracionalizována a zjednodušena, a to v souladu s cíli stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

14

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Richard Corbett, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Gerolf Annemans, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Rosa Estaràs Ferragut, Arne Lietz, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Jarosław Wałęsa


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (25.5.2016)

pro Rozpočtový výbor

k přípravě povolebního přezkumu VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise

(2015/2353(INI))

Navrhovatelka: Clare Moody

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  zdůrazňuje, že studie z roku 2008 zaměřená na posouzení proveditelnosti a možností zavedení prvků genderového rozpočtování do rozpočtového procesu EU, jejíž vypracování zadalo Generální ředitelství Komise pro rozpočet, potvrdila, že navzdory svým jedinečným vlastnostem je rozpočet EU vhodný pro genderové rozpočtování a že genderové rozpočtování lze aplikovat ve všech fázích rozpočtového procesu, od plánování a přípravy po kontrolu a hodnocení rozpočtu EU;

1.  uvědomuje si, že rovnost pohlaví je základní hodnotou EU, která je zakotvena ve Smlouvách a která by měla být začleněna do všech politik EU, aby fungovala také v praxi; zdůrazňuje, že rovnost pohlaví se musí stát jedním z politických cílů sledovaných v rámci rozpočtových hlav, stejně jako začleňování hlediska rovnosti žen a mužů musí být uznáno jako jedna z metod provádění hlav rozpočtu, a že genderové rozpočtování se tedy musí stát nedílnou součástí rozpočtového procesu ve všech jeho fázích, avšak podotýká, že pokrok v této oblasti byl v rámci všech politik jen minimální; očekává proto, že Komise vytvoří metodiku sestavování rozpočtu z genderového hlediska a bude ji uplatňovat v rozpočtu EU; zdůrazňuje, že k provádění efektivních politik začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a dosažení pokroku v oblasti genderové rovnosti jsou zapotřebí plánované a dostatečné rozpočtové zdroje; s ohledem na agendu „Rozpočet zaměřený na výsledky“ vítá přezkum víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období jako příležitost k učinění významného pokroku a k vytýčení dalších měřitelných a realistických cílů spolu s analýzou dosavadních výsledků, aby byla genderová hlediska v rozpočtu EU skutečně zakotvena po zbývající část tohoto programového období;

2.  vítá pozornost, která je věnována agendě „Rozpočet zaměřený na výsledky“, jako příležitost k zajištění toho, aby se s každým eurem vynaloženým z rozpočtových finančních prostředků dosáhlo přínosu z hlediska rovnosti žen a mužů; dále uznává, že zjednodušující opatření v agendě „Rozpočet zaměřený na výsledky“ nesmí být prováděna na úkor investic, které mohou z hlediska dosažení rovnosti pohlaví přinést pozitivní změny;

3.  připomíná již existující cíle týkající se rovnosti pohlaví, které jsou součástí strategie Evropa 2020, konkrétně zvýšení zaměstnanosti žen na 75 %, docílení rovnosti v odměňování žen a mužů, stejné zastoupení žen a mužů v parlamentech členských států a vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách velkých společností, k jejichž dosažení nám ještě mnoho zbývá; rovněž připomíná s tím související priority Evropského parlamentu v rámci programu Horizont 2020, které zahrnují podporu rovnosti žen a mužů, zvláště v oblasti výzkumu a inovací; zdůrazňuje, že přezkum VFR musí posoudit pokrok v jejich plnění a měl by případně revidovat opatření, která jsou přijímána v zájmu dosažení těchto priorit;

4.  zdůrazňuje, že i přes společné prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které bylo připojeno k VFR, nebyla dosud přijata žádná konkrétní opatření; vyzývá k účinné kontrole provádění ustanovení tohoto prohlášení v rámci ročních rozpočtových procesů a k jejich účinnějšímu začlenění do revize VFR;

5.  připomíná, že podle údajů UNHCR je mezi uprchlíky a žadateli o azyl, kteří přišli do EU od ledna 2016, 55 % žen a dětí; jelikož v krizových situacích a při konfliktech jsou ženy a dívky neúměrně znevýhodněné a ohrožené, vyzývá k tomu, aby byly při revizi VFR prozkoumány finanční nástroje určené na zvláštní potřeby žen a dívek, včetně finančních nástrojů určených na zdravotnické služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a na boj proti násilí na základě pohlaví, v rámci okruhu 3 (Bezpečnost a občanství) a 4 (Globální Evropa), a aby byla prozkoumána opatření zaměřená na začlenění žen a dětí z řad uprchlíků a žadatelů o azyl do života jejich hostitelské země (včetně flexibilního jazykového vzdělávání, odborné přípravy a péče o děti) a opatření zaměřená na řešení základních příčin jejich původního vysídlení;

6.  zdůrazňuje, že investování veřejných finančních prostředků do odvětví péče, včetně kvalitních a dostupných služeb péče o děti a seniory, služeb sociální péče a dlouhodobé pečovatelské služby, vytvářejí pracovní místa, podporují hospodářský růst, posilují rovnost žen a mužů a umožňují většímu počtu žen vrátit se do práce na plný úvazek či v takové práci setrvat, vzhledem k tomu, že ve srovnání s muži tráví ženy poskytováním neplacené péče dva až desetkrát více času; vyzývá k tomu, aby byla revize VFR využita k investování do této sociální infrastruktury v Evropě jako součást agendy pro zaměstnanost a růst a strategie Evropa 2020 a k přijetí zvláštních opatření umožňujících investice do podnikatelského vzdělávání pro ženy; konstatuje, že tato forma výdajů se v dobách recese, kdy tvůrci politik hledají účinné formy vytváření pracovních míst, zřídka považuje za vhodnou formu investic, a že ve skutečnosti jsme často svědky opaku, kdy součástí strategie snižování deficitu jsou v mnoha zemích škrty ve veřejných výdajích na vzdělávání, zdravotní péči, péči o děti a na služby sociální péče; považuje za politováníhodné, že toto zanedbání sociální infrastruktury odráží genderovou předpojatost v ekonomickém uvažování a může vyplývat z dělby práce na základě pohlaví a genderové segregace na trhu práce, což naopak přispívá k prohlubování rozdílů v odměňování žen a mužů v Evropě; nahlíží na přezkum VFR jako na šanci přijmout opatření, která napomůžou řešení této záležitosti;

7.  připomíná, že programy Daphne sehrály významnou úlohu v boji proti násilí na dětech, mladých lidech a ženách v EU, nicméně lituje skutečnosti, že programy Daphne již nejsou považovány za samostatnou oblast výdajů; zdůrazňuje, že je zapotřebí dostatečné finanční podpory a větší srozumitelnosti, pokud jde o způsob plnění tohoto cíle v rámci programu Práva, rovnost a občanství; zdůrazňuje, že v zájmu účinného provádění je nezbytné zajistit, aby se finanční prostředky v praxi dostávaly k místním organizacím.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Barbara Matera, Marijana Petir, Pina Picierno, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Beatrix von Storch

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Arne Gericke, Clare Moody

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Coburn, Ulrike Rodust, Siôn Simon

hy:

1.  připomíná, že první roky nového VFR se vyznačovaly vážným nedostatkem prostředků na platby v rozpočtu, což mělo negativní dopad na provádění programů v oblasti vnější činnosti; vyzývá k tomu, aby v okruhu 4 byly poskytnuty dostatečné prostředky na platby s cílem zabránit tomu, aby se tento problém znovu vyskytl;

2.  všímá si obrovských globálních potřeb v oblasti humanitární pomoci a omezování rizika katastrof, připravenosti na katastrofy a epidemie a budování odolnosti v rozvojových zemích; mimoto si všímá rostoucího tlaku na tyto potřeby, který vyplývá z dopadů konfliktů a válek, porušování lidských práv, špatné správy a korupce, nedostatečného poskytování základních sociálních služeb, včetně slabého zdravotního systému, chybějícího všeobecného zdravotního pojištění a nedostatečných investic do inovací v oblasti zdravotnictví, rostoucí hospodářské a sociální nerovnosti a rovněž změny klimatu a konkurenčního boje o omezené zdroje; je přesvědčen, že je nutné posílit transparentnost, odpovědnost a podávání zpráv o zdrojích v oblasti rozvoje a humanitární pomoci a také finanční prostředky určené na tuto pomoc, a to na základě rychlého schválení rozpočtovým orgánem vždy, kdy je to třeba, zejména s ohledem na nově vyhlášenou agendu do roku 2030 a s cílem naplňovat zásady soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; je přesvědčen, že to je rovněž v zájmu EU, neboť se tím předejde budoucím migračním tlakům;

3.  konstatuje, že výdaje související s náklady na uprchlíky v dárcovské zemi, třebaže se na ně zčásti vztahuje definice oficiální rozvojové pomoci (ODA) Výboru pro rozvojovou pomoc při OECD (DAC), nepřispívají k udržitelnému rozvoji v rozvojových zemích a k boji proti základním příčinám migrace; všímá si, že v některých zprávách členských států o nákladech na uprchlíky v dárcovských zemích došlo k nárůstu, pokud jde o vykazování těchto nákladů jako oficiální rozvojové pomoci; opětovné připomíná, že cílem účinných opatření v oblasti humanitární pomoci a rozvojových programů by měl být boj proti základním příčinám migrace v rozvojových zemích a neměly by být prováděny na úkor financování EU určeného pro oblast rozvoji a politik v dalších oblastech;

4.  připomíná, že migrační a uprchlická krize měla závažný dopad na rozpočet EU a i nadále bude v nadcházejících letech vyžadovat energickou reakci; podporuje plné využití zdrojů dostupných v okruhu 3 a 4 rozpočtu EU na rozpočtový rok 2014, 2015 a 2016; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby byly odpovídajícím způsobem navýšeny příslušné stropy a umožnilo se tak migrační a uprchlickou krizi řádně řešit;

5.  uznává nezbytnost výdajů pro splnění veškerých aspektů 16. cíle udržitelného rozvoje; je přesvědčen, že podpora míru, právního státu, lidských práv, řádné správy a vzdělání v rozvojových zemích má zásadní význam pro nastolení míru a bezpečnosti, pro snížení chudoby a nerovností a v dlouhodobém horizontu pro vymýcení chudoby; odmítá jakékoli využití rozvojové pomoci na cíle, které nepatří mezi rozvojové cíle uvedené v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); zdůrazňuje však, že dotčené výdaje, které nejsou součástí oficiální rozvojové pomoci, musí být financovány z jiných nástrojů, než je nástroj pro rozvojovou spolupráci nebo Evropský rozvojový fond (ERF) nebo jakékoli jiné mechanismy, které čerpají výhradně z těchto nástrojů, jako je nouzový svěřenský fond EU pro Afriku;

6.  zdůrazňuje, že je nutné uskutečňovat dostatečné výdaje v oblasti zdraví s ohledem na vznik epidemií; připomíná, že má-li být splněn 3. cíl udržitelného rozvoje, je nutné, aby existovaly účinné a komplexní zdravotnické systémy s cenově dostupnými léčivy; vyzývá k lepšímu využívání všech programů VFR, jako je Horizont 2020, nástroj pro rozvojovou spolupráci, Evropský rozvojový fond (EDF) nebo program Zdraví pro růst, s cílem bojovat proti globálním problémům v oblasti zdraví, které by mohly mít dopad i na samotnou Evropu;

7.  zdůrazňuje, že svěřenské fondy byly zřízeny proto, že rozpočet EU postrádá zdroje a není dostatečně flexibilní pro rychlé a komplexní řešení velkých krizí; vyzývá k funkčnímu řešení, které umožní plnou kontrolu ze strany rozpočtového orgánu s cílem zlepšit jednotu rozpočtu a dodržování zásady demokratické odpovědnosti;

8.  připomíná, že EU přijala pevné závazky týkající se účinnosti pomoci, zejména pokud jde o to, aby příjemci pomoci v rámci rozvojových programů dodržovali zásadu politické odpovědnosti a aby byla pomoc EU v souladu s prioritami rozvojových zemí; konstatuje, že tato zásada nebyla dodržena v rámci reakci EU na migraci, např. při zřizování svěřenského fondu EU pro Afriku, který byl speciálně vytvořen s cílem obejít zdlouhavější postupy ERF, které jsou v souladu se zásadou účinnosti rozvojové pomoci; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na financování afrického mírového projektu jiným způsobem;

9.  mimoto konstatuje, že podpora vývoje, jako například v Myanmaru/Barmě a v Kolumbii, vyžaduje náležitou reakci a prostředky ze strany EU;

10.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byl k dispozici dostatek zdrojů na plnění cílů udržitelného rozvoje, přičemž bere na vědomí, že v roce 2015 společná oficiální rozvojová pomoc EU činila 0,47 %HND Evropské unie; vyjadřuje politování nad tím, že se EU nepodařilo splnit závazek pro rok 2015, a sice poskytnout 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc; připomíná, že se EU nedávno znovu společně zavázala k navýšení oficiální rozvojové pomoci na 0,7 % HND; poukazuje na to, že tato skutečnost vyžaduje značná navýšení, a zdůrazňuje, že přezkum VFR by měl tuto potřebu zohlednit; vyzývá členské státy, aby přijaly jasný plán pro splnění závazku přispívat na oficiální rozvojovou pomoc 0,7 % svého HND;

11.  připomíná, že včasné a předvídatelné financování pro humanitární pomoc je nejlépe podporováno tehdy, neexistuje-li rozpor mezi prostředky na platby a na závazky, a žádá Komisi, aby předložila návrh, na jehož základě by platby systematicky odpovídaly závazkům týkajícím se opatření v oblasti humanitární pomoci;

12.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přestaly se zveličováním humanitární pomoci a vyloučily ze zpráv o oficiální humanitární pomoci nadhodnocené položky (např. náklady na uprchlíky, vzniklé náklady na studenty, vázanou pomoc, úrokové sazby týkající se úvěrů a odpouštění dluhů);

13.  podporuje to, aby EU financovala opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích, a požaduje, aby byl dodržen závazek rozvinutých zemí, že tato pomoc nebude mít dopad na oficiální rozvojovou pomoc, která nesouvisí s klimatem; trvá na uvolnění dalších finančních prostředků na další potřeby;

14.  vyzývá k provedení hodnocení rozvojových programů VFR v polovině období, jež bude vycházet ze srovnání jejich výsledků se stanovenými úkoly a cíli a z jejich absorpční kapacity a přidané hodnoty EU a přihlédne k pozdnímu provedení stávajícího rámce a závazkům, které byly mezitím přijaty, jako jsou cíle udržitelného rozvoje; doporučuje, aby v případě potřeby byl pro závazky, které nebyly dostatečně prováděny, poskytnuty odpovídající zdroje s potřebným rozpočtem;

15.  připomíná, že se EU zavázala vyčlenit nejméně 20 % oficiální rozvojové pomoci na základní sociální služby se zvláštním důrazem na vzdělávání a zdravotnictví; je přesvědčen, že právo na nejvyšší možný standard zdraví patří mezi základní lidská práva a že univerzální přístup ke zdravotní péči a ke zdravotnímu pojištění, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a souvisejících práv, patří k silným činitelům přispívajícím k rozvoji a má zásadní význam pro podporu rovnosti mezi muži a ženami, lepší výživu a pro výsledky vzdělávání; následně zdůrazňuje, že je třeba vynakládat prostředky v oblasti zdraví v souvislosti s rychle vznikajícími novým epidemiemi a s ohledem na potřebu komplexních investic zaměřených na vybudování stabilních zdravotních systému a poskytování cenově dostupného přístupu k základním léčivům v mnoha zemích s nízkými a středními příjmy, aby se umožnilo splnění agendy pro rok 2030.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Maria Heubuch, György Hölvényi, Linda McAvan, Norbert Neuser, Maurice Ponga, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Carolina Punset, Paul Rübig, Adam Szejnfeld, Patrizia Toia, Jan Zahradil

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

29.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

5

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Reimer Böge, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Younous Omarjee, Urmas Paet, Paul Rübig, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Paul Tang, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Mercedes Bresso, Ivan Štefanec, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sylvia-Yvonne Kaufmann, Fernando Ruas, Bogdan Brunon Wenta

Právní upozornění