Postup : 2015/2324(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0226/2016

Předložené texty :

A8-0226/2016

Rozpravy :

PV 12/09/2016 - 19
CRE 12/09/2016 - 19

Hlasování :

PV 13/09/2016 - 4.17
CRE 13/09/2016 - 4.17
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0336

ZPRÁVA     
PDF 752kWORD 318k
13.7.2016
PE 580.480v03-00 A8-0226/2016

o strategii EU pro alpský region

(2015/2324(INI))

Výbor pro regionální rozvoj

Navrhovatelka: Mercedes Bresso

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii EU pro alpský region

(2015/2324(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 192, čl. 265 odst. 5 a článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366) a doprovodný akční plán a podpůrnou analýzu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“)(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(2),

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(3),

–  s ohledem na akční plán ze dne 28. července 2015, který doprovází sdělení týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (SWD(2015)0147),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady ve dnech 19. a 20. prosince 2013 týkající se strategie Evropské unie pro alpský region,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (SWD(2015)0147) ze dne 28. července 2015 a na příslušné závěry ze zasedání Rady ve dnech 19. a 20. prosince 2013,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 8. října 2015 ke sdělení Komise týkajícímu se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 nazvané „Makroregionální strategie Evropské unie pro alpský region“ (CDR 2994/2014),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2012 o vývoji makroregionálních strategií EU: stávající praxi a výhledu do budoucna, zejména ve Středomoří(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. května 2013 o makroregionální strategii pro Alpy(5),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. května 2014 o správě a řízení makroregionálních strategií (COM(2014)0284),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. ledna 2011 nazvaný „Přínos regionální politiky k udržitelnému růstu v rámci strategie Evropa 2020“ (COM(2011)0017),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství („Aarhuská úmluva“),

–  s ohledem na zahajovací konferenci o strategii Evropské unie pro alpský region, která se konala ve dnech 25. a 26. ledna 2016 v obci Brdo (Slovinsko),

–  s ohledem na konferenci zúčastněných stran o strategii Evropské unie pro alpský region, která se konala dne 17. září 2014 v Innsbrucku,

–  s ohledem na konferenci zúčastněných stran o strategii Evropské unie pro alpský region, která se konala ve dnech 1. a 2. prosince 2014 v Miláně,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 96/191/ES ze dne 26. února 1996 o uzavření Úmluvy o ochraně Alp (Alpské úmluvy),

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise o veřejné konzultaci týkající se strategie Evropské unie pro alpský region,

–  s ohledem na vyjádření názorů zúčastněných stran obsažené v dokumentu nazvaném „Politické prohlášení směrem k evropské strategii pro alpský region“, přijatém dne 18. října 2013 v Grenoblu,

–  s ohledem na studii nazvanou „Nová úloha makroregionů v oblasti evropské územní spolupráce“, kterou v lednu 2015 zveřejnilo generální ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky (tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. dubna 2009 nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“ (COM(2009)0147),

–  s ohledem na srovnávací přehled Unie inovací pro 2015, který vydala Komise,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Zelená infrastruktura – zlepšování přírodního kapitálu Evropy“ (COM(2013)0249),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropské územní spolupráci,

–  s ohledem na pokyny Komise z roku 2014 nazvané „Umožnění součinnosti mezi evropskými strukturálními a investičními fondy, programem Horizont 2020 a dalšími programy Unie v oblasti výzkumu, inovací a konkurenceschopnosti“,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na konferenci s názvem „Směrem k evropské strategii pro alpský region“, která se konala dne 17. září 2014 v Innsbrucku,

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 3. prosince 2014 nazvané „Makroregionální strategie Evropské unie pro alpský region“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0226/2016),

A.  vzhledem k tomu, že za účelem podpory celkového harmonického rozvoje je třeba posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost napříč EU;

B.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jsou v současné době základním nástrojem, jímž se k plnění cíle hospodářské, sociální a územní soudržnosti přispívá; vzhledem k tomu, že makroregionální strategie jsou podporovány podle zásady „tří ne“, tj. „ne“ novým předpisům, „ne“ dodatečným finančním prostředkům a „ne“ novým institucím;

C.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie pro alpský region by mohla pomoci zvrátit hospodářský pokles investicemi do výzkumu, inovací a podpory podnikání, s přihlédnutím k jedinečným vlastnostem a hodnotám regionu;

D.  vzhledem k tomu, že cílem makroregionálních strategií by mělo být lepší dosahování společných cílů jednotlivých regionů na základě dobrovolného koordinovaného přístupu bez vytváření dalších předpisů;

E.  vzhledem k tomu, že změna klimatu probíhá v alpském regionu rychleji, než je typické ve zbytku světa, a v rostoucí míře vede k přírodním katastrofám, jako jsou laviny a povodně;

F.  vzhledem k tomu, že cílem makroregionálních strategií je určit zdroje a využívat potenciál rozvoje, který regiony sdílejí;

G.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie představují vzor víceúrovňové správy, v níž je pro úspěch těchto strategií zásadně důležité zapojení zúčastněných stran zastupujících místní, regionální a celostátní úroveň; vzhledem k tomu, že v zájmu zlepšení soudržnosti politik jednotlivých makroregionů v souladu s evropskými cíli je třeba podněcovat jejich vzájemnou spolupráci;

H.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie mohou přispívat k rozvoji přeshraničních strategií a k mezinárodním projektům vytváření sítí spolupráce, z nichž bude mít prospěch celý region;

I.  vzhledem k tomu, že regionální identity a kulturní dědictví alpského regionu, a zejména lidová kultura a zvyky, si zaslouží zvláštní ochranu;

J.  vzhledem k tomu, že důrazný přístup zdola nahoru, který regiony alpské oblasti přijaly, vyústil v rozvoj strategie Evropské unie pro alpský region (EUSALP), jejímž cílem je účinně řešit výzvy, které jsou celému alpskému regionu společné;

K.  vzhledem k tomu, že alpský region hraje důležitou roli v hospodářském rozvoji členských států a poskytuje řadu ekosystémových služeb městským a příměstským oblastem v okolí;

L.  vzhledem k tomu, že makrostrategie pro alpský region se dotkne přibližně 80 milionů obyvatel žijících ve 48 regionech sedmi zemí, z nichž pět je členskými státy EU (Francie, Itálie, Německo, Rakousko a Slovinsko) a dvě jsou nečlenské země (Lichtenštejnsko a Švýcarsko);

M.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro alpský region musí slučovat environmentální udržitelnost a hospodářský rozvoj v přírodní oblasti, které je rovněž přední turistickou destinací;

N.  vzhledem k tomu, že hlavním problémem některých alpských oblastí je vylidňování a většina obyvatel alpského regionu nemůže žít pouze z vysokohorské turistiky, ale musí dále rozvíjet zemědělství, lesnictví a další odvětví průmyslu a služeb šetrná k životnímu prostředí;

O.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými regiony zahrnutými do strategie existují značné rozdíly, a je proto nutná koordinace politik a odvětví mezi jednotlivými regiony (horizontálně), jakož i v rámci jednotlivých regionů (vertikálně);

P.  vzhledem k tomu, že alpský region má jedinečné geografické a přírodní rysy a představuje vzájemně propojený makroregion a tranzitní region se značným růstovým potenciálem; vzhledem k tomu, že je však nutné přinést konkrétní odpovědi na otázky týkající se životního prostředí, demografie, dopravy, cestovního ruchu, energetiky, sezónnosti a různorodosti činností a že koordinované územní plánování by mohlo vést k lepším výsledkům a k přidané hodnotě pro územní soudržnost alpských oblastí a přilehlých oblastí;

Q.  vzhledem k tomu, že alpský region představuje „vodojem“ Evropy a že Alpy poskytují dostatek vody pro uspokojení až 90 % potřeb podhorských oblastí v letním období; vzhledem k významu vodních zdrojů pro výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách, zavlažování zemědělské půdy, udržitelné obhospodařování lesů, zachování biologické rozmanitosti a krajiny a zásobování pitnou vodou; vzhledem k tomu, že je nezbytné zachovat v Alpách kvalitu vody a nízký stav vody řek a nalézt rovnováhu mezi zájmy místních obyvatel a potřebami životního prostředí;

R.  vzhledem k tomu, že alpský region je protkán hranicemi a že odstranění těchto překážek je předpokladem pro spolupráci v této oblasti, pro volný pohyb osob, služeb, zboží a kapitálu, a tudíž i pro hospodářskou, sociální a ekologickou interakci; vzhledem k tomu, že strategie pro alpský region také nabízí příležitost k posílení přeshraniční spolupráce, k provázání a propojení lidí i hospodářských činností, a tedy k odstranění hranic a s nimi spojených překážek;

S.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení o strategii EU pro alpský region zdůrazňuje nutnost snížit dopad tranzitní dopravy vedené přes Alpy, aby se zachovalo přírodní dědictví Alp, a význam provádění strategie, jež přinese zdravější a lépe zachované prostředí místnímu obyvatelstvu;

T.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je základním právem, a zejména v příhraničních oblastech základní podmínkou dosažení cílů ekonomické, sociální, územní a environmentální soudržnosti, silné a udržitelné konkurenceschopnosti a spravedlivého přístupu k zaměstnání;

U.  vzhledem k tomu, že území, na něž se strategie Evropské unie pro alpský region vztahuje, zahrnuje v první řadě horské oblasti a dále přilehlé oblasti, včetně oblastí metropolitních, které jsou propojeny úzkou součinností a funkčními vztahy, jež mají všechny vliv na hospodářský, sociální a environmentální rozvoj;

V.  vzhledem k tomu, že tento region se zachovanými ekosystémy může s ohledem na jeho kulturní a přírodní dědictví poskytovat svými službami základ pro mnoho hospodářských činností s důrazem na zemědělství, lesnictví, cestovní ruch a energetiku;

W.  vzhledem k tomu, že strategie Evropské unie pro alpský region může být jako první makroregionální strategie týkající se horské oblasti vzorem a inspirací pro další horské oblasti EU;

X.  vzhledem k tomu, že dřívější makroregionální strategie EU prokázaly úspěch spolupráce tohoto druhu a přinesly zkušenosti užitečné pro vytváření nových makroregionálních strategií;

Obecné poznámky a řízení

1.  vítá sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro alpský region a doprovodný akční plán; je přesvědčen, že se jedná o krok vpřed pro rozvoj tohoto regionu v souladu s cílem dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění v rámci strategie Evropa 2020; konstatuje, že tato strategie a akční plán mohou hrát významnou roli v úsilí zabránit vylidňování tohoto regionu, zejména odchodu mladých lidí;

2.  zdůrazňuje cenné zkušenosti získané při provádění Alpské úmluvy, vyvažující ekonomické, sociální a environmentální zájmy; vyzývá zúčastněné země, aby dodržovaly dosažené dohody a zachovaly si vysokou úroveň nasazení za udržitelný rozvoj a ochranu Alp;

3.  vítá skutečnost, že evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) nabízejí pro tuto strategii potenciálně významné zdroje a širokou škálu nástrojů a možností; požaduje větší synergie na podporu koordinace a doplňkovosti fondů ESIF a dalších fondů a nástrojů odpovídajících pilířům této strategie, zejména programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, programu LIFE, programu COSME pro malé a střední podniky, programu Interreg pro alpské oblasti a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), u nichž by Komise měla prozkoumat možnou přidanou hodnotu jednotlivých žádostí zaměřených na specifické výzvy alpského regionu;

4.  vyzývá Komisi a celostátní, regionální a místní orgány, které jsou odpovědné za přípravu, řízení a provádění programů ESIF, aby zdůrazňovaly význam makroregionálních projektů a opatření; očekává větší součinnost založenou na koordinaci těch politik, programů a strategií EU, které mají význam v Alpách, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala praktické uplatňování uvedených programů, aby se zabránilo jejich překrývání a co nejvíce se zvýšila jejich doplňkovost a přidaná hodnota; vyzývá Komisi, aby navíc zajistila snadný přístup evropských občanů i orgánů členských států k příslušným dokumentům, aby byla zajištěna úplná transparentnost postupu, který je třeba následovat;

5.  znovu připomíná důležitost zásady „tří ne“, neboť makroregiony jsou rámce, které staví na přidané hodnotě iniciativ spolupráce a součinností mezi různými finančními nástroji EU;

6.  vyzývá příslušné orgány členských států a zapojené regiony, aby pokud možno sladily své vnitrostátní i regionální politiky a režimy financování s akcemi a cíli strategie EUSALP a aby své přijaté operační programy přizpůsobily potřebě zajistit, aby byly budoucí projekty v rámci strategie EUSALP prováděny rychle a aby řídicí orgány při provádění těchto operačních programů priority strategie EUSALP náležitě zohledňovaly (např. prostřednictvím vyhrazených nabídkových řízení, bonusových bodů nebo vyčlenění rozpočtu); vyzývá k dalšímu rozvoji makroregionálního přístupu před reformou politiky soudržnosti po roce 2020 a zdůrazňuje význam integrovaných makroregionálních projektů a opatření;

7.  vyzývá EIB, aby ve spolupráci s Komisí posoudila možnost zřízení specializované investiční platformy pro alpský region, která by byla schopna získávat finanční prostředky z veřejných i soukromých zdrojů; vyzývá k vytvoření seznamu projektů pro tento region, které by přilákaly investory; žádá v této souvislosti Komisi, EIB a zúčastněné země, aby plně využívaly možností financování projektů v tomto regionu nabízených v rámci fondu EFSI, s cílem zajistit udržitelný rozvoj a hospodářský růst a podpořit zaměstnanost na makroregionální úrovni;

8.  zdůrazňuje, že jsou v souvislostí se strategií EU pro alpský region zapotřebí vhodné informační kampaně, a vybízí členské státy, aby pro tuto strategii zajistily dostatečně vysoký profil a náležitou informovanost o jejích cílech a výsledcích na všech úrovních, včetně úrovně přeshraniční a mezinárodní; požaduje, aby byla při provádění makroregionálních strategií EU podporována koordinace a výměna osvědčených postupů, zejména v oblasti řízení přírodního a kulturního dědictví, s cílem vytvořit udržitelné příležitosti pro cestovní ruch;

9.  vyzývá, aby byla na makroregionální úrovni vytvořena podpůrná prováděcí struktura pro řídicí orgány strategie EUSALP, ve spolupráci s Komisí, členskými státy a regiony a s jejich souhlasem; dále vítá zastoupení Parlamentu v řídících orgánech strategie a domnívá se, že Parlament by měl být do sledování provádění strategie zapojen;

10.  žádá, aby Komise hrála v prováděcí fázi strategie EUSALP aktivní úlohu; domnívá se, že by se měla v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality účastnit v rámci sdíleného řízení všech fází plánování a uskutečňování projektů strategie společně s členskými státy a regiony, aby se zajistila účinná účast místních a regionálních aktérů z řad veřejných orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a organizací zastupujících občanskou společnost v regionu a řádná koordinace s dalšími strategiemi a režimy financování podporovanými EU;

11.  žádá, aby Komise hodnotila provádění strategie EUSALP na základě objektivních kritérií a měřitelných ukazatelů;

12.  podporuje strategické plánování v městských i venkovských oblastech alpského regionu ve snaze podpořit vytváření sítí a společné cíle v soudržném, koordinovaném a integrovaném rámci politik (např. v souvislosti s obnovitelnou energií, sociálním zabezpečením, logistikou a obchodními a sociálními inovacemi); vybízí ke sdílení osvědčených postupů týkajících se např. udržitelného cestovního ruchu jak mezi regiony, tak s dalšími existujícími makroregionálními strategiemi;

13.  trvá na tom, že v souvislosti s rozhodovacími postupy by místní a regionální orgány měly spolu s místními a regionálními občanskými společnostmi hrát vedoucí úlohu v řídicích orgánech a v operačních, technických a prováděcích orgánech této strategie, a to při plném dodržování zásad subsidiarity a víceúrovňové správy;

14.  domnívá se, že v zájmu prevence vylidňování by se investice měly směrovat k rovnému a účinnému přístupu ke zdravotní péči, první pomoci a pomoci v naléhavých situacích pro veškeré obyvatele regionu, zejména ve venkovských oblastech;

15.  vyzývá Komisi, aby každé dva roky předkládala Parlamentu a Radě zprávu o provádění strategie EUSALP založenou na objektivních kritériích a měřitelných ukazatelích za účelem vyhodnocení jejího fungování a přidané hodnoty z hlediska růstu a zaměstnanosti, snižování rozdílů a udržitelného rozvoje;

16.  vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a aby při tom braly ohled na životní prostředí; zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit udržitelnost, konkurenceschopnost a modernizaci hydroenergetické infrastruktury, jež byla vyvinuta ve velmi raném stadiu, a současně zohledňovat dopad, jaký může mít hydroenergetická infrastruktura na životní prostředí a geologii, a podporovat malé (mini, mikro a piko) vodní elektrárny; zdůrazňuje, že integrované řízení a ochrana vodních zdrojů je jedním z klíčů k udržitelnému rozvoji Alp, a že je proto třeba, aby se místní obyvatelé mohli rozhodnout pro vodní energii a využívat přidanou hodnotu, kterou produkuje; vyzývá zúčastněné země, aby přispívaly k vytvoření dobře fungujících sítí v makroregionu, a zajistily tak zabezpečení dodávek a vytvořily struktury pro výměnu osvědčených postupů v oblasti přeshraniční spolupráce;

17.  zdůrazňuje, že je třeba dále posilovat sociální rozměr s cílem zajistit, aby byl uplatňován takový model růstu, který dokáže zajistit udržitelný růst, sociální začlenění a sociální ochranu pro všechny, a to zejména v hraničních oblastech; v této souvislosti zdůrazňuje význam stanovení priorit a přijetí opatření proti jakékoli formě diskriminace;

18.  připomíná zásadu univerzálního přístupu k veřejným službám, jenž má být zaručen na celém území EU, zejména v oblastech vzdělávání, zdravotní péče, sociálních služeb a mobility, se zvláštním ohledem na potřeby osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba, aby zúčastněné země při poskytování veřejných služeb podporovaly alternativní a inovativní řešení pro alpský region, včetně řešení na míru a řešení přizpůsobených místním a regionálním potřebám; vyzývá v této souvislosti zúčastněné strany k vypracování pobídek pro rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru; připomíná však zásadu cenové dostupnosti a přístupnosti kvalitních veřejných služeb pro všechny;

19.  vyjadřuje znepokojení nad degradací ekosystémů a nad rizikem přírodních katastrof v některých částech alpského regionu; zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat v plném rozsahu strategie řízení rizik přírodních katastrof a přizpůsobení se změně klimatu; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyvíjet a provádět společné pohotovostní plány reakce na znečištění přesahující hranice států; požaduje zřízení společných týmů rychlé reakce pro turistické oblasti postižené přírodními pohromami, jako jsou sesuvy bahna či půdy a záplavy; poukazuje na to, že je třeba lépe propagovat mechanismus civilní ochrany EU;

Pracovní místa, hospodářský růst a inovace

20.  vyzývá EIB, aby ve spolupráci s Komisí posoudila možnost zřízení specializované investiční platformy pro alpský region, která by byla schopna získávat finanční prostředky z veřejných i soukromých zdrojů; vyzývá k vytvoření regionálního seznamu projektů, které by přilákaly investory;

21.  uznává, že alpský region má environmentální dědictví, které je třeba zachovat, zahrnující nepřeberné zdroje přírodní krajiny a mimořádnou škálu ekosystémů od horských po nížinné, dokonce až po středomořské pobřeží, což umožňuje existenci hospodářské oblasti a biosféry založené na soužití přírody a člověka; zdůrazňuje proto, že je zapotřebí aktivní synergická spolupráce mezi zemědělstvím a dalšími hospodářskými činnostmi v chráněných oblastech (lokality sítě Natura 2000, národní parky atd.) s cílem vytvořit integrované produkty cestovního ruchu, a že je důležité zachovávat a chránit jedinečné biotopy horských regionů;

22.  upozorňuje na příležitosti, které strategie otvírá pro rozvoj trhu práce, který vykazuje odlišnou, ale významnou úroveň přeshraničního dojíždění; domnívá se, že součástí investičních priorit alpské strategie by mělo být zvyšování kvalifikace pracovní síly a vytváření nových pracovních míst v zelené ekonomice; zdůrazňuje však, že malé a střední podniky – velmi často se jedná o rodinné podniky, např. malé zemědělské či malé zpracovatelské podniky – působící v zemědělství, cestovním ruchu, obchodu či v odvětví řemesel a výroby jsou v alpském regionu integrovaným a udržitelným základem hospodářské činnosti, a tudíž představují v oblasti Alp páteř životního, kulturního a přírodního prostředí a důležitý zdroj pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba v alpském regionu dále diverzifikovat hospodářské činnosti a pracovní příležitosti;

23.  zdůrazňuje, že je třeba dát prioritu investicím do digitální infrastruktury a zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu, a tedy k digitálním a internetovým službám, jako je elektronický obchod a využívání digitálních tržních kanálů a práce na dálku, a k dalším příležitostem pro osoby, které žijí v oblastech vzdálených od velkých městských středisek, a současně tam, kde je to možné, podporovat alternativy k fyzickému dojíždění;

24.  domnívá se, že inovace a používání nových technologií v klíčových odvětvích hospodářství, podněcované strategiemi inteligentní specializace a financované ze stávajících finančních zdrojů EU (např. z fondů EFRR či ESF nebo programů COSME, Horizont 2020 či Erasmus+), by mohly přispět k vytváření kvalitních pracovních míst ve strategických odvětvích, jako jsou biologické vědy, bioekonomika, energetika, ekologické produkty, nové materiály nebo elektronické služby; připomíná význam zajištění rozhodné podpory malých a středních podniků, jež by mohla pomoci zvrátit současný trend vylidňování, s nímž se potýkají některé oblasti a území alpského regionu;

25.  vyzývá příslušné orgány členských států a regionů v alpském regionu, aby vedly dialog s Komisí s cílem posoudit proveditelnost vytvoření společného programu v příštím programovém období (na základě článku 185 SFEU) na podporu integrace výzkumných a inovačních činností v alpském regionu, v rámci evropských ucelených hodnotových řetězců začleněných do strategií inteligentní specializace;

26.  podporuje vytváření klastrů a spolupráci mezi veřejnými a soukromými podniky, univerzitami, výzkumnými ústavy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podporovat inovace a umožnit využívání synergií mezi alpskými a přilehlými oblastmi; má za to, že předpokládaná opatření by měla v zájmu zajišťování účinnějších a účelnějších investic stavět na celostátních a regionálních výzkumných a inovačních strategiích pro inteligentní regionální specializaci;

27.  uznává, že pro úspěch strategie EUSALP je důležité vytvářet projekty pro sdružení, instituce, mikropodniky a malé a střední podniky působící v kulturním a tvůrčím odvětví, neboť hrají důležitou roli pro investice, růst, inovace a zaměstnanost a rovněž mají zásadní úlohu pro uchování a podporu kulturní a jazykové rozmanitosti;

28.  zdůrazňuje, že makroregionální strategie pro Alpy by měla nejen zajišťovat příležitosti k zachování, udržení a případně adaptování forem tradičních hospodářských činností, např. zemědělství, lesnictví a řemesel, ale i podporovat inovace a rozvoj nových iniciativ na tomto poli, např. prostřednictvím nástroje InnovFin EU; upozorňuje, že s ohledem na úlohu malých a středních podniků při vytváření pracovních míst je třeba usnadnit těmto podnikům přístup k podpoře a financování;

29.  zdůrazňuje, že spolupráce mezi regiony, a především přeshraniční spolupráce, má zásadní význam pro další rozvoj cestovního ruchu v širším regionu; podporuje formulování strategií cestovního ruchu založených na existujícím přírodním a kulturním dědictví, udržitelnosti a inovacích; zdůrazňuje sociální, kulturní a hospodářský rozměr různých alpských tradic a zvyků, které je třeba podporovat a udržovat v jejich rozmanitosti;

30.  konstatuje, že řízení a obnovování populací dravých ptáků a šelem v alpském regionu se vykonává na státní a místní úrovni, přestože tyto živočišné druhy neuznávají správní hranice a že fenomén migrace má ze své podstaty přeshraniční povahu; v zájmu zabránění střetům spojeným s touto obnovou populací žádá členské státy, aby zlepšily koordinaci mezi jednotlivými orgány při výměně informací, a požaduje, aby byly v rámci alpské strategie – ve spojení s platformou „Velké masožravé šelmy, divocí kopytníci a společnost“ Alpské úmluvy – zlepšeny osvědčené postupy s cílem zlepšit řízení a ochranu hospodářských a pasených zvířat;

31.  podporuje diverzifikaci nabídky v oblasti cestovního ruchu vytvářením nových turistických příležitostí přizpůsobených regionálním potřebám a využívajících regionální zdroje – jako jsou např. turistické tematické parky a trasy, gastronomický a vinný cestovní ruch, kulturní, zdravotní, vzdělávací nebo sportovní cestovní ruch – s cílem prodloužit turistickou sezónu a současně odlehčit infrastruktuře a dosáhnout celoroční zaměstnanosti v cyklu cestovního ruchu a dále podporuje agroturistiku, jež má přilákat návštěvníky k činnostem charakteristickým pro venkov a volnou přírodu nabízeným v nekonvenčních ubytovacích zařízeních a posílit konkurenceschopnost a udržitelnost turistických destinací; podporuje propagaci nových turistických činností, které jsou lépe přizpůsobeny změně klimatu a ochraně životního prostředí;

32.  podporuje opatření, která mají pomoci zmírnit zatížení dopravní infrastruktury prostřednictvím rozložení školních prázdnin a s nimi spojených dovolených a pomocí inteligentních mýtných systémů a nabízení pobídek ze strany poskytovatelů služeb v oblasti cestovního ruchu během nejvytíženějších dob příjezdu a dopravních špiček;

33.  připomíná hospodářský význam podpory rozvoje „měkkých“ a udržitelných turistických aktivit v celém alpském regionu, včetně měst u jezer a lázeňských měst; rovněž vybízí členské státy, aby využívaly cyklistiku v kombinaci s cestováním po železnici nebo intermodálními dopravními službami; s ohledem na příklady osvědčené praxe poukazuje na platformy cestovního ruchu vytvořené v rámci projektů částečně financovaných EU;

34.  konstatuje, že tentýž člověk musí často vykonávat různé činnosti v průběhu roku, někdy i na obou stranách hranice; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly spolupráci mezi subjekty poskytujícími počáteční i průběžné odborné vzdělávání; zdůrazňuje přínos, který by mohl mít program Erasmus+ zaměřený na přeshraniční učňovskou přípravu;

Mobilita a propojení

35.  zdůrazňuje význam zlepšování dopravního a energetického propojení mezi zúčastněnými zeměmi, včetně místní, regionální a přeshraniční dopravy a intermodálních spojů s okolními regiony (včetně velkých konurbací), mj. za účelem podpory rozvoje regionu, zlepšení kvality života jeho obyvatel a přilákání nových obyvatel, a současně význam posouzení, zda je možné renovovat či rozšířit stávající spojení s celkovým cílem lepší realizace sítí TEN-T; zdůrazňuje význam budování inteligentní infrastruktury; má za to, že z nově vybudované infrastruktury by se měly stát opravdové „technologické koridory“, v jejichž rámci se budou realizovat všechny oddělené infrastruktury, tj. vedení elektrické energie, telefonní linky, širokopásmové a ultraširokopásmové linky, plynovody, sítě optických vláken, vodní potrubí atd.;

36.  požaduje ucelený přístup k budoucímu navrhování a provádění alpské politiky v oblasti dopravy a životního prostředí; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat kombinování různých způsobů dopravy s cílem dosáhnout přesunu dopravy ze silnic na železnici, zejména u nákladní dopravy, a žádá Komisi, aby tento přechod podporovala; rovněž v této souvislosti žádá, aby příjmy plynoucí ze silniční dopravy byly využívány k podpoře realizace a rozvoje efektivní osobní a nákladní dopravy šetrné k životnímu prostředí a k omezování hluku a znečišťování životního prostředí, a bere na vědomí možné projekty v oblastech, k nimž patří řízení dopravy, technologické inovace, interoperabilita apod.; dále požaduje rozšíření stávající infrastruktury v alpském regionu, včetně kvalitních intermodálních a interoperabilních systémů; zdůrazňuje, že je důležité zajistit propojenost a přístupnost pro všechny obyvatele regionu;

37.  zdůrazňuje význam propojení dopravních tras s dalšími částmi Evropy a důležitost provázanosti s koridory TEN-T při současné optimalizaci využívání stávající infrastruktury; připomíná, že horský terén zůstává překážkou sbližování mezi občany EU a že EU slíbila, že bude přeshraniční dopravní infrastrukturu více financovat; vyzývá proto zúčastněné státy, aby zaměřily své úsilí na provádění a plánování udržitelných a inkluzivních doplňkových projektů propojujících a zpřístupňujících stávající síť TEN-T;

38.  upozorňuje na nedostatek efektivních neznečišťujících spojení v horských oblastech a mezi horskými a přilehlými oblastmi; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly vytváření lepších čistých nízkouhlíkových propojení – zejména u železničních sítí – na regionální a místní úrovni za účelem posílení soudržnosti a zlepšení kvality života v těchto oblastech; podněcuje k usazování v alpském regionu a podporuje je;

39.  vyzývá státy účastnící se makroregionální strategie, aby braly v úvahu specifičnost pracovních podmínek přeshraničních pracovníků a vypracovaly v alpském makroregionu dohody týkající se těchto pracovníků;

40.  podporuje rozvoj inovačních forem místní dopravy na požádání, jako jsou inteligentní dopravní informace, řízení dopravy a dopravní telematika a multimodalita, rovněž s ohledem na potenciál sdílení aktivit v této oblasti mezi regiony;

41.  upozorňuje na nedostatek účinných digitálních spojení v horských oblastech; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadňovaly lepší spojení na regionální a místní úrovni za účelem zlepšení kvality života a posílení rozvoje nových činností a vytváření pracovních míst v těchto oblastech a aby podporovaly opětovné osídlování;

42.  zdůrazňuje význam veřejných investic v horských oblastech s cílem řešit neschopnost trhu poskytnout v těchto oblastech digitální připojení; zdůrazňuje význam úplného a všeobecného přístupu k širokopásmovému internetového připojení i v horských regionech, aby byla trvale zajištěna dlouhodobá životaschopnost odlehlých osad a hospodářských oblastí; vyzývá Komisi, aby navrhla konkrétní řešení této otázky;

Životní prostředí, biologická rozmanitost, změna klimatu a energetika

43.  zdůrazňuje význam ochrany a zlepšení biologické rozmanitosti v alpském regionu; vyzývá ke společnému úsilí směřujícímu k zavedení inovačních opatření na ochranu a zachování životního prostředí a současně požaduje, aby byla podrobně prozkoumána úloha velkých predátorů a případné zavedení adaptačních opatření a aby bylo plně dodržováno acquis Unie v oblasti ochrany životního prostředí, biologické rozmanitosti, půdy a vody; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla všechna případná opatření přijímána tak, aby se předešlo zdvojování již existujících legislativních iniciativ;

44.  zdůrazňuje, že alpský makroregion nabízí velké příležitosti, pokud jde o inovační řešení, což by z něj mohlo učinit jedinečnou laboratoř pro testování oběhového hospodářství; v rámci rozpočtového procesu pro rok 2017 předloží pilotní projekt, jehož cílem bude prozkoumat potenciál této oblasti z hlediska rozvoje specifických strategií týkajících se oběhového hospodářství, např. v oblasti výroby, spotřeby a řízení odpadů;

45.  zdůrazňuje význam podpory vlastní výroby energie, zlepšování energetické účinnosti a podpory rozvoje nejúčinnějších obnovitelných zdrojů energie v tomto regionu – od vodních elektráren po solární, větrné a geotermální elektrárny – a podpory rozvoje obnovitelných forem energie, které jsou pro Alpy specifické; bere na vědomí dopady využívání odlišných druhů spalování v odvětví tepla na kvalitu ovzduší; podporuje udržitelné využívání lesního dřeva nezmenšující plochu lesů, která je důležitá pro vyváženost horského ekosystému a pro ochranu proti lavinám, sesuvům půdy a záplavám;

46.  zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí vyvíjet nové strategie boje proti znečištění ovzduší, jež vyvolává obavy v souvislosti s veřejným zdravím, a změně klimatu, a to zejména v průmyslovějších a zalidněnějších oblastech makroregionu, a současně určit stávající zdroje znečištění a podrobně sledovat emise znečišťující ovzduší; vyzývá proto členské státy, aby zavedly udržitelné dopravní politiky, které by byly v souladu s cíli pařížské konference COP21, a aby podporovaly zachování a udržení ekosystémových služeb v celém alpského makroregionu;

47.  zdůrazňuje význam infrastruktury pro přepravu energie a podporuje inteligentní systémy distribuce, skladování a přenosu energie a investice do energetické infrastruktury v oblasti produkce i přepravy elektřiny a plynu v souladu se sítí TEN-E a do provádění konkrétních projektů uvedených na seznamu projektů v zájmu Energetického společenství (PECI); zdůrazňuje význam využívání místních, a zejména obnovitelných energetických zdrojů pro snížení závislosti na dovozu; požaduje podporu decentralizované/vlastní výroby energie a zlepšení energetické účinnosti ve všech odvětvích;

48.  naléhavě vyzývá zúčastněné země, aby vyvinuly společné úsilí při provádění územního plánování a integrované územní správy, při zapojování četných zúčastněných stran (vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, výzkumné obce, nevládních organizací atd.) z tohoto regionu;

49.  vyzývá k dalšímu posílení spolupráce a činností prováděných v rámci Světového střediska pro monitorování ledovců s ohledem na nedávná rozhodnutí konference COP21 v Paříži a následnou strategii;

50.  je znepokojen tím, že změna klimatu a rostoucí teploty jsou vážnou hrozbou pro přežití druhů žijících ve vysokých nadmořských výškách a že dalším důvodem ke znepokojení je tání ledovců, neboť má velký dopad na zásoby podzemní vody; vyzývá k vytvoření rozsáhlého nadnárodního plánu boje proti tání ledovců a změně klimatu v celých Alpách;

51.  vyzývá zúčastněné země, aby pokračovaly ve svém úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a rozvoji dostupných obnovitelných zdrojů, jako je solární a větrná energie, ve skladbě zdrojů energie; upozorňuje na udržitelnost a konkurenceschopnost vodních elektráren; vyzývá zúčastněné země, aby přispěly k vytvoření dobře fungujících sítí elektrické infrastruktury v makroregionu;

52.  zdůrazňuje, že diverzifikace zdrojů energie nejen zlepší energetickou bezpečnost makroregionu, ale také umožní větší hospodářskou soutěž, což přinese značné výhody pro hospodářský rozvoj regionu;

53.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům zemí účastnících se strategie EUSALP (Francie, Itálie, Švýcarska, Lichtenštejnska, Rakouska, Německa a Slovinska).

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.

(2)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2012)0269.

(5)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0229.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

V návaznosti na iniciativu alpských regionů, která funguje již od roku 2011, vyzvala v prosinci 2013 Evropská rada Komisi, aby předložila strategii EU pro alpský region (EUSALP). V reakci na tuto žádost Komise v červenci 2015 předložila akční plán této strategie.

Jedná se o v pořadí čtvrtou makroregionální strategii EU, jež může využívat zkušeností získaných v souvislosti se strategií EU pro region Baltského moře, strategií EU pro Podunají a strategií EU pro jadransko-jónský region.

Makroregionální strategie doposud vznikaly na základě mezivládních iniciativ, a to v různých oblastech našeho kontinentu, které byly dlouhodobě rozděleny válkami či železnou oponou, s cílem obnovit institucionální a ekonomickou spolupráci mezi těmito oblastmi.

Tyto strategie však byly umožněny díky zahrnutí cíle územní soudržnosti do Lisabonské smlouvy, a z tohoto důvodu by v dnešní době měly být více integrovány do metody Společenství, aby tak byl využit jejich neobyčejný potenciál v oblasti strategického územního plánování, které směřuje „zdola nahoru“, na rozdíl od tradičních projektů vypracovaných Komisí prostřednictvím nástrojů, jako je například ESPON, které jsou založeny na přístupu shora dolů.

Proto by bylo zapotřebí většího zapojení Evropské komise, a to jak ve fázi zahajování makroregionální strategie, tak ve fázi plánování a programování, a především pak ve fázi provádění a koordinace s dalšími strategiemi a s obecnější politikou územní soudržnosti Unie. Rovněž by bylo zapotřebí formálního zapojení Evropského parlamentu, jakožto spolunormotvůrce, a to jak ve fázi zahajování a schvalování strategie, tak ve fázi monitorování dosažených výsledků.

Nelze si totiž představit, že by tak důležité strategie rozvoje EU, které se nevyhnutelně týkají budoucnosti Unie a využívání dostupných materiálních a projektových zdrojů a které se postupně rozšiřují na značnou část kontinentu (kromě oblastí Baltského moře, Podunají, Jadranského moře a Alp vznikají i další iniciativy od Atlantiku po Středozemní moře a v dalších evropských horských regionech), vedle demokraticky zvolených představitelů přímo nezahrnovaly také subjekty, které jsou demokraticky odpovědné za legislativní a správní iniciativu Unie.

Proto by bylo zapotřebí jiné definice postupů, aby bylo dosaženo zahájení, schválení a následného provádění budoucích makroregionálních strategií a jejich koordinace s dalšími politikami Unie prostřednictvím právního aktu, který by definoval také kontext, ve kterém by v budoucnu fungovaly již schválené strategie.

Takovýto legislativní kontext by rovněž měl zajistit lepší rozčlenění systému správy stávajících a budoucích strategií na základě zásad subsidiarity a proporcionality, vymezit úlohu vnitrostátních orgánů a orgánů Společenství, pokud jde o počáteční impuls a koordinaci, a také pokud jde o kontrolní a podpůrné úkoly, a ponechat správu projektů a jejich realizaci regionálním a místním úřadům, které musí být v souladu s přístupem „zdola nahoru“ skutečnými činiteli územních a rozvojových politik.

Strategie EUSALP vzniká v kontextu dalších stávajících forem spolupráce v alpském regionu, jako je PIS Alpy, Alpská úmluva a různé přeshraniční programy INTERREG. Strategie EUSALP pokrývá 48 regionů a 7 zemí, z toho 5 členských států EU (Itálie, Francie, Slovinsko, Rakousko, Německo) a dvě země, které nejsou členskými státy EU (Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Tento region, ve kterém žije více než 80 milionů obyvatel, je velice přitažlivý z lidského, přírodního, hospodářského i kulturního hlediska. Historie této oblasti je poznamenána rozděleními a válkami o alpské hranice, ale také zrodem a rozvojem státních útvarů bez ohledu na tyto hranice. Předalpské plošiny a alpské horské oblasti tvoří nedělitelný přírodní a lidský systém, jehož vzájemná provázanost poznamenala celé dějiny tohoto regionu. Předalpské plošiny vděčí za svůj rozvoj vodním a geologickým zdrojům z horských oblastí a rozvoj turistického průmyslu v rozlehlých alpských oblastech byl možný díky velkým demografických center, která se nacházejí na předalpských plošinách. Rozvoj horských oblastí však byl často poznamenán potíži s propojením a s produktovou logistikou. Oblast alpského makroregionu je v současné době také silně vystavena důsledkům klimatických změn. Orgány veřejné moci proto musí na základě zásady subsidiarity reagovat na ekonomické a ekologické výzvy alpského makroregionu.

Junckerova Komise se rozhodla zaměřit na obnovení investic prostřednictvím investičního plánu a prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice, který vznikl na základě tohoto plánu. To pro země alpského regionu představuje příležitost k obnovení a dokončení společných investic. Strategie EUSALP nabízí možnost směrovat strategické investice tak, aby to bylo výhodné pro celý region. Alpský region má velký potenciál, který lze rozvíjet prostřednictvím společných projektů zemí a regionů této oblasti, se zásadní účastí místních orgánů a všech veřejných a soukromých činitelů, kteří zde působí. Komise bude muset, ve shodě s EIB a s dalšími mezinárodními činiteli, hrát specifickou úlohu spočívající v poskytování pokynů a v podpoře uskutečňování této strategie.

V tomto kontextu nabízí strategie EUSALP zemím alpského regionu příležitost investovat do společných projektů s nejen meziregionálním, ale i evropským dopadem. Tato strategie rozvíjí rovněž nové formy víceúrovňové správy, která vychází od regionů a na níž se podílejí také evropské instituce.

Parlament, jakožto spolunormotvůrce v oblasti politiky soudržnosti, hraje důležitou úlohu ve fázi navrhování i ve fázi uskutečňování této strategie.

Vzhledem k tomu, že předmětem strategie EUSALP jsou jak horské oblasti, které se vyznačují nedostatečným využitím zdrojů (vnitrozemské oblasti), tak plošiny s vysokou koncentrací výroby, je zapotřebí uplatňovat integrované ekonomické strategie. Tyto strategie jsou v souladu s programovými cíli ESIF pro období 2014–2020, zejména pak se zásadami inovace a se strategiemi pro inteligentní specializaci.

Strategie EUSALP nenahrazuje stávající meziregionální a přeshraniční spolupráci, ale dodává jí přidanou hodnotu. Jedná se o řešení cílů, které jsou společné pro celý alpský region, a to v souladu s hlavními cíli programu Evropa 2020 v oblasti udržitelného rozvoje, životního prostředí a energetiky. K řešení těchto cílů je nezbytné navrhovat a realizovat programy s makroregionálním rozměrem.

V tomto kontextu jsou regionální orgány strategie EUSALP institucionálními subjekty, které mohou vytvářet návrhy směrem zdola nahoru, v souladu s požadavky jednotlivých územních celků, ale zároveň zde musí, ve spolupráci s evropskými institucemi, fungovat koordinace mezi jednotlivými regiony na evropské úrovni.

Priority a návrhy

Po několika měsících jednání zainteresovaných stran na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v zemích, kterých se tato strategie týká, byly formulovány následující priority rozvoje, myšlenky a návrhy:

První pilíř – Zvýšit konkurenceschopnost, prosperitu a soudržnost v alpském regionu

Rozvíjet inovační schopnosti malých a středních podniků v alpské oblasti prostřednictvím strategií inteligentního rozvoje dotčených zemí a regionů, přičemž tyto strategie by mezi sebou měly být harmonizovány.

Rozvíjet místně orientovaný („place-based“) přístup k rozvoji alpských oblastí.

Rozvíjet spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem v dotčeném makroregionu, zejména ve strategických odvětvích strategie EUSALP.

Udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch (diverzifikovaná turistická nabídka, řízení udržitelného a odpovědného cestovního ruchu.

Diverzifikace nabídky a produktů cestovního ruchu za účelem překonání sezónních výkyvů – přeshraniční tematické okruhy, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví prostřednictvím cestovního ruchu, budování nových turistických infrastruktur (např. tematických parků), vytváření značek produktů a služeb cestovního ruchu v makroregionu, podpora regionu na světových trzích, reklama zaměřená na specifické skupiny příjemců (např. na seniory nebo na kongresy a podnikatelskou turistiku), prezentování regionu jako vícesezónní destinace.

Zvýšení kvality a inovace v oblasti cestovního ruchu – IKT, vzdělávání, převody technologií, spojování obchodních subjektů do sítí, klastry, výměna příkladů a dobré praxe, budování vazeb mezi místním zemědělstvím, cestovním ruchem a dodávkami potravin, inovační reklama/marketing.

Zhodnocení a ochrana mimořádného systému jezer v alpských a předalpských údolích severně i jižně od alpského masivu.

Integrace stávajících velkých sportovních infrastruktur v makroregionu za účelem usnadnění jejich společného užívání, rovněž pro účely velkých sportovních akcí.

Lepší dostupnost turistických produktů a služeb – zlepšení specifických kompetencí a služeb, vzdělání personálu, reklama a dostupnost informací, spolupráce s cílem usnadnit přesuny turistů, harmonizace vnitrostátních statistik za účelem usnadnění měření účinků odvětvového plánování a budoucího plánování a definování politik.

Účinnější využití finančních prostředků EU – usnadnění přístupu k financování pro nové start-upy a inovativní, udržitelné malé a střední podniky zaměřené na výzkum a na strategii inteligentního růstu.

Síť klastrů a podniků v oblasti udržitelného cestovního ruchu.

Odborné vzdělávání a vzdělávání v oblasti podnikatelských dovedností v odvětví cestovního ruchu – podpora inovací a diverzifikace nabídky a turistických produktů.

Zajistit včlenění („embedding“) projektů strategie EUSALP do regionálních a národních operačních programů financovaných z EFRR a využít propojení regionálního plánování ESI fondů s programy s přímým přístupem, zejména programu H2020, například prostřednictvím zavedení obdobných nástrojů, jako je „seal of excellence“ na makroregionální úrovni.

Rozvíjet sítě veřejného a soukromého výzkumu na makroregionální úrovni zaměřené na rozvoj projektů strategie EUSALP.

Podporovat projekty univerzitních výměn na makroregionální úrovni, rovněž prostřednictvím podpůrných finančních prostředků pro stávající evropské programy, jako je program ERASMUS.

Druhý pilíř – Zajistit všem obyvatelům alpského regionu dostupnost a propojení (přeshraniční přeprava, intermodální spoje do vnitrozemí).

Vybudování italsko-francouzského a italsko-rakouského koridoru a jejich plné využívání a propojení s italsko-švýcarským koridorem, který je již dokončen, za účelem lepšího propojení mezi severem a jihem Evropy. –

Systematické posilování dopravní infrastruktury prostřednictvím restrukturace nebo budování nových infrastruktur napojených na hlavní tahy, konkurenceschopnost na trhu přepravních služeb v souladu s normami EU.

Rozvoj inovačních systémů za účelem podpory veřejné a kolektivní dopravy zvýšení atraktivity veřejné dopravy ve všech dopravních modulech.

Uzavírání partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti přepravních operací.

Dlouhodobé plánování v oblasti bezpečnosti přepravy, zejména pokud jde o silniční přepravu.

Vývoj inovačních a koordinovaných systémů pro správu hraničních přechodů.

Studie proveditelnosti týkající se integrovaných systémů zpoplatnění hraničních přechodů a přepravy v oblasti hraničních přechodů.

Zlepšení propojení mezi mořskými přístavy sítě TEN-T a vnitrozemím a rozvoj intermodální přepravy v alpském regionu.

Rozvoj inovativních systémů souvisejících s logistikou; zejména systémů věnovaných rozvoji přeshraničního obchodu.

Snížení míry izolace odlehlých vnitrozemských oblastí prostřednictvím zlepšení přístupu k energetickým a dopravním službám.

Rozvoj energetických síťových infrastruktur.

Dokončení, racionalizace a harmonizace IKT sítí, zejména v přeshraničních segmentech.

Seskupení intermodálních a logistických aktivit/služeb v celém regionu.

Zlepšení dostupnosti horských oblastí pomocí inovativních systémů, včetně systémů založených na strategiích pro inteligentní specializaci pro země a regiony v této oblasti;

koordinace stávajících či předpokládaných velkých infrastrukturních projektů zaměřených na vzájemné propojení v alpském regionu.

Třetí pilíř – Zajistit udržitelnost alpského regionu Pečovat o alpské dědictví a prosazovat udržitelné využívání přírodních a kulturních zdrojů (životní prostředí, přeshraniční suchozemská stanoviště a biologická rozmanitost).

Omezení rizik způsobených klimatickými změnami prostřednictvím investic do vodního odvětví (např. výstavba přehradních nádrží).

Podpora alpského zemědělství respektující vyvážený a udržitelný rozvoj.

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů prostřednictvím zajištění odpovídajícího systému monitorování a správy sítě Natura 2000 a informování o této síti a prostřednictvím zaručení udržitelné správy přírodních zdrojů.

Podpora a dosažení udržitelného rozvoje alpských ekonomik a udržitelného využívání alpských zdrojů.

Lepší znalosti o alpském prostředí – prostřednictvím stimulace společného výzkumu stavu biologické rozmanitosti v alpské oblasti.

Vytváření a posilování makroregionálních chráněných oblastí – budování kapacit pro vytvoření přístupu k ekosystémům a zmapování oblastí důležitých pro zachování druhu a typů stanovišť v prioritních lokalitách, s cílem propojit četná chráněná území makroregionu ekologickými koridory.

Výměna dobré praxe mezi orgány správy alpských chráněných oblastí.

Vypracování a uskutečnění společného nouzového plánu.

Harmonizace a uplatňování vnitrostátních právních předpisů týkajících se suchozemských stanovišť a biologické rozmanitosti – harmonizace právních úprav týkajících se městského plánování, ochrany přírody, životního prostředí a kulturního dědictví s Evropskou úmluvou o krajině.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (2.5.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o strategii EU pro alpský region

(2015/2324(INI))

Navrhovatel: Jérôme Lavrilleux

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  s ohledem na sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro alpský region (COM(2015)0366) a doprovodný akční plán,

B.  vzhledem k tomu, že alpský region je jedním z nejdynamičtějších, nejinovativnějších, nejproduktivnějších a nejvíce konkurenceschopných regionů v Evropě, pro něž jsou charakteristické průmyslové zóny i řada středisek excelence, má jedinečné zeměpisné, přírodní a hospodářské znaky, včetně místních produktů i prvků historického, krajinného a kulturního významu;

C.  vzhledem k tomu, že hlavní myšlenkou makroregionální strategie je potřeba lepší spolupráce a koordinace při řešení společných výzev v některých přeshraničních oblastech, a to účinněji a účelněji, než by to bylo možné prostřednictvím individuálních opatření, i řešení problémů v rámci relativně malé skupiny zemí a regionů, s cílem usnadnit v praxi dosažení pevnější soudržnosti mezi občany Evropské unie;

D.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými oblastmi alpského regionu (jako jsou horské oblasti, předhůří Alp, venkovské oblasti a městské oblasti) existují významné rozdíly;

E.  vzhledem k tomu, že je třeba konkrétních odpovědí nutných k řešení různých výzev, jimž čelí alpský region, jako například: globalizace; nepříznivý demografický vývoj, včetně nízké porodnosti a stárnutí obyvatelstva; nízká hustota obyvatelstva; odliv mozků; nové migrační trendy; hospodářská krize, hospodářské a demografické rozdíly; změna klimatu; rizika rozsáhlých přírodních katastrof, úkoly v oblasti energetiky; sezónní výkyvy zaměstnanosti a příjmů, a potřebu převzít více pracovních míst; omezení odpadu; a potřeba zajistit udržitelné využívání zdrojů;

F.  vzhledem k tomu, že demografické změny, pro něž je charakteristická zejména stárnoucí populace, nízká porodnost a vylidňování, jakož i nízká hustota obyvatel v horských oblastech, jsou hlavními výzvami pro alpský region a mají dopad na vývoj trhu práce, investice a poskytování veřejných služeb;

G.  vzhledem k tomu, že v alpském regionu má velký společenský význam dlouhodobě budovaná mezigenerační soudržnost, širší rodinné vazby a rodinné podniky;

H.  vzhledem k tomu, že nízká hustota obyvatel souvisí mimo jiné s nedostatkem základních občanských služeb; vzhledem k tomu, že horské oblasti jsou znevýhodněné, pokud jde o poskytování sociálních služeb a lékařské péče;

I.  vzhledem k tomu, že budoucí rozvoj alpského regionu souvisí s venkovskými oblastmi, rozvojem venkova, budoucností vesnic a zemědělstvím;

J.  vzhledem k tomu, že volný pohyb osob je základním právem a předpokladem pro splnění cílů hospodářské, sociální, územní a environmentální soudržnosti, která umožňuje dosáhnout trvalé konkurenceschopnosti a poskytovat rovný přístup k pracovním místům;

K.  vzhledem k tomu, že podhorské oblasti patří k těm nejchudším v horském regionu a hrozí v nich velké nebezpečí nezaměstnanosti a vylidnění kvůli tomu, že tradiční průmyslová výroba je přemísťována a soustřeďována v městských oblastech;

L.  vzhledem k tomu, že strategie pro alpský region by se měla inspirovat úspěšnými makroregionálními strategiemi, které již byly vytvořeny pro Pobaltí, Podunají a oblast Jaderského a Jónského moře;

M.  vzhledem k tomu, že horské oblasti, a zejména ty nejvzdálenější, často trpí nižším dosaženým vzděláním, nedostatkem kvalifikované pracovní síly, omezenější hustotou veřejných služeb a špatnou dostupností širokopásmového pokrytí; vzhledem k tomu, že dostupnější oblasti mohou obecně počítat s životaschopnějším hospodářstvím a přilákat více investic;

N.  vzhledem k tomu, že strategie pro alpský region by měla upřednostňovat oblasti, do nichž by přinášela skutečnou přidanou hodnotu a větší regionální konvergence;

O.  vzhledem k tomu, že finanční zdroje by se měly zaměřit na specifické potřeby horských oblastí;

1.  vítá sdělení Komise týkající se alpského regionu a doprovodný akční plán, zdůrazňuje však, že je třeba dále posilovat sociální rozměr s cílem zajistit, že bude uplatňován takový model růstu, který zajistí udržitelný růst, sociální začlenění a sociální ochranu pro všechny, a to zejména v hraničních oblastech; zdůrazňuje, že je důležité podporovat zřizování sociálních infrastruktur a vybízet k sociálním investicím;

2.  zdůrazňuje význam zvýšení hospodářského potenciálu strategických odvětví, jako je zemědělství, lesnictví, udržitelný cestovní ruch určený pro všechny generace, udržitelná energetika, biohospodářství a organické produkty, zdravotnictví a pokročilé technologie, a výrazné podpory malých a středních podniků i rodinných podniků v rámci této kategorie a podpora sociálního podnikání ve spolupráci s výzkumnými středisky za účelem vytváření meziregionálních sítí a propojení; zdůrazňuje, že je třeba podporovat místní produkci a podporovat nové investice, například usnadněním přístupu k úvěrům pro začínající podnikatele a pro vytváření udržitelných pracovních míst v souladu s agendou důstojné práce MOP, která budou respektovat kolektivní vyjednávání a kolektivní smlouvy, pokud existují;

3.  zdůrazňuje význam přeshraničních a jiných forem regionální identity;

4.  zdůrazňuje, že je třeba zpřístupnit kvalitní veřejné služby, jež budou finančně dostupné pro všechny, a to zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb a mobility; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet infrastruktury a technologie s cílem zajistit dostupnost udržitelných, individualizovaných služeb pro osoby žijící v alpském regionu; vyzývá dotčené členské státy, aby lépe zohledňovaly potřeby osob, které žijí v nejodlehlejších oblastech;

5.  zdůrazňuje, že je třeba zavést účinné nástroje, včetně přiměřených inspekcí a kontrol, které zajistí důstojné pracovní a životní podmínky sezónních pracovníků v alpském regionu a zaručí, že nebude docházet ke zneužívání sezónního zaměstnávání; zdůrazňuje, že je třeba dodržovat práva zaměstnanců, pracovněprávní normy a vysoce kvalitní pracovní podmínky obecně;

6.  zdůrazňuje, že je třeba posílit adaptabilitu pracovní síly prostřednictvím rekvalifikací, celoživotního vzdělávání a vícejazyčnosti a podpořit plány na posílení dobrých pracovních podmínek, sociálního zabezpečení, rovnosti žen a mužů a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

7.  trvá na tom, že je nutné vytvářet příznivé prostředí pro inovace a výzkum se strategiemi pro inteligentní specializaci a posilovat vztahy mezi doplňujícími se přednostmi alpského regionu a jeho zájmy, a zdůrazňuje, že je zapotřebí vytvářet skupiny na regionální úrovni k zajištění udržitelného propojení výzkumu, vědy a hospodářství; zdůrazňuje, že vyšší úroveň sociálního zabezpečení, kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla, inovační podniky a jedinečné zeměpisné rysy představují pro alpskou oblast konkurenční výhody;

8.  připomíná, že je třeba podporovat víceoborovou odbornou přípravu a vzdělávání odpovídající udržitelnému pracovnímu trhu a jeho strategickým odvětvím zaměřeným na budoucnost zejména prostřednictvím středisek poskytujících specifické vzdělání a vícejazyčného regionálního úřadu práce dostupného on-line; je přesvědčen, že kvalitní učňovská příprava by měla být cílená a měla by podle potřeby pracovního trhu;

9.  zdůrazňuje, že udržitelný cestovní ruch, místní produkce a účinné systémy veřejné dopravy mohou pomoci řešit vylidňování a zabezpečování pracovních míst v regionu;

10.  zdůrazňuje, že vzdělávací střediska si navzájem konkurují, a měla by proto dostávat zvláštní pomoc pouze tehdy, pokud je možné prokázat, že je absolutně nezbytná z kvalitativních a hospodářských důvodů;

11.  vyzývá k posílení udržitelné a účinné konektivity dopravy v tomto regionu a se zbytkem Evropy a k podpoře jejich intermodality zajišťující rozvoj regionu a dobré životní podmínky jeho obyvatel; zdůrazňuje, že je důležité podporovat koordinované nadnárodní politiky a nové přístupy ve sdílené odpovědnosti i spravedlivou spolupráci mezi oblastmi, jako jsou vertikální vazby mezi velkými městy a venkovskými, horskými a turistickými oblastmi;

12.  poukazuje na význam zajištění přístupu k vysokorychlostnímu internetovému připojení a k digitálním službám a službám online pro osoby, které žijí v oblastech vzdálených od velkých městských středisek s cílem poskytnout jim přístup k nabídkám pracovních míst zveřejňovaných na internetu, včetně těch, které jsou publikovány na internetovém portálu EURES, i k řadě dalších online služeb, které zjednodušují každodenní život, podporují vytváření pracovních míst, zvyšují produktivitu práce a příjmy, pomáhají překonávat digitální propast a podporují sociální a hospodářské začlenění všech; zdůrazňuje, že je třeba lépe propojit školy, univerzity a výzkumná střediska, a podporovat programy elektronického učení, inovace a rozvoj klastrů na základě regionálních odborných zkušeností a regionálních společností, jakož komplexní rozvoj „digitálních obcí a regionů", které poskytují udržitelné, příjemného životního prostředí příznivé pro rodinný život;

13.  zdůrazňuje sociální rozměr společné alpské strategie a vyzývá k inovativní spolupráci např. k podpoře demografického rozvoje prostřednictvím společných opatření za účelem poskytnutí bezpečných a komplexních porodnických zařízení ve venkovských alpských oblastech;

14.  připomíná, že zásada univerzálního přístupu k veřejným službám musí být zajištěna na celém území EU, a v tomto ohledu zároveň zdůrazňuje, že členské státy a regiony musejí podporovat alternativní a inovativní řešení pro horské oblasti včetně případně individualizovaných řešení přizpůsobených místním a regionálním potřebám;

15.  zdůrazňuje, že je třeba propagovat výrobní modely založené na přístupu oběhového hospodářství, podporovat energetickou účinnost a tvorbu „zelených infrastruktur“ pro zachování biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů a poskytnutí nových příležitostí pro cestovní ruch a tvorbu kvalitních pracovních míst;

16.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijímala opatření na začleňování rovnosti žen a mužů do každé politické oblasti na vertikální i horizontální úrovni a uvolnila finanční prostředky na činnosti zaměřené na začleňování rovnosti žen a mužů, a to zejména pro ženy žijící v horských oblastech s cílem vyvážit případnou nerovnováhu;

17.  zdůrazňuje sociální, kulturní a hospodářský rozměr různých alpských tradic a zvyků, které je třeba podporovat a udržovat v jejich rozmanitosti také na přeshraničním základě;

18.  vyzývá k přímému zapojení regionů, obcí a jednotlivců do všech iniciativ v rámci alpské strategie EU, jelikož je to pro jejich úspěch nezbytné;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

4

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Jane Collins, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Czesław Hoc, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Kostadinka Kuneva, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Morten Løkkegaard, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Sofia Ribeiro, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Yana Toom, Ulrike Trebesius, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Georges Bach, Rosa Estaràs Ferragut, Tania González Peñas, Krzysztof Hetman, Paloma López Bermejo, Evelyn Regner, Flavio Zanonato


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (19.4.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o strategii EU pro alpský region

(2015/2324(INI))

Navrhovatelka: Renata Briano

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle článků 11, 191 a 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) má Evropská unie pravomoc zasahovat do všech oblastí politiky životního prostředí, jako je např. znečišťování ovzduší a vody, nakládání s odpady a změna klimatu;

B.  vzhledem k tomu, že v čl. 1 odst. 1 směrnice 2002/49/ES(1) je jasně stanoveno, že v rámci Evropské unie je nutné vypracovat „na základě stanovených priorit [společný přístup] k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí“;

C.  vzhledem k Alpské úmluvě, kterou podepsaly alpské země (Francie, Itálie, Lichtenštejnsko, Monako, Německo, Rakousko, Slovinsko a Švýcarsko) a Evropská unie za účelem dosažení udržitelného rozvoje a ochrany Alp;

D.  vzhledem k průřezovému charakteru politiky v oblasti životního prostředí a k nutnosti, aby různá odvětví alpské strategie propojovala udržitelnost životního prostředí s hospodářským rozvojem; vzhledem k tomu, že součástí politiky zmírňování změny klimatu a zachování biologické rozmanitosti je nutnost zajistit odolnost ekosystémů s dostatečně propojenými biotopy, které by umožnily migraci živočišných druhů;

E.  vzhledem k tomu, že Alpy jsou druhou oblastí s největší biologickou rozmanitostí a jedním z nejdůležitějších povodí v Evropě, kde má voda význam nejenom z hlediska výroby vodní energie, ale i z hlediska zavlažování zemědělské půdy, udržitelného hospodaření s lesy, zachování biologické rozmanitosti a krajiny a zásobování pitnou vodou;

F.  s ohledem na to, že zemědělství a cestovní ruch v Alpách mají značný vliv na zachování životního prostředí, kulturní krajiny na biologické rozmanitosti;

G.  vzhledem k tomu, že historické a kulturní dědictví představuje jeden z hlavních přínosů této oblasti;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament dne 23. května 2013 přijal usnesení o makroregionální strategii pro Alpy(2);

1.  zdůrazňuje, že Alpy představují přírodní a kulturní prostředí pro život a práci přibližně 14 milionů osob a také důležitou turistickou destinaci, která každý rok přiláká asi 120 milionů návštěvníků;

2.  poukazuje na úspěch některých zemědělských modelů v alpském regionu, které jsou kombinací výroby potravin, lesnictví, ochrany krajiny pro účely cestovního ruchu a poskytování ekosystémových služeb, jako je ochrana před lavinami; domnívá se, že tyto modely, které slouží mnoha účelům a mají malý dopad na životní prostředí, by se měly pokud možno rozšířit;

3.  uznává, že alpský region je se svým širokým bohatstvím přírodní krajiny socioekonomickou oblastí s potenciálem pro cestovní ruch; konstatuje, že jej charakterizuje mimořádná rozmanitost ekosystémů od čistě horských, přes nížinné až po středomořské a pobřežní oblasti, kromě toho zde existují také velmi citlivé vodní ekosystémy jako jezera, řeky a horské potoky; poukazuje na to, že tento region je navíc velmi bohatý na biologickou rozmanitost a na přírodní zdroje, jako je voda a dřevo, a měl by být chráněn;

4.  vítá skutečnost, že do unijní strategie pro alpský region jsou velmi úzce zapojeny regiony;

5.  domnívá se, že je nutné se věnovat především zachování osídlení v řídce osídlených oblastech daného regionu;

6.  poukazuje na to, že v alpském regionu vedle sebe existují jak oblasti, jež jsou silně pozměněné člověkem a urbanizované, tak i méně zalidněné horské oblasti; je přesvědčen, že daná strategie musí obsahovat ucelený soubor opatření pro celou tuto oblast, s přihlédnutím ke strukturální rozmanitosti, která ji charakterizuje, a musí se zabývat především horskými alpskými oblastmi, jelikož představují nesmírný potenciál pro udržitelný hospodářský rozvoj; poukazuje na to, že opouštění tohoto regionu naproti tomu představuje jednu z příčin značného rizika vzniku hydrogeologické nestability v některých oblastech, jejíž účinky se odrážejí na celém regionu (záplavy, sesuvy půdy); zdůrazňuje klíčovou úlohu, již mají sociální služby pro udržitelný růst a pro boj proti vylidňování hor, a poukazuje na potřebu lépe propagovat mechanismus civilní ochrany EU;

7.  poukazuje na to, že zemědělství v horských oblastech má značný význam z hlediska ochrany geologické stability Alp; konstatuje však, že horské zemědělství je vystaveno klimaticky podmíněným přírodním katastrofám, jako jsou záplavy, laviny a sesuvy bahna; požaduje tudíž podporu opatření zaměřených na prevenci rizik (např. ochranu před záplavami);

8.  je znepokojen tím, že klimatické změny přinášejí vážná rizika pro hydrologickou stabilitu a biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že zvyšování teploty je vážnou hrozbou pro přežití druhů živočichů a rostlin specializovaných na život ve vysokých výškách a že dalším důvodem ke znepokojení je také tání ledovců, neboť má značný dopad na zásoby podzemní vody; poukazuje tudíž na potřebu makroregionální politiky zaměřené na přizpůsobování se klimatickým změnám a udržitelné správy alpských řek, jezer a potoků;

9.  považuje za nevyhnutelné podporovat politiku boje proti klimatickým změnám a volit přitom výrobní a spotřební modely zaměřené na zásady oběhového hospodářství a krátké dodavatelské řetězce a upřednostňovat racionální využívání a opětovné využívání místních materiálů a přírodních zdrojů, včetně odpadních vod a zemědělských odpadů, a sdílení služeb, což lze nejlépe podporovat a v rámci ekologického zadávání veřejných zakázek, a umožnit tak vytvoření těsného vztahu mezi výrobci a spotřebiteli na místní úrovni; připomíná, že při řízení rizik spojených s klimatickými změnami je nutné se zabývat faktory strukturálního a organizačního ohrožení alpských společenství; zdůrazňuje, že je zapotřebí rozšířit výměnu osvědčených postupů a přeshraniční spolupráci v oblasti řízení klimatických rizik a že je nutné přihlédnout ke všem faktorům, které by mohly toho území ohrožovat;

10.  považuje za nezbytné, aby regiony zapojené do této strategie, využívaly finanční prostředky EU v souladu s politikou soudržnosti a podporovaly investice do oblasti životního prostředí, jejichž cílem je mj. přizpůsobení se klimatickým změnám a jejich zmírňování a boj proti hydrogeologické nestabilitě, a to včetně lesního hospodářství, cestovního ruchu, zemědělství (včetně ekologického zemědělství) a živočišné výroby, které hrají při hospodaření s půdou důležitou roli;

11.  zdůrazňuje, že nedochází k řádnému uplatňování cílů rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES; žádá Komisi, aby při uplatňování rámcové směrnice pro vodu 2000/60/ES přihlédla ke směrnici o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 92/43/EHS, aby bylo zajištěno udržitelnější hospodaření s vodními zdroji; zdůrazňuje, že přednost před právní úpravou by přitom měla mít spolupráce;

12.  zastává názor, že problém zbývajících „bílých míst“ v mobilním pokrytí v daném regionu lze změnit na příležitost jak pro ekoturistiku, tak i pro lékařský výzkum;

13.  připomíná, že ucelené hospodaření s vodními zdroji je jedním z klíčových prvků udržitelného rozvoje v Alpách; poukazuje na to, že přírodní rizika, zejména vodní rizika, mohou mít vedlejší účinky na nížiny a zastavěné plochy; zdůrazňuje proto, že je nutné rozšířit výměnu osvědčených postupů a přeshraniční spolupráci mezi orgány členských států odpovědných za správu vodohospodářství a vodních toků, spolu s „platformou pro hospodaření s vodními zdroji“, která je součástí Alpské úmluvy, s cílem reagovat na společné problémy, které jsou důsledkem klimatických změn;

14.  domnívá se, že investice by měly směřovat k zajištění rovného a účinného přístupu ke zdravotní péči pro veškeré obyvatelstvo v daném regionu;

15.  s ohledem na hospodářský význam cestovního ruchu pro celý alpský region považuje za nezbytné dále podporovat rozvoj šetrného cestovního ruchu; s ohledem na příklady osvědčené praxe, jako např. turistické platformy „Alpine Pearls“ vzniklé v rámci projektu „Alpská mobilita“ financovaného ze strany EU, poukazuje na dosavadní úspěchy, na něž je třeba navázat;

16.  považuje za nezbytné plánovat politiku energetické účinnosti a energetických úspor a zdokonalovat možnost využívání energie z obnovitelných a udržitelných alternativních zdrojů, a to na základě řádného hospodaření s vodními, lesními a krajinnými zdroji; považuje za důležité rozvíjet výstavbu modelu decentralizované a místní výroby energie a jejích dodávek mj. prostřednictvím integrace sítí a uchovávání energie; vyzývá tedy k vytvoření iniciativ na rozšíření výzkumu týkajícího se zvláštních požadavků horských regionů; zdůrazňuje, že je důležité přimět spotřebitele, aby investovali do výroby energie z obnovitelných zdrojů, a tak zvyšovat energetickou bezpečnost a chránit je před energetickou chudobou; zdůrazňuje význam vodních elektráren pro zásobování horských oblastí energií a vyzývá místní správu, aby podporovala používání energie z vodních elektráren, jakož i dalších obnovitelných zdrojů k naplnění potřeb obyvatelstva;

17.  s politováním konstatuje, že v důsledku jiného než zemědělského využívání půdy, jako je stavba silnic a přeměňování půdy na stavební pozemky, dochází ke zmenšování plochy zemědělské půdy; vyzývá k praktickému zaměření podpůrných programů a dotací k trvalému zajištění toho, aby plochy určené k zemědělské a lesnické činnosti byly i nadále k dispozici; zdůrazňuje, že téma spotřeby půdy je citlivější ve více urbanizovaných oblastech; naléhavě tedy vyzývá, aby využití půdy a urbanizace, které spotřebovávají cenné přírodní zdroje, byly prováděny udržitelným způsobem;

18.  žádá o ucelený postup při budoucím utváření a uplatňování dopravní politiky a politiky v oblasti životního prostředí v alpském regionu, tak aby nedocházelo k ohrožení společných cílů na základě arbitráží účinků přelévání;

19.  lituje nedostatečného zpřístupnění hospodářských oblastí, které brání účinnému obhospodařování horských oblasti v alpském regionu, a vede tím ke snižování konkurenceschopnosti tohoto regionu; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily vhodný systém infrastruktury, který by obsahoval výstavbu vhodných hospodářských a lesních cest a cest vedoucích k pastvinám a také přístup k vysokorychlostní síti mobilních dat v alpských regionech;

20.  upozorňuje na význam udržitelného cestovního ruchu, jehož motorem je ochrana biologické rozmanitosti a zachování ekosystémů, jak ukazuje vynikající příklad národních parků;

21.  zdůrazňuje význam chráněných území při navrhování iniciativ zaměřených na ochranu životního prostředí, jak je uvedeno v Alpské úmluvě; považuje za nezbytné vytvořit politiku, která by stanovila národní parky jako místo pro plánování a podporu opatření zaměřených na ochranu životního prostředí; je přesvědčen, že chráněná území představují zvlášť citlivý životní prostor pro lidi i přírodu; je toho názoru, že by chráněná území mohla za účelem rozvoje a uplatňování osvědčených postupů, které spojují ochranu biotopů s udržitelným hospodářstvím (kvalitní ekologické zemědělství, ochrana místních výrobků, šetrný cestovní ruch a šetrná mobilita, ochrana živočišných druhů) a mohou být přeneseny do všech částí alpského regionu a dále, mít přeshraniční charakter;

22.  konstatuje, že pokud jde o dopravu, je nutné stanovit, jakým způsobem se bude v rámci udržitelné mobility povolovat přiměřený přístup do okrajovějších oblastí, které jsou stále více opuštěné;

23.  považuje za nezbytné vytvořit infrastrukturu určenou pro nové druhy udržitelné dopravy, uplatňovat politiku společného využívání zboží a služeb a rozšířit propojení méně rozvinutých oblastí také za účelem prosazování rozvoje práce na dálku;

24.  konstatuje, že opětovný výskyt dravců a šelem v alpském regionu je řízen na státní a místní úrovni, přestože tyto živočišné druhy neuznávají administrativní hranice; a že fenomén migrace má v alpském regionu už ze své podstaty přeshraniční povahu; domnívá se, že je nutné zintenzivnit v rámci alpské strategie a platformy „Velké masožravé šelmy a divocí kopytnatci “, která je součástí Alpské úmluvy, výměnu informací a osvědčených postupů;

25.  je přesvědčen, že do rozhodovacích procesů by měly být zapojeny místní a regionální orgány, občanská společnost a hospodářské subjekty, a to otevřeným, transparentním a informovaným způsobem;

26.  zdůrazňuje, že je důležité přizpůsobit obsah strategie pro Alpy iniciativám pro spolupráci, jako je Alpská úmluva, a následným protokolům k této úmluvě a zároveň zohlednit stávající spolupráci a budování sítí na nadnárodní úrovni v této oblasti, aby se dosáhlo společných politik a cílů;

27.  poukazuje na to, že k zachování biologické rozmanitosti v alpském regionu je nutné aktivní zemědělství a lesnictví, která zároveň velkou měrou přispívají k jiným hospodářským odvětvím, jako je např. cestovní ruch;

28.  žádá cílený finanční přístup pro makroregionální politiku v rámci alpské strategie ze strany členských států a Evropské unie;

29.  považuje za nezbytné upevnit úlohu místní a regionální úrovně při provádění politiky EU a do centra plánování a realizace strategie pro Alpy postavit zásadu víceúrovňového řízení;

30.  žádá, aby Evropská komise zavedla pro oblast alpské přepravy zboží maximální hodnoty hluku a rozsáhlejší systém pobídek, které by podpořily investice do omezování hluku na hlavních dopravních tazích;

31.  žádá, aby byla do stávajících a budoucích opatření v oblasti daní, odvodů a poplatků za využívání infrastruktury zavedena zásada vykazování skutečných nákladů a internalizace externích nákladů, a to s přihlédnutím k celkové strategii pro alpský region, a poukazuje na nutnost vyhnout se arbitrážím a účinkům přelévání;

32.  požaduje vytvoření makroregionální alpské strategie, která by umožnila udržitelné využívání půdy a přírody a tím i hospodářského a životního prostoru ve smyslu společné existence přírody a člověka, tak aby nedocházelo k dalšímu odchodu obyvatel, což může působit negativně na ochranu přírody a krajiny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

19.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

64

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Cristian-Silviu Buşoi, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Matthias Groote, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Tibor Szanyi, Estefanía Torres Martínez, Dame Glenis Willmott, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Mark Demesmaeker, Jacqueline Foster, Elena Gentile, Martin Häusling, Krzysztof Hetman, Merja Kyllönen, Mairead McGuinness, Gesine Meissner, Ulrike Müller, James Nicholson, Christel Schaldemose, Jasenko Selimovic, Bart Staes, Keith Taylor, Tom Vandenkendelaere, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Bronis Ropė, Marco Valli

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).

(2)

Úř. v. C 55, 12.2.2016, s. 117.


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (25.5.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o strategii EU pro alpský region

(2015/2324(INI))

Navrhovatelka: Daniela Aiuto

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že alpský region definovaný v rámci Alpské úmluvy podobně jako jiné evropské horské oblasti představuje velkou výzvu, pokud jde o rozvoj jeho úlohy v evropské dopravní síti, neboť je řídce obydlen a vykazuje velmi specifické typy spojení, dostupnosti služeb a místního hospodářství;

B.  vzhledem k tomu, že by specifická geomorfologická situace tohoto makroregionu neměla být považována za překážku propojení, nýbrž spíše za příležitost rozvíjet udržitelné služby v oblasti intermodální dopravy, které se budou zakládat na regionálním modelu osvědčených postupů, ve spojení s ochranou a propagací přírodního, ekologického a kulturního dědictví a biologické rozmanitosti a také se zmírňováním změny klimatu;

C.  vzhledem k tomu, že finanční zdroje by měly být investovány především do rozvoje veřejných dopravních propojení v alpských regionech na základě ukazatelů, které zohledňují specifické podmínky horských oblastí, a to zkvalitněním stávajících železničních spojení, zejména v případě přeshraniční dopravy, do zlepšování podmínek malých obydlených center díky snadnějšímu dojíždění do práce a lepší přístupnosti udržitelných turistických zařízení a do zajišťování základních služeb v oblasti zdraví, vzdělání a péče o děti, podpory vytváření nových kvalitních lokálních pracovních míst a ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů, včetně vodních;

D.  vzhledem k tomu, že se alpský region potýká s vylidňováním a stárnutím obyvatelstva; vzhledem k tomu, že kvalitní služby veřejné dopravy, vysokorychlostní připojení k internetu a udržitelný celoroční cestovní ruch by mohly přispět k zatraktivnění alpského regionu pro mladé lidi a k usnadnění přístupu k zaměstnání;

E.  vzhledem k tomu, že pět z devíti hlavních koridorů TEN-T, jež mají zásadní význam pro evropský a regionální rozvoj a pro dosažení cílů stanovených v bílé knize o dopravě, prochází přes Alpy, a vzhledem k tomu, že jejich realizace vyžaduje společné koordinované finanční úsilí členských států do roku 2030;

F.  vzhledem k tomu, že za účelem plnění zásad uvedených v rámcové úmluvě a provádění praktických iniciativ byla přijata řada protokolů a memorand o porozumění, jež obsahují konkrétní opatření v nejrůznějších oblastech, které zahrnují dopravu, cestovní ruch, ochranu půdy, územní plánování, udržitelný rozvoj, ochranu přírody a ochranu krajiny, za účelem realizace společných projektů v rámci transevropských dopravních sítí, a vzhledem k tomu, že členské státy v této souvislosti uzavřely dvoustranné dohody zaměřené na využití prostředků z Nástroje pro propojení Evropy spolu s prostředky vyhrazenými v rámci vnitrostátních rozpočtů;

G.  vzhledem k tomu, že makroregionální strategie Komise má poskytnout nástroje, jež posílí regionální kapacitu, zejména zlepšením konektivity, intermodality a interoperability udržitelné osobní a nákladní dopravy, aby se podařilo převést silniční dopravu na železnice; vzhledem k tomu, že celá řada regionů, které jsou součástí jiných sousedících makroregionů (např. Jadran, Dunaj), by měla vzájemné překrývání oblastí využívat k tomu, aby zlepšila propojení, dostupnost a intermodalitu;

H.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení týkajícím se strategie EU pro alpský region poukázala jednak na nutnost omezit dopad dopravy přes Alpy s cílem zachovat alpské přírodní dědictví, a jednak na význam uplatňování strategie, která by se zaměřovala na vytvoření lepšího prostředí pro obyvatele; vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích se stalo jedním z hlavních úkolů dosažení rovnováhy mezi dopravní infrastrukturou a ochranou prostředí v regionech; avšak vzhledem k tomu, že každá produktivní investice by se měla zakládat na posouzení celého životního cyklu a dopadu na životní prostředí, aby bylo možné v tak ohrožených oblastech, jako je alpský region, omezit nejvážnější rizika přírodních katastrof;

1.  bere na vědomí územní vymezení podle Alpské úmluvy a související protokoly v odvětví dopravy a cestovního ruchu a také akční plán Komise zaměřený na zlepšování udržitelnosti dopravní konektivity na území toho regionu i mezi ním a dalšími regiony, jakož i na podporu intermodality, interoperability a kvality intermodálních systémů dopravy a mobility, v souladu s osvědčenými modely;

2.  vítá otevření Gotthardského úpatního tunelu dne 1. června 2016; vyzývá Komisi a příslušné alpské členské státy, aby předtím, než začnou plánovat další úpatní tunely, vyhodnotily, zda využíváním nových tunelů došlo ke změně dopravních toků a rozložení nákladní dopravy, například na trase přes Brennerský průsmyk; požaduje, aby bylo podél koridorů tam, kde je to účelné, vybudováno dostatečné množství kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy za účelem naplňování cíle přesunutí nákladní dopravy ze silnic na železnici;

3.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily víceúrovňovou správu v oblasti plánování dopravy a aby v hornatém alpském regionu uplatňovaly politiku rozvoje dopravní infrastruktury, která bude udržitelná, inkluzivní a neinvazivní, jež ho bude zachovávat a jež bude podporovat vyvážený rozvoj hospodářsky slabších regionů a oblastí, pokud jde o cestovní ruch, sociální soudržnost, regionální rozvoj a zaměstnanost; zdůrazňuje, že při plánování politiky v oblasti dopravní infrastruktury by mělo být prioritou řešení a minimalizace negativních dopadů na životní prostředí a další oblasti; žádá, aby byl v zájmu snižování emisí znečišťujících látek i nadále prosazován postupný přechod od silniční k železniční dopravě a přechod k dopravě využívající alternativní zdroje energie;

4.  vyzývá Komisi, aby se zaměřila i na optimalizaci kapacity stávající infrastruktury, což přispěje k účelnějšímu budování sítě TEN-T; zdůrazňuje, že by neměly být financovány projekty v oblasti budování infrastruktury, které by mohly představovat nadměrné nebo zbytečné riziko pro životní prostředí, přírodní zdroje nebo veřejné zdraví;

5.  zdůrazňuje, že by měla být zlepšována a podporována propojenost a dostupnost tohoto regionu ve dne, v noci i o víkendech, přičemž je nutné respektovat životní prostředí, chránit vodní a půdní zdroje a zajistit účast místního obyvatelstva plným zapojením politických činitelů na všech úrovních, zejména na místní a regionální úrovni, a nevládních organizací a rovněž prosazováním veřejných konzultací;

6.  domnívá se, že budování infrastruktury v horských oblastech by napomohlo rozvoji malých a středních podniků a zvyšování atraktivity horských oblastí pro tyto podniky a přispělo k rozvoji specifických odvětví využívajících přírodních podmínek regionu (teplota, čistý vzduch), což by vedlo k vytváření nových pracovních míst a podpořilo udržitelný rozvoj tohoto regionu; vybízí členské státy k opravám a zkvalitňování starých nepoužívaných turistických tras, aby mohly být znovu využívány a aby se zabránilo jejich opouštění, chátrání a možné hydrogeologické nerovnováze;

7.  vyzývá státy, které jsou součástí alpského regionu, aby ve vzájemné spolupráci co nejvíce sjednotily tranzitní poplatky a zajistily jejich soulad s evropskými normami, především v případě zemí, které jsou vzhledem ke své zeměpisné povaze nuceny využívat tranzit přes jiné země;

8.  je toho názoru, že by měl být urychlen rozvoj a dostupnost informačních a komunikačních technologií pomocí rychlejšího a účinnějšího poskytování služeb a případné podpory alternativ fyzického dojíždění, jako je práce na dálku, aby se snížil počet cest a množství negativních externích dopadů jako znečišťujících emisí, a podporovalo se sladění rodinného a pracovního života;

9.  vyzývá dotčené země, aby určily strategické projekty, které by pomohly posílit soudržnost a snížit přetíženost silnic tím, že se budou používat intermodální dopravní služby vhodné pro turistické oblasti, a dále povzbudit růst místní ekonomiky, což podpoří vytváření pracovních míst; zdůrazňuje úlohu regionálních letišť a přístavů v přilehlých oblastech a Středomoří pro dostupnost a propojenost alpského regionu; je přesvědčen, že je důležité je propojit se silniční a železniční sítí;

10.  vyzývá členské státy, aby investovaly do programů vytváření místních pracovních příležitostí a do infrastruktury cestovního ruchu; vyzývá k přijetí strategického přístupu, podle nějž nebude cestovní ruch tolik sezónní aktivitou, k usnadnění udržitelného přístupu do turistických destinací, jako jsou lyžařská střediska, prostřednictvím veřejné dopravy a k povzbuzování kombinace cyklistiky a cestování vlakem; zdůrazňuje, že je důležité podporovat navazování kontaktů a zveřejňování příkladů osvědčených postupů udržitelných iniciativ cestovního ruchu, jako jsou struktury navržené pro pasivní energii, účinné využívání zdrojů a používání udržitelných zdrojů energie;

11.  poukazuje na to, že změna klimatu je zvláště důležitá pro regiony, jako jsou Alpy, jejichž morfologie a přírodní prostředí je činí obzvláště zranitelnými; zdůrazňuje, že EU a alpské členské státy ratifikovaly protokoly Alpské úmluvy týkající se dopravy a cestovního ruchu; vyzývá členské státy, aby bedlivě monitorovaly limity znečištění ovzduší a zaváděly politiky udržitelné dopravy v souladu s cíli z pařížské konference COP21; je přesvědčen, že je potřebné vyvinout úsilí s cílem povzbuzovat malé a střední podniky, aby investovaly do inovací a vývoje v souladu s cíli z pařížské konference COP21;

12.  vyzývá Komisi, aby zajistila snadný přístup evropských občanů i orgánů k dokumentům, tak aby byla zajištěna transparentnost vynakládání veřejných finančních prostředků, a je přesvědčen, že v případech, kdy se jedná o přístup na základě naléhavých důvodů včetně mimo jiné důvodů týkajících se veřejného zdraví a životního prostředí, musí mít tento přístup vždy přednost před neumožněním přístupu z důvodu ochrany hospodářské soutěže nebo obchodních cílů; konstatuje, že za tímto účelem bude nutné, aby členské státy zajistily transparentní investování prostředků z evropských fondů, které jsou k dispozici pro realizaci alpské strategie, aby přihlížely k omezením vyplývajícím z posuzování dopadů na životní prostředí a aby prohloubily spolupráci mezi sebou a rozšířily součinnost s cílem zajistit výměnu osvědčených postupů; je přesvědčen, že jednou ročně by pak měl Evropský účetní dvůr a Evropský parlament přezkoumat její účinné provádění, dosahování cílů a hospodárné využívání zdrojů;

13.  domnívá se, že by příjmy z mýtného a zvláštního mýtného z alpských regionů měly být vyčleněny na projekty v oblasti dopravy v alpském regionu, v první řadě na rozvoj alpských koridorů TEN -T, potom na regionální přístupové cesty a dále také na místní cesty;

14.  vyzývá členské státy a regiony, aby zajistily přístupnost a zdravotní pomoc také v oblastech, které jsou jen obtížně přístupné, a žádá, aby vzhledem ke vzdálenosti větších nemocnic byla zdravotní péče a první pomoc zajištěna také v oblastech s nedostatečnou dopravní obslužností.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

40

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Knut Fleckenstein, Maria Grapini, Karoline Graswander-Hainz, Werner Kuhn, Curzio Maltese, Jozo Radoš, Ulrike Rodust, Davor Škrlec, Evžen Tošenovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatrix von Storch


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (26.4.2016)

pro Výbor pro regionální rozvoj

o strategii EU pro alpský region

(2015/2324(INI))

Navrhovatelka: Ulrike Müller

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro regionální rozvoj jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje význam alpského regionu jakožto přirozeného životního prostředí a místa pro život lidí, pro práci a rekreaci vzhledem k zásadnímu přínosu zemědělství, lesnictví, udržitelného celoročního cestovního ruchu a řemesel; zdůrazňuje, že tato odvětví jsou bezpodmínečně nutná pro udržitelný rozvoj regionu a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, protože zajišťují vysoce kvalitní zásobování potravinami, osídlení okrajových oblastí, péči o kulturní krajinu a zachování ekosystémů prostřednictvím biologické rozmanitosti a ochrany půdy a vody; vítá strategii EU pro alpský region jako integrující rámec a způsob, jak zlepšit a posílit udržitelný ekonomický, environmentální, infrastrukturální a sociodemografický rozvoj alpského regionu; vyzývá Komisi a členské státy, aby přihlédly ke zkušenostem s uplatňováním jiných makroregionálních strategií EU;

2.  zdůrazňuje, že jsou potřeba iniciativy, které zvýší mobilitu, zlepší digitální infrastrukturu, dodávky energie, sociální migraci a demografický výhled a posílí spolupráci a koordinaci orgánů na různých úrovních s cílem účelněji a účinněji řešit společné výzvy v některých přeshraničních oblastech, čehož lze dosáhnout pomocí individuálních opatření; zdůrazňuje, že strategie by také měla řešit výzvy, které přináší globalizace a deindustrializace; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit přístup k veřejným službám a infrastrukturu, aby se zvýšila dostupnost a atraktivita těchto regionů a snížil úpadek malých a rodinných zemědělských podniků, které jsou důležitým hospodářským a sociálním pilířem regionu; považuje za nezbytné, aby při provádění strategie zůstaly zachovány zejména specifické tradice v oblasti využívání půdy, řemesel a cestovního ruchu;

3.  zdůrazňuje, že hospodářská, sociální a environmentální úloha zemědělství v horských oblastech musí být podpořena cílenými politikami, které kompenzují nevýhody, s nimiž se zemědělci v horách potýkají, a že musí být uznán jejich přínos k environmentální a sociální udržitelnosti velkých částí Evropy; zdůrazňuje, že by měla být věnována zvláštní pozornost drobným zemědělským podnikům, které většinou provozují rodiny, a úloze žen v alpském zemědělství vzhledem k tomu, že ženy podněcují růst a proto se jim musí dostat větší podpory a uznání; opakuje, že udržitelný rozvoj horských oblastí je zásadním prvkem dobrých životních podmínek venkovského obyvatelstva, jeho mezigenerační soudržnosti a perspektiv rodinných zemědělských podniků;

4.  potvrzuje, že budoucí rozvoj alpského regionu je spojen zejména s venkovskými oblastmi, rozvojem venkova, budoucností vesnic a se zemědělstvím;

5.  vyjadřuje znepokojení nad degradací ekosystémů a nad rizikem přírodních katastrof v některých částech alpských oblastí, a naléhavě vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby zajistily, že zemědělství a lesnictví bude řízeno udržitelným způsobem, který se přizpůsobí místním podmínkám, se zvláštním zřetelem ke zdraví půdy, a aby podpořily tento vývoj tím, že zachovají jak kulturní, tak environmentální rozmanitost tohoto regionu a zajistí ekonomické vyhlídky díky dlouhodobé ochraně přírodních zdrojů; zdůrazňuje význam uplatňování zásad oběhového hospodářství a synergistické spolupráce mezi zemědělstvím a dalšími hospodářskými činnostmi v oblastech chráněných v rámci sítě Natura 2000 a ve všech dalších chráněných oblastech;

6.  vyjadřuje politování nad stále větším pustnutím a zarůstáním zemědělské půdy, které má negativní vliv nejen na krajinu, zemědělskou produktivitu a zejména na tradiční postupy s ohledem na drobnou živočišnou a rostlinnou výrobu, ale také na vodní hospodářství a hydrogeologické poměry, biologickou rozmanitost a udržitelnou výrobu energie;

7.  konstatuje, že alpský region je evropským „vodojemem“ a že Alpy poskytují množství vody, které v létě stačí na pokrytí až 90 % potřeby v podhorských oblastech; konstatuje také, že Alpy představují hlavní zásobu biomasy v Evropě; zdůrazňuje význam vody pro výrobu vodní energie, zavlažování zemědělské půdy, udržitelné hospodaření s lesy, zachování biologické rozmanitosti a krajiny a zásobování pitnou vodou, což bude ještě důležitější v nadcházejících letech s ohledem na změnu klimatu; zdůrazňuje proto, že v souvislosti s platformou pro hospodaření s vodními zdroji, která je součástí Alpské úmluvy, je nutné zvýšit výměnu osvědčených postupů a přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za vodohospodářství a správu povodí;

8.  konstatuje, že alpský region byl schopen velmi brzy těžit ze svých vodních cest rozvojem výroby hydroelektrické energie; zastává názor, že by mělo být možné dotovat výměnu osvědčených postupů a modernizaci struktur využitím prostředků EU, s cílem reagovat na rostoucí poptávku po energii a na příliv turistů;

9.  vyjadřuje politování nad současnou zvyšující se tendencí nepřímého vyvlastňování vlastníků půdy v rámci provádění směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť a strategie v oblasti biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby se zasadila o ochranu vlastnických práv jako elementární součásti rozvoje alpských regionů;

10.  poukazuje na to, že návrat velkých šelem ohrožuje tradiční zemědělství a pastevectví v mnoha alpských údolích, neboť divoké šelmy stále častěji útočí na ovce, kozy a hovězí dobytek; zdůrazňuje, že musí být mezi různými orgány lépe koordinována správa a opětovné zavádění dravých ptáků a šelem, přičemž je třeba posílit výměnu informací a osvědčených postupů s cílem zlepšit přeshraniční ochranu a správu těchto druhů jako součást alpské strategie, ve spojení s platformou věnovanou velkým šelmám, divokým kopytnatcům a společnosti, která je součástí Alpské úmluvy;

11.  zdůrazňuje, že by strategie měla přispívat k plnění cílů stanovených v rámci konference COP21 a také nastínit, jak by měl tento region řešit výzvy změny klimatu, zvláště s přihlédnutím k jeho zranitelnosti a skutečnosti, že je vystavený přírodním katastrofám (např. sesuvy bahna, požáry);

12.  poukazuje na to, že kaskádové využívání obnovitelných zdrojů je zásada, která pokud bude upravena a právně vymahatelná, bude významně zasahovat do vlastnických práv a mohla by brzdit inovace, zejména malých a středních podniků;

13.  zdůrazňuje, že musí být nadále možné využívat tradiční způsoby hospodaření a formy chovu hospodářských zvířat v horských oblastech, aby byly v těchto oblastech zachovány zemědělské struktury a sídla; požaduje harmonizaci, zjednodušení a omezení kontrolních postupů a požadavků podmíněnosti, zejména u drobných zemědělců a zemědělců z horských oblastí;

14.  považuje za důležité vytvořit regionální programy na podporu decentralizovaných, makroregionálních struktur pro zpracování zemědělských a lesnických produktů a jejich uvádění na trh (např. družstva a organizace producentů), s cílem posílit jejich postavení v hodnotových řetězcích týkajících se dřeva a potravin a zlepšit zaměstnanost, zajišťování potravin a inovaci v těchto regionech; poukazuje na výhody zajištění široké škály příležitostí na trhu;

15.  vyzývá k posílení hodnoty zemědělských produktů, a to podporou iniciativ k většímu využití a šíření označení „horský produkt“ na základě praktických úprav, pomocí propagace chráněných zeměpisných označení produktů z alpského regionu a pomocí vývoje nových vysoce kvalitních produktů s cílem uspokojit poptávku spotřebitelů a poskytnout jim informace o tradičním základu těchto produktů a o jejich charakteristických vlastnostech a kvalitě; domnívá se, že je třeba se účinnější chránit před napodobiteli a pirátskými výrobci produktů pocházejících údajně z alpského regionu a zajistit chráněná zeměpisná označení; vyzývá dále Komisi, aby zavedla zvláštní operační programy pro vysoce kvalitní horské produkty s cílem zlepšit propagaci těchto produktů a jejich uvádění na trh;

16.  zdůrazňuje význam produkce mléka v horských částech alpského regionu, a to zejména vysoce kvalitních mléčných výrobků, které jsou vyráběny z tohoto mléka; poukazuje na to, že v mnoha případech nemůže odvětví mléka konkurovat příznivějším lokalitám; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci SZP zavedly pro producenty zvláštní kompenzační opatření s cílem zajistit finanční udržitelnost chovu hospodářských zvířat a výroby mléka a mléčných výrobků v horských oblastech, a to zejména pro malé a střední rodinné zemědělské podniky, a také podporu pro zpracovatele, kteří z alpského mléka vyrábějí vysoce kvalitní produkty;

17.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat konkurenceschopnost horských zemědělských podniků, mimo jiné prosazováním vytváření producentských organizací a stimulací činností místních producentů zahajováním řízení o veřejných zakázkách; zdůrazňuje, že vytváření sítí a vznik sdružení mezi zemědělci z horských oblastí může zvýšit jejich vyjednávací pravomoc vůči distributorům a pomoci všeobecně zmírnit strukturální nedostatky zemědělství v horských oblastech; je dále přesvědčen, že krátké dodavatelské řetězce v horských oblastech a místní trhy mají klíčový význam pro zachování zemědělské produkce v malých zemědělských podnicích ležících v těchto oblastech;

18.  je přesvědčen, že by bylo možné zlepšit odbyt zemědělských produktů, pokud by byly zahrnuty do všeobecné nabídky produktů cestovního ruchu v dané zeměpisné oblasti;

19.  považuje za mimořádně důležité poskytnout mladým zemědělcům dlouhodobé perspektivy s cílem řešit vylidňování venkova v alpském regionu; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly nadnárodní iniciativy na podporu podnikání, vznikajících odvětví a trhu práce v zemědělství a lesnictví; zdůrazňuje význam účinnějšího začlenění zemědělství do místního hospodářství, zvláště do cestovního ruchu, řemesel a odvětví malých a středních podniků, s cílem zvýšit příjmy zemědělských podniků a učinit práci v zemědělství atraktivnější pro mladé lidi;

20.  zdůrazňuje význam agroturistiky jako zdroje příjmu drobných zemědělců (např. dovolená na statku); vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily programy na podporu investic a podnikání; považuje za důležité podpořit tyto zemědělské podniky prostřednictvím konkrétních kampaní zaměřených na cestovní ruch;

21.  zdůrazňuje, že klimatické a topografické rysy alpských regionů ztěžují zintenzivnění zemědělství a lesnictví; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a vývoj v oblasti využívání luk a pastvin, chovu domácích zvířat a lesnictví tak, aby byly vytvářeny kapacity za účelem zvýšení efektivity výroby, zachování tradičních forem hospodaření a plemen užitkových zvířat a na podporu přeměny lesů v klimaticky odolné smíšené lesy;

22.  vyzývá Komisi, aby rozšířila vzdělávací a poradní struktury pro pracovníky v zemědělství a lesnictví (např. vzdělávání poradců v oblasti alpského hospodaření), vytvářela makroregionální vzdělávací síť a prohlubovala spolupráci a profesní kontakty mezi subjekty v oblasti vzdělávání, hospodářství a vědy (např. meziodvětvové stáže a výměnné programy) s cílem podpořit udržitelný růst v rámci společných přeshraničních a mezinárodních výzkumných programů a projektů; konstatuje, že horské oblasti vždy byly hlavním zdrojem inovací, zejména pokud jde o překonání přírodních znevýhodnění; konstatuje, že v Alpách musí často tatáž osoba provádět různé činnosti v průběhu jednoho roku, někdy i přes hranice; vyzývá Komisi, členské státy a místní orgány k podpoře spolupráce mezi subjekty profesionální odborné přípravy a dalšího vzdělávání; zastává názor, že za účelem zvýšení konkurenceschopnosti drobných zemědělců a rodinných zemědělských podniků musí být zajištěno školení a informace o inovacích v zemědělství a lesnictví;

23.  zdůrazňuje významnou úlohu zemědělství a venkovských zdrojů při zajišťování sociální péče a vzdělávání zvláště pro zranitelné osoby; vyzývá Komisi, aby podporovala sociální zemědělské činnosti, neboť zejména pro zemědělce v horských oblastech představují novou možnost poskytování alternativních služeb;

24.  poukazuje na význam přístupu k vysokorychlostnímu internetovému připojení a k digitálním službám a, vedle čistě infrastrukturního rozvoje, vyzývá k holistickému přístupu k „digitálním vesnicím a regionům“, který povede k udržitelnému prostředí vhodnému pro život a vstřícnému k rodinám;

25.  konstatuje, že při podávání žádostí o finanční prostředky z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova dochází u malých a středních podniků v horských regionech k administrativním problémům; vyzývá Komisi, aby přizpůsobila odpovídající podpůrné programy s cílem zajistit lepší přístup k finančním prostředkům i úspěšnější provádění, které může přinést větší užitek malým obcím;

26.  požaduje sladění budoucího a zjednodušení stávajícího regulačního rámce pro zemědělské podniky v celé alpské oblasti, zejména v rámci SZP; poukazuje na potřebu zvláštní dodatečné podpory zaměřené na faktory, jako je hodnocení půdy a sklon, aby bylo možné na strmých svazích hospodařit udržitelným způsobem;

27.  vítá zavedení makroregionálního modelu řízení pro alpský region s cílem podpořit přeshraniční spolupráci v zemědělství a lesnictví; považuje v této souvislosti za důležité, aby se mezi sdruženími a organizacemi producentů v oblasti živočišné i rostlinné výroby a lesnictví zlepšila výměna informací a zkušeností na nadnárodní úrovni, a to pořádáním pravidelných odborných konferencí;

28.  zdůrazňuje, že rozvoj nových iniciativ vyžaduje regionální řešení a participativní přístupy, včetně harmonizace stávajících a nových iniciativ, s cílem dosáhnout co největšího přínosu pro zemědělství v horských oblastech Alp a snížení administrativních překážek; vyzývá k přímému zapojení regionů, místních orgánů a jednotlivců do všech opatření spadajících do strategie EU pro alpský region, se zvláštním zřetelem k subjektům podnikajícím v zemědělství a lesnictví, které by měly být nápomocny při provádění akčního plánu Komise na regionální úrovni; poukazuje na to, že musí být vzaty v úvahu Alpská úmluva, politika soudržnosti EU a stávající iniciativy EU;

29.  považuje za důležité, aby byla strategie EU pro alpský region prováděna pomocí stávajících finančních zdrojů, jako jsou strukturální a investiční fondy na období 2014–2020, a že by neměly být zaváděny žádné nové finanční prostředky; zdůrazňuje, že tyto prostředky musí být účinně využity s cílem strategii lépe koordinovat;

30.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky rozvoje venkova pro drobné zemědělské a lesnické podniky rozšiřovaly podpůrné programy, jako je INTERREG a LEADER, za účelem výměny informací a osvědčených postupů a aby rozvíjely součinnost mezi těmito různými programy a zaměření na omezený a jasně definovaný soubor priorit; zdůrazňuje v této souvislosti význam multifunkčního drobného zemědělství v alpském regionu;

31.  konstatuje, že hornatý terén zůstává překážkou sbližování evropských občanů a že se EU zavázala navýšit finanční prostředky na přeshraniční dopravní infrastrukturu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

36

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Janusz Wojciechowski, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Franc Bogovič, Jean-Paul Denanot, Jens Gieseke, Ivan Jakovčić, Anthea McIntyre, Sofia Ribeiro, Ramón Luis Valcárcel Siso


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

16.6.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Mercedes Bresso, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Ángela Vallina, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Kerstin Westphal

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andor Deli, Tunne Kelam, Tonino Picula, Claude Rolin, Bronis Ropė, Claudia Schmidt, Remo Sernagiotto, Damiano Zoffoli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Dominique Martin, Vladimir Urutchev, Marco Valli

Právní upozornění