ZPRÁVA  o uplatňování nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami (nařízení (ES) č. 1935/2004)

18.7.2016 - (2015/2259(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
Zpravodajka: Christel Schaldemose

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o uplatňování nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami (nařízení (ES) č. 1935/2004)

(2015/2259(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS[1];

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami[2],

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami[3],

–  s ohledem na evropské posouzení uplatňování, které pod názvem „Materiály určené pro styk s potravinami – nařízení (ES) č. 1935/2004“ v květnu 2016 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu[4],

–  s ohledem na dokumenty ze semináře věnovaného tématu „Materiály určené pro styk s potravinami – Jak v budoucnosti zajistit bezpečnost potravin a technologické inovace?“, který se konal v Evropském parlamentu dne 26. ledna 2016[5],

–  s ohledem na studii Komise o současném stavu, pokud jde o toxicitu směsí[6],

–  s ohledem na sdělení Komise Radě o kombinovaných účincích chemických látek – směsích chemických látek (COM (2012)0252,

–  s ohledem na závěry Rady ve složení pro životní prostředí ze dne 22. prosince 2009 o kombinovaných účincích chemických látek[7],

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“, v němž se mimo jiné uznává, že je třeba, aby se EU zabývala kombinovanými účinky chemických látek a bezpečnostními otázkami v souvislosti s endokrinními disruptory ve všech příslušných právních předpisech Unie[8],

–  s ohledem na hodnotící zprávu nazvanou „Situace v oblasti vědeckého zkoumání chemických látek narušujících endokrinní činnost v roce 2012“ vypracovanou pro Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světovou zdravotnickou organizaci (WHO)[9],

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES („nařízení REACH“)[10],

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0237/2016),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1935/2004 („rámcové nařízení“) stanoví obecné bezpečnostní požadavky pro všechny materiály určené pro styk s potravinami s cílem zajistit, aby se zabránilo přechodu látek do potravin v množství, které by mohlo ohrozit lidské zdraví nebo způsobit nepřijatelnou změnu ve složení potravin nebo zhoršení jejich organoleptických vlastností;

B.  vzhledem k tomu, že příloha I rámcového nařízení uvádí 17 materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, na něž se mohou vztahovat zvláštní opatření;

C.  vzhledem k tomu, že z výše zmíněných 17 materiálů a předmětů se zvláštní opatření EU týkají pouze 4 materiálů a předmětů: plastů (včetně recyklovaných plastů), keramiky, regenerované celulózy a aktivních a inteligentních materiálů;

D.   vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné zrevidovat některá konkrétní opatření EU, zejména směrnici Rady 84/500/EHS o keramických předmětech;

E.  vzhledem k tomu, že pokud jde o ostatních 13 materiálů uvedených v příloze I, mají členské státy možnost přijmout vlastní vnitrostátní ustanovení;

F.   vzhledem k tomu, že řada členských států již zavedla různá opatření pro zbývající jednotlivé materiály určené pro styk s potravinami nebo na těchto opatřeních pracuje; vzhledem k tomu, že pokud jde o tato vnitrostátní opatření, zásada vzájemného uznávání nefunguje a účinné fungování vnitřního trhu ani vysokou úroveň ochrany zdraví, jak je stanoví rámcové nařízení a Smlouvy, nelze tedy zajistit;

G.  vzhledem k tomu, že materiály, na něž se nevztahují zvláštní regulační opatření EU, mohou ohrožovat veřejné zdraví a vést ke ztrátě důvěry spotřebitelů, k právní nejistotě a vyšším nákladům provozovatelů podniků, které jsou často v pozdějších fázích dodavatelského řetězce převáděny na spotřebitele, což oslabuje konkurenceschopnost a inovační schopnosti; vzhledem k tomu, že podle evropského posouzení uplatňování, které v květnu 2016 provedla výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) se všechny zúčastněné strany obecně shodují na tom, že nedostatek jednotných opatření škodí veřejnému zdraví, ochraně životního prostředí a hladkému fungování vnitřního trhu;

H.  vzhledem k tomu, že zásada „zlepšování právní úpravy“ by neměla zdržet uplatnění jakéhokoli opatření, jehož cílem je odvrátit nebo omezit potenciálně závažné nebo nevratné dopady na lidské zdraví a/nebo životní prostředí, jak vyžaduje zásada předběžné opatrnosti zakotvená ve smlouvách EU;

I.  vzhledem k tomu, že zejména endokrinní disruptory a genotoxické látky v materiálech určených pro styk s potravinami jsou problematické z hlediska veřejného zdraví i životního prostředí; vzhledem k tomu, že v současné době nelze vlastnosti vyvolávající narušení endokrinní činnosti ani genotoxické vlastnosti spolehlivě předvídat z chemického složení, a proto by se mělo podporovat biologické testování vzorků coby opatření předběžného varování s cílem zajistit bezpečnost chemicky komplexních materiálů určených pro styk s potravinami; vzhledem k tomu, že by měl být podporován vývoj metod analytického i toxikologického testování, aby se zajistilo spolehlivé a nákladově efektivní posuzování rizik materiálů určených pro styk s potravinami, které bude ku prospěchu spotřebitelů, životního prostředí a výrobců;

J.  vzhledem k tomu, že riziko pro veřejné zdraví představují rovněž škodlivé mikroorganismy (patogenní nebo způsobující znehodnocení), které mohou být přítomny jako kontaminanty materiálů určených pro styk s potravinami, a biocidy, které mohou být následně použity ke snížení množství těchto mikroorganismů;

K.  vzhledem k tomu, že některé potraviny jsou v dlouhodobém kontaktu se širokou škálou obalových materiálů;

L.  vzhledem k tomu, že účinnější koordinace všech ustanovení, která mají dopad na používání materiálů určených pro styk s potravinami, by mohla pomoci zlepšit ochranu zdraví spotřebitelů a snížit dopad těchto materiálů, zejména obalových materiálů, na životní prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že účinnější koordinace všech ustanovení, která mají dopad na materiály určené pro styk s potravinami, včetně nařízení REACH, by zvýšila účinnost oběhového hospodářství;

N.  vzhledem k tomu, že zvláštní opatření by měla vycházet z vědeckých důkazů; vzhledem k tomu, že z vědeckého hlediska existují ještě některé neznámé, a je tedy zapotřebí hlubší výzkum;

O.  vzhledem k tomu, že podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) představují nanotechnologie a nanomateriály nový technologický vývoj a materiály určené pro styk s potravinami jsou jedním z odvětví, v němž se nanomateriály používají; vzhledem k tomu, že specifické vlastnosti nanomateriálů mohou ovlivnit jejich toxikokinetické a toxikologické profily, ale dostupné údaje týkající se těchto aspektů jsou omezené; vzhledem k tomu, že rovněž panuje nejistota pramenící z obtížnosti charakterizace, zjišťování a měření nanomateriálů v potravinách a v biologických strukturách a z omezené dostupnosti údajů o toxicitě a zkušebních metod k jejímu zjišťování;

P.  vzhledem k tomu, že posuzování zdravotních a environmentálních rizik na úrovni EU se v současnosti zaměřuje pouze na posuzování jednotlivých látek a přehlíží reálné podmínky jejich kombinovaného a kumulativního působení vyplývajícího z různých způsobů expozice a různých typů produktů, což je známo rovněž jako „koktejlový efekt“ nebo „efekt směsi“;

Q.  vzhledem k tomu, že podle doporučení Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)/WHO (2009)[11] by se posouzení expozice měla týkat široké populace, ale i kritických skupin, které jsou zranitelné, nebo skupin, u nichž se očekává vyšší expozice než u celkové populace (např. kojenci, děti);

R.  vzhledem k tomu, že ve všech fázích dodavatelského řetězce by se měla zajistit sledovatelnost materiálů určených pro styk s potravinami, aby bylo snazší monitorovat a  stahovat vadné produkty, informovat spotřebitele a zjišťovat odpovědnost;

S.  vzhledem k tomu, že označování je velmi přímým a účinným nástrojem informování spotřebitele o vlastnostech produktu;

T.  vzhledem k tomu, že horizontální přístup k látkám napříč hospodářskými odvětvími zajišťuje jednotné uplatňování právních předpisů a předvídatelnost pro podniky;

U.  vzhledem k tomu, že vývoj jednotných zkušebních metod EU pro všechny materiály určené pro styk s potravinami by v celé EU napomohl k dosažení vyšší úrovně ochrany zdraví a životního prostředí;

V.  vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak doplnit některá zvláštní opatření, by mohlo být zavedení bezpečnostní kontroly předem vyrobených předmětů určených pro styk s potravinami;

Provádění právních předpisů EU týkajících se materiálů určených pro styk s potravinami: úspěchy a nedostatky

1.  uznává, že rámcové nařízení představuje solidní právní základ, jehož cíle jsou stále relevantní;

2.  zdůrazňuje, že ačkoliv hlavní důraz by měl být kladen na přijetí zvláštních opatření pro zmíněných 13 materiálů, které na úrovni EU zatím nejsou regulovány, všechny relevantní zainteresované strany poukazují na to, že existují nedostatky i v provádění a prosazování stávajících právních předpisů;

3.  předpokládá, že dojde k přezkumu vnitrostátních ustanovení přijatých členskými státy pro materiály nepodléhající harmonizaci, který se chystá provést Společné výzkumné středisko Komise; vyzývá Komisi, aby tento přezkum použila jako výchozí bod pro navržení požadovaných opatření;

4.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při navrhování požadovaných opatření zohlednila evropské posouzení uplatňování, které provedla EPRS, a již zavedená nebo připravovaná vnitrostátní opatření;

5.  poukazuje na to, že vzhledem k dominantnímu výskytu příslušných materiálů na trhu EU a k hrozbě, kterou představují pro lidské zdraví, a v zájmu zachování jednotného trhu v oblasti materiálů určených pro styk s potravinami a potravin by Komise měla přednostně vypracovat zvláštní opatření EU pro papír, karton, laky a materiály pro povrchovou úpravu, kovy a slitiny, inkousty a adhezívní látky;

6.  podtrhuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost těm materiálům určeným ke styku s potravinami, ať přímému, nebo nepřímému, které vykazují vyšší riziko migrace, jako jsou materiály obklopující tekutiny a potraviny s vysokým obsahem tuku a materiály, které zůstávají ve styku s potravinami po dlouhou dobu;

7.  je toho názoru, že přijetí dalších konkrétních opatření na úrovni EU by provozovatele podniků podnítilo k vývoji bezpečných opětovně použitelných a recyklovaných materiálů určených pro styk s potravinami, a napomohlo tak úsilí EU o zavedení účinnějšího oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že jedním z nezbytných předpokladů pro tento krok by byla lepší sledovatelnost a postupné odstraňování látek obsažených v materiálech určených pro styk s potravinami, jež by mohly ohrozit veřejné zdraví;

8.  v této souvislosti podtrhuje, že používání materiálů určených pro styk s potravinami vyrobených z recyklovaných materiálů by nemělo vést k vyššímu výskytu kontaminantů a/nebo reziduí v konečných výrobcích;

9.  je přesvědčen, že v kontextu úsilí EU o přechod na oběhové hospodářství by měla existovat větší synergie mezi rámcovým nařízením o materiálech určených pro styk s potravinami a oběhovým hospodářstvím, jejíž součástí by měla být zvláštní opatření na úrovni EU pro recyklovaný papír a karton; poukazuje na to, že počet opakovaného použití výrobků z recyklovaného papíru a kartonu je omezen, což vyžaduje pravidelné dodávky čerstvých dřevných vláken;

10.  s ohledem na riziko migrace olejů do potravin z materiálů určených pro styk s potravinami a výrobků z papíru a kartonu podporuje rozsáhlejší výzkum za účelem zabránění této migraci do té doby, než budou přijata konkrétní opatření a případný zákaz minerálních olejů v inkoustech;

11.  podporuje vytyčení vyšších cílů týkajících se recyklace a opětovného použití u všech materiálů uvedených v návrhu směrnice, kterou se mění směrnice Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech (COM(2015)0596), který předložila Komise; připomíná však Komisi, že na cíle týkající se recyklování a opětovného použití musí být navázána odpovídající kontrolní opatření, která zajistí bezpečnost materiálů přicházejících do styku s potravinami;

12.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky působící ve výrobním řetězci se ocitají v obtížné pozici vzhledem k tomu, že v situaci, kdy neexistují příslušná legislativní ustanovení, nejsou oprávněny přijímat nebo dále předávat informace, které by zaručily bezpečnost jejich produktů;

13.  domnívá se, že je zcela nezbytné, aby v okamžiku, kdy budou navrhovány zvláštní bezpečnostní požadavky pro materiály určené ke styku s potravinami, členské státy do tohoto procesu zapojily veškeré příslušné zúčastněné strany;

14.  uznává, že stávající model hodnocení bezpečnosti materiálů určených pro styk s potravinami je nedostatečný, neboť se všeobecně podceňuje úloha materiálů určených pro styk s potravinami v kontaminaci potravin a není dostatek informací o působení na člověka;

Posouzení rizik

15.  je si vědom důležité úlohy agentury EFSA při posuzování rizik spojených s látkami, které se používají v materiálech určených pro styk s potravinami a jež regulují zvláštní opatření; bere na vědomí náklady na posouzení rizik konkrétní látky a omezené zdroje agentury EFSA; vyzývá proto Komisi, aby s ohledem na dodatečnou práci, která je vyžadována kvůli větší potřebě posuzování rizik, jak je uvedeno níže, zvýšila objem financování této agentury;

16.  vyzývá agenturu EFSA a Evropskou agenturu pro chemické látky (ECHA), aby úžeji spolupracovaly a koordinovaly svou činnost ve snaze o efektivní využití dostupných zdrojů pro účely komplexních posouzení;

17.  uznává, že v zájmu řádného posouzení rizik spojených s materiály určenými pro styk s potravinami je zapotřebí vzít v potaz jak látky používané při jejich výrobě a zpracování, tak i nezáměrně přidané látky, včetně nečistot ze záměrně přidaných látek a dalších látek, které vznikají v důsledku chemickými reakcí; uznává, že za tímto účelem musí být výchozí látky agentuře EFSA a příslušným úřadům členských států jasně oznámeny; zdůrazňuje tudíž význam spolupráce vědeckých subjektů / laboratoří a vítá záměr agentury EFSA zaměřit se spíše na hotové materiály a předměty a na výrobní proces než na používané látky[12];

18.  zdůrazňuje význam dalšího vědeckého zkoumání tzv. nezáměrně přidaných látek (NIAS), neboť jejich identita a struktura, zejména v plastech, často není – na rozdíl od známých nebezpečných látek – známá;

19.  žádá Komisi, aby přezkoumala důkazy týkající se: i) stávajících předpokladů ohledně migrace látek skrze funkční překážky; ii) hranice 10 ppb pro koncentraci migrujících látek v potravinách, kterou některé společnosti a příslušné orgány používají pro rozhodování o tom, u kterých chemických látek provést posouzení rizika; iii) míry, do jaké se funkční překážky stávají méně účinnými v důsledku dlouhodobého skladování, neboť mohou migraci pouze zpomalit; iv) stávajících předpokladů, pokud jde o velikost molekul ovlivňující vstřebávání chemických látek do střev;

20.  žádá úřad EFSA a Komisi, aby do pojmu zranitelné skupiny zahrnuly i těhotné a kojící ženy a mezi kritéria pro posuzování rizik přidaly možné účinky expozice vůči malému množství a nemonotónní reakce na dávku;

21.  vyslovuje politování nad tím, že EFSA v rámci svého stávajícího postupu pro posuzování rizik nezohledňuje tzv. „koktejlový efekt“ nebo efekt vícenásobné souběžné a kumulativní expozice vůči materiálům určeným pro styk s potravinami a jiným zdrojům, což může mít negativní účinky, i když obsah jednotlivých látek ve směsi je nízký, a naléhavě vyzývá tuto agenturu, aby tak v budoucnosti činila; rovněž vybízí Komisi, aby tento efekt vzala v úvahu, a to i jeho dlouhodobé působení, při určování limitů pro migraci, které jsou považovány za bezpečné pro lidské zdraví;

22.  vyzývá k dalšímu vědeckému zkoumání interakce mezi různými chemickými látkami;

23.  dále vyslovuje politování nad tím, že EFSA zatím nezohledňuje možný výskyt škodlivých mikroorganismů v materiálech určených pro styk s potravinami; žádá proto vědeckou komisi EFSA pro biologická nebezpečí, aby prostudovala otázku mikroorganismů v těchto materiálech prostřednictvím vypracování stanoviska EFSA k této záležitosti;

24.  poukazuje na to, že materiály určené pro styk s potravinami jsou zahrnuty do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 528/2012 (nařízení o biocidních přípravcích, „BPR“[13]), jelikož biocidní přípravky mohou být obsaženy v materiálech určených pro styk s potravinami, aby chránily jejich povrch před mikrobiální kontaminací (dezinfekční prostředky) a konzervovaly potraviny (konzervanty); konstatuje nicméně, že různé druhy biocidních přípravků v materiálech určených pro styk s potravinami jsou upraveny různými právními rámci a v závislosti na druhu biocidního přípravku musí posouzení rizik provádět agentura ECHA nebo EFSA nebo obě agentury;

25.  žádá Komisi, aby zajistila soulad mezi nařízeními o materiálech určených pro styk s potravinami a o biocidních přípravcích a aby v tomto ohledu vyjasnila role agentur ECHA a EFSA; dále žádá Komisi, aby pracovala na harmonizovaném a konsolidovaném přístupu k celkovému posuzování a povolování látek používaných jako biocidní přípravky v materiálech určených pro styk s potravinami s cílem předejít překrývání činností, právní nejistotě a zdvojování činnosti;

26.  žádá úřad EFSA, aby zvážil skutečnost, že Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR) v roce 2009 zjistil, že potravinářské závody jsou kritickým místem podporujícím rozvoj bakterií rezistentních vůči antibiotikům i biocidním přípravkům; konstatuje, že materiály určené pro styk s potravinami, které obsahují biocidní přípravky, proto mohou také přispívat k výskytu bakterií rezistentních vůči antibiotikům v lidech;

27.  zdůrazňuje, že materiály určené pro styk s potravinami jsou významným zdrojem vystavení člověka chemickým látkám, které vzbuzují obavy, včetně perfluorovaných sloučenin a chemických látek narušujících endokrinní činnost, jako jsou ftaláty a bisfenoly, které jsou spojovány s chronickými onemocněními, reprodukčními problémy, metabolickými poruchami, alergiemi a s problémy souvisejícími s vývojem nervové soustavy; poukazuje na to, že migrace těchto chemických látek je obzvláště znepokojivá v materiálech určených pro styk s potravinami vzhledem k jejich možné škodlivosti i v extrémně malých dávkách;

28.  s obavami poukazuje na to, že látky používané v materiálech určených pro styk s potravinami mohou mít zvýšené účinky na zdraví kojenců a malých dětí;

29.  žádá Komisi, aby odstranila rozdíly v oblasti posuzování bezpečnosti mezi právními předpisy týkajícími se registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a předpisy pro materiály určené pro styk s potravinami tím, že zajistí, že společnosti budou provádět posouzení bezpečnosti pro lidské zdraví, pokud jde o expozici chemickým látkám používaným v materiálech určených pro styk s potravinami během výroby, používání a distribuce; domnívá se, že by tato skutečnost měla být objasněna v nařízení (ES) č. 1935/2004;

30.  vyzývá Komisi, aby zajistila lepší koordinaci a soudržnější přístup právních předpisů o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) a předpisů upravujících materiály určené pro styk s potravinami, především pokud jde o látky, které jsou v legislativě REACH klasifikovány jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci (kategorie 1A, 1B a 2) nebo jako látky vzbuzující mimořádné obavy (SVHCs), a aby zajistila, že od škodlivých látek, od nichž se upouští na základě předpisů REACH, se bude rovněž upouštět na základě předpisů o materiálech určených pro styk s potravinami; zdůrazňuje, že v zájmu vyloučení jakéhokoli nebezpečí pro veřejné zdraví musí Komise pravidelně informovat Parlament a Radu a předkládat jim aktuální údaje, jestliže se určité látky vzbuzující obavy (například SVHCs, karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci, bioakumulativní chemické látky nebo některé kategorie chemických látek narušujících endokrinní činnost), které jsou zakázány nebo se od nich na základě legislativy REACH či jakékoli jiné legislativy upouští, stále v materiálech určených pro styk s potravinami používají; vyzývá Komisi, aby zvážila označení bisfenolu A (BPA) za látku klasifikovanou jako SVHC;

31.  bere na vědomí fakt, že dne 15. června 2016 Komise zveřejnila vědecká kritéria pro určení vlastností účinných látek používaných v biocidních přípravcích a v přípravcích na ochranu rostlin, které vyvolávají narušení endokrinní činnosti; zdůrazňuje nicméně, že je zapotřebí stanovit horizontální kritéria pro všechny produkty, včetně materiálů určených pro styk s potravinami, a vyzývá Komisi, aby taková kritéria neprodleně představila; požaduje, aby jakmile tato kritéria vstoupí v platnost, byla zohledňována v rámci postupu pro posuzování rizik u materiálů určených pro styk s potravinami;

32.  vítá skutečnost, že v návaznosti na nejnovější stanovisko EFSA Komise konečně oznámila, že plánuje zavést u plastových obalů a nádob, jakož i u laků a materiálů pro povrchovou úpravu používaných v kovových nádržích limit pro migraci bisfenolu A (BPA) ve výši 0,05 mg/kg; ve srovnání se současným limitem pro BPA v plastech, který je stanoven na 0,6 mg/kg, to považuje za zlepšení; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku absence zvláštních opatření neexistují žádné odpovídající limity pro migraci pro všechny materiály určené pro styk s potravinami;

33.   bere na vědomí na základě zprávy z roku 2015 z oblasti vědy a politiky, kterou vypracovalo Společné výzkumné středisko Komise, problematiku těžkých kovů migrujících do potravin; chápe, že Komise přezkoumává limity pro olovo a kadmium ve směrnici Rady 84/500/EHS o keramických předmětech; naléhavě žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který zavede nižší limity pro uvolňování olova a kadmia, a lituje, že revize směrnice 84/500/EHS dosud nebyla projednávána v Parlamentu ani v Radě;

34.  podporuje výzkumné a inovativní iniciativy, které usilují o vývoj nových látek, jež by bylo možné použít v materiálech určených pro styk s potravinami a které by byly prokazatelně bezpečné pro lidské zdraví; zdůrazňuje nicméně, že prozatím by žádné bezpečnější alternativy neměly zahrnovat bisfenol S (BPS) jako náhražku bisfenolu A (BPA), jelikož BPS může mít podobný toxikologický profil jako BPA[14];

35.  podporuje zejména další výzkum týkající se nanomateriálů, jelikož stále panuje z vědeckého hlediska nejistota ohledně účinků a schopnosti migrace těchto materiálů a ohledně jejich dopadů na lidské zdraví; domnívá se proto, že nanomateriály by měly podléhat povolení nejen pro použití v plastových materiálech, ale ve všech materiálech určených pro styk s potravinami, a měly by být posuzovány nejen hromadně;

36.  poukazuje na to, že překážky trhu, a zejména snaha domáhat se schválení na základě odlišných předpisů členských států, vedou ke ztrátě možnosti zvýšit bezpečnost potravin na základě inovací;

Sledovatelnost

37.  domnívá se, že účinným nástrojem pro zajištění souladu materiálů určených pro styk s potravinami s příslušnými pravidly může být prohlášení o shodě, a doporučuje, aby u všech těchto materiálů, ať už podléhají harmonizaci či nikoli, bylo přiloženo prohlášení o shodě s příslušnou dokumentací, jako je tomu v současnosti u materiálů určených pro styk s potravinami, pro které byla přijata zvláštní opatření; domnívá se, že v příslušných prohlášeních o shodě by se měly lépe odrážet podmínky jejich použití;

38.  vyslovuje nicméně politování nad tím, že ačkoliv jsou prohlášení o shodě povinná, ne vždy jsou pro účely vymáhání předpisů k dispozici, a pokud k dispozici jsou, ne vždy jsou natolik kvalitní, aby byla spolehlivým zdrojem dokumentace k dodržování pravidel;

39.  vyzývá ke zlepšení sledovatelnosti a k souladu materiálů určených pro styk s potravinami, které jsou dováženy ze třetích zemí, s předpisy, a to prostřednictvím požadavku předkládat řádné a kompletní identifikační dokumenty a prohlášení o shodě; trvá na tom, že dovážené materiály určené pro styk s potravinami musí odpovídat normám EU, a chránit tak veřejné zdraví a zajišťovat spravedlivou hospodářskou soutěž;

40.  vyzývá Komisi, aby zavedla povinné označování plánované přítomnosti nanomateriálů v materiálech přicházejících do styku s potravinami a povinné označování složení materiálů přicházejících do styku s potravinami, které se používají pro bioprodukty a výrobky určené pro ohrožené skupiny obyvatel;

Dodržování právních předpisů, jejich vymáhání a kontroly

41.  vyjadřuje obavy z toho, že míra vymáhání právních předpisů regulujících materiály určené pro styk s potravinami se v různých zemích EU značně liší; zdůrazňuje, že je důležité, aby pro materiály určené pro styk s potravinami byly vypracovány obecné zásady EU, které by v členských státech usnadnily harmonizované jednotné uplatňování právních přepisů a zlepšily jejich vymáhání; za tímto účelem zdůrazňuje, že je důležité, aby si členské státy mezi sebou vyměňovaly údaje; domnívá se, že by opatření zaměřená na lepší prosazování rámcového nařízení o materiálech určených pro styk s potravinami měla být doplněna o další nelegislativní politická opatření, jako jsou zkušenosti sebehodnocení ze strany průmyslových podniků;

42.  zastává názor, že k zajištění stejně vysoké míry ochrany veřejného zdraví může pomoci další harmonizace materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami;

43.  doporučuje, aby pro analytické testování určitých kategorií materiálů a předmětů přicházejících do styku s potravinami byly zavedeny jednotné normy EU, jež by zajistily, že k testování materiálů určených pro styk s potravinami mohou podniky a příslušné orgány v EU používat jednu a tutéž metodu; podotýká, že zavedení jednotných testovacích metod by zaručilo rovné zacházení s materiály určenými pro styk s potravinami na vnitřním trhu, a zajistilo tak lepší normy monitorování a vyšší úroveň ochrany;

44.   zdůrazňuje, že každý členský stát nese odpovědnost za kontrolování podniků, které vyrábějí nebo dovážejí materiály určené pro styk s potravinami; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že některé členské státy neukládají podnikům povinnost registrovat podnikatelskou činnost, čímž jim umožňují obcházení kontrol shodnosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby členské státy, které tak ještě neučinily, ukládaly všem podnikům vyrábějícím nebo dovážejícím materiály určené pro styk s potravinami povinnost oficiálně svou podnikatelskou činnost registrovat v souladu s revidovaným nařízením (ES) č. 882/2004; je si vědom toho, že v několika členských státech existují vhodné registrační mechanismy, které mohou sloužit jako příklad osvědčených postupů;

45.  vyzývá členské státy, aby zvýšily četnost a účinnost úředních kontrol, které by se zakládaly na riziku nedodržování právních předpisů i na příslušných zdravotních rizicích, a to při zohlednění množství potravin, zamýšleného spotřebitele, doby, po kterou byly potraviny ve styku s příslušným materiálem, druhu materiálu určeného pro styk s potravinami, teploty a všech dalších relevantních faktorů;

46.  trvá na tom, že je nutné, aby členské státy zajistily potřebné pracovníky a vybavení k provádění jednotných, řádných a systematických kontrol a také systém odstrašujících pokut v případě nedodržování právních předpisů v souladu s revidovaným nařízením (ES) č. 882/2004;

47.  vyzývá k účinnější spolupráci na systému včasného varování pro potraviny a krmiva a k součinnosti mezi členskými státy a Komisí, tak aby bylo možné rychle a účinně reagovat na rizika ohrožující veřejné zdraví;

48.  žádá Komisi, aby dále zkoumala přístup založený na kontrolách bezpečnosti u předem zpracovaných předmětů určených pro styk s potravinami nebo na jiných postupech schvalování pro předměty určené pro styk s potravinami;

49.  vítá platformu „Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin“, kterou vypracovala Komise; požaduje rozšíření její činnosti;

50.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

• [1]  Úř. věst. L 338, 31.11.2004, s. 4.
• [2]  Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 75.
• [3]  Úř. věst. L 12, 15.1.2011, s. 1.
• [4]  PE 581.411
• [5]  PE 578.967
• [6]  Kortenkamp 2009. http://ec.europa.eu/environment/chemicals/effects/pdf/report_mixture_toxicity.pdf
• [7]  http://register.consilium.europa.eu/doc/srv?l=EN&f=ST%2017820%202009%20INIT
• [8]  Sedmý akční program pro životní prostředí: Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013D1386
• [9]  http://www.who.int/ceh/publications/endocrine/en/
• [10]  Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
• [11]  Nedávný vývoj v oblasti posouzení rizik chemických látek v potravinách a jejich případného dopadu na posouzení bezpečnosti látek používaných jako materiál určený pro styk s potravinami, EFSA Journal 2016; 14(1): 4357 [28 s.]. https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/4357
• [12]  http://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/scientific_output/files/main_documents/4357.pdf
• [13]  Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1.
• [14]  Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC), stanovisko k dokumentaci podle přílohy XV navrhující omezení bisfenolu A, s.13. http://www.echa.europa.eu/documents/10162/13641/bisphenol_a_seac_draft_opinion_en.pdf

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Materiály určené pro styk s potravinami se v každodenním životě používají především ve formě potravinových obalů, kuchyňských potřeb, stolního nádobí apod. Při styku s potravinami se mohou různé materiály chovat různě v závislosti na složení a vlastnostech a jejich složky se z nich při tom mohou uvolňovat do potravin. V takových případech mohou chemické látky uvolňující se z materiálů určených pro styk s potravinami ohrožovat lidské zdraví nebo nepříznivým způsobem měnit složení potravin. Vzhledem k tomu, že podle odhadů je příjem potravin jedním z nejdůležitějších způsobů vystavení člověka chemickým látkám, podléhají materiály určené pro styk s potravinami na úrovni EU závazným pravidlům, která jsou v současné době zakotvena v rámcovém nařízení (ES) č. 1935/2004. Účelem tohoto právního předpisu je zachovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a současně zajistit účinné fungování vnitřního trhu s materiály určenými pro styk s potravinami.

Nařízení stanoví obecné bezpečnostní požadavky, které platí pro všechny možné materiály a předměty určené pro styk s potravinami. Mimoto zavádí možnost přijmout zvláštní opatření pro sedmnáct materiálů uvedených v příloze I rámcového nařízení. Dosud byla na úrovni EU přijata zvláštní opatření pouze pro čtyři druhy takových materiálů: pro plasty (včetně recyklovaných plastů), keramiku, regenerovanou celulózu a aktivní a inteligentní materiály.

Pro ostatní materiály tohoto druhu mohou členské státy přijmout zvláštní opatření na vnitrostátní úrovni. Některé členské státy tak učinily u rozšířenějších materiálů určených pro styk s potravinami (papír a karton, kovy a slitiny, sklo, materiály pro povrchovou úpravu, silikony, pryže a tiskařské inkousty), ale v této oblasti je stále řada mezer.

Vzniká tak situace, kdy se zvláštní opatření přijatá jedním členským státem na vnitrostátní úrovni mohou lišit od opatření přijatých v jiném členském státě, což vede k rozdílným normám pro bezpečnost výrobků. Skutečnost, že pro většinu materiálů určených pro styk s potravinami, které jsou uvedeny v příloze I nařízení (ES) č. 1935/2004, chybí zvláštní opatření EU, způsobuje navíc překážky na vnitřním trhu, vyšší náklady na zajištění dodržování předpisů, které často nesou spotřebitelé, dále ztrátu konkurenceschopnosti a inovací. Plnění různých vnitrostátních předpisů není z hlediska vyhovění účelu tohoto právního předpisu účinné ani účelné.

Společné výzkumné středisko Komise pracuje v současné době na studii, která poskytne ucelený obrázek o situaci týkající se materiálů určených pro styk s potravinami, pro něž nebyla na úrovni EU přijata žádná zvláštní opatření.

Na žádost Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu byl dne 26. ledna 2016 v Evropském parlamentu uspořádán seminář s názvem „Materiály určené pro styk s potravinami – Jak v budoucnosti zajistit bezpečnost potravin a technologické inovace?“.

V květnu 2016 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu (GŘ EPRS) rozsáhlou studii o uplatňování nařízení (ES) č. 1935/2004 („evropské posouzení uplatňování“). Studie shrnuje výsledky několikaměsíčního komplexního průzkumu. Kromě Evropské komise a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) se průzkumu zúčastnilo 28 příslušných vnitrostátních orgánů a široká škála zainteresovaných stran zastupujících podnikatelskou sféru, spotřebitelské, zdravotnické a ekologické organizace a akademickou obec.

Jedním z hlavních výsledků evropského posouzení uplatňování a uvedeného semináře byla výzva většiny zúčastněných stran ze všech sektorů k provedení další harmonizace v otázkách materiálů určených pro styk s potravinami.

Další harmonizace, jež by byla provedena na úrovni EU prostřednictvím zvláštních opatření založených na vědeckých důkazech a týkala by se dosud neharmonizovaných materiálů, by jistě byla přínosem a krokem správným směrem. Při této harmonizaci by se přednostně jednalo o  materiály, které lidské zdraví obzvláště ohrožují a na trhu EU je po nich větší poptávka (totiž papír a karton, včetně recyklovaného papíru a kartonu, materiálů pro povrchovou úpravu, inkoustů a adhezívních látek).

Údaje získané v posledních měsících mimoto poukazují na nutnost bezprostředně řešit stávající nedostatky v provádění a vymáhání současných právních předpisů. V tomto ohledu by měl být kladen důraz na: posuzování rizik, sledovatelnost, vymáhání a kontroly dodržování předpisů.

Při posuzování rizik harmonizovaných materiálů určených pro styk s potravinami, které podléhají zvláštním opatřením, hraje klíčovou úlohu agentura EFSA. Na pokrytí nákladů, jež jsou spojeny s posuzováním rizik konkrétních látek, má však EFSA omezené zdroje. Má se za to, že za účelem zkrácení doby potřebné k posuzování rizik, a tedy zvýšení počtu posuzovaných látek, je nutné navýšit finanční prostředky určené na činnost agentury EFSA v této oblasti.

U třinácti neharmonizovaných materiálů určených pro styk s potravinami, které nepodléhají zvláštním opatřením na úrovni EU, by naopak platily příslušné postupy povolování (zahrnující i posuzování rizik) stanovené na vnitrostátní úrovni, pokud ovšem byly takové postupy zavedeny. Vzhledem k tomu, že EFSA posuzuje pouze rizika látek používaných v harmonizovaných materiálech určených pro styk s potravinami, rovněž testovací metody ostatních posuzovatelů rizik (podniků, národních laboratoří atd.) by měly být racionalizovány tak, aby platily jednotné bezpečnostní normy (pro analytické testy, maximální limity stanovené pro látky a standardní podmínky použití). Snížily by se tím také náklady hrazené podniky a spotřebiteli.

Podle studie výzkumné služby Evropského parlamentu a diskusí, které proběhly na zmíněném semináři, je největším zjištěným problémem skutečnost, že celá řada látek obsažených v materiálech určených pro styk s potravinami se v současnosti neposuzuje. Tento problém se týká obzvláště takzvaných „nezáměrně přidaných látek“, což jsou nečistoty ze záměrně přidaných látek nebo látky vznikající v důsledku chemickými reakcí (produkty rozkladu nebo vedlejší produkty vytvářené při výrobním procesu), jež jsou obsaženy v hotových materiálech. Přítomnost nezáměrně přidaných látek v materiálech určených pro styk s potravinami lze do určité míry předpovídat. To je však možné pouze tehdy, pokud jsou známé záměrně přidané látky, nečistoty a výrobní podmínky. Z těchto důvodů je důležité, aby výrobci či zpracovatelé materiálů určených pro styk s potravinami dodávali kompletní informace a aby vědecké subjekty a laboratoře v různých členských státech spolu dobře spolupracovaly.

Je rovněž třeba poznamenat, že EFSA ve svém stávajícím postupu pro posuzování rizik nezohledňuje takzvaný „koktejlový efekt“ (výsledek reakcí probíhajících mezi chemickými látkami s obdobnými koncovými body toxikologického účinku) a vícenásobnou expozici (způsobovanou chemickými látkami z různých zdrojů, byť se vyskytují v malém množství). Touto problematikou by se nicméně měla EFSA v budoucnosti zabývat. Vzhledem k jednomu z hlavních cílů nařízení (ES) č. 1935/2004, totiž chránit lidské zdraví, by Komise měla brát v potaz důsledky „koktejlových efektů“ a vícenásobnou expozici i při stanovování limitů pro migraci, které jsou považovány za bezpečné pro lidské zdraví.

Dalším aspektem, který je zapotřebí ve stávající legislativě posílit a zlepšit, je sledovatelnost. V zájmu usnadnění náležitých kontrol by sledovatelnost všech materiálů určených pro styk s potravinami měla být zajištěna v rámci dodavatelského řetězce.

Klíčovým nástrojem zajišťování sledovatelnosti je pro zúčastněné strany takzvané „prohlášení o shodě“, které dosvědčuje, že daný materiál určený pro styk s potravinami splňuje požadované normy. Podle rámcového nařízení musí být prohlášení o shodě s příslušnými informacemi přiloženo ke všem harmonizovaným materiálům určeným pro styk s potravinami, aby bylo možné provést spolehlivé kontroly a zajistit sledovatelnost. V praxi však nejsou prohlášení o shodě pro účely vymáhání předpisů vždy k dispozici a v případech, kdy k dispozici jsou, nejsou vždy natolik kvalitní, aby byla spolehlivým zdrojem dokumentace k dodržování pravidel.

Stejné normy týkající se sledovatelnosti a dodržování pravidel musí platit i pro materiály určené pro styk s potravinami dovážené ze třetích zemí. Pokud jde o materiály určené pro styk s potravinami vyskytující se na trhu v EU, je nicméně prokázáno, že v řadě členských států není v současné době dokumentace, jež by měla být přiložena k materiálům určeným pro styk s potravinami na trhu EU, často dostupná či úplná.

Co se týká kontrol, zdá se, že pouze některé členské státy provádí kontroly pravidelně v souladu s nařízením č. 882/2004 o úředních kontrolách potravin a krmiv, zatímco jiné členské státy provádí tyto kontroly občasně. Důsledkem jsou rozdíly panující v EU v intenzitě kontrol jednoho a téhož materiálu určeného pro styk s potravinami. Dále bylo zjištěno, že některé členské státy ani nevyžadují, aby podniky vyrábějící nebo dovážející materiály určené pro styk s potravinami oficiálně svou podnikatelskou činnost registrovaly, což je hlavní překážkou v prosazování řádných kontrol.

Závěrem lze říci, že na úrovni EU jsou potřebné kroky, které by řešily nedostatek zvláštních opatření EU a mezery v posuzování rizik, sledovatelnosti, dodržování pravidel a provádění kontrol. Zpravodajka vyzývá Komisi, aby provedla revizi stávajícího regulačního rámce na základě doporučení uvedených v této zprávě. Tato revize by měla vést ke snazšímu uplatňování tohoto právního předpisu a lepšímu plnění jeho cílů, což je ochrana zdraví spotřebitelů a zajištění účinného fungování vnitřního trhu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí	12.7.2016
Výsledek konečného hlasování	+: –: 0:	61 3 0
Členové přítomní při konečném hlasování	Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Cristian-Silviu Buşoi, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Alberto Cirio, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Nils Torvalds, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli
Náhradníci přítomní při konečném hlasování	Nikos Androulakis, Paul Brannen, Nicola Caputo, Martin Häusling, Merja Kyllönen, Christel Schaldemose, Keith Taylor
Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování	Jiří Maštálka, Maurice Ponga