Postup : 2015/2316(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0245/2016

Předložené texty :

A8-0245/2016

Rozpravy :

PV 24/10/2016 - 17
CRE 24/10/2016 - 17

Hlasování :

PV 25/10/2016 - 7.4
CRE 25/10/2016 - 7.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0404

ZPRÁVA     
PDF 591kWORD 84k
10.10.2016
PE 573.042v05-00 A8-0245/2016

o lidských právech a migraci ve třetích zemích

(2015/2316(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodajka: Marie-Christine Vergiat

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o lidských právech a migraci ve třetích zemích

(2015/2316(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv(1) z roku 1948, a zejména na její článek 13,

  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků(2) z roku 1951 a protokol týkající se právního postavení uprchlíků,

  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech(3) z roku 1966 a na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech(4) z roku 1966 a na jejich dodatkové protokoly,

  s ohledem na Úmluvu o právním postavení osob bez státní příslušnosti(5) z roku 1954 a na Úmluvu o omezení případů bezdomovectví(6) z roku 1961,

  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace(7) z roku 1966,

  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen(8) z roku 1979 a dodatkový protokol k této úmluvě,

  s ohledem na Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání(9) z roku 1984 a dodatkový protokol k této úmluvě,

  s ohledem na Úmluvu o právech dítěte(10) z roku 1989 a na dodatkové protokoly k této úmluvě,

  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin(11) z roku 1990,

  s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením(12) z roku 2006,

  s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením(13) z roku 2006 a dodatkový protokol k této úmluvě,

  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 3. srpna 2015 nazvanou „Podpora a ochrana lidských práv, včetně způsobů, jak podpořit lidská práva migrantů“(14),

  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 18. prosince 2014 o ochraně migrantů(15),

  s ohledem na působení různých mezinárodních mechanismů v oblasti lidských práv, k nimž patří různé zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva migrantů, kterým je François Crépeau(16), a dalších zvláštních zpravodajů, všeobecný pravidelný přezkum a činnost dalších smluvních orgánů,

  s ohledem na činnost a zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva, včetně doporučených zásad a pokynů týkajících se lidských práv na mezinárodních hranicích a včetně zprávy o situaci migrantů ve fázi tranzitu,

  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

  s ohledem na zásady z Dháky pokud jde o nábor a nápravu, které budou odpovědné vůči migrujícím pracovníkům(17),

  s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii,

  s ohledem na příslušné zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. listopadu 2011 nazvané „Globální přístup k migraci a mobilitě“ (COM(2011)0743)(18),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvané „Evropský program pro migraci“ (COM(2015)0240)(19),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Řešení migrační krize: aktuální stav provádění prioritních opatření v rámci Evropského programu pro migraci (COM(2015)0510)(20),

–  s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 20. října 2015 o zřízení unijního Nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a vysídlených osob v Africe(21),

–  s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady konaných ve dnech 25. a 26. června 2015(22) a 15. října 2015(23),

–  s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro lidská práva a demokracii 2015–2019(24) přijaté dne 20. července 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o opatřeních pro řešení uprchlické a migrační krize ze dne 9. listopadu 2015(25),

–  s ohledem na společné politické prohlášení a akční plán přijaté na Vallettském summitu ve dnech 11–12. listopadu 2015(26),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o otázkách souvisejících s migrací, především usnesení ze dne 17. prosince 2014 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu Evropské unie k migraci(27), usnesení ze dne 29. dubna 2015 o tragédiích, k nimž došlo v poslední době ve Středozemním moři, a o migrační a azylové politice EU(28) a usnesení ze dne 12. dubna 2016 o uceleném přístupu k migraci(29),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(30),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(31),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2016 o boji proti obchodování s lidmi ve vnějších vztazích Unie(32),

–  s ohledem na závěrečné prohlášení z druhého summitu předsedů Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří na téma přistěhovalectví, azylu a lidských práv v evropsko-středomořském regionu, přijaté dne 11. května 2015(33),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2015 o výroční zprávě o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2014 a o politice Evropské unie v této oblasti(34),

–  s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. prosince 2015 o migraci, lidských právech a uprchlících z humanitárních důvodů(35),

–  s ohledem na různé zprávy organizací občanské společnosti o situaci migrantů, pokud jde o lidská práva,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0245/2016),

A.  vzhledem k tomu, že lidská práva jsou implicitně spojena s každou lidskou bytostí bez rozdílu;

B.  vzhledem k tomu, že migrace je celosvětový a komplexní problém, k jehož vzniku přispívá více faktorů, jako jsou hospodářské podmínky (včetně vývoje rozdělování bohatství a hospodářské integrace na regionální a celosvětové úrovni, sociální a politické podmínky, situace v oblasti pracovních podmínek, násilí a bezpečnosti, postupné zhoršování životního prostředí a zhoršení podmínek v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že tento jev musíme řešit konzistentním a vyváženým způsobem, z celkového hlediska, které zohlední jeho lidský rozměr a také jeho pozitivní aspekt, pokud jde o demografický vývoj a ekonomický rozvoj;

C.  vzhledem k tomu, že migrační trasy jsou velmi složité a často mohou vést nejen z jednoho regionu do druhého, ale také v jednom regionu; vzhledem k tomu, že podle OSN se mezinárodní migrační toky navzdory světové hospodářské krizi zintenzivňují; vzhledem k tomu, že v současné době je téměř 244 milionů lidí považováno za mezinárodní migranty;

D.  vzhledem k tomu, že práva uvedená ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v jiných mezinárodních úmluvách jsou všeobecná a nedělitelná;

E.  vzhledem k tomu, že migrace je rovněž důsledkem zvyšující se globalizace a vzájemné závislosti trhů;

F.  vzhledem k tomu, že různé faktory, které ovlivňují migraci, dávají tušit, jaké budou mít důsledky, a vyžadují přípravu přiměřených politik;

G.  vzhledem k tomu, že proměny migračních toků zejména v krizových obdobích přinášejí významné hospodářské, sociální a politické dopady jak pro země původu, tak pro cílové země migrantů;

H.  vzhledem k tomu, že je zásadně důležité mít k dispozici účinné mechanismy monitorování a kontroly vstupu a odchodu cizinců, jakož i analýzy a předpovědi týkající se dopadů migrace, které jsou nezbytným základem pro vypracování všech politik řízení migrace;

I.  vzhledem k tomu, že se faktory migrace rozrůznily a že mohou mít více dimenzí a vyplývat z hospodářských, environmentálních, kulturních, politických, rodinných nebo osobních důvodů; vzhledem k tomu, že stále více těchto migrantů je násilně vysídleno a potřebují zvláštní ochranu, protože prchají před nestabilitou států, před konflikty a politickým nebo náboženských pronásledováním;

J.  vzhledem k tomu, že rozlišování mezi uprchlíky, žadateli o azyl a migranty je obtížnější, mimo jiné proto, že mnohé země nemají odpovídající institucionální a právní nástroje a rámce;

K.  vzhledem k tomu, že orgány i přijímací střediska v tranzitních a cílových zemích musí být informovány a připraveny na to, aby migrantům a žadatelům o azyl zajišťovaly diferencované a přizpůsobené zacházení;

L.  vzhledem k tomu, že se migrační pohyby globalizovaly a regionalizovaly a že migrační toky v rámci zemí na jihu, z nichž 80 % probíhá mezi zeměmi se společnými hranicemi, mezi kterými neexistují velké rozdíly v příjmech, jsou nyní o něco vyšší než toky mezi jižními a severními zeměmi;

M.  vzhledem k tomu, že Evropa byla vždy regionem, kam migranti směřovali, ale také regionem, z něhož migranti odcházeli; vzhledem k tomu, že vedle současného odchodu vyšších sociálních tříd z vlasti migrovali Evropané do zahraničí také z důvodu ekonomického strádání, konfliktů či politického pronásledování; vzhledem k tomu, že současná hospodářská a finanční krize donutila mnoho Evropanů emigrovat, a to i do rozvíjejících se ekonomik v jižních zemích;

N.  vzhledem k tomu, že mezi migranty je čím dál tím více žen a dětí a ještě více jich je mezi uprchlíky; vzhledem k tomu, že migranti a uprchlíci jsou čím dál tím vzdělanější a že již v roce 2010 se odhadovalo, že tzv. odliv mozků představuje 59 milionů osob; vzhledem k tomu, že nejvíce zasaženým kontinentem je Asie, že však nejvyšší daň platí africký kontinent, na němž mají vysokoškolské vzdělání pouze 4 % osob, z nichž se 31 % stává migranty(36);

O.  vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jsou nestabilita v některých regionech a konflikty příčinou humanitární krize, která se dotýká více než 65 milionů uprchlíků a vysídlených osob, zejména v rozvojových zemích;

P.  vzhledem k tomu, že Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky registruje nejméně 10 milionů osob bez státní příslušnosti;

Q.  vzhledem k tomu, že článek 13 Všeobecné deklarace lidských práv stanoví, že každý má právo volně se pohybovat a svobodně si volit bydliště uvnitř určitého státu, ale také opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní, a vrátit se do své země;

R.  vzhledem k tomu, že pro předcházení nelegální migraci a obchodování s lidmi a pro boj proti nim má zásadní důležitost spolupráce i sdílení informací a osvědčených postupů mezi zeměmi původu, tranzitními zeměmi a cílovými zeměmi, neboť umožňují určit jejich společné zájmy a obavy;

S.  vzhledem k tomu, že ucelený přístup v oblasti migrace musí reagovat na globální problémy v souvislosti s rozvojem, mírem ve světě, lidskými právy a změnou klimatu, se zvláštním důrazem na zlepšení humanitárních podmínek v zemích původu, aby místní obyvatelstvo mělo možnost žít v bezpečnějších oblastech;

T.  vzhledem k právům uprchlíků definovaným v Ženevské úmluvě a souvisejících protokolech;

U.  vzhledem k tomu, že se zhoršují životní podmínky v mnohých uprchlických táborech na Blízkém východě a v Africe, a to i pokud se jedná o hygienické podmínky, a že v nich často není zajištěna bezpečnost uprchlíků, zejména pokud jde o zranitelné osoby, a obzvláště pak ženy a nezletilé;

V.  vzhledem k tomu, že podle Světové banky představovaly v roce 2013 převody finančních prostředků mezinárodních migrantů více než 550 miliard dolarů, z čehož 414 miliard směřovalo do rozvojových zemí;

W.  vzhledem k tomu, že xenofobie, diskriminace a násilí zaměřené na migranty, protimigrační nálady, nenávistné projevy a trestné činy motivované nenávistí jsou v zemích AKT výrazně na vzestupu;

X.  vzhledem k tomu, že konkrétní, dobře zorganizovaná a vhodná odpověď na migrační otázky je příležitostí pro jednotlivce a země; vzhledem k tomu, že tato odpověď musí vycházet ze zásad boje proti chudobě, prosazování udržitelného rozvoje a respektování práv a důstojnosti migrantů a uprchlíků; vzhledem k tomu, že by se měla opírat o těsnou spolupráci mezi zeměmi původu, tranzitními a cílovými zeměmi;

Y.  vzhledem k tomu, že migrace je významným dynamickým prvkem, který může v některých zemích zvrátit populační krizi a pokles počtu obyvatel v produktivním věku;

Z.  vzhledem k tomu, že počet nelegálních migrantů lze obtížně odhadovat, což také neusnadňuje zavedení ukazatelů, pokud jde o jejich životní a pracovní podmínky, přičemž právě oni nejvíce potřebují ochranu vzhledem k tomu, že nemají žádný status a právní uznání, a jsou proto zvláště zranitelní vůči zneužívání, vykořisťování a odpírání nejzákladnějších lidských práv;

AA.  vzhledem k tomu, že mezinárodní migrace může být v některých oblastech nástrojem pro řešení nedostatku pracovních sil;

AB.  vzhledem k tomu, že migranti přispívají k větší rozmanitosti a ke kulturnímu bohatství přijímajících zemí; vzhledem k tomu, že má-li tomu tak být, je nezbytné migranty plně integrovat do hostitelských společenství, aby mohla využít jejich ekonomického, sociálního a kulturního potenciálu; vzhledem k tomu, že je bezpodmínečně nutné, aby političtí činitelé informovali veřejnost o ekonomickém, kulturním a sociálním přínosu migrantů pro společnost a předcházeli tak xenofobním a diskriminačním postojům;

AC.  vzhledem k tomu, že náležitá politika přijímání a integrace umožňuje bránit zhoršování následků traumatických situací, s nimiž se mnozí migranti během svého života setkali, a dlouhodobému přetrvávání těchto následků;

AD.  vzhledem k tomu, že sociokulturní rozvoj je možný pouze díky inkluzi a že to vyžaduje značné úsilí jak ze strany migrantů, kteří musí být ochotni přizpůsobit se hostitelské společnosti, aniž by se nutně museli vzdát své původní kulturní identity, tak ze strany institucí a společenství v hostitelských zemích, jež musí být naopak připraveny migranty přijmout a uspokojit jejich potřeby;

Výzvy a rizika v oblasti dodržování práv migrantů

1.  vyjadřuje svou solidaritu osobám, které jsou nuceny opustit svou zemi mimo jiné v důsledku konfliktů, pronásledování, porušování lidských práv a kvůli bídě; vyjadřuje hluboké znepokojení nad závažným porušováním lidských práv, jemuž mnozí z migrantů čelí v četných tranzitních nebo cílových zemích; zdůrazňuje, že musí být respektována důstojnost a lidská práva migrantů;

2.  zdůrazňuje, že Unie a její členské státy musí jít příkladem při zajišťování podpory a ochrany lidských práv migrantů, zejména v rámci svých vlastních hranic, a to tak, aby si zajistily důvěryhodnost při jednání o migraci a lidských právech ve třetích zemích;

3.  připomíná, že většinu uprchlíků a migrantů na světě přijímají rozvojové země; uznává úsilí třetích zemí při přijímání migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje, že podpůrné systémy těchto zemí čelí kritickým problémům, jež mohou závažným způsobem ohrožovat ochranu rostoucího množství lidí, kteří museli opustit své domovy;

4.  připomíná, že „každý má právo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastní“ a „vrátit se do své země“(37); zdůrazňuje, že sociální postavení a státní příslušnost dané osoby by v žádném případě neměly toto právo zpochybnit a že každý jednotlivec má právo činit vlastní migrační rozhodnutí a zachovat si při tom důstojnost; vyzývá všechny vlády, aby řešily otázku nedostatečné ochrany lidských práv, s níž jsou migranti konfrontováni; vyzývá vlády a vnitrostátní parlamenty, aby zrušily represivní právní rámce, podle nichž je migrace trestným činem, a aby zavedly krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá řešení s cílem zajistit bezpečnost migrantů; odsuzuje případy omezování nebo zákazu opuštění některých států nebo návratu do nich a důsledky ztráty státní příslušnosti z hlediska přístupu k právům;

5.  konstatuje, že rostoucí počet uprchlíků na celém světě je zatlačován do pozadí ještě vyšším počtem vnitřně vysídlených osob v jednotlivých zemích; zdůrazňuje, že vnitřně vysídlené osoby nesmějí být oběťmi diskriminace pouze na základě toho, že se pokusily si zajistit bezpečí, aniž by překročily mezinárodní hranice, a zdůrazňuje proto, že je třeba dodržovat práva vnitřně vysídlených osob, včetně přístupu ke zdravotní péči a ke vzdělání;

6.  připomíná význam identifikace osob bez státní příslušnosti, aby jim mohla být nabídnuta ochrana podle mezinárodního práva; naléhavě žádá v této souvislosti státy, aby zavedly postupy identifikace osob, které ztratily příslušnost, a aby si vyměňovaly své osvědčené postupy, mimo jiné pokud se jedná o právní předpisy a zvyklosti týkající se předcházení novým případům ztráty státní příslušnosti u dětí;

7.  upozorňuje na to, že je stále nutné, aby Unie v rámci své politiky vnějších vztahů řešila otázku osob bez státní příslušnosti, zejména vzhledem k tomu, že ztráta státní příslušnosti je hlavní příčinou násilného vysídlování; připomíná závazek přijatý ve strategickém rámci EU a akčním plánu Evropské unie pro lidská práva a demokracii, který byl zveřejněn v roce 2012, „vypracovat společný rámec umožňující Komisi a ESVČ v jednáních se třetími zeměmi upozorňovat na otázky osob bez státní příslušnosti a na svévolné zadržování migrantů“;

8.  je znepokojen skutečností, že migranti a uprchlíci jsou předmětem svévolného zadržování a špatného zacházení, a připomíná, že zadržování se musí omezit na absolutně nezbytné případy a že musí být každopádně zaručena vhodná ochranná opatření včetně přístupu k odpovídajícím soudním řízením;

9.  vyzývá všechny státy, aby uznaly svou povinnost v oblasti azylu a migrace vyplývající z mezinárodního práva a aby přijaly vnitrostátní právní předpisy nezbytné pro účinné provádění těchto závazků, včetně stanovení možnosti požádat o mezinárodní ochranu; žádá, aby tyto právní předpisy zohledňovaly míru a povahu pronásledování a diskriminace, jimž byli migranti vystaveni;

10.  připomíná, že migranti mají právo nebýt vráceni do země, kde jim hrozí špatné zacházení a mučení; připomíná, že hromadné vyhošťování a navracení je podle mezinárodního práva zakázané; vyjadřuje své obavy, pokud jde o zacházení s migranty navrácenými do jejich země původu nebo do třetí země, aniž by se odpovídajícím způsobem sledovala jejich situace, a žádá, aby byly v každém případě zohledněny obtíže, s nimiž se při svém návratu do těchto zemí setkávají;

11.  navrhuje zavedení reintegračních programů pro migranty, kteří se vracejí do země původu;

12.  zdůrazňuje význam dodržování práva migrantů (bez ohledu na jejich status) požádat o přístup ke spravedlnosti a práva na účinné opravné prostředky bez obavy, že budou nahlášeni imigračním policejním orgánům, zadrženi a vyhoštěni; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v četných zemích neexistují mechanismy kontroly a monitorování postupů souvisejících s porušováním práv migrantů ani záruky kvality, pokud jde o informace a právní pomoc poskytovanou migrantům a žadatelům o azyl; doporučuje, aby byli pracovníci orgánů odpovědných za azylové řízení, přijímacích středisek a další zaměstnanci a sociální pracovníci, kteří přicházejí do kontaktu s osobami hledajícími mezinárodní ochranu, náležitě proškoleni, aby zohledňovali obecné i osobní okolnosti a genderové otázky, které jsou v žádostech o ochrany skryty;

13.  vyzývá mimoto Evropskou komisi a ESVČ ke zlepšení výměny osvědčených postupů s třetími zeměmi, zejména pomocí školení, které humanitárním pracovníkům umožní účinněji zjišťovat odlišnosti, pokud jde o rysy, životní dráhu a zkušenosti migrantů, zejména těch nejvíce ohrožených, aby tak tyto migranty lépe chránili a pomáhali jim na základě jejich potřeb;

14.  zdůrazňuje, že pojmy bezpečných zemí a bezpečných zemí původu nesmí bránit individuálnímu posouzení žádostí o azyl; požaduje, aby za všech okolností byli identifikováni migranti, kteří potřebují mezinárodní ochranu, a aby jejich žádost byla zohledněna; trvá na tom, aby jim byly poskytnuty náležité záruky, pokud jde o nenavracení, a aby měli přístup k mechanismu pro podávání a vyřizování stížností;

15.  upozorňuje na fyzické a psychologické násilí a na nutnost uznat zvláštní formy násilí a pronásledování, jimž čelí migrující ženy a děti, jako je obchodování s lidmi, násilná zmizení, sexuální zneužívání, mrzačení pohlavních orgánů, předčasné či nucené sňatky, domácí násilí, otroctví, vraždy ze cti a sexuální diskriminace; připomíná nebývalý a stále rostoucí počet obětí násilí sexuálního charakteru a znásilnění, včetně případů, kdy jsou používána jako válečná zbraň;

16.  je znepokojen praxí náboru dětí do ozbrojených skupin; zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat politiky usilující o jejich odzbrojení, rehabilitaci a opětovné začlenění do společnosti;

17.  zdůrazňuje, že v případě oddělení od ostatních členů rodiny, včetně případů, kdy jsou zadržovány, jsou ženy a děti vystaveny větším rizikům;

18.  připomíná, že obzvláště zranitelné jsou ženy a dívky bez doprovodu, ženy, které jsou hlavou rodiny, těhotné ženy, osoby se zdravotním postižením a lidé v pokročilém věku; zdůrazňuje, že dívkám prchajícím před konflikty a pronásledováním hrozí zvýšené riziko nuceného a předčasného sňatku, předčasného porodu, znásilnění, sexuálního a fyzického zneužívání, prostituce, a to i v případě, že dosáhly území považovaného za bezpečné; požaduje z toho důvodu zvláštní ochranu a podporu během jejich pobytu v přijímacích táborech, zejména v oblasti hygieny;

19.  doporučuje, aby byly genderové otázky začleněny do migračních politik, mimo jiné s cílem předcházet obchodování s lidmi a trestat je stejně jako všechny ostatní formy násilí a diskriminace, jejichž terčem jsou ženy; požaduje, aby byla v právní i faktické rovině plně zajištěna rovnost jakožto klíčový prvek při předcházení tomuto násilí, s cílem usnadnit jejich autonomii a nezávislost;

20.  je znepokojen rostoucím počtem zpráv a svědectví, která poukazují na nárůst násilí páchaného na dětech z řad migrantů, včetně případů mučení a zadržování, stejně jako jejich zmizení; zdůrazňuje, že v souladu se stanoviskem Výboru OSN pro práva dítěte je zadržování dětí pouze na základě jejich migračního statusu nebo migračního statusu jejich rodičů porušením jejich práv a že k němu nikdy nemůže docházet v jejich zájmu;

21.  připomíná, že děti z řad migrantů jsou obzvláště zranitelné, zejména v případech, kdy jsou bez doprovodu, a že mají právo na zvláštní ochranu založenou na nejlepším zájmu dítěte v souladu s pravidly mezinárodního práva; zdůrazňuje, že je nezbytné zahrnout otázku nezletilých osob bez doprovodu do rozvojové spolupráce a podporovat jejich integraci v zemích, kde jsou usazeny, zejména prostřednictvím přístupu ke vzdělání a zdravotní péči a současně předcházet riziku násilí, zneužívání, vykořisťování a zanedbávání;

22.  vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o obtíže při registraci dětí, které se narodily mimo svou zemi původu, což může vést ke zvýšenému riziku ztráty státní příslušnosti; žádá proto, aby bylo možné jejich narození registrovat, a to bez ohledu na migrační status jejich rodičů;

23.  naléhavě Unii žádá, aby úzce spolupracovala s organizací Unicef, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a všemi příslušnými mezinárodními organizacemi a institucemi s cílem učinit vše pro zvýšení kapacit na ochranu migrujících dětí a jejich rodin, bez ohledu na jejich migrační status, a to po celou dobu, pomocí financování programů ochrany, zejména zřizování škol a středisek zdravotní péče, poskytnutím zvláštních prostor a psychologické podpory pro děti, zajištěním identifikace rodinných vazeb a sloučením dětí bez doprovodu nebo dětí oddělených od jejich rodin při uplatňování zásad nediskriminace, nekriminalizace, nezadržování, nenavracení, neuplatňování bezdůvodných sankcí, slučování rodin, fyzické a právní ochrany a práva na identitu;

24.  připomíná, že zločinecké sítě využívají neexistence zákonných migračních cest, regionální nestability, konfliktů a zranitelnosti žen, dívek a dětí pokoušejících se o útěk a že je vystavují obchodování s lidmi a sexuálnímu vykořisťování;

25.  upozorňuje na specifické druhy násilí a zvláštní formy pronásledování, jimž jsou vystaveni LGBTI migranti; požaduje podporu pro spuštění specifických mechanismů sociálněprávní ochrany pro LGBTI migranty a žadatele o azyl s cílem zaručit zohlednění jejich zranitelnosti a dbát na to, aby byla podrobně zkoumána jejich žádost o ochranu, i v případě odvolání;

26.  připomíná, že ekonomická, sociální a kulturní práva, a především právo na zdraví, vzdělání a bydlení, patří mezi lidská práva, k nimž musí mít všichni migranti, a zvláště děti, přístup bez ohledu na svůj migrační status;

27.  je znepokojen porušováním pracovního práva a vykořisťováním migrantů; konstatuje, že vzdělání, možnost pracovat a sloučení rodiny jsou důležitými prvky procesu integrace; trvá na tom, že je nezbytné bojovat proti všem formám nucené práce migrantů, a odsuzuje zvláště všechny formy vykořisťování dětí;

28.  se znepokojením konstatuje, že dochází k diskriminačním praktikám, které se příliš často týkají určitých sociokulturních, jazykových a náboženských menšin a posilují nerovnost v přístupu migrantů k jejich právům;

29.  vyzývá přijímací země, aby zajistily právo migrantek na dostupnost péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

30.  poukazuje na nutnost zabránit vytváření izolovaných čtvrtí pro migranty tím, že bude podporováno začleňování a využívání všech možností života ve společnosti;

31.  domnívá se, že právo na vzdělání a právo na práci podporují samostatnost a integraci migrantů stejně jako právo na rodinný život a na slučování rodin; trvá na tom, že je důležité, aby byla zajištěna sociální ochrana migrujících pracovníků a jejich rodin; konstatuje, že účinná integrace migrantů se musí zakládat na důkladném posouzení trhu práce a jeho budoucího potenciálu, na lepší ochraně lidských práv a pracovních práv migrujících pracovníků a na neustálém dialogu se subjekty na trhu práce;

32.  upozorňuje, že učení se jazyku hostitelské země může výrazně zlepšit kvalitu života migrantů a jejich ekonomickou a kulturní nezávislost a že jim také usnadňuje přístup k informacím o jejich právech v hostitelské společnosti; je toho názoru, že orgány přijímající země musí zajistit výuku jazyků; doporučuje, aby byli migranti zapojeni do všech procesů přijímání sociálních a politických rozhodnutí;

33.  domnívá se, že přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a k nezávislému postavení jsou klíčovými prvky začleňování migrantek a jejich osamostatnění; žádá, aby bylo úsilí v tomto smyslu zvýšeno u migrantek, které jsou často nedostatečně zastoupeny, s cílem překonat významnější překážky bránící jejich začlenění a osamostatnění;

34.  připomíná, že hostitelské státy musí podporovat osamostatnění migrantů, zejména migrujících žen, tím, že jim poskytnou znalosti a nezbytné sociální dovednosti, především takové, které souvisejí s profesní a odbornou přípravou a s učením se jazykům, aby je mohli uplatnit při sociálním a kulturním začleňování;

35.  domnívá se, že všichni pracovníci by měli obdržet smlouvu v jazyce, kterému rozumějí, a že by měli být chráněni před záměnou smlouvy; zdůrazňuje, že by ochranu lidských práv měly posílit dvoustranné dohody mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi;

36.  domnívá se, že je důležité zavést soudržné a komplexní vnitrostátní migrační politiky zohledňující rovnost žen a mužů, které budou zaměřeny na všechny fáze procesu migrace, koordinovány na vládní úrovni, konkretizovány v rámci rozsáhlých konzultací s vnitrostátními orgány působícími v oblasti lidských práv, se soukromým sektorem, organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, s občanskou společností a samotnými migranty a podporovány ze strany mezinárodních organizací;

37.  připomíná, že všechny osoby mají právo na bezpečné a spravedlivé pracovní podmínky a na plné dodržování práv pracovníků v souladu s mezinárodními normami a nástroji v oblasti lidských práv a se základními úmluvami Mezinárodní organizace práce;

38.  upozorňuje na to, že příležitostná práce, kterou migranti, a zejména migrující ženy, často vykonávají v přijímacích zemích, zvyšuje jejich zranitelnost; připomíná, že pracovní vykořisťování je často důsledkem obchodování s lidmi a převaděčství, ale že k němu může docházet i v jiných případech; je v tomto ohledu znepokojen beztrestností, které se těší mnozí zaměstnavatelé v přijímajících zemích, navzdory tomu, že jsou vůči migrujícím pracovníkům odpovědní za porušování mezinárodních pracovněprávních norem; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že právní předpisy související s pracovním právem v některých zemích umožňují postupy, které porušují mezinárodní normy; je přesvědčen, že boj proti pracovnímu vykořisťování migrantů se musí vždy soustředit současně na účinné stíhání zaměstnavatelů, kteří jich zneužívají, a na ochranu obětí tohoto vykořisťování;

39.  poukazuje na nezbytnost uznávání kvalifikace, kterou migranti získali ve svých zemích původu, aby se jim usnadnila nezávislost a sociální začlenění v různých oblastech společnosti, zvláště na trhu práce; zdůrazňuje, že je nezbytné uznat právo všech migrantů, včetně nelegálních migrantů, vytvářet organizace na ochranu práv pracovníků, například odbory, a stát se jejich členy, a uznat tyto struktury;

40.  vybízí podniky, aby zavedly obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv s cílem zabránit tomu, že by jejich činnosti měly neblahé důsledky pro lidská práva, aby reagovaly na podobné dopady, pokud nastanou, a aby se také snažily předcházet jakýmkoli neblahým důsledkům pro lidská práva přímo souvisejícím s jejich činností nebo je zmírňovat;

41.  vyzývá Unii, aby spolu s USA a dalšími mezinárodními partnery pokračovala ve společném diplomatickém úsilí o aktivní spolupráci se třetími zeměmi s cílem řešit naléhavou potřebu společné strategie v souvislosti se současnou celosvětovou výzvou, jíž je migrace;

42.  naléhavě vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby vynaložila veškeré praktické úsilí nezbytné k dosažení účinného a účelného zapojení dotčených třetích zemí;

43.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie posílila svou zahraniční politiku tím, že do oblastí, kde válka a konflikty vyvolávají obrovské migrační toky směřující do Evropské unie, přinese mír a stabilitu;

44.  připomíná, že Evropská unie a její členské státy mají povinnost pozitivně působit s cílem odstranit hluboké příčiny krizí, které tyto masové migrační jevy vyvolávají;

45.  žádá, aby došlo ke zlepšení humanitárních podmínek v zemích původu a tranzitu, aby místní obyvatelstvo a uprchlíci získali možnost žít v bezpečnějších oblastech;

46.  vybízí bojující strany, aby ukončily útoky proti civilistům, chránily je a umožnily jim bezpečně opustit území, kde dochází k násilí, nebo získat pomoc od humanitárních organizací;

47.  zdůrazňuje dopad Islámského státu a jeho vývoje na masový příliv legálních žadatelů o azyl a nelegálních migrantů; uznává rozhodující roli bezpečnostní a protiteroristické politiky v boji proti základním příčinám migrace;

48.  připomíná nedávné prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, že mnoho migrantů je oběťmi terorismu a závažného porušování lidských práv, a že takto je k nim proto třeba přistupovat;

49.  připomíná, že programy přesídlování pod záštitou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky představují užitečný nástroj pro řádné řízení příchodu osob, které potřebují mezinárodní ochranu, do řady zemí po celém světě; zdůrazňuje, že možnost znovuusídlení není reálná, a proto by měly být všechny státy vybízeny k zavádění a realizaci programů humanitárního přijímání osob, nebo alespoň k vytváření podmínek pro to, aby uprchlíci mohli zůstávat v blízkosti své země původu,

50.  bere na vědomí rostoucí potřeby a přetrvávající finanční deficit, pokud jde o humanitární pomoc zasílanou do zemí v blízkosti Sýrie, které vedly Světový potravinový program zejména ke snížení potravinových přídělů pro uprchlíky; žádá členské země OSN, Evropskou unii a její členské státy, aby alespoň dodržovaly své finanční závazky; zdůrazňuje význam toho, aby byla jejich pomoc uprchlíkům v těchto zemích soustředěna na poskytování prostředků k obživě, na bezpečnost uprchlíků, jejich přístup k základním právům a zejména jejich přístup ke zdravotní péči a ke vzdělání, v úzké spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Světovým potravinovým programem a s příslušnými organizacemi;

51.  připomíná souvislost mezi migrací a rozvojem a skutečnost, že rozvojová spolupráce v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, práva na práci, snižování chudoby, lidských práv, demokratizace a rekonstrukce po skončení konfliktů a také boj proti nerovnostem, důsledkům změny klimatu a korupci jsou klíčovými faktory pro zabránění nucené migraci; konstatuje, že zabírání půdy a zdrojů může mít značný dopad na humanitární krize a že sociální, politické a humanitární krize mohou lidi nutit k migraci; domnívá se, že migrace je celosvětově uznána jako mocný nástroj na podporu udržitelného inkluzivního rozvoje;

52.  vyzývá Unii a mezinárodní společenství, aby stanovily konkrétní iniciativy, které vlády mohou přijmout, aby zvýšily potenciál legální migrace, jako faktoru rozvoje; zdůrazňuje, že zejména v cílových zemích je zapotřebí pevné politické vedení a důsledná argumentace pro boj s xenofobií a snazší integraci migrantů do společnosti;

53.  domnívá se, že migrace má hluboké příčiny (především ekonomické, politické a sociální a příčiny souvisejících s životním prostředím); domnívá se, že rozvojová pomoc by měla na tyto příčiny účinně reagovat, a to výraznějším posílením kapacit, podporou řešení konfliktů a prosazováním dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že tyto příčiny jsou spojeny s větším počtem konfliktů a válek, s porušováním lidských práv a chybějící řádnou státní správou;

54.  zdůrazňuje, že je důležité, aby migrace byla řízena prostřednictvím místní a regionální spolupráce ve spojení s občanskou společností;

55.  vyzývá západní společenství, a zejména evropské země, aby věnovaly zvláštní pozornost migrantům a uprchlíkům prchajícím před hladem;

Přístup založený na dodržování lidských práv

56.  naléhavě vyzývá všechny aktéry zapojené do tvorby politik a rozhodování v oblasti azylu a migrace, aby nedopustili sloučení definice migrantů a uprchlíků; připomíná, že je nezbytné věnovat zvláštní pozornost uprchlíkům před konflikty nebo pronásledováním, kterých se z tohoto důvodu týká právo na azyl, dokud se nemohou vrátit do své země původu; připomíná, že většina uprchlíků se uchyluje do zemí a regionů sousedících s jejich zemí původu; domnívá se proto, že je třeba uplatňovat vůči nim ucelený přístup v rámci vnější politiky Unie;

57.  žádá státy, aby ratifikovaly všechny mezinárodní smlouvy a úmluvy týkající se lidských práv a aby uplatňovaly normy týkající se práv migrantů, které jsou obsaženy v řadě právních nástrojů, včetně hlavních mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv a ostatních nástrojů, které se zabývají otázkami souvisejícími s migrací, jako je Úmluva OSN z roku 1951 týkající se uprchlíků a její protokoly a Mezinárodní úmluva o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin; domnívá se v této souvislosti, že pokud členské státy Unie tuto úmluvu neratifikují, poškozuje to politiku Unie v oblasti lidských práv a její deklarovaný závazek hájit nedělitelnost těchto práv;

58.  připomíná, že otevření bezpečných a legálních migračních tras představuje nejlepší způsob, jak předcházet převaděčství a obchodování s lidmi, a že rozvojové strategie musí brát v úvahu migraci a mobilitu jako hnací sílu rozvoje jak v přijímacích zemích, tak v zemích původu prostřednictvím zasílání finančních prostředků a investic; vyzývá proto Unii a nejrozvinutější třetí země, aby spolupracovaly s cílem otevřít zákonné migrační cesty a inspirovaly se osvědčenými postupy některých států zejména při podpoře slučování rodin a mobility, mimo jiné z ekonomických důvodů, a to pro všechny úrovně dovedností, včetně migrantů s nejnižší kvalifikací, s cílem bojovat proti nelegální práci;

59.  vítá zvláštní ustanovení týkající se migrantů, žadatelů o azyl, vysídlených osob a osob bez státní příslušnosti obsažená v evropském nástroji pro demokracii a lidská práva 2014–2020; žádá Komisi, aby při přezkumu nástroje na podporu lidských práv na období 2017–2018 v polovině období nadále považovala ochranu a prosazování lidských práv migrantů za prioritu; vybízí ESVČ a členské státy, aby dodržely závazky přijaté v rámci akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii, který byl přijat v červenci 2015, a aby do všech dohod, procesů a programů se třetími zeměmi týkajících se migrace zahrnuly vyšší záruky dodržování lidských práv; domnívá se, že by každou dohodu či program mělo, pokud možno, doprovázet také nezávislé hodnocení situace v oblasti lidských práv, a že by tyto dohody a programy měly být předmětem pravidelného hodnocení; doporučuje připravit a zahájit komunikační a osvětové kampaně o možnostech, které mohou migrace a migranti přinášet společnosti jak v zemi původu, tak v přijímací zemi; připomíná v této souvislosti, že by evropský nástroj pro demokracii a lidská práva měl nadále financovat projekty zaměřené na posílení boje proti rasismu, diskriminaci, xenofobii a dalším formám netolerance, včetně náboženské netolerance;

60.  žádá Unii, aby přijala specifické pokyny, pokud jde o práva migrantů, které doplní její obecné zásady v oblasti lidských práv, a aby v tomto rámci dokončila analýzy dopadu a zavedla mechanismy sledování rozvojových a migračních politik s cílem zajistit účinnost veřejných politik ve vztahu k migrantům; zdůrazňuje, že je důležité prosazovat dodržování lidských práv ve všech politikách, které se týkají migrace v oblasti vnějších vztahů Unie, zejména pokud jde o zahraniční věci, rozvoj a humanitární pomoc; připomíná, že je nezbytné dodržovat lidská práva ve všech vnějších politikách Unie, zvláště v politice týkající se obchodu, rozvoje, životního prostředí a migrace, sledovat cíle uvedené v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a uplatňovat ustanovení týkající se lidských práv ve všech dohodách Unie včetně obchodních dohod; žádá proto, aby veškerou spolupráci se třetími zeměmi v oblasti migrace doprovázelo hodnocení jejich systémů pomoci migrantům a žadatelům o azyl, podpory, kterou poskytují uprchlíkům, a jejich schopnosti a odhodlání bojovat proti převaděčství a obchodování s lidmi; vybízí Unii a její členské státy, aby spolupracovaly se zeměmi (např. s Kanadou), které uplatňují účinné politiky přesídlování; zdůrazňuje, že žádná politika v této oblasti by se neměla uplatňovat na úkor politik rozvojové pomoci;

61.  vybízí k tomu, aby svoboda pohybu a právo na vzdělání, zdraví a práci byly zahrnuty jako tematické priority do nástrojů financování v oblasti vnější spolupráce Unie, a vyzývá k podpoře rozvojových zemí, aby mohly přijmout dlouhodobé politiky, v nichž budou tato práva respektována; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zvláštní pozornost věnovaly právům migrantů v rámci strategií pro jednotlivé země v oblasti lidských práv;

62.  vyjadřuje přání, aby práva migrantů a uprchlíků byla uvedena jako zvláštní bod pořadu jednání dialogů Unie s příslušnými třetími zeměmi a aby prioritu představovalo evropské financování projektů zaměřených na ochranu zranitelných osob, nevládních organizací, obránců lidských práv, novinářů a advokátů, kteří bojují za ochranu práv migrantů;

63.  vyzývá v této souvislosti jednotlivé země, aby zajistily přístup nezávislých pozorovatelů, nevládních organizací a vnitrostátních a mezinárodních orgánů a organizací i médií na všechna místa, kde jsou migranti přijímání a zadržování; vybízí delegace Unie, velvyslanectví členských států a delegace Evropského parlamentu navštěvující dotčené země, aby situaci migrantů na těchto místech sledovaly a aby v této věci intervenovaly u vnitrostátních orgánů s cílem zaručit dodržování práv migrantů a transparentnost ve vztahu k veřejnosti;

64.  prohlašuje, že obchodníci s lidmi poskytují mnoha uprchlíkům zkreslený obraz skutečnosti; znovu opakuje, že je důležité bojovat proti obchodování s lidmi, přerušit finanční toky a rozbít sítě převaděčů, neboť to může mít kladný dopad na lidská práva uprchlíků ze třetích zemí, kteří se snaží utéci před válkou a terorem;

65.  vyslovuje se pro úzkou spolupráci v oblasti ochrany práv migrantů s příslušnými mezinárodními organizacemi a s dalšími orgány a organizacemi působícími v oblasti řízení migrace, především v nejvíce postižených zemích, s cílem pomoci jim přijímat migranty důstojně a při dodržování jejich práv;

66.  zdůrazňuje, že je nezbytné posílit spolupráci s těmito organizacemi za účelem předcházet pašování migrantů a obchodování s lidmi posílením odborné přípravy, budováním kapacit a mechanismů výměny informací, včetně hodnocení dopadu sítí „styčných důstojníků pro přistěhovalectví“ a spolupráce, kterou navazují se třetími zeměmi, především v trestních věcech, a ratifikace Palermských protokolů v této oblasti s cílem podpořit spolupráci v trestních věcech, identifikovat podezřelé a poskytovat podporu soudnímu vyšetřování v partnerství s vnitrostátními orgány;

67.  požaduje, aby se Evropský parlament více podílel na zavádění horizontálního přístupu k lidským právům v rámci migračních politik a aby byly tyto otázky zahrnuty do výroční zprávy Unie o lidských právech a demokracii ve světě, včetně části této zprávy věnované přístupu k jednotlivým zemím; požaduje hlubší parlamentní kontrolu pracovních ujednání uzavřených se třetími zeměmi a činností agentur Unie v rámci vnější spolupráce; požaduje, aby byly více brány v úvahu zprávy expertů a údaje, které získal Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, pokud jde o země původu uprchlíků;

68.  uznává úlohu a přispění občanské společnosti v rámci politického dialogu; zdůrazňuje význam konzultací s občanskou společností v rámci všech vnějších politik Unie, se zvláštním zřetelem k plnému zapojení, transparentnosti a řádnému šíření informací ve všech politikách a ve všech postupech souvisejících s migrací; připomíná, že je třeba zvýšit podíl organizací žen na řešení konfliktů na rozhodovací úrovni a že je třeba, aby se uprchlice, vysídlené ženy a migrantky odpovídajícím způsobem podílely na přijímání rozhodnutí, která se jich týkají; vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily kapacity vnitrostátních orgánů pro lidská práva ve třetích zemích, tak aby tyto orgány mohly zintenzivnit své úsilí o ochranu práv migrantů a bojovat proti nelidskému a ponižujícímu zacházení a proti nenávistným projevům vůči migrantům, jak uvádí Bělehradská deklarace, již přijalo 32 veřejných ochránců práv a vnitrostátních orgánů pro lidská práva;

69.  vyzývá přijímací země, aby udělily větší důležitost sdružením migrantů, která by měla být přímo zapojena do rozvojových programů v rámci jednotlivých společenství;

70.  vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek věnovat 0,7 % svého hrubého národního důchodu na rozvojovou pomoc; žádá, aby tato pomoc nebyla podmíněna spoluprací v oblasti migrace, a žádá Unii a její členské státy, aby finanční prostředky, které jsou využívány na přijímání uprchlíků, nezahrnovaly do rozvojové pomoci;

71.  zdůrazňuje, že programy rozvojové pomoci by neměly být využívány čistě pro účely migrace a správy hranic; naléhavě vyzývá k tomu, aby evropské rozvojové projekty zaměřené na migranty a žadatele o azyl uplatňovaly zásadu nikoho neponechat stranou a soustředily se na přístup k základním sociálním službám, zejména zdravotnictví a vzdělání, a aby věnovaly zvláštní pozornost zranitelným osobám a skupinám, jako jsou ženy, děti, menšiny a domácí obyvatelstvo, LGBT osoby a osoby se zdravotním postižením;

72.  bere na vědomí kladné aspekty migrace pro rozvoj zemí původu migrantů, k nimž patří zasílání finančních prostředků migranty, které mohou být významným příspěvkem pro rodinu a rozvoj společenství; vyzývá proto státy, aby snížily náklady na odesílání finančních prostředků;

73.  žádá Unii a její členské státy, aby zajistily účinnou a účelnou soudržnost rozvojových politik a aby ve své migrační politice vůči třetím zemím věnovaly významné místo dodržování lidských práv;

74.  naléhavě vyzývá Unii, aby zařadila migrační aspekt do rámce pro období po dohodě z Cotonou, který stanoví budoucí vztahy mezi Unií a zeměmi AKT; konstatuje, že větší zapojení třetích zemí do koncepce a projednávání nástrojů globálního přístupu k migraci a mobilitě (GAMM) by upevnilo partnerskou povahu těchto nástrojů a zlepšilo jejich přijetí na místní úrovni a jejich účinnost;

75.  vyzývá ke zmírnění dluhového břemene chudých zemí s cílem pomoci jim rozvinout veřejnou politiku zaručující dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že pomocí vícestranného právního rámce pro proces restrukturace státního dluhu musí být umožněno dosáhnout trvalých řešení dluhu, včetně norem pro odpovědné poskytování a přijímání úvěrů, s cílem zmírnit dluhovou zátěž a vyhnout se neúnosnému zadlužení, a vytvořit tak podmínky pro ochranu lidských práv v dlouhodobém horizontu;

76.  vítá začlenění migrace do cílů udržitelného rozvoje, zejména do cíle udržitelného rozvoje 10, který stanovuje rámec pro celosvětovou rozvojovou politiku do roku 2030; připomíná, že se státy zavázaly spolupracovat na mezinárodní úrovni pro „zajištění bezpečné, organizované a legální migrace za plného dodržování lidských práv a lidského zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich status migranta, uprchlíka nebo vysídlené osoby“; konstatuje, že násilné vysídlování není pouze humanitárním problémem, ale rovněž problémem rozvojovým, a proto by se měla zlepšit koordinace mezi subjekty zajišťujícími humanitární pomoc a subjekty zajišťujícími rozvojovou pomoc; domnívá se, že provádění cílů udržitelného rozvoje je příležitostí k posílení postupů v rámci azylové a migrační politiky, které by byly založeny na dodržování práv, a k zavádění hlavních směrů týkajících se migrace do strategií rozvoje; vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo měřitelné ukazatele cílů udržitelného rozvoje, pokud jde o migraci, a aby shromáždilo a zveřejnilo rozčleněné údaje o  přístupu migrantů k důstojné práci, zdravotní péči a vzdělání, zejména v rozvojových cílových zemích, s cílem zlepšit řízení migrace;

77.  zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Unie a její členské státy podporovaly nejméně rozvinuté země v rámci boje proti změně klimatu s cílem zabránit zhoršení chudoby v těchto zemích a zamezit zvýšení počtu lidí vysídlených v důsledku změn životního prostředí;

78.  žádá Unii, aby se aktivně podílela na diskusi o pojmu „klimatický uprchlík“ a na případném vypracovávání definice se zřetelem k mezinárodnímu právu;

79.  zdůrazňuje nezbytnost efektivněji koordinovat a hodnotit provádění, dopady a kontinuitu různých finančních nástrojů dostupných v Evropské unii ve prospěch třetích zemí a zaměřených na migraci, které se vydávají na oblasti, jako je migrační politika, spolupráce v oblasti mezinárodního rozvoje, zahraniční politika, politika sousedství a humanitární pomoc, a které v letech 2004–2014 poskytly více než miliardu eur na více než 400 projektů;

80.  zdůrazňuje dopad nástrojů spolupráce Unie v oblasti přistěhovalectví, azylu a ochrany lidských práv; bere na vědomí vytvoření nouzového svěřenského fondu pro stabilitu a řešení hlavních příčin nelegální migrace a fenoménu vysídlených osob v Africe; požaduje hodnocení a monitorování tohoto fondu a podobných dohod, jako je například prohlášení EU a Turecka a chartúmský a rabatský proces;

81.  zdůrazňuje, že dohody se třetími zeměmi musí soustředit pomoc na řešení sociálních, ekonomických a politických krizí, které migraci vyvolávají, což by přispělo k zastavení migračních toků směřujících k hranicím Evropské unie;

82.  zdůrazňuje důležitost výraznější spolupráce Evropské unie se třetími zeměmi v rámci globálního přístupu k migraci a mobilitě, aby se posílila partnerská povaha těchto nástrojů, jejich účinnost a zvýšil jejich přínos k řešení migračních problémů;

83.  považuje za nezbytné zlepšit jednotnost globálního přístupu k otázce migrace a mobility, začlenit přísné mechanismy monitorování a kontroly dodržování lidských práv do všech vnějších dohod a upřednostňovat projekty rozvíjené v zemích původu a tranzitu, které mohou zlepšit situaci v oblasti lidských práv migrantů;

84.  vybízí Unii, aby se svými nejbližšími partnery uzavřela partnerství pro mobilitu;

85.  žádá Komisi a členské státy, aby připouštěly politiky návratu migrantů pouze do těch zemí původu, v nichž mohou být zcela bezpečně přijati a kde budou důsledně dodržována základní práva a postupy, a žádá v tomto ohledu, aby byl před nuceným návratem upřednostňován návrat dobrovolný; zdůrazňuje, že je třeba, aby dohody uzavřené v rámci těchto politik se třetími zeměmi obsahovaly ochranné doložky, které zajistí, aby se migranti po vrácení do své země nepotýkali s porušováním svých práv nebo s rizikem pronásledování; uznává význam pravidelných hodnocení s cílem vyloučit takové dohody se zeměmi, které nedodržují mezinárodní standardy v oblasti lidských práv;

86.  požaduje, aby byla přijata opatření zaměřená proti převaděčským sítím a k zastavení obchodování s lidmi; žádá, aby byly zavedeny zákonné a bezpečné cesty pro osoby hledající mezinárodní ochranu, a to včetně humanitárních koridorů; žádá, aby byly zavedeny stálé a povinné programy přesídlování a aby byla těm, kdo prchají z oblasti konfliktů, udělována humanitární víza, aby měli možnost vstoupit do třetí země a požádat tam o azyl; požaduje zavedení většího množství legálních cest a vypracování obecných pravidel, jimiž by se řídil vstup a pobyt, aby měli migranti možnost pracovat a hledat zaměstnání;

87.  trvá na tom, že je nezbytné vytvořit a lépe provádět rámce na ochranu migrantů v nouzi, ve fázi tranzitu a na hranicích Unie;

88.  vítá operace zaměřené proti převaděčům a obchodníkům s lidmi a vyslovuje podporu posílenému řízení vnějších hranic Unie; zdůrazňuje, že je třeba přijmout komplexní a konkrétní plán za účelem rychlých a dlouhodobých opatření, který zahrne spolupráci s třetími zeměmi s cílem potírat organizované zločinecké sítě převaděčů;

89.  zdůrazňuje, že převaděčství migrantů je provázané s obchodováním s lidmi a představuje zásadní porušení lidských práv; připomíná, že nasazení misí, jako je např. operace EURONAVFOR MED, je prostředkem konkrétního boje proti převaděčství migrantů; vyzývá Unii, aby v tomto druhu operací pokračovala a dále se zintenzivnila;

90.  považuje za nezbytné uvažovat o posílení bezpečnosti a politiky na ochranu hranic a o způsobu, jak do budoucna zdokonalit úlohu agentury Frontex a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO); vyzývá k solidaritě a k závazkům v podobě dostatečných příspěvků do rozpočtů a na činnosti těchto agentur;

91.  zdůrazňuje, že je třeba zlepšit fungování tzv. hotspotů a vstupních bodů na vnějších hranicích Unie;

92.  žádá Unii, aby do dohod o sdílení a výměně informací na hranicích a migračních trasách začlenila ochranu údajů;

93.  žádá Evropskou unii a přijímající země, aby vytvořily účinné nástroje za účelem koordinace, sladění informačních toků, shromažďování, porovnávání a analýzy údajů;

94.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, OSN, Radě Evropy, Africké unii, Organizaci amerických států a Lize arabských států.

(1)

http://www.un.org/fr/universal-declaration-human-rights/index.html

(2)

http://www.unhcr.fr/4b14f4a62.html#_ga=1.129902988.1048611796.1455186445

(3)

https://treaties.un.org/doc/Publication/UNTS/Volume%20999/volume-999-I-14668-English.pdf

(4)

https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=IV-3&chapter=4&lang=fr&clang=_fr

(5)

http://www.unhcr.fr/4b151d05e.html#_ga=1.17778361.1048611796.1455186445

(6)

http://www.unhcr.fr/4b151d040.html#_ga=1.95759772.1048611796.1455186445

(7)

https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=IND&mtdsg_no=IV-2&chapter=4&lang=fr&clang=_fr

(8)

http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/cedaw.htm

(9)

https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=IND&mtdsg_no=IV-9&chapter=4&lang=fr&clang=_fr

(10)

https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=IND&mtdsg_no=IV-11&chapter=4&lang=fr&clang=_fr

(11)

http://www.ohchr.org/FR/ProfessionalInterest/Pages/CMW.aspx

(12)

https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=IND&mtdsg_no=IV-16&chapter=4&lang=fr&clang=_fr

(13)

http://www.un.org/french/disabilities/default.asp?id=1413

(14)

http://www.un.org/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/70/259&referer=/english/&Lang=F

(15)

http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/69/167&referer=/english/&Lang=F

(16)

„Vsadit na mobilitu během jedné generace: pokračování regionální studie o řízení vnějších hranic Evropské unie a jeho vlivu na lidská práva migrantů“ ze dne 8. května 2015, tento dokument je pod označením A/HRC/29/36 k dispozici na adrese: http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/RegularSessions/Session29/Pages/ListReports.aspx

„Regionální studie o řízení vnějších hranic Evropské unie a jeho vlivu na lidská práva migrantů“, která byla zveřejněna 24. dubna 2013 a je k dispozici na adrese: http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/HRCouncil/RegularSession/Session23/A-HRC-23-46_fr.pdf

(17)

tak jak je vyhlásil Institut pro lidská práva a podnikání v prosinci 2012 a jsou k dispozici na http://www.dhaka-principles.org/

(18)

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0743:FIN:CS:PDF

(19)

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/european-agenda-migration/background-information/docs/communication_on_the_european_agenda_on_migration_cs.pdf

(20)

http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/european-agenda-migration/proposal-implementation-package/docs/communication_on_eam_state_of_play_20151014_cs.pdf

(21)

https://ec.europa.eu/europeaid/sites/devco/files/commission-decision-2015-7293-20151020_en.pdf

(22)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-22-2015-INIT/cs/pdf

(23)

http://www.consilium.europa.eu/cs/meetings/european-council/2015/10/15-euco-conclusions/

(24)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10897-2015-INIT/cs/pdf

(25)

http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13880-2015-INIT/cs/pdf

(26)

http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2015/11/12-valletta-final-docs/

(27)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0105.

(28)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0176.

(29)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0102.

(30)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.

(31)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0073.

(32)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0300.

(33)

http://www.paufm.org/Future_Meetings/Docs/IISummit-of-Speakers_Lisbon-11MAY2015/DeclaracaoCimeira_FR.pdf

(34)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0470.

(35)

http://www.europarl.europa.eu/intcoop/acp/2015_acp2/pdf/ap101.984fr.pdf

(36)

Zpráva OSN o mezinárodní migraci z roku 2015, dostupná na adrese http://www.un.org/en/development/desa/population/migration/publications/migrationreport/docs/MigrationReport2015_Highlights.pdf

(37)

Čl. 13 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (25.4.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci

o lidských právech a migraci ve třetích zemích

(2015/2316(INI))

Navrhovatelka: Marina Albiol Guzmán

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že migrace je lidským právem zakotveným v článku 13 Všeobecné deklarace lidských práv OSN; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a mezinárodní společenství, aby respektovaly uvedený článek a dodržovaly další příslušné mezinárodní povinnosti týkající se migrantů a uprchlíků a aby uznaly, že uprchlíci a migranti jsou pro naši společnost, přijímající cílové země, tranzitní země i země původu, včetně rozvojových zemí, také přínosem; zdůrazňuje v této souvislosti pozitivní vliv, který může mít migrace na rozvoj;

2.  vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby stanovily konkrétní opatření, která by měly vlády přijmout, aby zvýšily potenciál legální migrace, jako faktor umožňující rozvoj; zdůrazňuje, že zejména v cílových zemích je zapotřebí pevné politické vedení a důsledná argumentace pro boj s xenofobií a usnadnění integrace migrantů do společnosti;

3.  zdůrazňuje, že k vyřešení všech případů porušování lidských práv, jimž migranti čelí, jež jsou nejakutnější v situacích tlaku vyvolaného bezpečnostními problémy a přírodními katastrofami, je nutné přijmout příslušné kroky; zdůrazňuje, že EU a její členské státy musejí jít při ochraně a prosazování lidských práv migrantů, zejména v rámci svých vlastních hranic, příkladem s cílem být při projednávání migrace a lidských práv ve třetích zemích důvěryhodnou stranou;

4.  požaduje, aby se zvláštní pozornost věnovala zajištění práv ohrožených skupin, jako jsou ženy, děti, osoby LBGT, osoby se zdravotním postižením a starší osoby, které jsou obzvlášť ohroženy všemi druhy nebezpečí, totiž násilím, obchodováním s lidmi a zneužíváním; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby propagovala důležitost vzdělání pro děti, včetně vysídlených dětí nebo dětí žijících v uprchlických táborech, protože vzdělání uvádí život dětí do normálu, což jim ve svém důsledku zajišťuje důstojnost a znovu poskytuje lidské právo na péči v dětství;

5.  připomíná, že většinu uprchlíků a migrantů na světě hostí rozvojové země; uznává úsilí třetích zemí při přijímání migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje, že podpůrné systémy těchto zemí čelí kritickým problémům, jež mohou závažným způsobem ohrožovat ochranu rostoucího množství lidí, kteří museli opustit své domovy;

6.  vyzývá EU, aby pokračovala v důsledné politice a v rámci svých vztahů s rozvojovými zeměmi využívala různé politické nástroje s cílem podpořit lidská práva a práva migrantů; v této souvislosti vyzývá EU a její členské státy, aby systematicky zařazovaly otázku migrace do politického dialogu se třetími zeměmi a aby poskytovaly odbornou pomoc na zlepšení politiky integrace migrantů na místní i celostátní úrovni a vždy přitom zajišťovaly řádné zapojení nevládních organizací a občanské společnosti; vyzývá navíc Evropskou komisi a ESVČ k tomu, aby rozšířily výměnu osvědčených postupů s třetími zeměmi, zejména při školení pracovníků poskytujících pomoc, s cílem umožnit jim účinněji zjišťovat různé rysy, původ a zkušenosti migrantů, zejména těch nejvíce ohrožených, aby tak mohli lépe tyto migranty chránit a pomáhat jim na základě jejich potřeb;

7.  zdůrazňuje, že programy rozvojové pomoci by neměly být používány čistě pro účely migrace a správy hranic; naléhavě vyzývá k tomu, aby rozvojové projekty EU zaměřené na migranty a žadatele o azyl zavedly zásadu „nikdo nesmí zůstat mimo“ a soustředily se na přístup k základním sociálním službám, zejména zdravotnictví a vzdělání, a aby věnovaly zvláštní pozornost ohroženým osobám a skupinám, jako jsou ženy, děti, menšiny a domorodci, osoby LGBT a osoby se zdravotním postižením;

8.  domnívá se, že migrace se odvíjí od základních příčin (především ekonomických, politických a sociálních a příčin souvisejících s životním prostředím); domnívá se, že rozvojová pomoc by měla účinně reagovat na tyto základní příčiny na základě rozšířené rozvojové spolupráce, lepšího budování kapacit, podpory řešení konfliktů a prosazování dodržování lidských práv; zdůrazňuje, že tyto příčiny jsou spojeny s větším počtem konfliktů a válek, porušováním lidských práv a chybějící řádnou státní správou;

9.  připomíná, že chudoba, nerovnost a nedostatek perspektiv představují základní příčiny migrace a že rozvojová spolupráce je účinným nástrojem k řešení těchto otázek; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že úroveň pomoci EU v současnosti nesměřuje k dosažení 0,7 % podílu oficiální rozvojové pomoci na HDP a že některé členské státy svůj program pomoci dokonce omezily;

10.  vítá začlenění migrace do cílů udržitelného rozvoje, zejména do cíle udržitelného rozvoje 10, který stanovuje rámec pro celosvětovou rozvojovou politiku do roku 2030; připomíná, že se členské státy zavázaly spolupracovat na mezinárodní úrovni pro „zajištění bezpečné, organizované a řádné migrace za plného dodržování lidských práv a lidského zacházení s migranty bez ohledu na jejich status, s uprchlíky a s vysídlenými osobami“; konstatuje, že násilné vysídlování není pouze humanitárním problémem, ale rovněž výzvou pro rozvoj, a proto by se měla zlepšit koordinace mezi subjekty zajišťujícími humanitární pomoc a subjekty zajišťujícími rozvojovou pomoc; domnívá se, že dosahování cílů udržitelného rozvoje je příležitostí k rozšíření takových postupů v rámci azylové a migrační politiky, které by byly založeny na dodržování práv, a k zohledňování otázky migrace ve všech strategiích rozvoje; vyzývá mezinárodní společenství, aby přijalo měřitelné ukazatele cílů udržitelného rozvoje, pokud jde o migraci, a aby shromáždilo a zveřejnilo jednotlivé údaje o přístupu migrantů k důstojné práci, zdravotní péči a vzdělání, zejména v rozvojových cílových zemích, s cílem zlepšit řízení migrace;

11.  vyjadřuje přesvědčení, že obchodníci s lidmi poskytují mnoha uprchlíkům zkreslený obraz skutečnosti; znovu opakuje, že je třeba bojovat proti obchodování s lidmi, přerušit finanční toky a rozkrýt sítě převaděčů, neboť to bude mít kladný dopad na situaci uprchlíků ve třetích zemích, kteří chtějí uprchnout před válkou a terorem, pokud jde o jejich lidská práva;

12.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie upevnila svou zahraniční politiku a do oblastí, kde válka a konflikty vyvolávají enormní migrační toky směřující do Evropské unie, přinesla mír a stabilitu;

13.  znovu opakuje nedávné prohlášení vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, že mnoho migrantů je oběťmi terorismu a závažného porušování lidských práv a že takto je k nim proto třeba přistupovat;

14.  vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily účinnou a účelnou soudržnost politiky pro rozvoj a aby ve své migrační politice vůči třetím zemím upřednostňovaly dodržování lidských práv;

15.  konstatuje, že rostoucí počet uprchlíků ve světě je zastiňován ještě vyšším počtem vnitřně vysídlených osob; zdůrazňuje, že vnitřně vysídlené osoby by neměly být diskriminovány na základě pouhé skutečnosti, že musely hledat bezpečí, aniž by překročily mezinárodní hranice, a zdůrazňuje proto, že je třeba dodržovat práva vnitřně vysídlených osob, včetně jejich práv na přístup ke zdravotní péči a vzdělání;

16.  vyzývá k vytvoření řádných kanálů pro pracovní migraci, mj. v odvětví s nízkými mzdami;

17.  naléhavě vyzývá EU, aby zařadila rozměr migrace do rámce po Cotonou, který by stanovil budoucí vztahy mezi EU a zeměmi AKT; konstatuje, že větší zapojení třetích zemí do návrhu nástrojů GAMM a jednání o nich by upevnilo partnerskou povahu těchto nástrojů, zlepšilo jejich místní osvojení a jejich účinnost;

18.  vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost a pružnost nouzového svěřenského fondu EU pro Afriku a vyzývá členské státy EU, aby přispěly do tohoto fondu alespoň na stejné úrovni jako Komise; zdůrazňuje, že je zásadně důležité zajistit prostřednictvím řádného monitorování a vyhodnocování těchto programů, aby svěřenský fond sloužil svému účelu, totiž poskytování pomoci potřebným, boji proti špatné státní správě a korupci a na podporu právního státu v afrických zemích;

19.  vyzývá ke zmírnění dluhového břemene nejchudších zemí s cílem pomoci jim rozvinout veřejnou politiku zaručující dodržování lidských práv; trvá na tom, že na základě vícestranného právního rámce pro proces restrukturace státního dluhu musí být umožněno dosáhnout udržitelného řešení týkajícího se dluhu, včetně norem pro odpovědné poskytování a přijímání úvěrů, s cílem zmírnit dluhovou zátěž a vyhnout se neúnosnému zadlužení, a vytvořit tak podmínky pro ochranu lidských práv v dlouhodobém měřítku.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Brian Hayes, Paul Rübig, Patrizia Toia

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Tiziana Beghin, Miroslav Poche


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.7.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

47

11

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Marek Jurek, Tokia Saïfi, Eleni Theocharous, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Therese Comodini Cachia, Edouard Ferrand, Liliana Rodrigues

Právní upozornění