Postup : 2016/2059(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0278/2016

Předložené texty :

A8-0278/2016

Rozpravy :

PV 24/10/2016 - 19
CRE 24/10/2016 - 19

Hlasování :

PV 25/10/2016 - 7.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0406

ZPRÁVA     
PDF 752kWORD 80k
29.9.2016
PE 582.327v02-00 A8-0278/2016

o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu

(2016/2059(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

Zpravodaj: András Gyürk

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu

(2016/2059(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu (COM(2016)0049),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. února 2015 s názvem „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ (COM(2015)0080) a jeho přílohy,

–  s ohledem na strategii Energie 2030, jak je nastíněna ve sdělení Komise „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ ze dne 22. ledna 2014 (COM(2014)0015),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2014 s názvem „Energetická účinnost a její příspěvek k energetické bezpečnosti a rámec politiky do roku 2030 v oblasti klimatu a energetiky“ (COM(2014)0520),

-  s ohledem na pátou hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) – zprávu pracovní skupiny I nazvanou „Změna klimatu v roce 2013: základ fyzikální vědy“,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva(1),

–  s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou v prosinci 2015 na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. prosince 2011 nazvané „Energetický plán do roku 2050“ (COM(2011)0885),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 nazvané „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na třetí energetický balíček,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 nazvané „Strategie EU pro vytápění a chlazení“ (COM(2016)0051),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora nazvanou „Zlepšení bezpečnosti dodávek energie rozvíjením vnitřního trhu s energií: je zapotřebí většího úsilí“ (2015–2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2015 s názvem „Směrem k evropské energetické unii“(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zahraniční věci, Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0278/2016),

A.  vzhledem k tomu, že plyn může v následujících desetiletích plnit v rámci energetického systému EU důležitou úlohu v průmyslové výrobě, jako zdroj tepla v budovách a jako podpora obnovitelné energie a EU bude zároveň plnit své cíle v oblasti emisí skleníkových plynů, energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, přičemž v těchto oblastech se bude význam plynu postupně snižovat ve prospěch čistých energií;

B.  vzhledem k tomu, že se Evropská unie zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 na 80–95 % oproti úrovni z roku 1990;

C.  vzhledem k tomu, že se očekává, že závislost Evropy na dovozu plynu v následujících letech poroste a některé členské státy již dosáhly 100 % v případech, kdy neexistují žádní alternativní dodavatelé nebo dodavatelské trasy nebo kdy existují jen v omezeném počtu;

D.  vzhledem k tomu, že zkapalněný zemní plyn (LNG) představuje pro Evropu příležitost, a to jak z hlediska zvýšení konkurenceschopnosti vytvářením tlaku na snižování cen zemního plynu, tak z hlediska zvyšování bezpečnosti dodávek; vzhledem k tomu, že zemní plyn představuje také flexibilní zálohu pro produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů;

E.  vzhledem k tomu, že využívání zemního plynu (CNG a LNG) v dopravě, jak stanovuje směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, by zajistilo značný přínos z hlediska životního prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že EU by měla aktivně usilovat o rozvoj svých konvenčních zdrojů plynu, jako například zdrojů objevených na Kypru;

G.  vzhledem k tomu, že by EU, jakožto druhý největší dovozce zkapalněného zemního plynu na světě, měla v rámci mezinárodní energetické diplomacie hrát aktivnější úlohu;

H.  vzhledem k tomu, že je důležité podpořit integrovaný návrh na využívání vlastních zdrojů energie, jako jsou ložiska zemního plynu ve výlučné ekonomické zóně Kypru, a podporovat výstavbu terminálu LNG pro zkapalňování na Kypru, aby těžba mohla být prováděna i v ložiscích v sousedních oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že EU stále neumí plně využívat přínosu integrovaného vnitřního energetického trhu, neboť chybí dostatečné propojení a důslednost a nebyl dosud plně uplatněn tzv. třetí energetický balíček;

J.  vzhledem k tomu, že rámcová strategie pro odolnou energetickou unii s politikou v oblasti změny klimatu orientovanou na budoucnost definuje pět synergických a úzce propojených dimenzí, totiž: energetickou bezpečnost, plně integrovaný evropský trh s energií, energetickou účinnost, dekarbonizaci hospodářství a výzkum, inovace a konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že tato strategie by měla podporovat také finančně dostupnou energii pro všechny;

Úvod

1.  vítá sdělení Komise nazvané „Strategie EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu“; je přesvědčen, že vnitřní energetický trh, který by v plné míře integroval zkapalněný zemní plyn a skladování plynu, sehraje při dosažení hlavního cíle, kterým je odolná energetická unie, důležitou úlohu;

2.  připomíná, že strategie EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu představuje jeden z prvků navrhované energetické unie, jejímž cílem je realizovat ambici EU přejít na energetický systém, jenž by byl udržitelný, bezpečný a konkurenceschopný, a zbavit se také závislosti na externích dodavatelích plynu; zdůrazňuje, že jedním z cílů energetické unie je učinit EU světovým lídrem v odvětví energie z obnovitelných zdrojů;

3.  domnívá se, že energetické bezpečnosti lze nejefektivněji dosáhnout pomocí lepší koordinace energetické politiky členských států, zavedením skutečné energetické unie s jednotným trhem s energií a společnou energetickou politikou a také pomocí spolupráce mezi členskými státy v této oblasti, v souladu se zásadami solidarity a důvěry; je v této souvislosti přesvědčen, že by další integrace energetické politiky měla být ve prospěch členských států, v souladu s cíli EU a mezinárodními závazky a také se stanovenými cíli a že by neměla být v rozporu se zájmy členských států nebo jejich občanů; podporuje úsilí o dosažení společného postoje EU v rámci v mnohostranných energetických institucích a rámcových ujednáních;

4.  domnívá se, že všichni občané EU musejí mít přístup k bezpečným a cenově dostupným dodávkám energie; upozorňuje v této souvislosti na aktuální vývoj na světových trzích se zkapalněným zemním plynem, kde vedla nadměrná nabídka ke snížení cen, což představuje příležitost ke snížení nákladů na energii pro spotřebitele v EU prostřednictvím relativně levnějších dodávek plynu; zdůrazňuje, že bezpečná, cenově dostupná a udržitelná energie je hlavní hnací silou evropského hospodářství a má zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslu; vyzývá EU a její členské státy, aby prioritou v rámci energetické strategie EU pro ně bylo odstranění energetické chudoby a rozšíření dodávek energie prostřednictvím výměny osvědčených postupů na úrovni EU;

5.  zdůrazňuje, že strategie EU pro zkapalněný zemní plyn musí být v souladu s rámcovou strategií pro odolnou energetickou unii, aby přispívala k větší bezpečnosti dodávek energie, dekarbonizaci, dlouhodobé udržitelnosti hospodářství a k zajištění dostupných a konkurenčních cen energie;

6.  souhlasí s hodnocením Komise, která uvádí, že členské státy v Pobaltí a ve střední a jihovýchodní Evropě a Irsku, navzdory obrovskému úsilí o rozvoj infrastruktury, které některé členské státy vynakládají, jsou nadále velmi závislé na jediném dodavateli a vystaveny riziku otřesů a přerušení dodávek energie;

7.  uznává, že by dostupnost zkapalněného zemního plynu včetně podpůrné infrastruktury plynovodů v těchto členských státech mohla výrazně zlepšit stávající situaci v oblasti bezpečnosti dodávek, nejen pokud jde o fyzické, ale také o hospodářské podmínky, což by přispělo také ke konkurenčnějším cenám energie;

8.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly účinnější a lepší využívání stávající infrastruktury, včetně skladování plynu, a vytvářely v této oblasti pobídky;

9.  upozorňuje na potenciál technologie přeměny elektřiny na plyn z hlediska skladování energie z obnovitelných zdrojů a jeho využití jako uhlíkově neutrálního plynu pro dopravu, vytápění a výrobu elektřiny;

10.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit větší diverzifikaci a pružnost plynárenské soustavy EU, a přispět tím ke stěžejnímu cíli energetické unie, totiž k zajištění bezpečnosti, odolnosti a konkurenceschopnosti dodávek plynu; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii s cílem omezit v dlouhodobém výhledu závislost EU na plynu, což odráží závazek EU snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů na 80–95 % oproti úrovni z roku 1990, a zdůrazňuje v tomto ohledu, že pokud by se k energetické účinnosti přistupovalo jako k „první zásadě“ a pokud by se postupně zrušily dotace na fosilní paliva, významně by se snížila závislost EU na dovážených fosilních palivech;

11.  znovu připomíná, že Parlament opakovaně vyzýval ke splnění závazných cílů v oblasti klimatu a energetiky spočívajících ve snížení domácích emisí skleníkových plynů alespoň o 40 %, využívání obnovitelných zdrojů energie alespoň z 30 % a ve 40% zvýšení energetické účinnosti do roku 2030, a to prostřednictvím cílů pro jednotlivé členské státy;

12.  zdůrazňuje, že spíše než výstavbu nových terminálů na znovuzplyňování je nezbytné podporovat co nejefektivnější využívání stávajících terminálů LNG, které mohou být využívány i přeshraničně, abychom se vyhnuli riziku vytváření překážek pro využívání technologií pro nefosilní zdroje nebo uvíznutí aktiv ve vztahu k infrastruktuře fosilních paliv a aby spotřebitelé nemuseli nést náklady na žádné nové projekty; domnívá se, že Komise musí důkladně přepracovat svou analýzu poptávky po plynu a své posouzení rizik a potřeb v této oblasti;

Dokončení chybějící infrastruktury

Infrastruktura pro LNG

13.  připomíná, že EU je celkově dostatečně pokryta terminály LNG pro znovuzplyňování, a uznává, že v důsledku nízké vnitřní poptávky po plynu v minulých letech a poměrně vysoké celosvětové ceny LNG se některé terminály LNG pro znovuzplyňování v EU vyznačují nízkou mírou využití; zdůrazňuje, že přístup ke zkapalněnému zemnímu plynu, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiného členského státu, by měly mít všechny členské státy, především pak ty, které jsou závislé na jediném dodavateli;

14.  zdůrazňuje, že ve většině případů by měla být upřednostňována řešení založená na trhu a na využití stávající infrastruktury pro LNG na regionální úrovni; konstatuje však, že řešení se mohou lišit v závislosti na zvláštnostech jednotlivých členských států a zvláštnostech trhu, jako je míra propojení, dostupnost řešení založených na skladování plynu a struktura trhu;

15.  zdůrazňuje, že s cílem zamezit tomu, aby docházelo k nevyužívání aktiv, je třeba přijetím rozhodnutí o nové infrastruktuře vypracovat podrobnou analýzu alternativ k dodávkám LNG a možností na úrovni regionů, i z hlediska udržitelnosti životního prostředí, a to s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky a na zásadu zeměpisné vyváženosti, aby se tak zajistilo co nejúčinnější využívání stávající infrastruktury;

16.  poukazuje na význam regionální spolupráce při budování nových terminálů LNG a propojení a zdůrazňuje, že by členské státy s přístupem k moři měly úzce spolupracovat s vnitrozemskými zeměmi, aby se zamezilo neúměrně vysokým investicím do zbytečných či neekonomických projektů; zdůrazňuje v této souvislosti, že možnosti dodávek zkapalněného zemního plynu by zvýšilo optimálnější využívání koridorů vedoucích ze západu na východ a ze severu na jih a větší kapacita zpětného toku; domnívá se, že odborné poznatky a informace týkající se např. zařízení pro skladování energie a nabídkových řízení pro LNG a propojovací vedení by mohly být získávány společně; je pevně přesvědčen o tom, že strategie EU musí zajistit, aby byl zkapalnělý zemní plyn dostupný na úrovni regionů v celé Evropě;

17.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly strategie na podporu zařízení, které by bylo možno v budoucnu využívat k řízení přepravy a skladování zemního plynu z obnovitelných zdrojů;

18.  zdůrazňuje, že strategie by měla zahrnovat rovněž používání LNG coby alternativy k rozvíjení infrastruktury pro distribuci a přenos plynu v oblastech, kde v současnosti není nákladově efektivní; konstatuje, že malá zařízení na LNG mohou představovat nejvhodnější infrastrukturu pro širší využívání LNG v oblastech, kde investice do plynové infrastruktury nejsou ziskové, včetně širšího využívání plynu k výrobě tepla a tím i ke snížení emisí z nízko položených zdrojů;

19.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v plném rozsahu uskutečnily klíčové projekty společného zájmu a aby za vysoce prioritní považovaly pouze nejefektivnější projekty z hlediska ekonomiky a životního prostředí, které takto označí tři regionální skupiny na vysoké úrovni; zdůrazňuje, že vybudování terminálů LNG, které jsou nezbytné a odpovídají poptávce po plynu, nestačí, neboť k tomu, aby bylo možno dosáhnout přínosu i mimo přijímající země, je nezbytné, aby existovala podpůrná infrastruktura plynovodů s příslušnými sazbami;

20.  s potěšením konstatuje, že významné projekty týkající se LNG (např. severojižní koridor) jsou definovány jako projekty společného zájmu; vyzývá Komisi, aby do plánování další výstavby plynovodů a sítě TEN-T plně zapojila balkánské země a zajistila tak, aby hrálo energetické odvětví EU v tomto regionu klíčovou úlohu;

21.  podporuje návrh Komise v rámci probíhajícího přepracování nařízení o bezpečnosti dodávek energie, aby byly revidovány stávající výjimky související se zpětným tokem plynu v rámci propojení, a podporuje silnější úlohu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) v tomto procesu; poukazuje na nedostatečné personální zajištění a nedostatek zdrojů agentury ACER; zdůrazňuje, že je nezbytné poskytnout agentuře ACER nezbytné zdroje, zejména dostatek vlastních zaměstnanců, díky nimž by mohla plnit úkoly, jež jí byly svěřeny právními předpisy;

Infrastruktura pro skladování plynu

22.  připomíná, že při budování nových skladišť plynu je hlavním určujícím faktorem geologie, a poukazuje na současné nadměrné skladovací kapacity plynu v Evropě; zdůrazňuje, že regionální spolupráce, přiměřená míra propojení plynárenských sítí a také odstranění vnitřních omezení by mohly výrazně zlepšit míru využití stávajících skladišť plynu; zdůrazňuje, že při plánování, výstavbě a využívání infrastruktury pro skladování LNG je nezbytné zajistit uplatňování nejpřísnějších environmentálních norem;

23.  připomíná, že přeshraniční dostupnost skladišť plynu je jedním z klíčových nástrojů k uplatňování zásady energetické solidarity během narušení dodávek plynu a mimořádných krizových situací;

24.  zdůrazňuje, že rozsáhlejší využití stávající skladovací kapacity Ukrajiny bude možné pouze tehdy, bude-li na Ukrajině zaručen vhodný, stabilní obchodní a právní rámec a integrita dodavatelské infrastruktury a za předpokladu, že bude existovat vhodná míra propojení plynárenských sítí, aby energie mohla volně proudit přes hranice bez fyzických překážek; dále zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že průmyslové odvětví Ukrajiny závislé na plynu prochází krátkodobým oživením, bude nutné dovážet další dodávky plynu; domnívá se, že EU by měla podporovat Ukrajinu při přechodu od závislosti na ruském zemním plynu k LNG;

Propojení LNG a skladování plynu s trhy

25.  zdůrazňuje význam práce regionálních skupin na vysoké úrovni, jako je skupina na vysoké úrovni pro propojení plynových sítí střední, východní a jižní Evropy (CESEC), pro plán propojení baltského trhu s energií (BEMIP) a pro propojení v jihozápadní Evropě; je přesvědčen, že tento typ regionální spolupráce založený na dobrovolné účasti je velmi účinný, a s potěšením konstatuje, že Komise tuto spolupráci usnadňuje; zdůrazňuje, že schválené akční plány je třeba prakticky a včas provádět, a naléhavě vyzývá k pečlivému sledování jejich realizace;

26.  zdůrazňuje, že je důležité nalézt nákladově efektivní možnosti, které by byly udržitelné z hlediska životního prostředí, aby se zvýšila dlouhodobá bezpečnost dodávek na Pyrenejský poloostrov, do střední a jihovýchodní Evropy, do pobaltských států a Irska, jež nejsou dobře propojeny či integrovány v rámci vnitřního energetického trhu a které si v souladu se zásadou solidarity si zaslouží plnou podporu ze strany EU; zdůrazňuje také nutnost podporovat nejohroženější země, které zůstávají energetickými ostrovy, jako např. Kypr a Malta, aby mohly diverzifikovat své zdroje a zásobovací trasy; v této souvislosti zdůrazňuje, že LNG a skladování plynu musí přispívat k ukončení veškeré energetické izolace členských států a regionů v EU;

27.  vyzývá k upřednostnění těžby plynu ve Středomoří a oblasti Černého a Kaspického moře a také k propojování vnitrozemských států ve střední a jihovýchodní Evropě s těmito novými kapacitami, aby došlo k diverzifikaci zdrojů dodávek v těchto regionech; konstatuje, že tento krok umožní hospodářskou soutěž v oblasti plynu z různých zdrojů a nahradí se tak dovoz zemního plynu, který probíhá na základě smluv za ceny navázané na ropu, což posílí vyjednávací pozici členských států; zdůrazňuje, že energetické potřeby EU nikdy nepokryje jediný zdroj energie a diverzifikace domácích i zahraničních trhů má zásadní význam; domnívá se proto, že je třeba aktivně usilovat o rozvoj tuzemských konvenčních zdrojů plynu objevených na Kypru;

28.  podporuje ambici Komise poskytovat více informací a větší pomoc navrhovatelům projektů ohledně nejrůznějších možností financování projektů, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Nástroj pro propojení Evropy, evropské strukturální a investiční fondy (fondy ESIF), a ohledně různých technických možností;

29.  konstatuje, že nalezení nákladově efektivních řešení, která by byla udržitelná z hlediska životního prostředí, by mělo představovat klíčovou zásadu při úsilí o dosažení optimální situace na úrovni EU i regionů, a vyzývá Komisi, členské státy a vnitrostátní regulační orgány, aby na vybudování kriticky důležité infrastruktury vyčlenily omezené dostupné zdroje, aby přilákaly soukromé investice do infrastruktury pro LNG a propojovacích vedení;

30.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v roce 2015 byl dovoz plynu z Ruska o 7 % vyšší než v roce 2014, a nad tím, že 41 % dovozu plynu ze zemí mimo EU v roce 2015 pocházelo z Ruska; zdůrazňuje, že vedle zvýšené účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie je pro snižování závislosti na ruském plynu životně důležitá úloha LNG a možnost skladování plynu;

31.  vyjadřuje znepokojení nad navrhovaným zdvojnásobením kapacity plynovodu Nord Stream a možnými kontraproduktivními dopady, které by to mělo na energetickou bezpečnost, diverzifikaci dodávek a zásadu solidarity mezi členskými státy; poukazuje na geopolitický dopad tohoto projektu a na základní zásady plně integrované, bezpečné, konkurenční a udržitelné energetické unie a zdůrazňuje, že proto by neměl mít možnost využívat finanční podporu EU nebo výjimky z unijních právních předpisů; zdůrazňuje, že zdvojnásobení kapacity plynovodu Nord Stream by jedné společnosti zajistilo dominantní postavení na evropském trhu s plynem, čemuž je nutné zamezit;

32.  domnívá se, že pokud by byl plynovod Nord Stream 2 v rozporu s evropskými zájmy vybudován, bylo by nezbytně nutné důkladně posoudit přístupnost terminálů LNG a detailní situaci týkající se severojižního plynového koridoru;

Dokončení vnitřního trhu s plynem: obchodní, právní a regulační hlediska

Jak z EU vytvořit přitažlivý trh pro LNG

33.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu uplatnily třetí energetický balíček a předpisy pro plynové sítě;

34.  upozorňuje na důležitou úlohu, kterou na trzích s plynem hrají náležitě propojené uzly zkapalněného plynu, jež by zajistily jednotný integrovaný trh, na nějž může plyn volně vstupovat přes hranice v závislosti na tržních cenových signálech;

35.  zdůrazňuje, že významné zásoby plynu v severoafrických zemích a nedávno objevené naleziště ve východním Středomoří znamenají pro tento region příležitost stát se dynamickým centrem pro přepravu plynu do Evropy; domnívá se, že nové kapacity pro LNG budované ve Středomoří by se mohly stát základem pro uzel v rámci infrastruktury;

36.  trvá na tom, že by dokončení vnitřního trhu s plynem a odstranění regulačních překážek výrazně zlepšilo likviditu trhů s plynem; naléhavě vyzývá zúčastněné strany, aby co nejdříve dokončily právní předpisy pro sítě související s pravidly týkajícími se harmonizovaných struktur přenosových sazeb pro plyn;

37.  připomíná, že je i nadále třeba, aby vlády, regulační orgány členských států a hlavní zainteresované strany aktivně spolupracovaly v oblasti přeshraničních investic a vedle národních zájmů nikdy nezapomínaly na evropskou perspektivu;

Skladování plynu na vnitřním trhu

38.  zdůrazňuje, že aby bylo možné dosáhnout větší míry využívání stávajících skladišť plynu, je nutné vybudovat harmonizované struktury sazeb v celé EU a zvýšit transparentnost při stanovování sazeb; domnívá se, že právní předpisy pro sítě související s pravidly týkajícími se harmonizovaných struktur přenosových sazeb pro plyn by měly zohlednit potřebu harmonizace;

39.  podporuje návrh Komise, aby se umožnilo využití biometanu a dalších plynů z obnovitelných zdrojů, které odpovídají příslušným evropským normám kvality týkajícím se přepravy, distribuce a skladování plynu; zdůrazňuje, že by to nemělo představovat další zátěž pro průmysl; v této souvislosti doporučuje, aby byly posouzeny technické parametry, kvalita plynu, efektivita nákladů, úspory z rozsahu a případná místní nebo regionální síťová řešení;

40.  naléhavě vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu uplatnily třetí energetický balíček, zejména pokud jde o ustanovení týkající se poskytnutí přístupu biometanu do sítě a skladovacích zařízení; zdůrazňuje v této souvislosti směrnici 2009/73/ES, podle níž by členské státy měly zajistit, aby s ohledem na nezbytné požadavky na kvalitu byl bioplynu a plynu z biomasy nebo jiným druhům plynu zajištěn nediskriminační přístup do plynárenské sítě za předpokladu, že tento přístup se trvale slučuje s příslušnými technickými předpisy a bezpečnostními normami;

41.  vybízí provozovatele zařízení LNG a skladovacích zařízení, aby ve spolupráci s regulačními orgány členských států vyvinuly nové flexibilní produkty a služby, které by byly v souladu s platnými předpisy EU, s cílem zatraktivnit znovuzplyňování a skladování LNG a zajistit maximální využívání stávajících zařízení pro LNG a jeho skladování;

Optimalizace úlohy skladování pro zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu

42.  považuje za důležité, že v některých členských státech nabízejí zařízení na skladování plynu okamžitě dostupné a vysoce flexibilní služby, a poukazuje na rozdílnou úlohu, kterou může skladování plnit během narušení dodávek ve srovnání s LNG, v jehož případě by logistika v rámci dodavatelského řetězce nemusela reagovat stejně rychle;

43.  zdůrazňuje význam odstranění regulačních překážek pro rozvoj koncepcí skladování plynu na regionální úrovni; je přesvědčen, některé skladovací kapacity by mohly nabízet mezinárodní služby uzpůsobené potřebám konkrétních zákazníků, např. skladovací služby ve spojení s přeshraniční dopravou; navrhuje, aby regionální skupiny na vysoké úrovni prohloubily svou spolupráci, s cílem nalézt inovativní řešení, která by umožňovala efektivní využívání strategicky hodnotných aktiv na regionální i evropské úrovni;

EU jakožto hráč na mezinárodních trzích s LNG

44.  konstatuje, že celosvětově vzniká nový trend, který spočívá ve zvyšování kapacity zkapalňování plynu a jeho možného dopadu na evropské trhy s plynem;

45.  domnívá se, že EU prostřednictvím významného postavení svého trhu může přispět ke vzniku pravidel pro obchodování s plynem, jejichž cílem by bylo zvýšit flexibilitu a dosáhnout sbližování světových trhů se zemním plynem;

46.  podporuje Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy v jejich aktivním zapojení do diplomatické činnosti v oblasti energetiky, jejímž cílem je podpořit transparentní a dobře fungující globální trh s plynem, který by byl založen na pravidlech;

47.  zdůrazňuje, že v souladu se základními hodnotami EU a s účinností vnější činnosti EU je důležité omezit nebo ukončit závislost EU na dodávkách zemního plynu a ropy ze zemí s autoritářskými režimy, které porušují lidská práva;

48.  vyzývá k většímu institucionálnímu sbližování a součinnosti, a zejména k dokonalejšímu začlenění priorit vnější energetické bezpečnosti do politiky, kterou uskutečňuje místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a k lepší koordinaci činnosti mezi ní a příslušným komisaři; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby spolu s členskými státy prohloubila stávající spolupráci v oblasti energetiky a navázala novou spolupráci se současnými i potenciálními dodavateli a také s tranzitními státy a dalšími klíčovými hráči; vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby pravidelně informovala Parlament o provádění akčního plánu diplomatické činnosti EU v oblasti energetiky;

49.  zdůrazňuje, že je nezbytné odstranit veškeré překážky bránící celosvětovému volnému obchodu s LNG, jehož těžba musí být udržitelná; v této souvislosti naléhavě vyzývá tvůrce politiky USA, aby zvýšili investiční jistotu zavedením jednoznačných kritérií a lhůt pro proces schvalování dovozu plynu ze zemí, které neuzavřely dohodu o volném obchodu;

50.  zdůrazňuje, že využívání LNG může rovněž přinést snížení emisí skleníkových plynů z námořní a silniční dopravy, jestliže se vynaloží veškeré úsilí na to minimalizaci úniku metanu v rámci celého životního cyklu paliv, včetně fáze jejich produkce, distribuce a spalování; vyzývá proto k přijetí vhodných opatření ke snížení úniků metanu v celém řetězci LNG využitím nejlepších dostupných technologií a k zajištění odpovídajícího financování výzkumu a vývoje v této oblasti;

51.  zdůrazňuje, že v energetické bezpečnosti hraje klíčovou roli obchod a že nezbytnými nástroji k jejímu dosažení jsou partnerství v oblasti energetiky, která by se opírala o obchodní dohody, jejichž součástí by byly kapitoly týkající se energetiky; považuje za mimořádně důležité, aby obchodní politika EU vedla k větší energetické diverzifikaci Unie a členských států a k omezení jejich závislosti na dovážené energii od příliš malého počtu dodavatelů; zdůrazňuje, že EU by měla hledat nová partnerství, přehodnotit již existující a vést konkrétní rozhovory o energetice s dalšími partnery z oblastí, jako jsou například střední Asie, severní Afrika a americký kontinent; konstatuje, že EU by měla hrát v rámci mezinárodní energetické diplomacie aktivnější úlohu; vyzývá k větší provázanosti obchodní a energetické politiky EU; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost v mezinárodních jednáních o zkapalněném zemním plynu; je přesvědčen, že současná i budoucí jednání s partnery, jako jsou USA a Austrálie, by měla obsahovat silný energetický prvek; zdůrazňuje, že by EU měla úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na vytvoření konkurenčního a transparentního globálního trhu se zkapalněným zemním plynem;

52.  připomíná, že v zájmu řešení současných výzev a naplnění svých cílů v oblasti energetiky a změny klimatu v kontextu globálních omezení v těchto oblastech politiky musí EU a její členské státy na základě stávajících právních rámců a mnohostranných úmluv rovněž přijmout společná opatření na mezinárodní scéně tím, že budou připomínat otázky energetické bezpečnosti a udržitelnosti na mezinárodních obchodních fórech, mj. na jednání s partnerskými zeměmi závislými na dovozu plynu; zdůrazňuje, že by EU měla současně podporovat a prosazovat energetickou účinnost;

53.  domnívá se, že obchodní politika, která vytváří významné příležitosti pro soukromé i veřejné podniky v členských státech EU v oblasti čistých, bezpečných a energeticky účinných technologií, má zvláštní význam, a to zejména s ohledem na rostoucí celosvětovou poptávku po energii; požaduje výrazné snížení cla na čisté technologie v rámci iniciativy ekologického zboží a také v rámci dohod EU o volném obchodu, v nichž je nutné řešit necelní překážky obchodu v oblasti energetických zdrojů;

54.  vyzdvihuje význam, který má v dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) kapitola o energii a surovinách pro energetickou bezpečnost EU; vítá úsilí Komise o odstranění omezení vývozu plynu z USA do EU;

55.  domnívá se, že 12,2 miliardy m³ ročně, které se dostaly na trh v roce 2016 přes terminál Sabine Pass pro LNG na východním pobřeží Spojených států, stejně jako potenciálně dalších 74 miliard m³ dodaných prostřednictvím nejrůznějších amerických projektů do roku 2020, představuje pro Evropu významnou příležitost k prohloubení obchodních vazeb s USA v oblasti energetiky; je přesvědčen, že ukončení práce na kapitole o energii a surovinách v TTIP významně zvýší možnosti dodávek plynu do EU;

56.  domnívá se, že by pro evropské společnosti nemělo existovat žádné omezení působit na energetických trzích třetích zemí za stejných podmínek, jako mají domácí společnosti; zdůrazňuje, že společnosti ze třetích zemí, které působí na evropských trzích s energií, musejí dodržovat evropské právo; poukazuje na to, že tyto subjekty musejí mít transparentní strukturu, která umožní identifikovat jejich akcionáře;

57.  zdůrazňuje, že při plánování a výstavbě zařízení na zpracování LNG a jeho využívání a také při využívání vlastních rezerv a zdrojů je nutné zajistit maximální ochranu životního prostředí a dodržovat mezinárodní pracovněprávní normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; zdůrazňuje, že je nezbytné zvyšovat povědomí o ekologických, klimatických a sociálních dopadech dováženého zkapalněného zemního plynu; připomíná, že do každé výstavby a plánování nové infrastruktury je třeba zapojit místní obce a opírat se o realistické posouzení spotřeby; poukazuje na potenciál, který skýtá přechod na zkapalněný zemní plyn pro ukončení závislosti na námořní přepravě uhlí; vyzývá EU, aby za tímto účelem poskytla evropským projektům finanční podporu;

58.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že dodávky zkapalněného zemního plynu mají v nadcházejících letech potenciál růstu, by mohlo tuto strategii doplnit posouzení potřeb týkající se plavidel pro přepravu zkapalněného zemního plynu a opatření, která by loďařskému průmyslu EU umožnila využít této příležitosti a přispět tak k dosažení cíle, podle kterého by se měl podíl průmyslu na HDP zvýšit v roce 2020 na 20 %; žádá, aby byly bezpečnostní požadavky na přepravu zkapalněného zemního plynu sledovány, a bude-li to nutné, aby byly zpřísněny v souvislosti s opatřeními pro boj proti terorismu;

Udržitelnost a použití LNG jako alternativního paliva v dopravě, zdroje tepla a elektrické energie

59.  uznává potenciál zkapalněného zemního plynu jakožto alternativního paliva v silniční i námořní dopravě; zdůrazňuje, že jeho větší využívání v nákladní dopravě by mohlo přispět ke snížení celosvětových emisí CO2, SOx a NOx, zejména na základě využívání většího počtu motorů na LNG v námořní dopravě;

60.  poukazuje na to, že základním předpokladem pro zásadní rozvoj zkapalněného zemního plynu jakožto alternativního paliva v odvětví dopravy je vybudování sítě čerpací infrastruktury; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby zajistily neomezené uplatňování směrnice 2014/94/EU o alternativních palivech, včetně toho, že podél koridorů TEN-T a v námořních a vnitrozemských přístavech budou vybudovány čerpací stanice na LNG, který by nahradil konvenční paliva způsobující větší znečištění; v této souvislosti však zdůrazňuje, že je nutné jednat v souladu s cíli v oblasti udržitelnosti, a zkapalněný zemní plyn by proto neměl nahradit obnovitelné zdroje energie;

61.  požaduje rozvoj námořních tras, zejména na souostroví Azory, jež by mohlo díky své zeměpisné poloze sloužit jako klíčová čerpací stanice na transatlantických trasách zkapalněného zemního plynu; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem poskytla finanční prostředky na podporu evropských projektů;

62.  žádá Komisi, aby společně s členskými státy a jejich regiony vypracovala společný projekt „Modré koridory LNG pro ostrovy“ pro námořní odvětví, včetně přístavů v globální síti TEN-T, aby vznikla potřebná infrastruktura pro LNG a aby se tato síť propojila s hlavní sítí TEN-T;

63.  vyzývá členské státy navíc k tomu, aby zajistily provedení uplatňování směrnice 2014/94/EU, pokud jde o vybudování čerpacích stanic pro CNG, a umožnily tak provoz motorových vozidel využívajících toto palivo v městských/předměstských aglomeracích a jiných hustě obydlených oblastech, a to přinejmenším v rámci stávající hlavní sítě TEN-T, což by umožnilo provoz těchto vozidel v celé Unii;

64.  zdůrazňuje, že je třeba stanovit společné technické specifikace pro čerpací stanice s LNG pro námořní plavidla, plavidla vnitrozemské plavby a motorová vozidla, jak stanovuje směrnice 2014/94/EU; požaduje přísná harmonizovaná pravidla v oblasti bezpečnosti a zaškolování pro skladování a doplňování LNG a jeho využití na palubě pro celou Unii, která by umožňovala také souběžné doplňování paliva a manipulaci s nákladem; konstatuje, že tato činnost by měla probíhat v rámci úzké spolupráce s Mezinárodní námořní organizací (IMO) a s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA);

65.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající financování výzkumu a vývoje zaměřeného na zdokonalení technologií pro plavidla vnitrozemské plavby, námořní plavidla a motorová vozidla, aby se rychle vytvořilo nízkouhlíkové loďstvo a nízkouhlíkový vozový park, a financování vývoje samoobslužných systémů pro instalaci čerpacích stanic na LNG; vyzývá Komisi a členské státy také k tomu, aby vytvořily pobídky pro vývoj plavidel a motorových vozidel využívajících jako palivo LNG nebo pro úpravu plavidel a vozidel používajících tradiční paliva, která by jim umožnila používat LNG;

66.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro přepravu zkapalněného zemního plynu po železnici, neboť by to jednak ulevilo silniční dopravě, a jednak přispělo k ekologické a bezpečné přepravě udržitelného zdroje energie a paliva s nízkým obsahem škodlivých látek;

67.  vyzývá Komisi, aby po konzultaci se zúčastněnými stranami zvážila, zda by vedle nařízení (ES) č. 443/2009, kterým se stanovují výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily, nebylo možné stanovit ekvivalent CO2 pro emise uhlovodíků, zejména v zájmu informování spotřebitelů;

68.  konstatuje, že využití technologií LNG malého rozsahu v určitých oblastech, jako je dálková doprava nebo průmyslové vysoce výkonné aplikace, by mohlo přispět nejen ke splnění cílů politiky v oblasti klimatu, ale mohlo by také představovat významný obchodní přínos;

69.  konstatuje, že zkapalněný zemní plyn a především stlačený zemní plyn představuje udržitelné řešení také v oblasti veřejné dopravy, které je již k dispozici a které může přispět ke snížení znečištění ovzduší a hluku, což může vést ke zlepšení životních podmínek především v městských aglomeracích;

70.  konstatuje, že i když používání LNG a CNG může představovat použitelné dočasné řešení, pokud jde o snižování dopadu dopravy na životní prostředí, bude z dlouhodobého hlediska přínosem pouze tehdy, bude-li současně probíhat přechod na využívání zkapalněného bioplynu (LBG) a zároveň budou podporovány další formy energie z obnovitelných zdrojů, a to i na základě zajištění interoperability systémů využívajících LNG a LBG;

71.  zdůrazňuje, že nezbytnou podmínkou pro podstatné rozšíření zkapalněného zemního plynu coby alternativního paliva v odvětví dopravy je efektivní síť čerpacích stanic; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro rozvoj takovéto infrastruktury, s cílem odstranit existující mezery v zásobování plynem a vytvořit a dobudovat dodavatelskou síť;

72.  zdůrazňuje význam čerpacích stanic s LNG v námořních a vnitrozemských přístavech pro podporu multimodality, jelikož tuto infrastrukturu mohou využívat námořní plavidla, plavidla vnitrozemské plavby i nákladní vozidla zajišťující další přepravu paliva po souši; naléhavě vyzývá celostátní a regionální provozovatele, aby úzce spolupracovali s cílem zvýšit víceúčelovost a využitelnost této infrastruktury;

73.  domnívá se, že podpora používání zemního plynu jakožto alternativního paliva v dopravě je důležitou globální výzvou, a žádá, aby byl přijat závazek ke snižování emisí, a to prostřednictvím Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Mezinárodní námořní organizace (IMO);

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům, sekretariátu Energetického společenství a smluvním stranám Energetického společenství.

(1)

Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0444.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (14.7.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu

(2016/2059(INI))

Navrhovatel: Takis Hadjigeorgiou

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že energetické bezpečnosti lze nejefektivněji dosáhnout pomocí lepší koordinace vnitrostátních energetických politik, zavedením skutečné energetické unie s jednotným trhem s energií a společnou energetickou politikou a také pomocí spolupráce mezi členskými státy v této oblasti, v souladu se zásadami solidarity a důvěry; je přesvědčen v této souvislosti, že by další integrace energetické politiky měla být ve prospěch členských států, v souladu s cíli EU a mezinárodními závazky a také se stanovenými cíli a že by neměla být v rozporu se zájmy členských států nebo jejich občanů; podporuje úsilí o dosažení společného postoje EU v mnohostranných energetických institucích a rámcích;

2.  zdůrazňuje, že energie je základním statkem lidstva a že důležitým cílem energetické unie je zajistit spravedlivý a cenově přijatelný přístup pro všechny a bojovat proti energetické chudobě a monopolům; je přesvědčen, že prostřednictvím spolupráce v energetických otázkách, které se týkají dopravy, bezpečnosti dodávek a výroby, může EU pozitivně přispět k úsilí o prosazování a posílení demokracie, právního státu a lidských práv v partnerských zemích; připomíná, že diplomatická činnost v oblasti změny klimatu je nedílnou součástí zahraniční politiky EU, a v této souvislosti požaduje plnou integraci svých politik v oblasti klimatu do politiky EU v oblasti energetiky a komplexní strategii, která toto propojení účinně posílí; zdůrazňuje, že dodavatelé plynu musí dodržovat mezinárodní lidská práva a environmentální normy EU;

3.  zdůrazňuje, že pokud má energetická unie fungovat, je zásadní dostatečné propojení mezi členskými státy EU, což platí jak pro plynovody a ropovody, tak pro elektrické sítě; domnívá se, že pouze tímto způsobem lze minimalizovat jakékoli negativní dopady způsobené dodavateli;

4.  požaduje lepší propojení politik v oblasti energetiky a klimatu; připomíná nutnost zabránit vytvoření nové závislosti na fosilních palivech a nezbytnost snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80-95 % oproti úrovním z roku 1990;

5.  zdůrazňuje, že skladování zkapalněného zemního plynu a plynu má zvláštní význam, pokud se má z důvodu energetické bezpečnosti zabránit závislosti na jediném dodavateli energie; bere na vědomí rozhodnutí Spojených států vyvážet do EU; vyzývá v této souvislosti k podpoře a rozvoji nových uzlů zemního plynu, přepravních tras a skladovacích stanic zkapalněného zemního plynu ve středních a jihovýchodních regionech a v pobřežních oblastech Pobaltí a Středomoří a také k maximálnímu využití stávajících terminálů pro skladování zkapalněného zemního plynu; je přesvědčen, že by tato opatření mohla napomoci zlepšení energetické bezpečnosti vzhledem k poklesu poptávky po plynu v celé Evropě, k riziku uvízlých aktiv a k cílům EU v oblasti klimatu a energetiky na roky 2030 a 2050; zdůrazňuje, že Komise by měla v budoucích smlouvách o dodávkách plynu zvážit skutečnost, že v budoucnu bude hrát významnou úlohu výroba „umělého zemního plynu“;

6.  zdůrazňuje, že je důležité omezit nebo ukončit závislost EU na dodávkách zemního plynu a ropy ze zemí s autoritářskými režimy, které porušují lidská práva, v souladu se základními hodnotami EU a s účinností vnější činnosti EU;

7.  konstatuje perspektivu velmi širokého (50 %) rozšíření celosvětových dodávek zkapalněného zemního plynu v nadcházejících letech a v důsledku toho i nižších cen; poukazuje na to, že se jedná o významnou příležitost pro EU, zvláště pokud jde o bezpečnost a odolnost v oblasti zemního plynu;

8.  domnívá se, že zkapalněný zemní plyn, propojení a skladování plynu jsou důležitými prvky energetické unie a měly by přispět k odstranění jakékoli energetické izolace členských států a regionů; zdůrazňuje potřebu podporovat nejzranitelnější země v úsilí o diverzifikaci jejich zdrojů a tras dodávek; domnívá se, že by toho mělo být dosaženo pomocí vytvoření nových terminálů LNG, distribučních systémů a propojení plynárenských soustav se schopností zpětného toku (zvláště v nejvzdálenějších a/nebo nejhůře propojených členských státech, jako je Řecko, Bulharsko, pobaltské státy a Španělsko), a to zajištěním bezpečnosti námořních dodavatelských tras a posílením energetické bezpečnosti členských států snížením poptávky pomocí opatření zaměřených na energetickou účinnost; připomíná, že podpora zkapalněného zemního plynu by přispěla k menší závislosti členských zemí na jiném dovozu vzhledem k tomu, že dovoz plynu do EU se při každém zlepšení energetické účinnosti o 1 % snižuje o 2,6 %;

9.  vyjadřuje znepokojení nad navrhovaným projektem zdvojnásobení stávající kapacity plynovodu Nord Stream, zdůrazňuje, že tento projekt je v rozporu se základními zásadami plně integrované, bezpečné, konkurenceschopné a udržitelné energetické unie, a vyjadřuje vážné výhrady, pokud jde o jeho kompatibilitu s vnitřním trhem s energií, zejména s třetím energetickým balíčkem; zdůrazňuje, že pokud bude plynovod Nord Stream 2 realizován, bude v rozporu se zásadou solidarity a důvěry mezi členskými státy, zmaří dosavadní úsilí o diverzifikaci zdrojů dodávek, zejména ve střední a jihovýchodní Evropě, a negativně ovlivní hospodářskou udržitelnost a účinnost stávajících a budoucích terminálů zkapalněného zemního plynu;

10.  zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že dodávky zkapalněného zemního plynu mají v nadcházejících letech potenciál růstu, mohlo by tuto strategii doplnit posouzení potřeb týkající se plavidel pro přepravu zkapalněného zemního plynu a opatření, která by loďařskému průmyslu EU umožnila využít této příležitosti a přispět tak k dosažení cíle, podle kterého by podíl průmyslu na HDP měl být v roce 2020 okolo 20 %; žádá, aby byly bezpečnostní požadavky na přepravu zkapalněného zemního plynu sledovány a, bude-li to nutné, aby byly zpřísněny v souvislosti s opatřeními pro boj proti terorismu;

11.  vyzývá k většímu institucionálnímu sbližování a součinnosti a zejména k dokonalejšímu začlenění priorit vnější energetické bezpečnosti do politiky, kterou uskutečňuje místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a k dokonalejší koordinaci mezi ní a příslušným komisaři; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie spolu s členskými státy, aby posílily stávající spolupráci v oblasti energetiky a navázaly novou spolupráci se stávajícími a potenciálními dodavateli, jakož i s tranzitními státy a dalšími klíčovými hráči; vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie, aby pravidelně informovala Parlament o provádění akčního plánu diplomatické činnosti EU v oblasti energetiky.

12.  domnívá se, že EU by měla úzce spolupracovat se svými mezinárodními partnery a mezinárodními fóry, aby zajistila volný, likvidní a transparentní trh se zkapalněným zemním plynem na celém světě.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.7.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

60

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Mario Borghezio, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Javier Nart, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Geoffrey Van Orden, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Andrzej Grzyb, Takis Hadjigeorgiou, Marek Jurek, Soraya Post, Tokia Saïfi, Igor Šoltes, Eleni Theocharous, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Therese Comodini Cachia, Edouard Ferrand, Liliana Rodrigues


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (31.8.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu

(2016/2059(INI))

Navrhovatel: Stelios Kouloglou

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že všichni občané EU musí mít přístup k bezpečným a cenově dostupným dodávkám energie; upozorňuje v této souvislosti na aktuální vývoj na světových trzích s LNG, kde vedla nadměrná nabídka ke snížení cen, což představuje příležitost ke snížení nákladů na energii pro spotřebitele v EU prostřednictvím relativně levnějších dodávek plynu; zdůrazňuje, že bezpečná, cenově dostupná a udržitelná energie je hlavní hnací silou evropského hospodářství a má zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslu; vyzývá EU a její členské státy, aby prioritou v rámci energetické strategie EU bylo odstranění energetické chudoby stanovením cílů na úrovni členských států a rozšířením dodávek energie prostřednictvím sdílení osvědčených postupů na úrovni EU;

2.  zdůrazňuje, že v energetické bezpečnosti hraje klíčovou roli obchod a že silná partnerství v oblasti energetiky podpořená kapitolami o energetice v obchodních dohodách EU jsou nezbytnými nástroji; považuje za mimořádně důležité, aby se obchodní politikou EU posilovala energetická diversifikace EU a členských států a snižovala jejich závislost na dovážené energii od příliš malého počtu dodavatelů; zdůrazňuje, že by EU měla hledat nová partnerství, vyhodnotit již existující a vést konkrétní rozhovory o energetice s dalšími partnery z oblastí, jako jsou například střední Asie, severní Afrika a americký kontinent; konstatuje, že by EU měla hrát aktivnější úlohu v rámci mezinárodní energetické diplomacie; vyzývá k větší soudržnosti obchodní a energetické politiky EU; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost v mezinárodních jednáních o zkapalněném zemním plynu; je přesvědčen, že současná i budoucí jednání s partnery, jako jsou USA a Austrálie, by měla obsahovat silný energetický prvek; zdůrazňuje, že by EU měla úzce spolupracovat s mezinárodními partnery na vytvoření konkurenčního a transparentního globálního trhu se zkapalněným zemním plynem;

3.  zdůrazňuje, že bezpečnost dodávek plynu na úrovni členských států by byla posílena větší diverzifikací zdrojů dodávek, čehož lze dosáhnout prostřednictvím mezinárodního obchodu s LNG a zlepšením přeshraničních toků energie; zdůrazňuje, že by členské státy měly přednostně usilovat o diverzifikaci dodávek tam, kde dochází k závislosti na jediném odběrném místě;

4.  poukazuje na to, že i když obchod přispívá k rozvoji trhu s plynem na celosvětové úrovni, měl by se zaměřit na priority, jako je budování příslušné infrastruktury, včetně skladování, a kapacity zkapalňování, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a zmírnilo riziko závislosti na jediném zdroji nebo malém počtu zdrojů;

5.  domnívá se, že EU prostřednictvím významného postavení svého trhu může přispět ke vzniku pravidel pro obchodování s plynem s cílem zlepšit flexibilitu a sbližování světových trhů se zemním plynem;

6.  je přesvědčen, že práce na strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu by měla jít ruku v ruce s prací na návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010, který předložila Komise v únoru 2016, protože zkapalněný zemní plyn a skladování plynu mohou v případě krize týkající se zásobování plynem poskytnout tolik potřebná řešení;

7.  zdůrazňuje, že globální trh se zkapalněným zemním plynem představuje významnou příležitost ke snížení energetické závislosti v případě, kdy jsou členské státy silně závislé na jediném dodavateli; poukazuje na příklad Polska, kde nový terminál pro zkapalněný zemní plyn výrazně napomůže diverzifikovat možnosti dodávek, protože bude přes něj proudit 4,9 m³ ročně – což se rovná jedné třetině roční spotřeby Polska – a závislost na dovozu z Ruska potrubím se sníží o polovinu;

8.  připomíná, že v zájmu řešení současných výzev a naplnění cílů EU v oblasti energetiky a změny klimatu v kontextu globálních omezení v těchto oblastech politiky musí EU a její členské státy na základě stávajících právních rámců a mnohostranných úmluv rovněž přijmout společná opatření na mezinárodní scéně tím, že budou připomínat otázky energetické bezpečnosti a udržitelnosti na mezinárodních obchodních fórech, včetně jednání s partnerskými zeměmi závislými na dovozu plynu; zdůrazňuje, že by EU měla současně podporovat a prosazovat energetickou účinnost;

9.  zdůrazňuje potřebu zajistit nejvyšší ochranu životního prostředí při plánování a výstavbě zařízení na zpracování LNG a jeho využívání, jakož i při využívání vlastních rezerv a zdrojů, a dodržovat mezinárodní pracovněprávní normy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti při práci; zdůrazňuje, že je nezbytné zvyšovat povědomí o ekologických, klimatických a sociálních dopadech dováženého LNG; připomíná, že do každé výstavby a plánování nových infrastruktur je třeba zapojit místní komunity a opírat se o realistické posouzení spotřeby; zdůrazňuje potenciál, který nabízí přechod na zkapalněný zemní plyn pro ukončení závislosti na námořní přepravě uhlí; vyzývá EU, aby za tímto účelem poskytla finanční podporu na evropské projekty;

10.  připomíná, že v zájmu podpory přechodu k nízkouhlíkové společnosti musí členské státy v dlouhodobém horizontu snížit svou závislost na fosilních palivech a ve střednědobém horizontu přejít od výroby elektřiny spalováním uhlí k výrobě v plynových elektrárnách; konstatuje, že nízké ceny plynu v roce 2015 zvýšily konkurenceschopnost výroby elektřiny z plynu ve srovnání s uhlím;

11.  domnívá se, že při přechodu z energetického systému založeného na fosilních palivech k systému založenému na obnovitelných zdrojích energie, což musí být dlouhodobým cílem v úsilí o zmírnění dopadů změny klimatu, bude plyn přechodným palivem;

12.  vyzdvihuje potenciál LNG jako alternativy k tradičním palivům používaným v dopravě, které obsahují více znečišťujících látek;

13.  poukazuje na to, že podle odhadů bude dovoz plynu do EU do roku 2030 růst, a to i pokud bude ve stejné době poptávka po plynu v rámci EU stagnovat nebo se sníží; zdůrazňuje, že snižování poptávky po energii a propagování energetické účinnosti, obnovitelných a místních zdrojů energie patří k těm nejúčinnějším nástrojům, jak snížit závislost na vnějších dodávkách energie; připomíná, že celkově má EU významnou nadměrnou kapacitu pro dovoz LNG, ale tato kapacita není účinně geograficky rozložena;

  a)  zdůrazňuje skutečnost, že LNG a skladování plynu přispějí k ukončení jakékoli izolace členských států a regionů EU v oblasti energie tím, že vzdálenější a hůře propojené členské státy a regiony budou při diverzifikaci svých zdrojů a tras dodávek podpořeny vytvořením nových terminálů LNG, distribučních systémů a propojení plynárenských soustav se schopností zpětného toku;

  b)  zdůrazňuje, že domácí produkce plynu v Evropě klesá a že produkce EU v roce 2015 ve výši 119 miliard m³ byla o 9 % nižší než v roce 2014; v této souvislosti zdůrazňuje potřebu zvýšení dovozu a vyzývá Komisi, aby i nadále hledala nové obchodní příležitosti;

14.  domnívá se, že obchodní politika, která vytváří významné příležitosti pro soukromé i veřejné podniky členských států EU v oblasti čistých, bezpečných a energeticky účinných technologií, je obzvláště důležitá, a to zejména s ohledem na rostoucí celosvětovou poptávku po energii; požaduje výrazné snížení cla na čisté technologie v rámci iniciativy ekologického zboží a také v rámci dohod EU o volném obchodu, v nichž je nutné řešit netarifní překážky obchodu v oblasti energetických zdrojů;

15.  požaduje proto plné využívání kapacit EU pro znovuzplynování a dostatečnou integraci terminálů do plynárenských sítí v celé EU; upozorňuje na rostoucí strategický význam skladování plynu, pokud jde o zajištění dobře fungujícího trhu s plynem v EU a zvýšení energetické bezpečnosti;

16.  zdůrazňuje, že by EU měla podporovat investice do LNG, přičemž přednost by měly dostat vzdálenější a hůře propojené členské státy a regiony, a to prostřednictvím finančních nástrojů EU, jako je Evropský fond pro strategické investice a Nástroj pro propojení Evropy, které přitáhnou globální investiční kapitál do EU;

17.  zdůrazňuje, že je nutné posoudit současné i budoucí potřeby, stejně jako typ infrastruktury skladování a znovuzplynování v EU;

18.  vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že v roce 2015 byl dovoz plynu z Ruska o 7 % vyšší než v roce 2014, a nad tím, že 41 % dovozu plynu ze zemí mimo EU v roce 2015 pocházelo z Ruska; zdůrazňuje, že vedle zvýšené účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie je pro snižování závislosti na ruském plynu životně důležitá úloha LNG a skladování plynu;

19.  vyzdvihuje význam, který má v dohodě o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) kapitola o energii a surovinách pro energetickou bezpečnost EU; vítá úsilí Komise o odstranění omezení vývozu plynu z USA do EU;

20.  domnívá se, že 12,2 miliard m³ ročně, které se dostaly na trh v roce 2016 přes terminál Sabine Pass pro LNG na východním pobřeží Spojených států, stejně jako potenciálně dalších 74 miliard m³ dodaných prostřednictvím různých projektů USA do roku 2020, představuje pro Evropu významnou příležitost k prohloubení obchodních vazeb s USA v oblasti energie; je přesvědčen, že ukončení práce na kapitole o energii a surovinách v TTIP významně zvýší možnosti dodávek plynu do EU;

21.  domnívá se, že kompletní, konkurenceschopný a dobře fungující vnitřní trh s plynem se strategickými odběrnými místy dovozů LNG ze zdrojů mimo EU je zásadní pro zajištění energetické bezpečnosti a cenové dostupnosti pro občany EU; připomíná v této souvislosti unijní seznam projektů společného zájmu (PCI) uvedených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/89 a naléhavě vyzývá členské státy, aby usilovaly o co nejrychlejší dokončení 77 plynárenských projektů;

22.  poukazuje na to, že obchodní ceny LNG na celosvětové úrovni klesají a že se rovněž snižují cenové rozdíly mezi dovozem přes plynovody a LNG; považuje za důležité také posílit dlouhodobé smlouvy v odvětví LNG tak, aby se omezily krize na trhu, snížila expozice finančních rizik a přilákaly investice do infrastruktury; poukazuje na to, že rozvoj nových terminálů LNG a diverzifikace zdrojů dodávek, a to zejména v oblasti Středozemního moře, Černého moře a Kaspického moře, umožní konkurenci mezi různými druhy plynu a nahradí dovoz objemů zemního plynu v rámci smluv, které jsou vázány na ceny ropy, a zvýší tak vyjednávací sílu EU;

23.  podporuje Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a členské státy v jejich aktivním zapojení do diplomatické činnosti v oblasti energie s cílem podpořit transparentní a dobře fungující globální trh s plynem založený na pravidlech;

24.  zdůrazňuje absolutní význam bezpečných a dostupných skladovacích kapacit LNG, které by učinily sdílenou infrastrukturu flexibilnější a snadněji přizpůsobitelnou případným výkyvům dodávek a které by vedly k výraznému snížení energetické závislosti;

25.  poukazuje na to, že by pro evropské společnosti nemělo existovat žádné omezení působit na energetických trzích třetích zemí za stejných podmínek jako domácí společnosti; poukazuje na to, že společnosti ze třetích zemí, které působí na evropských trzích s energií, musí dodržovat evropské právo; poukazuje na to, že tyto subjekty musí mít transparentní strukturu, která umožní identifikovat jejich akcionáře.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

31.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Yannick Jadot, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Edouard Ferrand, Seán Kelly, Stelios Kouloglou, Georg Mayer, Bolesław G. Piecha, Jarosław Wałęsa


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (8.9.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu

(2016/2059(INI))

Navrhovatel: Carlos Zorrinho

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že strategie EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu představuje jeden z prvků navrhované energetické unie, jehož cílem je realizovat ambici EU přejít na energetický systém, jenž bude udržitelný, bezpečný a konkurenceschopný, a zbavit se také závislosti na externích dodavatelích plynu; zdůrazňuje, že jedním z cílů energetické unie je učinit EU světovým lídrem v odvětví energie z obnovitelných zdrojů;

2.  zdůrazňuje, že stávající infrastruktura pro zkapalněný zemní plyn v EU je nedostatečně využívána (v roce 2014 bylo využíváno 46 % plynovodů pro dovoz plynu a 32 % terminálů pro zkapalněný zemní plyn) a že poptávka po plynu v EU je soustavně nadhodnocována; zdůrazňuje proto, že plánování plynové infrastruktury by mělo zohledňovat klesající poptávku;

3.  připomíná, že energetická chudoba má závažné zdravotní dopady, přičemž se předpokládá, že se týká více než 10 % obyvatelstva EU;

4.  zdůrazňuje, že se Evropská unie a její členské státy musí v první řadě soustředit na své obnovitelné zdroje a zlepšování energetické účinnosti a využívat na maximum svou kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů tak, že v těchto odvětvích urychlí investice; upozorňuje na potenciál technologie přeměny elektřiny na plyn z hlediska skladování energie z obnovitelných zdrojů a jeho využití jako uhlíkově neutrálního plynu pro dopravu, vytápění a výrobu elektřiny;

5.  zdůrazňuje, že to nesmí bránit úsilí o získávání přidané hodnoty v jiných segmentech trhů s energií, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG), pokud je toto úsilí vynakládáno udržitelným způsobem a za plného respektování zásad EU týkajících se ochrany životního prostředí, zejména cílů v oblasti ochrany vody, podzemní vody, moří a přírody, a dohody o klimatu, jíž bylo dosaženo v roce 2015 v Paříži, a to při minimalizaci emisí metanu;

6.  zdůrazňuje, že je potřebné prosazovat interoperabilitu infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a dodavatelského řetězce pro bioplyn a plyn z biomasy za podmínky, že tento přístup bude trvale slučitelný s příslušnými technickými předpisy a bezpečnostními normami; žádá členské státy, aby plně využívaly místní produkci bioplynu;

7.  klade důraz na postupy výroby zkapalněného zemního plynu, jež jsou šetrné k životnímu prostředí a sociálně udržitelné;

8.  připomíná, že se domácí produkce EU bude v příštích desetiletích snižovat a klíčovým cílem bude i nadále větší diverzifikace dodávek zemního plynu do EU, zdůrazňuje přitom s cílem poskytnout spotřebitelským zemím větší bezpečnost jeho úlohu coby krátkodobého a střednědobého řešení a coby prvku, který doplňuje a podporuje obnovitelné zdroje a energetickou účinnost, a to s ohledem na evropský závazek dosáhnout cílů pařížské dohody; domnívá se, že zemní plyn může hrát pouze přechodnou roli a ve střednědobém výhledu je nezbytné postupně zrušit dotace na fosilní zdroje a komplexně přejít od plynu k obnovitelným zdrojům energie;

9.  zdůrazňuje, že poptávka po plynu v EU se v posledních několika letech výrazně snižuje, a to částečně kvůli hospodářské krizi, ale také kvůli strukturálnímu posunu poptávky po zemním plynu díky úspěšnému naplňování politiky energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie;

10.  zdůrazňuje, že je nezbytné provést studie dopadů, pokud jde o přidanou hodnotu výstavby nové infrastruktury na přepravu a skladování LNG; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a prosazovaly účinnější a bezpečné využívání stávající infrastruktury, včetně skladování plynu; zdůrazňuje potřebu zaměřit nové investice do oblastí, které jsou nedostatečně propojené, nebo na dodávky plynu zranitelnějším členským státům; připomíná potenciál výroby zemního plynu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím anaerobního biologického rozkladu, přednostně z odpadních vod a zemědělského a organického odpadu; zdůrazňuje, že nová rozhodnutí o investicích do plynové infrastruktury by neměla mít za následek ustrnutí v závislosti na infrastruktuře pro fosilní paliva a neměla by vést k uvíznutí aktiv;

11.  zdůrazňuje nutnost zvýšit vnitrostátní a regionální spolupráci s cílem zlepšit multifunkčnost, využitelnost a účinnost infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn; vyzývá k revizi posouzení poptávky a konstatuje, že stejného výsledku jako u nové výstavby infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn lze dosáhnout prostřednictvím propojení elektrických sítí nebo využití obnovitelných zdrojů energie spolu s opatřeními v oblasti energetické účinnosti;

12.  s ohledem na klimatickou krizi připomíná, že EU musí nalézt způsoby, jak snížit spotřebu ropy; domnívá se, že než se EU podaří dosáhnout svého cíle využívat 100 % obnovitelných zdrojů, měla by zvážit také zemní plyn jako alternativu k uhlí a ropě, aby Evropě umožnila dosahování svých klimatických cílů; zdůrazňuje, že při přechodu k obnovitelným zdrojům mohou mít význam i další paliva a technologie, avšak EU musí podporovat přechod v krátkém horizontu; zdůrazňuje však, že rizika plynoucí z nadměrné závislosti na zemním plynu je možné omezit pouze rozšířením využívání energie z obnovitelných zdrojů; připomíná, že rozšiřování využití zemního plynu ve většině případů konkuruje investicím do obnovitelných zdrojů;

13.  zdůrazňuje, že je nutné upřednostňovat projekty společného zájmu, které doplňují chybějící infrastrukturu, s cílem odstranit energetickou izolaci a závislost na jediném dodavateli; vyzdvihuje prioritní zeměpisné oblasti, mezi něž patří např. region Baltského moře, Iberský poloostrov a jihovýchodní Evropa a některé ostrovní regiony; zdůrazňuje, že nástroje financování EU, jako je Evropský fond pro strategické investice, Nástroj pro propojení Evropy, Evropský fond pro regionální rozvoj a EIB, by měly upřednostňovat tyto projekty společného zájmu;

14.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby geologické zásobníky zemního plynu byly posuzovány v transparentním řízení za účasti místního obyvatelstva;

15.  zdůrazňuje, že v případech nedostatečného využití existující kapacity pro přijímání a skladování zkapalněného zemního plynu by měly mít prioritu investice do přeshraničních propojení, jež umožní její optimální využití, a že je třeba odstranit regulační a fiskální překážky, dříve než bude poskytnuta podpora investicím do nových kapacit v sousedních členských státech;

16.  poukazuje na nezvratné škody na životním prostředí, které působí emise a lodní paliva pocházející z ropy v oceánech, v polárních oblastech a v Arktidě, a zdůrazňuje potenciál přechodu na zkapalněný zemní plyn pro dekarbonizaci v odvětví námořní dopravy a těžkých nákladních vozidel ve srovnání se současnými tradičními palivy a přitom zdůrazňuje, že větší rozšíření používání zkapalněného zemního plynu v nákladní dopravě by mohlo přispět ke snížení globálních emisí CO2; konstatuje však, že při posuzování potenciálních úspor skleníkových plynů a celkových dopadů na životní prostředí je nutné vzít v úvahu celý životní cyklus včetně úniku metanu při výrobě a dopadu těžby; v tomto ohledu podporuje cíle směrnice 2014/94/EU a vytvoření harmonizovaného regulačního a standardizačního rámce, který podpoří používání zkapalněného zemního plynu v lodní dopravě a pro těžká nákladní vozidla; zdůrazňuje, že pro energetický přechod ke zkapalněnému zemnímu plynu a k energii z obnovitelných zdrojů má velký význam obnova vozových parků a flotil; vyzývá Evropskou komisi, aby za tímto účelem poskytla peněžní prostředky na podporu evropských projektů;

17.  požaduje rozvoj námořních tras, zejména na souostroví Azory, jež může díky své zeměpisné poloze sloužit jako klíčová palivová stanice na transatlantických trasách zkapalněného plynu; vyzývá Evropskou komisi, aby za tímto účelem poskytla peněžní prostředky na podporu evropských projektů;

18.  připomíná, že těžba břidlicového plynu pomocí hydraulického štěpení má na klima, životní prostředí a veřejné zdraví závažné dopady, zejména v hustě zalidněné Evropě, a tyto dopady přesahují hranice; zdůrazňuje nutnost dbát na to, aby normy, které platí v EU, platily i na dovážený zkapalněný zemní plyn; uznává však, že těžba břidlicového plynu spadá s ohledem na zásadu subsidiarity do pravomoci členských států; v tomto směru zdůrazňuje potřebu harmonizovaného rámce EU pro hydraulické štěpení;

19.  zdůrazňuje, že podmínky skladování zkapalněného zemního plynu a zemního plynu musí splňovat moderní bezpečnostní požadavky; konstatuje, že to mimo jiné znamená soustavné sledování vzduchu nad skladovacími zařízeními a v případě podzemního skladování sledování na úrovni země a hluboko pod zemí; konstatuje, že to by mělo přispět k zajištění udržitelnosti a bezpečnosti skladování;

20.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly strategie na podporu zařízení, která bude možno v budoucnu využívat k řízení přepravy a skladování zemního plynu z obnovitelných zdrojů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Pilar Ayuso, Catherine Bearder, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Bas Eickhout, Karl-Heinz Florenz, Elisabetta Gardini, Jens Gieseke, Andrzej Grzyb, Anneli Jäätteenmäki, Benedek Jávor, Josu Juaristi Abaunz, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Massimo Paolucci, Gilles Pargneaux, Piernicola Pedicini, Pavel Poc, Michèle Rivasi, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Nils Torvalds, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Mark Demesmaeker, Christofer Fjellner, Monika Flašíková Beňová, Elisabeth Köstinger, Gesine Meissner, Ulrike Müller, Younous Omarjee, Gabriele Preuß, Christel Schaldemose, Jasenko Selimovic, Bart Staes, Mihai Ţurcanu, Carlos Zorrinho, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rikke Karlsson, Carolina Punset, Jean-Luc Schaffhauser, Annie Schreijer-Pierik, Jana Žitňanská


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (7.9.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

o strategii EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu

(2016/2059(INI))

Navrhovatelka: Cláudia Monteiro de Aguiar

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá strategii Komise k podpoře používání zkapalněného zemního plynu (LNG) jakožto alternativního paliva v dopravě, kde nahrazuje více znečišťující tradiční paliva, avšak nečiní tak na úkor využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to za podmínky, že je produkován udržitelnou cestou a přispívá k cíli dekarbonizace dopravy; poukazuje na environmentální výhody kombinovaného využití LNG v dopravě s udržitelným zkapalněným biomethanem vyráběným z odpadů a zbytků;

2.  zdůrazňuje, že strategie EU pro LNG musí být v souladu s rámcovou strategií pro odolnou energetickou unii a musí podporovat zvýšenou bezpečnost dodávek energie, dekarbonizaci, dlouhodobou udržitelnost hospodářství a stanovování dostupných a konkurenceschopných cen energie pro spotřebitele; dále zdůrazňuje, že tato strategie musí zapadat do širšího rámce evropských priorit v oblasti klimatu a energetiky a musí se soustředit na snížení poptávky, energetickou účinnost a postupný ústup od fosilních paliv;

3.  zdůrazňuje, že využití LNG v těžkých nákladních vozidlech, námořních lodích a plavidlech vnitrozemské plavby může snížit emise různých znečišťujících látek (Ox, Nox a částic) a v případě lodní dopravy tomuto odvětví může umožnit, aby v kontrolních oblastech emisí i mimo ně splnilo požadavky vyplývající z mezinárodních a evropských environmentálních právních předpisů související se snížením obsahu síry a dusíku v lodních palivech;

4.  zdůrazňuje, že využití LNG může rovněž přinést snížení emisí skleníkových plynů z námořní a silniční dopravy, jestliže se vynaloží veškeré úsilí, aby se na minimum omezil únik metanu v rámci celého životního cyklu paliv, včetně produkce, distribuce a spalování; vyzývá proto k přijetí vhodných opatření ke snížení úniků metanu v celém řetězci LNG využitím nejlepších dostupných technologií a k zajištění odpovídajícího financování výzkumu a vývoje v této oblasti;

5.  znovu připomíná, že Parlament opakovaně vyzýval ke splnění závazných cílů v oblasti klimatu a energetiky spočívajících ve snížení domácích emisí skleníkových plynů alespoň o 40 %, využívání obnovitelných zdrojů energie alespoň z 30 % a 40 % zvýšení energetické účinnosti do roku 2030, a to prostřednictvím cílů pro jednotlivé členské státy;

6.  konstatuje, že LNG a především stlačený zemní plyn (CNG) představuje rovněž udržitelné řešení v oblasti veřejné dopravy, které je již k dispozici a které může přispět ke snížení znečištění ovzduší a hluku, což může vést ke zlepšení životních podmínek především v městských aglomeracích;

7.  konstatuje, že i když LNG a CNG mohou představovat použitelná dočasná řešení, pokud jde o snižování environmentálních dopadů dopravy, budou z dlouhodobého hlediska přínosem pouze tehdy, bude-li současně probíhat přechod na využívání zkapalněného bioplynu (LBG) a zároveň budou podporovány další formy energie z obnovitelných zdroj, a to i zajištěním interoperability systémů LNG a LBG;

8.  zdůrazňuje, že účinná síť infrastruktury plnicích stanic je nezbytnou podmínkou pro podstatné rozšíření LNG coby alternativního paliva v odvětví dopravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro rozvoj takovéto infrastruktury s cílem odstranit existující mezery v poskytování a vytvořit a dokončit dodavatelskou síť;

9.  vyzývá členské státy, aby provedly směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva ze dne 18. listopadu 2016 ve stanovených lhůtách, především pokud jde o zřizování plnících stanic LNG, a to přinejmenším v rámci stávající hlavní sítě TEN-T, aby se tak umožnil provoz těžkých nákladních vozidel využívajících LNG v celé Unii, a v námořních a vnitrozemských přístavech, aby se tak plavidlům vnitrozemské plavby a námořním lodím umožnil provoz v celé hlavní síti TEN-T; připomíná, že by členské státy ve svých národních politických rámcích měly v těsné spolupráci se svými regionálními a místními orgány posoudit, zda je třeba instalovat plnící stanice LNG v přístavech mimo hlavní síť TEN-T, a zdůrazňuje, že toto posouzení by mělo zahrnovat podrobnou analýzu nákladů a přínosů; vyzývá rovněž Komisi, aby posoudila, zda jsou stávající finanční nástroje vhodné k tomu, aby podpořily budování plnicích stanic LNG v přístavech v rámci hlavní sítě TEN-T i mimo ni;

10.  vyzývá také členské státy, aby zajistily provedení směrnice 2014/94/EU, pokud jde o zřízení plnících stanic CNG, a umožnily tak provoz motorových vozidel využívajících toto palivo v městských/předměstských aglomeracích a jiných hustě obydlených oblastech, a to přinejmenším v rámci stávající hlavní sítě TEN-T, díky čemuž se umožní provoz těchto vozidel v celé Unii;

11.  zdůrazňuje, že je třeba stanovit společné technické specifikace pro plnící stanice LNG pro námořní plavidla, plavidla vnitrozemské plavby a motorová vozidla, jak stanoví směrnice 2014/94/EU; požaduje přísná harmonizovaná pravidla v oblasti bezpečnosti a zaškolování pro skladování a doplňování LNG a jeho využití na palubě pro celou Unii, která by rovněž umožňovala souběžné doplňování a manipulaci s nákladem; konstatuje, že činnost by měla probíhat za těsné spolupráce s Mezinárodní námořní organizací (IMO) a s Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA);

12.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit odpovídající financování pro výzkum a vývoj zaměřený na zlepšení technologií pro plavidla vnitrozemské plavby, námořní plavidla a motorová vozidla, aby se rychle vytvořilo nízkouhlíkové loďstvo a nízkouhlíkový vozový park, a pro vývoj samoobslužných systémů pro instalaci plnících stanic LNG; vyzývá rovněž Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro vývoj plavidel a motorových vozidel využívajících jako palivo LNG nebo úpravu plavidel a vozidel používajících tradiční paliva, která jim umožní používat LNG;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro přepravu LNG po železnici, neboť to jak uleví silniční dopravě, tak to přispěje k ekologické a bezpečné přepravě udržitelného zdroje energie/paliva s nízkým obsahem škodlivých látek;

14.  vyzývá Komisi, aby revidovala směrnici 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel s cílem vytvořit důraznější pobídky pro veřejné zadavatele a jiné zadavatele a provozovatele, aby při nákupu vozidel pro silniční dopravu zohledňovali využívání energie a dopad na životní prostředí, čímž by se podpořila obnova vozového parku a současně se podnítilo větší využívání náhradních paliv, jako je LNG a bioplyn;

15.  vyzývá Komisi, aby v souvislosti se směrnicí o jakosti paliv stanovila nový cíl pro snížení intenzity emisí skleníkových plynů po dobu životního cyklu paliv používaných v dopravě, mimo jiné s ohledem na podporu LNG a bioplynu, jejichž intenzita emisí po dobu životního cyklu je nižší než u konvenčních paliv;

16.  vyzývá Komisi, aby po konzultaci se zúčastněnými stranami zvážila, zda by vedle nařízení (ES) č. 443/2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily, nebylo možné stanovit ekvivalent CO2 pro emise uhlovodíků, zejména s ohledem na informování spotřebitelů;

17.  poukazuje na to, že předpokládaný dramatický nárůst celosvětových dodávek LNG o přibližně 50 % během nadcházejících několika let a v důsledku toho nižší ceny představují pro Unii významnou příležitost, zejména pokud jde o zabezpečení dodávek plynu a odolnost;

18.  vyzývá EU k dokončení vnitřního trhu s plynem, aby mohla vysílat správné cenové signály – jednak kvůli nasměrování dodávek LNG tam, kde jsou zapotřebí, a jednak kvůli umožnění nezbytných investic do infrastruktury;

19.  vyzývá EU, aby zintenzívnila úsilí o úzkou spolupráci s mezinárodními partnery s cílem prosazovat volné, likvidní a transparentní celosvětové trhy s LNG;

20.  zdůrazňuje, že přístup k LNG je třeba zajistit i na přeshraniční úrovni a že skladování zkapalněného zemního plynu tudíž musí být založeno na transparentní a nediskriminační struktuře sazeb odsouhlasené členskými státy;

21.  zdůrazňuje význam plnících stanic LNG v námořních a vnitrozemských přístavech pro podporu multimodality, neboť je mohou využívat námořní plavidla, plavidla vnitrozemské plavby i těžká nákladní vozidla zajišťující další přepravu paliva po souši; naléhavě vyzývá vnitrostátní a regionální provozovatele, aby úzce spolupracovali s cílem rozšířit víceúčelovost a využitelnost infrastruktury pro LNG;

22.  konstatuje, že v současnosti není rozmístění terminálů LNG v rámci EU optimální; zdůrazňuje, že námořní přístavy plní důležitou úlohu při optimalizaci distribuce LNG v rámci Unie, neboť představují uzly LNG; vyzývá ke zřízení dlouhodobého a stabilního finančního rámce a vytvoření trvalých příležitostí v oblasti financování prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), nástroje pro propojení Evropy (CEF) a jeho součinnosti mezi dopravním a energetickým sektorem, mořských dálnic, programu Horizont 2020, evropských strukturálních a investičních fondů a Evropské investiční banky;

23.  zdůrazňuje, že nařízení o TEN-E spolu s nástrojem pro propojení Evropy představují vhodný politický rámec také pro podporu infrastruktury EU pro plyn, a to včetně přenosu, terminálů pro LNG a ukládání, což výrazně usnadňuje určení projektů, které EU potřebuje, i zajištění jejich realizace;

24.  vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy označila zařízení pro skladování plynu s regionálním významem a aby včas zajistila finanční podporu pro prosazení nejúčinnější výstavby a využití infrastruktury nebo zlepšení stávajících kapacit;

25.  domnívá se, že při výběru budoucích umístění nových terminálů LNG nebo modernizaci/posílení kapacity stávajících terminálů pro LNG za podpory z fondů EU by měla být zohledňována zásada zeměpisné vyváženosti; zdůrazňuje, že je třeba zvážit veškeré ekonomické aspekty nových terminálů a přijmout nákladově nejvíce účinná řešení, aby mohly členské státy těžit z přístupu na mezinárodní trhy s LNG, ať už přímo nebo prostřednictvím jiných členských států;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby připravily nákladově účinná environmentálně udržitelná řešení pro distribuci a skladování LNG v Unii, především v jejích nejvzdálenějších regionech, a pro odpovídající financování a zajistily tak finančně dostupné ceny pro koncové uživatele; zdůrazňuje, že je třeba zvážit veškerá stávající řešení týkající se skladování a distribuce LNG, a to především na ostrovech, včetně řešení, jako jsou virtuální plynovody, infrastruktura malého rozsahu a využívání plavidel přepravujících LNG, přičemž je třeba vzít v potaz potenciální vývoj poptávky po tomto palivu;

27.  zdůrazňuje, že strategie by měla zahrnovat rovněž používání LNG coby alternativy k rozvíjení infrastruktury distribuci a přenos plynu v oblastech, kde v současnosti není nákladově efektivní; konstatuje, že malá zařízení na LNG mohou představovat nejvhodnější infrastrukturu pro širší využívání LNG v oblastech, kde investice do infrastruktury pro plyn nejsou ziskové, včetně širšího využívání plynu k výrobě tepla a tím i ke snížení emisí z nízko položených zdrojů;

28.  zdůrazňuje, že při investicích do infrastruktury LNG nebo infrastruktury pro plyn je třeba se vyhnout riziku vytváření překážek pro využívání technologií pro nefosilní zdroje nebo uvíznutí aktiv ve vztahu k infrastruktuře fosilních paliv; zdůrazňuje, že je třeba posoudit alternativy k dodávkám LNG, regionální možnosti a řešení udržitelná z hlediska životního prostředí a podporovat co nejúčinnější využití stávajících terminálů LNG s přeshraniční perspektivou; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat řešení založená na trhu, která reagují na skutečnou poptávku po plynu, a další rozvoj/posílení propojení;

29.  podtrhuje význam regionální spolupráce při budování nových terminálů pro LNG a zdůrazňuje, že členské státy, které mají přístup k moři, by měly úzce spolupracovat s vnitrozemskými státy; zdůrazňuje, že v tomto ohledu by optimální využívání koridorů západ-východ a jih-sever s posílenou kapacitou zpětného toku umožnilo přepravu LNG do zemí, jež nemají přímý přístup k terminálům pro znovuzplyňování;

30.  žádá Komisi, aby společně s členskými státy a jejich regiony vypracovala společný projekt „Modré koridory LNG pro ostrovy“ pro námořní odvětví včetně přístavů v globální síti TEN-T, aby vznikla potřebná infrastruktura pro LNG a aby se tato síť propojila s hlavní sítí TEN-T;

31.  vyzývá k rychlému provedení klíčových projektů společného zájmu, které již byly schváleny, zejména těch, jež zajistí propojení trhu s plynem na Iberském poloostrově se zbytkem Evropy;

32.  vítá, že významné projekty týkající se LNG (např. koridor sever-jih) jsou definovány jako projekty společného zájmu; vyzývá Komisi, aby do plánování další výstavby plynovodů a sítě TEN-T plně zapojila balkánské země a zajistila tak, že energetické odvětví EU bude mít v tomto regionu klíčovou úlohu;

33.  zdůrazňuje význam zabezpečení dodávek do členských států v oblasti Černého moře, které má stále větší potenciál pro další rozvoj projektů týkajících se LNG, jejichž cílem je přeprava zemního plynu z oblasti Kaspického moře do Evropy;

34.  zdůrazňuje, že je důležité dále rozšířit infrastrukturu pro dodávky plynu prostřednictvím koridoru z východního Středomoří a prověřit možnosti rozvoje jeho kapacity, tak aby se stal terminálovým uzlem LNG ve Středomoří,

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

38

5

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ivo Belet, Michael Gahler, Karoline Graswander-Hainz, Werner Kuhn, Jozo Radoš, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Urszula Krupa


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

26.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

33

10

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Nicolas Bay, Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, David Borrelli, Jerzy Buzek, Angelo Ciocca, Pilar del Castillo Vera, Christian Ehler, András Gyürk, Hans-Olaf Henkel, Eva Kaili, Kaja Kallas, Barbara Kappel, Krišjānis Kariņš, Miapetra Kumpula-Natri, Janusz Lewandowski, Ernest Maragall, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Morten Helveg Petersen, Miroslav Poche, Carolina Punset, Michel Reimon, Paul Rübig, Sergei Stanishev, Neoklis Sylikiotis, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michał Boni, Soledad Cabezón Ruiz, David Coburn, Eugen Freund, Françoise Grossetête, Massimiliano Salini, Maria Spyraki

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Andor Deli, Salvatore Domenico Pogliese

Právní upozornění