Postup : 2015/2110(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0284/2016

Předložené texty :

A8-0284/2016

Rozpravy :

PV 24/10/2016 - 16
CRE 24/10/2016 - 16

Hlasování :

PV 25/10/2016 - 7.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0403

ZPRÁVA     
PDF 660kWORD 76k
7.10.2016
PE 571.738v02-00 A8-00284/2016

o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM

(2015/2110(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodajka: Laura Ferraraová

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM

(2015/2110(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii, článek 67 a články 82 až 89 Smlouvy o fungování Evropské unie a na Listinu základních práv Evropské unie, především na články 5, 6, 8, 17, 32, 38 a 41, 47 až 50 a článek 52 této listiny,

–  s ohledem na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 16. června 2015 o obnovené strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie na období 2015–2020,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 25. a 26. června 2015 týkající se otázek bezpečnosti,

–  s ohledem na příslušné úmluvy OSN, zejména na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a Úmluvu OSN proti korupci,

–  s ohledem na trestněprávní a občanskoprávní úmluvy Rady Evropy proti korupci, které Rada Evropy otevřela k podpisu ve Štrasburku dne 27. ledna 1999 a dne 4. listopadu 1999, a na rezoluce (98) 7 a (99) 5 přijaté Výborem ministrů Rady Evropy dne 5. května 1998 a dne 1. května 1999, kterými byla ustavena Skupina států proti korupci (GRECO),

–  s ohledem na doporučení CM/Rec (2014) 7 ohledně ochrany oznamovatelů, které přijal Výbor ministrů Rady Evropy dne 30. dubna 2014,

–  s ohledem na Úmluvu OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů při mezinárodních obchodních transakcích, která byla otevřena k podpisu v Paříži dne 17. prosince 1997, na doporučení doplňující tuto úmluvu a na poslední zprávy o monitorování jednotlivých zemí,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích proti informačním systémům, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2005/222/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, kterou se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a kterou se ruší směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků, kterým se ruší nařízení (ES) č. 1781/2006,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a kterým se ruší rozhodnutí Rady 2007/125/SVV,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2219 ze dne 25. listopadu 2015 o Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), kterým se ruší rozhodnutí Rady 2005/681/SVV,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. listopadu 2012, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, pokud jde o financování evropských politických stran (COM(2012)0712),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů, kterým se ruší rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, kterým se ruší směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/343 ze dne 9. března 2016, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a právo být přítomen při trestním řízení před soudem,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363),

–  s ohledem na návrh nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (COM(2013)0534),

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-105/14 (Taricco a další), v němž tento soud uvádí, že se pojem „podvod“ podle definice uvedené v článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství vztahuje na výnosy plynoucí z DPH,

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) (COM(2013)0535),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2015 o návrhu nařízení Rady o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce(1),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV,

–  s ohledem na zprávu Komise určenou Radě a Evropskému parlamentu ze dne 3. února 2014 o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

–  s ohledem na posouzení hrozeb závažné organizované trestné činnosti (SOCTA) z března 2013, které bylo vypracováno agenturou Europol, a na posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu (IOCTA), kterou tatáž agentura vydala dne 30. září 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o Evropském programu pro bezpečnost(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy (konečná zpráva)(3),

–  s ohledem na studie výzkumné služby Evropského parlamentu týkající se nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu v oblasti organizované trestné činnosti a korupce,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0284/2016),

A.  vzhledem k tomu, že organizovaný zločin představuje globální hrozbu a že jako takový vyžaduje společnou a koordinovanou reakci ze strany EU a jejích členských států;

B.  vzhledem k tomu, že stále nejsme schopni plně obsáhnout složitou otázku organizovaného zločinu a rovněž nebezpečí spojené s pronikáním zločineckých skupin do sociálních, ekonomických, podnikatelských, politických a institucionálních struktur členských států;

C.  vzhledem k tomu, že organizované zločinecké skupiny prokázaly tendenci a výraznou schopnost diverzifikovat svou činnost, přizpůsobit se různým zeměpisným oblastem a jejich hospodářským a sociálním podmínkám, jejichž slabiny a zranitelnost využívají, a vzhledem k tomu, že současně působí na různých trzích a využívají odlišné právní úpravy v jednotlivých členských státech, aby ze své činnosti těžily a maximalizovaly svůj zisk;

D.  vzhledem k tomu, že zločinecké organizace změnily způsob svého fungování tím, že využívají podpory odborníků, bank, úředníků veřejné správy a politiků, kteří sice nejsou jejich členy, avšak na různých úrovních je podporují;

E.  vzhledem k tomu, že zločinecké organizace prokázaly, že jsou velmi přizpůsobivé a dokážou využívat ke svému prospěchu výhody nabízené novými technologiemi;

F.  vzhledem k tomu, že se v současnosti nevěnuje tolik pozornosti nebezpečí spojenému se zastrašující silou, jež vyplývá už z pouhé příslušnosti ke zločinecké organizaci, avšak řeší až tzv. „cílové trestné činy“(za jejichž účelem zločinecké skupiny vznikly), a vzhledem k tomu, že kvůli této skutečnosti vznikla na evropské úrovni v oblasti právní úpravy a regulace mezera, která usnadňuje působení organizovaných zločineckých skupin na nadnárodní úrovni;

G.  vzhledem k tomu, že vedle očividné hrozby, jež formy násilí typické pro zločinecké organizace představují pro veřejný pořádek a bezpečnost, má organizovaný zločin na svědomí obdobně závažné jevy v podobě prosakování do legálního hospodářství a souvisejícího jednání, prostřednictvím něhož jsou korumpovány veřejné osoby, což následně vede k pronikání do institucí a veřejné správy;

H.  vzhledem k tomu, že v rámci evropského legálního hospodářství dochází ve velké míře k praní výnosů z trestné činnosti páchané zločineckými organizacemi; vzhledem k tomu, že tento kapitál představuje po opětovném investování do oficiální ekonomiky vážnou hrozbu pro svobodu podnikání a hospodářskou soutěž z důvodu svého vysoce deformačního účinku;

I.  vzhledem k tomu, že zločinecké skupiny získávají přístup k politikům a úředníkům s cílem čerpat finanční prostředky, jimiž orgány veřejné správy disponují, a ovlivňovat činnost těchto orgánů za tichého souhlasu politiků, úředních osob a podnikatelské sféry; vzhledem k tomu, že vliv těchto skupin na politiky a úředníky je ze všeho nejvíce znát v oblastech veřejných zakázek, veřejných prací, veřejného financování, nakládání se šrotem a odpadem, přímých dohod o nákupu zboží všeho druhu a řízení služeb;

J.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem organizovaného zločinu je zisk; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné, aby se donucovací orgány mohly zaměřit na financování organizovaného zločinu, jenž je často neoddělitelně spjat s korupcí, podvody, paděláním a pašováním;

K.  vzhledem k tomu, že oznamovatelé hrají v boji proti korupci ústřední úlohu, jelikož mohou odhalit případy podvodu, které by jinak zůstaly utajené; vzhledem k tomu, že se „whistleblowing“ považuje za jeden z nejúčinnějších způsobů, jak protiprávnímu jednání bránit, jak mu předcházet či jak je odhalit, pokud k němu již došlo;

L.  vzhledem k tomu, že by žádné evropské právní předpisy neměly být ve vztahu k činnosti v rámci „whistleblowingu“ vykládány restriktivně;

M.  vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost, korupce a praní peněz představuje závažnou hrozbu nejen pro hospodářství EU, neboť výrazně omezuje daňové výnosy členských států a EU jako celku, ale také z hlediska odpovědnosti za veřejné projekty financované EU, jelikož zločinecké organizace působí v různých odvětvích, z nichž mnohá podléhají kontrole orgánů veřejné správy;

N.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo jako podvod nahlášeno 1 649 nesrovnalostí, které se v evropském rozpočtu odrazily objemem 538,2 milionu EUR, a to jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné oficiální údaje o tom, kolik procent z těchto podvodů lze přičíst organizované trestné činnosti;

Úvod

1.  připomíná obsah svého usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz a doporučení uvedená v tomto usnesení; připomíná zejména svou výzvu k přijetí evropského akčního plánu na potlačení organizovaného zločinu, korupce a praní peněz, v rámci něhož by měly být k dispozici odpovídající finanční zdroje a kvalifikovaný personál, pokud má být tento plán úspěšný;

2.  vítá osmnáctiměsíční program Rady EU pro nizozemské, slovenské a maltské předsednictví, který staví komplexní a jednotný přístup k organizovanému zločinu do popředí své agendy; zdůrazňuje, že boj proti podvodům, korupci a praní peněz v Unii musí být politickou prioritou institucí EU, a že je proto policejní a soudní spolupráce mezi členskými státy klíčová;

3.  má v úmyslu zaměřit svou pozornost na specifické oblasti, které si s ohledem na aktuální situaci žádají přijetí okamžitých opatření;

Zajištění správného provádění stávajících pravidel, sledování jejich dodržování a hodnocení jejich účinnosti

4.  zdůrazňuje, že by členské státy měly v rámci boje proti organizovanému zločinu, korupci a praní peněz provést a uplatňovat stávající mezinárodní nástroje a nástroje EU;

5.  žádá, aby Komise co nejdříve uzavřela hodnocení opatření zavedených za účelem provedení takových nástrojů, Parlament v plném rozsahu informovala o jeho výsledcích a případně zahájila řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá zejména Komisi, aby předložila hodnotící zprávu o provedení rámcového rozhodnutí Rady 2008/841/SVV o boji proti organizovanému zločinu a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES o trestněprávní ochraně životního prostředí ze dne 19. listopadu 2008;

6.  žádá členské státy, aby náležitě provedly směrnici Evropského parlamentu a Rady o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech, která je zásadním nástrojem pro posílení policejní a soudní spolupráce v rámci Evropské unie;

7.  vyzývá členské státy, aby neprodleně provedly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz;

8.  doporučuje, aby se EU stala členem GRECO; požaduje, aby se EU účastnila Partnerství pro otevřené vládnutí, plnila svou povinnost předkládat zprávy stanovenou Úmluvou OSN proti korupci, jíž je smluvní stranou, a podporovala pomoc technického rázu poskytovanou Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) na základě výše zmíněné úmluvy; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila Parlamentu zprávu o pokroku v přípravách na členství EU v GRECO, včetně přezkumu právních otázek a možných řešení v tomto ohledu;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise doposud nevydala svou druhou zprávu o boji proti korupci, k čemuž mělo dojít na začátku roku 2016; vyzývá Komisi, aby zprávu předložila co nejdříve; opakuje, že zprávy o boji proti korupci by se neměly omezovat na situaci v členských státech, ale měly by zároveň obsahovat oddíl věnovaný institucím Evropské unie; vyzývá proto Komisi, aby nalezla vhodný způsob monitorování korupce v institucích, orgánech a agenturách EU;

10.  vyzývá Komisi, aby zvážila možnost kombinace různých mechanismů monitorování na unijní úrovni, včetně mechanismu pro spolupráci a ověřování, podávání zpráv EU o boji proti korupci a srovnávacího přehledu EU o soudnictví, a vytvořit tak širší rámec pro monitorování právního státu, který by se mohl vztahovat na všechny členské státy a instituce, orgány a agentury EU; domnívá se v tomto ohledu, že by instituce Evropské unie měly jít příkladem v otázce prosazování nejvyšších standardů transparentnosti a zajištění toho, že budou existovat odstrašující a účinné sankce proti osobám, které tato pravidla poruší; vyzývá Komisi, aby regulovala lobbying a v případech střetu zájmů přistupovala k sankcím;

11.  připomíná nutnost zaujmout víceoborový přístup s cílem účinně předcházet organizovanému zločinu a bojovat proti němu; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti a nutnost zajistit jí finanční podporu;

12.  doporučuje, aby Komise vypracovala studii o vnitrostátních právních řádech, které jsou v otázce boje proti organizovanému zločinu a korupci nejvíce pokročilé, za účelem vypracování účinné evropské legislativy, která by byla účinná a průkopnická; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o vyšetřovacích postupech uplatňovaných v členských státech k potírání organizovaného zločinu, a to se zvláštním zřetelem na používání nástrojů, jako je odposlech telefonní komunikace, odposlech v terénu, postupy při prohlídkách, odložené zatýkání, odložené zabavení majetku, utajené operace a operace spočívající ve sledování a kontrole zásilek;

13.  žádá členské státy, aby se více zasazovaly o prosazování kultury zákonnosti, zejména uvážíme-li, že základní a nejúčinnější formu prevence představuje vzdělávání nových generací občanů EU, a to hlavně pomocí podpory zvláštních programů na školách;

Priority a operační struktura boje proti organizované trestné činnosti a korupci

14.  je toho názoru, že stávající politický cyklus EU spojený s bojem proti organizované trestné činnosti by měl klást důraz na potírání zločinného spolčování (tj. členství ve zločinecké organizaci) a nikoli pouze na boj proti takzvaným „cílovým trestným činům“ (tj. trestné činy, jejichž páchání je důvodem pro založení takových organizací); považuje za nezbytné stanovit zejména trestnost již samotného členství ve zločinecké organizaci, bez ohledu na páchání cílových trestných činů; opakuje, že by tento politický cyklus měl mezi své priority v rámci skutečné evropské protikorupční strategie zařadit rovněž boj proti praní peněz, korupci a obchodu s lidmi;

15.  požaduje, aby byly stanoveny priority, které budou odpovídat evropské politice předcházení trestné činnosti, jakož i hospodářské a sociální politice, politice v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání, a aby byla zaručena plná účast Evropského parlamentu v tomto procesu;

16.  vyzývá k vytvoření specializované jednotky agentury Europol, která by byla určena pro boj proti organizovaným zločineckým skupinám, které působí současně v různých odvětvích; je toho názoru, že by členské státy měly do stávajícího institucionálního rámce zavést spolehlivé a účinné mechanismy s cílem zajistit, aby byl odpovídajícím způsobem koordinován průběh vyšetřování organizované trestné činnosti a podporována vzájemná důvěra mezi donucovacími orgány členských států;

Pevnější legislativní rámec

17.  vyzývá na základě hodnocení provádění a uplatňování stávajících předpisů Komisi, aby předložila legislativní návrhy s cílem zaplnit jakékoli případné mezery v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a korupci a zlepšit přeshraniční soudní spolupráci; vyzývá zejména k:

a)  přezkoumání stávající právní úpravy za účelem zavedení účinných, přiměřených a odstrašujících sankcí a vyjasnění společné definice trestných činů, včetně definice pojmu členství v organizované zločinecké skupině nebo spolčení, jejž by bylo možné vykládat tak, že se jedná o skupinu, která má strukturu, existuje po určitou dobu, skládá se ze dvou a více osob jednajících společně s cílem získat přímo či nepřímo jakoukoliv formu finančních a/nebo materiálních výhod nezákonným způsobem a která vážně oslabuje sociální a ekonomickou soudržnost EU a jejích členských států;

b)   předložení revidovaného legislativního návrhu na potírání trestných činů proti životnímu prostředí s cílem posílit trestněprávní postih nezákonného spalování odpadu a definovat nezákonné nakládání s „novými znečišťujícími látkami“ jako trestný čin, na který se budou vztahovat trestní sankce, a to stejným způsobem, jak je stanoveno ve směrnici 2008/99/ES;

18.  žádá Komisi, aby vypracovala minimální pravidla týkající se definování trestných činů a sankcí; vyzývá zejména k:

a)  přijetí obecné definice „úřední osoby“, trestného činu podvodu a trestného činu korupce, aby je bylo možné uplatňovat na horizontální úrovni; připomíná v souvislosti s jednáními o směrnici o ochraně finančních zájmů, že došlo k zapracování těchto definic, ovšem pouze pro účely této směrnice; připomíná v této souvislosti, že jednání o zmíněné směrnici jsou v současné době zablokována v Radě, a vyzývá k jejich neprodlené obnově;

b)  předložení nového legislativního návrhu, který by se zabýval zvláštním druhem zločinecké organizace, jejíž členové využívají zastrašovací síly spolčení a následných podmínek podřízenosti a ochoty páchat trestnou činnost s cílem řídit či jakýmkoli způsobem vykonávat kontrolu, ať už přímo, či nepřímo, nad ekonomickou činností, činnostmi na základě koncese nebo povolení, veřejnými zakázkami a veřejnými službami, nebo s cílem získat pro sebe či kterékoli jiné osoby nezákonný prospěch či výhodu;

c)  předložení legislativního návrhu, který by zavedl evropský program zaměřený na ochranu svědků a osob, které spolupracují se soudními orgány tím, že nahlásily zločinecké organizace nebo organizace popsané pod písmenem b);

d)  předložení legislativního návrhu, který by definoval a zavedl společná pravidla pro ochranu oznamovatelů; požaduje, aby byl tento návrh předložen do konce roku 2017;

e)  předložení dodatečných legislativních návrhů na posílení práv podezřelých nebo obviněných osob v trestních řízeních, mimo jiné ve vztahu k vyšetřovací vazbě, s cílem zajistit právo na spravedlivý proces, jež je zaručeno Evropskou úmluvou o lidských právech a Listinou základních práv Evropské unie;

f)  zavedení zvláštní právní úpravy k boji proti vývozu radioaktivního materiálu a nebezpečného odpadu a nezákonnému obchodu se zvířaty a rostlinami, a to z toho důvodu, že podle sdružení na ochranu životního prostředí a nevládních organizací hraje trestná činnost související s obchodem s volně žijícími a planě rostoucími druhy a s lesnictvím spolu s obchodováním a vývozem radioaktivního materiálu a nebezpečného odpadu do třetích zemí zásadní úlohu ve financování organizovaného zločinu;

Účinnější policejní a soudní spolupráce na úrovni EU

19.  konstatuje, že organizovaná trestná činnost, korupce a praní peněz mívají zpravidla přeshraniční rozměr, který vyžaduje úzkou spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a mezi vnitrostátními orgány a příslušnými agenturami EU;

20.  domnívá se, že pro přijetí účinných opatření pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti je zásadní policejní a soudní spolupráce prostřednictvím výměny informací mezi vnitrostátními orgány;

21.  vyzývá Komisi, aby zahájila konkrétní činnost zaměřenou na zlepšení evropské spolupráce v otázce boje proti organizovanému zločinu, korupci a praní peněz, jakož i na zvýšení povědomí o lidských, sociálních a hospodářských škodách, které tyto jevy způsobují;

22.  vyslovuje hluboký nesouhlas s tím, že přeshraniční policejní a soudní spolupráce zahrnuje krajně zdlouhavé byrokratickými postupy, což brání její efektivitě a ohrožuje účinnost boje proti organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz na úrovni EU; vyzývá členské státy, aby posílily a zintenzivnily přeshraniční policejní a soudní spolupráci a výměnu informací mezi nimi a prostřednictvím Europolu a Eurojustu a zvýšily také její účinnost, a dále je vyzývá, aby zajistily odpovídající přípravu a technickou podporu, a to i prostřednictvím CEPOL a Evropské sítě pro justiční vzdělávání, podporovaly vzájemnou přípustnost důkazů mezi členskými státy a zajistily, že bude ve větší míře využíváno společných vyšetřovacích týmů;

23.  vyzývá členské státy, aby systematicky vkládaly, využívaly a vyměňovaly si všechny údaje, které jsou považovány za potřebné a relevantní ve vztahu k osobám usvědčeným z trestného činu souvisejícího s organizovaným zločinem a které jsou obsaženy ve stávajících evropských databázích, a dále je vyzývá, aby vybídly agentury EU Europol a Eurojust k tomu, aby zjednodušily výměnu těchto informací; vyzývá v této souvislosti ke zefektivnění infrastruktury za účelem zabezpečení komunikace a účinného využívání všech stávajících nástrojů Europolu, a to za plného respektování evropských právních předpisů o ochraně údajů;

24.  zdůrazňuje naléhavou nutnost vytvoření účinnějšího systému komunikace a výměny informací mezi soudními orgány v rámci EU, který případně nahradí tradiční nástroje vzájemné právní pomoci v trestních věcech; žádá Komisi, aby posoudila nutnost přijetí legislativních opatření v této oblasti a aby vytvořila fungující systém EU pro výměnu informací mezi soudními orgány v rámci EU;

25.  vyzývá členské státy k systematické výměně veškerých údajů ze jmenné evidence cestujících (PNR) o osobách spojených s organizovaným zločinem, které považují za nezbytné a podstatné;

Zabavení majetku zločineckých organizací a usnadnění jeho opětovného využití k sociálním účelům

26.  zastává názor, že zavedení společného postupu pro zabavení majetku zločineckých organizací v EU by pro pachatele představovalo odstrašující opatření; vyzývá členské státy, aby neprodleně provedly směrnici 2014/42/EU o zabavení majetku spojeného s trestnou činností; žádá Komisi, aby co nejdříve předložila legislativní návrh, jehož cílem by bylo zajištění vzájemného uznávání příkazů k zajištění a zabavení majetku v souvislosti s vnitrostátními opatřeními na ochranu majetku;

27.  žádá Komisi a členské státy, aby posílily opatření EU v oblasti:

a)  vysledování, zmrazení a zabavení výnosů z trestné činnosti, a to mimo jiné prostřednictvím kriminalizace převodu vlastnictví kapitálu nebo majetku s cílem zabránit jeho zmrazení či zabavení, nebo tím, že bude umožněno jej zabavit, aniž by došlo k pravomocnému odsouzení;

b)  podpory spravování zmrazeného nebo zabaveného majetku a jeho opětovného využití pro sociální účely a též jako vyrovnání pro rodiny obětí trestných činů a podniky nepříznivě postižené lichvou či vydíráním;

c)  rozvoje správní, policejní a soudní spolupráce při vysledování, zajištění a zabavení majetku, který pochází z trestné činnosti, na celém území EU, a zlepšení fungování vnitrostátních úřadů pro navracení majetku z trestné činnosti, jimž by měly být poskytnuty odpovídající zdroje;

28.  naléhá na členské státy, aby spolu v rámci stávajících platforem pro setkávání, jako je například Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF) a jiné, spolupracovaly a sdílely osvědčené postupy v této oblasti;

Předcházení pronikání organizované trestné činnosti a korupce do legální ekonomiky

29.  upozorňuje na skutečnost, že korupce usnadňuje pronikání organizované trestné činnosti do legální ekonomiky, a to především prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a partnerství veřejného a soukromého sektoru;

30.  vyzývá k tomu, aby v zájmu snížení rizika korupce ve veřejných zakázkách byl v celé EU uplatňován komplexní systém elektronického zadávání zakázek („e-procurement“);

31.  vyzývá členské státy a evropské orgány a instituce, aby používaly nástroje ke sledování zadávání veřejných zakázek, vytvořily „černou listinu“ podniků, u nichž se prokáže existence vazeb na organizovaný zločin nebo zapojení do korupčních praktik, a aby tyto podniky vyloučily ze všech obchodních vztahů s veřejnou správou a z možnosti využívat fondů EU; vyzývá členské státy, aby za účelem odhalení kriminálních organizací vytvořily na vnitrostátní úrovni specializované struktury a aby z veřejných zadávacích řízení vyloučily subjekty, které jsou zapleteny do uplatňování korupčních praktik nebo do praní peněz; zdůrazňuje skutečnost, že zanesení na „černou listinu“ může být účinným prostředkem pro odrazení podniků od účasti na korupční činnosti a představuje pro ně dobrou motivaci pro zlepšení a posílení vnitřních postupů v souvislosti s bezúhonností; vyzývá členské státy, aby zavedly osvědčení dokládající, že podniky nemají vazby na organizovanou trestnou činnost, a žádá, aby na evropské úrovni docházelo k automatické výměně příslušných informací;

32.  upozorňuje na skutečnost, že dvacet jedna členských států dosud neprovedlo soubor směrnic o zadávání veřejných zakázek; domnívá se, že pravidla zadávání veřejných zakázek mají v jedné z oblastí, které jsou nejvíc zranitelné vůči korupci, zásadní význam pro transparentnost a odpovědnost;

33.  zdůrazňuje, že musí být zajištěna transparentní účetní pravidla, která by měla podléhat kontrole nejen na úrovni ústřední, ale i na úrovni regionální a místní správy všech členských států;

34.  je znepokojen častými postupy kriminálních organizací zapojených do praní peněz, kdy tyto organizace předkládají v nabídkových řízeních na velké projekty nabídky pod cenou nákladů; vyzývá Komisi, aby zahrnula požadavek vypracovávat v případě společností, které získají zakázky, a u subdodavatelů ekonomické posouzení návrhů;

35.  poukazuje na to, že praní peněz prostřednictvím složitých korporátních struktur a jejich začlenění do zákonné hospodářské činnosti může být hrozbou pro veřejný pořádek daného státu; vyzývá členské státy, aby zavedly opatření, kterými zároveň zbytečně nezatíží malé a střední podniky, na zvýšení transparentnosti peněžních transakcí a na zlepšení sledovatelnosti transakcí zpět k fyzickým osobám, aby bylo možné vysledovat financování trestné činnosti a terorismu (zásada „sledování toku peněz“); vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, na jejichž základě bude obtížnější vytvářet složité a nepřehledné struktury závislých společností, které tím, že nejsou zpravidla transparentní, mohou být zneužity k financování trestné nebo teroristické činnosti a jiných závažných trestných činů;

36.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby po dodavatelích požadovaly, aby před tím, než jim bude udělena jakákoli zakázka, odhalili svou úplnou korporátní strukturu a skutečného vlastníka, aby se tak zamezilo podporování společností, které uplatňují agresivní daňové plánování, daňové podvody, vyhýbání se daňovým povinnostem a korupci;

37.  konstatuje, že nákup majetku v členských státech EU je způsobem, jak zajistit praní výnosů z trestné činnosti, jímž pachatelé trestné činnosti kryjí své skutečné vlastnictví prostřednictvím fiktivních zahraničních společností; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby veškeré zahraniční společnosti, jež hodlají nabýt vlastnická práva na jejich území, podléhaly stejným standardům transparentnosti, jaké jsou požadovány v případě společností založených v jejich jurisdikci;

38.  poukazuje na skutečnost, že evropské vlády se ocitly ještě pod větším tlakem v důsledku finanční krize; vzhledem k současným hospodářským problémům požaduje větší záruku bezúhonnosti a transparentnosti veřejných výdajů;

39.  vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření, kterými se zaručí transparentnost, pokud jde o rozhodnutí týkající se udělování licencí a stavebních povolení na regionální a místní úrovni;

40.  konstatuje, že členské státy a Komise mají v souladu s článkem 325 SFEU zákonnou povinnost bojovat proti podvodům, a vítá, že legislativní návrhy s finančním dopadem nyní obsahují doložky o boji proti podvodům;

41.  je znepokojen nárůstem podvodů souvisejících s DPH, zejména tzv. „kolotočových“ podvodů; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci platformy EUROFISC ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací s cílem přispívat k boji proti tomuto druhu podvodu;

42.  vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní právní předpisy a vhodná opatření k předcházení a potírání činnosti odborníků, bankovních institucí, úředníků a politiků na všech úrovních, kteří sice nejsou členy zločineckých organizací, ale na různých úrovních tuto činnost podporují; v tomto ohledu:

a)  doporučuje členským státům a evropským orgánům a institucím, aby za účelem předcházení korupci a pronikání organizované trestné činnosti podporovaly střídání úředníků;

b)  vyzývá k zavedení povinných předpisů, podle nichž by osoby, jež byly pravomocně odsouzeny za účast na organizované trestné činnosti, praní peněz, korupci nebo na jiných závažných trestných činech, za správní delikty, trestný čin spolčování nebo korupce, nebo se na takové činnosti podílely, neměly být oprávněny ucházet se o práci či pracovat ve veřejné správě, včetně orgánů, institucí a agentur Evropské unie;

c)  vyzývá k uložení trestních sankcí pro manažery a banky, které byly zapojeny do případů, u nichž bylo prokázáno praní velkého objemu peněz; vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh, jehož prostřednictvím by zajistila naprostou transparentnost bankovních toků nejen pro jednotlivce, ale i pro právnické osoby a svěřenské fondy;

43.  pokládá za nezbytné, aby na evropské úrovni byla přijata pravidla, jimiž by se zabezpečilo ověření všech finančních zdrojů politických stran a dohled nad nimi s cílem zaručit jejich zákonnost;

44.  domnívá se, že je nezbytné posílit ustanovení právních předpisů, jejichž účelem je zaručit větší transparentnost a sledovatelnost finančních toků, zejména v souvislosti se spravováním evropských fondů, a to i prostřednictvím předchozích šetření a konečného ověření řádného použití těchto prostředků; vyzývá členské státy, aby předložily vnitrostátní prohlášení o svých kontrolních systémech; vyzývá Komisi, aby:

a)   upravila platby v případě nesrovnalostí, jichž se členské státy dopustily při využívání fondů EU;

b)  dočasně zakázala přístup k finančním prostředkům EU institucím a společnostem, které byly shledány vinnými z úmyslného zneužití evropských fondů;

c)  bedlivě sledovala využívání evropských fondů a pravidelně o tom Evropskému parlamentu předkládala zprávu;

45.  zastává názor, že by Komise měla při výběrových řízeních při realizaci projektů financovaných z evropských fondů požadovat nejvyšší úrovně bezúhonnosti; připomíná, že monitorování výsledků projektů ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti a zajištění odpovědnosti příslušných místních orgánů mají zásadní význam pro určení, zda jsou evropské fondy využívány řádně a korupce je potírána;

46.  poukazuje na to, že transparentnost je nejúčinnějším nástrojem v boji proti zneužívání veřejných prostředků a podvodům; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zdokonalila právní předpisy a zavedla povinnost zveřejňovat údaje o všech příjemcích finančních prostředků EU, a to i údaje o subdodávkách;

47.  vyzývá Komisi, aby přijala legislativní opatření zaměřená na zjednodušení byrokratických postupů na administrativní úrovni, které by zaručilo posílení transparentnosti a potírání korupce;

48.  žádá Evropskou komisi, aby sledovala procentuální podíl využívání přímého zadávání veřejných zakázek v členských státech a rovněž právní okolnosti, za jakých vnitrostátní správní orgány využívají tento postup nejvíce, a Evropskému parlamentu o tom předložila zprávu;

49.  doporučuje, aby členské státy usilovaly o zajištění účinných mechanismů transparentnosti, sledování a odpovědnosti s ohledem na využívání fondů EU; jelikož pozitivní vliv fondů EU závisí na postupech na vnitrostátní úrovni a úrovni EU, jejichž cílem je zajistit transparentnost, účinné sledování a odpovědnost, mělo by být zváženo, jak učinit ze sledování a hodnocení průběžné postupy, a nikoli pouze postupy následné; domnívá se, že v tomto ohledu by měla být posílena úloha Účetního dvora;

50.  domnívá se, že by měly být stanoveny kvalitativní a kvantitativní ukazatele, jež by měly být srovnatelné, aby bylo možné měřit dopad fondů EU a aby se usnadnilo hodnocení toho, zda fondy splnily své cíle, a že by měly být systematicky shromažďovány a zveřejňovány kvantitativní údaje;

Úřad evropského veřejného žalobce

51.  domnívá se, že Úřad evropského veřejného žalobce by měl tvořit ústřední prvek v boji proti korupci v Evropské unii; opakovaně vyzývá k tomu, aby byl co nejdříve a za účasti co největšího počtu členských států vytvořen Úřad evropského veřejného žalobce, který bude pracovat účinně a nezávisle na vládách členských států i evropských institucích a bude chráněn před politickým ovlivňováním a nátlakem;

52.  zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo jasně definováno, jakou působnost a jaké pravomoci mají vnitrostátní žalobci a jaké budoucí Úřad evropského veřejného žalobce, a stejně tak je to důležité ve vztahu k agentuře Eurojust a úřadu OLAF, aby se kompetence nepřekrývaly; požaduje, aby byly pro budoucí Úřad evropského veřejného žalobce vyčleněny odpovídající finanční a lidské zdroje v souladu s úkoly, které bude vykonávat; domnívá se, že Úřad evropského veřejného žalobce by měl mít pravomoc stíhat všechny trestné činy spadající do oblasti ochrany finančních zájmů včetně podvodů spojených s DPH; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby respektovaly rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci Taricco (C–105/14) a co nejdříve odblokovaly jednání v Radě týkající se směrnice o ochraně finančních zájmů;

53. vyjadřuje politování nad skutečností, že probíhající jednání v Radě narušují samotnou podstatu nezávislého a účinného Úřadu evropského veřejného žalobce;

54. vyzývá Komisi, aby posoudila nutnost případné revize mandátu budoucího Úřadu evropského veřejného žalobce, aby byly po jeho zřízení do jeho pravomocí zahrnuty nástroje pro boj proti organizovanému zločinu;

Specifické oblasti intervence

Padělání výrobků

55.  odsuzuje skutečnost, že se v EU rozšiřuje padělání zboží, léků a zemědělsko-potravinářských produktů, a že se na něm podílí distribuční sítě ovládané subjekty nadnárodního organizovaného zločinu; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k tomu, aby se padělání zboží, léků a zemědělsko-potravinářských produktů předcházelo a aby se proti němu bojovalo; vyzývá Komisi a členské státy, aby systematicky shromažďovaly údaje o případech podvodů a padělání, a získaly tak informace o jejich rozsahu a četnosti, a aby si vyměňovaly osvědčené postupy vedoucí k identifikaci a potírání těchto jevů;

56.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily další metody, jak bránit podvodům v potravinářství a odrazovat od jejich páchání, mezi něž by mohlo patřit např. zveřejnění provinilců prostřednictvím evropského rejstříku usvědčených pachatelů podvodného jednání z řad provozovatelů potravinářských a farmaceutických podniků;

57.  požaduje rozvíjení dosavadních systémů sledovatelnosti a důslednou realizaci plynulé sledovatelnosti stanovené v základním nařízení (ES) č. 178/2002, která se týká potravin, krmiv, zvířat určených k produkci potravin a veškerých dalších látek, které jsou určeny k přimísení do potraviny nebo krmiva, nebo u nichž se očekává, že takto přimíseny budou;

Obchod s drogami

58.  připomíná, že velmi výnosný je pro zločinecké organizace obchod s drogami, proti němuž je třeba bojovat jak represivními, tak preventivními prostředky; vyzývá členské státy a příslušné instituce, aby bojovaly proti propojení mezi obchodem s drogami a jinou trestnou činností a proti jeho dopadu na zákonnou ekonomiku a obchod, jak o tom hovoří zpráva Europolu a EMCDDA o trhu s drogami z roku 2016;

59.  připomíná Komisi, že má posoudit pokrok v provádění protidrogového akčního plánu EU na období 2013–2016; vyzývá Komisi, aby na tomto základě navrhla nový akční plán na období 2017–2020;

60.  konstatuje, že vyhodnocení nových politik v oblasti měkkých drog je prioritou, a domnívá se, že by měly být zváženy strategie dekriminalizace/legalizace jako prostředek účinného boje proti zločineckým organizacím; požaduje, aby EU tuto věc začlenila do svých vnitřních i vnějších politik a zapojila do této politické debaty všechny příslušné agentury na úrovni EU a na mezinárodní úrovni a instituce všech dotčených zemí;

Hazardní hry a manipulace s výsledky zápasů

61.  připomíná, že zločinecké organizace často používají legální i nelegální hazardní hry a manipulaci s výsledky zápasů („match-fixing“) k praní peněz; odsuzuje zájem zločineckých organizací na využívání těchto jevů a vyzývá Komisi a členské státy, aby ponechaly stávající nebo zavedly nové právní předpisy umožňující bojovat proti těmto jevům a předcházet jim tím, že manipulaci s výsledky sportovních zápasů stanoví jako trestný čin; vyzývá členské státy, aby transparentně a účinně spolupracovaly se sportovními organizacemi a aby posílily komunikaci a spolupráci s Eurojustem a Europolem s cílem bojovat proti těmto jevům;

Daňové ráje

62.  poukazuje na to, že EU každoročně přijde o 1 bilion EUR v důsledku daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat daňovým rájům a zemím, které uplatňují netransparentní či nepříznivé daňové sazby, což představuje mimořádně velký problém postihující každého evropského občana;

63.  vítá mezinárodní dohodu v rámci skupiny G20 spočívající v uplatňování nového globálního standardu k dosažení větší daňové transparentnosti, a to v souladu s vysokým standardem, který EU již uplatňuje; žádá o její rychlé provedení a účinné monitorování daňových podvodů a úniků na mezinárodní úrovni; vítá skutečnost, že Komise podepsala v únoru 2016 dohody týkající se výměny daňových informací se zeměmi, jako jsou Andorra a Monako, a že již v roce 2015 podepsala dohody se Švýcarskem, Lichtenštejnskem a San Marinem;

64.  připomíná, že EU je odpovědná za boj proti daňovým pravidlům, jež usnadňují nadnárodním korporacím a jednotlivcům vyhýbat se daním, a za pomoc třetím zemím s navracením nezákonných prostředků a stíháním pachatelů; zdůrazňuje, že EU musí na všech příslušných mezinárodních fórech prosazovat jako prioritu boj proti daňovým rájům, bankovnímu tajemství a praní peněz, odstranění nadměrného služebního tajemství, dosažení veřejného podávání zpráv nadnárodních společností podle jednotlivých zemí a zavedení veřejných rejstříků vlastníků společností; připomíná, že daňové ráje jsou ideálními místy ke shromažďování a praní finančních prostředků získaných trestnou činností, a proto trvá na tom, že je nezbytný koordinovaný přístup na úrovni EU;

65.  vyzývá Komisi, aby prohloubila informovanost o závažných důsledcích umožnění korupce, aby zvážila možnost přijetí komplexního plánu, který by zabránil převádění aktiv do zemí mimo EU, které chrání anonymitu zkorumpovaných osob, a aby přehodnotila své hospodářské a diplomatické vztahy s těmito zeměmi;

Trestné činy proti životnímu prostředí

66.  vyjadřuje své znepokojení nad stále rozšířenějším protiprávním jednáním poškozujícím životní prostředí, jež je spojeno s organizovanou trestnou činností ve stylu mafie nebo je jejím důsledkem, jako je nezákonný obchod s odpadem a nezákonná likvidace odpadu, včetně odpadu toxického, či ničení přírodního dědictví; připomíná své doporučení vytvořit společný akční plán pro předcházení těmto formám trestných činů a boj proti nim; upozorňuje na nezbytnost posílení stávajících právních předpisů o ochraně přírody a životního prostředí, a to i prostřednictvím kontrol zaměřených na boj proti trestné činnosti, které by byly prováděny u dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali zakázky na velké infrastrukturní projekty financované z rozpočtu EU;

67.  vyzývá Komisi, aby sledovala a hodnotila provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí a zajistila, aby členské státy ukládaly účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce v případě každého nezákonného jednání majícího negativní dopad na lidské zdraví nebo životní prostředí; vyzývá síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí (IMPEL), aby Parlament pravidelně informovala o krocích členských států týkajících se provádění směrnice 2008/99/ES;

68.  podtrhuje fakt, že organizovaná trestná činnost využívá stavební podniky specializované na zemní práce k praní peněz a nezákonné likvidaci toxických látek, což způsobuje znečištění životního prostředí; vyzývá Komisi, aby s cílem zabránit těmto praktikám prováděla u dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali zakázky na velké infrastrukturní projekty financované z rozpočtu EU, kontroly zaměřené na boj proti trestné činnosti;

Kyberkriminalita

69.  připomíná, že jedním z prostředků používaných při praní peněz a padělání je počítačová trestná činnost; zdůrazňuje, že je pro mnoho zločineckých organizací důležitým zdrojem příjmů, a že je proto nezbytné posílit v této oblasti evropské právní předpisy a spolupráci mezi členskými státy a agenturami Unie; konstatuje se znepokojením, že zločineckým organizacím se pomocí internetových podvodů sloužících protiprávním účelům, jako je obchodování s drogami a obchodování s lidmi, daří rozšiřovat objem svého nedovoleného obchodování;

Organizovaná trestná činnost a terorismus

70.  připomíná, že větší sbližování a upevňování vazeb mezi organizovanou trestnou činností a terorismem a vazeb mezi zločineckými a teroristickými organizacemi vedou k většímu ohrožení Unie; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby financování a podpora terorismu cestou organizovaného zločinu byly trestné a aby orgány členských států činné v trestním řízení více přihlížely k provázanosti mezi organizovaným zločinem, teroristickou činností a financováním teroristů;

71.  zdůrazňuje, že nezákonný obchod se střelnými zbraněmi, ropou, drogami, volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami a převaděčství migrantů spolu s pašováním cigaret, padělaného zboží, uměleckých předmětů a jiných kulturních statků, které provádějí sítě organizované trestné činnosti, se staly velmi lukrativními způsoby, jak se mohou teroristické skupiny dostat k finančním prostředkům; bere na vědomí, že Komise předložila akční plán proti nedovolenému obchodování se střelnými zbraněmi a výbušninami a jejich používání; zdůrazňuje nutnost jeho rychlého provedení; vyzývá členské státy, aby přijaly nezbytná opatření, která přitom nepovedou ke zbytečné administrativní zátěži pro hospodářské subjekty, s cílem zajistit, aby teroristické organizace a zločinecké sítě nemohly požívat žádných výhod plynoucích z obchodu se zbožím;

72.  připomíná, že páchání trestné činnosti může souviset s teroristickými trestnými činy; připomíná, že podle Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) se obchodování s drogami, pohyb nelegálních střelných zbraní, nadnárodní organizovaný zločin či praní peněz staly nedílnou součástí terorismu; je toho názoru, že za účelem účinného boje proti terorismu je nutné posílit právní předpisy EU v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a praní peněz, rovněž s přihlédnutím k existujícím vazbám mezi teroristickými skupinami a organizovanými zločineckými skupinami, založeným na vzájemném prospěchu;

Organizovaná trestná činnost a obchod s lidmi a převaděčství

73.  je znepokojen tím, že v důsledku toků uprchlíků neustále proudících do Evropy sílí profesionalizace převaděčství a v souvislosti s ní narůstají zisky sítí převaděčů a obchodníků s lidmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dosažení pokroku v mezinárodní spolupráci zaměřené na boj proti obchodování s lidmi, a vymýtily tak převaděčství a minimalizovaly vliv sítí obchodníků s lidmi;

74.  připomíná, že Evropská unie v souvislosti s obchodováním s lidmi vytvořila zvláštní právní a politický rámec pro optimalizaci spolupráce, na jehož základě se orgány a agentury, jako je Europol a Eurojust, mohou na obchodování s lidmi přednostně zaměřit; vítá závěry první zprávy o pokroku v boji proti obchodování s lidmi; vyzývá Komisi, aby na tomto základě vypracovala co možná nejdříve strategii pro období po roce 2016;

75.  odsuzuje pronikání organizované trestné činnosti do subjektů odpovědných za správu prostředků určených k přijímání migrantů a vybízí ke krokům, které by byly cíleně namířeny proti převaděčství a obchodování s lidmi, které jsou ovládány nepřehlednými sítěmi zločineckých organizací nacházejících se v zemích původu, tranzitu i cílových zemích obětí trestných činů;

76.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabývat se závažným pracovním vykořisťováním migrujících pracovníků v Unii; je si vědom toho, že mezi hlavní příčiny obchodování s lidmi patří absence regulovaných migračních kanálů a překážky v přístupu ke spravedlnosti; dále poznamenává, že směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům obsahuje důležitá ustanovení týkající se pracovního vykořisťování nezákonně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, ovšem tato ustanovení závisí na existenci spravedlivých, účinných a dostupných mechanismů stížností na vnitrostátní úrovni, přičemž jejich provádění je dosud velmi omezené;

Vnější rozměr

77.  vyzývá EU, aby dále podporovala konsolidaci veřejné správy a přijetí vhodných protikorupčních právních rámců ve všech zemích, zejména v těch, kde proběhl ozbrojený konflikt nebo v nichž probíhá transformace a jejich státní instituce jsou slabé; trvá na tom, že je třeba posílit regionální a specializované policejní a justiční sítě v rozvojových zemích, a to vždy s takovými parametry, které zaručují odpovídající standardy ochrany údajů a soukromí, a sdílet osvědčené postupy a know-how Europolu, Eurojustu a Evropské justiční sítě; zdůrazňuje potřebu zlepšit regulaci a vymáhání práva a podpořit ochranu oznamovatelů, aby se pachatelé zodpovídali za své trestné činy, a také že by měl být zaveden řádný systém na ochranu oznamovatelů v EU i mimo ni; zdůrazňuje především, že je třeba vytvořit mechanismus přímého podávání zpráv pro občany zemí přijímajících pomoc z EU, kteří poukáží na nesrovnalosti v programech pomoci financovaných EU;

78.  se znepokojením konstatuje, že nejdůležitější mezinárodní úmluvy a iniciativy zaměřené na boj proti korupci a nezákonným finančním tokům ve fázi provádění nepřinášejí konkrétní výsledky; připomíná, že pro účinný boj proti korupci a finanční kriminalitě je zásadně důležité vytvoření protikorupční strategie zahraniční politiky; vyzývá EU, aby ve svých vnějších politikách prosazovala jako jednu ze svých priorit řádné provedení a uplatňování Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a všech dalších příslušných mezinárodních nástrojů, jejichž účelem je boj proti korupci a praní peněz;

79.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím neustálého monitorování zajistila, že pomoc EU nebude přímo ani nepřímo přispívat ke korupci; je toho názoru, že pomoc by měla být více v souladu s absorpční kapacitou přijímající země a jejími všeobecnými rozvojovými potřebami, aby se předešlo rozsáhlému plýtvání zdroji na pomoc a korupci; vyzývá EU, aby korupci řešila přímo prostřednictvím programů a strategických dokumentů pro jednotlivé země a spojila rozpočtovou podporu s jasnými protikorupčními cíli; za tímto účelem zdůrazňuje nutnost zavést spolehlivé mechanismy na monitorování jejich provádění; vyzývá Komisi, aby vytvořila silnou, celostní a komplexní strategii pro řízení rizika korupce v rozvojových zemích s cílem předejít tomu, aby rozvojová pomoc přispívala ke korupci, a aby plně prováděla protikorupční strategii z roku 2013, zejména při provádění pomoci EU ve všech jejích formách, včetně ERF a svěřenských fondů a při svěřování rozvojových projektů třetím stranám; se znepokojením konstatuje, že přístup EU ke korupci v zemích AKT poskytuje málo strategického vedení ohledně posilování systémů, které země mají k její prevenci a kontrole; je přesvědčen, že je potřebná lepší koordinace mezi Evropskou službou pro vnější činnost a Generálním ředitelstvím pro mezinárodní spolupráci a rozvoj v jejich přístupu k účinnému snižování korupce v rozvojových zemích;

80.  připomíná důležitost soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a poukazuje na potřebu začlenit boj proti organizované trestné činnosti do rozvojových a bezpečnostních strategií jakožto prostředek k obnovení stability v rozvojových zemích;

81.  zdůrazňuje, že řešením při potírání trestné činnosti, která je příčinou hladu a chudoby, je respektovat právo lidí a vlád rozhodovat o svých ekonomických, potravinových a zemědělských systémech; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby se aktivně postavilo finančním spekulacím s potravinami, jako je nákup za nízké ceny v rozlehlých zemědělských oblastech a zabírání půdy velkými nadnárodními zemědělskými společnostmi, vzhledem k nepříznivému dopadu, který mají na malé producenty;

82.  vyzývá rozvojové země, aby zvýšily míru transparentnosti a odpovědnosti ve smlouvách týkajících se zdrojů, v účetním výkaznictví a auditech společností i ve vybírání a rozdělování příjmů, a to jako součást svých protikorupčních programů;

83.  vyzývá EU, aby pomohla zemím bohatým na zdroje uplatňovat zásady iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI), kterými jsou větší transparentnost a odpovědnost v ropném, plynovém a těžebním odvětví; rozhodně podporuje vytvoření účinného právního rámce na podporu řádného uplatňování této iniciativy ze strany společností zapojených do dodavatelských řetězců v ropném, plynovém a těžebním odvětví;

84.  pověřuje Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby sledoval, jak jsou plněna jeho doporučení, která uvedl ve svých usneseních ve věci boje proti korupci; vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby do dvou let posoudil legislativní opatření, která v této oblasti přijala Komise, z hlediska jejich souladu s výše uvedenými doporučeními;

85.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0173.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0269.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0444.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (25.4.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k boji proti korupci a dalším krokům v návaznosti na usnesení CRIM

(2015/2110(INI))

Navrhovatel: Ignazio Corrao

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že organizovaná trestná činnost má nadnárodní rozměr a zahrnuje rozmanitou škálu trestných činností včetně obchodu s drogami, pašování migrantů, praní špinavých peněz a obchodu s padělaným zbožím, zbraněmi, divoce žijícími zvířaty a planě rostoucími rostlinami a kulturním majetkem; odsuzuje skutečnost, že korupce a praní špinavých peněz činí 5 % ročního celosvětového HDP a že v rozvojových zemích podle odhadů finanční prostředky ztracené z důvodu nezákonných finančních toků, včetně korupce, odpovídají desetinásobku částky oficiální rozvojové pomoci poskytované těmto zemím; vyzývá EU, aby pomohla rozvojovým či chudým zemím upřednostnit opatření proti korupci a organizované trestné činnosti a vytvořit silné místní a vnitrostátní systémy a instituce k řešení korupce v jejich rozvojových programech, a to prostřednictvím vytvoření nezávislých a způsobilých systémů regulace a vymáhání práva a daňových orgánů, ale aby také podporovala nevládní organizace, nezávislé sdělovací prostředky a parlamenty; zdůrazňuje potřebu komplexního rámce, který bude vyžadovat aktivní zapojení mezinárodních a regionálních organizací, státních aktérů, soukromého sektoru a občanské společnosti na základě transparentnosti a vzájemné odpovědnosti;

2.  připomíná, že Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 uznává potřebu bojovat proti korupci ve všech jejích formách a vyzývá státy, aby potlačily nezákonné finanční toky, úplatkářství a korupci a aby vybudovaly účinné, odpovědné a transparentní orgány; připomíná, že nezákonné finanční toky, odhadované ročně na 1 bilion USD, jsou hlavní překážkou aktivace domácích příjmů pro rozvoj a odvádějí zdroje, jež by měly být investovány v rozvojových zemích; připomíná, že korupce má přímé i nepřímé negativní dopady na splnění cílů udržitelného rozvoje, jelikož zvyšuje náklady na projekty v soukromém i veřejném sektoru; konstatuje však, že náklady korupce nemohou být vyjádřeny jen s ohledem na ekonomické ukazatele a že tyto náklady jsou velmi vysoké, zejména v rozvojových zemích, což podkopává veřejnou důvěru ve veřejné orgány a demokratické instituce, jako je soudnictví a policie, zvyšuje nerovnosti, které nepřiměřeně zasahují nejchudší a nejzranitelnější osoby, zvyšuje násilí a nejistotu a snižuje účinnost rozvojové pomoci;

3.  naléhavě vyzývá EU, aby ukázala silnou politickou vůli a odhodlání bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, jak je zakotvena v článku 208 Smlouvy o fungování Evropské unie; připomíná odpovědnost EU bojovat proti daňovým pravidlům usnadňujícím vyhýbání se daním ze strany nadnárodních korporací a jednotlivců a pomáhat třetím zemím navracet nezákonné prostředky a stíhat pachatele; zdůrazňuje, že základem veškerých protikorupčních strategií by měla být transparentnost a že EU musí ve všech příslušných mezinárodních fórech prosazovat jako prioritu boj proti daňovým rájům, bankovnímu tajemství a praní špinavých peněz, odstranění přehnaného profesionálního tajemství, dosažení veřejného podávání zpráv nadnárodních společností po jednotlivých zemích a zavedení veřejných rejstříků vlastníků společností; také vyzývá EU, aby zaujala aktivnější úlohu v poskytování finanční a odborné pomoci rozvojovým zemím při plnění těchto cílů, včetně automatické výměny informací o daňových záležitostech a vyrovnání se se vznikajícími světovými standardy; naléhavě vyzývá EU, aby zrušila veškeré hospodářské či obchodní dohody se státy, které alespoň jeden členský stát EU považuje za daňový ráj; zdůrazňuje, že je třeba provést analýzu dopadu daňových systémů členských států EU na rozvojové země, aby bylo možno účinně bojovat proti nezákonným finančním tokům; zdůrazňuje, že dohody o dvojím zdanění mohou umožňovat nezákonné finanční toky; naléhavě vyzývá EU, aby při vyjednávání smluv v oblasti daní a investic s rozvojovými zeměmi zajistila spravedlivé rozdělení práv na zdanění; za tímto účelem vyzývá EU, aby s rozvojovými zeměmi vyjednala daňové dohody založené na vzorové smlouvě daňového výboru OSN, která přiznává silnější práva zdaňování u zdroje;

4.  vyzývá EU, aby dále podporovala konsolidaci veřejné správy a přijetí vhodných protikorupčních právních rámců ve všech zemích, zejména v zemích, kde proběhl ozbrojený konflikt nebo v nichž probíhá transformace a jejich státní instituce jsou slabé; trvá na tom, že je třeba posílit regionální a specializované policejní a justiční sítě v rozvojových zemích, a to vždy s takovými parametry, které zaručují odpovídající standardy ochrany údajů a soukromí, a sdílet osvědčené postupy a know-how Europolu, Eurojustu a Evropské justiční sítě; zdůrazňuje potřebu zlepšit regulaci a vymáhání práva a podpořit ochranu oznamovatelů, aby se pachatelé zodpovídali za své trestné činy, a také že by měl být zaveden řádný systém na ochranu oznamovatelů v EU i mimo ni; zdůrazňuje především, že je potřebný mechanismus přímého podávání zpráv pro občany zemí přijímajících pomoc z EU, kteří poukáží na nesrovnalosti v programech pomoci financovaných EU;

5.  se znepokojením konstatuje, že nejrelevantnější mezinárodní úmluvy a iniciativy zaměřené na boj proti korupci a nezákonným finančním tokům ve fázi provádění nepřinášejí konkrétní výsledky; připomíná, že pro účinný boj proti korupci a finanční kriminalitě je zásadně důležité vytvoření protikorupční strategie zahraniční politiky; vyzývá EU, aby ve svých vnějších politikách prosazovala jako jednu ze svých priorit řádné provedení a uplatňování Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a všech dalších příslušných mezinárodních nástrojů, jejichž účelem je boj proti korupci a praní peněz;

6.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím neustálého monitorování zajistila, že pomoc EU nebude přímo ani nepřímo přispívat ke korupci; je toho názoru, že pomoc by měla být více v souladu s absorpční kapacitou přijímající země a jejími všeobecnými rozvojovými potřebami, aby se předešlo rozsáhlému plýtvání zdroji na pomoc a korupci; vyzývá EU, aby korupci řešila přímo prostřednictvím programů a strategických dokumentů pro jednotlivé země a spojila rozpočtovou podporu s jasnými protikorupčními cíli; za tímto účelem zdůrazňuje nutnost zavést robustní mechanismy na monitorování jeho provádění; vyzývá Komisi, aby vytvořila silnou, holistickou a komplexní strategii pro řízení rizika korupce v rozvojových zemích s cílem předejít tomu, aby rozvojová pomoc přispívala ke korupci, a aby plně prováděla protikorupční strategii z roku 2013, zejména při provádění pomoci EU ve všech jejích formách, včetně ERF a svěřenských fondů a při svěřování rozvojových projektů třetím stranám; se znepokojením konstatuje, že přístup EU ke korupci v zemích AKT poskytuje málo strategického vedení ohledně posilování systémů, které země mají k její prevenci a kontrole; je přesvědčen, že je potřebná lepší koordinace mezi Evropskou službou pro vnější činnost a Generálním ředitelstvím pro mezinárodní spolupráci a rozvoj v jejich přístupu k účinnému snižování korupce v rozvojových zemích;

7.  vyjadřuje znepokojení nad vazbami mezi určitými nadnárodními společnostmi a organizovanou trestnou činností ve třetích zemích, které vedou k porušování lidských práv aktivistů, sociálních lídrů, odborářů a pracovníků; vyzývá EU, aby prošetřila činnost nadnárodních společností jednajících s evropským kapitálem a posílila kontrolu a monitorování činnosti těchto společností; je přesvědčen, že by se od společností mělo vyžadovat, aby měly zavedený protikorupční systém řízení včetně mechanismů varování v celém dodavatelském řetězci, pokud mají být vybrány na projekty, které dostávají prostředky EU;

8.  připomíná důležitost soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími politikami EU a poukazuje na potřebu začlenit boj proti organizované trestné činnosti do rozvojových a bezpečnostních strategií jakožto prostředek k obnovení stability v rozvojových zemích;

9.  zdůrazňuje, že řešením při potírání trestné činnosti, která je příčinou hladu a chudoby, je respektovat právo lidí a vlád rozhodovat o svých ekonomických, potravinových a zemědělských systémech; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby se aktivně postavilo finančním spekulacím s potravinami, jako je nákup za nízké ceny v rozlehlých zemědělských oblastech a zabírání půdy velkými nadnárodními zemědělskými společnostmi, vzhledem k nepříznivému dopadu, který mají na malé producenty;

10.  zdůrazňuje důležitost zásady univerzální spravedlnosti pro boj proti organizované trestné činnosti; odmítá způsob, jakým vlády členských států tuto zásadu omezily, když vážně snížily schopnost soudců vyšetřovat zločiny spáchané mimo území jejich členského státu; naléhavě EU vyzývá, aby se stavěla za zahrnutí hospodářských, finančních a ekologických trestných činů do univerzální jurisdikce;

11.  konstatuje, že vyhodnocení nových politik v oblasti měkkých drog je prioritou, a domnívá se, že by měly být zváženy strategie dekriminalizace / legalizace jako prostředek účinného boje proti zločineckým organizacím; požaduje, aby EU tuto věc začlenila do svých vnitřních i vnějších politik a zapojila do této politické debaty všechny příslušné agentury na úrovni EU a na mezinárodní úrovni a instituce všech dotčených zemí;

12.  konstatuje, že obzvláště náchylná ke korupci jsou odvětví těžebního průmyslu, veřejných služeb, rozvoje infrastruktury, zdravotnictví a školství; připomíná zejména, že netransparentní vládní zadávání zakázek a dodavatelské řetězce mohou poskytnout příležitosti pro nezákonné finanční toky spojené s korupcí; v této souvislosti je přesvědčen, že protikorupční úsilí by se též měla zaměřit na modernizaci praxe zadávání zakázek;

13.  vyzývá rozvojové země, aby zvýšily transparentnost a odpovědnost ve smlouvách týkajících se zdrojů, v účetním výkaznictví a auditech společností i ve vybírání a rozdělování příjmů, a to jako součást svých protikorupčních programů;

14.  vyzývá EU, aby pomohla zemím bohatým na zdroje uplatňovat zásady iniciativy v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI), kterými jsou větší transparentnost a odpovědnost v ropném, plynovém a těžebním odvětví; rozhodně podporuje vytvoření účinného právního rámce na podporu řádného uplatňování této iniciativy ze strany společností zapojených do dodavatelských řetězců v ropném, plynovém a těžebním odvětví.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

25

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Nirj Deva, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Pedro Silva Pereira, Davor Ivo Stier, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Brian Hayes, Paul Rübig, Patrizia Toia

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Tiziana Beghin, Miroslav Poche


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (22.4.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k boji proti korupci a dalším krokům v návaznosti na usnesení CRIM

(2015/2110(INI))

Navrhovatelka: Julia Pitera

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na doporučení obsažená v jeho usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy,

  s ohledem na informace obsažené ve sdělení Komise ze dne 3. února 2014 nazvané „Zpráva o boji proti korupci v EU“ (COM(2014)0038),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (COM(2012)0363),

A.  vzhledem k tomu, že v EU a zbytku světa dochází k nárůstu organizované trestné činnosti, korupce a praní peněz, což má negativní dopad na bezpečnost evropských občanů a na zájmy evropských podniků a mohlo by vést k oslabení důvěry veřejnosti v demokracii a orgány a instituce EU,

B.  vzhledem k tomu, že organizovaná trestná činnost, korupce a praní peněz vážně ohrožují ekonomiku EU, neboť výrazně omezují daňové příjmy členských států a EU jako celku, i na odpovědnost za veřejné projekty financované EU, jelikož kriminální organizace působí v různých odvětvích, z nichž mnohá podléhají státní kontrole;

C.  vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU by měla zaručit, aby příjmy a výdaje rozpočtu přispívaly k realizaci priorit a cílů EU a ke zvyšování důvěry občanů na základě ujištění, že jejich peníze jsou využívány v plném souladu s cíli a politikami EU;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo nahlášeno 1 649 podvodných nesrovnalostí, které do evropského rozpočtu zasáhly částkou 538,2 milionu EUR, a to jak na straně výdajů, tak na straně příjmů, ale neexistují žádné oficiální údaje o tom, kolik procent těchto podvodů lze přičíst organizované trestné činnosti;

E.  vzhledem k tomu, že za účelem posílení stávajících opatření, např. Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství v oblasti boje proti podvodům, korupci, praní peněz a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie, předložila Komise dva návrhy trestněprávních nástrojů – směrnici o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jejichž cílem je zajistit efektivnější vyšetřování a lepší ochranu peněz daňových poplatníků v celém evropském prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

F.  vzhledem k tomu, že boj proti podvodům, korupci a praní peněz a zpětné získávání finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti v Unii musí být politickou prioritou orgánů a institucí EU, a proto je policejní a soudní spolupráce mezi členskými státy zásadní;

G.  vzhledem k tomu, že schopnost kriminálních organizací přizpůsobit svou činnost různé územní a sociální situaci jim umožňuje diverzifikaci činností, čímž generují značné zisky z pašování drog, obchodování s lidmi, nezákonného obchodování s odpady a nedovoleného přistěhovalectví, a rovněž jim to umožňuje infiltraci legálních trhů, neboť spoléhají na „šedou zónu“ tajných dohod s administrativními pracovníky a zkorumpovanými úředníky veřejné správy;

H.  vzhledem k tomu, že rozličné právní a správní systémy v členských státech tvoří složité prostředí, v němž je řešení organizované trestné činnosti a boj proti praní peněz náročnou výzvou;

1.  konstatuje, že fenomén organizovaného zločinu, korupce a praní špinavých peněz má obvykle přeshraniční charakter, což vyžaduje úzkou vzájemnou spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními orgány a mezi těmito orgány a orgány a institucemi EU za pomoci vnitrostátních databází a za podpory poskytované nástroji EU a rovněž to vyžaduje vypracování evropského akčního plánu na odstranění tohoto fenoménu;

2.  vyzývá k tomu, aby byla na evropské úrovni přijata společná definice organizované trestné činnosti, která bude zásadním krokem k posílení boje proti tomuto fenoménu;

3.  zdůrazňuje, že má-li být evropský akční plán k potlačení organizovaného zločinu, korupce a praní špinavých peněz účinný, musí disponovat dostatečnými finančními prostředky, aniž by byly porušeny zásady subsidiarity a proporcionality;

4.  oceňuje, že Komise navrhla celou řadu opatření k boji proti těmto trestným činům a že některé výsledky jsou již k dispozici (např. automatická výměna informací, směrnice o boji proti praní peněz); vybízí členské státy, aby plně využívaly opatření, která jsou již k dispozici, a domnívá se rovněž, že je mimořádně důležité prosazovat společné vyšetřovací techniky s cílem vyrovnat se s organizovanou trestnou činností a zřídit za tímto účelem zvláštní vnitrostátní struktury a v koordinaci s Europolem vybudovat operativní síť pro výměnu informací;

5.  je znepokojen tím, že v důsledku toků uprchlíků neustále proudících do Evropy sílí profesionalizace převaděčství a v souvislosti s ní narůstají zisky sítí převaděčů a obchodníků s lidmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dosažení pokroku v mezinárodní spolupráci zaměřené na boj proti obchodování s lidmi, a vymýtily tak převaděčství a minimalizovaly vliv sítí obchodníků s lidmi;

6.  poukazuje na to, že v roce 2015 obdrželo Řecko z vnitrostátních programů a ze systému mimořádné pomoci v době uprchlické krize přibližně 655 milionů EUR; vyzývá Komisi, aby zajistila řádné využití těchto prostředků a informovala Parlament o svých zjištěních;

7.  konstatuje, že členské státy a Komise mají v souladu s článkem 325 SFEU zákonnou povinnost bojovat proti podvodům, a vítá, že legislativní návrhy s finančním dopadem nyní obsahují doložky o boji proti podvodům;

8.  je znepokojen nárůstem podvodů souvisejících s DPH, zejména tzv. „kolotočových“ podvodů; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci platformy EUROFISC ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací s cílem přispívat k boji proti tomuto druhu podvodu;

9.  vítá sdělení Komise ze dne 24. února 2016, v němž navrhuje akční plán, jehož cílem bude reforma systému DPH; vyzývá Komisi, aby do něj začlenila ustanovení o boji proti přeshraničním podvodům s DPH; konstatuje, že podle odhadů Komise přichází EU v důsledku přeshraničních podvodů s DPH každoročně přibližně o 50 miliard EUR;

10.  v této souvislosti poukazuje na to, že je naléhavě nutné, aby Parlament a Rada dospěly k dohodě ohledně směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice PIF); konstatuje, že jedinou překážkou, která této dohodě stojí v cestě, je odmítavý postoj Rady k zahrnutí DPH do uvedené směrnice; vyzývá Radu, aby svůj postoj přehodnotila ve světle rozhodnutí ESD ve věci Taricco (C-105/14), které jasně podporuje právní výklad Parlamentu;

11.  bere na vědomí probíhající diskuse v Radě týkající se návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce jako základního prvku akčního plánu; zdůrazňuje, že mají-li být pachatelé trestných činů, jež patří do oblasti působnosti směrnice PIF, účinně vyšetřováni, stíháni a postaveni před soud, měly by být Úřadu evropského veřejného žalobce uděleny rozsáhlé pravomoci za účelem potírání trestné činnosti poškozující finanční zájmy EU bez ohledu na strukturu, kterou bude úřad nakonec mít; vyzývá členské státy, aby na vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce poskytly nezbytné lidské a finanční zdroje;

12.  poukazuje na to, že EU každoročně přijde o 1 bilion EUR v důsledku daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že zvláštní pozornost je třeba věnovat daňovým rájům a zemím, které uplatňují netransparentní či nepříznivé daňové sazby, což představuje mimořádně velký problém postihující každého evropského občana;

13.  vítá mezinárodní dohodu v rámci skupiny G20 spočívající v uplatňování nového globálního standardu k dosažení větší daňové transparentnosti, a to v souladu s vysokým standardem, který EU již uplatňuje; žádá o její rychlé uplatnění a účinné monitorování daňových podvodů a úniků na mezinárodní úrovni; vítá skutečnost, že Komise podepsala v únoru 2016 dohody týkající se výměny daňových informací se zeměmi, jako jsou Andorra a Monako, a již v roce 2015 podepsala dohody se Švýcarskem, Lichtenštejnskem a San Marinem;

14.  poukazuje na to, že transparentnost je nejúčinnějším nástrojem v boji proti zneužívání veřejných prostředků a podvodům; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu zdokonalila právní předpisy a zavedla povinnost zveřejňovat údaje o všech příjemcích finančních prostředků EU, a to i údaje o subdodávkách;

15.  zastává názor, že společný postup pro zabavení majetku zločineckých skupin v EU by pachatele odrazoval; vyzývá příslušné orgány členských států, aby spolu v rámci existujících platforem zřízených za tímto účelem, jako je například Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF) a jiné, sdílely osvědčené postupy v této oblasti; vyzývá členské státy, aby neprodleně provedly ve vnitrostátním právu směrnici o zabavení majetku spojeného s trestnou činností, prosazovaly opětovné využití zabaveného majetku na sociální účely v souladu se zásadou subsidiarity a aby podporovaly evropský program výměny osvědčených postupů při správě zabaveného majetku a prosazovaly při tom využití tohoto majetku pro sociální účely;

16.  vyzývá členské státy, aby navázaly spolupráci v administrativní, policejní a soudní oblasti s cílem vysledovat v celé Unii majetek z trestné činnosti za účelem jeho zadržení a zabavení a zlepšily fungování úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, jemuž by měly být poskytnuty náležité zdroje;

17.  poukazuje na to, že zločinné organizace spolupracují s jinými subjekty a mohou se zapojit do určitých činností na základě tajné dohody s pachateli z řad administrativních pracovníků (tj. osobami napojenými na podniky a banky, včetně veřejných činitelů na všech úrovních rozhodování), kteří nejsou členy zločinných organizací, ale zastupují zájmy obou stran;

18.  vyzývá členské státy, aby za účelem odhalení kriminálních organizací vytvořily na vnitrostátní úrovni specializované struktury a aby z veřejných zadávacích řízení vyloučily subjekty, které jsou zapleteny do uplatňování korupčních praktik nebo do praní peněz;

19.  podtrhuje fakt, že organizovaná trestná činnost využívá stavební podniky specializované na zemní práce k praní peněz a nezákonné likvidaci toxických látek, což způsobuje znečištění životního prostředí; vyzývá Komisi, aby s cílem zabránit těmto praktikám prováděla u dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali zakázky na velké infrastrukturní projekty financované z rozpočtu EU, kontroly zaměřené na boj proti trestné činnosti;

20.  je znepokojen častými postupy kriminálních organizací zapojených do praní peněz, kdy tyto organizace předkládají v nabídkových řízeních na velké projekty nabídky pod cenou nákladů; vyzývá Komisi, aby zahrnula požadavek vypracovávat v případě společností, které získají zakázky, a u subdodavatelů, ekonomické posouzení návrhů;

21.  nabádá členské státy, aby urychleně ratifikovaly čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz (AMLD) s cílem zabezpečit stejné podmínky pro různé typy právních forem včetně právnických osob, jako jsou nadace a právní struktury podobné svěřenským fondům;

22.  vyzdvihuje klíčovou úlohu bank, pokud jde o praní peněz, a v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby vypracovala návrh, jehož prostřednictvím by zajistila naprostou transparentnost bankovních toků nejen pro jednotlivce, ale i pro právnické osoby a různé formy svěřenských fondů;

23.  vyzývá k odnětí bankovních licencí těm bankám, které byly zapojeny do případů, u nichž bylo prokázáno praní velkého objemu peněz;

24.  je znepokojen tím, že 71,15 % výdajů na skupinové návštěvy bylo v roce 2014 vyplaceno v hotovosti; bere na vědomí studii Účetního dvora, v níž tento orgán upozornil na „vysoce riskantní“ praxi proplácení nákladů na skupinové návštěvy v hotovosti; trvá na tom, aby byly zrušeny veškeré hotovostní úhrady nákladů na skupinové návštěvy;

25.  žádá, aby EU podala přihlášku ke členství ve Skupině států proti korupci (GRECO) v rámci Rady Evropy a aby plnila své oznamovací povinnosti vyplývající z Úmluvy OSN proti korupci, k jejímž smluvním stranám EU patří; požaduje, aby Komise co nejdříve předložila svou druhou zprávu o korupci v EU a zahrnula do ní i informace o samotných orgánech a institucích EU, které v první zprávě chyběly, nebo aby v případě, že druhá zpráva nebude v nadcházejících měsících k dispozici, předložila samostatnou zprávu o orgánech a institucích EU jako dodatek k první zprávě;

26.  vítá skutečnost, že po čtyřech letech jednání přijaly v prosinci 2014 Parlament, Rada a Komise dohodu o reformách EU v oblasti ochrany údajů, které posílí ochranu údajů z hlediska fyzických osob a podpoří spolupráci mezi orgány členských států pro vymáhání práva;

27.  poukazuje na to, že instituce EU mají od ledna 2014 povinnost zavádět vnitřní pravidla pro informátory, jež mají zajistit jejich ochranu před útoky v reakci na jejich činnost, aby se zajistilo odhalování závažných pochybení nebo protiprávního jednání v administrativě EU; vyjadřuje politování nad tím, že některé instituce tato pravidla ještě nezavedly; nabádá však členské státy, aby vytvořily evropský program na ochranu informátorů a korunních svědků;

28.  poukazuje na to, že programy jako Hercule, Fiscalis, Pericles a směrnice, kterou navrhla Komise v únoru 2013 s cílem chránit finanční zájmy EU a euro proti falšování, jsou určeny k boji proti nelegální činnosti a proti mezinárodní a přeshraniční trestné činnosti, a vyzývá k jejich racionalizaci a větší koordinaci mezi nimi;

29.  je znepokojen snížením zdrojů, které daly členské státy k dispozici k boji proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky; vyzývá Komisi, aby při podpisu nových dohod s tabákovým průmyslem stanovila, že podíl z výnosů, který podle těchto dohod náleží členským státům, by měl být v jejich rozpočtech vázán na opatření určená k boji proti pašování nezákonných tabákových výrobků;

30.  vítá 18měsíční program nizozemského, slovenského a maltského předsednictví Rady, který zařazuje komplexní a integrovaný přístup k organizované trestné činnosti, jakož i boj proti podvodům, které poškozují finanční zájmy Unie, mezi své priority, což bude znamenat práci na jmenování evropského veřejného žalobce, na předpisech o ochraně údajů a prosazování a ochranu zásad právního státu a základních práv;

31.  zdůrazňuje význam odpovědnějších politiků; vyzývá k zavedení povinných předpisů, podle nichž by osoby, jež byly pravomocně odsouzeny za účast na organizované trestné činnosti, praní peněz, korupci nebo na jiných závažných trestných činech, nebo se na takové činnosti podílely, neměly být oprávněny stát se poslanci Evropského parlamentu nebo pracovat v jiných orgánech a institucích EU.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.4.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Zigmantas Balčytis, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Ingeborg Gräßle, Bogusław Liberadzki, Verónica Lope Fontagné, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Michael Theurer, Marco Valli, Derek Vaughan, Anders Primdahl Vistisen, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Ashworth, Caterina Chinnici, Cătălin Sorin Ivan, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Marian-Jean Marinescu, Markus Pieper, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georg Mayer


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

3.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

3

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Martina Anderson, Michał Boni, Caterina Chinnici, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Kinga Gál, Nathalie Griesbeck, Jussi Halla-aho, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Eva Joly, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Claude Moraes, Alessandra Mussolini, Péter Niedermüller, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Harald Vilimsky, Beatrix von Storch, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Hugues Bayet, Fabio Massimo Castaldo, Anna Maria Corazza Bildt, Dennis de Jong, Marek Jurek, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Andrejs Mamikins, Angelika Mlinar, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Arne Lietz, Norbert Lins, Georg Mayer, Georgi Pirinski, Viviane Reding, Mylène Troszczynski

Právní upozornění