Postup : 2015/2226(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0285/2016

Předložené texty :

A8-0285/2016

Rozpravy :

PV 27/10/2016 - 6
CRE 27/10/2016 - 6

Hlasování :

PV 27/10/2016 - 8.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0427

ZPRÁVA     
PDF 664kWORD 82k
10.10.2016
PE 580.547v03-00 A8-0285/2016

k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“

(2015/2226(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Eric Andrieu

ERRATA/ADDENDA
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“

(2015/2226(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0285/2016),

–  s ohledem na sdělení Komise o zaměstnanosti ve venkovských oblastech: překonání rozdílů v pracovních příležitostech (COM(2006)0857),

A.  vzhledem k tomu, že venkovské oblasti tvoří více než 77 % území Evropské unie a že v těchto oblastech je mnoho pracovních míst spojených se zemědělstvím a zemědělsko-potravinářským odvětvím, která mnohdy nelze přemístit do zahraničí;

B.  vzhledem k tomu, že zemědělství a zemědělsko-potravinářské odvětví představují 6 % HDP Evropské unie, 15 milionů podniků a 46 milionů pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že v mnoha evropských zemích již po desetiletí z venkovských oblastí odcházejí zemědělci a příjmy zemědělců a dalších pracovníků v zemědělství klesají a tyto oblasti nabízejí stále méně pracovních míst v odvětví zemědělství; vzhledem k tomu, že mezi lety 2005 a 2014 došlo v EU-28 k úbytku pracovní síly v zemědělství téměř o čtvrtinu (–23,6 %)(1)a;

D.  vzhledem k tomu, že zemědělství pořád ještě využívá většinu evropského území, avšak věnuje se mu pouze malá část aktivních obyvatel, kteří žijí ve venkovských oblastech; vzhledem k tomu, že diverzifikace využití venkovských oblastí k hospodářským činnostem jako míst pro účely bydlení a rekreace a ochrany přírodních rezervací je důležitá pro dynamiku a zaměstnanost v různých venkovských oblastech Unie; vzhledem k tomu, že na některých územích sice již několik let dochází k demografickému obratu migračních toků a ke zvyšování počtu obyvatel, kteří touží po životě na venkově, což doprovází fenomén rozšiřování příměstských oblastí, avšak na mnohem méně prosperujících územích, která jsou izolovaná a není zde taková úroveň rozvoje a zaměstnanosti, se projevuje i tendence k úpadku;

E.  vzhledem k tomu, že mnohé venkovské oblasti čelí řadě výzev, jako jsou nízký příjem, úbytek obyvatel, nedostatek pracovních míst a vysoká míra nezaměstnanosti, pomalý rozvoj terciárního sektoru, chybějící zpracovatelské kapacity pro potravinové produkty, nízká úroveň dovedností a omezený kapitál;

F.  vzhledem k tomu, že devět z deseti Evropanů považuje zemědělství a venkovské oblasti za významné pro svoji budoucnost;

G.  vzhledem k tomu, že zemědělské činnosti vykazují poměrně nízký příjem na jednotku pracovní síly, což je znepokojující;

H.  vzhledem k tomu, že ze všech částí Evropy hospodářská krize zdaleka nejvíce zasáhla venkovské oblasti; vzhledem k tomu, že tyto oblasti byly v důsledku úsporných opatření poškozeny nebývalým způsobem;

I.  vzhledem k tomu, že tváří v tvář nynější hospodářské krizi učinila Evropská unie – zejména prostřednictvím EFSI – zaměstnanost jednou ze svých hlavních priorit a že v této souvislosti je třeba zvýšit účinnost SZP a opětovně potvrdit její legitimitu coby jednoho z hlavních nástrojů evropské činnosti, pokud jde o zachování a tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech, zejména v odvětví zemědělství; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je zapotřebí posoudit, do jaké míry má SZP dopad na tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech;

J.  vzhledem k tomu, že je zásadní zachovat oba pilíře SZP, jelikož první pilíř zabraňuje odlivu malých a rodinných zemědělských podniků z odvětví a zachovává zaměstnanost v odvětví zemědělství, zatímco finanční prostředky z druhého pilíře zajišťují tvorbu pracovních míst v dalších oblastech, jako jsou cestovní ruch, zpracování potravin a jiná související odvětví;

K.  vzhledem k tomu, že evropské zemědělství čelí řadě výzev v oblasti produkce a zabezpečení potravin, životního prostředí, biologické rozmanitosti, udržitelnosti, energie a změny klimatu, je zásadní posílit vztah společnosti a zemědělství, vypracovat inovativní řešení těchto výzev s cílem zajistit odolnost a konkurenceschopnost odvětví a přehodnotit cíle skutečně veřejné politiky, která je v zájmu nás všech, což je jeden z nejdůležitějších aspektů evropské integrace;

L.  vzhledem k tomu, že opětovná teritorializace zemědělství, která je nezbytná pro upevnění produkce a zaměstnanosti na daném území, byla příliš dlouho opomíjena a že je naší povinností zachovat zemědělství, na němž se podílejí ženy i muži na území jejich bydliště, coby ústřední činnost, kterou se zajistí, aby byly venkovské oblasti dynamické a nabízely řadu pracovních příležitostí; vzhledem k tomu, že tato opětovná teritorializace také umožní zajistit rovnováhu mezi rozvojem měst a venkova;

M.  vzhledem k tomu, že vzrůstá úloha městského a příměstského zemědělství i zájem o něj a mění se spotřební model, který v sobě spojuje nejrůznější faktory, mezi něž patří co nejmenší ekologická stopa, vysoce kvalitní místní produkce a uznání hodnoty práce malých a regionálních producentů;

N.  vzhledem k tomu, že strukturující prvky poslední reformy SZP umožnily přesměrování a spravedlivější přerozdělování podpor mezi členské státy a různá zemědělská odvětví a potvrdily hospodářskou a sociálně stabilizační úlohu společné zemědělské politiky pro zemědělské podniky a venkovské oblasti;

O.  vzhledem k tomu, že studie sice ukázaly, že přímé platby v rámci prvního pilíře přímo nevytvářejí pracovní místa, avšak hrají klíčovou úlohu při jejich zachování a v udržení zemědělců na půdě; vzhledem k tomu, že v případě zrušení této politické podpory by 30 % evropských zemědělců muselo ukončit svoji činnost a odejít ze zemědělského odvětví; vzhledem k tomu, že díky těmto platbám drobní zemědělci a venkovské oblasti přežívají;

P.  vzhledem k tomu, že podpora v podobě přímých plateb pro zemědělce v okrajových oblastech, kteří hospodaří na znevýhodněné či okrajové půdě, je klíčová nejen pro zajištění toho, aby daní zemědělci na půdě setrvali a měli důstojné živobytí, ale také pro zajištění ochrany této půdy a její úlohy pro přilákání cestovního ruchu do uvedených oblastí;

Q.  vzhledem k tomu, že hlavním cílem prvního pilíře reformované SZP je zabezpečení dodávek potravin, což v zemědělství udržuje stávající zaměstnanost, a vzhledem k požadavku na zajištění spravedlivějšího rozdělování plateb v rámci prvního pilíře s cílem maximalizovat pozitivní dopad této podpory;

R.  vzhledem k tomu, že zkušenosti z praxe ukazují, že lze využívat jiné způsoby zemědělského rozvoje, které nabízejí lepší výsledky, pokud jde o kvalitu potravin a agronomickou, environmentální a socioekonomickou výkonnost, že je důležité podporovat a podněcovat různorodost zemědělských systémů a že malé a střední podniky, které jsou obecně různorodější, inovativnější a vysoce flexibilní, jsou často jsou lépe kolektivně organizovány v podobě seskupení producentů a družstev a v době krize se projevují jako stabilnější a dokáží se důsledkům krize snáze přizpůsobit, přispívají místním komunitám, a tudíž podporují venkovské hospodářství, jež je klíčem k rozvoji evropského zemědělství;

S.  vzhledem k tomu, že současná krize dokazuje, že v rámci společné zemědělské politiky zaměřené na trh je zásadní zachovat společnou organizaci zemědělských trhů a stanovit nové regulační nástroje přizpůsobené především zajišťování stability cen a zachování pracovních míst a zemědělských příjmů;

T.  vzhledem k tomu, že Komise ve svém vlastním posouzení dopadů týkajícím se důsledků TTIP konstatuje, že zranitelnější jsou převážně venkovské oblasti, jež se zaměřují na specifické činnosti a mají omezené alternativy; vzhledem k tomu, že venkovské oblasti a pracovní místa na venkově ohrožuje odklon od tradičních modelů zemědělství, který tato dohoda přinese;

U.  vzhledem k tomu, že evropští zemědělci působí na stále globálnějším trhu, a jsou tedy více než jiná odvětví vystaveni kolísání cen; vzhledem k tomu, že obchodní dohody, o nichž se v současné době jedná, jako je například transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA) a dohoda o volném obchodu mezi EU a Mercosurem, představují hrozbu pro vytváření pracovních míst a utváření podmínek pro podporu živobytí v zemědělství;

V.  vzhledem k tomu, že platební systém, který v současnosti funguje v potravinovém dodavatelském řetězci, nezaručuje udržitelné přerozdělování přidané hodnoty a často vede k tomu, že příjmy primárních producentů nedostačují ani na pokrytí jejich nákladů;

W.  vzhledem k tomu, že ve srovnání s městskými oblastmi se ty venkovské obvykle vyznačují statisticky vyššími mírami nezaměstnanosti a podstatně nižšími příjmy obyvatel, méně atraktivní infrastrukturou a horším přístupem ke službám, neboť náklady na jejich poskytování jsou kvůli nižší hustotě obyvatel a obtížnější přístupnosti značné;

X.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby bylo vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech součástí udržitelné politiky přizpůsobené konkrétním územím a aby spočívalo v zachování a rozvoji zemědělských činností a činností, které se zemědělstvím a lesnictvím nepřímo souvisejí, jakož i venkovských činností, jež umožňují navazování sociálních vazeb a solidaritu mezi různými aktéry a zlepšování kvality životního prostředí;

Y.  vzhledem k tomu, že budoucnost venkovských oblastí nezávisí výlučně na rozvoji zemědělského odvětví, ale je spojena i s diverzifikací a zachováním dalších hospodářských činností, jako jsou lesnictví a řemeslnictví, s rozvojem malých a středních podniků a integrovaných výrobních kapacit, venkovským cestovním ruchem, rekreačními, vzdělávacími a sportovními možnostmi (např. jezdectví) a udržitelným využíváním zdrojů zemědělství a lesnictví (včetně odpadu) k produkci obnovitelné energie či organických materiálů a výrobků založených na ekologických postupech; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí decentralizované a integrované místní politiky související se socioekonomickými aspekty a s identitou a kulturou venkova a také skutečný územní systém, jehož cílem je usilovat o součinnosti a společné využívání zdrojů venkova, a to prostřednictvím kolektivního a meziodvětvového přístupu i za pomoci dalších fondů EU na podporu rozvoje a zaměstnanosti na venkově, a současně zajistit venkovskou infrastrukturu;

Z.  vzhledem k tomu, že za tímto účelem je naprosto zásadní klást důraz na skutečnost, že mnoho pracovních míst je závislých na území a na konkrétní zemědělské činnosti, včetně lesnictví, nelze je přemístit a souvisí nejen s potravinářskými, ale i nepotravinářskými službami, jako jsou zachování krajiny a hospodaření s vodou;

AA.  vzhledem k tomu, že současná struktura SZP pomohla zajistit, aby významný podíl příjemců přímých plateb v rámci SZP nyní dostával tyto platby, aniž by prováděl zemědělské činnosti a jen díky tomu, že vlastní zemědělskou půdu;

AB.  vzhledem k tomu, že podpora by se měla poskytovat především malým rodinným podnikům, tj. jednotlivým zemědělcům, kteří buď sami, nebo se společníky, spravují své zemědělské podniky zodpovědně, nezávisle a efektivně a dokáží se postavit problémům tím, že přizpůsobí svou produkci nebo její metody a diverzifikují své činnosti tak, aby se vypořádali s neustálými strukturálními změnami v zemědělském odvětví;

AC.  vzhledem k tomu, že by ve všech politikách EU měl být analyzován, zaznamenán a prosazován potenciál žen pracujících nebo podnikajících v zemědělských a venkovských oblastech, a že by těmito politikami neměly být znevýhodňovány, neboť tento přístup postaví základy pro to, aby se ženy staly hybnou silou rozvoje a inovací a napomohly celému odvětví vymanit se z krize; vzhledem k tomu, že by ženy měly být zapojeny do odvětvových plánů rozvoje na místní a regionální úrovni, tak aby místní oblasti mohly využít jejich potřeby, zkušenosti a představy, a že by proto ženy měly být vybaveny dovednostmi, které jsou požadovány k aktivní účasti na tvorbě těchto plánů;

AD.  vzhledem k tomu, že v roce 2010 bylo pouze 7,5 % zemědělců mladších 35 let a dnes vede zemědělské podniky více než 4,5 milionů zemědělců starších 65 let a že články 50 a 51 nařízení (EU) č. 1307/2013 v rámci SZP zahrnují ustanovení na podporu nové obnovy generací v zemědělství;

AE.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech je přístup žen z venkovských oblastí na trh práce v zemědělství a mimo zemědělství omezený a rozdíl v jejich platech je oproti platům mužů mnohem větší než v jiných oblastech, a to i přes jejich skutečně významnou úlohu pro rozvoj a společenský život ve venkovských oblastech a zejména v zemědělských podnicích, které diverzifikují své činnosti (agroturistika, kvalitní produkty, rekreační, vzdělávací a sportovní činnosti a jiné služby); vzhledem k tomu, že podnikání žen představuje významný sociální, ekonomický a environmentální pilíř udržitelného rozvoje venkovských oblastí; vzhledem k tomu, že nerovný přístup k půdě omezuje příležitosti žen k rozvoji podnikání v odvětví zemědělství; vzhledem k tomu, že v průměru 29 % zemědělských podniků v Evropě vedou ženy;

AF.  vzhledem k tomu, že počet průmyslově pěstovaných plodin je malý a místní odrůdy a prostředky obživy jsou nahrazovány průmyslovými; vzhledem k tomu, že místní odrůdy a plemena hrají roli v zachování biologické rozmanitosti a zajišťování živobytí obyvatel v regionech a místní produkci;

AG.  vzhledem k tomu, že je nezbytné učinit venkovské prostředí přitažlivějším pro nové generace, a to skrze podporu vzdělávání zaměřeného na inovace a na modernizaci profese i technologií;

AH.  vzhledem k tomu, že univerzální rámec pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA) vytvořila Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO);

AI.  vzhledem k tomu, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) poskytuje střednědobou pomoc v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnanosti ve venkovských oblastech marginalizovaným komunitám; vzhledem k tomu, že EZFRV může zohledňovat zvláštní potřeby uprchlíků a může být používán v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností v jednotlivých odvětvích činností ve venkovských oblastech;

Rámec současné SZP

1.  vyzývá všechny členské státy, aby v zájmu řešení vylidňování venkova poskytly mladým zemědělcům dlouhodobé vyhlídky, aby zavedly komplexní strategii pro generační obnovu a využily k tomu plně všech možností, které nová SZP nabízí na podporu mladých zemědělců a začínajících zemědělců, a to i mimo rámec rodiny, zejména opatření prvního a druhého pilíře na pomoc mladým zemědělcům a rovněž na pomoc zemědělcům starších 40 let, kteří v tomto odvětví podnikat teprve začínají; tato opatření musí být rovněž doplněna o příslušná vnitrostátní politická ustanovení (pozemková politika, daňová a sociální politika, atd.) a být s nimi v souladu, a to včetně podpory uvedené v článcích 50 a 51 nařízení (EU) č. 1307/2013;

2.  konstatuje, že naprostá většina přímých plateb v rámci SZP směřuje do nejbohatších podniků a že 74 % přímých plateb v rámci SZP v roce 2014 obdrželo pouhých 13 % příjemců; domnívá se, že tato situace vytvářet pracovní místa v zemědělství nepomáhá, jelikož v malých zemědělských podnicích je vysoký podíl lidské práce a 53 % pracovníků v zemědělství pracuje v malých podnicích; požaduje lepší rozdělování plateb v rámci SZP směrem k drobným zemědělcům;

3.  vybízí členské státy, aby posílily svou podporu malým a středním podnikům, zejména častějším poskytováním redistributivní platby dále je vyzývá, aby vytvořily mechanismy odměňování pro podniky s efektivní organizační strukturou a pro ty, které používají právní nástroje spojování podniků;

4.  má za to, že SZP by měla především zohledňovat geograficky znevýhodněná území (horské oblasti, zámořská území, nejvzdálenější regiony, citlivé přírodní rezervace atd.), jelikož zachování zemědělství v těchto oblastech představuje nezbytný prvek socioekonomického a environmentálního rozvoje s důrazem na zaměstnanost; SZP by však také měla zohlednit novou dynamiku, jako je rozvoj příměstských oblastí, a pomoci těmto oblastem čelit omezením, která souvisejí s jejich zvláštní povahou;

5.  připomíná, že členské státy v hojné míře využívaly možnost poskytovat podporu vázanou na produkci – která tím, že umožňuje zachování a rozvoj produkce, zajišťuje pracovní příležitosti ve znevýhodněných oblastech –, a vyzývá členské státy, aby míru této podpory zvýšily pro aktivní zemědělce, učinily ji flexibilnější a využívaly ji především ve prospěch lepšího zásobování Unie rostlinnými bílkovinami, na jejichž dovozu z třetích zemí je v současnosti závislá; dále navrhuje, aby se výše dobrovolné podpory vázané na produkci mohla měnit v závislosti na míře zaměstnanosti na dotčené obdělávané půdě, což by podpořilo především provozy využívající nejvíce pracovní síly;

6.  poukazuje na to, že v současném programovém období a v souladu s programem rozvoje venkova existuje ustanovení o cílené pomoci určené pěstování místních odrůd a chovu místních plemen, jež má podpořit zaměstnanost v regionech a udržení biologické rozmanitosti; vybízí členské státy, aby zavedly mechanismy, jejichž prostřednictvím by mohly cílenou pomoc získat skupiny a organizace producentů a zemědělců, kteří pěstují místní odrůdy a chovají místní plemena;

7.  připomíná, že přímé podpory musí mít environmentální rozměr, který musí být nedílnou součástí udržitelnosti a životaschopnosti zemědělských podniků a přispěje k zachování a vytváření nových pracovních míst mimo jiné v oblasti zachovávání biologické rozmanitosti, agroturistiky a utváření krajiny, například s využitím venkovských a historických sídel; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila, že právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí budou jednoduché, srozumitelné a snadno proveditelné; poukazuje na to, že environmentální rozměr nesmí znamenat omezení nebo úplné opuštění zemědělské produkce, což je obzvláště citlivou otázkou v horských a odlehlých oblastech;

8.  domnívá se, že vzhledem k nadměrnému vymírání včel medonosných, které bylo zjištěno v některých členských státech EU, a k významné úloze tohoto opylovače pro zabezpečení dodávek potravin a pro řadu odvětví rostlinné výroby by se Unie měla zasadit o větší pomoc tomuto odvětví, a to přijetím skutečně evropské strategie na obnovu včelích populací; dodává, že tato iniciativa nevyžaduje zásadní investice a byla by zdrojem mnoha pracovních míst, ať už díky diverzifikaci činností ve stávajících zemědělských podnicích či díky vytváření nových specializovaných podniků, u nichž odborníci odhadují, že by byly životaschopné s 200 úly a jejichž hlavním posláním by byla produkce výběrových včelích královen a rojů a následně medu, jehož je ostatně v Unii vážný nedostatek; poznamenává, že takovýto přístup založený na různých evropských strategiích, a sice inovaci, sociálním začleňování a tvorbě pracovních míst, je v dokonalém souladu se snahou směřovat společnou zemědělskou politiku a rozvoj zemědělství k větší udržitelnosti;

9.  konstatuje, že aby bylo možné udržet pracovní místa v zemědělských podnicích, musí se v odvětví začít využívat nové nástroje na řízení rizik a více využívat nástroje typu organizace producentů v rámci jednotné společné organizace zemědělských trhů a druhého pilíře, s cílem lépe reagovat na nestabilitu a požadavky světového trhu; domnívá se, že tržní opatření a opatření na řešení mimořádných krizí a k řešení rizik stanovená v rámci jednotné společné organizace trhu by se měla provádět mnohem rychleji a aktivněji a s podporou z rozpočtu EU a podle potřeby přizpůsobit konkrétní situaci nejvzdálenějších regionů, horských oblastí a jiných regionů, jejichž konkurenceschopnost se potýká s obtížemi, s cílem omezit negativní dopady poklesu cen na příjmy zemědělců; poukazuje na to, že provádění výjimečných krizových opatření nedosáhlo zcela svých cílů a mělo by více zohledňovat stávající infrastrukturu a kapacity členských států; vybízí Komisi, aby s ohledem na nedávnou krizi vytvořila rychlejší a účinnější systémy intervence schopné předcházet nejhorším negativním důsledkům;

10.  vyzývá Komisi, aby plně využila potenciál mimořádných opatření podle článků 219 až 222 nařízení (EU) č. 1308/2013;

11.  má za to, že aby intervenční ceny mohly plnit úlohu záchranné sítě, musejí se pravidelně přizpůsobovat vývoji pořizovacích nákladů, což umožní působit na příjmy a stálost činnosti producentů a také na zaměstnanost; vyzývá Unii, aby ve všech velkých výrobních odvětvích zavedla nástroje prevence, podobně jako observatoř mléka, s cílem zajistit sledování trhů, což umožní řídit výrobu a v obdobích krize patřičně reagovat díky pružným a reaktivním nástrojům pro řízení trhu, jež by se aktivovaly v případě potřeby;

12.  uznává, že krátké dodavatelské řetězce, jež spojují zemědělce s místními producenty, mohou na venkově povzbudit vytváření pracovních míst, a zdůrazňuje, že režimy jakosti, zeměpisná označení a ekologické zemědělství představují příležitosti k rozvoji zemědělsko-potravinářského odvětví a k případnému vytváření pracovních míst na venkově a jako takové je třeba je nejen chránit, ale i rozvíjet za účelem tvorby nových pracovních míst a zachování kultury a identity; podtrhuje, že produktům s chráněným zeměpisným označením a těm z ekologického zemědělství je třeba zaručit lepší přístup na velké trhy, zajistit kvalitu, propagaci a ochranná opatření s cílem zlepšit jejich uvádění na trh a zařadit je mezi ostatní produkty cestovního ruchu v dané zeměpisné oblasti; s ohledem na projednávané legislativní návrhy připomíná, že tyto pozitivní hospodářské dopady se zakládají na důvěře spotřebitelů, kterou by neměly oslabit změny, jež by bylo možné vnímat jako snižování kvality; zdůrazňuje rovněž, že postupy pro dosažení těchto norem kvality mohou být zatěžující a měly by se zjednodušit;

13.  doporučuje, aby členské státy ve vyšší míře využívaly oblasti priority 6 druhého pilíře, které se dotýkají zachování a vytváření pracovních míst, opatření v oblasti předávání znalostí, odborné přípravy a celoživotního vzdělávání (včetně učňovské přípravy, stáží a rekvalifikace zemědělských pracovníků), jež napomáhají přemístění pracovníků do jiných venkovských činností, a také opatření v oblasti poradenství a pomoci s řízením, která mají zlepšit hospodářskou a environmentální výkonnost zemědělských podniků; vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily podporu odborné přípravě, díky které se zemědělci a zemědělští a venkovští pracovníci stanou všestrannějšími, naučí se diverzifikovat své činnosti a iniciativy a posílí své inovační schopnosti;

14.  konstatuje, že stávající programy rozvoje venkova se ve srovnání s projekty předchozího programového období (2007–2013) mnohem méně zaměřují na sociální projekty chránící zaměstnanost a že to lze vysvětlit volbou opatření přijímaných členskými státy v rámci jejich programů rozvoje venkova a také nižšími dostupnými finančními prostředky přidělovanými na opatření související přímo se zaměstnaností; žádá tedy členské státy, aby svou volbou přehodnotily, a vyzývá k větší flexibilitě při provádění politiky pro rozvoj venkova;

15.  má za to, že složitost programů rozvoje venkova významným způsobem zhoršuje využívání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a zároveň brzdí projekty, které by mohly vést k vytváření pracovních míst; má za to, že je nezbytné provádění politiky rozvoje venkova zjednodušit, zaujímat soudržnější přístupy typu financování z více fondů a zabránit provádění příliš podrobných správních a finančních kontrol ze strany orgánů členských států a Komise;

16.  vyzývá členské státy, aby lépe propagovaly potenciál druhého pilíře SZP pro diverzifikaci činností ve venkovských oblastech (např. agroturistika, výroba energie z obnovitelných zdrojů);

17.  připomíná, že vnitrostátní ani unijní politiky dostatečně nezohledňují riziko, které je nedílnou součástí inovací, což je překážkou pro inovace a tvorbu pracovních míst, a to zejména pro řadu subjektů, které nemají pro zdárné dokončení inovativních projektů dostatečná aktiva;

18.   zdůrazňuje, že rozvoj venkova a tvorba pracovních míst jsou neoddělitelně spjaty, a proto vyzývá členské státy a regiony, aby maximalizovaly potenciál místních a regionálních orgánů, které znají nejlépe výzvy i příležitosti ve svých oblastech, aby dosahovaly cílů druhého pilíře a respektovaly priority SZP, a to včetně prosazování sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje; připomíná, že programy rozvoje venkova a operační programy je možné zaměřit na vytváření pracovních míst a jejich zachování a na zlepšování služeb na venkově, a vyzývá Komisi, aby byla při plnění tohoto cíle nápomocná; zdůrazňuje, že je zapotřebí modely ekonomiky sdílení ve venkovských oblastech uzpůsobit tak, aby přispívaly ke zvýšení zaměstnanosti, zefektivnění zemědělských činností a snížení nákladů;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly podniky a družstva v sociální ekonomice, včetně sociálního zemědělství(2), s cílem podpořit sociální začleňování a tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech; bere na vědomí opatření vykonávaná v rámci iniciativy pro sociální podnikání a vyzývá Komisi, aby podpořila přínos, který má sociální ekonomika pro rozvoj venkova, například prostřednictvím akčního plánu pro sociální ekonomiku;

20.  zdůrazňuje, že opatření na podporu demografického rozvoje zemědělských oblastí a jejich vstřícnosti vůči rodinám je již jedním z cílů SZP a že by se na něj měl klást větší důraz, aby rodiny získaly skutečnou podporu a aby bylo snazší propojit rodinný život se zaměstnáním, a to rovněž v souvislosti s otázkami týkajícími se trhu práce a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech;

21.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat aktivní opatření a politiky zdůrazňující pozitivní úlohu migrace při zvyšování hospodářského růstu a podpoře sociální soudržnosti ve venkovských oblastech;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiku rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím podpory cestovního ruchu, který, je-li vhodně strukturován a podporován, se může stát hybnou silou kulturního, sociálního i hospodářského růstu oblastí, kde se nacházejí významné přírodní zdroje, kulturní krajina a zemědělské a potravinářské zdroje; zdůrazňuje, že turistický rozvoj venkovských oblastí a diverzifikace zemědělských činností (vzdělávací, kulturní a rekreační) rovněž představují pobídku pro nové generace, aby venkov znovu „vzaly do svých rukou“ ve smyslu iniciativ a podnikání zaměřených na inovace a propagování tradičních výrobků;

23.  zdůrazňuje, že vzájemná součinnost mezi různými politikami bude za podpory z fondu EZFRV a dalších fondů EU zásadním prvkem k vyřešení problému zaměstnanosti ve venkovských oblastech a k zajištění, aby zemědělství bylo opětovně uznáno jako klíčový faktor územního rozvoje; konstatuje, že finanční prostředky v rámci druhého pilíře by se mohly využívat jako dynamický finanční nástroj ke zvýšení vzájemné součinnosti s alternativními zdroji financování a programy, které se tak zpřístupní pro venkovské oblasti, čímž se zvýší propojenost, konkurenceschopnost, hospodářská diverzifikace a podpora podnikání, a to s přihlédnutím k zachování kultury a identity venkova;

24.  zdůrazňuje, že v důsledku skupování zemědělské půdy investory jsou malé podniky provozované majiteli pod stále větším tlakem; zdůrazňuje, že zachování obdělávané plochy a přístup k půdě mají zásadní význam pro zakládání a rozšiřování zemědělských podniků a jsou klíčové pro udržení pracovních míst ve venkovských oblastech; poukazuje na to, že zpráva Komise o potřebách mladých zemědělců z listopadu 2015 ukázala, že největším problémem pro mladé zemědělce a nové zemědělce je dostupnost půdy ke koupi a pronájmu; vyzývá proto členské státy k výměně osvědčených postupů a k vypracování nástrojů s cílem umožnit přístup k půdě ve venkovských oblastech s vysokou nezaměstnaností, a to například skrze participativní využívání a správu zemědělské půdy v souladu s vnitrostátní praxí nebo skrze vytvoření systémů pro správu a poskytování informací o nevyužívané půdě nebo půdě, kterou by bylo možné využít k zemědělství, hospodaření s půdou a podávání zpráv o něm, jejichž služeb by na základě přednostního práva využívali mladí zemědělci a ženy;

25.  považuje za důležité, aby programy rozvoje venkova podporovaly zejména vztahy mezi venkovem a městy s cílem podnítit spolupráci a otevřít odbytiště pro venkovské podniky, což je nezbytné pro jejich rozvoj a tvorbu pracovních míst; považuje za důležité, aby ve vztazích mezi městy a venkovem hrály významnou úlohu vesnice, které umožní přístup k základním službám obyvatelům okolních venkovských oblastí, a aby členské státy za tímto účelem v rámci svých územních politik podporovaly služby ve vesnicích;

26.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh střednědobé reformy SZP, která by reagovala na stávající dlouhodobě krizovou situaci a její závažné důsledky pro zaměstnanost, zejména ve venkovských oblastech, omezila by byrokracii a administrativní zátěž kladenou na evropské zemědělce a vytvořila účinnější a měřitelná investiční opatření ambiciózní z hlediska životního prostředí, která budou moci zemědělci zároveň snáze zavádět;

27.  vyzývá ke stanovení závazných pravidel pro spravedlivé platby v rámci potravinového dodavatelského řetězce mezi producenty potravin, velkoobchodníky a zpracovateli, aby se zajistilo, že zemědělci budou dostávat náležitý podíl z přidané hodnoty, který jim umožní provozovat udržitelné zemědělství;

28.  zdůrazňuje, že odvětví lesnictví, které je v současné době v Evropě nedostatečně využíváno, představuje obrovský zdroj zaměstnanosti a že by bylo vhodné je využívat lépe a různými způsoby napříč dřevozpracujícím průmyslem; dodává, že EU v současnosti vykazuje významné nedostatky v zásobování dřevem, což vyžaduje investice do infrastruktury nezbytné pro rozvoj lesnictví;

29.  zdůrazňuje, že přístup k půdě je pro založení a rozšiřování zemědělského podniku zásadním předpokladem; poukazuje na skutečnost, že přístup k půdě představuje pro mladé zemědělce, kteří hodlají založit zemědělský podnik, největší problém;

Budoucnost společné zemědělské politiky po roce 2020

30.  zdůrazňuje, že SZP potřebuje zjednodušené postupy a musí mít k dispozici dostatečné finanční prostředky, které budou přinejmenším odrážet významnou evropskou přidanou hodnotu této politiky, aby mohla účinně a dlouhodobě plnit svou úlohu spočívající v podpoře zaměstnanosti v rámci různorodého evropského zemědělství a lesnictví a v podpoře udržitelného rozvoje a přitažlivosti venkovských oblastí; zdůrazňuje, že je třeba postupně posilovat politiku rozvoje venkova, která umožní přímo a účinněji snížit sociální vyloučení mezi obyvateli venkova a podnítit zaměstnanost a dynamiku venkovských oblastí, aniž by byla ohrožena podpora v rámci prvního pilíře, již je také třeba přeorganizovat, aby mimo jiné zajistila lepší fungování a větší stabilitu trhů, což je nezbytné pro zaručení příjmů, evropského zemědělského modelu, potravinového zabezpečení a pro to, aby venkovské oblasti zůstaly oproti městům přitažlivé (s důrazem na kvalitní život);

31.  zdůrazňuje, že v rámci SZP by měl být velký význam přikládán nástrojům zacíleným na modernizaci a investice, které udržitelným způsobem a v souladu s předpisy ohledně životního prostředí zaručují konkurenceschopnost hospodářských odvětví nacházejících se ve venkovských oblastech (včetně zemědělsko-potravinářského, energetického a zpracovatelského průmyslu a služeb a sociálního sektoru), aby se zajistilo, že pracovní místa bude možné zachovat; poukazuje na to, že tyto nástroje rovněž umožní překlenout mezery mezi členskými státy a mezi regiony, pokud jde o rozvoj zemědělství a venkova;

32.  podtrhuje význam odvětví cestovního ruchu jakožto zdroje příjmů zemědělců (např. dovolená na statku); vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly programy na podporu investic a podnikání; považuje za důležité podpořit dotčené zemědělské podniky prostřednictvím kampaní zaměřených na cestovní ruch;

33.  poukazuje na to, že opatření vedoucí ke zjednodušení SZP byla již zavedena, avšak vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a prosazovala opatření s cílem zavést proporcionalitu a flexibilitu, pokud jde o snižování administrativní zátěže spojené se SZP a zvyšování produktivity zemědělských podniků;

34.  zdůrazňuje, že možnosti SZP jsou omezené, jelikož jejím hlavním cílem je zabezpečit dodávky potravin, a že účinné řešení řady výzev ovlivňujících vytváření a zachování pracovních míst ve venkovských oblastech bude vyžadovat širší přístup napříč politikami, a to na regionální úrovni i na úrovni členských států;

35.  vyzývá Komisi k přijetí politiky na podporu konkurenceschopného a udržitelného evropského zemědělského modelu založeného na rodinném, diverzifikovaném a multifunkčním zemědělství, který by prioritně usiloval o spravedlivě odměňovaná pracovní místa v dané oblasti, kladl by zesílený důraz na území se zvláštními omezeními uvedená v článku 349 SFEU a zabezpečoval by potraviny (v rámci produkce potravin a nepotravinových výrobků), jakož i jejich bezpečnost s cílem chránit zdraví;

36.  vyzývá členské státy, aby vytvořily nástroje pro sledování a regulaci půdy s cílem lépe poznat trhy s půdou a moci ukončit rozsáhlý jev koncentrace a zabírání půdy a nástrojů produkce;

37.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj, uvádění na trh a prodej zemědělských výrobků vysoké kvality; požaduje iniciativy pro otevírání nových trhů a také zavedení operačních produktových programů a marketingových kampaní s cílem zajistit různorodost a konkurenceschopnost produktů evropského potravinového řetězce;

38.  je toho názoru, že SZP by měla zohlednit veškeré evropské zemědělství a venkovské oblasti včetně těch nejvíce znevýhodněných a nejzranitelnějších (horské oblasti, nejvzdálenější oblasti aj.) s cílem zajistit optimální využívání všech zdrojů; domnívá se, že tento přístup zahrnuje i obnovu zemědělské půdy, která byla opuštěna či ponechána ladem;

39.  poukazuje na skutečnost, že diverzifikace zemědělství a regionální menšinové trhy zvyšují a zajišťují zaměstnanost ve venkovských oblastech; požaduje iniciativy na podporu diverzifikace podniků (např. přímý prodej zemědělských produktů) a hospodářství venkova obecně (např. usnadnění přechodu od práce v zemědělství k jiným zaměstnáním);

40.  domnívá se, že finanční prostředky v rámci budoucí SZP by měly více napomáhat zpomalení úbytku malých a středních zemědělských podniků a podniků sdružených v organizacích producentů, které jsou obvykle různorodější, úspornější a samostatnější, dají se snáze přemístit, jsou účinnější, pokud jde o vytváření přidané hodnoty a pracovních míst na dotyčných územích, a jsou důležitým hospodářským a sociálním pilířem v regionech, a měly by i nadále poskytovat zvláštní podporu územím se specifickými podmínkami, jak uznává článek 349 SFEU;

41.  poukazuje na to, že přímé platby v rámci SZP by měly být přidělovány pouze osobám, jejichž hlavní oblastí činnosti je zemědělství;

42.  poukazuje na to, že v nejvzdálenějších regionech je hledání řešení týkajících se zaměstnanosti v případě hospodářského poklesu komplikováno nedostatečnou propojeností, a vzhledem k významu zemědělství v těchto regionech má za to, že při financování v rámci budoucí SZP by vůči těmto územím, jež čelí zvláštním omezením, jak uznává i SFEU, měla být uplatňována pozitivní diskriminace, neboť to by mělo multiplikační účinek ve vztahu k podpoře dalších souvisejících činností, jako je zemědělský průmysl, cestovní ruch, ochrana přírody, výroba energie a oběhové hospodářství, který by doplňoval strategii založenou na financování z vícero fondů; zdůrazňuje, že tato strategie by měla zohledňovat faktory pozitivního rozlišování pro nevzdálenější regiony, které by mohly sloužit jako laboratoř pro originální inovativní řešení v zemědělství, jež by mohla být následně uplatňována v méně extrémních a komplexnějších prostředích, ať už by se jednalo o strukturu zemědělských podniků, půdní a klimatické podmínky či charakteristickou biologickou rozmanitost;

43.  domnívá se, že sdružení zemědělců je třeba propagovat a finančně podporovat, protože umožňují snižovat náklady podniků na produkci, zejména náklady na mechanizaci, podporují však také solidaritu mezi zemědělci a sdílení inovací, znalostí a osvědčených postupů, a to skrze tvorbu dynamiky příznivé pro rozvoj a zaměstnanost;

44.  vyzývá Komisi, aby podněcovala diverzifikaci a konkurenceschopnost malých zemědělských podniků, a to i s ohledem na sociální zemědělství a zemědělství zaměřené na služby;

45.  zdůrazňuje, že je důležité, aby SZP více podporovala kladné účinky, které s sebou zemědělství přináší z hlediska zaměstnanosti a životního prostředí, a účinněji prosazovala ekologické a biodynamické zemědělství a všechny další udržitelné výrobní postupy, včetně integrovaného zemědělství a agrolesnictví v rámci agroekologie, což si však vyžádá zjednodušení současných pravidel a přijetí jednoduchých, obecně srozumitelných a snadno proveditelných právních předpisů; má za to, že význam těchto kladných účinků na zaměstnanost a na životní prostředí je v zájmu celé společnosti, a proto by se měly stát součástí zemědělských příjmů;

46.  připomíná pozitivní příklad tzv. bioregionů neboli oblastí, kde jsou prostřednictvím souboru koordinovaných opatření podporovány zemědělské výrobky a výrobky z místních chovů vyprodukované ekologickým způsobem i celá část hospodářství, která se od nich odvíjí (podniky v zemědělském a potravinářském odvětví, gastronomické a turistické podniky), neboť se již ukázalo, že tento nástroj může být přínosem pro místní příjem a přispívat k ochraně půdy prostřednictvím zachování krajiny a tradiční výroby;

47.  zdůrazňuje potenciál udržitelného zemědělství a potravinových systémů, zejména ekologického zemědělství, jakož i udržitelného hospodaření s půdou, vodního hospodářství, biologické rozmanitosti a venkovské infrastruktury pro zachování a tvorbu důstojných pracovních míst v zemědělství a prosperujících venkovských hospodářství;

48.  domnívá se, že prvořadou činností budoucí SZP musí zůstat opětovné získání kontroly nad evropským trhem spíš než zaměření na vnější trhy, přestože i ty se nesmí opomíjet; v tomto ohledu se domnívá, že obchodní dohody jako TTIP, CETA a obchodní dohoda mezi EU a Mercosurem mohou představovat významnou hrozbu pro evropský zemědělský trh a trh práce; je přesvědčen, že dohody o volném obchodu by neměly vést k nekalé soutěži poškozující malé a střední zemědělské podniky, neměly by ohrožovat místní hospodářství a pracovní místa, ani by neměly být v rozporu s politikami zaměřenými na podporu místní produkce a živobytí v zemědělství;

49.  domnívá se, že v zájmu zlepšení v současnosti nedostačující organizace v odvětví ovoce a zeleniny by se měla obnovit unijní podpora projektům v nově založených sdruženích pěstitelů ovoce a zeleniny;

50.  zdůrazňuje, že vzhledem ke značné nejistotě, pokud jde o budoucnost zemědělských cen, které jsou nízké a nestálé, musí Evropská unie splnit cíle SZP stanovené ve Smlouvě, více působit ve prospěch nápravy nepředvídatelných účinků trhů tam, kde selhávají, a zajišťovat odolnost a konkurenceschopnost odvětví zemědělství, a to zavedením bezpečnostních sítí a systémů předcházení krizím a jejich řešení, jež povedou k nastolení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, jakož i vytvořením nástrojů pro řízení rizik, které budou založené na nových, inovativních systémech a zapojí samotné zemědělce do financování, budou vycházet například z proticyklických podpor a díky nim budou zemědělci moci dosáhnout spravedlivějších cen; zastává názor, že by měl být navýšen podíl finančních prostředků pro opatření na stabilizaci zemědělských trhů a že SZP musí také posílit systémy záruk schopné ochránit zemědělce před různými klimatickými, hygienickými a hospodářskými riziky; domnívá se, že vzhledem k rizikům spojeným s globálním oteplováním musí Unie využít všech prostředků k ocenění potenciální pozitivní úlohy zemědělství pro lepší zachycování uhlíku díky prostředkům agronomie a lepšího využívání půdy a že je třeba poskytnout zemědělcům technickou a finanční pomoc, aby mohli postupně změnit své postupy a inovace;

51.  zdůrazňuje rovněž, že přímé platby by měly zůstat nástrojem SZP i po roce 2020 s cílem podporovat a stabilizovat příjmy zemědělců, kompenzovat jim náklady plynoucí z dodržování přísných norem EU (konkrétně pokud jde o výrobní metody a požadavky týkající se životního prostředí) a zachovat zemědělskou produkci i v nejméně příznivých regionech; zdůrazňuje, že přímé platby by tak měly sloužit k zajištění hospodářské stability zemědělského odvětví, jakož i k zabezpečení potravin a ochraně životního prostředí; v této souvislosti poukazuje na to, že je zásadní vyrovnat sazby přímých plateb s cílem dosáhnout rovných podmínek hospodářské soutěže na jednotném trhu EU a udržitelného využívání zemědělských zdrojů na úrovni EU;

52.  domnívá se, že jelikož v jednotlivých členských státech existují významné rozdíly v míře spolupráce mezi zemědělci a jelikož má absence spolupráce nepříznivý dopad na schopnost zemědělců čelit krizovým situacím a tržním tlakům, SZP by měla rozvoj spolupráce mezi zemědělci komplexně podporovat, a to zejména v odvětví výroby a zpracování;

53.  vyzývá členské státy, aby v rámci druhého pilíře SZP upřednostňovaly evropské inovační partnerství (EIP); vyzývá Komisi, aby upřednostňovala program Horizont 2020 a zajistila zemědělcům lepší přístup k možnostem financování z EIB, podporu inovativním a udržitelnějším zemědělským a lesnickým modelům pro výrobu zboží a poskytování služeb v potravinářském a nepotravinářském odvětví (energie z obnovitelných zdrojů, biohospodářství, venkovský cestovní ruch a nové perspektivy pro zemědělce, co se týče zajišťování surovin pro průmyslový věk po odklonu od ropy) a rozvoj zdrojů každého venkovského území;

54.  vyjadřuje své pevné přesvědčení, že bude nutné – dokonce i v budoucnu – prosazovat průběžnou odbornou přípravu zemědělců a pracovníků v zemědělství a zajistit šíření vědeckých poznatků a inovací, aby byla zajištěna schopnost přizpůsobit se měnícímu se prostředí a usnadnila se účast v hospodářských činnostech;

55.  zastává názor, že přístupy zdola nahoru, pokud jde o uplatňování iniciativy LEADER v oblasti místního rozvoje se zapojením místních komunit, prokázaly svou efektivitu, co se týče vytváření řady pracovních míst a nízkých veřejných výdajů na vzniklé pracovní místo, a že by tedy měly být dále posilovány, propagovány a uplatňovány ve všech členských státech prostřednictvím přístupů využívajících financování z vícero fondů a prostřednictvím posílené úlohy místních a regionálních orgánů; zdůrazňuje zejména úlohu příslušných místních akčních skupin jakožto technické a servisní pomoci pro iniciativy mající za cíl zahájení projektů podporujících zaměstnanost; požaduje, aby tyto místní akční skupiny mohly být co nejvíce nezávislé, a tedy co nejefektivnější; dodává, že je nutné zavést mechanismy, které zaručí, že budou skutečně zapojeni sociální partneři, a vyzývá Komisi, aby předložila modely osvědčených postupů, pokud jde o nadnárodní projekty v rámci iniciativy LEADER II;

56.  konstatuje, že obtížný přístup k informacím o příslušných vnitrostátních a unijních programech a možnostech financování představuje překážku pro rozvoj hospodářství venkova;

57.  vyžaduje, aby investice poskytované v rámci politiky rozvoje venkova coby podpora zaměstnanosti ve venkovských oblastech byly přednostně vyčleňovány na zaměstnanost, změny v oblasti nezaměstnanosti, efektivnost přijímacích podniků a vytváření pobídek k náboru nových zaměstnanců, a doporučuje, aby programy rozvoje venkova zahrnovaly posílení mikrofinancování, které je zvlášť užitečné pro zahájení činnosti zemědělských i nezemědělských podniků;

58.  zdůrazňuje, že význam druhého pilíře pro tvorbu pracovních míst lze posílit, bude-li umožněna větší flexibilita v závislosti na specifických potřebách regionů;

59.  domnívá se, že do budoucnosti je třeba i nadále vyvíjet vysoce kvalitní a na území vázané potravinové systémy dodávající nezpracované či zpracované potraviny tím, že se podpoří občanská odpovědnost a zúčastněné strany se zapojí – buď společně, a to producenti, zpracovatelé, distributoři a spotřebitelé, nebo jako společenství producentů a spotřebitelů, anebo shromážděním všech hospodářských subjektů ze zemědělsko-potravinářského odvětví a z odvětví gastronomického cestovního ruchu – do kvalitativních postupů a smluvních úkonů usilujících o zajištění dodávek potravin a jejich nezávadnosti, ale také o spravedlivé odměňování, aby zemědělci mohli důstojně vyžít ze svého povolání a udržet zaměstnance ve svém podniku; takové potravinové systémy by mohly zejména, avšak nikoliv výlučně, mít podobu krátkých řetězců nebo místních trhů; domnívá se, že v budoucnu bude třeba vyčlenit více unijních zdrojů na rozvoj a provoz jednotlivých zvláštních systémů jakosti potravin, jakož i na další rozvoj světově proslulé evropské gastronomie; domnívá se, že za tímto účelem je nezbytné lépe přizpůsobit právní rámec veřejných výběrových řízení, aby komunity mohly podporovat místní produkci;

60.  upozorňuje na nutnost dodatečné podpory zemědělství a vytváření pracovních míst v zemědělství v méně příznivých oblastech a v oblastech na vnějších hranicích EU;

61.  domnívá se, že kolektivní formy s více partnery, které sdružují zemědělce a další subjekty z venkovského prostředí, je třeba podporovat, jelikož umožňují rozvoj řady činností vytvářejících přímá i nepřímá pracovní místa, strukturování místních potravinových i nepotravinových řetězců a zavádění různých služeb (cestovní ruch ve venkovských oblastech, údržba soukromých i veřejných prostranství atd.);

62.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly zemědělcům poskytnout pobídky prostřednictvím SZP a jiných politik na diverzifikaci zdrojů jejich příjmů, díky níž se budou moci chránit před propady trhů; má za to, že tato diverzifikace může zahrnovat ekoturistiku, rozvoj energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná a solární energie, což přinese přidanou hodnotu zemědělské produkci díky zpracování, a farmářské obchody;

63.  vyzývá Komisi k zavedení větší podpory pro místní družstva, aby se jim podařilo znovu získat kontrolu nad svými cenami a produkty;

64.  poukazuje na to, že odvětví cestovního ruchu nabízí významné příležitosti pro příjmy a přímá i nepřímá pracovní místa v zemědělství a venkovských oblastech, což umožní zhodnocení historického, kulturního, gastronomického, krajinného a environmentálního dědictví každého regionu; dále konstatuje, že přitažlivost z hlediska cestovního ruchu nespočívá pouze ve známé historii některých regionů, ale čím dál více i v kvalitě jejich potravinářských výrobků, krajiny a životního prostředí; domnívá se, že z těchto důvodů by politika rozvoje venkova měla odvětví cestovního ruchu ještě více podporovat;

65.  vybízí Komisi, aby zvážila stanovení definice pro místní producenty s cílem podnítit tento typ produkce;

66.  zdůrazňuje, že výzvy související se změnou klimatu a s životním prostředím předpokládají významné veřejné i soukromé investice do tvorby pracovních míst a na podporu vzniku nových povolání s cílem zajistit péči o zdroje venkovských oblastí a jejich ochranu, obnovu kvality zničených ekosystémů, účinnější boj proti záplavám, požárům, lepší ochranu vod, půdy, ovzduší a biologické rozmanitosti; to samozřejmě předpokládá spolupráci mezi zemědělstvím a ostatními subjekty venkova, avšak především to přináší nové příležitosti pro diverzifikaci zemědělských příjmů;

67.  vyzývá Komisi, aby posoudila sociální dopad přítomné zemědělské krize, zvláště pokud jde o ztráty pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby zvážily, jak lze zlepšit konkurenceschopnost zemědělství tak, aby mohlo tohle odvětví vytvářet pracovní místa a přidanou hodnotu, která se spravedlivě dělí mezi zemědělství a zemědělsko-potravinářský průmysl, přičemž zajistí spravedlivou soutěž a omezí na minimum škody způsobené sociálním dumpingem a nejistými a nestandardními podmínkami zaměstnání, které neúměrně zasahují určité skupiny; konstatuje, že řada členů rodinných zemědělských podniků nemá žádné sociální postavení ani právní uznání a nevztahuje se na ni systém sociální ochrany; zdůrazňuje, že zemědělské podniky musí dodržovat vnitrostátní právní předpisy týkající se zaměstnanosti a sociální oblasti; domnívá se, že jakékoli zavedení dodatečné podmíněnosti do plateb v rámci prvního pilíře SZP by značně zvýšilo administrativní zátěž pro zemědělce a omezilo by to jejich potenciál tvorby pracovních míst; požaduje, aby sociální partneři hráli vedle vnitrostátních řídicích orgánů významnější roli, a vyzývá členské státy, aby uznaly a zaručily sociální práva zemědělců a přitom zajistily, že všichni pracovníci v zemědělství, ať pracují na hlavní či vedlejší pracovní poměr, budou zahrnuti v systému sociální ochrany; vyzývá členské státy, aby provedly transpozici směrnice 2014/36/EU o sezónních pracovnících do vnitrostátních právních předpisů; požaduje, aby se vnitrostátním orgánům bezpečnosti a ochrany zdraví při práci přidělovaly prostředky na šíření informací o bezpečnosti v zemědělských podnicích;

68.  konstatuje, že zemědělství je jednou z nejnebezpečnějších profesí a že obzvlášť velké riziko zranění či úmrtí představují stroje a hospodářská zvířata (jen v Irsku se za posledních 10 let napočítalo 194 obětí); požaduje, aby byly přijaty odpovídající vnitrostátní právní předpisy k odstranění hlavních rizik a zavedeny odpovídající systémy odškodnění pro úrazy s trvalými následky;

69.  vyzývá Komisi, aby zavedla ukazatele, které navrhla Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve svém posouzení udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA), zejména ukazatele související se zaměstnaností a dobrými sociálními podmínkami;

70.  připomíná, že průměrný evropský zemědělec vlastní pouze 12 hektarů půdy a že 70 % zemědělských podniků hospodaří na výměře menší než pět hektarů; konstatuje, že z důvodu své velikosti a struktury si zemědělské podniky nemohou vždy dovolit přijímat zaměstnance na plný úvazek nebo kvalifikované pracovníky; vybízí proto Komisi a členské státy, aby zavedly opatření na podporu skupin zaměstnavatelů;

71.  považuje za nezbytné zabezpečit přítomnost veřejných a soukromých služeb k tomu, aby zajistily přitažlivost venkovských oblastí a umožnily zachovat a rozvíjet zaměstnanost v těchto oblastech; má za to, že lidé ve venkovských oblastech mají právo na rovný přístup ke kvalitním veřejným službám, jako jsou vzdělávání a sociální a zdravotní péče; považuje za zásadní, aby všichni – místní samospráva, regionální samospráva (existuje-li) a místní soukromý sektor – společnými silami podporovali investice a zajišťovali, že venkovské a vzdálené oblasti budou mít základní infrastrukturu, jako jsou veřejné a soukromé dopravní spoje, bezpečné dodávky energie a spolehlivé a rychlé širokopásmové technologie, stejně jako finanční a úvěrové programy pro podnikatele, mikropodniky a malé a střední podniky, bez nichž by venkovské podniky a domácnosti byly trvale znevýhodněny a pokračovala by migrace do městských oblastí;

72.  s ohledem na nedávné veterinární nákazy, jako byl africký mor prasat v pobaltských státech a v Polsku či ptačí chřipka, která zasáhla Francii, jakož i na nedávné skandály v oblasti bezpečnosti potravin, jako byla nákaza bakterií E. coli v roce 2011 a skandál s koňským masem v roce 2013, stejně jako na právě probíhající skandál s falšováním medu v Evropě má za to, že je třeba podstatně navýšit rozpočet na zajištění bezpečnosti potravin a krmiv, který je obsažen v třetím okruhu víceletého finančního rámce, protože současné zdroje ve výši 1,93 miliardy EUR vyčleněné na sedm let nejsou ani zdaleka dostatečné;

73.  zdůrazňuje, že zemědělci musí ve velké míře čelit administrativním nákladům v souvislosti se SZP a že tyto náklady se v jednotlivých členských státech významně liší; vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily administrativní zátěž tím, že omezí byrokracii a zjednoduší SZP a rovněž zajistí nákladově efektivního provádění této politiky;

74.  podtrhuje, že přístup k základním službám, jako jsou vzdělávání, zdravotní péče a bydlení, a kontinuita těchto služeb jsou předpokladem pro prostředí příznivé pro vytváření pracovních míst a reakcí na základní potřeby obyvatel venkovských oblastí;

75.  považuje za nezbytné požadovat od veřejných orgánů, aby ve venkovských oblastech zřídily poradenské služby a služby na podporu řízení v zemědělství za účelem modernizování evropského zemědělství a překonání zastaralých tradičních postupů;

76.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly a usnadňovaly rovnost žen na pracovním trhu a slučitelnost práce se soukromým životem ve venkovských oblastech, především co se týče mezd, sociálních a důchodových práv, nabídky nových kvalifikací, vyhlídek a příležitostí pro ženy pracující v zemědělství i v jiných odvětvích, a to v souladu se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace obsaženými v politikách a programech EU; vyzývá je rovněž, aby lépe využívaly příležitostí k cíleným informačním platformám on-line, k činnostem a pomoci ženám, které začínají provozovat či již provozují zemědělskou výrobu, a obecně ženám ve venkovských oblastech, zejména v rámci EZFRV a dalších fondů EU na podporu rozvoje projektů, a aby přispívaly k zachování základní infrastruktury a služeb, jež jsou v každodenním venkovském životě důležité, čímž přispějí k oslabení odlivu žen z venkovských oblastí; rovněž poukazuje na to, že zejména ve venkovských oblastech jsou zapotřebí udržitelné strategie pro zachování, propagaci a podporu sítí a organizací žen a jejich významu při rozhodování v zemědělství a ve venkovských oblastech; dále vyzývá ke snazšímu přístupu ke vzdělání, financím a informacím, jež ženám ulehčí podnikatelské iniciativy (např. prostřednictvím elektronického podnikání) a vlastnění a rozvoj venkovských podniků;

77.  naléhavě vyzývá členské státy, aby posilovaly úlohu sociálních partnerů a organizací sociálního zabezpečení, které působí vedle oficiálních orgánů a monitorují soulad s právními předpisy v oblasti zaměstnanosti, bojují proti nehlášené práci a sledují dodržování standardů sociálního zabezpečení a bezpečnosti, které podporují sociální a ekonomickou integraci migrujících pracovníků, včetně sezónních pracovníků, migrantů a uprchlíků z řad žen; vyzývá k provedení úprav s cílem zajistit, aby se ženy mohly podílet na všech úrovních tohoto procesu;

78.  vyzývá Komisi, aby navrhla úpravy za účelem odpovídajícího financování konkrétního programu EU v podobě „evropské záruky pro ženy z venkovských oblastí“ podle vzoru evropské záruky pro mladé lidi;

79.  poukazuje na to, že se v EU každoročně zmenšuje plocha zemědělské půdy; zdůrazňuje, že tato půda je životně důležitá pro zachování orné půdy, která zajišťuje pracovní místa ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby prosazovaly lepší přístup k půdě v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti na venkově, a žádá v této souvislosti, aby byla přijata opatření, která mladým ženám pracujícím v zemědělství zajistí přístup k úvěrům a umožní jim podílet se na obhospodařování půdy;

80.  upozorňuje na skutečnost, že ženy tvoří 45 % pracovní síly v zemědělství; vyzývá Komisi, aby přezkoumala definici rodinného zemědělského podniku s cílem usnadnit ženám přístup k odbornému vzdělávání a profesnímu poradenství a také ke kapitálu a dávkám;

81.  vyzývá příslušné celostátní, regionální a místní orgány, aby podpořily účast žen v místních akčních skupinách a rozvoj místních partnerství v rámci programu LEADER a aby zajistily vyváženou účast z hlediska pohlaví v jejich správních radách;

82.  vyzývá regionální subjekty, aby s využitím financování z druhého pilíře prováděly programy zaměřené na zvyšování informovanosti s cílem zdůrazňovat genderovou neutralitu ve všech činnostech a překonávat přetrvávající vysoce tradiční rozdělení úloh v zemědělství;

83.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Eurostat, 2016.

(2)

srov.: http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.nat-opinions.25458


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (26.5.2016)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“

(2015/2226(INI))

Navrhovatelka: Paloma López Bermejo

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že venkovské oblasti představují více než 77 % území EU, a vzhledem k tomu, že mnoho pracovních míst v těchto oblastech souvisí se zemědělstvím a zemědělsko-potravinářským průmyslem;

B.  vzhledem k tomu, že zemědělství a zemědělsko-potravinářský průmysl představují společně 6 % HDP EU, 15 milionů podniků a 46 milionů pracovních míst;

C.  vzhledem k tomu, že univerzální rámec pro posuzování udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA) vytvořila Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO);

D.  vzhledem k tomu, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) poskytuje střednědobou pomoc v oblasti bydlení, zdravotní péče, vzdělávání a zaměstnanosti ve venkovských oblastech marginalizovaným komunitám; vzhledem k tomu, že EZFRV může zohledňovat zvláštní potřeby uprchlíků a být používán pro účely opatření v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností v jednotlivých odvětvích činností ve venkovských oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že by ve všech politikách EU měl být analyzován, zaznamenán a prosazován potenciál žen pracujících nebo podnikajících v zemědělských a venkovských oblastech, a že by těmito politikami neměly být znevýhodňovány, neboť tento přístup postaví základy pro to, aby se ženy staly hybnou silou rozvoje a inovací a napomohly celému odvětví vymanit se z krize; vzhledem k tomu, že by ženy měly být zapojeny do odvětvových plánů rozvoje na místní a regionální úrovni, tak aby místní oblasti mohly využít jejich potřeby, zkušenosti a představy, a že by proto ženy měly být vybaveny dovednostmi, které jsou požadovány k aktivní účasti na tvorbě těchto plánů;

F.  vzhledem k tomu, že demografické změny, např. stárnutí obyvatelstva a migrační toky, by mohly být důležitým faktorem v rozvoji horských oblastí nebo znevýhodněných venkovských oblastí, které jsou postiženy odlivem populace nebo jejím stárnutím;

1.  vyzdvihuje význam zemědělství a zemědělsko-potravinářského odvětví pro sociální a územní soudržnost vzhledem k jejich roli z hlediska udržitelného hospodářského růstu, vytváření kvalitních pracovních míst a zachovávání venkovských komunit; zdůrazňuje, že je třeba zachovat rozpočet SZP a posílit jeho sociální a hospodářskou úlohu, se zvláštním ohledem na velmi drobné a drobné zemědělství a zohlednit regionální zvláštnosti; zdůrazňuje, že účinné provádění SZP by mělo přispět k sociálnímu začlenění ve venkovských oblastech, k důstojným životním a pracovním podmínkám a k dobrým vyhlídkám do budoucna;

2.  podporuje komplexní rozvoj zeměpisných označení za účelem ochrany zvláštních regionálních charakteristik a kulturní rozmanitosti, neboť představují klíčový zdroj kvalitních nových pracovních míst ve venkovských komunitách;

3.  podporuje koordinovaný přístup k využívání druhého pilíře SZP a jiných fondů EU s cílem posílit jejich účinnost a vyhnout se neefektivnosti a zdvojování; zdůrazňuje součinnost s Evropským sociálním fondem, který zemědělcům neposkytuje přímou finanční podporu, ale prostředky z tohoto fondu lze uvolnit na podporu odborné přípravy a uzpůsobení se změnám v zemědělství a hospodářství venkova, jakož i na sociální začlenění a boj proti chudobě; zdůrazňuje význam zapojení místních a regionálních správních orgánů a dalších příslušných místních komunit do řízení a vytváření politik pro venkovské oblasti a lepší připravenost správních orgánů na řešení otázek souvisejících s evropskými fondy;

4.  zdůrazňuje význam územní soudržnosti EU, která by měla být zaručena politikami hospodářského rozvoje, jež budou uzpůsobeny problémům, s nimiž se venkovské oblasti potýkají; vyzdvihuje silnou vazbu mezi venkovskými systémy, malými komunitami a obcemi a vyzývá k větší součinnosti mezi nástroji politiky soudržnosti a SZP; upozorňuje v této souvislosti na význam integrovaných územních investic a komunitně vedeného místního rozvoje; domnívá se, že v zájmu zachování dynamických venkovských oblastí a obnovení pracovních míst by měla být podporována opětovná teritorializace tam(1), kde existuje tradiční propojení mezi zaměstnáním, zemědělstvím a daným územím;

5.  vyzývá členské státy, aby s ohledem na obecně uznávaný úspěch programu LEADER v oblasti vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech poskytly pro tento program odpovídající zdroje;

6.  je přesvědčen o tom, že SZP orientovaná na trh vede k cenové nestabilitě a přílišné konkurenci, což má za následek negativní dopad na příjmy a zaměstnanost na venkově, čehož je důkazem krizová situace v odvětví mléka a mléčných výrobků po zrušení systému kvót; vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily ceny, které by náležitě zohledňovaly práci producentů a zajistily jim a jejich zaměstnancům důstojnou životní úroveň, a to i prostřednictvím opatření na straně nabídky; sílí obavy nad možným negativním dopadem dohod o volném obchodě, o nichž se v současné době jedná a kam patří i transatlantické obchodní a investiční partnerství, a naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila jejich dopad na zemědělství; konstatuje, že přísné normy EU v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které jsou zásadní pro zajištění důvěry spotřebitelů EU, by neměly být ohroženy nebo by se o nich nemělo v rámci obchodních dohod jednat zvlášť;

7.  žádá přiměřené odškodnění pro ta odvětví a země, které jsou již ohroženy v důsledku ruského embarga nebo v důsledku současných dohod o volném obchodu, například s Tuniskem a Marokem;

8.  vyzývá každý členský stát v současné situaci, jejíž výrazné rysy zahrnují ruské embargo, snížení poptávky, zrušení mléčných kvót, prudký pokles cen, zvýšené výrobní náklady, zvýšenou konkurenceschopnost a environmentální výzvy, aby zvážily, jak lze zlepšit konkurenceschopnost jejich zemědělství tak, aby toto odvětví mohlo vytvářet pracovní místa a přidanou hodnotu, která se spravedlivě dělí mezi zemědělství a zemědělsko-potravinářský průmysl, zejména v případě řemeslné výroby a malovýroby; zdůrazňuje v této souvislosti význam zachování zemědělských podniků na venkově, přičemž uznává jejich multifunkční charakter, který jim umožňuje, aby mimo svou primární funkci produkce zemědělských surovin vykonávaly některé další důležité funkce, jako je ochrana životního prostředí a příspěvek k životaschopnosti venkovských oblastí a k rovnováze regionálního rozvoje;

9.  zdůrazňuje, že hospodářský rozvoj ve venkovských oblastech by také měl být vnímán v souvislosti s jejich sociálním a demografickým rozvojem a že je zapotřebí řádně zohlednit opatření na podporu rodin a usnadnění propojení rodinného a pracovního života;

10.  zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat udržitelné zemědělství a potravinové systémy, včetně ekologického zemědělství, a dále udržitelné hospodaření s půdou, vodní hospodářství, biologickou rozmanitost a venkovské infrastruktury pro účely zachování a tvorby důstojných pracovních míst v zemědělství a prosperujících venkovských hospodářstvích při současném posunu k větší udržitelnosti a snížení používání pesticidů;

11.  zdůrazňuje, že evropské zemědělství čelí v současné době bezprecedentní krizi, která zbídačuje zemědělce, vytváří rizika úpadku a vede ke stoupajícímu počtu sebevražd; vyzývá Komisi, aby posoudila sociální dopad této krize, zvláště pokud jde o ztráty pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech;

12.  vyzývá k posílení organizací producentů vzhledem k tomu, že hrají zásadní úlohu při zachovávání zájmů zejména drobných zemědělců a rodinných zemědělských podniků, a k tomu, aby byly odpovídajícím způsobem aktivněji zapojeny do sociální podpory pro osoby pracující v tomto odvětví;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly podniky a družstva v sociální ekonomice, včetně sociálního zemědělství(2), s cílem podpořit sociální začleňování a tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech; bere na vědomí opatření vykonávaná v rámci iniciativy pro sociální podnikání a vyzývá Komisi, aby podpořila přínos, který má sociální ekonomika pro rozvoj venkova, například prostřednictvím akčního plánu pro sociální ekonomiku;

14.  naléhavě žádá, aby byly učiněny kroky s cílem ukončit nekalé praktiky velkých skupin zajišťujících distribuci potravin v dodavatelském řetězci s cílem zajistit přiměřenou cenu zemědělcům, čímž se zachová potenciál tvorby pracovních míst, který má zemědělství ve venkovských oblastech;

15.  je znepokojen tím, že první pilíř SZP v současnosti zvýhodňuje velké zemědělské producenty a vede k mimořádné koncentraci trhu a k nedostatku pobídek pro zaměstnanost v příslušných odvětvích; vyzývá proto v této souvislosti k naléhavým reformám;

16.  požaduje silný první pilíř SZP, který bude podporovat udržitelnou produkci, kvalitní pracovní místa, ziskové zemědělské podniky a důstojné příjmy, jakož i dodržování příslušných kolektivních smluv a právních předpisů v oblasti sociálního a pracovního práva bez vytváření nových zátěží na zemědělce;

17.  vyzývá členské státy, aby provedly transpozici směrnice 2014/36/EU o sezónních pracovnících do vnitrostátních právních předpisů; vyzývá členské státy, aby zajistily řádné uplatňování výše uvedené směrnice, a vyzývá Komisi, aby do září 2019 vypracovala zprávu o současném stavu jejího provádění; vyzývá Komisi, aby provedla analýzu rozsahu nelegálních systémů pronájmu v EU, a to pomocí šetření, průzkumů a statistických údajů, zvláště v těch evropských regionech, v nichž je více rozšířená nehlášená práce a využívání zemědělské práce; zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést účinné nástroje včetně odpovídajících inspekcí a kontrol, s cílem zaručit důstojné pracovní a životní podmínky sezónních pracovníků ve všech regionech EU, zvláště tam, kde je tento jev rozšířenější, a zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit dodržování zaměstnaneckých práv, pracovních standardů a kvalitních pracovních podmínek obecně;

18.  vítá opatření ke zjednodušení SZP, která byla dosud zavedena, avšak vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela a prováděla opatření s cílem zavést proporcionalitu a flexibilitu, pokud jde o administrativní zátěž SZP; považuje to za přínosné pro zemědělce i pro hladké fungování SZP jako celku;

19.  zdůrazňuje, že opatření na podporu demografického rozvoje a charakteru zemědělských oblastí vstřícného vůči rodinám je již jedním z cílů SZP a že by měl být zdůrazněn, také v souvislosti s otázkami týkajícími se trhu práce;

20.  vyzývá Komisi, aby zavedla ukazatele, které navrhla Organizace OSN pro výživu a zemědělství ve svém posouzení udržitelnosti potravinového a zemědělského systému (SAFA), zejména ukazatele související se zaměstnaností a dobrými sociálními podmínkami;

21.  zdůrazňuje, že zemědělské podniky musí dodržovat vnitrostátní právní předpisy týkající se zaměstnanosti a sociální oblasti; domnívá se, že jakékoli zavedení dodatečné podmíněnosti do plateb v rámci prvního pilíře SZP by značně zvýšilo administrativní zátěž pro zemědělce a omezilo by to jejich potenciál tvorby pracovních míst;

22.  požaduje, aby v zájmu vytváření kvalitních pracovních míst, zajišťování souladu s pracovně-právními předpisy, v zájmu boje proti nehlášené práci, vysoké úrovně pracovních podmínek pro ochranu zdraví a bezpečnost práce a podpory sociální integrace pracovníků na venkově, včetně uprchlíků, migrantů a sezónních pracovníků, hráli sociální partneři, správní orgány a případně i organizace občanské společnosti výraznější roli v rozvoji a provádění společné zemědělské politiky;

23.  zdůrazňuje, že je zapotřebí prosazovat aktivní opatření a politiky zdůrazňující pozitivní úlohu migrace při zvyšování hospodářského růstu a podpoře sociální soudržnosti ve venkovských oblastech;

24.  zdůrazňuje význam kvalitního odborného vzdělávání zemědělců a pracovníků v zemědělství, jehož součástí je odborná učňovská příprava a získávání dovedností v oblasti IKT, zejména pak v případě mladých lidí, kteří vstupují na trh práce, aby se dokázali přizpůsobit změnám ve stále se měnícím globálním prostředí zemědělství a zemědělsko-potravinářského odvětví a aby zároveň zaručili produkci potravin v dostatečném množství a vysoké kvalitě;

25.  zdůrazňuje, že přístup k infrastrukturám IKT a zavádění širokopásmového internetu ve venkovských oblastech, jakož i školení v oblasti digitálních dovedností, jsou klíčovými předpoklady pro modernizaci zemědělských podniků a pro celoživotní vzdělávání pracovníků v zemědělství a zemědělců, jakož i pro tvorbu pracovních míst a zakládání podniků ve venkovských oblastech;

26.  zdůrazňuje, že digitální rozvoj ve venkovských oblastech je zásadním prvkem pro tvorbu dalších udržitelných pracovních míst a dále že je třeba vypracovat koncepci „digitálních vesnic“, která se neomezí na pouhou širokopásmovou infrastrukturu;

27.  vybízí členské státy, aby podpořily program ERASMUS+ mezi mladými zemědělci, kteří procházejí odbornou přípravou, včetně jeho učňovské složky, s cílem podnítit tyto zemědělce k získávání nových technických a jazykových dovedností v zahraničí;

28.  zdůrazňuje obzvláštní přínosy učení založeného na pracovní činnosti a učňovství ve venkovských oblastech, které se často vyznačují vysokou mírou nezaměstnanosti a omezenou dostupností vzdělávacích středisek;

29.  připomíná, že rozloha zemědělské půdy v EU se každým rokem zmenšuje; zdůrazňuje, že zachování obdělávané plochy je zásadní pro udržení pracovních míst ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy k výměně osvědčených postupů a k vypracování dalších nástrojů s cílem umožnit přístup k půdě ve venkovských oblastech s vysokou nezaměstnaností, a to například nejen na základě vlastnictví, ale též participativním využíváním a správou zemědělské půdy v souladu s vnitrostátní praxí; zdůrazňuje v této souvislosti, že zlepšení přístupu k půdě prostřednictvím takových nástrojů, jako jsou veřejné pozemkové banky, obnova opuštěných polí, zakládání sociálních družstev, veřejné dotace a zlepšení přístupu k úvěrům přispějí k zaměstnanosti v zemědělství, zejména v případě mladých lidí a žen; připomíná, jak zásadní jsou opatření umožňující generační výměnu a zakládání podniků mladými zemědělci;

30.  připomíná, že průměrný evropský zemědělec vlastní pouze 12 hektarů půdy a že 70 % zemědělských podniků hospodaří na výměře menší než pět hektarů; konstatuje, že z důvodu své velikosti a struktury si zemědělské podniky nemohou vždy dovolit přijímat zaměstnance na plný úvazek nebo kvalifikované pracovníky; vybízí proto Komisi a členské státy, aby zavedly opatření na podporu skupin zaměstnavatelů;

31.  zdůrazňuje, že je důležité zavést ustanovení k usnadnění převodu zemědělských podniků, neboť mají často významnou hodnotu z hlediska dědictví;

32.  domnívá se, že hospodaření, a zejména rodinné hospodaření má jediný a nejdůležitější vliv na zachování hospodářské a sociální struktury venkovských oblastí; domnívá se v této souvislosti, že rodinné hospodaření bude stále více udržitelné, budou-li vytvářeny pobídky pro konsolidaci stávajících podniků, a tím i maximalizována následná tvorba pracovních příležitostí v místních regionech;

33.  konstatuje, že ženy zásadním způsobem přispívají k hospodářství venkovských oblastí; je znepokojen nízkou účastí žen na zaměstnanosti na venkově a v zemědělství, kde představují 45 % pracovní síly, ačkoliv tvoří 50 % obyvatelstva; poukazuje na to, že ženy jsou neúměrně ovlivňovány nejistými a nestandardními podmínkami zaměstnání; zdůrazňuje, že situace je ještě vážnější, pokud se jedná o dostupnost vlastnictví farem, neboť pouze 29 % půdy je vlastněno ženami(3); naléhavě žádá, aby byly vyřešeny rozdíly mezi muži a ženami na venkově za účelem zlepšení pracovních podmínek žen a jejich přístupu k půdě; konstatuje, že ve venkovských oblastech je rozdíl v odměňování žen a mužů o více než 10 % větší než jinde; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby se politiky EU pro oblast zemědělství a venkova zaměřily na rovnost žen a mužů; v této souvislosti zdůrazňuje význam aktuálních statistik o vlastnictví farem a zaměstnanosti žen ve venkovských oblastech;

34.  vyzývá k tomu, aby na venkově a v malých horských společenstvích bylo zachováno právo na veřejné služby, jako jsou školy a zdravotnická zařízení, aby zůstala zachována jejich dynamika a přitažlivost a aby se zároveň zachovala stávající pracovní místa a vytvořila místa nová a aby se vyřešil problém vylidňování venkovských oblastí pobízením lidí žijících v těchto oblastech, aby v nich zůstali a usadili se tam; poznamenává, že inovativní řešení, jako jsou multimodální platformy, které obyvatelům venkova usnadní rychlý a účinný přístup ke službám, mohou přispět k ochraně přístupu k veřejným službám; podporuje rozvoj systémů minimálního příjmu na úrovni členských států v zájmu zajištění důstojného příjmu pro venkovské obyvatele a podpory sociální soudržnosti v každém členském státě, a to vzhledem k vysoké míře chudoby a sociálního vyloučení ve venkovských oblastech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.5.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

7

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Tiziana Beghin, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Kostadinka Kuneva, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Javi López, Morten Løkkegaard, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Georgi Pirinski, Marek Plura, Terry Reintke, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Romana Tomc, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Michèle Alliot-Marie, Maria Arena, Amjad Bashir, Lynn Boylan, Rosa Estaràs Ferragut, Paloma López Bermejo, Edouard Martin, Joachim Schuster, Csaba Sógor, Helga Stevens, Ivo Vajgl, Tom Vandenkendelaere, Gabriele Zimmer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Fernando Ruas

(1)

cf: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+COMPARL+PE-580.547+02+NOT+XML+V0//EN

(2)

cf: http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.nat-opinions.25458

(3)

1 http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/536466/IPOL_STU%282015%29536466_EN.pdf


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (12.7.2016)

pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

k tématu: „Jak může SZP zlepšit tvorbu pracovních míst ve venkovských oblastech?“

(2015/2226(INI))

Navrhovatelka: Elisabeth Köstinger

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech mají ženy z venkovských oblastí jen omezený přístup na trh práce a relativně malé jsou i možnosti založení vlastního podniku v zemědělském odvětví;

B.  vzhledem k tomu, že ženy představují o něco méně než 50 % celkové aktivní populace ve venkovských oblastech EU a přibližně 45 % celkové ekonomicky činné populace v roce 2011(1); vzhledem k tomu, že v průměru 29 %(2) zemědělských podniků v Evropě je vedeno ženami a že podnikatelky představují v sociálním, hospodářském a ekologickém ohledu významný pilíř udržitelného rozvoje venkovských oblastí;

C.  vzhledem k tomu, že hospodářská krize ovlivnila celou Evropskou unii a že zejména venkovské oblasti čelí mírám nezaměstnanosti, chudoby a vylidnění, které na ně tvrdě dopadají, a to především v případě žen;

D.  vzhledem k tomu, že rozdíly v platech mezi muži a ženami jsou ve venkovských oblastech o 10 % vyšší než v jiných oblastech, a vzhledem k tomu, že je třeba věnovat více pozornosti vytvoření aktuálních statistik týkajících se půdy ve vlastnictví žen a pracovních podmínek žen ve venkovských oblastech;

E.  vzhledem k tomu, že podíl majitelek zemědělských podniků, které jsou příjemkyněmi pomoci v rámci programu pro rozvoj venkova, je nižší než podíl zemědělských podniků v EU, které řídí ženy(3);

F.  vzhledem k tomu, že ve SZP je nutné důsledně uplatňovat zásadu rovných příležitostí mužů a žen a že genderově citlivý přístup musí být uplatňován nejen v rámci SZP, ale rovněž v rámci politik soudržnosti ve venkovských oblastech;

G.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 bylo v převážně venkovských oblastech zaměstnáno pouze 61 % žen ve věku 20 až 64 let(4);

H.  vzhledem k tomu, že neustálý odliv žen z venkovských oblastí má negativní dopad nejen na sociální infrastrukturu, například kvůli tomu, že odchází velké množství žen, které se zapojují do dobrovolné činnosti, ale rovněž na trh práce, a vzhledem k tomu, že tomuto odlivu lze zabránit pouze vytvořením rámce, který ženám umožní dosáhnout svých osobních a pracovních cílů ve venkovských oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že prosazování rovnosti žen a mužů a zákaz diskriminace patří mezi zásady, jimiž se řídí poskytování podpory z evropských strukturálních a investičních fondů včetně Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV);

1.  konstatuje, že ženy ve venkovských oblastech netvoří homogenní skupinu a že se jejich úlohy, potřeby a situace v jednotlivých členských státech liší; domnívá se, že rozdílné musí být proto i způsoby zlepšování jejich životních příležitostí a vyhlídek na zaměstnání; nicméně poukazuje na nerovný přístup žen k vlastnictví zemědělské půdy; konstatuje, že ženy v zemědělských podnicích jsou často pouze rodinné příslušnice vlastníků, jsou řazeny do kategorie „manželka vlastníka“, jejichž podíl v roce 2007 představoval 80,1 % všech manželů/manželek(5), a často proto nemají vlastní příjem, takže ne vždy jsou finančně nezávislé;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad genderovými rozdíly ve venkovských oblastech a vyzývá ke zlepšení pracovních podmínek žen a ke zjednodušení jejich přístupu k půdě;

3.  zastává názor, že zemědělkyně se významně podílejí na zachovávání perspektivního drobného zemědělství, a proto by měl být dotacemi diverzifikačních opatření, jako je např. přímý prodej, agroturistika či sociální a pečovatelské služby, více podpořen jejich inovativní potenciál; zdůrazňuje význam pojetí diverzifikace zemědělských podniků, včetně širokého spektra environmentálních, ekonomických a kulturních statků a služeb, neboť mohou vytvářet možnosti vedlejšího příjmu pro ženy v zemědělských podnicích a zároveň výrazně usnadnit sladění rodinného a pracovního života mužů i žen;

4.  je znepokojen potenciálním dopadem dohod, o nichž se právě jedná, jako je transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci s Kanadou (CETA) a dohoda o volném obchodu EU-Mercosur, na zemědělství;

5.  poukazuje na to, že prosazování rovného postavení mužů a žen je základním cílem EU a jejích členských států a že zohledňování rovnosti žen a mužů by proto mělo být nedílnou součástí SZP; vyzývá Komisi, aby zlepšila ukazatele monitorování a hodnocení SZP s cílem rozpoznat „neviditelnou“ práci žen a aby tyto ukazatele pokud možno rozdělovala podle pohlaví; zdůrazňuje, že je třeba určit cíle stanovené na základě posuzování dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů za účelem podpory udržitelných vyhlídek a placených pracovních míst pro ženy v odvětví zemědělství a zvýšení hospodářské účinnosti;

6.  poukazuje na vysoký podíl samostatně výdělečně činných osob ve venkovských oblastech, které nemají odpovídající sociální zabezpečení, a na vysokou míru „neviditelné“ práce, která se týká především žen; vyzývá proto členské státy a regiony s legislativními pravomocemi, aby zlepšily právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů na trhu práce, zejména pokud jde o mzdy, právo vlastnit majetek a rozhodování a aby zajistily sociální zabezpečení žen i mužů pracujících ve venkovských oblastech;

7.  vyzývá členské státy, aby účinněji využívaly možnosti podpory zemědělkyň a žen ve venkovských oblastech v rámci EZFRV a aby podporovaly vhodná zjednodušující opatření; vyzývá Komisi, aby navrhla nová cílená opatření na podporu účasti žen na trhu práce ve venkovských oblastech, a členské státy, aby do svých programů rozvoje venkova zařadily dílčí programy zaměřené na podporu podnikání žen, strategie tvorby pracovních míst pro ženy, která jim zajistí důchodová práva, politiky na podporu zastoupení žen na politických, ekonomických a sociálních fórech v zemědělském odvětví a podporu rovných příležitostí ve venkovských oblastech;

8.  naléhavě vyzývá členské státy, aby posilovaly úlohu sociálních partnerů a organizací sociálního zabezpečení, které působí vedle oficiálních orgánů a monitorují soulad s právními předpisy v oblasti zaměstnanosti, bojují proti nehlášené práci a sledují dodržování standardů sociálního zabezpečení a bezpečnosti, které podporují sociální a ekonomickou integraci migrujících pracovníků, včetně sezónních pracovníků, migrantů a uprchlíků z řad žen; vyzývá k provedení úprav s cílem zajistit, aby se ženy mohly podílet na všech úrovních tohoto procesu;

9.  vyzývá Komisi, aby navrhla úpravy za účelem odpovídajícího financování konkrétního programu EU v podobě „evropské záruky pro ženy z venkovských oblastí“ podle vzoru evropské záruky pro mladé lidi;

10.  poukazuje na to, že se v EU každoročně zmenšuje plocha zemědělské půdy; zdůrazňuje, že tato půda je životně důležitá pro zachování orné půdy, která zajišťuje pracovní místa ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby prosazovaly lepší přístup k půdě v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti na venkově, a žádá v této souvislosti, aby byla přijata opatření, která mladým ženám pracujícím v zemědělství zajistí přístup k úvěrům a umožní jim podílet se na obhospodařování půdy;

11.  upozorňuje na skutečnost, že ženy tvoří 45 % pracovní síly v zemědělství; vyzývá Komisi, aby přezkoumala definici rodinného zemědělského podniku s cílem usnadnit jejich přístup k odbornému vzdělávání a profesnímu poradenství a také ke kapitálu a dávkám;

12.  vyzývá Komisi, aby zohledňovala rovnost žen a mužů při sestavování rozpočtu na finanční podporu v rámci prvního a druhého pilíře SZP;

13.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zlepšila podmínky žen ve venkovských oblastech a poskytla nejen dostatečné informační materiály o možnostech dotací specificky zaměřené na zemědělkyně a ženy ve venkovských oblastech, ale přístup ke vzdělání a úvěrům a aby podporovala vytváření sdružení a poskytování celoplošného odborného poradenství o diverzifikaci tak, aby tyto ženy povzbudila k aktivní realizaci vlastních projektů na venkově; konstatuje v této souvislosti, že je zapotřebí, aby byl informační materiál zpřístupněn také na platformách on-line s cílem umožnit ženám v zemědělských oblastech pružný přístup k informacím o grantech; zdůrazňuje, že zavedení informačních kursů určených ženám, které by se týkaly pravidel a požadavků ohledně zakládání firem a jejich řízení, mohou mít pozitivní dopad, neboť mohou ženám dodat sebedůvěru, již potřebují k tomu, aby zahájily své vlastní podnikání;

14.  vyzývá příslušné celostátní, regionální a místní orgány, aby podpořily účast žen v místních akčních skupinách a rozvoj místních partnerství v rámci programu Leader a aby zajistily vyváženou účast z hlediska pohlaví v jejich správních radách;

15.  zdůrazňuje význam, který mají opatření podporující vzdělávání, odbornou přípravu a získávání další kvalifikace zemědělkyň a žen ve venkovských oblastech, včetně podpory většího přístupu k postgraduálním školicím programům a specializačním kursům pro podnikatele a zemědělské producenty, pro zajištění dlouhodobé zaměstnanosti v zemědělských oblastech, a tudíž pro usnadnění adaptace na změny v zemědělství a ve výrobě potravin; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby náležitě zvážila podpůrná opatření v rámci druhého pilíře SZP, podporu odborného vzdělávání a poradenství pro ženy v zemědělských podnicích, včetně zvláštního odborného vzdělávání s cílem zlepšit dovednosti žen a jejich konkurenceschopnost v zemědělství a usnadnit jejich formální pracovní příležitosti; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat ženám poradenství a podporu s cílem umožnit jim rozvíjet inovační zemědělské činnosti ve venkovských oblastech, včetně zemědělské prvovýroby;

16.  zdůrazňuje – mimo jiné s ohledem na práci na částečný úvazek a práci z domova – význam digitálního rozvoje ve venkovských oblastech a rozvoje celostního přístupu („digitální vesnice“) a vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byly ve větší míře využívány programy v rámci druhého pilíře s cílem usnadnit zahájení samostatně výdělečné činnosti; zdůrazňuje, že má-li se mužům a ženám usnadnit dosažení souladu mezi pracovním a soukromým životem, je zásadní zlepšit kvalitu a dostupnost základní infrastruktury, jako jsou dopravní spojení, bezpečné dodávky energie a spolehlivé a rychlé širokopásmové technologie, které ženám s vysokou kvalifikací mohou umožnit, aby pracovaly ve venkovských oblastech (např. prostřednictvím elektronického podnikání), a každodenně potřebné instituce a služby ve venkovských oblastech, a vyzývá členské státy, aby k rozvoji venkova přijaly v úzké spolupráci s městskými a regionálními orgány flexibilní přístup;

17.  zdůrazňuje význam podpory a prosazování účasti zemědělkyň na procesu rozhodování; poukazuje na to, že ženy mohou přispět k rozvoji svých komunit a zemědělských podniků;

18.  zdůrazňuje, že ve venkovských oblastech v celé Evropě dochází ke stárnutí obyvatelstva, je zde nízká hustota osídlení a některé oblasti se vylidňují; vyzývá k dodatečným opatřením za účelem rozvoje životních a pracovních podmínek ve venkovských oblastech, díky nimž budou mít ženy a jejich rodiny důvod zde zůstat a prožít úspěšný život;

19.  vyzývá regionální subjekty, aby s využitím financování z druhého pilíře prováděly programy zaměřené na zvyšování informovanosti s cílem zdůrazňovat genderovou neutralitu ve všech činnostech a překonávat přetrvávající vysoce tradiční rozdělení úloh v zemědělství;

20.  upozorňuje na obtíže, jimž zemědělkyně čelí ve chvíli, kdy je zapotřebí získat finanční prostředky; konstatuje, že lepší dostupnost kapitálu pro investice v rámci SZP je zásadní pro zlepšení socioekonomické situace žen ve venkovských oblastech a pro podporu ženského podnikání, a vyzývá členské státy, aby prosazovaly, podporovaly a poskytovaly přístup zemědělkyň ke zdrojům financování a zvláštnímu odbornému vzdělávání, které tento přístup mohou usnadnit;

21.  je si vědom specifických výzev, pokud jde o sladění soukromého života a práce v zemědělských podnicích, a významu, který má situace rodičů a zaměstnanecké prostředí vstřícné rodinám v rodinných zemědělských podnicích; zdůrazňuje zásadní úlohu veřejných služeb při zvyšování účasti žen na trhu práce, neboť tyto služby snižují zátěž žen, které obvykle tráví více času než muži péčí o děti a další závislé osoby; vyzývá členské státy a regionální a místní vlády, aby prováděly politiky, které budou chránit, zlepšovat a podporovat kvalitní, přístupnou a cenově dostupnou infrastrukturu, zařízení a služby pro každodenní život ve venkovských oblastech;

22.  vyzývá členské státy, aby zlepšily sociální zabezpečení a opatření pro právní uznání zemědělkyň s cílem zajistit, aby požívaly stejných práv jako muži, vzhledem k tomu, že často pracují pro rodinné podniky bez sociálního zabezpečení nebo právní ochrany;

23.  zdůrazňuje, že je třeba udržet, pobízet a podporovat podnikatelské iniciativy, sdružení, družstva a organizace žen v zemědělství a ve venkovských oblastech, které budou napomáhat výměně osvědčených postupů na místní, regionální a celostátní úrovni a stimulovat přístup žen na trh práce; poukazuje dále na význam rozvoje informačních uzlů a sítí s cílem zvyšovat povědomí o sociálním a ekonomickém postavení žen ve venkovských oblastech.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.7.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Maria Noichl, Marijana Petir, Terry Reintke, Jordi Sebastià, Michaela Šojdrová, Ángela Vallina, Beatrix von Storch, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ildikó Gáll-Pelcz, Arne Gericke, Kostadinka Kuneva, Constance Le Grip, Marc Tarabella, Monika Vana, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Jens Nilsson

(1)

Eurostat (2013). Regionální ročenka úřadu Eurostat za rok 2013. Zaměření na rozvoj venkova.

(2)

Studie tematické sekce C Evropského parlamentu s názvem „Mezinárodní den žen žijících ve venkovských oblastech 2015“.

(3)

Dower, J. (2015). „Úloha finančních prostředků v rámci společné zemědělské politiky pro ženy žijící ve venkovských oblastech“. EPRS, Mezinárodní den žen žijících ve venkovských oblastech 2015.

(4)

Evropská komise (2011), „Zemědělství a rozvoj venkova. Krátké zprávy týkající se zemědělské ekonomiky EU. Venkovské oblasti a strategie Evropa 2020 – zaměstnanost“, zpráva č. 5 – listopad 2011.

(5)

Evropská komise (2012), „Krátké zprávy týkající se zemědělské ekonomiky. Ženy v zemědělství a ve venkovských oblastech EU: tvrdá práce, nízký profil“, zpráva č. 7 – červen 2012.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

29.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

32

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, José Bové, Paul Brannen, Nicola Caputo, Matt Carthy, Albert Deß, Norbert Erdős, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Urszula Krupa, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Jean-Paul Denanot, Jens Gieseke, Maria Heubuch, Norbert Lins, Stanislav Polčák, Sofia Ribeiro, Vladimir Urutchev, Miguel Viegas

Právní upozornění