Postup : 2016/2047(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0287/2016

Předložené texty :

A8-0287/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2016 - 13
CRE 25/10/2016 - 13

Hlasování :

PV 26/10/2016 - 6.2
CRE 26/10/2016 - 6.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0411

ZPRÁVA     
PDF 1015kWORD 149k
13.10.2016
PE 589.175v03-00 A8-0287/2016(Část 1)

týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(11900/2016 – C8-0373/2016 – 2016/2047(BUD))

Část 1: Návrh usnesení

Rozpočtový výbor

Zpravodajové:   Jens Geier (oddíl III – Komise)

  Indrek Tarand (ostatní oddíly)

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu
 STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 STANOVISKO Výboru pro rybolov
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

týkajícího se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017 (11900/2016 – C8-0373/2016 – 2016/2047(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) (dále jen „IID“),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o přezkumu/revizi víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období (COM(2016)0603),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2016 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2017 – oddíl III – Komise(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2017(6),

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Komise dne 18. července 2016 (COM(2016)0300),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, který přijala Rada dne 12. září 2016 a postoupila Evropskému parlamentu dne 14. září 2016 (11900/2016 – C8 -0373/2016),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0287/2016),

A.  vzhledem k tomu, že za situace, kdy je jen málo zdrojů, by měl být kladen větší důraz na zachovávání rozpočtové kázně a na účinné a účelné využívání prostředků;

B.  vzhledem k tomu, že dialog mezi Parlamentem a Komisí podle článku 318 SFEU by měl ve strukturách Komise podnítit pracovní kulturu zaměřenou na výkon s větší transparentností a posílenou zodpovědností;

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že o rozpočtu na rok 2017 je nutno uvažovat v širším kontextu revize víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období; zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovnováhu mezi dlouhodobými prioritami a novými výzvami, a podtrhuje proto, že rozpočet na rok 2017 musí být v souladu s cíli strategie EU 2020, které určují jeho hlavní směřování a jsou pro něj celkovou prioritou;

2.  opakuje, že je pevně přesvědčen, že zvláště v současné situaci jsou iniciativy jako pozastavení čerpání prostředků z ESI fondů Evropskou komisí podle čl. 23 odst. 15 nařízení (EU) č. 1303/2013 (nařízení o společných ustanoveních, CPR)(8) nejen nespravedlivé a nepřiměřené, ale také politicky neudržitelné;

3.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2017 v Parlamentu plně odráží politické priority přijaté valnou většinou ve výše uvedeném usnesení ze dne 9. března 2016 o politických pokynech a v usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolebního přezkumu víceletého finančního rámce na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise; 

4.  zdůrazňuje, že mír a stabilita jsou základními hodnotami, o něž musí jít Unii především; domnívá se, že tzv. Velkopáteční dohoda, která se ukázala jako naprosto zásadní při snaze o dosažení míru a usmíření v Severním Irsku, musí být uchráněna; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí specifická opatření k zajištění podpory regionům, které budou zvláště citelně postiženy v případě sjednaného vystoupení z Unie poté, co Spojené království uplatní článek 50 Lisabonské smlouvy a naplní tak vůli svých občanů vyjádřenou v referendu;

5.  upozorňuje na to, že Unie v současnosti čelí několika závažným mimořádným situacím a novým výzvám, které nebylo možno v době sestavování VFR na období 2014–2020 předvídat; je přesvědčen, že z rozpočtu Unie je třeba vynaložit zvýšené finanční prostředky, aby bylo možné reagovat na politické výzvy a Unie mohla s nejvyšší naléhavostí a prioritně naplnit očekávání a účinně na tyto krize reagovat; domnívá se, že je zapotřebí silného politického odhodlání k zajištění nových prostředků pro tyto účely v roce 2017 a do konce současného programového období;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby rozpočet na rok 2017 pokryl potřeby spojené s problémem migrace a s pomalým hospodářským růstem jako důsledkem hospodářské krize; konstatuje, že by mělo být výrazně zvýšeno financování výzkumných a infrastrukturních projektů a také boje s nezaměstnaností mladých;

7.  připomíná, že Parlament sice okamžitě schválil další finanční prostředky potřebné k řešení současných problémů s uprchlíky a migrací, přičemž pokračuje podpora cílů udržitelného rozvoje, vždy však trval na tom, aby tento problém zcela nezastínil další důležité politiky Unie, zejména vytváření důstojných a kvalitních pracovních míst a rozvoj podniků a podnikání v zájmu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; konstatuje, že strop okruhu 3 je naprosto nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi problémů s uprchlíky a migrací, a trvá na tom, že je třeba zvolit komplexní a na dodržování lidských práv založený přístup propojující migraci s rozvojem a zaručující integraci pracovníků z řad migrantů a žadatelů o azyl a uprchlíků, a také na prioritní programy, jako jsou programy v oblasti kultury; zdůrazňuje, že ve snaze zajistit potřebné další finanční prostředky pro tuto oblast navrhla Komise v návrhu rozpočtu na rok 2017 (NR) bezprecedentní využití zvláštních nástrojů VFR, včetně plného využití nástroje pružnosti a také získání značné částky z rozpětí pro nepředvídané události, které je „poslední záchranou“, a Rada tyto návrhy akceptovala;

8.  opakuje svůj postoj, že požadavkům na další prostředky potřebné k řešení migrační a uprchlické krize by nemělo být vyhověno na úkor stávající vnější činnosti Unie, včetně její rozvojové politiky; opakuje, že vytvoření nástroje pro uprchlíky v Turecku, svěřenských fondů a dalších nástrojů ad hoc nelze financovat škrty u jiných existujících nástrojů; vyjadřuje obavy nad tím, že vytvoření nástrojů ad hoc mimo rozpočet Unie by mohlo ohrozit jednotnost rozpočtu a obejít rozpočtový proces, který vyžaduje zapojení Evropského parlamentu a kontrolu z jeho strany; má značné pochybnosti, zda je strop okruhu 4 (Globální Evropa) dostatečný k tomu, abychom dokázali udržitelně a účinně reagovat na výzvy, jimž v současné době zvnějšku čelíme, včetně současných problémů s uprchlíky a migrací;

9.  opakuje, že je přesvědčen, že by rozpočet Unie měl nalézt způsoby financování nových iniciativ, které nepoškodí stávající programy a politiky Unie, a žádá, aby byly identifikovány udržitelné prostředky financování nových iniciativ; je znepokojen tím, že přípravná akce týkající se obranného výzkumu, na kterou bude v příštích třech letech vynaloženo 80 milionů EUR, bude vtlačena do současného rozpočtu podle VFR; je přesvědčen, že v situaci, kdy je rozpočet Unie již beztak podfinancován, je na další úsilí navíc v podobě operací, administrativních nákladů, přípravných akcí a pilotních projektů v souvislosti se společnou bezpečnostní a obrannou politikou třeba také dalších finančních prostředků od členských států; domnívá se, že by členské státy měly v tomto ohledu využít současný přezkum/revizi VFR v polovině období; zdůrazňuje, že je třeba vyjasnit, jak bude dlouhodobě financován výzkum v oblasti společné obrany;

10.  připomíná, že Unie ratifikovala dohodu COP 21 a musí vyčlenit část svých finančních zdrojů na to, aby dostála svým mezinárodním závazkům; konstatuje, že podle odhadu příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2017 se předpokládá, že pro tento účel bude z rozpočtu přiděleno 19,2 % výdajů; důrazně vybízí Komisi k tomu, aby pokračovala

v tomto kurzu a naplnila cíl 20 % výdajů v souladu se svým závazkem učinit z opatření

v oblasti klimatu v současném VFR průřezové téma;

11.  obnovuje všechny škrty, které navrhla Rada provést v NR; nechápe důvody navrhovaných škrtů a zpochybňuje deklarovaný úmysl Rady obnovit umělá rozpětí v některých okruzích, jako je podokruh 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a okruh 4 (Globální Evropa), zejména uvážíme-li, že by tato rozpětí byla tak jako tak příliš nízká na to, aby bylo možno reagovat na nepředvídané okolnosti nebo krize;

12.  konstatuje, že při čtení v Radě se v posledních pěti letech nepodařilo odhadnout skutečné čerpání rozpočtu Unie a že pokud uvážíme všechny opravné rozpočty, bylo nakonec zapotřebí v každém z těchto konečných rozpočtů výrazně více finančních prostředků; vyzývá proto Radu, aby při dohodovacím řízení svůj postoj upravila tak, aby byly v rozpočtu na rok 2017 zapsány odpovídající finanční prostředky hned od počátku;

13.  ohlašuje, že za účelem odpovídajícího financování těchto naléhavých potřeb a se zřetelem k velmi napjatým rozpětím VFR v roce 2017 bude Parlament financovat zvýšení prostředků nad rámec NR vyčerpáním veškerých rozpětí a větším využitím rozpětí pro nepředvídané události;

14.  kompenzuje všechny škrty, k nimž došlo v souvislosti s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) u Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a u programu Horizont 2020, v celkové výši 1 240 milionů EUR v prostředcích na závazky na rok 2017 z nových prostředků, které budou získány revizí VFR v polovině období; trvá na tom, že je třeba účinně reagovat na nezaměstnanost mladých v celé Unii; zvyšuje proto prostředky na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí o dalších 1 500 milionů EUR v prostředcích na závazky, aby mohla dále pokračovat; má za to, že o odpovídajících dalších prostředcích na tyto důležité programy by mělo být rozhodnuto v rámci revize VFR v polovině období;

15.  očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení bude dosaženo shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy;

16.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2017 na 161,8 miliardy EUR v prostředcích na závazky a 136,8 miliardy EUR v prostředcích na platby;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

17.  konstatuje, že také letos se podokruhu 1a velmi citelně dotklo čtení rozpočtu v Radě: k 52 % celkových škrtů Rady u prostředků na závazky došlo v tomto okruhu; táže se proto, jak se v tomto čtení promítla skutečnost, že pracovní místa a zaměstnanost jsou pro Radu politickou prioritou;

18.  rozhodně nesouhlasí s těmito škrty v okruhu, který symbolizuje evropskou přidanou hodnotu a přináší více růstu a pracovních míst pro občany; rozhodl se proto obnovit všechny škrty, které provedla Rada;

19.  s cílem splnit svůj závazek z června 2015, že se v rámci ročního rozpočtového procesu bude snažit co nejvíce minimalizovat rozpočtový dopad vytvoření fondu EFSI na program Horizont 2020 a nástroj CEF, se rozhodl plně obnovit původní výši prostředků v položkách na program Horizont 2020 a nástroj CEF, které byly přesunuty na financování záručního fondu EFSI; zdůrazňuje důležitost největšího programu Unie pro výzkum a inovace Horizont 2020, který přeměňuje skvělé nápady na výrobky a služby, a podněcuje tak růst a zaměstnanost; požaduje, aby byla poskytnuta odpovídající částka prostředků na závazky ve výši 1,24 miliardy EUR navíc nad rámec NR; očekává, že celkové dohody v této naléhavé záležitosti bude dosaženo v rámci revize VFR v polovině období; poukazuje na to, že by fondy EFSI měly být v zájmu jejich plné účinnosti a efektivnosti zlepšeny tím, že bude zajištěno, aby byla respektována zásada doplňkovosti, že se zlepší geografická a odvětvová vyváženost a zvýší se transparentnost při rozhodovacím procesu;

20.  v intencích toho, že pracovní místa a růst jsou i nadále jeho prioritami, a po důkladném posouzení dosavadní absorpční kapacity se rozhodl navrhnout některá selektivní zvýšení na úroveň NR u programů COSME, Progress, Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Eures a Erasmus+; poznamenává, že takováto zvýšení lze pokrýt z rozpětí, které je v tomto podokruhu k dispozici;

21.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v okruhu 1a nad rámec NR o 69,367 milionu EUR (v této částce nejsou fond EFSI, pilotní projekty a přípravné akce);

Podokruh 1b — Hospodářská, sociální a územní soudržnost

22.  zdůrazňuje, že zhruba jedna třetina ročního rozpočtu Unie směřuje na hospodářskou, sociální a územní soudržnost; zdůrazňuje, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou a nástrojem Unie pro snižování rozdílů mezi všemi regiony EU a že hraje významnou roli při plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; 

23.  nesouhlasí se škrty u prostředků na závazky ve výši 3 miliony EUR a – což je důležitější – se škrty u prostředků na platby ve výši 199 milionů EUR, které Rada navrhuje v podokruhu 1b, a to i v podpůrných položkách; vyzývá Radu, aby vysvětlila, jak se tyto škrty slučují s jejím cílem poskytnout „potřebné prostředky, které umožní hladké provádění nových programů ve čtvrtém roce víceletého finančního rámce na období 2014–2020“; podotýká, že již Komisí navržená výše prostředků na platby pro tento okruh je o 23,5 % nižší než v rozpočtu na rok 2016; zdůrazňuje v tomto ohledu, že jakékoli další škrty u prostředků na platby jsou neodůvodnitelné a nepřijatelné;

24.  žádá vyhodnocení dopadu politik Unie na základě zpráv o posouzení dopadu, aby bylo možné zjistit, v jaké míře se podařilo mj. snížit ekonomické rozdíly, rozvíjet konkurenceschopné a diverzifikované regionální ekonomiky a podnítit udržitelný růst a pracovní místa;

25.  je zděšen značnými zpožděními při provádění současného cyklu evropských strukturálních a investičních fondů, což bude mít zřejmě závažný negativní dopad na včasné dosažení výsledků v praxi, ale rovněž hrozí, že to povede k tomu, že se ve druhé polovině současného VFR znovu nahromadí značný objem neuhrazených faktur; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně určily zbývající řídící, platební a certifikační orgány a řešily všechny ostatní příčiny prodlení při provádění programů; bere na vědomí návrhy Komise na ještě větší zjednodušení v této oblasti a domnívá se, že by členské státy měly naléhavě vyvinout veškeré úsilí s cílem zajistit, aby se tyto programy dostaly do plného tempa; proto žádá větší součinnost a doplňkovost mezi politikami veřejných investic v rozpočtech členských států a v rozpočtu Unie a politikami, které jsou zaměřeny na podporu růstu a udržitelného vytváření pracovních míst, které jsou základním kamenem Unie;

26.  bere na vědomí návrh Komise vytvořit program na podporu strukturálních reforem s finančním krytím ve výši 142 800 000 EUR a zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky by měly být přiděleny s cílem posílit hospodářskou, společenskou a územní soudržnost;

27.  lituje toho, že z důvodu předsunutí finančních prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) v letech 2014–2015 Komise nenavrhla žádné prostředky na závazky pro tuto iniciativu na rok 2017; znovu opakuje, že rozhodně podporuje pokračování této iniciativy; rozhodl se v souladu s nařízením o Evropském sociálním fondu(9), které stanoví možnost v této iniciativě pokračovat, že zvýší prostředky na iniciativu YEI o dalších 1 500 milionů EUR v prostředcích na závazky a o 500 milionů v prostředcích na platby, abychom dokázali účinně reagovat na nezaměstnanost mladých a poučili se z výsledků hodnocení Komise, jehož předmětem bylo čerpání prostředků na tuto iniciativu; poznamenává, že v souladu s požadavky Parlamentu by mělo být celkové dohody na odpovídající výši dalších prostředků na iniciativu YEI na zbytek tohoto programového období dosaženo v rámci nacházející revize VFR v polovině období; naléhavě vyzývá členské státy, aby se všemožně snažily zrychlit provádění této iniciativy v praxi, aby z ní měli mladí Evropané bezprostřední užitek;

28.  rozhodl se obnovit NR v prostředcích na závazky i na platby ve všech položkách, v nichž provedla Rada škrty; zvyšuje prostředky na závazky pro podokruh 1b o 1 500 milionů EUR a prostředky na platby o 500 milionů EUR nad rámec NR na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a o 4 miliony EUR v prostředcích na závazky a o 2 miliony EUR v prostředcích na platby pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám, a současný strop pro prostředky na závazky je tak překročen o 1 486 798 635 EUR;

29.  zdůrazňuje, že v podokruhu 1b je největší podíl nezaplacených závazků (tzv. RAL), jejichž výše počátkem září 2016 činila 151 119 milionů EUR, a hrozí, že bude ohroženo provádění nových programů;

30.  zdůrazňuje důležitý příspěvek politiky soudržnosti s ohledem na účinné sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření k vytvoření vhodných nástrojů s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů, jako jsou pobídkové struktury s využitím strukturálních fondů ve snaze podnítit sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví na úrovni členských států;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

31.  konstatuje, že Rada snížila prostředky v okruhu 2 o 179,5 milionu EU v prostředích na závazky a o 198 milionů EUR v prostředcích na platby v položkách výdajů na správní podporu, v položkách operační technické pomoci (například u Evropského námořního a rybářského fondu a u programu LIFE) a v operačních položkách Evropského zemědělského záručního fondu (EZZR), který je zásadní pro zachování zemědělské činnosti na živoucích územích, a u decentralizovaných agentur; konstatuje, že k největším škrtům u prostředků na platby dochází u rozvoje venkova; domnívá se, že základem každého spolehlivého přezkumu prostředků EZZR by měl být i nadále návrh na změnu; obnovuje proto výši prostředků v jednotlivých položkách na úroveň NR;

32.  očekává předložení takového návrhu na změnu, jehož předmětem bude balíček nouzové pomoci zejména pro mlékárenství, a je rozhodnut vyjádřit svou rozhodnou podporu odvětví zemědělství v Unii; zvyšuje proto příslušné prostředky o 600 milionů EUR nad NR, aby se podařilo vyrovnat se s dopady krize v odvětví mléka a mléčných výrobků a s dopady ruského embarga na mlékárenství;

33.  vítá příděly na výzkum a inovace související se zemědělstvím v rámci programu Horizont 2020, jejichž účelem je zajistit dostatečné dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin a dalších výrobků z biologického materiálu; zdůrazňuje, že je třeba, aby se prioritou staly projekty, které zahrnují primární producenty;

34.  zdůrazňuje, že provádění nové SRP znamená zásadní změnu přístupu při řízení rybolovu jak pro členské státy, tak pro rybáře, a v tomto ohledu připomíná obtíže, které nastaly v předchozích rozpočtových rocích, když byly prostředky sníženy;

35.  lituje nicméně v této souvislosti toho, že i v tomto roce program LIFE (s celkovým financováním ve výši 493,7 milionu EUR) představuje pouze 0,3 % celkového NR, i když vítá navýšení prostředků na závazky pro program LIFE ve výši 30,9 milionu EUR v NR;

36.  poukazuje na problémy, které v minulosti přinesl nedostatek prostředků na platby pro program LIFE, neboť se v jeho důsledku ztížilo a zpozdilo jeho řádné provádění;

37.  v souladu se svými cíli v rámci strategie EU 2020 a se svými mezinárodními závazky v boji proti změně klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení prostředků u programu LIFE+ nad úroveň NR;

38.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 619,8 milionu EUR a prostředky na platby o 611,3 milionu EUR (bez pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 19,4 milionu EUR;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

39.  zdůrazňuje, že pro Parlament je současný problém migrace i nadále vrcholnou prioritou jeho agendy; vítá návrh Komise poskytnout dalších 1,8 miliardy EUR na řešení problému migrace v Unii, a to nad rámec prostředků, které již byly plánovány na rok 2017; konstatuje, že tak velké odchýlení se od původního finančního plánu hovoří ve prospěch úpravy stropů okruhu 3 směrem vzhůru; zdůrazňuje, že Komise navrhuje financovat tato zvýšení využitím nástroje pružnosti (z něhož má být získána částka 530 milionů EUR, čímž budou plně vyčerpány finanční prostředky na tento rok) a uvolněním prostředků z rozpětí pro nepředvídané události (částka 1 160 milionů EUR); vzhledem k bezprecedentní výši finančních prostředků na výdaje související s migrací (celkově 5,2 miliardy EUR v roce 2017 v okruzích 3 a 4 a uvolnění prostředků z Evropského rozvojového fondu) a k tomu, že jsou na stole návrhy uplatňovat pružnost, nepožaduje další zvýšení prostředků na politiky související s migrací; současně však bude odolávat jakýmkoli pokusům snížit finanční prostředky na činnosti Unie v této oblasti;

40.  opakuje, že rozpočtová pružnost má své meze a může být pouze krátkodobým řešením; je pevně přesvědčen, že na budoucnost orientovanou a odvážnou reakcí tváří v tvář těmto dlouhodobým problémům s uprchlíky a migrací, které sužují celý kontinent a nejeví známky toho, že by byly na ústupu, je, jak vše nasvědčuje, úprava stropu okruhu 3 směrem vzhůru; domnívá se, že veškerá rozpočtová rozhodnutí z poslední doby ve snaze získat nové prostředky v této oblasti skutečně ukázala, že je třeba výši tohoto stropu přehodnotit;

41.  v souvislosti se současnými problémy s bezpečností a migrací vítá zvýšení finančních prostředků pro fond AMIF (1,6 miliardy EUR) a fond ISF (0,7 miliardy EUR); domnívá se, že navýšení prostředků fondu AMIF zvyšuje nutnost zajistit spravedlivé a transparentní rozdělení ročních finančních prostředků mezi jednotlivé programy a cíle tohoto fondu a lepší přehlednost toho, jak budou tyto finanční zdroje vynaloženy;

42.  konstatuje, že dne 15. března 2016 byl přijat nový nástroj mimořádné podpory v rámci Unie s orientačním krytím ve výši 700 milionů EUR na tři roky (2016–2018) a v praxi již vedl k okamžitým výsledkům v podobě opatření mimořádné podpory v reakci na humanitární potřeby velkého množství uprchlíků a migrantů, kteří přicházejí do členských států; opakuje však svůj postoj, že v budoucnu je zapotřebí naplánovat udržitelnější právní a rozpočtový rámec, aby bylo možné mobilizovat v Unii humanitární pomoc, vyžadují-li to okolnosti; trvá na tom, aby byl veden pravidelný dialog s Komisí o současném i budoucím fungování a financování tohoto nástroje a byl založen na naprosté transparentnosti při podávání informací a zpráv o posouzení dopadu;

43.  tváří v tvář zvýšené míře ohrožení v několika členských státech a souběžným problémům se zvládáním migrace, bojem proti terorismu a organizované trestné činnosti a nutnosti koordinované evropské reakce požaduje finanční prostředky na další personální posílení Europolu s cílem vytvořit v jeho rámci nepřetržitě fungující protiteroristickou buňku, která by 24 hodin denně 7 dní v týdnu poskytovala příslušným orgánům členských států zpravodajské informace; domnívá se, že toto zvýšení je také určeno ke zlepšení boje proti obchodování s lidmi (se zvláštním zaměřením na nezletilé bez doprovodu), boje proti kybernetické kriminalitě (noví zaměstnanci EC 3) a k posílení lidských zdrojů v hotspotech v Itálii a v Řecku; podotýká, že v současné době má Europol k dispozici pouhé 3 pracovníky k vyslání do 8 stálých a dalších dočasných hotspotů pouze v Itálii; pokládá tento počet za příliš nízký na to, aby byl Europol schopen plnit své úkoly, pokud jde o boj proti obchodování s lidmi, proti terorismu a dalším druhům závažné přeshraniční trestné činnosti;

44.  vítá vytvoření nové rozpočtové položky, z níž budou poskytovány finanční prostředky obětem terorismu; podporuje poskytování zdrojů na řešení různorodých potřeb obětí, včetně fyzického ošetření a léčby, psychosociálních služeb a finanční podpory; je přesvědčen, že až příliš často jsou při navrhování opatření ve snaze postavit se hrozbě terorismu potřeby nevinných obětí terorismu opomíjeny nebo jsou považovány za podružné;

45.  odsuzuje škrty Rady u celé řady programů v oblasti kultury, sdělovacích prostředků, občanství, základních práv a veřejného zdraví o úhrnnou částku 24,3 milionu EUR v prostředcích na závazky; domnívá se, že Rada vysílá neblahý signál, když navrhuje škrty u programů v oblasti kultury, aby uvolnila prostředky na současné problémy s uprchlíky a migrací; vyjadřuje politování nad tím, že tyto škrty byly, jak se zdá, provedeny zcela svévolně a bez ohledu na skvělé míry čerpání prostředků; je toho názoru, že i malé škrty s sebou nesou riziko, že bude ohroženo dosažení výsledků programu a hladké provádění činností Unie; obnovuje proto všechny škrty ve výši NR;

46.  trvá na tom, že je třeba zvýšit financování řady činností u programů Kreativní Evropa a Evropa pro občany, které byly po dlouhou dobu podfinancovány; je pevně přesvědčen, že tyto programy jsou důležitější než kdy jindy, jak tím, že zvyšují příspěvek kulturních a kreativních odvětví k vytváření pracovních míst a růstu, tak tím, že podněcují k aktivní účasti občanů na tvorbě a provádění politiky Unie; nechápe, jak může Rada odůvodnit snižování finančních prostředků pro MSP v kulturních a kreativních odvětvích, když Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví, u něhož již byl příděl finančních prostředků odložen, byl spuštěn teprve v červnu 2016 a je zářným příkladem inovativního řešení závažného selhání trhu tím, že buduje kapacity a nabízí ochranu proti úvěrovému riziku pro finanční zprostředkovatele úvěrů na nemovitosti v kulturních a kreativních odvětvích;

47.  zdůrazňuje, že programy Unie v oblasti kultury, vzdělávání, mládeže a občanství mají jednoznačnou evropskou přidanou hodnotu, doplňují politiky integrace migrantů a uprchlíků a působí vůči nim synergicky; vyzývá proto orgány EU, aby reagovaly náležitým navýšením finančních prostředků v programech podléhajících přímé správě EU, jako je Kreativní Evropa, i ve strukturálních a investičních fondech a v rámci příslušných rozpočtových položek;

48.  konstatuje, že je nutné poskytnout nezbytné rozpočtové záruky pro přípravné činnosti týkající se realizace Evropského roku kulturního dědictví, který byl vyhlášen na rok 2018;

49.  připomíná, že mechanismus civilní ochrany Unie je klíčovým prvkem solidarity Unie; zdůrazňuje, že Unie hraje významnou úlohu při podpoře, koordinaci nebo doplňování opatření členských států zaměřených na předcházení, připravenost a reakci v případě katastrof; všímá si mírného zvýšení prostředků na závazky pro tento program;

50.  vítá vytvoření rozpočtové položky pro Pátrací a záchranný fond EU, která je určena na pokrytí pátrací a záchranné činnosti, především ve Středomoří, které provádějí členské státy a jsou koordinovány na úrovni EU; je toho názoru, že vytvoření zvláštního fondu pro tento účel je vhodnějším řešením než neustálé navyšování rozpočtu agentury Frontex nebo nově vytvořené evropské pohraniční a pobřežní stráže;

51.  vítá vytvoření rozpočtové položky na podporu evropské občanské iniciativy, která je nově vytvořeným nástrojem, jehož cílem je zapojit občany do rozhodovacího procesu v Unii a prohloubit evropskou demokracii; je toho názoru, že výše prostředků na závazky navržená v NR je příliš nízká; rozhodl se zvýšit prostředky v této rozpočtové položce;

52.  všímá si, že Komise navrhuje částku 840 000 EUR v prostředcích na závazky pro samostatnou rozpočtovou položku věnovanou evropské rozpočtové iniciativě, která byla vytvořena v minulém roce, a zdůrazňuje, že je třeba poskytnout dostatečné finanční prostředky, aby se podpořilo využívání této iniciativy, která je velice cenným nástrojem participační demokracie;

53.  vítá navýšení finančních prostředků na komunikaci akcí na úrovni zastoupení Komise a v rámci dialogů s občany a partnerství, jejichž výše na rok 2017 činí v prostředcích na závazky 17,036 milionu EUR a v prostředcích na platby 14,6 milionu EUR, neboť se jedná o iniciativy, jejichž cílem je oslovit občany, získat jejich důvěru a posílit jejich porozumění politickým postupům a politikám Unie;

54.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti dostatečné a vhodné administrativní i finanční prostředky, aby mohl plnit své úkoly v návaznosti na přijetí nové interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti;

55.  konstatuje, že ve svém čtení (bez pilotních projektů a přípravných akcí) překračuje strop okruhu 3 o 71,28 milionu EUR v prostředcích na závazky, přičemž zvyšuje prostředky na platby o 1 857,7 milionu EUR; vzhledem k tomu, že již na úrovni NR nebylo ponecháno žádné rozpětí, navrhuje financovat tato zvýšení v rámci stropu, přičemž současně budou uvolněny prostředky z rozpětí pro nepředvídané události pro řadu základních výdajových položek souvisejících s migrací;

Okruh 4 – Globální Evropa

56.  poznamenává, že vzhledem k pokračujícím problémům s uprchlíky a migrací vznikají u vnější činnosti Unie stále větší potřeby financování, které výrazně převyšují současný objem prostředků na okruh 4; důrazně se proto táže, zda jsou stropy okruhu 4 dostatečné k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnější dimenzi problémů s uprchlíky a migrací; vyjadřuje politování nad tím, že za účelem financování nových iniciativ jako například nástroje pro uprchlíky v Turecku se Komise ve svém NR rozhodla jít cestou škrtů u programů, jako je nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a nástroj přispívající ke stabilitě a růstu (IcSP); zdůrazňuje, že by se tak nemělo dít na úkor politik v jiných oblastech; rozhodl se proto výrazně zmírnit přesun značných finančních zdrojů ze dvou nástrojů, které se mimo jiné věnují řešení základních příčin migračních toků; připomíná, že hlavním cílem rozvojové politiky Unie musí zůstat snížení chudoby; lituje toho, že prostředky na humanitární pomoc a na středomořskou část Evropského nástroj sousedství (ENI) jsou nižší než částka schválená v rozpočtu na rok 2016, a to i přes jejich zjevnou důležitost při řešení velké řady vnějších problémů; vyjadřuje politování nad neopodstatněnými škrty, které provedla Rada;

57.  rozhodl se proto vrátit všechny škrty Rady v okruhu 4 na původní výši; rozhodl se také obnovit prostředky v položkách na středomořskou část nástroje ENI a na humanitární pomoc ve výši roku 2016; dále se rozhodl zmírnit škrty, které provedla Komise u nástrojů DCI a IcSP; pokládá za zásadně důležité, aby si Unie udržela klíčovou úlohu a zachovala výši finančních prostředků na podporu blízkovýchodního mírového procesu, palestinské samosprávy a UNRWA a také prostředků v položkách na Východní partnerství v rámci nástroje ENI; zdůrazňuje důležitost evropského nástroje pro demokracii a lidská práva;

58.  rozhodl se zvýšit makrofinanční pomoc, která byla výrazně snížena oproti roku 2016; domnívá se, že aby bylo možné vyhovět všem budoucím žádostem o půjčku, bude nezbytná vyšší úroveň financování, než je navrhováno;

59.  plně podporuje nástroj pro uprchlíky v Turecku a navrhuje v roce 2016 předběžně přidělit část příspěvku z rozpočtu Unie plánovaného na rok 2017 s ohledem na dobré výsledky při provádění a velká rozpětí, která jsou v rozpočtu na rok 2016 stále k dispozici; žádá proto, aby byly zvýšeny prostředky pro nástroj IPA II o 400 milionů EUR formou opravného rozpočtu na rok 2016 a aby byla pro tento účel uvolněna odpovídající částka z rozpětí pro nepředvídané události; umísťuje tuto částku do rezervy v rozpočtu na rok 2017, dokud nevznikne komplexní dohoda na alternativním financování nástroje pro uprchlíky v Turecku, která by zmírnila nevídaný tlak na jiné nástroje financování vnější činnosti;

60.  se znepokojením konstatuje, že i přes svou aktuálnost a značnou velikost jsou svěřenské fondy EU a nástroj FRT v rozpočtu EU takřka neviditelné; žádá, aby byly do rozpočtu zařazeny způsobem, který je mnohem transparentnější a více respektuje jednotu rozpočtu Unie a výsadní pravomoci rozpočtového orgánu, a vytváří pro tento účel nové rozpočtové položky; také žádá Komisi, aby předložila doklady toho, že využívání finančních nástrojů v rámci svěřenských fondů nemá za důsledek odklánění prostředků od cílů jejich původních právních základů; konstatuje, že cíl podnítit další příspěvky členských států nádavkem k prostředkům z rozpočtu Unie se doposud absolutně nenaplnil; v tomto ohledu upozorňuje na to, že budoucí požadavky na příspěvek z rozpočtu EU svěřenským fondům Parlament odsouhlasí, pouze jakmile budou zároveň poskytnuty příspěvky členských států ve srovnatelné výši; vyzývá proto členské státy, aby co nejdříve dostály svým závazkům;

61.  konstatuje, že Záruční fond pro vnější vztahy, který slouží ke krytí případů nesplácení úvěrů nebo záruk za úvěry poskytnutých státům, které nejsou členy Unie, nebo na projekt v těchto státech potřebuje podle zprávy Komise o zárukách krytých souhrnným rozpočtem (COM(2016) 576), další finanční prostředky, aby dosáhl cílové částky, což ve svém důsledku vedlo k poskytnutí částky 228,04 milionu EUR, která byla zapsána do NR; je znepokojen tím, že tyto požadavky ještě zvyšují tlak na již tak velmi napjaté stropy v okruhu 4;

62.  vítá rozpočtové návrhy Komise týkající se nového rámce partnerství pro migraci a plánu vnějších investic; vyjadřuje však své znepokojení nad tím, že se tak vytvářejí potenciální nové „satelity“ mimo rozpočet Unie; opakuje, že je třeba plnou parlamentní kontrolu nad rozpočtem Unie; důrazně trvá na dodržování zásady jednotnosti rozpočtu; je přesvědčen, že tato nová iniciativa by neměla být financována na úkor stávajících projektů Unie; je přesvědčen, že by měly být získány další prostředky z možností pružnosti, aby byly ambicióznímu rámci pro podporu investic v Africe a v sousedství EU poskytnuty odpovídající nové prostředky;

63.  znovu žádá, aby v zájmu další konsolidace diplomatické činnosti Unie byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přenesena z rozpočtu SBOP do administrativního rozpočtu ESVČ;

64.  v důsledku toho zvyšuje prostředky na závazky v okruhu 4 nad rámec NR o 497,9 milionu EUR v prostředcích na závazky a o 495,1 milionu EUR v prostředcích na platby (v těchto částkách nejsou zahrnuty pilotní projekty a přípravné akce, naopak v nich je zahrnut přesun zvláštních zástupců EU do rozpočtu ESVČ);

65.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků (o 3 miliony EUR) s cílem rozhodným způsobem přispět k pokračování a zintenzivnění práce Výboru pro pohřešované osoby na Kypru a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

66.  domnívá se, že škrty Rady jsou neopodstatněné a škodlivé, a obnovuje NR u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

67.  vzhledem k nedávným zjištěním a ve snaze znovu získat důvěru občanů Unie a obnovit důvěryhodnost institucí Unie se rozhodl ponechat 20 % prostředků na dočasné náhrady pro bývalé členy Komise v rezervě do doby, než Komise prosadí přísnější kodex chování pro komisaře, který bude předcházet střetu zájmů a tzv. efektu otáčivých dveří;

68.  domnívá se, že interinstitucionální administrativní spolupráce přináší efektivitu, protože know-how, kapacity a zdroje vytvořené pro jednu instituci jsou dány k dispozici dalším institucím; žádá proto, aby byl vytvořen systém, který omezuje administrativní zátěž na nezbytné minimum, zajišťuje odpovídající kvalitu služeb, poskytuje hlavní odpovědné instituci nezbytné rozpočtové prostředky a motivuje ke spolupráci s ostatními institucemi tak, že jejich podíl bude omezen na marginální náklady, které jsou k této spolupráci třeba, a sladí tak rozhodnutí v duchu řádného finančního řízení na úrovni institucí s celkovým řádným finančním řízením rozpočtu;

Agentury

69.  obecně souhlasí s Komisí vypracovanými odhady rozpočtových potřeb agentur; konstatuje, že Komise již výrazně snížila původní žádosti většiny agentur; domnívá se proto, že jakékoli další škrty, jak je navrhuje Rada, by ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny;

70.  vítá navýšení rozpočtu u efektivně působících agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí zapojených do otázek migrace a bezpečnosti; zdůrazňuje, že pokud dochází k rozšíření mandátu těchto agentur, musejí mít dostatečnou výši prostředků (i na investice do nových technologií) a dostatečný počet pracovníků;

71.  v souvislosti se současnými problémy, pokud jde o bezpečnost, a se zřetelem k nutnosti koordinované evropské reakce se domnívá, že některá z těchto zvýšení nejsou dostatečná a rozhodl se zvýšit prostředky pro Evropský policejní úřad (Europol), Evropskou jednotku pro justiční spolupráci, Evropskou agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů (EU-LISA) a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

72.  zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že v současné době jsou rozpočtové zdroje a počet míst v Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál, aby agentura stále držela krok s realitou;

73.  konkrétně zdůrazňuje potřebu dostatečných lidských a materiálních zdrojů pro nově vytvořené útvary Europolu, Evropské centrum pro boj proti terorismu, EC3 a IRU, a to i pokud jde o společné operační plánování a posuzování hrozeb s cílem posílit koordinovaný přístup členských států k boji proti organizované trestné činnosti, kybernetické kriminalitě a trestné činnosti spojené s internetem, terorismu a další závažnou trestnou činností; žádá další finanční prostředky na společné vyšetřovací týmy;

74.  připomíná plánované zlepšení a interoperabilitu různých informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které ohlásila Komise ve svém sdělení o budoucím rámci pro výkonnější a inteligentnější informační systémy pro správu hranic a vnitřní bezpečnost ze dne 6. dubna 2016; naléhavě vyzývá k tomu, aby se počítalo s nutností odpovídajících zdrojů na to, aby byla tato technická řešení uvedena do praxe rychle a efektivně;

75.  vítá skutečnost, že do rozpočtu na rok 2017 byly zapsány odpovídající zdroje, které mají podpořit přeměnu agentury Frontex na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž a přeměnu úřadu EASO na plnohodnotnou agenturu pro otázky azylu; zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že jsou zdroje na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž pro tuto chvíli dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál, aby agentura stále držela krok s realitou;

76.  s ohledem na zhoršující se humanitární situaci v jižním sousedství Evropy, na rostoucí počet žadatelů o azyl a hlavně na záměr rozšířit mandát úřadu více, než stanoví návrh Komise, se dále rozhodl zvýšit prostředky, které byly v rozpočtu na rok 2016 přiděleny Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu;

77.  opakuje svůj nesouhlas s přístupem Komise a Rady ve věci lidských zdrojů agentur, a proto mění značný počet plánů pracovních míst; znovu zdůrazňuje, že podle interinstitucionální dohody by každá agentura měla v průběhu pěti let snížit počet pracovních míst o 5 %, avšak nová pracovní místa, která jsou zapotřebí k plnění dalších úkolů spojených s novým vývojem dané politiky a s novými právními předpisy od roku 2013, musí také provázet dodatečné zdroje a je třeba je nezapočítávat při plnění cíle snižování stavu zaměstnanců podle IID; zdůrazňuje proto opět, že nesouhlasí s myšlenkou fondu pracovních míst určených k převodu mezi agenturami, ale potvrzuje, že je ochoten uvolnit pracovní místa dosažením vyšší efektivity mezi agenturami prostřednictvím intenzivnější správní spolupráce nebo v případě potřeby i sloučením a sdružováním některých funkcí buď s Komisí, nebo jinou agenturou;

78.  zdůrazňuje, že by bylo možno dosáhnout výrazných provozních a personálních úspor, pokud by agentury působící ve více místech (ENISA, eu-LISA, ERA) měly pouze jediné sídlo; je toho názoru, že uvážíme-li současné provozní potřeby těchto agentur, je takováto změna možná; zdůrazňuje, že odstěhování Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z Londýna a jeho sloučení nejméně s jedním či dvěma dalšími orgány dohledu by mohlo vést ke značným úsporám nákladů u obou agentur; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu předložila návrh;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

79.  poté, co provedl důkladnou analýzu předložených pilotních projektů a přípravných akcí, pokud jde o míru úspěšnosti těch, které již probíhají, a vyřadil iniciativy, na které se již vztahují existující právní základy, a plně zohlednil posouzení Komise, která se zabývala proveditelností projektů, se rozhodl přijmout kompromisní soubor, který tvoří omezený počet PP a PA, a to i s ohledem na omezená rozpětí, která jsou k dispozici, a na stropy pro PP a PA;

Zvláštní nástroje

80.  připomíná důležitost rezervy na pomoc při mimořádných událostech při zajišťování pohotové reakce na konkrétní požadavky pomoci pro třetí země při nepředvídaných událostech a svůj dřívější požadavek, aby byl v rámci revize VFR výrazně zvýšen celkový příděl prostředků na tuto rezervu; poznamenává, že její rychlé vyčerpání v roce 2016, které pravděpodobně vůbec neumožní jakýkoli přenos prostředků, je známkou toho, že se tento zvláštní nástroj ukáže jako nedostatečný k tomu, aby uspokojil všechny další potřeby v roce 2017; zvyšuje proto prostředky v této rezervě na úroveň ročního přídělu ve výši 1 miliardy EUR až do doby, než bude v rámci revize VFR v polovině období rozhodnuto o ročním přídělu prostředků do rezervy na pomoc při mimořádných událostech;

81.  obnovuje NR u rezerv pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Fond solidarity Evropské unie s cílem usnadnit uvolňování prostředků z těchto zvláštních nástrojů;

Platby

82.  vyjadřuje znepokojení nad výrazným snížením prostředků na platby v NR oproti rozpočtu na rok 2016; konstatuje, že to svědčí o zpožděních při provádění programů, které jsou nejen znepokojivé z hlediska uskutečňování politik Unie, ale znamenají také, že hrozí riziko, že se na konci současného programového období znovu nahromadí značný objem neuhrazených faktur; domnívá se, že této záležitosti by měla být věnována pozornost v rámci revize VFR; lituje mimoto škrtů, které provedla Rada u prostředků na platby, a to i přes značná rozpětí, která jsou ponechána pod stropy;

83.  zdůrazňuje, že na naléhání Parlamentu byl dohodnut platební plán, jehož cílem je snížit do konce roku 2016 objem nevyřízených žádostí o platby týkajících se politiky soudržnosti na období 2007–2013 na „běžnou“ úroveň 2 miliard EUR; poukazuje na to, že na konci roku 2015 byly v oblasti politiky soudržnosti na období 2007–2013 zjištěny neuhrazené platby přinejmenším ve výši 8,2 miliardy EUR, a očekává se, že do konce roku 2016 tento objem klesne na méně než 2 miliardy EUR; je přesvědčen, že všechny tři orgány by měly vytvořit a schválit závazný společný platební plán na období 2016–2020; trvá na tom, že by tento nový platební plán měl být založen na řádném finančním řízení a měla by v něm být stanovena jasná strategie pro splnění všech potřeb plateb v každém z okruhů až do konce stávajícího VFR, a je důležité se vyhnout situaci „skrytého nahromadění“ neuhrazených žádostí o platby, v důsledku umělého zpoždění provádění určitých víceletých programů a dalších zmírňujících opatření, například snížení měr předběžného financování;

84.  rozhodl se obnovit NR u prostředků na platby ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, a zvyšuje prostředky na platby ve všech položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti

85.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 3. července 2013 o integrovaném rámci vnitřní kontroly(10) Parlament sdílel názor vyslovený Evropským účetním dvorem, že nemá smysl se snažit měřit výkonnost, pokud nebyl rozpočet sestaven na základě ukazatelů výkonnosti(11), a žádal, aby byl vytvořen model sestavování veřejných rozpočtů založený na výkonnosti, v jehož rámci jsou u každé rozpočtové položky uvedeny cíle a výstupy, které se budou měřit ukazateli výkonnosti;

86.  vítá programová prohlášení o operačních výdajích přiložená k NR, neboť částečně reagují na požadavek Parlamentu týkající se cílů, výstupů a ukazatelů; konstatuje, že tato prohlášení doplňují rozpočtovou metodu založenou na běžných činnostech o některé údaje o výkonnosti;

87.  trvá na tom, že za účelem zjednodušení nástrojů Komise týkajících se vnitřního řízení by se měla generální ředitelství Komise při přijímání svých plánů řízení a výročních zpráv o činnosti řídit politickými cíli a ukazateli uvedenými v programových prohlášeních o operačních výdajích a že by Komise měla na tomto základě vypracovat svou hodnotící zprávu podle článku 318 SFEU;

Další oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

88.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2017 beze změny, jak byla přijata na plenárním zasedání dne 14. dubna 2016, a to na 1 900 873 000 EUR; provádí rozpočtově neutrální technické úpravy s cílem promítnout do rozpočtu svá rozhodnutí z poslední doby a uvolňuje prostředky z rezervy v rozpočtové položce na dopravu poslanců, osob a zboží;

89.  schvaluje změny ve svém plánu pracovních míst a v příslušných rozpočtových prostředcích v reakci na dodatečné potřeby politických skupin; plně kompenzuje tato zvýšení snížením prostředků v pohotovostní rezervě a v rozpočtové položce na zařízení prostor;

90.  připomíná své rozhodnutí vyjmout z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 % politické skupiny, jak zdůraznil ve svých usneseních o rozpočtu na rok 2014(12), na rok 2015(13) a na rok 2016(14);

91.  snižuje plán pracovních míst svého generálního sekretariátu(15) na rok 2017 o 60 míst (cíl 1% snížení stavu zaměstnanců) v souladu s dohodou, k níž dospěl dne 14. listopadu 2015 s Radou při jednání o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016; připomíná, že dopad tohoto opatření na rozpočet byl již zohledněn v odhadu příjmů a výdajů;

92.  dále snižuje svůj plán pracovních míst o 20 míst, aby se v něm promítl konec přesunu pracovních míst na základě dohody o spolupráci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a s Výborem regionů; zdůrazňuje, že jelikož tato místa nebyla zapsána do rozpočtu, není třeba na straně Parlamentu snižovat žádné prostředky;

93.  vybízí generální tajemníky Evropského parlamentu, Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru, aby společně pracovali na případném dalším ujednání o sdílení podpůrných útvarů a služeb mezi těmito třemi institucemi; žádá generální tajemníky, aby také nechali provést studii toho, zda lze také dosáhnout součinnosti podpůrných útvarů a služeb mezi Parlamentem, Komisí a Radou;

94.  ponechává ve svém plánu pracovních míst na rok 2017 i 35 nových míst, která byla požadována v NOR 3/2016 k posílení bezpečnosti institucí; vyjímá tato pracovní místa z cíle 5% snížení stavu zaměstnanců, neboť z hlediska Parlamentu souvisejí s novou činností;

95.  opakuje, že plnění cíle snížení stavu zaměstnanců by nemělo ohrozit řádné fungování orgánu, uplatňování jeho základních pravomocí ani špičkovou kvalitu jeho legislativní činnosti či kvalitu pracovních podmínek poslanců a zaměstnanců;

96.  vzhledem k mnohačetným problémům, které vyvstaly při letošním interním rozpočtovém procesu v Parlamentu, dospívá k závěru, že je nezbytně nutné zásadně přepracovat kapitolu 9 a příslušné části dalších kapitol jeho jednacího řádu, aby se podařilo uskutečnit to, co Evropský parlament požadoval ve svém usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017, totiž že by „jakékoli relevantní informace měly být předkládány členům předsednictva a Rozpočtového výboru ve všech fázích procesu včas a srozumitelně s nezbytnou mírou podrobnosti a v patřičných rozpisech, aby mohly předsednictvo, Rozpočtový výbor a politické skupiny tyto skutečnosti řádně projednat a vycházet při svých rozhodnutích z komplexního pohledu na stav a potřeby rozpočtu Parlamentu“;

97.  s odvoláním na bod 15 svého usnesení ze dne 14. dubna 2016 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2017 požaduje, aby byl způsob sestavování rozpočtu Parlamentu na základě skutečných potřeb, a nikoli systémem uplatňování koeficientů, poprvé uplatněn při rozpočtovém procesu pro rozpočtový rok 2018;

98.  připomíná, že se správa zavázala, že předloží střednědobé a dlouhodobé rozpočtové plánování, včetně jasného rozlišení mezi investicemi a provozními výdaji na chod Parlamentu, mj. na plnění jeho statutárních povinností; očekává tudíž, že předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů na rok 2018 bude předložen ve stejném formátu;

99.  připomíná Foxovu a Häfnerovu zprávu z roku 2013(16), která odhadla, že se náklady vyplývající z geografické rozptýlenosti pohybují mezi 156–204 miliony EUR, což se rovná 10 % rozpočtu Parlamentu; upozorňuje na zjištění, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické rozptýlenosti Parlamentu; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické rozptýlenosti Parlamentu na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19 000 tun emisí CO2; opakuje, že veřejnost kvůli této rozptýlenosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

100.  lituje toho, že i když o to Rozpočtový výbor mnohokrát žádal, není ještě k dispozici střednědobá a dlouhodobá strategie v otázce budov Parlamentu, aby mohl výbor jednat informovaně;

Oddíl IV – Soudní dvůr

101.  lituje toho, že Rada zvýšila standardní snížení ze 2,5 % na 3,8 %, což se rovná snížení o 3,4 milionu EUR a je to v rozporu s mimořádně vysokou měrou obsazenosti pracovních míst na Soudním dvoře (která koncem roku 2015 činila 98 %); upravuje proto standardní snížení na úroveň NR, což umožní Soudnímu dvoru plnit své poslání v situaci, kdy neustále narůstá množství projednávaných věcí;

102.  dále se rozhodl obnovit NR u dalších šesti rozpočtových položek porůznu v hlavách I a II rozpočtu Soudního dvora, v nichž Rada provedla škrty, které by měly zvlášť citelný dopad na priority Soudního dvora v oblasti jazyků a bezpečnosti;

103.  vyjadřuje nespokojenost s jednostranným prohlášením Rady a s ním souvisejícím dodatkem o 5% snížení stavu zaměstnanců v postoji Rady k NR na rok 2017, podle něhož musí Soudní dvůr stále ještě snížit svůj plán pracovních míst o 19 míst; zdůrazňuje, že těchto 19 míst odpovídá 12 a 7 místům, která Parlament a Rada Soudnímu dvoru náležitě přidělily v rámci rozpočtových procesů pro roky 2015 a 2016, aby pokryl dodatečné potřeby, a trvá tudíž na tom, aby Soudní dvůr těchto 19 pracovních míst nevracel, když již náležitě splnil požadavek 5% snížení stavu zaměstnanců tím, že v období 2013–2017 zrušil 98 míst; 

Oddíl V – Účetní dvůr

104.  obnovuje standardní snížení na jeho původní výši 2,6 %, aby Účetní dvůr mohl pokrýt své potřeby, pokud jde o plán pracovních míst;

105.  obnovuje výši prostředků v pěti dalších rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl plnit svůj pracovní program a vypracovat plánované zprávy o auditu;

106.  částečně obnovuje NR ve třech rozpočtových položkách v souladu s návrhy na úspory, s nimiž přišel sám Účetní dvůr;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

107.  obnovuje standardní snížení na jeho původní výši 4,5 %, aby Evropský hospodářský a sociální výbor mohl pokrýt své potřeby a vyrovnal se s neustálým snižováním stavu zaměstnanců v rámci dohody o spolupráci mezi Evropským parlamentem a Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů z února 2014;

108.  obnovuje 12 pracovních míst spolu s příslušnými prostředky, které zrušila Komise v NR, v souladu s výše uvedenou dohodou o spolupráci, aby plán pracovních míst odrážel skutečný počet pracovních míst přesunutých z Evropského hospodářského a sociálního výboru do Parlamentu;

109.  dále se rozhodl upravit položku na doplňkové služby k překladatelským službám na úroveň, jakou uvedla sama instituce ve svém odhadu, a zčásti tak kompenzuje přesun 36 pracovních míst z Evropského hospodářského a sociálního výboru do Parlamentu v souladu s výše uvedenou dohodou o spolupráci;

Oddíl VII – Výbor regionů

110.  obnovuje osm pracovních míst spolu s příslušnými prostředky, které zrušila Komise v NR, v souladu s výše uvedenou dohodou o spolupráci, aby plán pracovních míst odrážel skutečný počet pracovních míst přesunutých z Výboru regionů do Parlamentu;

111.  dále obnovuje prostředky, které škrtla Komise v NR, a to prostředky na výdaje na provoz kanceláře a na příspěvky na informační technologie pro členy Výboru regionů na úroveň, kterou uvedl výbor ve svém odhadu, aby zajistil dostatečnou výši finančních prostředků na výdaje na provoz kanceláře a na příspěvky na informační technologie pro členy Výboru regionů;

112.  lituje škrtů v rozpočtové položce na zařízení prostor, které provedla Komise ve svém NR, a rozhodl se obnovit prostředky v této položce na úroveň, kterou uvedl sám výbor ve svém odhadu, aby byl schopen financovat zvýšené potřeby v oblasti bezpečnosti, udržovat budovy v dobrém stavu a v souladu s právními požadavky a zvýšit energetickou účinnost;

113.  konečně obnovuje výši prostředků na komunikační činnosti politických skupin, které Komise v NR snížila, aby bylo zajištěno dostatečné financování komunikačních činností politických skupin ve Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

114.  konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu veřejného ochránce práv o 195 000 EUR; zdůrazňuje, že takové snížení prostředků by nepřiměřeně zatížilo velmi omezený rozpočet veřejného ochránce práv a mělo by zásadní dopad na schopnost této instituce poskytovat evropským občanům efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby veřejné ochránkyni práv umožnil plnit její mandát a závazky;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

115.  s politováním konstatuje, že Rada snížila návrh rozpočtu evropského inspektora ochrany údajů o 395 000 EUR; poukazuje na to, že je to v příkrém rozporu s tím, že Parlament a Rada pověřily tuto instituci dalším úkolem, a ohrozilo by to schopnost této instituce poskytovat evropským institucím efektivní služby; obnovuje proto prostředky ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby inspektorovi ochrany údajů umožnil plnit jeho povinnosti a závazky;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

116.  obnovuje prostředky ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

117.  dále se rozhodl vytvořit rozpočtovou položku „Kapacita pro strategickou komunikaci“ v souladu se závěry zasedání Evropské rady z března 2015 a vybavit ESVČ dostatečným počtem zaměstnanců a nástrojů k tomu, aby dokázala čelit problému dezinformačních kampaní třetích zemí a nestátních aktérů;

118.  vítá písemné závazky vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku řešit stávající nerovnováhu v personálním obsazení ESVČ, pokud jde o podíl diplomatů z členských států a podíl úředníků EU v některých pozicích a předložit v průběhu roku 2017 přezkum politiky ESVČ v oblasti lidských zdrojů; vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby nejpozději do jara 2017, s předstihem před zahájením příštího rozpočtového procesu, informovala Parlament o učiněných krocích;

o

o o

119.  je přesvědčen, že rozpočet Unie může přispět k efektivnímu řešení nejen důsledků, ale také základních příčin krizí, s nimiž se Unie v současnosti potýká; zastává však názor, že neočekávané události, které se dotýkají celé Unie, je třeba řešit společným úsilím a zajištěním dalších prostředků na úrovni Unie, a nikoli zpochybňováním minulých závazků či návratem k iluzi čistě národních řešení; zdůrazňuje tudíž, že pro společnou a rychlou reakci máme k dispozici ustanovení o flexibilitě, která je třeba využít v plné míře, abychom vykompenzovali těsné mantinely stropů VFR;

120.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny návrhy změn k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1)

Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17.

(2)

Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.

(4)

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0080.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0132.

(7)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0309.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(10)

Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 100.

(11)

Příspěvek Kersti Kaljulaidové během slyšení na téma integrovaného rámce vnitřní kontroly, které pořádal výbor CONT dne 22. dubna 2013.

(12)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0437.

(13)

Přijaté texty, P8_TA(2014)0036.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0376.

(15)

vzhledem k tomu, že bylo přijato politické rozhodnutí o vynětí politických skupin z tohoto výpočtu, vztahuje se toto snížení počtu míst na tu část plánu pracovních míst, která se týká generálního sekretariátu:

(16)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.


STANOVISKO Výboru pro zahraniční věci (8.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatelka: Neena Gill

NÁVRHY

Výbor pro zahraniční věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí navýšení prostředků na závazky v okruhu 4, avšak domnívá se, že vzhledem k současné politické a bezpečnostní situaci v našem těsném sousedství i jinde ve světě toto navýšení stále ani zdaleka nestačí; naléhavě žádá, aby byly prostředky v okruhu 4 navýšeny pomocí existujících mechanismů flexibility nad rámec stropu stanoveného ve VFR, čehož je zapotřebí, pokud má EU udržitelně a účinně reagovat na mnoho výzev, jimž v současné době zvnějšku čelí, včetně migrační a uprchlické krize;

2.  bere na vědomí závazky, jež EU přijala na konferenci o podpoře Sýrie v Londýně a v souvislosti s nástrojem pro uprchlíky v Turecku, a je znepokojen dopady těchto závazků na nástroje vnějšího financování a na rozpočet vyhrazený na humanitární pomoc; tyto závazky sice podporuje, nicméně zdůrazňuje, že nesmí být plněny na úkor jiných prioritních oblastí a dlouhodobých politik; zejména žádá zvýšení finančních prostředků evropského nástroje sousedství, který hraje zásadní roli při podpoře stability u východních a jižních sousedů EU; upozorňuje zejména na Tunisko, které je v tomto regionu příkladem úspěšného přechodu k demokracii, i když ta je zatím stále poměrně křehká; připomíná, že prvořadým cílem evropské politiky sousedství je růst a zaměstnanost, zejména mladých absolventů, a žádá, aby evropská politika sousedství podporovala v našem sousedství zaměstnanost mladých lidí; domnívá se, že je mimořádně důležité, aby si EU udržela klíčovou úlohu při podpoře blízkovýchodního mírového procesu, palestinské samosprávy a UNRWA;

3.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit další podporu kandidátským a potenciálním kandidátským zemím při přijímání a provádění politických, hospodářských a sociálních reforem; připomíná, že dodržování lidských práv, základních svobod a zásad právního státu je základním prvkem procesu rozšíření; konstatuje, že prostředky do rozpočtu nástroje předvstupní pomoci byly přiděleny na základě výkonnostního přístupu;

4.  zdůrazňuje, že vzhledem k rychlému sledu událostí na poli mezinárodní bezpečnosti a humanitární situace je třeba posílit krizové mechanismy EU; zásadně odmítá škrty navržené v nástroji přispívajícím ke stabilitě a míru a zdůrazňuje, že oslabení jediného nástroje Unie určeného k reakci na krize, k připravenosti na krizové události a prevenci konfliktů by bylo strategickou chybou; zdůrazňuje, že je důležité vyčlenit dostatečné prostředky pro rozpočet společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SBOP), z něhož jsou financovány civilní mise pro řešení krizí, jež přispívají k posilování míru a bezpečnosti na celém světě;

5.  bere na vědomí navrženou přípravnou akci v oblasti obranného výzkumu, navazující na pilotní projekt iniciovaný Evropským parlamentem, která by mohla pozitivně přispět k zintenzívnění spolupráce členských států v otázkách bezpečnosti a obrany;

6.  zdůrazňuje význam evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, včetně jeho podpory sledování průběhu voleb, a poukazuje na skutečnost, že dodržování lidských práv a zásad demokracie a právního státu je klíčem ke světové stabilitě a prosperitě; vítá navýšení prostředků tohoto nástroje a domnívá se, že by měly být ještě posíleny;

7.  vyzývá ke zvýšení investic do zviditelňování vnější činnosti EU, aby se posílil dopad financování v této oblasti;

8.  znovu žádá, aby v zájmu další konsolidace diplomatické činnosti byla rozpočtová položka pro zvláštní zástupce EU rozpočtově neutrálním způsobem přenesena z rozpočtu SBOP do administrativního rozpočtu ESVČ;

9.  zdůrazňuje, že výměnné programy pro mladé lidi jsou jedním z nejúspěšnějších opatření k rozšiřování multikulturních dovedností a ke zlepšování vzájemného porozumění a upevňování vazeb mezi lidmi a zeměmi; upozorňuje proto především na prostředky, které jsou ročně převáděny na program Erasmus+ z evropského nástroje sousedství, nástroje předvstupní pomoci (IPA2) a nástroje partnerství.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

50

6

5

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Elmar Brok, James Carver, Aymeric Chauprade, Andi Cristea, Mark Demesmaeker, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Richard Howitt, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, David McAllister, Tamás Meszerics, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Andrej Plenković, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Jaromír Štětina, Charles Tannock, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Neena Gill, Takis Hadjigeorgiou, Liisa Jaakonsaari, Othmar Karas, Javi López, Igor Šoltes, Dubravka Šuica, Eleni Theocharous, Ernest Urtasun, Janusz Zemke

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Heidi Hautala, Ernest Maragall, Marian-Jean Marinescu, Antonio Tajani


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (6.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Nirj Deva

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že ambiciózní Agenda 2030 a 17 cílů udržitelného rozvoje, ke kterým se Unie a členské státy v září 2015 přihlásily, zvláště pak cíl 3 týkající se zdravotnictví, cíl 4 týkající se vzdělávání a cíl 5 týkající se rovnosti žen a mužů, vyžadují, aby byla rozvojová pomoc z rozpočtu EU zachována přinejmenším ve výši stanovené ve VFR, a současně se i nadále musí zaměřovat na dlouhodobé úsilí o vymýcení chudoby, jak se stanoví v článku 208 SFEU;

2.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že mechanismy financování a rozpočtové položky budou odpovídat všem závazkům, které byly dohodnuty v rámci Agendy 2030; vyzývá EU a její členské státy, aby neprodleně obnovily své závazky poskytovat oficiální rozvojovou pomoc v cílové výši 0,7 % HDP a aby předložily časový plán postupného navyšování oficiální rozvojové pomoci, tak aby 0,7% cíle bylo dosaženo do roku 2030;

3.  žádá, aby Komise do svých návrhů rozpočtu ve vhodných případech plně promítla závazek Unie spolupracovat v rámci rozvojové spolupráce se soukromým sektorem a s finančními institucemi; upozorňuje proto na potenciál získání nových zdrojů na rozvoj prostřednictvím sociálně odpovědného partnerství veřejného a soukromého sektoru, kombinováním zdrojů financování a dalšími inovativními způsoby v souladu s účinností rozvoje, zásadami lidských práv a výsledky zaměřenými na spravedlivé výstupy; těší se na podrobné návrhy na vytvoření investičního plánu pro Afriku, který by měl být především pro lidi a měl by se zaměřit na budování kapacit a technickou pomoc, industrializaci, obchodní a investiční příležitosti, přístup k energiím a požadavky, pokud jde o infrastrukturu; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou musí Parlament hrát při podpoře a monitorování takovéhoto investičního plánu;

4.  vzhledem k tomu, že rok 2017 bude Evropským rokem boje proti násilí páchanému na ženách, vyzývá k investování do projektů, které posílí přípravu odborníků na problematiku násilí a poškozování osob založeného na pohlaví, a projektů podporujících občanskou angažovanost;

5.  trvá na tom, že priority a financování musejí odrážet transkontinentální povahu problematiky násilí založeného na pohlaví a rozvoje; v rámci financování projektů je proto nutné investovat do soudržného zapojení EU do činnosti, která bude mít záběr napříč kontinenty, tak aby závazek přijatý v pracovním dokumentu útvarů Komise o rovnosti žen a mužů získal podobu konkrétních činností;

6.  zdůrazňuje, že děsivá závažnost humanitárních potřeb, které vyvolala syrská krize a další bezprecedentní konflikty, si vynucuje, aby byla k řešení této humanitární krize využita rezerva na pomoc při mimořádných událostech (nad rámec stropů VFR) a nástroj pružnosti v maximální možné míře a současně i rozpětí pod stropem okruhu IV; je znepokojen skutečností, že nové mechanismy financování, které se týkají rozvojových fondů, mají nejasné cíle, a vyjadřuje politování nad nedostatečným zapojením Evropského parlamentu; připomíná, že je důrazně proti tomu, aby se rozvojových fondů užívalo k nerozvojovým cílům; vyzývá Unii, aby posílila svou schopnost spojovat v rámci provádění své rozvojové politiky bezpečnost a rozvoj; zdůrazňuje rovněž, že je třeba zajistit řádné financování rozpočtových položek humanitární pomoci;

7.  je toho názoru, že vytváření zvláštních fondů musí pružně reagovat na naléhavé situace a stávajícím finančním zdrojům dodávat skutečnou přidanou hodnotu a že za tímto účelem je třeba uvolnit další finanční příspěvky; naléhavě vyzývá členské státy, aby dodržovaly své závazky a platily oznámené částky;

8.  zdůrazňuje, že je třeba řešit problém provázanosti rozvoje a bezpečnosti a zajistit plnění cíle 16 agendy rozvoje do roku 2030; připomíná nicméně, že financování, které nesplňuje podmínky Výboru pro rozvojovou pomoc, musí pocházet z jiných zdrojů, než je nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) či Evropský rozvojový fond (ERF);

9.  vyjadřuje politování nad tím, že ve srovnání s rozpočtem na rok 2016 došlo v zájmu financování politických priorit EU ke škrtům v rozpočtové položce na lidský rozvoj v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI); domnívá se, že je to v rozporu se základními zásadami účinnosti rozvoje, a požaduje proto, aby se její rozpočet vrátil na úroveň roku 2016;

10.  považuje za nanejvýš důležité řešit vleklé humanitární krize a zaměřit se na prevenci, vytváření odolnosti a spolupráci s mnoha zúčastněnými stranami s cílem pomoci překlenout nedostatek finančních prostředků na humanitární činnost; domnívá se, že v rámci přispění k výsledkům v oblasti připravenosti, prevence a odolnosti je třeba hledat možnosti součinnosti mezi vládami, občanskou společností a soukromým sektorem, zároveň je však třeba zamezit negativním interakcím;

11.  vítá návrh Komise na zvýšení podpory pro rozvoj místního soukromého sektoru v partnerských zemích a žádá, aby byly příslušné příděly rozpočtových prostředků co nejdříve zapsány do rozpočtu na příští rok, nikoli ovšem na úkor podpory poskytované jiným aktérům v oblasti rozvoje, například organizacím občanské společnosti; upozorňuje na to, jak je důležité pěstovat atmosféru, v níž se může v souladu s obecnými zásadami OSN pro obchod a lidská práva dařit malým a středním podnikům, a to budováním legislativní kapacity a důsledným dodržováním principů právního státu, zdravými bankovními systémy a řádnou regulací bankovního sektoru, fungujícími daňovými systémy a zvýšenou transparentností a zodpovědností;

12.  trvá na tom, že rozpočet na rozvoj na rok 2017 musí důsledněji odrážet zaměření unie na křehké státy, nejméně rozvinuté země, nezaměstnanost mladých, situaci žen čelících násilí a poškozování na základě pohlaví a situaci žen v probíhajících konfliktech; vzhledem k těmto potřebám a vzhledem k tomu, že EU se zavázala přidělit nejméně 20 % své oficiální rozvojové pomoci na základní sociální služby, zvláště pak na vzdělávání a zdravotnictví, považuje omezení položek nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI), které se týkají lidského rozvoje, za nepatřičné;

13.  je znepokojen nedostatečnou výší prostředků v položkách nástroje rozvojové spolupráce pro Asii a Blízký východ, zejména s přihlédnutím k vnějšímu a vnitřnímu napětí a nestabilitě, s nimiž se potýkají země jako Bangladéš, Pákistán, Irák, Jemen, Etiopie a Somálsko.

14.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby rozvojovým zemím poskytovaly podporu při budování spolehlivých, odolných a kvalitních systémů sociálního zabezpečení a veřejného zdravotnictví; vyzývá Komisi, aby v chudých zemích i nadále podporovala zlepšování přístupnosti léků; opětovně zdůrazňuje, že je třeba investovat do opomíjených nemocí; vyzývá v této souvislosti Komisi k přijetí návazných opatření v případě onemocnění způsobovaného virem ebola;

15.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci nástrojů rozvojové spolupráce budou ve zranitelných třetích zemích kromě ostatních činností financována i opatření na přizpůsobování se změně klimatu, jakož i další klimatická opatření; toto financování klimatických opatření přispěje k plnění závazků Unie v oblasti financování klimatických opatření, nebude však součástí financování rozvoje, nýbrž přistoupí k němu jako další, samostatný způsob financování;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

31.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Manuel dos Santos, Doru-Claudian Frunzulică, Nathan Gill, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, György Hölvényi, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brian Hayes, Joachim Zeller

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Liliana Rodrigues


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (1.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Reimer Böge

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že, jak je uvedeno ve strategii „Obchod pro všechny“, má Unie stále ambicióznější program v oblasti obchodu, což klade zvýšenou pracovní zátěž na GŘ pro obchod; zdůrazňuje, že je třeba dále posílit průběžné monitorování, jakož i monitorování ex-ante a ex-post (také ze strany občanské společnosti), pokud jde o uplatňování a dopady obchodních dohod podepsaných Unií, a také že je zapotřebí o nich vhodným způsobem komunikovat s veřejností a šířit o nich informace, aby se zajistilo provádění a prosazování povinností Unie a jejích obchodních partnerů, zejména pokud jde o boj s chudobou, udržitelný rozvoj a dodržování lidských práv; uznává negativní dopad plánované Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA) a Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) na úroveň vlastních zdrojů; zdůrazňuje však, že financování iniciativy „Aid for trade“ je třeba navýšit a že je zapotřebí přidělit dostatečné dostatečné zdroje k zajištění toho, aby GŘ pro obchod mělo dostatek zaměstnanců ke zvládání zvyšujícího se počtu souběžných jednání a objemu monitorování; 2.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné důkladně reorganizovat rozpočet Unie a jeho strukturu v souvislosti s přezkumem VFR a s ohledem na program v oblasti obchodní politiky, a vyzývá Komisi, aby v této věci přijala iniciativu směrem k Radě a Parlamentu;

3.  konstatuje, že občané Unie stále více žádají o hlubší zapojení do obchodní politiky Unie a že Komise tento zájem občanů považuje za prioritu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je klíčové, aby byl přidělen dostatek zdrojů na aktivní zapojení občanů do tvorby obchodní politiky Unie, a to prostřednictvím aktivní účasti, setkávání zúčastněných stran, komunikačních iniciativ on-line i off-line a překladů informativních přehledů, projednávaných dokumentů a stanovisek; vyzývá členské státy, aby aktivněji vysvětlovaly přínos obchodní politiky Unie, protože právě ony formulují mandáty k vyjednávání, a aby na toto vysvětlování vyčleňovaly dostatečné zdroje ze svých vnitrostátních rozpočtů;

4.  zdůrazňuje, že mezinárodní obchod je důležitým nástrojem v rámci celé zahraniční politiky Unie a že pokud bude podpořen nezbytnými finančními prostředky a prováděn prostřednictvím soudržných politických, hospodářských, obchodních a rozvojových strategií, může přispět k udržitelnému rozvoji, a to zejména v rozvojových zemích, což Unii umožní hrát důležitou aktivní úlohu při řešení příčin migrace;

5.  zdůrazňuje, že technická podpora a hospodářská pomoc v oblasti obchodu poskytovaná v rámci evropské politiky sousedství našim blízkým partnerům z Východního partnerství i zemím, v nichž došlo k událostem arabského jara, představuje významný přínos ke stabilitě v tomto regionu; je proto znepokojen navrhovanými škrty financování středomořské osy i pomoci Palestině a UNWRA; znovu opakuje, že v partnerských zemích musí být hlavním cílem hmatatelné a udržitelné zlepšení životních podmínek běžných lidí;

6.  lituje navrhovaných výrazných škrtů v makrofinanční pomoci ve srovnání s výjimečně vysokou úrovní v roce 2016, vzhledem k tomu, že mnohé partnerské země i nadále čelí závažným ekonomickým obtížím; domnívá se, že aby bylo možné vyhovět všem budoucím žádostem o půjčku, bude nezbytná vyšší úroveň financování, než je navrhováno; zdůrazňuje, že úvěry v rámci makrofinanční pomoci a příslušné podmínky splácení by neměly vytvářet novou závislost pro přijímající země;

7.  je znepokojen stále častějším využíváním záruk a finančních nástrojů mimo rozpočet Unie v reakci na mnohé krize, jež jsou zčásti financované z rozpočtu Unie prostřednictvím škrtů programů v rámci okruhu IV; zdůrazňuje, že členské státy nepřispívají do dvou svěřenských fondů stejnými příspěvky jako Unie, což omezuje jejich potenciální dopad; trvá na tom, že takovéto nástroje financování musí dodržovat zavedená kritéria pro účinnost pomoci, např. odpovědnost a shodu, a musí zůstat výjimkou, vzhledem k tomu, že nevyžadují předběžné potvrzení Evropským parlamentem, a chybí jim tudíž demokratická legitimita; opakuje, že tyto nástroje by měly být nakonec zahrnuty do rozpočtu Unie, aby byla možná jejich řádná demokratická kontrola;

8.  vítá oznámení Komise, že na podzim 2016 předloží návrh plánu vnějších investic jakožto součást nového rámce partnerství pro migraci; domnívá se, že plán vnějších investic poskytne nové investiční příležitosti pro evropské podniky tím, že povede k rozvoji třetích zemí a přispěje k udržitelné politické a hospodářské stabilizaci evropského sousedství; lituje skutečnosti, že nadcházející návrhy se neodráží v návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2017; zdůrazňuje, že k vytvoření nového fondu by nemělo dojít na úkor již tak podfinancovaných programů okruhu IV, ale mělo by být využito finančních prostředků i odborných znalostí a řídících kapacit Evropské investiční banky;

9.  bere na vědomí navrhované zvýšení prostředků na závazky a výrazné posílení prostředků na platby pro nástroj partnerství; je znepokojen tím, že jednotlivé projekty na podporu obchodu prováděné v rámci tohoto nástroje se nedoplňují se stávajícími místními a regionálními programy, ale představují pro ně nekalou konkurenci; žádá Komisi, aby posoudila stávající nástroje zaměřené na podporu internacionalizace malých a středních podniků, pokud jde o jejich soudržnost s ostatními evropskými nástroji na podporu malých a středních podniků, jako je COSME, i o subsidiaritu, zamezení zdvojování úsilí a doplňkovost s ostatními programy členských států; žádá Komisi, aby předložila včasné návrhy na přezkum těchto programů v polovině období s cílem zlepšit jejich účinnost a účelnost.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

31.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

8

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Maria Arena, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Karoline Graswander-Hainz, Yannick Jadot, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, David Martin, Emmanuel Maurel, Emma McClarkin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Reimer Böge, Edouard Ferrand, Seán Kelly, Stelios Kouloglou, Gabriel Mato, Georg Mayer, Bolesław G. Piecha, Jarosław Wałęsa


STANOVISKO Výboru pro rozpočtovou kontrolu (28.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatelka: Martina Dlabajová

NÁVRHY

Výbor pro rozpočtovou kontrolu vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že kvůli omezeným zdrojům by měl být kladen větší důraz na dodržování zásad rozpočtové kázně a na účinné a účelné využívání prostředků;

B.  vzhledem k tomu, že návrh rozpočtu na rok 2017 má především zajistit, aby měl rozpočet Unie dostatek prostředků na to, aby mohl bez problémů daleko více přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti, vytváření pracovních míst, růstu, investicím a solidaritě a reagovat na přetrvávající výzvy, nový vývoj a jejich dopad s ohledem na opožděné hospodářské oživení a rostoucí nerovnost, ale i přistěhovalectví, humanitární situaci a bezpečnost;

C.  vzhledem k tomu, že je nutné zásadně přehodnotit zdanění na úrovni EU a že by měl být zaveden jeden nebo více nových, skutečně vlastních zdrojů pro financování priorit Unie (investiční projekty, Horizont 2020 atd.);

D.  vzhledem k tomu, že dialog mezi Parlamentem a Komisí podle článku 318 SFEU by měl ve strukturách Komise podnítit pracovní kulturu zaměřenou na výkon s větší transparentností a posílenou odpovědností;

Prohlášení o operačních výdajích přiložené k rozpočtu na rok 2017

1.  připomíná, že ve svém usnesení ze dne 3. července 2013 o integrovaném rámci vnitřní kontroly(1)Parlament sdílel názor vyslovený Evropským účetním dvorem, že nemá smysl se snažit měřit výkonnost, pokud nebyl rozpočet sestaven na základě ukazatelů výkonnosti(2), a žádal, aby byl vytvořen model sestavování veřejných rozpočtů založený na výkonnosti, v jehož rámci jsou u každé rozpočtové položky uvedeny cíle a výstupy, které se budou měřit ukazateli výkonnosti;

2.  vítá programová prohlášení o operačních výdajích přiložená k návrhu rozpočtu na rok 2017, neboť částečně reagují na požadavek Parlamentu týkající se cílů, výstupů a ukazatelů; konstatuje, že tato prohlášení doplňují rozpočtovou metodu založenou na běžných činnostech o některé údaje o výkonnosti;

3.  trvá na tom, že je Parlament jako složka rozpočtového orgánu oprávněn vyslovit názory na uvedené cíle a ukazatele a jejich shodu s prioritami EU uvedenými ve Smlouvách a strategických dokumentech, jako je strategie Evropa 2020, a že by před přijetím rozpočtu měl Parlament posoudit evropskou přidanou hodnotu každé rozpočtové položky;

4.  trvá na tom, že za účelem zjednodušení nástrojů Komise týkajících se vnitřního řízení by se měla generální ředitelství Komise při přijímání svých plánů řízení a výročních zpráv o činnosti řídit politickými cíli a ukazateli uvedenými v programových prohlášeních o operačních výdajích a že by Komise měla na tomto základě vypracovat svou hodnotící zprávu podle článku 318 SFEU;

5.  vyjadřuje znepokojení nad situací ve věci plateb, vzhledem k tomu, že úroveň zbývajících závazků (RAL) zůstává extrémně vysoká a je v rozporu s duchem Smluv, podle nějž má být rozpočet vyrovnaný; žádá Komisi a členské státy, aby při výběru priorit, které mají být financovány, postupovaly nekompromisně a upustily od projektů, které nemají žádnou jasnou přidanou hodnotu;

Přezkum v polovině období

6.  domnívá se, že přezkum VFR v polovině období, který má Komise předložit do konce roku 2016, představuje první a nejlepší příležitost k strukturálnímu řešení řady vážných krizí, vysoké úrovně nevyrovnaných závazků (RAL) a nových politických opatření, které nebyly předvídány v době přijetí VFR, hodnocení a přezkumu účinnosti již financovaných programů a řešení vysoké úrovně RAL; žádá Komisi, aby nalezla vhodná řešení, pokud jde o: i) aktualizaci odvětvových politik financovaných z EU, ii) dosažení podstatného pokroku při zjednodušování obsahu i postupu v souvislosti s využitím rozpočtu Unie, iii) zajištění toho, aby finanční nástroje byly řádně zacíleny na dosažení nejlepších výsledků; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh revize VFR, který zohlední veškeré z toho plynoucí rozpočtové dopady, mimo jiné zbývající závazky;

7.  vyzývá Komisi, aby včas před přezkumem VFR v polovině období předložila Parlamentu sdělení obsahující návrhy, které objasní, jak v budoucnu sladit dlouhodobé politické cíle, jako je strategie Evropa 2020, s VFR pro období po roce 2020;

Finanční opravy a zpětné získávání prostředků

8.  konstatuje, že celkový objem potvrzených finančních oprav a zpětně získaných prostředků, které Komise uložila členským státům, jež nezavedly řádné systémy, dosáhl v roce 2015 výše 3 499 milionů EUR, což představuje snížení oproti roku 2014 (4 728 milionů EUR); žádá Komisi, aby jasně uvedla, které částky získané zpět v roce 2015 byly zapsány do účtů Unie jakožto příjmy nebo byly odepsány, rozpočtovou položku, z níž pocházejí, a do jaké míry mohou finanční opravy a zpětně získané prostředky, o nichž se rozhodne v roce 2016, ovlivnit požadavky na platby v rozpočtu na rok 2017;

9.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily větší transparentnost zpětného získávání prostředků, zejména údaje o roce, ve kterém došlo k platbě, roce, kdy byla objevena chyba, a roce, kdy byly zpětně získané prostředky nebo finanční oprava vykázány v poznámkách k účetní závěrce;

Odvětvové politiky

10.  domnívá se, že by úpravy odvětvových politik v rámci přezkumu v polovině období měly být považovány za předběžné kroky směřující ke skutečné reformě VFR po roce 2020 na základě nových pravidel a zásad odrážejících očekávané potřeby a priority Unie ve třetím desetiletí 21. století; žádá Komisi, aby upravila rozpočet Unie, pokud jde o výraznější zaměření na aktualizované základní priority EU, a to včetně nalezení součinnosti mezi nimi;

11.  připomíná, že „společenská výzva 6“ programu Horizont 2020 (Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění) a zejména příspěvek k sociálním a humanitním vědám za účelem řešení této výzvy, byly prioritou Parlamentu, kterou zařadil do programu Horizont 2020 v průběhu jeho formulování; vyzdvihuje důležitost této složky pro oblasti, ve kterých Unie čelí obzvláště obtížným výzvám, jako je boj proti nezaměstnanosti, chudobě, radikalizaci, terorismu, podpora migrantů, hospodářská a měnová správa či boj proti nerovnosti; je proto znepokojen, že během prováděcí fáze programu byly humanitní a sociální vědy svého prioritního významu zbaveny a ztratily jednak své směrodatné postavení, a jednak i část příspěvků na závazky, které se snížily o 40 %, přestože se celkové dotace programu Horizont 2020 v rámci VFR 2014–2020 zvýšily;

12.  zdůrazňuje, že míra úspěšnosti po prvních 100 výzvách v rámci programu Horizont 2020 dosahuje 14 % (v porovnání s 20% úspěšností v rámci celého 7. rámcového programu); konstatuje, že bylo přiděleno pouze 20 % rozpočtových prostředků určených pro MSP (5% příspěvek z nástroje pro MSP), noví uchazeči tvořili 38 % úspěšných kandidátů a jen velmi málo kandidátů postupuje z první do druhé fáze; to vede k závěru, že druhá a třetí fáze, v jejichž rámci je podporována studie proveditelnosti, aby bylo možné hovořit o skutečné inovaci s dalším obchodním využitím, ztrácejí svůj potenciál; dále zdůrazňuje, že je nutné posílit úlohu MSP;

13.  dále konstatuje, že pokud jde o míru úspěšnosti a podíl financování, středoevropské a východoevropské země značně zaostávají za svými protějšky ze západní a severní Evropy; naléhavě žádá, aby tam, kde je to zapotřebí, bylo poskytováno více technické pomoci a docházelo k výměnám osvědčených postupů; rovněž doporučuje, aby byla zajištěna zjednodušená a srozumitelná součinnost mezi programem Horizont 2020 a ESI fondy / EFSI;

14.  připomíná, že by rozpočet Unie měl sloužit jako významný impuls pro zrychlení činností v oblasti střednědobých a dlouhodobých investic, a to i v boji s rostoucími nerovnostmi a zcela novými společenskými problémy; konstatuje, že by rozpočet Unie mohl více podporovat investice do oblastí, které zvyšují a posilují soudržnost Unie a snižují její zranitelnost vůči externím šokům, jako jsou klíčové projekty v oblasti energetiky, mobility, IT a výzkumu a vývoje, které rovněž zahrnují společenské aspekty a dopady, které je nutné efektivně zdůraznit;

15.  vyzývá rozpočtový orgán, aby zdůraznil úsilí Unie o prevenci a potírání podvodů, korupce a veškerých dalších nezákonných činností, jež mají dopad na její finanční zájmy; opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla přiměřenou technickou pomoc členským státům a stimulovala výměnu osvědčených postupů jako preventivní opatření proti nesrovnalostem a chybám při využívání prostředků EU, a v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad tím, že Komise navrhla přerozdělení zdrojů, které měly být použity na tuto technickou pomoc, na činnosti zcela jiného charakteru;

Zjednodušení a transparentnost

16.  zdůrazňuje, že současné i nedávné postupy odhalily silnou potřebu pokračovat ve zjednodušování procesu, jehož prostřednictvím jsou finanční prostředky Unie využívány a uživatelé k nim získávají přístup; domnívá se, že čím budou pravidla jednodušší, tím budou i jednotnější a bude existovat menší pravděpodobnost neúmyslných chyb či opomenutí, a že čím tato pravidla budou jednoznačnější a směrodatnější, tím menší bude prostor pro nezákonnou a trestnou činnost v rámci tohoto procesu; konstatuje, že čím je proces jednodušší a transparentnější, tím se snižuje pravděpodobnost nesprávného přidělení a redistribuce prostředků Unie;

17.  zjednodušení a zprůhlednění přístupu k prostředkům EU by vedlo k jejich využívání s viditelnými a pozitivními účinky v členských státech EU;

18.  poznamenává, že hlavní překážky představují pro příjemce prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů a pro příslušné auditní subjekty nadměrná regulace a ukládání dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. „gold-plating“); naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily administrativní zátěž a tlak, jimž jsou příjemci vystaveni, např. prostřednictvím jednotné auditní strategie; je však znepokojen tím, že členské státy přebírají zjednodušení jen pomalu, a vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu vnitrostátním orgánům pomáhala;

19.  zdůrazňuje, že úplná transparentnost zajišťuje využívání prostředků v naprostém souladu s pravidly; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s transparentností velkých projektů financovaných z EU, zejména co se týče údajů o subdodavatelích; vyzývá Komisi, aby zavedla systémy poskytující větší transparentnost, a to i v případě fondů, které zahrnují třetí země;

Přidaná hodnota rozpočtu Unie

20.  zdůrazňuje, že má naprosto zásadní význam, aby se v samotném centru výdajů Unie zažila kultura orientovaná na měřitelné výsledky; zdůrazňuje, že hlavní zásadou by se vždy, pokud je to možné, mělo stát hodnocení výkonnosti a výstupů; vítá iniciativu Komise nazvanou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ („ Budget Focused on Results“) jako první krok směrem k sestavování rozpočtu na základě výkonnosti; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby usilovaly o zajištění co nejúčinnějšího využívání vzácných finančních zdrojů, např. tím, že se při provádění projektů přesune důraz z kvantitativních kritérií, jako jsou zbývající závazky (RAL) nebo smluvní závazky (RAC), na kvalitativní kritéria, jako jsou výsledky, účinnost, účelnost a přidaná hodnota;

Finanční nástroje

21.  konstatuje, že nástroje finančního inženýrství, použijí-li se cíleně pro vhodnou typologii projektů a racionální účel, mohou být nástroji účinného přidělování finanční prostředků Unie, které mají potenciál stát se součástí hlavních osvědčených postupů při přidělování rozpočtových výdajů v budoucnu; naléhá na Komisi, aby zvýšila transparentnost při používání nástrojů finančního inženýrství, aby pravidelně informovala o pákovém efektu, ztrátách a rizicích a aby předložila analýzu nákladů a přínosů uvedených nástrojů v porovnání s přímějšími formami financování projektů; vyzývá Komisi, aby zavedla účinné monitorovací systémy k analýze poptávky po finančních nástrojích v členských státech, aby tak zabránila nadměrné kapitalizaci, která váže prostředky, aniž by přispívala k provádění politik Unie, na což upozornil Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 5/2015;

22.  se znepokojením konstatuje, že z údajů o plnění EFSI plyne, že většina investic se koncentruje v pěti nejsilnějších ekonomikách Unie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

1

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Verónica Lope Fontagné, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Derek Vaughan, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Cătălin Sorin Ivan, Andrey Novakov, Julia Pitera, Miroslav Poche, Richard Sulík

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Edouard Ferrand

(1)

  Úř. věst. C 75, 26.2.2016, s. 100.

(2)

  Příspěvek Kersti Kaljulaidové během slyšení na téma integrovaného rámce vnitřní kontroly, které pořádal výbor CONT dne 22. dubna 2013.


STANOVISKO Hospodářského a měnového výboru (6.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Markus Ferber

NÁVRHY

Hospodářský a měnový výbor vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  žádá, aby návrh rozpočtu na rok 2017 odrážel a podporoval priority vytyčené v evropském semestru, konkrétně znovuzahájení investic, zejména do inovací, růstu a vytváření pracovních míst, snahu o udržitelné strukturální reformy s cílem modernizovat evropské ekonomiky, provádění zodpovědných fiskálních politik a zvýšení konkurenceschopnosti, a současně také podpora růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků;

2.  v této souvislosti bere se zvláštním znepokojením na vědomí pokračující vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí, a to i přesto, že byl v Unii zaznamenán mírný hospodářský růst;

3.  připomíná klíčovou úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při mobilizaci finančních prostředků ze soukromého sektoru a nových zdrojů financí na investice, které jsou zásadní pro konkurenceschopnost a hospodářské oživení Unie; zdůrazňuje potřebu financovat nové investice v souladu s kritérii stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017(1), zejména s kritérii adicionality, udržitelnosti a územní a sociální soudržnosti;

4.  zastává názor, že je nezbytné posílit veřejné investice s cílem zachovat a zlepšit kvalitu zdravotních a vzdělávacích systémů, kvalitu služeb poskytovaných občanům a vytvořit příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj;

Budování kapacit občanské společnosti v oblasti finančních služeb

5.  konstatuje, že po pěti letech jsou subjekty pobírající finanční prostředky v rámci budování kapacit občanské společnosti v oblasti finančních služeb stále závislé na financování z EU, granty EU pravidelně činí přes 50 % jejich rozpočtů; zdůrazňuje, že tyto subjekty by měly i nadále prokazovat svou přidanou hodnotu dosažením vyšší míry samofinancování; konstatuje však, že u několika zástupců z nefinančního odvětví je míra spolufinancování nad 50 %; poukazuje na to, že návrh Komise, který zajišťuje pokračování stávajících mechanismů financování budování kapacit občanské společnosti, by měl být přijat do konce roku, aby bylo možné nepřetržité financování;

6.  požaduje, aby se pokračovalo v investicích do strukturálních fondů ve všech regionech, včetně přechodových oblastí, s cílem nepřerušit dopady opatření a snah, které již byly provedeny;

Evropské orgány dohledu a dohled

7.  poukazuje na současnou a budoucí roli tří evropských orgánů dohledu v souvislosti s finančním a bankovním dohledem na úrovni Unie, s unií kapitálových trhů, s podporou sbližování dohledu, s vytvářením jednotného souboru pravidel v bankovnictví a dalších finančních službách a při posuzování rizik pro finanční stabilitu a bankovní unii; zdůrazňuje, že návrh rozpočtu na rok 2017 musí poskytnout evropským orgánům dohledu dostatečné zdroje k tomu, aby mohly plnit své úkoly; zdůrazňuje, že k tomu, aby evropské orgány dohledu mohly plnit úkoly, které jim byly svěřeny, je nezbytné, aby byly odpovídajícím způsobem financovány a měly k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků; podotýká, že by měly být přiděleny dostatečné zdroje na oblast ochrany investorů a spotřebitelů;

8.  upozorňuje však na to, že v případě orgánu EBA by měly být poskytnuty v roce 2017 a v každém budoucím návrhu rozpočtu dostatečné zdroje na přípravu jeho přemístění z Londýna, až Spojené království a Evropská unie ukončí jednání podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii a Spojené království vystoupí z Evropské unie;

9.  zdůrazňuje, že se evropské orgány dohledu musí důsledně držet úkolů, které jim svěřil unijní tvůrce právních předpisů, a nesmí se snažit fakticky rozšiřovat svůj mandát nad rámec tohoto pověření;

10.  zdůrazňuje, že v oblasti digitalizace finančních služeb, zejména s ohledem na technologii distribuované účetní knihy (DLT), je naléhavě nutné budovat technickou odbornost, abychom byli lépe schopni rychle reagovat na případné problémy; proto výslovně podporuje financování horizontální pracovní skupiny pro DLT;

Daňové otázky a Fiscalis 2020

11.  upozorňuje na to, že s ohledem na legislativní novely ve věci výměny informací v oblasti daní mezi vnitrostátními daňovými orgány bude možná třeba revidovat právní základ programu Fiscalis 2020, aby se v něm náležitě promítly výše změny z uvedených novel a aby dokázal lépe bojovat proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování;

12.  podporuje pokračování pilotního projektu týkajícího se budování kapacit, programového rozvoje a komunikace v souvislosti s bojem proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovými podvody a úniky, který byl zahájen v roce 2016;

13.  odsuzuje skutečnost, že navzdory několika upomínkám Evropského parlamentu Eurostat dosud neposkytuje aktuální údaje o ukazatelích strategie Evropa 2020; kritizuje skutečnost, že v otázce uživatelské vstřícnosti internetových stránek Eurostatu je stále značný prostor ke zlepšení; vyzývá Eurostat, aby v tomto ohledu zlepšil situaci a aby zajistil, aby všechny cíle z evropského statistického programu byly skutečně uskutečněny.

Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG)

14.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v reformě Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG), zejména pokud jde o její úkoly a odpovědnosti, čímž by se rovněž zvýšil vliv Unie při stanovování mezinárodních účetních standardů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

7

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Sven Giegold, Neena Gill, Sylvie Goulard, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Othmar Karas, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Olle Ludvigsson, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Pedro Silva Pereira, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, Matt Carthy, David Coburn, Mady Delvaux, Ramón Jáuregui Atondo, Syed Kamall, Thomas Mann, Siegfried Mureşan, Eva Paunova, Joachim Starbatty, Tibor Szanyi, Antonio Tajani, Romana Tomc, Miguel Urbán Crespo

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Ernest Maragall

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (2.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Giovanni La Via

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zdraví v Unii je nezbytnou podmínkou pro hospodářskou prosperitu a že bezpečnost potravin a krmiv a mechanismy pomáhající chránit proti přírodním a člověkem způsobeným katastrofám mají pro všechny evropské občany, a tudíž i pro Evropský parlament, klíčový význam;

2.  podotýká, že členské státy by měly považovat strategie, opatření a projekty šetrné k životnímu prostředí a ke klimatu za příležitost ke zlepšení veřejného zdraví a k podpoře růstu;

3.  poukazuje na zásadní význam, který mají investice do výzkumu a inovací v několika oblastech spadajících do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby návrh rozpočtu na rok 2017 patřičně zohlednil skutečnost, že tyto investice představují prioritu; zdůrazňuje, že udržitelný růst malých a středních podniků (MSP) v Unii a jejich kapacita v oblasti inovací patří mezi hlavní konkurenční výhody, které má Unie na globalizovaných trzích;

4.  uznává, že značná část návrhu rozpočtu na rok 2017 (především v okruhu 3) musí být vyčleněna na výzvy, kterým Unie v současnosti čelí, především na řešení migrační a bezpečnostní krize; zdůrazňuje nicméně, že při rozhodování o návrhu rozpočtu na rok 2017 musí rozpočtové orgány zohlednit výraznou evropskou přidanou hodnotu politik a nástrojů financování, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, a naléhavě vyzývá Radu, aby neprováděla žádné škrty, pokud jde o politiky a nástroje financování v působnosti tohoto výboru, které mají na úrovni Unie prokazatelnou přidanou hodnotu;

5.  vítá Pařížskou dohodu, která byla uzavřena v prosinci 2015, a zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí podporovat plnění cílů této dohody i dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že Pařížská dohoda stanoví, že finanční toky musí být v souladu s vývojem směřujícím ke snižování emisí skleníkových plynů a rozvojem odolným vůči změně klimatu; poukazuje na to, že se rozvinuté země zavázaly, že z veřejných i soukromých zdrojů uvolní prostředky pro oblast klimatu pro rozvíjející se země, a zdůrazňuje, že je nutné v souladu s touto dohodou navýšit očekávané, nové i dodatečné finanční prostředky pro oblast klimatu; vyzývá Komisi, aby včas vypracovala úplné hodnocení dopadu Pařížské dohody na rozpočet Unie, aby bylo možné zvážit jeho přezkum, a aby zřídila zvláštní automatický mechanismus Unie pro financování, který poskytne další odpovídající podporu umožňující, aby se Unie spravedlivě podílela na mezinárodním cíli financování v oblasti klimatu, který činí 100 miliard USD;

6.  zdůrazňuje dále, že revize VFR skýtá vynikající příležitost zajistit, aby bylo dosaženo cílových 20 % rozpočtových prostředků na opatření spojená s klimatem; konstatuje, že podle metodiky Komise týkající se začleňování problematiky ochrany klimatu do veškerých oblastí politiky souvisí 19,2 % celkových prostředků na závazky v návrhu rozpočtu na rok 2017 s oblastí klimatu (v roce 2016 to bylo 20,8 %); vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl mechanismus systematického začleňování kritéria změny klimatu plně funkční a byla zdokonalena stávající metoda sledování takovýchto výdajů;

7.  připomíná dále, že Unie se rovněž zavázala provádět strategický plán pro podporu biologické rozmanitosti v rámci příslušné úmluvy OSN, a zdůrazňuje, že by měla vyčlenit dostatečné zdroje na splnění svých závazků v této oblasti; v této souvislosti konstatuje, že 8,2 % celkových prostředků na závazky v návrhu rozpočtu na rok 2017 souvisí se snahou o zvrácení nepříznivého trendu snižování biologické rozmanitosti (v roce 2016 to bylo 9 %); vyzývá Komisi, aby podala další vysvětlení zjevného snížení výdajů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, pokud jde o procentní podíl celého rozpočtu;

8.  připomíná přidanou hodnotu ekosystémů a biologické rozmanitosti evropského životního prostředí, a vyzývá proto k přidělení dostatečných zdrojů v návrhu rozpočtu na rok 2017, aby byla zajištěna dlouhodobá ochrana biologické rozmanitosti; připomíná proto Komisi a členským státům jejich povinnost vyplývající z článku 8 směrnice o ochraně přírodních stanovišť zajistit dostatečnou úroveň financování ochranných opatření, která jsou nezbytná pro znovuobnovení příznivého stavu druhů a přírodních stanovišť v oblastech zařazených do sítě Natura 2000;

9.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byly otázky související s ochranou biologické rozmanitosti zohledňovány při tvorbě, provádění a financování veškerých politik Unie, a domnívá se, že transparentnost v oblastí výdajů členských států na ochranu přírody a biologické rozmanitosti je stejně důležitá i pro ucelenost a soudržnost výdajů Unie;

10.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že se finanční zdroje Unie nebudou používat na dotace, které by poškozovaly klima nebo upevňovaly infrastrukturu založenou na fosilních palivech, jako jsou dotace na fosilní paliva, nebo by podporovaly činnosti poškozující biologickou rozmanitost nebo ekosystémy; dále vyzývá Komisi, aby zavedla účinnou metodu sledování vynakládání finančních prostředků z rozpočtu Unie na zachování biologické rozmanitosti;

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

11.  připomíná, že program LIFE je nástrojem financování Unie, který podporuje projekty po celé Unii týkající se životního prostředí, ochrany přírody a opatření v oblasti klimatu;

12.  připomíná zejména, že opatření v oblasti klimatu jsou klíčovou meziodvětvovou prioritou, jak stanoví strategie Evropa 2020 a agenda Komise pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu, a zdůrazňuje, že zvláštní podprogram pro opatření v oblasti klimatu v rámci programu LIFE podporuje úlohu Unie a její klíčové právní předpisy (včetně vytvoření systému EU pro obchodování s emisemi) a připravuje podmínky pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050; připomíná, že nejméně 20 % rozpočtu Unie musí souviset s oblastí klimatu, a to za přispění různých politik;

13.  vyjadřuje nicméně v této souvislosti politování nad tím, že i v tomto roce program LIFE (s celkovým financováním ve výši 493,7 milionu EUR) představuje pouze 0,3 % celkového návrhu rozpočtu na rok 2017, i když vítá navýšení prostředků na závazky ve výši 30,9 milionu EUR v návrhu rozpočtu na rok 2017 pro program LIFE;

14.  poukazuje na problémy, které v minulosti přinesl nedostatek prostředků na platby pro program LIFE, neboť se v jeho důsledku ztížilo a zpozdilo jeho řádné provádění;

15.  vítá systém sledování na úrovni projektů v rámci programu LIFE, který zavedla Komise; konstatuje, že od roku 2015 jsou shromažďovány údaje o výsledcích na úrovni projektů, které budou využity při hodnocení v polovině období a shrnuty na úrovni programu; konstatuje, že se očekává, že systém sledování bude plně funkční v druhém víceletém pracovním programu programu LIFE na období 2017–2020;

Veřejné zdraví, bezpečnost potravin a civilní ochrana

16.  bere na vědomí navrhovaných 64,5 milionu EUR v prostředcích na závazky (+3,8 % oproti roku 2016) a 57,7 milionů EUR v prostředcích na platby (-17,8 % oproti roku 2016) pro oblast zdraví v návrhu rozpočtu na rok 2016; vyjadřuje politování nad tím, že stejně jako v předchozích letech to představuje pouhý 0,04% podíl návrhu rozpočtu na rok 2017 v prostředcích na závazky a pouhý 1,5% podíl okruhu 3 (v prostředcích na závazky) a že tak není zohledněn význam zdraví jako hodnoty samy o sobě a jako základního předpokladu pro podporu růstu;

17.  vítá skutečnost, že společná činnost v oblasti hodnocení zdravotnických technologií bude zahájena v roce 2016 a bude přímo přispívat ke splnění cíle Komise, kterým je „vytvoření lepšího a spravedlivějšího vnitřního trhu s posílenou průmyslovou základnou“; bere na vědomi, že se jedná o nerozsáhlejší opatření, které kdy bylo spolufinancováno z programu zdraví, přičemž částka spolufinancování činí 12 milionů EUR;

18.  zdůrazňuje, že Unie má nejpřísnější normy v oblasti bezpečnosti potravin na světě; bere na vědomí navrhovaných 256,2 milionu EUR v prostředcích na závazky (+1,3 % oproti roku 2016) a 234,5 milionu EUR v prostředcích na platby (-3,1 % oproti roku 2016) pro potraviny a krmiva v návrhu rozpočtu na rok 2017; vyjadřuje politování nad tím, že to představuje podíl pouhých 0,16 % v prostředcích na závazky v návrhu rozpočtu na rok 2017 a podíl pouhých 6 % okruhu 3 a že tak není zohledněn význam bezpečnosti potravin a krmiv v Unii; zdůrazňuje, že činnosti související se zajištěním efektivních, účinných a spolehlivých kontrol a financováním krizových opatření souvisejících se zdravím zvířat a rostlin zaznamenaly ve srovnání s rokem 2016 snížení prostředků na platby ve výši 10,4 % a 11,1 %; domnívá se, že tato snížení by mohla mít negativní dopad na prevenci chorob zvířat a rostlin a omezování jejich výskytu a na provádění účinných úředních kontrol v této oblasti;

19.  připomíná, že mechanismus civilní ochrany Unie je klíčovým prvkem solidarity Unie; zdůrazňuje, že Unie hraje významnou úlohu při podpoře, koordinaci nebo doplňování opatření členských států zaměřených na předcházení, připravenost a reakci v případě katastrof; všímá si mírného zvýšení prostředků na závazky pro tento program;

Decentralizované agentury

20.  připomíná klíčovou úlohu decentralizovaných agentur při plnění technických, vědeckých nebo řídících úkolů, které orgánům Unie výrazně pomáhají vytvářet a provádět jednotlivé politiky; dále připomíná velmi důležité úkoly agentur, které spadají do působnosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (EEA, ECHA, ECDC, EFSA, EMA) a zásadní význam jejich posílené spolupráce při výkonů těchto úkolů, a to jak pro Unii, tak pro občany; v této souvislosti zdůrazňuje, že velmi důležité, aby tyto agentury obdržely odpovídající lidské a finanční zdroje, přičemž je nutné posuzovat jednotlivě příslušné potřeby každé agentury; vyjadřuje nicméně znepokojení nad tím, že by snižování počtu zaměstnanců agentur EEA (-3 pracovní místa ), ECHA (-5 pracovních míst), ECDC (-4 pracovní místa), EFSA (-7 pracovních míst) a EMA (-6 pracovních míst) mohlo mít negativní dopad na jejich příspěvek k provádění politik Unie; dále zdůrazňuje, že je nutné, aby v případě agentur financovaných z poplatků byla pracovní místa v plánech pracovních míst, která jsou určena k provádění úkolů financovaných z poplatků, posuzována samostatně, neboť je třeba zohlednit, že tato pracovní místa závisí na poptávce a nepředstavují žádnou další zátěž pro rozpočet Unie;

21.  všímá si, že pokud jde o agentury, které mají příjmy z poplatků, zůstává příspěvek Unie stabilní nebo se snižuje; připomíná, že příjmy z poplatků placených průmyslem mohou být vystaveny fluktuacím trhů a že závislost na jiných zdrojích příjmů vnáší proto do struktury financování agentur prvek nepředvídatelnosti; zdůrazňuje, že je těžké přesně předvídat výši poplatků, které budou vybrány, což vede k případným deficitům oproti prognózám týkajícím se příjmů z poplatků, a že je nutné zajistit dostupnost nezbytných finančních prostředků pro tyto agentury; vyzývá k tomu, aby se zvážilo vytvoření 5 % obezřetnostního rozpětí pro odhady poplatků agentury ECHA;

22.  v této souvislosti připomíná, že s ohledem na to, že dne 15. června byly zveřejněny návrhy dvou právních aktů, které stanoví kritéria pro určování endokrinních disruptorů, požádala Komise příslušné agentury, aby okamžitě začaly přípravné práce s cílem urychlit proces poté, co tato kritéria vstoupí v platnost; zdůrazňuje proto, že je zásadní, aby agentury EFSA a ECHA měly k dispozici odpovídající finanční a lidské zdroje;

23.  dále bere na vědomí, že v roce 2017 a v dalších letech mohou vzniknout agentuře EMA neplánované náklady v důsledku negativní odpovědi britských občanů v referendu, které se konalo v červnu 2016 a týkalo se otázky, zda by Spojené království mělo být i nadále členem Unie (tzv. brexit), a z tohoto důvodu by se jevilo jako prozíravé umožnit agentuře EMA, aby veškeré pozitivní výsledky rozpočtového hospodaření v roce 2016 mohla využít v následujících letech; konstatuje, že je možné, že agentura EMA bude v průběhu roku 2017 muset požádat rozpočtové orgány, aby poskytly další rozpočtové prostředky na úhradu těchto mimořádných nákladů;

Pilotní projekty a přípravné akce

24.  zdůrazňuje, že pilotní projekty a přípravné akce představují velmi cenné nástroje k zahajování nových činností a politik; připomíná, že v minulosti bylo s úspěchem realizováno formou pilotních projektů/přípravných akcí několik nápadů Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin; zdůrazňuje, že prostor pro nové pilotní projekty a přípravné akce byl omezen kvůli nedostatku dostupných prostředků na závazky a chybějícímu rozpětí v okruhu 3; domnívá se proto, že je pravděpodobné, že výbor bude muset těchto nástrojů v roce 2017 využívat s opatrností.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

53

9

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Biljana Borzan, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Jørn Dohrmann, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, Eleonora Evi, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Dubravka Šuica, Tibor Szanyi, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Paul Brannen, Caterina Chinnici, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Martin Häusling, Ulrike Müller, Alojz Peterle, Bart Staes, Tom Vandenkendelaere, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson, Gabriel Mato, Anthea McIntyre, Martina Werner


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (6.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatelka: Liisa Jaakonsaari

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že odpovědnost Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) v rozpočtovém procesu se týká rozpočtových položek v hlavě 2 (Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky), hlavě 14 (Daně a celní unie) a hlavě 33 (Spravedlnost a ochrana spotřebitelů);

2.  připomíná, že posílený a dobře fungující jednotný trh je základním předpokladem pro schopnost Unie ustát otřesy; zdůrazňuje, že rozpočet Unie musí podporovat přechod k oběhovému hospodářství a inkluzivní, přístupný, rozmanitý a konkurenceschopný digitální jednotný trh;

3.  zdůrazňuje význam silné spotřebitelské politiky, která posiluje bezpečnost a informovanost spotřebitelů a práva spotřebitelů uzpůsobuje společenským, technologickým a ekonomickým změnám, jako jsou data velkého objemu a internet věcí, oběhové hospodářství, tzv. ekonomika sdílení a elektronický obchod; v této souvislosti připomíná také význam posilování práv a vzdělávání spotřebitelů a také bezpečnosti produktů a dozoru nad trhem v rámci jednotného trhu, včetně jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že nové výzvy pro spotřebitelskou politiku je třeba řešit přidělením odpovídajících rozpočtových prostředků;

4.  vítá skutečnost, že v rámci rozpočtového procesu pro rok 2017 byly hlavní priority výboru IMCO v oblasti jednotného trhu, celní unie a ochrany spotřebitelů řádně zohledněny a byly pro ně vyčleněny odpovídající úrovně prostředků;

5.  vítá prostředky pro program COSME, který je klíčovým nástrojem podpory podnikání a investic do růstu a pracovních míst, což patří mezi priority;

6.  vyjadřuje však znepokojení v souvislosti se snížením rozpočtové položky programu COSME 02 02 02 „Zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálovému nebo dluhovému financování“, neboť MSP a mikropodniky i nadále čelí problémům při hledání vhodného financování; domnívá se, že účinný finanční rámec, včetně větší dostupnosti rizikového kapitálu, a plné uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“ podpoří výzkum, inovaci, přijímání obchodních modelů oběhového hospodářství, rozšiřování a internacionalizaci malých a středních podniků i mikropodniků, což následně povede ke zvýšení konkurenceschopnosti, podpoře růstu a tvorbě pracovních míst;

7.  zdůrazňuje, že je třeba na rok 2017 zajistit patřičné financování pro síť Enterprise Europe Network, aby se podpořil růst MSP a napomohlo se jim překonat problémy související s přístupem na jednotný i globální trh;

8.  připomíná, že je třeba poskytnout finanční prostředky na mnohojazyčný nástroj pro platformu pro online řešení sporů; zdůrazňuje, že dobře fungující platforma pro online řešení sporů může zvýšit důvěru spotřebitelů a posílit přeshraniční elektronický obchod;

9.  vítá přidělení finančních prostředků na modernizaci celní unie, která podporuje včasné provádění celního kodexu Unie a vytvoření elektronických celních systémů a přinese účinné nástroje pro boj proti podvodům a zajistí ochranu spotřebitelů i spravedlivou hospodářskou soutěž; lituje však postoje Rady k přidělení rozpočtové položky 14 02 01 „Podpora fungování a modernizace celní unie“, který může ohrozit dostatečné financování klíčových nástrojů modernizace celní unie;

10.  podporuje pokračující financování Fóra pro jednotný trh, které je důležitým nástrojem při vytváření lepších tržních podmínek pro evropské podniky, a má v úmyslu monitorovat situaci, aby se zajistilo jeho řádné financování z rozpočtové položky 02 02 01;

11.  zdůrazňuje významnou úlohu normalizace pro jednotný trh, neboť zajišťuje interoperabilitu produktů a služeb a posiluje konkurenceschopnost podniků; zdůrazňuje, že normy je třeba stanovovat otevřeným a inkluzivním způsobem, který bude vycházet z trhu, a se zapojením spotřebitelů a zúčastněných stran, aby je mohly MSP snadno provádět; vítá pokračování rozpočtové podpory v roce 2017, která zajišťuje finanční udržitelnost i účinnost a účelnost normalizačních činností Evropského výboru pro normalizaci (CEN), Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI);

12.  bere na vědomí přidělení finančních prostředků pro nástroje správy vnitřního trhu, včetně sítě SOLVIT; připomíná význam posilování a zjednodušování stávajících nástrojů pro MSP za účelem usnadnění jejich přeshraniční expanze; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby kladly větší důraz na racionalizaci a zdokonalování kontaktních míst pro výrobky a jednotných kontaktních míst; je přesvědčen, že je také třeba vyvinout další úsilí, aby se zajistilo řádné společné fungování těchto nástrojů s cílem maximalizovat přidanou hodnotu přidělených zdrojů; podporuje iniciativu týkající se jednotné digitální brány;

13.  požaduje financování nových pilotních projektů nazvaných „dynamický rozvoj přeshraničního elektronického obchodování prostřednictvím účinných řešení pro doručování balíků“ s cílem shromažďovat údaje o osvědčených postupech v oblasti doručování balíků, „iniciativa zaměřená na zvyšování algoritmické informovanosti“ s cílem zvýšit algoritmickou transparentnost, zvýšit informovanost ku prospěchu občanů a naší demokracie a přispět k rozvoji digitálního jednotného trhu a „uplatňování požadavků týkajících se standardní přístupnosti internetových stránek, pokud jde o nástroje a platformy pro tvorbu internetového obsahu (standardní přístupnost internetových stránek) s cílem povzbudit a podpořit přijetí požadavků na přístupnost evropské normy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Lara Comi, Daniel Dalton, Nicola Danti, Evelyne Gebhardt, Antanas Guoga, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Antonio López-Istúriz White, Margot Parker, Eva Paunova, Marcus Pretzell, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Catherine Stihler, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Birgit Collin-Langen, Filiz Hyusmenova, Emma McClarkin, Julia Reda, Marc Tarabella, Josef Weidenholzer

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pál Csáky, Judith Sargentini, Michaela Šojdrová


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (1.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatelka: Isabella De Monte

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že dopravní infrastruktury včetně přeshraničních jsou základem volného pohybu osob, zboží a služeb, na němž je založen jednotný trh, a že tento volný pohyb by měl být hnací silou integrace EU, tvorby atraktivních pracovních míst a rozvoje udržitelného cestovního ruchu a je klíčovým faktorem ovlivňujícím výkon evropského průmyslu a obchodu, jakož i ochranu klimatu, životní prostředí a kvalitu života; domnívá se, že dopravní infrastruktura musí splňovat určitá kritéria kvality, aby byla zajištěna větší bezpečnost a ochrana spotřebitelů;

2.  zdůrazňuje, že dopravní politika Unie, zejména pokud jde o transevropské dopravní sítě (TEN-T), je jednou z nejambicióznějších a nejúspěšnějších politik Unie; poukazuje na to, že síť TEN-T hraje zásadní roli při obchodních výměnách v rámci Unie a se sousedními zeměmi a přispívá tak k blahobytu jejích občanů; připomíná proto důležitost odpovídajícího financování chybějících a přeshraničních spojení, zejména nepoužívaných nebo zrušených regionálních železničních spojení, jakož i odstranění míst s nedostatečnou kapacitou, pokud jde o spojení v rámci sítě TEN-T; zdůrazňuje důležitost propojení dopravních sítí všech regionů Unie, včetně vzdálených horských a ostrovních oblastí, jakož i řešení problémů, jako je nedostatek náležité infrastruktury, přístupnost a nízká interoperabilita mezi středními, východními a západními částmi EU;

3.  vyjadřuje politování nad výrazným snížením rozpočtu určeného na odstraňování míst s nedostatečnou kapacitou, interoperabilitu železnic, doplnění chybějících spojení, udržitelné a účelně fungující dopravní systémy a začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a zdůrazňuje v této souvislosti, že úplné obnovení rozpočtu na tyto oblasti má zcela zásadní význam;

4.  vítá návrh Komise zahrnout do výzvy k předkládání projektů z roku 2016 chybějící železniční spojení; žádá Komisi, aby předkladatelům projektů a orgánům odpovědným za tyto projekty poskytovala poradenství a pomohla jim tak předložit kvalitní návrhy; domnívá se v tomto ohledu, že z prostředků Nástroje pro propojení Evropy (CEF) i prostřednictvím dalších mechanismů financování ad hoc je třeba financovat ta chybějící přeshraniční spojení, jež mají vysokou evropskou přidanou hodnotu v oblasti zaměstnanosti, cestovního ruchu a udržitelnosti a jež propojují oblasti, které železnice spojovala už v minulosti;

5.  konstatuje, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI) dosud nepřináší očekávané výsledky, pokud jde o dopravní infrastruktury; zdůrazňuje proto jako klíčovou prioritu pro rozpočet na rok 2017 potřebu obnovit prostředky přidělené Nástroji pro propojení Evropy (CEF), které byly přerozděleny za účelem vytvoření záručního fondu EFS; upozorňuje na to, že je důležité co nejdříve zajistit dostatečné rozpočtové prostředky, aby bylo možné vyzvat k předkládání návrhů, protože projekty CEF jsou projekty dlouhodobé, které trvají několik let;

6.  vítá celkový úspěch Nástroje pro propojení Evropy a žádá Komisi, aby za účelem využití zbývajícího rozpočtu CEF prioritně vydala třetí výzvu k předkládání návrhů, což umožní další rozplánování zbývajících závazků;

7.  poukazuje na vysoký převis navržených projektů a na vysoký počet velmi kvalitních projektů, které byly v letech 2014–2015 zamítnuty z důvodu nedostatku unijních rozpočtových prostředků, a konstatuje, že by mohly být využity i dodatečné zdroje nad rámec zdrojů pocházejících z vrácení přerozdělených prostředků;

8.  připomíná, že bod 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových věcech a řádném finančním řízení(1) (interinstitucionální dohoda) umožňuje 10% pružnost při navýšení rozpočtu CEF v ročních rozpočtových postupech; vyzývá Komisi, aby v souladu s touto interinstitucionální dohodou zvýšila celkový rozpočet CEF, a to včetně navýšení jeho rozpočtu určeného na soudržnost;

9.  poukazuje na dvě klíčové oblasti dopravní politiky, které úzce souvisejí s budováním infrastruktury, a to vytvoření evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) a prosazování konceptu „námořních dálnic“ a vnitrozemských vodních cest s cílem ulevit pozemním dopravním koridorům, jejichž vodní obdobou by mohly být; zdůrazňuje, že pro udržitelnost dopravy v Unii je nanejvýš důležité, aby se přeprava zboží a cestujících přesunula ze silnice na železnici a námořní a vnitrozemské vodní cesty; proto zdůrazňuje naprosto zásadní důležitost dostatečného financování systému ERTMS a prosazování konceptu „námořních dálnic“ a vnitrozemských vodních cest;

10.  domnívá se, že optimalizace začleňování a propojování jednotlivých oborů dopravy a intermodální spojení spolu s rozvojem koridorů pro nákladní dopravu představují podstatné předpoklady přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici a zlepšení udržitelnosti železnic;

11.  vítá přijetí technického pilíře čtvrtého železničního balíčku; zdůrazňuje, že Evropská agentura pro železnice může hrát větší úlohu, pokud jde o certifikaci a budování technické infrastruktury, a že by jí proto měly být přiděleny odpovídající rozpočtové prostředky; zdůrazňuje, že by mělo být rovněž vyvíjeno kontinuální úsilí na poli výzkumu a inovací v železniční dopravě, a žádá odpovídající financování pro společný podnik Shift2Rail, obnovení regionálních přeshraničních spojení a udržování železniční infrastruktury;

12.  vítá první výběrové řízení na podporu společné iniciativy „Shift2Rail“; vyzývá její správní strukturu, ale zejména Komisi, aby urychlila provádění svého pracovního programu a získala tak zpět čas promeškaný při zřizování této iniciativy, a aby věnovala zvláštní pozornost řešení některých základních problémů interoperability evropské železniční sítě;

13.  zdůrazňuje, že revize nařízení (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 216/2008(2) počítá s rozšířením oblasti působnosti Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA); zdůrazňuje, že pro zajištění úspěšného plnění těchto nových povinností je důležité, aby na financování agentury EASA byly přiděleny dostatečné prostředky;

14.  znovu zdůrazňuje, že EASA zrušila v souladu s interinstitucionální dohodou během pěti let již 5 % pracovních míst; domnívá se proto, že jakékoli další rušení pracovních míst, které navrhuje Rada, by mohlo ohrozit řádné fungování agentury EASA a mohlo by jí znemožnit plnění úkolů, jež jsou jí svěřeny, i úkolů, jejichž plněním ji pověří zákonodárný orgán; zdůrazňuje také, že nová pracovní místa, která musí v agentuře EASA vzniknout, aby mohla plnit své další úkoly související s novým vývojem politiky a novou legislativou, se nesmějí počítat mezi pracovní místa, na něž se vztahuje cíl omezování jejich počtu;

15.  zdůrazňuje, že na pracovní místa v Evropské agentuře pro bezpečnost letectví (EASA) (včetně souvisejících důchodů), která jsou plně financována ze strany průmyslu, a nemají tudíž žádný dopad na rozpočet Unie, by se nemělo vztahovat žádné omezování počtu zaměstnanců, a to ani na základě interinstitucionální dohody;

16.  zdůrazňuje, že by mělo být ponecháno na agentuře EASA, aby o zvyšování počtu pracovních míst, která jsou plně financována ze strany průmyslu, v průběhu rozpočtového roku rozhodovala na základě svého vlastního uvážení podle proměnlivého pracovního zatížení, tj. podle potřeb průmyslu; zdůrazňuje, že za tímto účelem by měl rozpočtový orgán kromě počtu pracovních míst financovaných z poplatků a dávek, které byly přijetím rozpočtu agentury EASA již schváleny, stanovit dodatečné procento pracovních míst (s horní hranicí 10 %), která by správní rada EASA mohla na návrh agentury schválit v případě, že by bylo třeba reagovat na nepředvídaný vývoj poptávky na trhu; zdůrazňuje také, že rozhodnutí správní rady by se mělo zakládat na podloženém posouzení nepředvídaného pracovního zatížení a kritérií účelnosti;

17.  podtrhuje potřebu dostatečného financování součástí společného podniku pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) s cílem zajistit zprovoznění funkcí řízení letového provozu (ATM), které jsou považovány za podstatné pro zlepšení výkonnosti unijního systému ATM;

18.  připomíná politický význam otázky uprchlíků a migrantů a možný příspěvek Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) při řešení této situace, včetně ochrany vnějších hranic Unie; bere na vědomí, že mandát Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) byl rozšířen za účelem posílení její spolupráce s vnitrostátními orgány a Evropskou pohraniční a pobřežní stráží; zdůrazňuje důležitost odpovídajícího financování této agentury, aby bylo zajištěno optimální využívání nejmodernější technologie, sdílení informací v souladu se zásadami ochrany osobních údajů a školení zaměstnanců;

19.  zdůrazňuje důležitost cílů stanovených konferencí COP 21 pro dopravu v rámci boje proti změně klimatu; zdůrazňuje, že by měly být k dispozici finanční prostředky k zajištění přechodu ze silnice na železnici a námořní a vnitrozemskou vodní dopravu a na to, aby byly členské státy vedeny k investicím do inteligentní, udržitelné a dostupné integrované veřejné dopravy; doporučuje také, aby byla věnována pozornost snižování hluku v dopravě, abychom zajistili občanům vysoce kvalitní životní prostředí; zdůrazňuje rovněž potřebu omezování externích nákladů zapříčiňovaných dopravou, a tedy i snižování zátěže budoucích veřejných rozpočtů;

20.  zdůrazňuje, že efektivní a ekologické řízení logistiky v Unii, které bude zahrnovat všechny druhy dopravy, může velkou měrou přispět k uvolnění přetížených dopravních cest a ke snížení emisí CO2; vybízí Komisi k tomu, aby podporovala digitalizaci logistiky, například v podobě iniciativ za slučování přepravovaného nákladu; upozorňuje na to, že „námořní dálnice“ jsou základními kameny logistiky a že přístavy a spojení s jejich zázemím jsou hlavními dopravními uzly systémů multimodální dopravy;

21.  zdůrazňuje klíčovou roli digitálních technologií při rozvíjení bezpečné, efektivní, multimodální a udržitelné dopravy a řízení mobility; vybízí Komisi k podpoře rozvoje digitalizace a automatizace pro všechna odvětví dopravy i rozvoji inovativních řešení, jako je sdílená mobilita ve městech a venkovských oblastech propojená s veřejnou dopravou, ku prospěchu všech občanů Unie, turistů a podnikatelů, včetně malých a středních podniků (MSP);

22.  zdůrazňuje, že je důležité, aby v roce 2017 byly přiděleny dostatečné prostředky na financování programu Galileo a evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací EGNOS a bylo tak zajištěno plnění závazků Komise týkajících se bezpečnosti a efektivity letecké, silniční, železniční a námořní dopravy; opětovně zdůrazňuje význam zajištění co nejrychlejšího poskytování nepřetržitých služeb globálního družicového navigačního systému (GNSS) pro inteligentní silniční dopravu a vozidla vybavená prvky konektivity, inteligentní řízení využívání dopravních prostředků, nákladní dopravy a dopravního provozu, jako je řízení letového provozu (ATM), evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) či eCall;

23.  vyzývá Komisi, aby podporovala různé možnosti finančních opatření pro zajištění přístupnosti dopravních služeb, prostředků, infrastruktury a intermodálních spojovacích uzlů, jakož i dalších opatření pro zlepšení přístupnosti dopravy s ohledem na osoby se zdravotním postižením;

24.  vybízí Komisi, aby podpořila iniciativy zaměřené na zlepšování bezpečnosti silničního provozu, které mohou napomoci dosažení cíle omezit do roku 2020 počet úmrtí na silnicích o polovinu a významně snížit počet vážných zranění;

25.  domnívá se, že zajištění bezpečnosti dopravních prostředků a infrastruktur má vysokou prioritu a že na tento účel musí být zajištěno dostatečné financování.

26.  vyzývá k tomu, aby stejně jako v minulosti byla v rozpočtu Unie na rok 2017 vytvořena samostatná rozpočtová položka přímo určená na cestovní ruch, vzhledem k důležitosti této ekonomické činnosti pro malé a střední podniky a pro zelená pracovní místa v Evropě a k potřebě zvýšit její atraktivitu a konkurenceschopnost v celosvětovém konkurenčním prostředí; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl průvodce financováním cestovního ruchu z prostředků EU v období 2014–2020 k dispozici ve všech jazycích Unie; žádá Komisi, aby předkládala každoroční přehled projektů v oblasti cestovního ruchu, které jsou spolufinancovány z různých fondů Unie;

27.  vyzývá k vypracování ucelené strategie pro odvětví cestovního ruchu, která bude obsahovat všechny aspekty nezbytné pro inovativní a konkurenceschopné odvětví cestovního ruchu, a to: financování odvětví, profesní rozvoj, přístupnost, infrastrukturu, vízový režim, digitalizaci a propagaci;

28.  zdůrazňuje důležitost venkovských, horských, ostrovních, pobřežních a odlehlých oblastí při dalším rozvíjení udržitelného cestovního ruchu v Evropě; je přesvědčen, že by měly být k dispozici prostředky do propagace místních kultur a biologické rozmanitosti těchto regionů a také do turisticky hodnotných míst, která nejsou středem zájmu masového cestovního ruchu; je přesvědčen, že by měly být vytvořeny konkrétní projekty, jejichž cílem bude zajistit osobám se sníženou pohyblivostí nebo jakýmkoli jiným zdravotním postižením bezbariérový přístup do turistických zařízení v Evropě.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Stelios Kouloglou, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Cláudia Monteiro de Aguiar, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Janusz Zemke, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ivo Belet, Michael Gahler, Karoline Graswander-Hainz, Werner Kuhn, Jozo Radoš, Henna Virkkunen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Urszula Krupa

(1)

  Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(2)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (8.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Derek Vaughan

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí úsilí Komise při rozvoji strategie „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“; vyzývá Komisi, aby ještě více zjednodušila financování ze strany EU, vždy však s přihlédnutím k zásadě proporcionality, s patřičnou rovnováhou mezi zjednodušením a kontrolou, zvláště pokud jde o provádění a řízení projektů financovaných EU zejména na regionální a místní úrovni; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise uplatňovala racionalizovaný přístup k celému životnímu cyklu projektů financovaných EU s důrazným zaměřením na včasné platby, měřitelné výsledky a aktualizované ukazatele;

2.  žádá, aby návrh rozpočtu na rok 2017 odrážel a podporoval priority vytyčené v evropském semestru, konkrétně znovuzahájení investic do inovací, růstu a vytváření pracovních míst, urychlení konvergence, snahu o udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy s cílem modernizovat evropské ekonomiky a učinit je konkurenceschopnými a provádění fiskálních politik, které zajistí investice a udržitelný růst;

3.  zdůrazňuje, že zhruba jedna třetina ročního rozpočtu Unie směřuje na hospodářskou, sociální a územní soudržnost; zdůrazňuje, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou a nástrojem Unie pro snižování rozdílů mezi všemi regiony EU a že hraje významnou roli při plnění strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

4.  se znepokojením konstatuje, že v okruhu 1b (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) předpokládá návrh rozpočtu na rok 2017 obrovský propad prostředků na platby (o 37,3 miliardy EUR, tj. o 23,5 % méně než v roce 2016); podotýká, že výše prostředků na závazky současně činí 53,6 miliardy EUR (zvýšení o 5,4 % oproti roku 2016); je toho názoru, že navrhovaná výše prostředků na platby nestačí k tomu, aby bylo možno uhradit objem plateb potřebný v tomto okruhu; to tudíž ohrožuje plné provádění daných programů a mohlo by to podlomit důvěru občanů v politiky Unie;

5.  bere na vědomí tiskové prohlášení Komise k návrhu rozpočtu EU na rok 2017, které bylo vydáno dne 30. června 2016 a v němž se praví, že vzhledem k poměrně pomalému rozjezdu některých výdajových programů, zejména v oblasti politiky soudržnosti, Komise očekává, že v roce 2017 obdrží méně faktur než v roce 2016; žádá Komisi, aby poskytla Parlamentu více podrobností v této věci a uvážila riziko, že toto snížení prostředků na platby by od roku 2017 dále znovu vedlo k nahromadění značného objemu neuhrazených plateb;

6.  upozorňuje na stále větší propast, která vzniká v návrhu rozpočtu na rok 2017 mezi prostředky na závazky a na platby v okruhu 1b: v roce 2016 činil rozdíl 2 miliardy EUR, v roce 2017 má činit 16,3 miliardy EUR; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že se očekává, že míra čerpání prostředků u evropských strukturálních a investičních fondů se v roce 2017 zvýší, jsou zapotřebí dostatečné rozpočtové zdroje, které budou na toto zvýšení stačit; dává na vědomí, že opožděné určení příslušných orgánů pro operační programy by mohlo zpozdit platby v roce 2017; vážně se obává, že tato situace nepříznivě ovlivní nahromaděný objem neuhrazených plateb, zejména tak, že se ve druhé polovině současného víceletého finančního rámce mohou opět nakupit neuhrazené faktury;

7.  je přesvědčen, že závazky, které byly zrušeny, ve všech okruzích a zejména v podokruhu 1b v důsledku odůvodněného celkového nebo částečného nevyčerpání prostředků by měly být znovu zapsány do rozpočtu v rámci ročního rozpočtového procesu; vyzývá Komisi, aby navrhla kroky v tomto smyslu již pro rozpočet Unie na rok 2017;

8.  vyzývá Komisi, aby aktualizovala a upravila svůj platební plán, který byl vytvořen proto, aby se snížil objem neuhrazených plateb a předešlo se tomu, aby se znovu nahromadily, a to s přihlédnutím ke zvýšeným potřebám plateb vyplývajícím z technické úpravy podle článku 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, a aby jej předložila Parlamentu;

9.  opakuje, že prostředky v okruhu 1b jsou hlavním zdrojem, který mají místní a regionální orgány k dispozici na to, aby se vyrovnaly s potřebou zvládat neočekávané problémy, jako je migrační krize; v tomto rámci vyzývá Komisi, aby účinně a flexibilněji pracovala s členskými státy při jejich požadavcích na změny programů s cílem zabezpečit dostatečnou výši prostředků na platby a zajistit lepší koordinaci mezi ESI fondy; v této souvislosti bere na vědomí nerovnoměrný dopad, který měla uprchlická krize na místní a regionální úrovni; navrhuje, aby dodatečné prostředky vzešlé z technické úpravy byly přiděleny na oblasti s vysokou evropskou přidanou hodnotou, jako je nezaměstnanost mladých a udržitelné investice, a to s cílem zvýšit růst a také omezit rozdíly v rámci Unie;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prováděla průběžná hodnocení prováděných operačních programů a aby v případě, že zjistí neefektivnost, byly programy změněny tak, aby byly nasměrovány k účinnějšímu a efektivnějšímu řízení ESI fondů v zájmu dosažení plánovaných cílů;

11.  připomíná, že podle článku 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 Komise přezkoumala v roce 2016 společně s každoroční technickou úpravou pro rok 2017 celkové příděly pro všechny členské státy v rámci cíle politiky soudržnosti „Investice pro růst a zaměstnanost“ na léta 2017–2020; konstatuje, že výsledkem této úpravy je zvýšení stropů pro prostředky na závazky na období 2017–2020 v okruhu 1b o 4,6 miliardy EUR; zdůrazňuje důsledky této úpravy pro rozpočet na rok 2017;

12.  zdůrazňuje klíčovou úlohu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při mobilizaci finančních prostředků ze soukromého sektoru a nových zdrojů financí na investice, které jsou zásadní pro konkurenceschopnost Evropy a hospodářské oživení; poukazuje na to, že mezi ESI fondy, fondem EFSI a jinými Unií financovanými a vnitrostátními programy musí být zajištěna lepší konzistentnost, součinnost a komplementarita, aby se podařilo dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a podnítit investice; vyzývá Komisi, aby učinila kroky s cílem více zviditelnit projekty financované z ESI fondů a investice z EFSI a jiných Unií financovaných programů;

13.  bere na vědomí návrh Komise vytvořit program na podporu strukturální reformy s finančním krytím ve výši 142 800 000 EUR a zdůrazňuje, že tyto finanční prostředky by měly být přiděleny s cílem posílit hospodářskou, společenskou a územní soudržnost;

14.  zdůrazňuje důležitý příspěvek politiky soudržnosti s ohledem na účinné sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví; vyzývá Komisi, aby podporovala opatření k vytvoření vhodných nástrojů s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů, jako jsou pobídkové struktury s využitím strukturálních fondů ve snaze podnítit sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost pohlaví na úrovni členských států.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

1

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Czesław Hoc, Karol Karski, Julia Reda, Tatjana Ždanoka


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (1.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Peter Jahr

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  všímá si navrhované výše prostředků na závazky činící 58,9 miliardy EUR a vyjadřuje politování nad tímto -5,7% snížením oproti roku 2016 (bez zohlednění přesunu prostředků) a 55,2 miliardy EUR v prostředcích na platby (+0,2 %) v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2017 v okruhu 2;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem ke stropu stanovenému víceletým finančním rámcem (VFR) na období 2014–2020 pro okruh 2 je pravděpodobné, že u hlavních kategorií společné zemědělské politiky (SZP) dojde v roce 2017 ke snížení prostředků, a to včetně oblasti rozvoje venkova, přímých plateb a opatření na podporu trhu;

3.  vyjadřuje obzvláště politování nad navrhovanými škrty prostředků na závazky a platby pro rozvoj venkova; vyjadřuje politování nad 23,1% snížením prostředků na závazky a 4,6% snížením prostředků na platby; konstatuje, že vyšší částky jsou důsledkem započtení závazků z roku 2014 v rozpočtových letech 2015 a 2016; zdůrazňuje, že financování rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) má vysokou přidanou hodnotu pro hospodářství a veřejné služby venkovských oblastí v celé Unii včetně skutečného potenciálu udržet pracovní místa a vytvořit nová;

4.  vítá balíček na podporu zemědělců oznámený v červenci roku 2016 a považuje ho za krok směrem k lepšímu řízení produkce; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že má-li řízení produkce probíhat na celounijní úrovni, aby se zamezilo riziku opětovné nacionalizace a zůstaly zachovány rovné podmínky, díl vyčleněný na opatření na úrovni Unie je ve srovnání s částkami vyčleněnými na vnitrostátní příděly příliš malý; má za to, že v rozpočtech na budoucí roky by se mělo počítat se strukturálními opatřeními, jež by měla být do těchto rozpočtů začleněna;

5.  poukazuje na cíle, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti zemědělství Unie, a požaduje, aby byly na plnění těchto cílů uvolněny prostředky; připomíná, že zemědělská politika má potenciál z hlediska vytváření pracovních míst, technických a sociálních inovací a udržitelného rozvoje, zejména ve venkovských oblastech, kde se jimi podporuje regionální rozvoj;

6.  odsuzuje každoroční snižování závazků a výdajů na rozvoj venkova;

7.  s politováním konstatuje, že NR na rok 2017 ponechává v rámci okruhu 2 značně snížené nepřidělené rozpětí ve výši 0,64 miliardy EUR; trvá na tom, aby bez ohledu na jakékoli naléhavé potřeby v jiných rozpočtových okruzích bylo v okruhu 2 ponecháno přidělené rozpětí pro nepředvídané události ve výši 0,65 miliardy EUR na řešení pokračující krize na zemědělských trzích a jakýchkoli budoucích krizí a kolísání cen, k němuž často dochází; poukazuje na to, že rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky vedla k uvalení embarga na Rusko, jehož dopady následně nesli zemědělci a které vyvolalo krizi; trvá tudíž na tom, aby celé rozpětí zůstalo ponecháno v rámci okruhu 2;

8.  poznamenává, že v posledních letech se zemědělství Unie s rostoucím počtem krizí; vyzývá proto Komisi, aby přehodnotila systém financování pro nepředvídané události a vytvořila nový nástroj, který umožní rychlý politický zásah v případě krize, aniž by to mělo dopad na roční přímé platby;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby včas sledovaly kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a to zejména v odvětví mléka a mléčných výrobků, a aby případně rychle a účinně na toto kolísání reagovaly, a tím daly zemědělcům možnost proti takovému kolísání cen bezprostředně zasáhnout;

10.  zdůrazňuje, že je zásadní, aby prostředky vyčleněné na výzkum v zemědělsko-potravinářském odvětví, zejména v rozpočtu programu Horizont 2020, zůstaly jako takové plně k dispozici na podporu inovací v zemědělství;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že navržená opatřená nedosáhla zcela svých cílů; nesouhlasí s navrhovanými škrty týkajícími se intervencí na zemědělských trzích ve srovnání s rokem 2016; považuje za nutné, aby byla poskytována trvalá finanční pomoc na boj proti krizi; žádá Komisi, aby prodloužila krizová opatření související jak s problémy s prodejem, tak s důsledky ruského embarga; vyjadřuje obavy, že bude třeba provést další intervence na trzích; je přesvědčen, že veškerá opatření a zásahy musí ve větší míře zohledňovat specifickou povahu a potřeby různých členských států;

12.  trvá na tom, aby členské státy bezodkladně provedly podpůrný program mající za cíl snížit produkci mléka; je přesvědčen, že členské státy by měly koordinovat své kroky s cílem omezit hospodářskou soutěž mezi producenty mléka z různých členských států; domnívá se, že účinné řízení produkce může nejlépe probíhat na úrovni Unie, čímž se zajistí rovné podmínky;

13.  poukazuje na dopady zrušení kvót na mléko a zastává názor, že je nutné přijmout přípravná opatření k zamezení nerovnováhy na trhu, která by mohla vzniknout po zrušení kvót na cukr v září 2017;

14.  vítá pokračující podporu v NR na rok 2017 pro program „Mléko do škol“ ve výši 75 milionů EUR; odmítá škrty prostředků pro projekt „Ovoce a zelenina do škol“ ve výši 20 milionů EUR“; připomíná, že oba programy mají zásadní význam pro zemědělce a členské státy, a zdůrazňuje jejich důležitost s ohledem na stávající krizi a míru dětské podvýživy v Unii; vyzývá Komisi, aby snížila byrokracii v případě obou těchto programů;

15.  trvá na tom, aby všechny příjmy do rozpočtu Unie plynoucí z jakýchkoli účelově vázaných příjmů nebo vrácených prostředků z důvodu nesrovnalostí v oblasti zemědělství v období 2015/2016 byly ponechány v okruhu 2;

16.  vítá navýšení provozních prostředků pro organizace producentů; staví se proti masivním škrtům v podpoře pro seskupení producentů pro předběžnou certifikaci; vítá prodloužení výjimečných opatření pro oblast ovoce a zeleniny, zejména s ohledem na krizi a ruské embargo, které měly tvrdý dopad na producenty; žádá, aby tato opatření zůstala v platnosti tak dlouho, dokud bude trvat ruské embargo, a vyzývá k jejich rozšíření, aby zahrnovala veškerá dotčená odvětví pěstování plodin a chovu dobytka; poukazuje na skutečnost, že zvláštní pozornost by měla být věnována odvětví mléka, protože ruské embargo zvyšuje nejistotu producentů tím, že stupňuje pokles cen po zrušení režimu mléčných kvót;

17.  vítá příděly na výzkum a inovace související se zemědělstvím v rámci programu Horizont 2020, jejichž účelem je zajistit dostatečné dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin a dalších výrobků z biologického materiálu; vyzdvihuje nutnost upřednostnit projekty, které zahrnují primární producenty;

18.  vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby prostředky vyčleněné do rezervy pro případ krizí v zemědělství v rozpočtu na rok 2017, které nebudou nakonec vyčerpány, zůstaly v plném rozsahu v okruhu 2 pro příští rozpočtový rok na přímé platby zemědělcům, jak stanoví nařízení (EU) č. 1306/2013; zdůrazňuje nutnost poskytovat finanční a technickou podporu určenou na rekonverzi pro zemědělce, kteří byli nejvíce zasaženi současnou krizí;

19.  trvá na tom, že je třeba poskytnout finanční prostředky na kompenzaci hospodářských ztrát, které utrpěli zemědělci v důsledku krizí na trzích nebo jiných dopadů; připomíná, že je třeba za tímto účelem využívat rozpětí dostupná v rámci okruhu 2;

20. zdůrazňuje, že je nutné navýšit prostředky zamýšlené na boj proti zdravotní krizi v rostlinné i živočišné oblasti, které v současnosti činí 20 milionů EUR, neboť nedostačují na vypořádání se s opětovným výskytem onemocnění, jako jsou napadení bakterií Xylella fastidiosa a ptačí chřipka, ani s výskytem nakažlivé nodulární dermatitidy, nového infekčního onemocnění postihujícího dobytek, které se objevilo v Řecku a Bulharsku a ohrožuje několik dalších zemí; vyzývá proto k vyčlenění dalších finančních prostředků na vyrovnání hospodářských ztrát, jež zemědělcům vznikly v souvislosti s krizí na trzích nebo sanitárními či fytosanitárními krizemi, např. v důsledku bakterie Xylella fastidiosa, a to především v oblasti pěstování oliv a odvětví olivového oleje, k zintenzivnění preventivních opatření v Evropě, boji proti šíření této ničivé choroby, restrukturalizaci odvětví a konsolidaci vědeckého výzkumu zaměřeného na tento patogen a jeho přenašeče; připomíná, že je třeba za tímto účelem využívat rozpětí dostupná v rámci okruhu 2; trvá na tom, že kompenzace za vyhubení plodin by měly pokrývat také asanaci zemědělských ekosystémů včetně půdy a vytváření velké biologické rozmanitosti, a zejména zajištění genetické rozmanitosti sadebního materiálu nebo zvířecího chovu, jenž by byl v ideálním případě vůči chorobě či škůdci rezistentní nebo tolerantní; domnívá se proto, že by veškerá pomoc měla být poskytována za účelem zajištění vyvážených, biologicky rozmanitých zemědělských ekosystémů a krajiny, které budou méně podléhat budoucím nákazám; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti zhoršování situace na těchto trzích;

21.  nesouhlasí s rozhodnutím Komise navýšit finanční prostředky určené na dobrovolnou podporu vázanou na produkci, neboť tato podpora způsobuje narušení některých zemědělských trhů v členských státech; rovněž nesouhlasí se snížením podpory pro mladé zemědělce;

22.  žádá Komisi, aby vytvořila střediska pro sledování trhu s masem a dalšími produkty dotčenými kolísáním cen s cílem stanovovat předpovědi a předcházet nadprodukci;

23.  vítá mírné navýšení prostředků vyčleněných na včelařství a žádá o další zvýšení financování, protože Parlament trvale pokládá chov včel za prioritu pro budoucnost zemědělství a zachování biologické rozmanitosti;

24.  žádá Komisi, aby sledovala značné kolísání cen zemědělských produktů, které se negativně odráží na příjmech zemědělců, a aby případně Komise rychle a účinně na toto kolísání reagovala;

25.  prosazuje cíle, kterými jsou zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti evropského zemědělství, a požaduje, aby byly na plnění těchto cílů uvolněny prostředky;

26.    nesouhlasí s rozhodnutím Komise odložit kvůli referendu ve Spojeném království představení návrhu rozpočtu na rok 2017 o více než měsíc, neboť tím závažně narušuje rozpočtový proces.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

30.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

5

2

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paul Brannen, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Edouard Ferrand, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Jan Huitema, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Urszula Krupa, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Giulia Moi, Ulrike Müller, Maria Noichl, Marijana Petir, Jens Rohde, Bronis Ropė, Jordi Sebastià, Jasenko Selimovic, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Belder, Franc Bogovič, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Norbert Lins, Gabriel Mato, Anthea McIntyre, Sofia Ribeiro, Annie Schreijer-Pierik, Tibor Szanyi, Hannu Takkula, Estefanía Torres Martínez, Ramón Luis Valcárcel Siso


STANOVISKO Výboru pro rybolov (1.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Nils Torvalds

NÁVRHY

Výbor pro rybolov vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.   připomíná, že cílů SRP lze účinně dosáhnout pouze s dostatečným rozpočtem; poukazuje na to, že tento rozpočet je soustředěn v oddíle III a v hlavě 11 „Námořní záležitosti a rybolov“; podotýká, že většinu tohoto rozpočtu tvoří Evropský námořní a rybářský fond (ENRF), který má ve srovnání s ostatními fondy EU omezené prostředky, a povinné příspěvky regionálním organizacím pro řízení rybolovu a v rámci dohod o udržitelném rybolovu, a že zmírnění neustálých škrtů těchto prostředků prostřednictvím výše uvedené položky má zásadní význam pro to, aby se naplnila očekávání spojená s rozšířením sítě dohod s třetími zeměmi;

2.  zdůrazňuje, že je nutné, aby rozpočet Unie odrážel vyhlášené politické cíle v oblasti zaměstnanosti, podniků a podnikání; trvá na tom, že oblast rybolovu a námořních záležitostí je také zdrojem pracovních míst a růstu a že aktivně přispívá k regionálnímu rozvoji a k hospodaření s přírodními zdroji;

3.  zdůrazňuje důležitost sociální a ekonomické dimenze rybolovu pro místní komunity a některé přímořské, pobřežní a ostrovní regiony, které jsou na rybolovu obzvláště závislé; uvědomuje si potřebu zachovat dostatečný příděl finančních prostředků, který umožní, aby financování získali příbřežní rybáři, tradiční místní rybáři a drobná loďstva;

4.  zdůrazňuje, že rybolov a námořní záležitosti mají důležitý ekonomický, sociální a environmentální rozměr a že hrají zásadní roli v tzv. modré ekonomice;

5.  zdůrazňuje, že SRP také přispívá k sociální soudržnosti v nejvzdálenějších regionech a na nejvzdálenějších ostrovech; poukazuje na to, že v některých případech jsou rybářské podniky v těchto regionech znevýhodněny v důsledku dalších nákladů, a proto je třeba je obzvláště zohlednit a podporovat v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, stejně jako tomu je v případě regionů, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, a to v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie;

6.  zdůrazňuje, že provádění nové SRP znamená zásadní změnu přístupu v řízení rybolovu jak pro členské státy, tak pro rybáře, a v tomto ohledu připomíná obtíže, které nastaly v předchozích rozpočtových rocích, když byly prostředky sníženy;

7.  poukazuje na potřebu zaručit dostatečnou finanční podporu, aniž by došlo ke škrtům prostředků na kontrolu rybolovných činností na lodích a v přístavech, aby bylo zajištěno a usnadněno plnění povinnosti vykládky;

8.  zdůrazňuje, že modernizaci politiky kontrol v oblasti rybářství lze provést pouze tehdy, budou-li modernizovány její nástroje, což nelze udělat bez navýšení jejího rozpočtu;

9.  zdůrazňuje důležitost zajištění odpovídajících finančních prostředků na shromažďování údajů, které je klíčovým úkolem umožňujícím přijímat v otázkách rybářské politiky racionální a vědecky podložená rozhodnutí, a zachování úrovně prostředků pro tuto oblasti přinejmenším na úrovni prostředků vyčleněných pro stávající rozpočtový rok;

10.  zdůrazňuje, že je nutné investovat do analýzy znalostí hospodářských aspektů trhu v oblasti rybářství a akvakultury a jejich pochopení a do jejich šíření prostřednictvím dodavatelského řetězce, a proto je nezbytné zajistit financování v rámci rozpočtové položky věnované informacím o trhu pro prostředky na závazky potřebné k pokrytí předpokládaných odhadovaných plateb;

11.  zdůrazňuje, že je třeba učinit prioritou projekty zaměřené na vytváření pracovních míst (zvláště prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí), inovativní projekty zaměřené na diverzifikaci místních ekonomik, aby jejich rybolovné činnosti získaly větší hodnotu (např. podporou označování produktů nebo cestovního ruchu zaměřeného na rybářství), a na ochranu a obnovu rybích populací a mořských ekosystémů;

12.  prohlašuje zaměstnanost mládeže v tomto odvětví za politickou prioritu; trvá na tom, že je na členských státech, aby vyvinuly veškeré úsilí, aby usnadnily mladým lidem přístup k různým povoláním v odvětví rybolovu s pomocí všech nástrojů, které mají k dispozici, včetně strukturálních fondů;

13.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že plnění rozpočtu Unie na rok 2017 bude probíhat souběžně s přezkumem víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období, je rozpočtový rok 2017 tou správnou dobou k tomu, abychom zajistili, aby byly Unii poskytnuty dostatečné zdroje, aby mohla účinně činit vnitřní i vnější kroky a uvažovat o výši prostředků nutných k tomu, aby se podařilo naplnit potřeby financování SRP;

14.  připomíná, že na velký počet oblastí smíšeného rybolovu se bude od 1. ledna 2017 vztahovat povinnost vykládky výmětů, a vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byla vytvořena zvláštní rozpočtová položka určená k plnění této povinnosti, aby se vyčlenily prostředky pro výzkum selektivity rybolovných zařízení a poskytla v této věci podpora;

15.  poukazuje na to, že nedávno byly členskými státy přijaty všechny operační programy pro rybolov, takže v rozpočtovém roce 2017 by Komise a vnitrostátní správní orgány měly zrychlit své kroky s cílem zajistit včasné provádění příslušných projektů; domnívá se, že by v rozpočtu Unie měly být zapsány prostředky na platby i prostředky na závazky v dostatečné výši, aby u činností v oblasti rybolovu nedošlo k problémům s platbami a ke škrtům ve finančních prostředcích;

16.  opakuje svůj požadavek, aby Komise každý rok předkládala Parlamentu tabulku s přehledem veškerých závazků a plateb rozepsaných podle jednotlivých členských států, aby bylo zajištěno dodržování jednotlivých stropů stanovených v nařízení o ENRF;

17.  vyzývá GŘ MARE, aby na základě dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu monitorovalo pečlivě odvětvovou podporu a využívalo podrobných tabulek na základě informací obsažených v dokumentaci projektů;

18.   zdůrazňuje, že Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA) může plnit svou úlohu pouze tehdy, budou-li jí poskytnuty dostatečné technické, hospodářské, lidské a finanční zdroje; vyzývá Komisi, aby zajistila dostatečné finanční prostředky pro příděly poskytnuté agentuře EFCA, aby mohla plnit své nové úkoly, kterými byla pověřena na základě reformované společné rybářské politiky a návrhu souboru opatření týkajících se evropské pohraniční a pobřežní stráže; připomíná, že veškerá pracovní místa v agenturách, které se podílejí na řešení migrační krize, je třeba vyjmout z cíle snížení stavu zaměstnanců o 5 %;

19.    doporučuje navýšení rozpočtu agentury EFCA, aby mohla provádět nové úkoly, které musí vykonávat v rámci projektu evropské pohraniční a pobřežní stráže.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

31.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Clara Eugenia Aguilera García, Alain Cadec, Richard Corbett, Carlos Iturgaiz, António Marinho e Pinto, Gabriel Mato, Remo Sernagiotto, Ricardo Serrão Santos, Isabelle Thomas, Jarosław Wałęsa

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Izaskun Bilbao Barandica, José Blanco López, Nicola Caputo, Ole Christensen, Ian Duncan, Czesław Hoc, Cláudia Monteiro de Aguiar, Maria Lidia Senra Rodríguez, Nils Torvalds


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (6.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: Bogdan Andrzej Zdrojewski

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že zpoždění Komise při předložení návrhu rozpočtu na rok 2017 značně narušuje práci Parlamentu; domnívá se, že v budoucnu je nutné takovémuto zpoždění zabránit;

2.   všímá si navrhovaných navýšení v návrhu rozpočtu na rok 2017 pro programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany; zdůrazňuje, že investice do těchto politických oblastí, budou-li řádně cílené, mohou přispět k plnění cíle strategie Evropa 2020, kterým je podpora inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, a cíle strategie EU pro mládež, kterým je snaha přivést mladé lidi k tomu, aby byli aktivními občany a aktivně se účastnili dění ve společnosti, a zároveň představují strategické investice do lidí, což je zásadním faktorem, pokud jde o růst a prosperitu;

3.  vítá podepsání dohody, kterou se zahájí fungování nástroje pro finanční záruku v rámci programu Kreativní Evropa, což je jeden z klíčových prostředků ke zlepšení přístupu k půjčkám na financování malých a středních podniků a organizací činných v kulturním a tvůrčím odvětví a jeden z hlavních prostředků, který má zaručit nezbytné spravedlivé odměňování tvůrců; vítá iniciativu, kterou je systém integrovaného školení, jež je bankéřům a finančním zprostředkovatelům nabízeno v rámci nástroje pro finanční záruku; důrazně doporučuje, aby v průběhu roku 2016 byla zavedena všechna nezbytná opatření, aby se nástroj pro finanční záruku mohl co nejdříve rozběhnout naplno;

4.   zdůrazňuje, že programy Unie v oblasti kultury, vzdělávání, mládeže a občanství doplňují a posilují politiky začleňování přistěhovalců a uprchlíků; vyzývá tedy orgány EU, aby reagovaly náležitým navýšením finančních prostředků v programech podléhajících přímé správě EU, jako je Kreativní Evropa, i ve strukturálních a investičních fondech a v rámci příslušných rozpočtových položek;

5.   opakuje své přesvědčení, že kapitola programu Erasmus+ věnovaná mládeži je velmi významná pro oblast mobility ve vzdělávání, jelikož vybavuje mladé lidi znalostmi a dovednosti nutnými k tomu, aby čelili novým výzvám; zdůrazňuje, že na tuto kapitolu je třeba vyčlenit 10 % z celkového rozpočtu programu, jak je uvedeno v základním aktu;

6.   konstatuje, že v souvislosti s novými společenskými výzvami pro Evropu je nutné posílit evropský přístup, v rámci něhož se společné evropské problémy řeší podporou rozsáhlých inovativních projektů v oblasti vzdělávání, odborné výchovy a mládeže, které realizují sítě evropské občanské společnosti;

7.   vyjadřuje politování nad tím, že návrh rozpočtu na rok 2017 nezahrnuje žádné dodatečné prostředky na závazky pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily pokračování projektu i v roce 2017;

8.   zdůrazňuje, že rok 2017 bude zároveň třicátým výročím programu Erasmus; vyzývá proto k uvolnění patřičných prostředků za účelem využití této příležitosti k dalšímu prosazování přínosů tohoto programu pro Evropu a její občany; vyzývá dále k tomu, aby se za účelem oslovení širší evropské veřejnosti zapojily zúčastněné strany, včetně mládežnických organizací a jiných poskytovatelů vzdělávání;

9.   konstatuje, že Komise nevytvořila žádné rozpětí pro další posílení, v rámci něhož by pilotní projekty a přípravné akce mohly být financovány v rámci okruhu 3; konstatuje, že v rámci okruhu 1a je rozpětí k dispozici; zdůrazňuje potenciál pilotních projektů (PP) a přípravných akcí (PA) jako nástrojů pro testování kroků v oblasti politik Unie a zahájení nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti Unie;

10.  zdůrazňuje, že účinná komunikační politika Unie musí posilovat pluralitu sdělovacích prostředků a jejích důvěryhodnost a rovněž podporovat skutečný dialog s občany, přičemž s ohledem na tuto skutečnost musí být v návrhu rozpočtu podpořena odpovídajícími prostředky; s ohledem na výše uvedené připomíná pozitivní úlohu celoevropských sítí, do nichž jsou zapojeny místní a celostátní sdělovací prostředky, jako je Euranet Plus, a vyzývá k tomu, aby byly poskytnuty rozpočtové záruky, které zajistí pokračování jejich činností a jejich stabilní financování;

11.  v souvislosti s vývojem migrační a uprchlické krize a teroristickými hrozbami poukazuje na úlohu kulturní diplomacie; vítá společné sdělení Komise nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“; v této souvislosti konstatuje, že je třeba vyčlenit dostatečné prostředky, aby se kultura stala vlivným nástrojem, který bude sloužit zahraniční politice Unie a posílí postavení Unie jakožto globálního aktéra;

12.  konstatuje, že je nutné poskytnout nezbytné rozpočtové záruky pro přípravné činnosti týkající se realizace Evropského roku kulturního dědictví, který byl vyhlášen na rok 2018;

13.  zdůrazňuje význam statistického výzkumu a přístupu ke zdrojům srovnatelných údajů, jež umožňují účinné sledování a analýzu kulturního, hospodářského a společenského dopadu politik v oblasti kultury a vzdělávání; v tomto ohledu připomíná nutnost vyčlenit pro tento účel dostatečné prostředky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Andrea Bocskor, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Jill Evans, Petra Kammerevert, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Sabine Verheyen, Julie Ward, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Rosa D’Amato, Eider Gardiazabal Rubial, Zdzisław Krasnodębski, Ernest Maragall, Martina Michels, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Raymond Finch


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (2.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatelka: Monica Macovei

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že v rámci okruhu III rozpočtu Unie došlo ve srovnání s rokem 2016 k navýšení prostředků na závazky o 5,4 % a prostředků na platby o 25,1%; vítá, že v rozpočtu na rok 2017 je důraz kladen na přidělení dostatečných zdrojů na to, aby bylo možné účinně reagovat na migrační krizi; podporuje závazek Komise poskytnout nezbytné zdroje na účinnou správu a ochranu vnějších hranic Unie, na zvýšení bezpečnosti uvnitř Unie i mimo ni, na poskytnutí podpory, která by členským státům umožnila přijímat osoby, jež vyžadují mezinárodní ochranu, a na řešení hlavních příčin migračních toků v zemích původu a tranzitu; poukazuje však na to, že 5,2 miliardy EUR plánovaných v roce 2017 pro okruh III a IV k řešení problémů souvisejících s uprchlickou a migrační krizí a vážné hrozby, kterou pro bezpečnost evropských občanů představuje závažná organizovaná trestná činnost, terorismus a počítačová kriminalita, jež má komplexní povahu a přeshraniční dosah, představuje méně než 3,5 % celkového rozpočtu Unie, což je s ohledem na to, že se jedná z pohledu EU o existenciální otázky, málo; domnívá se, že Unie by se měla k potřebným osobám zachovat solidárně; je přesvědčen o tom, že na zachování základních hodnot Unie, jako je respektování lidské důstojnosti, svobody a dodržování demokracie, rovnosti, zásady právního státu a lidských práv, by mělo být zajištěno dostatečné financování;

2.  vyzývá k tomu, aby v rámci přepracování VFR ze strany Komise v polovině období došlo k přehodnocení stropů pro okruh III a IV, tak aby bylo možné na stávající humanitární a migrační problémy reagovat od roku 2017 důrazněji, flexibilněji a udržitelněji; požaduje, aby došlo ke zjednodušení finančního nařízení a postupů, ke spravedlivému, transparentnímu a odpovědnému rozdělování finančních prostředků a také k ověřování toho, jakým způsobem jsou tyto evropské prostředky vynakládány;

3.  zdůrazňuje, že stávající snahu Unie vypořádat se s proudem uprchlíků a migrantů je nutné upravit tak, aby odpovídala konkrétním potřebám a zranitelnému postavení rostoucího počtu žen a dívek, které musely opustit své domovy; vyzývá k tomu, aby prostředky vyčleněné na humanitární pomoc v okruhu III i IV umožňovaly jejich použití v mnoha oblastech, tak aby bylo možné řádně uplatňovat minimální normy, pokud jde o život zachraňující služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, zabránit sexuálnímu násilí a násilí založenému na pohlaví a bojovat proti němu a zajistit proškolení sociálních pracovníků a zdravotnického personálu činných v oblastech podél evropské migrační trasy;

4.  vzhledem k politické nestabilitě a konfliktům v mnoha regionech očekává, že k migraci bude docházet i nadále; vítá sdělení Komise o vytvoření nového rámce partnerství s třetími zeměmi v rámci Evropského programu pro migraci; vyzývá k urychlenému uplatnění návrhů, aby bylo možné zabývat se hlavními příčinami migrace, a to s řádným přihlédnutím k hodnotám, na nichž je Unie založena;

5.  připomíná, že spravedlivé a transparentní rozdělení finančních prostředků mezi různé cíle Azylového, migračního a integračního fondu bylo pro Parlament v průběhu jednání, která vedla k vytvoření tohoto fondu, prioritou; vyzývá proto Komisi, aby navýšila počet rozpočtových položek v rámci uvedeného fondu, aby bylo možné snadněji sledovat, jak budou vynaloženy finanční prostředky vyčleněné na plnění různých cílů a spadající tedy do příslušných rozpočtových položek, a aby bylo jejich vynakládání transparentnější; vyzývá Komisi zejména k tomu, aby ve všech budoucích návrzích rozpočtu od sebe oddělila výdaje na rozšíření spravedlivých opatření na zajištění návratu migrantů do svých zemí od výdajů na zákonnou migraci a podporu účinné integrace státních příslušníků třetích zemí, jak se navrhuje ve stanovisku Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k rozpočtu na rok 2015(1);

6.  vítá využití nástroje flexibility a rozpětí pro nepředvídané události v rámci okruhu III ve výši 1,7 miliardy EUR, nicméně konstatuje, že v roce 2017 již není možné zajistit další flexibilitu; podotýká, že opatření v rámci okruhu IV jsou z rozpočtu Unie financována jen částečně; vyzývá členské státy, aby dostály svým závazkům, a Komisi, aby co nejvíce podporovala plnění příslušných dohod;

7.  vítá vytvoření centra pro koordinaci pomoci pro oběti terorismu (2 mil. EUR), které by mělo překonat překážky, jako jsou nedostatečné znalosti a nedostatečný rozvoj dovedností, tím, že by se v něm soustřeďovali důležití operační odborníci, zástupci obětí a organizace z celé Evropy, aby si ujasnili hlavní priority a problémy, s nimiž se potýkají oběti terorismu, a aby těmto obětem poskytli nezávisle na hranicích koordinovanou pomoc, tak aby struktury zaměřené na poskytování nouzové pomoci odpovídaly potřebám obětí;

8.  vyjadřuje obavy nad tím, že vytvoření finančních nástrojů mimo rozpočet Unie by mohlo ohrozit jeho jednotnost a obejít rozpočtový proces, který vyžaduje zapojení Evropského parlamentu a kontrolu z jeho strany;

9.  vitá financování Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF) (1,6 miliardy EUR) a Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) (0,7 miliardy EUR); domnívá se, že toto navýšení přispěje k nutnosti zajistit spravedlivé a transparentní rozdělení ročních finančních prostředků mezi nejrůznější programy a cíle těchto fondů; podporuje, že na vytvoření Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, nového systému evidence vstupu do Unie a vycestování z ní a nového společného evropského azylového systému a na zřízení nástroje, který by poskytoval rychlou a účinnou krizovou humanitární pomoc v rámci EU, byly vyčleněny celkové finanční prostředky ve výši 3 miliard EUR;

10.  domnívá se, že agentura Frontex by měla svému referentovi pro oblast základních práv poskytnout dostatečné personální a jiné zdroje, aby bylo možné vytvořit mechanismus podávání žádostí a dále rozpracovat a prosazovat strategii agentury zaměřenou na sledování ochrany základních práv v jejich zajištění;

11.  zdůrazňuje, že zatímco se zdá, že v současné době jsou rozpočtové zdroje a počet míst v Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž dostatečné, bude v budoucnu nutné pozorně sledovat potřeby agentury, pokud jde o operační zdroje a personál, tak aby mohla i nadále reálně plnit své úkoly; navrhuje, aby došlo ke zvýšení platové třídy u dočasných pracovních míst, tak aby agentura mohla plnit náročné nové úkoly, které jí byly svěřeny přepracovaným nařízením;

12.  uznává, že rozpočtové zdroje a personál Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), jak je navrhla Komise, splňují potřeby tohoto úřadu; zdůrazňuje, že je důležité, aby nedošlo ke snížení těchto zdrojů a počtu personálu, a že pokud by znovu došlo k nárůstu množství příchozích migrantů, měla by se výše těchto zdrojů a počet pracovníků přehodnotit;

13.  podporuje navýšení rozpočtu výkonně pracujících agentur v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, zejména těch, které se věnují otázkám migrace a bezpečnosti, a požaduje, aby byly vyňaty z cíle snížení počtu pracovníků Unie o 5 %; zdůrazňuje, že pokud dochází k rozšíření mandátu příslušných agentur, musejí mít dostatečnou výši prostředků a dostatečný počet pracovníků; vítá, že Evropské centrum pro boj proti počítačové kriminalitě (ES3) při Europolu bojuje proti sexuálnímu vykořisťování dětí na Internetu, a poukazuje na to, že v této oblasti budou zapotřebí další lidské zdroje; zdůrazňuje, že je nutné zajistit řádnou úpravu finančních zdrojů, aby bylo možné podpořit Eurojust, který se potýká s výrazným nárůstem pracovní zátěže v oblastech, jako je boj proti terorismu, počítačové kriminalitě, pašování migrantů a dalším formám závažné přeshraniční trestné činnosti; požaduje navíc, aby bylo poskytnuto podrobné vysvětlení 92% navýšení rozpočtu EU-LISA v částce 73 milionů EUR, pokud jde o rozpočtovou položku pro systém evidence vstupu do Unie a vycestování z Unie, zajištěna interoperabilita informačních systémů a aby byly revidovány tzv. dublinské právní předpisy a bylo rovněž vysvětleno rozdělení prostředků mezi agenturu EU-LISA a ISF;

14.  zdůrazňuje, že je důležitější než kdy jindy zajistit koordinaci postupu členských států v boji proti organizované trestné činnosti, terorismu, počítačové kriminalitě a další závažné trestné činnosti s přeshraničním dosahem; domnívá se, že na odbornou přípravu v rámci policejní a soudní spolupráce je nutné na úrovni EU vyčlenit další zdroje, zejména pokud jde o činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, a zdůrazňuje, že Eurojust a Europol musejí získat dostatečné operační zdroje, mj. aby mohly investovat do nových technologií; zdůrazňuje, že především Europol potřebuje dostatečné lidské a provozní zdroje; domnívá se, že je nutné vytvořit další pracovní místa, aby bylo mj. možné zlepšit identifikaci obětí, rozbít organizované sítě sexuálních delikventů a urychlit vyhledávání, analýzu a předávání dětské pornografie na Internetu i mimo něj;

15.  je v této souvislosti velmi znepokojen možností zneužívání mladistvých bez doprovodu, kteří vyžadují zvláštní péči, a mladých žen v průběhu migrační krize; poukazuje na obtížnou situaci nezletilých osob bez doprovodu v uprchlických táborech, které jsou vystaveny možnosti zneužívání a obchodování s lidmi, a vyzývá k vytvoření vhodných nástrojů za použití nouzových finančních prostředků, aby urychleně došlo k nápravě stávající situace; domnívá se, že je důležité navýšit financování dětských linek pomoci, s cílem zabránit mizení dětí a chránit je;

16.  vítá dodatečné zdroje vyčleněné na vypracování evropské databáze nových drog v rámci Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost; vyzývá Komisi, aby při plánování rozpočtu zajistila, aby toto centrum získalo dostatečné zdroje, které jsou nutné k přijetí plánované legislativní změny nařízení o financování uvedeného centra, jež by se týkala systému včasného varování a posuzování rizika, které představují nové psychotropní látky;

17.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly Agentuře EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) poskytnuty dostatečné zdroje, aby mohla plnit další úkoly, které jí byly svěřeny právními předpisy EU, zejména směrnicí o bezpečnosti sítí a informací (NIS), a úkoly v oblasti prevence počítačové kriminality a boje s touto trestnou činností;

18.  poukazuje na navýšení rozpočtové položky „Zajištění ochrany práv a posílení vlivu občanů“ a „Podpora nediskriminace a rovnosti“, které jsou součástí programu Práva, rovnost a občanství, a očekává, že Komise vydá nové výzvy k předkládání návrhů, zejména s cílem zajistit co nejvyšší míru ochrany základních práv, a to i v digitálním prostředí, a podporovat místní subjekty propagující demokracii, zásadu právního státu a základní práva v rámci Unie, např. na základě vytvoření nadace pro organizace poskytující granty na podporu demokracie;

19.  domnívá se, že mezi migrací a terorismem v Evropě neexistuje přímá spojitost; požaduje nové finanční prostředky na boj proti radikalizaci mládeže v rámci Unie; domnívá se, že toho lze dosáhnout propagováním integrace a bojem proti diskriminaci, rasismu a xenofobii; vyzývá k tomu, aby byly na řešení problému rostoucí homofobie a transfobie v členských státech vyčleněny zvláštní finanční prostředky; vyzývá k vytvoření podpůrných projektů, jejichž cílem by bylo upevňování postavení žen a dívek ve společenstvích, kterých se to nejvíce týká;

20.  znovu vyzývá k tomu, aby byly na řešení problému rostoucího antisemitismu, islamofobie, afrofobie a protiromských nálad v členských státech vyčleněny zvláštní finanční prostředky; vyzývá zejména k tomu, aby Unie podporovala projekty zaměřené na upevňování postavení žen a dívek ve společenstvích, kterých se to nejvíce týká, jak je navrženo ve stanovisku výboru LIBE k rozpočtu na rok 2016(2);

21.  zdůrazňuje, že je nutné navýšit rozpočet Unie v oblasti politiky týkající se rovnosti mezi muži a ženami a boje proti násilí založenému na pohlaví; žádá, aby Komise objasnila, proč došlo ke snížení prostředků vyčleněných pro Evropský institut pro rovnost žen a mužů;

22.  v souvislosti s plánovaným přijetím nařízení o nových psychotropních látkách vyzývá k rozšíření Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, tak aby mohlo plnit další úkoly;

23.  poukazuje na význam programu Spravedlnost z hlediska dalšího rozvoje evropského prostoru práva a lepšího uplatňování vzájemného uznávání soudních rozhodnutí; vyzývá Unii, aby podporovala odborné vzdělávání a informační činnost, jejichž cílem je usnadnit přístup všech Evropanů ke spravedlnosti, a také prosazovat a podporovat práva obětí, zejména obětí obchodování s lidmi a genderově podmíněného násilí;

24.  vyzývá k tomu, aby finanční prostředky na rozvoj a humanitární pomoc, které Unie poskytuje, nebyly vázány na kapacitu partnerských zemí nebo jejich ochotu spolupracovat při omezování migrace, např. prostřednictvím doložek o zpětném přebírání svých občanů;

25.  trvá na tom, že by se neměly podporovat projekty, které jsou v rozporu se základními právy migrantů a zajišťují legitimitu diktátorských režimů;

26.  vyzývá Komisi, aby zajistila přidělování prostředků ze dvou fondů určených pro oblast vnitřních věcí na nejrůznější oblasti politiky způsobem, který by bral v úvahu závazky Unie a členských států ohledně ochrany a zajišťování lidských práv migrantů. Projekty, které jsou v rozporu se základními právy migrantů, by se neměly podporovat. Zároveň by se finanční prostředky Unie měly používat na aktivní podporu takového přístupu k migraci, který by byl založen na dodržování práv a jejich prosazování.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

31.8.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

43

6

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Heinz K. Becker, Michał Boni, Caterina Chinnici, Rachida Dati, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Monika Flašíková Beňová, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Brice Hortefeux, Sophia in ‘t Veld, Barbara Kudrycka, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Soraya Post, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Marie-Christine Vergiat, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Anna Maria Corazza Bildt, Gérard Deprez, Angelika Mlinar, Emilian Pavel, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski, Daniele Viotti, Axel Voss

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Amjad Bashir, Fabio Massimo Castaldo, Daniel Dalton, Jørn Dohrmann, Elisabetta Gardini, Danuta Jazłowiecka, Georg Mayer, Maria Noichl, Keith Taylor, Marco Valli

(1)

Bod 12 stanoviska EP k rozpočtu na rok 2015.

(2)

Bod 12 stanoviska EP k rozpočtu na rok 2016.


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (6.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatel: György Schöpflin

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  všímá si Komisí navrhovaného zvýšení prostředků v hlavě 3 oproti rozpočtu na rok 2016 o 5,4 % v prostředcích na závazky a o 25,1 % v prostředcích na platby; vítá, že toto navýšení je o 1,8 miliardy EU vyšší než původně plánovaná částka určená k řešení migrační krize pro tento rok; konstatuje, že Komise neponechala v hlavě 3 žádné rozpětí a navrhuje uvolnit prostředky z nástroje pružnosti v částce 530 milionů EUR a z rozpětí pro nepředvídané události pro závazky částku ve výši 1 164,4 milionu EUR s cílem reagovat na stávající azylovou a migrační krizi;

2.  vítá především navrhované navýšení prostředků na závazky o 4,3 % a prostředků na platby o 10,7 % pro program „Evropa pro občany“ oproti rozpočtu na rok 2016, neboť tento program pomáhá při podpoře občanské a demokratické účasti na úrovni EU a při zapojení mladých lidí i starších osob v EU a přispívá k tomu, aby občané porozuměli Unii, historii jejích politik i její různorodosti;

3.  všímá si, že Komise navrhuje částku 840 000 EUR v prostředcích na závazky pro samostatnou rozpočtovou položku věnovanou evropské rozpočtové iniciativě, která byla vytvořena v minulém roce, a zdůrazňuje, že je třeba poskytnout dostatečné finanční prostředky, aby se podpořilo využívání této iniciativy, která je velice cenným nástrojem participační demokracie;

4.   zdůrazňuje význam dalšího rozvoje nástrojů k posílení elektronické veřejné správy, elektronické správy, elektronického hlasování a elektronické účasti a k podpoře digitálního občanství a práv vyplývajících z občanství Unie tím, že se budou vyvíjet občanské aktivity na internetu, což posílí transparentnost, zodpovědnost, přístupnost, zapojení, projednávání, začleňování, dostupnost, účast, subsidiarita a sociální soudržnost;

5.  vítá navýšení finančních prostředků na komunikaci akcí na úrovni zastoupení Komise a v rámci dialogů s občany a partnerství, jejichž výše na rok 2017 činí v prostředcích na závazky 17,036 milionu EUR a v prostředcích na platby 14,6 milionu EUR, neboť se jedná o iniciativy, jejichž cílem je oslovit občany, získat jejich důvěru a posílit jejich porozumění politickým postupům a politikám Unie;

6.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout společnému sekretariátu rejstříku transparentnosti dostatečné a vhodné administrativní i finanční prostředky, aby mohl plnit své úkoly v návaznosti na přijetí nové interinstitucionální dohody o rejstříku transparentnosti.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Fabio Massimo Castaldo, Richard Corbett, Danuta Maria Hübner, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Jo Leinen, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Gerolf Annemans, Pervenche Berès, Charles Goerens, Jérôme Lavrilleux, Viviane Reding, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Claudiu Ciprian Tănăsescu


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (6.9.2016)

pro Rozpočtový výbor

k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

(2016/2047(BUD))

Navrhovatelka: Viorica Dăncilă

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Rozpočtový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle společného prohlášení Parlamentu, Rady a Komise z listopadu 2013 by součástí ročních rozpočtových procesů měly být prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že žádný orgán ani instituce EU neuplatňovaly důsledně při sestavování rozpočtu genderové hledisko;

B.  vzhledem k tomu, že program Daphne plnil zásadní roli v boji proti násilí páchanému na dětech, mladých lidech a ženách v EU tím, že financoval osvětové kampaně a projekty, které oslovovaly ty nejohroženější osoby, a Parlament opakované požadoval, aby se zajistilo, že profil programů Daphne zůstane na co nejvyšší úrovni;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament v minulosti požadoval zvýšení počtu zaměstnanců Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby mohl plnit další úlohu jakožto Evropské středisko pro sledování násilí páchaného na základě pohlaví;

D.  vzhledem k tomu, že od hospodářské recese v roce 2008 členské státy začaly v rostoucí míře uplatňovat úsporná opatření, aby stabilizovaly hospodářství;

1.  vítá začleňování otázky rovnosti žen a mužů do všech oblastí jakožto horizontální politický cíl rozpočtu EU v rámci fondů a programů EU; připomíná, že rozhodnutí týkající se výdajů a příjmů mají rozdílný dopad na ženy a na muže; zdůrazňuje proto, že sestavování rozpočtu z genderového hlediska je klíčovým nástrojem boje proti genderovým nerovnostem; naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo sestavování rozpočtu zohledňující rovnost žen a mužů uplatňováno ve strategiích Unie i ve vnitrostátních strategiích za účelem účinnější podpory rovnosti žen a mužů, včetně vyčíslitelných rozpočtových přídělů, posouzení dopadu z hlediska genderu ohledně různých důsledků, které mají rozhodnutí o výdajích na ženy a muže, a ukazatelů výsledků, aby se odstranily nerovnosti mezi muži a ženami; požaduje rovněž nejvyšší míru transparentnosti, pokud jde o prostředky přidělené na otázku rovnosti žen a mužů;

2.  vyzývá k tomu, aby se agenda „Rozpočet zaměřený na výsledky“ stala příležitostí k tomu, aby se při vynaložení každého eura z rozpočtových finančních prostředků dosáhlo přínosu z hlediska rovnosti žen a mužů;

3.  zdůrazňuje, že pracovní místa, růst a investice jsou i nadále hlavní zastřešující prioritou rozpočtu EU na rok 2017; připomíná již existující cíle týkající se rovnosti pohlaví, které jsou součástí strategie Evropa 2020, konkrétně zvýšení zaměstnanosti žen z pouhých 63,5 % na současných 75 %, docílení rovnosti v odměňování žen a mužů, stejné zastoupení žen a mužů v parlamentech členských států a vyvážené zastoupení žen a mužů ve správních radách velkých společností, k jejichž dosažení nám ještě mnoho zbývá;

4.  zdůrazňuje, že je důležité v rámci evropských strukturálních a investičních fondů poskytnout dostatečné financování pro opatření na podporu a prosazování kvalitního vzdělávání, zaměstnatelnosti a tvorby pracovních příležitostí pro ženy a dívky, aby se zlepšily jejich šance na dobré pracovní nabídky, pokračující vzdělávání a učňovskou přípravu nebo stáže; konstatuje, že by mělo být vyčleněno více prostředků pro ženy a dívky, které by si chtěly otevřít svůj vlastní podnik, a na podporu jejich podnikání;

5.  požaduje, aby byly z fondů Unie přiděleny finanční prostředky na prosazování práv žen a rovnosti žen a mužů prostřednictvím vzdělávání, zdravotnických služeb, zejména služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, emancipace dívek, a na podporu politického zastoupení žen;

6.  vyzývá k tomu, aby rozpočet na rok 2017 využil Evropský fond pro strategické investice a Evropský sociální fond (ESF) k financování kvalitních, dostupných a cenově přijatelných pečovatelských zařízení, kde je nedostatek pracovníků, s cílem splnit barcelonské cíle a přispět ke sladění pracovního a osobního života;

7.  poukazuje na to, že genderová segregace je jednou z hlavních příčin rozdílů v odměňování žen a mužů v EU (16,1 % v roce 2014) a následně rozdílů ve výši důchodů (40,2 % v roce 2014); v této souvislosti vyzývá proto k tomu, aby bylo vyčleněno více prostředků na zvýšení účasti dívek a žen v odvětvích, kde jsou v současnosti nedostatečně zastoupeny, jako je věda, technologie, inženýrství, matematika a IKT, neboť takováto podpora by sloužila jako nástroj k odstranění rozdílů v odměňování, zvýšení ekonomické nezávislosti žen a posílení jejich postavení na pracovním trhu;

8.  všímá si, že finanční krize vedla k omezení veřejných služeb a dávek v členských státech; všímá si, že tato omezení mají nejtíživější dopad na ženy; poukazuje na zvýšenou nejistotu v důsledku nestandardních forem zaměstnávání a dočasných smluv, a konstatuje, že chudoba postihuje ve větší míře starší ženy a samoživitelky; požaduje proto, aby rozpočet na rok 2017 mobilizoval ESF ve všech členských státech tím, že budou prováděny investice za účelem dosažení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, aby mohlo pracovat více žen a zlepšila se i jejich socio-ekonomická situace; požaduje koherentní zohledňování rovnosti žen a mužů při sestavování rozpočtu;

9.  konstatuje, že rozpočet na rok 2017 se snaží poskytnout účinnou evropskou odpověď na migrační otázku; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit prostředky na poskytování specifické pomoci uprchlicím a žadatelkám o azyl v EU a na podporu jejich integrace, zajištění lékařské péče, včetně přístupu k interrupci pro ženy a dívky, které se staly obětí znásilnění ve válečných konfliktech, a na monitorování situace uprchlic a žadatelek o azyl v EU, a to včetně vzdělávání zaměřeného na získání dovedností, flexibilní výuky jazyků, vzdělávání, zařízení poskytujících zdravotní péči a kvalitní péči o děti, aby se uprchlicím poskytla podpora při integraci v jejich hostitelských zemích; je zejména přesvědčen, že by měla být vytvořena zařízení odpovídající specifickým potřebám s cílem poskytnout vhodné prostory pro matky a děti a že by měla být zvláštní pozornost věnována ženám a dívkám, které se staly obětí násilí, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že program Daphne již není považován za samostatnou oblast výdajů; vítá mírné navýšení plánovaných prostředků pro specifický cíl týkající se programu Daphne v rámci programu Práva, rovnost a občanství; připomíná, že plánované prostředky nedosahují úrovně předchozího programového období; poukazuje na svou výzvu týkající se dostatečné finanční podpory a viditelnosti programu Daphne a toho, aby byly vyčleněné prostředky využívány v plném rozsahu a účinným způsobem; zdůrazňuje význam finančních prostředků programu Daphne pro to, aby byl v členských státech navázán kontakt s místními organizacemi, které disponují odborníky pro práci s obětmi a ohroženými osobami, a význam proaktivních informačních kampaní;

11.  požaduje posílená opatření zaměřená přímo na znevýhodněné skupiny žen, investice do vysoce kvalitních veřejných služeb a především zajištění odpovídajícího poskytování vysoce kvalitních služeb péče o děti, seniory a jiné závislé osoby, a žádá skutečnou rozpočtovou transparentnost s ohledem na finanční prostředky (ESF, PROGRESS, Daphne) přidělené na politiky rovnosti žen a mužů;

12.  vyzývá k přijetí strategií pro účinnější podporu rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit větší objem finančních prostředků na boj proti všem formám násilí a diskriminace páchaných na ženách a dívkách;

13.  vyjadřuje politování nad navrhovaným snížením počtu zaměstnanců EIGE; opakuje svoji výzvu k přidělení dodatečných finančních zdrojů a zaměstnanců agentuře EIGE, aby mohla plnit svoji novou doplňující úlohu Evropského střediska pro sledování násilí páchaného na základě pohlaví, jak požaduje Parlament;

14.  vyjadřuje politování nad navrhovanými škrty v oblasti humanitární pomoci (HUMA) a rozvojové spolupráce (DCI), neboť se jedná o nástroje, které mají mimořádný význam pro ženy a rovnost žen a mužů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

1.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Anna Maria Corazza Bildt, Iratxe García Pérez, Mary Honeyball, Elisabeth Köstinger, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Angelika Mlinar, Angelika Niebler, Maria Noichl, Margot Parker, Marijana Petir, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Jordi Sebastià, Ernest Urtasun, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clare Moody, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Emilian Pavel


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Siegfried Mureşan, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Afzal Khan, Claudia Țapardel, Derek Vaughan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lynn Boylan, Edouard Ferrand

Právní upozornění