Postup : 2016/2087(IMM)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0297/2016

Předložené texty :

A8-0297/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 25/10/2016 - 5.6
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0396

ZPRÁVA     
PDF 643kWORD 58k
17.10.2016
PE 589.182v02-00 A8-0297/2016

o žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Jane Collinsová

(2016/2087(IMM))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Tadeusz Zwiefka

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o žádosti o ochranu výsad a imunit, kterých požívá Jane Collinsová

(2016/2087(IMM))

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost Jane Collinsové ze dne 11. května 2016 o ochranu jejích výsad a imunit v souvislosti s probíhajícím občanskoprávním řízením, které je proti ní vedeno před Královským senátem londýnského Vrchního soudu (Queen’s Bench Division, High Court in London) pod spisovou značkou HQ14DO4882,

–  poté, co vyslechl pana Jamese Carvera, který zastupoval paní Jane Collinsovou, v souladu s čl. 9 odst. 5 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 7, 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2 a články 7 a 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0297/2016),

A.  vzhledem k tomu, že paní Jane Collinsová požádala o ochranu svých poslaneckých výsad a imunit v souvislosti s probíhajícím občanskoprávním řízením, které je proti ní vedeno před Královským senátem londýnského Vrchního soudu (Queen’s Bench Division, High Court in London);

B.  vzhledem k tomu, že tato žádost se týká ochrany práva členů Evropského parlamentu nepodléhat žádným omezením správní či jiné povahy při výkonu volného pohybu na cestě na místo zasedání Evropského parlamentu a návrat zpět, které se zakládá na článku 7 Protokolu;

C.  vzhledem k tomu, že část této žádosti se týká skutečnosti, že paní Jane Collinsové bylo údajně znemožněno cestovat na parlamentní schůze z důvodu harmonogramu soudního řízení, které je proti ní vedeno;

D.  vzhledem k tomu, že se však článek 7 Protokolu neuplatňuje na omezení, která vyplývají ze soudního řízení, neboť tato omezení spadají do působnosti specifických pravidel stanovených v článcích 8 a 9 Protokolu(2), a že tedy tato žádost o ochranu poslaneckých výsad s ohledem na článek 7 Protokolu není přípustná;

E.  vzhledem k tomu, že tato žádost se rovněž týká ochrany svobody členů Evropského parlamentu podle článku 8 Protokolu, podle nějž členové Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce;

F.  vzhledem k tomu, že tato část žádosti se týká skutečnosti, že na paní Jane Collinsovou byla ve Spojeném království podána občanskoprávní žaloba na náhradu újmy, včetně požadavku na mimořádné odškodnění, za údajné křivé obvinění a pomluvu, včetně návrhu navrhovatele usilujícího o vydání soudního příkazu nařizujícího zdržení se opakování inkriminovaných výroků;

G.  vzhledem k tomu, že žaloba ohledně křivého obvinění a pomluvy se týká obvinění, jichž se paní Jane Collinsová dopustila na sjezdu strany;

H.  vzhledem k tomu, že poslanecká imunita podle článku 8 Protokolu se uplatňuje pouze na názory vyjádřené členy Evropského parlamentu během výkonu funkce;

I.  vzhledem k tomu, že prohlášení učiněná poslancem EP mimo prostory Evropského parlamentu jsou považována za názory vyjádřené během výkonu funkce pouze tehdy, pokud daná prohlášení odpovídají subjektivnímu posouzení, které má přímou a zřejmou spojitost s výkonem takové funkce(3);

J.  vzhledem k tomu, že nicméně neexistuje žádná přímá a zjevná spojitost mezi napadenými výroky a funkcí paní Jane Collinsové jakožto poslankyně Evropského parlamentu, ani spojitost s politikami Evropské unie, a že tyto výroky byly učiněny v rámci vnitrostátní politické debaty;

K.  vzhledem k tomu, že napadené výroky tedy nespadají do působnosti článku 8 Protokolu;

1.  rozhodl, že neochrání výsady a imunity, kterých požívá Jane Collinsová;

2.  pověřuje svého předsedu, aby neprodleně předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušným orgánům Spojeného království, včetně soudce Warbyho.

(1)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.

(2)

Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440, body 49 a 51.

(3)

Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C-163/10, ECLI: EU:C:2011:543.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

I. SOUVISLOSTI

Na plenárním zasedání dne 11. května 2016 předseda Parlamentu podle čl. 9 odst. 1 jednacího řádu oznámil, že obdržel žádost o ochranu parlamentní imunity Jane Collinsové ze dne 3. května 2016.

Tato žádost zní takto:

„Dovoluji si tímto zdvořile požádat, aby Parlament potvrdil:

1. mou imunitu podle článku 8 (indemnita) a

2. mou svobodu pohybu, abych se mohla dostavit do Parlamentu a vykonávat svou funkci.

Soudní řízení proti mně bylo zahájeno kvůli názoru, který jsem jakožto poslankyně Parlamentu vyjádřila během výkonu funkce. Opatření proti poslanci, který vyjádřil názory, jež jsou ve veřejném zájmu, během výkonu své funkce, ohrožují integritu Parlamentu jakožto demokratického legislativního shromáždění.

Příslušné orgány dosud nepodaly žádnou žádost o zbavení výsad a imunity poslance tohoto Parlamentu.

V průběhu tohoto řízení jsem s anglickými soudy plně spolupracovala a upozornila jsem je na svou pozici činitele Evropského parlamentu a na své voliče. Zúčastněné strany nicméně odmítly uznat mé povinnosti a nutnost podílet se na práci Parlamentu a účastnit se jeho plenárních zasedání. Tato skutečnost byla ve stávajícím řízení dokonce prezentována jako přitěžující okolnost.

Byly rovněž učiněny pokusy omezit mé cesty do Parlamentu a zpět, a to jak do Bruselu, tak do Štrasburku, hrozbou soudního příkazu.

Ráda bych Vás rovněž požádala o osobní vysvětlení ohledně uplatňování imunity podle článku 9 v případě poslance EP ze Spojeného království. Článek 9 zaručuje poslancům Evropského parlamentu stejné výsady a imunity, jaké jsou přiznávané členům parlamentů členských států. V případě Spojeného království se toto privilegium uplatňuje pouze na půdě Westminsterského paláce. Poslanci Evropského parlamentu nejsou oprávnění vykonávat svou funkci ve Westminsterském paláci. V mém případě leží Westminster velmi daleko od volebního obvodu, který zastupuji.

Během soudního řízení, které je proti mně vedeno, bylo konstatováno, že názor, který jsem vyjádřila během výkonu své funkce poslance Evropského parlamentu, byl vysílán parlamentní televizí Spojeného království na půdě Westminsterského paláce.

Podstata soudního řízení vedeného proti mé osobě spočívá v tom, že názor, který jsem vyjádřila v televizním vysílání, údajně poškodil pověst navrhovatelů na půdě Westminsteru.

Mohl byste prosím upřesnit:

1. status televizního vysílání v rámci oblasti, na niž se vztahuje článek 9, a

2. jaký status mají poslanci EP zvolení ve Spojeném království, kterým je de facto upíráno právo uplatňovat tuto výsadu?

Podle žaloby v pozměněném znění vyplývajícím z rozhodnutí soudce Warbyho ze dne 29. dubna 2015 paní Collinsová dne 26. září 2014 na konferenci strany UKIP v Doncasteru veřejně pronesla pomlouvačné výroky na adresu žalujících poslanců Parlamentu Spojeného království a způsobila, že byly zveřejněny ve sdělovacích prostředcích a zpřístupněny široké veřejnosti, včetně přímého přenosu akce na parlamentním televizním kanálu BBC.

Podle uvedené žaloby zde paní Collinsová uvedla, že navrhovatelé byli obeznámeni s řadou podrobností týkajících se skandálního pohlavního zneužívání dětí, k němuž docházelo v Rotherhamu v průběhu šestnácti let, kdy bylo přibližně 1 400 dětí znásilněno, zbito, byl jim vnucován alkohol a drogy a bylo jim ze strany mužů asijského původu vyhrožováno násilím, avšak vědomě se rozhodli nezasahovat, čímž umožnili pokračování tohoto zneužívání. Paní Collinsová zde rovněž údajně uvedla, že žalující jednali tímto způsobem kvůli politické korektnosti, politické zbabělosti nebo politickému sobectví, a že se tudíž provinili přečiny, jež jsou natolik závažné, že jsou nebo by měly být trestné, neboť napomáhali a umožňovali pachatelům jejich konání, takže jsou navrhovatelé vinni ve stejné míře jako sami pachatelé.

Navrhovatelé požadují náhradu újmy, včetně požadavku na mimořádné odškodnění, za křivé obvinění a pomluvu, včetně návrhu na vydání soudního příkazu zakazujícího další zveřejňování napadených výroků.

Paní Collinsová byla Výborem pro právní záležitosti pozvána na slyšení, rozhodla se však, že ji bude zastupovat poslanec Jim Carver.

II. PRÁVNÍ ZÁKLAD

a) Smlouvy

Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU)

„Článek 7

Volný pohyb členů Evropského parlamentu, kteří jedou na místo zasedání Evropského parlamentu nebo se z něj vracejí, nepodléhá žádným omezením správní či jiné povahy.

Členům Evropského parlamentu při celním odbavení a při devizové kontrole:

a) přiznává jejich vlastní vláda stejné výhody, jaké přiznává vyšším úředníkům pohybujícím se v zahraničí při plnění dočasného úředního poslání,

b) přiznávají vlády ostatních členských států stejné výhody, jaké přiznávají zástupcům zahraničních vlád při plnění dočasného úředního poslání.

Článek 8

Členové Evropského parlamentu nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.

Článek 9

V průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové:

a) na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;

b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni.

Jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Evropského parlamentu a při návratu z něj.

Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit.

b) Relevantní judikatura Soudního dvora

Mote v. Parlament(1)

48 Soudní dvůr rozhodl, že čl. [7] první pododstavec protokolu v důsledku zakazuje, aby členské státy vytvářely, zejména svou praxí v daňové oblasti, správní omezení volného pohybu členů Parlamentu (rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 1981, Bruce of Donington, 208/80, Recueil, s. 2205, bod 14). Jak uvádí toto ustanovení, výsada má za cíl zajistit výkon volného pohybu členů Parlamentu, kteří jedou na místo zasedání Parlamentu nebo se z něj vracejí.

49 Je však třeba zdůraznit, že ačkoli v čl. [7] prvním pododstavci, který se týká omezení správní „či jiné“ povahy, nejsou tato omezení vyjmenována taxativně, nezahrnují ta omezení, která vyplývají ze soudního stíhání, jelikož tato omezení spadají do působnosti článku [9], který vymezuje právní režim imunit, kromě zvláštní oblasti hlasování či názorů poslanců během výkonu funkce, upravené v článku [8]. Soudní stíhání je totiž výslovně uvedeno v čl. [9] prvním pododstavci písm. b) protokolu jako stíhání, kterému člen Parlamentu v průběhu zasedání Parlamentu nepodléhá na území všech ostatních členských států, jakož i na území vlastního členského státu. Stejně tak podle čl. [9] prvního pododstavce písm. a) protokolu člen Parlamentu po téže období požívá na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu, z nichž některé poslance národních parlamentů chrání před soudním stíháním, které by proti nim mohlo být vedeno. Konečně čl. [9] druhý pododstavec stanoví, že členové Parlamentu jsou chráněni imunitou rovněž během cesty na místo zasedání Parlamentu a při návratu z něj. Existence tohoto ustanovení, které stejně jako čl. [7] první pododstavec protokolu chrání členy Parlamentu před zásahy do jejich volného pohybu, potvrzuje, že omezení uvedená tímto posledně uvedeným ustanovením nezahrnují veškeré možné zásahy do volného pohybu členů Parlamentu, a že, jak uvádějí výše zkoumaná ustanovení článku [9], soudní stíhání musí být považováno za spadající do právního režimu zavedeného posledně uvedeným článkem.

50 Článek [9] protokolu tak má za cíl zajistit nezávislost členů Parlamentu tím, že zabrání tomu, aby na ně v průběhu zasedání Parlamentu byl činěn nátlak spočívající v hrozbě zadržení nebo soudního stíhání (usnesení předsedy Soudu ze dne 2. května 2000, Rothley a další v. Parlament, T17/00 R, Recueil, s. II2085, bod 90).

51 Účelem článku [7] protokolu je ochrana členů Parlamentu před jinými než soudními omezeními jejich volného pohybu.

Trestní řízení proti Aldu Patriciellovi(2)

Prohlášení učiněné evropským poslancem mimo Evropský parlament, které vedlo v členském státě jeho původu k trestnímu stíhání pro trestný čin křivého obvinění, představuje názor vyjádřený během výkonu parlamentní funkce, na který se vztahuje imunita podle tohoto ustanovení, pouze tehdy, pokud toto prohlášení odpovídá subjektivnímu posouzení, které má přímou a zřejmou spojitost s výkonem takové funkce. Určit, zda tyto podmínky jsou ve věci v původním řízení splněny, přísluší předkládajícímu soudu.

c) Jednací řád Evropského parlamentu

„Článek 6

Zbavení poslanecké imunity

1. Při výkonu svých pravomocí s ohledem na výsady a imunity Parlament jedná v zájmu zachování své integrity jako demokratického zákonodárného shromáždění a zajištění nezávislosti poslanců při plnění jejich povinností. Žádost o zbavení poslanecké imunity se posuzuje v souladu s články 7, 8 a 9 Protokolu o výsadách a imunitách Evropské unie a se zásadami uvedenými v tomto článku.

Článek 7

Ochrana výsad a imunity

3. Žádost o ochranu výsad a imunit poslance není přípustná, pokud již byla v rámci stejného soudního řízení podána žádost o zbavení nebo ochranu poslanecké imunity daného poslance, a to bez ohledu na to, zda již bylo v daném okamžiku přijato rozhodnutí, či nikoli.

4. Pokud již byla v témže soudním řízení podána žádost o zbavení poslanecké imunity určitého poslance, žádost o ochranu výsad a imunit tohoto poslance se již dále neposuzuje.

5. Pokud bylo přijato rozhodnutí v tom smyslu, že výsady a imunity určitého poslance ochráněny nebudou, může daný poslanec požádat o přezkoumání tohoto rozhodnutí, jestliže předloží nové důkazy. Žádost o přezkoumání rozhodnutí není přípustná, pokud bylo na základě článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie zahájeno řízení proti tomuto rozhodnutí nebo pokud má předseda Parlamentu za to, že nově předložené důkazy nejsou dostatečně podloženy na to, aby byly důvodem k přezkoumání rozhodnutí.“

d) Vnitrostátní právní předpisy

Ve Spojeném království chrání výsada svobody projevu výroky, které zazní v rozpravách obou komor Parlamentu. Článek 9 tzv. „Listiny práv“ (Bill of Rights) z roku 1689 stanoví, že: „Svoboda projevu a rozprav či jednání v Parlamentu nesmí být žalována ani zpochybňována před soudem ani na jiném místě mimo Parlament.“ Slovo „jednání“ je vykládáno široce ve smyslu vše, co je řečeno či učiněno v rámci formálního jednání obou komor nebo jejich výborů, společně s konverzacemi, dopisy a další dokumentací, které jsou přímo spojeny s tímto jednáním. Parlamentní výsada se nicméně neuplatňuje na výroky mimo Parlament(3).

II. ODŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉO ROZHODNUTÍ

a) Článek 7 Protokolu

Paní Collinsová tvrdí, že jí bylo znemožněno cestovat na parlamentní schůze kvůli soudnímu řízení, které je proti ní vedeno, což je v rozporu s článkem 7 Protokolu.

Z rozsudku ve věci Mote je nicméně patrné, že článek 7 Protokolu se neuplatňuje na omezení, která vyplývají ze soudního řízení, neboť tato omezení spadají do působnosti specifických pravidel stanovených v článcích 8 a 9 Protokolu.

Tato žádost o ochranu poslaneckých výsad s ohledem na článek 7 Protokolu proto není přípustná.

b) Článek 8 Protokolu

Je rovněž třeba zvážit skutečnost, že na základě článku 8 Protokolu nemohou být členové Evropského parlamentu vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování během výkonu své funkce.

Tato část žádosti se týká skutečnosti, že na paní Jane Collinsovou byla ve Spojeném království podána občanskoprávní žaloba na náhradu újmy, včetně požadavku na mimořádné odškodnění, za údajné křivé obvinění a pomluvu, včetně návrhu navrhovatelů na soudní příkaz nařizující odpůrkyni zdržet se opakování napadených výroků.

Tato žaloba za křivé obvinění a pomluvu se týká obvinění, která paní Jane Collinsová pronesla v projevu na stranické konferenci a která byla zveřejněna ve sdělovacích prostředcích a zpřístupněna široké veřejnosti (mj. také v rámci přímého přenosu na parlamentním kanálu BBC).

Je nicméně třeba poznamenat, že poslanecká imunita na základě článku 8 Protokolu se uplatňuje pouze na názory vyjádřené členy Evropského parlamentu během výkonu jejich funkce.

Podle judikatury Soudního dvora jsou prohlášení učiněná evropským poslancem mimo prostory Evropského parlamentu považována za názory vyjádřené během výkonu funkce pouze tehdy, pokud daná prohlášení odpovídají subjektivnímu posouzení, které má přímou a zřejmou spojitost s výkonem takové funkce(4). V daném případě nicméně neexistuje žádná přímá a zjevná spojitost mezi napadenými výroky a funkcí paní Jane Collinsové jakožto poslankyně Evropského parlamentu, ani spojitost s politikami Evropské unie, a tyto výroky byly navíc učiněny v rámci vnitrostátní politické debaty.

Napadené výroky tedy nespadají do působnosti článku 8 Protokolu.

c) Článek 9 Protokolu

Paní Collinsová naznačuje, že by se na její případ mohl uplatnit článek 9 Protokolu. Jednotliví poslanci Parlamentu Spojeného království však nejsou chráněni imunitou před trestním či občanskoprávním řízením. Smíšený výbor pro výsady Parlamentu v roce 1999 shrnul platná pravidla takto: „Je-li člen Parlamentu obviněn ze spáchání trestného činu, není nezbytné zbavit jej imunity. Je-li [člen Parlamentu] uvězněn a nemůže se dostavit do Parlamentu, obě komory očekávají pouze to, že budou o této skutečnosti informovány. Tatáž zásada se uplatňuje na prostory, v nichž probíhají parlamentní schůze a zasedání. Trestný čin, který je spáchán v těchto prostorách, může být souzen před soudem. Člen Parlamentu také může být v těchto prostorách zatčen.“(5)

Na paní Collinsovou přirozeně nemůže být uplatněn článek 9 britské Listiny práv prostřednictvím článku 9 Protokolu, neboť článek 9 Listiny práv svou funkcí odpovídá článku 8 Protokolu, přičemž je však určen pouze k ochraně členů vnitrostátního parlamentu.

Článek 9 Protokolu se tedy v tomto případě neuplatní.

II. ZÁVĚR

S ohledem na výše uvedené není důvod pro ochranu imunity paní Collinsové.

(1)

Citováno výše.

(2)

Citováno výše, bod 41.

(3)

Viz příručka o neslučitelnosti a imunitě u poslanců Evropského parlamentu z dubna 2014, GŘ IPOL, tematická sekce C.

(4)

Viz výše citovaná věc Patriciello.

(5)

Zpráva Smíšeného výboru pro výsady Parlamentu ze dne 9. dubna 1999, bod 242, ve znění uvedeném v příručce o neslučitelnosti a imunitě u poslanců Evropského parlamentu z dubna 2014, GŘ IPOL, tematická sekce C.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Enrico Gasbarra, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Mary Honeyball, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Emil Radev, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pascal Durand, Heidi Hautala, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Virginie Rozière

Právní upozornění