Postup : 2016/2011(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0299/2016

Předložené texty :

A8-0299/2016

Rozpravy :

Hlasování :

PV 01/12/2016 - 6.26
CRE 01/12/2016 - 6.26
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0481

ZPRÁVA     
PDF 440kWORD 49k
17.10.2016
PE 584.146v02-00 A8-0299/2016

o využívání řízení o evropském platebním rozkazu

(2016/2011(INI))

Výbor pro právní záležitosti

Zpravodaj: Kostas Chrysogonos

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o využívání řízení o evropském platebním rozkazu

(2016/2011(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zelenou knihu Komise o řízení o evropském platebním rozkazu a opatřeních ke zjednodušení a urychlení řízení o sporech týkajících se drobných pohledávek (COM(2002)0746),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu(1),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 936/2012 ze dne 4. října 2012, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu (COM(2015)0495),

–  s ohledem na posouzení uplatňování řízení o evropském platebním rozkazu v Evropě, které provedla výzkumná služba Evropského parlamentu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0299/2016),

A.  vzhledem k tomu, že Komise předložila svou zprávu, na základě níž přehodnotila v souladu s článkem 32 nařízení (ES) č. 1896/2006 fungování řízení o evropském platebním rozkazu;

B.  vzhledem k tomu, že zpráva byla předložena téměř o dva roky později a neobsahuje požadované rozšířené a aktualizované hodnocení dopadu tohoto řízení na každý členský stát s ohledem na různá právní ustanovení ve všech členských státech a na jejich interoperabilitu, ale pouze neúplnou statistickou tabulku zahrnující informace především z roku 2012; vzhledem k tomu, že řízení o evropském platebním rozkazu nabízí volitelné řízení, které lze použít v přeshraničních případech jako alternativní možnost k platebním rozkazům jednotlivých členských států;

C.  vzhledem k tomu, že tento postup se zavádí s cílem umožnit snadné, rychlé a nenákladné zpětné získávání finančních prostředků, které vyplývají z pevně stanovených splatných dlužných částek, jež žalovaná strana nijak nezpochybňuje, a vzhledem k tomu, že toto řízení funguje podle statistických údajů do značné míry uspokojivě, že však zdaleka není využit jeho celkový potenciál, jelikož se používá především v členských státech, jejichž právní předpisy obsahují podobné řízení;

D.  vzhledem k tomu, že řízení o evropském platebním rozkazu patří do kategorie opatření v oblasti soudní spolupráce v občanskoprávních věcech, které mají přeshraniční dosah a jsou nezbytné z hlediska fungování vnitřního trhu;

E.  vzhledem k tomu, že hlavní příčinou platební neschopnosti, jež ohrožuje další fungování zejména malých a středních podniků a vede ke ztrátě vysokého počtu pracovních míst, jsou opožděné platby;

F.  vzhledem k tomu, že je proto třeba přijmout konkrétní opatření, včetně cílených informačních kampaní, která by se zaměřovala na to, aby se občanům Evropské unie, podnikům, právníkům a dalším příslušným stranám dostalo informací o existenci tohoto řízení a o jeho fungování, uplatňování a výhodách;

G.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech, v nichž se řízení o evropském platebním rozkazu neuplatňuje v souladu s ustanoveními platného nařízení, by se s ohledem na to, že uplatňovat lze pouze rozkazy týkající se dlužných částek, které nikdo nezpochybňuje, měly platební rozkazy vydávat rychleji, v každém případě by se měla dodržovat lhůta 30 dnů stanovená v nařízení;

H.  vzhledem k tomu, že je potřeba na základě dalších opatření zaměřených na účinnější uplatňování daného řízení podporovat vytvoření systému e-Codex, který by umožnil podávat příslušné žádosti prostřednictvím internetu;

I.  vzhledem k tomu, že by se příkladem Francie, České republiky, Estonska, Kypru a Švédska mělo řídit více členských států, které by měly umožnit žadatelům, aby své žádosti podávali v dalších jazycích, nebo které by měly obecně přijmout podpůrná opatření, aby se omezila chybovost, jež je důsledkem používání cizího jazyka, na minimum;

J.  vzhledem k tomu, že jednodušší povaha řízení neznamená, že jej lze zneužít k prosazování nespravedlivých smluvních podmínek, jelikož se v článku 8 nařízení (ES) č. 1896/2006 požaduje, aby soud na základě informací, které má k dispozici, zjistil, zda je nárok opodstatněný, aby byl zajištěn soulad s příslušnou judikaturou Soudního dvora v dané věci; navíc vzhledem k tomu, že příslušné strany by měly být informovány o právech a postupech;

K.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí přepracovat standardní formuláře, které by měly být v budoucnu pravidelně kontrolovány, tak aby došlo k aktualizaci seznamu členských států EU a měn, a že je nutné lépe zajistit možnost placení úroků z každé pohledávky a také vhodným způsobem stanovit úrok, který má být uhrazen;

L.  vzhledem k tomu, že Komise by měla zvážit možnost navrhnout přepracování ustanovení týkajících se působnosti řízení a mimořádné revize platebních příkazů;

1.  vítá úspěšné fungování řízení o evropském platebním rozkazu ve všech členských státech, což je řízení, které lze použít jak v občanskoprávních, tak i v obchodních věcech týkajících se nezpochybněných nároků a jehož cílem je zjednodušit a urychlit postup při přeshraničním uznávání práv věřitelů v EU a jejich prosazování;

2.  s politováním konstatuje, že Komise podala zprávu týkající se přepracování nařízení (ES) č. 1896/2006 s téměř dvouletým zpožděním;

3.  s politováním konstatuje, že ve zprávě Komise chybí rozšířené hodnocení vlivu tohoto řízení na každý členský stát, jak se požaduje v článku 32 nařízení (ES) č. 1896/2006; s lítostí poukazuje na to, že v této zprávě chybějí aktuální údaje o situaci v členských státech, pokud jde o fungování řízení o evropském platebním rozkazu a jeho uplatňování; vyzývá proto Komisi, aby vypracovala rozšířené aktualizované a podrobné posouzení jeho vlivu na členské státy;

4.  s politováním dále konstatuje, že se využívání řízení o evropském platebním rozkazu mezi jednotlivými členskými státy výrazně liší; zdůrazňuje v této souvislosti, že navzdory zjednodušenému modernímu řízení, které nabízejí právní předpisy EU, vedou rozdíly při jeho uplatňování v členských státech a větší snaha o používání vlastních postupů k omezování výsledků uplatňování nařízení (ES) č. 1896/2006, přičemž evropští občané v důsledku toho nemohou využívat svá práva na přeshraniční úrovni, což by mohlo vést k omezení důvěry v právní předpisy EU;

5.  podotýká, že občané využívají toto řízení a jsou s ním obeznámeni v těch členských státech, jejichž právní řád obsahuje podobné postupy;

6.  domnívá se, že je nutné přijmout praktické kroky zaměřené na další informování občanů, podniků, právníků a dalších příslušných stran o dostupnosti řízení o evropském platebním rozkazu v přeshraničních případech a o jeho fungování, uplatňování a výhodách; zdůrazňuje navíc, že je nutné poskytnout občanům a zejména malým a středním podnikům pomoc při využívání stávajících právních nástrojů, aby je lépe chápali a znali, tak aby bylo možné prosazovat přeshraniční nároky v rámci příslušných právních předpisů EU;

7.  zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy poskytly Komisi přesné komplexní a aktuální údaje nutné k účinnému sledování a vyhodnocování, nakolik se toto řízení využívá;

8.  vybízí členské státy, aby se snažily o vydávání platebního příkazu do 30 dní a pokud možno o přijímání žádostí v cizích jazycích, a to vzhledem k tomu, že požadavky na překlad mají negativní dopad na náklady a prodlužují dobu trvání příslušných řízení;

9.  plně podporuje činnost, která má v budoucnu umožnit elektronické podávání žádostí o evropský platební rozkaz; vyzývá proto Komisi, aby v návaznosti na svou studii, která byla provedena s ohledem na možnost elektronického podávání žádostí o vydání evropského platebního rozkazu, v této souvislosti podporovala využívání pilotního projektu e-CODEX a rozšířila jej na všechny členské státy;

10.  vyzývá Komisi, aby zavedla aktualizované standardní formuláře, tak aby bylo mj. možné správně stanovit úrok z pohledávek;

11.  domnívá se, že budoucí přepracování nařízení by se mělo zaměřit na odstranění určitých výjimek z působnosti řízení a na přehodnocení ustanovení o revizi evropského platebního rozkazu;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)

Úř. věst. L 399, 30.12.2006, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 283, 16.10.2012, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Účel řízení

Účelem řízení o evropském platebním rozkazu je zajistit urychlené zpětné získávání finančních prostředků v rámci přeshraničních případů. Řízení je dobrovolné, což znamená, že je k dispozici v rámci přeshraničních případů jako alternativa nejrůznějších podobných postupů uplatňovaných členskými státy. Jednoduše řečeno, toto řízení umožňuje věřitelům snadno získat příkaz k uspokojení občanskoprávních a obchodních nároků, proti nimž se nikdo neodvolal. Lze o něj požádat dopisem nebo v mnoha případech elektronicky, nevyžaduje pomoc právníka a je pravomocný v ostatních členských státech, aniž by vyžadoval další formality.

Evropský platební rozkaz se vydává automaticky pouze na základě žádosti, dlužník však může ve lhůtě 30 dnů vznést proti platebnímu rozkazu námitku. V případě námitky je platnost platebního rozkazu ukončena a může být zahájeno sporné soudní řízení.

Využití řízení

Komise uvádí, že každoročně je podáno přibližně 12 000 žádostí o evropský platební rozkaz. Toto řízení se podle všeho používá nejčastěji v zemích, v nichž existuje podobný postup, což znamená, že ti, kterých se to týká, jsou s touto možností lépe obeznámeni. V některých členských státech je míra využívání řízení extrémně nízká, což znamená, že k informování podniků a zástupců právnického povolání o existenci tohoto řízení a jeho výhodách by bylo možné přijmout další opatření.

Realizace v praxi

Pro zajištění efektivního využívání evropského platebního rozkazu má značný význam několik věcí. Zaprvé, platební rozkaz musí být vydán rychle a nemělo by se provádět podrobné posuzování nároku. V nařízení je stanoveno, že by se měl platební rozkaz vydat do 30 dnů. Zdá se však, že zatímco některé členské státy vydávají platební rozkazy ve stanovené lhůtě, u jiných to trvá podstatně déle, v některých případech i více než půl roku, což je nepřijatelné.

Zadruhé by mělo být možné podat příslušné formuláře přes Internet. V současné době lze vyplnit formuláře na Internetu, což vede k menšímu množství chyb a vynechávek ve formulářích. To by mělo přispět také k omezení počtu žádostí o nápravu nebo opravu žádostí. V této oblasti by se mohly přijmout další kroky, zejména prostřednictvím systému e-Codex, tak aby bylo možné formuláře podávat prostřednictvím Internetu.

Zatřetí, jelikož se jedná o přeshraniční řízení, měly by členské státy přijímat žádosti pokud možno i v jiných jazycích, než jen v jazyce dané země. V tomto směru lze jako příklad uvést Francii, která přijímá žádosti v pěti jazycích. Ve většině členských států se však žádosti v cizích jazycích nepřijímají.

Právní otázky

V průběhu uplatňování řízení o evropském platebním rozkazu se vyskytla řada právních otázek. Jednak původní nařízení neobsahuje jasné ustanovení týkající se úroku splatného z hlavní pohledávky. Tuto situaci ujasnila judikatura: řízení o evropském platebním rozkazu lze k uplatnění nároku na úrok splatný v budoucnu využít až do dne, kdy bude skutečně uhrazen(1). Pokud by však byly ve formulářích ujasněny příslušné části, bylo by možné vznést nárok na úhradu úroku snadněji.

Jednak se ukázalo, že plně automatické využívání řízení o evropském platebním rozkazu a stejně tak srovnatelných řízení v členských státech není v praxi vždy v souladu s ochranou spotřebitelů. Přestože by soudní dvůr obvykle neměl posuzovat právní situaci, o niž se opírá platební příkaz, rozhodl, že v zájmu zajištění účinnosti právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitelů je nutné, aby soud posoudil alespoň to, zda je smluvní ustanovení, v souladu s nímž podnik požaduje platbu, spravedlivé vůči spotřebiteli(2). Není-li tomu tak, neměl by být platební příkaz vydán. To je v souladu s nařízením, jelikož v něm není stanoveno, že by měl soud posuzovat, zda se nárok zdá být opodstatněný.

Vznášení námitek a revize řízení o evropském platebním rozkazu

V případě, že žalovaná strana vznese námitku proti podání žádosti o platební příkaz, nemůže řízení pokračovat. V souladu s údaji poskytnutými žadatelem lze projednávání případu buď ukončit, pokračovat v něm formou řádného soudního řízení, nebo (po revizi z roku 2015) v něm pokračovat v rámci evropského řízení o drobných nárocích. Míra vznášení námitek se v jednotlivých členských státech výrazně liší zřejmě v závislosti na tom, zda právo příslušného členského státu zná podobná řízení. V zemích, kde podobné řízení existuje, je míra vznášení námitek poměrně nízká, zatímco v jiných přesahuje 50 %.

S ohledem na povahu řízení o evropském platebním rozkazu je jeho revize možná pouze v mimořádných případech, např. pokud nebylo dodrženo právo na obhajobu. V roce 2015 se zvažovalo, zda by nebylo vhodné novelizovat ustanovení o mimořádné revizi, zatím však zůstalo znění nařízení beze změn. Bylo by však bývalo vhodné jej ujasnit.

Možné změny řízení

Zpravodaj se domnívá, že Komise by měla schválit novou verzi určitých standardních formulářů, aby se přihlédlo k nejrůznějším změnám, k nimž mezitím došlo, a více se ujasnily oddíly týkající se placení úroků. Pokud jde o samotné nařízení, zpravodaj nepovažuje za nutné jej okamžitě měnit, domnívá se však, že by se vzhledem k pokroku, jehož bylo dosaženo v rodinném právu EU, mohla zrušit některá omezení týkající se rozsahu působnosti řízení. Kromě toho je nutné se více zabývat žádostmi o přepracování evropského platebního rozkazu.

(1)

Rozsudek soudu (prvního senátu) ze dne 13. prosince 2012 ve věci C-215/11, Iwona Szyrocka vs. SiGer Technologie GmbH, ECLI:EU:C:2012:794, bod 53.

(2)

Rozsudek soudu (prvního senátu) ze dne 14. června 2012 ve věci C-618/10, Banco Español de Crédito SA vs. Joaquín Calderón Camino, ECLI:EU:C:2012:349, bod 57.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Kostas Chrysogonos, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Rosa Estaràs Ferragut, Enrico Gasbarra, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, Pavel Svoboda, József Szájer, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Sergio Gaetano Cofferati, Pascal Durand, Evelyne Gebhardt, Constance Le Grip, Virginie Rozière

Právní upozornění