Postup : 2015/2350(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0306/2016

Předložené texty :

A8-0306/2016

Rozpravy :

PV 21/11/2016 - 16
CRE 21/11/2016 - 16

Hlasování :

PV 22/11/2016 - 5.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0436

ZPRÁVA     
PDF 545kWORD 57k
19.10.2016
PE 583.867v02-00 A8-0306/2016

o využití potenciálu osobní vodní dopravy

(2015/2350(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Zpravodaj: Keith Taylor

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o využití potenciálu osobní vodní dopravy

(2015/2350(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS) z roku 1974 v pozměněném znění,

–  s ohledem na protokol Mezinárodní námořní organizace z roku 1978 k Mezinárodní úmluvě o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006,

–  s ohledem na 21. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP 21) a na 11. konferenci smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP 11), která se konala v Paříži ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 nazvanou „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM (2011)0144),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2009 nazvané „Strategické cíle a doporučení pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018“ (COM(2009)0008),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o strategických cílech a doporučeních pro politiku EU v oblasti námořní dopravy do roku 2018(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004(5),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. května 2016 o uplatňování nařízení (EU) č. 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (COM(2016)0274),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. září 2013 s názvem „Směrem ke kvalitní vnitrozemské vodní dopravě – NAIADES II“ (COM(2013)0623),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1090/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se mění směrnice 2009/42/ES o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich(8),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3051/95 ze dne 8. prosince 1995 o řízení bezpečnosti osobních lodí typu ro-ro(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech(10),

 –  s ohledem na zprávu Komise ze dne 16. října 2015 s názvem „REFIT Úprava kursu: kontrola účelnosti právních předpisů EU o bezpečnosti osobních lodí“ (COM (2015)0508),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. března 2016 nazvanou „Hodnocení směrnice 2000/59/ES o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu v rámci programu REFIT“ (COM (2016)0168),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0306/2016),

A.  vzhledem k tomu, že zeměpisný charakter Evropy vyznačující se dlouhými pobřežími a četnými ostrovy a řekami nabízí vynikající příležitosti pro udržitelnou osobní vodní dopravu;

B.  vzhledem k tomu, že osobní vodní doprava v oblasti pobřežní plavby (na krátké vzdálenosti), vnitrozemských a námořních trajektů, městské mobility a mobility v okrajových oblastech, výletních plaveb a cestovního ruchu skýtá významný potenciál k využití dostupné nadbytečné kapacity infrastruktury i lodí a hraje stěžejní úlohu v propojování jednotlivých regionů Evropské unie, a je tedy významným činitelem pro zvýšení soudržnosti; vzhledem k tomu, že činnosti související s výletními plavbami a trajekty kromě toho podporují cestovní ruch v pobřežních oblastech a patří k nejdůležitějším aktivitám na moři v Evropě;

C.  vzhledem k tomu, že v posledních letech probíhá intenzivní vývoj plavidel pro různé druhy plavby, např. kombinovaných plavidel pro říční a námořní plavbu, která splňují požadavky pro námořní lodě a rovněž dokážou plout v mělkých vodách;

D.  vzhledem k tomu, že technologický vývoj znovu učinil vodní dopravu alternativou k přetíženým příjezdovým silnicím do městských center;

E.  vzhledem k tomu, že osobní vodní doprava a nákladní vodní doprava se potýkají s odlišnými problémy a mají odlišné potřeby, pokud jde o infrastrukturu, otázky životního prostředí, provozní záležitosti, bezpečnost a vztahy mezi přístavy a městy, avšak oba segmenty trhu spravuje jeden přístavní orgán;

F.  vzhledem k tomu, že integrace dopravních uzlů osobní vodní dopravy do evropské politiky propojování infrastruktury, která je již uskutečněna nařízením (EU) č. 1315/2013 o transevropské dopravní síti (TEN-T) a nařízením (EU) č. 1316/2013 o Nástroji pro propojení Evropy (CEF), přinese další evropskou přidanou hodnotu;

G.  vzhledem k tomu, že v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) jsou nyní k dispozici také možnosti úvěrů a záruk pro projekty vodní dopravy jakožto nástroj doplňující tradiční granty;

H.  vzhledem k tomu, že vnitrozemská vodní doprava je uznávána jako druh dopravy šetrný k životnímu prostředí, který vyžaduje zvláštní pozornost a podporu, a vzhledem k tomu, že bílá kniha doporučuje podporovat námořní a vnitrozemskou vodní dopravu, zvýšit podíl pobřežní a vnitrozemské plavby a zlepšit bezpečnost dopravy;

I.  vzhledem k tomu, že Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením a návrh Evropského aktu o přístupnosti poskytují dobré vodítko nejen pro provedení a v případě potřeby budoucí revizi nařízení (EU) č. 1177/2010, ale také pro přijetí právních předpisů v oblasti práv cestujících z pohledu intermodality, neboť tyto právní předpisy by měly zahrnovat ustanovení týkající se bezbariérové přístupnosti pro cestující se zdravotním postižením či se sníženou pohyblivostí;

J.  vzhledem k tomu, že osobní vodní doprava je sice pokládána za bezpečný způsob dopravy, v minulosti však došlo v tomto sektoru k několika tragickým nehodám, jako byly případy lodí Estonia, Herald of Free Enterprise, Costa Concordia, Norman Atlantic a UND Adriyatik;

K.  vzhledem k tomu, že EU si ve své strategii pro námořní dopravu do roku 2018 stanovila za cíl stanout v čele celosvětového námořního výzkumu a inovací a rovněž v odvětví stavby lodí, a to v zájmu zlepšení energetické účinnosti a inteligence lodí, omezení jejich dopadu na životní prostředí, snížení rizika nehod na minimum a zajištění lepší kvality života na moři;

L.  vzhledem k tomu, že odvětví říčních výletních plaveb a lodní přeprava cestujících po řekách, kanálech a jiných vnitrozemských vodních cestách je na mnoha úsecích evropských řek a v přilehlých městských uzlech na vzestupu;

M.  vzhledem k tomu, že EU přijala několik makrostrategií založených na využívání vodních cest, mj. strategii pro Podunají, pro jadransko-jónský region a Baltské moře;

1.  zastává názor, že osobní vodní doprava musí být v agendě dopravní politiky EU a jejích členských států zařazena na přednější místo; domnívá se proto, že by EU a členské státy měly usilovat o vytvoření „jednotného prostoru pro osobní vodní dopravu“, například snížením administrativní zátěže plynoucí z přeshraniční přepravy cestujících;

Konkurenceschopnost

2.  vybízí členské státy, regionální a místní orgány a Komisi, aby na osobní vodní dopravu braly zřetel a zejména aby zlepšily s ní související infrastrukturu v hlavních i globálních sítích v rámci TEN-T a Nástroje pro propojení Evropy, a to tak, že posílí její propojení mj. s pozemní železniční infrastrukturou, včetně zajištění infrastruktury a poskytování informací s cílem uspokojit potřeby všech cestujících v oblasti mobility;

3.  vybízí k rozvoji mořských dálnic, a to i ve třetích zemích, neboť mořské dálnice podporují účinnou multimodální dopravu, usnadňují propojení tohoto druhu dopravy s jinými dopravními sítěmi a druhy dopravy, odstraňují překážky v klíčových síťových infrastrukturách a zajišťují územní kontinuitu a integraci;

4.  zdůrazňuje, že je třeba odstranit překážky v propojeních mezi rozšířeným západoevropským systémem vnitrozemských vodních cest a stávajícím východoevropským systémem, který byl značně – a na některých místech zcela – znehodnocen;

5.  vybízí Komisi, aby každoročně zveřejňovala přehled projektů osobní vodní dopravy spolufinancovaných EU v rámci Fondu soudržnosti, strukturálních a regionálních fondů, iniciativy Interreg, programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, sítě TEN-T a Evropského fondu pro strategické investice;

6.  vyzývá Komisi, aby zveřejnila souhrnnou zprávu o provádění strategií EU v segmentu osobní vodní dopravy;

7.  zdůrazňuje klíčový význam evropských statistických údajů pro vypracování plánů a politik pro odvětví osobní vodní dopravy, zejména co se týče objemu přeshraniční námořní a vnitrozemské vodní dopravy zajišťované trajekty a výletními loděmi, vzhledem k tomu, že existují oblasti, kde je doprava mezi různými místy možná pouze po vodě; vyzývá Eurostat, aby do svých statistických údajů o cestujících účastnících se námořních výletních plaveb zahrnul údaje o „nalodění a vylodění cestujících v jednotlivých přístavech“, tzn. počet cestujících, kteří se nalodí nebo vylodí v jednotlivých tranzitních přístavech, a nikoli pouze počet cestujících, kteří se každoročně nalodí za účelem dovolené na výletní lodi (obrat); zahrnutí těchto číselných údajů by poskytlo realističtější představu o přidané hodnotě odvětví výletních plaveb a lodní přepravy cestujících obecně;

8.  vyzývá Komisi, aby vytvořila systém pro harmonizované shromažďování statistických údajů o nehodách a nahodilých událostech plavidel vnitrozemské plavby, včetně přeshraniční dopravy;

9.  je přesvědčen, že integrace osobní vodní dopravy do městských a regionálních sítí veřejné dopravy by mohla významně posílit účinnost mobility, environmentální výkonnost, kvalitu života a cenovou dostupnost, omezit přetížení pozemních dopravních sítí a zvýšit pohodlí ve městech; vyzývá Komisi, aby plně podporovala investice do kvalitní pozemní infrastruktury, která může přispět ke snížení místního dopravního přetížení a zajistit, aby místní obyvatelé nebyli nepříznivě zasaženi; vyzývá Komisi, aby vytvořila seznamy příkladů osvědčených postupů v této oblasti;

10.  vyzývá členské státy, aby propagovaly a podporovaly místí iniciativy zaměřené na to, aby se vnitrozemské vodní dopravy začalo využívat jako prostředku k zásobování aglomerací, a to i vytvářením distribučních středisek v říčních přístavech a rozvíjením osobní dopravy, zejména za účelem zvýšení turistické přitažlivosti dotčených oblastí;

11.  zdůrazňuje, že osobní vodní doprava by měla být lépe začleněna do informačních systémů a systémů rezervací a prodeje jízdenek, aby se zlepšila kvalita veřejných služeb a dále se rozvíjelo odvětví cestovního ruchu, zvláště ve vzdálených a izolovaných oblastech; zdůrazňuje, že při vytváření evropského integrovaného systému prodeje jízdenek je třeba zohlednit provozovatele osobní vodní dopravy;

12.  vybízí Komisi, aby financovala lépe organizované a účinnější projekty zaměřené na integrované dopravní služby, které umožní postupné snížení spotřeby energie, reorganizaci letových, plavebních a jízdních řádů jednotlivých veřejných a soukromých dopravců za účelem intermodálního a účinného řízení osobní dopravy, konsolidaci jízdenek vydávaných veřejnými a soukromými provozovateli do jediné jízdenky, která je k dispozici prostřednictvím digitální aplikace;

13.  zdůrazňuje, že tam, kde je to možné, by se měla podporovat praxe, kdy nákladní lodě současně zajišťují přepravu cestujících a naopak (například u trajektů), což umožní zvýšit obsazenost lodí a finanční účinnost, ale i zmírnit dopravní přetížení;

14.  vítá úsilí odvětví osobní vodní dopravy o využívání méně znečišťujících a energeticky účinných lodí vypouštějících méně emisí, které je vynakládáno coby součást evropského rámce pro ekologičtější vodní dopravu; je přesvědčen, že výsledkem budou levnější řešení, která budou udržitelná, atraktivnější a tudíž i z hospodářského hlediska konkurenceschopnější, čímž se docílí celkově „levnějšího, čistšího a ekologičtějšího“ odvětví vodní dopravy;

15.  poznamenává, že odlišné problémy ve velkých pobřežních zónách v EU vyžadují odlišná opatření (více trajektových služeb v Severním moři, modernizace a využívání technologie trajektů ve Středomoří apod.);

16.  je přesvědčen, že odvětví stavby lodí pro osobní dopravu v EU musí zůstat klíčovým konkurenceschopným hráčem a že je třeba jej aktivněji podporovat a zároveň omezit jeho dopad na životní prostředí tím, že v jeho rámci bude podporován výzkum a inovace;

Udržitelnost z hlediska životního prostředí

17.  vyzývá Komisi, aby začlenila osobní vodní dopravu do své strategie a přijala opatření ke snížení emisí CO2 v souladu s dohodami uzavřenými na konferenci COP 21, čímž minimalizuje externí náklady;

18.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily standardy v oblasti životního prostředí s cílem omezit znečištění ovzduší, a to v souladu s normami pro emise síry, kvalitu paliva a úspornější motory platnými pro Baltské moře;

19.  zdůrazňuje, že dekarbonizace dopravy vyžaduje značné úsilí a pokrok v oblasti výzkumu a inovací; podporuje úsilí Komise o prosazování zkapalněného zemního plynu (LNG), nefosilních alternativních paliv, elektrických a hybridních systémů založených na obnovitelných zdrojích a solární a větrné energie pro námořní plavidla a vyzývá ji, aby uzpůsobila výzkum a inovace tak, aby se zaměřovaly zejména na praktické využití v odvětví osobní vodní dopravy;

20.  připomíná, že podle směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva musí námořní přístavy v hlavní síti TEN-T od roku 2025 zajišťovat plnicí stanice LNG pro plavidla vnitrozemské plavby a námořní lodě, přičemž vnitrozemské přístavy mají tuto povinnost od roku 2030;

21.  vyzývá Komisi, aby podporovala energetickou soběstačnost, a to prostřednictvím využívání solárních panelů umístěných na budovách přístavních terminálů a skladování energie vyrobené přes den k jejímu následnému využití během noci;

22.  zdůrazňuje, že odvětví trajektové dopravy je důležitou součástí trhu v oblasti pobřežní plavby, a tudíž je stěžejní pro zachování jeho dynamiky a konkurenceschopnosti, přičemž zároveň zvyšuje jeho environmentální výkon a energetickou účinnost;

23.  vítá iniciativu Komise týkající se přístavních zařízení pro příjem v rámci programu REFIT jakožto příležitost pro sladění stávající směrnice s mezinárodním vývojem a podporuje její záměr navrhnout nový právní předpis přijímaný řádným legislativním postupem; zdůrazňuje, že tento právní předpis by členským státům neměl bránit v zahajování udržitelnějších iniciativ, včetně kvalitních informačních a monitorovacích systémů pro nakládání s odpady, a to na lodích i v přístavech;

Bezpečnost a ochrana

24.  zdůrazňuje, že prevence znečištění a nehod je nezbytnou součástí úlohy Evropské agentury pro námořní bezpečnost, která spočívá ve zlepšování bezpečnosti přeshraničních námořních trajektů a výletních lodí, ale i v zajištění ochrany spotřebitelů;

25.  připomíná, že zaměstnanci na trajektech a výletních lodích musí projít odborným výcvikem, aby mohli poskytovat cestujícím v případě nouze účinnou pomoc;

26.  vítá návrh směrnice o uznávání odborných kvalifikací v oblasti vnitrozemské plavby předložený Komisí, který stanoví harmonizované normy pro kvalifikaci členů posádky a vůdců plavidel, v zájmu zlepšení pracovní mobility ve vnitrozemské plavbě;

27.  zdůrazňuje, že další rozvoj informačních systémů, jako jsou konvenční radary, SafeSeaNet, Galileo a říční informační služby (RIS), by se měl zaměřit na zlepšení bezpečnosti, ochrany a interoperability, a vybízí členské státy, aby učinily používání služeb RIS povinným;

28.  vyzývá příslušné orgány, aby za účelem zlepšení bezpečnosti navrhly jednoznačný rámec pro rozdělení povinností a nákladů a aby se zabývaly dalším vzděláváním, instruktáží a vedením zaměstnanců a zejména otázkou uznávání výcviku absolvovaného na schválených simulátorech jako součásti výcvikového programu v rámci pravidel Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace práce (MOP); domnívá se, že největšího zlepšení kvality a bezpečnosti služeb lze dosáhnout s kvalifikovaným personálem;

29.  vítá nové legislativní návrhy Komise usilující o zjednodušení a zdokonalení společných pravidel pro bezpečnost lodí přepravujících cestující ve vodách EU v zájmu posílení bezpečnosti a hospodářské soutěže, a to vyjasněním a zjednodušením pravidel a jejich sladěním s právním a technologickým vývojem;

30.  uznává, že vzhledem k rostoucímu znepokojení v souvislosti s bezpečností může být třeba přijmout další opatření, která zohlední specifické rysy trajektové dopravy a provozu v přístavech, tak aby byl zajištěn bezproblémový provoz každodenních trajektových spojení;

31.  zdůrazňuje, že mnoho řek zároveň představuje státní hranici, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily spolupráci a dobře integrované a účinné bezpečnostní, ochranné a nouzové systémy operující z obou stran hranice;

32.  upozorňuje, že řada uzavřených moří, např. Baltské a Jaderské moře, je obklopena několika členskými státy, ale i zeměmi, které členy EU nejsou, a vyzývá proto příslušné orgány, aby zajistily účinný systém pro bezpečnost, ochranu a zejména pro mimořádné situace;

33.  zdůrazňuje, že na mezinárodní námořní trajekty plující v teritoriálních vodách EU se musí vztahovat právní předpisy EU a členských států;

Kvalita a dostupnost služeb

34.  vybízí Komisi, aby do svého návrhu týkajícího se práv cestujících v intermodální dopravě začlenila zásady nařízení (EU) č. 1177/2010, včetně aspektů bezbariérové přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením či se sníženou pohyblivostí, a aby v něm také zohlednila zvláštní potřeby starších osob a rodin cestujících s dětmi; vybízí Komisi, aby předkládala každoroční statistické údaje o vývoji, pokud jde o počet cestujících se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí;

35.  zdůrazňuje význam odvětví osobní vodní dopravy pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu a pro překonání sezónních výkyvů, zejména ve vzdálených a okrajových regionech Unie, jako jsou pobřežní, ostrovní, jezerní a venkovské regiony; dále se domnívá, že podpora služeb cestovního ruchu by se měla zaměřit na malé a střední podniky; vyzývá Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby pokud možno v plné míře využívaly příležitosti k financování z EU pro malé a střední podniky, včetně dotací pro místní komunity v již uvedených vzdálených regionech;

36.  konstatuje, že vytvoření vhodných spojení mezi vnitrozemskými vodními trasami a evropskou sítí cyklotras má velký potenciál zvýšit turistickou přitažlivost mnoha regionů EU; zdůrazňuje, že je třeba zohledňovat potřeby lidí, kteří cestující s jízdním kolem a využívají zároveň osobní vodní dopravu;

37.  domnívá se, že cestovní ruch v pobřežních oblastech a na ostrovech je z důvodu špatné propojenosti nedostatečně rozvinut; domnívá se, že Komise by měla vzít v úvahu skutečnost, že v těchto oblastech existuje větší poptávka po kvalitních dopravních službách;

38.  domnívá se, že odvětví osobní vodní dopravy je důležité dokonce i v oblastech, kde v současnosti není hospodářsky životaschopné, jako jsou vzdálené ostrovy s nižší hustotou obyvatelstva;

39.  připomíná, že některá trajektová spojení jsou dopravní tepny, které jsou životně důležité pro územní, sociální a hospodářskou soudržnost v pravém slova smyslu a které spojují nejvzdálenější regiony s pevninou a oblastmi hospodářského a průmyslového růstu, čímž přispívají k evropské soudržnosti a integraci;

40.  zdůrazňuje, že by měl být podporován rámec pro poskytování spojení s ostrovy, ostrovními oblastmi a vzdálenými regiony, který by obsahoval opatření na podporu lepší kvality trajektové dopravy a vhodných terminálů;

41.  zdůrazňuje potenciál a potřebnost začlenění osobní vodní dopravy do rámce pro multimodální mobilitu osob dojíždějících za prací i turistů, a to s ohledem na veřejnou dopravu ve velkých aglomeracích; v této souvislosti se domnívá, že je zapotřebí dalších zlepšení, aby bylo možné rozvíjet mobilitu jako službu, a to umožněním integrovaných systémů prodeje jízdenek s cílem zvýšit spolehlivost, pohodlí, přesnost a frekvenci dopravních spojení, zmírnit tlak na logistické řetězce a dosáhnout rychlejšího naloďování s cílem přilákat cestující;

42.  zdůrazňuje, že v zájmu zachování vysoké úrovně kvalitních služeb a námořní bezpečnosti je nezbytné rozvíjet znalosti a dovednosti v námořním odvětví v EU;

°

°  °

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

(3)

Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 10.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0310.

(5)

Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1.

(6)

Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 325, 9.12.2010, s. 1.

(8)

Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35.

(9)

Úř. věst. L 320, 30.12.1995, s. 14.

(10)

Úř. věst. L 327, 27.11.2012, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Osobní vodní doprava, včetně námořních trajektů, vnitrozemských trajektů, nákladních člunů a výletních lodí, hraje zásadní úlohu v úsilí o dosažení udržitelnějšího a účinnějšího evropského odvětví dopravy, k němuž přispívají strategie zaměřené na bezpečnostní a environmentální standardy, přeshraniční spolupráci a konkurenceschopnost, ale i kvalitu služeb, práva cestujících a bezbariérovou přístupnost.

Velký počet Evropanů, kteří dojíždějí za prací, cestuje po silnici, což na evropských městských komunikacích způsobuje dopravní zácpy, přetížení a zpoždění. Lepší využití dostupné kapacity osobní vodní dopravy by mohlo nejen napomoci omezit dopravní zácpy a emise CO2 , ale i zlepšit kvalitu ovzduší a zajistit všeobecně lepší dopravní služby.

Evropa se ze zeměpisného hlediska vyznačuje velkým množstvím řek, vodních cest, ústí, dlouhých pobřeží a ostrovů, a nabízí tedy vynikající příležitosti pro vodní dopravu. V řadě evropských oblastí by cestování trajektem nebo výletní lodí bylo udržitelnější, snadnější a rychlejší, zvýšilo by sociální a hospodářskou úroveň regionu a přispělo by k ochraně životního prostředí Evropy a ke zdraví jejích občanů. Osobní vodní doprava se nevyužívá jen v rámci vnitrozemské plavby; vzhledem k přetíženým nebo komplikovaným pozemním dopravním spojením roste tendence přepravovat cestující podél pobřeží. V tomto ohledu má zásadní význam poskytování statistických údajů o vodní dopravě, zejména o objemu přeshraniční přepravy zajišťované trajekty, výletními loďmi a námořními plavidly.

Navíc by se mělo zvážit využití nadbytečné kapacity plavidel a infrastruktury osobní vodní dopravy v oblasti cestovního ruchu, a to pokud jde o služby zajišťované trajekty i výletními loďmi. Pravidelné trajektové linky mohou v rámci sítí městské veřejné dopravy významně zvýšit efektivitu, environmentální výkonnost, kvalitu života a komfort v rušných městských oblastech, ale i poskytovat životně důležité služby pro vzdálené komunity a oblasti a oživit potenciál těchto oblastí z hlediska cestovního ruchu. Za tímto účelem je potřeba zavést sjednocená opatření pro propojení s jinými druhy dopravy, integrované systémy prodeje jízdenek a informační systémy, přičemž je třeba zohlednit potřeby a práva všech cestujících, včetně osob se sníženou pohyblivostí, osob dojíždějících za prací a turistů.

Osobní lodě hrají významnou úlohu v oblasti mobility občanů EU – přístavy EU každoročně projde více než 400 milionů lidí, přičemž 120 milionů cestujících je přepraveno mezi přístavy v rámci téhož členského státu. Během 15 let byly zavedeny právní předpisy EU v oblasti bezpečnosti osobních lodí, a to zejména v reakci na nehody. Výsledkem je zlepšení ochrany života cestujících na osobních lodích plujících ve vodách EU a usnadnění pátracích a záchranných operací. Rovněž se dosáhlo toho, že většina cestujících přepravovaných domácími osobními loďmi cestuje na plavidlech, která splňují společné bezpečnostní normy EU. Stále však existuje prostor k důslednějšímu prosazování stávajících pravidel a zjednodušení současného regulačního rámce v zájmu odstranění zastaralých nebo překrývajících se požadavků.

Přestože vodní doprava již dnes představuje jeden z nejudržitelnějších způsobů cestování, existuje potenciál k dalšímu zlepšení ekologičnosti a energetické účinnosti plavidel, a to prostřednictvím investic do výzkumu a inovačních technologií, jako je solární a větrná energie, elektřina dodávaná na pobřeží a alternativní paliva, přičemž je třeba uplatňovat zásadu technologické neutrality. S tím souvisí dostupnost a využívání finančních prostředků z EU, např. z Fondu soudržnosti, strukturálních a regionálních fondů, iniciativy Interreg, programu Horizont 2020, Nástroje pro propojení Evropy, sítě TEN-T a Evropského fondu pro strategické investice.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

42

3

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Jacqueline Foster, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Keith Taylor, Pavel Telička, Wim van de Camp, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Roberts Zīle, Kosma Złotowski, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Knut Fleckenstein, Maria Grapini

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson

Právní upozornění