Postup : 2016/2101(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0309/2016

Předložené texty :

A8-0309/2016

Rozpravy :

PV 25/10/2016 - 15
CRE 25/10/2016 - 15

Hlasování :

PV 26/10/2016 - 6.7
CRE 26/10/2016 - 6.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0416

ZPRÁVA     
PDF 678kWORD 89k
20.10.2016
PE 585.449v02-00 A8-0309/2016

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

(2016/2101(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Alfred Sant

Navrhovatel (*):

Sofia Ribeiro, Výbor pro zaměstnanost a sociální záležitosti

(*) Přidružené výbory – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

(2016/2101(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na čl. 121 odst. 2 a článek 136 Smlouvy,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. května 2016 týkající se doporučení pro jednotlivé země na rok 2016 (COM(2016)0321),

–  s ohledem na závěry zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 28. a 29. června 2016 (EUCO 26/16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2016 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2016(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 nazvané „Evropský semestr 2016: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách, předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2016)0095),

–  s ohledem na zprávy Komise pod názvem „Roční analýza růstu za rok 2016“, „Zpráva mechanismu varování 2016“ a „Návrh společné zprávy o zaměstnanosti“, na doporučení Komise pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení Programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020, který předložila Komise dne 26. listopadu 2015,

–  s ohledem na zprávu pěti předsedů ze dne 22. června 2015 nazvanou „Dokončení evropské hospodářské a měnové unie“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. prosince 2011 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015)0012),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 18. února 2015 s názvem „Vytváření unie kapitálových trhů“ (COM(2015)0063),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2015 nazvané „Spravedlivý a efektivní systém daně z příjmů právnických osob v Evropské unii: pět klíčových oblastí, kde je třeba jednat“ (COM(2015)0302),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 5. února 2013(5) a 15. září 2016(6) o zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0309/2016),

A.  vzhledem k tomu, že podle prognózy Komise z jara 2016 by měla očekávaná míra růstu dosáhnout v roce 2016 v eurozóně 1,6 % a v EU 1,8 %;

B.  vzhledem k tomu, že Evropa stále čelí obrovskému investičnímu deficitu a je zapotřebí zvýšit interní poptávku a napravit makroekonomickou nerovnováhu při současném zvýšení investic v EU;

C.  vzhledem k tomu, že nezaměstnanost obecně (a strukturální nezaměstnanost zvláště) v EU je nadále jednou z hlavních výzev, jimž čelí členské státy, neboť v současnosti dosahuje velmi vysoké míry (10,5 milionu dlouhodobě nezaměstnaných osob v EU); vzhledem k tomu, že ačkoli se počty ve srovnání s minulými lety mírně snížily, nezaměstnanost mladých lidí a míra nezaměstnanosti obecně je v okrajových částech Evropy stále značně vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v EU jako celku;

D.  vzhledem k tomu, že klesající ceny ropy a pomalý ekonomický růst počátkem roku 2016 se jeví jako další faktory, které míru inflace snižují pod nulové hodnoty;

E.  vzhledem k tomu, že politický vývoj, jako je výsledek referenda ve Spojeném království a vztahy s Ruskem i nejistoty globálního ekonomického vývoje dále zpomalily investování;

F.  vzhledem k tomu, že investice v členských státech zatížil také příliv uprchlíků do členských států;

G.  vzhledem k tomu, že doporučení evropského semestru členským státům mají mezi členskými státy stejnou míru odezvy jako jednostranná doporučení OECD (29 % oproti 30 % v roce 2014);

H.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém usnesení o roční analýze růstu za rok 2016 uvítal lepší skladbu politiky a zároveň zdůraznil potřebu konkrétního zaměření na eurozónu; zdůraznil také význam zvýšených investic, udržitelných reforem a fiskální odpovědnosti se zaměřením na další podporu vyšší míry růstu a na obnovu Evropy;

Výzvy pro Evropu v souvislosti s globálním hospodářským zpomalením

1.  bere se znepokojením na vědomí, že hospodářství EU poroste pomaleji, než se předpokládalo na základě jarní evropské hospodářské prognózy na rok 2016, vzhledem k tomu, že se očekává nárůst HDP v eurozóně jen o 1,6 % s tím, že by měl v roce 2017 dosáhnout hodnoty 1,8 %;

2.  zdůrazňuje, že výzvy v EU souvisejí se zhoršujícím se mezinárodním prostředím, s neúspěšným prováděním udržitelných reforem a s rozdílnou hospodářskou a sociální výkonností v různých částech Unie; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit růst, soudržnost, produktivitu a konkurenceschopnost; domnívá se, že nedostatek udržitelných investic a nedostatky v dotváření jednotného trhu připravují EU o její plný růstový potenciál;

3.  vítá, že se Komise ve svých doporučeních pro jednotlivé země na rok 2016 zaměřila na tři hlavní priority za účelem posílení hospodářského růstu: podpora investic na inovace, růst a vytváření pracovních míst, provádění sociálně vyvážených strukturálních reforem a podpora odpovědných veřejných financí; zdůrazňuje však, že by Komise měla učinit více s cílem posílit fiskální udržitelnost v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, a měla by zároveň plně využívat jeho doložek flexibility podle sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 (COM(2015)0012);

4.  uznává, že soulad nástrojů politiky soudržnosti a širšího rámce pro správu ekonomických záležitostí je významný z hlediska podpory úsilí o obnovu, kterého je třeba k dosažení souladu s pravidly evropského semestru; zdůrazňuje však, že legitimita politiky soudržnosti vyplývá ze Smluv a že tato politika je projevem evropské solidarity, neboť jejími hlavními cíli je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU snižováním rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů, financováním investic spojených s cíli strategie Evropa 2020 a přibližováním EU jejím občanům; zastává proto názor, že opatření propojující účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí by měla být prováděna uváženě a vyváženým způsoben, ale pouze tehdy, nezbývá-li žádná jiná možnost, a o jejich účincích by se měly podávat zprávy; připomíná dále, že uplatňování těchto opatření by mělo být vždy odůvodněné, transparentní a mělo by brát v úvahu ekonomické a sociální podmínky dotčeného členského státu, aby se předešlo omezení regionálních a místních investic, které jsou pro ekonomiky členských států, a především pro malé a střední podniky (MSP), zcela zásadní, protože zejména v době silného tlaku na veřejné výdaje tyto investice zvyšují růst, tvorbu pracovních míst a posilují konkurenceschopnost a produktivitu; pokud jde o případy dvou členských států, kterých se týkají rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2016, jež znamenala, že v rámci postupu při nadměrném schodku budou aktivovány sankce na základě čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), poukazuje na návrh Komise ze dne 27. července 2016 a následné rozhodnutí Rady ze dne 8. srpna zrušit pokuty, které mohly být uloženy, s přihlédnutím k odůvodněným žádostem členských států, problematickému ekonomickému prostředí, reformnímu úsilí obou zemí a k jejich závazkům dodržovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu; domnívá se v této souvislosti, že v návrhu na odložení části závazků ESI fondů na rok 2017 by se v rámci opatření, která spojují jejich účinnost s řádnou správou ekonomických záležitostí, měly zohlednit názory Parlamentu vyjádřené v průběhu strukturovaného dialogu;

5.  vítá pokračující přístup Komise omezující počet doporučení a její snahu zefektivnit semestr zejména tím, že se při stanovování politických záměrů na příštích 18 měsíců zaměří hlavně na klíčové prioritní oblasti relevantní z makroekonomického a sociálního hlediska; připomíná, že se tak usnadňuje provádění doporučení na základě komplexní a smysluplné řady stávajících hospodářských a sociálních kritérií; zdůrazňuje, že by snížení počtu doporučení mohlo také vést k lepšímu tematickému zaměření; zdůrazňuje, že je třeba snížit hospodářské rozdíly mezi členskými státy a dosáhnout jejich dalšího sbližování;

6.  plně podporuje úsilí o zajištění větší odpovědnosti členských států při formulování a provádění doporučení pro jednotlivé země jakožto probíhající reformní proces; domnívá se, že v zájmu zvýšení vlastní odpovědnosti jednotlivých států a podpory účinného provádění doporučení pro jednotlivé země a s přihlédnutím k tomu, že více než polovinu doporučení pro jednotlivé země musí provádět místní a regionální orgány, by tato doporučení měla být jasně formulována ve vztahu k řádně definovaným a strukturovaným prioritám na evropské úrovni a měla by tam, kde je to vhodné, zahrnovat vnitrostátní parlamenty a regionální a místní orgány; znovu opakuje, že z hlediska rozdělení pravomocí a kompetencí v různých členských státech se může provádění doporučení pro jednotlivé země zlepšit díky aktivní účasti místních a regionálních orgánů, a za tímto účelem podporuje návrh kodexu chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru, jak navrhl Výbor regionů; vyzývá členské státy, aby zajistily řádnou demokratickou kontrolu svých národních programů reforem v rámci svých vnitrostátních parlamentů;

7.  zdůrazňuje, že dlouhá hospodářská krize v Evropě ukázala, že je naléhavě zapotřebí usnadnit investice do oblastí jako je vzdělávání, inovace a výzkum a vývoj a zároveň posilovat konkurenceschopnost EU pomocí provádění udržitelných strukturálních reforem na podporu tvorby kvalitních pracovních míst, provádění odpovědných fiskálních politik s cílem vytvářet lepší prostředí pro pracovní místa, podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice; bere na vědomí dopad Evropského fondu pro strategické investice po jednom roce fungování; zdůrazňuje význam posíleného využívání EFSI v méně rozvinutých a přechodových regionech a skutečně doplňkovou povahu jeho investic při zvyšování úsilí o rozvoj investičních platforem mj. na regionální úrovni;

8.  zdůrazňuje, že stále příliš vysoká míra nezaměstnanosti, zvláště nezaměstnanosti mladých lidí, ukazuje, že schopnost vytvářet kvalitní pracovní místa je v některých členských státech stále omezená, a zdůrazňuje, že je zapotřebí další působení, po dohodě se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátní praxí, s cílem zvýšit investice do dovedností, zvýšit inkluzivní charakter trhů práce a snížit sociální vyloučení a rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství při zachování zdravého rozpočtového řízení; konstatuje, že jsou nezbytná podpůrná opatření s cílem usnadnit přístup k financování, zejména pro MSP, má-li se účinně zakročit proti stále vysoké nezaměstnanosti ve velkém počtu členských států;

9.  zdůrazňuje, že současná ekonomická situace, kombinující přebytek likvidity s úrokovými sazbami na úrovni nulové dolní hranice s perspektivou slabé poptávky a omezené investice a výdaje domácnosti a podniků, vyžaduje provádění nové skladby politiky, již předložila Komise s cílem vytvářet růst; konstatuje, že měnová politika sama o sobě je pro stimulaci růstu nedostatečná, chybějí-li investice a udržitelné strukturální reformy;

Priority a cíle doporučení na rok 2016

10.  zdůrazňuje doporučení Komise pro tři členské státy, aby opustily postup při nadměrném schodku; souhlasí s Komisí, že vysoké a stálé přebytky běžného účtu naznačují potřebu stimulovat poptávku a investice, zejména investice dlouhodobé, s cílem reagovat na budoucí výzvy, pokud jde o dopravu a komunikace, digitální ekonomiku, vzdělávání, inovace a výzkum, změnu klimatu, energii, ochranu životního prostředí a stárnutí obyvatelstva; vyzývá Komisi, aby nadále podporovala odpovědné a udržitelné rozpočtové politiky, které jsou základem růstu a obnovy ve všech členských státech, a to tím, že bude klást větší důraz na investice a účinné veřejné výdaje, a aby podporovala udržitelné a sociálně vyvážené strukturální reformy;

11.  konstatuje, že jsou třeba další opatření s cílem zvýšit finanční příležitosti, konkrétně pro malé a střední podniky, a omezit úvěry v selhání v eurozóně a v souladu s právními předpisy EU, aby byly finanční rozvahy bank spolehlivější, a zvýšila se tím schopnost bank poskytovat půjčky do reálné ekonomiky; zdůrazňuje, že je důležité postupně dokončit a provádět bankovní unii a rozvíjet unii kapitálových trhů s cílem vytvořit stabilní prostředí pro investice a růst a zabránit roztříštěnosti finančního trhu eurozóny;

12.  zdůrazňuje, že investice dosud zaostávají, nevedly k udržitelnému a inkluzivnímu růstu v EU a nepřispěly ke zlepšení podnikatelského prostředí; domnívá se, že je zapotřebí doplnit měnovou politiku vhodnou fiskální politikou zaměřenou na zvýšení růstu v EU, v souladu s pravidly Paktu o stabilitě a růstu a s jeho doložkami flexibility; konstatuje, že se v uplynulých letech výrazně snížily investice vládních institucí na nižší než celostátní úrovni, že však přesto stále představují zhruba šedesát procent veřejných investic v EU; zdůrazňuje, že nástroje investiční politiky, jako jsou například fond EFSI a ESI fondy, vyžadují vyvážené kombinované financování a vzájemnou doplňkovost, aby se zvýšila přidaná hodnota výdajů Unie tím, že přilákají další zdroje od soukromých investorů; zdůrazňuje proto, že by program na podporu strukturálních reforem měl při přípravě příslušného návrhu strukturální reformy zahrnout místní a regionální orgány;

Politické reakce a závěry

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit celkovou kapacitu EU růst, vytvářet a udržovat kvalitní pracovní místa a tudíž řešit vysokou úroveň nezaměstnanosti díky vytvoření regulačního rámce, který by podporoval růst; domnívá se, že by migrace mohla hrát roli při kompenzaci negativních vlivů stárnutí obyvatelstva v závislosti na schopnosti členských států lépe využívat dovedností migrantů a přizpůsobovat systémy řízení pracovní migrace potřebám trhu práce;

14.  zdůrazňuje význam inkluzivních vzdělávacích systémů, které podporují inovaci a kreativitu a vyučují dovednosti odpovídající trhu práce, se zvláštním důrazem na odborné vzdělávání; konstatuje, že by se měl udržet odpovídající kompromis mezi hospodářskými a sociálními náklady a náklady na lidské zdroje v souladu s hodnotami EU, jimiž jsou solidarita a subsidiarita, se zaměřením na investice do lidského kapitálu, na výzkum a vývoj a na modernizaci vzdělávacích systémů a odborného vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, aniž by zároveň došlo k rychlému poklesu mezd a pracovních standardů; domnívá se, že dobře vypracovaná politika je potřebná za účelem prosazování inovací, výzkumu a vývoje s cílem podporovat produktivitu, vytvářet stálý udržitelný růst a napomáhat řešení současných strukturálních výzev, s cílem smazat inovační rozdíl ve vztahu k ostatním ekonomikám;

15.  vyzývá Komisi, aby udělila prioritu opatřením, která snižují překážky bránící větším investičním tokům a obchodu, jež vznikají na úrovni EU z důvodu nejasnosti, pokud jde o strategie, které je třeba sledovat, zvláště v těchto oblastech: energetika, doprava, komunikace a digitální ekonomika; bere na vědomí vliv přijetí bankovní unie na bankovní půjčky a na vnitrostátní úrovni vliv těžkopádných systémů právních předpisů, korupce, nedostatečné transparentnosti, zastaralé byrokracie, neodpovídající digitalizace veřejných služeb, nesprávného přidělování zdrojů, překážek na vnitřním trhu v bankovním sektoru a v pojišťovnictví a vzdělávacích systémů, které jsou nedostatečně sladěné s požadavky trhu práce a dokončení jednotného trhu;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že pokud jde o strategii Evropa 2020, v níž byl boj proti chudobě poprvé součástí programu EU, nebude dosaženo cíle snížení míry chudoby v Unii; domnívá se, že cíl boje proti chudobě by měl být zahrnut do politik EU již od samotného počátku jejich vytváření;

17.  zdůrazňuje, že je důležité zabránit nadměrnému daňovému zatížení práce vzhledem k tomu, že nadměrné zdanění snižuje pobídky pro neaktivní, nezaměstnané, druhé výdělečně činné osoby v domácnosti a osoby s nízkými platy k tomu, aby se vracely do zaměstnání;

18.  bere na vědomí probíhající diskusi mezi Komisí a členskými státy o metodice výpočtu mezery výstupu;

19.  poukazuje na to, že by mělo být vyvinuto úsilí k odstranění přetrvávajících překážek pro investice v členských státech a k umožnění vhodnější skladby politiky zaměřené na politiky podporující udržitelný růst, včetně skutečného zaměření na výdaje na výzkum a vývoj; je přesvědčen, že veřejná a soukromá podpora pro výzkumné a vysokoškolské instituce je klíčovým faktorem konkurenceschopnější evropské ekonomiky a že nedostatečná nebo chybějící infrastruktura v této oblasti výrazně znevýhodňuje některé země; zdůrazňuje, že neexistuje žádný recept na univerzální ideální inovační politiku EU, ale aby bylo možné překlenout rozdíly inovačních kapacit v EU, je potřeba doporučit dostatečně diferencované inovační politiky v členských státech, které budou vycházet z úspěchů, jichž bylo již dosaženo;

20.  vítá dohodu z pařížské konference o změně klimatu (COP21) konané v prosinci 2015 a vyzývá členské státy a Komisi, aby dohodu prováděly.

Příspěvky jednotlivých odvětví k evropskému semestru pro rok 2016

Politika zaměstnanosti a sociální politika

21.  domnívá se, že Rada a Komise by měly usilovat o dosažení toho, aby fiskální konsolidační procesy byly doplněny opatřeními, která pomáhají snižovat nerovnosti, a zdůrazňuje, že evropský semestr by měl pomoci zajistit řešení pro stávající a nové sociální problémy, čímž se zajistí účinnější hospodářství; zdůrazňuje, že jádro doplňujících opatření musí tvořit sociální investice do lidského kapitálu, neboť lidský kapitál je jedním z faktorů růstu a hybnou silou konkurenceschopnosti a rozvoje; požaduje, aby zásadní strukturální reformy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země doprovázelo posouzení sociálního dopadu z hlediska krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků s cílem lépe pochopit sociální a hospodářský dopad a dopad na zaměstnanost, pokud jde o tvorbu pracovních míst a hospodářský růst;

22.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost, především pak nezaměstnanost mladých osob, i nadále zůstává naléhavým problémem evropských společností, a že podle Evropské komise nezaměstnanost nadále postupně klesá, avšak s 21,2 miliony nezaměstnaných v dubnu 2016 zůstává nad úrovní roku 2008 a mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly; poukazuje na potřebu kvalitativního a kvantitativního hodnocení vytvořených pracovních míst, aby se předešlo zvyšování míry zaměstnanosti výlučně v důsledku nejistých pracovních míst nebo snížením ukazatele pracovní síly; konstatuje, že navzdory tomu, že v oblasti dovedností a znalostí bylo dosaženo určitých výsledků, systémy vzdělávání a odborné přípravy některých členských států v mezinárodním měřítku zaostávají, a v důsledku toho narůstá nedostatek v oblasti dovedností, takže 39 % společností stále obtížně hledá zaměstnance s požadovanými dovednostmi; požaduje, aby se v doporučeních pro jednotlivé země více upřednostňovalo překonání strukturální nerovnováhy na trhu práce včetně dlouhodobé nezaměstnanosti, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a zdůrazňuje potřebu dalších investic a rozvíjení systémů vzdělávání a odborné přípravy, čímž se společnosti poskytnou nástroje a možnosti přizpůsobit se měnícím se požadavkům trhu práce;

23.  zdůrazňuje, že v letech 2008 až 2014počet obyvatel v EU ohrožených chudobou a sociálním vyloučením vzrostl o 4,2 milionu a jejich počet dosahuje více než 22 milionů (22,3 %); bere na vědomí, že Komise uvedla, že „většina členských států se stále potýká s akutními sociálními problémy způsobenými krizí“; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti, aby se odstranily hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy i uvnitř společnosti; je toho názoru, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a snižování nerovností by měl být jednou z priorit vyplývajících z doporučení pro jednotlivé země, neboť má zásadní význam pro dosažení trvalého hospodářského růstu a sociálně udržitelného tempa provádění;

24.  připomíná, že podle Parlamentu musejí být společensky odpovědné reformy založeny na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělování bohatství, tzn. modelu, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, chrání zranitelné skupiny a zlepšuje životní úroveň všech občanů;

25.  domnívá se, že hospodářský růst by měl zaručit pozitivní sociální dopad; vítá zavedení tří nových hlavních ukazatelů zaměstnanosti v rámci makroekonomického hodnocení; znovu opakuje výzvu, aby tyto ukazatele byly považovány za rovnocenné stávajícím hospodářským ukazatelům s cílem zajistit lepší posouzení vnitřní nerovnováhy a účinnější provádění strukturálních reforem; v této souvislosti požaduje, aby byly umožněny hloubkové analýzy a byl lépe chápán příčinný vztah mezi politikami a opatřeními s cílem zabránit selektivnímu používání těchto ukazatelů; navrhuje, aby byl při navrhování doporučení pro jednotlivé země zaveden postup při sociální nerovnováze s cílem zabránit závodům o co nejnižší normy v daňové a sociální oblasti, přičemž by se mělo vycházet z účinného využívání sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti při makroekonomickém dohledu; domnívá se, že ukazatelům zaměstnanosti a ekonomickým ukazatelům by měla být přisuzována stejná váha a zároveň by měla být posílena úloha Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v evropském semestru;

26.  domnívá se, že zavedení tří ukazatelů zaměstnanosti dokládá, že evropská strategie zaměstnanosti včetně hlavních směrů zaměstnanosti hraje v procesu správy ekonomických záležitostí EU důležitou úlohu, že je však třeba vyvinout větší úsilí, a to zejména zavedením sociálních ukazatelů;

27.  oceňuje, že Komise zahájila činnost směřující k vytvoření evropského pilíře sociálních práv, ale připomíná, že je třeba předložit výsledky konzultací a přejít k novým účinným krokům, které jsou předpokladem dosažení spravedlivější a prohloubenější Unie a měly by hrát významnou úlohu při řešení nerovnosti; vyzdvihuje v tomto ohledu zprávu pěti předsedů, která vyzývá k větší hospodářské a sociální konvergenci, ale uznává, že neexistuje žádné univerzální řešení; domnívá se v tomto smyslu, že každá společná politika by měla být přizpůsobena podmínkám jednotlivých členských států; domnívá se, že opatření EU by měla rovněž řešit nerovnosti a příjmové rozdíly v rámci členských států, a že jejich cílem musí být více než pouhé řešení situace osob v největší nouzi;

28.  oceňuje, že evropský semestr se nyní více zaměřuje na výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky; respektuje pravomoci členských států, vyzývá je však, aby podnikly naléhavé kroky s cílem zajistit důstojnou práci s důstojnou mzdou, přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu a sociální ochraně (která již snížila míru chudoby z 26,1 % na 17,2 %) a kvalitním veřejným službám, a podporuje rozvoj a vytvoření řádného udržitelného systému sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc a výměnu osvědčených postupů s členskými státy za účelem zlepšení správní kapacity na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, vzhledem k tomu, že představuje klíčovou výzvu pro účely obnovení dlouhodobých investic, zajištění tvorby pracovních míst a udržitelného růstu;

29.  zdůrazňuje, že zajišťování i řízení systémů sociálního zabezpečení spadají do pravomoci členských států a Unie je koordinuje, avšak neharmonizuje;

30.  uznává, že nastavení mezd je v pravomoci členských států, což je třeba v souladu se zásadou subsidiarity respektovat;

31.  bere na vědomí, že nezaměstnanost mladých lidí klesla, ale poukazuje na to, že v EU stále dosahuje neuvěřitelně vysokou úroveň s více než 4 miliony nezaměstnaných osob mladších 25 let, z nichž 2 885 000 se nachází v eurozóně; vyjadřuje politování nad tím, že více než tři roky po zahájení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou výsledky provádění záruky pro mladé lidi tak nerovnoměrné, a někdy neefektivní; vyzývá Komisi, aby v říjnu předložila důkladnou analýzu provádění iniciativy, která se může stát základem pro pokračování tohoto programu;

32.  připomíná, že v mnoha členských státech se každoročně snižují dávky v nezaměstnanosti, což je výsledkem kromě jiných faktorů také dlouhodobé nezaměstnanosti, a kvůli této skutečnosti vzrůstá počet lidí žijících v podmínkách chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá k zaručení přiměřených dávek v nezaměstnanosti, které lidem zajistí důstojný život a k přijetí kroků směřujících k hladkému začlenění těchto osob na trh práce;

33.  zdůrazňuje skutečnost, že nerovnováha důchodových systémů je v zásadě důsledkem nezaměstnanosti, devalvace mezd a rostoucí nejistoty pracovních míst; vyzývá proto k uskutečnění reforem, které by zaručily odpovídající financování silného prvního důchodového pilíře, jenž zajistí důstojné důchody přesahující přinejmenším práh chudoby;

34.  znovu připomíná, že základním předpokladem pro posílení konvergence a integrace mezi evropskými zeměmi je volný pohyb osob;

35.  bere na vědomí zvýšení počtu doporučení (pro pět členských států) ohledně režimů minimálního příjmu; bere však na vědomí, že výrazná nerovnost v příjmech není škodlivá pouze pro sociální soudržnost, ale také pro udržitelný hospodářský růst (jak nedávno uvedly organizace MMF i OECD); vyzývá Komisi, aby dostála příslibu předsedy Junckera z jeho inauguračního projevu a zajistila všem Evropanům náležitý příjem, a to prostřednictvím evropského rámce minimálního příjmu, který by umožňoval pokrýt základní životní náklady, a aby současně respektovala vnitrostátní postupy a zásadu subsidiarity;

36.  je znepokojen nárůstem nerovnosti v příjmech, který je částečně spojen s neúčinnými reformami trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zvyšující kvalitu pracovních míst s cílem omezit segmentaci trhu práce v kombinaci s opatřeními za účelem zvýšení minimální mzdy na přiměřenou úroveň a posílení kolektivního vyjednávání a zlepšení pozice pracovníků v rámci systémů stanovování mezd s cílem snížit rozptyl mezd; upozorňuje, že v posledních desetiletích připadá větší podíl hospodářského zisku vedení podniku, zatímco platy zaměstnanců zůstávají stejné nebo se snížily; domnívá se, že tento nadměrný rozptyl mezd zvyšuje nerovnost a poškozuje produktivitu a konkurenceschopnost podniků;

37.  je znepokojen skutečností, že dlouhodobá nezaměstnanost je stále vysoká a v EU postihuje 10,5 milionu lidí, a připomíná, že začlenění těchto dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce má zásadní význam pro zajištění udržitelnosti systémů sociální ochrany i pro jejich sebevědomí; vyjadřuje proto politování nad tím, že členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí při provádění doporučení Rady ohledně začlenění dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce; opětovně vyzývá Komisi, aby podpořila snahy o vytvoření inkluzivních příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání všech věkových kategorií a aby co nejdříve přijala opatření za účelem zlepšení přístupu k finančním prostředkům EU a případně uvolnila další zdroje;

38.  domnívá se, že sociální ochrana včetně důchodů a služeb, jako jsou zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, má stále zásadní význam pro vyvážený růst podporující začlenění, pro delší aktivní pracovní život, vytváření pracovních míst a snížení nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiky, které zaručují dostatečnost, přiměřenost, účinnost a kvalitu systémů sociální ochrany během celého života jednotlivce, zaručují důstojný život, bojují proti nerovnosti a posilují začleňování s cílem vymýtit chudobu, a to zejména u osob vyloučených z trhu práce a nejzranitelnějších skupin;

39.  upozorňuje na fyzické i digitální překážky a bariéry, s nimiž se nadále potkávají osoby se zdravotním postižením; doufá, že právní předpis o zdravotním postižení, který Komise iniciovala, bude rychle zaveden a účinně se zaměří na konkrétní opatření mající za cíl podporovat začlenění a přístup;

Vnitřní trh

40.  vítá skutečnost, že velký počet doporučení pro jednotlivé země podporuje dobře fungující a integrovaný jednotný trh, včetně finančních a investičních příležitostí na podporu podniků, zejména malých a středních podniků, a vytváření pracovních míst, elektronické veřejné správy, zadávání veřejných zakázek a vzájemného uznávání včetně vzájemného uznávání kvalifikací; zdůrazňuje, že mají-li být účinky v těchto politických oblastech znatelné, je klíčové, aby byla doporučení prosazována; v této souvislosti považuje za důležité, aby Komise věnovala v rámci doporučení pro jednotlivé země co největší pozornost zavedení dlouhodobých reforem, které budou mít významný dopad zejména v oblasti sociálních investic, pracovních míst a vzdělávání;

41.  zdůrazňuje, že jednotný trh je páteří hospodářství EU a že inkluzivní jednotný trh s lepším řízením, které podporuje zdokonalené právní předpisy a hospodářskou soutěž, je klíčovým nástrojem ke zvýšení růstu, soudržnosti, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podnikatelského sektoru i spotřebitelů; vyzývá proto Komisi, aby sledovala pokrok dosažený členskými státy, a připomíná, že je důležité do evropského semestru formálně začlenit pilíř jednotného trhu s cílem umožnit nepřetržité monitorování ukazatelů jednotného trhu, což povede k systematickému sledování a hodnocení pokroku členských států v provádění doporučení pro jednotlivé země;

42.  vítá odhodlání Komise řešit nedostatečnou koordinaci daňových systémů v EU, zejména obtíže, které mají malé a střední podniky v důsledku komplikovanosti lišících se vnitrostátních předpisů o DPH; vyzývá Komisi, aby zvážila proveditelnost větší koordinace a aby zejména posoudila možnost zjednodušeného přístupu k DPH v rámci jednotného digitálního trhu;

43.  odsuzuje skutečnost, že nadále existují nebo byly vytvořeny překážky, které stojí v cestě dobře fungujícímu a integrovanému jednotnému trhu; upozorňuje zejména na to, že v mnoha členských státech nebyla zcela transponována a není prováděna směrnice o službách, a vyzývá Komisi, aby účinněji prosazovala to, k čemu se členské státy zavázaly v evropském právu; připomíná závazek Komise, že bude-li to nutné, použije v zájmu zajištění plného provedení právních předpisů týkajících se jednotného trhu zboží a služeb a v digitální sféře řízení o nesplnění povinnosti;

44.  zdůrazňuje, že systém uznávání odborných kvalifikací spočívá na zásadách vzájemné důvěry mezi právními systémy a vzájemného ověřování kvality kvalifikací; poukazuje na to, že je třeba přijmout další opatření za účelem lepšího provádění vzájemného uznávání odborných kvalifikací; zdůrazňuje, že vzhledem k roztříštěnosti jednotného trhu, která omezuje hospodářskou činnost a možnost výběru pro spotřebitele, je zásadní věcí řádné prosazování a zlepšování právní úpravy, které by se mělo vztahovat na všechna odvětví podnikání a platit pro stávající i budoucí právní předpisy; vítá mapování regulovaných kvalifikací a profesí, které povede k vytvoření interaktivní veřejné databáze, jež napomůže členským státům s jejich národními akčními plány;

45.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nadále poukazují na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, jako je chybějící hospodářská soutěž a nedostatečná transparentnost, přičemž 21 členských států plně neprovedlo legislativní balíček do svého práva, což zapříčinilo narušení trhu; vyzývá Komisi, aby jednala rychle a zajistila, aby členské státy plnily své právní závazky, a to zahájením potřebných řízení pro porušení právních předpisů; vyzývá Komisi, aby systematicky, účinně a transparentně dohlížela na to, aby administrativní postupy nepředstavovaly pro podniky nepřiměřenou zátěž a nebránily účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách;

46.  podporuje členské státy v jejich úsilí o modernizaci služeb veřejné správy, zejména prostřednictvím elektronické veřejné správy, a požaduje lepší přeshraniční spolupráci, zjednodušení správních postupů a interoperabilitu veřejné správy ve prospěch všech podniků a občanů a zároveň žádá Komisi, aby při financování digitalizace veřejných služeb z rozpočtu Unie zavedla účinnější monitorování náležitého využívání těchto prostředků;

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení předsedovi Rady, Komise a Euroskupiny, prezidentovi Evropské centrální banky a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0058.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.

(3)

Úř. věst. C 165E, 11.6.2013, s. 24.

(4)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(5)

Úř. věst. C 24, 22.1.2016, s.2.

(6)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0358.


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (28.9.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

(2016/2101(INI))

Navrhovatelka: Sofia Ribeiro(*)

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle Komise(1) zůstává hospodářský růst relativně skromný a oživení nerovnoměrné, přičemž některé země vykazují čtvrtletní poklesy;

B.  vzhledem k tomu, že podle zpráv o jednotlivých zemích(2) jsou genderové rozdíly stále významné a představují jednu z hlavních překážek pro dosažení rovnosti žen a mužů a rovněž nepřijatelnou formu diskriminace na základě pohlaví, a tudíž je naléhavě zapotřebí vyvinout úsilí o zmenšení rozdílů v míře zaměstnanosti mezi muži a ženami;

1.  konstatuje, že doporučení pro jednotlivé země ukazují rozdíly, které existují mezi členskými státy v rámci evropského semestru, a potřebu vzestupné sociální a hospodářské konvergence; zastává názor, že členské státy by měly nadále upřednostňovat reformy uzpůsobené jejich vlastním politickým nedostatkům, které posílí jejich hospodářskou obnovu a konkurenceschopnost a budou vytvářet kvalitní pracovní místa a posílí sociální soudržnost; připomíná proto, že je nutné navýšit veřejné i soukromé investice, provést společensky odpovědné strukturální reformy, které sníží ekonomickou a sociální nerovnost, přijmout přístup založený na fiskální a rozpočtové odpovědnosti a co nejlépe využít stávající rozpětí flexibility, aby byla slučitelná s hospodářským růstem a kvalitními pracovními místy; domnívá se, že do procesu přípravy a provádění strukturálních reforem musejí být úzce zapojeni sociální partneři, zaměstnavatelé i odbory, s cílem zlepšit neuspokojivé provádění reforem; připomíná, že tyto reformy musejí EU a jejím členským státům umožnit splnění pěti cílů strategie Evropa 2020, a zdůrazňuje, že reformy nesmějí oslabit ochranu pracovníků a malých a středních podniků;

2.  domnívá se, že Rada a Komise by měly usilovat o dosažení toho, aby fiskální konsolidační procesy byly doplněny opatřeními, která pomáhají snižovat nerovnosti, a zdůrazňuje, že evropský semestr by měl pomoci zajistit řešení pro stávající a nové sociální problémy, čímž se zajistí účinnější hospodářství; zdůrazňuje, že jádro doplňujících opatření musí tvořit sociální investice do lidského kapitálu, neboť lidský kapitál je jedním z faktorů růstu a motorem konkurenceschopnosti a rozvoje; požaduje, aby zásadní strukturální reformy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země doprovázelo posouzení sociálního dopadu z hlediska krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých účinků s cílem lépe pochopit sociální a hospodářský dopad na tvorbu pracovních míst a hospodářský růst;

3.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost, především pak nezaměstnanost mladých osob, i nadále zůstává naléhavým problémem evropských společností, a vzhledem k tomu, že podle Evropské komise nezaměstnanost nadále postupně klesá, avšak s 21,2 miliony nezaměstnaných v dubnu 2016 zůstává nad úrovní roku 2008 a mezi členskými státy přetrvávají velké rozdíly; poukazuje na potřebu kvalitativního a kvantitativního hodnocení vytvořených pracovních míst, aby se předešlo zvyšování míry zaměstnanosti výlučně v důsledku nejistých zaměstnání nebo snížením pracovní síly; konstatuje, že navzdory dosažení výsledků v oblasti dovedností a znalostí, některé systémy vzdělávání a odborné přípravy členských států v mezinárodním měřítku nefungují a představují stále větší nedostatek v oblasti dovedností, který přispívá ke skutečnosti, že 39 % společností stále obtížně hledá zaměstnance s požadovanými dovednostmi; požaduje, aby se v doporučeních pro jednotlivé země více upřednostňovalo překonání strukturální nerovnováhy na trhu práce včetně dlouhodobé nezaměstnanosti, nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, a zdůrazňuje potřebu dalších investic, a rozvíjet systémy vzdělávání a odborné přípravy, čímž se společnosti poskytnou nástroje a možnosti přizpůsobit se měnícím se požadavkům trhu práce;

4.  zdůrazňuje význam soukromých investic, je však přesvědčen, že účinná a účelná podpora náleží i veřejným výdajům; domnívá se, že je nezbytné zajistit členským státům dostatečný prostor pro investice do kvalitní odborné přípravy a vzdělávání, jakož i k nim poskytovat rovný přístup, počínaje vyššími vnitrostátními úrovněmi spolufinancování na podporu velkých projektů EU v těchto oblastech; domnívá se, že členské státy by se měly zaměřit na ty zdroje výdajů, které zvýší produktivní kapacitu v budoucnosti a budou mít výrazný příznivý dopad na ekonomiku jako celek – zejména prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy (akademické, profesní a učňovské), výzkumu a vývoje a infrastruktury (dopravy, energetiky a komunikací);

5.  zdůrazňuje, že v letech 2008 až 2014počet obyvatel v EU ohrožených chudobou a sociálním vyloučením vzrostl o 4,2 milionu a jejich počet dosahuje více než 22 milionů (22,3 %); poznamenává, že Komise uvedla, že „většina členských států se stále potýká s akutními sociálními problémy způsobenými krizí“; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly větší úsilí o snížení chudoby, sociálního vyloučení a rostoucí nerovnosti, aby se odstranily hospodářské a sociální rozdíly mezi členskými státy i uvnitř společnosti; je toho názoru, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a snižování nerovností by měl být jednou z priorit vyplývajících z doporučení pro jednotlivé země jako zásadní pro dosažení trvalého hospodářského růstu a sociálně udržitelného tempa provádění;

6.  připomíná, že podle Parlamentu musejí být společensky odpovědné reformy založeny na solidaritě, začlenění, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělování bohatství, tzn. modelu, který zajišťuje rovnost a sociální ochranu, chrání zranitelné skupiny a zlepšuje životní úroveň všech občanů;

7.  vyzývá k dokončení evropského vnitřního trhu coby nástroje pro růst a boj proti nezaměstnanosti v Evropské unii s největším potenciálem, spolu se souběžnou kontrolou prosazování práva a dodržování pravidel;

8.  připomíná, že dlouhodobější vize nastíněná ve strategii Evropa 2020 je dobrým prvním krokem, ale domnívá se, že tyto cíle by měly být přizpůsobeny realitě a potřebám jednotlivých členských států, přičemž by členským státům měl být ponechán dostatečný politický prostor na to, aby v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami nalezly podobu reforem uzpůsobenou vlastnímu kontextu a zároveň zajistily, že strategie Evropa 2020 zůstane ústředním prvkem jejich cílů;

9.  připomíná výzvu Evropské rady(3), aby byly k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v kontextu evropského semestru využívány výroční zprávy o rovnosti žen a mužů;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii Evropa 2020 není zohledněna rovnost žen a mužů, a vyzývá Komisi a Radu, aby do strategie doplnily pilíř rovnosti žen a mužů a zastřešující cíl týkající se rovnosti žen a mužů;

11.  domnívá se, že hospodářský růst by měl zaručit pozitivní sociální dopad; vítá zavedení tří nových hlavních ukazatelů zaměstnanosti v rámci makroekonomického hodnocení; znovu opakuje výzvu, aby byly postaveny naroveň stávajících hospodářských ukazatelů vnitřní nerovnováhy, a zaručily tak, aby byla vnitřní nerovnováha lépe vyhodnocována a provádění strukturálních reforem aby bylo efektivnější; v této souvislosti požaduje, aby se zamezilo selektivnímu používání, aby jim bylo umožněno spustit hloubkovou analýzu, jakož i pro lepší porozumění příčinného vztahu mezi politikami a opatřeními; navrhuje zavedení postupu při sociální nerovnováze při navrhování doporučení pro jednotlivé země cílem zabránit závodům o co nejnižší normy v daňové a sociální oblasti, přičemž by se mělo vycházet z účinného využívání sociálních ukazatelů a ukazatelů zaměstnanosti při makroekonomickém dohledu; domnívá se, že ukazatelům zaměstnanosti a ekonomickým ukazatelům by měla být přisuzována stejná váha, přičemž by to mělo být doprovázeno posílením úlohy Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele v evropském semestru;

12.  domnívá se, že zavedení tří ukazatelů zaměstnanosti dokládá, že evropská strategie zaměstnanosti včetně hlavních směrů zaměstnanosti hraje v procesu správy ekonomických záležitostí EU důležitou úlohu, ale že je však třeba vyvinout větší úsilí, a to zejména zavedením sociálních ukazatelů;

13.  uznává, že Komise zahájila práci na krocích směřujících k vytvoření evropského pilíře sociálních práv, ale připomíná, že je třeba předložit výsledky konzultací a pokračovat v nových účinných krocích, které jsou předpokladem všeobecného úsilí o dosažení spravedlivější a prohloubenější Unie; vyzdvihuje v tomto ohledu zprávu pěti prezidentů, která vyzývá k větší hospodářské a sociální konvergenci, ale uznává, že neexistuje žádné univerzální řešení; domnívá se v tomto smyslu, že každá společná politika by měla být přizpůsobena podmínkám každého členského státu; domnívá se, že opatření EU by se měla rovněž zabývat nerovností a příjmovými rozdíly v rámci členských států, a že jejich cílem musí být více než se pouze zabývat situací těch, kteří jsou v největší nouzi;

14.  oceňuje, že evropský semestr se nyní více zaměřuje na výsledky v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky; i když respektuje jejich pravomoci, vyzývá členské státy, aby podnikly naléhavé kroky s cílem zajistit důstojnou práci s důstojnou mzdou, přístup k přiměřenému minimálnímu příjmu a sociální ochraně (která již snížila míru chudoby z 26,1 % na 17,2 %) a kvalitním veřejným službám a podporuje rozvoj a vytvoření řádného udržitelného systému sociálního zabezpečení; vyzývá Komisi, aby pomohla s výměnou osvědčených postupů mezi členskými státy za účelem zlepšení správní kapacity na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, vzhledem k tomu, že představuje klíčovou výzvu pro účely obnovení dlouhodobých investic, zajištění tvorby pracovních míst a udržitelný růst;

15.  konstatuje, že v doporučeních pro jednotlivé země pro rok 2016 (4) je sociální ochrana, včetně důchodů a služeb, jako jsou zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče, považována za zásadní pro vyvážený růst podporující začlenění a může přispět ke zvýšení míry zaměstnanosti a snížení genderových rozdílů;

16.  zdůrazňuje, že zajišťování i řízení systémů sociálního zabezpečení spadají do pravomoci členských států a Unie je koordinuje, avšak neharmonizuje;

17.  vyzývá členské státy, aby začlenily hledisko pohlaví a zásadu rovnosti žen a mužů do svých národních programů reforem a stabilizačních a konvergenčních programů, a to prostřednictvím kvalitativních cílů a opatření, které budou řešit přetrvávající genderové rozdíly;

18.  uznává, že nastavení mezd se nachází v pravomoci členských států, což musí být v souladu se zásadou subsidiarity dodržováno;

19.  oceňuje, že Evropský fondu pro strategické investice (EFSI) byl vytvořen s cílem sehrát klíčovou úlohu při posilování investic a podpoře růstu a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby se zavázala k podpoře EFSI a využívání prostředků pro něj vyčleněných v rámci evropských území, která jsou obzvláště dotčena problémem nezaměstnanosti a v těch s nízkou nebo nulovou úrovní účasti; vyzývá Komisi, aby podrobně monitorovala a kontrolovala investice v rámci Junckerova plánu za účelem zhodnocení hospodářského a sociálního dopadu těchto investic v reálných hodnotách, přičemž provede souběžnou analýzu překáže, s nimiž se setkávají zejména malé a střední podniky, vzhledem k tomu, že tento plán představuje nejen nový zdroj jejich financování, ale přináší jim také technickou pomoc a poradenství; současně vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o zlepšení podnikatelského prostředí a podmínek jeho financování; podporuje zvýšení sociálních investic a investic do ochrany životního prostředí a k podpoře účasti sociálních aktérů na fungování fondu; rovněž zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byla pravidla, jimiž se programy financované EFSI řídí, důsledně dodržována; domnívá se, že by se projekty měly v souladu s požadavkem Parlamentu zaměřovat na kvalitu a dále na podporu vytváření kvalitních pracovních míst a zajištění vzestupné sociální konvergence; opakuje svou výzvu ohledně významu investic do lidského kapitálu a dalších sociálních investic, a potřeby účinného provedení balíčku týkajícího se sociálních investic;

20.  zdůrazňuje, že tzv. Junckerův plán (EFSI) nepřinesl ke dnešnímu dni zamýšlené výsledky, neboť jsou z něj financovány výhradně velké infrastrukturní projekty, které nevytvářejí udržitelná a trvalá pracovní místa; poukazuje rovněž na to, že je třeba přijmout opatření a investovat do stávající infrastruktury, která je zastaralá a vyžaduje zabezpečení a modernizaci;

21.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém balíčku hodnocení / doporučení přehlíží sociální ekonomiku; připomíná, že toto odvětví zahrnuje 2 miliony podniků, zaměstnává více než 14 milionů lidí a přispívá k dosažení cílů pro rok 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby více zviditelňovaly a uznávaly sociální podniky; domnívá se, že kvůli nedostatečnému uznání mají tyto podniky obtížnější přístup k finančním prostředkům; vyzývá Komisi, aby navrhla evropský statut družstev, sdružení, nadací a vzájemných společností;

22.  vyzývá členské státy, aby využily svůj fiskální prostor ke zvýšení veřejných investic v oblastech přispívajících k růstu, jako jsou infrastruktura, vzdělávání a výzkum;

23.  uznává významný pokrok, jehož členské státy dosáhly při provádění strukturálních reforem za účelem zvýšení produktivity, podpory vytváření pracovních míst, zvýšení konkurenceschopnosti a zlepšení podnikatelského prostředí; připomíná, že v některých členských státech prováděné reformy upřednostnily flexibilitu na úkor pracovní jistoty, a proto trvá na tom, že je třeba vyvážit všeobecný přístup, aby bylo možné zavést nové sociálně odpovědné reformy zaměřené na blahobyt občanů a uvést v soulad účinný a udržitelný hospodářský růst se sociálními standardy EU; domnívá se však, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku, a to především v případech členských států s vysokými přebytky běžného účtu, a to konkrétně prováděním opatření majících za cíl nasměrování přebytečných úspor do domácí ekonomiky, čímž se podpoří domácí investice; připomíná, že s cílem podpořit silný a udržitelný růst a vzestupnou sociální konvergenci existuje mnoho dalších probíhajících strukturálních reforem v oblastech, jako jsou daňová politika, energetická a průmyslová politika a reformy důchodových systémů a systémů zdravotní péče, veřejných výdajů a sociálních investic, jakož i posun směrem od zdaňování práce takovým způsobem, aby se podpořilo vytváření pracovních míst a podnětů pro podnikání a vytváření pracovních míst;

24.  bere na vědomí, že nezaměstnanost mladých lidí klesla, ale poukazuje na to, že v EU stále dosahuje neuvěřitelně vysokou úroveň s více než 4 miliony nezaměstnaných osob do 25 let, z nichž 2 885 000 se nachází v eurozóně; vyjadřuje politování nad tím, že více než tři roky po zahájení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí jsou výsledky provádění záruky pro mladé lidi tak nerovnoměrné, a někdy neefektivní; vyzývá Komisi, aby v říjnu předložila důkladnou analýzu jejího provádění, která se stane základem pro pokračování tohoto programu;

25.  připomíná, že v mnoha členských státech se každoročně snižují dávky v nezaměstnanosti, což je kromě jiných faktorů výsledkem dlouhodobé nezaměstnanosti a kvůli této skutečnosti vzrůstá počet lidí žijících pod hranicí chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá k zaručení přiměřených dávek v nezaměstnanosti, které lidem zajistí důstojný život a k přijetí kroků směřujících k hladkému začlenění těchto osob do trhu práce;

26.  připomíná význam systematické kontroly transparentnosti ve veřejné správě, jež je rozhodujícím kritériem pro zvýšení důvěry v Evropu a faktorem, který dokáže podpořit pozitivní cyklus růstu a investic;

27.  je pevně přesvědčen, že právní prostředí příznivé pro podniky i zaměstnanost podpoří větší soukromé investice, růst a tvorbu pracovních míst;

28.  zdůrazňuje skutečnost, že nerovnováha důchodových systémů je v zásadě důsledkem nezaměstnanosti, devalvace mezd a rostoucí nejistoty pracovních míst; vyzývá proto k uskutečnění reforem, které zaručí odpovídající financování silného prvního důchodového pilíře, jenž zajistí důstojné důchody přesahující přinejmenším práh chudoby;

29.  znovu připomíná, že základním předpokladem pro posílení konvergence a vzájemné integrace mezi evropskými zeměmi je volný pohyb osob;

30.  bere na vědomí zvýšení počtu doporučení (pro pět členských států) ohledně režimů minimálního příjmu; bere však na vědomí, že výrazná nerovnost v příjmech není škodlivá pouze pro sociální soudržnost, ale také pro udržitelný hospodářský růst (jak nedávno uvedly organizace MMF i OECD), vyzývá Komisi, aby dostála příslibu předsedy Junckera z jeho inauguračního projevu a zajistila náležitý příjem pro všechny Evropany, a to prostřednictvím evropského rámce minimálního příjmu umožňujícího pokrýt základní životní náklady a současně respektujícího vnitrostátní postupy a zásadu subsidiarity;

31.  je znepokojen nárůstem nerovnosti v příjmech, který je částečně spojen s neúčinnými reformami trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření zvyšující kvalitu pracovních míst s cílem omezit segmentaci trhu práce v kombinaci s opatřeními za účelem zvýšení minimální mzdy na přiměřenou úroveň a posílení kolektivního vyjednávání a zlepšení pozice pracovníků v rámci systémů stanovování mezd s cílem snížit rozptyl mezd; upozorňuje, že v posledních desetiletích připadá větší podíl hospodářského zisku vedení podniku, zatímco platy zaměstnanců zůstávají stejné nebo se snížily; domnívá se, že tento nadměrný rozptyl mezd zvyšuje nerovnost a poškozuje produktivitu a konkurenceschopnost podniků;

32.  je znepokojen skutečností, že dlouhodobá nezaměstnanost je stále vysoká a v EU postihuje 10,5 milionu lidí, a připomíná, že začlenění těchto dlouhodobě nezaměstnaných osob do trhu práce má zásadní význam pro zajištění udržitelnosti systémů sociální ochrany i pro jejich sebevědomí; vyjadřuje proto politování nad tím, že členské státy nevyvíjejí dostatečné úsilí při provádění doporučení Rady ohledně začlenění dlouhodobě nezaměstnaných do trhu práce; opětovně vyzývá Komisi, aby podpořila snahy o vytvoření inkluzivních příležitostí k celoživotnímu vzdělávání pro zaměstnance a uchazeče o zaměstnání všech věkových kategorií a aby co nejdříve přijala opatření za účelem zlepšení přístupu k finančním prostředkům EU, jako i případně uvolnila další zdroje;

33.  domnívá se, že sociální ochrana včetně důchodů a služeb, jako jsou zdravotní péče, péče o děti a dlouhodobá péče je stále zásadně důležitá pro vyvážený růst podporující začlenění, pro delší aktivní pracovní život, vytváření pracovních míst a snížení nerovnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily politiky, které zaručují dostatečnost, přiměřenost, účinnost a kvalitu systémů sociální ochrany během celého života jednotlivce, zaručují důstojný život, bojují proti nerovnosti a posilují začleňování s cílem vymýtit chudobu, a to zejména u osob vyloučených z trhu práce a nejzranitelnějších skupin;

34.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém souboru doporučení odmítla žádost Parlamentu na posílení uplatňování článku 349 SFEU, a to zejména prostřednictvím zvláštních opatření s cílem posílit integraci nejvzdálenějších regionů do EU; konstatuje, že tyto regiony mají zvláštní charakter a omezení a míra nezaměstnanosti v nich přesahuje 30 %; zdůrazňuje, že je zapotřebí provést diferencovaná opatření a programy, které by měly za cíl snížit rozdíly a maximalizovat sociální soudržnost v EU; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost venkovským oblastem, které čelí mnoha ekonomickým, environmentálním, demografickým a sociálním problémům; domnívá se, že by rovněž měly být upřednostněny všechny regiony, které stále čelí vysoké dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí a jejichž růst produktivity je stále pomalý a ovlivňuje životní úroveň i konkurenceschopnost; vyzývá v tomto ohledu členské státy ke zřízení zvláštních investičních programů určených pro podoblasti, v nichž nezaměstnanost přesahuje 30 %; znovu opakuje svou výzvu, aby Komise v rámci schváleného VFR těmto členským státům pomohla s přípravou a financováním těchto investičních programů;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily větší úsilí v boji proti demografickým výzvám prostřednictvím provádění politiky soudržnosti, jak stanoví článek 174 SF EU, a to zejména v regionech, které jsou závažně a trvale znevýhodněny z přírodního nebo demografického hlediska; domnívá se, že v rámci evropského semestru by mělo být rozšířeno zaměření na demografické otázky a měly by být zváženy další aspekty nad rámec důsledků stárnutí pro vnitrostátní rozpočty; domnívá se, že tyto body by měly být začleněny do doporučení pro jednotlivé země coby známka povědomí nejen na celostátní, ale i na regionální a místní úrovni; připomíná, že je třeba posílit územní soudržnost prostřednictvím strategických investic v oblastech, které trpí vážnými demografickými problémy, s cílem zvýšit konkurenceschopnost, zlepšit průmyslovou strukturu a územní soudržnost a zachovat početnost populace;

36.  domnívá se, že klíčem k zajištění růstu a pracovních míst je snížení administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů pro podniky, zejména malé a střední, a zrušení zbytečných právních předpisů při současném zachování vysokých standardů ochrany spotřebitelů, zaměstnanců, zdraví a životního prostředí;

37.  upozorňuje na to, že výzvy, s nimiž se EU potýká od roku 2015, jako např. přijímání uprchlíků, boj proti terorismu, posílení bezpečnosti, přetrvávající hospodářská a sociální krize, zemědělská krize a krize identity samotné Evropské unie, si žádají značné úsilí o přizpůsobení se a pečlivé zvažování co se týče uplatňování sankcí vůči členským státům s nadměrným schodkem; upozorňuje na značné úsilí vyvinuté za účelem přizpůsobení se těmto novým podmínkám; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise důsledně a soudržně uplatňovala a prosazovala pravidla Paktu o stabilitě a růstu; vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily možnost nekrácení výdajů Evropského sociálního fondu v roce 2016, jako formy uplatňování sankcí vůči členským státům, a to s ohledem na současnou situaci a na to, že by to znamenalo pozastavení čerpání z tohoto fondu v zemích, na něž se sankce vztahují, a to v okamžiku, kdy finanční prostředky potřebují nejvíce;

38.  zdůrazňuje, že úroveň vnitrostátního schodku členských států může být vyšší z toho důvodu, že členské státy musejí spolufinancovat projekty financované z fondů ESI; konstatuje, že s ohledem na rozpočtová omezení disponuje mnoho znevýhodněných regionů méně možnostmi jak využívat ESIF; žádá Komisi, aby přehodnotila žádosti o spolufinancování v oblastech s dramatickou mírou zadlužení nebo schodkem;

39.  vyjadřuje politování nad tím, že postoj Parlamentu poté, co bude přijat v plénu, bude mít jen minimální možnost ovlivnit, ba dokonce měnit doporučení pro jednotlivé země; požaduje posílený demokratický prvek postupu evropského semestru jak na úrovni EU, tak i na úrovni členských států; požaduje program, v jehož rámci bude postoj Parlamentu posílen a zohledněn předtím, než Rada přijme rozhodnutí;

40.  vyjadřuje politování nad tím, že zapojení zúčastněných stran do evropského semestru na vnitrostátní i evropské úrovni je stále nedostatečné, příliš málo kvalitní a nedostatečně monitorované; vyzývá Komisi a Radu, aby vydaly důrazná doporučení, zejména pokud jde o zapojení organizací občanské společnosti do kvalitně strukturovaného dialogu na rovnocenné úrovni se sociálními partnery, s cílem zajistit viditelnost, zapojení a odpovědnost vůči občanům, jež jsou nezbytné pro demokratickou angažovanost a společenské chápání role evropského semestru;

41.  upozorňuje na fyzické i digitální překážky a bariéry, s nimiž se nadále potkávají osoby se zdravotním postižením; doufá, že právní předpis o zdravotním postižení, který Komise iniciovala, bude rychle zaveden a účinně se zaměří na konkrétní opatření mající za cíl podporovat začlenění a přístup;

42.  zdůrazňuje, že je důležité naslouchat hlasu společenských a demokratických představitelů, z nichž se většina – zejména v posledních letech – vyjádřila pro přezkum postupu evropského semestru, obzvlášť pokud jde o investice, kvalitu sociálních výdajů a mimořádná opatření na podporu zaměstnanosti a odborné přípravy;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

12

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Tim Aker, Guillaume Balas, Brando Benifei, Mara Bizzotto, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Elena Gentile, Arne Gericke, Thomas Händel, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Jan Keller, Ádám Kósa, Jean Lambert, Jérôme Lavrilleux, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Morten Løkkegaard, Dominique Martin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Marek Plura, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Anne Sander, Jutta Steinruck, Ulrike Trebesius, Marita Ulvskog, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Georges Bach, Rosa D’Amato, Rosa Estaràs Ferragut, Tania González Peñas, Sergio Gutiérrez Prieto, Eduard Kukan, Flavio Zanonato, Gabriele Zimmer

(1)

Evropská komise, „ Čtvrtletní přezkum sociální situace a zaměstnanosti v Evropě – léto 2016“ (červen 2016).

(2)

COM(2016)0095 v konečném znění/2

(3)

Závěry Rady o rovnosti žen a mužů, 337/16.

(4)

COM(2016) 321 final


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (27.9.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

(2016/2101(INI))

Navrhovatelka: Catherine Stihler

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že pro zotavení evropského hospodářství z finanční krize je důležitý dobře fungující, konkurenceschopný a integrovaný jednotný trh; podporuje zahrnutí doporučení pro jednotlivé země, která přesahují rámec fiskálních a makroekonomických cílů a umožňují vyváženější skladbu politik s potenciálem udržitelného růstu, který podporuje větší stabilitu, hospodářský růst, pokrok v oblasti životního prostředí, zaměstnanost a větší konkurenceschopnost, bez nichž nemůže dojít k sociálně vyváženému zotavení; vítá toto přehodnocení i zjednodušenou strukturu doporučení pro jednotlivé země; zdůrazňuje, že jednou z hlavních překážek většího strukturálního hospodářského růstu je roztříštěnost jednotného trhu; vyzývá k vynaložení většího úsilí v boji proti podvodům a daňovým únikům;

2.  vítá skutečnost, že velký počet doporučení pro jednotlivé země podporuje dobře fungující a integrovaný jednotný trh, včetně finančních a investičních příležitostí na podporu podniků, zejména malých a středních podniků, a vytváření pracovních míst, elektronické veřejné správy, zadávání veřejných zakázek a vzájemného uznávání včetně vzájemného uznávání kvalifikací; zdůrazňuje, že mají-li být účinky v těchto politických oblastech znatelné, je klíčové, aby byla doporučení prosazována; v této souvislosti považuje za důležité, aby Komise věnovala v rámci doporučení pro jednotlivé země co největší pozornost zavedení dlouhodobých reforem, které budou mít významný dopad zejména v oblasti sociálních investic, pracovních míst a vzdělávání;

3.  zdůrazňuje, že jednotný trh je páteří hospodářství EU a že inkluzivní jednotný trh s lepším řízením, které podporuje zdokonalené právní předpisy a hospodářskou soutěž, je klíčovým nástrojem ke zvýšení růstu, soudržnosti, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti a k zachování důvěry podnikatelského sektoru i spotřebitelů; vyzývá proto Komisi, aby sledovala pokrok dosažený členskými státy, a připomíná, že je důležité do evropského semestru formálně začlenit pilíř jednotného trhu s cílem umožnit nepřetržité monitorování ukazatelů jednotného trhu, čímž se umožní systematické sledování a hodnocení pokroku členských států v provádění doporučení pro jednotlivé země;

4.  bere na vědomí, že členské státy hrají klíčovou roli v oblasti řádné správy a náležitého fungování jednotného trhu, a proto musí proaktivně převzít společnou odpovědnost za jednotný trh a jeho řízení a prostřednictvím konsolidovaných zpráv o stavu jednotného trhu a formálního začlenění jednotného trhu jakožto pilíře správy v rámci evropského semestru vytvářet nové politické impulsy;

5.  bere na vědomí novou strukturu doporučení pro jednotlivé země z roku 2016, která umožňuje účinnější zaměření na nejdůležitější zjištěné problémy; zdůrazňuje však, že by neměl být přehlížen pokrok, jehož v souvislosti se všemi doporučeními dosáhly členské státy, a že by měly být důkladně analyzovány stávající obtíže při provádění;

6.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit soudržnost mezi probíhajícími a budoucími iniciativami Komise v oblasti jednotného trhu a procesem evropského semestru, zejména těmi iniciativami, které se týkají strategií pro jednotný trh, jednotný digitální trh, vnitřní trh s energií, unii kapitálových trhů a strategie Evropa 2020; vyzývá členské státy, aby plně spolupracovaly při provádění jednotného digitálního trhu a strategií jednotného trhu a aby podporovaly další rozvoj ekonomiky sdílení;

7.  vyzývá Komisi, aby při vypracovávání doporučení pro jednotlivé země brala v úvahu budoucí politiky, jako jsou politiky související s unií kapitálových trhů a jednotným digitálním trhem, i konkrétní situaci v každé zemi, s cílem připravit členské státy v předstihu tak, aby bylo zajištěno bezproblémové provádění těchto politik;

8.  zdůrazňuje význam inkluzivního a transparentního procesu vedoucího k podstatným a nezbytným reformám prostřednictvím evropského semestru; zdůrazňuje význam trvalého dialogu se všemi relevantními zainteresovanými stranami s cílem posílit proces evropského semestru;

9.  vyzývá členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, na podporu zdravého podnikatelského prostředí, tím, že ještě více omezí byrokracii, zlepší efektivnost správy a zvýší kvalitu právních předpisů, a rovněž prostřednictvím investic a inovací, energetické účinnosti, výzkumu a vývoje a digitalizace, s cílem vytvářet pracovní místa, zejména v mikropodnicích, elektronickém obchodu, začínajících podnicích a malých a středních podnicích;

10.  vítá odhodlání Komise řešit nedostatečnou koordinaci daňových systémů v EU, zejména obtíže, které mají malé a střední podniky v důsledku komplikovanosti lišících se vnitrostátních předpisů o DPH; vyzývá Komisi, aby zvážila proveditelnost větší koordinace a aby zejména posoudila možnost zjednodušeného přístupu k DPH v rámci jednotného digitálního trhu;

11.  odsuzuje skutečnost, že nadále existují nebo byly vytvořeny překážky, které stojí v cestě dobře fungujícímu a integrovanému jednotnému trhu; upozorňuje zejména na to, že v mnoha členských státech nebyla zcela transponována a není prováděna směrnice o službách, a vyzývá Komisi, aby účinněji prosazovala to, k čemu se členské státy zavázaly v evropském právu; připomíná závazek Komise, že bude-li to nutné, použije v zájmu zajištění plného provedení právních předpisů týkajících se jednotného trhu zboží a služeb a v digitální sféře řízení o nesplnění povinnosti;

12.  ze stávajících překážek připomíná zejména ty, které osobám se zdravotním postižením brání v plném využívání přínosů vnitřního trhu; doufá, že akt týkající se zdravotně postižených, na němž Komise začala pracovat, bude moci být rychle proveden a účinně se zaměří na konkrétní opatření na podporu začlenění a přístupu;

13.  zdůrazňuje, že systém uznávání odborných kvalifikací spočívá na zásadách vzájemné důvěry mezi právními systémy a vzájemného ověřování kvality kvalifikací; poukazuje na to, že je třeba přijmout další opatření za účelem lepšího provádění vzájemného uznávání odborných kvalifikací; zdůrazňuje, že vzhledem k roztříštěnosti jednotného trhu, která omezuje hospodářskou činnost a možnost výběru pro spotřebitele, je zásadní věcí řádné prosazování a zlepšování právní úpravy, které by se mělo vztahovat na všechna odvětví podnikání a platit pro stávající i budoucí právní předpisy; vítá mapování regulovaných kvalifikací a profesí, které povede k vytvoření interaktivní veřejné databáze, jež napomůže členským státům s jejich národními akčními plány;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že doporučení pro jednotlivé země nadále poukazují na nedostatky v zadávání veřejných zakázek, jako je chybějící hospodářská soutěž a nedostatečná transparentnost, přičemž 21 členských států plně neprovedlo legislativní balíček do svého práva, což zapříčinilo narušení trhu; vyzývá Komisi, aby jednala rychle a zajistila, aby členské státy plnily své právní závazky, a to zahájením potřebných řízení pro porušení právních předpisů; vyzývá Komisi, aby systematicky, účinně a transparentně dohlížela na to, že administrativní postupy nekladou nadměrnou zátěž na podniky ani nebrání účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách;

15.  podporuje členské státy v jejich úsilí o modernizaci služeb veřejné správy, zejména prostřednictvím elektronické veřejné správy, a požaduje lepší přeshraniční spolupráci, zjednodušení správních postupů a interoperabilitu veřejné správy ve prospěch všech podniků a občanů a zároveň žádá Komisi, aby se při financování digitalizace veřejné správy z rozpočtu Unie zapojila do účinnějšího monitorování náležitého využívání těchto prostředků;

16.  konstatuje, že několik doporučení pro jednotlivé země je zaměřeno na dovednosti a trhy práce; zdůrazňuje, že správné dovednosti a investice do počátečního i celoživotního vzdělávání mají zásadní význam pro zajištění růstu produktivity, konkurenceschopnosti a dosažených výsledků; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně přijaly, realizovaly a rozšířily vzdělávací programy v oblasti digitálních dovedností a celoživotního učení; kromě toho zdůrazňuje potřebu umožnit studentům i učňům, aby v průběhu svého vzdělávání využívali nabídek učňovské praxe, stáží nebo studia v zahraničí, a povzbuzovat je k tomu;

17.  vítá větší důraz, který je ve zprávách o jednotlivých zemích kladen na trhy práce, a podtrhuje závažné strukturální problémy, jako jsou dlouhodobá nezaměstnanost a nedostatečné provádění aktivních politik trhu práce; zdůrazňuje, že příliš mnoho ze zjištěných problémů nebylo řešeno cestou konkrétních doporučení.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

28

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Sergio Gaetano Cofferati, Daniel Dalton, Nicola Danti, Vicky Ford, Evelyne Gebhardt, Sergio Gutiérrez Prieto, Liisa Jaakonsaari, Philippe Juvin, Eva Paunova, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Roberta Metsola, Julia Reda, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Tim Aker, Franc Bogovič, Albert Deß, Sofia Ribeiro


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (13.9.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

(2016/2101(INI))

Navrhovatel: Fernando Ruas

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 s názvem „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“ (15071/15),

1.  uznává větší soudržnost nového začleněného evropského semestru, který přináší více příležitostí k tomu, jak zapojit členské státy a zúčastněné strany na všech úrovních a jak s nimi komunikovat, posiluje odpovědnost jednotlivých členských států, navrhuje méně doporučení a s cílem podpořit růst, tvorbu pracovních míst, příležitosti k odborné přípravě a vzdělávání, výzkum a inovace se zaměřuje na tři hlavní priority, jež jsou stabilizačními faktory – podporu investic, provádění strukturálních reforem a zachování odpovědných veřejných financí; konstatuje, že posílení sociální ekonomiky prostřednictvím projektů, které podporují růst a sociální podniky, by mohlo regionům přinést zaměstnanost a prosperitu; je toho názoru, že je stále ještě třeba posilovat zapojení regionálních a místních orgánů, a navrhuje, aby byl pro jejich zapojení do evropského semestru zaveden kodex chování, který bude podobný kodexu o partnerství v rámci politiky soudržnosti;

2.  konstatuje, že některé členské státy stále ještě čelí vysoké míře nezaměstnanosti, zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost; zdůrazňuje, že mnoho členských států má stále ještě omezenou schopnost podporovat své trhy práce a že fondy politiky soudržnosti někdy zůstávají hlavním zdrojem investic do růstu, rozvoje, zaměstnanosti a vzdělávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že evropský semestr nabízí možnosti prozkoumat nástroje a mechanismy s cílem zajistit, aby flexibilita, kterou Pakt o stabilitě a růstu umožňuje, mohla být využita ve strategických investičních oblastech k zajištění růstu a udržitelné zaměstnanosti; dále vyzývá Komisi, aby členským státům pomáhala plně využívat jejich fiskální prostor k podpoře produktivních investic, a připomíná, že přínosy strukturálních reforem budou viditelné v dlouhodobém horizontu; rovněž se domnívá, že by mělo být zváženo, zda do hodnocení probíhajícího evropského semestru zahrnout příjemce investic z evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) za období 2014–2020;

3.  zdůrazňuje klíčovou roli, kterou podniky sociální ekonomiky zastávají tím, že prostřednictvím rozmanité škály obchodních modelů se sociálními a ekologickými cíli jsou zdrojem vysoce konkurenčního a spravedlivějšího regionální rozvoje; zdůrazňuje, že v členských státech je třeba zviditelnit existující partnerství regionálních a místních orgánů s organizacemi sociální ekonomiky; vyzývá Komisi, aby s cílem uvolnit plný potenciál udržitelného růstu představila akční plán EU pro podniky sociální ekonomiky;

4.  je znepokojen kumulativním nedostatkem investic, který má dopad na dlouhodobě udržitelný růst a tvorbu kvalitních pracovních míst, a v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že operační programy v rámci politiky soudržnosti byly v současném programovém období přijaty pozdě; zdůrazňuje proto, že je důležité, aby byly v koordinaci s dalšími programy a iniciativami financovanými EU prováděny rychle a důsledně; v této souvislosti připomíná, že aby se naplno využil potenciál veřejných i soukromých investic a zajistila spravedlivější geografická vyváženost, musí být Evropský fond pro strategické investice (EFSI) prováděn tak, aby byl doplňkovým a dodatečným fondem k ESI fondům; obecněji znovu připomíná, že součinnost a doplňkovost různých fondů, programů, iniciativ EU (včetně programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a Horizontu 2020) a vnitrostátních investic musí být využívány k maximalizaci plného účinku plánovaných investic, ke snížení územních rozdílů a snazšímu dosažení cílů strategie Evropa 2020; dále zdůrazňuje, že je nezbytné posilovat víceúrovňovou správu a zlepšit celkovou kvalitu veřejné správy, a to jak horizontálně, tak vertikálně, přičemž zvláštní důraz je třeba klást na správní kapacity stejně jako na zpřísnění pravidel pro zadávání veřejných zakázek a posílení transparentnosti, odpovědnosti a boje proti korupci;

5.  uznává, že soulad nástrojů politiky soudržnosti a širšího rámce pro správu ekonomických záležitostí má důležitý význam pro podporu úsilí o obnovu, kterého je třeba k dosažení souladu s pravidly evropského semestru; zdůrazňuje však, že legitimita politiky soudržnosti vyplývá ze Smluv a že je tato politika projevem evropské solidarity, jelikož jejími hlavními cíli je posilovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost EU snižováním rozdílů mezi úrovněmi rozvoje různých regionů, financováním investic spojených s cíli strategie Evropa 2020 a přibližováním EU jejím občanům; zastává proto názor, že opatření propojující účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí by měla být prováděna uváženě a vyváženým způsoben, ale pouze tehdy, nezbývá-li žádná jiná možnost, a o jejich účincích by se měla podávat zpráva; dále připomíná, že uplatňování těchto opatření by mělo být vždy odůvodněné, transparentní a mělo by brát v úvahu specifické sociálně-ekonomické podmínky dotčeného členského státu, aby se předešlo omezení regionálních a místních investic, které jsou pro ekonomiky členských států, a především pro malé a střední podniky (MSP), zcela zásadní, protože zejména v době silného tlaku na veřejné výdaje tyto investice zvětšují růst, tvorbu pracovních míst a posilují konkurenceschopnost a produktivitu;

6.  pokud jde o případy dvou členských států, kterých se týká rozhodnutí Rady ze dne 12. července 2016, jež znamenala, že v rámci postupu při nadměrném schodku budou aktivovány sankce na základě čl. 126 odst. 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), klade důraz na návrh Komise ze dne 27. července 2016 a následné rozhodnutí Rady ze dne 8. srpna zrušit pokuty, které mohly být uloženy, s přihlédnutím k odůvodněným žádostem členských států, problematickému ekonomickému prostředí, reformnímu úsilí obou zemí a k jejich závazkům dodržovat pravidla Paktu o stabilitě a růstu; v této souvislosti se domnívá, že v návrhu na odložení části závazků ESI fondů pro rok 2017 by se v rámci opatření, která spojují jejich účinnost s řádnou správou ekonomických záležitostí, mělo zohlednit stanovisko Parlamentu, jež bude vyjádřeno v průběhu strukturovaném dialogu;

7.  vyzývá Komisi, aby více přihlížela ke strategii Evropa 2020 a řádně se zabývala jejími ústředními cíli tím, že zlepší jejich provádění, že v rámci evropského semestru provede strategickou analýzu a že navrhne opatření a metodiku ke zlepšení sledování výdajů fondů EU, které jsou určené na cíle strategie Evropa 2020; věří, že jelikož se nadcházející přezkum víceletého finančního rámce (VFR) nepřímo vztahuje k procesům evropského semestru, poskytne příležitost k analýze, zhodnocení a v případě potřeby i zvýšení přidané hodnoty ESI fondů a podpory, kterou poskytují pro dosažení cílů strategie Evropa 2020;

8.  zdůrazňuje, že pro dosažení cílů územní soudržnosti je důležité znovu vyvážit hospodářské asymetrie, které jsou způsobené odlišnými monetárními politikami v rámci eurozóny i mimo ni;

9.  domnívá se, že k vytvoření prostředí podporujícího růst je zásadní zajistit transparentnost a účinnost veřejných výdajů; dále se domnívá, že by se mělo usilovněji pracovat na zjednodušování správních postupů a zvláště se zaměřit na snížení administrativní zátěže; vítá, že se několik členských států dokázalo vypořádat s doporučeními pro jednotlivé země ve svých operačních programech prostřednictvím cílených investic nebo reforem uskutečněných v rámci předběžných podmínek; poukazuje na to, že doporučení pro jednotlivé země by mohla být užitečným nástrojem pro šíření investičních příležitostí, který by spolu s předběžnými podmínkami v rámci politiky soudržnosti mohl hrát důležitou roli, protože má významné pozitivní vedlejší účinky na širší investiční prostředí; oceňuje skutečnost, že podle příslušných doporučení pro jednotlivé země ESI fondy již přispívají k provádění strukturálních reforem a zlepšují celkovou hospodářskou výkonnost členských států, jelikož přispívají k dosažení strategických cílů EU v oblasti hospodářského růstu, kvalitních pracovních míst a udržitelného rozvoje v celé Unii, včetně regionů nebo oblastí, které jsou znevýhodněny přírodními či geografickými podmínkami;

10.  domnívá se, že navrhovaný program na podporu strukturálních reforem by měl členským státům na základě dobrovolnosti poskytovat specializovanou a cílenou podporu a pomáhat jim při koncipování a provádění institucionálních, strukturálních a správních reforem, sloužit jako dodatečná podpora a zároveň zajišťovat, aby nedocházelo k překrývání či dvojímu financování z jiných nástrojů Unie nebo z podpory jiných druhů již existující technické pomoci; v této souvislosti vybízí Komisi, aby vydala jednotný strategický dokument, v němž stanoví priority a kritéria pro využívání programu na podporu strukturálních reforem v kombinaci s dalšími opatřeními EU, která slouží k budování kapacit; zdůrazňuje, že navrhovaný převod rozpočtových prostředků z technické pomoci v rámci politiky soudržnosti do programu na podporu strukturálních reforem z podnětu Komise by se neměl stát precedentem pro jakékoli budoucí návrhy.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Steeve Briois, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Ivan Jakovčić, Marc Joulaud, Constanze Krehl, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Iskra Mihaylova, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Stanislav Polčák, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan, Kerstin Westphal, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jan Olbrycht, Dimitrios Papadimoulis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Czesław Hoc, Karol Karski, Julia Reda, Tatjana Ždanoka


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (28.9.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k Evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit na rok 2016

(2016/2101(INI))

Navrhovatel: Bogdan Andrzej Zdrojewski  

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí, že nezaměstnanost mladých lidí je pro Evropu trvalou výzvou; konstatuje, že zaměstnanost se v rámci celé EU značně liší; bere na vědomí citlivou situaci mladých Romů a dalších menšin či přistěhovalců a mladých lidí se zdravotním postižením na trhu práce ve většině členských států; zdůrazňuje proto, že je potřeba provést reformy trhu práce, které zohlední skutečnost, že vzdělávání je právem každého občana a nejdůležitějším předpokladem pro integraci, sociální začleňování a boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

2.  kromě toho zdůrazňuje naléhavou potřebu reformy směrem duálním vzdělávacím projektům a projektům odborné přípravy, které přizpůsobují dovednosti mladých lidí současným i budoucím požadavkům trhu práce a zároveň se rozhodně angažují v boji proti diskriminaci a nerovnosti v souladu s cíli strategie Evropa 2020; bere na vědomí, že Komise nedávno přijala novou agendu dovedností pro Evropu; vyjadřuje v této souvislosti svou další podporu iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí jakožto nástroje, který má pomoci členským státům při poskytování cílené podpory mladým lidem, a to na základě jejich potřeb; žádá, aby se EU i nadále trvale dlouhodobě angažovala v projektu Erasmus;

3.  upozorňuje na nutnost pokračovat v úsilí o snižování míry předčasného ukončení školní docházky a podporovat vzdělávání znevýhodněných mladých lidí v souladu s cíli strategie Evropa 2020; bere na vědomí, že výsledky monitoru vzdělávání a odborné přípravy za rok 2015 ukazují, že i přes určitý pokrok směrem k dosažení cílů agendy Evropa 2020 se zvyšuje nebezpečí zvětšování mezery nerovností v důsledku toho, že jsou opomíjeny ty nejzranitelnější osoby, včetně mladých lidí s různým socioekonomickým zázemím a osob ze znevýhodněných skupin; vzhledem k tomu, že je nutné trvale usilovat o to, aby byly do pracovního trhu více zapojeny mladé ženy – zejména po mateřské dovolené a v situaci, kdy samy vychovávají děti – a dále mladí přistěhovalci, mladí lidé s neukončenou školní docházkou, nízkou kvalifikací nebo mladí lidé se zdravotním postižením a všichni mladí lidé ohrožení diskriminací;

4.  zdůrazňuje, že politiky trhu práce obecně, jakož i politiky v oblasti sladění nabízených a požadovaných dovedností, konkrétně pokud jde o politiky týkající se odborného vzdělávání a přípravy, musí mít za cíl vytváření a prosazování vysoce kvalitních a stálých pracovních míst v souladu s Agendou důstojné práce MOP; konstatuje, že tyto politiky musí přispívat k boji s fenoménem nejistých pracovních míst, smluv bez stanovení pracovní doby a neplacených stáží;

5.  vítá iniciativu Komise zahájit konzultace ohledně zřízení evropského pilíře sociálních práv; považuje za důležité, aby tato iniciativa podporovala flexibilnější rozvoj dovedností a kompetencí, akce v oblasti celoživotního vzdělávání a aktivní opatření na podporu kvalitní zaměstnanosti;

6.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírňovat strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se proto, že vzdělávání v oblasti podnikání by mělo zahrnovat sociální rozměr a zabývat se tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky a alternativní modely podnikání, například družstva, s cílem usilovat o sociálnější, inkluzivnější a udržitelnější hospodářství;

7.  požaduje zavedení opatření, která usnadňují přechod mladých lidí ze školy do práce, mimo jiné zajištěním kvalitních stáží a učňovské přípravy a tím, že se mladým lidem poskytnou jasně definovaná práva, která zahrnují přístup k sociální ochraně, písemné a závazné smlouvy a spravedlivou odměnu, s cílem zajistit, aby nebyli diskriminováni při vstupu na trh práce;

8.  připomíná, že úroveň vzdělání financování v členských státech zůstává nízká ve srovnání se situací před krizí, a vyzývá ke zvýšení investic do infrastruktury, kvality a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím všech dostupných evropských nástrojů financování, zejména strukturálních fondů (EFRR a ESF) a fondu EFSI; opakuje, že udržitelné investice do vzdělávání a kultury zvyšují zaměstnatelnost a přispívají k udržitelnému růstu a k vytváření kvalitních pracovních příležitostí v EU; dále vyzývá členské státy, aby směřovaly investice do inkluzivního vzdělávání, které reaguje na společenské výzvy, pokud jde o zajištění spravedlivého přístupu a rovných příležitostí pro všechny, včetně rozšíření předškolního vzdělávání a příležitostí ke vzdělávání dospělých a usnadnění návratu ke vzdělávání a odborné přípravě těm mladým lidem, kteří opustili počáteční vzdělávání;

9.  zdůrazňuje potřebu strukturálních reforem a modernizace školního a odborného vzdělávání a systémů odborného vzdělávání v členských státech, a to včetně komplexního politického přístupu k učení a výuce, podpory inovace, tvořivosti a používání digitálních technologií; dále poukazuje na potřebu podporovat lepší interakci mezi EU a členskými státy a usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy;

10.  zdůrazňuje, že je třeba posílit součinnost mezi kulturou a vzděláváním a podporovat umělecké vzdělávání jakožto klíčový nástroj pro rozvoj kritického myšlení, tvořivosti a přenositelných dovedností a kompetencí, jakož i občanských hodnot, které studujícím umožní stát se aktivními, odpovědnými a tolerantními členy společnosti; zastává názor, že je nezbytné posílit veřejné investice s cílem zachovat a zlepšit kvalitu zdravotních a vzdělávacích systémů, kvalitu služeb poskytovaných občanům a vytvořit příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj;

11.  zdůrazňuje, že stále příliš vysoká míra nezaměstnanosti ukazuje, že ve většině členských států je kapacita vytváření pracovních míst stále omezená; zdůrazňuje, že po konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy je třeba přijmout další opatření, která zajistí, aby byly pracovní trhy celkově více inkluzivní; vyjadřuje obavy ohledně skutečnosti, že většina nových pracovních míst je málo kvalitních, což se vyznačuje nízkou mzdou a nejistými podmínkami, a proto tato místa nemohou významně stimulovat spotřebu a domácí poptávku;

12.  připomíná klíčovou úlohu, kterou neformální vzdělávání a informální učení mohou sehrát při rozvoji a udržování nezbytných dovedností pro zaměstnatelnost mladých lidí, jako je podnikavost, schopnost vést a budování kapacit, zejména mezi marginalizovanými skupinami;

13.  zdůrazňuje, že je nutné zlepšit celkovou schopnost EU vytvářet a udržovat kvalitní pracovní místa, a tím řešit problém vysoké úrovně nezaměstnanosti, a současně zohlednit to, že by migrace mohla hrát významnou úlohu, a to i prostřednictvím vzdělávacích systémů doprovázených efektivními veřejnými výdaji, s cílem zajistit vysoce kvalitní sociální a environmentálně udržitelné investice za účelem začlenění pracovníků do pracovního trhu a snížení nezaměstnanosti;

14.  zdůrazňuje, že je třeba zohlednit specifické vzdělávací potřeby mladých lidí pocházejících z menšin a přistěhovaleckých komunit a mladých lidí se zdravotním postižením při náležitém respektování kulturní a jazykové rozmanitosti Unie;

15.  vyzývá členské státy ke zvýšení přitažlivosti programů a studia v oblasti vědy, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) s cílem řešit stávající nedostatek zájemců o tato odvětví a zároveň posílit rozvoj digitálních dovedností a mediální gramotnosti na všech úrovních vzdělávání;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že reformy vzdělávání a odborné přípravy se osvědčily v případech, v nichž byli sociální partneři zapojeni do konzultací v rámci evropského semestru;

17.  vítá podíl programu Erasmus+ na posilování mobility a kulturních výměn v rámci EU a s třetími zeměmi; požaduje lepší podporu a využívání evropských nástrojů pro transparentnost, mobilitu a uznávání nabytých dovedností a kvalifikací na evropské úrovni, aby se poskytly větší záruky a větší jistota profesního a sociálního začlenění mladým lidem, kteří jsou ochotni využívat mobilitu za účelem zvyšování svých možností v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; znovu potvrzuje, že je nutné zajistit příležitosti k mobilitě pro odbornou přípravu, znevýhodněné mladé lidi a osoby trpící různými formami diskriminace;

18.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout uznání kompetencí, znalostí a dovedností získaných prostřednictvím informálního a neformálního vzdělávání a celoživotního učení do roku 2018, jak se uvádí v doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012; v této souvislosti konstatuje, že uznávání má zásadní význam pro zlepšení přístupu k formálnímu vzdělávání, novým profesním příležitostem a zároveň posilování sebevědomí a motivace k učení; zdůrazňuje, že některé země výrazně pokročily s rozvojem relevantního právního rámce, zatímco jiné země se potýkají s problémy při vytváření komplexních validačních strategií; zdůrazňuje proto, že je třeba vypracovat komplexní strategie umožňující validaci;

19.  zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví významně přispívají k zaměstnanosti mladých lidí, neboť v průměru zaměstnávají více mladých lidí než jakékoli jiné odvětví; uznává, že více než 6 milionů lidí v EU pracuje v odvětví kultury; zdůrazňuje, že další investice do kulturního a kreativního průmyslu a jeho podpora bude přínosem, pokud jde o vytvoření nových pracovních míst a boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, a proto vyzývá na zlepšení využívání prostředků EU, zejména v rámci programu Horizont 2020 a EFSI; v této souvislosti zdůrazňuje, že vyspělé technologie, tvůrčí média a informační a komunikační technologie mají pro mladé lidi zvláštní význam;

20.  zdůrazňuje, že program Evropa pro občany je jediným programem EU, který je určen výhradně na podporu aktivního evropského občanství, posilování sociální soudržnosti a vytváření hospodářských možností prostřednictvím vytváření nadnárodních partnerství, partnerství měst a sítí partnerských měst;

21.  zdůrazňuje klíčový význam výzkumu a vědy pro posílení udržitelného hospodářského růstu a mezinárodní spolupráce; doporučuje proto, aby byly i nadále prováděny investice do akademického a vědeckého výzkumu v rámci programu Horizont 2020 s cílem dosáhnout 3% cíle pro oblast výzkumu a rozvoje, jak stanoví strategie Evropa 2020.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

26.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ernest Maragall, Emma McClarkin, Martina Michels


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

39

14

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Fabio De Masi, Anneliese Dodds, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Petr Ježek, Barbara Kappel, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Werner Langen, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Marisa Matias, Costas Mavrides, Bernard Monot, Luděk Niedermayer, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Alfred Sant, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Michael Theurer, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Beatrix von Storch, Jakob von Weizsäcker, Pablo Zalba Bidegain, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Alain Cadec, Ashley Fox, Sophia in ‘t Veld, Thomas Mann, Emmanuel Maurel, Siôn Simon, Joachim Starbatty, Tibor Szanyi, Romana Tomc

Právní upozornění