Postup : 2016/2052(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0316/2016

Předložené texty :

A8-0316/2016

Rozpravy :

PV 21/11/2016 - 15
CRE 21/11/2016 - 15

Hlasování :

PV 22/11/2016 - 5.8
CRE 22/11/2016 - 5.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0435

ZPRÁVA     
PDF 608kWORD 81k
31.10.2016
PE 584.127v02-00 A8-0316/2016

o evropské obranné unii

(2016/2052(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Urmas Paet

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o evropské obranné unii

(2016/2052(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Lisabonskou smlouvu,

–  s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na ustanovení čl. 42 odst. 6 SEU o stálé strukturované spolupráci;

–  s ohledem na ustanovení čl. 42 odst. 7 SEU o obranné alianci;

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na protokol č. 2 SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 18. prosince 2013 a 25.–26. června 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 25. listopadu 2013 a 18. listopadu 2014 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–  s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. dubna 2016 o EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět(1);

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o doložkách EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2009 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii v letech 2004–2008(3), které v článku 89 připomíná, že „platnost základních práv nekončí u bran kasáren a že plně platí také pro občany v uniformě, a doporučuje, aby členské státy zajistily dodržování základních práv i v ozbrojených silách“,

–  s ohledem na konečné závěry meziparlamentních konferencí o společné zahraniční a bezpečnostní politice a o společné bezpečnostní a obranné politice konaných dne 8. dubna 2016 v Haagu, dne 6. září 2015 v Lucemburku, dne 6. března 2015 v Rize, dne 7. listopadu 2014 v Římě, dne 4. dubna 2014 v Athénách, dne 6. září 2013 ve Vilniusu, dne 25. března 2013 v Dublinu a dne 10. září 2012 v Pafosu,

–  vzhledem k nedávnému prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku na setkání ministrů zahraničních věcí EU v Gymnichu dne 2. září 2016, která zde zopakovala, že se nabízí vhodná příležitost k dosažení konkrétního pokroku mezi členskými státy v oblasti obrany;

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který předložila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka dne 28. června 2016,

–  s ohledem na průběžnou zprávu místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie a vedoucí Evropské obranné agentury ze dne 7. července 2014 o provádění závěrů Evropské rady z prosince 2013,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. července 2013 s názvem „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti“ (COM(2013)0542),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. června 2014 nazvanou „Nový program pro evropskou obranu“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. května 2015 o provádění sdělení o obraně,

–  s ohledem na hodnocení směrnice 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnice 2009/43/ES o transferech produktů pro obranné účely uvnitř EU,

–  s ohledem na společné prohlášení předsedů Evropské rady, Evropské komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance ze dne 8. července 2016,

–  s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise a Komise ze dne 11. prosince 2013 nazvané „Komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím“ (JOIN(2013)0030) a na související závěry Rady ze dne 12. května 2014,

–  s ohledem na prohlášení italského ministra obrany a ministra zahraničních věcí ze dne 10. srpna 2016 požadující „Schengen v oblasti obrany“,

–  s ohledem na společné prohlášení německého a francouzského ministra zahraničních věcí ze dne 28. června 2016 s názvem „Silná Evropa v nejistém světě“,

–  s ohledem na možné vystoupení Spojeného království z EU,

–  s ohledem na výsledky Eurobarometru 85.1 z června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro ústavní záležitosti, (A8-0316/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v posledních letech se bezpečnostní situace v Evropě i okolních oblastech podstatně zhoršila a dala vznik náročným a nebývalým výzvám, kterým žádná země či organizace není schopna čelit sama; vzhledem k tomu, že Evropa více než kdy jindy zažívá hrozbu terorismu na svém území, přičemž terorismus a hrozba neutuchajícího násilí v severní Africe a na Blízkém východě se nadále rozšiřují; vzhledem k tomu, že z hlediska solidarity a houževnatosti je třeba, aby EU byla jednotná a jednala společně a systematicky, a to ve shodě s našimi spojenci, partnery a třetími zeměmi; vzhledem k tomu, že prevence, sdílení citlivých informací v oblasti bezpečnosti, ukončení ozbrojeného konfliktu, překonání všeobecného porušování lidských práv, šíření demokracie a právního státu a boj proti terorismu jsou pro EU a její občany prioritou a je nutné se jim věnovat jak na území EU, tak mimo její hranice, a to i pomocí sboru vojenských inženýrů vytvořeného s cílem řešit některé velice praktické problémy související s dopady změny klimatu a přírodních katastrof ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že Evropa by v situacích skutečného ohrožení měla být silnější a rychlejší;

B.  vzhledem k tomu, že terorismus, hybridní hrozby, hospodářská nestabilita, kybernetická a energetická nejistota, organizovaná trestná činnost a změna klimatu představují hlavní hrozbu pro bezpečnost každodenního stále složitějšího a propojenějšího světa, ve kterém by EU měla udělat maximum a hledat prostředky za účelem zaručení bezpečnosti a zajištění prosperity a demokracie; vzhledem k tomu, že současná finanční a bezpečnostní situace vyžaduje užší spolupráci evropských ozbrojených sil i širší a lepší společný výcvik a spolupráci vojenského personálu; vzhledem k tomu, že podle Eurobarometru 85.1 zveřejněného v červnu 2016 by přibližně dvě třetiny občanů EU uvítaly větší zapojení EU do otázek bezpečnostní a obranné politiky; vzhledem k tomu, že hranice mezi vnitřní a vnější bezpečností se stále více rozostřují; vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost předcházení konfliktům, řešení základních příčin nestability a zajištění bezpečnosti; vzhledem k tomu, že změna klimatu je velkou hrozbou pro světovou bezpečnost, mír a stabilitu, která zesiluje ohrožení tradičního zabezpečení, mimo jiné tím, že snižuje přístup k čerstvé vodě a potravinám pro obyvatelstvo v křehkých a rozvojových zemích, což vytváří ekonomické a sociální napětí, nutí lidi migrovat či vede k politickému napětí a bezpečnostním rizikům;

C.  vzhledem k tomu, že vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise uvedla ve své globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie bezpečnost Unie jako jednu z jejích pěti hlavních priorit;

D.  vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva požaduje, aby členské státy zpřístupnily náležité kapacity pro civilní a vojenské mise a operace SBOP; vzhledem k tomu, že požadavek budování kapacit v oblasti bezpečnosti a obrany zakotvený ve Smlouvách zdaleka nedosáhl optimálního naplnění; vzhledem k tomu, že členské státy jsou odpovědné za vytvoření evropské bezpečnostní a obranné unie, která by měla v přiměřeném termínu vést k vytvoření evropských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že i evropské orgány a instituce mohou hrát velmi důležitou roli politického iniciátora; vzhledem k tomu, že členské státy dosud neprokázaly dostatek vůle vybudovat evropskou bezpečnostní a obrannou unii v obavě, že by se stala hrozbou pro jejich národní svrchovanost;

E.  vzhledem k tomu, že náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu v oblasti obrany a bezpečnosti se odhadují na 26,4 miliardy EUR ročně(4), a sice v důsledku zdvojování činnosti, nadměrné kapacity a překážek týkajících se zadávání zakázek v oblasti obrany;

F.  vzhledem k tomu, že článek 42 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje postupné vytvoření společné obrané politiky Unie jako součást společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), což povede ke společné obraně EU v případě, že tak Evropská rada jednomyslně rozhodne; vzhledem k tomu, že čl. 42 odst. 2 SEU členským státům také doporučuje přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich příslušnými ústavními požadavky;

G.  vzhledem k tomu, že článek 42 SEU rovněž upravuje vytvoření obranných institucí i definici evropské politiky schopností a vyzbrojování; vzhledem k tomu, že rovněž vyžaduje, aby úsilí EU bylo slučitelné s rámcem NATO, doplňovalo jej a vzájemně se s tímto rámcem posilovalo; vzhledem k tomu, že evropská obranná unie by měla posílit schopnost Evropy prosazovat bezpečnost v rámci svých hranic a mimo ně a rovněž posílit partnerství s NATO a transatlantické vztahy, a tak umožnit, aby NATO bylo silnější a aby se následně teritoriální, regionální a globální bezpečnost a obrana prohloubila a stala se účinnější; vzhledem k tomu, že nedávné společné prohlášení ze summitu NATO konaného v roce 2016 ve Varšavě o strategickém partnerství NATO a EU uznalo úlohu NATO a podporu, kterou může EU zajistit při dosahování společných cílů; vzhledem k tomu, že evropská obranná unie by měla zajistit zachování míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů;

H.  vzhledem k tomu, že bojová seskupení EU, která dosáhla plné operační schopnosti v roce 2007 a jejichž posláním je nasazení k vojenským akcím humanitární, mírové a mír nastolující povahy, dosud nebyla využita z důvodu procesních, finančních a politických překážek, přestože k tomu byla příležitost a bylo to třeba; zdůrazňuje, že to představuje ztracenou příležitost k posílení úlohy EU coby významného globálního hráče pro stabilitu a mír;

I.  vzhledem k tomu, že kromě vytvoření Evropské obranné agentury (EDA) nebyl dosud žádný z ostatních chybějících prvků společné bezpečnostní a obranné politiky EU zformulován, neprošel rozhodovacím postupem a ani nebyl uplatněn; vzhledem k tomu, že je třeba reformovat organizaci Evropské obranné agentury tak, aby rozvinula svůj plný potenciál a dokázala, že vytváří přidanou hodnotu, zvyšuje účinnost SBOP a může vést k harmonizovaným vnitrostátním plánovacím procesům v rámci obrany v oblastech, které jsou významné pro vojenské operace SBOP v souladu s petersberskými úkoly popsanými v článku 43 SEU; vyzývá všechny členské státy, aby se do Evropské obranné agentury zapojily a zavázaly se vůči ní za účelem splnění tohoto cíle;

J.  vzhledem k tomu, že globální strategie EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku vyžaduje, aby EU systematicky podporovala spolupráci v oblasti obrany napříč celým spektrem schopností, aby tak reagovala na externí krize, budovala kapacity s našimi partnery, zaručila bezpečnost v Evropě a vytvořila pevné evropské obranné odvětví, jež je nezbytné, mají-li být rozhodování i praktické kroky Unie strategicky nezávislé; vzhledem k tomu, že veškerá opatření musí před tím, než jsou provedena, schválit všichni členové Rady;

K.  vzhledem k tomu, že Evropská rada, která se setkala v červnu 2015 a zaměřila se částečně na obranu, vyzvala k posílení intenzívnější a systematičtější evropské spolupráce v oblasti obrany s cílem dosáhnout klíčových schopností, a to i prostřednictvím využití fondů EU, s upozorněním, že kapacity v oblasti vojenství nadále vlastní a řídí členské státy;

L.  vzhledem k tomu, že Francie dne 17. listopadu 2015 uplatnila čl. 42 odst. 7 SEU, a následně si vyžádala a využila pomoc a příspěvky ostatních členských států na čistě bilaterálním základě;

M.  vzhledem k tomu, že bílá kniha o bezpečnosti a obraně sestavená na úrovni EU by měla v souladu s Lisabonskou smlouvou více posílit SBOP a zlepšit schopnost EU jednat jako poskytovatel bezpečnosti a mohla by představovat užitečnou reflexi budoucí a účinnější společné bezpečnostní a obranné politiky; vzhledem k tomu, že mise a operace SBOP se většinou provádějí v oblastech, jako je Africký roh a oblast Sahelu, které jsou významně zasaženy negativními dopady změny klimatu, jako jsou sucha a degradace půdy;

N.  vzhledem k tomu, že nizozemské předsednictví Rady podpořilo myšlenku bílé knihy EU; vzhledem k tomu, že země Visegrádské skupiny uvítaly myšlenku silnější evropské integrace v oblasti obrany; vzhledem k tomu, že Německo v bílé knize z roku 2016 věnované německé bezpečnostní politice a budoucnosti německých ozbrojených složek vyzývá k vytvoření evropské bezpečnostní a obranné unie;

O.  vzhledem k tomu, že postupné začleňování obrany je pro nás nejlepší možností, jak učinit více s vynaložením menšího množství finančních prostředků, a bílá kniha by mohla poskytnout jedinečnou příležitost k navržení dodatečných kroků;

Evropská obranná unie

1.  připomíná, že Evropa k zajištění své dlouhodobé bezpečnosti potřebuje politickou vůli a odhodlání podpořené širokým souborem náležitých politických nástrojů, včetně silných a moderních vojenských kapacit; vyzývá Evropskou radu, aby se ujala vedoucí úlohy při postupném vytváření společné evropské obranné politiky a poskytla dodatečné finanční zdroje, které zajistí její provedení, s cílem jejího zavedení v rámci příštího víceletého politického a finančního rámce EU; připomíná, že vytvoření společné obranné politiky Unie se odvíjí od provádění společné bezpečnostní a obranné politiky na základě Lisabonské smlouvy, která je vázána mezinárodním právem a je ve skutečnosti nezbytná pro to, aby EU mohla celosvětově prosazovat právní stát, mír a bezpečnost; vítá v této souvislosti všechny probíhající činnosti členských států zaměřené na další integraci našeho společného úsilí o obranu, rovněž s přihlédnutím k velmi významným příspěvkům, které by přinesla bílá kniha o bezpečnosti a obranně;

2.  naléhavě vyzývá členské státy EU, aby uvolnily plný potenciál Lisabonské smlouvy s ohledem na SBOP, zejména pokud jde o stálou strukturovanou spolupráci stanovenou v čl. 42 odst. 6 SEU nebo o fond pro zahájení operace stanovený v čl. 41 odst. 3 SEU; připomíná, že petersberské úkoly z článku 43 SEU zahrnují dlouhý seznam ambiciózních vojenských úkolů, jako jsou společné akce v oblasti odzbrojení, humanitární a záchranné mise, poradní a pomocné mise ve vojenské oblasti, úkoly spočívající v předcházení konfliktům a udržení míru, mise bojových sil k řešení krizí, včetně misí k nastolení míru a stabilizačních operací po ukončení konfliktů; připomíná, že tentýž článek rovněž uvádí, že všechny tyto úkoly mohou přispívat k boji proti terorismu, včetně podpory třetích zemí v boji proti terorismu na jejich území; zdůrazňuje, že současný stav SBOP neumožňuje EU plnit všechny úkoly obsažené na uvedeném seznamu; domnívá se, že na denním pořádku by měla být systematická práce na způsobech, jak umožnit EU plnit cíle Lisabonské smlouvy;

3.  domnívá se, že skutečně silná evropská obranná unie musí členským státům poskytnout záruky a schopnosti, které přesahují vlastní záruky a schopnosti jednotlivých členských států;

4.  domnívá se, že cesta směrem k evropské obranné unii musí začít od důkladně přezkoumané SBOP založené na silné zásadě kolektivní obrany, účinném financování a koordinaci s NATO; domnívá se, že s rostoucí integrací vnitřní a vnější bezpečnosti je nezbytné, aby SBOP na cestě k evropské obranné unii překročila rámec řešení externích krizí, skutečně zajistila společnou bezpečnost a obranu celého prostoru svobody, bezpečnosti a práva a umožnila zapojení Unie ve všech fázích krizí a konfliktů s použitím celé škály nástrojů, které má k dispozici, jak stanoví čl. 42 odst. 7 SEU;

5.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit formát Rady ve složení pro obranu s cílem zajistit trvalé politické vedení a koordinovat stanovování rámce evropské obranné unie; vyzývá Radu Evropské unie, aby jako první krok zavedla fórum pro konzultace a přijímání rozhodnutí ve formě stálých zasedání, na nichž se budou scházet ministři obrany členských států, které jsou zavázány k hlubší spolupráci v oblasti obrany;

6.  vyzývá předsedu Komise, aby zřídil stálou pracovní skupinu pro záležitosti obrany, jež se bude skládat z členů Komise a bude jí předsedat vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise za pomoci svého zástupce; žádá, aby mohl být Parlament se stálými zástupci takové skupiny ve spojení; podporuje další zapojení Komise do oblasti obrany pomocí cíleného výzkumu, plánování a provádění; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby začlenila změnu klimatu do všech vnějších činností EU a zejména do SBOP;

7.  domnívá se, že zhoršující se vnímání rizik a hrozeb v Evropě vyžaduje, aby byla s naléhavostí vytvořena evropská obranná unie, zvláště kvůli neustále se zhoršující bezpečnostní situaci na hranicích Evropské unie, zejména ve východním a jižním sousedství; konstatuje, že tuto skutečnost odráží i bezpečnostní strategie členských států; zdůrazňuje, že tato situace se postupně zhoršovala především během roku 2014 se vznikem a rozvojem samozvaného Islámského státu a s následným použitím síly ze strany Ruska;

8.  zastává názor, že evropská obranná unie musí být založena na pravidelném společném posuzování bezpečnostních hrozeb prováděném členskými státy, ale musí být i dostatečně pružná, aby vyřešila jednotlivé problémy a potřeby členských států v oblasti bezpečnosti;

9.  je toho názoru, že Unie by měla věnovat vlastní prostředky k posílení hlubší a systematičtější evropské spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany, včetně stálé strukturované spolupráce; je přesvědčen, že využití fondů EU by bylo jasným vyjádřením soudržnosti a solidarity, což by umožnilo všem členským státům zlepšit své vojenské schopnosti ve větší sounáležitosti;

10.  je přesvědčen, že prohloubená evropská spolupráce v oblasti obrany by vedla k větší efektivitě, jednotě a účinnosti, ale i k posílení zdrojů a schopností EU a k možným pozitivním účinkům na výzkum v oblasti obrany a na průmyslové otázky; zdůrazňuje, že pouze prostřednictvím této hlubší spolupráce, která by se měla postupně proměnit v evropskou obrannou unii, by EU a její členské státy mohly získat technologické a průmyslové schopnosti nezbytné k tomu, aby mohly rychleji, samostatněji a efektivněji jednat a řešit dnešní hrozby pohotovým a účinným způsobem;

11.  vybízí všechny členské státy, aby vůči sobě navzájem přijaly přísnější závazky tím, že zahájí stálou strukturovanou spolupráci v rámci Unie; vybízí členské státy, aby v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) zřídily mnohonárodní síly, které budou k dispozici pro účely společné bezpečnostní a obranné politiky; zdůrazňuje význam a nezbytnost zapojení všech členských států do stálé a účinné strukturované spolupráce; domnívá se, že Rada by měla těmto mnohonárodním silám běžně svěřovat zajišťování úkolů, jako je udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti; vybízí, aby byly politické rozhodovací procesy na úrovni EU a rovněž vnitrostátní procesy utvářeny tak, aby bylo možné rychle reagovat na krize; je přesvědčen, že za tímto účelem je třeba přejmenovat, používat a dále rozvinout systém bojových seskupení EU, a to politicky, s ohledem na modularitu a s účinným financováním; podporuje zřízení operačního velitelství EU jako nezbytný předpoklad účinného plánování a kontroly společných operací a velení jim; zdůrazňuje, že stálá strukturovaná spolupráce je otevřena všem členským státům;

12.  vyzývá členské státy, aby především uznaly právo vojenského personálu vytvářet profesní sdružení nebo odborové organizace a vstupovat do nich a zapojovat je do pravidelného sociálního dialogu s orgány; vyzývá Evropskou radu, aby přijala konkrétní opatření vedoucí k harmonizaci a normalizaci evropských ozbrojených sil s cílem usnadnit spolupráci vojenského personálu v rámci nové evropské obranné unie;

13.  konstatuje, že pro všechny členské státy je obtížné zachovat si velmi širokou škálu obranných schopností, většinou kvůli finančním omezením; vyzývá proto k větší koordinaci a promyšlenějšímu rozhodování o tom, které kapacity si zachovají, tak aby se členské státy mohly specializovat jen na některé z nich;

14.  vybízí členské státy, aby hledaly další cesty ke společným nákupům a údržbě sil a materiálu; navrhuje, že může být užitečné prozkoumat nejdříve možnost sdružování a sdílení nesmrtícího materiálu, jako jsou přepravní vozidla a letadla, vozidla a letadla pro doplňování paliv a další podpůrný materiál;

15.  domnívá se, že pokud mají být síly členských států kompatibilnější a více integrované, má klíčový význam interoperabilita; zdůrazňuje proto, že členské státy musejí hledat možnosti společného získávání zdrojů na obranu; podotýká, že toto je v důsledku protekcionismu a uzavřenosti unijních trhů v oblasti obrany obtížnější;

16.  zdůrazňuje, že je třeba provést přezkum mechanismu Athena a rozšířit oblast jeho působnosti, tak aby bylo zajištěno, že mise EU budou moci být financovány ze společných zdrojů – ne jako doposud, kdy většinu nákladů nesou jednotlivé členské státy, které se těchto misí účastní –, čímž by se odstranila překážka, která členským státům může bránit v nasazování jejich ozbrojených sil;

17.  vyzývá Evropský parlament, aby zřídil plnohodnotný Výbor pro bezpečnost a obranu, který by monitoroval provádění stálé strukturované spolupráce;

18.  domnívá se, že nezbytným předpokladem účinné evropské obranné unie je silná a stále významnější role Evropské obranné agentury, pokud jde o koordinaci programů a projektů založených na schopnostech a zavádění společné evropské politiky schopností a vyzbrojování, a to v rámci úsilí o dosažení větší účinnosti, odstranění duplicity a snižování nákladů a na základě přehledu velmi přesných požadavků na schopnosti pro operace SBOP a harmonizovaných vnitrostátních procesů plánování a zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany s ohledem na tyto konkrétní schopnosti; je přesvědčen, že tomu by měl přecházet přezkum obrany skupin sil členských států a přezkum minulých činností a postupů Evropské obranné agentury; vyzývá Evropskou obrannou agenturu, aby prokázala, které nedostatky ve schopnostech zjištěné v hlavních cílech a v plánu rozvoje schopností vyřešila v rámci své činnosti; je přesvědčen, že iniciativy a projekty týkající se sdružování a sdílení jsou výborným prvním krokem vedoucím k posílení evropské spolupráce;

19.  vybízí Komisi, aby spolupracovala s evropskou obrannou unií na posílení průmyslového a technologického základu odvětví obrany, který má zásadní význam pro strategickou nezávislost Evropy; domnívá se, že pro zachování zbrojního průmyslu je zásadní, aby členské státy zvýšily výdaje na obranu a aby se zajistila konkurenceschopnost tohoto odvětví na globální úrovni; konstatuje, že současná roztříštěnost trhu představuje slabinu z hlediska konkurenceschopnosti evropského zbrojního průmyslu; je přesvědčen, že kooperativní výzkum může pomoci snížit tuto roztříštěnost a zlepšit konkurenceschopnost;

20.  je pevně přesvědčen, že jedině společným přístupem k rozvoji schopností, který zahrnuje i konsolidaci funkčních klastrů, jako je evropské velitelství letecké dopravy, lze dosáhnout úspor z rozsahu, které jsou nezbytné pro evropskou obrannou unii; dále je přesvědčen, že posílení schopností EU pomocí společného zadávání veřejných zakázek a dalších forem sdružování a sdílení by mohlo zajistit velmi potřebné oživení evropského obranného průmyslu, včetně malých a středních podniků, s pozitivními důsledky pro růst a pracovní místa; podporuje cílená opatření, která budou motivovat tyto projekty, mimo jiné pomocí daňového osvobození, za účelem dosažení referenční hodnoty Evropské obranné agentury ve výši 35 % celkových výdajů na zadávání veřejných zakázek vyžadující spolupráci, jak požaduje globální strategie EU; domnívá se, že zavedení evropského semestru v oblasti obrany, pomocí kterého by členské státy navzájem konzultovaly své cykly plánování a plány zadávání veřejných zakázek, by mohlo pomoci překonat současný stav roztříštěnosti trhu v oblasti obrany;

21.  zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost je ze své podstaty oblastí politiky, ve které má zcela zásadní význam spolupráce a integrace, a to nejen mezi členskými státy EU, klíčovými partnery a NATO, ale i mezi různými aktéry v rámci společnosti, neboť se nejedná o výlučnou odpovědnost armády; požaduje jasnější pokyny, které stanoví, jakým způsobem a za jakých okolností se mají obranné i úderné kapacity používat; připomíná, že Parlament opakovaně žádal o důkladný přezkum nařízení o vývozu zboží dvojího užití, aby se zabránilo tomu, že se softwarové a jiné systémy použitelné proti digitální infrastruktuře EU nebo k porušování lidských práv ocitnou ve špatných rukou;

22.  připomíná, že vysoká představitelka nedávno zveřejnila globální strategii, která představuje ucelený rámec priorit činnosti v oblasti zahraniční politiky, k nimž patří nutnost definovat další vývoj evropské obranné politiky;

23.  připomíná čtyři referenční hodnoty pro kolektivní investování schválené ministerským řídícím výborem Evropské obranné agentury v listopadu 2007 a je znepokojen nízkou úrovní spolupráce, která vyplývá ze zprávy o údajích v oblasti obrany zveřejněné v roce 2013;

24.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby se ujala iniciativy s cílem spojit významné společnosti a zúčastněné strany evropského obranného průmyslu za účelem vytvoření evropského průmyslu v oblasti bezpilotních letadel;

25.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby se ujala iniciativy s cílem spojit významné společnosti a zúčastněné strany evropského obranného průmyslu za účelem vytvoření strategií a platformy pro společný vývoj obranného vybavení;

26.  vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby v rámci stálé strukturované spolupráce posílila spolupráci mezi vnitrostátními strategiemi, schopnostmi a řídícími středisky v oblasti kybernetické bezpečnosti a Evropskou obrannou agenturou s cílem pomoci zajistit ochranu před kybernetickými útoky a bojovat proti nim;

27.  požaduje další rozvoj politického rámce EU pro kybernetickou obranu za účelem posílení schopností členských států týkajících se kybernetické obrany, provozní spolupráce a sdílení informací mezi nimi;

28.  bere na vědomí probíhající organizaci přípravných činností v souvislosti s budoucím programem výzkumu v oblasti obrany EU a naléhavě žádá, aby byl tento program co nejdříve skutečně spuštěn, jak žádala Evropská rada v letech 2013 a 2015, a aby navázal na pilotní projekt zahájený Evropským parlamentem; zdůrazňuje, že na přípravné činnosti by měl být během následujících tří let (2017–2020) poskytnut dostatečný rozpočet ve výši nejméně 90 milionů EUR; domnívá se, že po přípravných činnostech by měl následovat hlavní specializovaný výzkumný program financovaný z prostředků EU jako součást příštího víceletého finančního rámce začínajícího v roce 2021; konstatuje, že evropský program pro výzkum v oblasti obrany bude v tomto období potřebovat celkový rozpočet ve výši nejméně 500 milionů EUR ročně, aby byl důvěryhodný a měl podstatný význam; vyzývá členské státy, aby nastínily budoucí programy spolupráce, které se mohou zakládat na výzkumu v oblasti obrany financovaném EU, a požaduje vytvoření fondu pro zahájení operace pro přípravné činnosti před vojenskými operacemi, jak stanoví Lisabonská smlouva; bere na vědomí iniciativy Komise související s obranou, jako je akční plán obrany, obranná průmyslová politika a evropská technologická a průmyslová základna obrany;

29.  zdůrazňuje, že zahájení misí SBOP, jako je operace EU NAVFOR MED SOPHIA, přispívá k uskutečnění evropské obranné unie; vyzývá EU, aby nadále usilovala o tento typ operací a zesílila je;

30.  považuje za důležité používat pro zavádění forem užší spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany postup evropského semestru;

31.  zdůrazňuje, že je důležité učinit nezbytná opatření na podporu fungujícího, spravedlivého, přístupného a transparentního evropského trhu v oblasti obrany, který je otevřený i pro ostatní, k prosazování budoucích technologických inovací, na podporu malých a středních podniků a stimulaci růstu a pracovních míst, aby tak členské státy mohly dosáhnout mnohem účinnějšího a produktivnějšího využití svých rozpočtů na obranu a bezpečnost; konstatuje, že spolehlivá evropská obranná, technologická a průmyslová základna potřebuje spravedlivý, fungující a transparentní vnitřní trh, zabezpečení dodávek a strukturovaný dialog s odvětvími relevantními pro obranu; je znepokojen tím, že pokrok směrem k vyšší konkurenceschopnosti, protikorupčním opatřením a větší transparentnosti v odvětví obrany je dosud jen pozvolný a že stále neexistuje solidní evropská politika v oblasti obranného průmyslu a nejsou dodržována pravidla vnitřního trhu; zastává názor, že integrovaný a konkurenceschopný evropský trh s obrannými zbraněmi musí všem členským státům poskytnout pobídky a výhody a dodávat všem kupujícím náležité a cenově dostupné prostředky odpovídající jejich individuálním potřebám v oblasti bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby v celé EU byla správně provedena směrnice o zadávání zakázek v oblasti obrany a směrnice o transferech v rámci Společenství; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily plné provedení obou směrnic souvisejících s obranou z tzv. „balíčku týkajícího se obrany“;

32.  vyzývá Komisi, aby plnila svou úlohu prostřednictvím akčního plánu obrany, podporovala silnou průmyslovou základnu, která bude schopna splnit potřeby Evropy týkající se strategických schopností, a určila, kde by EU mohla zajistit přidanou hodnotu;

33.  je přesvědčen, že při postupném vytváření společné obranné politiky Unie by EU měla ve shodě s dotčenými členskými státy stanovit účast v kapacitních programech, které provádějí, včetně účasti ve strukturách vytvořených pro provádění těchto programů v rámci Unie;

34.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s EDA jednala jako subjekt, který usnadňuje a umožňuje spolupráci v oblasti obrany prostřednictvím mobilizace finančních prostředků a nástrojů EU zaměřených na to, aby členské státy vytvářely programy týkající se obranných schopností; připomíná, že evropský akční plán obrany by měl být strategickým nástrojem na podporu spolupráce v oblasti obrany na evropské úrovni, zejména prostřednictvím výzkumného programu v oblasti obrany financovaného z prostředků EU a prostřednictvím opatření na posílení průmyslové spolupráce v celém hodnotovém řetězci;

35.  velmi vítá koncepci strategické nezávislosti, kterou v rámci globální strategie EU vytvořila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise; domnívá se, že tato koncepce by měla být uplatňována jak v našich strategických prioritách, tak při posilování našich schopností a našeho průmyslu;

36.  vítá společné prohlášení předsedů Evropské rady a Komise a generálního tajemníka NATO ze dne 8. července 2016, které zdůrazňuje potřebu spolupráce EU a NATO v oblasti bezpečnosti a obrany; je přesvědčen, že spolupráce EU a NATO by měla zahrnovat spolupráci na východě i jihu, boj proti hybridním a kybernetickým hrozbám, zlepšení námořní bezpečnosti a harmonizaci a koordinaci vytváření schopností v oblasti obrany; domnívá se, že spolupráce v oblasti technologických, průmyslových a vojenských kapacit nabízí v budoucnu lepší soulad a součinnost mezi oběma rámci, což zajistí větší účinnost zdrojů; připomíná, že je nezbytné toto prohlášení urychlené provést, a vyzývá v tomto ohledu ESVČ spolu s příslušnými protějšky, aby do prosince 2016 vypracovaly konkrétní možnosti provedení; domnívá se, že členské státy by měly vyvinout schopnosti, které je možné využít v rámci SBOP, s cílem umožnit samostatnou akci v případech, kdy organizace NATO není ochotna jednat nebo kdy je akce EU vhodnější; je přesvědčen, že by to rovněž posílilo úlohu NATO v bezpečnostní a obranné politice a v kolektivní obraně; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO za účelem usnadnění silnějšího a účinného obranného průmyslu a výzkumu v oblasti obrany představuje strategickou prioritu a její urychlené provedení je zásadní; je přesvědčen, že spolupráce v oblasti předcházení, analýzy a včasného zjišťování na základě účinného sdílení informací a zpravodajství zvýší schopnost EU bojovat proti hrozbám, včetně hybridních hrozeb; je i nadále přesvědčen, že NATO je hlavní zárukou bezpečnosti a obrany v Evropě; trvá na tom, že je nezbytné zabránit zdvojování činností mezi nástroji NATO a nástroji EU; domnívá se, že EU má i v civilních otázkách potenciál k tomu, aby měla v nestabilních regionech zásadní vliv; trvá však na tom, že i když je úlohou NATO chránit své převážně evropské členy před jakýmkoli vnějším útokem, EU by se měla snažit, aby byla v případě potřeby skutečně schopna sebe sama bránit a jednat nezávisle, a měla by v tomto směru přijmout větší odpovědnost pomocí zlepšení vybavení, výcviku a organizace;

37.  konstatuje, že ačkoli NATO musí zůstat základem kolektivní obrany v Evropě, politické priority NATO a EU nemusí být vždy stejné, a to zejména v souvislosti s příklonem USA k Asii; dále konstatuje, že EU má jedinečný soubor nástrojů souvisejících s bezpečností, které nejsou dostupné pro NATO, a naopak; zastává názor, že EU by měla přijmout větší odpovědnost za bezpečnostní krize odehrávající se v jejím bezprostředním sousedství, a přispět tudíž k úkolům NATO, zejména v souvislosti s hybridní válkou a námořní bezpečností; domnívá se, že z dlouhodobého hlediska se může ukázat jako nezbytná reforma ujednání „Berlín plus“, mimo jiné s cílem umožnit NATO, aby využilo schopností a nástrojů EU; zdůrazňuje, že cíl EU spočívající ve strategické nezávislosti a vytvoření rámce pro evropskou obrannou unii musí být proveden v plné součinnosti s NATO a musí vést k účinnější spolupráci, spravedlivému sdílení zátěže a přínosnému rozdělení práce mezi NATO a EU;

38.  je přesvědčen, že spolupráce EU a NATO by měla zahrnovat zvyšování společné odolnosti na východě i jihu a investice do obrany; domnívá se, že spolupráce v oblasti kapacit nabízí v budoucnu lepší slučitelnost a součinnost mezi oběma rámci; je přesvědčen, že by to rovněž posílilo úlohu NATO v bezpečnostní a obranné politice a v kolektivní obraně;

39.  je hluboce znepokojen zprávami o tom, že administrativní postupy zbytečně zpomalují vytváření sil pro mise SBOP a přeshraniční pohyb sil rychlé reakce na území EU; vyzývá členské státy k zavedení celounijního systému koordinace rychlého pohybu personálu obranných sil, vybavení a dodávek pro účely SBOP v případech, kdy je uplatněna doložka o solidaritě a vyvstává povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty OSN;

40.  požaduje vytvoření praktických ustanovení a pokynů ohledně budoucí aktivace čl. 42 odst. 7 SEU; vyzývá členské státy, aby učinily veškerá nezbytná opatření k uplatnění tohoto článku, což jednotlivým členským státům umožní účinně spravovat příspěvky na pomoc a podporu ze strany jiných členských států nebo umožní jejich účinné řízení na úrovni Unie; vyzývá členské státy, aby usilovaly o dosažení cílové úrovně výdajů na obranu ve výši 2 % HDP a aby 20 % svého rozpočtu na obranu vynaložily na vybavení, které EDA označila jako klíčové, včetně souvisejícího výzkumu a vývoje, a dosáhly tak čtyř referenčních hodnot Evropské obranné agentury v oblasti kolektivního investování;

41.  domnívá se, že problémy související s finančními omezeními vnitrostátních rozpočtů zároveň přinášejí příležitosti k pokroku, neboť z této situace jednoznačně vyplývá, že v otázkách obrany je nutná bližší spolupráce mezi členskými státy; vítá rozhodnutí některých členských států zastavit nebo zvrátit tendenci snižovat výdaje na obranu;

42.   je toho názoru, že Evropský parlament by měl v budoucí evropské obranné unii zaujímat důležité místo, a domnívá se tedy, že podvýbor pro bezpečnost a obranu by se měl stát plnohodnotným parlamentním výborem;

43.  žádá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby zahájila proces bílé knihy EU o bezpečnosti a obraně, která bude založena na globální strategii EU v podobě schválené Evropskou radou; žádá Radu, aby bezodkladně zadala vypracování návrhu tohoto dokumentu; vyjadřuje politování nad tím, že vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise ministrům obrany EU doporučila, aby namísto komplexního procesu bílé knihy vznikl pouze prováděcí plán pro oblast bezpečnosti a obrany; je toho názoru, že takovýto prováděcí plán by měl předcházet řádnému procesu vzniku bílé knihy o bezpečnosti a obraně, která by měla sloužit jako užitečný základ pro konkrétní a realistické vyčíslení případných příspěvků Unie v oblasti bezpečnostní a obranné politiky v každém legislativním období;

44.  je přesvědčen o tom, že bílá kniha EU o bezpečnosti a obraně by měla být výsledkem ucelených mezivládních a meziparlamentních procesů a příspěvků různých orgánů EU, které by se měly opírat o mezinárodní koordinaci se všemi našimi partnery a spojenci a o všeobecnou interinstitucionální podporu; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby přezkoumala svůj původní harmonogram s cílem zahájit cílenou konzultaci s členskými státy a parlamenty;

45.  domnívá se, že na základě globální strategie EU by bílá kniha měla zahrnovat bezpečnostní a obrannou strategii EU, kapacity, jež jsou považovány za nutné k zahájení této strategie, a opatření a programy na úrovni členských států i EU pro uplatnění těchto kapacit, které by se měly zakládat na společné evropské politice schopností a vyzbrojování, přičemž je nezbytné zohlednit skutečnost, že obrana a bezpečnost jsou nadále ve vnitrostátní pravomoci;

46.  je toho názoru, že bílá kniha by měla mít podobu interinstitucionální dohody závazné povahy a stanovit veškeré iniciativy Unie, investice, opatření a programy v daných víceletých politických a finančních rámcích EU; je přesvědčen, že by členské státy, partneři a spojenci měli tuto interinstitucionální dohodu zohlednit ve svém vlastním bezpečnostním a obranném plánování, čím se zajistí vzájemná soudržnost a doplňkovost;

Zahájení iniciativ

47.  domnívá se, že by měly být okamžitě zahájeny následující iniciativy:

–  přípravná akce týkající se výzkumu v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, která bude zahájena v roce 2017 a bude pokračovat do roku 2019;

–  následný ambicióznější a strategický výzkumný program v oblasti obrany, který překlene období do následujícího VFR, pokud členské státy poskytnou nezbytné dodatečné finanční zdroje nebo budou tyto zdroje zajištěny díky spolufinancování ze strany členských států podle článku 185 SFEU;

–  evropský semestr v oblasti obrany, který zhodnotí pokrok, jehož dosáhly členské státy ve svém rozpočtovém úsilí v otázce obrany;

–  strategie vymezující kroky, které je třeba provést za účelem ustavení a provedení evropské obranné unie;

–  posouzení možnosti zřídit stálou Radu ministrů obrany;

–  podpora iniciativy NATO, v jejímž rámci budou do členských států v potřebné době a na potřebná místa vyslány mezinárodní jednotky, především pokud jde o nezbytný rozvoj infrastruktury (včetně ubytování);

–  zahájení řádného procesu bílé knihy, který bude zahrnut do plánování příštího VFR;

–  konference zúčastněných stran o otázkách souvisejících s rozvojem společné evropské politiky schopností a vyzbrojování a harmonizací jednotlivých vnitrostátních politik na základě přezkumu v oblasti obrany EU;

–  vyřešení právních problémů, které brání provedení společného sdělení o budování kapacity na podporu bezpečnosti a rozvoje ve třetích zemích;

–  reforma koncepce bojových seskupení EU zaměřená na vytvoření stálých útvarů nezávislých na jakémkoli vedoucím státě, které by byly předmětem systematického společného výcviku;

–  vytvoření fondu pro zahájení vojenských operací, jak stanoví čl. 41 odst. 3 SEU, který by pomáhal zahajovat vojenské operace SBOP daleko rychleji;

–  akční plán pro posílení a rozšíření mechanismu Athena, aby bylo možné zajistit více finančních prostředků Společenství na mise EU;

–  reforma mechanismu Athena zaměřená na rozšíření jeho potenciálu v oblasti sdílení nákladů a společného financování zejména s ohledem na využití bojových seskupení EU nebo dalších útvarů rychlé reakce a na budování kapacit vojenských subjektů v partnerských zemích (výcvik, mentorování, poradenství, poskytnutí vybavení, zlepšení infrastruktury a další služby);

–  proces úvah o zahraničních přímých investicích do klíčových průmyslových odvětví a poskytovatelů služeb v oblasti obrany a bezpečnosti s cílem vytvořit právní předpisy na úrovni EU;

–  proces úvah o standardizaci postupu dvojího užití s cílem vytvořit právní předpisy na úrovni EU;

–  úvahy o vytvoření stálého ústředí pro velení a kontrolu pro vojenské operace SBOP;

–  celounijní systém koordinace rychlého pohybu personálu obranných sil, vybavení a dodávek;

–  vstupní prvky evropského akčního plánu obrany na základě bílé knihy EU o bezpečnosti a obraně;

–  zahajovací projekty EU a NATO v souvislosti s reakcí na hybridní hrozby a předcházením těmto hrozbám a budování odolnosti, spoluprací v oblasti strategické komunikace a reakce, operativní spoluprací mj. na moři, s migrací, koordinací v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany, obrannými kapacitami, s posílením technologické, výzkumné a průmyslové základny obrany, cvičeními a budováním obranných a bezpečnostních kapacit našich východních a jižních partnerů;

–  opatření na zvýšení spolupráce a důvěry mezi subjekty z oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany;

48.  navrhuje, aby byla bezodkladně zahájena evropská obranná unie, a to pomocí systému diferencované integrace a ve dvou etapách:

a) aktivací stálé strukturované spolupráce, kterou již schválil Parlament a je součástí programu „nový začátek“ předsedy Komise;

b) provedením akčního plánu pro globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který předložila vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise;

49.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance, agenturám EU působícím v oblastech vesmíru, bezpečnosti a obrany a vnitrostátním parlamentům.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0120.

(2)

Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 138.

(3)

Úř. věst. C 46E, 24.2.2010, s. 48.

(4)

Náklady vyplývající z neexistence společného evropského postupu v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky, výzkumná služba Evropského parlamentu (2013), s. 78.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

o evropské obranné unii (2016/2052 (INI))

Výbor pro zahraniční věci, zpravodaj: Urmas Paet

Menšinové stanovisko předložené Sabine Lösingovou a Takisem Hadjigeorgiou, poslanci EP ze skupiny GUE/NGL

Tato zpráva prosazuje vojenskou unii se silnými vojenskými kapacitami. Požaduje aktivaci stálé strukturované spolupráce, což oslabuje zásadu souhlasu v rámci SBOP na úkor menších členských států. Tato zpráva podporuje vytvoření operačního ústředí EU, vybízí k podpoře obranného průmyslu EU a vojensko-průmyslového komplexu. Požaduje, aby členské státy usilovaly o dosažení cílové úrovně výdajů na obranu ve výši 2 % HDP.

Vznášíme proti této zprávě námitky, protože:

požaduje nejméně 90 milionů EUR na přípravnou akci týkající se výzkumného programu v oblasti obrany EU a program pro výzkum v oblasti obrany financovaný plně EU v objemu 500 milionů EUR ročně počínaje rokem 2021;

požaduje vytvoření fondu pro zahájení operace pro přípravné činnosti před vojenskými operacemi a silnější spolupráci EU-NATO;

důrazně obhajuje na vytvoření bílé knihy EU o obraně a prosazuje silnou úlohu Evropské obranné agentury;

Požadujeme:

důsledný výklad čl. 41 odst. 2 SEU, který zakazuje, aby správní výdaje na operace v souvislosti s vojenstvím nebo obranou byly hrazeny z rozpočtu Unie;

radikální (i chemické, biologické, radiologické a jaderné) odzbrojení na úrovni EU i na celosvětové úrovni;

aby, z rozpočtu EU nebyly financovány žádné vojenské výdaje;


STANOVISKO Rozpočtového výboru (13.10.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci

o evropské obranné unii

(2016/2052(INI))

Navrhovatel: Esteban González Pons

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že se evropské země v situaci, kdy ročně vydávají na vojenské výdaje přibližně 200 miliard EUR, nemohou vyhnout zhoršení svého bezpečnostního prostředí a ovlivňovat celosvětové záležitosti, a to z důvodu roztříštěných obranných politik, což vede k neefektivnosti a brání projekci sil; je přesvědčen, že integrovanější obranný rámec by vedl ke značným úsporám, dalším schopnostem a k trvalejším investicím; připomíná, že podle odhadů „nákladů vyplývajících z neexistence společného evropského postupu“, by roční úspory z důvodu vyšší efektivity mohly dosahovat od 26 miliard EUR podle méně optimistických scénářů až po 130 miliard EUR; vyzývá k nalezení udržitelných prostředků k financování nových iniciativ vztahujících se k společné bezpečnostní a obranné politice a zdůrazňuje, že je potřebné vyjasnit dlouhodobé financování společného obranného výzkumu;

2.  zdůrazňuje, že v době, kdy je v některých členských státech zpochybňována veřejná podpora EU, jsou obrana a bezpečnost oblastí, kde mohou být jasně ukázány individuální i kolektivní přínosy většího evropského zapojení, zejména pokud jde o pravděpodobné zpochybňování postavení EU jakožto strategického aktéra po brexitu;

3.  je přesvědčen, že společné financování má klíčovou úlohu ve vytváření pobídek k používání mechanismů, jejichž potenciál není z valné části využíván, jako jsou stálá strukturovaná spolupráce a bojové skupiny EU; vyzývá tudíž k rozšíření mechanismu Athena a ke zvážení možností alternativního financování vojenských výdajů tak, aby se pozměnila zásada „náklady platí ten, komu vzniknou“; v tomto ohledu zdůrazňuje, že by rozpočet EU měl být schopný financovat administrativní náklady na ustavení a provoz strategických struktur, jako jsou společná operační velitelství, a přípravu, organizaci a provádění činností obranného výzkumu, technologie a vývoje;

4.  vyzývá rovněž k ambicióznějším civilním misím, které budou lépe integrovány v politickém cyklu a v rozsahu dostupných nástrojů; připomíná, že civilní mise musí být soudržné s celkovými cíli vnější politiky EU a šířit, stejně jako vojenské mise, hodnoty EU, jako jsou mír, bezpečnost, udržitelný rozvoj, solidarita a vzájemný respekt mezi lidmi, vymýcení chudoby a ochrana lidských práv, a to při dodržování mezinárodního práva včetně Charty OSN;

5.  připomíná, že s ohledem na jeho usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise „by nové politické iniciativy neměly být financovány na úkor stávajících programů a politik EU“;

6.  naléhavě vyzývá Komisi, aby pokud jde o její nadcházející evropský akční obranný plán (EDAP), jenž by měl být strategickým nástrojem k podpoře rozvoje obranné spolupráce na úrovni EU s cílem vývoje programů obranných schopností ze strany členských států, byla ambiciózní;

7.  naléhavě vyzývá členské státy, aby se aktivněji zapojily do projektů spolupráce, např. výzkumných programů a společného využívání a sdílení prostředků; v tomto rámci podporuje navrhovanou přípravnou akci na obranný výzkum, jež by měla vydláždit cestu pro zvláštní program v této oblasti;

8.  je přesvědčen, že nadešel čas k uvolnění zmrazeného rozpočtu Evropské obranné agentury, a má za to, že by mělo být vyvinuto větší úsilí k překlenutí investiční mezery v oblasti obranných schopností, včetně použití inovativního financování investic EU; nakonec schvaluje návrh „evropského semestru“ pro obranu, v jehož rámci by členské státy koordinovaly své plány výdajů na obranu a na investice v otevřeném procesu, který by zahrnoval Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

9

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jonathan Arnott, Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Bernd Kölmel, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Siegfried Mureşan, Victor Negrescu, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Derek Vaughan

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Edouard Ferrand, Afzal Khan


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (12.10.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci

k evropské obranné unii

(2016/2052(INI))

Navrhovatelka: Lara Comi

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  konstatuje, že dobře fungující vnitřní trh může pozitivně přispět k dosažení cílů společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), a vyjadřuje politování nad tím, že v tomto směru bylo doposud dosaženo jen malého pokroku, a to i navzdory tomu, že v roce 2009 byl přijat soubor směrnic týkajících se obrany;

2.  uznává, že současné geopolitické prostředí a situace v Evropě vyžadují, aby Unie převzala větší odpovědnost v oblasti vnější i vnitřní bezpečnosti, aby v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky zejména zajistila bezpečnost a ochranu evropských občanů a chránila vnější hranice, a opět tak oživila společný obranný a bezpečnostní rozměr a usilovala o splnění ambiciózního cíle, jímž je dosažení evropské obranné unie a prohloubenějších integrovaných obranných iniciativ; vítá závěry Evropské rady z června 2015, v nichž je požadován další rozvoj civilních i vojenských schopností a posilování obranného průmyslu Evropy;

3.  připomíná, že existující nástroje vnitřního trhu nabízejí řešení zaměřená na účinnou spolupráci mezi členskými státy a na využití úspor z rozsahu v rámci úsilí o strategické sblížení a posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), a to s cílem zamezit duplicitě a dosáhnout efektivnějších výdajů v době rozpočtových omezení a s ohledem na bezprostřední rizika v odvětví obrany EU, které se týkají ztráty kritických odborných znalostí a inovací, technologické suverenity, samostatnosti a výhod konkurenceschopnosti; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné, aby členské státy předběžně plánovaly a spolupracovaly v otázkách zakázek a modernizace obranného vybavení a potenciálu technologií dvojího užití;

4.  poukazuje na rýsující se nedostatky v dovednostech, které se projevují v důsledku stárnutí pracovní síly působící v obranném průmyslu; vítá proto záměr Komise podporovat snahy průmyslových a podnikatelských subjektů o motivaci mladých odborníků a učňů ke vstupu do tohoto odvětví a rovněž vítá kroky vedoucí k využití rozsáhlejších projektů EU k řešení tohoto problému nedostatků dovedností, například k využití nové agendy dovedností, programu COSME a „návrhu plánu pro odvětvovou spolupráci ohledně dovedností“;

5.  je znepokojen trvalým poklesem financování výzkumu na poli obrany, který lze zaznamenat ve všech členských státech; připomíná zásadní nutnost zachovat životaschopnou evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany a dobře fungující vnitřní trh; zdůrazňuje, že skutečný vnitřní trh v odvětví obrany by měl podnikům z tohoto sektoru umožnit svobodu podnikání a zajistit rovné podmínky v celé EU a že díky této situaci bude možné vybudovat silnou, inovativní a celosvětově konkurenceschopnou EDTIB, která má klíčový význam pro strategickou autonomii Evropy a důvěryhodnou SBOP; mimoto poznamenává, že budoucí fond EU, jenž má být v příštím víceletém finančním rámci vyčleněn na výzkum v oblasti obrany, nabídne příležitost prosazovat evropskou vojenskou a průmyslovou spolupráci prostřednictvím přidané hodnoty plynoucí z podpory inovativního výzkumu a technologií; varuje nicméně před překrýváním úsilí členských států nebo mezinárodních orgánů;

6.  upozorňuje na přetrvávající roztříštěnost trhu s obranným vybavením a na skutečnost, že většina zakázek se stále uděluje na vnitrostátní úrovni; vyzývá Evropskou obrannou agenturu (EDA) a Radu, aby nalezly řešení, která by přispěla k omezení rozdílů mezi jednotlivými státy v otázkách obranného průmyslu, a naléhavě vybízí Komisi, aby ještě více usilovala o dosažení rovných podmínek na evropských trzích v odvětví obrany a potírala ochranářské praktiky, které členské státy uplatňují při udělování veřejných zakázek v tomto odvětví; domnívá se proto, že použití vyloučení podle směrnice 2009/81/ES musí být řádně odůvodněno;

7.  vyzývá k větší transparentnosti a připomíná, že je zejména zapotřebí zlepšit přístup MSP k dodavatelským řetězcům v odvětví obrany, přičemž uznává klíčový význam MSP při budování prosperující evropské průmyslové základny obrany; navrhuje proto, že vedle společného a uceleného provádění směrnice 2009/81/ES by se mělo podněcovat k větší transparentnosti dodavatelských řetězců, smluv a oznamování příležitostí; zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy zajistily dostupnost kvalitativních a jasných informací, které by podniky upozorňovaly na příležitosti v odvětví obrany a díky nimž by mohly přijímat informovaná rozhodnutí;

8.  poukazuje na to, že musíme vytvářet úspory z rozsahu a vybudovat společný evropský trh s veřejnými zakázkami v oblasti obrany; naléhavě vyzývá členské státy, aby ještě více usilovaly o prosazování a plné využívání všech možností obsažených ve směrnici 2009/81/ES týkající se zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti a směrnici 2009/43/ES týkající se transferu produktů pro obranné účely; zdůrazňuje význam přístupu MSP na přeshraniční trh, přičemž konstatuje, že členské státy nedostatečně využívají dostupných nástrojů, například společných nákupů prostřednictvím centrálních nákupních subjektů, jako je EDA, které by měly otevírat nové nástroje a fondy EU malým a středním firmám na podporu jejich přístupu do dodavatelských a subdodavatelských řetězců a jejich zapojení do výzkumu; zejména oceňuje, že Komise dokončuje hodnocení směrnice 2009/81/ES a směrnice 2009/43/ES, a očekává doporučení, jejichž účelem bude zdokonalit provádění směrnic na vnitrostátní úrovni, zlepšit jejich využití průmyslovými subjekty a malými a středními podniky a posílit opatření tak, aby odpovídala skutečným nárokům trhu v odvětví obrany; rovněž Komisi vybízí k vydávání pokynů a poskytování pomoci na žádost členských států, pokud jde o provádění a interpretaci těchto směrnic;

9.  připomíná, že pro účinný evropský trh s obranným vybavením je klíčové podporovat přístup k přeshraničnímu trhu a otevření dodavatelských řetězců; zdůrazňuje, že hospodářská soutěž by se neměla omezit jen na úroveň hlavních dodavatelů a že z otevření vnitrostátních obranných trhů by měli těžit subdodavatelé, především MSP;

10.  konstatuje, že nové podniky, včetně MSP, se při vstupu na trh často potýkají s potížemi, a to zejména kvůli vysokým nákladům na investice do výzkumu a inovací, které jsou jen těžko únosné; zdůrazňuje, že k tomu, aby trh s obranným vybavením fungoval řádně pro všechny jeho účastníky, je zapotřebí poskytnout finanční prostředky na výzkum a inovace v odvětví obrany; vybízí Komisi, aby za účelem zkvalitnění obranného průmyslu a obranných technologií, upevnila prostřednictvím finančních prostředků výzkum v odvětví obrany;

11.  uznává, že cíle obranného průmyslu podpořil úspěch a osvědčené postupy rámcové dohody o záměru, a vybízí Komisi, aby vzala tyto zásady a cíle na vědomí, a to především v oblasti bezpečnosti zásobování a v oblasti nakládání s technickými informacemi;

12.  připomíná, že nová SBOP poskytuje možnost flexibility a užší spolupráce členských států v rámci „stálé strukturované spolupráce“, otevřeném pro všechny členské státy, která by mohla mít různé podoby, včetně společného rozvoje v oblasti výzkumu a zadávání veřejných zakázek, jež podpoří kooperativní nákupy obranného vybavení; požaduje vytvoření struktury pro výměnu informací týkajících se terorismu a kybernetické bezpečnosti, aniž by docházelo ke zdvojování;

13.  zdůrazňuje, že podpora technologického vývoje v Evropě má pro odvětví obrany a pro prohloubení spolupráce mezi členskými státy zásadní význam, podobně jako podpora integrovanějšího vnitřního trhu prostřednictvím rozvoje společných programů spolupráce, v jejichž rámci by mohlo Společné výzkumné středisko spojovat úsilí týkající se technologií dvojího užití v celé EU, a to například na poli robotiky a s ohledem na značně nedostatečné kapacity v souvislosti s drony a družicovým pozorováním; především vybízí Komisi k tomu, aby poskytla jasné a konkrétní pokyny pro usnadnění a zlepšení přístupu MSP k evropským strukturálním a investičním fondům (ESIF) v oblasti technologií dvojího užití;

14.  připomíná, že pro prohloubení spolupráce mezi členskými státy a pro posílení evropského trhu s obranným vybavením jsou zapotřebí také iniciativy zaměřené na zlepšení spolupráce v oblastech standardizace a certifikace; domnívá se, že by se měly stanovit certifikace a společné evropské normy v obranném odvětví (tam, kde je to možné), aby se zvýšila konkurenceschopnost, aby se veřejné zakázky v oblasti obrany zpřístupnily všem účastníkům trhu a aby se zajistily podobné vysoké normy, přičemž v této souvislosti konstatuje, že EDA a Komise podnikly kroky ke vzájemnému uznání norem a požadavků v obranném průmyslu; zdůrazňuje také, že v tomto ohledu je důležitá spolupráce s mezinárodními spojenci a partnery, jako je NATO;

15.  naléhavě vyzývá Komisi, aby byla v nadcházejícím evropském akčním plánu obrany ambiciózní, protože tento strategický nástroj bude muset podtrhnout jedinečnou přidanou hodnotu EU v odvětví obrany; zdůrazňuje, že za tímto účelem je zásadní, aby evropský akční plán obrany obsahoval prvky, které přispějí k průmyslové spolupráci v rozvoji programů obranných schopností; poukazuje především na to, že díky prostředkům na klíčové obranné technologie, které v příštím víceletém finančním rámci v zájmu podpory silné evropské průmyslové základny poskytne budoucí program pro výzkum v oblasti obrany financovaný EU, bude v Evropě možné zachovat tyto technologie, jež jsou důležité, mají-li být rozhodování i praktické kroky Evropy nezávislé, zajistit přeshraniční spolupráci na všech úrovních dodavatelského řetězce, od hlavních dodavatelů po MSP, a zapojit vícero členských států, průmysl i akademickou sféru;

16.  zdůrazňuje význam posílení synergií mezi bezpečností a obranou a synergií s dalšími politikami Unie a význam budování integrovaných schopností s cílem rozvíjet společné přístupy v oblastech, jako jsou například hybridní hrozby, terorismus, zabezpečení vnějších hranic, obchodování s lidmi z třetích zemí, společné zpravodajství, kybernetická bezpečnost a celní kontroly; vyzývá členské státy a orgány EU, aby zkoumaly a řešily nedostatky současných nástrojů boje proti terorismu; konstatuje, že hodnotná výměna myšlenek v těchto otázkách s organizací NATO je přínosná pro evropskou i transatlantickou bezpečnost;

17.  konstatuje, s ohledem na kybernetickou bezpečnost, že ochrana proti kybernetickým útokům je sice nezbytná, ovšem neměla by narušovat otevřený, volný a bezpečný kyberprostor; zdůrazňuje, že je důležité rozšiřovat technologické schopnosti, díky kterým bude evropský kyberprostor odolnější, zejména pokud jde o klíčové infrastruktury; domnívá se, že směrnice (EU) 2016/1148 o bezpečnosti sítí a informačních systémů je významným krokem k dosažení tohoto cíle;

18.  konstatuje, že rozdíly ve vnitrostátních odvětvích průmyslu a operačních schopnostech brání integraci odvětví obrany a přispívají k roztříštěnosti trhu, a domnívá se, že evropská obranná unie, která bude zahrnovat například společné strategie v boji proti terorismu a ve sdílení informací týkajících se bezpečnosti, může v konečném důsledku vést k většímu počtu společných projektů v oblasti kapacit pro řešení civilních i vojenských krizí, k posílené evropské spolupráci a k otevření trhů;

19.  vybízí Komisi a především vysokou představitelku a komisařku pro vnitřní trh, aby předložily soudržný a koordinovaný přístup k obraně, který bude obsahovat politické cíle na podporu takové strategie;

20.  poukazuje na globální strategii, kterou nedávno zveřejnila vysoká představitelka a která představuje soudržný rámec priorit pro činnost v oblasti zahraniční politiky a pro definování budoucích vývojů v evropské obranné politice.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

7

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Catherine Bearder, Dita Charanzová, Carlos Coelho, Lara Comi, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Nicola Danti, Dennis de Jong, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Antonio López-Istúriz White, Marlene Mizzi, Eva Paunova, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Andreas Schwab, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Catherine Stihler, Richard Sulík, Róża Gräfin von Thun und Hohenstein, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Anneleen Van Bossuyt, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Morten Løkkegaard, Julia Reda, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (12.10.2016)

pro Výbor pro zahraniční věci

k evropské obranné unii

(2016/2052(INI))

Navrhovatel: David McAllister

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro zahraniční věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) definovaná v čl. 24 odst. 1 a čl. 42 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) by měla obsahovat postupné vymezení společné obranné politiky Unie, jež povede k budoucí společné obraně, pokud to Evropská rada schválí na základě jednomyslného rozhodnutí;

2.  zdůrazňuje, že bezpečnost je jedna z hlavních otázek, kterou by se Evropská unie měla podle očekávání občanů zabývat a že boj proti hrozbě terorismu je dalším důvodem k zavedení společné evropské bezpečnostní a obranné politiky; domnívá se, že je zapotřebí více usilovat o využití možností Lisabonské smlouvy k vypracování komplexního rámce pro strategické zájmy tak, aby rozhodnutí týkající se bezpečnosti a obrany byla přijímána kvalifikovanou většinou kromě opatření s vojenskými či obrannými důsledky; vyzývá Radu a Komisi, aby posílily komplexní přístup EU k vnějším konfliktům a krizím a více zapojily různé zainteresované strany a nástroje do všech fází konfliktu, a to s cílem zasadit společnou evropskou bezpečnost a obranu do institucionálního rámce;

3.  podtrhuje význam splnění cílů SBOP spočívajících v posílení operační schopnosti Unie, pokud jde o vnější činnost v zájmu udržení míru, předcházení konfliktům, reagování na humanitární krize a posílení mezinárodní bezpečnosti, jak je stanoveno v SEU a je současně v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů; konstatuje, že nyní – v rychle se zhoršujícím bezpečnostním prostředí a v kontextu mezinárodní scény zmítané teroristickými útoky a charakterizované strachem evropských občanů – je to více nutné než kdy jindy;

4.  zdůrazňuje, že ochrana lidských práv přispívá k celosvětovému zajištění míru a bezpečnosti; podtrhuje klíčovou úlohu EU při prosazování zásad zakotvených v právních předpisech souvisejících s lidskými právy, zejména zásad univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv;

5.  konstatuje, že článek 42 SEU stanoví, že společnou bezpečnostní a obrannou politikou není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států a nejsou dotčeny jejich závazky přijaté v rámci organizace NATO;

6.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby maximálně využily potenciálu SEU a především jejího článku 44 o provádění misí SBOP skupinou členských států a čl. 42 odst. 6 a článku 46 o stálé strukturované spolupráci, pokud jde o rychlejší, flexibilnější a efektivnější zahajování misí a operací SBOP; vítá aktivaci čl. 42 odst. 7 SEU o doložce o vzájemné obraně, k níž došlo v roce 2015; zdůrazňuje možnost každého členského státu, který by se stal obětí teroristického útoku, žádat o použití doložky o solidaritě v souladu s čl. 222 odst. 1 SFEU;

7.  zdůrazňuje důležitou úlohu Parlamentu při dohledu nad politickými činnostmi a institucionálními strukturami, a to i činnostmi a strukturami spadajícími do SBOP; vyzývá proto k tomu, aby při příští revizi Smluv EU došlo k posílení mechanismů parlamentního dohledu mimo jiné zavedením požadavku konzultovat Parlament, když budou vytyčovány cíle a analyzována rizika, a to před přijetím rozhodnutí o nových misích a operacích SBOP a o strategickém přezkumu této politiky;

8.  vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby zajistily soudržnost mezi jednotlivými oblastmi vnější činnosti, jak je stanoveno v SEU, aby k těmto oblastem zaujaly globální a komplexní přístup a aby rozšířily oblast působnosti civilních misí EU tak, aby přímo podporovaly plnění cílů rozvoje, a to mimo jiné zaměřením na demobilizaci, odzbrojování a opětovné začleňování bývalých bojovníků; dále vyzývá, aby Parlament informovaly mnohem pravidelněji, a umožnily tak parlamentní přezkum vnější činnosti včetně činností souvisejících s vyjednáváním o mezinárodních dohodách a jejich uzavíráním ve všech stádiích procesu;

9.  vyzývá k vytvoření Rady složené z ministrů obrany a ke zřízení stálého strategického civilně-vojenského velitelství se stálou vojenskou operační složkou; zdůrazňuje úlohu Evropské obranné agentury v oblasti rozvoje schopností; vyzývá Evropskou obrannou agenturu, aby plně využívala svůj mandát daný Smlouvou;

10.  zdůrazňuje potřebu zvýšit pružnost finančních pravidel pro vnější činnost, aby se zabránilo zpožděnému operačnímu vyplácení prostředků a zvýšila se schopnost rychle a účinně reagovat na krize;

11.  vítá globální strategii Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku, kterou představila místopředsedkyně, vysoká představitelka a jež představuje soudržný rámec priorit pro činnost v oblasti zahraniční politiky a pro definování budoucího vývoje v evropské obranné politice; znovu opakuje, že podporuje přijetí Bílé knihy o obraně, která bude vycházet z globální strategie EU; zdůrazňuje, že Bílá kniha by měla být založena na společném přesném posouzení stávajících vojenských schopností členských států v zájmu zajištění skutečné spolupráce a soudržnosti mezi členskými státy;

12.  zdůrazňuje, že je nutné posílit obrannou politiku v EU jakožto jeden z pilířů v rámci NATO, a vyzývá k vybudování komplexního politického a vojenského partnerství EU s aliancí NATO, které je pro evropskou bezpečnostní strukturu i nadále životně důležité a které Unii současně umožňuje jednat v zahraničních operacích autonomně, zvláště jde-li o stabilizaci sousedních zemí; a v tomto ohledu připomíná, že vztahy mezi EU a NATO by měly být založeny na doplňkovosti a spolupráci, aby tyto organizace mohly řešit náročné úkoly související se společnou bezpečností, rozvojem schopností a plánováním pro nepředvídatelné hybridní hrozby;

13.  vítá prohlášení, které místopředsedkyně, vysoká představitelka pronesla na neformálním setkání ministrů zahraničí EU dne 2. září 2016 v Gymnichu, v němž opět zmínila příležitost, k tomu, aby členské státy dosáhly v oblasti obrany podstatného pokroku;

14.  vyzývá EU, aby vytvořila orgán dozoru a vhodné struktury v rámci Parlamentu, jež by trvale kontrolovaly, zda členské státy dodržují společný postoj EU, kterým se stanoví pravidla pro vývoz zbraní.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

12.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

8

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Elmar Brok, Fabio Massimo Castaldo, Kostas Chrysogonos, Richard Corbett, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Jo Leinen, Morten Messerschmidt, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Paulo Rangel, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Gerolf Annemans, Enrique Guerrero Salom, Cristian Dan Preda

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Birgit Collin-Langen, Traian Ungureanu


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

24.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

20

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Michèle Alliot-Marie, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Anna Elżbieta Fotyga, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Tunne Kelam, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ilhan Kyuchyuk, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, David McAllister, Tamás Meszerics, Javier Nart, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Vincent Peillon, Alojz Peterle, Kati Piri, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Geoffrey Van Orden, Boris Zala

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ryszard Czarnecki, Ana Gomes, Javi López, Juan Fernando López Aguilar, Antonio López-Istúriz White, Urmas Paet, Jean-Luc Schaffhauser, Helmut Scholz, Bodil Valero

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Biljana Borzan, Karoline Graswander-Hainz, Marijana Petir, Ivan Štefanec

Právní upozornění