Postup : 2016/2009(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0345/2016

Předložené texty :

A8-0345/2016

Rozpravy :

PV 12/12/2016 - 15
CRE 12/12/2016 - 15

Hlasování :

PV 13/12/2016 - 5.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0485

ZPRÁVA     
PDF 896kWORD 110k
24.11.2016
PE 585.807v02-00 A8-0345/2016

o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015

(2016/2009(INI))

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodaj: József Nagy

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví
 STANOVISKO Petičního výboru
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015

(2016/2009(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) ze dne 7. prosince 2000, která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

–  s ohledem na smlouvy OSN týkající se ochrany lidských práv a základních svobod a na judikaturu smluvních orgánů OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která byla přijata v New Yorku dne 13. prosince 2006 a kterou EU ratifikovala dne 23. prosince 2010,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením přijaté v říjnu 2015,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na tyto obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte: č. 6 (2005) o zacházení s dětmi bez doprovodu a odloučených od rodin mimo svou zemi původu, č. 7 (2005) o naplňování práv dítěte v raném dětství, č. 9 (2006) o právech dětí se zdravotním postižením, č. 10 (2007) o právech dětí v soudním systému pro mladistvé, č. 12 (2009) o právu dítěte být slyšeno, č. 13 (2011) o právu dítěte na svobodu od všech forem násilí a č. 14 (2013) o právu dítěte na prvořadé zohlednění jeho zájmů,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, Pekingskou akční platformu, svá usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(1) a ze dne 6. února 2014 o sdělení Komise nazvaném „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“(2) a na závěry Rady ze dne 5. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí,

–  s ohledem na úmluvu OSN z roku 1951 o právním postavení uprchlíků a její protokol z roku 1967,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–  s ohledem na Doporučené zásady a pokyny k lidským právům na mezinárodních hranicích, které vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro prosazování pravdy, spravedlnosti, odškodňování a záruk proti recidivě ze dne 22. července 2014,

–  s ohledem na regionální prováděcí strategii k Madridskému mezinárodnímu   akčnímu plánu pro problematiku stárnutí, 2002.

–  s ohledem na zásady týkající se postavení vnitrostátních institucí v oblasti prosazování a ochrany lidských práv („Pařížské zásady“), které jsou přílohou rezoluce Valného shromáždění OSN č. 48/134,

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, zvláště na věci 18766/11 a 36030/11, na úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a na Evropskou chartu regionálních či menšinových jazyků,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 1985 (2014) – Postavení a práva národnostních menšin v Evropě,

–  s ohledem na Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi,

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(3),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení(5),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(6),

–  s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(7),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(9),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU o audiovizuálních mediálních službách(10) a na výsledky veřejné konzultace, kterou Komise uskutečnila od července do září 2015,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(11),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(12),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2011/220/SVV(13),

–  s ohledem na směrnice o procesních právech podezřelých a obviněných osob v trestním řízení,

–  s ohledem na soubor opatření na ochranu údajů přijatý v prosinci 2015,

–  s ohledem na nařízení, kterým se zřizuje evropská pohraniční a pobřežní stráž a na směrnici o azylovém řízení,

–  s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ze zasedání, které se konalo ve dnech 15.–16. března 2002 v Barceloně,

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020 přijatý prostřednictvím závěrů Rady ze dne 7. března 2011,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče,

–  s ohledem na závěry zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ve dnech 5.–6. června 2014 o politice v oblasti integrace přistěhovalců v Evropské unii,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2015 o rovných příležitostech pro ženy a muže z hlediska příjmů: odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů,

–  s ohledem na prohlášení trojice předsednictví EU o rovnosti žen a mužů ze dne 7. prosince 2015,

–  s ohledem na závěry Rady o rovnosti osob LGBTI přijaté dne 16. června 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o akčním plánu pro lidská práva a demokracii 2015–2019,

–  s ohledem na prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání (pařížské prohlášení),

–  s ohledem na obecné zásady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými osobami (LGBTI), které přijala Rada ve složení pro zahraniční věci dne 24. června 2013,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv,

–  s ohledem na průzkum Eurobarometru s názvem „Diskriminace v EU v roce 2015“,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158) a na závěry Rady s názvem „Zajištění dodržování zásad právního státu“,

–  s ohledem na seznam Evropské komise obsahující opatření pro posílení rovnosti LGBTI osob,

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2015 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii (SWD(2016)0054),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí“ (COM(2016)0377),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020, zejména na její cíle v oblasti chudoby a sociálního vyloučení,

–  s ohledem na publikaci OECD a Evropské unie nazvanou „Indikátory integrace přistěhovalců za rok 2015 – usazení se“,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Za sociální investice pro růst a soudržnost“ (COM(2013)0083) a doporučení s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,

–  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 29. května 2013 týkající se barcelonských cílů s názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“ (COM(2013)0322),

–  s ohledem na Strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016 (COM(2012)0286), zejména ustanovení o finančních prostředcích na vypracování pokynů k systémům ochrany dětí a o výměně osvědčených postupů,

  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173) a na závěry Evropské rady ze dne 24. června 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Další kroky v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů“ (COM(2013)0454),

–  s ohledem na zprávu Komise o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie za rok 2015 (COM(2016)0265) a na doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na zprávu Komise o občanství EU pro rok 2013 nazvanou „Občané EU: vaše práva, vaše budoucnost“ (COM(2013)0269),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Hodnocení provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech“ (COM(2016)0424),

–  s ohledem na zprávu Komise o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na evropský program pro migraci (COM(2015)0240),

–  s ohledem na evropský program pro bezpečnost (COM(2015)0185),

–  s ohledem na závěry výročního kolokvia o základních právech z roku 2015,

–  s ohledem na výsledky veřejné konzultace v rámci výročního kolokvia o základních právech pořádaného v roce 2016 na téma „Pluralita médií a demokracie“,

–  s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426),

–  s ohledem na návrh Komise týkající se přistoupení EU k Istanbulské úmluvě Rady Evropy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o pokroku v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2014 o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity(15),

–  s ohledem na svá usnesení o rovnosti žen a mužů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o situaci nezletilých osob v EU bez doprovodu(16),

–  s ohledem na svá usnesení o základních a lidských právech, zejména na poslední usnesení ze dne 8. září 2015 ke stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v letech 2013–2014)(17),

–  s ohledem na svá usnesení o migraci, zvláště pak na poslední z nich ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(18),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2005 o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě(19),

  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte(20),

  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2013 o evropských jazycích, jimž hrozí zánik, a o jazykové rozmanitosti v Evropské unii(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – o anticiganismu v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v EU(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o Chartě EU: standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(24),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv o uzavření šetření z vlastního podnětu OI/8/2014/AN týkajícího se Evropské komise,

–  s ohledem na stanovisko Soudního dvora Evropské unie 2/2013 k návrhu dohody o přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod,

–  s ohledem na rozhodnutí a judikaturu Soudního dvora Evropské unie a na judikaturu ústavních soudů členských států, které používají Listinu a opírají se o ni při výkladu vnitrostátního práva, zejména věci C-83/14, C-360/10, C-70/10, C-390/12, C-199/12, C-200/12, C-201/12, C-404/15, C-659/15, C-362/14,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech pro rok 2016,

–  s ohledem na příručku Agentury pro základní práva o evropských právních předpisech v oblasti práv dítěte (2015),

–  s ohledem na studii Agentury Evropské unie pro základní práva nazvanou Justice vstřícná k dětem – vyhlídky a zkušenosti odborníků, pokud jde o účast dětí v občanskoprávním a trestním soudním řízení v 10 členských státech EU (2015),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o násilí páchaném na dětech se zdravotním postižením: legislativa, politiky a programy v EU (2015),

–  s ohledem na průzkum EU zaměřený na osoby LGBT, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva v roce 2013, na její zprávu s názvem „Být trans v Evropské unii – srovnávací analýza dat ze šetření života lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů v EU“ z roku 2014 a na její tematický dokument nazvaný Stav základních práv intersexuálních osob z roku 2015,

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva nazvanou „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU“,

–  s ohledem na průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva s názvem „Antisemitismus - přehled dostupných údajů v Evropské unii 2004–2015“,

–  s ohledem na srovnávací právní analýzu Agentury pro základní práva s názvem „Ochrana před diskriminací na základě sexuální orientace, pohlavní identity a sexuálních znaků v EU“,

–  s ohledem na průzkumy Agentury pro základní práva EU-MIDIS a průzkum o Romech,

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2015 a jeho zprávu z roku 2015 nazvanou „Slaďování pracovního, rodinného a soukromého života v Evropské unii: přezkum politiky“,

–  s ohledem na „Studii ke zjištění a zmapování stávajících údajů a zdrojů týkajících se sexuálního násilí páchaného na ženách v EU“, kterou vypracoval Evropský institut pro rovnost žen a mužů,

–  s ohledem na situační zprávu Europolu z roku 2016 „Obchodování s lidmi v EU“,

–  s ohledem na zprávu Eurostatu z roku 2015 nazvanou „Obchodování s lidmi“,

–  s ohledem na studie Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Pracovní doba a vyváženost pracovního a osobního života v celoživotní perspektivě“ (2013), „Péče o děti a závislé osoby: dopad na kariéru mladých pracovníků“ (2013), a „Opatření na sladění pracovních a pečovatelských povinností v době demografických změn“ (2015),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z května 2015 s názvem „Rovnost žen a mužů v oblasti zaměstnání a povolání – posouzení uplatňování směrnice 2006/54/ES v Evropské unii“,

–  s ohledem na studii generálního ředitelství Evropského parlamentu pro vnitřní politiky Unie s názvem „Vícenásobná diskriminace na základě genderu a zdravotního postižení“,

–  s ohledem na slyšení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, které bylo věnováno základním právům a které se konalo dne 16. června 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro ústavní záležitosti, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A8-0345/2016),

A.   vzhledem k tomu, že je nezbytné chránit všechna základní práva; vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie byla plně začleněna do Smluv, a vzhledem k tomu, že v EU a členských státech dochází k porušování základních práv, jak ukazují zprávy Komise, Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Rady Evropy, OSN a nevládních organizací;

B.   vzhledem k tomu, že Evropská unie je společenstvím založeným na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin,

C.   vzhledem k tomu, že právní stát je páteří evropské liberální demokracie a jednou z hlavních zásad EU vyplývajících z ústavních tradic společných všem členským státům, a vzhledem k tomu, že úcta k právnímu státu je předpokladem ochrany základních práv a závazků stanovených ve smlouvách a v mezinárodním právu;

D.   vzhledem k tomu, že tváří v tvář současným výzvám by EU a členské státy měly prosazovat a vymáhat tyto hodnoty při přijímání jakýchkoli opatření; vzhledem k tomu, že způsob uplatňování zásady právního státu na vnitrostátní úrovni má klíčový význam pro zajišťování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy; vzhledem k tomu, že v souladu se článkem 17 SEU musí Komise zajišťovat uplatňování Smluv;

E.  vzhledem k tomu, že orgány EU již zahájily postupy s cílem překonat takzvané „kodaňské dilema“; vzhledem k tomu, že současný vývoj ukazuje, že je zapotřebí přezkoumat a začlenit nástroje a procesy s cílem zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot ze Smluv a že by měl být vytvořen účinný mechanismus, který odstraní přetrvávající nedostatky a zajistí v celé Unii dodržování zásad a hodnot stanovených ve Smlouvě; vzhledem k tomu, že by tento mechanismus měl být založen na důkazech, měl by být objektivní, nediskriminační a provádět hodnocení na rovnocenném základě při dodržování zásady subsidiarity, nezbytnosti a proporcionality, měl by se vztahovat jak na členské státy, tak na orgány a instituce Unie, být založen na odstupňovaném přístupu a zahrnovat jak preventivní, tak nápravnou složku;

F.   vzhledem k tomu, že Evropská unie je odhodlána dodržovat svobodu a pluralismus sdělovacích prostředků a také právo na informace a svobodu projevu, jak je zakotveno v Listině základních práv a v Evropské úmluvě o lidských právech;

G.  vzhledem k tomu, že migrace je součástí přítomnosti i budoucnosti EU a jednou z dnešních nejvýznamnějších výzev, neboť vyzývá k mezinárodní humanitární odpovědnosti EU a jejích členských států, a příležitostí z demografických důvodů a že vyžaduje do budoucna zaměřené řešení, jak co se týče krátkodobého, tak střednědobého krizového managementu a také dlouhodobých politik integrace a sociálního začleňování;

H.  vzhledem k tomu, že právo na azyl je zaručeno Úmluvou o právním postavení uprchlíků (Ženevská úmluva) a jejím protokolem ze dne 31. ledna 1967 a také Listinou;

I.   vzhledem k tomu, že v období od září do prosince 2015 přijala Komise 48 rozhodnutí o protiprávním jednání proti členským státům, které plně neprovádějí a neuplatňují společný evropský azylový systém;

J.   vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci „v roce 2015 zemřelo nebo je od té doby nezvěstných nejméně 3 771 osob, které se snažily dosáhnout bezpečného evropského území, a celkový počet mrtvých a nezvěstných za posledních dvacet let tak dosáhl více než 30 000 osob“;

K.   vzhledem k tomu, že teroristické činy představují jedno z nejzávažnějších porušení základních práv a svobod; vzhledem k tomu, že je nezbytné mít zavedené odpovídající nástroje k ochraně občanů a obyvatel EU a jednoznačně reagovat na toto porušování v rámci právního státu a bojovat proti němu;

L.   vzhledem k tomu, že vražda osmi novinářů, k níž došlo v kancelářích satirického časopisu Charlie Hebdo dne 7. ledna 2015, představovala pokus o útok na svobodu sdělovacích prostředků, svobodu projevu a svobodu umění v EU;

M.   vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby byla při všech opatřeních, která podnikají členské státy a EU, dodržována základní práva a občanské svobody, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů, presumpce neviny a práva na obhajobu, práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý soudní proces, svobody projevu a informací a svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání; připomíná, že účinná demokratická kontrola bezpečnostních opatření je zásadní; vzhledem k tomu, že bezpečnost občanů EU musí zachovávat jejich práva a svobody; vzhledem k tomu, že tyto dvě zásady představují dvě strany téže mince;

N.   vzhledem k tomu, že jakékoli omezení práv a svobod zakotvených v Listině podléhá zásadě proporcionality a nezbytnosti v souladu s článkem 52 Listiny;

O.   vzhledem k tomu, že musí být respektovány pravomoci členských států, pokud jde o zpravodajské služby v souladu s článkem 72 SFEU;

P.   vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu, a zejména její čl. 15 odst. 1 stanoví, že členské státy neukládají poskytovatelům služeb přenosu a ukládání a hostingových služeb obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní činnost;

Q.  vzhledem k tomu, že podle Komise se každý rok stane 75 milionů lidí v celé EU obětí trestného činu;

R.   vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je závažný trestný čin, který je často páchán v rámci organizované trestné činnosti, znamená závažný zásah do lidské důstojnosti a představuje jeden z nejhorších způsobů porušení základních práv, neúměrně postihuje ženy a dívky a je výslovně zakázán Listinou;

S.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování je stále nejrozšířenější formou tohoto jevu; vzhledem k tomu, že 76 % registrovaných obětí v EU jsou ženy; vzhledem k tomu, že 70 % identifikovaných obětí obchodování s lidmi v EU jsou občané EU;

T.  vzhledem k tomu, že směrnice 2011/36/EU zavádí obecná ustanovení zohledňující genderové hledisko, s cílem posílit předcházení trestným činům souvisejícím s obchodováním s lidmi a chránit oběti tohoto obchodování;

U.   vzhledem k tomu, že i když jsou obchodování s lidmi a převaděčství dva dosti rozdílné jevy, může být mezi nimi v některých případech spojitost;

V.  vzhledem k tomu, že diskriminace, rasismus nebo xenofobie, nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti motivované rasismem, xenofobií nebo předsudky vůči náboženství, přesvědčení, věku, zdravotnímu postižení, sexuální orientaci nebo genderové identitě určitého člověka ohrožují základní hodnoty EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že narůstá počet projevů nenávisti u politických sil a že stoupá xenofobie a další předsudky u značné části obyvatelstva, a to i prostřednictvím internetu; vzhledem k tomu, že boj proti diskriminaci, rasismu a xenofobii je klíčový pro zajištění dodržování evropských hodnot spočívajících v toleranci, rozmanitosti a vzájemném respektu;

W.  vzhledem k tomu, že lidé mohou být vystavení vícenásobné a průřezové diskriminací; vzhledem k tomu, že politika zaměřená na jeden důvod diskriminace by se měla zaměřit na situaci konkrétních skupin, které jsou patrně oběťmi mnohonásobné diskriminace, mimo jiné z důvodu věku, rasy, náboženství, sexuální orientace, pohlaví nebo zdravotního postižení;

X.   vzhledem k tomu, že rovnost mezi ženami a muži je jednou ze základních zásad EU a že jakákoli diskriminace na základě pohlaví je zakázána;

Y.   vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje porušování základních práv, které se dotýká všech úrovní společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, společenské postavení, zemi původu nebo bydliště; vzhledem k tomu, že nerovné postavení žen a mužů a genderové stereotypy zvyšují riziko násilí a dalších forem vykořisťování a brání ženám, aby se plně zapojily do všech oblastí života;

Z.  vzhledem k tomu, že podle údajů agentury FRA z šetření v oblasti „násilí páchaného na ženách“ zažila fyzické nebo sexuální násilí každá třetí žena v EU starší 15 let, zatímco každá desátá byla obětí nějaké formy sexuálního násilí a jedna z dvaceti žen starších 15 let byla znásilněna;

AA.   vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví a násilí páchané na ženách je na mnoha místech stále „mlčky“ tolerováno a že o něm policie často není informována, neboť oběti nemají dostatečnou důvěru ke státním orgánům; vzhledem k tomu, že je nezbytný přístup s nulovou tolerancí;

AB.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva spadají do pravomoci členských států; vzhledem k tomu, že však EU může přispět k prosazování osvědčených postupů mezi členskými státy;

AC.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zaručit rovný přístup ke zdravotní péči, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví, bez ohledu na ekonomickou a zdravotní situaci žen a na zemi, odkud pocházejí;

AD.  vzhledem k tomu, že děti jsou budoucností naší společnosti a že odpovídáme za jejich současný život; vzhledem k tomu, že vzdělání je jedním z nejlepších způsobů předávání hodnot, jako je mír, tolerance, soužití, rovnost, spravedlnost a respektování lidských práv, a to pomocí formálních, neformálních a informálních vzdělávacích metod v souladu s článkem 14 Listiny;

AE.  vzhledem k tomu, že dětské linky bezpečí, informační služby a podobné nástroje jsou užitečné jako mechanismy zvyšování povědomí, postupování záležitostí příslušným orgánům a předávání informací v případech týkajících se porušování práv dětí;

AF.  vzhledem k tomu, že živé vysílání sexuálního zneužívání dětí již dávno není nastupujícím novým trendem, ale zavedenou realitou; vzhledem k tomu, že děti jsou ohroženy sexuálním zneužíváním po internetu a online žádostmi k sexuálním účelům, přičemž se v nejzávažnějších případech může jednat až o sexuální nátlak a další formy zneužívání, a že nejsou přijímána dostatečná opatření k prevenci sexuálního zneužívání dětí prostřednictvím vzdělávacích programů ani se neposiluje soudní spolupráce mezi členskými státy s cílem bojovat proti pedofilním sítím;

AG.   vzhledem k tomu, že právo na soukromí a ochranu osobních údajů je zvláště důležité, pokud jde o děti, které představují tu nejzranitelnější část společnosti;

AH.  vzhledem k tomu, že podle článku 37 Úmluvy o právech dítěte a podle zásady nejlepšího zájmu dítěte by děti bez doprovodu a děti odloučené od rodiny zpravidla neměly být zadržovány a mělo by být zajištěno jejich umístění do bezpečného prostředí, které jim poskytne veškerou nezbytnou ochranu, zdravotní péči a vzdělání;

AI.  vhledem k tomu, že dodržování práv příslušníků menšin je jednou ze základních zásad EU; vhledem k tomu, že je třeba posílit účinnou ochranu menšin; vzhledem k tomu, že s ohledem na nárůst populismu a extremismu by mělo být prosazováno soužití se všemi menšinami a jejich respektování; vzhledem k tomu, že menšiny přispívají k bohatství a rozmanitosti v Evropě; vzhledem k tomu, že migrační krize vyvolala nedůvěru a vzrůstající nenávist vůči komunitám menšin v Evropě;

AJ.   vzhledem k tomu, že zpráva Agentury pro základní práva o základních právech pro rok 2016 konstatuje, že diskriminace a nesnášenlivost vůči Romům nadále přináší výzvy pro účinnou integraci Romů; vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometru zaměřeného na diskriminaci za rok 2015 je nejrozšířenějším důvodem diskriminace etnický původ;

AK.  vzhledem k tomu, že Romové v Evropě, ať jako jednotlivci nebo jako skupina, čelí ve svém každodenním životě protiromskému smýšlení, systematickým předsudkům, rasismu, netoleranci, nepřátelství, diskriminaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že segregace romských dětí ve školství je ve většině členských států přetrvávajícím problémem; vzhledem k tomu, že diskriminace Romů na trhu práce jim brání v tom, aby zlepšovali své dovednosti a vymanili se ze začarovaného kruhu chudoby;

AL.  vzhledem k tomu, že články 8, 9, 10, 19 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, jakož i judikatura Soudního dvora EU, přiznávají základním sociálním právům význam, čímž je zdůrazněno, že tato práva a zejména práva odborových organizací, právo na stávku a právo na sdružování a shromažďování, musí být chráněna stejně jako ostatní základní práva uznávaná touto listinou;

AM.  vzhledem k tomu, že pouze 27 % Evropanů zná jednotné evropské nouzové telefonní číslo 112, a ne každý k němu má přístup;

AN.   vzhledem k tomu, že povinností všech členských států je ochrana každé osoby, včetně osob LGBTI, před jakoukoli diskriminací a násilím; vzhledem k tomu, že je třeba odsoudit jakoukoli diskriminaci a násilí na základě sexuální orientace a genderové identity;

AO.   vzhledem k tomu, že z průzkumu v terénu, který provedla Agentura Evropské unie pro základní práva, vyplývá, že převažující negativní sociální postoje a stereotypy představují hlavní překážku boje proti diskriminaci a trestným činům z nenávisti vůči osobám LGBTI;

AP.   vzhledem k tomu, že podle studie Agentury pro základní práva nejvyšší úroveň diskriminace, násilí a obtěžování v rámci podskupin LGBTI uvedli transsexuální respondenti;

Ochrana základních práv a důstojnosti

1.  opakuje, že lidská důstojnost je nedotknutelným předpokladem všech základních práv, neměla by být podrobena žádné instrumentalizaci a musí být respektována a chráněna v rámci všech iniciativ EU; vyzývá ke zvyšování povědomí občanů EU o přirozené důstojnosti všech osob, a to s cílem dosáhnout lidštější a spravedlivější společnosti;

2.   odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí v EU vůči všem lidským bytostem, jelikož to představuje přímé porušení lidské důstojnosti;

3.   opakuje svou výzvu k dodržování důstojnosti na sklonku života; zdůrazňuje, že trest smrti je v rozporu se základními hodnotami EU;

4.   zdůrazňuje, že podle čl. 6 odst. 2 SEU je Unie povinna přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod; konstatuje, že by to posílilo ochranu základních práv v EU, a očekává, že budou co nejdříve odstraněny právní překážky bránící přistoupení;

Právní stát

5.   zdůrazňuje, že základní práva jsou univerzální, nedělitelná a že se vždy vzájemně doplňují a je třeba nalézt spravedlivou rovnováhu mezi právy všech v bohaté a rozmanité společnosti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby zásady stanovené v článku 2 Listiny základních práv byly uplatňovány v plném rozsahu, a to jak v právních předpisech EU, tak ve vnitrostátních právních předpisech; vyzývá Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti, vždy když některý členský stát poruší Listinu při provádění právních předpisů EU;

6.   připomíná, že by Unie ve svých vztazích s okolním světem měla přispívat k ochraně základních práv; vyzývá orgány a instituce EU, aby v rámci vnějších vztahů i ve svých vnitřních politikách s důsledky pro vnější vztahy zajišťovaly vysokou úroveň ochrany těchto práv;

7.   konstatuje, že je nezbytné zajistit v právních předpisech EU i členských států i ve veřejných politikách a při jejich provádění dodržování všech společných evropských hodnot uvedených v článku 2 SEU; je přesvědčen, že na ochranu právního státu musí všechny příslušné subjekty na vnitrostátní úrovni zintenzívnit své úsilí o udržení a posílení právního státu; konstatuje, že pro právní stát má zásadní význam účinné, nezávislé a nestranné soudnictví;

8.   konstatuje, že pravidelná výměna mezi orgány a institucemi EU a členskými státy navzájem, založená na objektivních kritériích a kontextuálním posuzování, by mohla zmírnit jakékoliv problémy právního státu v budoucnu nebo jim předcházet; opakuje svou výzvu k vytvoření Pakt Unie o demokracii, právním státu a základních právech, který by měla tvořit výroční zpráva s doporučeními pro jednotlivé země; domnívá se, že by měla být tato zpráva vypracována s využitím různých zdrojů, včetně zpráv Agentury pro základní práva, Rady Evropy nebo OSN, a měla by být včleněna do stávajících nástrojů, jako je srovnávací přehled EU o soudnictví, a doplňovat je, a měla by nahradit mechanismus spolupráce a ověřování pro Bulharsko a Rumunsko;

9.   vítá skutečnost, že Rada vede pravidelné rozpravy o právním státě; domnívá se, že by pakt Unie měl zahrnout rámec Komise pro právní stát a dialog Rady o právním státu do jediného nástroje Unie a že by Rada měla vést svou rozpravu na základě výroční zprávy s doporučeními pro jednotlivé země;

10.   připomíná, že by základní práva měla být zahrnuta jako součást posuzování dopadu u všech návrhů právních předpisů;

11.   zdůrazňuje, že svoboda pohybu a pobytu evropských občanů a jejich rodin stanovená ve Smlouvách a zaručená směrnicí o volném pohybu je jedním ze základních práv evropských občanů;

12.   uznává, že neutralita státu má zásadní význam pro ochranu svobody myšlení, přesvědčení a náboženského vyznání, zajištění rovného zacházení se všemi náboženstvími a vyznáními a pro svobodu vyznávat náboženství podle své volby a své náboženství nebo přesvědčení změnit;

13.   připomíná, že svoboda projevu a svoboda informací a sdělovacích prostředků jsou zásadní pro zajištění demokracie a právního státu; ostře odsuzuje násilí, nátlak a výhrůžky namířené proti novinářům a sdělovacím prostředkům; vyzývá členské státy, aby upustily od všech opatření, která omezují svobodu sdělovacích prostředků, komunikace a informací; vyzývá Komisi, aby se v rámci procesu jednání o přistoupení ve větší míře zaměřila na soulad, také pokud jde o tato základní práva;

14.   opakuje svou výzvu EU a jejím členským státům, aby přezkoumaly možnost zřízení systému na ochranu oznamovatelů a poskytování záruk novinářským zdrojům;

15.   vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o podmínky ve věznicích v některých členských státech, které se často vyznačují přeplněností a špatným zacházením s vězni; poukazuje na to, že musí být zaručena základní práva vězňů; vyzývá Komisi, aby posoudila, jaký má vězení a systém trestního soudnictví dopad na děti; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu podporovala členské státy a aby usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi různými orgány členských států, pokud jde o různé modely zajištění vztahů mezi rodiči, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, a jejich dětmi;

16.   opětovně důrazně odsuzuje používání zdokonalených výslechových metod, které mezinárodní právo zakazuje a které představují mimo jiné porušení práva na svobodu, bezpečnost, lidské zacházení, ochranu před mučením, presumpci neviny, spravedlivý soudní proces, právního zástupce a stejnou ochranu zaručenou zákonem;

17.  opětovně vyzývá k tomu, aby bylo zajištěno vyvození odpovědnosti z hromadného porušování základních práv, zejména v souvislosti s přepravováním a nezákonným zadržováním vězňů, a to pomocí otevřeného a transparentního vyšetřování;

18.   zdůrazňuje, že korupce je vážnou hrozbou pro demokracii, právní stát a základní práva; vyzývá členské státy a orgány a instituce EU, aby bojovaly proti systémové korupci, aby vytvořily účinné nástroje k boji proti korupci a jejímu trestání a aby pravidelně ověřovaly využívání veřejných evropských i státních finančních prostředků a podporovaly transparentnost;

19.   naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala protikorupční strategii podporovanou účinnými nástroji; vyzývá členské státy, aby sledovaly, jak jsou plněna doporučení obsažená v protikorupční zprávě Komise; naléhavě je vyzývá, aby posílily policejní a soudní spolupráci v boji proti korupci; vyzývá za tímto účelem členské státy a orgány a instituce EU, aby umožnily urychlené zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, čímž poskytnou odpovídající záruky nezávislosti a účinnosti;

Migrace, integrace a sociální začleňování

Integrace a sociální začleňování

20.   domnívá se, že sociální začleňování a integrace migrantů a uprchlíků požívajících mezinárodní ochrany do hostitelské společnosti je součást dynamického a mnohorozměrného procesu (zahrnujícího práva a povinnosti), jehož nedílnou součástí musí být úcta k hodnotám, na nichž je EU postavena, a při němž musí být dodržována základní práva dotčených stran; je přesvědčen, že to představuje výzvu a příležitost, jež vyžaduje koordinované úsilí a přijetí odpovědnosti jak ze strany uprchlíků a migrantů, tak členských států, jejich místních a regionálních orgánů a hostitelských komunit, neboť všichni hrají důležitou úlohu;

21.   vyzývá členské státy, aby co nejpružněji uplatňovaly politiky začleňování s odpovídajícími vyčleněnými zdroji a aby je formulovaly ve spolupráci s celostátními institucemi, místními vládami, školami a nevládními organizacemi a také s komunitami migrantů a uprchlíků; vybízí k posílení výměny osvědčených postupů v oblasti začleňování; vyzývá ke vzdělávacím programům, které zohlední regionální a místní aspekty dotčených komunit;

22.   domnívá se, že jedním ze základních kamenů integrace migrantů a uprchlíků je přístup ke vzdělání; zdůrazňuje, že při vytváření a provádění politik a opatření sociálního začleňování a integrace by měly být vždy dodrženy zásady rovného zacházení, nediskriminace a rovných příležitostí;

23.   opakuje, že je třeba pomocí stálého úsilí a širokého dialogu zahrnujícího všechny subjekty ve společnosti prosazovat mezikulturní a mezináboženskou toleranci, a to na všech úrovních správy;

24.   vybízí členské státy, aby se snažily udržet pohromadě rodiny, což dlouhodobě napomůže perspektivám integrace; vyzývá členské státy, aby se řídily pokyny Komise ohledně uplatňování směrnice 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny, zdůrazňuje, že by členské státy měly vyvinout veškeré úsilí s cílem překonávat jakékoli právní a praktické překážky tak, aby byla rozhodnutí o této otázce přijímána rychleji;

Migranti a uprchlíci

25.   bere se znepokojením na vědomí incidenty týkající se porušování základních práv migrantů a uprchlíků na vnějších hranicích EU a opakuje, že všichni lidé mají nárok požívat svých lidských práv, připomíná základní právo požádat o azyl; vybízí EU a členské státy, aby vyčlenily dostatečné zdroje na vytvoření bezpečných a legálních cest pro žadatele o azyl s cílem oslabit obchodní model sítí obchodníků s lidmi a převaděčů a s cílem uchránit mnoho lidí před rizikem, jež hrozí na nebezpečných cestách; připomíná, že záchrana životů je aktem solidarity s lidmi vystavenými riziku, ale že je to také právní povinnost; vyzývá členské státy a orgány a instituce EU, aby při činností pohraniční stráže a při azylových řízeních dodržovaly mezinárodní právo a právní předpisy EU i Listinu základních práv Evropské unie; upozorňuje na to, že fyzickým osobám nebo nevládním organizacím, které skutečně pomáhají osobám v nouzi, by neměl hrozit trest za poskytování takovéto pomoci;

26.  vítá skutečnost, že nedávno přijaté nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži předpokládá zvláštní mandát agentury na podporu pátracích a záchranných operací s cílem podpořit pátrací a záchranné akce a také zajistit záruky dodržování základních práv stanovené v uvedeném nařízení; vybízí členské státy, aby zajistily odpovídající odborné školení azylových pracovníků (například osob, které vedou pohovory a tlumočníků) s cílem co možná nejdříve identifikovat zranitelné skupiny a zpracovávat žádosti o azyl v souladu se směrnicí o podmínkách přiznání azylu a příslušnou judikaturou Soudního dvora EU;

27.   naléhavě žádá členské státy, aby zaručily podmínky přijímání, které lidi nezbaví jejich základních práv na důstojnou životní úroveň a na fyzické a duševní zdraví a které budou v souladu se stávajícími základními právy a právními předpisy týkajícími se azylu, přičemž bude věnována pozornost nejzranitelnějším osobám; připomíná, že jak mezinárodní právní předpisy, tak Listina požadují od členských států, aby přezkoumávaly alternativy k zadržování; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění společného evropského azylového systému; vyzývá členské státy, aby zajistily, že žadatelé o azyl se zvláštními potřebami budou efektivním způsobem identifkováni hned v rané fázi, budou mít okamžitý přístup k upraveným podmínkám přijetí a budou jim poskytnuty procesní záruky; připomíná, že právo na účinný přístup k řízení je nedílnou součástí směrnice o azylovém řízení, včetně práva na účinnou právní ochranu, a to i při trestních řízeních; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly nezbytná opatření pro poskytování informací a zajištění transparentnosti v oblasti zadržování migrantů a žadatelů o azyl v členských státech;

28.   naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh na revizi nařízení č. 862/2007, tak aby zahrnovalo statistické údaje o provozu zajišťovacích zařízení rozčleněné podle pohlaví, s cílem zlepšit chápání konkrétních potřeb uprchlíků a žadatelů o azyl a reakci na ně; vyzývá EU a členské státy, aby vypracovaly komplexní politiky za účelem ukončení všech forem násilí na ženách a dívkách a konkrétní opatření, jež by zajišťovala, že ženy a dívky z řad uprchlíků a žadatelů o azyl budou chráněny a budou mít přístup ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že ženy z řad migrantů mohou v zajišťovacích nebo přijímacích zařízeních čelit dvojí diskriminaci a že potřebují mít přístup k dámským hygienickým potřebám, k soukromí a zdravotní péči;

29.  vyjadřuje své znepokojení nad zprávami o tom, že správa fondu pro přijímání migrantů byla infiltrována organizovaným zločinem, a vyzývá Komisi, aby využívání těchto fondů pečlivě monitorovala a zajistila prošetření veškerých nesrovnalostí a případné stíhání odpovědných osob;

30.   vyzývá členské státy, aby ve snaze o získání politické podpory nevyvolávaly u svých občanů strach z migrantů a žadatelů o azyl a nenávist vůči nim; vyzývá proto členské státy, aby rozvíjely pozitivní kampaně s cílem napomoci občanům k lepšímu přístupu k integraci;

31.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise stále nečiní kroky na základě jeho usnesení ze dne 14. září 2011 o bezdomovectví a ze dne 16. ledna 2014 o strategii EU v oblasti bezdomovectví, zejména bodů 10 a 11 tohoto usnesení; zdůrazňuje, že důvody pro strategii EU v oblasti bezdomovectví jsou stále platné;

Svoboda a bezpečnost

32.   vítá iniciativy a hlavní kroky Komise zaměřené na posílení bezpečnostní spolupráce mezi členskými státy a stanovení efektivní reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v Evropské unii a plně podporuje opatření směřující k zajištění účinné bezpečnostní unie; naléhavě žádá členské státy, aby navzájem plně spolupracovaly a zdokonalovaly výměnu informací mezi sebou a s Europolem i s dalšími příslušnými agenturami EU; zdůrazňuje význam dodržování základních práv v boji proti terorismu; vyzývá ke zhodnocení existujících opatření k boji proti terorismu;

33.   zdůrazňuje, že jakýkoli systém hromadného sledování bez rozdílu představuje závažný zásah do základních práv občanů; zdůrazňuje, že jakýkoli návrh právních předpisů v členských státech související se sledovacími kapacitami zpravodajských orgánů by měl být vždy v souladu s Listinou a se zásadou proporcionality a nezbytnosti a, ačkoli uznává výhradní pravomoci členských států v tomto ohledu, vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala soulad takového vývoje právních předpisů se smlouvami, neboť potenciálně přináší významné právní otázky;

34.   zdůrazňuje, že členský stát by měl, kdykoli přijímá opatření v naléhavé situaci, jednat v souladu se Smlouvami a s Evropskou úmluvou o lidských právech; poukazuje na to, že by jakákoli odchylka měla být omezena na to, co striktně vyžaduje situace, a že musí být v souladu se závazky daného členského státu v rámci mezinárodního práva;

35.   opakuje svou výzvu adresovanou všem členským státům, aby zajistily soulad svých vnitrostátních právních předpisů a mechanismů dohledu v oblasti zpravodajských služeb s Listinou a s Evropskou úmluvou o lidských právech;

36.   vyzývá všechny donucovací orgány, které se zabývají prevencí radikalizace a terorismu, včetně orgánů na místní a regionální úrovni, aby se zapojily do tohoto úsilí a aby zajistily, že získají odborně vzdělání a informace nezbytné pro jejich činnost; je znepokojen rostoucí nevraživostí vůči novinářům a zástupcům sdělovacích prostředků, již projevují politická, náboženská a teroristická hnutí; vyzývá členské státy, aby novinářům a zástupcům sdělovacích prostředků poskytovaly řádnou ochranu a aby s využitím dostupných právních prostředků přijaly nezbytná opatření proti útokům na novináře;

37.   zdůrazňuje, že adekvátní zacházení s oběťmi, včetně obětí terorismu, je zásadní pro zabezpečení jejich základních práv; vyzývá v této souvislosti k přijetí účinné politiky a mechanismů, které by umožnily vycházet vstříc individuálním potřebám obětí, a to včetně důkladného posouzení uplatňování směrnice EU o právech obětí (2012/29/EU), s cílem zajistit, aby lidé, kteří se stanou obětí trestného činu v EU, požívali minimálního souboru práv;

38.   je přesvědčen, že komplexní politika k předcházení radikalizaci a náboru občanů Unie teroristickými organizacemi může být úspěšná pouze tehdy, pokud ji doplní dlouhodobé a proaktivní postupy deradikalizace v oblasti soudnictví, pomocí vzdělávacích a integračních opatření a pomocí mezikulturního dialogu; zdůrazňuje, že je zapotřebí rozvíjet strategie v oblasti sociálního začleňování a integrace, které řeší také diskriminaci bránící přístupu ke vzdělání, zaměstnání a bydlení;

39.  vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy v jejich úsilí předcházet radikalizaci a násilnému extrémismu, které se musí zaměřit na prosazování evropských hodnot, tolerance a společenství bez jakékoli stigmatizace, a vyzývá také členské státy, aby zvýšily své úsilí v tomto ohledu;

40.  domnívá se, že součástí strategie pro předcházení radikalizaci a pro umožnění deradikalizace členů extremistických organizací je důsledné uplatňování antidiskriminačních právních předpisů; připomíná, že by vyloučení a diskriminace náboženských komunit v Evropské unii mohlo připravit půdu pro to, aby se osoby ve zranitelných situacích připojily k extremistickým organizacím, jež mohou jednat násilně;

41.   je přesvědčen, že by měl být posílen evropský systém včasného varování a reakce s cílem identifikovat osoby, u nichž hrozí vysoké riziko radikalizace; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem předcházet radikalizaci pomocí vzdělání; vybízí členské státy, aby prosazovaly iniciativy on-line s cílem bojovat proti smýšlení a činům radikálních skupin, a aby začlenily tento rozměr do školní výuky prevence rizik v online prostředí; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem poskytovat podporu rodinám osob, jimž toto riziko hrozí; vyzývá k výměně osvědčených postupů a k vytváření příběhů, které by bojovaly proti násilnému extremismu, radikalizaci a projevům podněcujícím k přípravě a realizaci teroristických útoků v Evropě; zdůrazňuje, že je zapotřebí užší přeshraniční spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními a evropskými orgány s cílem zlepšit výměnu informací za účelem účinnějšího boje proti teroristickým sítím; naléhavě vyzývá členské státy, aby v co možná nejvyšší míře využívali stávajících nástrojů spolupráce; vyzývá EU a členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy, pokud jde o předcházení radikalizaci osob, jimž toto riziko hrozí, zejména osob ve věznicích;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vymáhaly normy, které zajistí, že budou prováděna doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a rozsudky ESLP, a to jak během zadržování osob ve vazbě, tak během výkonu trestu;

43.   připomíná svá doporučení Komisi týkající se přezkumu evropského zatýkacího rozkazu, zvláště pokud jde o zavedení testu přiměřenosti a výjimky ze základních práv;

Obchodování s lidmi

44.  vyzývá donucovací orgány EU, aby zvýšily své úsilí se zaměřením na zločinecké sítě a zprostředkovatele nezákonného obchodování a aby mezi sebou intenzivněji spolupracovaly, se zaměřením zejména na trestné činy páchané na dětech; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat odborné školení pro útvary, které přicházejí do kontaktu s oběťmi či potenciálními oběťmi obchodování s lidmi, aby mohly účinněji identifikovat dotčené osoby a poskytnout jim potřebnou podporu, přičemž by tato školení měla být zaměřena na dodržování základních práv a na potřeby osob v obzvláště zranitelných situacích;

45.  konstatuje, že zpráva Komise o pokroku v boji proti obchodování s lidmi dokazuje, že nové technologie umožňují organizovaným zločineckým skupinám přístup k velkému počtu potenciálních obětí v mnohem širším měřítku než kdykoli dříve vzhledem k tomu, že mnohé oběti obchodování s lidmi, zvláště za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování, jsou získávány on-line; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k prevenci a řešení využívání nových technologií jako nástroje pro získávání obětí obchodování s lidmi, a to zejména z řad žen a dívek;

46.  zdůrazňuje, že zranitelnost dětí z nich dělá preferovaný cíl převaděčů a že je stále větším problémem identifikace a ověřování identity dětí, které jsou oběťmi obchodování s lidmi; připomíná, že některé členské státy považují obchodování s dětmi za zvláštní formu vykořisťování, zatímco jiné zahrnují dětské oběti mezi oběti z řad dospělých, čímž brání možnosti získání uceleného přehledu tajných zpráv o situaci v této oblasti a stanovení nejlepších řešení v oblasti vyšetřování na úrovni EU; vyzývá proto k zavedení nástrojů, které pomohou tyto děti sledovat na základě společné definice této trestné činnosti, a k řádným a cíleným opatřením, která umožní děti v tomto procesu doprovázet;

47.  konstatuje, že jmenování poručníků dětí bez doprovodu je důležitou zárukou, která by měla zajistit jejich nejlepší zájem; vyzývá členské státy, aby při působení na celostátní, regionální a místní úrovni posilovaly opatrovnické systémy pro děti bez rodičovské péče a děti bez doprovodu a aby tyto systémy zaváděly v souladu s příručkou Poručnictví pro děti, které nejsou v péči rodičů; konstatuje, že při provádění tohoto systému je třeba se zvláště zaměřit na provázející osoby a s ohledem na nejlepší zájem dítěte neoddělovat dítě od rodiny nebo od neformálního doprovodu;

48.  vyzývá členské státy, aby vyvíjely stejné úsilí s cílem identifikovat a chránit oběti všech forem diskriminace a pomáhat jim a zároveň aktivně zapojit sociální partnery, soukromý sektor, odborové svazy a občanskou společnost, a aby zaručily vzájemné uznávání rozhodnutí v oblasti ochrany obětí v EU; vyzývá členské státy, aby plně a řádně prováděly směrnici EU o boji proti obchodování s lidmi, zejména článek 8 této směrnice, který vyzývá k tomu, aby oběti nebyly trestně stíhány, a také směrnici o boji proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí, a vybízí členské státy, orgány a instituce i agentury EU, aby posilovaly svou spolupráci v oblasti obchodování s lidmi, včetně výměny osvědčených postupů, za podpory koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi a v rámci sítě EU sdružující vnitrostátní zpravodaje nebo za pomoci rovnocenných mechanismů zaměřených proti nezákonnému obchodování s lidmi;

49.  vyzývá EU a všechny členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že jak členské státy, tak příslušné agentury EU, například Europol, by měly být podporovány ve svém úsilí o umožnění stíhání osob usnadňujících obchodování s lidmi; vyzývá členské státy, aby se ve svých vnitrostátních strategiích a akčních plánech zabývaly stranou poptávky spojenou s obchodováním s lidmi a jejich vykořisťováním;

50.  zdůrazňuje, že vzdělání je účinným nástrojem prevence obchodování s lidmi a vykořisťování, a vyzývá členské státy, aby při působení na celostátní, regionální a místní úrovni prováděly v rámci vnitrostátních učebních osnov preventivní vzdělávací programy a prosazovaly a začleňovaly programy prevence a osvětové činnosti;

51.  zdůrazňuje, že je třeba posílit opatření, jejichž účelem je předcházet a bránit tomu, aby se spotřebovávalo zboží, které vyrábějí, a využívaly služby, které poskytují obětí obchodování s lidmi; zdůrazňuje, že by tato opatření měla být začleněna do evropské strategie pro vymýcení tohoto jevu a měla by se týkat také firem;

52.  vyzývá EU a její členské státy, aby za jednu z forem obchodování s lidmi uznaly obchodování s lidmi za účelem získání výkupného, při němž se používá mučení; domnívá se, že silně traumatizované osoby, které přežily toto zacházení, by měly být uznány za oběti trestně stíhatelné formy obchodování s lidmi a získat ochranu, péči a podporu(25);

Boj proti diskriminaci, xenofobii, trestným činům z nenávisti a nenávistným projevům

53.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím rasismem a xenofobií, která se projevuje jako afrofobie, nesnášenlivost vůči Romům, antisemitismus, islamofobie a protimigrační nálady; vyzývá členské státy, aby chránily svobodu myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo víry; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby do svých politik na podporu rovnosti začlenily fenomén vícenásobné diskriminace; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily výměnu osvědčených postupů a posílily svou spolupráci v boji proti rasismu, xenofobii, homofobii, transfobii a dalším formám nesnášenlivosti s tím, že do ní plně začlení občanskou společnost za přispění příslušných aktérů, například Agentury pro základní práva;

54.  vítá závěry kolokvia EU o základních právech konaného v roce 2015 a jmenování koordinátorů pro boj proti antisemitismu a nenávisti vůči muslimům; vyzývá orgány a instituce EU a členské státy, aby koordinovaly a posilovaly politické reakce na antisemitskou nenávist a nenávist vůči muslimům, včetně neprodleného provedení klíčových akcí, které kolokvium stanovilo;

55.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada dosud neschválila navrženou směrnici o rovném zacházení z roku 2008; vyzývá opakovaně Radu, aby co nejdříve přijala svůj postoj k tomuto návrhu; vybízí Komisi, aby v antidiskriminační agendě dosáhla konkrétního pokroku;

56.   odsuzuje trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy motivované rasismem, xenofobií, náboženskou nesnášenlivostí nebo předsudky proti zdravotnímu postižení, sexuální orientaci, pohlavní identitě určité osoby nebo její příslušnosti k menšině, které jsou v EU každodenní skutečností; vyjadřuje politování nad zvyšujícím se počtem nenávistných verbálních projevů pocházejících z některých orgánů, institucí, politických stran a ze sdělovacích prostředků; vyzývá EU, aby šla příkladem a postavila se proti nenávistným verbálním projevům v orgánech a institucích;

57.  je znepokojen zvyšujícím se počtem nenávistných verbálních projevů na internetu; doporučuje, aby členské státy zavedly jednoduchý postup, který by veřejnosti umožnil hlásit nenávistný obsah na internetu; vítá oznámení Komise o kodexu chování v oblasti boje proti nezákonným nenávistným projevům on-line a vybízí k jeho dodržování a k pokračujícímu úsilí o posílení spolupráce mezi soukromým sektorem a občanskou společností; připomíná, že by opatření přijatá za tímto účelem neměla být v rozporu se základními zásadami týkajícími se svobody projevu, a to zejména svobody tisku;

58.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že oběti často neoznamují trestné činy z nenávisti kvůli nedostatečným zárukám a kvůli tomu, že orgány trestné činy z nenávisti v členských státech řádně nevyšetřují a neusvědčují; vyzývá členské státy, aby rozvíjely a šířily nástroje a mechanismy pro oznamování trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů a aby zajistily, aby veškeré případy údajného trestného činu z nenávisti nebo nenávistného projevu byly účinně vyšetřeny a jejich pachatelé stíháni a odsouzeni v souladu s vnitrostátními právními předpisy a v příslušných případech v souladu s rámcovým rozhodnutím o rasismu a xenofobii, s evropskými a mezinárodními závazky v oblasti lidských práv a s příslušnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, přičemž musí být zajištěno dodržování svobody projevu a informací i ochrana soukromí a údajů;

59.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že několik členských států neprovedlo ustanovení rámcové směrnice 2008/913/SVV ve svém vlastním právu správně, a vyzývá dotčené členské státy, aby tak učinily a aby rovněž v plném rozsahu provedly směrnici 2012/29/EU o obětech trestných činů; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění těchto nástrojů v právu členských států a v případě potřeby zahájila řízení pro neplnění povinností; konstatuje, že některé členské státy EU při provádění rámcového rozhodnutí rozšířily ochranu poskytovanou obětem diskriminace na základě jiných důvodů, jako jsou sexuální orientace nebo genderová identita; vybízí Komisi, aby zahájila dialog zaměřený na vyplnění zbývajících mezer v právních předpisech s těmi členskými státy, jejichž právní předpisy nepokrývají projevy nenávisti z homofobních pohnutek;

60.  vyzývá Komisi, aby podporovala programy odborné přípravy určené donucovacím a soudním orgánům a příslušným agenturám EU s cílem předcházet diskriminačním praktikám a trestným činům z nenávisti a zajistit jejich stíhání; vyzývá členské státy, aby orgánům odpovědným za vyšetřování a stíhání těchto činů zajistily praktické nástroje a dovednosti, které by jim umožnily odhalovat a stíhat trestné činy, na něž se vztahuje rámcové rozhodnutí, a spolupracovat a komunikovat s oběťmi;

61.  uznává, že plný rozsah nerovnosti v EU není ještě uznán, protože neexistují srovnatelné a rozčleněné údaje o rovnosti shromážděné členskými státy; domnívá se, že shromažďování těchto údajů členskými státy je zásadní pro formulaci smysluplných politik týkajících se provádění právních předpisů EU o rovnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby uznaly nezbytnost spolehlivých a srovnatelných údajů o rovnosti rozlišených podle důvodů diskriminace, které umožní její měření a poskytnou tak podklady pro tvorbu politik; vyzývá oba orgány, aby vymezily konzistentní zásady shromažďování údajů o dodržování rovnosti, a to na základě sebeidentifikace, norem EU v oblasti ochrany údajů a konzultací s příslušnými komunitami;

62.  vyzývá orgány a instituce EU, členské státy a regionální a místní orgány, aby posílily úlohu vzdělávání o lidských právech a interkulturního vzdělávání ve vnitrostátních učebních osnovách jakožto nástroj předcházení rasismu a všem ostatním formám nesnášenlivosti, a vyzývá k podpoře zvyšování informovanosti o právech; domnívá se, že komplexní vzdělání v oblasti lidských práv musí také přiměřeně zahrnovat výuku o bezprávích a institucionálním rasismu v minulosti a o významu paměti;

63.  považuje za zásadní, aby všechny členské státy spolupracovaly při vnitrostátním a mezinárodním soudním šetření, které se pokouší objasnit odpovědnost a usiluje o zjištění pravdy a zajištění spravedlnosti a nápravy pro oběti zločinů proti lidskosti, které v Unii spáchaly totalitní režimy; vyzývá členské státy, aby zajistily nezbytné školení právníků v této oblasti; naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla objektivní posouzení aktuální situace v těchto procesech s cílem udržovat demokratické povědomí o historii ve všech členských státech; varuje před tím, že neplnění mezinárodních doporučení týkajících se demokratického povědomí o historii a zásad univerzální jurisdikce je porušením základních zásad právního státu;

Práva žena a násilí vůči ženám

64.   vyjadřuje politování nad tím, že zatím nebyla dosažena genderová rovnoprávnost, v mnoha oblastech nedochází ke zlepšení a že základní práva žen jsou nadále porušována; odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je domácí násilí, vraždy ze cti, nucené sňatky, obchodování se ženami a mrzačení ženských pohlavních orgánů; domnívá se, že takovéto praktiky nelze za žádných okolností ospravedlnit a měly by být kriminalizovány a trestány a že by EU a vnitrostátní orgány měly posílit svou spolupráci, a to zejména prostřednictvím posílení výměny osvědčených postupů a zlepšením shromažďování a porovnatelnosti údajů o všech formách násilí páchaného na ženách, včetně mnohočetné diskriminace; domnívá se, že všichni, kdo žijí v Unii, by bez ohledu na svou původní kulturu a tradici měli respektovat právní předpisy a práva žen a jejich důstojnost;

65.   vyjadřuje politování nad tím, že ženy a dívky nemají ve všech členských státech stejnou ochranu před násilím; zdůrazňuje, že je stále třeba v mnoha ohledech zlepšovat boj proti násilí páchanému na ženách; vyzývá EU, aby v návaznosti na postup zahájený Komisí v březnu 2016 neprodleně podepsala a ratifikovala Istanbulskou úmluvu; připomíná členským státům, že přistoupení EU k Istanbulské úmluvě je nezbavuje povinnosti podepsat, ratifikovat a prosazovat tuto úmluvu, a naléhavě je žádá, aby tak učinily; vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly přezkum stávajících právních předpisů a aby problematiku násilí páchaného na ženách i nadále považovaly za prioritu, jelikož genderově podmíněné násilí nelze tolerovat; znovu vyzývá Komisi, aby předložila právní akt, který stanoví opatření s cílem prosazovat a podporovat kroky členských států v oblasti prevence násilí páchaného na ženách a dívkách;

66.   naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby prováděly cílenější osvětové kampaně s cílem předcházet násilí a vybízet ženy, aby hlásily trestné činy; naléhavě vyzývá členské státy, aby ukládaly přiměřené a odrazující tresty pachatelům a bezodkladně chránily oběti násilí a jejich práva, obzvláště pak zranitelné skupiny, a to v souladu se směrnicí o právech obětí; vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu s cílem zajistit dostatečnou ochranu a pomoc ženám a dívkám, které se staly obětí násilí, jakož i směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi a boji proti němu s cílem ochránit ženy a dívky před obchodováním s lidmi, násilím a sexuálním vykořisťováním; zdůrazňuje, že oběti genderově podmíněného násilí by měly obdržet odpovídající ošetření a podporu v souladu s vnitřními předpisy a mezinárodními závazky;

67.   zdůrazňuje, že má-li být boj proti genderově podmíněnému násilí účinný, je nezbytné změnit postoj k ženám a dívkám; vyzývá členské státy, aby vyvíjely větší úsilí v oblasti boje proti genderovým stereotypům, které vytvářejí a posilují ženské a mužské role v klíčových oblastech, v nichž se tyto stereotypy stále vyskytují; vyzývá Komisi, aby sdílela osvědčené postupy členských států při řešení genderových stereotypů ve škole; vyzývá členské státy, aby zajistily pro policejní a soudní zaměstnance a soudce odbornou a specializovanou přípravu se zaměřením na zvýšení jejich vnímavosti, aby tito lidé byli schopni adekvátně řešit problematiku genderově podmíněného násilí s cílem zabránit dalšímu traumatu a opětovné viktimizaci v průběhu trestního řízení; vyzývá členské státy, aby pomáhaly orgánům při účinné identifikaci specifických potřeb a v případě potřeby poskytly služby zvláštní ochrany obětem genderově podmíněného násilí v souladu se směrnicí o právech obětí;

68.   naléhavě žádá členské státy, aby poskytly obětem genderově podmíněného násilí odpovídající počet azylových domů a cílené a integrované podpůrné služby, včetně podpory a poradenství v případě traumatu; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby veškerými možnými způsoby podporovaly organizace občanské společnosti, které pracují s oběťmi genderově podmíněného násilí;

69.   naléhavě vyzývá členské státy, aby řešily situaci zdravotně postižených žen, které se staly obětí domácího násilí, neboť často nemohou uniknout ze vztahu, v němž jsou zneužívány;

70.   vyjadřuje vážné znepokojení nad pokračujícími praktikami mrzačení ženských pohlavních orgánů, které jsou závažnou formou násilí páchaného na ženách a dívkách; vyzývá členské státy, aby zvýšily informovanost všech zúčastněných tím, že zaměří své politiky týkající se mrzačení ženských pohlavních orgánů na prevenci; dále naléhavě vyzývá členské státy, aby spolu plně spolupracovaly s cílem zlepšit sběr dat a pochopit tento jev a optimalizovaly tak výsledky svého úsilí při ochraně žen a dívek před takovýmto mrzačením;

71.   důrazně odsuzuje časté případy obtěžování a znásilňování na veřejných místech v Unii a domnívá se, že by se každá žena a dívka měla cítit v bezpečí před jakoukoli formou sexuálního obtěžování na jakémkoli veřejném místě; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem zajistit, aby byly tyto činy řádně trestány, aby byli pachatelé postaveni před soud a aby byla obětem poskytnuta odpovídající ochrana; vyzývá EU a členské státy, aby zvýšily své úsilí při ochraně uprchlic a žadatelek o azyl, které jsou na cestách zvláště ohroženy násilím;

72.  vyzývá členské státy, aby zajistily rovnost žen a mužů na pracovišti; vyjadřuje politování nad tím, že ženy stále trpí diskriminačními pracovními podmínkami; poukazuje na nízké zastoupení žen ve vědě, v technologiích a inženýrství, podnikání a v rozhodovacích procesech jak v soukromém, tak i veřejném sektoru, a zdůrazňuje, že rozdíly v platech mezi ženami a muži představují nepřípustnou diskriminaci; vyzývá Komisi, aby posílila úsilí o zvýšení zastoupení žen v politické a ekonomické sféře, zlepšila sběr údajů o účasti žena a aby řešila genderovou nerovnost ve sdělovacích prostředcích tím, že bude podporovat výměnu osvědčených postupů;

73.   v této souvislosti připomíná, že rovnosti žen a mužů lze dosáhnout pouze prostřednictvím spravedlivé redistribuce placené a neplacené práce; uznává, že dodržování základních práv žen a dívek může být zaručeno pouze prostřednictvím větší ekonomické, politické a sociální emancipace a vyšší míry zastoupení a začleňování; konstatuje, že v posledních letech se objevila hnutí proti genderové rovnosti, která zpochybňují dosavadní pokrok v oblasti práv žen a genderové rovnosti;

74.   připomíná, že chudoba ve stáří je znepokojující zejména v případě žen, a to v důsledku přetrvávajících rozdílů v odměňování žen a mužů a následných nerovností ve výši důchodů mezi ženami a muži; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vhodné politiky na podporu starších žen a odstranily strukturální příčiny rozdílů v odměňování mezi ženami a muži; zdůrazňuje klíčovou úlohu kvalitních veřejných služeb v boji proti chudobě, zejména chudobě žen;

75.   poukazuje na to, že pracovníky v cizích domácnostech tvoří v převážné míře ženy, a vyzývá členské státy, aby v návaznosti na rozhodnutí Rady 2014/51/EU urychlily proces ratifikace a provádění úmluvy MOP o pracovnících v cizí domácnosti jako klíčového nástroje při zabezpečení důstojných pracovních podmínek;

76.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která vyřeší potřeby matek a otců, pokud jde o různé druhy volna, a to mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a volno na péči; vyzývá, aby byla přijata konkrétní opatření k dalšímu posílení práv na rodičovskou dovolenou; bere na vědomí návrh na zavedení volna pro pečující osoby, s nímž se počítá v plánu Komise pro nový začátek, s cílem vyřešit problémy spojené s hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, jimž čelí pracující rodiny; čeká na další kroky Komise poté, co byl stažen návrh týkající se mateřské dovolené;

77.  zdůrazňuje rizika spojená s případným používáním internetu, sociálních médií a dalších typů technologií k tomu, aby byly ženy kontrolovány a ponižovány a bylo jim vyhrožováno, a zdůrazňuje v této souvislosti význam informačních kampaní;

78.  vyzývá Komisi, aby v zájmu účinnější podpory rovnosti žen a mužů zahrnula do všech oblastí souvisejících s tvorbou politik a do všech navržených právních předpisů genderové hledisko a aby v rámci hodnocení dodržování základních práv a rovněž jako pevné kritérium při dialogu mimo jiné se zeměmi, které jsou kandidáty na přistoupení, taktéž systematicky posuzovala dopady na rovnost mužů a žen;

79.   uznává, že sexuální a reprodukční zdraví žen souvisí s řadou lidských práv, včetně práva na život, práva na život bez mučení, práva na zdraví, práva na soukromí, práva na vzdělání a zákazu diskriminace; zdůrazňuje, že je nutné dodržovat, chránit a naplňovat práva na sexuální a reprodukční zdraví všech žen a dívek, a to bez nátlaku, diskriminace a násilí; zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením mají nárok požívat všech svých základních práv na stejném základě jako ostatní;

80.  vyzývá EU a členské státy, aby uznaly základní právo na přístup k preventivní zdravotní péči; trvá na úloze Unie při zvyšování informovanosti a prosazování osvědčených postupů v této oblasti, a to i v souvislosti se strategií EU v oblasti zdraví, přičemž je nutné respektovat pravomoci členských států, neboť zdraví je základním lidským právem a je nezbytným předpokladem pro požívání ostatních lidských práv; v této souvislosti připomíná velký význam, který má soudržnost a konzistentnost vnitřních a vnějších politik EU v oblasti lidských práv;

81.   uznává, že odepření životně důležitých základních služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně umělého přerušení těhotenství, je závažným porušením lidských práv;

82.   odsuzuje veškeré formy komerčního náhradního mateřství;

Děti

83.  se znepokojením konstatuje, že míra dětské chudoby je v EU stále vysoká a počet nezletilých osob žijících v chudobě roste; připomíná, že investice do blaha dětí a jejich vymanění z chudoby jsou nejen morální povinností, ale také společenskou a hospodářskou prioritou; vybízí členské státy a EU, aby zahájily programy konkrétně zaměřené na dobré životní podmínky a zdravý vývoj dětí; vyzývá členské státy, aby se ještě intenzivněji zabývaly řešením problému dětské chudoby a sociálního vyloučení a účinně provedly doporučení Komise s názvem „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ a aby uplatňovaly integrovanou strategii podporující přístup k dostatečným zdrojům a tak zajistily cenově dostupné a kvalitní služby; vyzývá Komisi, aby přijala další opatření za účelem sledování provádění tohoto doporučení; vyzývá k vytvoření politik a programů zaměřených na boj proti rostoucí chudobě ve vzdělávání nezletilých osob s cílem usilovat o jejich sociální začlenění; vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení „dětské záruky“ s cílem bojovat proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení;

84.   odsuzuje jakoukoli formu diskriminace dětí a vítá, že Rada Evropy přijala strategii pro práva dítěte (2016–2021), která se zaměřuje rovněž na potřebu bojovat proti diskriminaci dětí se zdravotním postižením, dětí postižených migrací, romských dětí a LGBTI dětí; vyzývá Komisi a členské státy ke společnému postupu s cílem diskriminaci dětí vymýtit; vyzývá zejména členské státy a Komisi, aby při plánování a provádění regionálních politik a politiky soudržnosti, jako jsou například evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením, rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a politika EU v oblasti rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, považovaly děti za jednoznačnou prioritu; opakuje, že je důležité chránit a prosazovat rovný přístup ke zdravotní péči, důstojnému ubytování a vzdělání pro romské děti;

85.  naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby vedly veřejné vzdělávací a osvětové kampaně, které upozorní na práva dětí, s cílem chránit a podporovat kladné, nenásilné vztahy s dětmi;

86.  jednoznačně odsuzuje všechny formy násilí, zneužívání a šikany dětí na všech úrovních, počínaje domovem, po školy, veřejná místa a zajišťovací zařízení pro nezletilé migranty; vyzývá členské státy, aby přijaly vhodná opatření na ochranu dětí před všemi formami fyzického a psychického násilí, včetně fyzického a sexuálního zneužívání, sexuálního vykořisťování, dětské práce, nucených sňatků, vražd ze cti, mrzačení ženských pohlavních orgánů a náborů dětí jako vojáků, a na předcházení těmto jevům; zdůrazňuje význam začlenění formálních ustanovení, která zakazují a postihují tělesné tresty na dětech, a vyzývá Komisi, aby posílila vzájemné učení mezi členskými státy ohledně toho, jak nejlépe řešit šikanu ve školách, přičemž je třeba zohlednit zranitelné skupiny dětí;

87.  vyzývá k vícefázovému systému v ochraně dětí, který plně zohledňuje základní práva každého dítěte a zakládá se na jeho nejlepších zájmech; zdůrazňuje, že tento systém by neměl být vytvořen s cílem trestat rodiče a pečovatele, ale měl by vyslat jasný signál o tom, že veškeré formy fyzického a psychického násilí na dětech jsou nepřípustné a trestají se podle zákona, avšak oddělení dítěte od rodiny by mělo být až tím nejzazším krokem; připomíná, že státní péče o děti je vždy nákladnější než odpovídající a dobře cílená podpora rodin žijících v chudobě; opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila novou evropskou strategii pro práva dítěte;

88.  požaduje soudní systémy pro mladistvé ohleduplné k dětem, v nichž děti chápou svá práva a svou úlohu v případě, kdy jsou oběťmi, svědky nebo domnělými pachateli; vyzývá k přijetí zvláštních opatření jak v trestním, tak v občanskoprávním řízení s cílem chránit děti před zbytečným stresem, zastrašováním a opakující se viktimizací s ohledem na směrnici (EU) 2016/800 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení;

89.  vyzývá k tomu, aby byla krizová linka 116 pro děti dostupná v celé EU 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a k využívání anonymizovaných chatovacích linek na internetu, které jsou pro děti v tíživé situaci mnohem vhodnější a které by měly být zavedeny jako jednotný systém v EU, v němž by byly používány úřední i menšinové jazyky; vyzývá členské státy, aby podporovaly společné evropské číslo 116111 vyhrazené pro dětskou linku důvěry, a to prostřednictvím posílení linek a chatovacích kapacit a evropských sítí a přidělením dostatečných finančních prostředků;

90.  zdůrazňuje, že ochrana dětí by měla být v digitálním světě posílena s ohledem na zvýšený výskyt případu sexuálního zneužívání, kdy pachatelé využívají internetu k navázání kontaktu, a v této souvislosti vyzývá k další spolupráci veřejného a soukromého sektoru a žádá především soukromý sektor, aby převzal svůj díl odpovědnosti, aby nepoužíval agresivní reklamou mířenou na děti a aby je chránil před zavádějící reklamou; vybízí zainteresované strany k následování dobrých příkladů mechanismů prevence a podávání stížností v on-line sociálních médiích a k jejich uplatňování v celé EU; dále zastává názor, že by děti měly být řádně informovány o případných rizicích spojených s internetem, zejména při poskytování osobních údajů on-line, a to například prostřednictvím osvětových kampaní a školních programů; zdůrazňuje, že profilování dětí online by mělo být zakázáno; podporuje úsilí, jehož cílem je zajistit ambiciózní a účinný výsledek reformy směrnice o audiovizuálních mediálních službách, zejména s ohledem na ochranu dětí v digitálním prostředí; vyzývá členské státy, aby se zabývaly kyberšikanou;

91.  vyzývá k vytvoření akčního plánu pro ochranu práv dětí on-line a off-line v kyberprostoru, a připomíná, že v boji proti kyberkriminalitě ze strany donucovacích orgánů je třeba věnovat zvláštní pozornost trestným činům zaměřeným proti dětem; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné posílit soudní a policejní spolupráci mezi členskými státy a s Europolem a jeho centrem pro boj proti kyberkriminalitě (EC3) s cílem bojovat proti kyberkriminalitě, zejména proti sexuálnímu vykořisťování dětí online;

92. vyzývá členské státy, aby provedly směrnici 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii; vyzývá donucovací orgány, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU, aby investovaly do nových technologií boje proti trestné činnosti na temném a hlubokém webu; zdůrazňuje, že Eurojust a Europol musí obdržet odpovídající prostředky pro lepší identifikaci obětí, boj proti organizovaným sítím sexuálních delikventů a rychlejší rozpoznávání, analýzu a předávání materiálů o zneužívání dětí online i off-line;

93.  je přesvědčen, že by politiky začleňování měly být výrazně zaměřeny na děti, neboť děti jsou spojnicí porozumění mezi různými kulturami a společnostmi;

94.  připomíná, že podle zprávy Komise o pokroku v boji proti obchodování s lidmi z roku 2016 tvořily děti nejméně 15 % registrovaných obětí, a naléhavě vyzývá členské státy, aby bezodkladně přijaly opatření v reakci na informaci Europolu o tom, že v roce 2015 bylo v EU pohřešováno nejméně 10 000 dětí bez doprovodu, které přišly jako uprchlíci nebo přistěhovalci; vyzývá členské státy a agentury EU, aby urychleně zvýšily přeshraniční spolupráci, výměnu informací a společné vyšetřování s cílem řešit otázku obchodování s dětmi, pohlavního zneužívání a jiných forem vykořisťování a chránit děti; vyzývá členské státy a evropské agentury, aby urychlily přidělování kvalifikovaných opatrovníků dětem bez doprovodu a zajistily, že bude vždy brán v potaz nejlepší zájem dítěte; vyzývá členské státy, aby způsobem, který bude vůči dětem ohleduplný, registrovaly a identifikovaly děti pomocí otisků prstů s cílem zajistit jejich vstup do vnitrostátních systémů ochrany, aby se tak zabránilo jejich zmizení; doporučuje posílit stávající nástroje pro pohřešované děti, včetně evropských linek pro pohřešované děti; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly odborných znalostí Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) za účelem posílení ochrany dětí a ochrany zranitelných osob v současné migrační situaci, zejména na kritických místech (tzv. hotspots); zdůrazňuje, že dětská práva a nejlepší zájmy dítěte musí být zohledňovány a posuzovány v rámci všech politik a opatření EU, včetně oblasti migrace a azylu;

95.  vybízí členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost programům, které se zaměřují na prevenci předčasného ukončování školní docházky mladými lidmi, a aby testovaly a sdílely osvědčené postupy v této oblasti;

Práva menšin

96. poukazuje na skutečnost, že menšiny, které žijí v Evropě po staletí společně s většinovými kulturami nebo vedle nich, stále čelí v EU diskriminaci; je přesvědčen, že řešení tohoto problému spočívá v potřebě zavést minimální standardy na ochranu práv menšin a zajišťovat vzdělávání v duchu kulturní rozmanitosti a tolerance, neboť zachování evropského dědictví přináší přidanou hodnotu k rozmanitosti;

97.   zdůrazňuje, že menšinové komunity mají zvláštní potřeby a že by měla být podporována jejich úplná rovnost ve všech oblastech hospodářského, společenského, politického i kulturního života; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byla dodržována a podporována základní práva a svobody osob náležejících k menšinám;

98.   vyjadřuje znepokojení nad tím, že tyto skupiny narážejí na překážky v přístupu ke spravedlnosti a dalším veřejným službám, vzdělání, zdravotnictví a sociálním službám i ke svým kulturním právům, přičemž jejich přístup ke všem těmto službám a právům může být omezen; naléhavě žádá členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti administrativním či legislativním překážkám, které by na evropské či vnitrostátní úrovni mohly bránit jazykové rozmanitosti;

99.   naléhavě vyzývá Komisi, aby jak pro kandidátské země, tak pro členské státy zavedla politické standardy na ochranu menšin, neboť ochrana těchto skupin je jedním z kodaňských kritérií; vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich právní systémy osobám patřícím k menšinám zaručí, že nebudou diskriminovány, a aby přijaly a zavedly cílená ochranná opatření založená na příslušných mezinárodních normách;

100.   naléhavě vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy a uplatňovaly vyzkoušená a osvědčená opatření při řešení problémů menšin v celé Evropské unii; poukazuje na významnou úlohu, kterou mohou regionální a místní orgány v EU sehrát při ochraně menšin, a domnívá se, že by administrativní reorganizace neměla mít na tyto menšiny negativní dopad;

101.   vyzývá FRA, aby i nadále podávala zprávy o diskriminaci na základě příslušenství k menšině a aby pokračovala ve shromažďování údajů týkajících se tohoto problému;

102.   vybízí členské státy, které dosud neratifikovaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou chartu regionálních a menšinových jazyků, aby tak bez dalších prodlev učinily; rovněž připomíná, že je třeba uplatňovat zásady vypracované v rámci OBSE;

103.   naléhavě vyzývá členské státy, aby důkladně zvažovaly hledisko práv menšin, zaručily právo na používání menšinového jazyka a chránily jazykovou rozmanitost v Unii; vyzývá Komisi, aby posílila svůj plán na podporu výuky a používání regionálních jazyků jakožto možného způsobu boje proti jazykové diskriminaci v EU;

104.  vyzývá EU, aby provedla usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1985(2014) o postavení a právech národnostních menšin v Evropě, a to při plném dodržování zásady subsidiarity; zdůrazňuje, že veškeré krizové linky a jakékoli oficiální linky pomoci provozované v členských státech by měly být dostupné nejen v úředních jazycích dané země, ale i v jejích menšinových jazycích a pomocí přesměrovaného volání také v hlavních jazycích EU;

Práva osob se zdravotním postižením

105.   vítá závěrečné připomínky týkající se pokroku EU v provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a vyzývá Komisi a členské státy, aby těchto doporučení co nejdříve využily jako příležitosti a aby šly příkladem tím, že zajistí v co nejbližší době jejich účinné a řádné provedení;

106.   zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením mají v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením nárok požívat svých základních práv na stejném základě jako ostatní, včetně práv na nezcizitelnou důstojnost, zdraví a rodinu, nezávislý život, soběstačnost a plné zapojení do společnosti, přístup ke spravedlnosti, zboží a službám a volebního práva a spotřebitelských práv; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby přijaly příslušná opatření, která zajistí, aby všechny osoby se zdravotním postižením mohly využívat veškerá svá práva zakotvená ve smlouvách a právních předpisech EU; konstatuje, že přístup ke zdravotnímu postižení založený na lidských právech není ještě stále plně podporován, což vede k diskriminaci osob se zdravotním postižením v EU, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily úsilí s cílem sladit své právní rámce s požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a začlenit osoby se zdravotním postižením do společnosti;

107.   vyzývá členské státy, aby přijaly strategie, které osobám žijícím se zdravotním postižením zajistí účinný přístup na trh práce; vyjadřuje politování nad tím, že některé z fondů EU, které jsou k dispozici k integraci osob se zdravotním postižením, nejsou stále k tomuto účelu plně využívány; vyzývá Komisi, aby využívání fondů pozorně sledovala a v případě nutnosti zakročila;

108.  připomíná, že osoby s intelektuálním a psychosociálním postižením čelí při uplatňování svých základních práv mimořádným překážkám, a vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby zvýšily úsilí s cílem prosazovat jejich soběstačnost a začlenění na rovnoprávném základě s ostatními;

109.  konstatuje, že ženy a děti s postižením se neúměrně často potýkají s porušováním lidských práv, včetně odmítání přístupu k základním službám, jako je vzdělání a zdravotní péče, nebo s umisťováním do ústavů daleko od svých rodin a komunit, a že jim hrozí větší riziko, že se stanou oběťmi násilí, sexuálního zneužívání, vykořisťování a dalších forem špatného zacházení; zdůrazňuje, že je nutné, aby EU, členské státy a regionální a místní orgány přijaly komplexní politická opatření, která zohlední genderové hledisko, s cílem zajistit řádné provádění Úmluvy OSN o právech dítěte společně s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

110.   naléhavě žádá EU a členské státy, aby v místních komunitách vytvořily podpůrné služby pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiny s cílem podporovat deinstitucionalizaci a zajistit pro tyto děti inkluzivní vzdělávací systémy;

111.   naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily plnou dostupnost krizové linky 112 pro osoby se zdravotním postižením a zvýšení povědomí o této lince pomocí informačních kampaní;

112.   vyzývá EU, členské státy a regionální i místní orgány, aby navýšily finanční a lidské zdroje na monitorovací rámce zřízené podle čl. 33 odst. 2 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a umožnily jim tak plnit jejich úkoly a aby zaručily jejich nezávislost tím, že zajistí, aby jejich složení a fungování zohledňovalo pařížské zásady fungování vnitrostátních institucí pro lidská práva;

113. vyzývá členské státy a regionální i místní orgány, aby osobám se zdravotním postižením zajistily skutečnou účast a svobodu projevu ve veřejném životě; konstatuje, že by toto úsilí mělo být podpořeno zajištěním titulkování, tlumočení do znakového jazyka, dokumentů psaných Braillovým písmem a snadno čitelných formátů; vyzývá členské státy, aby uprchlíkům se zdravotním postižením zajistily přístupná řešení; zdůrazňuje, že existují zvláštní rizika, jimž čelí uprchlíci, migranti a žadatelé o azyl se zdravotním postižením, kteří nemají přístup k informacím a komunikaci v přístupných formách a mohou být zadržováni za podmínek, jež jim neposkytují odpovídající podporu a přiměřené ubytování;

Senioři

114.   konstatuje, že aktivní stárnutí a mezigenerační solidarita jsou významné otázky, které lze posílit pomocí přístupu vycházejícího ze základních práv, neboť se jedná o jednu z nejhlubších hospodářských a sociálních proměn, se kterou se rozvinuté země potýkají; vyzývá členské státy, aby s cílem bojovat prosti sociálnímu vyloučení motivovaly k vyšší a aktivní účasti seniorů na pracovním trhu prostřednictvím sociálních a hospodářských iniciativ a aby jim zaručily snadný přístup ke zdravotnickým službám;

115. poukazuje na to, že diskriminace na základě věku je v dnešní společnosti velmi rozšířená a často se pojí s dalšími formami diskriminace, jako je diskriminace na základě rasy a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdravotního stavu nebo socioekonomických podmínek, genderové identity nebo sexuální orientace; vyzývá členské státy, aby zavedly opatření zaměřená na opětovné začleňování seniorů do společenského života s cílem bojovat proti jejich izolaci;

116.   vyzývá EU a členské státy, aby se aktivně zapojily do otevřené pracovní skupiny OSN pro otázky stárnutí populace a zintenzívnily své úsilí na ochranu práv seniorů;

Práva Romů

117.  konstatuje, že lidé patřící k romské menšině mají právo na svobodu pohybu, a naléhavě vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby toto právo zaručily a nekoncipovaly politiky usazování na základě etnických důvodů; je znepokojen tím, že lidé patřící k romské menšině jsou v mnoha členských státech neúměrně vystaveni nucenému vystěhovávání;

118.  vyjadřuje politování nad tím, že Romové stále čelí nesnášenlivosti a systémovému a institucionálnímu rasismu, a připomíná, že diskriminace Romů v oblasti práce, bydlení, vzdělání, zdraví, přístupu ke spravedlnosti nebo v jakékoli jiné oblasti je nepřijatelná a poškozuje společnost EU; vyzývá proto členské státy a místní a regionální orgány, aby s ohledem na zprávu Komise o provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů za rok 2015 v plném rozsahu a bez dalších prodlev provedly své vlastní vnitrostátní strategie týkající se Romů a aby zavedly konkrétní opatření s cílem bojovat proti rasové diskriminaci Romů v souladu s ustanoveními směrnice o rasové rovnosti a Evropskou úmluvou o lidských právech a bojovaly proti nesnášenlivosti vůči Romům v souladu s rámcovým rozhodnutím o rasismu a xenofobii;

119.  připomíná judikaturu Soudního dvora EU, která stanoví, že zásada rovného zacházení, na kterou odkazuje směrnice 2000/43/ES, se vztahuje na osoby, které sice samy nenáleží k dotyčné rase nebo etniku, avšak je s nimi zacházeno méně příznivě nebo jsou specificky znevýhodněny pro jeden z těchto důvodů;

120.  vyzývá Komisi, aby začleňovala monitorování diskriminačních praktik do všech oblastí, zejména vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení a zdravotní péče, přičemž je třeba zvláštní pozornost věnovat tomu, zda jsou všechny programy prováděny tak, aby snižovaly rozdíly mezi Romy a neromským obyvatelstvem; dále žádá Komisi, aby podnikla kroky proti těm členským státům, které podporují nebo umožňují institucionalizovanou diskriminaci a segregaci;

121.  odsuzuje segregaci romských dětí ve školách, která má v dalším životě mimořádně negativní dopad na vyhlídky těchto dětí; podporuje opatření Komise, jejichž cílem je proti tomuto postupu bojovat pomocí řízení o nesplnění povinnosti, a vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k vymýcení segregace ve školách a představily podrobné plány opatření pro integraci romských děti;

122.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily své strategie pro podporu začleňování Romů a chudých komunit prostřednictvím jejich rozšíření tak, aby zasáhly 80 milionů obyvatel; vyzývá rovněž k posílení pracovní skupiny Komise pro Romy a vnitrostátních kontaktních míst, k rozvoji regionálních a místních kontaktních míst a regionálních romských platforem a k tomu, aby bylo ve spolupráci s Evropskou romskou platformou vytvořeno online politické fórum; vyzývá agenturu FRA, aby pokračovala ve shromažďování údajů o situaci Romů a aby vytvořila a navrhla souhrn ukazatelů začlenění Romů, které by umožnily sledovat pokrok v této oblasti; vyzývá členské státy, ale vyhlásily 2. srpen Evropským dnem památky romských obětí holokaustu;

Práva osob LGBTI

123.  odsuzuje jakoukoli diskriminaci nebo násilí na základě sexuální orientace či genderové identity; vyzývá Komisi, aby představila program, který zajistí při dodržení pravomocí členských států stejná práva a příležitosti pro všechny občany, a aby monitorovala řádné provedení a uplatňování právních předpisů EU týkajících se práv LGBTI osob; v této souvislosti vítá seznam opatření, který připravila Komise na podporu rovnosti LGBTI osob, včetně komunikační kampaně Komise, jejímž cílem je bojovat proti stereotypům a zlepšit společenské přijetí LGBTI osob; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti, které se zabývají právy LGBTI osob; konstatuje, že terénní výzkumy agentury FRA ukazují, že veřejní činitelé vnímají právo a politiku EU jako hlavní faktory podporující vnitrostátní úsilí o prosazení rovnosti LGBTI osob;

124.  vyjadřuje politování nad tím, že osoby LGBTI zažívají šikanu a obtěžování, s nimiž se setkávají už ve škole, a jsou diskriminovány v různých oblastech svého života, včetně pracovního prostředí; vyzývá členské státy, aby se zvláště zaměřily na homofobii ve sportu, mladé LGBTI osoby a šikanu ve školách; vyzývá členské státy EU, aby podporovaly odborové svazy a organizace zaměstnavatelů v jejich úsilí o přijetí politik v oblasti rozmanitosti a nediskriminace se zvláštním ohledem na osoby LGBTI;

125.  připomíná judikaturu ESLP týkající se práv LGBTI osob; vítá skutečnost, že rostoucí počet členských států již přijal opatření, která přispívají k tomu, aby byly práva LGBTI osob lépe prosazována a chráněna, a rovněž nové postupy právního uznání pohlaví respektující základní práva těchto osob; vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o porušování lidských práv, kterým čelí LGBTI osoby, a aby s členskými sdílela osvědčené postupy týkající se ochrany jejich základních práv, a vybízí členské státy, aby LGBTI osoby v plném rozsahu informovaly o jejich právech a v této otázce si vyměňovaly osvědčené postupy; odsuzuje lékařské postupy, které porušují základní práva trans a intersexuálních osob;

126.  domnívá se, že základní práva LGBTI osob je možné lépe chránit, pokud mají přístup k právním institutům, jako jsou soužití, registrované partnerství nebo manželství; vítá skutečnost, že 18 členských států tyto možnosti v současné době nabízí, a vyzývá další členské státy, aby se těmito možnostmi zabývaly;

127.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh na úplné vzájemné uznávání účinků a volný oběh veškerých základních dokladů o občanském stavu všech osob, párů a rodin (včetně všech takovýchto dokumentů týkajících se manželství a registrovaného partnerství, právní změny pohlaví a adopcí a rodných listů) v celé EU, včetně právního uznání pohlaví, a to s cílem snížit diskriminační právní a administrativní překážky pro občany, kteří využívají svého práva na volný pohyb;

Občanství

128.   s velkým znepokojením si všímá nárůstu euroskepticismu a projevů násilných politických postojů, a naléhavě proto vyzývá EU a její členské státy, aby posílily účast občanů, obzvláště mladých lidí a organizací občanské společnosti, v záležitostech EU tak, aby Evropané mohli vyjádřit své obavy a vyslovit své názory demokratickými cestami;

129.  považuje za nezbytné snížit administrativní zátěž související s účastí ve veřejném životě a prosazovat v celé EU elektronickou správu a vyzývá k posílení účinnosti mechanismů, jako je například občanská iniciativa;

130.  podporuje rozvoj elektronických konzultací jakožto nástroje pro přímou účast občanů, neboť umožní získat poznatky o tom, co občané očekávají od vlády a veřejné správy; považuje za nezbytné odstranit procedurální a jazykové bariéry, které občany odrazují od účasti v rozhodovacích procesech veřejných orgánů na všech úrovních veřejné správy; zdůrazňuje nezbytnost transparentnosti nejen v rozhodovacích procesech orgánů a institucí, ale také při sledování toho, jak jsou řešeny otázky týkající se služeb poskytovaných veřejnými orgány; zdůrazňuje, že je třeba podporovat poskytování takovýchto služeb prostřednictvím přístupných digitálních médií; znovu zdůrazňuje význam zvyšování informovanosti o Listině;

131. konstatuje, že organizace občanské společnosti, včetně dobrovolnictví, náboženské činnosti a práce s mládeží, hrají při zapojení do společenského a občanského života klíčovou úlohu, a vyzývá EU, členské státy a regionální i místní orgány, aby podporovaly a prosazovaly jejich činnost; vyzývá členské státy a EU, aby podporovaly svobodu shromažďování a sdružování jakožto součást Listiny;

132. je přesvědčen, že občanská výchova a mezikulturní dialog zlepšují chápání občanů, pokud jde o význam společenské a politické angažovanosti, zatímco vzdělávání o lidských právech zvyšuje povědomí o jejich vlastních právech a učí je respektovat práva ostatních; vyzývá členské státy, aby vypracovaly celostátní akční plány vzdělávání o základních právech, včetně podílu EU na rozvoji rámce základních lidských práv, a aby prováděly Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům; vyzývá regionální a místní orgány, aby se na výše uvedených činnostech aktivně podílely;

133.   se znepokojením konstatuje, že je stále třeba vynaložit úsilí k tomu, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020 týkajících se chudoby a sociálního vyloučení; vyzývá členské státy, aby nalezly správné politiky, včetně podpory zaměstnávání a přístupu k vysoce kvalitním službám a vzdělání; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby jejich politika v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti nebyla diskriminační v důsledku velikosti a složení domácností;

Digitální práva

134.   připomíná, že každý člověk má právo na soukromí a na ochranu jeho osobních údajů, včetně práva přístupu k údajům, které o něm byly shromážděny, a práva na jejich opravu; zdůrazňuje právo všech osob určovat, jak se bude s jejich osobními údaji nakládat, zvláště jejich výhradní právo určovat používání a šíření jejich osobních údajů; zdůrazňuje, že by Komise a členské státy měly provést opatření, která každému občanovi umožní, aby dosáhl odstranění obsahu, který by mohl poškodit jeho důstojnost nebo pověst, a to při dodržení svobody projevu a informací a v souladu s příslušnými právními předpisy a judikaturou; poukazuje na to, že pokud neexistuje konkrétní veřejný zájem, má každý právo rozhodnout o tom, které údaje mohou být zpřístupněny, právo odstraňovat údaje a právo být zapomenut;

135.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že občané neznají v plném rozsahu svá práva ani právní prostředky, které mají k dispozici; za velmi důležité považuje, aby občané, a zvláště pak děti, byli seznamováni s významem ochrany vlastních údajů, a to i v kybernetickém prostoru, a s případnými riziky, která jim mohou hrozit, především vzhledem k rychlému vývoji technologií a rostoucímu počtu kybernetických útoků; vyzývá členské státy, aby zintenzivnily své úsilí v oblasti podpory gramotnosti, pokud jde o nová média, a aby výuku v této oblasti byla nedílnou součástí školních osnov; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k řešení kyberšikany, především pokud postihuje specifické skupiny dětí;

136.   poukazuje na to, že všechny osoby mají právo svobodně vyjadřovat a šířit své názory na internetu v souladu s právními předpisy a judikaturou; zdůrazňuje, že nikdo nemůže být znevýhodněn proto, že nevyužívá digitálních služeb; vyzývá Komisi, aby přijala opatření v návaznosti na závěry veřejných konzultací o směrnici EU o audiovizuálních mediálních službách a aby provedla přezkum této směrnice, a to i pokud jde o záležitosti týkající se základních práv;

137.   zdůrazňuje, že je nutné zvážit možný vliv některých nových technologií, například dronů, na základní lidská práva, zejména pokud jde o právo na soukromí; upozorňuje také na problém, který pro základní lidská práva představují důsledky širokého využívání internetu, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů, boj proti obtěžování online a obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování;

138.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy.

(1)

  Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.

(2)

  Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.

(3)

Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(4)

Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1

(5)

Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 1

(6)

Úř. věst. C 328, 6.12.2008, s.55

(7)

Úř. věst. C 303, 2.12.2000, s. 16.

(8)

Úř. věst. C 373, 21.12.2004, s. 37

(9)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(10)

Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(11)

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

(13)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(14)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0594.

(15)

  Přijaté texty, P7_TA(2014)0062.

(16)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0387.

(17)

  Přijaté texty, P8_TA(2015)0286.

(18)

  Přijaté texty, P7_TA(2016)0102

(19)

  Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 405.

(20)

  Přijaté texty, P7_TA(2014)0070.

(21)

  Přijaté texty, P7_TA(2013)0350.

(22)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0095.

(23)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0203.

(24)

Přijaté texty, P7_TA(2016)0409.

(25)

Tuto novou formu obchodování s lidmi Parlament uvedl již ve svém usnesení ze dne 10. března 2016 o situaci v Eritreji (Přijaté texty: P8_TA(2016)0090).


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (9.11.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015

(2016/2009(INI))

Navrhovatel: Cristian Dan Preda

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je EU založena na hodnotách „úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám“; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit, posilovat a prosazovat plné dodržování těchto hodnot jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států; připomíná, že lidská práva jsou univerzální a nedělitelná;

2.  domnívá se, že závěry a stanoviska Agentury Evropské unie pro základní práva a judikatura Soudního dvora Evropské unie jsou dobrým základem pro výklad článku 2 SFEU a rozsahu práv zakotvených v Listině základních práv;

3.  bere na vědomí povinnost přistoupit k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), jak je stanoveno ve Smlouvách; zdůrazňuje skutečnost, že Smlouvy uznávají, že základní práva, která zaručuje EÚLP a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

4.  zdůrazňuje, že v případě systémového ohrožení právního státu by měl být za účelem nápravy použit článek 7 a postup pro posílení právního státu; považuje za důležité vytvořit mezi EU a jejími členskými státy nový konsensus o dodržování demokracie, zásad právního státu a základních práv s cílem zajistit dodržování těchto hodnot mezi evropskými občany a zabránit jakémukoliv jejich porušování; jakékoliv zpochybňování zásad právního státu je přípustné a žádná demokratická země se jej nemůže ani nesmí dopouštět;

5.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit plné dodržování Listiny základních práv během celého legislativního procesu; vítá v tomto ohledu dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů a upozorňuje na zásadní úlohu komplexních posouzení dopadů, ale i úzké spolupráce mezi orgány a institucemi EU a členskými státy; připomíná, že efektivní a přesné provádění právních předpisů EU je stěžejní pro ochranu hodnot Unie a tato ochrana je zásadní pro důvěryhodnost EU jako celku;

6.  poukazuje na to, že účelem bezpečnostní politiky a politiky v oblasti spravedlnosti je ochrana svobody a základních práv; zdůrazňuje proto, že tvorba právních předpisů a politik v této oblasti musí být v souladu s Listinou základních práv;

7.  domnívá se, že je třeba vyvíjet další úsilí o soudržné a jednotné uplatňování Listiny, a to i prostřednictvím zvyšování povědomí mezi pracovníky působícími v této oblasti a širokou veřejností, s cílem zajistit, aby byly dodržovány a podporovány zásady právního státu a základní práva evropských občanů, a zdůrazňuje, že by orgány a instituce Evropské unie měly jít v tomto příkladem; poukazuje na to, že by mělo být vyvinuto značné úsilí ke zlepšení ochrany svobody projevu, shromažďování a sdružování a svobodných sdělovacích prostředků, stejně jako k zajištění nezávislosti soudnictví;

8.  podporuje, že Komise vůbec poprvé zahájila nový postup pro právní stát; doporučuje, aby bylo provedeno důkladné hodnocení fungování tohoto postupu a jeho výsledků za účelem zlepšení jeho účinnosti;

9.  bere na vědomí první dva dialogy o právním státu vedené Radou; s potěšením očekává hodnocení tohoto mechanismu, které by mělo zvýšit jeho význam a komplementaritu s dalšími nástroji EU pro posílení právního státu;

10.  vyzývá k tomu, aby Agentura Evropské unie pro základní práva byla pověřena úkolem vypracovat každé dva roky zprávu o rozsahu, v jakém mají nejchudší občané Evropy přístup ke všem základním právům, jak je stanoveno v Listině základních práv Evropské unie;

11.  zdůrazňuje, že přistoupení EU k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP) přispívá k ochraně lidských práv a základních svobod občanů EU a členských států; znovu důsledně připomíná, že po vydání stanoviska 2/13 Evropského soudního dvora vyzval Komisi, aby určila potřebné kroky, které povedou k přistoupení Evropské unie k EÚLP v souladu se závazkem uvedeným v čl. 6 odst. 2 SEU;

12.  zdůrazňuje, že postup uvedený v článku 7 SEU je mechanismem pro případ krajní nouze, jehož potenciál může být naplno využíván jen zřídka kvůli požadavku jednomyslnosti Evropské rady; upozorňuje v této souvislosti na své usnesení o zřízení mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva; znovu opakuje své doporučení pro zřízení komplexního mechanismu Unie, aby byla zajištěna účinná kontrola dodržování základních práv a zásad právního státu v členských státech; doporučuje, aby Pakt Unie o demokracii, právním státu a základních právech zahrnoval preventivní a nápravné prvky, a poukazuje na návrh vypracovávat roční evropskou zprávu o demokracii, právním státu a základních právech, která má být vypracována za použití různých zdrojů a která by měla tvořit základ pro prevenci a nápravu porušování hodnot Unie;

13.  vyzývá k rozsáhlé diskusi o úkolech a činnostech Agentury Evropské Unie pro základní práva; zdůrazňuje význam práce agentury při poskytování odborných znalostí orgánům a institucím EU a členským státům EU a uznává její velký přínos k rozšíření povědomí o dodržování základních práv v Unii.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Richard Corbett, Esteban González Pons, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Constance Le Grip, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, György Schöpflin, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel, Josep-Maria Terricabras, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Gerolf Annemans, Ashley Fox, Charles Goerens, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jérôme Lavrilleux, Helmut Scholz

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Gabriel Mato, Wim van de Camp


STANOVISKO Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (7.9.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015

(2016/2009(INI))

Navrhovatel: Jordi Sebastià

NÁVRHY

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

A.  vzhledem k tomu, že sloučení rodiny, přestože jde o základní lidské právo, je v současné době systematicky oddalováno či dokonce porušováno, a vzhledem k tomu, že ženy a děti jsou prvními oběťmi upírání či oddalování tohoto práva;

B.  vzhledem k tomu, že články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie zakazují diskriminaci na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že bude podporovat rovnost žen a mužů a že do všech svých činností bude začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů;

C.  vzhledem k tomu, že romské ženy se často potýkají s vícenásobnou a průřezovou diskriminací na základě pohlaví i etnického původu a mají omezený přístup k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, sociálním službám či rozhodování; vzhledem k tomu, že k diskriminaci žen může docházet nejen v kontextu sílícího protiromského rasismu většinové společnosti, ale i v rámci vlastních komunit z důvodu jejich pohlaví;

D.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách představuje porušování základních práv, které se dotýká všech úrovní společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, společenské postavení, zemi původu nebo bydliště; vzhledem k tomu, že nerovné postavení žen a mužů a genderové stereotypy zvyšují riziko násilí a dalších forem vykořisťování a brání ženám, aby se plně zapojily do všech oblastí života;

E.  vzhledem k tomu, že ženy v EU stále čelí mnoha formám diskriminace a jsou stále nedostatečně zastoupeny ve všech oblastech rozhodování;

F.  vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je jasným porušením lidských práv, lidské důstojnosti a základních zásad práva a demokracie; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování je stále nejrozšířenější formou; vzhledem k tomu, že 76 % registrovaných obětí v EU jsou ženy;

G.  vzhledem k tomu, že průzkum EU o LGBT osobách ukázal, že lesbické, bisexuální a transsexuální osoby čelí nepřiměřenému riziku diskriminace na základě své sexuální orientace nebo genderové identity;

H.  vzhledem k tomu, že pohlaví samo o sobě nevede nutně ke zranitelnosti a že existuje mnoho faktorů, které mohou vytvořit situaci zranitelnosti, jako je chudoba, sociální vyloučení a vícenásobná diskriminace;

I.  vzhledem k tomu, že podle posledních dostupných odhadů Eurostatu vydělávají ženy v EU v průměru o 16 % méně než muži;

J.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva jsou součástí základních lidských práv a zásadními prvky lidské důstojnosti(1);

1.  vyjadřuje politování nad tím, že v mnoha oblastech zatím nebyla dosažena genderová rovnoprávnost, že nedochází ke zlepšení a že základní práva žen jsou nadále porušována; zdůrazňuje, že ženy jsou nadále vystaveny diskriminaci a sociálnímu vyloučení, což dokládá jejich nízké zastoupení ve vědě, technologiích a technických oborech, v podnikání a v rozhodovacím procesu, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a přetrvávajícím rozdílům v platovém a důchodovém ohodnocení, i pokud jde o ženy žijící ve venkovských oblastech; konstatuje, že diskriminace a nedostatečné zastoupení vede k přetrvávání genderových stereotypů, k sociálnímu a ekonomickému vyloučení a k násilí páchanému na ženách a dívkách;

2.  zdůrazňuje, že je třeba na všech úrovních a všemi prostředky potírat protiromský rasismus, a zdůrazňuje, že tento fenomén je obzvláště houževnatou a násilnou formou, která se neustále vrací a je běžně rozšířena; vyzývá členské státy, aby ještě posílily boj s protiromským rasismem a aby jako součást svých vnitrostátních strategií integrace Romů při prosazování osvědčených postupů podporovaly zlepšení postavení romských žen;

3.  požaduje vytváření statistik a ukazatelů vícenásobné diskriminace, která je často skrytá za „hlavním proudem“ diskriminace (například z důvodu chudoby a rasy); opakuje, že pokud existuje riziko diskriminace, je ještě větší riziko, že se jedná o diskriminaci na základě pohlaví; vyzývá Agenturu Evropské unie pro základní práva (FRA), aby na toto téma vydala zprávu;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy stále trpí diskriminačními pracovními podmínkami včetně nestandardních forem zaměstnávání; zdůrazňuje, že ženy pracující v maloobchodních službách jsou zvláště vystaveny prodloužené pracovní době a že je jim odpíráno pracovní právo na dny povinného týdenního odpočinku;

5.  je znepokojen tím, že v posledních letech v mnoha členských státech posílila hnutí proti rovnosti pohlaví; zdůrazňuje, že tato hnutí zpochybňují úspěchy, jichž bylo v oblasti rovnosti pohlaví dosaženo, a jsou zaměřena na blokování právních předpisů a politik na ochranu osob LGBTI proti trestným činům z nenávisti a diskriminaci;

6.  vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že v EU nebyla přijata žádná strategie rovnosti pohlaví na období 2016–2020, a v návaznosti na závěry Rady o rovnosti žen a mužů ze dne 16. června 2016 vyzývá Komisi, aby posílila status svého strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 tím, že jej přijme v podobě sdělení;

7.  vyzývá Komisi, aby snahy zvýšit zastoupení žen v rozhodování v politické a ekonomické sféře zintenzivnila vytyčením dvojího přístupu, který kombinuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a cílená opatření;

8.  vyzývá Komisi, aby zlepšila shromažďování, analýzu a šíření komplexních, porovnatelných, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů o podílu žen na rozhodování;

9.  odsuzuje každou formu náhradního mateřství, jelikož nerespektuje práva všech žen;

10.  vyzývá orgány EU, aby podpořily účast žen na evropském volebním procesu tím, že do příštího přezkumu evropského volebního práva zahrnou seznamy s rovnoměrným zastoupením žen a mužů;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních z roku 2012 je stále zablokován, a vyzývá Radu, aby konečně přijala společný postoj k tomuto návrhu;

12.  zdůrazňuje, že rozdíl v odměňování žen a mužů, jenž v EU v současnosti dosahuje v průměru 16 %, ztělesňuje nepřípustnou diskriminaci a odporuje smlouvám EU (konkrétně článku 157 SFEU); opakuje svou výzvu členským státům k přezkumu jejich stávajících právních předpisů s cílem odstranit rozdíly mezi muži a ženami v odměňování a ve výši důchodů; konstatuje, že pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů jsou zásadní opatření zvyšující transparentnosti mezd; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení Komise týkající se transparentnosti mezd;

13.  domnívá se, že se zřetelem na judikaturu Evropského soudního dvora je na úrovni EU naléhavě nutné vytvořit definici rovnocenné práce, a zajistit tak, aby byly zohledněny faktory, jako jsou pracovní podmínky, odpovědnost svěřená pracovníkům a fyzické nebo duševní požadavky na danou práci;

14.  vyzývá k plnému provedení směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a k jejímu přezkumu s povinným požadavkem na podniky vypracovat opatření či plány týkající se rovnosti žen a mužů;

15.  konstatuje, že ženy jsou v nepřiměřeně vysoké míře a často nedobrovolně zastoupeny v nejistých zaměstnáních, která zahrnují vysokou míru částečných pracovních úvazků, špatně placené práce a smluv na dobu určitou či bez stanovení pracovní doby; konstatuje, že práce na částečný pracovní úvazek přispívá k riziku chudoby; v této souvislosti připomíná, že rovnosti žen a mužů lze dosáhnout pouze prostřednictvím spravedlivé redistribuce placené a neplacené práce, jakož i pracovních, rodinných a pečovatelských povinností;

16.  poukazuje na vysoký podíl samostatně výdělečně činných osob ve venkovských oblastech, které nemají odpovídající sociální zabezpečení, a na vysokou míru „neviditelné“ práce, která se týká především žen; vyzývá proto členské státy a regiony s legislativními pravomocemi, aby zlepšily právní předpisy týkající se rovnosti žen a mužů na trhu práce, zejména pokud jde o mzdy, vlastnická práva a rozhodování, a aby zajistily sociální zabezpečení žen i mužů pracujících ve venkovských oblastech;

17.  zdůrazňuje klíčovou úlohu kvalitních veřejných služeb v boji proti chudobě, zejména chudobě žen, neboť ženy jsou na těchto službách více závislé;

18.  vyzývá Komisi, aby přijala komplexní a globální legislativní opatření s cílem uspokojit potřeby matek a otců, pokud jde o různé druhy dovolených, a to mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a pečovatelskou dovolenou, a pomoci tak zejména mužům, aby mohli hrát aktivní úlohu jakožto otcové, aby bylo možné spravedlivěji rozdělit rodinné povinnosti, což by ženám poskytlo rovné příležitosti k účasti na trhu práce;

19.  vyslovuje politování nad rozhodnutím Komise stáhnout směrnici o mateřské dovolení a vyzývá ji, aby předložila nový návrh o zákonném nároku na placenou otcovskou dovolenou;

20.  zdůrazňuje skutečnost, že svého práva na rodičovskou dovolenou využívá jen malé procento mužů; vyzývá proto k přijetí konkrétních opatření k zajištění práv na rodičovskou dovolenou, která by byla co nejvíce individuální a nepřevoditelná;

21.  vítá návrh na zavedení dovolené pro pečující osoby, s níž se počítá v plánu Komise pro nový začátek, s cílem vyřešit problémy spojené s hledáním rovnováhy mezi pracovním a osobním životem, jimž čelí pracující rodiny; vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh zahrnující toto ustanovení;

22.  vítá navržené přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a vyzývá EU, aby tuto úmluvu co nejdříve ratifikovala s cílem zajistit ochranu proti všem formám násilí páchaného na ženách a domácího násilí, předcházet tomuto násilí a vymýtit jej; připomíná členským státům, že členství v EU je nezbavuje povinnosti podepsat, ratifikovat a prosazovat Istanbulskou úmluvu, a naléhavě je žádá, aby tak učinily; zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva je nejkomplexnější dostupný moderní nástroj pro prevenci, ochranu a shromažďování údajů, pokud jde o násilí páchané na ženách, a vyjadřuje politování nad skutečností, že ji dosud ratifikovalo pouze 14 členských států;

23.  odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako jsou vraždy ze cti, nucené sňatky, obchodování se ženami, domácí násilí a mrzačení ženských pohlavních orgánů; domnívá se, že tyto praktiky nelze nikdy ospravedlnit a měly by být považovány za trestný čin a trestány; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly rozhodná opatření k boji proti těmto praktikám na celém světě i v EU; zdůrazňuje, že násilí páchané na ženách je systematickým formou porušování základních práv a že 62 milionů žen v EU je oběťmi násilí;

24.  domnívá se, že všichni, kdo žijí v Evropě, by měli respektovat právní předpisy a práva žen a jejich důstojnost;

25.  vyslovuje politování nad případy obtěžování a znásilňování na veřejných místech v Evropě a vysokou míru beztrestnosti a nedostatek spravedlnosti pro oběti a domnívá se, že by se každá žena a dívka měla cítit bezpečně před jakoukoli formou sexuálního obtěžování na jakémkoli veřejném místě v Evropě; vyzývá členské státy, aby organizovaly osvětové kampaně v rámci boje proti sexuálnímu obtěžování žen a přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byly takové činy řádně trestány, aby byli pachatelé postaveni před soud a obětem byla poskytnuta odpovídající ochrana;

26.  naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby uvolnily nezbytné prostředky a nástroje k boji proti obchodování s lidmi a pohlavnímu vykořisťování;

27.  zdůrazňuje, že za účelem účinného boje proti násilí na základě pohlaví je nezbytné změnit postoj k ženám a dívkám; domnívá se, že ženy a dívky jsou příliš často představovány v podřízených rolích a že násilí na nich se příliš často toleruje nebo minimalizuje; vyzývá členské státy, aby činily více s cílem bojovat proti stereotypům založeným na pohlaví a proti diskriminaci žen a dívek;

28.  znovu vyzývá Komisi, aby předložila návrh právního aktu o násilí páchaném na ženách a genderově podmíněném násilí a představila ucelenou strategii pro tuto oblast a aby zároveň zajistila přístup ke spravedlnosti pro oběti násilí;

29.  vítá sílící snahy v celé EU v rámci hnutí za vymýcení mrzačení ženských pohlavních orgánů; konstatuje, že členské státy postupně provádějí pozitivní změny ve svých právních systémech s cílem trestně postihovat jak provádění mrzačení ženských pohlavních orgánů, tak odvážení děvčat nebo mladých žen z EU do třetí země za účelem mrzačení ženských pohlavních orgánů; naléhavě vyzývá ty členské státy, které tak dosud neučinily, aby ve svých trestněprávních předpisech zajistily ochranu dívek a žen před mrzačením ženských pohlavních orgánů;

30.  uznává, že průměrný věk dívek, které se stávají prostitutkami, je 13–14 let a že sexuální vykořisťování je vysoce genderovou otázkou a formou násilí na základě pohlaví, v rozporu se zásadami lidských práv, k nimž jako základní zásada patří rovnost pohlaví;

31.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou rodiče v rámci vzdělávacího systému v otázce podpory rovnosti žen a mužů hrají;

32.  vyzývá členské státy, aby s cílem snížit poptávku po sexuálním vykořisťování schválily zákony a zavedly politiky, které by byly namířeny přímo na osoby, jež sexuální služby kupují a využívají jich, a aby současně zrušily trestnost poskytování sexuálních služeb a osobám, které je nabízejí, poskytly podporu ve formě služeb, včetně kvalitního poradenství v sociální, právní a psychologické oblasti pro osoby, které chtějí prostituce zanechat;

33.  vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly směrnici 2012/29/EU o právech, podpoře a ochraně obětí trestných činů a směrnici 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu s cílem zajistit odpovídající ochranu a pomoc pro ženy a dívky, které se staly oběťmi násilí;

34.  ostře kritizuje skutečnost, že Rada stále ještě nepřijala návrh směrnice z roku 2008 o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci; vítá skutečnost, že Komise považuje přijetí této směrnice za prioritní; připomíná svůj postoj ke směrnici o rovném zacházení a opětovně vyzývá Radu, aby návrh přijala co nejdříve;

35.  odsuzuje všechny formy diskriminace a násilí vůči osobám LGBTI; žádá přijetí dalších opatření, která by v zájmu vyplnění stále existujících mezer v právních předpisech, jež postihují homofobní, bifobní a transfobní nenávistné trestné činy, prosazovala posílení trestního práva a antidiskriminačních právních předpisů v celé EU;

36.  je znepokojen nárůstem násilí namířeného proti ženám a dívkám v kyberprostoru a také využíváním IKT a internetu k obchodování se ženami a dětmi, zejména za účelem sexuálního a pracovního vykořisťování; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k řešení a prevenci využívání nových technologií jako nástroje pro získávání obětí obchodování s lidmi, kybernetického obtěžování a pronásledování, a to zejména z řad žen a dívek;

37.  bere na vědomí zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech intersexuálních osob a dokument komisaře Rady Evropy pro lidská práva o lidských právech a intersexuálních osobách; vyzývá Komisi, aby vybídla členské státy k přijetí opatření na ochranu a respektování základních práv intersexuálních osob;

38.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby děti a mladí lidé mohli využívat svého práva vyhledávat, dostávat a vyměňovat si informace týkající se sexuality, což zahrnuje rovněž otázky spojené se sexuální orientací, genderovou identitou a genderovým vyjádřením, a to způsobem odpovídajícím jejich věku a zohledňujícím rovnost žen a mužů;

39.  vyzývá členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání zavedly vzdělávací programy zohledňující rovnost žen a mužů, jakož i akce o právech dívek a žen, rovnosti žen a mužů, genderové identitě a genderových vztazích; vyzývá rovněž k tomu, aby dívky a chlapci byli již od úrovně nejnižších školních tříd vzděláváni v otázkách míru, nediskriminace a boje proti rasismu;

40.  opakuje, že přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům s nimi souvisejícími, včetně možnosti bezpečného a zákonného přerušení těhotenství, by měl být v EU zaručen každé ženě, a vyzývá EU a členské státy, aby dekriminalizovaly přerušení těhotenství i péči spojenou s jeho prováděním; zdůrazňuje, že sexuální a reprodukční zdraví a práva všech žen a dívek musí být respektována, včetně jejich práva rozhodovat o svém tělu a sexualitě bez nátlaku, diskriminace a násilí;

41.  vítá veškeré úsilí vyvinuté za účelem plného provedení úmluvy OSN o osobách se zdravotním postižením; připomíná, že ženy a dívky se zdravotním postižením jsou diskriminaci vystaveny nejvíce, a nemohou tak požívat svých základních práv na stejné úrovni jako ostatní osoby;

42.  vybízí odpovědné výbory Parlamentu, aby se začaly zabývat záležitostí ochrany lidských práv intersexuálních osob v EU a aby předložily zprávu z vlastního podnětu;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly opatření na ochranu žen a osob LGBTI před obtěžováním na pracovišti;

44.  vyzývá Komisi, aby za účelem účinnějšího uplatňování přístupu, který je založen na rovnosti pohlaví, ve vysílání a reklamě bojovala proti nerovnému zacházení se ženami a proti zobrazování nerovnosti mezi pohlavími v mediálním odvětví tím, že zajistí výměnu osvědčených postupů s mediálními společnostmi;

45.  vyzývá členské státy, ve spolupráci s Komisí, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl, jakož i uprchlíků a žadatelů o azyl z řad osob LGBTI, aby jim poskytly právní poradenství, přístup ke zdravotní péči, bezpečné zóny pro ženy a děti a oddělená hygienická zařízení a aby respektovaly jejich sexuální a reprodukční zdraví a práva, včetně přístupu k bezpečnému přerušení těhotenství;

46.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad provizorními podmínkami, ve kterých uprchlice z řad žen a dívek v celé EU a na jejich hranicích žijí, a rovněž nad skutečností, že více než 10 000 nezletilých osob bez doprovodu je od okamžiku, kdy vstoupily na území EU, nezvěstných; poukazuje na skutečnost, že ženy a dívky představují v rámci migračních vln největší a zvláště zranitelnou skupinu a že v průběhu azylového řízení a postupu pro přijímání osob se vyžaduje specifické a pečlivé vyhodnocování jejich potřeb; opakuje v této souvislosti, že pro ně musí být obstarány a přijaty specifické programy a opatření a že k nim musí být přistupováno zvláštním způsobem;

47.  vyzdvihuje, že je zapotřebí otevřít pro žadatele o azyl legální a bezpečné cesty, aby se vyhnuli sítím nezákonného obchodování a aby ženy, děti, staří lidé a osoby se zdravotním postižením mohli hledat útočiště, aniž by při tom byl ohrožen jejich život;

48.  znovu opakuje základní právo všech žen na přístup k systémům veřejné zdravotní péče, zejména k základní, gynekologické a porodnické zdravotní péči, jak je stanoveno Světovou zdravotnickou organizací;

49.  poznamenává, že 70 % identifikovaných obětí obchodování s lidmi v EU tvoří příslušníci EU a že většinu hlášených obětí tvoří příslušnice členských států EU ze střední a východní Evropy(2); vyzývá členské státy, aby na ochranu žen a dívek před obchodováním s lidmi, násilím a sexuálním vykořisťováním plně prováděly směrnici 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi a boji proti němu a směrnici 2011/92/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání a vykořisťování dětí; vyzývá členské státy, aby se ve svých vnitrostátních strategiích a akčních plánech rovněž zabývaly stranou poptávky spojenou s obchodováním s lidmi a jejich vykořisťováním;

50.  zdůrazňuje, že musí být plně dodržována základní práva migrantek bez dokladů a že by měly být vytvořeny cesty pro legální migraci;

51.  vyjadřuje vážné znepokojení nad situací migrantů a žadatelů o azyl, kteří jsou převáděni do EU, přičemž ženy a děti jsou vystaveny zvýšenému riziku sexuálního násilí a násilí na základě pohlaví; připomíná, že ženy a děti mohou být nuceny k sexuálním službám výměnou za ochranu a základní obživu nutné k přežití a že v některých případech je na vině nedostatečná pomoc Unie, selhání registračních systémů, rozdělení rodiny a skutečnost, že do EU nelze vstoupit bezpečným a legálním způsobem, stejně jako neexistence úspěšných opatření pro boj proti obchodníkům s lidmi; zdůrazňuje, že ženy a děti, které se uchýlí k sexu za účelem přežití, nejsou považovány za oběti obchodování s lidmi, a proto jim nemůže být poskytnuta pomoc, kterou potřebují;

52.  poukazuje na to, že pracovníky v cizích domácnostech tvoří v převážné míře ženy, a vyzývá členské státy, aby v návaznosti na rozhodnutí Rady 2014/51/EU urychlily proces ratifikace a provádění úmluvy MOP o pracovnících v cizí domácnosti jako klíčového nástroje při zabezpečení důstojných pracovních podmínek;

53.  důrazně nesouhlasí se zadržováním uprchlíků včetně těhotných žen, dětí a kojících matek;

54.  vyzývá k tomu, aby se posílilo právo na sloučení rodiny v celé EU a aby se zlepšilo vykonávání tohoto práva pomocí rychlejších a méně nákladných postupů; zdůrazňuje, že je nutné, aby postupy sjednocování rodin zahrnovaly individuální práva žen a dívek, které se připojují ke svým rodinám na území EU, aby tak tyto ženy a dívky nemusely být závislé, pokud jde o jejich přístup ke zdraví, vzdělávání nebo práci;

55.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že chybí údaje týkající se romských žen a dětí, které jsou ohroženy obchodováním s lidmi pro účely nucených prací nebo služeb, a to včetně žebrání; žádá Komisi, aby poskytla údaje o romských ženách a dětech, jež byly uznány jako oběti obchodování s lidmi, včetně údajů o tom, kolik z nich obdrželo pomoc obětem a ve kterých státech ji obdržely;

56.  vyzývá Komisi, aby v zájmu účinnější podpory rovnosti žen a mužů zahrnula do všech oblastí souvisejících s tvorbou politik a do všech navržených právních předpisů genderové hledisko a aby v rámci hodnocení dodržování základních práv a rovněž jako pevné kritérium při dialogu mimo jiné se zeměmi, které jsou kandidáty na přistoupení, taktéž systematicky posuzovala dopady na rovnost mužů a žen;

57.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sestavování rozpočtů s ohledem na rovnost pohlaví uplatňovaly jako nástroj, který zajistí, aby rozpočtová rozhodnutí zohledňovala genderový rozměr a řešila diferencované dopady;

58.  vyzývá Komisi, aby do strategie Evropa 2020 uvedla pilíř pro rovnost pohlaví a aby v rámci evropského semestru zajistila důslednější zohledňování genderového hlediska a za tímto účelem v roční analýze růstu a při formulaci doporučení pro jednotlivé země zavedla genderové hledisko;

59.  konstatuje, že tím, že EU a její členské státy přijaly úsporná opatření a přehnaně se zaměřily na fiskální konsolidaci, k čemuž došlo v reakci na hospodářskou krizi, se chudoba a sociální vyloučení v celé Evropě ještě víc umocnily, a to zejména v případě žen a dalších skupin, které čelí sociálnímu znevýhodnění, a že tyto dopady se musí zohlednit v ekonomických doporučeních pro jednotlivé země;

60.  vyjadřuje politování nad tím, že úroveň diskriminace na základě pohlaví zůstává vysoká, a to i v jiných oblastech, než je pracovní sféra;

61.  uznává, že prosazování základních práv žen a dívek může být opravdu zaručeno pouze prostřednictvím hlubšího hospodářského, politického a sociálního osamostatňování se, jakož i pomocí odpovídajícího zastoupení a začleňování;

62.  vyzdvihuje potřebu politik zaměřených na zaručení základních práv zranitelných žen, jež se řadí do specifických skupin, jako jsou například uprchlice a žadatelky o azyl, romské ženy, ženy z etnických menšin, starší ženy či ženy se zdravotním postižením;

63.  vyzývá orgány EU, aby v systému monitorování a zachování budoucího mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní svobody zavedly zvláštní ukazatele genderové rovnosti, včetně ukazatelů rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE);

64.  vyzývá orgány EU a všechny členské státy, aby aktivně pracovaly na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, sledování mezd a spravedlivém rozdělení rodičovské dovolené; konstatuje, že sociální zranitelnost a nedostatečné sociální začleňování pramení ze skutečnosti, že je zaměstnáno více mužů než žen a že více žen než mužů pracuje na částečný úvazek;

65.  vyzývá EU, aby přijala přístup, v rámci něhož by lidská, pracovní, spotřebitelská a environmentální práva usměrňovala mezinárodní a vnitrostátní obchod a investice, a nikoliv naopak;

66.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby podnikly společné kroky s cílem zvýšit povědomí o již existujících podobách ochrany a zajistit účinnější a účelnější provádění a uplatňování směrnic týkajících se rovnosti žen a mužů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

5.9.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

13

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Maria Arena, Angelika Mlinar, Margot Parker, Marijana Petir, Jordi Sebastià, Anna Záborská, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stefan Eck, Eleonora Forenza, Arne Gericke, Constance Le Grip, Evelyn Regner, Marc Tarabella

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sylvia-Yvonne Kaufmann, Olle Ludvigsson, Georgi Pirinski, Josep-Maria Terricabras, Claudiu Ciprian Tănăsescu

(1)

Akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, § 7.2 a 7.3

(2)

Europol, Situační zpráva: obchodování s lidmi v EU (únor 2016)


STANOVISKO Petičního výboru (12.10.2016)

pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015

(2016/2009(INI))

Navrhovatelka: Jude Kirton-Darling

NÁVRHY

Petiční výbor vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že petice zasílané Parlamentu slouží jako důležitý nástroj umožňující občanům upozorňovat na případy údajného porušování základních práv v členských státech, kde mají své bydliště;

B.  vzhledem k tomu, že začleněním Listiny základních práv jako závazného klíčového prvku do Lisabonské smlouvy vzrostly naděje evropských občanů na to, že jejich občanská a sociální práva budou přísně chráněna;

C.  vzhledem k tomu, že téměř stovka petic, které Parlament v roce 2015 obdržel, přímo upozorňuje na údajné porušování základních práv uvedených v Listině základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že při zpracování petic mohou nastat další problémy v souvislosti s účinnou ochranou, kterou Listina poskytuje;

D.  vzhledem k tomu, že k porušování základních práv nedochází vždy přímo, ale v některých případech je rovněž způsobeno kontextuálně zhoršováním stavu životního prostředí; vzhledem k tomu, že v článku 37 Listiny je zakotveno právo na ochranu životního prostředí; vzhledem k tomu, že výrazná část petic, které jsou Parlamentu předkládány, se týká skutečných či potenciálních případů poškozování životního prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že právo volit a být volen v obecních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště je uznáno v článku 39 a v článku 40 Listiny; vzhledem k tomu, že uplatňování práva na volný pohyb by toto právo nemělo narušovat;

F.  vzhledem k tomu, že v článku 34 Listiny je zakotveno základní právo na sociální zabezpečení a sociální pomoc; vzhledem k tomu, že základním pilířem sociálního zabezpečení je kvalitní všeobecné zdravotní pojištění; vzhledem k tomu, že do oblasti působnosti tohoto článku spadá sociální bydlení zajišťující důstojnou existenci; vzhledem k tomu, že přístup k cenově dostupným dodávkám energie je nedílnou součástí důstojného života;

G.  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP);

H.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s plným uplatňováním základních práv stále ještě přetrvávají genderové rozdíly, zejména pokud jde o účinné uplatňování ustanovení v oddílech „Rovnost“ a „Solidarita“ této listiny v každodenním životě mužů a žen;

I.  vzhledem k tomu, že v článku 24 Listiny jsou zakotvena základní práva dětí; vzhledem k tomu, že v roce 2015 byly předloženy stovky petic týkající se svěření dětí do péče, ve většině případů s přeshraničním prvkem; vzhledem k tomu, že byla ustavena zvláštní pracovní skupina, která se tímto množstvím petic bude účinně zabývat;

J.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci ve společné zprávě o zvláštní zprávě evropské veřejné ochránkyně práv v rámci šetření z vlastního podnětu OI/5/2012/BEH-MHZ týkajícího se agentury Frontex uznaly úsilí agentury Frontex o lepší dodržování základních práv a agenturu vyzvaly, aby se zabývala případy, kdy si občané stěžují na porušování základních práv při výkonu její práce; vzhledem k tomu, že to mimo jiné obnáší vytvoření systému hlášení incidentů a vypracování kodexů chování; vzhledem k tomu, že povinnost dodržovat a chránit základní práva se vztahuje na všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU;

K.  vzhledem k tomu, že stávající úzký výklad článku 51 Listiny brání účinnému fungování jejích předchozích ustanovení, která nenaplňují očekávání občanů a mohou nakonec vést k nárůstu jejich nespokojenosti; vzhledem k tomu, že Petiční výbor nedávno uspořádal zvláštní slyšení, při němž diskutoval o potřebě rozšířit působnost Listiny;

L.  vzhledem k tomu, že Unie si nemůže dovolit dopustit potlačování či oslabování základních občanských práv, jako je právo na informace, ani na svém území tolerovat zneužívání moci a institucionální rasismus a xenofobii, jak bylo v některých peticích zdůrazněno;

1.  domnívá se, že občané očekávají, že Listina zajistí, aby orgány, instituce a jiné subjekty Unie a členské státy chránily při uplatňování právních předpisů EU jejich základní práva; podotýká, že nedostatečná ochrana a znalost těchto práv zakotvených v Listině by mohla prohloubit rozčarování občanů, pokud jde o evropský projekt; konstatuje, že široká veřejnost má malé povědomí o oblasti působnosti Listiny; je přesvědčen, že by Komise a členské státy mohly lépe propagovat znalost Listiny, zejména působnosti článku 51, za pomoci cílených kampaní využívajících jak tradiční sdělovací prostředky, tak i on-line media, a postupů pro dosažení nápravy v situacích, kdy dojde k porušení základních práv občanů; vyzývá Komisi, aby dohlížela na úplné a soustavné uplatňování Listiny ze strany členských států; domnívá se, že by při nadcházejícím přezkumu Smlouvy mělo být zváženo rozšíření výkladu článku 51 nad rámec výlučné pravomoci Unie a že by měla být přehodnocena vhodnost tohoto článku;

2.  domnívá se, že skutečná reforma evropské občanské iniciativy a účinné fungování tohoto nástroje by mohly výrazně zlepšit obraz Unie;

3.  je hluboce přesvědčen, že úsporná opatření vedla v EU k soustavnému zhoršování ochrany lidských práv a způsobila mimo jiné znepokojivě vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí, obrovské zvýšení počtu chudých pracujících a vysoké míry chudoby a sociální marginalizace; vyzývá k okamžitému zastavení všech úsporných opatření a vyzývá EU a její členské státy, aby prováděly cílené politiky zaměřené na zajištění vysoce kvalitních, důstojných pracovních míst a opatření sociální ochrany, přičemž je třeba zaměřit se především na občany, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení;

4.  bere na vědomí zvýšení počtu petic týkajících se hospodářské a sociální krize v Evropě, která má za následek četné případy porušování základních práv;

5.  zdůrazňuje, že všechny orgány a instituce EU, včetně ostatních subjektů, a členské státy jsou povinny dodržovat ustanovení Listiny základních práv;

6.  poukazuje na to, že přestože svoboda pohybu a pobytu patří k základním právům svěřeným občanům v rámci vnitřního trhu a zakotveným v Listině, mnozí občané se nadále potýkají s problémy při uplatňování tohoto práva, jehož součástí je i přenositelnost dávek sociálního zabezpečení, starobních důchodů a zdravotní péče a uznávání odborných kvalifikací a dokladů osvědčujících osobní stav; žádá členské státy, aby svým občanům v souladu s Listinou zajistily univerzální přístup ke kvalitním zdravotním službám (včetně léků a léčby), k soudnictví, vzdělání a sociálním službám a ke službám v oblasti bydlení;

7.  zdůrazňuje, že je třeba zaručit základní práva žen ve všech oblastech veřejného života, zejména s ohledem na jejich zapojení do sociálního a politického života; vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly politiky k aktivnímu prosazování těchto práv, v souladu s rezolucí Valného shromáždění OSN č. 66/130 ze dne 19. prosince 2011 o ženách a politické účasti;

8.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením mají právo využívat opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, jak je stanoveno v článku 26 Listiny; žádá Komisi, členské státy a jejich místní a regionální orgány, aby zajistily, že tato práva, zejména práva zakotvená v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a v Marrákešské smlouvě, budou řádně a transparentně dodržována, uplatňována a monitorována; domnívá se, že EU by neměla vynakládat žádné finanční prostředky na projekty, které jsou v rozporu s těmito základními právy, například na projekty, které segregují osoby se zdravotním postižením z komunity;

9.  vyzývá EU, aby ratifikovala Opční protokol k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením a aby co nejdříve provedla účinný průřezový a komplexní přezkum právních předpisů EU tak, aby zajistila jejich plný soulad s ustanoveními zakotvenými v této úmluvě, a dala tak podnět k vytvoření skutečně demokratického a participačního procesu, který by zajistil přímou a úplnou účast organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením;

10.  zdůrazňuje, že Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením ve svých závěrečných připomínkách k původní zprávě Evropské unie kriticky podotkl, že úsporná opatření, která EU a její členské státy uplatňují, zhoršila životní úroveň osob se zdravotním postižením a brání jim v uplatňování základních práv;

11.  zdůrazňuje, že je třeba dodržovat základní práva žadatelů o azyl, kteří přijdou do styku s agenturou Frontex, a umožnit jim, aby se těchto práv mohli plně dovolat prostřednictvím zavedeného mechanismu pro podávání stížností; vítá skutečnost, že do nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži byl začleněn mechanismus pro podávání stížností, který má přispět k monitorování a zajištění dodržování základních práv při veškeré činnosti této agentury;

12.  vítá šetření evropské veřejné ochránkyně práv, které k vytvoření tohoto mechanismu vedlo, a její probíhající práci na zajištění toho, aby orgány a instituce EU dodržovaly základní práva; vítá její šetření s cílem zjistit, zda je dodržována Listina základních práv v případech, kdy členské státy využívají finanční prostředky z Fondu soudržnosti EU na projekty, jejichž cílem je umísťovat osoby se zdravotním postižením do ústavů místo toho, aby byly začleňovány do společnosti;

13.  zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a členské státy chránily původní etnická, národnostní, jazyková a náboženská společenství a ohrožené jazyky;

14.  vyjadřuje hluboké politování nad veškerými případy diskriminace; vyzývá EU a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost diskriminaci menšin a migrantů a případům omezování svobody sdělovacích prostředků a aby tyto jevy, na něž pravidelně upozorňují petice a mezinárodní organizace, jako jsou Reportéři bez hranic, řešily; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby přijaly vhodná opatření s cílem zlepšit stávající situaci v odvětví sdělovacích prostředků s cílem plně zajistit svobodu a pluralismus sdělovacích prostředků, jak jsou zakotveny v Listině základních práv Evropské unie; připomíná, že kulturní a jazyková rozmanitost je charakteristickým rysem Evropské unie a že práva kulturních a jazykových menšin jsou chráněna Listinou; žádá, aby Rada odblokovala návrh směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci;

15.  žádá členské státy a jejich místní a regionální orgány, aby v souladu s platnými unijními a vnitrostátními právními předpisy zaručily všem občanům ze zemí mimo EU, kteří pobývají na území EU, základní práva, včetně práva pracovat, a aby usnadnily jejich sociální začlenění; je znepokojen porušováním základních práv v zařízeních pro přijímání a zadržování migrantů;

16.  zdůrazňuje skutečnost, že v některých členských státech by mechanismy řízení a financování, které v současné době využívají zařízení pro přijímání migrantů, mohly vést k závažnému porušování právních předpisů, korupci, zneužívání a porušování lidských práv;

17.  žádá Komisi, aby bez váhání zakročila a plně využila svých pravomocí a výsad k potrestání členských států, které nedodržují základní práva, jako je svoboda projevu a informací a svoboda shromažďování a sdružování, nebo které se dopouštějí zneužívání moci, například institucionálního rasismu a xenofobie;

18.  je přesvědčen, že EU a členské státy musí důsledně dodržovat zásadu solidarity a vyvinout nezbytné úsilí o sdílení odpovědnosti s cílem zajistit plnou ochranu životů migrantů a uprchlíků a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, v plném souladu se zásadou nenavracení a se základními právy;

19.  konstatuje, že opakovaně jsou předkládány petice týkající se problémů, kterým při uplatňování svých práv čelí manželky a manželé občanů EU pocházející ze třetích zemí, kteří legálně pobývají na území EU, a osoby s trvalým pobytem mimo EU, zejména osoby bez státní příslušnosti;

20.  domnívá se, že zavádění vnitrostátních právních předpisů, které narušují investice do obnovitelných zdrojů energie, neohrožuje v některých případech pouze právní jistotu, jak je zdůrazněno v některých předložených peticích, ale může být rovněž považováno za porušování Listiny v případech, kdy odpovědné osoby nepřevedou nebo nezavedou právní předpisy týkající se strategie Unie v oblasti energetiky a klimatu;

21.  zdůrazňuje problémy, které vyplývají z neuznávání úředních dokumentů v jednotlivých členských státech, zejména oddacích listů a osvědčení o osvojení, a které neumožňují zaručit „nejlepší zájem dítěte“;

22.  vyzývá k tomu, aby se věnovala zvláštní pozornost právům dětí, zejména pokud jde o přeshraniční spory o svěření do péče, osvojení bez souhlasu rodičů a práva rodičů na styk s dítětem, jak je uvedeno ve stanovisku Petičního výboru týkajícím se přeshraničních hledisek osvojení; vyzývá Komisi, aby v kontextu přezkumu nařízení Brusel IIA poskytla jasné pokyny, pokud jde o „nejlepší zájem dítěte“; domnívá se, že stávající rozdíly v souvislosti se svěřením dětí do péče a rodičovskou zodpovědností, které v Unii přetrvávají, neumožňují zaručit „nejlepší zájem dítěte“ a právo dítěte na zachování kontaktu s oběma rodiči;

23.  naléhavě vyzývá k přijetí nových právních předpisů zaměřených na boj proti energetické chudobě a vítá iniciativy, které již byly na správní úrovni přijaty s cílem zaručit univerzální přístup k energii; domnívá se, že přijetí konkrétních opatření k zajištění cenově dostupné energie pro každou domácnost spadá do působnosti sociálního zabezpečení a sociální pomoci zakotvených v článku 34 Listiny; kritizuje rozhodnutí, která brání ochraně tohoto práva kvůli kompetenčním sporům mezi příslušnými orgány;

24.  vyjadřuje politování nad tím, že míra dětské chudoby je nadále velmi vysoká a že děti jsou i nadále ohroženy chudobou více než dospělí; vyzývá EU a členské státy, aby posílily svou činnost v souvislosti s přijímáním ucelené strategie zaměřené na úspěšné řešení základních příčin dětské chudoby;

25.  zdůrazňuje, že je třeba posílit úlohu Petičního výboru, pokud jde o prosazování základních práv chráněných Listinou;

26.  vítá pokrok, kterého bylo v roce 2015 dosaženo v oblasti práv osob LGBTI; je znepokojen tím, že osoby LGBTI čelí i nadále diskriminaci na základě sexuální orientace a sexuální identity a omezením, pokud jde o uplatňování svobody projevu, shromažďování a sdružování; podotýká, že problém diskriminace rodin LGBTI je třeba řešit okamžitě, a naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly jejich právní postavení, a zajistily jim tak svobodu pohybu v rámci EU;

27.  zdůrazňuje, že mnohé osoby bez státní příslušnosti jsou zbaveny práva účastnit se voleb do Evropského parlamentu a že křesla jsou přidělována na jejich úkor; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala;

28.  bere na vědomí, že v Evropské unii dochází k porušování základních práv intersexuálních jedinců, kteří mají omezený nárok i na svou vlastní identitu;

29.  nabádá Komisi, aby se co nejúčinněji zabývala otázkou vnitrostátních hlasovacích práv, především v případech, kdy jsou občané uplatňující své základní právo na volný pohyb a pobyt zbaveni hlasovacího práva ve vnitrostátních volbách, jakož i v případech, kdy jsou zbaveni práva účastnit se voleb do Evropského parlamentu či místních voleb či kdy je jim znemožněno požádat o členství v politické straně;

30.  připomíná, že podle čl. 46 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech se vysoké smluvní strany bez výhrad a v souladu se zásadami právního státu slavnostně zavázaly, že „se budou řídit konečnými rozsudky Soudu ve všech sporech, jichž jsou stranami“; vyjadřuje politování nad prodlevami a v některých případech nad chybějící politickou vůlí při provádění některých rozsudků Soudu; vyzývá k tomu, aby byla přijata důraznější opatření v případě liknavého provádění nebo trvalého odmítání rozsudku;

31.  vyzývá orgány a instituce Unie a členské státy, aby při provádění právních předpisů Unie zajistily vysokou úroveň ochrany životního prostředí a aby se řídily zásadou udržitelného rozvoje; vyjadřuje politování nad tím, že v některých částech EU dochází k nadměrnému rozvoji, který má nepříznivé důsledky pro životní prostředí a životy evropských občanů a obyvatel žijících v dotčených oblastech;

32.  poukazuje na základní právo na dobrou správu; vyzývá členské státy, aby šly příkladem a mimo jiné zajistily otevřenost, odpovědnost, spravedlnost, transparentnost a přiměřenost svých správních postupů;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

26

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Heinz K. Becker, Soledad Cabezón Ruiz, Pál Csáky, Miriam Dalli, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Sylvie Goddyn, Rikke Karlsson, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Edouard Martin, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Laurenţiu Rebega, Sofia Sakorafa, Yana Toom, Ángela Vallina, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Carlos Iturgaiz, Urszula Krupa, Miltiadis Kyrkos, Josep-Maria Terricabras, Axel Voss


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

17.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

4

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Heinz K. Becker, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Frank Engel, Tanja Fajon, Lorenzo Fontana, Mariya Gabriel, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Sophia in ‘t Veld, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Monica Macovei, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Judith Sargentini, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Harald Vilimsky, Josef Weidenholzer, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Dalton, Anna Hedh, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Ska Keller, Jeroen Lenaers, Andrejs Mamikins, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Barbara Spinelli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Lynn Boylan, Verónica Lope Fontagné, Mylène Troszczynski, Tom Vandenkendelaere, Rainer Wieland


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

41

+

ALDE

Nathalie Griesbeck, Filiz Hyusmenova, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Sophia in 't Veld

ECR

Monica Macovei

EFDD

Ignazio Corrao

GUE/NGL

Malin Björk, Lynn Boylan, Barbara Spinelli

PPE

Heinz K. Becker, Michał Boni, Frank Engel, Mariya Gabriel, Monika Hohlmeier, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, József Nagy, Csaba Sógor, Traian Ungureanu, Tom Vandenkendelaere, Rainer Wieland, Tomáš Zdechovský

S&D

Caterina Chinnici, Tanja Fajon, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Juan Fernando López Aguilar, Andrejs Mamikins, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Christine Revault D'Allonnes Bonnefoy, Birgit Sippel, Josef Weidenholzer

Verts/ALE

Ska Keller, Judith Sargentini, Bodil Valero

4

-

EFDD

Kristina Winberg

ENF

Lorenzo Fontana, Mylène Troszczynski, Harald Vilimsky

4

0

ECR

Daniel Dalton, Jussi Halla-aho, Helga Stevens, Branislav Škripek

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění