Postup : 2016/2146(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0366/2016

Předložené texty :

A8-0366/2016

Rozpravy :

PV 15/12/2016 - 3
CRE 15/12/2016 - 3

Hlasování :

Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2016)0512

ZPRÁVA     
PDF 831kWORD 200k
2.12.2016
PE 585.817v04-00 A8-0366/2016

o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2015

(2016/2146(INI))

Petiční výbor

Zpravodajka: Ángela Vallina

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2015

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o výsledcích jednání Petičního výboru,

–  s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na Protokol č. 1 ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na význam petičního práva a na to, že je důležité, aby byl Parlament bezprostředně informován o konkrétních problémech občanů a obyvatel EU, jak je stanoveno v článcích 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 228 SFEU,

–  s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie o petičním právu k Evropskému parlamentu,

–  s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této Smlouvy,

  s ohledem na článek 52 a na čl. 216 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Petičního výboru (A8-0366/2016),

A.  vzhledem k tomu, že účelem výroční zprávy o činnosti Petičního výboru je předložit analýzu petic obdržených v roce 2015 a vztahů s jinými orgány a podat věrný obraz cílů dosažených v roce 2015;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo obdrženo 1 431 petic, což oproti roku 2014 (během kterého Parlament obdržel 2 714 petic) představuje pokles o 47 %; vzhledem k tomu, že 943 petic bylo shledáno přípustnými, z toho 424 petic prošlo rychlým posouzením a bylo uzavřeno poté, co byl jejich předkladatel náležitě informován o otázce, která jej znepokojovala, a 519 petic zůstává otevřeno za účelem projednání v Petičním výboru; vzhledem k tomu, že 483 petic bylo prohlášeno za nepřípustné;

C.  vzhledem k tomu, že v porovnání s celkovým počtem obyvatel EU je počet obdržených petic nízký, což svědčí o tom, že převážná většina občanů a rezidentů EU nemá povědomí o petičním právu ani o jeho případné užitečnosti coby prostředku, jak upozornit orgány EU a členské státy na problémy, které se občanů týkají a trápí je a jež spadají do oblasti činnosti Unie;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo 483 petic shledáno nepřípustnými a že ještě stále obecně panují nejasnosti ohledně oblastí činnosti EU, jak o tom svědčí vysoký počet obdržených nepřípustných petic (33,8 %); vzhledem k tomu, že za účelem nápravy této situace by bylo třeba podnítit a zlepšit komunikaci s občany a objasnit jednotlivé oblasti pravomocí – evropskou, vnitrostátní a místní;

E.  vzhledem k tomu, že každá petice je pečlivě, účinně a transparentně posouzena a prověřena;

F.  vzhledem k tomu, že předkladateli jsou obvykle občané, kteří se zasazují o základní práva a o zlepšování a budoucí prosperitu našich společností; vzhledem k tomu, že zkušenosti těchto občanů, pokud jde o způsob vyřizování jejich petic, mají velký vliv na jejich vnímání evropských orgánů i respekt vůči petičnímu právu, jež je součástí práva Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je jediným orgánem EU zvoleným přímo občany a že petiční právo těmto občanům poskytuje prostředky, jak upozornit své zvolené zástupce na témata, která je znepokojují; vzhledem k tomu, že Petiční výbor v současnosti bohužel nemá dostatečnou vlastní vyšetřovací kapacitu;

H.  vzhledem k tomu, že podle Smlouvy o fungování Evropské unie musí orgány, instituce, úřady a jiné subjekty Unie jednat co nejotevřeněji s cílem podpořit řádnou správu věcí veřejných a zajistit účast občanské společnosti;

I.  vzhledem k tomu, že petiční právo musí být klíčovým prvkem participativní demokracie, v níž je účinně chráněno právo každého občana přímo se podílet na demokratickém životě Unie; vzhledem k tomu, skutečná demokratická a participativní správa by měla zaručovat plnou transparentnost, účinnou ochranu základních práv a praktické zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů; vzhledem k tomu, že petice umožňují Evropskému parlamentu naslouchat, poskytovat informace a pomáhat řešit problémy, které občany trápí, a zároveň vybízet ostatní orgány a instituce EU a instituce v členských státech, aby v tomto směru v rámci svých příslušných oblastí působnosti činily, co je v jejich silách; vzhledem k tomu, že prostřednictvím výše uvedených petic je třeba posuzovat dopad právních předpisů EU na ty, kteří v EU žijí;

J.  vzhledem k tomu, důvěra v systém a v evropský projekt jako celek byla narušena kvůli nejnovějšímu vývoji ve Spojeném království, humanitární uprchlické krizi, velmi závažnému sociálnímu a hospodářskému dopadu úsporných opatření, neschopnosti řešit finanční krizi způsobem, který by všem občanům zajistil svobodný a důstojný život a plnou ochranu jejich základních práv, a nárůstu xenofobie a rasismu; vzhledem k tomu, že Petiční výbor má odpovědnost za zachování a posílení konstruktivního dialogu s evropskými občany a rezidenty o evropských tématech a představuje to pro něj velkou výzvu;

K.  vzhledem k tomu, že právě Petiční výbor může občanům nejlépe ukázat, co pro ně Evropská unie dělá a jaká řešení je možné nalézt na evropské, vnitrostátní a místní úrovni; vzhledem k tomu, že Petiční výbor může odvádět významnou práci tím, že bude vysvětlovat a případně dokazovat úspěchy a přínosy evropského projektu;

L.  vzhledem k tomu, že petiční právo by mělo posilovat schopnost Evropského parlamentu reagovat a pomáhat řešit problémy související zejména s uplatňováním a prováděním evropských právních předpisů; vzhledem k tomu, že petice představují cenný zdroj nezprostředkovaných informací vycházejících z vlastních zkušeností občanů, který pomáhá zjišťovat případné nesrovnalosti a nedostatky, pokud jde o provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni a také o způsob, jakým jsou právní předpisy monitorovány Komisí jakožto strážkyní Smluv; vzhledem k tomu, že petice, které vycházejí z oblastí činnosti EU a splňují kritéria přípustnosti, představují základní nástroj pro včasné odhalení pozdního provedení a skutečného vymáhání právních předpisů EU ze strany členských států; vzhledem k tomu, že petice představují způsob, kterým mohou občané EU upozorňovat na neprovedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a pomáhat odhalovat jejich porušování;

M.  vzhledem k tomu, že petice jsou tedy velmi významné v rámci legislativního procesu, neboť poskytují užitečné a přímé informace i dalším výborům Parlamentu pro jejich legislativní činnost v rámci jejich příslušných oblastí působnosti; vzhledem k tomu, že za petice neodpovídá pouze Petiční výbor, ale měly by být společným počinem všech výborů Evropského parlamentu;

N.  vzhledem k tomu, že petice představují způsob, jak mohou občané a rezidenti EU upozorňovat na špatné uplatňování práva EU; vzhledem k tomu, že občané jsou tak hodnotným zdrojem informací pro odhalení porušování práva EU;

O.  vzhledem k tomu, že petice nejenomže poskytují příslušnou zpětnou vazbu k uplatňování stávající legislativy, ale mohou také pomoci odhalovat mezery v právních předpisech EU a hodnotit dopady neexistující regulace v určitých oblastech, takže mohou vést k zahájení dalšího legislativního úsilí;

P.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor více využíval zvláštních nástrojů, které má k dispozici coby výbor, jako jsou otázky k ústnímu zodpovězení a stručná usnesení, aby zviditelnil různé otázky, které občany znepokojují, nebo předkládal otázky a usnesení na plenárním zasedání Parlamentu, jako například usnesení o právních předpisech v oblasti hypoték a rizikových finančních nástrojů ve Španělsku nebo o ochraně nejlepšího zájmu dítěte v Evropě;

Q.  vzhledem k tomu, že během roku 2015 byly petice zaslané občany projednávány rychleji a účinněji a zkrátily se lhůty při komunikaci s jejich předkladateli; vzhledem k tomu, že sekretariát vyvinul výrazné úsilí, aby k tomuto zlepšení došlo;

R.  vzhledem k tomu, že předkladatelé petic aktivně přispívají k činnosti výboru tím, že jeho členům, Komisi a zástupcům členských států, kteří jsou přítomni, poskytují dodatečné informace z první ruky; vzhledem k tomu, že předkladatelé petic svou účastí na debatách a předložením petice spolu s podrobnými informacemi přispívají k vedení plynulého a konstruktivního dialogu s poslanci Evropského parlamentu a členy Komise; vzhledem k tomu, že v roce 2015 se jednání výboru zúčastnilo a zapojilo se do nich 191 předkladatelů; vzhledem k tomu, že i když se toto číslo zdá být relativně nízké, nesmíme zapomenout, že schůze Petičního výboru se přenášejí a umožňují předkladatelům sledovat debatu jak v přímém přenosu a v reálném čase, tak ze záznamu prostřednictvím obrazového přenosu po internetu;

S.  vzhledem k tomu, že byla přijata specifická metoda vyřizování petic souvisejících s ochranou zájmů dítěte a dne 17. září 2015 byla pro tuto otázku zřízena zvláštní pracovní skupina, jejíž předsedkyní byla zvolena Eleonora Eviová;

T.  vzhledem k tomu, že předložení petice se často časově shoduje s předložením stížnosti Komisi, což může vést k zahájení řízení o nesplnění povinnosti; vzhledem k tomu, že v roce 2015 Parlament prostřednictvím petic a otázek upozornil Komisi na nedostatky ve způsobu, jakým některé členské státy uplatňují a provádějí určité právní předpisy EU;

U.  vzhledem k tomu, že tyto petice vedly ke stížnostem týkajícím se oblasti životního prostředí; vzhledem k tomu, že Komise zaslala výzvu Finsku ohledně provedení směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí; vzhledem k tomu, že v dalších pěti případech týkajících se životního prostředí Komise zahájila dvoustranné dialogy s dotčenými členskými státy; vzhledem k tomu, že tyto případy se týkaly břidlicového plynu, populací vlků, nesprávného uplatňování směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí a souladu vnitrostátních právních předpisů s požadavky směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí;

V.  vzhledem k tomu, že se petice občanů týkaly také otázek spravedlnosti a soudní spolupráce, což vedlo k tomu, že Komise na základě jedné petice zahájila dvoustranný dialog s jedním členským státem o jeho omezeních v souvislosti se změnou jména po uzavření sňatku;

W.  vzhledem k tomu, že Komise na základě několika petic rovněž s řadou členských států zahájila dvoustranná jednání o daních z nemovitosti a o místních pobytových daních hrazených studenty;

X.  vzhledem k tomu, že Komise má v úmyslu posílit uplatňování právních předpisů EU na základě provádění ve vnitrostátním právu a systematických kontrol souladu vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že Komise uvedla, že pokud zjistí možná porušení právních předpisů EU, přijme náležitá opatření, včetně otevření nových případů v rámci projektu EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti;

Y.  vzhledem k tomu, že zapojení Parlamentu do těchto řízení představuje další stupeň kontroly vyšetřovací činnosti příslušných orgánů EU; vzhledem k tomu, že by žádné petice neměly být uzavírány, dokud jsou ještě prošetřovány Komisí;

Z.  vzhledem k tomu, že Komise prostřednictvím výroční zprávy o kontrole uplatňování práva Evropské unie zveřejňuje v podobě tiskových zpráv opatření přijatá v souvislosti s porušováním práva Unie a informace o řízeních o nesplnění povinnosti; vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí o řízeních o nesplnění povinnosti lze nalézt v databázi Komise, která je k dispozici na webových stránkách Europa; vzhledem k tomu, že podrobnější informace ze strany Komise o jejích intervencích v Petičním výboru v případech týkajících se petic by přispěly k větší transparentnosti a hladší spolupráci mezi oběma orgány;

AA.  vzhledem k tomu, že hlavní témata petic zahrnují širokou škálu oblastí, jako je například ochrana životního prostředí (zejména čištění odpadních vod, nakládání s odpady, správa povodí, průzkum a těžba plynu a uhlovodíků), porušování práv spotřebitelů, uplatňování spravedlnosti (zejména práv týkajících se svěřování nezletilých do péče), základních práv (především práv dětí a osob se zdravotním postižením), volného pohybu osob, diskriminace, přistěhovalectví, zaměstnanosti a dobrých životních podmínek zvířat;

AB.  vzhledem k tomu, že již funguje webový portál Petičního výboru, který byl spuštěn na konci roku 2014, dosud však nebyl dokončen; vzhledem k tomu, že cílem tohoto portálu je poskytnout občanům a rezidentům EU elektronický nástroj, který jim umožní předkládat petice a průběžně sledovat jejich vyřizování a elektronicky podepisovat vlastní petice a připojovat se k ostatním předkladatelům petic, jejichž témata je zajímají; vzhledem k tomu, že během roku 2015 a ještě donedávna přetrvávaly nedostatky v některých základních funkcích, jako je vyhledávač, což oslabovalo úlohu portálu jakožto interaktivního prostoru pro výměnu informací mezi občany; vzhledem k tomu, že tento problém byl konečně vyřešen;

AC.  vzhledem k tomu, že tento portál je určen k tomu, aby bylo petiční řízení transparentnější a interaktivnější, a zajišťuje účinnější správu v zájmu předkladatelů petic, poslanců a široké veřejnosti; vzhledem k tomu, že ve druhé fázi projektu, jejímž cílem je zejména zlepšit administrativní nakládání s peticemi, ale také umožnit původním předkladatelům petic a jejich podporovatelům sledovat v reálném čase opatření navazující na petice, nedošlo v roce 2015 k významnému pokroku, přestože podle původního plánu měly být všechny tyto funkce již dokončeny;

AD.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá zpoždění v navazujících fázích projektu vedla k dodatečné pracovní zátěži pro sekretariát Petičního výboru, jelikož je třeba příslušné soubory do jednotlivých databází vkládat manuálně; vzhledem k tomu, že je třeba na portál ještě umístit další petice, protože dosud tam byly vloženy pouze neuzavřené petice přijaté v letech 2013, 2014 a 2015 a v současnosti se pracuje na vkládání petic obdržených v roce 2016;

AE.  vzhledem k tomu, že byly napraveny určité nedostatky, konkrétně ve funkci vyhledávání a důvěrnosti zacházení s údaji týkajícími se předkladatele, a že se od druhé poloviny roku 2016 nadále pracuje na tom, aby tato služba byla pro občany užitečnější a viditelnější;

AF.  vzhledem k tomu, že přípustnost petic je založena na kritériích stanovených v článku 227 SFEU; vzhledem k tomu, že koncept oblasti činnosti Unie zdaleka přesahuje dlouhý seznam kompetencí; vzhledem k tomu, že pokud prohlášení o nepřípustnosti není řádně odůvodněno v souladu s těmito kritérii, může být soudně přezkoumáno;

AG.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní soudy nesou prvotní odpovědnost za to, aby zajistily, že právní předpisy EU jsou v členských státech řádně prováděny; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je rozhodnutí Evropského soudního dvora o předběžné otázce užitečným nástrojem, který mohou vnitrostátní soudní systémy využívat; vzhledem k tomu, že v některých členských státech je tento postup používán jen málo, pokud vůbec; vzhledem k tomu, že petice poskytují alternativní a nezávislý způsob prověřování a kontrol dodržování právních předpisů EU, a vzhledem k tomu, že tyto dva alternativní postupy by se proto neměly vzájemně vylučovat;

AH.  vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa by měla být důležitým nástrojem umožňujícím občanům přímo se zapojovat do rozvoje politik EU, musí být její potenciál plně využíván a občané musí být zároveň plně informováni, pokud jde o pravomoci EU a vnitrostátní pravomoci; vzhledem k tomu, že by měly být občanům lépe vysvětlovány hlavní rozdíly mezi evropskou občanskou iniciativou a petičním právem; vzhledem k tomu, že Parlament nese zvláštní odpovědnost za to, aby byl tento nástroj skutečně úspěšný; vzhledem k tomu, že jak vyplývá z příspěvků z veřejného slyšení konaného dne 22. února 2015, mají organizace, které registrovaly evropskou občanskou iniciativu, rozšířený dojem, že pokud má být dosaženo co nejvyšší účasti občanů, je nutné odstranit administrativní překážky;

AI.  vzhledem k tomu, že tři roky po vstupu nařízení (EU) č. 211/2011 v platnost, ke kterému došlo dne 1. dubna 2012, se Petiční výbor domnívá, že je nezbytné vyhodnotit jeho uplatňování s cílem odhalit případné slabiny a navrhnout schůdná a konkrétní řešení pro jeho rychlou revizi, aby mohl lépe fungovat;

AJ.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 proběhla z důvodu pracovního vytížení Petičního výboru pouze jedna inspekční cesta v souvislosti s peticemi, které se v tomto roce šetřily; vzhledem k tomu, že inspekční cesta, která proběhla ve Spojeném království ve dnech 5. a 6. listopadu 2015 a jež se týkala otázky adopce bez souhlasu rodičů, umožnila členům delegace lépe pochopit situaci díky tomu, že měli možnost o problému hovořit se zástupci různých dotčených institucí ve Spojeném království;

AK.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 se poté, co se pracovní vytížení stabilizovalo, uskutečnily tři inspekční cesty v souvislosti s peticemi šetřenými v tomto roce; vzhledem k tomu, že tyto cesty jsou zvláštní výsadou výboru a základní součástí jeho činnosti, která obnáší komunikaci s předkladateli petic a orgány dotčených členských států; vzhledem k tomu, že členové delegací výborů se účastní všech činností za rovných podmínek, včetně vypracování závěrečné zprávy;

AL.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor má povinnosti ve vztahu k úřadu evropského veřejného ochránce práv, který je odpovědný za prověřování stížností občanů a rezidentů EU na možné nesprávné úřední postupy v rámci orgánů a institucí EU, a že o těchto povinnostech Petiční výbor rovněž vydává výroční zprávu vycházející z výroční zprávy evropského veřejného ochránce práv;

AM.  vzhledem k tomu, že dne 26. května 2015 předložila evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová předsedovi Evropského parlamentu Martinu Schulzovi výroční zprávu za rok 2014; vzhledem k tomu, že dne 23. června 2015 veřejná ochránkyně práv předložila zprávu na schůzi Petičního výboru, tj. orgánu, který je odpovědný za vztahy s jejím úřadem;

AN.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni, petiční výbory a obdobné orgány členských států Evropské unie, zemí usilujících o členství v EU a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a/nebo schengenského prostoru; vzhledem k tomu, že Petiční výbor Evropského parlamentu je plnoprávným členem této sítě, která má v současnosti 94 kanceláří v 36 zemích;

AO.  vzhledem k tomu, že každá petice se pečlivě zkoumá a vyhodnocuje a že každý předkladatel musí obdržet odpověď v přiměřené lhůtě;

AP.  vzhledem k tomu, že všichni předkladatelé by měli mít možnost prezentovat své případy přímo Petičnímu výboru;

1.  poukazuje na to, že petiční právo by mělo posilovat schopnost reakce Evropského parlamentu, což by přispělo k řešení problémů týkajících se zejména provádění a uplatňování právních předpisů EU, neboť petice, které se týkají oblastí činností EU a splňují kritéria přípustnosti, představují hodnotný zdroj informací pro odhalování případného porušování uplatňování právních předpisů EU; vyzývá Komisi, aby lépe využívala své pravomoci, pokud jde o zajišťování účinného provádění právních předpisů EU, např. zajištěním rychlejšího uplatňování řízení pro nesplnění povinnosti v souladu s články 258 a 260 SFEU;

2.  upozorňuje na práci, kterou zastává Petiční výbor, pokud jde o vyslechnutí problémů, které občany trápí, a o pomoc při jejich řešení; je přesvědčen, že petice mohou přispět k lepšímu posuzování dopadů právních předpisů EU na každodenní život občanů, a to tím, že budou fungovat jako pojítko mezi občany a orgány;

3.  zdůrazňuje skutečnost, že Petiční výbor má před sebou jak příležitost, tak obrovskou výzvu zahájit s občany důvěryhodný a přínosný dialog a zároveň jim přiblížit orgány EU a instituce; konstatuje, že by to mohlo pomoci podpořit participativní demokracii; domnívá se, že za tímto účelem je zásadní na petice náležitě reagovat, a to jak z hlediska přiměřeného časového rámce, tak z hlediska kvality odpovědí;

4.  připomíná, že při veřejných rozpravách výboru by mělo být dodržováno rovné a poměrné zastoupení národností předkladatelů; v zájmu posílení evropského rozměru výboru by mělo být při jeho veřejných rozpravách podporováno náležité a spravedlivé zastoupení všech členských států;

5.  zdůrazňuje, že petice mají rovněž velký význam v legislativním procesu, neboť odhalují stávající mezery a nedostatky v provádění právních předpisů Společenství a poskytují i dalším výborům Parlamentu užitečné a přímé informace pro jejich legislativní činnost v rámci jejich příslušných oblastí působnosti; vítá větší míru spolupráce mezi Petičním výborem a ostatními parlamentními výbory, stejně jako skutečnost, že záležitosti týkající se petic se častěji objevují na plenárním zasedání; domnívá se, že za petice neodpovídá pouze Petiční výbor, ale mají být společným počinem všech výborů Parlamentu; oceňuje záměr o vytvoření neformální petiční sítě v rámci Parlamentu, do níž by se zapojili poslanci zastupující všechny parlamentní výbory s cílem zajistit hladkou a účinnou koordinaci činnosti týkající se petic; je přesvědčen, že tato síť musí přispívat k lepšímu pochopení úlohy petic v rámci parlamentní činnosti a posilovat spolupráci mezi výbory v záležitostech, na které předkladatelé upozornili; vyzývá všechny příslušné parlamentní výbory, aby věnovaly patřičnou pozornost peticím, které jim byly postoupeny, a aby vyvinuly potřebné úsilí s cílem poskytovat informace nezbytné pro jejich správné vyřízení;

6.  uznává, že Parlament hraje rovněž klíčovou politickou úlohu v souvislosti s činností Komise v oblasti prosazování právních předpisů tím, že studuje výroční zprávy o sledování uplatňování práva EU a přijímá příslušná parlamentní usnesení; vyzývá Komisi, aby brala v potaz usnesení, která v Parlamentu předkládá výbor PETI a jež upozorňují na konkrétní nedostatky při uplatňování a provádění právních předpisů EU na základě petic, a vyzývá Komisi, aby přijala vhodná opatření a informovala Parlament o navazující činnosti; dále vyzývá Radu a Parlament, aby přijaly konkrétní opatření k přijetí nařízení 2013/0140/COD o vyloučení octomilky obecné (Drosophila melanogaster) z veterinárních kontrol na vnějších hranicích EU, jak navrhují laureáti Nobelovy ceny (profesoři biochemie) v petici č. 1358/2011;

7.  vítá skutečnost, že se v roce 2015 zkrátila doba nutná pro vyřízení petic, domnívá se však, že pokud má být zajištěno řádné zkoumání a ještě rychlejší vyřizování petic, je nutné sekretariátu petičního výboru co nejrychleji poskytnout více technických prostředků a zaměstnanců;

8.  i nadále se domnívá, že v případě nepřípustnosti nebo uzavření petice z důvodu její neopodstatněnosti existuje zvláštní povinnost zajistit, aby bylo předkladateli osobně poskytnuto dostatečné zdůvodnění;

9.  konstatuje, že Komise se do petičního postupu zapojuje, nese svou odpovědnost a na nové petice, které jí Parlament předkládá, odpovídá v co nejkratší lhůtě; zdůrazňuje, že odpovědi Komise bývají podrobné a zahrnují petice, které jsou v její pravomoci; připomíná však, že Komise ve svých odpovědích na petice, u nichž se žádá o revizi kvůli změně jejich stavu nebo souvislostí, v řadě případů neposkytuje nové informace; vyjadřuje politování nad tím, že se Komise někdy zaměřuje zejména na procedurální aspekty a nezabývá se podstatou problému; připomíná Komisi, že petice, které poukazují na možné porušování právních předpisů EU, mohou být uzavřeny jedině poté, co byla provedena řádná analýza; poukazuje na závazek Komise, pokud jde o vysílání všeobecně způsobilých úředníků na schůze Petičního výboru, neboť když Komisi při rozpravách zastupují nejvýše postavení úředníci, je kvalita celkového vyřizování petic vyšší; lituje skutečnosti, že se odpovědi Komise na schůzích výboru obecně omezují na obsah oficiální odpovědi, která byla zaslána výboru, a neposkytují nové či relevantní informace, které by umožnily vznesené otázky vyřešit; konstatuje, že písemné odpovědi i vysvětlení poskytnutá během ústních rozprav pořádaných Petičním výborem se velmi vážně zohledňují;

10.  domnívá se, že Komise, jakožto strážkyně Smluv, by měla překročit rámec čistě formálního přezkumu dodržování postupů a více se zaměřovat na skutečný obsah klíčových otázek, zejména pokud jde o záležitosti týkající se životního prostředí; připomíná zásadu předběžné opatrnosti a obecný účel právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, tj. zabránit nenávratnému poškození ekologicky citlivých oblastí, a naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala přístup, který jí umožní využívat svých pravomocí a výsad na základě předběžného přístupu;

11.  bude v budoucnosti věnovat větší pozornost tomu, aby Komise Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o pokroku v řízeních o nesplnění povinnosti, která byla zahájena proti jednotlivým členským státům, s cílem umožnit tak lepší spolupráci a informovanost dotčených předkladatelů o pokroku už v počáteční fázi;

12.  potvrzuje, že v zájmu transparentnosti, v duchu loajální spolupráce mezi různými orgány EU a v souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí by měla Komise Parlamentu na jeho žádost poskytovat shrnutí jednotlivých případů souvisejících s postupy projektu EU Pilot; připomíná předchozí žádosti Petičního výboru o zpřístupnění dokumentů k projektu EU Pilot a k řízením o nesplnění povinnosti, jelikož petice často vedou k zahájení takovýchto postupů; znovu vyzývá Komisi, aby Petiční výbor informovala o postupu řízení o nesplnění povinnosti, jež přímo souvisejí s peticemi; uznává, že je třeba zajistit maximální transparentnost při poskytování informací týkajících se postupů projektu EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, které byly již uzavřeny;

13.  domnívá se, že Parlament by zejména na žádost Petičního výboru měl dostávat potřebné informace týkající se řízení o nesplnění povinnosti, která byla zahájena v důsledku šetření souvisejících s peticemi;

14.  domnívá se, že je zásadní, aby byla zlepšena spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a jejich příslušnými výbory a vládami členských států, zejména za účelem zajištění toho, aby byly petice projednávány příslušnými a odpovídajícími orgány; opakuje svoji výzvu ke strukturovanému dialogu s členskými státy, prostřednictvím pravidelných schůzí se členy příslušných vnitrostátních parlamentních výborů; vítá skutečnost, že na schůzi výboru konané dne 4. května 2015 byla přítomna delegace petičního výboru německého Spolkového sněmu; vyzývá zástupce členských států a dotčených místních a/nebo regionálních orgánů, aby se účastnili schůzí Petičního výboru; znovu opakuje, že je důležité, aby zástupci Rady a Komise byli přítomni na schůzích a slyšeních Petičního výboru;

15.  je si vědom toho, že účinné uplatňování práva EU má za důsledek posilování důvěryhodnosti orgánů a institucí EU; připomíná, že petiční právo ukotvené v Lisabonské smlouvě je důležitou součástí evropského občanství a skutečným barometrem pro sledování uplatňování právních předpisů EU a odhalování možných nedostatků; vyzývá výbor PETI, aby zavedl pravidelné schůze s vnitrostátními petičními výbory s cílem zvýšit povědomí o obavách evropských občanů v EU a v členských státech a dále posílit jejich práva prostřednictvím lepší tvorby evropských právních předpisů a jejich uplatňování;

16.  opakuje výzvu obsaženou ve zprávě o činnosti Petičního výboru v roce 2013(1) k zahájení posíleného strukturovaného dialogu s členskými státy, např. prostřednictvím pravidelných schůzí se členy vnitrostátních petičních výborů či zástupci jiných příslušných orgánů; vyzývá členské státy, aby vzaly na vědomí doporučení zformulovaná ve zprávách z inspekčních cest a během dialogů;

17.  vítá skutečnost, že v roce 2015 představilo své petice přímo v Petičním výboru 191 občanů; připomíná a podporuje rozšířenější využívání videokonferencí a veškerých dalších způsobů, jež předkladatelům petic umožňují aktivně se zapojit do činnosti Petičního výboru, pokud nemohou být fyzicky přítomni;

18.  bere na vědomí restriktivní a úzký výklad podaný Komisí v souvislosti s čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv, který mj. stanoví, že Listina je určena členským státům, „výhradně pokud uplatňují právo Unie“; dále konstatuje, že čl. 51 odst. 2 Listiny stanoví, že Listina „nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie“; naléhavě vyzývá, aby se rozsah působnosti Listiny vykládal šířeji a aby byla vhodnost tohoto článku posléze znovu posouzena v souvislosti s budoucími revizemi Listiny a Smluv; zdůrazňuje, že nic nebrání členským státům, aby v zájmu zajištění ochrany základních práv svých občanů nad rámec provádění práva Unie uplatňovaly ve svých vnitrostátních právních předpisech ustanovení Listiny v plném rozsahu, a připomíná jim, že jsou vázány také dalšími mezinárodními povinnostmi;

19.  lituje, že předkladatelé petic stále nejsou dostatečně informováni o důvodech, na jejichž základě se petice prohlašuje za nepřípustnou;

20.  vyjadřuje hluboké politování nad striktním a restriktivním výkladem článku 51 Listiny základních práv, jenž stanoví, že „ustanovení této listiny jsou při dodržení zásady subsidiarity určena orgánům, institucím a jiným subjektům Unie, a dále členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie“; připomíná, že kvůli článku 51 Listiny očekávání občanů často přesahují to, co striktně vzato umožňují její právní ustanovení, a jsou tudíž často zklamána, a to právě z důvodu tohoto striktního a restriktivního výkladu; žádá Komisi, aby zaujala nový přístup, jenž bude více odpovídat uvedeným očekáváním;

21.  lituje, že Listinou základních práv Evropské unie stále nejsou chráněni občané Polska a Spojeného království;

22.  zdůrazňuje, že v lednu 2015 byly dvě poslankyně jmenovány zástupkyněmi Petičního výboru ve strukturách Úmluvy OSN pro uplatňování práv osob se zdravotním postižením a zúčastnily se rozboru předběžné zprávy Evropské unie Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením, který proběhl ve dnech 27.–28. srpna 2015 ve švýcarské Ženevě; v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením upozorňuje na důležitou práci, kterou Petiční výbor v této době odvádí; bere patřičně na vědomí, že rok 2015 byl velmi významným rokem, neboť dodržování závazků v oblasti lidských práv v EU vůbec poprvé zkontroloval jeden ze subjektů OSN; je potěšen skutečností, že jeden z výborů OSN měl příležitost vyslechnout všechny podrobnosti o ochranné úloze Petičního výboru; zdůrazňuje, že Komise začala závěrečné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením začleňovat do postupu vyřizování petic(2); je potěšen skutečností, že veřejné slyšení s názvem „Ochrana práv osob se zdravotním postižením z hlediska obdržených petic“, které uspořádal Petiční výbor dne 15. října 2015, mělo vysokou úroveň přístupnosti; upozorňuje na význam závěrů studie vypracované na žádost tematické sekce C s názvem „Ochranná úloha Petičního výboru v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“; domnívá se, že je důležité, aby Petiční výbor nadále pořádal akce zaměřené na petice v oblasti zdravotního postižení; žádá o posílení kapacity Petičního výboru a jeho sekretariátu s cílem umožnit mu tuto ochrannou funkci náležitě vykonávat; požaduje, aby byl určen jeden úředník odpovědný za vyřizování problémů souvisejících se zdravotním postižením; bere na vědomí významná návazná opatření, která výbor přijal v roce 2015 pro konkrétnější témata v oblasti zdravotního postižení, jako je ratifikace Marrákešské smlouvy, odblokování antidiskriminační směrnice, osvobození některých výrobků, jež jsou určeny k podpoře osob se zdravotním postižením v oblasti vzdělávání, vědy a kultury, od cel nebo podpora rodinných pečovatelů;

23.  naléhavě vyzývá k rychlé ratifikaci Marrákešské smlouvy na úrovni EU s cílem usnadnit přístup ke zveřejněným dílům pro osoby, které jsou nevidomé, zrakově postižené či mají jiné poruchy čtení, a to bez ohledu na konflikt týkající se pravomocí před Soudním dvorem EU; připomíná, že ve svých závěrečných připomínkách ze září 2015 Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením upozornil na některé nedostatky, pokud jde o úplné dodržování úmluvy ze strany EU; konstatuje, že se od EU vyžaduje, aby rychle přijala pozměněný Evropský akt přístupnosti, jenž zahrnuje účinné a přístupné mechanismy pro vymáhání a pro podávání stížností; bere na vědomí požadavek, aby byly odděleny úlohy Komise tak, že Komise přestane být součástí nezávislého rámce monitorování, s cílem zajistit, aby měl tento rámec k výkonu svých funkcí náležité zdroje;

24.  poukazuje na širokou škálu témat objevujících se v peticích občanů, mezi něž patří základní práva, blaho dětí, práva osob se zdravotním postižením, práva příslušníků menšin, práva dětí, vnitřní trh, environmentální právní předpisy, pracovněprávní vztahy, politiky v oblasti migrace, obchodní dohody, veřejné zdraví, doprava, práva zvířat a diskriminace;

25.  v souvislosti s inspekčními cestami, které může výbor PETI pořádat v rámci prošetřování petic, zdůrazňuje citlivou povahu petic týkajících se práv dětí, neboť v takových případech je zapotřebí urychleně a náležitě reagovat na obavy předkladatele petice, a současně ochraňovat nejlepší zájmy dětí;

26.  domnívá se, že pořádání veřejných slyšení představuje důležitý způsob, jak do větší hloubky zkoumat problémy spadající do působnosti EU, na něž předkladatelé petice upozornili, stejně jako obecné aspekty fungování EU a související nedostatky; upozorňuje na veřejné slyšení uspořádané dne 26. února 2015 spolu s Výborem pro ústavní záležitosti o evropské veřejné iniciativě, dne 23. června 2015 o petičním právu, dne 15. října 2015 o ochraně práv osob se zdravotním postižením, dne 11. května 2015 spolu se třemi dalšími výbory o evropské veřejné iniciativě „Stop vivisekci“ a za užitečný považuje i seminář uspořádaný dne 1. prosince 2015 spolu s Výborem pro právní záležitosti o přeshraničních adopcích;

27.  domnívá se, že evropská občanská iniciativa dává občanům nové politické právo a je odpovídajícím nástrojem participativní demokracie pro určování politického programu v Evropské unii, jenž občanům umožňuje přímé a aktivní zapojení do projektů a procesů, které se jich týkají, a jehož potenciál musí být beze sporu plně využíván a významně posílen s cílem dosáhnout co nejlepších výsledků a podnítit co nejvíce občanů EU k účasti na dalším vývoji evropského integračního procesu; domnívá se rovněž, že k prioritním cílům EU musí patřit posílení ochrany základních práv, demokratické legitimity a transparentnosti jejích orgánů; připomíná Komisi, že je nutné řídit se doporučeními usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. října 2015 o evropské občanské iniciativě(3), aby se zajistilo účinné provádění práva předkládat evropské občanské iniciativy; znovu potvrzuje své odhodlání se proaktivně podílet na pořádání veřejných slyšení v souvislosti s úspěšnými iniciativami; zavazuje se, že bude na institucionální úrovni upřednostňovat efektivitu tohoto participativního postupu a zajišťování odpovídajících návazných legislativních opatření;

28.  vyjadřuje politování nad tím, že se Komise domnívá, že je příliš brzy na revizi nařízení (EU) č. 211/2011 ze dne 1. dubna 2012, které vstoupilo v platnost před třemi lety; domnívá se, že uplatňování tohoto nařízení je nutné důkladně posoudit a vyřešit všechny případně odhalené nedostatky a navrhnout schůdná řešení za účelem jeho brzké revize, která zajistí, aby postupy a podmínky, jež evropská občanská iniciativa vyžaduje, byly skutečně jasné, jednoduché, snadno použitelné a přiměřené; vítá zprávu Komise o evropské občanské iniciativě ze dne 31. března 2015 a rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv OI/9/2013/TN a vyzývá Komisi, aby v rámci revize tohoto nástroje zajistila, aby evropská občanská iniciativa Unii v souladu s Listinou základních práv Evropské unie poskytovala skutečné podněty a aby byla přijata všechna vhodná právní opatření, která povedou k dalším náležitým krokům v případě, že bude určitá evropská občanská iniciativa považována za úspěšně uzavřenou; žádá Komisi, aby s ohledem na různé zjištěné nedostatky co nejdříve předložila návrh reformy nařízení (EU) č. 211/2011;

29.  upozorňuje na své usnesení ze dne 8. října 2015 o právních předpisech v oblasti hypoték a rizikových finančních nástrojů ve Španělsku (na základě obdržených petic)(4), ve kterém Parlament uvedl řadu doporučení pro řádné uplatňování právních předpisů EU v oblasti hypoték a pro boj proti porušování právních předpisů v bankovním sektoru; žádá Komisi, aby ve všech členských státech důkladně dohlížela na provádění směrnice 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru a směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a aby sdílela osvědčené postupy s cílem zlepšit ochranu občanů nacházejících se v obtížné finanční situaci;

30.  je znepokojen důkazy o nedostatcích, pokud jde o řádný přístup ke spravedlnosti v některých členských státech, odhalených v důsledku vyřizování petic; domnívá se, že se jedná o zásadně důležitou záležitost, kterou je nutné bezodkladně řešit, neboť je třeba zaručit řádné demokratické fungování Unie a možnost občanů a rezidentů vykonávat svá základní práva; domnívá se, že by Unie měla jít příkladem a realizovat pilíř Aarhuské úmluvy o přístupu ke spravedlnosti v záležitostech životního prostředí;

31.  upozorňuje na své usnesení ze dne 21. ledna 2016 o činnosti Petičního výboru v průběhu roku 2014 a usnesení ze dne 25. února 2016 o výroční zprávě týkající se činností evropského veřejného ochránce práv v roce 2014;

32.  vítá obnovení obvyklejší míry aktivity v oblasti inspekčních cest a očekává, že v nadcházejících letech až do konce volebního období bude potenciál této zvláštní výsady Petičního výboru naplno využíván; zdůrazňuje význam pracovních dokumentů vypracovaných po každé cestě, které zahrnují zvláštní doporučení, a naléhavě vyzývá jednotlivé dotčené orgány, aby je řádně braly v potaz; domnívá se, že je třeba pravidelně vyhodnocovat míru shody s těmito doporučeními;

33.  vyzdvihuje práci, kterou Petiční výbor v roce 2015 vykonal, aby předkladatelům petic zpřístupnil webový portál, na kterém se mohou zaregistrovat, předložit petici, stáhnout si doprovodné dokumenty a připojit se k peticím, které již byly vyhodnoceny jako přípustné; vyzdvihuje aktualizaci uvedeného portálu, na který byly doplněny petice zaregistrované v letech 2013, 2014 a 2015; vítá skutečnost, že byly obnoveny a zlepšeny nové funkce týkající se vyhledávání, připojení se k jiným peticím a důvěrnosti předkladatele;

34.  připomíná kroky, které je ještě nezbytné provést k dokončení zbývajících fází petičního webového portálu, na němž budou předkladatelé moci obdržet aktuální informace o stavu své petice a prostřednictvím automatických zpráv budou upozorňováni na změny v postupu vyřizování – jako je prohlášení o přípustnosti, obdržení odpovědi od Komise nebo zařazení petice na pořad jednání schůze výboru, včetně odkazu na příslušné internetové vysílání – a pomocí nějž se budou moci obrátit na sekretariát Petičního výboru s žádostí o jasné a přímé informace; zdůrazňuje, že webový portál je klíčovým zdrojem informací pro občany EU, a že je tudíž zapotřebí poskytovat informace o životním cyklu petice;

35.  upozorňuje na přijetí nařízení 910/2014/EU o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce na vnitřním trhu; naléhavě vyzývá, aby Petiční výbor a všechny orgány Evropské unie přijímaly od všech 28 členských států EU dokumenty podepsané elektronickým podpisem;

36.  zdůrazňuje důležitou úlohu sítě pro řešení problémů mezi členskými státy SOLVIT, kterou je třeba ve spolupráci s členskými státy a jejich vnitrostátními středisky sítě SOLVIT podléhajícími vnitrostátním správním orgánům rozvinout tak, aby se plně uplatnil její potenciál, a žádá, aby bylo na tuto síť vyčleněno více prostředků a aby byla prováděna systematičtější analýza problémů, které odhalí, neboť síť SOLVIT pomáhá vytvářet realistický obraz dysfunkcí jednotného trhu;

37.  žádá Spojené království, aby vzalo na vědomí doporučení obsažená ve zprávě z inspekční cesty do Londýna uskutečněné ve dnech 5. a 6. listopadu 2015, která výbor schválil dne 19. dubna 2016;

38.  zdůrazňuje význam spolupráce s evropským veřejným ochráncem práv a zapojení Parlamentu do Evropské sítě veřejných ochránců práv; velmi oceňuje dobré institucionální vztahy mezi evropskou veřejnou ochránkyní práv a Petičním výborem; oceňuje práci veřejné ochránkyně práv vynakládanou ve snaze o zlepšení správy v EU, a zvláště si váží jejích pravidelných příspěvků k činnosti Petičního výboru v průběhu celého roku;

39.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropskému veřejnému ochránci práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0204.

(2)

Přijaty výborem OSN na jeho čtrnáctém zasedání (17. srpna – 4. září 2015), viz: http://tbinternet.ohchr.org/_layouts/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRPD%2fC%2fEU%2fCO%2f1&Lang=en

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0382.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0347.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Cílem výroční zprávy za rok 2015 je poskytnout přehled o činnosti Petičního výboru, jehož pracovní harmonogram neodpovídá legislativnímu programu Evropské komise, ale utvářejí jej sami občané, kteří při výkonu svého petičního práva k Evropskému parlamentu sdělují své obavy týkající se různých politik a právních předpisů Unie.

Cílem této výroční zprávy je podat přesný a úplný výčet činnosti Petičního výboru. Obsahuje statistické údaje týkající se jak počtu petic, které uvedený výbor přijal, vyřizuje nebo uzavřel, tak i dotčených zemí či záležitostí, o nichž se jednalo. Tyto statistické údaje lze považovat za významný nástroj pro kvantitativní hodnocení činnosti výboru. Tato zpráva odráží i další aspekty, jako jsou vztahy s ostatními evropskými orgány a vnitrostátními a regionálními orgány.

Právo předkládat petice Evropskému parlamentu: jeden pilíř evropského občanství

Z ročních statistik za rok 2015 vyplývá, že většina občanů žádá Parlament o pomoc v záležitostech týkajících se životního prostředí, soudnictví, vnitřního trhu nebo základních práv.

Někteří předkladatelé petic chtějí, aby byly vyslechnuty jejich návrhy a náměty související s vytvářením evropských politik, a jiní se obracejí na Evropský parlament, aby se odvolali proti rozhodnutím přijatým vnitrostátními orgány a podali stížnost proti rozsudkům vnitrostátních soudů. Někteří oznamují nedostatky v uplatňování evropských právních předpisů, ať již v souvislosti s nesprávným provedením právních předpisů nebo s nedodržováním předpisů Společenství.

Statistiky ukazují, že v roce 2015 obdržel Evropský parlament 1 431 petic, což je o 47 % méně než v roce 2014, kdy bylo předloženo 2 714 petic. Lze říci, že předchozí roky (2013 a 2014) byly co do počtu přijatých petic nejsilnější. Výrazný pokles v roce 2015 (téměř o polovinu) pravděpodobně odráží změnu trendu následující po trvalém nárůstu počtu petic přijatých během minulého volebního období.

Statistická analýza petic přijatých v roce 2015 ve srovnání se stavem z roku 2014

Vyřizování petic

Vyřizování petic

Počet petic

%

Počet petic

%

 

2014

2015

Neuzavřené přípustné petice

790

29,1

519

36,3

Uzavřené přípustné petice

817

30,1

424

29,6

Petice prohlášené za nepřípustné

1070

39,4

483

33,8

Zatím není rozhodnuto

37

1,4

5

0,3

Celkový počet zaregistrovaných petic

2714

100

1431

100,0

Vyřizování petic

Počet petic

%

Počet petic

%

 

2014

 

2015

 

Neuzavřené přípustné petice

790

100

519

100

Přípustné petice předané jiným subjektům k vyjádření stanoviska

77

9,7

42

8

Přípustné petice předané jiným subjektům pro informaci

380

48,1

359

69,2

Přípustné petice předané Evropské komisi k vyjádření stanoviska

688

87,0

464

89,4

2015

 

2014

Vyřízení

Počet petic

Procento

 

Vyřízení

Počet petic

Procento

Přípustné petice

943

65,9

 

Přípustné petice

1630

60,0

Petice prohlášené za nepřípustné

483

33,8

 

Petice prohlášené za nepřípustné

1083

39,9

Zatím není rozhodnuto

5

0,3

 

Zatím není rozhodnuto

2

0,1

Celkový počet

1431

100

 

Celkový počet

2715

100

V roce 2015 bylo přípustných 943 petic (65,9 % z celkového počtu 1 431) a 483 petic bylo prohlášeno za nepřípustné (33,8 %).

V roce 2015 prošlo 63,4 % obdržených petic (907) rychlým posouzením a byly buď prohlášeny za nepřípustné (33,8 %), nebo poté, co byly uznány jako přípustné, byly uzavřeny neprodleně po poskytnutí informací předkladatelům nebo po předání jiným parlamentním výborům, do jejichž pravomocí daná problematika spadala, pro informaci (29,6 %). Petičnímu výboru se v roce 2015 podařilo dohnat zpoždění, které měl při vyřizování petic, a řešit aktuální záležitosti, což má značný dopad na kvalitu vztahů s předkladateli, kteří vidí, že lhůty pro vyřízení jejich petic se zkrátily.

Je třeba poznamenat, že procento petic prohlášených za nepřípustné se oproti roku 2014 snížilo (6,1 % v roce 2015) a zvýšilo se procento petic prohlášených za přípustné (5,9 %). Počet petic prohlášených za přípustné a uzavřených v raných fázích řízení je nadále stabilní, pohybuje se okolo 30 %.

Co se týče zpracovávání petic a rozhodnutí přijímaných členy Petičního výboru, existují mezi lety 2014 a 2015 ve vyřizování jasné rozdíly: rozhodnutí předat petici jiným subjektům pro informaci se zvýšilo o 21 % a rozhodnutí předat petici jiným subjektům než Komisi k vyjádření stanoviska zůstává okolo 8 %. Potvrzuje se, že Komise zůstává významným partnerem Petičního výboru při vyřizování petic, které nebyly uzavřeny v raných fázích řízení a jež jsou téměř v 90 % případů předávány k vyřízení a vyjádření stanoviska Komisi (464 z 519).

Počet petic rozdělený podle zemí

Oproti roku 2014 bylo v roce 2015 zaznamenáno několik změn v pořadí zemí, ze kterých petice pocházejí; na prvním místě zůstalo Španělsko, po kterém následují Itálie, Německo, Rumunsko a Polsko (v roce 2014 páté místo připadalo Spojenému království). Za zmínku však stojí významné zvýšení poměru italských petic, a to ze 7,9 % na 12,3 %.

Na posledních místech jsou opět pobaltské státy – Litva, Estonsko a Lotyšsko.

2015

 

2014

Země

Počet petic

%

 

Země

Počet petic

%

Evropská unie

491

29,7

 

Evropská unie

908

28,9

Španělsko

213

12,9

 

Španělsko

449

14,3

Itálie

203

12,3

 

Německo

271

8,6

Německo

153

9,3

 

Itálie

248

7,9

Rumunsko

104

6,3

 

Rumunsko

199

6,3

Polsko

57

3,5

 

Spojené království

109

3,5

Ostatní

431

26,0

 

Ostatní

1071

34,0

Počet petic v roce 2015 rozdělený podle zemí

 

Hlavní témata petic

Jak jsme již zmínili, v roce 2015 bylo hlavní oblastí, která znepokojovala předkladatele, životní prostředí, za nímž následovalo soudnictví, fungování vnitřního trhu, základní práva a doprava.

2015

 

2014

Otázky

Počet petic

Procento

 

Otázky

Počet petic

Procento

Životní prostředí

174

9,2

 

Spravedlnost a soudnictví

300

8,3

Spravedlnost a soudnictví

142

7,5

 

Životní prostředí

284

7,8

Vnitřní trh

139

7,3

 

Vnitřní trh

266

7,3

Základní práva

84

4,4

 

Základní práva

208

5,7

Doprava

84

4,4

 

Zdraví

173

4,8

Zdraví

78

4,1

 

Sociální věci

158

4,4

Zaměstnanost

74

3,9

 

Doprava

117

3,2

Sociální věci

60

3,2

 

Vzdělávání a kultura

113

3,1

Vzdělávání a kultura

57

3,0

 

Zaměstnanost

108

3,0

Vlastnictví a restituce

32

1,7

 

Vlastnictví a restituce

55

1,5

Ostatní

974

51,3

 

Ostatní

1,844

50,9

Jazyk předkladatelů petic

Rovněž můžeme zaznamenat drobné změny v pořadí petic seřazených podle jazyka: v roce 2015 jsou stejně jako v roce 2014 hlavními dvěma jazyky, které předkladatelé používali nejvíce, němčina a angličtina, které zachovávají stabilní poměr. Na třetím místě následuje italština a na čtvrtém pak španělština (v roce 2015 došlo k nárůstu italštiny z 16,8 % na 18,2 %). Tyto čtyři jazyky (DE, EN, IT a ES) představují tři čtvrtiny přijatých petic (74,5 %). Na posledních místech se nacházejí estonština a lotyština (s jednou peticí předloženou v obou těchto jazycích).

2015

 

2014

Jazyk

Počet petic

Procento

 

Jazyk

Počet petic

Procento

němčina

306

21,4

 

němčina

607

22,4

angličtina

269

18,8

 

angličtina

496

18,3

italština

260

18,2

 

španělština

456

16,8

španělština

230

16,1

 

italština

400

14,7

francouzština

71

5,0

 

francouzština

151

5,6

rumunština

71

5,0

 

rumunština

135

5,0

polština

66

4,6

 

polština

105

3,9

ostatní

158

11,0

 

řečtina

92

3,4

 

 

 

 

ostatní

273

10

Počet petic v roce 2014 rozdělený podle jazyků

 

Státní příslušnost předkladatelů petic

Pokud jde o státní příslušnost, jsou v roce 2015 stejně jako v roce 2014 nejaktivnějšími předkladateli petic stále Němci, následují Italové a Španělé. Další místa obsadili předkladatelé z Rumunska, Polska a Spojeného království. Na posledních místech nalezneme občany Malty a Lucemburska, kteří za rok 2015 podali dohromady pouze pět petic.

2015

 

2014

Státní příslušnost hlavního předkladatele

Počet petic

Procento

 

Státní příslušnost hlavního předkladatele

Počet petic

Procento

Německo

295

20,54

 

Německo

551

20,2

Itálie

275

19,15

 

Španělsko

468

17,1

Španělsko

225

15,67

 

Itálie

425

15,6

Rumunsko

103

7,17

 

Rumunsko

196

7,2

Polsko

91

6,34

 

Spojené království

143

5,2

Spojené království

74

5,15

 

Francie

129

4,7

Francie

63

4,39

 

Polsko

123

4,5

Řecko

40

2,80

 

Řecko

113

4,1

ostatní

270

18,79

 

ostatní

574

21,9

Počet petic v roce 2015 rozdělený podle státní příslušnosti

 

Způsob předložení petice

Co se týče způsobu předložení petic, došlo k obratu tendence, která existovala až do roku 2014 a jíž bylo zasílat petice elektronickou poštou za použití formuláře z internetu (pokles z 80 % v roce 2014 na 69,3 % v roce 2015), a k nárůstu zasílání tradiční poštou, které se zvýšilo o 10 % (z 20 % v roce 2014 na 30,7 % v roce 2015). Jak si vysvětlit tuto změnu tendence právě v okamžiku, kdy by měl webový portál usnadnit zasílání dokumentů pomocí jejich přiložení k petici v digitalizované podobě? Je možné, že občané, kteří zasílají petice, nejsou příliš obeznámeni s internetem a jeho možnostmi, a proto je důležité nadále zachovat možnost tradičního zaslání poštou, aby se napravila tato digitální a možná generační mezera. Možná by se měla přehodnotit přístupnost webového portálu, aby se usnadnilo jeho používání a zvýšila vstřícnost pro uživatele.

2015

 

2014

Způsob předložení petice

Počet petic

%

 

Způsob předložení petice

Počet petic

%

Elektronická pošta

992

69,3

 

Elektronická pošta

2174

80

Dopis

439

30,7

 

Dopis

540

20

Způsob předložení petic v roce 2015

 

Vyřizování petic

Hodnotíme-li stav petic, je převážná většina z nich (80%) vyřízena během roku, který následuje po jejich prohlášení za přípustné a zahájení jejich řešení. Je možné potvrdit, že jen několik málo petic zůstává neuzavřených po dobu více než čtyř let. Neuzavřené petice se většinou týkají případů řízení o nesplnění povinnosti u Soudního dvora nebo otázek, kterými se poslanci chtějí zabývat podrobněji.

Vyřizování petic

Rok

Otevřené řízení

Vyřízené

2015

519

36,3 %

912

63,7 %

2014

385

14,2 %

2330

85,8 %

2013

434

15,0 %

2457

85,0 %

2012

190

9,6 %

1796

90,4 %

2011

94

6,6 %

1320

93,4 %

2010

60

3,6 %

1596

96,4 %

2009

25

1,3 %

1899

98,7 %

2008

34

1,8 %

1852

98,2 %

2007

32

2,1 %

1474

97,9 %

2006

10

1,0  %

1011

99,0 %

2005

3

0,3 %

1013

99,7 %

2004

5

0,5 %

997

99,5 %

2003

0

0 %

1315

100 %

2001

0

0 %

1132

100 %

2000

0

0 %

908

100 %

Z analýzy statistik týkajících se petic vyplývá, že k prohlášení nepřípustnosti petic dochází nejčastěji proto, že předkladatelé stále nedokážou rozlišovat mezi vnitrostátními pravomocemi a pravomocemi evropskými, ani mezi orgány EU a orgány Rady Evropy, zejména jejím Soudem pro lidská práva. Svědčí to o tom, že je třeba zvýšit úsilí v tom smyslu, aby se k občanům dostávalo co nejvíce informací o právu předkládat petice a o tom, co mohou očekávat, předloží-li petici Evropskému parlamentu.

Nový webový portál, který začal fungovat v listopadu 2014, umožňuje předkladatelům se zaregistrovat, vytvořit petici, přiložit náležité dokumenty a podpořit petice, které již existují a byly prohlášeny za přípustné, nebo se k nim připojit, aniž by bylo nutné vytvářet novou petici.

Předkladatelé zde rovněž naleznou informace o činnosti Petičního výboru a o nejrychlejších existujících možnostech nápravy za využití dalších sítí, jež jsou jim k dispozici v EU nebo na vnitrostátní úrovni (SOLVIT, EU Pilot, síť evropských spotřebitelských center, evropský veřejný ochránce práv, vnitrostátní veřejní ochránci práv nebo petiční výbory vnitrostátních parlamentů). To by do určité míry vysvětlovalo, proč počet petic v roce 2015 podstatně klesl, neboť předkladatelé se obrátili na jiné subjekty, které jsou jim blíže nebo jsou kvalifikovanější pro řešení jejich problému.

Komise souhlasí s Parlamentem v tom, že je třeba více rozvinout systém SOLVIT a že je důležité, aby k němu měli přístup všichni jednotlivci, kteří jej potřebují, a že SOLVIT musí mít prostředky, jež jsou za tím účelem nezbytné. Toho je však možné dosáhnout pouze ve spolupráci s členskými státy, neboť vnitrostátní střediska systému SOLVIT jsou součástí vnitrostátních správních orgánů. Komise spolupracuje s členskými státy na rozvoji veškerého potenciálu systému SOLVIT a na systematičtější analýze zjištěných problémů.

Komise se domnívá, že pokud žadatel poskytl svůj souhlas a v závislosti na schválení ze strany dotčených členských států (vzhledem k tomu, že systém SOLVIT je systémem pro řešení problémů mezi členskými státy), může mít Petiční výbor v případech, které jsou předmětem petic, jež tento výbor vyšetřuje, přístup k údajům z tohoto systému. Nicméně v případě, že by šíření informací mohlo oslabit ochranu cílového subjektu kontroly, šetření nebo auditu, nesmí být tyto informace sděleny až do okamžiku, kdy ochrana již nebude nutná, ledaže by pro jejich šíření existoval převažující veřejný zájem.

Nový webový portál, který byl spuštěn v roce 2014, má adresu: https://petiport.secure.europarl.europa.eu/petitions/cs/main. Byly vyřešeny některé důležité nedostatky ve funkčnosti této webové stránky, konkrétně nedostatky týkající se funkce vyhledávání, připojení se ke stávající petici a důvěrnosti předkladatele. Rovněž byly doplněny petice registrované v letech 2013, 2014 a 2015 a momentálně se přidávají petice registrované v roce 2016, což zvýší transparentnost činnosti Petičního výboru.

Vztahy s Evropskou komisí

Evropská komise nadále zůstává přirozeným partnerem výboru při projednávání petic, neboť je odpovědná za dohled nad plněním a dodržováním evropských právních předpisů. Komise se do petičního postupu zapojuje a odpovídá na petice, které jí Parlament zasílá, co nejrychleji. Odpovědi Komise zahrnují žádosti Petičního výboru, které jsou v její pravomoci. Písemné odpovědi jsou předmětem návazných opatření a zástupci Komise je podrobně vysvětlují během ústních debat na schůzích výboru.

V předchozí zprávě z roku 2014 byla Komise požádána, aby informovala Petiční výbor o vývoji řízení o nesplnění povinnosti přímo souvisejících s peticemi. V souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí nicméně Komise informuje Parlament o jednotlivých případech.

Komise uplatňuje restriktivní výklad výjimek z nařízení (ES) č. 1049/2001, jak stanoví judikatura Soudního dvora i nařízení o použití ustanovení Aarhuské úmluvy, tj. nařízení (ES) č. 1367/2006. Ustanovení čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení uvádí, že požadované informace se zpřístupní, pokud se týkají emisí do životního prostředí. Soudní dvůr potvrdil současnou politiku Komise nezpřístupňovat dokumenty týkající se probíhajících šetření, zejména pokud jde o šetření možného porušení práva Unie, včetně případů týkajících se informací o životním prostředí nebo informací o emisích (věc LPN C-514 / 11P a ClientEarth C-612 / 13P).

Jedním z bodů, na něž má Komise a Petiční výbor jiný názor, je způsob, jakým Komise vykládá Listinu základních práv a zejména její článek 51, který mimo jiné stanoví, že Listina je určena členským státům, výhradně pokud uplatňují právo Unie.

Komise vykládá toto ustanovení v souladu se stálou judikaturou Soudního dvora. Komise si myslí, že to neznamená, že se občané v případech, kdy se neuplatňují právní předpisy EU, ocitnou bez ochrany, pokud se domnívají, že jsou porušována jejich základní práva. V takových případech přísluší členským státům, aby zaručily účinné dodržování a ochranu základních práv v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky v oblasti lidských práv. V těchto případech je třeba hledat nápravu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím příslušných vnitrostátních orgánů, například prostřednictvím mediátora nebo soudní cestou, a poté, co se vyčerpají vnitřní zdroje, u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Z vystoupení místopředsedy Komise Franse Timmermanse je třeba vyzdvihnout závazek prozkoumat obtíže a omezení petic v souladu s článkem 51 Listiny základních práv.

Vztahy s Radou

Petiční výbor vítá účast Rady na svých schůzích, ačkoli lituje toho, že uvedená účast nevede k aktivnější spolupráci, která by mohla odblokovat petice, u nichž by spolupráce členských států byla rozhodující, současně však zdůrazňuje úsilí některých členských států, které schůze výboru vytrvale sledují.

Vztahy s úřadem evropského veřejného ochránce práv – vystoupení veřejné ochránkyně práv

Petiční výbor udržuje dobré interinstitucionální vztahy s evropskou veřejnou ochránkyní práv Emily O’Reillyovou, která před výborem několikrát vystoupila. Dne 26. května 2015 předložila svou výroční zprávu předsedovi Evropského parlamentu a dne 23. června 2015 na schůzi Petičního výboru.

Evropská veřejná ochránkyně práv více využila své pravomoci zahájit strategické vyšetřování z vlastní iniciativy a přijala novou strategii pro příštích pět let, která zavádí strategičtější přístup k tomu, jak čelit systematickým problémům a podpořit řádnou správu.

Zdůraznila hlavní otázky, kterými se zabývá v rámci své činnosti (transparentnost v rámci orgánů EU, transparentnost v oblasti lobbingu a klinických hodnocení, základní práva, etické otázky, účast občanů na procesu rozhodování EU, projekty a programy financované EU a politika EU v oblasti hospodářské soutěže).

Petiční výbor se zúčastnil desátého semináře Evropské sítě veřejných ochránců práv, který se konal v polské Varšavě ve dnech 26.–28. dubna 2015 a který společně uspořádaly veřejná ochránkyně práv z Polska profesorka Irena Lipowiczová a evropská veřejná ochránkyně práv Emily O'Reillyová. Téma semináře bylo „veřejní ochránci práv proti diskriminaci“.

Spolupráce s právní službou Evropského parlamentu

Právní služba zastupuje Parlament před veškerými justičními orgány, nabízí právní poradenství všem orgánům Parlamentu a pravidelně se účastní debat Petičního výboru, přičemž na žádost jeho předsedkyně předkládá svá stanoviska. V roce 2015 byla právní služba požádána o stanovisko týkající se přístupu všech poslanců Parlamentu do databáze elektronických peticí.

Vyšetřovací mise uskutečněné v roce 2015 a návštěvy jiných orgánů.

Ÿ  Dne 5. května 2015 Petiční výbor přijal návštěvu delegace petičního výboru německého parlamentu, Spolkového sněmu (Bundestag), a projednal s ní řadu německých peticí za přítomnosti předsedkyně Kersten Steinkeové; probírala se témata týkající se daňového systému, volného pohybu zboží a osob, zemědělství a zdraví.

Ÿ  Dne 5. a 6. listopadu 2015 proběhla vyšetřovací mise v Londýně týkající se otázek souvisejících s ochranou dětí ve Spojeném království a zejména otázky adopce bez souhlasu. Některé z přijatých petic uvádějí, že odpovědné orgány přijímají diskriminační opatření, jež poškozují rodiče, kteří nemají britské státní občanství. Členové delegace se setkali se zástupci různých institucí Spojeného království, které mají v této oblasti pravomoci, a měli tak příležitost lépe danou situaci pochopit. Vypracovali k tomuto tématu zprávu a doporučení, o nichž se ve výboru hlasovalo v roce 2016.

Veřejná slyšení a slyšení ohledně evropských občanských iniciativ

Ÿ  Dne 26. února 2015 Petiční výbor uspořádal spolu s Výborem pro ústavní záležitosti slyšení o evropské občanské iniciativě a uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011.

Ÿ  Dne 11. května 2015 Petiční výbor uspořádal spolu s Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova, Výborem pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výborem pro průmysl, výzkum a energetiku slyšení o evropské občanské iniciativě „Stop Vivisection“.

Ÿ  Dne 23. června 2015 Petiční výbor uspořádal slyšení o petičním právu. Debatovalo se o těchto tématech: petiční právo jako základní právo, včetně nedávné judikatury Soudního dvora o petičním právu a vlivu Petičního výboru na evropské právní předpisy. Tohoto slyšení se zúčastnili členové waleského Národního shromáždění: William Powell, předseda petičního výboru, a Joyce Watsonová, delegátka petičního výboru waleského Národního shromáždění.

Ÿ  Dne 15. října 2015 Petiční výbor uspořádal slyšení o ochraně práv osob se zdravotním postižením z hlediska přijatých petic. Na začátku slyšení profesor centra studií v oblasti zdravotního postižení Univerzity v Leedsu Mark Priestley představil studii s názvem „Úloha v oblasti ochrany, kterou Petiční výbor vykonává v souvislosti s prováděním Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením“.

Ÿ  Dne 1. prosince 2015 Petiční výbor a Výbor pro právní záležitosti uspořádaly seminář o přeshraničních adopcích.

Klíčová témata roku 2015

Právní předpisy v oblasti hypoték a rizikových finančních nástrojů

Ÿ  V dubnu 2015 se projednala řada petic, jež odhalily tragické osobní příběhy tisíců občanů, kteří přišli o veškeré své celoživotní úspory nebo jejich část v důsledku preferenčních akcií. Jiné petice tlumočily oznámení organizací občanské společnosti, které protestovaly proti vystěhováním, nepřiměřeným podmínkám hypotečních smluv a nedostatečné ochraně spotřebitelů. Petiční výbor předložil řadu doporučení pro řádné uplatňování právních předpisů EU o hypotečním právu. Vyzval konkrétně Komisi, aby ve všech členských státech podrobně sledovala uplatňování směrnice 2014/17/EU o hypotečním úvěru a sdílela osvědčené postupy pro zlepšení ochrany občanů nacházejících se v obtížné finanční situaci, přičemž zdůraznil, že základní finanční vzdělávání by bylo dodatečným nástrojem proti následkům dluhového převisu. Petiční výbor se rozhodl předložit otázku k ústnímu zodpovězení o právních předpisech v oblasti hypoték a rizikových finančních nástrojů ve Španělsku a přenést tuto debatu na plenární zasedání Evropského parlamentu pomocí usnesení.

Životní prostředí

Ÿ  V listopadu se projednala řada petic o nočních letech na evropských letištích a jejich závažných důsledcích pro obyvatele žijící v sousedství letišť Kolín nad Rýnem / Bonn, Frankfurt nad Mohanem, Siena, Brusel, Charles de Gaulle – Roissy, Madrid Barajas, Bergamo a letiště Ciampino v Římě.

Ÿ  V listopadu se projednala řada petic o zachování ohroženého živočišného druhu v Evropě, vlka: v Sasku (Německo), Asturii (Španělsko) a Švédsku.

Zdravotní postižení

Ÿ  Četné petice projednané v září 2015, například petice předložená jménem Evropské federace pro zdravotní postižení s 1 364 984 podpisy týkající se práv osob se zdravotním postižením (1 million 4 disability), dokládají obtíže, jimž musí čelit osoby se zdravotním postižením, a skutečnost, že nepožívají základních práv a svobod stanovených v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Ÿ  V lednu 2015 byly Rosa Estarásová a Soledad Cabezón Ruizová jmenovány zástupkyněmi Petičního výboru ve strukturách Úmluvy OSN pro uplatňování práv osob se zdravotním postižením a zúčastnily se projednání úvodní zprávy o Evropské unii Výborem OSN pro práva osob se zdravotním postižením, které proběhlo ve dnech 27. a 28. srpna 2015 ve švýcarské Ženevě.

Závěry

Po nejnovějším vývoji ve Spojeném království je pro Petiční výbor zachování tohoto dialogu s občany příležitostí a velkou výzvou, protože má potenciál znovu spojit orgány a občany EU.

Petiční výbor musí naslouchat svým občanům a pomáhat řešit problémy, které se jich týkají, protože prostřednictvím petic může posoudit dopad právních předpisů Společenství na každodenní život jeho obyvatel a současně posílit schopnost Evropského parlamentu reagovat a pomáhat řešit problémy spojené zejména s uplatňováním právních předpisů EU, neboť petice tím, že odhalují mezery v jejich uplatňování, představují hodnotný zdroj informací.

Petiční výbor musí usilovat o opětovné získání důvěry občanů a musí při tom občanům naslouchat a řešit problémy, které je znepokojují.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

29.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

10

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Margrete Auken, Beatriz Becerra Basterrechea, Heinz K. Becker, Soledad Cabezón Ruiz, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut, Eleonora Evi, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Peter Jahr, Jude Kirton-Darling, Svetoslav Hristov Malinov, Notis Marias, Edouard Martin, Roberta Metsola, Marlene Mizzi, Julia Pitera, Gabriele Preuß, Laurenţiu Rebega, Yana Toom, Jarosław Wałęsa, Cecilia Wikström, Tatjana Ždanoka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina, Boris Zala


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

16

+

ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea, Yana Toom, , Cecilia Wikström

EFDD

Eleonora Evi

GUE/NGL

Marina Albiol Guzmán, Kostadinka Kuneva, Ángela Vallina,

S&D

Soledad Cabezón Ruiz, Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, Jude Kirton-Darling, Edouard Martin, , Marlene Mizzi, , Gabriele Preuß, Boris Zala

VERTS/ALE

Margrete Auken, Tatjana Ždanoka

10

-

ECR

Notis Marias

ENF

Laurenţiu Rebega

PPE

Heinz K. Becker, Pál Csáky, Rosa Estaràs Ferragut,, Peter Jahr, Svetoslav Hristov Malinov, Roberta Metsola, Julia Pitera, Jarosław Wałęsa

0

0

-

-

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění