Postup : 2016/2143(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0381/2016

Předložené texty :

A8-0381/2016

Rozpravy :

PV 01/02/2017 - 21
CRE 01/02/2017 - 21

Hlasování :

PV 02/02/2017 - 7.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0012

ZPRÁVA     
PDF 599kWORD 74k
12.12.2016
PE 589.221v02-00 A8-0381/2017

o integrovaném přístupu k politice v oblasti sportu: řádná správa, dostupnost a integrita

(2016/2143(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Hannu Takkula

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o integrovaném přístupu k politice v oblasti sportu: řádná správa, dostupnost a integrita

(2016/2143(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování EU (SFEU), který blíže vymezuje záměry politiky EU v oblasti sportu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 nazvané „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (COM(2011)0012),

–  s ohledem na zprávu skupiny odborníků EU pro řádnou správu nazvanou „Zásady pro řádnou správu v oblasti sportu v EU“ z října 2013,

  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro sport na místní úrovni nazvanou „Sport na místní úrovni – utváření Evropy“ z června 2016,

  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro sportovní diplomacii z června 2016,

  s ohledem na program Erasmus+, jehož cílem je vypořádat se s přeshraničními hrozbami narušujícími integritu sportu, prosazovat a podporovat řádnou správu ve sportu, dvojí kariéru sportovců a dobrovolnickou činnost ve sportu a současně sociální začleňování a rovné příležitosti,

–  s ohledem na bílou knihu Komise o sportu (COM(2007)0391),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. června 2015 o nedávných odhaleních případů korupce na vysoké úrovni ve FIFA(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. září 2013 o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2013 o manipulaci s výsledky zápasů a korupci ve sportu(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 o evropském rozměru v oblasti sportu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. května 2008 o bílé knize o sportu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 29. března 2007 o budoucnosti profesionálního fotbalu v Evropě(7),

  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o sportovních agentech(8),

  s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2013 s názvem Katar: situace migrujících pracovníků(9),

  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 31. května 2016 o posílení integrity, transparentnosti a řádné správy při významných sportovních akcích,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. května 2015 o maximálním využití potenciálu sportu na místní úrovni pro rozvoj průřezových dovedností, zejména u mladých lidí,

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 21. května 2014 o pracovním plánu Evropské unie v oblasti sportu na období let 2014–2017,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. listopadu 2013 o přínosu sportu k hospodářství EU, zejména pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých lidí a o jejich sociální začleňování,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 25. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. listopadu 2010 o úloze sportu jako faktoru přispívajícího k aktivnímu sociálnímu začleňování(11),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o integrovaném přístupu k bezpečnosti a ke službám na fotbalových zápasech a jiných sportovních akcích ze dne 3. července 2016,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi ze dne 18. září 2014,

–  s ohledem na judikaturu Soudního dvora a Tribunálu Evropské unie a na rozhodnutí Komise týkající se sportu, sázek a hazardních her,

–  s ohledem na globální agendu 2030 pro cíle udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na články 6 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0381/2016),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, která Evropské unii svěřila zvláštní pravomoc v oblasti sportu spočívající ve vytvoření a provádění koordinované politiky sportu na úrovni EU podporované ze zvláštní rozpočtové položky a v rozvíjení spolupráce s mezinárodními subjekty v oblasti sportu, přičemž je nutné přihlížet ke specifické povaze sportu a respektovat autonomii správních struktur v této oblasti;

B.  vzhledem k tomu, že sport hraje význačnou úlohu v životech milionů občanů EU; vzhledem k tomu, že amatérský a profesionální sport není pouze o atletických schopnostech, sportovních úspěších a soutěžích, ale představuje rovněž významný sociální, vzdělávací, ekonomický, kulturní a jednotící příspěvek k hospodářství a společnosti EU, jakož i ke strategickým cílům a společenským hodnotám Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že sport je významným a rychle rostoucím odvětvím hospodářství EU a představuje cenný přínos pro růst, tvorbu pracovních míst i pro společnost, a to i na místní úrovni, a že jeho přidaná hodnota a pozitivní přínos pro zaměstnanost přesahují průměrnou míru růstu; vzhledem k tomu, že podle odhadů se zaměstnanost spojená se sportem rovná 3,51 % celkové zaměstnanosti v EU a podíl hrubé přidané hodnoty spojené se sportem byl odhadnut na 294 miliard EUR (2,98 % celkové hrubé přidané hodnoty EU);

D.  vzhledem k tomu, že sport není pouze rozmáhající se ekonomickou realitou, ale rovněž sociálním jevem, který významně přispívá k naplňování strategických cílů Evropské unie a společenských hodnot, jako je tolerance, solidarita, prosperita, mír, dodržování lidských práv a porozumění mezi národy a kulturami;

E.  vzhledem k tomu, že provozování sportu přispívá k lepší kvalitě života, působí jako prevence onemocnění a má zásadní význam pro posilování osobního rozvoje a zdravotního stavu;

F.  vzhledem k tomu, že pro profesionální sportovce je klíčové dodržování základních pracovních práv;

G.  vzhledem k tomu, že sport rovněž přispívá k integraci osob a přesahuje rasový původ, náboženské vyznání a etnický původ;

H.  vzhledem k tomu, že integrita sportu má mimořádný význam, má-li být podporována jeho důvěryhodnost a přitažlivost;

I.  vzhledem k tomu, že sport má specifickou povahu založenou na dobrovolných strukturách, která je předpokladem pro jeho vzdělávací a společenské funkce;

J.  vzhledem k tomu, že nedávné korupční skandály ve sportu a uvnitř sportovních organizací na evropské a mezinárodní úrovni poškodily jeho pověst a vzbudily ohlasy a otázky v tom smyslu, že je nutné provést skutečné a strukturální reformy orgánů a organizací řídících sport a současně zohlednit velkou rozmanitost sportovních struktur v jednotlivých evropských zemích, jakož i skutečnost, že sportovní organizace jsou ze své podstaty z velké míry samoregulační;

K.  vzhledem k tomu, že sport na profesionální i místní úrovni má klíčový význam pro celosvětové prosazování míru, dodržování lidských práv a solidaritu, má zdravotní a hospodářský přínos pro společnosti a hraje zásadní roli ve zdůrazňování základních vzdělávacích a kulturních hodnot a rovněž v podpoře sociálního začleňování;

L.  vzhledem k tomu, že řádná správa ve sportu by měla dodržovat náležitou regulaci sportovního odvětví založenou na zásadách efektivního, transparentního, etického a demokratického řízení a participativní správy, procesů a struktur se zapojením zúčastněných stran;

M.  vzhledem k tomu, že sportovní organizace jsou odpovědné za zajištění vysokých standardů správy a integrity a měly by tyto standardy dále zvyšovat a za všech okolností je dodržovat, aby se obnovila důvěra občanů a zvýšila důvěra veřejnosti v pozitivní hodnotu sportu;

N.  vzhledem k tomu, že vyvážené politiky, jejichž cílem je zlepšit finanční transparentnost, stabilitu a důvěryhodnost ve sportu, jsou klíčem ke zvýšení standardů v oblasti financí a správy;

O.  vzhledem k tomu, že evropský model organizovaného sportu je založen na zásadách teritoriality a státní příslušnosti, kdy pro každou disciplínu existuje jedna federace, na mechanismech solidarity mezi sportem na místní úrovni a vrcholovým sportem a na systému postupů a sestupů, otevřených soutěží a přerozdělování finančních prostředků;

P.  vzhledem k tomu, že uznání zásady jedné federace pro každou sportovní disciplínu je obzvláště důležité a vychází ze společenského významu sportu coby nejlepší způsob, jak ochránit zájmy sportu a jeho přínosy pro společnost;

Q.  vzhledem k tomu, že je legitimní a nezbytné, aby všechny zúčastněné strany požadovaly, že veškeré sportovní soutěže musí probíhat a být o nich rozhodováno v souladu s mezinárodně uznávanými pravidly daného sportu;

R.  vzhledem k tomu, že sportovní soudy hrají ústřední úlohu, pokud jde o zaručení univerzálnosti pravidel daného sportu, práva na spravedlivý proces ve sporech týkajících se sportu a řádné správy, neboť jsou nejvhodnějším prostředkem urovnávání sporů v této oblasti v souladu se základními procesními právy EU;

S.  vzhledem k tomu, že v odvětví sportu a v zapojených organizacích koluje stále více peněz, což vyvolává požadavky na lepší správu a transparentnost; vzhledem k tomu, že sport jako hospodářská činnost čelí řadě skandálů kvůli manipulacím s výsledky zápasů, které jsou spojeny s různou další trestnou a protiprávní činností, jako je praní peněz, korupce a úplatkářství;

T.  vzhledem k tomu, že stále rozšířenější doping zůstává hrozbou pro integritu a pověst sportu, jelikož porušuje jeho etické hodnoty a zásady, jako je fair play; vzhledem k tomu, že užívání dopingu vážně ohrožuje zdraví dotčených sportovců, neboť často dochází k jeho závažnému a nenávratnému poškození, a vzhledem k tomu, že boj s dopingem je otázkou veřejného zájmu a veřejného zdraví;

U.  vzhledem k tomu, že jakékoli případy násilí, výtržnictví a diskriminace namířené proti skupině osob nebo proti příslušníkovi takové skupiny, ať již v amatérském, nebo profesionálním sportu, poškozují jeho pověst a odrazují diváky od účasti na sportovních akcích;

V.  vzhledem k tomu, že podpora sportovních aktivit lidí s mentální retardací či tělesným postižením by měla být klíčovou prioritou na evropské, vnitrostátní i místní úrovni;

W.  vzhledem k tomu, že je nutné zlepšit zapojení žen do sportu a sportovních soutěží a jejich viditelnost v této oblasti;

X.  vzhledem k tomu, že sportovci, především nezletilí, čelí rostoucím ekonomickým tlakům a nakládá se s nimi jako s komoditami, a proto musí být chráněni před jakoukoli formou zneužívání, násilí nebo diskriminace, jež se může vyskytnout během jejich zapojení do sportovních aktivit;

Y.  vzhledem k tomu, že v týmových sportech v Evropě narůstá znepokojivý trend vlastnictví hráčů třetí stranou, v jehož důsledku je, často ve velmi mladém věku, částečně či úplně „vlastní“ soukromí investoři, a hráči si tudíž již nemohou sami určovat směřování své budoucí kariéry;

Z.  vzhledem k tomu, že nekalé postupy spojené s přestupy manažerů a hráčů vedly k případům praní peněz, podvodům a vykořisťování nezletilých;

AA.  vzhledem k tomu, že sport na místní úrovni nabízí příležitosti k boji proti diskriminaci a podpoře sociálního začlenění, sociální soudržnosti a integrace a významně přispívá k rozvoji průřezových dovedností;

AB.  vzhledem k tomu, že při sestavování týmů spoléhá stále vyšší počet klubů hlavně na trh pro přestupy hráčů, ačkoli by měly věnovat větší pozornost trénování na místní úrovni;

AC.  vzhledem k tomu, že sport je vnímán jako základní právo každého člověka a že by všichni měli mít stejné právo zapojit se do fyzické aktivity a sportu;

AD.  vzhledem k tomu, že fyzická aktivita celkově stagnuje, a to navzdory přesvědčivým důkazům, že zlepšuje osobní zdraví, včetně zdraví duševního, a spokojenost lidí, což členským státům přináší značné úspory v oblasti veřejných výdajů na zdravotnictví, a navzdory rostoucímu trendu rekreačních sportů, jako je běhání, které jsou rovněž provozovány mimo jakoukoli organizovanou strukturu;

AE.  vzhledem k tomu, že sportovní akce a aktivity, především velké mezinárodní soutěže, prezentují přínosy sportu a mají pozitivní sociální, ekonomický a environmentální dopad;

AF.  vzhledem k tomu, že národní týmy hrají zásadní úlohu, nejen co se týče pěstování národní identity a inspirace mladých sportovců k tomu, aby se vypracovali na nejvyšší úroveň sportovních výkonů, ale také v tom, že podporují solidaritu se sportem na místní úrovni;

AG.  vzhledem k tomu, že další vzdělávání a odborná příprava sportovců jsou klíčovými prvky jejich přípravy na další životní dráhu po ukončení jejich sportovní kariéry;

AH.  vzhledem k tomu, že investice do odborné přípravy a vzdělávání talentovaných mladých sportovců na místní úrovni mají spolu s propagací těchto oblastí klíčový význam pro dlouhodobý rozvoj sportu a pro jeho společenskou úlohu;

AI.  vzhledem k tomu, že páteří organizovaného sportu jsou dobrovolníci, neboť zajišťují rozvoj a dostupnost sportovních aktivit, zejména na místní úrovni; vzhledem k tomu, že mimo to nabízí mladým lidem další vynikající možnost odborné přípravy a neformálního vzdělávání, a to rovněž na mezinárodní úrovni a s využitím programů spolupráce a rozvoje v oblastech mimo EU, v nichž je nutné posilovat dialog a podporovat vnější politiku EU;

AJ.  vzhledem k tomu, že sport v nejširším slova smyslu představuje hodnotový systém komunity, a vzhledem k tomu, že tyto hodnoty tvoří základ společného jazyka, který přesahuje veškeré kulturní a jazykové bariéry; vzhledem k tomu, že může napomáhat při posilování dialogu a solidarity se třetími zeměmi, při prosazování ochrany základních lidských práv a svobod na celém světě a při podpoře vnější politiky EU, a měl by být v těchto oblastech považován za příležitost;

AK.  vzhledem k tomu, že porušování práv duševního vlastnictví sportovních organizací, a to i v podobě digitálního pirátství, zejména neoprávněných přímých přenosů sportovních akcí, vyvolává vážné obavy ohledně dlouhodobého financování sportu na všech úrovních;

AL.  vzhledem k tomu, že na všech sportovních akcích musí být zajištěna svoboda tisku;

AM.  vzhledem k tomu, že sport může přispívat k plnění cílů strategie Evropa 2020;

Integrita a řádná správa ve sportu

1.  opakuje, že k boji s korupcí ve sportu je nutné nadnárodní úsilí a spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami, včetně veřejných orgánů, donucovacích orgánů, odvětví sportu, sportovců a sportovních příznivců;

2.  vyzývá mezinárodní, evropské a vnitrostátní sportovní organizace, aby se zavázaly k postupům řádné správy a aby budovaly kulturu transparentnosti a udržitelného financování, a to zpřístupněním finančních záznamů a výčtu činností veřejnosti, včetně povinnosti zveřejňovat informace o finančním vyrovnání s vrcholnými vedoucími pracovníky a omezení délky funkčních období;

3.  zastává názor, že budování kultury transparentnosti musí doprovázet lepší rozdělení pravomocí v řídících orgánech v oblasti sportu, lepší oddělení komerčních a charitativních aktivit a lepší vnitřní samoregulační postupy s cílem konat, odhalovat, vyšetřovat a postihovat trestné činy v oblasti sportu a nezákonné aktivity uvnitř sportovních organizací;

4.  připomíná, že řádná správa, jež by měla být prioritou pro příští pracovní plán EU v oblasti sportu, musí být podmínkou pro autonomii sportovních organizací v souladu se zásadami transparentnosti, odpovědnosti, rovných příležitostí, sociálního začlenění a demokracie, včetně odpovídajícího začleňování zúčastněných stran;

5.  zdůrazňuje, že je nutná politika nulové tolerance vůči korupci a dalším druhům trestné činnosti ve sportu;

6.  podtrhuje, že uplatňování zásad řádné správy ve sportu, spolu se sledováním, dohledem a vhodnými právními nástroji, je klíčovým faktorem, jenž napomůže vymýtit korupci a další nekalé praktiky;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, jakož i sportovní organizace a subjekty v nabídkovém řízení, aby zajistily, že nabídková řízení pro pořádání velkých akcí budou splňovat standardy řádné správy a dodržovat lidská a pracovní práva a zásadu demokracie s cílem zajistit pozitivní sociální, ekonomický a environmentální dopad na místní komunity a současně respektovat rozmanitost a tradice, a zaručit tak udržitelný odkaz a důvěryhodnost sportu;

8.  zastává názor, že země, které pořádají sportovní akce nebo se o jejich pořádání ucházejí, musí v souvislosti s nimi uplatňovat sociálně, environmentálně a ekonomicky odpovědné plánování, organizaci, realizaci, účast a návazná opatření; vyzývá sportovní organizace a země, v nichž se tyto akce konají, aby zabránily nežádoucím změnám v životním prostředí místních obyvatel, včetně jejich vysídlování;

9.  žádá Komisi, aby vytvořila platformu pro zveřejňování závazků a zabývala se možností vypracovat kodex chování v oblasti řádné správy a integrity v oblasti sportu; je toho názoru, že by sportovní organizace měly stanovit transparentní pravidla, etické normy a kodex chování pro své dozorčí orgány, výkonné výbory a členy, jakož i operační politiky a postupy, jež by zaručovaly nezávislost a dodržování zavedených pravidel; domnívá se dále, že zkoumání nových nástrojů spolupráce mezi vládami, sportovními organizacemi a EU může napomoci řešit některé z aktuálních problémů, jimž odvětví sportu čelí;

10.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že financování sportu z veřejných zdrojů bude podmíněno dodržováním zavedených a veřejně dostupných minimálních standardů správy, sledování a vykazování;

11.  domnívá se, že ke zlepšení řádné správy a integrity ve sportu je nutná změna myšlení všech příslušných zúčastněných stran; podporuje iniciativy sportovních organizací a dalších příslušných zúčastněných stran kladoucí si za cíl zlepšení standardů správy ve sportu a posílení dialogu a spolupráce s místními a vnitrostátními orgány;

12.  vyzývá sportovní organizace, aby do roku 2018 předložily a řádně provedly konkrétní návrhy na posílení standardů řádné správy pro sportovní organizace, řídící orgány v oblasti sportu a jejich členská sdružení a zveřejnily jejich výsledky; zdůrazňuje, že je v tomto ohledu nezbytné náležité sledování;

13.  vyzývá členské státy, aby z manipulace s výsledky zápasů učinily zvláštní trestný čin a zajistily, že pokud tomu tak dosud není, bude veškerá trestná činnost, jako jsou manipulace s výsledky zápasů a korupce ve sportu, předmětem soudních řízení a odpovídajících postihů, neboť manipulace s výsledky zápasů a se sportovními soutěžemi porušuje etiku a integritu sportu a v současné době již podléhá postihům ze strany sportovních orgánů;

14.  upozorňuje na skutečnost, že problémy spojené s vyšetřováním mezinárodních případů manipulace s výsledky zápasů vyžadují přeshraniční sdílení informací a spolupráci mezi sportovními subjekty, státními orgány a provozovateli sázkových her v rámci vnitrostátních platforem, aby bylo možné tuto manipulaci odhalovat, vyšetřovat a stíhat; vyzývá členské státy, aby zvážily, pokud tak již neučinily, zřízení specializovaných státních zastupitelství, jejichž konkrétním úkolem by bylo vyšetřování případů sportovních podvodů; připomíná, že čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz ukládá poskytovatelům hazardních her povinnost provádět hloubkovou kontrolu u vysokých transakcí;

15.   naléhavě vyzývá Radu, aby nalezla řešení, které EU a jejím členským státům umožní podepsat a ratifikovat Úmluvu Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi s cílem tuto úmluvu v plné míře provést a ratifikovat, a naléhavě vyzývá Komisi, aby tento proces podpořila a usnadnila a aby zajistila, že budou v souvislosti s ním přijata efektivní návazná opatření;

16.  připomíná Komisi její slib, že vydá doporučení o výměně osvědčených postupů v oblasti předcházení případům manipulace s výsledky zápasů, jež souvisejí se sázením, a naléhavě ji vyzývá, aby toto doporučení neprodleně zveřejnila;

17.  žádá Komisi, aby posílila interinstitucionální vztahy s Radou Evropy a následně vytvořila koordinované operační programy, které zajistí co nejúčinnější využívání zdrojů;

18.  podporuje a dále prosazuje preventivní, vzdělávací a osvětové kampaně a informační programy, které sportovcům, trenérům, úředníkům a příslušným zúčastněným stranám na všech úrovních poskytují rady o hrozbách manipulace s výsledky zápasů, dopingu a dalších otázkách týkajících se integrity, včetně rizik, s nimiž se mohou setkat, a způsobů, jak mohou hlásit pochybné postupy; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly konkrétní opatření, jako jsou pilotní programy a projekty, jež budou zahrnuty do příštího pracovního plánu EU a budou si klást za cíl zajistit, aby se mladým lidem dostalo občanské výchovy v oblasti sportu v co nejranějším věku;

19.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala antidopingové projekty v rámci programu Erasmus+ a současně vyhodnocovala jeho dopad a zajišťovala, aby užitečným způsobem doplňoval stávající systémy financování boje proti dopingu;

20.  vyzývá Komisi, aby v rámci celého programu Erasmus+ podporovala řádnou správu v projektech řízení sportu;

21.  vyzývá členské státy, aby podporovaly dopingové kontroly, vnitrostátní programy testování a právní předpisy umožňující koordinaci a sdílení informací mezi státními orgány, sportovními organizacemi a antidopingovými agenturami; vyzývá členské státy, aby těmto agenturám umožnily zavést rozsáhlé programy sledování v oblasti dopingu a zpracovávat údaje a sdílet je v souladu se současnými i budoucími pravidly EU o ochraně údajů;

22.  bere na vědomí význam Světové antidopingové agentury (WADA) pro sledování a koordinaci antidopingových politik a pravidel na celém světě; vyzývá Komisi a členské státy, aby úzce spolupracovaly s WADA, UNESCO a Radou Evropy za účelem efektivnější prevence a boje proti dopingu, a to prostřednictvím posílení právních a politických závazků Světového antidopingového kodexu (WADAC); vyzývá EU, aby vybízela k výměně informací a osvědčených postupů o politikách v oblasti zdraví a prevence v boji proti dopingu na celém světě;

23.  vyzývá Komisi a Radu, aby podporovaly a usnadňovaly sjednávání dohod mezi zeměmi, které umožní řádně pověřeným týmům pro dopingovou kontrolu z jiných zemí provádět testování, přičemž budou dodržována základní práva sportovců v souladu s Mezinárodní úmluvou proti dopingu ve sportu;

24.  zastává názor, že doping je rostoucím problémem rovněž v oblasti rekreačního sportu, kde je nutné zajistit vzdělávací a informační kampaně a zkušené a profesionální instruktory a trenéry s cílem napomáhat propagaci zdravého chování ve vztahu k dopingu;

25.  vyzývá členské státy a Komisi, aby úzce spolupracovaly s WADA a Radou Evropy na vypracování politiky na ochranu oznamovatelů;

26.  vybízí sportovní organizace a vnitrostátní veřejné orgány, aby zavedly koordinované antidopingové systémy přeshraničního sledování a aby přijaly konkrétní opatření zaměřená proti výrobě a obchodování s nelegálními látkami zvyšujícími výkonnost ve sportovním světě;

27.  vítá novou Úmluvu Rady Evropy o integrovaném přístupu k bezpečnosti, ochraně a službám na fotbalových zápasech a dalších sportovních akcích a naléhavě vyzývá členské státy, aby ji neprodleně podepsaly a ratifikovaly; opakuje svůj návrh zavést vzájemné uznávání zákazu vstupu na stadion v Evropě a výměnu údajů v této oblasti;

28.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak pomocí stávajících sítí sdílet informace související s násilím ve sportu;

29.  konstatuje, že hrozba terorismu vyžaduje nové úsilí, má-li být zajištěna provozní bezpečnost a ochrana na sportovních akcích;

30.  zdůrazňuje, že sportovní orgány by měly nezávislým sdělovacím prostředkům zajistit nezbytný přístup na všechny sportovní akce a příležitosti k získávání zpráv, aby tak dostaly možnost plnit svou úlohu důležitých a kritických pozorovatelů těchto akcí a administrativy sportu;

31.   důrazně odsuzuje veškeré formy diskriminace a násilí ve sportu, a to jak na hřišti, tak mimo něj, a zdůrazňuje, že je zapotřebí takovémuto chování předcházet na všech úrovních, dosáhnout zlepšení v nahlašování a sledování těchto incidentů a prosazovat základní hodnoty, jako je respekt, přátelství, tolerance a fair play; zastává názor, že sportovní organizace, které dodržují vysoké standardy řádné správy, jsou lépe připraveny na propagaci společenské úlohy sportu a na boj proti rasismu, diskriminaci a násilí;

32.  připomíná, že je zapotřebí posílit boj proti obchodování s lidmi ve sportu, zejména proti obchodování s dětmi;

33.   vítá dobré samoregulační postupy, jako je iniciativa Finanční fair play, neboť podporují větší ekonomickou racionalitu a lepší standardy finančního řízení v profesionálním sportu a mají dlouhodobý, nikoli krátkodobý záběr, čímž přispívají ke zdravému a udržitelnému rozvoji sportu v Evropě; zdůrazňuje, že iniciativa Finanční fair play vybízí k lepším standardům finančního řízení, a měla by proto být striktně uplatňována;

34.  vítá transparentní a udržitelné investice do sportu a sportovních organizací, pokud podléhají přísným kontrolám a požadavkům na zveřejňování a nepoškozují integritu soutěží a sportovců;

35.  považuje vlastnický model, kdy si členové zachovávají kontrolu nad svým klubem (na základě pravidla 50+1), za osvědčený postup v EU a vyzývá členské státy, řídící orgány v oblasti sportu, národní federace a ligy, aby o tomto modelu zahájily konstruktivní dialog a prováděly jeho výměnu;

36.  zdůrazňuje, že sportovci, zejména nezletilí, musí být chráněni před nekalými praktikami, jako je např. vlastnictví hráčů třetí stranou, které vyvolávají mnoho otázek týkajících se integrity i širších etických aspektů; podporuje rozhodnutí řídících orgánů zakázat vlastnictví hráčů třetí stranou a vyzývá Komisi, aby zvážila zakotvení zákazu vlastnictví hráčů třetí stranou do právních předpisů EU a aby vybídla členské státy k přijetí dalších opatření, jež by se zabývala právy sportovců;

37.  domnívá se, že je třeba přehodnotit pravidla pro podporu místních hráčů s cílem rozšířit příležitosti pro talentované mladé hráče hrát v prvním týmu svého klubu, a tak zlepšit konkurenční rovnováhu v celé Evropě;

38.  vyzývá řídící orgány a vnitrostátní orgány na všech úrovních, aby přijaly opatření, která zaručí odškodnění tréninkovým klubům, s cílem podpořit nábor a trénink mladých hráčů v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 16. března 2010 ve věci Bernard;

39.  opakuje svou podporu evropskému modelu organizovaných sportů, v němž hrají ústřední úlohu federace, pokud vyvažuje početné rozdílné zájmy všech zúčastněných stran (jako jsou sportovci, hráči, kluby, ligy, sdružení a dobrovolníci) vhodným a demokratickým zastoupením a mechanismy transparentnosti v rozhodovacím procesu a zajišťuje otevřené soutěže založené na sportovních zásluhách; vyzývá k větší finanční solidaritě na všech úrovních;

40.  vítá každoroční sportovní fórum EU, které podporuje dialog se zúčastněnými stranami z mezinárodních a evropských sportovních federací, olympijského hnutí, evropských a národních organizací zastřešujících sport a dalších organizací spojených se sportem; poukazuje na skutečnost, že je třeba dále zlepšit strukturu dialogu se zúčastněnými stranami, funkce fóra a opatření navazující na diskuzi;

41.  vítá úsilí Komise a všech zúčastněných stran podporovat ve sportu sociální dialog, který představuje výbornou příležitost k zajištění rovnováhy mezi základními a pracovními právy sportovců a hospodářskou povahou sportu, jelikož všechny zúčastněné strany, včetně sociálních partnerů, zapojuje do diskuze a uzavírání dohod; bere na vědomí, že sportovní organizace jsou povinny zavázat se k rozvíjení kultury transparentnosti; trvá na tom, že by EU měla aktivně prosazovat minimální zaměstnanecké a pracovněprávní normy pro profesionální sportovce v celé Evropě;

42.  opakuje svou výzvu zřídit ve spolupráci s příslušnými veřejnými orgány rejstříky transparentnosti týkající se odměn sportovních manažerů, které budou podepřeny účinným monitorovacím systémem, jako je informační středisko pro platby a vhodné postihy, s cílem potírat nekalé manažerské praktiky; opakuje svoji výzvu, aby sportovním manažerům byly vydávány licence, aby byli zaregistrováni a aby byla zavedena minimální úroveň kvalifikací; vyzývá Komisi, aby přijala opatření navazující na závěry její „Studie o sportovních manažerech v Evropské unii“, zejména pokud jde o zjištění, že manažeři hrají ústřední roli ve finančních tocích, které jsou často netransparentní, a proto jsou náchylní k nezákonným činnostem;

43.  domnívá se, že integrovaný přístup k rovnosti žen a mužů ve sportu může pomoci předcházet stereotypům a vytvářet pozitivní sociální prostředí pro všechny; vítá iniciativy, které podporují rovnost žen a mužů a jejich rovné zastoupení v rozhodovacích pozicích ve sportu, umožňují sportovkyním sladění rodinného a profesionálního sportovního života a usilují o zmírnění rozdílů v odměňování založených na pohlaví, jakož i veškerých stereotypů a případů obtěžování v oblasti sportu; vyzývá sportovní organizace, aby věnovaly zvláštní pozornost genderovému rozměru a povzbuzovaly ženy k provozování sportu;

Sociální začleňování, sociální funkce a dostupnost sportu

44.  domnívá se, že investice do sportu nám pomohou budovat jednotné a inkluzivní společnosti, odstraňovat bariéry a umožňovat lidem navzájem se respektovat tím, že budou budovat mosty mezi kulturami a napříč etnickými a sociálními rozdíly, jakož i šířit pozitivní poselství sdílených hodnot, jako je vzájemný respekt, tolerance, soucit, vedení, rovnost příležitostí a právní stát;

45.  vítá nadnárodní sportovní akce pořádané v různých evropských zemích za předpokladu, že přispívají k podpoře klíčových společných hodnot EU, jako je pluralita, tolerance, spravedlnost, rovnost a solidarita; připomíná, že sportovní aktivity a akce podporují cestovní ruch v rámci evropských měst i území;

46.  podtrhuje hodnotu průřezových dovedností získaných prostřednictvím sportu v rámci neformálního a informálního učení a dále zdůrazňuje spojitost mezi sportem, zaměstnatelností, vzděláním a odbornou přípravou;

47.  zdůrazňuje úlohu sportu při začleňování a integraci znevýhodněných skupin; vítá iniciativy, jejichž cílem je dát uprchlíkům, migrantům a žadatelům o azyl možnost účastnit se jako sportovci sportovních soutěží;

48.  zdůrazňuje význam výchovy skrze sport a potenciál sportu napomáhat sociálně ohroženým mladým lidem nalézt opět správnou cestu; uznává význam sportu na místní úrovni pro prevenci a potírání radikalizace a povzbuzuje a podporuje iniciativy v tomto směru; vítá dva pilotní projekty schválené Evropským parlamentem: „Sport jako nástroj pro integraci a sociální začlenění uprchlíků“ a „Využití sportu ke sledování a koučování mladých lidí ohrožených radikalizací“;

49.  připomíná, že mladí evropští sportovci se často potýkají s problémem, jak sloučit své sportovní kariéry se vzděláváním a prací; uznává, že vyšší vzdělání a odborná příprava mají klíčový význam pro maximalizaci budoucího začlenění sportovců na trhu práce; podporuje zavádění efektivních systémů dvojí kariéry s minimálními nároky na kvalitu a odpovídajícím sledováním pokroku programů týkajících se dvojí kariéry v Evropě, jakož i poskytování poradenských služeb v oblasti kariéry prostřednictvím dohod s vysokými či vyššími odbornými školami; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily přeshraniční mobilitu sportovců, harmonizovaly uznávání sportovních a vzdělávacích kvalifikací, včetně neformálního a informálního vzdělávání získaného prostřednictvím sportu, a aby posílily výměnu osvědčených postupů;

50.  zdůrazňuje nutnost zajistit udržitelnou finanční podporu výměnným programům zaměřeným na dvojí kariéru na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni prostřednictvím kapitoly Sport programu Erasmus+ a přispívat k dalšímu výzkumu v této oblasti; vyzývá členské státy, aby ve spolupráci se vzdělávacími institucemi prosazovaly přeshraniční výměny sportovců a zajistily přístup ke sportovním stipendiím;

51.  podporuje mobilitu trenérů a dalších poskytovatelů služeb (jako jsou fyzioterapeuti a poradci v oblasti dvojí kariéry) a výměnu osvědčených postupů se zaměřením na uznávání kvalifikací a technologických inovací;

52.  vyzývá sportovní organizace, aby spolu s členskými státy prosazovaly minimální standardy pro trenéry, jejichž součástí budou kontroly trestního rejstříku a školení v oblasti zabezpečení a ochrany nezletilých a zranitelných dospělých, jakož i prevence a potírání dopingu a manipulace s výsledky zápasů;

53.  zdůrazňuje, že podle WHO je nedostatek fyzické aktivity čtvrtým nejčastějším rizikovým faktorem celosvětové úmrtnosti, který má značné přímé a nepřímé sociální a ekonomické dopady a nese s sebou náklady pro členské státy; se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech klesá míra fyzické aktivity, a to navzdory značným prostředkům vydávaným na její propagaci i významnému dopadu jejího nedostatku na obecné zdraví;

54.  vyzývá sportovní organizace a členské státy, aby spolupracovaly na podpoře zaměstnatelnosti a mobility trenérů, kteří chtějí pracovat v různých státech EU, a to přijetím závazku k zajištění kontrol kvality jejich trenérských schopností a standardů týkajících se kvalifikací a odborné přípravy;

55.  vybízí členské státy a Komisi, aby v příštím pracovním plánu EU v oblasti sportu stanovily fyzickou aktivitu jako politickou prioritu, zejména pro mladé lidi a zranitelné komunity ze sociálně znevýhodněných oblastí, kde je míra provozování fyzické aktivity nízká;

56.  vyzývá mezinárodní a národní federace a další poskytovatele vzdělávání, aby zajistili, že otázky týkající se integrity ve sportu budou zahrnuty do osnovy kvalifikací pro sportovní trenéry;

57.  zdůrazňuje, že tělesná výchova ve školách je pro děti nezbytným začátkem nabývání životních dovedností, postojů, hodnot, znalostí a porozumění i celoživotního provozování fyzické aktivity; připomíná, že zapojení do sportovních aktivit ze strany univerzitních studentů i starších osob hraje klíčovou úlohu při zachování zdravého životního stylu a podpoře sociální interakce;

58.  bere na vědomí skutečnost, že populace EU stárne, a že je tudíž nutné věnovat zvláštní pozornost pozitivnímu dopadu, který může mít fyzická aktivita na zdraví a duševní pohodu starších lidí;

59.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byla sportovní a fyzická aktivita lépe podporována napříč politickými odvětvími; vybízí místní orgány a obce, aby prosazovaly rovný přístup k fyzické aktivitě; doporučuje členským státům a Komisi, aby povzbuzovaly občany k pravidelnějšímu provozování fyzické aktivity prostřednictvím vhodných zdravotních politik a programů zaměřených na jejich každodenní život;

60.  vyzývá členské státy, aby sport lépe propagovaly mezi sociálně vyloučenými skupinami a mezi lidmi žijícími v sociálně znevýhodněných oblastech, kde je účast na sportu často nízká, a aby posílily spolupráci s nevládními organizacemi a školami, jež jsou v této oblasti aktivní, zejména pokud jde o městské plánování a stavbu sportovních zařízení, a zohledňovaly tak zvláštní potřeby veřejnosti, zvláště pak zranitelných skupin; vyzývá členské státy, aby zajistily úplný a rovný přístup k veřejným sportovním zařízením ve všech oblastech a aby podporovaly vznik nových sportovních klubů, zejména ve venkovských a znevýhodněných městských oblastech;

61.  zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením by měly mít rovný přístup ke všem sportovním zařízením, jakož i k dopravním prostředkům a dalším službám – včetně kompetentních zaměstnanců zajišťujících podporu – které tento přístup vyžaduje, a vyzývá k větší integraci všech složek týkajících se sportu v souladu se zásadou, že sportovní zařízení by měla být přístupná všem; naléhavě vyzývá členské státy, aby ve školách a na vysokých školách zaváděly sportovní programy začleňující osoby se zdravotním postižením, včetně zajištění vyškolených trenérů a uzpůsobených programů fyzické aktivity, a to již na školách na nižší úrovni, aby se žáci a studenti se zdravotním postižením mohli účastnit hodin sportu a mimoškolních sportovních aktivit;

62.  uznává zásadní význam mezinárodních paralympijských her pro zvyšování povědomí, boj proti diskriminaci a podporu dostupnosti sportu pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá členské státy, aby zintenzívnily úsilí o začlenění osob se zdravotním postižením do sportovních aktivit a zlepšily viditelnost a vysílání paralympijských her a dalších soutěží se zapojením zdravotně postižených sportovců ve veřejných sdělovacích prostředcích;

63.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že děti provozují sport v bezpečném prostředí;

64.  vítá iniciativy, jejichž cílem je podpořit v rámci sportu začleňování a integritu, jakož i jeho dostupnost prostřednictvím využívání nových technologií a inovací;

65.  vítá úspěch Evropského týdne sportu, jehož cílem je podporovat sport, fyzickou aktivitu a zdravější životní styl pro všechny v celé Evropě bez ohledu na věk, původ nebo fyzickou kondici, a vyzývá všechny orgány a instituce EU a členské státy, aby se do této iniciativy zapojily a dále ji podporovaly a aby zároveň zajistily, že bude dostupná co největšímu počtu osob, zejména ve školách;

66.  domnívá se, že tradiční sporty jsou součástí evropského kulturního dědictví;

67.  vítá studii Komise o specifické povaze sportu; vyzývá Komisi a sportovní organizace, aby zvážily další kroky, jak specifickou povahu sportu rozvíjet;

68.  zdůrazňuje, že financování je důležitým politickým nástrojem EU používaným ke zlepšení klíčových oblastí činnosti EU ve sportu; vyzývá Komisi, aby na sport vyčlenila více prostředků v rámci programu Erasmus+ se zaměřením na sport na místní úrovni a vzdělávání a aby zvýšila jeho viditelnost a dostupnost s cílem zlepšit začleňování sportu do dalších programů financování, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy nebo program Zdraví; vyzývá k lepší komunikaci mezi Komisí a členskými státy, aby tyto fondy mohly být využívány efektivněji a byla minimalizována administrativní zátěž sportovních organizací na místní úrovni;

69.  vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly opatření a programy prosazující mobilitu, účast, vzdělávání, rozvoj dovedností a odbornou přípravu dobrovolníků ve sportu, jakož i uznání jejich práce; doporučuje výměnu osvědčených postupů v oblasti dobrovolné činnosti prostřednictvím podání pomocné ruky, pokud jde o nárůst v pěstování sportu i šíření jeho kultury, a to i prostřednictvím položek z programu Erasmus+;

70.  žádá Komisi, aby vydala pokyny pro provádění pravidel pro státní podporu ve sportu s přihlédnutím k sociálním, kulturním a vzdělávacím cílům za účelem vytvoření větší právní jistoty; v této souvislosti se domnívá, že žádné sportovní organizace, zejména sportovní organizace na místní úrovni, by neměly být vystaveny diskriminaci, žádají-li o veřejné finanční prostředky na vnitrostátní a místní úrovni;

71.  považuje za klíčové, aby mechanismy finanční solidarity v rámci sportu nezbytným způsobem propojily profesionální a amatérský sport; vítá v této souvislosti odvody příspěvků vnitrostátních loterií na sport na místní úrovni a vybízí členské státy, aby uložily držitelům licencí pro provoz sázkových her povinnost odvádět spravedlivou část zisku na sport na místní úrovni a na projekty zaměřené na zlepšení masové dostupnosti sportu s cílem zajistit jejich udržitelnost, transparentnost a vysledovatelnost, přičemž tyto odvody doplní již existující finanční příspěvky pocházející z prodeje mediálních a vysílacích práv;

72.  trvá na tom, že prodej televizních vysílacích práv na centralizované, výlučné a územní bázi se spravedlivým rozdělením výnosů je nezbytný pro udržitelné financování sportu na všech úrovních a pro zajištění rovných podmínek;

73.  zdůrazňuje, že porušování práv duševního vlastnictví ve sportu ohrožuje jeho dlouhodobé financování;

74.  doporučuje, aby členské státy pro sport na místní úrovni zavedly osvobození od DPH, daňové úlevy a další formy finančních pobídek a aby k tomuto účelu aktivně využívaly své daňové systémy; uznává, že by se na tuto podporu neměla vztahovat pravidla státní podpory;

75.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků na otevírání veřejných sportovních zařízení a hřišť, a posílily tak snadnou dostupnost sportu na místní úrovni;

76.  domnívá se, že nedílnou součástí sportovních akcí by měla být udržitelnost a ochrana životního prostředí a že by zúčastněné strany ve sportu měly přispívat ke globální agendě 2030 pro cíle udržitelného rozvoje;

77.  vyzývá národní olympijské výbory a sportovní federace členských států, aby přijaly vlajku a znak EU a u příležitosti mezinárodních sportovních akcí je používaly spolu s jednotlivými vlajkami a státními symboly;

78.  zdůrazňuje, že sport je silným faktorem při vytváření a posilování pocitu místní, národní, a dokonce evropské sounáležitosti;

79.  zdůrazňuje, že je důležité, aby existovala úplná transparentnost ohledně vlastnictví profesionálních sportovních klubů;

80.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a evropským, mezinárodním a národním sportovním federacím a ligám.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0233.

(2)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0444.

(3)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0348.

(4)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0098.

(5)

Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 46.

(6)

Úř. věst. C 271 E, 12.11.2009, s. 51.

(7)

Úř. věst. C 27 E, 31.1.2008, s. 232.

(8)

Přijaté texty, P7_TA(2010)0233.

(9)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0517.

(10)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0005.

(11)

Úř. věst. C 326, 3.12.2010, s. 5.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská unie má měkké pravomoci v politice sportu už od ratifikace Lisabonské smlouvy v roce 2009. Tato zpráva si klade za cíl zhodnotit tento politický program po sedmi letech. Navazuje na zprávu FISAS o Evropské dimenzi ve sportu(1). Jedním z cílů této zprávy je poskytnout Evropské komisi pokyny a doporučení pro její práci při hodnocení uplatňování své politiky a dát znamení členským státům a odvětví organizovaného sportu ve spolupráci s vnitrostátními a evropskými veřejnými orgány. Zpráva se věnuje třem hlavním tématům: integritě, dobrému řízení a dostupnosti.

Sport odráží společnost. Důvodem, proč zavádíme nové paradigma politiky v oblasti sportu, dostupnost, je to, že sport je v současnosti vnímán jako základní právo(2) a každý včetně sociálně zranitelnějších skupin, např. starších lidí, migrantů a osob se zdravotním postižením, musí mít stejné právo zapojit se do tělesných a sportovních aktivit. Pomocí sportu lze integrovat osoby napříč kulturním, etnickým, společenským a národnostním spektrem. V současné Evropě, která čelí vážným společenským výzvám, se sport také stal klíčovým faktorem sociálního začleňování.

Tělesná aktivita je další problém, který souvisí s dostupností. Sport působí jako prevence degenerativních onemocnění a přispívá k lepší kvalitě života a aktivnímu stárnutí. Světová zdravotnická organizace uvádí nedostatek tělesné aktivity jako čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí ve světě. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva bude Evropa čelit demografickým problémům, které způsobí rozpočtové problémy kvůli vyšším výdajům na sociální oblast. Zároveň je čím dál častější stagnace tělesné aktivity. Zlepšování tělesné aktivity musí být prioritou nejen politiky v oblasti sportu, ale i ve vzdělávání a v politikách sociální oblasti a zdravotnictví. Jednu konkrétní politickou iniciativu na podporu sportu na místní úrovni a dobrovolnictví ve sportu by představovalo osvobození od DPH pro sporty na místní úrovni ve všech členských státech.

Sport není jen společenský fenomén. Hospodářský přínos sportu pro společnost je obrovský a tento trend stále posiluje. Sport pohání odvětví cestovního ruchu, blahobyt, výrobní průmysl a čím dál více také odvětví digitálních služeb. V odvětví sportu pracuje více než 7 miliónů Evropanů a podnikání v oblasti sportu představuje téměř 300 miliard EUR(3). Proto by měl být sport při tvorbě politik zohledňován napříč odvětvími.

Tato zpráva vyzývá k nulové toleranci korupce ve sportu. Nedávné skandály ve správě vnitrostátních, evropských a mezinárodních sportovních organizací ukazují, že je nejvyšší čas zareagovat. Vyzýváme sportovní organizace na všech úrovních, aby předložily konkrétní návrhy, jak do roku 2018 účinně zlepšit řádnou správu.

Evropský sportovní model je jedinečným a úspěšným základem pro organizované sporty. Vyvíjel se v Evropě více než 100 let. Tento model musí být chráněn před řadou hrozeb. Zároveň musí řešit nové problémy a vyvažovat mnoho různých zájmů. Je jasné, že evropský sportovní model je neslučitelný s veškerými druhy zneužívání a nekalých praktik, které jsou nepřípustné.

Je velmi důležité si uvědomit, že politika v oblasti sportu se netýká jen organizovaných sportů. Čím dál rozšířenější je provozování rekreačních sportů mimo jakékoli organizované struktury. Udržovat se v kondici, chodit běhat, jezdit na skateboardu nebo hrát fotbal v parku je stejně důležité jako věnovat se sportu v rámci organizované skupiny. Dokonce i chození po schodech místo jízdy výtahem je tělesná aktivita. Politika v oblasti sportu EU musí tento velmi vítaný trend reflektovat.

Citlivá témata a oblasti existují i ve sportu podle toho, jak se zájmy zúčastněných stran liší např. mezi rekreačním a organizovaným sportem, mezi sportem na místní úrovni a vrcholovým sportem, mezi vnitrostátními loteriemi a soukromými držiteli pro provoz sázkových her a mezi federacemi a kluby. Cílem této zprávy je zvýšit soudržnost a budovat mosty. Primárním cílem zároveň musí být zvyšování tělesné aktivity na všech společenských úrovních.

Sportovní soudy mají nesmírně důležitou úlohu zajišťovat mezinárodní soudržnou interpretaci pravidel a zároveň zajišťovat přístup ke spravedlnosti pro všechny. Veškeré nedostatky a nekalé praktiky při správě musí být zároveň šetřeny v rámci běžného trestního řízení. Režim veřejných dotací ve sportu si v zájmu místních vlád, sportovních organizací a daňových poplatníků zaslouží větší transparentnost.

Vrcholoví sportovci mohou sloužit jako vzor pro mladé lidi, pokud dodržují základní zásady integrity ve sportu. Ve vrcholovém sportu ale bohužel čelíme vážným etickým problémům, např. dopingu, manipulaci s výsledky zápasů a vlastnictví třetími stranami, které je třeba účinněji řešit. Řešení problémů s integritou lze najít pouze na evropské a mezinárodní úrovni a je třeba se při něm soustředit na ochranu nezletilých. Cílem této zprávy je tedy najít řešení těchto problémů s integritou prostřednictvím konkrétních kroků, např. zvýšit transparentnost ve sportu zřízením rejstříku transparentnosti pro sportovní manažery.

Zajistit pozitivní a udržitelný odkaz velkých sportovních akcí je důležité nejen pro sport, ale také pro soudržnost měst a zemí, kde se tyto soutěže konají. Velké sportovní akce jsou skvělou příležitostí pro organizovaný sport, jak předávat pozitivní hodnoty, zejména pokud dodržují zásady ochrany životního prostředí. Dále nabízejí příležitost, jak využít sport jako hnací motor pro cestovní ruch a místní podniky.

Nejúčinnějším nástrojem politiky v oblasti sportu EU je program Erasmus+. I ten by však mohl být využíván ještě efektivněji. Evropská komise a členské státy by spolu měly více komunikovat. EU také musí jako signál k řešení nedostatečné tělesné aktivity Evropanů vyhradit v rámci programu Erasmus+ více finančních prostředků na sport. Je třeba zlepšit mobilitu dobrovolníků, trenérů a sportovců. Vrcholoví sportovci se musí sportu věnovat každý den, a nejtěžší moment proto často přichází, když ukončí kariéru. Proto je třeba zvážit zlepšení systému dvojí kariéry a zapojení programu Erasmus+ do těchto aktivit.

(1)

P7_TA(2012)0025.

(2)

UNESCO Revised International Charter of Physical Education, Physical Activity and Sport

(3)

http://www.europarl.europa.eu/EPRS/EPRS-IDA-565908-EU-sport-policy-overview-FINAL-28pages.pdf


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

5.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

0

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Giorgos Grammatikakis, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Dietmar Köster, Ernest Maragall, António Marinho e Pinto

Právní upozornění