Postup : 2015/2348(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0384/2016

Předložené texty :

A8-0384/2016

Rozpravy :

PV 18/01/2017 - 22

Hlasování :

PV 19/01/2017 - 7.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0009

ZPRÁVA     
PDF 707kWORD 77k
13.12.2016
PE 589.115v02-00 A8-0384/2016

o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T)

(2015/2348(INI))

Výbor pro dopravu a cestovní ruch

Navrhovatelka: Inés Ayala Sender

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech transevropské dopravní sítě (TEN-T)

(2015/2348(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. prosince 2015 o udržitelné městské mobilitě(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2008 o nákladní dopravě v Evropě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. září 2007 o logistice nákladní dopravy v Evropě – klíč k udržitelné mobilitě(4),

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1315/2013(5) a nařízení (EU) č. 1316/2013(6),

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 913/2010(7),

–  s ohledem na bílou knihu Komise „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Urychlení přechodu EU na nízkouhlíkovou ekonomiku“ (COM(2016)0500),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ (COM(2016)0501),

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Posílení evropských investic ve prospěch zaměstnanosti a růstu: na cestě k druhé fázi Evropského fondu pro strategické investice a novému evropskému plánu vnějších hranic“ (COM(2016)0581),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. února 2016 s názvem „Strategie EU pro zkapalněný zemní plyn a skladování plynu“ (COM(2016)0049),

–  s ohledem na prohlášení ministrů přijaté v Rotterdamu dne 20. června 2016 o provádění transevropské dopravní sítě (TEN-T)(8),

–  s ohledem na dokument o otázkách vypracovaný evropskými koordinátory pro koridory TEN-T pro účely dnů TEN-T konaných v Rotterdamu v roce 2016(9),

–  s ohledem na pracovní plány koridoru, které vypracovali evropští koordinátoři transevropské dopravní sítě (TEN-T),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 8/2016: Železniční nákladní doprava v EU: stále není na správné cestě

(10),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0384/2016),

A.  vzhledem k tomu, že moderní efektivní doprava a logistika mají zásadní význam pro účinné fungování vnitřního trhu EU a že jsou důležité pro zajištění konkurenceschopnosti, vytváření nových obchodních a pracovních příležitostí, ochranu životního prostředí a zmírňování změny klimatu snižováním emisí oxidu uhličitého v dopravě;

B.  vzhledem k tomu, že třetím cílem bílé knihy Komise o dopravě je do roku 2030 přesunout 30 % silniční nákladní dopravy na vzdálenost přesahující 300 km na udržitelnější druhy dopravy, jako např. na železniční či lodní dopravu, a do roku 2050 pak více než 50 %, což vyžaduje také vytvoření vhodné infrastruktury; vzhledem k tomu, že evropská dopravní politika a síť TEN-T mohou zásadním způsobem přispět k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a cílů Pařížské dohody z konference COP 21;

C.  vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti logistiky zaměřená na budoucnost by odvětví logistiky měla pomoci udržet si konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku a přínos pro růst hospodářství EU v kontextu měnících se hospodářských, společenských a technologických trendů a obchodních vazeb po celém světě;

D.  vzhledem k tomu, že cílem politiky TEN-T je umožnit efektivní, inteligentní a udržitelnou dopravu a že logistika zaměřená na budoucnost a řešení multimodální dopravy zvláštním způsobem vyžadují meziodvětvovou spolupráci;

E.  vzhledem k tomu, že by se prioritou měla stát multimodální dopravní spojení mezi přístavy, letišti, multimodálními platformami a hlavními koridory TEN-T a dalšími úseky za účelem podpory ekonomiky Unie a vytváření pracovních míst;

F.  vzhledem k tomu, že hlavní koridory TEN-T větším důrazem na terminály a městské uzly a integrací inteligentních a čistých dopravních systémů podněcují synergie a že je také zásadně důležitá funkce přístupu ke komplementaritě globální sítě;

G.  vzhledem k tomu, že mezi jednotlivými členskými státy stále existují velké rozdíly v míře produktivity a efektivity dopravy, jež jsou odrazem jejich ekonomické síly, role průmyslu, zeměpisných podmínek, kvality infrastruktury a hustoty obyvatelstva;

H.  vzhledem k tomu, že doprava pomocí bezpilotních letounů představuje nové možnosti pro přepravu zboží v rámci logistického řetězce, že je však pro plné využití jejich potenciálu kromě harmonizovaného právního základu nezbytné bezproblémové propojení s tradičními způsoby dopravy, aby byla zaručena konkurenceschopnost Evropy v budoucnosti;

I.  vzhledem k tomu, že současná úroveň realizace prioritních koridorů v evropské dopravní síti by mohla mít výrazný pozitivní dopad na ekonomiku zemí, jež byly vážně postiženy hospodářskou krizí;

J.  vzhledem k tomu, že byly zjištěny problémy v nákladní dopravě spojené s různým napětím v přeshraničních spojích;

K.  vzhledem k tomu, že předpisy regulující dopravu jsou v současné době vázány na konkrétní druh dopravy a patří do oblasti působnosti různých mezinárodních orgánů (jako je Mezinárodní námořní organizace nebo Mezinárodní organizace pro civilní letectví);

Logistika EU a nutnost přijmout další opatření v rámci programu TEN-T

1.  zdůrazňuje, že za účelem rozvoje vnitřního trhu, prosperity a hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU je důležité zajistit volný pohyb osob, zboží a služeb, a to rovněž prostřednictvím účinného a udržitelného systému nákladní dopravy;

2.  domnívá se, že bezproblémový systém infrastruktury EU bude pro odvětví logistiky, a tím i pro regionální rozvoj a růst, přínosný pouze tehdy, bude-li realizován a bude-li

v souladu s již přijatými právními předpisy EU a politikou TEN-T; naléhá na členské státy, aby řádně provedly právní předpisy Unie do vnitrostátního práva, aniž by to bránilo volné výměně zboží; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí a řádně uplatňovaly právní předpisy EU a řídily se jimi a aby nezaváděly nové překážky; naléhavě vyzývá Komisi, aby u Soudního dvora podala žalobu na členské státy, které odkládají provádění předpisů EU nebo mění jeho podmínky, a posílila činnost všech dalších příslušných subjektů, aby k takovýmto odkladům či změnám nedocházelo;

3.  je znepokojen negativním dopadem, který má uzavření vnitřních hranic související s humanitární a migrační krizí a s hrozbou teroristických útoků v Evropské unii na odvětví logistiky a tím i na regionální rozvoj a růst; vyzývá členské státy a Komisi, aby při navrhování takovýchto opatření v co největší možné míře předcházely vedlejším škodám na tocích nákladní dopravy; vyzývá Komisi, aby zahájila disciplinární řízení proti členským státům, které zamezením toků nákladní dopravy záměrně brání volnému pohybu;

4.  zdůrazňuje, že logistika hraje klíčovou úlohu při zajišťování účinných a udržitelných operací nákladní dopravy v EU, přičemž tato úloha není dostatečně doceněna; zdůrazňuje potřebu formulovat obnovenou strategii EU pro logistiku nákladní dopravy,

•  zohledňující novou politiku pro infrastrukturu TEN-T,

•  usilující o odstranění dalších regulačních, provozních a technických překážek,

•  koncipovanou tak, aby bylo zajištěno optimální využívání zdrojů,

•  zaměřenou na zavádění a používání nových technologií a inovativních řešení, které zvýší výkonnost tohoto odvětví a urychlí přechod na bezpečný dopravní systém s nízkými emisemi uhlíku,

•  usilující o zlepšení konektivity a rozvoj infrastruktury v oblastech, v nichž chybí,

•  propagující a podporující evropský dodavatelský průmysl v oblasti železniční dopravy a posilující evropskou politiku železniční reindustrializace, s všeobecně přínosným výhledem na udržitelnější logistiku EU a dosažení lepšího konkurenčního postavení na světovém trhu železničních produktů,

•  od počátku počítající s bezpilotními letouny jako budoucím způsobem dopravy,

•  prosazující pokračování v rozvoji akademického výzkumu a vzdělávání v oblasti dopravy a logistiky a

•  zahrnující nezávislou vědeckou studii podrobně zkoumající, v jakém rozsahu by mohla být do roku 2030 a 2050 převedena silniční nákladní doprava na železniční a vnitrozemskou vodní dopravu, jaké jsou s tím spojeny náklady a v jaké míře se lze vyhnout poškozování životního prostředí v podobě například hluku a znečištění ovzduší;

5.  zdůrazňuje, že realizace sítě TEN-T, se zvláštním důrazem na přeshraniční spoje a ve stanovených lhůtách s dokončením do roku 2030, povede k odstranění úzkých míst, zlepší interoperabilitu mezi jednotlivými druhy dopravy a přispěje k uskutečnění modelu integrované multimodální nákladní dopravy v EU; podotýká, že musí být zavedeno vnitrostátní plánování globální sítě v souladu s hlavní sítí, aby bylo možné ji integrovat s celostátní, regionální a místní infrastrukturou, což by mělo být dokončeno nejpozději do roku 2050;

6.  vítá skutečnost, že je v rámci přístupu ke koridorům hlavní sítě kladen větší důraz na zvýšení kvality dopravních uzlů a jejich posledních úseků, na zjišťování a překonávání překážek bránících interoperabilitě, na zlepšení a inovaci řešení IKT a odstranění jakýchkoli jiných mezer (fyzických, technických nebo organizačních), které by mohly bránit poskytování plynulých logistických služeb v oblasti nákladní dopravy;

7.  připomíná v této souvislosti význam městských uzlů, v nichž se nachází velká část způsobů dopravy (přístavy, logistické terminály atd.) a v nichž probíhají překládky a distribuce v posledním úseku a které jsou pro celé logistické řetězce zcela zásadní

a vyžadují zvýšenou pozornost, má-li být zajištěna bezproblémová městská logistika; zdůrazňuje důležitost investic do těchto uzlů a podpory železničních spojení

s průmyslovými závody a lepšího vzájemného propojení železnice s námořními přístavy, vnitrozemskými přístavy a vnitrozemskými uzly; žádá Komisi, aby učinila tyto investice prioritou při přezkumu Nástroje pro propojení Evropy v roce 2017;

8.  konstatuje, že pokud nedochází k efektivní harmonizaci a včasnému provádění příslušných činností ze strany členských států a pokud neprobíhá vyvážená politická spolupráce mezi sousedícími členskými státy, může to vážně zkomplikovat přeshraniční projekty; vítá skutečnost, že vzrůstá zájem institucí EU podporovat přeshraniční infrastrukturu a zázemí, zejména přeshraniční regionální železniční spoje značné důležitosti a s evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že by měl být řešen problém chybějících propojení v železniční infrastruktuře v příhraničních regionech, aby byla umožněna efektivní a úspěšná železniční doprava; vyzývá Komisi, evropské koordinátory a další zúčastněné strany, aby věnovali stejnou pozornost menším i větším projektům TEN-T a krátkodobým, střednědobým i dlouhodobým přínosům, které mohou z těchto projektů vzejít; vybízí subjekty k posílení krátkodobých přínosů; podněcuje Komisi k tomu, aby usnadnila a zajistila zahrnutí těchto projektů do financování z nástroje CEF;

9.  domnívá se, že i když jsou za globální síť odpovědné zejména členské státy, aby nebyly z propojení vyloučeny určité oblasti EU, mají pro logistiku EU, která reaguje na požadavky hlavní sítě a zajišťuje distribuci v posledním úseku, naprosto zásadní význam obě úrovně TEN-T; je toho názoru, že regionální sítě by neměly zůstat mimo evropský záběr, jak z hlediska finančních, tak i regulačních opatření, zejména těch, která se týkají přístupu do železniční sítě, přidělování časů a poplatků; zdůrazňuje, že by měl být řešen problém chybějících propojení v železniční infrastruktuře v příhraničních regionech, aby byla umožněna efektivní a úspěšná přeshraniční železniční doprava;

10.  poukazuje na klíčovou úlohu multimodality v logistice nákladní dopravy, a vyzývá proto k tomu, aby byly multimodální platformy více zapojovány do plánování členských států i do dalšího rozvoje koridorů;

11.  konstatuje, že velký počet uzlů a nákladní doprava v síti TEN-T jsou realizovány především v hustě obydlených oblastech a hustých sítích, včetně přeshraničních zón, jejichž kapacita je využívána i pro přepravu osob; považuje za nezbytné optimalizovat způsob, jakým by infrastruktura pro nákladní dopravu měla být v rámci TEN-T koncipována, zejména ve velmi přetížených oblastech, s cílem zahrnout inovativní městské logistické strategie; vyzývá Komisi, aby v koordinaci s evropskými koordinátory posoudila průběh realizace projektů a aby naléhala na členské státy, aby je provedly; dále vyzývá Komisi, aby znovu posoudila metodiku a kritéria používané pro zřizování sítí pro nákladní dopravu a zajistila zejména realizaci investic do alternativních os nákladní dopravy s méně zatíženými uzly, terminály, letišti a přístavy, a vzala také v potaz ochranu životného prostředí a snižování hlučnosti;

12.  lituje toho, že členské státy o svých vnitrostátních plánech infrastruktury příliš často rozhodují bez ohledu na cíle TEN-T; naléhavě vyzývá Komisi, aby zkoumala, jaké jsou důvody toho, že státy takto nespolupracují, a posílila koordinaci mezi oběma úrovněmi plánování, a doporučuje, aby byla do evropského semestru doplněna kapitola o kontrole jeho koherentnosti a jednoznačné efektivnosti, v níž budou i odpovídající nápravná opatření; vyzývá Komisi, aby upřednostňovala projekty členských států, které jsou v souladu s TEN-T a soustřeďují úsilí na činnosti s větší evropskou přidanou hodnotu,

a aby monitorovala projekty v přeshraniční dopravě; naléhá na členské státy, aby

o svých vnitrostátních plánech infrastruktury rozhodovaly v souladu s cíli TEN-T;

13.  konstatuje, že členské státy, které se potýkají s hospodářskými a rozpočtovými potížemi, nejsou schopny z důvodu přísného výkladu Paktu o stabilitě a růstu spolufinancovat projekty v oblasti nákladní dopravy; zasazuje se o optimální využití veřejných i soukromých systémů financování, také s ohledem na prolnutí Nástroje pro propojení Evropy a programu Horizont 2020 s Evropským fondem pro strategické investice a jinými finančními nástroji; zastává názor, že projekty prováděné v rámci Nástroje pro propojení Evropy by neměly být zahrnuty do výpočtu veřejného dluhu; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o tom, zda by takové opatření bylo vhodným prostředkem k výraznému zvýšení investic do infrastruktury pro nákladní dopravu;

14.  domnívá se, že účinný systém logistiky EU vyžaduje další koordinaci překračující rámec fyzického propojení a provozuschopnou síť TEN-T; vyzývá Komisi, aby učinila logistiku nedílnou součástí projektu koridorů hlavní sítě, aby zintenzivnila koordinaci své činnosti s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a v této souvislosti se také zaměřila na na propojenost jednotlivých koridorů a regionálních, místních a městských sítí nákladní dopravy; vyzývá Komisi, aby posílila sféru působení evropských koordinátorů pro TEN-T, aby šlo nad rámec územní působnosti koridorů podléhajících pravomoci jednotlivých koordinátorů a pokrývalo též horizontální otázky politiky, jako je například multimodalita a efektivní nákladní logistika; vyzývá Komisi, aby každé dva roky vyhodnotila práci na logistice a multimodalitě v koridorech;

15.  domnívá se, že špatná údržba sítě může ovlivnit udržitelnost a výkon infrastruktury TEN-T; zdůrazňuje, že dopravní infrastruktura potřebuje nejen rekonstrukci a modernizaci, ale musí být také pravidelně udržována; se znepokojením konstatuje, že přetrvávající nedostatek pozornosti ze strany provozovatelů infrastruktury a členských států o údržbu snižuje konkurenceschopnost linek a tratí (omezení rychlosti, spolehlivost, bezpečnost), a to zejména v případě železniční dopravy, a vede někdy

i k uzavření tratí; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolu s Evropskou investiční bankou posoudily nové režimy financování, jež by mohly usnadnit investice do údržby sítě;

16.  žádá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávu o závěrech a opatřeních přijatých v rámci fóra pro digitální dopravu a logistiku s cílem dále podpořit digitalizaci nákladní dopravy a logistiky; žádá, aby toto fórum působilo i nadále, dokud bude užitečné;

17.  zdůrazňuje, že je nutno zaručit, aby plánovaná infrastruktura odpovídala skutečným potřebám udržitelné logistiky a nebude neudržitelně zatěžovat životní prostředí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že do plánování sítě TEN-T a do realizace projektů by měla být mnohem lépe zakomponována ochrana biologické rozmanitosti a dosahování cílů EU v oblasti životního prostředí;

Intenzivnější zjednodušování a nový rámec pro digitalizaci 

18.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné výrazněji zjednodušit dokumenty a správní a celní postupy u všech druhů dopravy a ve všech jednotlivých fázích logistických řetězců; vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě dohody o „zlepšování právní úpravy“ provedly analýzu nadbytečných právních předpisů EU týkajících se dopravy a mobility a sledovaly vnitrostátní, regionální a místní předpisy, které by mohly být v rozporu s právem EU, a pokud se takové případy objeví, harmonizovaly co nejdříve tato pravidla s právními předpisy EU; požaduje, aby Komise podávala každoročně zprávu

o pokroku v této oblasti;

19.  naléhavě vyzývá Komisi, aby do konce roku 2017 navrhla rámec pro elektronickou výměnu informací a řízení dopravy v multimodální dopravě (elektronická podpora nákladní dopravy) s cílem zajistit zjednodušený, elektronický, bezproblémový, transparentní, zabezpečený a spolehlivý tok informací mezi podniky, zákazníky a orgány způsobem, který se bude opírat o zavedené služby (např. SafeSeaNet, RFD, e-Manifest, RIS, TAF, ITS); vyzývá Komisi, aby zajistila harmonizované používání elektronických přepravních dokladů, systémů pro boj proti podvodům a počítačovou bezpečnost;

20.  vyzývá členské státy, aby obecně uznávaly elektronické přepravní doklady a aby neprodleně ratifikovaly a uplatňovaly protokol e-CMR;

21.  zdůrazňuje význam inovací při používání nových technologií, jako je digitalizace (například digitální nákladní listy), přístupu k údajům a jejich výměně při zachování vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů, neboť za předpokladu, že je zajištěna interoperabilita a rovný a nediskriminační přístup, umožňují nalézt účinnější dopravní a logistická řešení; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy s cílem zajistit integraci, přístupnost a ochranu dat, na kterých je založena logistika a nákladní doprava;

22.  vyzývá Komisi a členské státy, aby za účelem zajištění nediskriminačního zacházení při digitální výměně informací vytvořily systém investic pro zajištění počáteční odborné přípravy zaměřené na informační technologie a další doškolování zaměřené na platformy používané pro výměnu dat;

23.  zdůrazňuje úlohu, kterou při vývoji udržitelné logistiky z hlediska životního prostředí, digitalizace a vyšší interoperability a propojení IT systémů a služeb mohou hrát výzkum a inovace;

24.   upozorňuje, že je zapotřebí dále rozvíjet informační a komunikační systémy, které plně využijí potenciál evropských systémů družicové navigace Galileo a EGNOS a souvisejících systémů řízení dopravy a informačních systémů u všech druhů dopravy

a logistiky a zpřístupnit všechny dostupné finanční nástroje k podnícení soukromých investic;

25.  vyzývá členské státy, aby zajistily rychlé správní postupy, jejichž cílem je urychlit realizaci koridorů TEN-T; žádá Komisi, aby zajistila, aby pravidla týkající se Paktu o stabilitě a růstu, státní podpory a finančních trhů nebránila investicím;

Formování evropského dopravního systému, v němž má ústřední význam logistika, a investice do tohoto systému

26.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit dostatečný objem finančních prostředků EU pro provádění TEN-T i po skončení současného víceletého finančního rámce; očekává, že Komise předloží výsledky přezkumu Nástroje pro propojení Evropy v roce 2017 a v dostatečném časovém předstihu navrhne racionalizaci opatření a zdroje k realizaci prioritních projektů; trvá na uplatňování zásady ztráty prostředků v případě jejich nevyčerpání, podle níž jsou nevyužité prostředky Nástroje pro propojení Evropy dány

k dispozici pro připravované výzvy k předkládání návrhů; naléhá na Komisi, aby posoudila návrh, aby byla v roce 2017 vyhlášena zvláštní výzva k předkládání návrhů pro oblast logistiky, včetně řešení multimodální dopravy a nákladní dopravy

v městských uzlech, včetně inovativní a alternativní dopravy (tj. bezpilotních letounů, nákladních vozidel s pohonem na alternativní paliva, jízdních kol atd.);

27.  vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby uskutečnily investice nezbytné k dokončení propojení hlavních koridorů EU;

28.  připomíná význam městských uzlů v celém logistickém řetězci, jehož důležitou součástí jsou překládky a distribuce v posledním úseku; vyzývá členské státy, Komisi a předkladatele projektů, aby se v koridorech hlavních sítí TEN-T zaměřili na koordinovaný rozvoj projektů, které podporují multimodalitu v logistice nákladní dopravy, zejména konečná centra, logistické platformy a městské uzly, jež se opírají

o skutečnou i budoucí poptávku po dopravě a mají náležitou prioritu podle místního

i přeshraničního dopadu a dopadu na celý koridor;

29.  domnívá se, že odesilatelé berou při výběru mezi různými dostupnými druhy dopravy v úvahu zejména následující faktory: spolehlivost, frekvenci, flexibilitu, orientaci na zákazníka, dobu přepravy a cenu;

30.  domnívá se, že účinný systém logistiky musí být zaměřen na technologie budoucnosti, které zabezpečí rychlé, k životnímu prostředí šetrné a efektivní způsoby nákladní dopravy; upozorňuje na potenciál a rostoucí úlohu automatizace a autonomizace v odvětví dopravy pro logistiku, včetně automatizovaných vozidel, bezpilotních letounů

a dálkově řízených robotů;

31.  vyzývá Komisi, aby ve své strategii pro logistiku plně vzala v úvahu automatizaci a její dopad, zajistila její bezproblémovou a efektivní integraci do TEN-T a podpořila výzkum vývoje těchto klíčových technologií a investice do něj;

32.  zdůrazňuje potenciál automatizované, autonomní dopravy a dálkově řízených letounů (dronů) pro logistiku; žádá opatření, která zajistí, aby při zavádění systémů ITS v síti automatizovaná vozidla a systémy komunikovaly plynule s konvenčními vozy a nechráněnými účastníky silničního provozu; je toho názoru, že budoucí vývoj

a rozšířené používání dálkově řízených robotů a bezpilotních letadlových systémů (dronů) jsou předzvěstí nových, rychlých a účinných druhů nákladní dopravy šetrných

k životnímu prostředí; vyzývá Komisi, aby vypracovala novou strategii, která zajistí, aby bezpilotní letouny mohly být efektivně integrovány do programu TEN-T, a aby vydala průvodce s pokyny v této záležitosti pro členské státy;

33.  vyzývá Komisi, aby vzala v potaz, jaký dopad má rozšíření zásobování na principu „just-in-time“ (dodávky zboží v požadovanou dobu) na životní prostředí v důsledku zvýšení počtu vozidel v provozu;

34.  zdůrazňuje, že mimo jiné v kontextu postupného přechodu na oběhové hospodářství je nutné kombinovat prvky toků distribuční logistiky a zpětné logistiky, a snížit tak celkový objem pohybu vozidel;

Naléhavá a účinnější integrace druhů dopravy

35.  zdůrazňuje, že je nutné soustředit maximum úsilí na revitalizaci železnic a posílení vnitrozemských vodních cest, což by měly být priority udržitelné dopravní strategie EU; je si vědom toho, že od vypuknutí hospodářské krize obzvláště železnice neustále ztrácely svůj podíl na trhu, a je proto přesvědčen, že členské státy a Komise by měly předložit návrhy nových a nediskriminačních iniciativ, jejichž cílem by bylo podporovat rozvoj tohoto sektoru v celé Evropě;

36.  vyzývá Komisi, aby podporovala konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy prostřednictvím plně interoperabilních a propojených železničních sítí a tím, že zaručí podnikům rovný přístup a také konkurenceschopnost vnitrozemské vodní dopravy, kombinace námořní a říční dopravy, námořní a letecké dopravy, když umožní každému druhu dopravy provoz v rovných podmínkách, a aby podporovala multimodální a intermodální dopravu;

37.  považuje evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS) za úspěšný evropský projekt prosazující nákladní dopravu v železničním odvětví a vítá úsilí o jeho rychlejší zavádění stanovením milníků pro každý koridor; je si vědom omezení, jež mají negativní dopad na financování nadnárodních projektů (ERTMS) na více úrovních; vyzývá Komisi a Evropské centrum pro investiční poradenství, aby navrhly konkrétní řešení v oblasti financování, která usnadní přístup k finančním prostředkům Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) pro účely zavádění ERTMS ve prospěch infrastruktury i hnacích zařízení;

38.  domnívá se, že překážky pro interoperabilitu a její omezení se podaří výrazně snížit, budou-li směrnici o interoperabilitě uplatňovat všechny členské státy; zdůrazňuje, že kromě toho mohou ke zmírnění omezení interoperability přispět také tzv. měkká opatření, např. interoperabilní kolejová vozidla (nízké vagony, lokomotivy s více rozchody atd.); naléhavě vyzývá společný podnik Shift2Rail, aby analyzoval trh EU a také budoucí vývoj, a zlepšil dostupnost tzv. měkkých multioperabilních řešení

v oblasti infrastruktury a kolejových vozidel, aby byla podpořena multimodální

a kombinovaná doprava;

39.  upozorňuje, že je zapotřebí posílit kombinovanou dopravu a modernizovat platné předpisy EU, včetně předpisů upravujících kabotáž uvnitř Společenství a přepravní doklady, tak, aby byly jasné, srozumitelné a orgány je mohly vynucovat; vítá závazek Komise provést přezkum směrnice Rady 92/106/EHS a vyzývá Komisi, aby přezkum neprodleně předložila;

40.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k nepříznivému dopadu hlučnosti nákladní železniční dopravy na zdraví zavedly důraznější a účinnější opatření a pobídky motivující železniční společnosti ke snižování hlučnosti nákladní přepravy po železnici, zvláště proto, že již nyní je téměř sedm milionů osob v EU vystaveno hladinám hluku ze železniční dopravy, které překračují prahovou hodnotu nadměrné expozice, zejména v městských oblastech, a to aniž by byla ohrožena celková bezpečnost; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zavedla mezní hodnoty hluku v nákladní železniční dopravě;

41.  domnívá se, že by měl být podporován přechod k železniční a lodní dopravě, neboť tento druh dopravy odlehčuje dopravní zátěž a znečišťuje životní prostředí méně než silniční provoz;

42.  konstatuje, že vnitrozemské vodní cesty musí hrát významnější roli při používání námořních přístavů jako logistických center, zejména pro přepravu zboží přes vnitrozemí a pro propojování evropských moří;

43.  vítá první kroky Komise k zavedení norem pro paliva pro těžká užitková vozidla a mezních hodnot emisí CO2 a cíl snížení emisí skleníkových plynů v odvětví nákladní silniční dopravy na základě pařížských dohod; je toho názoru, že by opatření, která vyžadují revizi standardů pro infrastrukturu a provozních norem sítě TEN-T, měla být zvažována, pouze pokud by alternativními možnostmi, jako je omezování „prázdných“ zpátečních jízd nebo lepší využívání a dostupnost alternativních paliv, již nebylo možno dosáhnout vyšší efektivity s menším dopadem na infrastrukturu a životní prostředí;

44.  žádá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost zavedení jednotné standardní metody pro měření emisí skleníkových plynů v celém dodavatelském řetězci a pro všechny druhy dopravy;

45.  vyzývá Komisi, aby podporovala vývoj způsobů dopravy na elektrický a alternativní pohon a nezbytné infrastruktury podél celé sítě TEN-T a zejména v městských centrech podněcovala rozvoj projektů inovativní dopravy, jako jsou elektrická vozidla, využívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoj alternativních paliv a nezbytné infrastruktury; zdůrazňuje, že používání elektrických lehkých užitkových vozidel v rámci logistiky „poslední míle“ snižuje emise CO2 obecně, ale i emise místních znečišťujících látek, a obzvláště emise hluku, což příznivě ovlivňuje kvalitu městského ovzduší; zdůrazňuje proto nutnost vybudovat v centrálních logistických uzlech infrastrukturu pro dobíjení;

46.  domnívá se, že aby byla silniční doprava v logistickém řetězci účinnější a šetrnější k životnímu prostředí, je zapotřebí přijmout další opatření; navrhuje zmírnit

v koridorech hlavní sítě dopravní omezení pro naložená těžká užitková vozidla používající čistá alternativní paliva, která splňují nejpřísnější emisní, hlukové, bezpečnostní a sociální normy, a zajistit možnost pokračovat v jejich provozu a plně efektivní logistiku; trvá na tom, aby koridory hlavní sítě byly plošně vybaveny alespoň čerpacími stanicemi na alternativní paliva a bezpečnými parkovišti pro nákladní vozidla včetně potřebných zařízení, jež profesionálním řidičům umožní trávit dobu odpočinku

v důstojných podmínkách;

47.  domnívá se, že zavedení čistších pohonných systémů v nákladní dopravě by mělo být v souladu s právními předpisy EU posíleno koordinovaným a urychleným rozvojem čerpacích stanic na alternativní paliva v koridorech TEN-T;

48.  zdůrazňuje, jak je důležité zlepšit poskytování informací o multimodálních a logistických službách EU a také přístup k těmto informacím, zejména pokud jde

o malé a střední podniky, jejichž přístup k nim je omezený; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s provozovateli sítě a členskými státy usnadnila výměnu platných dohod, nástrojů, úmluv, právních předpisů a osvědčených postupů v oblasti multimodální dopravy v EU a vypracovala příručku s cílem pomoci hospodářským subjektům, která bude k dispozici na internetu;

49.  podotýká, že digitalizace služeb je podstatná při snaze o ekologičtější řešení v odvětví dopravy; vyzývá proto Komisi, aby podpořila přístup k údajům týkajícím se dopravních toků v koridorech a předávání těchto údajů, aby podpořila rovněž používání multimodální dopravy, zejména malými a středními podniky, a zabezpečila větší zapojení místních provozovatelů a veřejných orgánů v tomto odvětví, za účelem lepšího řízení dodavatelského řetězce a účinnějšího využití zdrojů a infrastruktury, a to i na základě sdílení osvědčených postupů; zdůrazňuje, že přístup subjektů, jako jsou poskytovatelé digitálních map a navigačních služeb, k těmto údajům týkajícím se dopravních toků je zásadně důležitý pro umožnění intermodální dopravy, automatizované řízení a inteligentní dopravní systémy a pro automatizovanou jízdu v kolonách (řazení různých vozidel v kolonách, tzv. „platooning“) v silniční nákladní dopravě, jež umožňuje využití aerodynamických účinků, čímž snižuje emise a zvyšuje kapacitu silnic;

50.  doporučuje, aby instalace alkoholových imobilizérů – s malým, vědecky podloženým rozsahem tolerance pro měření – byla povinná u všech nových typů vozidel nákladní dopravy;

Lepší podmínky v oblasti odborné přípravy a zaměstnávání, které přilákají nové odborníky

51.  konstatuje, že pracovní a životní podmínky pracovníků v logistickém řetězci se v posledních letech podstatně zhoršily, takže je toto odvětví méně atraktivní pro nové generace, zejména pro mobilní pracovníky;

52.  se znepokojením konstatuje, že odvětví logistiky se potýká s nedostatkem pracovní síly a technologický rozvoj bude v následujících letech vytvářet další výzvy a že pomalé přizpůsobování se pracovníků novým technologiím, mj. digitálním technologiím, by mohlo ohrozit výkonnost odvětví; vyzývá Komisi, aby určila potřeby v oblasti odborné přípravy a učení na úrovni EU a také zjistila, jaké pracovní podmínky, náklady a překážky pracovníky odrazují od vstupu do odvětví dopravy, a aby neprodleně navrhla opatření, která zajistí, že toto odvětví bude pro mladé lidi a budoucí generace zajímavější; domnívá se, že se jedná o příležitost zvýšit podíl žen, a to i opatřeními pozitivní diskriminace, a nových účastníků na trhu práce v oblasti dopravy, včetně státních příslušníků třetích zemí; je dále přesvědčen, že strategické investice do vzdělávání a lepších pracovních podmínek by navíc měly zahrnovat iniciativy pro rozvoj znalostí ve veřejném sektoru, aby byly otázky nákladní dopravy lépe zahrnuty do sociálního plánování a rozvoje předváděcích a testovacích areálů, v nichž lze výzkum

a inovace související s nákladní dopravou a logistikou používat a testovat v reálných podmínkách;

53.  vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možnost finančních investic do duálního a odborného vzdělávání v odvětví dopravy;

54.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly dostatečný a bezpečný parkovací prostor v koridorech TEN-T, aby nedošlo ke zvýšení bezpečnostních problémů v souvislosti s mobilními pracovníky v dopravě;

55.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu nedávná doporučení Parlamentu týkající se sociálně-ekonomických aspektů v odvětví dopravy a potírání nekalých praktik na trhu práce; bere na vědomí, že právní předpisy týkající se sociálních a pracovních podmínek musí respektovat všechny základní svobody EU a nesmějí omezovat spravedlivou hospodářskou soutěž ani vytvářet žádnou další administrativní zátěž;

Nutnost lepších statistických údajů o logistice

56.  zdůrazňuje potřebu lepších statistik týkajících se intermodální přepravy a výkonnosti v odvětví logistiky za účelem usnadnění prognóz a přezkumu politických a investičních opatření a pro poskytnutí hodnotných informací provozovatelům; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zúčastněnými stranami na vytvoření společného rámce v celé EU pro statistické údaje o multimodální dopravě a logistice, včetně vytvoření nových ukazatelů, které lépe odrážejí skutečné trendy v nákladní dopravě;

57.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0310.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0423.

(3)

Úř. věst. C 259E, 4.12.2009, s. 79.

(4)

Úř. věst. 187E, 24.7.2008, s. 154.

(5)

Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

(6)

Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.

(7)

Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22.

(8)

https://english.eu2016.nl/documents/publications/2016/06/20/ministerial-declaration-on-implementing-ten-t.

(9)

http://ec.europa.eu/transport/themes/infrastructure/news/doc/2016-06-20-ten-t-days-2016/issues-papers.pdf.

(10)

http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_08/SR_RAIL_FREIGHT_CS.pdf,


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Logistika zahrnuje služby a procesy plánování, řízení a realizace toku zboží a informací mezi místem původu a místem určení. Účinná a udržitelná logistika nákladní dopravy má zásadní význam pro bezproblémové fungování celé řady dalších služeb a činností v našem hospodářství, od výroby zboží po jejich dodávky a recyklaci na všech úrovních, od úrovně místní po světovou.

Evropské odvětví logistiky jako celek ve skutečnosti přispívá přibližně 14 % k HDP EU a zaměstnává více než 11 milionů osob v členských státech EU. Navíc rostoucí poptávka po nákladní dopravě má svých maximálních hodnot, jež měla před hospodářskou krizí, která začala v roce 2008, znovu dosáhnout do roku 2020 a podle očekávání vzroste do roku 2040

o 40 %. Hospodářský dopad logistiky nákladní dopravy a její přínos k evropskému růstu

a konkurenceschopnosti mohou být tudíž jen stěží nadhodnoceny.

Politika EU v oblasti logistiky a nákladní dopravy by v kontextu měnících se hospodářských a společenských trendů, dynamického technologického rozvoje a rostoucího světového obchodu měla přispívat k zachování příznivého prostředí, k překonávání překážek

a k využívání potenciálu pro růst a zaměstnanost v tomto odvětví. Rostoucí náklady na energie, potřeba snižovat emise CO2, poptávka po nadaných pracovnících ve stárnoucí společnosti, zrychlená digitalizace, automatizovaný a autonomní provoz vozidel

a manipulace, stále více integrované dodavatelské řetězce a stále využívaná kontejnerová doprava představují širokou škálu výzev a příležitostí, které ovlivňují odvětví logistiky.

V roce 2007 Komise konečně přijala akční plán pro logistiku nákladní dopravy, jenž má zkvalitnit systém nákladní dopravy EU (o inteligentních dopravních systémech, elektronické podpoře nákladní dopravy, udržitelnosti a účinnosti, zjednodušení dopravních řetězců, rozměrech vozidel, normách pro nakládání, zelených koridorech pro nákladní dopravu a logistice městské nákladní dopravy). V mnoha oblastech již došlo k podstatnému pokroku. Je však třeba dosáhnout dalšího pokroku, zejména plně využívat možností nové politiky pro multimodální síť dopravní infrastruktury, jež byla představena v posledních letech a která má být ve všech členských státech provedena do roku 2030 v případě hlavní sítě TEN-T a do roku 2050 pro globální síť.

Účel a témata této zprávy

V této souvislosti je naléhavě nutné, aby se logistika stala prioritou politického programu. Je třeba vést diskusi o tom, jakým způsobem koncipovat budoucí politiku EU v oblasti nákladní dopravy a logistiky, která podporuje významnou úlohu tohoto odvětví a určuje nezbytné priority realizace multimodální sítě TEN-T a jejích koridorů, aby byla zajištěna účinná a udržitelná multimodální nákladní doprava v EU v souladu s cíli uvedenými v bílé knize

o dopravě z roku 2011, zejména pokud jde o cíle dekarbonizace a přechodu na jiný druh dopravy.

Cílem této zprávy je formulovat stanovisko Evropského parlamentu a podpořit iniciativy na podporu logistiky nákladní dopravy, přičemž se zpráva věnuje těmto klíčovým otázkám:

Strategie EU pro logistiku nákladní dopravy – vzhledem ke klíčové úloze logistiky při zajišťování účinných a udržitelných operací nákladní dopravy v EU by Komise měla předložit obnovenou strategii EU pro nákladní dopravu a logistiku, jež by měla podporovat budování multimodality v rámci nové politiky pro infrastrukturu TEN-T a usilovat o odstranění dalších regulačních, správních, provozních a technických překážek, zajištění optimálního využívání zdrojů, rychlejší využívání slibných inovativních technologií a zvýšení přitažlivosti tohoto odvětví pro odborníky.

Rozšiřování integrované, multimodální nákladní dopravy – musí získat větší pozornost v rámci dalšího rozvoje hlavních koridorů TEN-T i vnitrostátního plánování členských států pro účely globální sítě, druhá úroveň TEN-T, která reaguje na požadavky hlavní sítě, zajišťuje objem nákladní dopravy v síti a propojuje ji s distribucí v posledním úseku.

Na jedné straně je zapotřebí koordinovaně rozvíjet projekty, které podporují multimodalitu (konečné uzly, překladiště a propojení s městskými uzly), jsou založeny na skutečné poptávce po dopravě a jsou upřednostňovány podle místního i přeshraničního dopadu a dopadu na celý koridor.

Současně je třeba zvážit, jakým způsobem by infrastruktura pro nákladní dopravu měla být v rámci TEN-T lépe koncipována, zejména ve velmi přetížených oblastech, v nichž je kapacita hustých sítí využívána i pro přepravu osob a další doprava přináší další přetížení, hluk a nepřímé náklady pro obyvatelstvo v okolí.

Evropský koordinátor logistiky pro TEN-T – by měl být jmenován konkrétně k tomu, aby doplňoval průběžnou činnost koordinátorů pro koridory TEN-T v oblasti multimodality a zajišťoval soudržnost jejich činností a aby začlenil úsilí v oblasti TEN-T (včetně železničních koridorů pro nákladní dopravu) do obecnějšího kontextu budoucí strategie pro účinný systém logistiky EU.

Zajištění optimálního využívání dostupných finančních prostředků – s ohledem na velké investiční potřeby pro účely dokončení infrastruktury TEN-T a náležité údržby silniční, železniční a vodní infrastruktury je velmi důležité zajistit nejen dostatečný objem finančních prostředků pro TEN-T v rozpočtu EU, ale také optimální využívání dostupných prostředků a mechanismů podpory. Zejména v oblasti multimodality musí členské státy, předkladatelé projektů a Komise využívat veškeré součinnosti mezi finančními prostředky dostupnými

v Nástroji pro propojení Evropy, evropských strukturálních a investičních fondech

a finančních nástrojích EIB a plně využívat Evropského fondu pro strategické investice, včetně přístupů ke kombinování různých nástrojů finanční pomoci s cílem mobilizovat další soukromé investice.

Komise musí navíc lépe zajistit, aby pravidla týkající se Paktu o stabilitě a růstu, státní podpory a finančních trhů nebránila investicím, zejména tehdy, mají-li projekty zásadní význam pro fungování koridorů pro nákladní dopravu a mají-li skutečnou evropskou přidanou hodnotu. Pružnější provádění tohoto paktu, které lze zajistit tak, že by z výpočtu veřejného dluhu byly vyňaty skutečné evropské projekty infrastruktury (např. Nástroj pro propojení Evropy), by pomohlo členským státům, které se potýkají s hospodářskými a rozpočtovými potížemi, s financováním naléhavých investic.

Optimální využívání zdrojů také vyžaduje, aby vnitrostátní plánování infrastruktury členských států bylo plně v souladu s dohodnutým plánováním TEN-T. Ne vždy tomu tak je. Větší soudržnosti by bylo možné dosáhnout náležitým dohledem prováděným na základě speciální kapitoly v rámci evropského semestru. Komise by přinejmenším neměla upřednostňovat žádné projekty předkládané členskými státy, nejsou-li plně v souladu s dohodnutým programováním TEN-T.

Zjednodušení právních předpisů a správních postupů na všech úrovních – vnitřní trh EU a jeho přínosy pro občany a podniky EU jsou založeny na zásadě volného pohybu osob, zboží a služeb využívajících výkonný dopravní systém. Je tudíž zcela zásadní, aby právní předpisy Unie byly členskými státy plně a včas prováděny a uplatňovány a aby se zamezilo zbytečnostem a veškerým novým překážkám, které brání volnému pohybu zboží. Stále je také naléhavě nutné dále snižovat administrativní zátěž zjednodušováním a harmonizací přepravních dokladů a dokladů o vyhovění požadavkům a postupů. Pokroku bylo dosaženo například v případě námořního eManifest, ale k přijetí elektronické podoby nákladního listu

v silniční nákladní dopravě v mnoha členských státech dosud nedošlo. Zejména pokud jde

o multimodální přeshraniční dopravu, měl by (dlouho připravovaný) rámec pro elektronickou podporu nákladní dopravy přispět k zajištění zjednodušeného, elektronického, hladkého

a transparentního toku informací mezi podniky a orgány. Komise by v této věci měla představit novou iniciativu založenou na činnosti fóra pro digitální dopravu a logistiku, které vytvořila.

Účinná integrace druhů dopravy – účinná multimodální nákladní doprava a využívání této dopravy ze strany zákazníků a odesílatelů je v rozhodující míře závislá na optimální kombinaci různých druhů dopravy, konkrétně silniční, železniční či vodní. Pokud jde o oblast železniční dopravy, je systém ERTMS úspěšný, musí však být rychleji a nepřetržitě zaváděn v členských státech, přičemž je třeba překonat současná omezení v oblasti financování. Rovněž je třeba odstranit překážky interoperabilitě, a sice rozvojem a větším využíváním interoperabilních kolejových vozidel na trhu. Společný podnik Shift2Rail slučuje nezbytné zainteresované strany a zdroje určené na výzkum. Pokud jde o kombinovanou dopravu, je třeba ještě více podporovat přeshraniční operace, a úsilí Komise o modernizaci předpisů týkající se kombinované dopravy si proto zasluhuje podporu. V oblasti silniční dopravy musí být důraz jednoznačně kladen na zvyšování účinnosti a boj proti nepříznivým dopadům. Nejnovější trendy, například on-line výměny nákladní dopravy, mohou přispět k omezování „prázdných“ jízd, a tudíž k zajištění účinnosti bez využívání větších nákladních vozidel. Podobně je třeba uplatňovat tzv. měkká opatření, například upřednostňovat naložená ekologická vozidla splňující nejpřísnější emisní normy, a podporovat udržitelnost silniční nákladní dopravy, jakož i zavádění čerpacích infrastruktur na alternativní paliva alespoň

v koridorech TEN-T.

Zlepšování přístupu k informacím o multimodálních a logistických službách EU – v zájmu účinného využívání dopravních možností jak přeshraničně, tak i v rámci čím dál složitějších logistických řetězců, je nejdůležitější, aby uživatelé logistiky měli dostupné, přesné a spolehlivé informace o multimodálních a logistických službách v EU. Platí to především o malých a středních podnicích, které mohou mít omezenou schopnost získávat informace. Příručka by měla podpořit rovný přístup k předpisům a osvědčeným postupům v multimodální nákladní dopravě.

Digitalizace a inovativní technologie – stále se prohlubující digitalizace v komunikačních a informačních službách, výrobních a obchodních procesech má výrazný dopad i na způsob organizace a provádění služeb v oblasti nákladní dopravy a logistických služeb; klíčovými otázkami, které je třeba řešit, jsou rovný přístup k údajům a výměně údajů a integrace

a interoperabilita informačních systémů (nových, stávajících a přeshraničních), jakož

i (kybernetická) bezpečnost, aspekty boje proti podvodům a bezpečnostní aspekty, které mají zásadní význam pro komunikaci mezi podniky a orgány. Nákladní doprava je dnes díky „inteligentním“ službám informační a komunikační infrastruktury a telematickým službám zaváděným v EU (např. Galileo, SafeSeaNet, říční informační systém, ITS, systém TAF

v železniční dopravě) účinnější a bezpečnější a tyto služby je třeba dále rozvíjet. Další potenciál pro inovace v této oblasti skýtají vznikající kooperativní dopravní systémy a možná automatizovaná a autonomní dopravní řešení. V této souvislosti by strategický program Komise pro inovace a výzkum v oblasti dopravy měl klást důraz na inteligentní řešení multimodální nákladní dopravy a překládky.

Zvyšování přitažlivosti odvětví pro odborníky – současný vývoj naznačuje, že odvětví dopravy a logistiky se bude v následujících letech potýkat s nedostatkem kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, což by mohlo ohrozit jeho výkonnost. Odvětví bude také schopné využívat příležitosti, které nabízejí moderní digitální řešení, pouze tehdy, pokud jeho zaměstnanci budou průběžně přijímat nové technologie. V tomto případě musí členské státy, Komise a odvětví logistiky koncipovat kvalitnější opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Je třeba řešit také známé nedostatky, pokud jde o sociální podmínky v tomto odvětví, a zajistit, aby odvětví bylo přitažlivější pro mladé lidi a budoucí generace.

V neposlední řadě je také stále zapotřebí vypracovávat ucelenější statistiku o intermodální dopravě a výkonnosti, jež podpoří tvorbu politiky a plánování investic a přezkum, např. v hlavních koridorech TEN-T, a poskytne cenný vstup podnikům působícím v odvětví logistiky.

EU se bude muset zabývat i možným dopadem rozhodnutí Spojeného království opustit Unii na dopravní politiku a právní rámec a realizaci sítě TEN-T, zejména pokud jde o severomořsko-středomořský koridor spojující Irsko s kontinentem přes Spojené království.


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (9.11.2016)

pro Výbor pro dopravu a cestovní ruch

o logistice v EU a multimodální dopravě v nových koridorech TEN-T

(2015/2348(INI))

Navrhovatel: Damiano Zoffoli

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Výbor pro dopravu a cestovní ruch jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje propojenost sítě infrastruktury TEN-T a rozvoje logistiky, jakož i možnosti, které mohou takové sítě nabídnout k posílení výkonnosti a multimodální dopravy, a to i prostřednictvím lepšího využití a zachování již existující fyzické a digitální infrastruktury; domnívá se, že výchozím bodem jakéhokoli opatření přijímaného členskými státy a Komisí za účelem posílení výkonnosti logistiky v souvislosti s koridory TEN-T by mělo být zlepšení již existujících propojení, zařízení a infrastruktury;

2.  zdůrazňuje, že dopravní odvětví v EU produkuje přibližně 1/4 skleníkových plynů a že přetrvají-li stávající trendy a budou-li se dále uplatňovat přijaté politiky, pak se do období 2010–2050 předpovídá nárůst nákladní dopravy přibližně o 70% (včetně mezinárodní lodní dopravy); zdůrazňuje proto, že síť TEN-T by měla být pokládána za klíčový prostředek ke splnění cíle evropské dopravní politiky, kterým je dekarbonizace, a tato politika může poskytnout důležitý příspěvek k dosažení cílů Pařížské dohody z konference COP 21, jejíž ratifikace ze strany EU nedávno vedla k jejímu vstupu v platnost, a dlouhodobých cílů Unie v oblasti klimatu; v tomto ohledu poukazuje na úlohu, již hrají mezinárodní organizace a celosvětová opatření, pokud jde o snižování celosvětového dopadu dopravy na životní prostředí;

3.  žádá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost zavedení jednotné standardní metody pro měření emisí skleníkových plynů v celém dodavatelském řetězci a pro všechny druhy dopravy;

4.  je přesvědčen, že hlavní výzvou pro EU v odvětví logistiky bude minimalizovat dopad nákladní dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví, zejména silniční nákladní dopravy, jež je zodpovědná za přibližně 1/4 emisí skleníkových plynů ze silniční dopravy, snížit přitom znečištění ovzduší a hluk a ve světle Pařížské dohody zvýšit její efektivnost;

5.  domnívá se, že důležité je zaručit, aby rozvoj logistiky nevedl ke zhoršování životních podmínek, zejména životních podmínek lidí, kteří jsou již nyní vystaveni velkému znečištění, a připomíná, že při posuzování projektů infrastruktury je nutné zohledňovat sociální, environmentální a ekonomické aspekty při plném dodržování právních předpisů EU, a zejména směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která by měla být členskými státy řádně provedena, uplatňována a vymáhána;

6.  zdůrazňuje, že je nutno zaručit, že plánovaná infrastruktura odpovídá skutečným potřebám udržitelné logistiky a nebude neudržitelně zatěžovat životní prostředí; v tomto ohledu zdůrazňuje, že do plánování sítě TEN-T a do realizace projektů by měla být mnohem lépe zakomponována ochrana biologické rozmanitosti a dosahování cílů EU v oblasti životního prostředí;

7.  zdůrazňuje, že technologické inovace nabízejí prostředky k tomu, jak rychleji a levněji pokročit v Evropě směrem k účinnějšímu a udržitelnějšímu dopravnímu systému, zaměříme-li se na tři hlavní faktory, totiž na: účinnost vozidel díky novým druhům motorů, materiálů a konstrukcí, čistší využití energie na základě nových paliv a pohonných systémů, zejména jelikož 95 % energie používané v dopravním odvětví EU pochází z ropy, a na lepší využívání dopravní sítě prostřednictvím zavádění informační

a komunikační technologie; v tomto ohledu se domnívá, že nahrazení fosilních paliv jako zdroje energie v dopravě zlepší environmentální profil tohoto odvětví, a že by tudíž měly být zvažovány systémy pobídek motivující k rychlému přechodu na změnu z těžkých užitkových a nákladních vozidel na čistší a alternativní druhy hnacího ústrojí či opatření na zavedení LNG jakožto alternativy nafty a jako přechodného paliva ke snížení emisí silniční nákladní dopravy do té doby, než budou konkurenceschopné alternativní pohony, jako jsou elektrické baterie a palivové články;

8.  vyzývá Komisi, aby podporovala konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy prostřednictvím plně interoperabilních a propojených železničních sítí a tím, že zaručí podnikům rovný přístup, jakož i konkurenceschopnost vnitrozemské vodní dopravy, námořně–říční dopravy, námořní a letecké dopravy, když umožní každému druhu dopravy provoz v rovných podmínkách, a aby podporovala multimodální a intermodální dopravu; rovněž poukazuje na to, že má-li být přechod na jiné druhy dopravy a logistika přepravy zboží účinnější a udržitelnější, je nutné přijmout opatření v rámci všech dopravních sítí, a zaručit tak hladké propojení různých dopravních prostředků, zjednodušení a spolehlivost služeb a odstranění legislativních, technických a provozních překážek; v tomto ohledu je přesvědčen, že by Komise měla navrhnout rámec pro elektronickou výměnu informací

a řízení dopravy v multimodální dopravě (elektronická podpora nákladní dopravy) s cílem zajistit zjednodušený, elektronický, hladký a transparentní tok informací mezi podniky

a orgány;

9.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzhledem k nepříznivému dopadu hlučnosti nákladní železniční dopravy na zdraví urychlily a současně posílily opatření ke snižování této hlučnosti, jelikož již nyní je téměř sedm milionů osob v EU vystaveno hladině hluku způsobeného železniční dopravou, která je vyšší než prahová hodnota nadměrné expozice, zejména v městských oblastech, a to aniž by byla ohrožena celková bezpečnost; v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby zavedla mezní hodnoty hlučnosti nákladní železniční dopravy;

10.  zdůrazňuje, že je nutné soustředit maximum úsilí na revitalizaci železnic a posílení vnitrozemských vodních cest, což by měly být priority udržitelné dopravní strategie EU; vzhledem k tomu, že od vypuknutí hospodářské krize ztrácely obzvláště železnice neustále svůj podíl na trh, domnívá se, že členské státy a Komise by měly předložit návrhy nových a nediskriminačních iniciativ, jejichž účelem by byla podpora rozvoje tohoto sektoru v celé Evropě; připomíná Komisi a členským státům ambiciózní cíle vytyčené v bílé knize o dopravě z roku 2011 (COM(2011) 0144), k nimž patří například přesun 30 % přepravy zboží na více než 300 km ze silnic na železnice nebo vnitrozemské vodní cesty, který by byl uskutečněn do roku 2030, a do roku 2050 pak přesun 50 % této nákladní přepravy;

11.  zdůrazňuje, že za účelem podpory využívání ekologičtějších druhů dopravy, posilování intermodality a snižování emisí CO2 je důležité propojení mezi námořními přístavy a jinými druhy dopravy, zejména železnicí; vyzývá Komisi, aby se zaměřila na zlepšování propojení s takovými námořními přístavy, které se snaží o rozvoj napojení na železnice

a koridory sítě TEN-T;

12.  zdůrazňuje, že je důležité investovat do logistiky „poslední míle“, a učinit tak logistiku v centrálních uzlech, zejména v městských oblastech a přístavech, zelenější s cílem dosáhnout lepší integrace mezi městskými centrálními uzly a hlavními koridory, neboť většina cest začíná a končí v městských oblastech, a pracovat na zjednodušení administrativních postupů a celního odbavení za účelem snížení celkové doby přepravy

a celkových dopravních nákladů; podtrhuje význam potenciálu vnitrozemské plavby

a námořní dimenze sítě TEN-T pro snižování dopadu dopravy na životní prostředí;

13.  vyzývá Komisi, aby podporovala vývoj elektrické dopravy a nezbytné infrastruktury podél celé sítě TEN-T a zejména v městských centrech podněcovala rozvoj projektů inovativní dopravy, jako jsou elektrická vozidla, využívání obnovitelných zdrojů energie, rozvoj alternativních paliv a nezbytné infrastruktury; zdůrazňuje, že využití elektrických lehkých užitkových vozidel v rámci logistiky „poslední míle“ snižuje emise CO2 obecně, ale i emise místních znečišťujících látek, a obzvláště emise hluku, což příznivě ovlivňuje kvalitu městského ovzduší; podtrhuje proto nutnost vybudovat v centrálních logistických uzlech infrastrukturu pro dobíjení;

14.  zdůrazňuje úlohu, kterou ve vývoji udržitelné logistiky z hlediska životního prostředí, digitalizace a vyšší interoperability a propojení IT systémů a služeb mohou hrát výzkum a inovace;

15.  zdůrazňuje, jaký význam bude mít dokončení jednotného evropského digitálního trhu pro odvětví dopravy a logistiky, a zdůrazňuje zejména nutnost zaručit vysoce disponibilní, spolehlivé a stabilní propojení v rámci celé sítě TEN-T a v rámci železničních koridorů;

16.  vyzývá Komisi, aby v úzké součinnosti se strategickým plánem pro energetické technologie (plán SET) vypracovala pro odvětví dopravy novou inovační a prováděcí strategii, jejímž účelem bude určit vhodné nástroje správy a financování a zajistit rychlé zavádění výsledků výzkumu;

17.  jelikož je digitalizace služeb podstatná pro prosazování ekologičtějších dopravních řešení, vyzývá Komisi, aby podpořila přístup k údajům týkajícím se dopravních toků v koridorech a předávání těchto údajů, aby podpořila rovněž používání multimodální dopravy, zejména malými a středními podniky, a zabezpečila větší zapojení místních provozovatelů a veřejných orgánů v tomto odvětví, za účelem lepšího řízení dodavatelského řetězce a účinnějšího využití zdrojů a infrastruktury, a to i na základě sdílení osvědčených postupů; zdůrazňuje, že přístup subjektů, jako jsou poskytovatelé digitálních map a navigačních služeb, k těmto údajům týkajícím se dopravních toků je zásadně důležitý pro umožnění intermodální dopravy, automatizované řízení a inteligentní dopravní systémy, jakož i pro automatizovanou jízdu v kolonách (řazení různých vozidel v kolonách, tzv. „platooning“) v silniční nákladní dopravě, jež umožňuje využití aerodynamických účinků, čímž snižuje emise a posiluje kapacitu silnic;

18.  poukazuje na to, že předpisy regulující dopravu jsou v současné době vázány na konkrétní druh dopravy a patří do oblasti působnosti různých mezinárodních orgánů (jako je Mezinárodní námořní organizace nebo Mezinárodní organizace pro civilní letectví); dále poznamenává, že celkový přezkum a rozvoj multimodálního dopravního systému představuje velmi náročný úkol vzhledem k velkému počtu zúčastněných aktérů;

19.  doporučuje, aby instalace alkoholových imobilizérů – s malým, vědecky podloženým rozsahem tolerance pro měření – byla povinná u všech nových typů vozidel nákladní dopravy;

20.  vyzývá Komisi, aby uvolnila více zdrojů a využívala evropské fondy tak, aby to vedlo k větším synergiím, zejména jedná-li se o projekty zaměřené na snížení dopadu dopravy na životní prostředí obecně a nákladní dopravy obzvláště a rovněž o ty udržitelné projekty obnášející vysoká rizika, které by tudíž nemusely být tak atraktivní pro soukromé investory;

21.  vyzývá Komisi, aby vzala v potaz, jaký dopad má rozšíření zásobování na principu „just-in-time“ (dodávky zboží v požadovanou dobu) na životní prostředí v důsledku zvýšení počtu vozidel v provozu;

22.  zdůrazňuje, že mimo jiné v kontextu postupného přechodu na oběhové hospodářství je nutné kombinovat prvky toků distribuční logistiky a zpětné logistiky, a snížit tak celkový objem pohybu vozidel.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Biljana Borzan, Paul Brannen, Cristian-Silviu Buşoi, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Jørn Dohrmann, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Karl-Heinz Florenz, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, György Hölvényi, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Kateřina Konečná, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Miroslav Mikolášik, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Estefanía Torres Martínez, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Nicola Caputo, Michel Dantin, Christofer Fjellner, Elena Gentile, Peter Jahr, James Nicholson, Jasenko Selimovic, Bart Staes

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jens Nilsson, Marco Valli


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

5.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

41

4

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Inés Ayala Sender, Georges Bach, Deirdre Clune, Michael Cramer, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Tania González Peñas, Dieter-Lebrecht Koch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Georg Mayer, Gesine Meissner, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Salvatore Domenico Pogliese, Tomasz Piotr Poręba, Gabriele Preuß, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Keith Taylor, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Janusz Zemke, Roberts Zīle

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Dalton, Fabio De Masi, Maria Grapini, Werner Kuhn, Ramona Nicole Mănescu, Matthijs van Miltenburg

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Jeroen Lenaers

Právní upozornění