Postup : 2015/2327(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0389/2016

Předložené texty :

A8-0389/2016

Rozpravy :

PV 01/02/2017 - 20
CRE 01/02/2017 - 20

Hlasování :

PV 02/02/2017 - 7.7
CRE 02/02/2017 - 7.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0018

ZPRÁVA     
PDF 839kWORD 112k
18.1.2017
PE 587.695v03-00 A8-0389/2016

o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES

(2015/2327(INI))

Výbor pro kulturu a vzdělávání

Zpravodaj: Milan Zver

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ
 NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ – SHRNUTÍ SKUTEČNOSTÍ A ZJIŠTĚNÍ

Postup a zdroje

V září 2015 byl zpravodaj pověřen úkolem vypracovat zprávu o provádění nařízení Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1). Od té doby zpravodaj shromáždil velké množství informací, které pocházejí z rozličných zdrojů.

Cenné informace získal především ze studie Erasmus+: decentralizované provádění – první zkušenosti, kterou zadala tematická sekce B Evropského parlamentu a vypracovalo sdružení Academic Cooperation Association(2). Tato hloubková analýza vychází z výzkumu, který byl prováděn od dubna do června 2016. Její součástí je online průzkum založený na dotaznících, který byl adresován všem národním agenturám odpovědným za program Erasmus+, a rozhovory s představiteli deseti národních agentur, které mají seznámit s prvními zkušenostmi s decentralizovanými akcemi programu Erasmus+.

Kromě toho výzkumná služba Evropského parlamentu vypracovala evropské posouzení uplatňování, které poskytuje interní analýzu klíčových prvků provádění programu, včetně odvětví sportu(3). K tomuto posouzení byly přiloženy dvě výzkumné zprávy. V první výzkumné zprávě jsou uvedena zjištění o provádění klíčové akce č. 1, kterou je vzdělávací mobilita zaměstnanců v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Druhá zpráva se zabývá klíčovou akcí č. 2, kterou je spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže.

V zájmu shromáždění doplňujících informací k provádění programu byl zpravodaj pravidelně v kontaktu s celou řadou zainteresovaných stran ze všech odvětví souvisejících s programem. Setkal se se zástupci generálního ředitelství Komise pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) a Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA).

Dne 23. září 2016 se zpravodaj zúčastnil dialogu zainteresovaných stran v Lublani, který organizovala slovinská informační kancelář Evropského parlamentu. Na tomto setkání povede zpravodaj debatu s komisařem Navracsicsem a zainteresovanými stranami, které působí na vnitrostátní, regionální i místní úrovni, o aktuálním stavu procesu provádění a o dalších možnostech zlepšení programu.

A konečně během přípravy této zprávy zpravodaj nahlédl do klíčových dokumentů Komise, kdy je třeba zmínit zejména roční pracovní programy k provádění programu Erasmus+ na rok 2014(4), 2015(5) a 2016(6) a první hodnocení, které Komise předložila ve své výroční zprávě o programu Erasmus+ za rok 2014(7).

Navzdory veškerým snahám o sběr informací si je zpravodaj dobře vědom faktu, že po necelých třech letech provádění programu nelze vypracovat plnohodnotné kvantitativní a kvalitativní posouzení programu Erasmus+. Aby bylo možné vyhodnotit celkový dopad programu Erasmus+, je třeba během zbývajícího programového období shromáždit více informací.

Touto zprávou o provádění tak chce zpravodaj podat přehled o provádění programu během prvních dvou a půl let jeho existence. Představuje možnosti a hlavní výzvy a předkládá návrhy na zlepšení pro zbývající čtyři a půl roku. Závěry a doporučení by se měly zahrnout do hodnotící zprávy o programu v polovině období, kterou má Komise předložit na konci roku 2017. Zpráva také přináší určité podněty, které by mohly být důležité pro jednání o následujícím programovém období.

Počátky a struktura programu

Program Erasmus+ byl spuštěn v roce 2014 a vychází z dlouhé tradice programů EU v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Po spuštění několika různých programů v 80. letech se v 90. letech přistoupilo k zefektivňování programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a došlo k vytvoření programů Socrates (vzdělávání) a Leonardo da Vinci (odborné vzdělávání a příprava). V rámci programu celoživotního učení se tehdejší podpůrné programy systému Socrates a programu Leonardo da Vinci ocitly „pod jednou střechou“. Největší změnu ale přineslo vytvoření programu Erasmus+, který seskupil všechny programy pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež do jednoho (takzvaný integrovaný přístup). Poprvé je do tohoto programu coby nový prvek podpory zařazen i sport.

V souladu s novým integrovaným přístupem se program Erasmus+ soustředí na tři klíčové akce, tj.: 1. vzdělávací mobilita jednotlivců, 2. spolupráce na inovacích a výměna osvědčených postupů a 3. podpora politických reforem. Obě kapitoly – vzdělávání a odborná příprava i mládež – stanovují jasné konkrétní cíle a činnosti související s klíčovými akcemi. Odvětví sportu se týká třetí kapitola a s klíčovými akcemi nesouvisí.

Hlavní závěry a doporučení

Pro mnoho občanů EU program Erasmus+ představuje hlavní nástroj podpory činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a je pro ně příběhem úspěchu evropské integrace. Celkovým závěrem je to, že tento program potenciálním účastníkům nabízí celou řadu nových příležitostí. Má se za to, že cíle tohoto programu úzce souvisí se současnými politikami v příslušných oblastech.

Co se týče zviditelnění tohoto programu, závěry jsou dvojího typu. Na jedné straně přispělo seskupení různých programů do jednoho ke zviditelnění podpory EU, což také přitáhlo větší pozornost veřejnosti i politiků. Na druhé straně některé zainteresované strany kritizují skutečnost, že kvůli celkové složitosti programu nejsou nyní jednotlivá odvětví tak viditelná.

Cíl spočívající ve zjednodušení byl do velké míry naplněn pomocí zavedení některých nových opatření, jako je poskytování digitálních řešení v rámci procesu přihlašování a řízení projektu. Mnoho zainteresovaných stran také oceňuje to, že byl zaveden systém jednotkových nákladů, který přináší zjednodušení finančního řízení programu.

Nicméně období prvních dvou a půl let provádění tohoto programu bylo bezpochyby obtížné a náročné. Mezitím Komise zlepšila prováděcí opatření a je opět na dobré cestě. Je však třeba toho ještě hodně vykonat pro to, aby se program mohl stát skutečně úspěšným. Zpravodaj například zaznamenal, že míra spokojenosti se v závislosti na jednotlivých odvětvích souvisejících s programem i na jednotlivých klíčových akcích liší.

Považuje za důležité zdůraznit především tyto ústřední závěry a doporučení:

Meziodvětvová spolupráce

Zavedení efektivnější struktury programu mělo „vést k synergickému působení a k navázání meziodvětvové spolupráce v rámci nejrůznějších sektorů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže“(8). Podle 2/3 národních agentur patří zvýšený potenciál meziodvětvové spolupráce mezi nejpozitivnější prvky programu Erasmus+. Nicméně k této spolupráci ve skutečnosti nedochází. Zpravodaj proto žádá, aby Komise plně využila možností meziodvětvovou spolupráci posílit a podpořit. Kromě toho se zdá, že význam pojmu „meziodvětvová spolupráce“ není jednoznačný. Označuje se jím například spolupráce mezi žadateli a příjemci z různých odvětví, spolupráce mezi odvětvími spravovanými jednou národní agenturou, nebo také spolupráce mezi národními agenturami s rozdílnými portfolii. Proto zpravodaj navrhuje, aby pro následující programové období byla vytvořena jasná definice meziodvětvových projektů.

Rozpočet

Celkový rozpočet programu byl oproti rozpočtu předchozích generací projektů významně navýšen. Navýšení rozpočtových prostředků projektu o 40 % poukazuje na vysokou politickou i hospodářskou hodnotu programu Erasmus+. Nicméně k tomuto navýšení dojde teprve od roku 2017. Kvůli omezenému navýšení rozpočtu v letech 2014 až 2016 vykazovaly některé části programu jen velmi nízkou míru úspěšnosti. Navíc muselo dojít k zamítnutí vysokého počtu velice kvalitních projektů, kvůli čemuž nebyla naplněna očekávání mnoha žadatelů. Přesto je zpravodaj přesvědčen, že roční navýšení rozpočtu ve zbývajících čtyřech letech programu povede ke stále větší míře úspěšnosti a spokojenosti žadatelů. Vítá záměr Komise vyčlenit na program dalších 200 milionů EUR na zbývající programové období, jak se uvádí ve sdělení Komise ohledně přezkumu/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období(9).

Pokud jde o budoucnost, je v zájmu neutuchajícího úspěchu programu nevyhnutelné v následujícím programovém období dále navyšovat rozpočet. V neposlední řadě stávající míra přidělení prostředků, která představuje skoro 100 % pro všechny činnosti napříč programem, dokládá, že existuje nepoměr mezi nabídkou a poptávkou, což je třeba v zájmu pokračující úspěšnosti programu řešit dalším navýšením rozpočtu.

Název coby obchodní značka

Názvy Comenius, Erasmus, Erasmus Mundus, Leonardo da Vinci, Grundtvig a Mládež v akci, které už po mnoho let představují obchodní značky těchto programů, vždy hrály při propagaci jednotlivých odvětví důležitou roli. Parlament vždy podporoval jejich používání, aby se zainteresované strany i příjemci mohli v programu jasně orientovat. Tyto názvy zajišťují snazší rozeznání programů a předcházejí nejasnostem, zejména v případě příjemců, kteří se účastnili předchozích programů. V zájmu zachování a posílení identity jednotlivých odvětví je musejí všechny zainteresované strany aktivněji používat.

Zjednodušení a uživatelská vstřícnost

Některá opatření, jež byla zavedena ve snaze zjednodušit provádění programu, ještě nepřinesla předpokládané praktické dopady pro zainteresované strany. Přestože zjednodušení představuje hlavní rys programu, mnoho zainteresovaných stran uvádí, že příručka k programu je příliš složitá, zdlouhavá a že nezahrnuje specifika odvětví. Kvůli nesrozumitelnosti a nerovnoměrné míře detailů není uživatelsky vstřícná. Zatímco větší digitalizace v rámci postupu podávání přihlášek a jejich vyhodnocování je velmi vítána, používání nových nástrojů IT přineslo několik problémů. Podle národních agentur jsou tyto nástroje velmi nestabilní, časově náročné a uživatelsky komplikované, a to jak pro národní agentury, tak pro příjemce. Zpravodaj vítá akční plán v oblasti IT, který předložila Komise a jenž se zaměřuje na překonání těchto každodenních problémů. Ve své zprávě vyzývá k dalšímu zlepšení příslušných nástrojů IT a naléhavě žádá Komisi, aby kladla důraz spíše na jejich vylepšení než na vyvíjení nových nástrojů. Podle zainteresovaných stran se zavedením systému jednotkových nákladů snížila administrativní zátěž související s finančním řízením projektu. Nicméně se zdá, že systém výpočtu není spravedlivý, zejména v případě příjemců z odlehlých oblastí. Komise už provedla úpravy tohoto systému. Výše podpory je považována za nerealistickou, neboť údajně neodpovídá skutečným nákladům. Zpravodaj se domnívá, že je třeba zvýšit sazby jednotkových nákladů, a poskytnout tak účastníkům projektu dostatečnou finanční podporu.

Malé organizace

Mnoho zainteresovaných stran přináší zprávy o obavách z toho, že se z programu Erasmus+ stane program určený velkým institucím a rozsáhlým rozvojovým projektům. Malé organizace chtějí uskutečňovat hlavně malé projekty spolupráce. Kvůli administrativní zátěži je to však velmi obtížné. Malé organizace nemají dostatečné finanční ani organizační kapacity, aby mohly s úspěchem konkurovat velkým organizacím. Komise na tuto kritiku reagovala zavedením změn v ročním pracovním programu na rok 2016. Konkrétně byly v rámci klíčové akce č. 2 navrženy dva typy strategických partnerství, a to strategická partnerství zaměřená na uplatňování inovativních postupů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a strategická partnerství za účelem zavedení výměny postupů. V odvětví sportu byl vytvořen koncept malých partnerství založených na spolupráci. Zpravodaj je přesvědčen, že tyto změny představují první krok vedoucí ke zvýšení šancí malých organizací na uskutečnění projektů spolupráce. Nicméně vyzývá Komisi, aby ve snaze zapojit větší počet malých organizací do činností programu byla provedena další zlepšení.

Další harmonizace a změny

V neposlední řadě by chtěl zpravodaj zdůraznit svůj názor, že je v následujícím programovém období třeba upustit od další harmonizace. Musí se chránit a upevnit výsledky, kterých program dosáhl. V případě potřeby je třeba přistoupit k dalšímu zlepšování, ale zároveň musí být zachována zavedená struktura programu. V tomto ohledu zpravodaj vyzývá Komisi, aby zachovala oddělené kapitoly pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport i s jejich příslušnými rozpočty. Při stanovování příslušných cílů a konkrétních činností se musí zohlednit jejich specifický charakter.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(2)

http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/585877/IPOL_STU(2016)585877_EN.pdf.

(3)

Program Erasmus+ (nařízení EU č. 1288/2013): evropské posouzení uplatňování, http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2016/581414/EPRS_STU(2016)581414_EN.pdf.

(4)

Roční pracovní program k provádění programu Erasmus+ na rok 2014 – mezinárodní rozměr vysokoškolského vzdělávání, C(2014) 5455 ze dne 5. srpna 2014, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/more_info/awp/docs/c-2014-5455_en.pdf.

(5)

Roční pracovní program k provádění programu Erasmus+ : programu Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport na rok 2015, C(2014) 6856 ze dne 30. srpna 2014, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/more_info/awp/docs/c_2014_6856_en.pdf.

(6)

Roční pracovní program k provádění programu Erasmus+ na rok 2016 – mezinárodní rozměr vysokoškolského vzdělávání, C(2015) 6151 ze dne 14. září 2015, http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/more_info/awp/docs/c-2015-6151.pdf.

(7)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/statistics/erasmus-plus-annual-report_en.pdf.

(8)

Bod odůvodnění č. 10 nařízení č. 1288/2013.

(9)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 14. září 2016 o přezkumu/revizi víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky (COM(2016)0603).


NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES

(2015/2327(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 14 uvedeného aktu,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení(2),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2010 o podpoře přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy(4),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2010 o vzdělávání pro udržitelný rozvoj,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. ledna 2011 nazvané „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“ (COM(2011)0012),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o iniciativě Mládež v pohybu – rámec pro zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých (2011/C 372/01)(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze zasedání ve dnech 28. a 29. listopadu 2011 o referenční úrovni mobility ve vzdělávání(7),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(8),

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise pro rok 2012 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Vzdělávání a odborná příprava v inteligentní a udržitelné Evropě podporující začlenění“(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2013 o přehodnocení vzdělávání(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání („Pařížské prohlášení“), které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství Evropské unie dne 17. března 2015 v Paříži,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. září 2015 nazvané „Předloha společné zprávy Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)“ (COM(2015)0429),

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020): „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (COM(2015)0408),

–  s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí(12),

–  s ohledem na závěry Rady o snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání a o podpoře úspěchu ve škole(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o programu Erasmus+ a dalších nástrojích na podporu mobility v oblasti odborného vzdělávání a přípravy(15),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o úloze odvětví mládeže v integrovaném a meziodvětvovém přístupu k předcházení násilné radikalizaci mladých lidí a boji proti ní,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2016 o pokračování strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(16),

–  s ohledem na článek 52 a čl. 1 odst. 1 písm. e) jednacího řádu a na přílohu 3 a přílohu XVII jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0389/2016),

A.  vzhledem k tomu, že program Erasmus+ patří mezi nejúspěšnější programy Unie, je hlavním nástrojem podpory činností v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu a jeho cílem je zlepšovat kariérní potenciál mladých lidí a poskytovat účastníkům sociální vazby; přičemž v období 2014–2020 nabízí možnost studovat, absolvovat odbornou přípravu a zapojit se do dobrovolnické činnosti v jiném státě více než čtyřem milionům Evropanů;

B.  vzhledem k tomu, že Komise prokázala flexibilitu a podnikla inovativní kroky, jejichž cílem je reagovat na nové výzvy, jako je návrh pro uprchlíky, a podpořit pomocí pobídek programu Erasmus+ občanské hodnoty, ve snaze dospět k mezikulturnímu dialogu, který by byl aktivnější a participativní;

C.  vzhledem k tomu, že tento program má velký vzdělávací, společenský, politický i hospodářský význam, což se odráží ve skutečnosti, že se jeho rozpočet na programové období zvýšil o 40 % a že míra plnění závazků rozpočtu programu dosáhla díky vysokému počtu podaných žádostí téměř 100 %;

D.  vzhledem k tomu, že ještě nejsou k dispozici všechny údaje potřebné pro kompletní kvantitativní a kvalitativní analýzu provádění; vzhledem k tomu, že z toho důvodu je příliš brzy na vypracování kvalitativního posouzení dopadu programu;

E.  vzhledem k tomu, že z výsledků studie dopadů programu Erasmus z roku 2014(17) vyplývá, že ti, kdo studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, mají dvakrát vyšší šanci najít si zaměstnání než ti, kdo takovou zkušenost nemají, že 85 % studentů programu Erasmus studuje nebo absolvuje odbornou přípravu v zahraničí proto, aby zvýšili možnost, že získají zaměstnání v zahraničí, a že míra nezaměstnanosti těch, kteří studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, je po pěti letech od dokončení studia o 23 % nižší; vzhledem k tomu, že ze studie dopadů programu Erasmus dále vyplývá, že se 64 % zaměstnavatelů domnívá, že zahraniční zkušenost je důležitým prvkem pro přijetí do zaměstnání (ve srovnání s 37 % v roce 2006) a že absolventům se zkušenostmi ze zahraničí je svěřena větší profesní odpovědnost; vzhledem k tomu, že každý třetí stážista v rámci programu Erasmus obdrží od společnosti, v níž stáž absolvoval, nabídku práce, téměř každý desátý stážista v rámci tohoto programu, který absolvoval pracovní stáž, založil vlastní společnost a tři ze čtyř stážistů hodlají učinit totéž nebo si tuto možnost dokážou představit;

Hlavní závěry

1.  poukazuje na to, že program Erasmus+ je stěžejním programem EU v oblasti mobility, vzdělávání a odborné přípravy, na který byly vzhledem k jeho pozitivním výsledkům a k vysoké poptávce po něm přiděleny o 40 % vyšší rozpočtové prostředky než v období 2007–2013;

2.  konstatuje, že převážná většina národních agentur očekává, že cíle programu Erasmus+ v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže budou naplněny;

3.  domnívá se, že program Erasmus+ hraje významnou roli při podporování evropské identity a integrace, solidarity, inkluzivního a udržitelného růstu, kvalitních pracovních míst, konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti a pracovní mobility mladých osob, jelikož pozitivně přispívá ke zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení, aktivního evropského občanství a zvýšení možností v oblasti zaměstnanosti tím, že Evropanům dává příležitost získat studiem, stáží či prací v zahraničí a dobrovolnickou činností široké průřezové a přenositelné osobní a profesní dovednosti a kompetence a jednotlivcům umožňuje žít nezávisleji, snadněji se přizpůsobit a dosáhnout osobního rozvoje;

4.   zdůrazňuje, že přestože je program jako celek viditelnější než jeho předchůdce, jednotlivým odvětvovým programům toto zviditelnění stále schází; v této souvislosti připomíná, že při provádění programu je třeba zohlednit specifické rysy a charakteristiky jednotlivých odvětví;

5.  zdůrazňuje, že by měly být obnoveny formáty specifické pro jednotlivé oblasti, jako např. semináře v rámci programu Grundtvig a národní iniciativy mládeže přístupné neformálním skupinám, a měla by se zlepšit dostupnost nadnárodních iniciativ mládeže; navrhuje, aby se vliv tohoto programu maximalizoval pomocí nových vhodných kroků, např. zavedením rozsáhlých výměn mládeže v rámci klíčové akce č. 1 na základě struktury rozsáhlé Evropské dobrovolné služby;

6.  zdůrazňuje, že nejvíce se rostoucí zájem evropských občanů o program Erasmus+ projevuje u kapitoly programu týkající se mládeže; konstatuje, že v současné době spadá 36 % všech podání žádostí v rámci programu Erasmus+ do kapitoly týkající se mládeže, přičemž mezi roky 2014 a 2016 došlo k nárůstu podání o 60 %;

7.  uznává význam strukturovaného dialogu EU s mládeží, což je participativní proces, jenž dává mladým lidem a mládežnickým organizacím příležitost zapojit se do tvorby politik EU v oblasti mládeže a ovlivňovat je, a vítá pomoc, kterou program tomuto procesu poskytuje podporováním vnitrostátních pracovních skupin a projektů strukturovaného dialogu v rámci klíčové akce č. 3; poznamenává, že Evropská dobrovolná služba představuje intenzivní formát učení se a získávání zkušeností určený mladým lidem a vyžaduje vysoce kvalitní rámec; zdůrazňuje, že přístup k programu Erasmus+ by měl být i nadále přednostně vyhrazen občanské společnosti;

8.   uznává, že ačkoli podle zpráv zainteresovaných stran, které působí na všech úrovních, bylo období prvních dvou a půl let provádění programu obtížné a náročné, došlo mezitím ke zlepšení, i když dopad zjednodušení zavedených v rámci univerzálního přístupu nebyl v mnoha případech příznivý; domnívá se, že snížením množství byrokratických překážek by se zvětšil rozsah programu a zlepšila jeho dostupnost; požaduje proto, aby bylo vyvinuto další úsilí o snížení byrokracie v celém projektovém cyklu a aby byly náklady stanoveny přiměřeně a úměrně k rozpočtu nebo druhu projektu; zároveň vybízí Komisi k posílení dialogu se sociálními partnery, místními orgány a občanskou společností ve snaze zajistit co nejširší přístup k programu; vyjadřuje politování nad tím, že vzhledem k vysoké míře administrativní zátěže může být financování v rámci programu Erasmus+ pro menší organizace nedostupné; je přesvědčen, že by měly být požadavky na byrokracii a vykazování zjednodušeny;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise neposkytuje žádné informace o kvalitě úspěšných projektů; zdůrazňuje, že analýza kvality každého projektu a transparentní zveřejňování výsledků jsou zřejmým krokem, který by Komise měla učinit a který může přispět k vyšší míře úspěšnosti žádostí;

10.  zdůrazňuje, že zatím nebyl naplněn cíl spočívající v jednodušším, uživatelsky vstřícnějším a pružnějším provádění; v této souvislosti vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem srozumitelnosti příručky k programu, nerovnoměrnou mírou detailů v ní obsažených a také příliš složitými formuláři žádostí, které značně znevýhodňují menší, nezkušené a neprofesionální žadatele; zdůrazňuje, že je třeba usilovat o zdokonalování programu tak, aby byl vstřícnější k uživatelům, a přitom zohlednit význam rozlišování mezi jednotlivými odvětvími a skupinami příjemců; lituje toho, že dlouhé platební lhůty v programu Erasmus+ mají dopad na možnosti menších organizací žádat o financování;

11.  vyzývá Komisi, aby výrazně zjednodušila postup podávání žádostí a aby upravila příručku k programu tak, aby byla vstřícnější k uživatelům a lépe odpovídala jednotlivým odvětvím, čehož dosáhne sloučením veškerých podstatných informací pro jednotlivé programové oblasti do jedné kapitoly, aby zveřejnila formulář žádosti ve všech oficiálních jazycích ve stejnou dobu jako příručku k programu a v dostatečném předstihu před lhůtou pro podání žádosti a aby poskytla jasné informace o tom, jaké dokumenty jsou v jednotlivých fázích potřeba; vyzývá k vyjasnění a zjednodušení části elektronického formuláře týkající se financování; zdůrazňuje, že pro hodnocení žádostí je zapotřebí koordinovaného a jednotného posouzení za podpory nezávislých odborníků;

12.  zdůrazňuje význam jasných výsledků učení a konkrétních popisů práce u pracovních zkušeností v rámci programu Erasmus+ v zahraničí pro studenty, stážisty, učně účastnící se odborného vzdělávání a přípravy a pro dobrovolníky; zdůrazňuje, že nedílnou součástí činnosti je příprava uchazečů před odjezdem do zahraničí, a že je proto třeba, aby zahrnovala profesní poradenství, jazykové kurzy a kurzy sociální a kulturní integrace, a to včetně kurzů mezikulturní komunikace, které by podporovaly účast lidí na životě společnosti a zlepšily jejich pracovní a životní podmínky; s ohledem na význam mnohojazyčnosti pro zvyšování zaměstnatelnosti mladých lidí se domnívá, že by mělo být v rámci programu Erasmus+ věnováno více úsilí na propagaci a podporu mnohojazyčnosti; vítá skutečnost, že si účastníci projektů Erasmus+ zlepší své znalosti cizích jazyků, včetně jazyků sousedních zemí, což může zvýšit mobilitu a zaměstnatelnost na přeshraničním trhu práce; domnívá se, že jazykové kurzy pro nové účastníky mobility by mohly být organizovány ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a hostitelskými společnostmi a přizpůsobeny studijnímu oboru účastníků či jejich stáži;

13.  připomíná, že ačkoli byl celkový rozpočet programu značně navýšen, bylo ve VFR v první polovině programového období poskytnuto pouze omezené navýšení, což bohužel vedlo k zamítnutí mnoha vysoce kvalitních projektů, a v důsledku toho nižší míře úspěšnosti a velké nespokojenosti žadatelů;

14.  vítá skutečnost, že objem finančních prostředků vyčleněných na program Erasmus+ na rok 2017 byl oproti roku 2016 navýšen o téměř 300 milionů EUR; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí tyto prostředky použít částečně na zlepšení slabých stránek programu, a převážně pak na zvýšení počtu úspěšných kvalitních projektů;

15.  je si vědom toho, že investice z rozpočtu EU v rámci programu Erasmus+ výrazným způsobem přispívají ke zlepšování dovedností mladých Evropanů, jejich zaměstnatelnosti a nižšímu riziku jejich dlouhodobé nezaměstnanosti i aktivnímu občanství a sociálnímu začlenění mladých lidí;

16.  věří, že se díky navýšení celkového rozpočtu o 12,7 % v roce 2017 oproti roku 2016 a dalšímu ročnímu navýšení ve zbývajících letech programu zvýší míra úspěšnosti i spokojenost žadatelů; očekává, že Komise uskuteční svůj záměr přidělit na zbývající programové období dalších 200 milionů EUR, ačkoli na to, aby byla uspokojena poptávka v nedostatečně financovaných oblastech, která je v současnosti o poznání vyšší než množství dostupných finančních prostředků, je třeba vyvinout ještě větší rozpočtové úsilí; konstatuje, že 48 % národních agentur hlásí, že na činnosti financované z programu není dostatek rozpočtových prostředků;

17.  vybízí Komisi, aby provedla analýzu klíčových akcí a oblastí programu, jež se zdají být nedostatečně financovány, jako např. klíčová akce č. 2 strategická partnerství, vzdělávání dospělých, mládež, školní vzdělávání, odborné vzdělávání a příprava a vysokoškolské vzdělávání, a také těch oblastí, jimž by navýšení rozpočtu mohlo přinést největší užitek; zdůrazňuje, že ve snaze určit tyto oblasti a odvětví a přijmout co nejdříve nápravná opatření je zapotřebí i nadále neustále program monitorovat; zdůrazňuje, že je třeba zabezpečit dostatečné financování programů mobility a věnovat zvláštní pozornost zvýšení mobility nedostatečně zastoupených skupin; zdůrazňuje, že vzhledem ke specifickým potřebám různých odvětví je zapotřebí, aby byly pro jednotlivá odvětví vyhrazeny zvláštní rozpočtové položky; upozorňuje na to, že rozpočtové prostředky musí být využity výhradně v rámci ustanovení programu;

18.  zdůrazňuje, že virtuální prostředky jsou jedním ze způsobů, jak podporovat šíření a zužitkování výsledků, ale že velký vliv na úspěšnost projektu a celého programu mají osobní kontakty a setkání při činnostech; v tomto ohledu se domnívá, že součástí kampaní na zvyšování povědomí v členských státech by měly být semináře a aktivity, při nichž se lze s potenciálními účastníky setkat osobně;

19.  zdůrazňuje také, že podstatným prvkem pro všechny účastníky programu Erasmus+ je také rozvoj jejich jazykových dovedností; vítá proto on-line jazykové nástroje nabízené Komisí, avšak zdůrazňuje, že je třeba zavést doprovodný (vnitrostátní, regionální, místní) rámec, aby byla mobilita úspěšná, a to zejména pro žáky škol, studenty odborného vzdělávání a přípravy a také zaměstnance, a pomohla jim začlenit se do různých prostředí;

20.  poukazuje na to, že v současnosti je pouze 1 % mladých lidí v systémech odborné přípravy spojené s prací, včetně učňů, během své přípravy zapojeno do systémů mobility; poukazuje na to, že je velmi důležité vytvořit podmínky pro větší mobilitu učňů v rámci EU tak, aby učňové měli stejné příležitosti jako vysokoškolští studenti a aby se tak podařilo splnit cíle v oblasti boje proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí;

21.  zdůrazňuje, že informální a neformální vzdělávání, pracovníci s mládeží a zapojení do sportu a dobrovolnické činnosti v rámci programu Erasmus+ mají velký význam coby možnosti, jak podněcovat rozvoj občanských, sociálních a mezikulturních dovedností, podporovat sociální začleňování a aktivní občanství mladých lidí a přispět k rozvoji jejich lidského a společenského kapitálu;

22.  zdůrazňuje, že programy Erasmus a Leonardo byly původně zaměřeny především na mladé lidi s vyšší kvalifikací a lepšími možnostmi uplatnění na trhu práce a nezaměřovaly se na nejzranitelnější skupiny; poukazuje na to, že jedním z cílů EU je snížit předčasné ukončování školní docházky a chudobu; zdůrazňuje, že členské státy by se při provádění programu Erasmus+ měly jednoznačně zaměřit na osoby, které předčasně odcházejí ze vzdělávání, jelikož přestavují skupinu, jíž hrozí chudoba a nezaměstnanost; zdůrazňuje, že programy pro osoby předčasně odcházející ze vzdělávání by neměly mít podobu běžně uplatňovaných programů odborného vzdělávání a přípravy či výměnných programů, ale měly by se zaměřit na specifické potřeby těchto osob, na zajištění snadného přístupu a jednoduchého financování a na vytvoření prostředí příznivého pro informální a neformální učení;

23.  všímá si nových společenských výzev a toho, že náplň práce se neustále mění; připomíná, že program Erasmus+ rovněž připravuje mladé lidi na zaměstnání, a domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována posunu v zaměření, a to od schopností získaných na pracovišti k měkkým dovednostem, čímž by se podpořilo osvojení průřezových a přenositelných dovedností a kompetencí, jako je podnikavost, gramotnost v oblasti IKT, tvůrčí myšlení, řešení problémů, inovativně orientované myšlení, sebevědomí, přizpůsobivost, práce v týmu, řízení projektů, posuzování rizik a jejich přijímání, stejně jako sociální a občanské kompetence, které jsou na trhu práce velmi důležité; domnívá se, že by to mělo rovněž zahrnovat dobré pracovní podmínky, vyvážený soukromý a pracovní život a zapojování osob, které se nacházejí ve zranitelné situaci, na trhu práce a jejich začlenění do společnosti;

24.  konstatuje, že k zavedení nástroje pro záruky za studentské půjčky došlo teprve v únoru 2015 po podepsání pověřovací dohody s Evropským investičním fondem v prosinci 2014 a že se doposud do využívání tohoto inovativního nástroje zapojily pouze čtyři banky ve Francii, Španělsku a Irsku; vyjadřuje politováním nad tím, že tento finanční nástroj ani zdaleka nedosahuje očekávaných výsledků, jelikož je do něj zatím zapojeno pouze 130 studentů magisterského studia; požaduje kritické posouzení nástroje pro záruky za studentské půjčky, v rámci něhož by byl zhodnocen jeho účel a dostupnost v celé Evropě, a naléhavě vybízí Komisi, aby po konzultaci s Parlamentem navrhla strategii přerozdělení části rozpočtu, která pravděpodobně nebude do roku 2020 využita; zdůrazňuje, že by se měla sledovat celková míra zadlužení studentů ve snaze zaručit, že komplexní finanční nástroje, které program využívá, pomohou většímu počtu osob;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že organizace, které na místní úrovni zastupují amatérské sportovce, a zejména sportovce se zdravotním postižením, jsou při realizaci sportovních projektů na místní úrovni jen velmi málo zastoupeny coby účastníci projektu; vítá skutečnost, že byla zavedena malá partnerství založená na spolupráci, na něž jsou kladeny nižší administrativní požadavky, a považuje to za významný krok k tomu, aby se do programu mohly zapojit i malé organizace sdružující sportovce na místní úrovni a aby z toho měly prospěch; zdůrazňuje, že meziodvětvová činnost, v tomto případě užší propojení sportu a vzdělávání, může pomoci tento nedostatek vyřešit; konstatuje, že by se tato praxe měla rozšířit i do dalších oblastí financovaných z projektu Erasmus+, a to zejména v případě dobrovolnických organizací;

26.   vítá mimořádné zapojení programu Erasmus+ do spolupráce a činností v oblasti sportovních projektů na místní úrovni; vybízí Komisi, aby zlepšila dostupnost programu pro místní subjekty, jako jsou sportovní kluby, a zvýšila jejich účast na něm; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou stávající finanční prostředky, které byly v rámci programu Erasmus+ uvolněny na sport, využívány efektivně a ve prospěch sportu na místní úrovni, a pokud tomu tak není, aby našla způsob, jak tuto situaci zlepšit, a kladla přitom důraz na sport a vzdělávání na místní úrovni ve snaze zviditelnit tyto oblasti, podporovat fyzickou aktivitu a učinit sport dostupnějším pro všechny občany v EU; vyzývá Komisi, aby posílila meziodvětvový přístup ke sportovním projektům na místní úrovni napříč všemi příslušnými činnostmi programu Erasmus+ a aby koordinovala činnosti v této oblasti s cílem zajistit jejich účinnost a požadovaný dopad;

27.  zdůrazňuje přidanou hodnotu činností v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+, která spočívá v podpoře začlenění nebo opětovného začlenění znevýhodněných skupin do možnosti absolvovat vzdělávání / odbornou přípravu s cílem zlepšit jejich přechod na trh práce;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, včetně agentur EU, jako je Cedefop, aby zlepšily kvalitu a dostupnost programů mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a rovný přístup k těmto programům tak, aby z hlediska kvalifikace, uznávání a obsahu byly pro všechny účastníky přínosem, a aby zajistily zavedení norem kvality učňovského vzdělávání;

29.  uznává, že s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v některých členských státech je hlavním cílem programu Erasmus+ připravit mladé lidi na zaměstnání; zároveň klade zvláštní důraz na nutnost toho, aby byl v rámci programu Erasmus+ zachován status aktivit mimo školu, odborné přípravy a studia;

30.  připomíná Komisi, že osoby se zdravotním postižením, jako jsou sluchově postižení, mají zvláštní potřeby, a je proto nezbytné poskytovat jim přiměřené financování a příslušnou podporu, např. tlumočníky do znakového jazyka, lepší přístup k informacím a dostatečný grant, aby se do programu Erasmus+ mohly zapojit; vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na přijetí dalších opatření, na základě kterých získají osoby se zdravotním postižením bezbariérový a nediskriminační přístup ke všem stipendijním programům v rámci programu Erasmus+; považuje za vhodné, aby byli v případě potřeby v rámci národních agentur jmenováni tzv. koučové, kteří mohou radit, jak finanční prostředky nejoptimálněji využít;

31.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat, ať už finančně nebo prostřednictvím daňových pobídek, malé a střední podniky, které v rámci programu Erasmus+ nabízejí odbornou přípravu ;

Doporučení

32.   považuje program Erasmus+ za jeden z hlavních pilířů, díky němuž se evropské obyvatelstvo seznámí s konceptem celoživotního vzdělávání; žádá proto Komisi, aby plně využila potenciál programu Erasmus+ v oblasti celoživotního vzdělávání k posílení a podpoře meziodvětvové spolupráce v rámci tohoto programu, která je o poznání vyšší než v případě předchozích programů, a aby tuto meziodvětvovou spolupráci posoudila v hodnocení programu v polovině období, které bude předloženo na konci roku 2017; uznává, že meziodvětvové projekty a aktivity mají potenciál zlepšit výsledky programu; vyzývá k tomu, aby se mobilita v oblasti vzdělávání stala součástí všech programů vysokoškolského nebo odborného vzdělávání, což by vedlo ke zlepšení kvality vysokoškolského vzdělávání a systému odborného vzdělávání a přípravy, pomohlo jednotlivcům zlepšovat jejich profesní dovednosti, schopnosti a kariérní rozvoj, prohloubilo ve všech cílových odvětvích povědomí o schopnostech získaných v rámci mobility a podpořilo znalosti o vzdělávání, odborné přípravě a práci s mládeží; zdůrazňuje přidanou hodnotu činností v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v rámci programu Erasmus+, která spočívá v podpoře začlenění nebo opětovného začlenění znevýhodněných skupin do možnosti absolvovat vzdělávání / odbornou přípravu s cílem zlepšit jejich přechod na trh práce; požaduje, aby byly zvýšeny šance studentů, kteří se věnují odbornému vzdělávání a přípravě, absolvovat praxi nebo část studií v sousedních zemích, a to například financováním cestovních nákladů studentů, kteří dále bydlí ve své zemi;

33.  zdůrazňuje, že program Erasmus+ je v rámci celé EU důležitým nástrojem pro zlepšení kvality odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje skutečnost, že inkluzivní kvalitní odborné vzdělávání a příprava spolu s mobilitou v rámci těchto systémů mají na rychle se měnících evropských trzích práce zásadní hospodářskou a sociální funkci, jelikož představují způsob, jak mladým lidem a dospělým poskytnout odborné znalosti a životní dovednosti, které jsou užitečné při přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do práce; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava a mobilita v rámci těchto systémů by měly podporovat rovné příležitosti, nediskriminaci a sociální začlenění všech občanů, včetně žen, jež jsou v odborném vzdělávání a přípravě nedostatečně zastoupeny, a osob nacházejících se ve zranitelné situaci, mimo jiné romských občanů, nezaměstnaných mladých lidí, osob se zdravotním postižením, obyvatel žijících v nejvzdálenějších regionech a migrantů; dále doporučuje, aby byla věnována pozornost příjemcům s nízkou kvalifikací, aby se tak zvýšila jejich účast a tím pádem i dosah programů;

34.   poukazuje na přetrvávající sociální selektivitu při přihlašování se do programů mobility v některých členských státech; vyjadřuje politování nad tím, že nerovnosti v rámci členských států i mezi nimi ztěžují přístup k programu, jelikož vytvářejí překážky pro žadatele, zejména pro studenty s nižším příjmem; poukazuje na to, že vysoké procento studentů v programech mobility podporují třetí strany (rodina, rodiče, partneři, místní subjekty, k nimž mají příjemci blízko); konstatuje, že mnoho pracujících studentů se programu mobility nezúčastní kvůli možné ztrátě příjmu; konstatuje, že důležitým nástrojem pro naplnění cílů klíčové akce č. 1 je odstranění překážek pro mobilitu, jako jsou např. finanční překážky, a lepší uznávání pracovních/studijních výsledků dosažených v zahraničí; vybízí Komisi a členské státy, aby ještě navýšily finanční pomoc pro ty, kdo se nemohou zúčastnit z finančních důvodů, a hledaly další možnosti, jak usnadnit jejich mobilitu, ve snaze zpřístupnit program Erasmus+ skutečně všem; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rovnost žen a mužů a rovný přístup k programu;

35.  vyzývá Komisi, aby zaručila celoevropskou mobilitu i v dobách krize a aby zachovala možnosti, díky nimž mají země v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání přístup k programu Erasmus+;

36.  nadále vyjadřuje znepokojení nad tím, že mladí lidé a širší veřejnost vnímají program Erasmus+ především jako program pro studenty vysokých škol; doporučuje proto, aby bylo věnováno více pozornosti zvýšení evropské, národní a regionální viditelnosti různých oblastí, v rámci nichž si mohou lidé podat přihlášku, včetně školního vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání, mezinárodního vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých, mládeže a sportu a dobrovolnictví, a aby byla stejně tak zdůrazňována možnost uskutečňovat průřezové projekty, a to zejména prostřednictvím informační kampaně a činnosti v oblasti vztahů s veřejností, pokud jde o obsah všech programů;

37.   domnívá se, že dlouholeté názvy (Comenius, Erasmus, Erasmus Mundus, Leonardo da Vinci, Grundtvig a Mládež v akci) a jejich loga jsou důležitým nástrojem propagace různorodosti programu; konstatuje také, že název „Erasmus+“ začíná být nejznámější, zejména mezi novými účastníky; zdůrazňuje, že program by si měl za svým novým názvem „Erasmus+“ stát a více využívat různé metody zvyšování povědomí; navrhuje, aby Komise více zdůraznila vztah programu Erasmus+ k jeho dřívějším názvům a k celé škále jeho dílčích programů; vyzývá k připojení názvu „Erasmus+“ ke jménům jednotlivých programů (stanou se z nich tedy „Erasmus+ Comenius“, „Erasmus+ Mundus“, „Erasmus+ Leonardo da Vinci“, „Erasmus+ Grundtvig“ a „Erasmus+ Mládež v akci“); vyzývá všechny zainteresované strany, aby tyto názvy v zájmu zachování a posílení identity odvětvových programů, jejich snazšího rozeznávání a překonání veškerých nejasností příjemců i nadále používaly, zejména v publikacích a brožurách; vyzývá Komisi, aby strukturovala příručku k programu Erasmus+ na základě dlouholetých názvů a aby tato označení v příručce také důsledně používala;

38.  vybízí Komisi, aby zvyšovala své úsilí o otevřený, konzultační a transparentní způsob práce a aby dále zlepšovala svou spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností (případně včetně sdružení rodičů, studentů, učitelů, nepedagogického personálu a mládežnických organizací) na všech úrovních provádění; zdůrazňuje, že program Erasmus+ by se měl stát vzorem transparentnosti pro Evropskou unii i pro její občany, jelikož by měl směřovat k tomu, aby v jeho rámci bylo 100 % rozhodnutí a postupů plně transparentních, zejména pokud jde o jejich finanční stránku; připomíná, že plně transparentní rozhodnutí zaručují jasnější pochopení u těch projektů a jednotlivců, jejichž žádosti nebyly úspěšné;

39.  zdůrazňuje významnou úlohu výboru programu stanoveného nařízením 1288/2013, kterým se zavádí program Erasmus+, coby klíčového subjektu při provádění programu a zvyšování evropské přidané hodnoty prostřednictvím větší doplňkovosti a součinnosti mezi programem Erasmus+ a politikami na vnitrostátní úrovni; požaduje, aby měl výbor programu významnější úlohu a hrál větší roli v politických rozhodnutích; vyzývá Komisi, aby s výborem programu i nadále sdílela podrobné informace o rozdělení ústředních finančních prostředků;

40.  zdůrazňuje, že nástroje IT by neměly být považovány pouze za prostředek procesů řízení, podávání a vyřizování žádostí a administrativních procesů, mohou totiž představovat cennou možnost, jak být v kontaktu s příjemci a usnadnit vzájemný kontakt mezi nimi, a teoreticky tak poskytovat podporu mnoha dalším procesům, např. zpětné vazbě od příjemců či vzájemnému mentorování a zviditelňovat program;

41.  vyzývá Komisi, aby zajistila pravidelnou výměnu informací a dobrou spolupráci mezi vnitrostátními orgány, prováděcími orgány, organizacemi občanské společnosti na evropské úrovni a národními agenturami, pokud jde o decentralizované i centralizované akce programu; vyzývá národní agentury, aby na svých domovských stránkách poskytovaly veškeré potřebné informace pokud možno totožného obsahu a v totožném formátu;

42.  vyzývá Komisi a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby umožnily další podporu decentralizovaných akcí, jako je klíčová akce č. 2, tím, že navrhnou odpovídající financování, jež bude úměrné jejich velikosti;

43.  vybízí k další podpoře spolupráce mezi národními agenturami a Výkonnou agenturou pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) ve snaze prosazovat centralizované akce programu Erasmus+, poskytovat nezbytnou podporu, zvyšovat povědomí o programu, poskytovat dodatečné informace o programu potenciálním žadatelům a vzájemně si poskytovat zpětnou vazbu k zlepšování procesu jeho provádění; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s národními agenturami vypracovala evropské prováděcí pokyny pro národní agentury; žádá o usnadnění kontaktů mezi Komisí, národními agenturami, příjemci programu, zástupci organizací občanské společnosti a agenturou EACEA vytvořením komunikační platformy pro výměnu informací a osvědčených postupů, jejímž prostřednictvím by všechny zúčastněné strany mohly získávat kvalitní informace a sdílet své zkušenosti a návrhy, jak program dále vylepšit; zdůrazňuje, že je třeba zapojit zúčastněné strany a příjemce do jednání výboru programu; zdůrazňuje, že v souladu s nařízením (EU) č. 1288/2013 by to mohlo být snazší díky zřízení stálých podvýborů složených ze zástupců zúčastněných stran a příjemců, odvětvových národních agentur, poslanců Evropského parlamentu a zástupců členských států;

44.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala způsoby plateb národním agenturám, lhůty pro podávání žádostí a lhůty pro schválení a aby je odpovídajícím způsobem upravila; poukazuje na to, že by národním agenturám měla být umožněna větší flexibilita, pokud jde o granty na mobilitu a administrativní náklady, což by hrálo ve prospěch delších zahraničních pobytů; vybízí Komisi, aby poskytla národním agenturám větší flexibilitu při přesouvání finančních prostředků v rámci klíčových akcí s cílem překonat případný nedostatek prostředků na základě potřeb příjemců; navrhuje, aby vzhledem k obeznámenosti s potenciálním nedostatkem finančních prostředků v jejich zemích byly tímto úkolem pověřeny národní agentury; konstatuje, že zvýšená flexibilita s sebou nese nutnost odpovídající kontroly a transparentnosti;

45.  je znepokojen snižováním počtu společných projektů v rámci programu Leonardo a žádá, aby měly národní agentury v této souvislosti opět více prostoru k rozhodování o výši příspěvků na administrativní výdaje, aby mohly lépe zohledňovat národní specifika, jako např. duální systém;

46.  je znepokojen tím, že národní agentury mají potíže s výkladem a uplatňováním pravidel programu, a připomíná, že 82 % rozpočtu programu Erasmus+ je spravováno v rámci decentralizovaných akcí; vyzývá Komisi, aby zjednodušila definice a zlepšila pokyny týkající se decentralizovaných akcí a aby zajistila jednotné uplatňování pravidel a předpisů programu všemi národními agenturami, přičemž je třeba dodržovat společné standardy kvality, projektové hodnocení a administrativní postupy, a zaručit tak jednotné a soudržné provádění programu Erasmus+, dosáhnout nejlepších výsledků pro rozpočet EU a zabránit míře chyb;

47.  je přesvědčen, že by výkonnost národních agentur měla být pravidelně posuzována a zlepšována, aby byla zabezpečena úspěšnost činností financovaných EU; uvědomuje si, že klíčovými ukazateli by v tomto ohledu měly být míry účasti na činnostech programu a zkušenosti účastníků a partnerů;

48.  navrhuje, aby byla organizační struktura příslušných útvarů Komise uvedena do souladu se strukturou programu;

49.  vyzývá k dalšímu zlepšení příslušných nástrojů IT a žádá, aby byl kladen důraz spíše na zefektivnění, uživatelskou vstřícnost a zlepšení propojení jednotlivých nástrojů než na vyvíjení nástrojů nových; v této souvislosti připomíná, že nové nástroje IT patří u mladých občanů mezi oblíbené prostředky interakce s webem; zdůrazňuje, že informační technologie mohou hrát důležitou úlohu při zviditelňování programu;

50.  vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela virtuální platformy eTwinning, School Education Gateway, Open Education Europe, EPALE, Evropský portál pro mládež a VALOR, a zvýšila tak jejich atraktivnost a zjednodušila jejich užívání; žádá Komisi, aby zahrnula hodnocení těchto platforem do hodnocení programu Erasmus+ v polovině období, které bude předloženo na konci roku 2017;

51.  žádá Komisi, aby zlepšila fungování a uživatelskou vstřícnost nástrojů IT, jako je nástroj mobility, nebo jiných podpůrných platforem IT, jako je např. elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE), a zajistila tak, že příjemci programu budou mít ze svých zkušeností maximální užitek a také že se podpoří přeshraniční spolupráce a sdílení osvědčených postupů;

52.  vyzývá Komisi, aby v rámci programu posílila rozměr školního vzdělávání, a umožnila tak větší mobilitu žáků, zjednodušila postup poskytování podpory a administrativní postupy pro školy i pro poskytovatele neformálního vzdělávání a využila tím obecné myšlenky programu Erasmus+, která spočívá v podpoře meziodvětvové spolupráce, a pobídla poskytovatele neformálního vzdělávání k navazování partnerství se školami; vybízí Komisi, aby v rámci programu posílila postupy v oblasti rozvoje práce s mládeží a neformálního vzdělávání, a to podporováním mládežnických organizací a dalších subjektů v oblasti práce s mládeží, stejně jako neustálou podporou partnerství mezi EU a Radou Evropy v oblasti mládeže;

53.   vítá skutečnost, že byly zavedeny dva typy strategických partnerství, což představuje první důležitý a pozitivní krok ke zvýšení šancí malých organizací zapojit se do tohoto programu, neboť tyto organizace mají často problém splnit požadavky, čímž jsou diskriminovány, a to zhoršuje pověst programu a ubírá mu na přesvědčivosti; vyzývá Komisi, aby vylepšila program tak, aby byl ještě zajímavější, a zajistila, aby bylo do činností programu zapojeno více malých organizací, přičemž finálním cílem je zvýšit podíl jejich zapojení do programu, aniž by se zapomnělo na požadavky kvality; vítá skutečnost, že byly vytvořeny evropské prováděcí pokyny a podrobnější internetové stránky s často kladenými dotazy, jejichž cílem je zefektivnit odpovědi na dotazy o kritériích výběru a zviditelnit vybrané projekty ve snaze vyjasnit postup výběru a více podpořit malé organizace; zdůrazňuje, že je třeba zapojit do činností programu různé zúčastněné organizace a udržet mezi nimi rovnováhu;

54.  doporučuje, aby byla výše subvencí v oblasti spolupráce škol snížena ve prospěch počtu podporovaných projektů s cílem poskytovat finanční podporu přímo školním výměnám, a umožnit tak více osobních setkání mezi lidmi pocházejícími z různých kultur a hovořícími různými jazyky; zdůrazňuje význam osobní zkušenosti s lidmi z odlišného kulturního prostředí pro podporu evropské identity a základní myšlenky evropské integrace a doporučuje usilovat o zapojení co největšího možného počtu účastníků, k čemuž by bezpochyby mělo docházet v případě všech cílů programu; vítá v této souvislosti zlepšení, ke kterým již došlo, ale očekává, že se národní agentury i Evropská komise budou zasazovat o stanovení pružnějších pravidel v rámci strategických partnerství;

55.  s ohledem na význam mnohojazyčnosti pro zvyšování zaměstnanosti mladých lidí(18) se domnívá, že by v rámci programu Erasmus+ mělo být věnováno více úsilí propagaci a podpoře mnohojazyčnosti;

56.  konstatuje, že v souvislosti s novými společenskými výzvami pro Evropu je zapotřebí posílit evropský přístup k řešení společných evropských výzev podporou rozsáhlých inovativních projektů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže, které uskutečňují evropské sítě občanské společnosti; poukazuje na skutečnost, že toho lze dosáhnout přidělením části celkových finančních prostředků programu Erasmus+ vyčleněných na klíčovou akci č. 2 na „Spolupráci na inovacích a výměna osvědčených postupů“ centralizovaných akcí;

57.  konstatuje, že 75 % národních agentur ve svých zprávách hovořilo o vysoké administrativní zátěži, která snižuje investiční možnosti rozpočtu EU a hrozí, že bude mít přímý dopad na příjemce; žádá GŘ EAC a agenturu EACEA, aby zlepšily provádění programu, zvláště ve fázi procesu podávání a vyřizování žádostí;

58.  vítá skutečnost, že v zájmu snížení administrativní zátěže byl v rámci programu zaveden systém jednotkových nákladů; dále vítá úpravy Komise uskutečněné v roce 2016 a plánované na rok 2017; poznamenává, že kvůli regulačním požadavkům nemohou některé členské státy tento systém použít nebo jim výše nákladů připadá nepřiměřená ve srovnání se skutečnými náklady; domnívá se, že je třeba dále zvýšit sazby jednotkových nákladů, a poskytnout tak účastníkům projektů dostatečnou finanční podporu, a zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby účastníci a organizace z odlehlých oblastí a pohraničních regionů nebyli systémem jednotkových nákladů znevýhodněni; požaduje, aby bylo vysoké osobní nasazení, zejména mnoha dobrovolníků a učitelů a všech dalších žadatelů, odpovídajícím způsobem odměňováno; požaduje, aby byly (opět) financovány počáteční fáze projektu, jako je navazování kontaktů s případnými partnery pro spolupráci či pořádání přípravných schůzek, nebo aby byla například poskytnuta dostatečná celková výše příspěvku, která by pokryla i tyto náklady; zdůrazňuje, že transparentnost v této oblasti je důležitým prvkem požadavků transparentnosti a cílů programu Erasmus+ celkově;

59.  vítá zjednodušení zavedená používáním jednorázového a paušálního financování; vybízí Komisi, aby hledala způsoby, jak dále zlepšit složitý administrativní postup pro žadatele, pokud jde o různé oblasti programu; je znepokojen tím, že národní agentury hlásí vyšší zátěž v souvislosti s auditem;

60.  konstatuje, že je zapotřebí posílit operativní podporu pro evropské sítě v rámci klíčové akce č. 3 „Podpora reformy politiky“ s cílem maximalizovat podporu a šíření příležitostí nabízených programem Erasmus+;

61.  vyzývá Komisi, aby podnikla náležité kroky, díky nimž by bylo dobrovolnictví uznáno za zdroj vlastních příspěvků do rozpočtu projektu, jelikož to usnadní účast menších organizací, zejména v oblasti sportu, a nezapomínala přitom na skutečnost, že v rámci programu Erasmus+ může být doba strávená dobrovolnými činnostmi uznána jako spolufinancování ve formě věcného plnění a že nový návrh finančních pokynů vypracovaný Komisí tuto možnost obsahuje; zdůrazňuje, že příspěvek dobrovolníků musí vzhledem ke svému zvláštnímu významu pro program získat uznání a být zviditelněn, a to za předpokladu, že bude sledován, aby se zajistilo, že dobrovolnická činnost nebude nahrazovat, ale pouze doplňovat investice z veřejných zdrojů;

62.  uznává hospodářskou a sociální hodnotu dobrovolnictví a vyzývá Komisi, aby v rámci činností programu lépe podporovala organizace založené na dobrovolnické práci;

63.   vítá návrh Komise na zřízení evropského sboru solidarity; vybízí Komisi, aby do rozvoje této nové iniciativy zapojila dobrovolnické organizace, a zajistila tak její přidanou a doplňkovou hodnotu při posilování dobrovolnictví v Evropské unii; vybízí Komisi a členské státy, aby této nové iniciativě poskytly prostředky z rozpočtu, aniž by však došlo k podfinancování jiných stávajících a prioritních programů, a požaduje, aby byly posouzeny možnosti jejího začlenění do Evropské dobrovolné služby s cílem posílit dobrovolnictví v EU bez zdvojování iniciativ a programů;

64.  zdůrazňuje, že dobrovolná činnost je projevem solidarity, svobody a odpovědnosti a přispívá k posílení aktivního občanství a k osobnímu lidskému rozvoji; domnívá se, že dobrovolná činnost je také důležitým nástrojem sociálního začlenění, soudržnosti, odborné přípravy, vzdělávání a mezikulturního dialogu a významným způsobem přispívá k šíření evropských hodnot; je přesvědčen, že by měla být uznána úloha Evropské dobrovolné služby (EDS) při podpoře rozvoje dovedností a kompetencí, jež mohou usnadnit vstup účastníků EDS na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důstojné pracovní podmínky dobrovolníků a sledovaly, zda jsou smlouvy, na základě kterých dobrovolníci pracují, plně dodržovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby účastníci EDS nikdy nebyli považováni za náhradu pracovní síly nebo za podobným účelem využíváni;

65.  požaduje, aby bylo období rozhodování co možná nejkratší, aby bylo hodnocení žádostí prováděno jednotně a koordinovaně a aby bylo v případě zamítnutí žádosti podáno transparentní a srozumitelné odůvodnění, aby se tak předcházelo citelné ztrátě motivace k využívání programů EU;

66.  důrazně podporuje větší transparentnost při posuzování žádostí a kvalitní zpětnou vazbu pro všechny žadatele; žádá Komisi, aby zajistila účinný systém poskytování zpětné vazby pro příjemce programu, aby mohli informovat Komisi ohledně případných nesrovnalostí, s nimiž se mohli setkat při provádění programu Erasmus+; dále vyzývá Komisi, aby zlepšila a zvýšila tok informací mezi evropskými institucemi odpovědnými za provádění programu a vnitrostátními orgány; vybízí národní agentury a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby za účelem lepšího provádění programu poskytovaly hodnotitelům školení a pořádaly pravidelné schůze s příjemci a návštěvy projektů;

67.  poukazuje na význam posilování místního rozměru Evropské dobrovolné služby; navrhuje, aby byla dobrovolníkům Evropské dobrovolné služby poskytnuta větší podpora nejen před odjezdem, ale také po jejich návratu do místních komunit, a to v podobě školení navazujících na specializaci a integraci, díky nimž budou moci sdílet své evropské zkušenosti podporou dobrovolnictví na místní úrovni;

68.  podporuje zvýšení účinnosti a efektivity prostřednictvím rozsáhlejších projektů; poznamenává však, že musí existovat rovnováha mezi malými a velkými skupinami žadatelů;

69.  vyzývá Komisi, aby v maximální možné míře harmonizovala uvedené sazby předběžného financování napříč programem, a poskytla tak všem příjemcům stejné výhody a zjednodušila provádění projektu, zejména v případě malých organizací; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby velké instituce nebyly upřednostňovány před malými a méně zavedenými institucemi, pokud jde o žadatele o program;

70.  všímá si regionální nerovnováhy v účasti na činnostech financovaných z programu Erasmus+ na úrovni EU i mezi regiony v rámci členských států; je znepokojen tím, že míry úspěšnosti těchto činností jsou poměrně nízké a v různých místech EU se značně liší; žádá cílené a včasné kroky s cílem rozšířit účast a zlepšit míry úspěšnosti bez ohledu na původ žadatelů, které budou vedeny snahou o vyčlenění části finančních prostředků na zvláštní opatření k propagaci této iniciativy a ke zvyšování informovanosti o ní, a to zejména v těch regionech, kde je přístup k financování i nadále poměrně nízký;

71.  konstatuje, že realizace programu Erasmus+ v regionech EU ukazuje, že existují různé požadavky na financování a různé priority intervencí, což vyžaduje, aby některé členské státy změnily zaměření působnosti programu a zajistily tak nákladovou efektivnost vynaložených prostředků;

72.  poukazuje na neopodstatněné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o granty a metody jejich přidělování; vybízí Komisi, aby prošetřila důsledky těchto rozdílů ve snaze minimalizovat socioekonomické rozdíly v Evropské unii; vybízí k dalšímu zvýšení sazeb grantů a jejich úpravě s ohledem na náklady na bydlení v cílové zemi mobility, čímž by se podpořila účast socioekonomicky znevýhodněných studentů, studentů a zaměstnanců se zvláštními potřebami a studentů a zaměstnanců z odlehlých oblastí;

73.  podotýká, že větší pozitivní efekt grantů na mobilitu z programu Erasmus+ a větší zájem o ně ve východní a jižní Evropě kontrastují s omezeným celkovým rozpočtem programu, což vede k vysoké míře zamítnutých žádostí; navrhuje, aby Komise zvýšila úsilí o podporu mobility ze západní do východní Evropy;

74.  vyjadřuje politování nad tím, že narůstající nerovnost v některých členských státech i mezi nimi a vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU ztěžují přístup k programu, neboť brání mobilitě žadatelů z oblastí s nižšími příjmy, které byly výrazněji zasaženy ekonomickou krizí a škrty v rozpočtech; zdůrazňuje, že program Erasmus+ a odborné vzdělávání a přípravu je třeba uplatňovat i ve vzdálených a pohraničních regionech Evropské unie; domnívá se, že zajištění přístupu a rovných příležitostí obyvatelům těchto regionů představuje velmi pozitivní krok, který přispěje ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí a k hospodářskému oživení;

75.  zdůrazňuje, že granty na podporu mobility jednotlivců v rámci programu Erasmus+ by měly být osvobozeny od daní a sociálních odvodů;

76.  vyzývá Komisi, aby uznala specifickou povahu projektů a mobilit, které se týkají osob se zvláštními potřebami a osob pocházejících ze znevýhodněného prostředí; vybízí k větší propagaci možností, jak se mohou osoby se zvláštními potřebami a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí, včetně uprchlíků, zapojit do programu, a žádá, aby byl jejich přístup k programu usnadněn;

77.  zdůrazňuje, že v uznávání studijních pobytů, kreditů, kompetencí a dovedností získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení v zahraničí došlo sice k pokroku, problémy však nadále přetrvávají; zdůrazňuje, že uznávání mezinárodních kvalifikací je pro mobilitu zásadní a představuje základ pro další spolupráci v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité plně využít všech nástrojů EU pro potvrzení znalostí, dovedností a kompetencí nezbytných pro uznávání kvalifikací;

78.  zdůrazňuje, že navzdory hospodářské, finanční a sociální krizi se počet absolvovaných studijních pobytů v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus od roku 2008 neustále zvyšuje; upozorňuje na skutečnost, že ve stejné době se exponenciálně zvýšil počet zahraničních pracovních stáží; dospěl k závěru, že mladí lidé zřejmě považují pracovní stáže za skvělou příležitost ke zlepšení své zaměstnatelnosti; doporučuje, aby Komise a národní agentury, organizátoři a instituce vzali tento vývoj na vědomí;

79.  zdůrazňuje, že díky evropskému rámci kvalifikací (2008/C111/01) došlo k významnému pokroku ve zlepšení systémů uznávání a validace diplomů, kvalifikace, kreditů, osvědčení o dovednostech, akreditovaných kvalifikačních kurzů a vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, ale všímá si toho, že problémy nadále přetrvávají; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby kompetence a kvalifikace získané během pobytů v rámci mezinárodní mobility v jakémkoli prostředí (formální učení, podnikové stáže či dobrovolnická a mládežnická činnost) byly řádně zdokumentovány, potvrzeny, uznány a aby je bylo možné v rámci systému domovského členského státu porovnat; vyzývá Komisi, aby s cílem podpořit volný pohyb reformovala evropský rámec kvalifikací a posílila ho tak, aby se ze současného doporučení stal silnější nástroj; vyzývá Komisi a členské státy, aby systematicky využívaly stávající evropské nástroje, jako je Europass, pas mládeže (Youthpass) a ECVET, a tyto nástroje dále rozvíjely; podporuje vývoj společných kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy, které mohou zajistit mezinárodní uznávání kvalifikací; vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a včasné provádění doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

80.  zdůrazňuje, že neformální vzdělávání a učení dospělých přispívá ke zlepšování základních dovedností a tzv. měkkých dovedností, jako jsou sociální a občanské kompetence, které jsou důležité jak pro trh práce, tak i pro pracovní podmínky a vyvážený soukromý a pracovní život; poukazuje na to, že neformální vzdělávání a učení dospělých má velký význam pro znevýhodněné skupiny ve společnosti, neboť jim pomáhá rozvíjet dovednosti a podporuje je při zapojování se do pracovního procesu, hledání udržitelného a kvalitního pracovního místa a při zlepšování jejich situace, pokud jde o zaměstnanost, a přispívá k demokratičtější Evropě;

81.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly programy odborného vzdělávání a přípravy; poukazuje na to, že systémy stáží a praxí jsou příležitostí pro další vzdělávání a nepředstavují náhradu plných pracovních úvazků, že je třeba učňům zaručit dobré pracovní podmínky a odpovídající mzdu a že kompetence svěřované příjemcům by v žádném případě neměly být nahrazovány kompetencemi, jež náležejí zaměstnancům;

82.  konstatuje, že v rámci stávajícího programu klade práce spojená s jeho prováděním na národní agentury větší nároky; vyzývá Komisi, aby národním agenturám poskytla dostatečné zdroje a potřebnou pomoc, což jim umožní provádět program účinněji a řešit nové výzvy spojené s navýšením rozpočtu;

83.  vyzývá Komisi, aby sledovala kritéria kvality, která národní agentury používají při hodnocení projektů a výměně osvědčených postupů v této oblasti; podporuje školení pro hodnotitele, která jim umožní pokračovat ve svém rozvoji, zejména v meziodvětvových projektech, a poskytovat kvalitní zpětnou vazbu všem žadatelům, a podpořit tak dosažení cílů v budoucích projektech a zlepšit výsledky budoucích žadatelů;

84.  domnívá se, že kvalitativní měření by mělo být stejně důležité jako kvantitativní měření; požaduje další rozšíření kvalitativního měření v rámci programu Erasmus+;

85.  vyzývá Komisi a členské státy k potvrzení a uznání formálního a neformálního učení a učňovské přípravy; vybízí členské státy, aby lépe informovaly mladé učně o možnostech, které se jim nabízí, aby více podporovaly vzdělávací střediska, která se chtějí zapojit do programu Erasmus+ a v případech přeshraniční mobility do sousedních zemí také poskytly učňům pomoc zavedením doplňkových opatření na podporu ubytování a dopravy;

86.  podporuje větší mobilitu ve vzdělávání a učňovských programech a stážích v rámci programů záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem pokusit se snížit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí a zeměpisnou nerovnováhu v rámci Evropské unie;

87.  naléhavě vybízí Komisi, aby se zaměřila na současnou nerovnoměrnou účast institucí odborného vzdělávání a přípravy v programech mobility EU v zemích a regionech s cílem zmenšit tyto rozdíly, a to prostřednictvím lepší spolupráce a výměny informací mezi národními agenturami pro program Erasmus+, podporou týmové práce mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy v podobě propojení zkušených institucí s ostatními institucemi, předložením podpůrných politických opatření a specifických návrhů pro instituce odborného vzdělávání a přípravy, a také zlepšováním stávajících systémů podpory pro instituce odborného vzdělávání a přípravy;

88.  vybízí členské státy, aby za účelem podpory mobility učitelů, přednášejících a neakademických pracovníků uznaly jejich účast v programech mobility za důležitou součást jejich kariérního postupu, a pokud možno zavedly systém odměňování spojený s účastí v programech mobility, a to například v podobě finančních odměn nebo snížení pracovní zátěže;

89.  vyzývá národní agentury, aby zajistily plnou transparentnost při hodnocení projektů, a to zveřejněním seznamu vybraných projektů spolu s jejich pokračujícím pokrokem a určenou finanční podporou;

90.  vybízí k tomu, aby se v rámci klíčové akce č. 1 navázalo na nejlépe fungující postupy z programu Comenius, jako je například podpora školních výměnných pobytů či možnost, aby si zaměstnanci školy mohli v rámci klíčové akce č. 1 individuálně požádat o granty na mobilitu;

91.  konstatuje, že i přes vysokou kvalitu projektů v rámci klíčové akce č. 2 bylo mnoho z nich kvůli omezeným finančním prostředkům zamítnuto; vybízí Komisi, aby tyto projekty označila, a pomohla jim tak získat investice z jiných zdrojů; vybízí členské státy, aby ocenily projekty, které byly označeny, tím, že je upřednostní v přístupu k veřejným finančním prostředkům umožňujícím jejich realizaci, jsou-li takové prostředky dostupné;

92.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v úsilí o řešení potíží s financováním evropských organizací usazených v Bruselu s cílem posílit jejich přínos pro rozvoj evropských politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu;

93.  poukazuje na potíže, kterým čelí národní agentury při provádění mezinárodní mobility za účelem získání kreditů; požaduje větší flexibilitu pro národní agentury, aby mohly přidělovat prostředky z některých zemí a regionů jiným zemím a regionům za účelem splnění priorit v oblasti spolupráce vysokoškolských institucí;

94.  poukazuje na klesající počet účastníků mobility z řad jednotlivců mimo program Erasmus+ v důsledku upřednostňování institucionalizovaného systému mobility ze strany evropských institucí vysokoškolského vzdělávání; vybízí Komisi a vnitrostátní orgány, aby obnovily příležitosti zapojit se do mobility pro uchazeče z řad jednotlivců;

95.  vybízí Komisi, aby oživila systém odborného vzdělávání a přípravy podporou dílčích programů Leonardo da Vinci mezi novými organizacemi a menšími institucemi, a aby kromě toho těmto organizacím poskytla podporu při podávání žádostí o příslušné finanční prostředky v podobě dalších pokynů, on-line školení a individualizované podpory při přípravě vysoce kvalitních žádostí o financování prostřednictvím kontaktu s národními agenturami pro program Erasmus+;

96.  vybízí k celosvětové propagaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a také k celosvětové podpoře znalostí jednotlivců posilováním všech příslušných zúčastněných stran (členských států, vysokoškolských institucí, vysokoškolských sdružení) s cílem zatraktivnit sdílené magisterské studium Erasmus Mundus pro vysokoškolské instituce a potenciální žadatele;

97.  navrhuje, aby se národní agentury více zapojovaly do tvorby politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu, a to posílením vazeb mezi Komisí, členskými státy a národními agenturami;

Následující programové období

98.  vyzývá Komisi a členské státy, aby více usilovaly o zjednodušení postupů a snížení vysoké administrativní zátěže pro studenty, instituce i pro hostitelské společnosti zapojené do projektů programu Erasmus+, zejména pro ty, jež tuto příležitost dostatečně nevyužívají, aby se zlepšil a usnadnil rovný přístup a procesy registrace, validace a uznávání; zdůrazňuje se, že informace o tomto programu musí být poskytovány ve všech úředních jazycích EU s cílem podnítit větší zapojení; vyzývá Komisi a národní agentury, aby standardizovaly podmínky přístupu s cílem zpřístupnit jej co nejvyššímu počtu žadatelů;

99.  navrhuje, aby se prioritně upustilo od další harmonizace a větších změn ve struktuře programu a aby namísto toho došlo k zabezpečení a upevnění dosažených výsledků a v případě potřeby k pravidelnému zlepšování;

100.  doporučuje, aby byl v rámci programu Erasmus+ posílen význam a viditelnost neformálního vzdělávání, a to jak v případě zaměstnanosti mladých lidí, tak vzdělávání dospělých, jelikož neformální vzdělávání je v oblasti evropského občanství, podpory demokracie a výchovy k hodnotám důležité; přesto je program vzhledem ke svému názvu často spojován pouze s formálním vzděláváním;

101.  vyzývá Komisi, aby zapojila příslušné zúčastněné strany do práce na příštím finančním programovém období a do zavádění možných zlepšení s cílem zajistit další úspěch programu a jeho přidanou hodnotu;

102.  doporučuje, aby program Erasmus+ v rámci klíčové akce č. 1 více rozvíjel meziodvětvovou mobilitu jednotlivců, aby se do ní mohli studenti, učitelé, vychovatelé, trenéři, učni, pracovníci a mladí lidé plně zapojit;

103.  žádá, aby byla vypracována jasná definice meziodvětvových projektů, díky čemuž by se zabránilo nejasnostem vyplývajícím z nesprávného označování projektů;

104.   požaduje, aby v novém VFR nebyla pouze zaručena stávající výše rozpočtu pro příští generaci programů, ale domnívá se, že naprosto nezbytným předpokladem pro to, aby tento program i nadále sklízel úspěchy, je další zvýšení rozpočtu, kterým se zajistí, aby výše ročního financování pro příští generaci programu byla přinejmenším na stejné úrovni jako v posledním roce uplatňování stávajícího rámce; navrhuje, aby Komise prozkoumala, zda by bylo možné zvýšit předběžné financování;

105.   vítá strukturu programu a vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu příští generace programu měla na paměti specifické rysy oblastí, jako jsou vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport, a zachovala je jako oddělené kapitoly s oddělenými rozpočty, a aby upravila formuláře žádostí, systémy vykazování a požadavky týkající se vytvořených produktů jednotlivým odvětvím;

106.   vybízí národní agentury, aby zajistily, aby disponibilní rozpočtové prostředky pro klíčová opatření a odvětví byly snadno dostupné po každém kole přihlášek, což žadatelům umožní strategicky plánovat své budoucí kroky, a také aby zveřejňovaly výsledky výběru projektů a rozpočtové položky, aby mohlo probíhat odpovídající vnější monitorování programu;

107.  žádá Komisi, aby pravidelně kontrolovala míru finanční podpory, např. jednorázových příspěvků na cestovní výdaje a denních příspěvků, aby zajistila, že odpovídají skutečným životním nákladům, a předešla zadlužení, které by bylo způsobeno odbornou přípravou, a pomohla tak zabránit diskriminaci a upuštění od účasti v případě osob s omezenými finančními prostředky nebo zvláštními potřebami;

108.  poukazuje na to, že na znevýhodněné skupiny se konkrétně zaměřuje odvětví mládeže; navrhuje, aby byla strategie pro začleňování a rozmanitost rozšířena na všechna odvětví programu s cílem podpořit sociální začleňování a zapojení osob se zvláštními potřebami nebo s omezenými příležitostmi do programu Erasmus+;

109.  vyzývá Komisi, aby předložila (a členské státy následně podpořily) rámec kvality pro učňovské vzdělávání a návrh na zvýšení mobility učňů, čímž by se učňům, praktikantům, stážistům a studentům odborného vzdělávání a přípravy zajistil soubor práv a přiměřená ochrana a zaručilo se, že tyto programy mobility nebudou nikdy nahrazovat standardní pracovní smlouvy; žádá o kvalitní a placené stáže a praxe a požaduje, aby členské státy podávaly zprávy o situacích, kdy dochází k porušování podmínek týkajících se úkolů nebo práv příjemců programu Erasmus+;

110.  vyzývá Komisi, aby s členskými státy pracovala na posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a hlavními zúčastněnými stranami (místní či regionální orgány, sociální partneři, soukromý sektor, zástupci mladých lidí, zařízení odborného vzdělávání a přípravy, výzkumné organizace, organizace občanské společnosti) s cílem zajistit, aby vzdělávání a systémy odborného vzdělávání a přípravy více odpovídaly skutečným potřebám trhu práce a aby se tato spolupráce odrážela v programu Erasmus+; domnívá se, že aktivní zapojení příjemců a všech zúčastněných stran do koncepce, organizace, monitorování, provádění a hodnocení programu zajistí jeho životaschopnost, úspěšnost a přidanou hodnotu;

111.  zasazuje se o to, aby bylo studentům v programech mobility umožněno kombinovat studium v zahraničí s pracovní stáží související se studiem, čímž se jim usnadní pobyt v zahraničí, sníží se sociální selektivita, zvýší se počet studentů v programech mobility, zlepší se jejich dovednosti a posílí se propojení vysokoškolského vzdělávání s pracovním prostředím; vyzývá Komisi, aby při přidělování grantů v rámci programu Erasmus+ věnovala zvláštní pozornost dlouhodobé mobilitě učňů;

112.  všímá si rozdílů, které existují mezi jednotlivými členskými státy v souvislosti s podmínkami pro přijetí do programu Erasmus+; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby pravidla programu byla uplatňována stejným způsobem všemi národními agenturami, aby byly dodržovány stejné standardy kvality a postupy, a tím byla zajištěna vnitřní i vnější koherence programu Erasmus+ a jeho postavení jakožto skutečně evropského programu; v tomto ohledu žádá Komisi, aby pro národní agentury vypracovala evropské pokyny k provádění programu Erasmus+; vybízí národní agentury, které musí tvořit nedílnou součást procesu monitorování, aby se rovněž zasadily o vytvoření fóra pro konstruktivní dialog mezi orgány odpovědnými za politiky v oblasti vzdělávání a práce v každém členském státě, nebo aby k vytvoření takového fóra přispěly; důrazně podporuje lepší koordinaci mezi agenturami, aby se propojily projekty se stejnými tématy;

113.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě odborného vzdělávání a přípravy zvýšily možnosti studovat v zahraničí, zařadily odborné vzdělávání a přípravu mezi nejlepší možnosti, jak si najít práci a začít slibnou kariéru, a zajistily k nim přístup všem občanům všech věkových skupin a aby poskytovaly přiměřené financování, protože prostředky vyčleněné na odborné vzdělávání a přípravu neodpovídají počtu případných žadatelů o účast na programech mobility, které jsou nabízeny(19); důrazně podporuje účinné prosazování a podporování programů mobility odborného vzdělávání a přípravy mezi ženami a domnívá se, že by v tomto ohledu měly být členskými státy stanoveny ambiciózní cíle a měl by být přísně sledován pokrok;

114.  zdůrazňuje, že dochází k novému vymezení pracovních míst a dovedností, zejména v důsledku probíhajícího přechodu k digitalizovanější ekonomice s novými potřebami podniků, a k odvětvím orientovaným na budoucnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že program Erasmus+ bude tuto skutečnost zohledňovat;

115.  vyzývá k větší propagaci programů mobility u vyšších ročníků vysokoškolského vzdělávání, aby se zajistila mobilita mezi evropskými výzkumnými středisky a dále rozvíjel cíl učinit z evropských univerzit univerzity mezinárodní;

116.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o programu Erasmus+ jakožto prostředku ke zlepšení dovedností jednotlivců, který jim poskytne další rozměr, což by mělo zajistit správný přístup k tomuto nástroji za účelem zajištění jeho efektivity a vyloučení rizika, že se stane jen životní zkušeností;

117.  žádá Komisi, aby zpracovala a zpřístupnila aktualizované statistické údaje a provedla navazující studie týkající se provádění programu Erasmus+, zejména takové studie, které se budou zabývat mírou účasti mladých lidí podle regionů a pohlaví a dopadem, který to má na zaměstnatelnost, stejně jako druhem zaměstnání, mírou zaměstnanosti, vlivem na platy a způsoby, jak dosáhnout případných zlepšení; vyzývá Komisi, aby posoudila, proč některé země podávají více přihlášek v oblasti mobility odborného vzdělávání a přípravy, kde je rozdíl mezi ženami a muži největší a příčiny tohoto rozdílu nebo kde je více žadatelů se zdravotním postižením, a vypracovala plán, jak zvýšit účast ostatních zemí; žádá tedy národní agentury v členských státech, aby úzce spolupracovaly v oblasti výměny informací a statistických údajů; trvá na tom, že výsledky studií a statistické údaje musí být zahrnuty a zohledněny při příštím přezkumu programu Erasmus+ v polovině období;

118.  připomíná, že v okamžiku významné krize týkající se základních hodnot EU může program Erasmus+ představovat zásadní příležitost k podpoře integrace, porozumění a solidarity mezi mladými lidmi; vyzývá proto k podpoře integrace mladých lidí prostřednictvím seznámení se s různými kulturami a tradicemi a nezbytností jejich vzájemného respektování;

119.  navrhuje, aby Komise považovala vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání i nadále za jeden z cílů chystaného programu Erasmus+ v příštím finančním období (po roce 2020), včetně mobility, a aby tento program zahrnoval:

i)  obezřetné posouzení dopadu stávajících opatření podporujících podnikání prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy a případně jejich přizpůsobení, přičemž by se měla věnovat zvláštní pozornost dopadům opatření na málo zastoupené a znevýhodněné skupiny;

ii)  prosazování lepších definic obsahu procesů učení a jejich nástrojů v oblasti formálního i neformálního vzdělávání, které budou zaměřeny na všechny studenty a budou sestávat z teoretických i praktických modulů, například studentských podnikatelských projektů;

iii)  podporu partnerství mezi vzdělávacími institucemi, podniky, neziskovými organizacemi a poskytovateli neformálního vzdělávání, díky nimž by byly navrženy vhodné kurzy a studentům poskytnuty požadované praktické zkušenosti a příklady;

iv)  rozvoj schopností souvisejících s podnikatelskými procesy, finanční gramotností, gramotností a dovednostmi v oblasti IKT, s tvůrčím myšlením, řešením problémů a inovativně orientovaným myšlením, se sebevědomím, přizpůsobivostí, prací v týmu, řízením projektů, posuzováním rizik a jejich přijímáním a rozvoj specifických podnikatelských schopností a znalostí;

v)  důraz na neformální a informální učení jakožto privilegovaný způsob, jak si osvojit podnikatelské kompetence;

120.  vyzývá členské státy, aby se více zapojily do programu Erasmus pro mladé podnikatele a tento program dále propagovaly mezi mladými lidmi, kteří si přejí realizovat podnikatelský projekt, aby mohli nabrat zkušenosti v jiných zemích a získat nové znalosti, které jim pomohou jejich podnikatelské projekty úspěšně uskutečnit;

121.  důrazně podporuje vzájemné učení vyplývající ze studia, odborné přípravy a pracovní zkušenosti v zahraničí, aby se zvýšil dopad programu Erasmus+ na místní komunity; zdůrazňuje, že sdílení osvědčených postupů je zásadně důležité pro zlepšování kvality projektů v rámci Erasmus+; vítá platformu Erasmus+ pro šíření výsledků projektu a požaduje důslednější přístup při sdílení osvědčených postupů a mezinárodních výměnách názorů mezi národními agenturami, partnery a příjemci programu; vyzývá Komisi, aby v rámci programu poskytovala žadatelům podporu při hledání mezinárodních partnerů tím, že vyvine uživatelsky vstřícné platformy shromažďující veřejné informace o různých příjemcích a jejich projektech;

122.  žádá Komisi, aby zlepšila příručku k programu tak, aby byla uživatelsky vstřícnější a srozumitelnější, a aby vypracovala zvláštní informační příručku ke každému z klíčových opatření; žádá Komisi, aby zjednodušila proces podávání přihlášek z hlediska administrativní zátěže;

123.  podporuje rozvoj institucí pro vzdělávání dospělých prostřednictvím probíhajícího profesionálního rozvoje a příležitostí k mobilitě pro učitele, vedoucí pracovníky škol, školitele a další pracovníky v oblasti vzdělávání; podporuje rozvoj dovedností a kompetencí, zejména v oblasti účinného používání IKT v rámci vzdělávání dospělých, s cílem dosáhnout lepších výsledků; zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů;

124.  vítá vytváření pilotních projektů, jako je „Evropský rámec pro mobilitu učňů: rozvíjení evropského občanství a dovedností prostřednictvím začlenění mladých lidí na pracovním trhu“, který se zaměřuje na provádění nákladově efektivních přeshraničních programů mobility učňů mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy, společnostmi nebo jinými relevantními organizacemi a také na formální uznávání a validování výsledků vzdělávání a podporu vzájemného uznávání diplomů, a „Mobilita mládeže v oblasti odborného vzdělávání – Zlepšení mobility mládeže“, který se zaměřuje na zlepšení mobility mladých lidí v odborném vzdělávání; vyzývá Komisi k účinnému provádění těchto dvou pilotních projektů a jejich dlouhodobému začlenění do programu Erasmus+;

125.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zvýšenou, dlouhodobější strukturální podporu evropským organizacím občanské společnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v podobě provozních grantů, neboť jsou to organizace, které poskytují vzdělávací příležitosti a prostor pro účast evropských občanů a rezidentů za účelem rozvoje a provádění evropských politik;

126.  žádá Komisi, aby zvážila odpovídající řešení situace evropských nevládních organizací sídlících v Bruselu, které žádají o finanční prostředky od belgických národních agentur.

127.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1)

Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(2)

Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(3)

Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.

(4)

Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 29.

(5)

Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 77.

(6)

Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 31.

(8)

Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(9)

Úř. věst. C 70, 8.3.2012, s. 9.

(10)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0433.

(11)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0292.

(12)

Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.

(13)

Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 36.

(14)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0106.

(15)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0107.

(16)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0291.

(17)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(18)

Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky o jazycích a zaměstnatelnosti, 2015.

(19)

Podle Komise byl v roce 2016 v důsledku nedostatku finančních prostředků podíl úspěšných způsobilých žadatelů o mobilitu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v rámci programu Erasmus+ 42 %. Situace se v průběhu let zhoršovala – v roce 2014 byl podíl úspěšnosti 54 % a v roce 2015 dosáhl 48 %. Přes to, že se dostupné finanční prostředky v průběhu let nepatrně zvýšily, poptávka rostla mnohem rychleji a omezené prostředky programu Erasmus+ neumožňovaly, aby finanční prostředky rostly stejně rychle jako poptávka.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (10.11.2016)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES

(2015/2327(INI))

Navrhovatel: Andrey Novakov

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na to, že program Erasmus+ je stěžejním programem EU v oblasti mobility, vzdělávání a odborné přípravy, na který byly vzhledem k jeho pozitivním výsledkům a k vysoké poptávce po něm přiděleny o 40 % vyšší rozpočtové prostředky než v období 2007–2013;

2.  je si vědom toho, že investice z rozpočtu EU v rámci programu Erasmus+ výrazným způsobem přispívají ke zlepšování dovedností mladých Evropanů, jejich zaměstnatelnosti a nižšímu riziku jejich dlouhodobé nezaměstnanosti i aktivnímu občanství a sociálnímu začlenění mladých lidí;

3.  vítá strukturu programu se samostatnými kapitolami rozpočtu podle odvětví a vyzývá Komisi, aby v návrhu příští generace programů samostatné kapitoly rozpočtu zachovala;

4.  uznává hospodářskou a sociální hodnotu dobrovolnictví a vyzývá Komisi, aby v rámci činností programu lépe podporovala organizace založené na dobrovolnické práci;

5.  všímá si regionální nerovnováhy v účasti na činnostech financovaných z programu Erasmus+ na úrovni EU i mezi regiony v rámci členských států; je znepokojen tím, že míry úspěšnosti těchto činností jsou poměrně nízké a v různých místech EU se značně liší; žádá cílené a včasné kroky s cílem rozšířit účast a zlepšit míry úspěšnosti bez ohledu na původ žadatelů, které budou vedeny snahou o vyčlenění části finančních prostředků na zvláštní opatření k propagaci této iniciativy a ke zvyšování informovanosti o ní, a to zejména v těch regionech, kde je přístup k financování i nadále poměrně nízký;

6.  vítá návrh Komise zvýšit na zbytek současného VFR prostředky na závazky u programu Erasmus+ o 200 milionů EUR a v návrhu rozpočtu na rok 2017 zvýšit prostředky na platby o 4,5 %; vyzývá Komisi, aby při přidělování grantů v rámci programu Erasmus věnovala zvláštní pozornost dlouhodobé mobilitě učňů; konstatuje, že 48 % národních agentur hlásí, že na činnosti financované z programu není dostatek rozpočtových prostředků; vyzývá Komisi, aby navrhla odpovídající víceletý platební plán, a podněcuje ji k tomu, aby navrhla výši ročního financování pro příští generaci programů minimálně na stejné úrovni jako v posledním roce uplatňování stávajícího rámce; navrhuje, aby Komise prozkoumala, zda by bylo možné zvýšit předběžné financování;

7.  podotýká, že větší pozitivní efekt grantů na mobilitu z programu Erasmus+ a větší zájem o ně ve východní a jižní Evropě kontrastují s omezeným celkovým rozpočtem programu, což vede k vysoké míře zamítnutých žádostí; navrhuje, aby Komise zvýšila úsilí o podporu mobility ze západní do východní Evropy;

8.  zdůrazňuje, že nejvíce se rostoucí zájem evropských občanů o program Erasmus+ projevuje u kapitoly programu týkající se mládeže; konstatuje, že v současné době spadá 36 % všech podání žádostí v rámci programu Erasmus+ do kapitoly týkající se mládeže, přičemž mezi roky 2014 a 2016 došlo k nárůstu podání o 60 %;

9.  vyzývá Komisi a Generální ředitelství pro vzdělávání a kulturu (GŘ EAC) a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA), aby umožnily další podporu decentralizovaných akcí, jako je klíčová akce č. 2, tím, že navrhnou odpovídající financování, jež bude úměrné jejich velikosti;

10.  konstatuje, že realizace programu Erasmus+ v regionech EU ukazuje, že existují různé požadavky na financování a různé priority intervencí, což vyžaduje, aby některé členské státy změnily zaměření působnosti programu a zajistily tak nákladovou efektivnost vynaložených prostředků;

11.  je znepokojen obtížemi, které mají národní agentury při výkladu a uplatňování pravidel programu; připomíná, že 82 % rozpočtu programu Erasmus+ je spravováno v rámci decentralizovaných akcí; vyzývá Komisi, aby zefektivnila definice a zlepšila pokyny pro decentralizované akce, aby byly zajištěny ty nejlepší výsledky pro rozpočet Evropské unie a zabránilo se chybovosti;

12.  konstatuje, že 75 % národních agentur ve svých zprávách hovořilo o vysoké administrativní zátěži, která snižuje investiční možnosti rozpočtu EU a hrozí, že bude mít přímý dopad na příjemce; žádá GŘ EAC a agenturu EACEA, aby zlepšily provádění programu, zvláště ve fázi procesu podávání a vyřizování žádostí;

13.  vítá zjednodušené finanční řízení a využívání systému jednotkových nákladů; poznamenává, že kvůli regulačním požadavkům ho nemohou některé členské státy použít nebo jim výše nákladů připadá nepřiměřená ve srovnání se skutečnými náklady; je znepokojen tím, že národní agentury hlásí vyšší zátěž v souvislosti s auditem;

14.  je přesvědčen, že by výkonnost národních agentur měla být pravidelně posuzována a zlepšována, aby byla zabezpečena úspěšnost činností financovaných EU; uvědomuje si, že klíčovými ukazateli by v tomto ohledu měly být míry účasti na činnostech programu a zkušenosti účastníků a partnerů;

15.  podporuje zvýšení účinnosti a efektivity prostřednictvím rozsáhlejších projektů; poznamenává však, že musí být rovnováha mezi malými a velkými skupinami žadatelů;

16.  lituje toho, že financování v rámci programu Erasmus+ může být vzhledem k vysoké míře administrativní zátěže pro menší organizace nedostupné; je přesvědčen, že by měly být požadavky na byrokracii a vykazování zjednodušeny;

17.  lituje toho, že dlouhé platební lhůty v programu Erasmus+ mají dopad na možnosti menších organizací žádat o financování;

18.  je toho názoru, že dobrovolnická činnost by měla být považována za způsobilou jako zdroj vlastního příspěvku do rozpočtu projektu, neboť to usnadňuje účast menších organizací.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Monika Hohlmeier, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Andrey Novakov, Stanisław Ożóg, Nils Torvalds, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew


STANOVISKO Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (17.11.2016)

pro Výbor pro kulturu a vzdělávání

k provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2006/ES

(2015/2327(INI))

Navrhovatel: Emilian Pavel

NÁVRHY

Výbor pro zaměstnanost a sociální věci vyzývá Výbor pro kulturu a vzdělávání jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že podle Eurostatu nezaměstnanost v červenci 2016 stále činila 10,1 %; vzhledem k tomu, že v celé EU dosahuje nezaměstnanost mladých lidí 18,8 %;

B.  vzhledem k tomu, že studie dopadů programu Erasmus z roku 2014(1) ukazuje, že pro ty, kdo studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, je pravděpodobnost najít si zaměstnání dvakrát vyšší než pro ty, kdo takovou zkušenost nemají;

C.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti těch, kteří studovali nebo absolvovali odbornou přípravu v zahraničí, je po pěti letech od absolvování studia o 23 % nižší(2);

D.  vzhledem k tomu, že 85 % studentů programu Erasmus studuje nebo se účastní odborné přípravy v zahraničí, aby zvýšili svoji uplatnitelnost v zahraničí(3);

E.  vzhledem k tomu, že 64 % zaměstnavatelů se v současnosti domnívá, že zkušenosti ze zahraničí jsou při náboru zaměstnanců velmi důležité; vzhledem k tomu, že v roce 2006 jich bylo pouze 37 %(4);

F.  vzhledem k tomu, že 64 % zaměstnavatelů tvrdí, že absolventům se zkušenostmi ze zahraničí je svěřována větší profesní odpovědnost(5);

G.  vzhledem k tomu, že jeden ze tří stážistů programu Erasmus dostane ve společnosti, kde stáž vykonával, nabídku práce(6);

H.  vzhledem k tomu, že téměř každý desátý stážista programu Erasmus, který absolvoval pracovní stáž, založil vlastní společnost a tři ze čtyř ji hodlají založit či si dovedou tuto možnost představit(7);

I.  vzhledem k tomu, že účelem programu Erasmus+, který probíhá v období 2014–2020, je modernizovat v celé Evropě vzdělávání, odbornou přípravu a práci s mladými lidmi a že je tento program otevřený organizacím zabývajícím se vzděláváním a odbornou přípravou, mládeží a sportem ve všech odvětvích celoživotního učení; vzhledem k tomu, že více než čtyřem milionům Evropanů poskytne příležitost studovat, účastnit se odborné přípravy, získat pracovní zkušenosti a zapojit se do dobrovolné činnosti v zahraničí;

1.  domnívá se, že program Erasmus+ hraje významnou roli při podporování evropské identity a integrace, solidarity, inkluzivního a udržitelného růstu, kvalitních pracovních míst, konkurenceschopnosti, sociální soudržnosti a pracovní mobility mladých osob, jelikož pozitivně přispívá ke zlepšení evropských systémů vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení, aktivního evropského občanství a zvýšení možností v oblasti zaměstnanosti tím, že Evropanům dává příležitost získat studiem, stáží či prací v zahraničí a dobrovolnickou činností široké průřezové a přenositelné osobní a profesní dovednosti a kompetence a jednotlivcům umožňuje žít nezávisleji, snadněji se přizpůsobit a dosáhnout osobního rozvoje;

2.  považuje program Erasmus+ za jeden z hlavních pilířů, díky němuž se evropské obyvatelstvo seznámí s konceptem celoživotního vzdělávání; vyzývá Komisi a národní agentury, aby více propagovaly význam průřezových projektů, jelikož je třeba klást větší důraz na rozměr celoživotního učení v rámci tohoto programu;

3.  poukazuje na to, že v současnosti je pouze 1 % mladých lidí v systémech odborné přípravy spojené s prací, včetně učňů, během své přípravy zapojeno do systémů mobility; poukazuje na to, že je velmi důležité vytvořit podmínky pro větší mobilitu učňů v rámci EU tak, aby učňové měli stejné příležitosti jako vysokoškolští studenti a aby se tak podařilo splnit cíle v oblasti boje proti nezaměstnanosti, zejména nezaměstnanosti mladých lidí; vybízí členské státy, aby lépe informovaly mladé učně o možnostech, které se jim nabízí, aby více podporovaly vzdělávací střediska v účasti na programu Erasmus+ a v případech přeshraniční mobility do sousedních zemí také učňům zajistily doplňková opatření na podporu ubytování a dopravy;

4  zdůrazňuje, že navzdory hospodářské, finanční a sociální krizi se počet absolvovaných studijních pobytů v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus od roku 2008 neustále zvyšuje; upozorňuje na skutečnost, že ve stejné době se exponenciálně zvýšil počet zahraničních pracovních stáží; dospěl k závěru, že mladí lidé zřejmě považují pracovní stáže za skvělou příležitost ke zlepšení své zaměstnatelnosti; doporučuje, aby Komise a národní agentury, organizátoři a instituce vzali tento vývoj na vědomí;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že narůstající nerovnost v některých členských státech i mezi nimi a vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí v EU ztěžují přístup k programu, neboť brání mobilitě žadatelů z oblastí s nižšími příjmy, které byly výrazněji zasaženy ekonomickou krizí a škrty v rozpočtech; zdůrazňuje, že program Erasmus+ a odborné vzdělávání a přípravu je třeba uplatňovat i ve vzdálených a pohraničních regionech Evropské unie; domnívá se, že zajištění přístupu a rovných příležitostí obyvatelům těchto regionů představuje velmi pozitivní krok, který přispěje ke snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí a k hospodářskému oživení;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby více usilovaly o zjednodušení postupů a snížení vysoké administrativní zátěže pro studenty, instituce i pro hostitelské společnosti zapojené do projektů programu Erasmus+, zejména pro ty, jež tuto příležitost dostatečně nevyužívají, aby se zlepšil a usnadnil rovný přístup a procesy registrace, validace a uznávání; zdůrazňuje se, že informace o tomto programu musí být poskytovány ve všech úředních jazycích EU s cílem podnítit větší zapojení; vyzývá Komisi a národní agentury, aby standardizovaly podmínky přístupu s cílem zpřístupnit jej co nejvyššímu počtu žadatelů; vybízí národní agentury, aby zajistily, aby disponibilní rozpočtové prostředky pro klíčová opatření a odvětví byly snadno dostupné po každém kole přihlášek, což žadatelům umožní strategicky plánovat svá budoucí opatření, a také aby zveřejňovaly výsledky výběru projektů a rozpočtové položky, aby mohlo probíhat odpovídající vnější monitorování programu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby velké instituce nebyly upřednostňovány před malými a méně zavedenými institucemi, pokud jde o žadatele o program;

7.  nadále vyjadřuje znepokojení nad tím, že mladí lidé a širší veřejnost vnímají program Erasmus+ především jako program pro studenty vysokých škol; doporučuje proto, aby bylo věnováno více pozornosti zvýšení evropské, národní a regionální viditelnosti různých struktur, do kterých se mohou lidé přihlásit, včetně školního vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání, mezinárodního vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy, vzdělávání dospělých, mládeže a sportu a dobrovolnictví, a aby byla stejně tak zdůrazňována možnost uskutečňovat průřezové projekty, a to zejména prostřednictvím informační kampaně a činnosti v oblasti vztahů s veřejností, pokud jde o obsah všech programů;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, včetně agentur EU, jako je Cedefop, aby zlepšily kvalitu a dostupnost programů mobility v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a rovný přístup k těmto programům tak, aby z hlediska kvalifikace, uznávání a obsahu byly pro všechny účastníky přínosem, a aby zajistily zavedení norem kvality učňovského vzdělávání;

9.  všímá si rozdílů, které existují mezi jednotlivými členskými státy v souvislosti s podmínkami pro přijetí do programu Erasmus+; trvá na tom, aby Komise zajistila, aby pravidla programu byla uplatňována stejným způsobem všemi národními agenturami, aby byly dodržovány stejné standardy kvality a postupy, a tím byla zajištěna vnitřní i vnější koherence programu Erasmus+ a jeho postavení jakožto skutečně evropského programu; v tomto ohledu žádá Komisi, aby pro národní agentury vypracovala evropské pokyny k provádění programu Erasmus+; vybízí národní agentury, které musí tvořit nedílnou součást procesu monitorování, aby se rovněž zasadily o vytvoření fóra pro konstruktivní dialog mezi orgány odpovědnými za politiky v oblasti vzdělávání a práce v každém členském státě, nebo aby k vytvoření takového fóra přispěly; důrazně podporuje lepší koordinaci mezi agenturami, aby se propojily projekty se stejnými tématy;

10.  zdůrazňuje, že program Erasmus+ je v rámci celé EU důležitým nástrojem pro zlepšení kvality odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje skutečnost, že inkluzivní kvalitní odborné vzdělávání a příprava spolu s mobilitou v rámci těchto systémů mají na rychle se měnících evropských trzích práce zásadní hospodářskou a sociální funkci, jelikož představují způsob, jak mladým lidem a dospělým poskytnout odborné znalosti a životní dovednosti, které jsou užitečné při přechodu ze vzdělávání a odborné přípravy do práce; zdůrazňuje, že odborné vzdělávání a příprava a mobilita v rámci těchto systémů by měly pěstovat rovné příležitosti, nediskriminaci a sociální začlenění všech občanů, včetně žen, jež jsou v odborném vzdělávání a přípravě nedostatečně zastoupeny, a osob nacházejících se ve zranitelné situaci, včetně romských občanů, nezaměstnaných mladých lidí, osob se zdravotním postižením, obyvatel žijících v nejvzdálenějších regionech a migrantů; dále doporučuje, aby byla věnována pozornost příjemcům s nízkou kvalifikací, aby se tak zvýšila jejich účast a tím pádem i dosah programů;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě odborného vzdělávání a přípravy zvýšily možnosti studovat v zahraničí, zařadily odborné vzdělávání a přípravu mezi nejlepší možnosti, jak si najít práci a začít slibnou kariéru, a zajistily k nim přístup všem občanům všech věkových skupin a aby poskytovaly přiměřené financování, protože prostředky vyčleněné na odborné vzdělávání a přípravu neodpovídají počtu(8) případných žadatelů o účast na programech mobility, které jsou nabízeny; důrazně podporuje účinné prosazování a podporování programů mobility odborného vzdělávání a přípravy mezi ženami a domnívá se, že by v tomto ohledu měly být členskými státy stanoveny ambiciózní cíle a měl by být přísně sledován pokrok;

12.  zdůrazňuje, že dochází k novému vymezení pracovních míst a dovedností, zejména v důsledku probíhajícího přechodu k digitalizovanější ekonomice s novými potřebami podniků, a k odvětvím orientovaným na budoucnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že program Erasmus+ bude tuto skutečnost zohledňovat;

13.  žádá Komisi, aby pravidelně kontrolovala míru finanční podpory, např. jednorázových příspěvků na cestovní výdaje a denních příspěvků, aby zajistila, že odpovídají skutečným životním nákladům, a předešla zadlužení, které by bylo způsobeno odbornou přípravou, a pomohla tak zabránit diskriminaci a upuštění od účasti v případě osob s omezenými finančními prostředky nebo zvláštními potřebami;

14.  zdůrazňuje význam jasných výsledků učení a konkrétních popisů práce u pracovních zkušeností v rámci programu Erasmus+ v zahraničí pro studenty, stážisty, učně a dobrovolníky účastnící se odborného vzdělávání a přípravy; zdůrazňuje, že nedílnou součástí činnosti je příprava uchazečů před odjezdem do zahraničí, a že je proto třeba, aby zahrnovala profesní poradenství, jazykové kurzy a kurzy sociální a kulturní integrace, a to včetně kurzů mezikulturní komunikace, které by podporovaly účast lidí na životě společnosti a zlepšily jejich pracovní a životní podmínky; s ohledem na význam mnohojazyčnosti pro zvyšování zaměstnanosti mladých lidí se domnívá, že by mělo být v rámci programu Erasmus+ věnováno více úsilí na propagaci a podporu mnohojazyčnosti; vítá skutečnost, že si účastníci projektů Erasmus+ zlepší své znalosti cizích jazyků, včetně jazyků sousedních zemí, což může zvýšit mobilitu a zaměstnatelnost na přeshraničním trhu práce; domnívá se, že jazykové kurzy pro nové účastníky mobility by mohly být organizovány ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a hostitelskými společnostmi a přizpůsobeny studijnímu oboru účastníků či jejich stáži;

15.  uznává, že s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí v některých členských státech je hlavním cílem programu Erasmus+ připravit mladé lidi na zaměstnání; zároveň klade zvláštní důraz na nutnost toho, aby byl v rámci programu Erasmus+ zachován status aktivit mimo školu, odborné přípravy a studia;

16.  zdůrazňuje, že programy Erasmus a Leonardo byly původně zaměřeny především na mladé lidi s vyšší kvalifikací a lepšími možnostmi uplatnění na trhu práce a nezaměřovaly se na nejzranitelnější skupiny; poukazuje na to, že jedním z cílů EU je snížit předčasné ukončování školní docházky a chudobu; zdůrazňuje, že členské státy by se při provádění programu Erasmus+ měly jednoznačně zaměřit na osoby, které předčasně odcházejí ze vzdělávání, jelikož přestavují skupinu, jíž hrozí chudoba a nezaměstnanost; zdůrazňuje, že programy pro osoby předčasně odcházející ze vzdělávání by neměly mít podobu běžně uplatňovaných programů odborného vzdělávání a přípravy či výměnných programů, ale měly by se zaměřit na specifické potřeby těchto osob, na zajištění snadného přístupu a jednoduchého financování a na vytvoření prostředí příznivého pro informální a neformální učení;

17.  připomíná Komisi, že osoby se zdravotním postižením, jako jsou sluchově postižení, mají zvláštní potřeby, a je proto nezbytné poskytovat jim přiměřené financování a příslušnou podporu, např. tlumočníky do znakového jazyka, lepší přístup k informacím a obstojný grant, aby se do programu Erasmus+ mohly zapojit; vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na přijetí dalších opatření, na základě kterých získají osoby se zdravotním postižením bezbariérový a nediskriminační přístup ke všem stipendijním programům v rámci programu Erasmus+; považuje za vhodné, aby se v případě potřeby jmenovali tzv. koučové v rámci národních agentur, kteří mohou radit, jak nejoptimálněji využít finanční prostředky;

18.  domnívá se, že existuje prostor pro zlepšení v oblasti podpory práce s mladými lidmi, uměleckých a kulturních aktivit, zapojení do politického života vzdělávání dospělých a masového sportu;

19.  vyzývá Komisi, aby předložila (a členské státy následně podpořily) rámec kvality pro učňovské vzdělávání a návrh na zvýšení mobility učňů, čímž by se učňům, praktikantům, stážistům a studentům odborného vzdělávání a přípravy zajistil soubor práv a přiměřená ochrana a zaručilo se, že tyto programy mobility nebudou nikdy nahrazovat standardní pracovní smlouvy; žádá o kvalitní a placené stáže a praxe a požaduje, aby členské státy podávaly zprávy o situacích, kdy dochází k porušování podmínek týkajících se úkolů nebo práv příjemců programu Erasmus+;

20.  vyzývá Komisi, aby s členskými státy pracovala na posílení spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a hlavními zúčastněnými stranami (místní či regionální orgány, sociální partneři, soukromý sektor, zástupci mladých lidí, zařízení odborného vzdělávání a přípravy, výzkumné organizace, organizace občanské společnosti) s cílem zajistit, aby vzdělávání a systémy odborného vzdělávání a přípravy více odpovídaly skutečným potřebám trhu práce a aby se tato spolupráce odrážela v programu Erasmus+; domnívá se, že aktivní zapojení příjemců a všech zúčastněných stran do koncepce, organizace, monitorování, provádění a hodnocení programu zajistí jeho životaschopnost, úspěšnost a přidanou hodnotu;

21.  vyzývá k větší propagaci programů mobility u vyšších ročníků vysokoškolského vzdělávání, aby se zajistila mobilita mezi evropskými výzkumnými středisky a dále rozvíjel cíl učinit z evropských univerzit univerzity mezinárodní;

22.  důrazně podporuje větší transparentnost při posuzování žádostí a kvalitní zpětnou vazbu pro všechny žadatele; žádá Komisi, aby zajistila účinný systém poskytování zpětné vazby pro příjemce programu, aby mohli informovat Komisi ohledně případných nesrovnalostí, s nimiž se mohli setkat při provádění programu Erasmus+; dále vyzývá Komisi, aby zlepšila a zvýšila tok informací mezi evropskými institucemi odpovědnými za provádění programu a vnitrostátními orgány; vybízí národní agentury a Výkonnou agenturu pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, aby za účelem lepšího provádění programu poskytovaly hodnotitelům školení a pořádaly pravidelné schůze s příjemci a návštěvy projektů;

23.  zdůrazňuje, že díky evropskému rámci kvalifikací (2008/C111/01) došlo k významnému pokroku ve zlepšení systémů uznávání a validace diplomů, kvalifikace, kreditů, osvědčení o dovednostech, akreditovaných kvalifikačních kurzů a vzdělávání a odborného vzdělávání a přípravy, ale všímá si toho, že problémy nadále přetrvávají; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby kompetence a kvalifikace získané během pobytů v rámci mezinárodní mobility v jakémkoli prostředí (formální učení, podnikové stáže či dobrovolnická a mládežnická činnost) byly řádně zdokumentovány, potvrzeny, uznány a aby je bylo možné v rámci systému domovského členského státu porovnat; vyzývá Komisi, aby s cílem podpořit volný pohyb reformovala evropský rámec kvalifikací a posílila ho tak, aby se ze současného doporučení stal silnější nástroj; vyzývá Komisi a členské státy, aby systematicky využívaly stávající evropské nástroje, jako je Europass, pas mládeže (Youthpass) a ECVET, a tyto nástroje dále rozvíjely; podporuje vývoj společných kvalifikací odborného vzdělávání a přípravy, které mohou zajistit mezinárodní uznávání kvalifikací; vyzývá členské státy, aby zajistily úplné a včasné provádění doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

24.  zdůrazňuje, že dobrovolná činnost je projevem solidarity, svobody a odpovědnosti a přispívá k posílení aktivního občanství a k osobnímu lidskému rozvoji; domnívá se, že dobrovolná činnost je také důležitým nástrojem sociálního začlenění, soudržnosti, odborné přípravy, vzdělávání a mezikulturního dialogu a významným způsobem přispívá k šíření evropských hodnot; je přesvědčen, že by měla být uznána úloha Evropské dobrovolné služby (EDS) při podpoře rozvoje dovedností a kompetencí, jež mohou usnadnit vstup účastníků EDS na trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důstojné pracovní podmínky dobrovolníků a sledovaly, zda jsou smlouvy, na základě kterých dobrovolníci pracují, plně dodržovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby účastníci EDS nikdy nebyli považováni za náhradu pracovní síly nebo za podobným účelem využíváni;

25.  zdůrazňuje, že neformální vzdělávání a učení dospělých přispívá ke zlepšování základních dovedností a tzv. měkkých dovedností, jako jsou sociální a občanské kompetence, které jsou důležité jak pro trh práce, tak i pro pracovní podmínky a vyvážený soukromý a pracovní život; poukazuje na to, že neformální vzdělávání a učení dospělých má velký význam pro znevýhodněné skupiny ve společnosti, neboť jim pomáhá rozvíjet dovednosti a podporuje je při zapojování se do pracovního procesu, hledání udržitelného a kvalitního pracovního místa a při zlepšování jejich situace, pokud jde o zaměstnanost, a přispívá k demokratičtější Evropě;

26.  všímá si nových společenských výzev a toho, že náplň práce se neustále mění; připomíná, že program Erasmus+ rovněž připravuje mladé lidi na zaměstnání, a domnívá se, že zvláštní pozornost by měla být věnována posunu v zaměření, a to od schopností získaných na pracovišti k měkkým dovednostem, čímž by se podpořilo osvojení průřezových a přenositelných dovedností a kompetencí, jako je podnikavost, gramotnost v oblasti IKT, tvůrčí myšlení, řešení problémů, inovativně orientované myšlení, sebevědomí, přizpůsobivost, práce v týmu, řízení projektů, posuzování rizik a jejich přijímání, stejně jako sociální a občanské kompetence, které jsou na trhu práce velmi důležité; domnívá se, že by to mělo rovněž zahrnovat dobré pracovní podmínky, vyvážený soukromý a pracovní život a zapojování osob, které se nacházejí ve zranitelné situaci, na trhu práce a jejich začlenění do společnosti;

27.  s ohledem na význam mnohojazyčnosti pro zvyšování zaměstnanosti mladých lidí(9) se domnívá, že by mělo být věnováno více úsilí na propagaci a podporu mnohojazyčnosti v rámci programu Erasmus+;

28.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat, ať už finančně nebo prostřednictvím daňových pobídek, malé a střední podniky, které nabízejí odbornou přípravu v rámci programu Erasmus+;

29.  domnívá se, že kvalitativní měření by mělo být stejně důležité jako kvantitativní měření; požaduje další rozšíření kvalitativního měření v rámci programu Erasmus+;

30.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit informovanost o programu Erasmus+ jakožto prostředku ke zlepšení dovedností jednotlivců, který jim poskytne další rozměr, což by mělo zajistit správný přístup k tomuto nástroji za účelem zajištění jeho efektivity a vyloučení rizika, že se stane jen životní zkušeností;

31.  podporuje větší mobilitu ve vzdělávání a učňovských programech a stážích v rámci programů záruky pro mladé lidi a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem pokusit se snížit vysokou míru nezaměstnanosti mladých lidí a zeměpisnou nerovnováhu v rámci Evropské unie;

32.  žádá Komisi, aby zpracovala a zpřístupnila aktualizované statistické údaje a provedla navazující studie týkající se provádění programu Erasmus+, zejména takové studie, které se budou zabývat mírou účasti mladých lidí podle regionů a pohlaví a dopadem, který to má na zaměstnatelnost, stejně jako druhem zaměstnání, mírou zaměstnanosti, vlivem na platy a způsoby, jak dosáhnout případných zlepšení; vyzývá Komisi, aby posoudila, proč některé země podávají více přihlášek v oblasti mobility odborného vzdělávání a přípravy, kde je rozdíl mezi ženami a muži největší a příčiny tohoto rozdílu nebo kde je více žadatelů se zdravotním postižením, a vypracovala plán, jak zvýšit účast ostatních zemí; žádá tedy národní agentury v členských státech, aby úzce spolupracovaly v oblasti výměny informací a statistických údajů; trvá na tom, že výsledky studií a statistické údaje musí být zahrnuty a zohledněny při příštím přezkumu programu Erasmus+ v polovině období;

33.  připomíná, že v okamžiku významné krize týkající se základních hodnot EU může program Erasmus+ představovat zásadní příležitost k podpoře integrace, porozumění a solidarity mezi mladými lidmi; vyzývá proto k podpoře integrace mladých lidí prostřednictvím seznámení se s různými kulturami a tradicemi a nezbytností jejich vzájemného respektování;

34.  navrhuje, aby Komise považovala vzdělávání a odbornou přípravu v oblasti podnikání i nadále za jeden z cílů chystaného programu Erasmus+ v příštím finančním období (po roce 2020), včetně mobility, a aby tento program zahrnoval:

i)  obezřetné posouzení dopadu stávajících opatření podporujících podnikání prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy a případně jejich přizpůsobení, přičemž by se měla věnovat zvláštní pozornost dopadům opatření na málo zastoupené a znevýhodněné skupiny;

ii)  prosazování lepších definic obsahu procesů učení a jejich nástrojů v oblasti formálního i neformálního vzdělávání, které budou zaměřeny na všechny studenty a budou sestávat z teoretických i praktických modulů, například studentských podnikatelských projektů;

iii)  podporu partnerství mezi vzdělávacími institucemi, podniky, neziskovými organizacemi a poskytovateli neformálního vzdělávání, díky nimž by byly navrženy vhodné kurzy a studentům poskytnuty požadované praktické zkušenosti a příklady;

iv)  rozvoj schopností souvisejících s podnikatelskými procesy, finanční gramotností, gramotností a dovednostmi v oblasti IKT, s tvůrčím myšlením, řešením problémů a inovativně orientovaným myšlením, se sebevědomím, přizpůsobivostí, prací v týmu, řízením projektů, posuzováním rizik a jejich přijímáním a rozvoj specifických podnikatelských schopností a znalostí;

v)  důraz na neformální a informální učení jakožto privilegovaný způsob, jak si osvojit podnikatelské kompetence;

35.  vyzývá členské státy, aby se více zapojily do programu Erasmus pro mladé podnikatele a tento program dále propagovaly mezi mladými lidmi, kteří si přejí realizovat podnikatelský projekt, aby mohli nabrat zkušenosti v jiných zemích a získat nové znalosti, které jim pomohou jejich podnikatelské projekty úspěšně uskutečnit;

36.  důrazně podporuje vzájemné učení vyplývající ze studia, odborné přípravy a pracovní zkušenosti v zahraničí, aby se zvýšil dopad programu Erasmus+ na místní komunity; zdůrazňuje, že sdílení osvědčených postupů je zásadně důležité pro zlepšování kvality projektů v rámci Erasmus+; vítá platformu Erasmus+ pro šíření výsledků projektu a požaduje důslednější přístup při sdílení osvědčených postupů a mezinárodních výměnách názorů mezi národními agenturami, partnery a příjemci programu; vyzývá Komisi, aby v rámci programu poskytovala žadatelům podporu při hledání mezinárodních partnerů tím, že vyvine uživatelsky vstřícné platformy shromažďující veřejné informace o různých příjemcích a jejich projektech;

37.  žádá Komisi, aby zlepšila fungování a uživatelskou vstřícnost nástrojů IT, jako je nástroj mobility, nebo jiných podpůrných platforem IT, např. EPALE (elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě), a zajistila tak, že příjemci programu budou mít ze svých zkušeností maximální užitek a také že se podpoří přeshraniční spolupráce a sdílení osvědčených postupů;

38.  žádá Komisi, aby zlepšila příručku k programu tak, aby byla uživatelsky vstřícnější a srozumitelnější, a aby vypracovala zvláštní informační příručku ke každému z klíčových opatření; žádá Komisi, aby zjednodušila proces podávání přihlášek z hlediska administrativní zátěže;

39.  podporuje rozvoj institucí pro vzdělávání dospělých prostřednictvím probíhajícího profesionálního rozvoje a příležitostí k mobilitě pro učitele, vedoucí pracovníky škol, školitele a další pracovníky v oblasti vzdělávání; podporuje rozvoj dovedností a kompetencí, zejména v oblasti účinného používání IKT v rámci vzdělávání dospělých, s cílem dosáhnout lepších výsledků; zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů;

40.  vítá vytváření pilotních projektů, jako je „Evropský rámec pro mobilitu učňů: rozvíjení evropského občanství a dovedností prostřednictvím začlenění mladých lidí na pracovním trhu“, který se zaměřuje na provádění nákladově efektivních přeshraničních programů mobility učňů mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy, společnostmi nebo jinými relevantními organizacemi a také na formální uznávání a validování výsledků vzdělávání a podporu vzájemného uznávání diplomů, a „Mobilita mládeže v oblasti odborného vzdělávání – Zlepšení mobility mládeže“, který se zaměřuje na zlepšení mobility mladých lidí v odborném vzdělávání; vyzývá Komisi k účinnému provádění těchto dvou pilotních projektů a jejich dlouhodobému začlenění do programu Erasmus+;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zvýšenou, dlouhodobější strukturální podporu evropským organizacím občanské společnosti v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v podobě provozních grantů, neboť jsou to organizace, které poskytují vzdělávací příležitosti a prostor pro účast evropských občanů a rezidentů za účelem rozvoje a provádění evropských politik;

42.  žádá Komisi, aby zvážila odpovídající řešení situace evropských nevládních organizací sídlících v Bruselu, které žádají o finanční prostředky od belgických národních agentur.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laura Agea, Guillaume Balas, Brando Benifei, Vilija Blinkevičiūtė, Enrique Calvet Chambon, David Casa, Ole Christensen, Martina Dlabajová, Lampros Fountoulis, Arne Gericke, Marian Harkin, Danuta Jazłowiecka, Agnes Jongerius, Rina Ronja Kari, Jan Keller, Ádám Kósa, Jean Lambert, Patrick Le Hyaric, Jeroen Lenaers, Verónica Lope Fontagné, Javi López, Morten Løkkegaard, Thomas Mann, Dominique Martin, Anthea McIntyre, Joëlle Mélin, Elisabeth Morin-Chartier, Emilian Pavel, João Pimenta Lopes, Georgi Pirinski, Terry Reintke, Sofia Ribeiro, Maria João Rodrigues, Claude Rolin, Anne Sander, Sven Schulze, Siôn Simon, Jutta Steinruck, Yana Toom, Renate Weber, Tatjana Ždanoka, Jana Žitňanská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Georges Bach, Amjad Bashir, Sergio Gutiérrez Prieto, Csaba Sógor, Helga Stevens, Neoklis Sylikiotis, Tom Vandenkendelaere, Flavio Zanonato

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

David Coburn

(1)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(2)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(3)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(4)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(5)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(6)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(7)

http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/repository/education/library/study/2014/erasmus-impact_en.pdf

(8)

Podle Komise byl v roce 2016 v důsledku nedostatku finančních prostředků podíl úspěšných způsobilých žadatelů o mobilitu v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v rámci programu Erasmus+ 42 %. Situace se v průběhu let zhoršovala – v roce 2014 byl podíl úspěšnosti 54 % a v roce 2015 dosáhl 48 %. Přes to, že se dostupné finanční prostředky v průběhu let nepatrně zvýšily, poptávka rostla mnohem rychleji a omezené prostředky programu Erasmus+ neumožňovaly, aby finanční prostředky rostly stejně rychle jako poptávka.

(9)

Zpráva JRC z oblasti vědy a politiky o jazycích a zaměstnatelnosti, 2015.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

5.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Angel Dzhambazki, María Teresa Giménez Barbat, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Stefano Maullu, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Bogdan Brunon Wenta, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Dietmar Köster, Ernest Maragall, Liliana Rodrigues

Právní upozornění