Postup : 2016/2055(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0004/2017

Předložené texty :

A8-0004/2017

Rozpravy :

PV 13/02/2017 - 18
CRE 13/02/2017 - 18

Hlasování :

PV 14/02/2017 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0022

ZPRÁVA     
PDF 482kWORD 61k
20.1.2017
PE 587.704v02-00 A8-0004/2017

o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU

(2016/2055(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Dennis de Jong

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU

(2016/2055(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 325 této smlouvy,

–  s ohledem na články 22a, 22b a 22c služebního řádu úředníků pracujících pro Evropskou unii,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučené kroky a iniciativy(1),

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv, jímž uzavřela své šetření z vlastní iniciativy č. OI/1/2014/PMC týkající se tzv. whistleblowingu,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním(2),

–  s ohledem na článek 9 Občanskoprávní úmluvy Rady Evropy o korupci,

–  s ohledem na čl. 22 písm. a) Občanskoprávní úmluvy Rady Evropy o korupci,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2014)7 pro ochranu whistleblowerů,

–  s ohledem na články 8, 13 a 33 Úmluvy OSN proti korupci,

–  s ohledem na zásadu č. 4 doporučení OECD o posilování etického jednání ve veřejné službě,

–  s ohledem na šetření úřadu evropské veřejné ochránkyně práv ze dne 2. března 2015 a její výzvu orgánům a institucím EU, aby přijaly požadovaná pravidla pro oznamování,

–  s ohledem na publikaci OECD na téma „Závazek efektivní ochrany whistleblowerů“,

–  s ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Guja v. Moldavsko, žádost č. 14277/04 ze dne 12. února 2008,

–  s ohledem na článek 6 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0004/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria Parlament potřebuje co nejvíce informací ohledně veškerých případných nesrovnalostí daného typu; vzhledem k tomu, že v případech týkajících se nesrovnalostí uvnitř institucí by Parlament měl být oprávněn k plnému přístupu k informacím, aby mohl postup udělování absolutoria provádět s vědomím všech skutečností;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr Parlamentu poskytuje vynikající základ pro jeho zkoumání, přičemž však nemůže sám pokrýt veškeré individuální náklady;

C.  vzhledem k tomu, že Komise a další orgány EU rovněž Parlamentu poskytují zprávy o svých výdajích, jsou však rovněž odkázány na oficiální informační mechanismy;

D.  vzhledem k tomu, že početné unijní fondy jsou spravovány společně Komisí a členskými státy, což způsobuje, že je pro Komisi obtížné informovat o nesrovnalostech týkajících se jednotlivých projektů;

E.  vzhledem k tomu, že jednotliví občané či nevládní organizace Parlamentu pravidelně poskytují informace o nesrovnalostech týkajících se konkrétních projektů zcela či částečně financovaných z rozpočtu Unie;

F.  vzhledem k tomu, že oznamovatelé tudíž hrají důležitou úlohu při zjišťování nesrovnalostí ve věci výdajů spojených s rozpočtem EU i informování o nich a při zjišťování a zveřejňování případů korupce; vzhledem k tomu, že proto potřebujeme kolem evropského veřejného zájmu vytvořit a prosazovat takovou kulturu bezpečnosti, která by znamenala, že se úředníci a další zaměstnanci EU i široká veřejnost cítí zainteresováni na řádném řízení, a z níž by bylo patrné, že orgány a instituce EU podporují, chrání a povzbuzují potenciální oznamovatele;

G.  vzhledem k tomu, že je zcela nezbytné, aby byl neodkladně vytvořen horizontální právní rámec, který bude stanovením práv a povinností chránit oznamovatele v celé EU i v rámci institucí EU (ochrana anonymity, právní, psychologická a v případě potřeby finanční pomoc, přístup k rozličným informačním kanálům, systémy rychlé reakce apod.);

H.  vzhledem k tomu, že většina členských států EU ratifikovala Úmluvu OSN proti korupci, která stanovuje povinnost zajistit oznamovatelům náležitou a účinnou ochranu;

I.  vzhledem k tomu, že oznamování je významným zdrojem informací v boji proti organizovanému zločinu a při vyšetřování korupce ve veřejném sektoru;

J.  vzhledem k tomu, že oznamovatelé hrají obzvláště důležitou úlohu, pokud jde o zjišťování případů korupce a podvodného jednání a informování o nich, neboť strany, které se přímo podílejí na této trestné činnosti, se aktivně snaží tuto činnost skrýt před všemi oficiálními informačními mechanismy;

K.  vzhledem k tomu, že činnost oznamovatelů, která se zakládá na zásadách transparentnosti a bezúhonnosti, je nezbytně nutná; vzhledem k tomu, že jejich ochrana by proto měla být v celé Evropské unii zaručena zákonem a podpořena, ovšem pouze v případě, že účelem příslušného oznámení je ochrana veřejného zájmu jednáním v dobré víře v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva;

L.  vzhledem k tomu, že orgány by neměly omezovat ani snižovat schopnost oznamovatelů a novinářů dokumentovat a zveřejňovat informace o ilegálních, nezákonných či škodlivých postupech, pokud dané informace zveřejňují v dobré víře a veřejný zájem je prioritou;

M.  vzhledem k tomu, že všechny orgány EU mají na základě článků 22a, 22b a 22c služebního řádu od 1. ledna 2014 povinnost zavést interní pravidla na ochranu oznamovatelů z řad úředníků orgánů EU a že pracovní skupina interinstitucionálního přípravného výboru pro otázky spojené se služebním řádem, která se zabývá ochranou oznamovatelů, dosud nedokončila svou práci; vzhledem k tomu, že součástí činnosti vykonávané touto pracovní skupinou by mělo být posouzení situace oznamovatelů, kteří byli v rámci institucí nuceni nést negativní následky, aby se na základě minulých zkušeností stanovily osvědčené postupy; vzhledem k tomu, že uvedená interní pravidla musí zohlednit strukturu řízení a specifický charakter jednotlivých kategorií podle služebního řádu;

N.  vzhledem k tomu, že ochrana oznamovatelů na úrovni členských států nebyla ve všech členských státech provedena ani harmonizována, což znamená, že i v případě, že se jedná o finanční zájmy Evropské unie, může být pro oznamovatele z osobního i profesního hlediska riskantní informovat Parlament o případných nesrovnalostech; vzhledem k tomu, že nesrovnalosti nejsou oznamovány právě proto, že se lidé obávají toho, co se jim může kvůli nedostatečné ochraně stát, a protože se domnívají, že jejich krok nic nezmění, takže v důsledku dochází k oslabování finančních zájmů EU;

O.  vzhledem k tomu, že je třeba zajistit náležité potrestání všech případů odvetných opatření proti oznamovatelům;

P.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 23. října 2013 Parlament vyzval Komisi, aby do konce roku 2013 předložila legislativní návrh zavádějící účinný a komplexní evropský program na ochranu oznamovatelů ve veřejném i soukromém sektoru s cílem chránit osoby, které zjistí, že dochází k neefektivnímu řízení nebo k nesrovnalostem a informují o případech vnitrostátní či přeshraniční korupce týkající se finančních zájmů EU; vzhledem k tomu, že Parlament rovněž vyzval členské státy, aby zavedly vhodnou a účinnou ochranu oznamovatelů;

Q.  vzhledem k tomu, že zákonodárce Evropské unie již stanovil ochranu oznamovatelů v odvětvových nástrojích včetně směrnice 2013/30/EU o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu, směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a nařízení (EU) č. 376/2014 o hlášení událostí;

R.  vzhledem k tomu, že ochrana oznamovatelů v Unii se stala ještě naléhavější v návaznosti na směrnici o ochraně obchodního tajemství, jež omezuje práva oznamovatelů, a může tak mít nezamýšlený odrazující účinek na osoby, které si přejí oznámit nesrovnalosti spojené s financováním Unie ve prospěch konkrétních společností;

S.  vzhledem k tomu, že v této oblasti již vynaložily značné úsilí mezinárodní organizace, např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Rada Evropy, které vypracovaly doporučení týkající se ochrany oznamovatelů;

T.  vzhledem k tomu, že podle OECD více než třetina organizací, které mají mechanismus oznamování, neměla psané zásady ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními nebo o nich nevěděla;

U.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace, např. Transparency International, Whistleblowing International Network atd., rovněž vypracovaly mezinárodní zásady pro právní úpravu této oblasti, které by mohly sloužit jako inspirace pro iniciativy EU v této věci;

V.  vzhledem k tomu, že evropský veřejný ochránce práv má jasnou pravomoc ve vztahu k prošetřování stížností občanů EU ohledně špatného řízení v institucích EU, samotný úřad však nehraje žádnou úlohu v ochraně oznamovatelů v členských státech;

W.  vzhledem k tomu, že služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie zavedl v nové verzi platné od 1. ledna 2014 několik ustanovení týkajících se oznamování;

X.  vzhledem k tomu, že ochrana oznamovatelů je nezbytně nutná k zabezpečení veřejného blaha a finančních zájmů Unie a k podpoře kultury veřejné odpovědnosti a bezúhonnosti jak ve veřejných, tak v soukromých institucích;

Y.  vzhledem k tomu, že v mnoha jurisdikcích a zejména v soukromém sektoru jsou zaměstnanci s ohledem na určité informace vázáni povinností mlčenlivosti, což znamená, že by oznamovatelé v případě podání oznámení mimo vlastní organizaci mohli čelit disciplinárním opatřením;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise doposud nepředložila žádné legislativní návrhy zaměřené na zavedení minimální úrovně ochrany evropských oznamovatelů;

2.  naléhavě vyzývá Komisi, aby okamžitě předložila legislativní návrh zavádějící účinný a komplexní program na ochranu oznamovatelů, jehož součástí budou mechanismy pro společnosti, veřejné orgány a neziskové organizace, a zejména aby do konce tohoto roku předložila legislativní návrh chránící oznamovatele, který by byl součástí souboru nezbytných opatření v oblasti předcházení podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie a boje s takovými podvody, s cílem zavést účinnou a srovnatelnou míru ochrany v členských státech a ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech Unie;

3.  zdůrazňuje, že oznamovatelé významně napomáhají orgánům a institucím členských států a EU předcházet porušování zásady bezúhonnosti a zneužívání moci a řešit tyto případy, které by mohly vést k ohrožení nebo porušení zásad veřejného zdraví a bezpečnosti, finanční integrity, ekonomiky, lidských práv, životního prostředí a právního státu na evropské a vnitrostátní úrovni, zvýšit nezaměstnanost, omezit či poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž a oslabit důvěru občanů v demokratické instituce a procesy; zdůrazňuje, že oznamovatelé v tomto ohledu velkou měrou přispívají ke zvýšení demokratického charakteru veřejných institucí a důvěry v ně, protože díky nim jsou tyto instituce přímo zodpovědné vůči občanům a jsou transparentnější;

4.  upozorňuje, že práva oznamovatelů i dotčených veřejných orgánů či institucí by měla podléhat právní ochraně, kterou jim zaručuje Listina základních práv Evropské unie a vnitrostátní právní předpisy;

5.  připomíná, že členské státy jsou prvními příjemci finančních prostředků Evropské unie, a proto jsou povinny zákonnost svých výdajů pečlivě kontrolovat;

6.  konstatuje, že dostatečně vyspělé systémy ochrany oznamovatelů byly zavedeny pouze v několika členských státech; žádá ty členské státy, které dosud nepřijaly zásady na ochranu oznamovatelů ve vnitrostátních právních předpisech, aby tak učinily co nejdříve;

7.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly účinná protikorupční pravidla a zároveň ve svých vnitrostátních právních předpisech řádně uplatňovaly evropské a mezinárodní normy a pokyny na ochranu oznamovatelů;

8.  s politováním konstatuje, že mnohé členské státy dosud nezavedly konkrétní pravidla na ochranu oznamovatelů, zejména s ohledem na zásadní roli jejich ochrany při předcházení korupci a boji proti ní, i s ohledem na skutečnost, že ochrana oznamovatelů je doporučena článkem 33 Úmluvy OSN proti korupci;

9.  zdůrazňuje, že „oznamování“ týkající se finančních zájmů Unie obnáší zveřejnění či oznámení protiprávního jednání, mj. korupce, podvodu, střetu zájmů, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, praní peněz, pronikání organizovaného zločinu a jednání usilujícího o zatajení některého z uvedených přečinů;

10.  domnívá se, že je nutné podpořit rozvoj etické kultury, s jejíž pomocí bude možné zajistit, aby oznamovatelé nebyli vystaveni odvetným opatřením ani interním konfliktům;

11.  opakuje skutečnost, že oznamovatel je povinen informovat o nesrovnalostech, které poškozují finanční zájmy EU, jakož i to, že oznamovatelé by měli vždy spolupracovat prostřednictvím sdílení informací s příslušnými orgány EU;

12.  opakuje, že oznamovatelé mají často lepší přístup k citlivým údajům než lidé zvenčí, a proto jim spíše hrozí větší následky související s jejich profesní dráhou nebo rizika spojená s jejich osobní bezpečností, kterou zaručuje článek 6 Listiny základních práv EU;

13.  zdůrazňuje, že definice této činnosti zahrnuje také ochranu osob, které takovéto informace zveřejní, přičemž jsou důvodně přesvědčeny, že dané informace jsou v okamžiku jejich zveřejnění pravdivé, čímž by se ochrana vztahovala i na osoby, které na základě upřímného přesvědčení o opaku zveřejní mylné informace;

14.  zdůrazňuje úlohu investigativní žurnalistiky a vyzývá Komisi, aby ve svém návrhu zajistila investigativním novinářům stejnou ochranu jako oznamovatelům;

15.  domnívá se, že je třeba vytvořit nezávislý poradní orgán EU shromažďující informace, který by byl referenčním bodem, měl by pobočky v členských státech, které by mohly z titulu své funkce přijímat hlášení o nesrovnalostech, a disponoval by dostatečnými rozpočtovými zdroji, odpovídajícími pravomocemi a vhodnými odborníky s cílem pomáhat interním i externím oznamovatelům využívat vhodné kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim podporu a poradenství; v první etapě by se jeho činnost primárně zaměřila na spolehlivé ověřování obdržených informací;

16.  vyzývá orgány EU, aby ve spolupráci se všemi příslušnými orgány členských států zavedly a činily veškerá nezbytná opatření na ochranu důvěrnosti informačních zdrojů, aby se zabránilo možným diskriminačním krokům či vyhrožování;

17.  vítá rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv z roku 2014 zahájit šetření z vlastního podnětu týkající se orgánů EU ve věci ochrany oznamovatelů, a vítá skutečnost, že přineslo mimořádně pozitivní výsledky; žádá orgány a další instituce EU, které tak dosud neučinily, aby se bezodkladně začaly řídit pokyny, které byly vypracovány po ukončení šetření;

18.  vyzývá orgány a instituce EU, aby zvyšovaly povědomí ohledně vážných obav v souvislosti s bezbranností oznamovatelů; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby předložila v tomto ohledu komplexní akční plán;

19.  požaduje, aby bylo v rámci Parlamentu zřízeno zvláštní oddělení věnované podávání zpráv, s účelovými zařízeními (např. horké linky, internetové stránky, kontaktní místa) určené ke shromažďování informací od oznamovatelů týkajících se finančních zájmů Unie, které jim bude rovněž poskytovat poradenství a pomoc ve věci ochrany proti případným odvetným opatřením, a to do doby, než bude zřízen nezávislý orgán EU uvedený v bodě 4;

20.  vyzývá k vytvoření webové stránky, kde by bylo možné podávat stížnosti; zdůrazňuje, že tyto internetové stránky by měly být přístupné veřejnosti a měla by být zajištěna anonymita jejích údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby poskytla jasný právní rámec zaručující, že osoby, které poukáží na nezákonné nebo neetické jednání, budou ochráněny před odvetou nebo stíháním;

22.  vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní návrhy na úplnou ochranu osob, které veřejně odhalí nezákonné praktiky a nesrovnalosti, a poskytla komplexní plán, který by zabránil převádění aktiv do zemí mimo EU, které chrání anonymitu zkorumpovaných osob;

23.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby byly mechanismy oznamování přístupné, bezpečné a zabezpečené a aby tvrzení oznamovatelů byla profesionálně prošetřena;

24.  vyzývá Komisi a úřad evropského veřejného žalobce (poté, co bude vytvořen, a v rozsahu jeho pravomocí), aby vytvořily efektivní způsoby komunikace mezi zúčastněnými stranami a aby obdobně zavedly postupy pro přijímání a ochranu oznamovatelů, kteří poskytují informace o nesrovnalostech týkajících se finančních zájmů Unie, a aby zavedly jednotný pracovní protokol pro oznamovatele;

25.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby učinily nezbytné kroky k zajištění uznání oznamovatelů a náležitý ohled a respekt vůči nim ve všech případech, které se jich týkají nebo týkaly a které byly takto uznány Soudním dvorem Evropské unie, a zdůrazňuje, že by to mělo platit retroaktivně; dále je vyzývá, aby o příslušných rozsudcích veřejně a věrohodně informovaly celý orgán či instituci;

26.  vyzývá Komisi a členské státy, aby Parlamentu poskytovaly veškeré informace získané od oznamovatelů a týkající se finančních zájmů Unie a aby do svých výročních zpráv o činnosti zařadily kapitolu věnovanou upozorněním, která obdržely, a následným opatřením; vyzývá Parlament, aby vyvinul úsilí s cílem ověřit přesnost informací, aby mohl přijmout vhodná opatření;

27.  vyzývá Komisi, aby vedla veřejné konzultace s cílem zjistit postoj zúčastněných stran k mechanismům oznamování a potenciální nedostatky postupů na vnitrostátní úrovni; výsledky veřejné konzultace poskytnou Komisi cenné informace pro přípravu budoucího návrhu v oblasti oznamování;

28.  vyzývá nezávislý orgán EU, a do doby jeho zřízení Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby každoročně vypracoval a zveřejnil zprávu o hodnocení ochrany oznamovatelů v Evropské unii;

29.  dále vybízí Účetní dvůr, aby do svých výročních zpráv zahrnoval oddíl specificky věnovaný úloze oznamovatelů, pokud se jedná o ochranu finančních zájmů Unie;

30.  vybízí agentury EU, aby písemnou formou stanovily politiku ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními;

31.  vítá skutečnost, že Parlament, Komise, Rada Evropské unie, Soudní dvůr Evropské unie, Evropský účetní dvůr, Evropská služba pro vnější činnost, Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, evropský veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů zavedli vnitřní pravidla pro ochranu oznamovatelů v souladu s články 22a, 22b a 22c služebního řádu; naléhavě vyzývá všechny orgány a instituce, aby zajistily, že jejich přijatá vnitřní pravidla pro ochranu oznamovatelů budou silná a komplexní;

32.  vybízí členské státy, aby vypracovaly údaje, referenční hodnoty a ukazatele týkající se politik v oblasti oznamování ve veřejném i soukromém sektoru;

33.  připomíná, že prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 stanovuje postupy pro oznamování, požadavky na vedení záznamů a opatření na ochranu oznamovatelů; zdůrazňuje, jak důležité je zajistit, aby oznamovatelé mohli informovat o porušování pravidel důvěrným způsobem a aby byla řádně a plně zaručena jejich anonymita i v digitálním prostředí, avšak vyjadřuje politování nad tím, že uvedený předpis je jedním z mála odvětvových předpisů obsahujících ustanovení, která se oznamovatelů týkají;

34.  vybízí Komisi, aby přezkoumala osvědčené postupy stávajících programů na ochranu oznamovatelů, které již existují v jiných zemích světa; upozorňuje na skutečnost, že některé stávající programy poskytují oznamovatelům finanční odměny (např. procentní podíl ze stanovených sankcí); domnívá se, že ačkoli je takový systém potřeba pečlivě řídit, aby se zabránilo případnému zneužití, mohly by takové finanční odměny představovat důležitý příjem pro ty, kdo následkem učiněného oznámení ztratí zaměstnání;

35.  vyzývá členské státy, aby nekriminalizovaly kroky oznamovatelů, kteří podají informace o nelegálních činnostech nebo nekalých praktikách, jež jsou v rozporu s finančními zájmy EU;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toho usnesení Radě a Komisi.

(1)

Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 89.

(2)

Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Úloha oznamovatelů představuje pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu důležitý problém již mnoho let. V roce 2011 zadal tento výbor studii na téma „Korupce a střet zájmů v evropských orgánech a institucích: efektivita informátorství“, která obsahovala řadu doporučení týkajících se práv a povinností zaměstnanců EU v této oblasti.

Výbor je přesvědčen, že je důležité nejen to, aby zaměstnanci EU oznamovali nesrovnalosti, ale že důležití jsou i vnější oznamovatelé. Revidovaný služební řád EU obsahuje ustanovení o ochraně oznamovatelů. U ostatních oznamovatelů závisí na vnitrostátních právních předpisech, zda jsou chráněni, a pokud ano, jak. Situace se liší v závislosti na členském státu. Je tudíž třeba přijmout legislativní nástroj a zřídit nezávislý evropský orgán, který by chránil i externí oznamovatele v případech, kdy se dotyčné nesrovnalosti týkají finančních zájmů Unie.

Oznamovatelé jsou bezpochyby důležití pro potírání nesrovnalostí v širším slova smyslu, včetně nesrovnalostí, které nemají přímé dopady na finanční zájmy Unie. Zpravodaj se domnívá, že k ochraně oznamovatelů by se rovněž mělo přistupovat komplexnějším způsobem. Je si vědom iniciativ, které po Komisi požadovaly vypracování návrhu založeného mj. na článku 151 a čl. 153 odst. 2 písm. b) SFEU, který by chránil oznamovatele obecně, přinejmenším z řad pracovníků.

Tato zpráva těmto širším iniciativám nestojí v cestě. Její právní základ a oblast působnosti jsou rozdílné, avšak definice „oznamování“ a hlavní ochranné nástroje mohou napomoci při posilování základu pro širší legislativní návrh.


STANOVISKO Výboru pro ústavní záležitosti (21.10.2016)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

k úloze oznamovatelů (whistleblowerů) při ochraně finančních zájmů EU

(2016/2055(INI))

Navrhovatel: Morten Messerschmidt

NÁVRHY

Výbor pro ústavní záležitosti vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že oznamovatelé (whistle-blowers) významně napomáhají orgánům a institucím členských států a EU předcházet porušování zásady bezúhonnosti a zneužívání moci a řešit tyto případy, které by mohly vést k ohrožení nebo porušení zásad veřejného zdraví a bezpečnosti, finanční integrity, ekonomiky, lidských práv, životního prostředí a právního státu na evropské a vnitrostátní úrovni, zvýšit nezaměstnanost, omezit či poškodit spravedlivou hospodářskou soutěž a oslabit důvěru občanů v demokratické instituce a procesy; zdůrazňuje, že oznamovatelé v tomto ohledu velkou měrou přispívají ke zvýšení demokratického charakteru veřejných institucí a důvěry v ně, protože díky nim jsou tyto instituce přímo zodpovědné vůči občanům a jsou transparentnější;

2.  upozorňuje, že práva oznamovatelů, ale i dotčených veřejných orgánů či institucí, by měla podléhat právní ochraně, kterou jim zaručuje Listina základních práv Evropské unie a vnitrostátní právní předpisy;

3.  připomíná, že podle čl. 22 písm. c) služebního řádu musí orgány EU zavést interní pravidla, která poskytnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o podezření na zneužití moci, a zaručí jejich práva, zájmy a ochranu, prevenci a přiměřenou nápravu, pokud jde o případná odvetná opatření orgánu, pro nějž oznamovatel pracuje;

4.  vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny orgány a instituce EU tato pravidla na ochranu oznamovatelů přijaly; vyzývá je proto, aby tak bez prodlení učinily;

5.  připomíná, že členské státy jsou prvními příjemci finančních prostředků Evropské unie, a proto jsou povinny zákonnost svých výdajů pečlivě kontrolovat;

6.  domnívá se, že je nutné podpořit rozvoj etické kultury, s jejíž pomocí bude možné zajistit, aby oznamovatelé nebyli vystaveni odvetným opatřením ani interním konfliktům;

7.  bere na vědomí, že Komise ve své zprávě o boji proti korupci v EU konstatovala, že ačkoli členské státy zavedly většinu potřebných právních nástrojů a institucí pro boj s korupcí, jejich výsledky nejsou v celé EU uspokojivé; vyzývá tudíž členské státy, aby za tímto účelem uplatnily konkrétní opatření, která zajistí dostatečnou kapacitu těchto nástrojů a institucí a zvýší jejich efektivitu; se znepokojením konstatuje, že protikorupční pravidla nebývají vždy rázně vymáhána, systémové problémy se neřeší dosti účinně a příslušné instituce nemají vždy dostatečnou kapacitu pravidla prosazovat, deklarované záměry jsou stále příliš vzdálené konkrétním výsledkům a skutečná politická vůle k vymýcení korupce často podle všeho chybí; vyzývá proto členské státy, aby vynucovaly dodržování účinných protikorupčních pravidel a zároveň ve svých vnitrostátních právních předpisech řádně uplatňovaly evropské a mezinárodní normy a zásady na ochranu oznamovatelů;

8.  vyzývá Komisi, aby přijala legislativní opatření s cílem zvýšit transparentnost, zajistit plný přístup k dokumentům a bojovat proti korupci, a to včetně korupce související s činností mafie; domnívá se, že je nezbytné posílit právní předpisy, jejichž účelem je zaručit větší transparentnost a sledovatelnost finančních toků, zejména v souvislosti s evropskými fondy, a zajistit rovněž konečné ověření toho, zda byly tyto prostředky řádně vynaloženy;

9.  s politováním konstatuje, že mnohé členské státy dosud nezavedly konkrétní pravidla na ochranu oznamovatelů, zejména s ohledem na zásadní roli jejich ochrany při předcházení korupci a boji proti ní, i s ohledem na skutečnost, že ochrana oznamovatelů je doporučena článkem 33 Úmluvy OSN proti korupci;

10.  připomíná, že směrnice Komise 2015/2392 stanovuje postupy pro oznamování, požadavky na vedení záznamů a opatření na ochranu oznamovatelů; zdůrazňuje, jak důležité je zajistit, aby oznamovatelé mohli informovat o porušování pravidel důvěrným způsobem a aby byla řádně a plně zaručena jejich anonymita i v digitálním prostředí, avšak vyjadřuje politování nad tím, že uvedený předpis je jedním z mála odvětvových předpisů obsahujících ustanovení, která se oznamovatelů týkají;

11.  vyzývá Komisi, aby vytvořila právní rámec EU na ochranu oznamovatelů, aby tak byla zlepšena jejich ochrana v členských státech;

12.  vybízí Komisi, aby přezkoumala osvědčené postupy stávajících programů na ochranu oznamovatelů, které již existují v jiných zemích světa; upozorňuje na skutečnost, že některé stávající programy poskytují oznamovatelům finanční odměny (např. procentní podíl ze stanovených sankcí); domnívá se, že ačkoli je takový systém potřeba pečlivě řídit, aby se zabránilo případnému zneužití, mohly by takové finanční odměny představovat důležitý příjem pro ty, kdo následkem učiněného oznámení ztratí zaměstnání;

13.  vyzývá členské státy, aby nekriminalizovaly kroky oznamovatelů, kteří podají informace o nelegálních činnostech nebo nekalých praktikách, jež jsou v rozporu s finančními zájmy EU;

14.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise vyjmout kapitolu o orgánech a institucích EU ze zprávy o korupci v členských státech, a vyzývá proto Komisi, aby tuto důležitou kapitolu do zprávy opět začlenila;

15.  vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby zareagovaly na zprávu evropské veřejné ochránkyně práv z vlastního podnětu ze dne 24. července 2014, v souladu s čl. 22 písm. c) nového služebního řádu, v níž vyzývá všechny orgány a instituce EU, aby zavedly mechanismy upozorňování na porušování etických zásad a právní rámec na ochranu oznamovatelů, jež se budou přímo zakládat na interních pravidlech kanceláře evropské veřejné ochránkyně práv; opakuje odhodlání Parlamentu tak učinit;

16.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily a zavedly konkrétní politiky a programy, které zvýší povědomí o společenském významu oznamovatelů při zajišťování toho, aby byla dodržována zásada bezúhonnosti, odhalováno porušování základních práv a zásad právního státu a aby se předcházelo zneužívání moci v našich společnostech;

17.  vyzývá, aby byly zřízeny přístupné, bezpečné a přímé cesty pro sdílení informací o možných nekalých praktikách, jež mají vliv na finanční zájmy EU, a aby bylo zajištěno důvěrné zacházení s takovými informacemi a dotčenými oznamovateli;

18.  domnívá se, že aby se zabránilo veškerým střetům zájmů, jež by mohly oslabit veřejné vnímání bezúhonnosti orgánů a institucí EU, měla by Komise co nejrychleji přepracovat kodex chování komisařů, aby se posílila jeho transparentnost a zajistilo propojení s pravidly stanovenými Smlouvami.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

20.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Mercedes Bresso, Pascal Durand, Danuta Maria Hübner, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Jo Leinen, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Kazimierz Michał Ujazdowski

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Max Andersson, Gerolf Annemans, Charles Goerens, Sylvia-Yvonne Kaufmann, Jiří Pospíšil

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Csaba Sógor


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

21

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Inés Ayala Sender, Ryszard Czarnecki, Dennis de Jong, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Jens Geier, Ingeborg Gräßle, Verónica Lope Fontagné, Dan Nica, Georgi Pirinski, Petri Sarvamaa, Claudia Schmidt, Bart Staes, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Brian Hayes, Cătălin Sorin Ivan, Benedek Jávor, Julia Pitera, Miroslav Poche, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Clare Moody

Právní upozornění