Postup : 2016/2145(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0006/2017

Předložené texty :

A8-0006/2017

Rozpravy :

PV 15/02/2017 - 16
CRE 15/02/2017 - 16

Hlasování :

PV 16/02/2017 - 6.10

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0052

ZPRÁVA     
PDF 612kWORD 79k
26.1.2017
PE 587.505v02-00 A8-0006/2017

o Evropské iniciativě v oblasti cloud computingu

(2016/2145(INI))

Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
 STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o Evropské iniciativě v oblasti cloud computingu

(2016/2145(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (COM(2016)0178) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0106),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“ (COM(2014)0442),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. října 2012 nazvané „Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu“ (COM(2012)0582),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. září 2012 nazvané „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“ (COM(2012)0529),

–  s ohledem na sdělení Komise nazvané „Vysoce výkonná výpočetní technika: evropská pozice v celosvětovém závodu“ (COM(2012)0045),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2016 o přechodu k systému otevřené vědy,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 29. května 2015 o otevřeném, datově náročném a vzájemně propojeném výzkumu jakožto hnací síle pro rychlejší a širší inovace,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu:2015.eu(1),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 26. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru(3) (směrnice o informacích veřejného sektoru),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 na téma „Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech“(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2014 „Nová industrializace Evropy na podporu konkurenceschopnosti a udržitelnosti“(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě(7),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru TEN/494 ze dne 16. ledna 2013 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Uvolnění potenciálu cloud computingu v Evropě“ (COM(2012) 529 v konečném znění) ,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ (2016 TEN/592 EESC-2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu a k prioritám pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ z roku 2016 (SEDEC-VI-012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(8),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních pro zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v celé Unii,

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, předložený Komisí (COM(2016)0590),

–  s ohledem sdělení Komise ze dne 25. května 2016 nazvané „On-line platformy a jednotný digitální trh, Příležitosti a výzvy pro Evropu“ (COM(2016)0288/2),

–  s ohledem sdělení Komise ze dne 9. prosince 2015 nazvané „Směřování k modernějšímu a evropštějšímu rámci v oblasti autorského práva“ COM(2015)0626,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh“ (COM(2016)0176),

–  s ohledem na zprávu „Otevřené inovace, otevřená věda, otevření světu – vize pro Evropu“, kterou vypracovalo Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace a která byla zveřejněna v květnu 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0006/2017),

A.  vzhledem k tomu, že současná dostupná cloudová kapacita v EU je nedostatečná, a proto se data vytvářená výzkumem a průmyslem EU často zpracovávají jinde, což vědce a inovátory z EU nutí přesunout se mimo EU, kde jsou kapacity pro data velkého objemu a výpočetní kapacity rychleji k dispozici;

B.  vzhledem k tomu, že neexistence jasné struktury pobídek ke sdílení údajů, nedostatek interoperability vědeckých datových systémů a roztříštěnost infrastruktur vědeckých dat napříč obory a hranicemi brání rozvinutí plného potenciálu vědy založené na datech;

C.  vzhledem k tomu, že EU ve vývoji vysoce výkonné výpočetní techniky zaostává z toho důvodu, že nedostatečně investuje do vytváření kompletního systému vysoce výkonné výpočetní techniky, zatímco země jako USA, Čína, Japonsko a Rusko do těchto systémů výrazně investují a vytyčují si tyto systémy jako strategickou prioritu prostřednictvím vnitrostátních programů pro jeho vývoj;

D.  vzhledem k tomu, že plný potenciál cloud computingu pro Evropu může být naplněn pouze tehdy, pokud mohou data volně proudit celou Unií za jasných pravidel, a k tomu, že mezinárodní toky dat hrají stále důležitější úlohu v evropském a světové hospodářství;

E.  vzhledem k tomu, že schopnost analyzovat a využívat data velkého objemu mění způsob, jakým se provádí vědecký výzkum;

F.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise s názvem „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ uznává transformační potenciál otevřené vědy a cloud computingu jako součásti evropské digitální ekonomiky;

G.  vzhledem k tomu, že se politiky přístupu k sítím, ukládání dat a výpočetním systémům v jednotlivých členských státech liší, což vede k oddělování systémů a zpomalování oběhu znalostí;

H.  vzhledem k tomu, že obecné nařízení o ochraně údajů, směrnice o bezpečnosti sítí a informací a strategie pro jednotný digitální trh mohou poskytnout základ pro konkurenceschopnou a prosperující evropskou digitální ekonomiku otevřenou všem účastníkům trhu, kteří se řídí danými pravidly;

I.  vzhledem k tomu, že údaje představují surovinu digitální ekonomiky a že využívání údajů je nezbytné pro digitalizaci evropské vědy a průmyslu, vývoj nových technologií a vytváření nových pracovních míst;

J.  vzhledem k tomu, že nedávno přijaté obecné nařízení o ochraně údajů poskytuje silné záruky pro ochranu osobních údajů a měl by se zajistit harmonizovaný přístup k jeho provádění;

K.  vzhledem k tomu, že strategie Evropské komise pro jednotný digitální trh z roku 2015 slíbila řešit omezení volného toku dat a neodůvodněná omezení umístění dat při uchovávání nebo zpracovávání;

L.  vzhledem k tomu, že je nutné, aby Komise předložila konkrétní návrhy na odstranění omezení volného toku dat s cílem vytvořit a zajistit co nejlepší jednotný digitální trh;

M.  vzhledem k tomu, že se nasazení a vývoj cloudových služeb potýkají s problémy způsobenými nedostatečnou dostupností nezbytné vysokorychlostní infrastruktury a sítí v Evropě;

N.  vzhledem k tomu, že cíl usnadnit a podporovat provádění dlouhodobé udržitelnosti výzkumu a datových infrastruktur, včetně center vysoce výkonné výpočetní techniky na světové úrovni a dalších sítí výzkumných infrastruktur, pomůže v úsilí reagovat na velké výzvy v oblasti vědy, průmyslu a společnosti prostřednictvím intenzivnější spolupráce a výměny výsledků;

O.  vzhledem k tomu, že objem dat roste bezprecedentním tempem a očekává se, že do roku 2020 bude dostupných 16 bilionů gigabajtů dat, což odpovídá ročnímu tempu růstu vytváření dat ve výši 236 %;

P.  vzhledem k tomu, že hospodářství založené na datech závisí na úspěchu širšího ekosystému IKT, včetně internetu věcí pro získávání dat, vysokorychlostních širokopásmových sítí pro přepravu a cloud computingu pro zpracování dat a zároveň na zkušených vědcích a zaměstnancích;

Q.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi evropskými vědci, používání a výměna dat, vždy v souladu s požadavky úřadů pro ochranu osobních údajů, a využívání nových technologických řešení, včetně cloud computingu a digitalizace evropské vědy, jsou klíčové pro rozvoj jednotného digitálního trhu; vzhledem k tomu, že evropský cloud pro otevřenou vědu bude mít pozitivní vliv na vědecký vývoj v Evropě; a vzhledem k tomu, že musí být vyvinut a používán s ohledem na základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie;

Obecné

1.  vítá evropský cloud pro otevřenou vědu jako vzor pro využití cloudu v soukromém i veřejném sektoru; vítá plán Komise co nejrychleji rozšířit uživatelskou základnu na průmysl a veřejnou správu;

2.  vítá sdělení Komise nazvané „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech“ a věří, že se jedná o první krok k položení správného základu pro otevřená a konkurenceschopná evropská opatření v oblasti cloud computingu a vysoce výkonné výpočetní techniky;

3.  vítá „Evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu“, již vypracovala Komise, jako součást provádění strategie pro jednotný digitální trh a balíčku pro digitalizaci evropského průmyslu, která posiluje růst evropské digitální ekonomiky a přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a služeb a zlepšení pozice na světovém trhu; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím jasně definovaných opatření zajistila, že tato iniciativa bude pro daný účel vhodná, orientovaná na vnější svět, schopná obstát i v budoucnu a že nebude vytvářet nepřiměřené nebo neopodstatněné překážky;

4.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit z Evropské unie centrum globálního výzkumu, dosáhnout kritického množství a vytvořit klastry excelence; zdůrazňuje, že má-li Evropská unie přilákat přední světový výzkum, jsou nutné jak kapacity z hlediska zdrojů, tak i atraktivní prostředí; dále zdůrazňuje, že aby se EU stala nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomikou na světě, je nanejvýš důležitá otevřenost vůči mezinárodním výzkumným pracovníkům, což by přilákalo zahraniční investice;

5.  zdůrazňuje, že by se měla urychlit práce na normalizaci v cloud computingu; zdůrazňuje, že lepší normy a interoperabilita umožní komunikaci mezi různými systémy v oblasti cloud computingu a zabrání prodejním uzamčením pro cloudové produkty a služby; vyzývá Komisi, aby při vývoji otevřených norem v této oblasti úzce spolupracovala s komerčními poskytovateli cloudových služeb;

6.  zdůrazňuje, že přidaná hodnota této evropské iniciativy je založena na sdílení otevřených dat, vytvoření důvěryhodného a otevřené prostředí v oblasti ukládání, sdílení a opětovného využití vědeckých údajů a výsledků;

7.  zdůrazňuje, že je zásadní vytvořit větší povědomí o výhodách cloud computingu, protože poptávka po cloudových službách je v Evropě stále příliš nízká; poukazuje na to, že cloud computing povede k hospodářskému růstu v důsledku své nákladové účinnosti a rozšiřitelnosti; připomíná, že malé a střední podniky jsou v Evropě nejdůležitější hnací silou růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že cloud může přinášet zvláště podstatné výhody malým a středním podnikům, protože ty často nemají prostředky na investice do rozsáhlých fyzických systémů informačních technologií na místě;

8.  vítá přístup otevřené vědy a její úlohu spočívající v budování evropské znalostní ekonomiky a v dalším posilování kvality výzkumu a jeho rozvoje v Evropské unii; zdůrazňuje, že v současné době není hodnota shromážděných výzkumných údajů tímto odvětvím, zejména malými a středními podniky, optimálně využita v důsledku nedostatku volného přeshraničního toku dat a přístupu k jednotné platformě nebo portálu, a poznamenává, že Komise zamýšlí zajistit, aby byl přístup ke všem vědeckým údajům vzniklým v rámci programu Horizont 2020 standardně otevřený;

9.  zdůrazňuje, že evropský cloud pro otevřenou vědu by měla doprovázet komplexní strategie kybernetické bezpečnosti, protože vědecká obec potřebuje spolehlivou datovou infrastrukturu, kterou lze využít, aniž by byla výzkumná práce vystavena riziku ztráty údajů, poškození nebo narušování; vyzývá Komisi, aby zohlednila bezpečnostní otázky již od úplně prvních fází všech svých iniciativ v oblasti informačních technologií;

10.  vyzývá Komisi, aby šla příkladem a učinila všechna výzkumná data a jejich výsledky, financované z evropských programů, jako jsou Horizont 2020, EFSI, ESI fondy a další, standardně otevřenými, a to na základě zjistitelných, přístupných, interoperabilních a opakovaně použitelných zásad (zásady FAIR);

11.  je znepokojen mezerou ve financování evropské iniciativy v oblasti cloud computingu, která činí 4,7 milionu EUR; vyzývá Komisi, aby stanovila vhodné mechanismy financování evropského cloudu pro otevřenou vědu a infrastrukturu evropských údajů; dále vyzývá Komisi, aby pro tuto oblast politiky poskytla dostatečné finanční prostředky v rámci programu Horizont 2020 a v rámci svého návrhu devátého rámcového programu;

12.  doporučuje Komisi, aby zajistila, že z evropského cloudu pro otevřenou vědu budou mít přínos všechny regiony Unie, a prozkoumala přitom využití fondů pro regionální rozvoj za účelem rozšíření této iniciativy;

13.  zdůrazňuje, že v současnosti se pouze 12 % finančních prostředků z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) vynakládá na opatření v digitální oblasti; naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh cílených kroků, které by mohly umožnit větší zapojení všech fondů EU, zejména EFSI, do projektů v oblasti jednotného digitálního trhu, včetně iniciativ v oblasti sdílení údajů, digitální přístupnosti, infrastruktury a digitálního připojení v měřítku celé Unie, a aby směrovala více zdrojů na posílení evropského výzkumu, vývoje a inovací, mj. v oblasti technologií zvyšujících ochranu soukromí a bezpečnosti otevřených zdrojů; je přesvědčen, že by se tato iniciativa měla rozvíjet v součinnosti s jinými programy Horizontu 2020, včetně soukromého cloud computingu a služeb elektronické správy;

14.  je přesvědčen, že soukromý sektor by měl být od počátku zapojen do uživatelské základny evropského cloudu pro otevřenou vědu, například prostřednictvím nabídky softwaru jako služby; poukazuje na to, že se od evropských podniků očekává, že přispějí k překlenutí finanční mezery iniciativy v oblasti cloud computingu ve výši 4,7 milionů EUR; konstatuje, že je nepravděpodobné, že podniky budou investovat do tohoto programu, pokud nebudou schopny též využít jeho výhod;

15.  zdůrazňuje, že současná úroveň superpočítačové infrastruktury má pro konkurenceschopnost EU zásadní význam; vyzývá Komisi, aby do roku 2022 zajistila v EU dostupnost provozuschopných počítačů s exa-kapacitou;

16.  vyzývá Komisi, aby motivovala evropské malé a střední podniky a průmysl k účasti na výrobě hardwaru a softwaru infrastruktury evropských údajů, a podpořila tím evropské hospodářství, udržitelný růst a vytváření pracovních míst;

17.  vyzývá Komisi, aby se společně s členskými státy a dalšími subjekty financujícími výzkum zapojila do navrhování a provádění plánu pro řízení a financování, čímž zajistí, aby se této iniciativě přidělily příslušné prostředky, s cílem usnadnit koordinaci úsilí států, aby se zabránilo zbytečnému zdvojenému úsilí a výdajům;

18.  souhlasí s tím, že interoperabilita a přenositelnost údajů jsou klíčovými prvky při řešení významných společenských výzev, které vyžadují účinné sdílení údajů a víceoborový přístup a přístup orientovaný na více subjektů; konstatuje, že akční plán stanovený ve sdělení Komise „Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu“ (COM(2016)0178) je nutným nástrojem ke snížení roztříštěnosti a k zajištění využívání výzkumných údajů podle zásady FAIR;

19.  žádá Komisi, aby předložila akční plán založený na zásadách plné transparentnosti a zveřejňování údajů, jehož součástí jsou jasné fungující balíčky a časové harmonogramy, které vymezují výsledky, jichž se má dosáhnout, zdroje financování a zúčastněné strany zapojené do celého procesu;

20.  podporuje evropský cloud pro otevřenou vědu jakožto součást evropské iniciativy v oblasti cloud computingu, neboť vytvoří virtuální prostředí, ve kterém mohou vědci a odborníci ze všech regionů ukládat, sdílet, spravovat, analyzovat a znovu využívat své výzkumné údaje, včetně údajů, které jsou výsledkem veřejně financovaného výzkumu, a to napříč obory a hranicemi, a tím přispět k odstranění roztříštěnosti jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby k otevřené vědě uplatňovala komplexní přístup, tj. přístup, který bude inkluzivní ve vztahu k otevřené vědecké obci a nezávislým vědcům, vnesla větší srozumitelnost do definicí používaných ve sdělení, a zvláště aby jasně rozlišila mezi evropskou iniciativou v oblasti cloud computingu a evropským cloudem pro otevřenou vědu a aby odpovídajícím způsobem aktualizovala právní předpisy s cílem usnadnit opětovné využívání výsledků výzkumu;

21.  je přesvědčen, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu zajišťuje investice do oblasti vědy a výzkumu s cílem vytvořit pobídky a nástroje pro sdílení a využívání údaje v co největší míře, přičemž základem je vybudování silné cloudové a datové infrastruktury v Evropské unii;

22.  zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou základem hospodářství EU a že jsou zapotřebí další opatření na podporu celosvětové konkurenceschopnosti malých a středních podniků a začínajících podniků s cílem vytvořit optimální prostředí s vysokou kvalitou dat, datových analýz, bezpečných služeb a předpokládané nákladové účinnosti pro rozšiřování nových slibných technologických změn;

23.  vyzývá Komisi, aby vytvořila hospodářsky životaschopný základ pro evropský cloud a podnikla jasné kroky k tomu, aby podpořila malé a střední podniky v nabízení konkurenčních řešení pro zpracování a ukládání údajů v zařízeních, která mají sídlo v členských státech;

24.  připomíná pozitivní výsledky dosažené v rámci stávajících celoevropských struktur a volně přístupné údaje v rámci zařízení pro uchovávání údajů na vnitrostátní úrovni; je si vědom toho, že na jednotném trhu stále existuje mnoho překážek, které brání plnému rozvinutí této iniciativy; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly potenciál již dostupných údajů a zajistily soudržnou strategii týkající se otevřených údajů a možnosti opakovaného využití těchto údajů ve všech členských státech; poznamenává, že Komise a členské státy musí zvážit, zda jsou nutné další investice do přeshraniční fyzické infrastruktury se zvláštním zaměřením na kombinaci vysoce výkonné výpočetní techniky, vysokorychlostních širokopásmových sítí a velkokapacitních zařízení pro ukládání údajů, aby se docílilo prosperující evropské ekonomiky založené na datech; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti analyzovala globální průmyslová a další mezinárodní partnerství;

25.  konstatuje, že je nutné dále podporovat rozšiřování cloudových služeb mezi evropskými malými a středními podniky; konstatuje, že poskytovatelé evropského cloudu potřebují další koordinovanou podporu, která se bude týkat účasti v digitálním světě, posílí důvěru na straně uživatele a zvýší povědomí o výhodách plynoucích z přijetí cloud computingu;

26.  zdůrazňuje, že přístup podniků a občanů k širokopásmovému internetu je nezbytným prvkem konkurenceschopného hospodářství v oblasti údajů a znalostí v EU; v této souvislosti se domnívá, že rozvoj cloudu by měl jít ruku v ruce s iniciativami, které zlepšují přístup podniků a občanů k širokopásmovému internetu, zejména ve venkovských oblastech;

27.  konstatuje, že akce v oblasti digitálního vzdělávání napříč generacemi, včetně počítačových dovedností, jsou pro vývoj cloudu rozhodující pro rozpoznání a reakci na hlavní mezery v oblasti technických a účinných dovedností za účelem dosažení digitálních cílů; vítá návrhy uvedené v rámci nové agendy dovedností pro Evropu nedávno přijaté Komisí a zdůrazňuje potřebu patřičných finančních prostředků;

28.  domnívá se, že začínající podniky v oblasti cloud computingu přicházejí s řešeními, jak učinit cloud computing rychlejší, jednodušší, spolehlivější, pružnější a bezpečnější;

29.  zdůrazňuje, že s vysoce výkonnou výpočetní technikou, která je důležitá pro vývoj cloudu, by se mělo zacházet jako s nedílnou součástí infrastruktury evropských údajů napříč celým ekosystémem a že by se měly široce podporovat její výhody;

30.  konstatuje, že by se mělo podporovat zapojení akademických a výzkumných institucí a dalších zúčastněných stran s cílem zachovat a podpořit integrované infrastruktury vědeckých údajů a vysoce výkonnou počítačovou techniku;

31.  konstatuje, že vzhledem ke stávajícím službám a službám, které bude v budoucnosti nabízet soukromý sektor a země mimo EU, musí evropský cloud pro otevřenou vědu poskytovat pobídky a také nové služby, které naruší dlouhodobý zvyk spoléhat na stávající výzkumné postupy;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zaměření na evropský růst orientovaný na budoucnost s cílem vytvořit konkurenceschopné odvětví cloudu v EU; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se tržní poptávka po cloudových řešení stále zvyšovala a aby se podporovalo přijetí cloudu ve vertikálních odvětvích, jako jsou finance, daně a sociální zabezpečení, výroba, bankovnictví, zdravotnictví, média a zábavní průmysl a zemědělství;

33.  je přesvědčen, že nařízení (EU) 2016/679 – obecné nařízení o ochraně údajů(9) poskytuje rámec pro ochranu osobních údajů; konstatuje však, že roztříštěnost při jeho provádění ve všech členských státech by ztížila výzkumným pracovníkům výkon práce a sdílení poznatků, což by narušilo úsilí o vytvoření spolupráce mezi výzkumnými pracovníky, kterou umožňuje cloud computing; vyzývá tedy k řádnému provedení a vymáhání obecného nařízení o ochraně údajů;

34.  zdůrazňuje, že řešení v rámci evropské iniciativy v oblasti cloud computingu by měla být vytvořena s náležitým zřetelem k základním právům zakotveným v Listině základních práv, zejména k právům na ochranu údajů, soukromí, svobodu a bezpečnost;

35.  konstatuje, že ekonomika založená na datech je stále ve velmi rané fázi, že obchodní modely jsou stále ve vývoji a ty, které existují, jsou již narušovány a vyvíjejí se; vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré právní předpisy v této oblasti budou v souladu s technologicky neutrální „zásadou inovací“ a nebudou klást závažné překážky pro inovace, digitalizaci odvětví a vývoj nových technologií, jako je internet věcí a umělá inteligence v Evropě;

36.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a všemi zúčastněnými stranami s cílem zapojit se do určování nezbytných prováděcích opatření nezbytných za účelem maximalizovat potenciál, který evropská iniciativa v oblasti cloud computingu nabízí; domnívá se, že otevřené inovace a otevřená věda zahrnují mnohem více aktérů inovačního procesu od výzkumných pracovníků po podnikatele, uživatele, vlády a občanskou společnost;

Cloud pro otevřenou vědu

37.  konstatuje nedostatečné zastoupení klíčových zainteresovaných stran v diskusích a rozsáhlých pilotních projektech; domnívá se, že základním předpokladem účinné výměny informací je aktivní zapojení zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru a občanské společnosti na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, přičemž je nezbytné, aby se předešlo administrativní zátěži; zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu by měla odpovídat potřebám a být ku prospěchu nejen vědecké obce, ale také daného odvětví, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejné správy a spotřebitelů;

38.  zdůrazňuje, že evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) musí být vyvíjen s patřičným ohledem na základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie a že je nutné věnovat zvláštní pozornost právu na ochranu údajů, na soukromí, svobodu a bezpečnost a že standardně a již od návrhu musí splňovat zásady týkající se soukromí a také zásadu proporcionality, nezbytnosti, minimalizace dat a účelového omezení; je si vědom toho, že uplatňování dodatečných ochranných opatření, jako jsou pseudonymizace, anonymizace nebo kryptografie, včetně šifrování, může snížit rizika a zlepšit ochranu dotčených subjektů údajů při použití osobních údajů v aplikacích využívajících data velkého objemu nebo v cloud computingu; připomíná, že anonymizace je nevratný proces, a vyzývá Komisi, aby připravila pokyny týkající se způsobu anonymizace dat; připomíná potřebu zvláštní ochrany citlivých údajů v souladu se stávajícími právními předpisy; zdůrazňuje, že jsou výše uvedené zásady, spolu s vysokými standardy kvality, spolehlivosti a ochrany důvěrnosti, nutné k zajištění důvěry spotřebitelů v evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu;

39.  zdůrazňuje, že iniciativa Cloud computing pro otevřenou vědu by měla vést k důvěryhodnému cloudu pro všechny: pro vědce, podniky a veřejné služby;

40.  konstatuje, že je nutné rozvíjet otevřenou a důvěryhodnou platformu spolupráce pro správu, analýzu, sdílení, opakované využití a uchovávání výzkumných dat, na nichž lze na základě určitých podmínek vyvíjet a poskytovat inovativní služby;

41.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly vhodné rámce pro správu a financování a současně věnovaly dostatečnou pozornost stávajícím iniciativám, jejich udržitelnosti a schopnosti podporovat rovné podmínky po celé EU; zdůrazňuje, že členské státy by měly zvážit integraci svých vnitrostátních programů financování s programy financování EU;

42.  vyzývá Komisi, aby analyzovala celý rozsah finančních zdrojů pro zřízení evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) a posílila stávající nástroje k zajištění rychlejšího vývoje, zejména se zaměřením na osvědčené postupy;

43.  žádá Komisi, aby zajistila, že veškeré vědecké výzkumy provedené v rámci programu Horizont 2020 budou standardně v režimu otevřeného přístupu, a žádá členské státy, aby odpovídajícím způsobem upravily své vnitrostátní výzkumné programy;

44.  je si vědom toho, že evropský cloud pro otevřenou vědu podpoří digitální vědu prostřednictvím začlenění informačních technologií jako služby pro odvětví veřejného výzkumu v EU; vyzývá k přijetí „federálního modelu vědeckého cloudu“, který sdružuje veřejné výzkumné organizace, zúčastněné strany, malé a střední podniky, začínající podniky, elektronickou infrastrukturu a komerční dodavatele s cílem vybudovat společnou platformu, která evropským výzkumným obcím nabídne celou řadu služeb;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s dalšími zúčastněnými stranami vytvořily plán pro co nejrychlejší stanovení jasného časového rámce pro provedení kroků, které evropský cloud pro otevřenou vědu předpokládá;

46.  vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila potřeby evropských veřejných výzkumných pracovníků s cílem odhalit případné nedostatky v dodávání cloudové infrastruktury v EU; je přesvědčen, že pokud budou nedostatky zjištěny, měla by Komise evropské poskytovatele cloudové infrastruktury vyzvat, aby jí poskytli své rozvojové plány s cílem posoudit, zda soukromé investice k řešení těchto nedostatků postačují, nebo zda je k jejich překlenutí nutné další financování z veřejných zdrojů;

47.  žádá Komisi, aby zajistila, aby veškeré vědecké výzkumy a data vytvořená v rámci programu Horizont 2020 byly ku prospěchu evropským podnikům a veřejnosti; hájí změnu pobídkových struktur pro akademickou obec, průmysl a veřejné služby a za účelem sdílení údajů a zlepšení jejich správy, odborné přípravy, technických dovedností a gramotnosti;

48.  vítá skutečnost, že se iniciativa v oblasti cloud computingu zaměřuje na vytváření širokopásmových sítí, rozsáhlých úložných zařízení, vysoce výkonné výpočetní techniky a na budování evropského ekosystému pro zpracování dat velkého objemu;

49.  zdůrazňuje, že rozvoj 5G a pravidel evropského kodexu pro elektronické komunikace by měl evropský cloud pro otevřenou vědu více zatraktivnit tím, že nabídne vysoce kvalitní internet a moderní nejkvalitnější infrastrukturu;

50.  schvaluje ambice Komise zaměřené na to, aby byla Unie schopna zpracovávat velké objemy dat s využitím infrastruktury provozované službami, které využívají data v reálném čase ze senzorů nebo aplikací, které propojují data z různých zdrojů; konstatuje, že si evropská iniciativa v oblasti cloud computingu klade za cíl zajistit dokonalejší a harmonizovanější práci na rozvoji infrastruktury;

51.  podporuje další rozvoj sítě GÉANT, aby se tak stala nejvyspělejší mezinárodní sítí a aby tak bylo zachováno vedoucí postavení EU v oblasti výzkumu;

52.  vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily činnost se zúčastněnými stranami s cílem omezit roztříštěnost digitální infrastruktury tím, že bude vytvořen plán činností a silná řídicí struktura zahrnující investory, dodavatele a uživatele, a také zdůrazňuje nutnost podporovat zásady otevřené vědy při správě a sdílení údajů, aniž by to překáželo inovacím a aniž by bylo narušeno soukromí a duševní vlastnictví v digitálním věku;

53.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla evropská iniciativa v oblasti cloud computingu založena na stavebních prvcích Nástroje pro propojení Evropy, zejména na systémech elektronické identifikace (eID) a elektronických podpisech, a to s cílem posílit důvěru uživatelů v bezpečnou, interoperabilní a bezproblémovou elektronickou komunikaci po celé Evropě;

54.  vyzývá Komisi, aby nasměrovala více prostředků na posílení evropského výzkumu, vývoje, inovací a odborné přípravy v oblasti cloud computingu, a zároveň zdůrazňuje potřebu zavedení infrastruktury a postupů, které zabezpečí otevřenost údajů a soukromí uživatelů;

55.  trvá na tom, že by normy měly umožnit snadnou a úplnou přenosnost a vysoký stupeň interoperability mezi cloudovými službami;

56.  je pevně přesvědčen, že iniciativa v oblasti cloud computingu pro otevřenou vědu by měla vycházet z otevřených norem s cílem zajistit interoperabilitu a bezproblémovou komunikaci a vyhnout se uzamčení;

57.  zdůrazňuje, že používání otevřených norem a bezplatného softwaru s otevřeným zdrojovým kódem je zvláště důležité pro zabezpečení dostatečné transparentnosti ve vztahu k tomu, jak jsou osobní údaje a jiné druhy citlivých údajů skutečně chráněny;

58.  konstatuje, že evropské hospodářství stále více spoléhá na schopnost superpočítačů nalézt inovativní řešení, snížit náklady a zkrátit dobu uvedení výrobků a služeb na trh; podporuje snahy Komise o vytvoření superpočítačového systému s exa kapacitou založeného na evropských hardwarových technologiích;

59.  je přesvědčen, že Evropa potřebuje dokončený ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky s cílem získat superpočítače na špičkové úrovni, zabezpečit dodávky systémů vysoce výkonné výpočetní techniky a nasadit služby vysoce výkonné výpočetní techniky do průmyslu a malých a středních podniků za účelem simulace, vizualizace a vývoje prototypů; považuje za nanejvýš důležité, aby se EU do roku 2022 zařadila mezi vrcholné superpočítačové velmoci světa;

60.  je přesvědčen, že evropská technologická platforma a smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) pro vysoce výkonnou výpočetní techniku mají zásadní význam pro určování priorit výzkumu EU prováděného v oblasti vývoje evropské technologie na všech úsecích dodavatelského řetězce poskytujícího řešení v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky;

61.  vítá návrh Komise, aby byla v souladu s prohlášením „Quantum Manifesto“ zahájena stěžejní iniciativa v oblasti kvantové technologie s objemem prostředků ve výši 1 miliardy EUR;

62.  připomíná Komisi, že odvětví cloudových služeb již investovalo do budování špičkové infrastruktury v Evropě miliardy EUR; upozorňuje na skutečnost, že vědci a výzkumní pracovníci dnes mohou v EU využívat cloudovou infrastrukturu, která jim nabízí možnost experimentovat a rychle inovovat prostřednictvím přístupu k široké škále služeb, přičemž platí pouze za to, co skutečně využívají, čímž získávají více času na vědeckou činnost; konstatuje, že zásadní podpora výzkumu a vývoje ze strany EU by neměla být vynaložena na zdvojování stávajících zdrojů, ale spíše na podporu průlomových objevů v nových vědeckých oblastech, které mohou podnítit růst a konkurenceschopnost;

63.  zdůrazňuje, že vědecká obec potřebuje zabezpečenou, bezpečnou a otevřenou vysokokapacitní infrastrukturu, aby mohla pokročit ve výzkumu a zabránit možnému narušení bezpečnosti, kybernetickým útokům nebo zneužití osobních údajů, zvláště pokud se shromažďuje, ukládá a zpracovává velký objem dat; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily a podnítily vývoj potřebné technologie, včetně kryptografické, a zároveň při tom zohlednily přístup „bezpečnost již od stadia návrhu“ (security by design); podporuje úsilí Komise o zlepšení spolupráce mezi orgány veřejné moci, evropským průmyslem (včetně malých a středních podniků a začínajících podniků), výzkumnými pracovníky a akademickou obcí v oblasti dat velkého objemu a kybernetické bezpečnosti již od raných fází procesu výzkumu a inovací s cílem umožnit vytvoření inovativních a důvěryhodných evropských řešení a tržních příležitostí při současném zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti;

64.  je přesvědčen, že vypracování jasných norem pro cloudovou interoperabilitu, přenositelnost údajů a dohody o úrovni služeb zajistí jistotu a transparentnost jak pro poskytovatele cloudu, tak pro koncové uživatele;

65.  zdůrazňuje, že pro získání důvěry spotřebitelů, která je základem zdravé konkurenceschopnosti, je nutná spolehlivost, bezpečnost a ochrana osobních údajů;

66.  konstatuje, že průmysl by měl hrát klíčovou úlohu ve vypracovávání všeobecně uznávaných norem vhodných pro digitální věk, díky nimž by získali poskytovatelé cloudu důvěru v provádění neustálých inovací a uživatelé důvěru v další využívání cloudových služeb na unijní úrovni;

67.  vyzývá Komisi, aby se ujala vedení v prosazování mezioborové, vícejazyčné a přeshraniční interoperability, cloudových norem a v podpoře cloudových služeb, které respektují soukromí, jsou spolehlivé, bezpečné a energeticky úsporné, jako nedílné součásti společné strategie zaměřené na maximalizaci příležitostí, jak vypracovat normy, které se mohou stát normami celosvětovými;

68.  konstatuje, že akční plán pro interoperabilitu dat je nutný k využití velkého množství dat, která vytváří evropští vědci, a k zlepšení možnosti jejich opětovného využití ve vědě a průmyslu; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s klíčovými zúčastněnými stranami v oblasti vědy s cílem vytvořit účinné systémy, které umožní zjistitelnost, přístupnost, interoperabilitu a opakované použití dat (zásada FAIR), včetně metadat, obecných specifikací a identifikátorů datových objektů;

69.  konstatuje, že EU se nedaří investovat do ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky v takové míře jako ostatním regionům světa, což odporuje jejímu hospodářskému a znalostnímu potenciálu;

70.  vyzývá Komisi, aby podporovala interoperabilitu a zabránila uzamčení prodejce tím, že povzbudí mnohé poskytovatele infrastruktury v oblasti cloud computingu v Evropě k tomu, aby poskytovali možnost zvolit si z konkurenceschopných, interoperabilních a přenosných infrastrukturních služeb;

71.  vyzývá k přijetí opatření k zachování vysoce kvalitního systému normalizace, který může přilákat ty nejlepší přínosy v oblasti technologie; žádá Komisi, aby přijala politiky, které odstraní nadměrné překážky v inovativních odvětvích, s cílem podnítit investování do výzkumu a vývoje a do normalizace na celounijní úrovni;

72.  vyzývá Komisi, aby vyvinula maximální úsilí s cílem od počátku bránit možnosti uzamčení prodejce na digitálním trhu, zejména v rozvíjejících se oblastech, jako je například evropská iniciativa v oblasti cloud computingu;

73.  uznává význam interoperability a norem při zvyšování konkurenceschopnosti v odvětví IKT; žádá Komisi, aby určila mezery v normách týkajících se evropského cloudu pro otevřenou vědu, i pokud jde o malé a střední podniky, začínající podniky a klíčová evropská odvětví; podporuje vývoj dobrovolných, technologicky neutrálních, transparentních, celosvětově kompatibilních norem řízených trhem a majících význam pro trh;

74.  domnívá se, že program ISA2 nabízí příležitost k rozvoji norem interoperability pro správu dat velkého objemu v rámci veřejné správy a jejího jednání s podniky a občany;

75.  je si vědom toho, že normy by měly odpovídat na projevené potřeby daného odvětví a dalších zúčastněných stran; zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat a schválit společné přísné normy, aby se zajistilo účinné využití a sdílení údajů nad rámec jednotlivých oborů, orgánů a státních hranic; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby určila osvědčené systémy certifikace v rámci členských států, s cílem vypracovat na základě poptávky a se zapojením příslušných zainteresovaných stran soubor celoevropských norem, jež by usnadnily sdílení údajů, přičemž by tento soubor v odůvodněných případech měl být založen na otevřených a globálních normách; zdůrazňuje, že při přijímání opatření v souvislosti s evropskou iniciativou v oblasti cloud computingu musí být zajištěno, aby byly zohledněny potřeby jednotného trhu, aby byl tento trh i nadále celosvětově přístupný a aby reagoval na technologický vývoj;

76.  podporuje záměr Komise, jímž je odstranit překážky, zejména technické a právní, jež brání volnému pohybu dat a s nimi souvisejících služeb, a nepřiměřené požadavky na lokalizaci dat a rovněž podpořit interoperabilitu dat spojením evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s iniciativou pro volný tok dat; domnívá se, že v zájmu vytvoření digitální společnosti je nutné považovat volný tok dat za pátou svobodu jednotného trhu; konstatuje, že nutným předpokladem pro to, aby se rozvinul plný potenciál cloud computingu, jsou jednoznačný právní rámec, dostatečné dovednosti a zdroje související s řízením dat velkého objemu a rovněž uznávání příslušných odborných kvalifikací; naléhavě žádá Komisi, aby se spojila se zainteresovanými stranami, zejména s průmyslem, při zjišťování možností spojených se vzděláváním v oblasti dat velkého objemu a kódování, mimo jiné v rámci nové agendy dovedností, a vytvářela pobídky pro zúčastněné strany, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, k využití, zpřístupnění a sdílení dat na jednotném trhu;

77.  vítá návrh Komise, aby byla v souladu s prohlášením „Quantum Manifesto“ zahájena stěžejní iniciativa v oblasti kvantové technologie s objemem prostředků ve výši 1 miliardy EUR; zdůrazňuje však, že pro urychlení vývoje těchto technologií a poskytnutí obchodních produktů veřejným a soukromým uživatelům mají zásadní význam transparentní a otevřené konzultace zúčastněných stran;

Sdílení otevřených dat a výzkumných dat

78.  vítá skutečnost, že rozvoj evropského cloudu pro otevřenou vědu umožní výzkumným pracovníkům a vědeckým odborníkům získat místo pro ukládání, sdílení, využívání a opakované využití údajů a že také může položit v EU základy pro daty podloženou inovaci; zdůrazňuje, že přínosy sdílení dat jsou široce uznávány;

79.  konstatuje, že se data stala nezbytná pro rozhodování na místní, státní i celosvětové úrovni; konstatuje, že sdílení dat má rovněž významný přínos pro místní a regionální orgány a že zpřístupnění vládních dat zkvalitňuje demokracii a nabízí nové podnikatelské příležitosti;

80.  podporuje úsilí Komise a evropských výzkumných pracovníků činných v průmyslu a akademické obci o rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti hodnoty dat velkého objemu v součinnosti se smluvním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, které zkvalitňuje budování komunity v oblasti dat a vysoce výkonné výpočetní techniky a pokládá základy prosperující ekonomiky EU založené na datech ; podporuje partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti, které posiluje spolupráci mezi veřejnými a soukromými subjekty v raných fázích procesu výzkumu a inovací s cílem zpřístupnit inovativní a věrohodná evropská řešení;

81.  zdůrazňuje, že by měla Komise co nejdříve začít jednat s průmyslovými partnery, zejména s malými a středními podniky a začínajícími podniky, aby bylo zaručeno, že obchodní a průmyslové požadavky budou odpovídajícím způsobem řešeny a začleněny do pozdějších fází této iniciativy;

82.  vybízí orgány veřejné správy, aby zohlednily bezpečné, spolehlivé a zabezpečené cloudové služby tím, že vytvoří jednoznačný právní rámec a budou dále pracovat na vývoji specifických systémů certifikace v oblasti cloudu; konstatuje, že podniky a spotřebitelé potřebují při přijímání nových technologií pocit jistoty;

83.  domnívá se, že orgány veřejné správy by měly standardně mít otevřený přístup k vládním veřejným údajům; naléhavě vyzývá k tomu, aby se pokročilo v určení stupně a rychlosti zveřejňování informací jako otevřených dat, určení klíčových datových souborů, které mají být zpřístupněny, a v podpoře opětovného používání otevřených dat otevřeným způsobem;

84.  konstatuje, že ohromující růst v oblasti digitálních technologií je klíčovou hnací silou pro vytváření obrovských toků výchozích informací v cloudových prostředích a že tento obrovský soubor toků výchozích informací v systémech dat velkého objemu zvyšuje složitost výpočtu a spotřebu zdrojů v systémech vytěžování dat s podporou cloudu; konstatuje, že koncepce sdílení údajů založená na určitém modelu umožňuje místní zpracování dat v blízkosti jejich zdrojů a přetváří toky výchozích informací do využitelných znalostních modelů; upozorňuje na skutečnost, že tyto znalostní modely jsou užitečné hned dvakrát, a to jednak díky dostupnosti místních znalostních modelů pro okamžité využívání, jednak pro participativní sdílení dat v cloudových prostředích;

85.  podporuje závěry Rady z května 2016 o přechodu k systému otevřené vědy, zejména závěr, podle něhož základní zásada pro optimální opětovné využití výzkumných dat by měla znít „co možná nejotevřenější, uzavřená podle potřeby“;

Vytěžování textů a dat

86.  zdůrazňuje, že plné zpřístupnění veřejných údajů v rámci evropského cloudu pro otevřenou vědu nebude pro odstranění všech překážek výzkumu založeného na datech dostatečné;

87.  konstatuje, že tato iniciativa musí být doplněna o moderní rámec autorských práv, který by měl umožnit odstranění roztříštěnosti a nedostatečné interoperability z procesu evropského výzkumu v oblasti dat;

88.  je přesvědčen, že tato iniciativa by měla udržovat rovnováhu mezi právy výzkumných pracovníků, držiteli práv a dalšími subjekty ve vědecké sféře, plně dodržovat práva autorů a vydavatelů a současně podporovat inovativní výzkum v Evropě;

89.  je přesvědčen, že výzkumné údaje mohou být v rámci evropského cloudu pro otevřenou vědu sdíleny, aniž by byla dotčena autorská práva výzkumných pracovníků nebo výzkumných institucí, a to prostřednictvím vytvoření licenčních modelů podle potřeby; je přesvědčen, že osvědčené postupy v tomto ohledu jsou nyní stanovovány v rámci pilotního projektu týkajícího se veřejně přístupných výzkumných dat v programu Horizont 2020;

90.  je přesvědčen, že směrnice o databázích, kterou je zapotřebí revidovat, omezuje využívání dat, aniž by bylo prokázáno vytváření přidané hospodářské nebo vědecké hodnoty;

Ochrana údajů, základní práva a zabezpečení údajů

91.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření na podporu další harmonizace právních předpisů v členských státech s cílem předejít nejasnostem ohledně soudní příslušnosti a její roztříštěnosti a zajistit transparentnost jednotného digitálního trhu;

92.  je přesvědčen, že Evropa je průkopníkem v oblasti ochrany soukromí a že se zasazuje o vysokou úroveň ochrany údajů na celém světě;

93.  zdůrazňuje, že je nutné, aby orgány pro ochranu údajů, tvůrci politik a průmysl zaujaly koordinovaný přístup ve prospěch organizací nacházejících se ve fázi tohoto přechodu tím, že jim poskytnou nástroje pro dodržování předpisů, budou jednotně vykládat a vymáhat právní povinnosti a zvýší informovanost občanů a podniků o klíčových otázkách;

94.  zdůrazňuje, že Evropa je celosvětový dovozce a vývozce digitálních služeb a že pro svou konkurenceschopnost potřebuje silný cloud computing a ekonomiku založenou na datech; vyzývá Komisi, aby se ujala vedení v úsilí o vytvoření jednotných a celosvětově uznávaných norem pro ochranu osobních údajů;

95.  je přesvědčen, že globální datové toky jsou životně důležité pro mezinárodní obchod a hospodářský růst a že iniciativa Komise na podporu volného toku dat by měla umožnit podnikům působícím v Evropě, zejména v rozvíjejícím se odvětví cloud computingu, být v čele celosvětové inovační soutěže; zdůrazňuje, že tato iniciativa by rovněž měla usilovat o zrušení veškerých svévolných omezení ohledně toho, kde by společnosti měly umisťovat infrastrukturu nebo ukládat údaje, neboť by to bránilo rozvoji evropského hospodářství;

96.  je přesvědčen, že stávající právní předpisy EU upravující ochranu údajů, zejména nedávno přijaté obecné nařízení o ochraně osobních údajů a směrnice o prosazování práva (směrnice (EU) 2016/680)(10), poskytují silné záruky pro ochranu osobních údajů, včetně údajů shromážděných, agregovaných a pseudonymizovaných pro účely vědeckého výzkumu a citlivých údajů týkajících se zdravotního stavu, což se týká i specifických podmínek pro jejich zveřejňování a zpřístupnění, práva subjektů, jichž se tyto údaje týkají, vznést námitku proti jejich dalšímu zpracování a pravidly přístupu donucovacích orgánů k těmto údajům v rámci vyšetřování trestných činů; vyzývá Komisi, aby tyto záruky zohlednila při vývoji evropského cloudu pro otevřenou vědu a při provádění pravidel, která upravují přístup k datům v něm uložených; je si vědom skutečnosti, že harmonizovaný přístup k provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů, včetně pokynů, nástrojů pro dodržování předpisů a informačních kampaní pro občany, výzkumné pracovníky a podniky, je rozhodující zejména pro vývoj evropského cloudu pro otevřenou vědu a usnadnění výzkumné spolupráce, mimo jiné i za využití vysoce výkonné výpočetní techniky;

97.  je přesvědčen, že volný tok dat je prospěšný pro digitální ekonomiku i rozvoj vědy a výzkumu; zdůrazňuje, že iniciativa Komise na podporu volného toku dat by měla umožnit rozvíjejícímu se evropskému odvětví cloud computingu být v čele celosvětového inovační soutěže, a to i pro účely vědy a inovací; připomíná, že jakýkoli přenos osobních údajů do cloudových infrastruktur nebo směrem k jiným příjemcům nacházejícím se mimo Unii by měl probíhat v souladu s pravidly pro přenos stanovenými v obecném nařízení o ochraně osobních údajů a že by iniciativa Komise na podporu volného toku dat měla být s těmito ustanoveními rovněž v souladu; zdůrazňuje, že tato iniciativa by rovněž měla usilovat o zrušení veškerých svévolných omezení ohledně toho, kde by společnosti měly umisťovat infrastrukturu nebo ukládat údaje, neboť by to bránilo rozvoji evropského hospodářství a znemožnilo vědcům plně využívat výhod vědy založené na datech, přičemž by měla být zachována omezení v souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany údajů, aby se zabránilo případnému zneužití evropského cloudu pro otevřenou vědu v budoucnu;

98.  je pevně přesvědčen o tom, že by Evropská unie měla zaujímat vedoucí postavení na poli bezpečnosti a ochrany osobních údajů, včetně citlivých údajů, a že by se měla zasazovat o celosvětově vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti údajů; je přesvědčen, že rámec EU pro ochranu údajů spolu s inkluzivní strategií kybernetické bezpečnosti, která zajistí spolehlivé datové infrastruktury chráněné proti ztrátě dat, vniknutí nebo útokům, by se mohly stát konkurenční výhodou evropských společností, pokud jde o soukromí; naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby zajistila, aby evropský cloud pro otevřenou vědu zachovával vědeckou nezávislost a objektivitu výzkumu a rovněž ochraňoval práci vědecké obce v rámci Unie.

99.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby bylo k otázkám týkajícím se základních práv, soukromí, ochrany údajů, autorských práv a citlivých informací přistupováno v naprostém souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a směrnicí o ochraně údajů; zdůrazňuje, že bezpečnostní hrozby pro cloudovou infrastrukturu nabyly více mezinárodního charakteru, jsou složitější a brání intenzivnějšímu využívání této infrastruktury, a tudíž vyžadují celoevropskou spolupráci; naléhavě žádá Komisi a orgány členských států, aby spolupracovaly při vytváření bezpečné a spolehlivé digitální infrastruktury, zajistily vyšší úroveň kybernetické bezpečnosti v souladu se směrnicí o bezpečnosti sítí a informací a aby při tom konzultovaly s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

100.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tato iniciativa byla pro daný účel vhodná a navenek zaměřená, obstála v budoucnosti a byla technologicky neutrální, a zdůrazňuje, že Komise a členské státy musí od trhu a od odvětví cloud computingu samotného převzít vedoucí úlohu s cílem co nejlépe uspokojit současné a budoucí požadavky tohoto odvětví a stát se hnací silou inovací v technologiích založených na cloud computingu;

101.  bere na vědomí potenciál dat velkého objemu pro podněcování technologických inovací a budování znalostní ekonomiky; konstatuje, že omezování překážek pro sdílení znalostí zvýší konkurenceschopnost podniků a zároveň bude ku prospěchu místním a regionálním orgánům; zdůrazňuje, že je důležité usnadňovat přenositelnost údajů;

102.  vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly s iniciativami, které jsou vedeny průmyslem a zaměřeny na stanovování norem, s cílem zajistit, aby jednotný trh zůstával i nadále přístupný třetím zemím a reagoval na technologický vývoj, přičemž je třeba se vyhnout překážkám, které by bránily inovacím a snižovaly konkurenceschopnost v Evropě; konstatuje, že stanovování norem v souvislosti se zabezpečením údajů a soukromí je úzce spjato s otázkou soudní příslušnosti a že vnitrostátní orgány v tomto hrají klíčovou úlohu;

103.  zdůrazňuje, že se musí věnovat pozornost stávajícím iniciativám, aby se předešlo zdvojování, které by mohlo bránit otevřenosti, hospodářské soutěži a růstu, a že trhem iniciované celoevropské normy pro sdílení údajů musí být v souladu s mezinárodními normami;

104.  zdůrazňuje, že je nutné nalézt rovnováhu mezi oprávněnými obavami týkajícími se ochrany dat a nutností zabezpečit nevyužitý „volný datový tok“; vyzývá k dodržování stávajících pravidel pro ochranu údajů na otevřeném trhu dat velkého objemu;

105.  podporuje návrh na to, aby pro nové projekty v rámci programu Horizont 2020 bylo výchozí možností využití veřejně přístupných výzkumných dat, neboť veřejně financovaná výzkumná data jsou veřejným statkem vytvořeným ve veřejném zájmu, která by měla být dávána k dispozici veřejně, včas, odpovědným způsobem a s co nejmenším počtem omezení;

106.  konstatuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu se zaměřuje na potenciálně citlivé odvětví výzkumu a vývoje a na vládní elektronické portály; opakuje, že kybernetickou bezpečnost pro cloudové služby lze nejlépe řešit v rámci směrnice o bezpečnosti sítí a informací;

107.  konstatuje, že je důležité usnadnit interoperabilitu různých zařízení v rámci sítí, poskytnout záruku bezpečnosti a podpořit dodavatelské řetězce pro komponenty, jež jsou všechny pro uvádění technologií na trh důležité;

108.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Přijaté texty P7_TA(2010)0133.

(2)

Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1.

(3)

Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 1.

(4)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0089.

(5)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0009.

(6)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0032.

(7)

Přijaté texty, P7_TA(2013)0535.

(8)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(9)

Úř. Věst. L 119, 4.5.2016, s. 1

(10)

Úř. Věst. L 119, 4.5.2016, s. 89


STANOVISKO Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (29.11.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k „Evropské iniciativě v oblasti cloud computingu“

(2016/2145(INI))

Navrhovatelka: Eva Paunova

NÁVRHY

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá „Evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu“, již vypracovala Komise, jako součást provádění strategie pro jednotný digitální trh a balíčku pro digitalizaci evropského průmyslu, která posiluje růst evropské digitální ekonomiky a přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti evropských podniků a služeb a zlepšení pozice na světovém trhu; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím jasně definovaných opatření zajistila, že tato iniciativa bude pro daný účel vhodná, orientovaná na vnější svět, schopná obstát i v budoucnu a že nebude vytvářet nepřiměřené nebo neopodstatněné překážky;

2.  vítá přístup otevřené vědy a její úlohu spočívající v budování evropské znalostní ekonomiky a v dalším posilování kvality výzkumu a jeho rozvoje v Evropské unii; zdůrazňuje, že v současné době není hodnota shromážděných výzkumných údajů tímto odvětvím, zejména malými a středními podniky, optimálně využita v důsledku nedostatku volného přeshraničního toku dat a přístupu k jednotné platformě nebo portálu, a poznamenává, že Komise zamýšlí zajistit, aby byl přístup ke všem vědeckým údajům vzniklým v rámci programu Horizont 2020 standardně otevřený;

3.  podporuje evropský cloud pro otevřenou vědu jakožto součást evropské iniciativy v oblasti cloud computingu, neboť vytvoří virtuální prostředí, ve kterém mohou vědci a odborníci ze všech regionů ukládat, sdílet, spravovat, analyzovat a znovu využívat své výzkumné údaje, včetně údajů, které jsou výsledkem veřejně financovaného výzkumu, a to napříč obory a hranicemi, a tím přispět k odstranění roztříštěnosti jednotného trhu; vyzývá Komisi, aby k otevřené vědě uplatňovala komplexní přístup, tj. přístup, který bude inkluzivní ve vztahu k otevřené vědecké obci a nezávislým vědcům, vnesla větší srozumitelnost do definicí používaných ve sdělení, a zvláště aby jasně rozlišila mezi evropskou iniciativou v oblasti cloud computingu a evropským cloudem pro otevřenou vědu a aby odpovídajícím způsobem aktualizovala právní předpisy s cílem usnadnit opětovné využívání výsledků výzkumu;

4.  podporuje záměr Komise, jímž je odstranit překážky, zejména technické a právní, bránící volnému pohybu údajů a souvisejících služeb a nepřiměřené požadavky na lokalizaci údajů a podpořit interoperabilitu údajů spojením evropské iniciativy v oblasti cloud computingu s iniciativou zaměřenou na volný pohyb údajů; domnívá se, že v zájmu dosažení digitální společnosti je nutné považovat volný pohyb údajů za pátou svobodu jednotného trhu; konstatuje, že nutným předpokladem k tomu, aby se rozvinul plný potenciál cloud computingu, jsou jednoznačný právní rámec, dostatečné dovednosti a zdroje související s řízením dat velkého objemu spolu s uznáváním příslušných odborných kvalifikací; naléhavě žádá Komisi, aby se spojila se zainteresovanými stranami, zejména průmyslovým odvětvím, při zjišťování možností spojených se vzděláváním v oblasti dat velkého objemu a kódování také v rámci nové agendy dovedností a vytvářela pobídky pro zúčastněné strany, zejména malé a střední podniky a začínající podniky, k využití, zpřístupnění a sdílení údajů na jednotném trhu;

5.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby bylo k otázkám týkajícím se základních práv, soukromí, ochrany údajů, autorských práv a citlivých informací přistupováno v naprostém souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a směrnicí o ochraně údajů; zdůrazňuje, že bezpečnostní hrozby pro cloudovou infrastrukturu získaly více mezinárodní charakter, jsou nejasnější, složitější a brání intenzivnějšímu využití této infrastruktury, a tudíž vyžadují evropskou spolupráci; naléhavě žádá Komisi a orgány členských států, aby spolupracovaly při vytváření bezpečné a spolehlivé digitální infrastruktury a zajistily vyšší úroveň kybernetické bezpečnosti v souladu se směrnicí o bezpečnosti sítí a informací, a aby při tom konzultovaly s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

6.  připomíná pozitivní výsledky dosažené v rámci stávajících celoevropských struktur a volně přístupné údaje v rámci zařízení pro uchovávání údajů na vnitrostátní úrovni; je si vědom toho, že na jednotném trhu stále existuje mnoho překážek, které brání plnému rozvinutí této iniciativy; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly potenciál již dostupných údajů a zajistily soudržnou strategii týkající se otevřených údajů a možnosti opakovaného využití těchto údajů ve všech členských státech; poznamenává, že Komise a členské státy musí zvážit, zda jsou nutné další investice do přeshraniční fyzické infrastruktury se zvláštním zaměřením na kombinaci vysoce výkonné výpočetní techniky, vysokorychlostních širokopásmových sítí a velkokapacitních zařízení pro ukládání údajů, aby se docílilo prosperující evropské ekonomiky založené na datech; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti analyzovala globální průmyslová a další mezinárodní partnerství;

7.  zdůrazňuje, že je důležité, aby byla evropská iniciativa v oblasti cloud computingu založena na stavebních prvcích Nástroje pro propojení Evropy, zejména na systémech elektronické identifikace a elektronických podpisech, a posílila se tak důvěra uživatelů v bezpečné, interoperabilní a bezproblémové elektronické komunikace v celé Evropě;

8.  je si vědom toho, že normy by měly odpovídat prokázaným potřebám daného odvětví a dalších zainteresovaných stran; zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat a schválit společné vysoké normy, aby se zajistil přístup k účinnému využití a sdílení údajů nad rámec jednotlivých oborů, orgánů a státních hranic; vyzývá Komisi, aby případně určila osvědčené systémy certifikace v rámci členských států, předložila soubor celoevropských norem, a to na základě poptávky a se zapojením příslušných zainteresovaných stran, aby usnadnila sdílení údajů, přičemž by tento soubor v odůvodněných případech měl být založen na otevřených a globálních normách; zdůrazňuje, že při přijímání opatření v souvislosti s evropskou iniciativou v oblasti cloud computingu musí být zajištěno, že budou zohledněny potřeby jednotného trhu a že tento trh bude i nadále obecně přístupný a že bude reagovat na technologický vývoj;

9.  zdůrazňuje, že v současnosti se pouze 12 % finančních prostředků z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) vynakládá na opatření v digitální oblasti; naléhavě žádá Komisi, aby předložila návrh cílených kroků, které by mohly umožnit větší zapojení všech fondů EU, zejména EFSI, do projektů v oblasti jednotného digitálního trhu, včetně iniciativ v oblasti sdílení údajů, digitální přístupnosti, infrastruktury a digitálního připojení v celoevropském měřítku, a aby směrovala více zdrojů na posílení evropského výzkumu, vývoje a inovací, mj. v oblasti technologií zvyšujících ochranu soukromí a bezpečnosti otevřených zdrojů; je přesvědčen, že by se tato iniciativa měla rozvíjet v součinnosti s jinými programy Horizontu 2020, včetně soukromého cloud computingu a služeb elektronické správy;

10.  konstatuje nedostatečné zastoupení klíčových zainteresovaných stran v diskusích a rozsáhlých pilotních projektech; domnívá se, že základním předpokladem účinné výměny informací je aktivní zapojení zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru a občanské společnosti na místní, regionální, státní a evropské úrovni, přičemž je nezbytné, aby se předešlo administrativní zátěži; zdůrazňuje, že evropská iniciativa v oblasti cloud computingu by měla odpovídat potřebám a být ku prospěchu nejen vědecké obce, ale také daného odvětví, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, veřejné správy a spotřebitelů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

29.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

30

2

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Dita Charanzová, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Daniel Dalton, Dennis de Jong, Pascal Durand, Vicky Ford, Ildikó Gáll-Pelcz, Evelyne Gebhardt, Maria Grapini, Sergio Gutiérrez Prieto, Robert Jarosław Iwaszkiewicz, Liisa Jaakonsaari, Morten Løkkegaard, Marlene Mizzi, Jiří Pospíšil, Virginie Rozière, Christel Schaldemose, Olga Sehnalová, Igor Šoltes, Ivan Štefanec, Mylène Troszczynski, Mihai Ţurcanu, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Lucy Anderson, Anna Hedh, Kaja Kallas, Roberta Metsola, Dariusz Rosati, Adam Szejnfeld, Theodoros Zagorakis

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Bill Etheridge, Andrey Kovatchev


STANOVISKO Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (14.12.2016)

pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku

k evropské iniciativě v oblasti cloud computingu

(2016/2145(INI))

Navrhovatel: Michał Boni

NÁVRHY

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci vyzývá Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že spolupráce mezi evropskými vědci, používání a výměna dat, vždy v souladu s požadavky úřadů pro ochranu osobních údajů, a využívání nových technologických řešení, včetně cloud computingu a digitalizace evropské vědy, jsou klíčové pro rozvoj jednotného digitálního trhu; vzhledem k tomu, že evropský cloud pro otevřenou vědu bude mít pozitivní vliv na vědecký vývoj v Evropě; a vzhledem k tomu, že musí být vyvinut a používán s ohledem na základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie;

1.  zdůrazňuje, že evropský cloud pro otevřenou vědu musí být vyvinut s ohledem na základní práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie, zejména na právo na ochranu údajů, soukromí, svobodu a bezpečnost, a že standardně a již od návrhu musí splňovat zásady týkající se soukromí a také zásadu proporcionality, nezbytnosti, minimalizace dat a omezení účelu; je si vědom toho, že uplatňování dodatečných ochranných opatření, jako jsou pseudonymizace, anonymizace nebo kryptografie, včetně šifrování, může snížit rizika a zlepšit ochranu dotčených subjektů údajů při použití osobních údajů v aplikacích využívajících dat velkého objemu nebo v cloud computingu; připomíná, že anonymizace je nevratný proces, a vyzývá Komisi, aby připravila pokyny týkající se způsobu anonymizace dat; připomíná potřebu zvláštní ochrany citlivých údajů v souladu se stávajícími právními předpisy; zdůrazňuje, že výše uvedené zásady spolu s vysokými standardy kvality, spolehlivosti a ochrany důvěrnosti jsou nutné pro zajištění důvěry spotřebitelů v tuto iniciativu v oblasti cloud computingu;

2.  zdůrazňuje, že používání otevřených standardů a svobodný software s otevřeným zdrojovým kódem jsou zvláště důležité pro zajištění dostatečné transparentnosti, pokud jde o to, jak jsou osobní údaje a jiné druhy citlivých údajů skutečně chráněny;

3.  je přesvědčen, že stávající právní předpisy EU týkající se ochrany údajů, zejména nedávno přijaté obecné nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679)(1) a směrnice o prosazování práva (směrnice (EU) 2016/680)(2), poskytují silné záruky pro ochranu osobních údajů, včetně údajů shromážděných, agregovaných a pseudonymizovaných pro účely vědeckého výzkumu a citlivých údajů týkajících se zdravotního stavu, spolu se specifickými podmínkami pro jejich zveřejňování a prozrazování, právem subjektů údajů vznést námitku proti dalšímu zpracování a pravidly přístupu donucovacích orgánů v rámci vyšetřování trestných činů; vyzývá Komisi, aby tyto záruky zohlednila při vývoji evropského cloudu pro otevřenou vědu a provádění pravidel, která upravují přístup k datům v něm uložených; je si vědom, že harmonizovaný přístup k provádění obecného nařízení o ochraně osobních údajů, včetně pokynů, nástrojů pro dodržování předpisů a informačních kampaní pro občany, výzkumné pracovníky a podniky, je rozhodující zejména pro vývoj evropského cloudu pro otevřenou vědu a usnadnění výzkumné spolupráce, a to i za využití vysoce výkonné výpočetní techniky;

4.  je přesvědčen, že volný tok dat je prospěšný pro digitální ekonomiku i rozvoj vědy a výzkumu; zdůrazňuje, že iniciativa Komise týkající se volného toku dat by měla umožnit rozvíjejícímu se odvětví cloud computingu v Evropě být v čele celosvětového inovačního závodu, a to i pro účely vědy a inovací; připomíná, že jakýkoli přenos osobních údajů do cloudových infrastruktur nebo směrem k jiným příjemcům nacházejícím se mimo Evropskou unii by měl probíhat v souladu s pravidly pro přenos stanovenými v obecném nařízení o ochraně osobních údajů a že by iniciativa Komise týkající se volného toku dat měla být v souladu s těmito ustanoveními; zdůrazňuje, že by iniciativa rovněž měla usilovat o zmírnění omezení ohledně místa, kde by společnosti měly umístit infrastrukturu nebo ukládat data, protože by to bránilo rozvoji evropského hospodářství a znemožnilo vědcům plně využívat výhod vědy založené na datech, a zároveň zachovat omezení v souladu s právními předpisy týkajícími se ochrany údajů, aby se zabránilo případnému zneužití evropského cloudu pro otevřenou vědu v budoucnu;

5.  zdůrazňuje, že vědecká obec potřebuje zabezpečenou, bezpečnou a vysokokapacitní infrastrukturu s otevřeným zdrojovým kódem, aby mohla rozvíjet výzkum a zabránit možnému narušení bezpečnosti, kybernetickým útokům nebo zneužití osobních údajů, zvláště pokud se shromažďuje, ukládá a zpracovává velký objem dat; vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily a podnítily vývoj nezbytné technologie, včetně kryptografických technologií, s přihlédnutím k přístupu „bezpečnost již od návrhu“; podporuje úsilí Komise o zlepšení spolupráce mezi orgány veřejné moci, evropským průmyslem, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, výzkumnými pracovníky a akademickou obcí v oblasti dat velkého objemu a kybernetické bezpečnosti již od raných fází procesu výzkumu a inovací s cílem umožnit vytvoření inovativních a důvěryhodných evropských řešení a tržních příležitostí při současném zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti;

6.  naléhavě žádá Komisi, aby zajistila nezbytný intenzivní vývoj co nejsilnějších šifrovacích systémů, které nemohou být narušeny ani nepřátelskými subjekty z cizích států a které případně ochrání práci vědecké obce v rámci EU;

7.  je pevně přesvědčen, že by Evropská unie měla zaujímat vedoucí postavení, pokud jde o bezpečnost a ochranu osobních údajů, včetně citlivých údajů, a měla by prosazovat vysokou úroveň ochrany a bezpečnosti údajů na celém světě; je přesvědčen, že rámec EU pro ochranu údajů spolu s inkluzivní strategií kybernetické bezpečnosti, která zajistí spolehlivé datové infrastruktury chráněné proti ztrátě údajů, narušování nebo útokům, by se mohly stát konkurenční výhodou evropských společností, pokud jde o soukromí; naléhavě vyzývá Komisi k tomu, aby zajistila, aby evropský cloud zachoval vědeckou nezávislost a objektivitu výzkumu a ochránil práci vědecké obce v rámci Unie.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

48

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Jan Philipp Albrecht, Heinz K. Becker, Malin Björk, Caterina Chinnici, Ignazio Corrao, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Lorenzo Fontana, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Jussi Halla-aho, Monika Hohlmeier, Filiz Hyusmenova, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Marju Lauristin, Claude Moraes, József Nagy, Péter Niedermüller, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Harald Vilimsky, Udo Voigt, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Carlos Coelho, Anna Maria Corazza Bildt, Pál Csáky, Daniel Dalton, Maria Grapini, Marek Jurek, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Angelika Mlinar, Morten Helveg Petersen, Salvatore Domenico Pogliese, Christine Revault D’Allonnes Bonnefoy

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Karoline Graswander-Hainz, Esther Herranz García

(1)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(2)

Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

12.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

46

7

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Xabier Benito Ziluaga, José Blanco López, Angelo Ciocca, Jakop Dalunde, Pilar del Castillo Vera, Fredrick Federley, Ashley Fox, Adam Gierek, Theresa Griffin, Roger Helmer, Eva Kaili, Kaja Kallas, Krišjānis Kariņš, Seán Kelly, Jeppe Kofod, Zdzisław Krasnodębski, Miapetra Kumpula-Natri, Edouard Martin, Angelika Mlinar, Dan Nica, Angelika Niebler, Herbert Reul, Jean-Luc Schaffhauser, Dario Tamburrano, Patrizia Toia, Evžen Tošenovský, Claude Turmes, Vladimir Urutchev, Adina-Ioana Vălean, Henna Virkkunen, Martina Werner, Lieve Wierinck, Hermann Winkler, Anna Záborská, Flavio Zanonato, Carlos Zorrinho

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Michał Boni, Eugen Freund, Françoise Grossetête, Gunnar Hökmark, Svetoslav Hristov Malinov, Marisa Matias, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, Anne Sander, Maria Spyraki, Anneleen Van Bossuyt, Cora van Nieuwenhuizen

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Florent Marcellesi, Georgi Pirinski, Ernest Urtasun

Právní upozornění