Postup : 2016/2077(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0011/2017

Předložené texty :

A8-0011/2017

Rozpravy :

PV 13/03/2017 - 16
CRE 13/03/2017 - 16

Hlasování :

PV 14/03/2017 - 6.13
CRE 14/03/2017 - 6.13

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0077

ZPRÁVA     
PDF 553kWORD 63k
30.1.2017
PE 587.419v02-00 A8-0011/2017

o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely

(2016/2077(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodaj: Stefan Eck

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely

(2016/2077(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 13 a 43 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat,

–  s ohledem na směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat,

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic,

–  s ohledem na směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso,

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely,

–  s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru 442 s názvem ‚Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat‘, které byly zveřejněny v květnu 2016,

–  s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) týkající se dobrých životních podmínek zvířat během přepravy ze dne 12. ledna 2011,

–  s ohledem na vědecké stanovisko úřadu EFSA „Dopad současných systémů ustájení a chovu na zdraví a životní podmínky králíka domácího ve farmovém chovu“ ze dne 11. října 2005,

–  s ohledem na kapitolu 7.5 (porážka zvířat) Kodexu zdraví suchozemských živočichů, který vypracovala Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE),

–  s ohledem na kodex doporučení týkajících se dobrých životních podmínek králíků vypracovaný vládou Spojeného království,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0011/2017),

A.  vzhledem k tomu, že králík je z hlediska počtu čtvrté nejčastěji chované zvíře pro hospodářské účely ve světě a druhé v EU;

B.  vzhledem k tomu, že evropští producenti musí dodržovat vysoké normy zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, které nejsou vždy povinné ve třetích zemích, z nichž EU dováží zvířata na porážku;

C.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé si stále více všímají, v jakých podmínkách jsou zvířata chována;

D.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu králíků je výrazně postiženo poklesem spotřeby masa v Evropské unii a hospodářskou krizí v zemědělském odvětví a že prodejní ceny se za poslední tři roky snížily přibližně o 20 %, zatímco výrobní náklady zůstaly stejné;

E.  vzhledem k tomu, že králičí maso je vhodné i z výživového hlediska a jeho produkce hraje významnou úlohu v rodinných podnicích, v nichž podstatnou část prací zastávají ženy a které se často nacházejí ve venkovských oblastech s malou možností diverzifikace živočišné výroby;

F.  vzhledem k tomu, že stejně jako dobré životní podmínky zvířat je nutné mít na zřeteli i dobré životní podmínky zemědělců;

G.  vzhledem k tomu, že většina králíků se chová na maso (ročně je na maso poraženo více než 340 milionů králíků); vzhledem k tomu, že chov králíků představuje méně než 1 % celkové živočišné výroby EU;

H.   vzhledem k tomu, že chov králíků pro hospodářské účely v EU trvale klesá a odhady na rok 2016 ukazují na snížení objemu produkce o 3,9 % kvůli trendu klesající spotřeby králičího masa; vzhledem k tomu, že chov králíků pro hospodářské účely probíhá v podmínkách globálního trhu a na toto odvětví není vyplácena přímá podpora ani není cílem tržních intervencí v rámci prvního pilíře společné zemědělské politiky;

I.   vzhledem k tomu, že EU má zápornou obchodní bilanci s Čínou, pokud jde o králičí maso; vzhledem k tomu, že 99 % dovezeného králičího masa do EU pochází z Číny; vzhledem k tomu, že pokud nebudou přijata žádná opatření, čínští producenti zemědělce z EU předstihnou;

J.  vzhledem k tomu, že je důležité i nezbytné dosáhnout a udržet ziskovost živočišné výroby v tomto odvětví, aby mohlo nadále přispívat k zachování charakteru venkova a zaměstnanosti, zejména žen, v oblastech, kde nejsou jiné druhy výroby možné, a aby mohlo nadále spotřebitelům nabízet rozmanité a kvalitní potraviny;

K.  vzhledem k tomu, že v celosvětovém srovnání je Evropská unie největším producentem králíků, před Asií a zejména Čínou, která je s objemem produkce 417 000 tun jatečně upravených těl největším vývozcem;

L.  vzhledem k tomu, že chovatelé králíků i odvětví jako celek mají zájem na tom, aby chov králíků v souladu s evropským modelem produkce nadále respektoval celosvětově nejvyšší normy v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí;

M.  vzhledem k tomu, že chov králíků v Evropě je založen na koexistenci různých systémů produkce, a vzhledem k tomu, že je důležitým prostředkem k diverzifikaci příjmů řady malých podniků na celém území;

N.  vzhledem k tomu, že králík je s průměrnou spotřebou 1,70 kg na obyvatele jedním z nejméně konzumovaných druhů masa v Unii (1–2 % z celkové spotřeby masa);

O.  vzhledem k tomu, že panuje velké znepokojení nad špatnými životními podmínkami, značným stresem a vysokou mortalitou a morbiditou králíků chovaných v Evropě pro hospodářské účely, jak konstatoval úřad EFSA již v roce 2005; vzhledem k tomu, že pro subjekty v odvětví chovu králíků jsou důležitými otázkami ustájení, výživa, genetika, hygiena a optimalizace psychického stavu chovaných králíků, zejména s ohledem na zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

P.  vzhledem k tomu, že od doby, kdy byli králíci domestikováni, jsou v EU převážně chováni v bateriových klecích, které se mohou ve svých specifikacích v jednotlivých zemích lišit a také se často liší;

Q.  vzhledem k tomu, že podobně jako další druhy, které žijí ve společnosti lidí, si i králíci zachovali své přirozené chování, a proto je nutné dále prozkoumat, jaká opatření a jaké podmínky chovu zajistí, aby si králíci v maximální možné míře zachovali své přirozené chování, je-li to příznivé pro jejich zdraví;

R.   vzhledem k tomu, že k intenzivnímu chovu jsou používána rychle a brzy rostoucí plemena králíků, dříve nazývaná masná, a především komerční hybridy sloužící ve velkochovech k produkci brojlerových králíků;

S.  vzhledem k tomu, že možnou alternativu ke klecovému chovu představují systémy ekologického hospodářství, v nichž jsou králíci chováni ve skupinových kotcích s přístupem k menší pastevní ploše a ve větším prostoru, ačkoli takový skupinový chov může vyvolávat problémy v podobě negativních sociálních interakcí a agresivity mezi zvířaty, což může vést k poraněním zvířat, která nepříznivě ovlivňují jejich zdraví a pohodu, a může napomáhat šíření onemocnění orálně-fekální cestou;

T.   vzhledem k tomu, že předpisy některých členských států upravující ekologickou výrobu upřednostňují chov králíků ve skupinových kotcích, které ve spodní části poskytují přístup k malé pastevní ploše;

U.   vzhledem k tomu, že stejně jako u jiných druhů, například drůbeže, by mohl být proveden výzkum v oblasti alternativních systémů produkce, včetně ekologické produkce, jež mohou spotřebitelům nabídnout široký výběr potravin a dosud se rozvíjely jen v omezené míře;

V.   vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené by měly být podrobněji prozkoumány výzvy a příležitosti systémů skupinového chovu;

W.   vzhledem k tomu, že malý ekonomický význam tohoto odvětví v EU je významnou překážkou pro výzkum a inovace zaměřené na zlepšení zdraví a životních podmínek králíků;

X.  vzhledem k tomu, že v EU existují minimální požadavky na ochranu prasat(1), telat(2), nosnic(3) a kuřat chovaných na maso(4) i všeobecná směrnice Rady na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely(5), ale neexistuje zvláštní právní předpis o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely; vzhledem k tomu, že stále více spotřebitelů a občanů v EU volá po regulaci a zlepšení životních podmínek králíků chovaných pro hospodářské účely;

Y.   vzhledem k tomu, že směrnice 1999/74/ES stanoví zákaz konvenčního chovu nosnic v klecích, který je v členských státech z velké části úspěšně uplatňován;

Z.  vzhledem k tomu, že některé členské státy mají vnitrostátní předpisy a právní požadavky na hospodářský chov králíků a ve spolupráci s tímto odvětvím vytvořily pokyny obsahující osvědčené postupy; vzhledem k tomu, že Rakousko v roce 2012 zakázalo klecový chov králíků na maso a Belgie má v platnosti právní předpisy, jejichž cílem je postupně zrušit klecové chovy a do roku 2025 je nahradit chovem v ohradách;

AA.  vzhledem k tomu, že podle evropské strategie pro zajištění dobrých životních podmínek zvířat by měly být plně provedeny stávající právní předpisy, než budou zavedeny nové, a je třeba podporovat vydávání doporučení vycházejících z osvědčených postupů;

AB.  vzhledem k požadavku na přechod k alternativním systémům produkce a vzhledem k nízké ekonomické váze hospodářského chovu králíků v evropské živočišné výrobě by měly být členské státy a Komise vybízeny k provedení dalšího výzkumu v oblastech zdraví, pohody, chovu, ustájení, výživy, chování a omračování králíků;

AC.  vzhledem k tomu, že vědecké stanovisko úřadu EFSA o systémech ustájení a hospodářském chovu králíků z roku 2005 doporučuje zvětšení klecí, nižší maximální hustotu chovu rostoucích zvířat a léčebné zásahy včetně používání potravinových doplňků k omezení nemocnosti;

AD.  vzhledem k tomu, že doporučení organizace OIE uvedená v Kodexu zdraví suchozemských živočichů týkající se porážky zvířat, včetně metod omráčení a požadavků na znalosti pracovníků, platí i pro králíky;

AE.  vzhledem k tomu, že článek 3 směrnice Rady 98/58/ES o dobrých životních podmínkách zvířat požaduje, aby byly přijaty „všechny rozumné kroky“ k zajištění dobrých životních podmínek zvířat, a článek 4 definuje normy pro chov zvířat na základě „získaných zkušeností a vědeckých poznatků“, což zahrnuje normy stanovené úřadem EFSA a organizací OIE;

Obecné poznámky

1.  konstatuje, že králíci jsou v EU chováni zpravidla v konvenčních neobohacených klecích, v holém prostředí, kde mají k dispozici jen pítko a krmítko a které nesplňuje podmínky pro optimální chov podle nejnovějších vědeckých poznatků; rovněž poukazuje na to, že králíci jsou někdy krmeni výhradně granulemi a nemají přístup k vláknitému materiálu a že nedostatek prostoru v klecích může vést k jejich abnormálnímu chování;

2.   konstatuje, že je třeba provést další výzkum ohledně systémů chovu, které by mohly přispívat k lepšímu zdraví a omezovat rizika nemocí a infekcí u zvířat;

3.  je si vědom toho, že se úspěšně používají alternativy ke klecovému chovu králíků, například chov v ohradách nebo systém králíkáren, kdy jsou králíci krmeni především trávou, což zlepšuje komfort a pohodu chovaných králíků; domnívá se, že by měly být vytvářeny, zlepšovány a propagovány alternativní systémy, ačkoli si uvědomuje, že poptávka po králičím mase z těchto systémů by mohla být vzhledem k dopadu dodatečných výrobních nákladů na cenu pro spotřebitele do jisté míry omezena;

4.  podporuje chov králíků ve skupinových ohradách, které králíkům poskytují větší životní prostor, v němž se mohou lépe sociálně a pohybově projevit; zdůrazňuje, že používání skupinových ohrad zlepšuje životní podmínky chovaných králíků, neboť jim umožňuje žít přirozeněji; zdůrazňuje, že zdraví zvířat ovlivňují také dva důležité chovatelské postupy, a sice prostředí v budovách a rozvoj vhodných podmínek ustájení a postupů biologické ochrany a řízení;

5.   vyzývá členské státy a Komisi, aby provedly další výzkum s cílem určit nejlepší možné systémy ustájení za účelem zlepšení pohody zvířat v různých typech chovů, které umožní zkvalitnění hospodářských chovů a současně zajistí jejich udržitelnost;

6.  zdůrazňuje, že veškeré králičí maso na trhu EU, včetně dovozu ze třetích zemí, musí splňovat vysoké normy v oblasti bezpečnosti potravin a kvality, jakož i kritéria pro životní podmínky zvířat; zdůrazňuje nebezpečí nekalé konkurence třetích zemí, pokud nebudou na dovoz uplatňovány rovnocenné normy a kritéria;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly kvalitu a bezpečnost dováženého králičího masa prováděním kontrol a inspekcí při vstupu tohoto zboží do Unie;

8.  vítá zavedení evropské platformy pro životní podmínky zvířat a vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly a aby propagovaly kodexy osvědčených postupů v oblasti chovu králíků;

Chov králíků

9.  zdůrazňuje, že chov králíků je v Evropě prováděn velmi intenzivně, ačkoli se liší podmínky, v nichž jsou králíci chováni a ustájeni, kvůli rozdílným cílům chovu a rozdílným požadavkům spotřebitelů v jednotlivých členských státech EU;

10.  zdůrazňuje, že velikost klecí se liší podle věku a váhy zvířat a že má vliv na to, zda se mohou králíci protáhnout, zda mohou sedět nebo stát se vztyčenýma ušima (pozice ostražitosti, která je pro králíky typická), zda se mohou napřímit, pohodlně se otočit a zda mohou skákat; zdůrazňuje, že nedostatek pohybu může mít za následek oslabené kosti, stereotypní chování a léze na polštářcích běháků;

11.  zdůrazňuje, že systémy ustájení se postupně zlepšují a obsahují nové prvky, jako jsou opěrky běháků, s cílem omezit léze končetin a zlepšit životní podmínky zvířat; upozorňuje však na to, že některé starší typy těchto používaných klecí mohou mít dle dnešního pohledu nevyhovující typ konstrukce;

12.  se znepokojením konstatuje, že králíci v hospodářském chovu se vyznačují vysokou nemocností a mortalitou kvůli vyššímu výskytu parazitů (kokcidióza, roupovitost atd.) a náchylnosti k infekčním nemocem, jako je HDV a myxomatóza;

13.   poukazuje na to, že úřad EFSA v roce 2005 došel k závěru, že mortalita a morbidita králíků chovaných pro hospodářské účely je ve srovnání s jinými druhy zvířat chovanými pro hospodářské účely podstatně vyšší, a to kvůli střevním a respiračním infekcím a reprodukčním problémům; rovněž poznamenává, že ve stejné zprávě úřad EFSA varoval před vysokými zdravotními riziky, jež pro králíky představuje chov na podestýlce ve srovnání s chovem v klecích, zejména kvůli kokcidióze a výskytu parazitů;

14.  vítá pokrok, jehož mnozí chovatelé dosáhli, poté co zlepšili prostory pro chov v souladu s doporučeními úřadu EFSA; vyjadřuje však znepokojení nad chybějící léčbou a výzkumem, které by se zaměřily na odstraňování chorob králíků chovaných pro hospodářské účely;

Péče o králíky

15.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že králíci, kteří jsou v EU chováni a vykrmováni na maso a umístěni v konvenčních klecích, jež nesplňují moderní požadavky na chov, mají každý k dispozici méně prostoru než dva listy papíru formátu A4.

16.  poukazuje na to, že králici jsou velmi citlivá zvířata a mohou trpět různými problémy a chorobami zapříčiněnými podmínkami chovu včetně nákaz smrtelnými viry, respiračních onemocnění a bolavého hlezna v důsledku sezení na podlaze z drátěného pletiva;

17.  zdůrazňuje, že chovatelé a veterináři mají k dispozici jen málo nástrojů k léčbě zdravotních problémů, které vznikají, a že je nutné vyvinout větší úsilí na řešení nedostatečného výzkumu a investic do léčiv pro minoritní indikace a druhy;

18.  podotýká, že rovněž strava má významný vliv na dobré prospívání zdraví zvířat, a proto se domnívá, že by králíci měli mít trvale k dispozici vyváženou stravu s dostatečným podílem vlákniny;

19.  konstatuje však, že díky velmi přísným zdravotním normám EU jsou zdravotní rizika omezena, a zdůrazňuje, že podle platných právních předpisů(6) musí být nemocným zvířatům okamžitě poskytnuto lékařské ošetření, během léčby musí být izolována a v nezbytných případech musí být usmrcena;

20.  uznává, že je důležité, aby osobám, které jsou s králíky při jejich chovu pro hospodářské účely v jakémkoli kontaktu, bylo poskytnuto školení a aby byly seznamovány s osvědčenými postupy, které se zakládají na spolehlivých technických a vědeckých analýzách, s cílem zlepšit jejich práci a porozumění příslušným požadavkům na dobré životní podmínky zvířat a zabránit tak zbytečnému utrpení králíků;

21.  poukazuje na to, že v alternativních systémech skupinového chovu v ohradách mají vykrmovaní králíci zpravidla 750 cm² na jedince a králice 800 cm² na jedince, a proto mají více prostoru pro pohyb, sociální interakci s ostatními zvířaty a hru, díky plošinám v těchto systémech se mohou vyhnout agresivním jedincům a kojící králice jsou ustájeny odděleně;

22.  uznává, že zavést takové systémy bude pro chovatele nákladné, což bude nutné zohlednit při poskytování finanční pomoci chovatelům, kteří se rozhodnou tento systém pro chov králíků používat; vyzývá Komisi, aby podporovala odvětví chovu králíků v rámci budoucích rozpočtů EU; konstatuje, že z programů na podporu rozvoje venkova lze poskytnout finanční pomoc chovatelům, kteří uplatňují opatření zlepšující životní podmínky a pohodu králíků;

23.  připomíná, že zavádění jakéhokoli povinného opatření musí být spojeno s dostatečným rozpočtem na podporu chovatelů králíků; domnívá se také, že by měl být zaveden zvláštní oddíl rozpočtu za účelem podpory spotřeby králičího masa;

24.  zdůrazňuje, že další výzkum skupinového ustájení králic by přispěl k jejich dobrým životním podmínkám, zejména s ohledem na dobu, po kterou mají být králice umístěny odděleně a kdy je vhodné je následně znovu ustájit se zbytkem skupiny;

25.  doporučuje, aby samci starší 12 týdnů, kteří jsou chováni pro plemenitbu, byli s ohledem na problémy s agresivitou vždy umístěni zvlášť;

Přeprava a porážka

26.  upozorňuje, že přeprava je pro králíky stresující zážitek; zdůrazňuje, že králíci by měli být před dálkovým transportem nakrmeni a napojeni a během transportu by měli mít k dispozici dostatek jídla, vody a prostoru, a protože králík je velmi citlivé zvíře, měla by být doba přepravy co nejkratší; zdůrazňuje, že životní podmínky zvířat ovlivňuje velké množství různorodých stresových faktorů, jako je například horko, hladovění, dehydratace, bolest a trauma, chlad, nevolnost při přepravě a strach;

27.  zdůrazňuje, že dobré životní podmínky králíků chovaných pro hospodářské účely během přepravy a porážky závisí i na přístupu a manipulačních postupech farmářů, přepravců, pracovníků jatek a na logistice přepravy; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění a vymáhání příslušných předpisů EU, zejména nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy;

28.  zdůrazňuje, že před porážkou by králíci měli být úplně omráčeni, aby nebyli vystaveni žádnému utrpení, bolesti nebo stresu; připomíná, že porážka musí být provedena tak, aby bylo vyloučeno, že omráčené zvíře znovu nabude vědomí, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování; připomíná, že rozvoj praktického výzkumu technik omračování využívaných u jiných druhů by umožnil zavést elektrické nebo jiné metody omračování, například omračování směsí plynů, které by vyhovovaly specifickým rysům králíků a jež by byly komerčně životaschopné i současně humánnější;

Antimikrobiální rezistence

29.  uznává snahy evropských chovatelů snížit používání antibiotik při chovu králíků; upozorňuje, že časté používání antibiotik při chovu králíků, především v intenzivních chovech, může zvýšit antimikrobiální rezistenci;

30.  konstatuje, že časté využívání antibiotik může vést ke zvýšené antimikrobiální rezistenci, a je proto nezbytné přikročit k odpovědnému využívání těchto léčiv; zastává názor, že chov králíků je součástí tohoto problému spolu s dalšími odvětvími živočišné produkce a že i v tomto odvětví je nutné dbát na prosazování odpovědného využívání antibiotik s cílem zachovat jejich účinnost a předcházet antimikrobiální rezistenci;

31.   zdůrazňuje, že v zájmu dosažení a zachování vysokých norem hygieny ve všech systémech chovu, zejména přijetím preventivních opatření a prováděním cílených kontrol, by měly být členské státy pobízeny k postupnému ukončování konvenčních klecových chovů v EU a současně k podpoře ekonomicky životaschopných obohacených systémů chovu;

32.   zdůrazňuje, že antibiotika musí být nasazována pouze jako prostředek léčby a po jejich užívání musí být ponechána příslušná doba, než bude provedena porážka, v souladu s nařízením (ES) č. 470/2009 o limitech reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, aby byla zaručena bezpečnost králičího masa;

33.   zdůrazňuje, že nižší míry používání antibiotik a kladného dopadu na veřejné zdraví lze dosáhnout, pouze pokud bude kladen velký důraz na řízení a sledování králičích farem;

Závěry

34.  vybízí Komisi, aby vzhledem k vysokému počtu králíků, kteří jsou v EU chováni a poráženi, a vzhledem k závažným důsledkům současných systémů chovu na dobré životní podmínky králíků vypracovala plán pro zavedení finančně udržitelných minimálních požadavků na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely; zdůrazňuje, že tento plán by měl obsahovat měřitelné milníky a zajišťovat pravidelné podávání zpráv a že by měl v chronologickém pořadí obsahovat alespoň:

–  vypracování pokynů, jež ve spolupráci se všemi aktéry produkce a dalšími subjekty z odvětví chovu králíků stanoví osvědčené postupy a pravidla pro zajištění dobrých životních podmínek králíků,

–  doporučení Komise zohledňující stávající vnitrostátní opatření, které bude obsahovat, je-li to relevantní, návrhy na společný postup na úrovni EU, zejména s ohledem na zdraví, pohodu a ustájení králíků;

35.  vyzývá Komisi, aby při navrhování opatření v souvislosti s požadavky na ustájení chovných králic a králíků chovaných na maso použila jako základ vědecké důkazy a zjištění a aby v těchto požadavcích týkajících se chovu řádně zohlednila biologické potřeby a specifické chování tohoto druhu;

36.  domnívá se, že by měla být použita ustanovení článků 3 a 4 směrnice 98/58/ES požadující, aby byla přijata „všechna vhodná opatření“ s cílem zajistit dobré životní podmínky zvířat a stanovující normy pro chov zvířat s odkazem na získané zkušenosti a na vědecké znalosti s cílem uplatňovat vědecká doporučení úřadu EFSA a organizace OIE týkající se dobrých životních podmínek králíků;

37.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat rovnováhu mezi různými hledisky, která je třeba vzít v úvahu, jako je hledisko dobrých životních podmínek a zdraví zvířat, finanční situace a pracovní podmínky chovatelů, udržitelnost produkce, vliv na životní prostředí a ochrana spotřebitelů; rovněž konstatuje, že je třeba reflektovat zájem spotřebitele na dostupném a kvalitním králičím mase;

38.   zdůrazňuje, že cílem SZP je zajišťovat zemědělské a potravinářské produkty pro spotřebitele v celé EU při zohlednění jejich potřeb a přání, pokud jde o zdravé a kvalitní zemědělské a potravinářské výrobky za přijatelné ceny;

39.  vybízí členské státy a celé odvětví, aby vytvořily srozumitelné systémy označování produkce a využily systémy označování stanovené v kapitole V nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům s cílem zajistit větší transparentnost na trhu, dodržování norem kvality a ochranu zdraví spotřebitelů a umožnit tak spotřebitelům činit informovaná a transparentní rozhodnutí o nákupu a s cílem zdůraznit původ výrobku a zajistit ochranu před nekalou konkurencí;

40.  zdůrazňuje, že všechna stávající pravidla by měla být harmonizována na úrovni EU; zdůrazňuje, že pro tento proces má zásadní význam výměna informací za účelem vypracování pokynů obsahujících osvědčené postupy a podpora vnitrostátních pravidel;

41.  vybízí všechny členské státy k zajištění souladu svých pravidel s ustanoveními o dobrých životních podmínkách králíků, která platí v Rakousku, Belgii, Německu a ve Spojeném království, s cílem zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže;

42.  uvědomuje si, že je vzhledem k požadavku na přechod k alternativním systémům produkce třeba v oblasti chovu králíků provést další vědecký výzkum; vybízí členské státy a Komisi, aby poskytly zvláštní rozpočtovou podporu a provedly výzkum v následujících oblastech:

– zdraví králíků chovaných pro hospodářské účely,

– pohoda králíků chovaných pro hospodářské účely,

– ustájení králíků chovaných pro hospodářské účely,

– chov králíků pro hospodářské účely, včetně chovu králíků z genetických kmenů vykazujících klidnější temperament,

– péče o králíky chované pro hospodářské účely,

– chování králíků chovaných pro hospodářské účely,

– výživa králíků chovaných pro hospodářské účely,

  – druhově specifické nemoci, morbidita a mortalita králíků chovaných pro hospodářské účely,

– vhodné léčebné přípravky, očkovací látky a léčba pro králíky chované pro hospodářské účely při zohlednění narůstajícího problému antimikrobiální rezistence,

– humánní metody omračování králíků chovaných pro hospodářské účely vhodné pro jednotlivé druhy;

43.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytovaly údaje o produkci králičího masa a obchodu s králičím masem a aby zařadily králičí maso do systému evropského střediska pro sledování trhu s masem;

°

°  °

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)

Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5.

(2)

Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, Úř. věst. L 10, 11.1.2009, s. 7.

(3)

Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53.

(4)

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso Úř. věst. L 182, 12.7.2007, s. 19.

(5)

Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.

(6)

Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Souvislosti

Králíci jsou v EU druhý nejčastěji chovaný druh hospodářských zvířat – ročně je poraženo více než 340 milionů králíků. Přesto tvoří jen asi 1,1 % celkové produkce masa v EU. Stávající právní předpisy v EU stanovují minimální požadavky na ochranu prasat, telat, nosnic a kuřat chovaných na maso a dále je v platnosti i všeobecná směrnice Rady na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely, zatím ale neexistuje zvláštní právní předpis EU o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely.

V současnosti jsou králíci na chovných a výkrmných farmách v EU chováni v krutých podmínkách, a to navzdory existenci evropských právních pojistek, jako je směrnice Rady o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (98/58/ES) a článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že Unie a členské státy „zohlední […] plně požadavky na dobré životní podmínky zvířat jako vnímajících bytostí“.

Ve většině členských států chybějí konkrétní právní předpisy týkající se ustájení, chovu a výkrmu králíků. Určité výjimky nicméně existují: Rakousko (2012, zákaz klecových baterií), Belgie (2014, postupné ukončení používání klecí a zavedení systému ohrad do roku 2025), Německo (2014, zlepšení právních předpisů na ochranu dobrých životních podmínek zvířat konkrétně ve vztahu k chovu králíků) a Spojené království (2007, nařízení o dobrých životních podmínkách zvířat chovaných pro hospodářské účely, které stanoví konkrétní požadavky na chov králíků).

I spotřebitelé požadují lepší životní podmínky zvířat, jak vyplývá z výsledků zvláštního průzkumu Eurobarometru 442 nazvaného „Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat“ zveřejněného v květnu 2016. Naprostá většina spotřebitelů, která se tohoto průzkumu Eurobarometru zúčastnila, uvedla, že jim nevadí platit vyšší cenu za potraviny, pokud se při jejich výrobě dbá na dobré životní podmínky zvířat. Podle nového legislativního návrhu týkajícího se ekologické produkce, který se nyní projednává, mají být králíci chováni ve skupinových kotcích s alespoň 0,4 m2 plochy na jednoho králíka a přístupem na vnější pastvinu ve spodní části kotce.

Postoj zpravodaje

Touto zprávou z vlastního podnětu se zpravodaj snaží zahájit širokou diskusi o chovu králíků pro hospodářské účely v EU a o metodách jejich ustájení. Dalším cílem je pobídnout Evropskou komisi, aby předložila ambiciózní předběžný návrh právní úpravy této oblasti. Cílem návrhu by mělo být odstranění existujících mezer, jež vedou k závažnému porušování zásad dobrých životních podmínek během ustájení, chovu, přepravy a porážky králíků.

V EU se specifické potřeby králíků a jejich dobré životní podmínky zpravidla nezohledňují. Ve většině členských států neexistují zvláštní právní předpisy, které by stanovovaly povinné minimální požadavky na ochranu králíků v zemědělství. Uplatňování, provádění a vymáhání evropských a vnitrostátních právních předpisů na ochranu dobrých životních podmínek zvířat je zpravidla nedostačující a podmínky, ve kterých jsou v EU králíci chováni a vykrmováni pro masnou produkci, většinou nevyhovují ani těm nejzákladnějším požadavkům na dobré životní podmínky zvířat. Situaci chovaných králíků v EU je třeba neprodleně zlepšit a podle názoru zpravodaje by nejlepším způsobem bylo stanovení minimálních požadavků na ochranu králíků právním předpisem EU.

V této zprávě a v pracovním dokumentu, který jí předcházel, zpravodaj doporučuje několik bodů. Je nezbytné, aby se přestaly používat neobohacené klecové baterie a holé drátěné klece a nahradily je alternativní metody chovu králíků, např. systém ohrad, který poskytuje každému jedinci dostatek prostoru a kde mohou být králíci chováni ve skupinách. Zemědělci, kteří se pro tuto změnu rozhodnou, by měli být podpořeni z prostředků programů rozvoje venkova SZP. Systémy pro ustájení králíků by měly být vybaveny plošinami nebo obdobnými vyvýšenými plochami a dostatkem obohacujícího materiálu. Doba přepravy by kvůli citlivosti králíků měla být omezena na minimum a před přepravou by králíci měli být nakrmeni a i během přepravy by měli mít přístup k dostatku jídla a vody. Přepravní bedny a klece by měly umožňovat obvyklé držení těla. Před porážkou by králíci měli být zcela omráčeni, aby se zajistilo, že nebudou vystaveni utrpení, bolesti či stresu. Při porážce by nemělo hrozit, že omráčené zvíře znovu nabude vědomí.

Zpravodaj se domnívá, že právní předpis na úrovni EU by zajistil jednotný výklad, vytvořil rovné podmínky a uspokojil rostoucí poptávku spotřebitelů po lepších životních podmínkách zvířat v zemědělském chovu. Přední evropské organizace na ochranu zvířat a nevládní organizace v posledních letech upozorňují na problémy chovu králíků pro hospodářské účely stále častěji a zahájily kampaně usilující o zákaz klecových baterií. Lze očekávat, že tlak veřejnosti v tomto ohledu v nadcházejících letech poroste.

Kvůli nemocím typickým pro králíky a vysoké úmrtnosti, se kterou je chov králíků spojený, je nutné zvířatům běžně podávat antibiotika. To zhoršilo problém rostoucí antimikrobiální rezistence. Chov králíků pro hospodářské účely ve stávající podobě je tedy i problémem pro veřejné zdraví, tím spíše, že králíkům jsou podávána velmi silná, rezervní antibiotika „poslední instance“. Zpravodaj je pevně přesvědčen o tom, že přechod od klecového chovu ke kotcovým systémům by snížil potřebu používání antibiotik, čímž by klesla rizika pro veřejné zdraví.

Zpravodaj se domnívá, že pokud se tato doporučení vezmou při tvorbě návrhu právního předpisu o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely v úvahu a pokud se za účelem zajištění rovných podmínek tyto požadavky uplatní i pro dovážené produkty z králíků, zdravotní a životní podmínky milionů králíků chovaných v EU se konečně začnou zlepšovat, a budou tak moci být uspokojeny požadavky spotřebitelů, kteří žádají lepší životní podmínky zemědělských zvířat.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

25.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

29

7

9

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Richard Ashworth, Daniel Buda, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Jørn Dohrmann, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Giulia Moi, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Laurenţiu Rebega, Jens Rohde, Bronis Ropė, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Angélique Delahaye, Stefan Eck, Jonás Fernández, Julie Girling, Karin Kadenbach, Norbert Lins, Florent Marcellesi, John Procter, Vladimir Urutchev, Miguel Viegas

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Pilar Ayuso, Stanislav Polčák, Damiano Zoffoli

Právní upozornění