Postup : 2016/2313(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0026/2017

Předložené texty :

A8-0026/2017

Rozpravy :

PV 14/02/2017 - 17
CRE 14/02/2017 - 17

Hlasování :

PV 15/02/2017 - 7.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0037

ZPRÁVA     
PDF 576kWORD 62k
6.2.2017
PE 594.188v03-00 A8-0026/2017

o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016

(2016/2313(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Cristian Dan Preda

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2016

(2016/2313(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

–  s ohledem na Protokol o úpravě Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé za účelem zohlednění přistoupení Chorvatska k Evropské unii, který byl parafován dne 18. července 2016 a podepsán dne 15. prosince 2016,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii ze dne 15. února 2016,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 o západním Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. září 2016 ohledně žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU,

–  s ohledem na závěry předsednictví EU ze dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na první schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení (SAPC) EU-Bosna a Hercegovina, která se konala v Sarajevu ve dnech 5.–6. listopadu 2015, a na první schůzi Rady stabilizace a přidružení (SAC) a Výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Bosnou a Hercegovinou a EU, které se konaly ve dnech 11. a 17. prosince 2015,

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 4. července 2016 v Paříži, a na doporučení organizací občanské společnosti pro pařížský summit 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře odpovědného za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření ze dne 1. srpna 2016 týkající se dohody orgánů Bosny a Hercegoviny ohledně klíčových opatření na cestě této země k přistoupení k EU,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a komisaře odpovědného za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření ze dne 17. září 2016 reagující na rozhodnutí ústavního soudu Bosny a Hercegoviny o Dni Republiky srbské,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2016 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2016“ (COM(2016)0715), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2016“ (SWD(2016)0365),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora nazvanou „Předvstupní pomoc EU pro posílení správní kapacity v zemích západního Balkánu: metaaudit“(1),

–  s ohledem na 50. zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN(2),

–  s ohledem na prohlášení, které jménem Evropské unie a jejích členských států učinil Jeho Excelence João Vale de Almeida, vedoucí delegace Evropské unie při Organizaci spojených národů, v listopadu 2016 při diskusi v Radě bezpečnosti o situaci v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na program reforem v Bosně a Hercegovině pro období 2015–2018, který byl přijat v červenci 2015, a na koordinační mechanismus přijatý radou ministrů Bosny a Hercegoviny a vládami Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské dne 23. srpna 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0026/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EU nepřestává být odhodlána podporovat perspektivu členství Bosny a Hercegoviny v EU, její územní integritu, svrchovanost a jednotu; vzhledem k tomu, že v oblasti integrace do EU bylo dosaženo pokroku; vzhledem k tomu, že Rada požádala Komisi, aby k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU vypracovala stanovisko;

B.  vzhledem k tomu, že komisař EU odpovědný za evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření předal dne 9. prosince 2016 v Sarajevu orgánům Bosny a Hercegoviny dotazník;

C.  vzhledem k tomu, že pozastavení autonomních obchodních opatření bude zrušeno, jakmile bude podepsán a začne být prozatímně uplatňován protokol o úpravě dohody o stabilizaci a přidružení;

D.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s programem reforem pro Bosnu a Hercegovinu pro období 2013–2018 uznaly orgány na všech úrovních, že je naléhavě zapotřebí zahájit proces rehabilitace a modernizace hospodářství s cílem vytvářet nová pracovní místa a podporovat udržitelný, účinný, sociálně spravedlivý a stabilní hospodářský růst; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina prokázala, že je odhodlána a připravena zahájit další sociálně-ekonomické reformy, které jsou nezbytné pro snížení stále příliš vysoké míry nezaměstnanosti mladých lidí;

E.  vzhledem k tomu, že pro zajištění právního státu a pokroku na cestě k přistoupení k EU je důležité nezávislé, funkční a stabilní soudnictví;

F.  vzhledem k tomu, že udržitelnost procesu usmíření stále čelí výzvám; vzhledem k tomu, že pokrok v procesu přistoupení k EU usnadní další usmiřování;

G.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina stále neprovedla rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v případech Sejdić-Finci, ZornićPilav;

H.  vzhledem k tomu, že je i nadále velmi rozšířená korupce, a to i na nejvyšší úrovni;

I.  vzhledem k tomu, že se v zemi stále nachází 74 000 vnitřně vysídlených osob a že značný počet uprchlíků z Bosny a Hercegoviny zůstává v sousedních zemích, v celé Evropě i po celém světě, přičemž 6 808 osob je stále pohřešováno;

J.  vzhledem k tomu, že zásadní význam pro vytváření a prosazování tolerantní společnosti podporující začlenění i pro podporu kulturního, náboženského a etnického porozumění v zemi má vzdělání;

K.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina podepsala Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států (Espoo, 1991);

L.  vzhledem k tomu, že (potenciální) kandidátské země jsou posuzovány na základě svých vlastních výsledků, a vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od rychlosti a kvality nezbytných reforem;

1.  vítá projednání žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU v Radě a předání dotazníku a očekává stanovisko Komise ohledně opodstatněnosti této žádosti; vyzývá příslušné orgány Bosny a Hercegoviny na všech úrovních, aby se aktivně zavázaly k prosazování tohoto procesu a spolupracovaly a koordinovaly svou činnost v rámci účasti na postupu vypracování stanoviska Komise, a to tak, že na otázky Komise poskytnou jednotný a ucelený soubor odpovědí; poukazuje na to, že tento postup bude zároveň sloužit jako důkaz o funkčnosti státu; opakuje, že proces přistoupení k EU je inkluzivní proces, který zahrnuje všechny zainteresované strany;

2.  oceňuje a vítá úlohu třístranného Předsednictva jako důležitého zdroje pobídek pro všechny ostatní institucionálními aktéry na všech úrovních, aby se v rámci své příslušné úlohy zapojili do úsilí přispět k celkovému procesu přibližování země k EU;

3.  vítá pokrok dosažený při provádění programu reforem pro období 2015–2018 i odhodlání země pokračovat v dalších institucionálních a sociálně-ekonomických reformách; připomíná, že důvodem, proč EU obnovila svůj přístup k Bosně a Hercegovině, bylo obtížné sociálně-ekonomické prostředí a zvyšující se nespokojenost občanů; bere na vědomí, že situace je v současné době poněkud lepší, ale zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout v celé zemi skutečných změn a hmatatelného zlepšení života všech občanů Bosny a Hercegoviny, je třeba, aby byl program reforem prováděn harmonizovaně a vyváženě a v souladu s akčním plánem;

4.  vyzývá k zachování dynamiky reforem, aby se tak podařilo proměnit Bosnu a Hercegovinu v plně účinný, inkluzivní a funkční stát založený na zásadách právního státu, jenž zaručuje rovnost a demokratické zastoupení všech svých konstitutivních národů a občanů; vyjadřuje politování nad tím, že běžným reformním pokusům často stojí v cestě etnické a politické spory, způsobené hluboce zakořeněnými rozkladnými tendencemi, které brání normálnímu demokratickému vývoji, a pokračující politizací veřejné správy; rovněž zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina se nestane úspěšnou kandidátskou zemí pro členství v EU, dokud nebudou naplněny odpovídající institucionální předpoklady; naléhavě vyzývá všechny politické představitele, aby pracovali na provedení nezbytných změn, mj. na reformě volebního zákona, a aby přitom zohledňovali zásady vyjádřené v předchozích usneseních Evropského parlamentu, k nimž patří zásady federálního uspořádání, decentralizace a legitimní zastoupení; považuje za zásadně důležité udržet shodu ohledně integrace do EU a dosáhnout koordinovaného pokroku v prosazování zásad právního státu, což zahrnuje i boj proti korupci a organizovanému zločinu a reformy soudnictví a veřejné správy; rovněž zdůrazňuje, že je třeba se jako na prioritu soustavně a účinně zaměřovat na sociální a hospodářské reformy;

5.  vítá dohodu o zavedení mechanismu koordinace pro záležitosti EU, jehož cílem je zlepšit funkčnost a účinnost v procesu přistoupení, mj. i ve vztahu k finanční pomoci EU, a umožnit lepší interakci s EU; požaduje rychlé provedení této dohody; navíc požaduje účinnou spolupráci a komunikaci mezi všemi úrovněmi vlády a s EU, s cílem usnadnit sbližování s acquis a jeho provádění a poskytovat uspokojivé odpovědi na otázky Komise během postupu vypracování jejího stanoviska; považuje za nepřijatelné, že se vláda Republiky srbské snaží přijetím ustanovení o přímém podávání zpráv Komisi zavést paralelní komunikační kanály; vyzývá k dalšímu posílení postavení a kapacit ředitelství pro evropskou integraci, aby se mohlo v rámci provádění dohody o stabilizaci a přidružení a v celém procesu přistoupení plně chopit své koordinační funkce;

6.  je potěšen podpisem protokolu k dohodě o stabilizaci a přidružení, který bude od 1. února 2017 prozatímně uplatňován, čímž se automaticky obnoví autonomní obchodní opatření, která byla k 1. lednu 2016 pozastavena; očekává rychlou a hladkou ratifikaci tohoto protokolu;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že jednací řád Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení nebyl dosud vzhledem k pokusům zavést do něj etnické blokování přijat, následkem čehož zůstává Bosna a Hercegovina jedinou zemí procesu rozšíření, kde nemohl být tento výbor řádně ustaven; naléhavě vyzývá předsednické orgány parlamentu Bosny a Hercegoviny, aby bezodkladně našly řešení s cílem splnit požadavky institucionálního a právního rámce EU a zajistit nad procesem přistoupení smysluplný parlamentní dohled; připomíná, že přijetí jednacího řádu vyžaduje dohoda o stabilizaci a přidružení a že nepřijetí tohoto řádu je v přímém rozporu s prováděním této dohody;

8.  vítá určitá zlepšení volebních právních předpisů v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR; konstatuje, že místní volby konané dne 2. října 2016 proběhly celkově spořádaným způsobem; vyjadřuje politování nad tím, že ani po šesti letech nemohou obyvatelé Mostaru v důsledku neustávajících sporů mezi politickými představiteli vykonávat své demokratické právo na volbu místních zastupitelů; naléhavě žádá, aby byl urychleně proveden rozsudek ústavního soudu o Mostaru a změněna volební legislativa a statut města; ostře odsuzuje nepřijatelné násilí spáchané na volebních úřednících ve Stolaci a vyzývá příslušné úřady, aby situaci vyřešily v souladu se zásadami právního státu, včetně vyšetření všech aktů násilí a volebních nesrovnalostí a stíhání pachatelů; bere na vědomí rozhodnutí ústřední volební komise Bosny a Hercegoviny o zrušení voleb ve Stolaci a požaduje, aby nové volby proběhly na základě demokratických standardů, pokojně a v atmosféře tolerance;

9.  vyjadřuje politování nad tím, že deklarovaný politický závazek k boji proti korupci nepřinesl hmatatelné výsledky; zdůrazňuje, že neexistují záznamy o případech korupce na vysoké úrovni a že právní a institucionální rámec pro boj proti systémové korupci, např. ve vztahu k financování politických stran, veřejným zakázkám, střetům zájmů a majetkovým přiznáním, je slabý a nedostatečný; uznává pokrok, jehož bylo dosaženo při přijímání protikorupčních akčních plánů a vytváření orgánů zaměřených na prevenci korupce na různých stupních veřejné správy, a vyzývá k důslednému a rychlému provádění těchto rozhodnutí; se znepokojením konstatuje, že roztříštěnost a slabá spolupráce mezi agenturami brání tomu, aby byla protikorupční opatření účinná; vyzývá k prohloubení profesní specializace policejního sboru a v soudnictví prostřednictvím odpovídajících koordinačních kanálů; zdůrazňuje, že je zapotřebí dosáhnout reálných výsledků při účinné kontrole financování politických stran a volebních kampaní, rozvíjet transparentní postupy zaměstnanosti v širším veřejném sektoru a odstranit korupci z cyklu zadávání veřejných zakázek;

10.  zdůrazňuje, že výsledky sčítání lidu z roku 2013 představují významný základ pro podávání uspokojivých odpovědí na dotazník Komise a jsou nezbytné pro účinné sociálně-ekonomické plánování; vítá konečné posouzení učiněné v rámci mezinárodní monitorovací operace, jež došlo k závěru, že sčítání lidu v Bosně a Hercegovině bylo celkově provedeno v souladu s mezinárodními standardy; vyjadřuje politování nad tím, že Republika srbská odmítla uznat výsledky sčítání lidu jako legitimní a že orgány Republiky srbské zveřejnily své vlastní výsledky odlišné od těch, které potvrdil statistický úřad Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá orgány Republiky srbské, aby svůj přístup přehodnotily; vyzývá statistické úřady Bosny a Hercegoviny, aby v této zásadně důležité oblasti dosáhly pokroku a sladily své statistiky a metodiky se standardy Eurostatu;

11.  připomíná, že páteří integračního procesu pro každou zemi, která usiluje o členství v EU, je profesionální a účinná veřejná správa založená na zásluhách; je znepokojen pokračující roztříštěností a zpolitizováním veřejné správy, což představuje překážku pro institucionální a legislativní reformy a způsobuje, že poskytování veřejných služeb občanům je těžkopádné a nákladné; naléhavě vyzývá k harmonizovanějšímu přístupu vůči rozvoji politik a koordinaci mezi všemi stupni státní správy, k odpolitizování veřejné správy a veřejného sektoru, k lepšímu střednědobému plánování a k jasné strategii v oblasti řízení veřejných financí;

12.  opakuje, že je znepokojen přetrvávající roztříštěností na čtyři odlišné právní systémy; zdůrazňuje, že je zapotřebí se urychleně zabývat všemi nevyřešenými nedostatky v oblasti soudnictví, posílit efektivnost a nezávislost soudnictví, mj. jeho odpolitizováním, bojovat proti korupci v soudnictví a zavést vhodné postupy pro vykonávání soudních rozhodnutí; naléhavě vyzývá k rychlému přijetí akčního plánu na provedení reformy soudnictví pro období let 2014–2018; vyzývá k úplnému provedení zákonů v oblasti ochrany dětí a účinného přístupu ke spravedlnosti pro děti; vítá, že byl přijat zákon o bezplatném poskytování právní pomoci na státní úrovni, že Vysoká rada pro soudnictví a státní zastupitelství zavedla pokyny pro předcházení střetům zájmů a že byly vypracovány návrhy plánů pro integritu a disciplinární opatření;

13.  vyzývá ke zlepšení celkové účinnosti soudnictví, ke zvýšení transparentnosti a objektivity postupu výběru nových soudců a státních zástupců a k posílení odpovědnosti a mechanismů zajištění integrity v soudnictví; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit mechanismy pro předcházení střetům zájmů a zavést mechanismy pro zprůhlednění finančních zpráv a majetkových přiznání v soudnictví; konstatuje, že při řešení nedostatků v oblasti soudnictví Bosny a Hercegoviny hraje významnou roli strukturovaný dialog o soudnictví; vyzývá k přijetí legislativního řešení, které umožní sledovat účinnost a průběh soudních řízení na celém území Bosny a Hercegoviny;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že není prováděn vysoký počet rozhodnutí ústavního soudu, mj. rozhodnutí o dodržování základních demokratických práv občanů Mostaru volit v místních volbách; požaduje rychlé provedení všech uvedených rozhodnutí; upozorňuje zejména na rozhodnutí ústavního soudu o Dni Republiky srbské, jež bylo dne 25. září 2016 napadeno v referendu; domnívá se, že se jedná o závažné porušení Daytonské mírové dohody a o útok na soudnictví a právní stát; zdůrazňuje, že je zapotřebí vést dialog, a nikoli přistupovat k jednostranným iniciativám; zdůrazňuje, že nacionalistická a populistická rétorika a činy jsou závažnými překážkami pro rozvoj a že dodržování zásad právního státu a ústavního rámce země má zásadní význam pro to, aby země pokročila na cestě směřující k členství v EU a aby byly v Bosně a Hercegovině zachovány mír a stabilita;

15.  důrazně odsuzuje stále platný zákon o pořádku v Republice srbské, který podkopává základní demokratická práva na svobodu shromažďování, svobodu sdružování a svobodu sdělovacích prostředků, jakož i ustanovení o trestu smrti v Republice srbské; naléhavě vyzývá k úplnému provedení zákona o svobodném přístupu k informacím; naléhavě vyzývá orgány, aby urychleně provedly dodatkový protokol k Úmluvě Rady Evropy o kyberkriminalitě, jenž se týká kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy páchaných prostřednictvím počítačových systémů;

16.  naléhavě vyzývá vedoucí představitele na všech stranách, aby upustili od rozdělující, nacionalistické a separatistické rétoriky, která polarizuje společnost, a od jednání, které zpochybňuje soudržnost, svrchovanost a celistvost země; naléhavě je vyzývá, aby se místo toho vážně zapojili do reforem, které zlepší sociálně-ekonomickou situaci všech občanů Bosny a Hercegoviny, vytvoří demokratický, inkluzivní a fungující stát a posunou zemi blíže k EU;

17.  zdůrazňuje význam nedávného rozhodnutí ústavního soudu o zásadě konstitutivního statusu a rovnosti tří konstitutivních národů a jejich právu volit své vlastní legitimní politické představitele na základě legitimního a poměrného zastoupení do Sněmovny národů Parlamentu Federace Bosny a Hercegoviny;

18.  konstatuje, že spolupráce ve věci válečných zločinů, které jsou projednávány před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), je uspokojivá, a vybízí k posílení regionální spolupráce při projednávání případů válečných zločinů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se při řešení případů válečných zločinů uplatňují odlišné právní standardy; vítá skutečnost, že se řeší problém vysokého počtu dosud nezpracovaných případů válečných zločinů a že bylo dosaženo dalšího pokroku v úspěšném stíhání pachatelů válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí; vítá dohodu podepsanou mezi delegací Evropské unie v Bosně a Hercegovině a ministerstvem financí Bosny a Hercegoviny o financování činností úřadu státního zastupitelství a soudů v Bosně a Hercegovině při řešení válečných zločinů;

19.  ostře odsuzuje rozhodnutí Národního shromáždění Republiky srbské z října 2016 vyjádřit uznání bývalým vůdcům Republiky srbské, kteří byli usvědčeni z válečných zločinů; naléhavě vyzývá k respektu vůči obětem válečných zločinů a k podpoře usmíření; připomíná všem politických představitelům a orgánům v Bosně a Hercegovině jejich odpovědnost za to, že budou válečné události posuzovány objektivně v zájmu pravdy a smíření a že bude zabráněno zneužívání soudnictví k politickým účelům;

20.   oceňuje pokrok dosažený ve stíhání válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí a naléhavě vyzývá příslušné orgány Bosny a Hercegoviny, aby pro oběti sexuálního násilí spáchaného v souvislosti s konfliktem dále zlepšovaly přístup ke spravedlnosti, včetně zpřístupnění bezplatné právní pomoci, posílení psychosociálních a zdravotních služeb a kvalitnějšího odškodnění a následné pomoci; požaduje záruku, že práva těchto obětí na odškodnění budou konzistentně uznána;

21.  bere na vědomí, že bylo dosaženo určitého pokroku v otázce znovunabývání majetku a držebních práv, jakož i rekonstrukcí obydlí ze strany uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, které se staly vysídlenými v důsledku války v Bosně; vyzývá odpovědné orgány, aby těmto osobám usnadnily udržitelný návrat, přístup ke zdravotní péči, pracovním místům, sociální ochraně a vzdělávání a aby věnovaly další pozornost náhradě škody na majetku, který nelze vrátit;

22.  je znepokojen soustavně vysokým počtem osob pohřešovaných v důsledku války; žádá příslušné orgány, aby usilovněji řešily problém neobjasněného osudu těchto osob, mj. posílením spolupráce mezi oběma entitami; zdůrazňuje, že řešení tohoto problému má prvořadý význam pro usmíření a stabilitu v regionu;

23.  vyjadřuje znepokojení nad stavem zdravotnictví v Bosně a Hercegovině, které patří mezi sektory nejvíce zasažené korupcí v zemi; žádá orgány, aby důsledně zamezovaly diskriminaci v přístupu ke zdravotní péči;

24.  konstatuje, že bylo dosaženo jistého pokroku v boji proti organizovanému zločinu; je nicméně znepokojen tím, že zde chybí ucelený přístup k potírání organizovaného zločinu, a to kvůli početným akčním plánům odlišných donucovacích orgánů na různých úrovních; zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit rámec pro spolupráci mezi agenturami; vítá společné vedení vyšetřování, avšak vyzývá k lépe koordinovaným akcím a účinnější výměně informací; vyzývá k posílení kapacit donucovacích orgánů, včetně těch protiteroristických; vyzývá příslušné orgány, aby přijaly opatření pro boj proti financování terorismu a praní peněz a aby posílily kapacity pro provádění finančních šetření; vítá skutečnost, že byla s Europolem podepsána dohoda o operační a strategické spolupráci, která je zaměřena na boj s přeshraniční trestnou činností, jenž může být veden mimo jiné prostřednictvím výměny informací a společně plánovaných operačních činností; zároveň vybízí k uzavření dohody o spolupráci s agenturou Eurojust;

25.  zdůrazňuje, že je nutné zdokonalit způsob boje proti obchodování s lidmi; vyzývá Federaci Bosny a Hercegoviny, aby provedla rychlé změny trestního zákoníku, které by zakazovaly všechny formy obchodování s lidmi, jehož oběťmi jsou z 80 % ženy a dívky;

26.  vyzývá k posílení mechanismů pro shromažďování, sdílení a analyzování údajů o migraci, neboť statistiky ukazují rostoucí trend toho, že do Bosny a Hercegoviny přicházejí lidé z vysoce rizikových zemí, pokud jde o migraci; vyzývá příslušné orgány, aby se všemi uprchlíky a migranty žádajícími o azyl nebo procházejícími přes území, které spravují, zacházely v souladu s mezinárodním právem a právem EU a aby rovněž dále vypracovaly regulační rámec pro otázky migrace a azylu, zdokonalily koordinaci mezi institucemi a vybudovaly nezbytné kapacity; vyzývá Komisi, aby i nadále pokračovala ve spolupráci se všemi zeměmi západního Balkánu v otázkách souvisejících s migrací s cílem zajistit dodržování evropských a mezinárodních norem;

27.  upozorňuje na skutečnost, že polarizace země ve spojení se zhoršováním sociálně-ekonomické situace, zejména mladých lidí, zvyšuje riziko šíření radikalizace; naléhavě vyzývá k vystupňování úsilí v boji proti radikalizaci a k přijetí dalších opatření k identifikaci, předcházení a zamezování přílivu zahraničních bojovníků a nevysledovatelným tokům peněz určeným pro další radikalizaci, a to mimo jiné prostřednictvím úzké spolupráce s příslušnými útvary členských států a zemí v regionu a také vymáháním příslušných právních předpisů; vyzývá k lepší koordinaci mezi bezpečnostními službami, zpravodajskými službami a policií; vyzývá k rozhodnému řešení a sankcionování případů nenávistných projevů a šíření extremistických ideologií prostřednictvím sociálních médií; vyzývá k neprodlenému zahájení programů zaměřených na deradikalizaci a předcházení radikalizaci mladistvých ve spolupráci s občanskou společností prostřednictvím komplexního vzdělávání v oblasti lidských práv s cílem přispět k vyvrácení informací provázejících radikalizaci a vybudování sociální soudržnosti mezi dětmi a mládeží; vybízí v této souvislosti k většímu zapojení mládeže do demokratického politického procesu; naléhavě vyzývá příslušné orgány k potírání náboženského extremismu; se znepokojením bere na vědomí existenci radikalizovaných komunit napříč zemí a zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu náboženských vůdců, učitelů a vzdělávacího systému jako celku; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí zavést nástroje pro opětovné začlenění do společnosti a rehabilitaci a vylepšit a zdokonalit nástroje deradikalizace;

28.  bere na vědomí aktivní zapojení Společného parlamentního výboru pro bezpečnost a obranu do zajišťování demokratické kontroly nad ozbrojenými silami Bosny a Hercegoviny; se znepokojením bere na vědomí vysoké počty neregistrovaných střelných zbraní a munice, jež má obyvatelstvo v nezákonném držení, a naléhá na úplné zničení těchto zbraní; je obdobně znepokojen velkým množstvím nedostatečně uskladněné munice a zbraní, za což nesou odpovědnost ozbrojené síly; podtrhuje význam boje proti obchodu se zbraněmi a vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a Bosnou a Hercegovinou v této oblasti; naléhavě vyzývá k zaujetí komplexního přístupu k řešení zbývajících problémů spojených s vyčištěním země od min do roku 2019;

29.  považuje za klíčové, aby byla posílena účast veřejnosti na přijímání rozhodnutí a aby do procesu přistoupení k EU byly více zapojeni občané, mimo jiné i mládež; opakovaně vyzývá k zavedení transparentních a inkluzívních mechanismů veřejných konzultací s organizacemi občanské společnosti na všech úrovních státní správy a zároveň k zavedení transparentních a nediskriminačních postupů pro přidělování veřejných finančních prostředků organizacím občanské společnosti; poznamenává, že občanská společnost je roztříštěná a institucionálně i finančně slabá, což má vliv na její udržitelnost a nezávislost; vyzývá k další podpoře EU, zavedení dokonalejších mechanismů spolupráce mezi státní správou a organizacemi občanské společnosti a rovněž k vytvoření strategického rámce pro spolupráci, jakož i konkrétnějšímu zapojení organizací občanské společnosti do procesu přistoupení k EU; odsuzuje opakované očerňovací kampaně a násilné útoky vedené proti zástupcům organizací občanské společnosti a obhájcům lidských práv;

30.  zdůrazňuje, že je nutné podstatným způsobem zdokonalit strategické, právní, institucionální a politické rámce pro dohled nad dodržováním lidských práv; vyzývá k přijetí celostátní strategie pro lidská práva a rovné zacházení a dalších opatření k zajištění účinného využívání nástrojů na ochranu lidských práv stanovených mezinárodními smlouvami, které Bosna a Hercegovina podepsala a ratifikovala; vyzývá k urychlenému přijetí zákona o reformě úřadu veřejného ochránce práv Bosny a Hercegoviny; vyzývá k dodržování doporučení Mezinárodního koordinačního výboru a Benátské komise při přijímání tohoto zákona; je znepokojen tím, že úřad veřejného ochránce práv nefunguje odpovídajícím způsobem, zejména kvůli nedostatku vhodných lidských zdrojů a vážným finančním omezením; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny na federální úrovni a orgány Republiky srbské, aby práci veřejného ochránce práv usnadnily;

31.  je znepokojen neustávající diskriminací osob se zdravotním postižením, ke které dochází v oblastech zaměstnání, vzdělávání a přístupu ke zdravotní péči; vyzývá k přijetí jednotného vnitrostátního akčního plánu pro práva osob se zdravotním postižením; vyzývá k vypracování komplexní a integrované strategie pro sociální začlenění a zastupování romské komunity; vyzývá k lepšímu zaměření sociální pomoci, aby se dostala k nejohroženějším skupinám obyvatelstva; vítá skutečnost, že některé vlády a parlamenty začaly projednávat otázku práv osob LGBTI a vypracovávat zvláštní opatření pro jejich ochranu; žádá, aby byla zaručena bezpečnost a svoboda shromažďování LGBTI komunit; vítá změny antidiskriminačního zákona Bosny a Hercegoviny, které spočívají v rozšíření seznamu důvodů diskriminace o pohnutky týkající se věku, zdravotního postižení, sexuální orientace a genderové identity; požaduje řádné vymáhání tohoto zákona; vítá zavedení zákazu zločinů z nenávisti na základě novely trestního zákoníku Federace Bosny a Hercegoviny; vybízí k zahrnutí výuky o trestných činech z nenávisti do osnov a programů odborné přípravy policistů, státních zástupců a soudců a ke zlepšení spolupráce mezi policií a soudními orgány při stíhání trestných činů z nenávisti; znovu naléhavě vyzývá ke zrušení ustanovení o trestu smrti v ústavě Republiky srbské;

32.   vyzývá k vyvinutí úsilí o další posilování systémů na ochranu dětí s cílem zabránit případům násilí, zneužívání, zanedbávání a vykořisťování páchaným na dětech a řešit je; doporučuje navýšit příděly zdrojů na prevenci a další zdokonalování koordinace komunitní správy v oblasti ochrany dětí; vyzývá k provádění akčního plánu týkajícího se dětí na období 2015–2018;

33.  konstatuje, že právní rámec pro ochranu menšin již z velké části existuje a že je v souladu s Rámcovou úmluvou Rady Evropy o ochraně národnostních menšin; vítá obnovení činnosti Rady pro národností menšiny Federace Bosny a Hercegoviny v zemi; je znepokojen tím, že vzhledem k pokračujícímu nedostatku koordinace mezi státem a entitami nejsou stávající zákony uplatňovány a strategická platforma pro národnostní menšiny nebyla dosud přijata; vyjadřuje politování nad tím, že národnostní menšiny mají i nadále nízké zastoupení a účast v politických a veřejných diskusích a rovněž ve sdělovacích prostředcích;

34.  vyzývá k vyvinutí většího úsilí o zvýšení míry účasti žen na politickém a veřejném životě a jejich zaměstnání, ke zlepšení jejich sociálně-ekonomické situace a k celkovému posílení jejich práv; konstatuje, že právní předpisy stanovící rovnost mezi ženami a muži jsou v širokém měřítku zavedeny, ale jejich uplatňování je i nadále neúčinné; se znepokojením konstatuje, že stále existuje diskriminace v zaměstnání související s mateřstvím a že entity a kantony nemají sladěné právní předpisy týkající se mateřské a rodičovské dovolené; dále zdůrazňuje, že stávající aktivní opatření na trhu práce určená na podporu zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob a zranitelných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, nejsou účinně prováděna; zdůrazňuje význam toho, aby rostl počet dívek, zejména z romské komunity, které dokončily základní a střední školu;

35.  zdůrazňuje význam účinného prosazování právních předpisů o předcházení genderově motivovanému násilí a ochraně před ním v souladu s mezinárodními úmluvami týkajícími se předcházení domácímu násilí a ochrany před ním, které Bosna a Hercegovina podepsala a ratifikovala; vítá závazek příslušných orgánů k uplatňování Istanbulské úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí; vyzývá ke sladění právních předpisů a veřejné politiky s touto úmluvou; požaduje, aby ženy, které se staly oběťmi násilí, byly informovány o dostupných formách podpory a pomoci a aby byla zavedena krizová centra pro oběti znásilnění nebo jiných forem sexuálního násilí; je znepokojen skutečností, že neexistuje systematická evidence genderově motivovaného násilí;

36.  odsuzuje skutečnost, že Bosna a Hercegovina stále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovedla rozsudky Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) vynesené v případech Sejdić-Finci, ZornićPilav; naléhavě a neústupně vyzývá k tomu, aby v této věci bylo dosaženo pokroku, aby se tak posílily vyhlídky země na vstup do EU; zdůrazňuje, že provedení rozsudků vynesených v těchto případech by přispělo k vytvoření demokratické a fungující společnosti, v níž by byla pro všechny osoby zaručena stejná práva; opakuje, že neprovedení těchto rozsudků umožňuje zjevnou diskriminaci občanů v Bosně a Hercegovině, což je s hodnotami EU neslučitelné;

37.  je znepokojen případy politického nátlaku na novináře a jejich zastrašování, včetně fyzických a slovních útoků, a to mimo jiné ze strany vysoce postavených úředníků nebo bývalých úředníků, a rovněž tím, že transparentnost vlastnictví médií je nedostatečná; je rovněž znepokojen podáváním občanskoprávních žalob pro pomluvu proti kritickým sdělovacím prostředkům a novinářům; zdůrazňuje nutnost vyšetřit útoky proti novinářům a zajistit odpovídající následné kroky v rámci soudnictví; vyzývá orgány, aby jednoznačně odsoudily veškeré útoky na novináře a sdělovací prostředky a zajistily, aby tyto případy byly zcela prošetřeny a osoby, jež jsou za ně odpovědné, byly předány spravedlnosti; vyzývá k zavedení dalších nezbytných opatření s cílem zaručit plné dodržování svobody projevu, svobody tisku a svobodného přístupu k informacím na internetu i mimo něj; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby zavedly naléhavá opatření s cílem zachránit veřejnoprávní sdělovací prostředky před zhroucením; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily nezávislost a finanční stabilitu všech tří veřejnoprávních vysílacích subjektů a také politickou, provozní a finanční nezávislost a transparentnost regulačního úřadu pro komunikace; vyzývá příslušné orgány, aby zaručily pluralitu sdělovacích prostředků a zajistily vysílání ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny; vyzývá k dokončení přechodu na digitální vysílání a vypracování strategie pro širokopásmové připojení;

38.  zůstává znepokojen trvající roztříštěností, segregací, nevýkonností a složitostí vzdělávacího systému; vyzývá k přijetí celostátních společných ústředních školních osnov, které přispějí k soudržnosti v zemi; vyzývá k lepší koordinaci mezi odlišnými stupni školské správy s cílem podporovat inkluzivní a nediskriminační vzdělávací systém a posílit spolupráci napříč kulturními, náboženskými a etnickými hranicemi; vyzývá orgány, aby prosazovaly zásady tolerance, dialogu a mezikulturního porozumění mezi různými etnickými skupinami; naléhavě vyzývá k přijetí konkrétních opatření ke zlepšení účinnosti vzdělávacího systému, odstranění segregačních praktik a současně k zaručení práva každé komunity na získání vzdělání ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny; zůstává i nadále znepokojen vysokým podílem osob, které předčasně opouštějí vzdělávací systém a odbornou přípravu, a trvale vysokou mírou předčasně ukončené školní docházky u romských žáků; vyjadřuje politování nad pomalým pokrokem v řešení otázky „dvou škol pod jednou střechou“, monoetnických škol a dalších forem segregace a diskriminace na školách;

39.  vítá opatření na modernizaci pracovního práva, zdokonalení podnikatelského prostředí a řešení slabin finančního odvětví pomocí rámce pro reformní program; bere s uspokojením na vědomí taktéž nárůst počtu registrovaných pracovních míst a kroky podniknuté k posílení koordinace hospodářské politiky; vítá tříletý program rozšířené finanční facility, který byl dohodnut s MMF a od kterého se očekává, že pomůže dále zdokonalit podnikatelské prostředí, zmenšit objem státní správy a zabezpečit finanční odvětví; vyjadřuje i nadále politování nad chybějícím jednotným hospodářským prostorem, což překáží podnikatelskému prostředí, přímým zahraničním investicím a malým a středním podnikům; vyzývá k řešení těchto otázek prostřednictvím sladěné a koordinované celostátní průmyslové politiky a politiky týkající se malých a středních podniků; vyzývá naléhavě k tomu, aby odpovědné orgány navrhly koordinovaná opatření pro posílení právního státu, zjednodušení prostupů pro vymáhání smluvních závazků a boj proti korupci v hospodářství;

40.  vítá mírné snížení počtu nezaměstnaných osob; zůstává nicméně znepokojen skutečností, že nezaměstnanost v zemi má z velké části strukturální povahu a že míra nezaměstnanosti mezi mladými lidmi je stále vysoká, což má za následek velký odliv mozků; vybízí Bosnu a Hercegovinu, aby se aktivně účastnila různých programů určených pro mladé lidi v tomto regionu, jako jsou programy v rámci Pozitivního programu pro mládež na západním Balkáně či Regionálního úřadu pro spolupráci mládeže (RYCO); vyzývá příslušné orgány, aby posílily stávající právní předpisy, zavedly politiku aktivního trhu práce zaměřenou zejména na mladé lidi, ženy, zranitelné skupiny obyvatelstva včetně Romů a dlouhodobě nezaměstnané a posílily kapacity úřadů práce;

41.  vyjadřuje však politování nad tím, že pracovněprávní předpisy byly v obou entitách přijaty zrychleným postupem a bez řádného dialogu se sociálními partnery, konstatuje, že pracovní a odborová práva jsou stále omezená, a zdůrazňuje význam dalšího zdokonalování a harmonizace těchto právních předpisů v celé zemi; připomíná, že Bosna a Hercegovina podepsala řadu úmluv MOP, které mimo jiné uznávají zásady sociálního dialogu a význam spolupráce se sociálními partnery; zdůrazňuje význam dalšího zdokonalování a harmonizace právních předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti v celé zemi; zároveň vyzdvihuje nutnost reformovat a harmonizovat roztříštěné systémy sociální ochrany s cílem podpořit sociální soudržnost a zajistit sociální ochranu pro nejzranitelnější osoby;

42.  konstatuje, že v oblasti ochrany životního prostředí bylo dalším sjednocováním politik a právních předpisů dosaženo určitého pokroku; vyzývá ke zvýšenému úsilí, pokud jde o řádné a systematické provádění a vymáhání stávajících právních předpisů; zdůrazňuje potřebu přijmout celostátní strategii pro sbližování s acquis v oblasti životního prostředí, zdokonalení právního rámce a posílení kapacit v oblasti správy a monitorování; poukazuje na to, že právní předpisy upravující přístup k informacím týkajícím se životního prostředí a účast veřejnosti na rozhodovacích postupech musí být uvedeny do souladu s acquis; naléhavě vyzývá ke sblížení s acquis EU v oblasti ochrany přírody; zdůrazňuje, že plánování a výstavba vodních elektráren a souvisejících projektů musí být v souladu s mezinárodními právními předpisy a právními předpisy EU v oblasti životního prostředí; naléhá na to, aby projekty vodních elektráren nebyly realizovány v chráněných přírodních oblastech a aby nepoškozovaly přírodu; zdůrazňuje, že je zapotřebí účasti veřejnosti a konzultací s občanskou společností, pokud jde o významné projekty; vyjadřuje znepokojení nad tím, že bylo dosaženo jen malého pokroku při řešení problému nadměrného přeshraničního znečištění životního prostředí způsobeného provozem rafinérie ve městě Bosanski Brod;

43.  zdůrazňuje, že dohodnuté prioritní projekty EU na propojení rozvodů elektřiny a plynu se sousedními zeměmi byly pozastaveny kvůli nedostatečné politické shodě na celostátní strategii v oblasti energetiky; v této souvislosti naléhá na přijetí celostátní strategie v oblasti energetiky a právního rámce pro nakládání se zemním plynem, a to v souladu s třetím energetickým balíčkem, aby mohly být zrušeny sankce uvalené Evropským energetickým společenstvím; naléhavě vyzývá ke schválení zákona pro nakládání se zemním plynem s cílem zvýšit bezpečnost dodávek; vyzývá orgány, aby zajistily soulad s unijními a mezinárodními normami a politickými cíli v oblasti energetiky a změny klimatu;

44.  konstatuje, že země má nedostatky v infrastruktuře, a zasazuje se o pokračující investice do projektů na zlepšení dopravního spojení mezi Bosnou a Hercegovinou a sousedními zeměmi; vybízí Bosnu a Hercegovinu k plnému zapojení do provádění programu EU v oblasti propojení; oceňuje, že byla v červenci 2016 přijata celostátní rámcová strategie pro dopravu na období 2015–2030; zdůrazňuje, že to by Bosně a Hercegovině umožnilo přístup k finančním prostředkům z nástroje předvstupní pomoci (NPP) II; vyzývá orgány, aby sladily právní rámec pro dopravu s příslušnými právními předpisy EU s cílem vytvořit funkční dopravní řetězce, odstranit úzká místa v koridoru Vc a sledovat uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a zásady transparentnosti při výběru dodavatelů, aby se zabránilo nekalým praktikám a korupci;

45.  vítá trvale konstruktivní a aktivní postoj Bosny a Hercegoviny k prosazování dvoustranné a regionální spolupráce; vyzývá k vyvinutí dalšího úsilí při řešení nevyřízených dvoustranných otázek, včetně té týkající se vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem a případů přeshraničního znečištění životního prostředí; vyjadřuje Bosně a Hercegovině uznání za další navýšení míry sbližování s příslušnými prohlášeními a rozhodnutími EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) z 62 % na 77 %; vyjadřuje politování nad rozhodnutím orgánů Bosny a Hercegoviny nepodpořit omezující opatření EU vůči Rusku přijatá poté, co anektovalo poloostrov Krym; připomíná orgánům Bosny a Hercegoviny nezbytnost jednotné zahraniční politiky, a že harmonizace zahraniční politiky je podstatnou součástí členství v EU; považuje za důležité, aby zahraniční politika Bosny a Hercegoviny byla koordinována s vnější činností EU a aby se EU i nadále aktivně podílela na udržování bezpečnosti a ochrany v zemi; vítá pokračování operace Althea, která si zachovává způsobilost podpořit v případě potřeby odrazující potenciál orgánů Bosny a Hercegoviny a zároveň se zaměřuje na budování kapacit a odbornou přípravu; obdobně vítá skutečnost, že Rada bezpečnosti OSN prodloužila v listopadu 2016 silám EUFOR mandát o jeden rok;

46.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce, místopředsedkyni Komise, Radě, Komisi, Předsednictvu Bosny a Hercegoviny, radě ministrů Bosny a Hercegoviny, parlamentu Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám 10 kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1)

EÚD 2016 č. 21.

(2)

S/2016/911.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

31.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

45

11

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Francisco Assis, Petras Auštrevičius, Amjad Bashir, Bas Belder, Goffredo Maria Bettini, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Klaus Buchner, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Arnaud Danjean, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Afzal Khan, Janusz Korwin-Mikke, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, David McAllister, Tamás Meszerics, Francisco José Millán Mon, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Jacek Saryusz-Wolski, Alyn Smith, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, László Tőkés, Ivo Vajgl, Elena Valenciano, Hilde Vautmans

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Mike Hookem, Othmar Karas, Antonio López-Istúriz White, Norica Nicolai, Urmas Paet, Soraya Post, György Schöpflin, Igor Šoltes, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Raymond Finch, Jasenko Selimovic

Právní upozornění