Postup : 2016/2306(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0039/2017

Předložené texty :

A8-0039/2017

Rozpravy :

CRE 14/02/2017 - 18

Hlasování :

PV 15/02/2017 - 7.11
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0038

ZPRÁVA     
PDF 661kWORD 81k
14.2.2017
PE 594.134v02-00 A8-0039/2017

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu na rok 2017

(2016/2306(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Gunnar Hökmark

Navrhovatel (*):

Jean-Paul Denanot, Rozpočtový výbor

(*) Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 MENŠINOVÉ STANOVISKO
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: Roční analýza růstu na rok 2017

(2016/2306(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a to zejména na čl. 121 odst. 2, články 126 a 136 a protokol č. 12 této smlouvy,

–  s ohledem na protokol (č. 1) k Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

  s ohledem na Protokol (č. 2) ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na Smlouvu o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.  1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zajišťování nápravy nadměrného schodku členských států v eurozóně(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi(8),

–  s ohledem na závěry Rady o roční analýze růstu na rok 2016 ze dne 15. ledna 2016,

–  s ohledem na závěry Rady o zprávě o fiskální udržitelnosti za rok 2015 ze dne 8. března 2016,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze 17.–18. března 2016,

–  s ohledem na prohlášení Euroskupiny ze dne 9. září 2016 o společných zásadách pro lepší rozdělování výdajů,

–  s ohledem na výroční zprávu ECB za rok 2015,

–  s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z podzimu 2016, již dne 9. listopadu 2016 vydala Evropská komise,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. ledna 2015 nazvané „Optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu“ (COM(2015) 012),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o roční analýze růstu na rok 2017 (COM(2016)0725),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 o doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2016) 726),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 „Směrem k pozitivní orientaci fiskální politiky pro eurozónu“ (COM(2016) 727),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. listopadu 2016 s názvem „Zpráva mechanismu varování 2017“ (COM(2016)0728),

–  s ohledem na diskusi s vnitrostátními parlamenty v rámci Evropského parlamentního týdne 2017,

–  s ohledem na zprávu o dokončení evropské hospodářské a měnové unie („zpráva pěti předsedů“),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. října 2015 o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie (COM(2015)0600),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2015 o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí: kontrolní hodnocení a výzvy,(9)

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského monitoru pro restrukturalizaci nadace Eurofound za rok 2015,

–  s ohledem na komuniké vedoucích představitelů skupiny G20 ze summitu v Chang-čou, který proběhl ve dnech 4.–5. září 2016,

–  s ohledem na prohlášení prezidenta Evropské centrální banky, které učinil dne 7. října 2016 na 34. zasedání Mezinárodního měnového a finančního výboru,

–  s ohledem na dohodu konference smluvních stran (COP 21) přijatou na pařížské konferenci o klimatu dne 12. prosince 2015,

–  s ohledem na usnesení Evropského výboru regionů o evropském semestru 2016 a roční analýze růstu na rok 2017 (12. října 2016),

–  s ohledem na výroční zprávu o evropských malých a středních podnicích 2015/2016,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 26. srpna 2016 o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0039/2017),

A.  vzhledem k tomu, že hospodářství Evropské unie pomalu zaznamenává oživení a mírný růst, byť v různé míře v různých členských státech;

B.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 Komise předpokládá 1,8% růst reálného HDP v EU a 1,7% růst reálného HDP v eurozóně a v roce 2017 1,6% růst v EU a 1,7% růst v eurozóně, přičemž státní dluh má v roce 2016 v EU činit 86,0 % a v eurozóně 91,6 %; vzhledem k tomu, že schodek eurozóny má v roce 2016 činit 1,7 % HDP a 1,5 % v letech 2017 a 2018;

C.  vzhledem k tomu, že hlavní hnací silou růstu jsou v současné době spotřebitelské výdaje a očekává se, že jí zůstanou i v roce 2017; vzhledem k tomu, že však Evropa stále čelí významné „investiční mezeře“, kdy investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí;

D.  vzhledem k tomu, že míra zaměstnanosti v EU roste, i když nerovně a nedostatečným tempem, a nezaměstnanost v eurozóně tak v roce 2016 klesla na 10,1 %, což však nestačí k významnému snížení nezaměstnanosti mladých lidí a dlouhodobé nezaměstnanosti;

E.  vzhledem k tomu, že tohoto oživení na trzích práce a růstu není ve všech členských státech dosahováno stejnou měrou a je křehké, a k tomu, že je nutné podporovat v EU vzestupnou konvergenci;

F.  vzhledem k tomu, že růst je do značné míry závislý na nestandardních opatřeních v oblasti měnové politiky, která nemohou trvat věčně; vzhledem k tomu, že tato skutečnost dokládá správnost výzev k zavedení politiky zaměřené na tři hlavní body: investice podporující růst, udržitelné strukturální reformy a odpovědné veřejné finance prostřednictvím důsledného provádění Paktu o stabilitě a růstu ve všech členských státech, a to za plného dodržování jeho doložek flexibility;

G.  vzhledem k tomu, že některé členské státy stále vykazují vysokou úroveň veřejného a soukromého zadlužení, které přesahuje hranici 60 % stanovenou v Paktu o stabilitě a růstu;

H.  vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že žádný návrh rozpočtového plánu neukazuje na zvláště závažné nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu, avšak v několika případech nezajišťují plánované fiskální korekce splnění požadavků Paktu o stabilitě a růstu nebo je jejich splnění ohroženo;

I.  vzhledem k tomu, že Komisí provedené posouzení návrhu rozpočtových plánů členských států eurozóny na rok 2017 zjistilo, že jen devět členských států plní požadavky Paktu o stabilitě a růstu;

G.  vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí členských států EU je záležitostí mezigenerační spravedlnosti;

K.  vzhledem k tomu, že velikost státního dluhu mohou ovlivnit podmíněné i implicitní závazky;

L.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zaznamenávají velmi vysoké přebytky běžného účtu a evropské makroekonomické nerovnováhy jsou stále značné;

M.  vzhledem k tomu, že EU potřebuje významné dodatečné investiční úsilí ze strany soukromého i veřejného sektoru, a to zejména v oblasti vzdělávání, výzkumu, IKT a inovací, aby realizovala svůj růstový potenciál a pro zacelení současné „investiční mezery“, kde investice zůstávají pod úrovní z doby před krizí; vzhledem k tomu, že to vyžaduje zejména zlepšené regulační prostředí;

N.  vzhledem k tomu, že vysoká míra úvěrů v selhání představuje v řadě členských států závažný problém; vzhledem k tomu, že růst úvěrů postupně zaznamenává oživení, stále však nedosahuje úrovně z doby před krizí;

O.  vzhledem k tomu, že ke zlepšení nedostatečné úrovně globální konkurenceschopnosti EU a zvýšení jejího hospodářského růstu jsou nezbytné nová kombinace politik, inteligentní strukturální reformy ve členských státech a dokončení jednotného trhu;

P.  vzhledem k tomu, že ekonomiky s přísnějšími režimy platební neschopnosti se vzdávají potenciálního růstu přidané hodnoty a zaměstnanosti, což si žádá plné provádění zásady druhé šance podle iniciativy na podporu malých a středních podniků (Small Business Act) ve všech členských státech;

Q.  vzhledem k tomu, že evropská konkurenceschopnost silně závisí i na jiných než cenových prvcích souvisejících s inovacemi, technologií a organizačními schopnostmi, a nikoli jen na cenách, nákladech a mzdách;

R.  vzhledem k tomu, že směrnice o opožděných platbách měla pomoci podnikům, které se potýkají s vysokými náklady nebo i platební neschopností v důsledku opožděných plateb ze strany podniků soukromého a veřejného sektoru; vzhledem k tomu, že externí hodnocení ex post ukázalo, že veřejné subjekty ve více než polovině všech členských států stále nedodržují třicetidenní lhůtu stanovenou zákonem; vzhledem k tomu, že zpráva zjistila, že členské státy mají v rámci ozdravných programů, kde je třeba včasné platby běžných faktur vyvážit se splátkami kumulovaného dluhu, potíže s dodržováním směrnice;

1.  vítá roční analýzu růstu na rok 2017, kterou vypracovala Komise a v níž se znovu potvrzuje strategie pozitivního trojúhelníku sestávajícího ze soukromých a veřejných investic, sociálně vyvážených strukturálních reforem a odpovědných veřejných financí, a vyzývá k lepšímu provádění této kombinace politik; souhlasí s tím, že k dosažení růstu a vytváření pracovních míst s cílem podpořit hospodářské oživení je zapotřebí rychlejšího pokroku v přijímání reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země; vyjadřuje tudíž politování nad velmi nízkou mírou provádění doporučení pro jednotlivé země, která se snížila z 11 % v roce 2012 na pouhé 4 % v roce 2015; zdůrazňuje, že členské státy budou muset vystupňovat své úsilí při provádění reforem, chtějí-li se vrátit k růstu a vytvářet pracovní místa; podporuje Komisi v tom, že prioritou číslo jedna je v Unii vytvořit více pracovních míst a zvýšit růst a investice;

2.  bere na vědomí současné nadměrné spoléhání na měnovou politiku Evropské centrální banky a konstatuje, že samotná měnová politika nestačí podněcovat růst, jestliže scházejí investice a udržitelné strukturální reformy;

3.  sdílí názor Komise, že eurozóna bude muset stále více záviset na domácí poptávce; zastává názor, že silnější domácí poptávka by byla lepší z hlediska udržitelného růstu eurozóny;

4.  konstatuje, že hospodářství v roce 2016 i nadále zaznamenává mírný kladný růst, jehož míra je vyšší než v období před krizí, ale tento skromný růst musí být vnímán z hlediska mimořádné monetární politiky a je i nadále slabý a rozdílný v jednotlivých členských státech; se znepokojením konstatuje, že míry růstu HDP a produktivity nedosahují svého plného potenciálu, a že tedy nyní nesmíme usnout na vavřínech, ale toto mírné oživení naopak vyžaduje vytrvalé úsilí, má-li vést k větší odolnosti prostřednictvím vyššího růstu a zaměstnanosti;

5.  konstatuje, že referendum ve Spojeném království vytvořilo nejistotu pro evropské hospodářství a pro finanční trhy; konstatuje, že výsledek nedávných prezidentských voleb ve Spojených státech amerických vedl k politické nejistotě, o níž se očekává, že ovlivní evropské hospodářství, a to i pokud jde o mezinárodní obchodní vztahy;

6.  se znepokojením konstatuje odpor proti globalizaci a nárůst protekcionismu;

7.  domnívá se, že nezaměstnanost sice v průměru postupně klesá a míra ekonomické aktivity stoupá, avšak v mnoha členských státech i nadále přetrvávají strukturální problémy; konstatuje, že míra dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí zůstává vysoká; zdůrazňuje, že v dotčených členských státech je nezbytné provést inkluzivní reformy trhu práce, které budou v plné míře respektovat sociální dialog, mají-li být tyto strukturální nedostatky překonány;  zdůrazňuje, že míra investic v EU a eurozóně stále zdaleka nedosahuje úrovně z doby před krizí; je přesvědčen, že tento nedostatek investic je třeba překonat prostřednictvím soukromých a veřejných investic, a zdůrazňuje, že jen cílené investice mohou v krátkodobém výhledu a přiměřeném rozsahu přinést viditelné výsledky; souhlasí s názorem Komise, že prostředí nízkých nákladů na financování poskytuje členským státům ideální okamžik pro předběžné financování investic, obzvláště do infrastruktury;

Investice

7.  sdílí názor Komise, že přístup k finančním prostředkům a posílení jednotného trhu jsou zásadním předpokladem pro růst podniků a jejich schopnost inovovat; zdůrazňuje, že nové požadavky na výši kapitálu a likvidity, jakkoli jsou nezbytné pro zvýšení odolnosti bankovního sektoru, by neměly narušovat schopnost bank poskytovat úvěry reálné ekonomice; je přesvědčen, že je třeba věnovat větší úsilí usnadňování přístupu malých a středních podniků (MSP) k financování; vyzývá tudíž Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o zlepšení prostředí pro financování;

8.  zdůrazňuje, že soukromé a veřejné investice do lidského kapitálu a infrastruktury jsou mimořádně důležité; zastává názor, že existuje silná potřeba usnadnit investování do oblastí, jako jsou vzdělávání, inovace, výzkum a vývoj, které jsou zásadními faktory pro konkurenceschopnější evropské hospodářství;

9.  vítá návrh Komise na prodloužení doby činnosti a zdvojnásobení výše Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); zdůrazňuje, že má-li být dosaženo cílů stanovených v nařízení, je třeba významně zlepšit zeměpisné a odvětvové pokrytí; zdůrazňuje, že fond EFSI by měl rovněž přilákat finanční prostředky na projekty s přeshraničním rozměrem, které by byly vyváženým způsobem rozprostřeny po celé Unii; zdůrazňuje význam lepší koordinace mezi členskými státy, Komisí a Evropským centrem pro investiční poradenství;

10.  vyzývá členské státy a Komisi, aby urychlily a maximalizovaly využití evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s cílem využít výhod všech interních faktorů růstu a podporovat vzestupnou konvergenci mezi členskými státy;

11.  konstatuje, že důvěryhodný finanční systém a finanční instituce mají klíčový význam pro přilákání investic do evropského hospodářství a pro hospodářský růst; zdůrazňuje, že bezpečnost a stabilita stávajícího finančního systému se ve srovnání s předkrizovým stavem zvýšily; konstatuje nicméně, že některé palčivé problémy zůstávají neřešeny, například objem úvěrů v selhání (NPL), který se nashromáždil během finanční krize;

12.  zdůrazňuje, že plně funkční unie kapitálových trhů může z dlouhodobého hlediska zajišťovat alternativní financování pro MSP, které bude doplňovat financování poskytované bankovním sektorem, a zajistit diverzifikovanější zdroje financování pro hospodářství obecně; vyzývá Komisi, aby urychlila svou práci na unii kapitálových trhů s cílem dosáhnout efektivnější alokace kapitálu v celé EU, prohloubení kapitálových trhů EU, zvýšení diverzifikace pro investory, podněcování dlouhodobých investic a plného využití inovativních finančních nástrojů EU určených na podporu přístupu malých a středních podniků na kapitálové trhy; zdůrazňuje, že dokončení unie kapitálových trhů by nemělo podkopávat úspěchy, kterých již bylo dosaženo, ale mělo by se snažit, aby bylo v konečném důsledku přínosem pro evropské občany;

13.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit financování investic; požaduje dobře fungující finanční systém, v němž zvýšená stabilita a existující přeshraniční instituce mohou usnadnit tvorbu likvidity a trhu, zvláště pro malé a střední podniky; v tomto ohledu rovněž upozorňuje na skutečnost, že rychle rostoucí podniky mají problémy s přístupem k financování; žádá Komisi, aby vymezila a prováděla projekty, které podporují a přitahují tržní investice do takových podniků; upozorňuje, že reformy týkající se bankovní struktury nesmějí narušovat tvorbu likvidity;

14.  vybízí k důkladnému postupnému dokončování bankovní unie a k rozvoji unie kapitálových trhů s cílem posílit odolnost bankovního sektoru, napomáhat finanční stabilitě, vytvářet stabilní prostředí pro investice a růst a bránit fragmentaci finančního trhu eurozóny; v této souvislosti klade důraz na zásadu odpovědnosti a zdůrazňuje, že je třeba vyhnout se morálnímu hazardu, zejména s cílem chránit občany; naléhavě vybízí k dodržování stávajících společných pravidel;

15.  zdůrazňuje, že veřejné a soukromé investice jsou klíčovým prvkem, který umožní přechod na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství; připomíná závazky Evropské unie, obsažené zejména v Pařížské dohodě, týkající se financování zavádění ekologických technologií, většího využívání energie z obnovitelných zdrojů a posílení energetické účinnosti a celkového snižování emisí skleníkových plynů;

16.  zdůrazňuje, že spolehlivé investování vyžaduje stabilní regulatorní prostředí, jež umožňuje návratnost investic; domnívá se, že klíčovými faktory pro přilákání investic jsou především předvídatelná pravidla, efektivní a transparentní systémy veřejné správy, účinné právní systémy, rovné podmínky a snížené administrativní břemeno; zdůrazňuje, že 40 % doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016 se zabývá překážkami pro investice, s jejichž odstraňováním mohou pomoci místní a regionální orgány; vyzývá Komisi, aby přijala potřebná opatření na základě dokumentu „Výzva ke sdělení skutečností: regulační rámec EU pro finanční služby“, pokud jde o omezování byrokracie, zjednodušování regulace a zlepšování prostředí pro financování;

17.  rozpoznává nevyužitý potenciál růstu produktivity a investic, který by bylo možné zhodnotit, pokud by byla plně vymáhána pravidla jednotného trhu a trhy výrobků a služeb byly lépe integrovány; připomíná význam doporučení pro jednotlivé země při zdůrazňování hlavních oblastí pro opatření v členských státech;

18.  sdílí názor Komise, že veřejná debata ne vždy uznává přínosy obchodu, a zdůrazňuje, že mezinárodní obchod může být významným zdrojem pracovních míst pro Evropany a klíčovým příspěvkem k růstu; znovu opakuje, že na vývozu z EU v současnosti závisí více než 30 milionů pracovních míst; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní dohody by neměly podkopávat evropské regulační, sociální a environmentální standardy, ale naopak posilovat standardy celosvětové;

19.  se znepokojením sleduje, že od vypuknutí krize výrazně poklesl podíl EU na celosvětových tocích přímých zahraničních investic; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily snahy o zlepšení podnikatelského prostředí pro investice, mimo jiné plným provedením a vymáháním právních předpisů pro jednotný trh EU; souhlasí s tím, že ke zvýšení konkurenceschopnosti EU, k prosazování příznivého prostředí pro podniky (zvláště malé a střední podniky) a investice a k dosažení růstu a vytváření pracovních míst, jakož i k podpoře vzestupné konvergence mezi členskými státy, je zapotřebí rychlejšího pokroku při přijímání udržitelných strukturálních reforem, a to v souladu s doporučeními pro jednotlivé země;

20.  zdůrazňuje, že je třeba zachovat dlouhodobé investiční kapacity finančních institucí a rentabilitu nízkorizikových spořicích a dlouhodobých důchodových produktů s cílem neohrozit udržitelnost úspor a důchodových rezerv evropských občanů;

21.  zdůrazňuje, že strukturální reformy musí být provázeny dlouhodobými investicemi do vzdělávání, výzkumu, inovací a lidského kapitálu, zejména vzdělávání a odborné přípravy zaměřených na rozvíjení nových dovedností a znalostí; je přesvědčen, že partnerství mezi tvůrci politik, zákonodárci, výzkumnými pracovníky a inovátory je rovněž možné považovat za nástroj na podporu investic a na dosažení inteligentního a udržitelného růstu doplňující programy veřejných investic;

Strukturální reformy

22.  souhlasí s tím, že udržitelné strukturální reformy trhů výrobků a služeb a inkluzivního trhu práce, zdravotnického trhu, trhu s nemovitostmi a trhu s důchodovými produkty se v členských státech i nadále řadí mezi priority s cílem účinně podpořit hospodářské oživení, bojovat s vysokou nezaměstnaností, posílit konkurenceschopnost, spravedlivou hospodářskou soutěž a potenciál růstu a zvýšit účinnost systémů výzkumu a inovací, aniž by došlo k oslabení práv pracovníků, ochrany spotřebitele nebo standardů ochrany životního prostředí;

23.  je přesvědčen, že dobře fungující a produktivní pracovní trhy spojené s vysokou úrovní sociální ochrany a dialogu se v případě poklesu ekonomiky prokazatelně zotavují rychleji; vyzývá členské státy, aby snížily segmentaci trhů práce, posílily účast na těchto trzích a rozšiřovaly kvalifikace, mj. prostřednictvím důraznějšího upřednostňování celoživotního vzdělávání s cílem posílit zaměstnatelnost a produktivitu pracovníků; konstatuje, že některé členské státy doposud velmi potřebují reformu, mají-li zvýšit flexibilitu, odolnost a inkluzivnost svých trhů práce;

24.  podtrhuje důležitost zahájení či dalšího pokračování zavádění soudržných a udržitelných strukturálních reforem pro střednědobou a dlouhodobou stabilitu; zdůrazňuje, že EU a její členské státy nemohou konkurovat pouze snižováním obecných či pracovních nákladů, nýbrž musí také více investovat do výzkumu, inovací a vývoje, vzdělávání a dovedností a nákladové efektivnosti, a to jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni;

25.  vyjadřuje znepokojení nad důsledky demografického vývoje pro veřejné finance a udržitelný růst, které jsou podmíněny mimo jiné nízkou porodností, stárnoucí společností, vystěhovalectvím a přílivem uprchlíků; poukazuje především na dopad stárnutí populace na důchodové a zdravotní systémy v EU; konstatuje, že vzhledem k rozdílům v demografické struktuře se budou účinky tohoto vývoje v jednotlivých členských státech lišit, nicméně varuje, že již předvídatelné náklady na financování budou mít významný dopad na veřejné finance;

26.  připomíná, že důležitým faktorem pro zajištění udržitelnosti důchodových systémů je dosažení a udržení vysoké míry zaměstnanosti; v této souvislosti také upozorňuje na skutečnost, že je důležité lépe využívat dovednosti migrantů s cílem přizpůsobit je potřebám trhu práce;

27.  konstatuje, že členské státy v současné době vynakládají 5 až 11 % svého HDP na zdravotní péči a že se očekává, že tato částka se bude v důsledku demografických změn v příštích desetiletích výrazně zvyšovat; naléhavě vybízí Komisi, aby zaměřila své úsilí na nákladově efektivní investování do vysoce kvalitní zdravotní péče a univerzálního přístupu k této péči, a to prostřednictvím spolupráce a sdílení osvědčených postupů na úrovni EU a díky uvádění řešení problému udržitelnosti zdravotních systémů v doporučeních pro jednotlivé země;

28.  vítá skutečnost, že průměrná míra nezaměstnanosti mladých lidí klesá, přestože je stále příliš vysoká; konstatuje, že mezi jednotlivými členskými státy přetrvávají výrazné rozdíly, které si vyžadují pokračování reforem, jež usnadní mladým lidem vstup na trh práce, a zajistí tak mezigenerační spravedlnost; v tomto ohledu zdůrazňuje význam systému záruk pro mladé lidi a žádá, aby byl tento klíčový program i nadále financován EU; souhlasí s Komisí, že je zapotřebí důraznějších opatření ze strany členských států v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, a to zejména při zvyšování účinnosti systému záruk pro mladé lidi;

29.  zdůrazňuje, že je důležité, aby se mzdy vyvíjely zodpovědným způsobem, který by byl příznivý pro růst, poskytoval dobrý životní standard, odpovídal produktivitě a zohledňoval konkurenceschopnost; rovněž zdůrazňuje význam účinného sociálního dialogu pro dobře fungující sociálně tržní hospodářství;

30.  souhlasí s tím, že daňová politika musí podporovat investice a tvorbu pracovních míst; vyzývá k provedení daňových reforem s cílem odstranit vysoké daňové zatížení práce v Evropě, zlepšit výběr daní, bojovat s vyhýbáním se daňové povinnosti a s daňovými úniky a zavést jednodušší, spravedlivější a efektivnější daňové systémy; zdůrazňuje, že je třeba lépe koordinovat správní postupy v oblasti daní; vyzývá k posílení transparentnosti mezi členskými státy v oblasti danění právnických osob;

Fiskální odpovědnost a struktura veřejných financí

31.  konstatuje, že Komise pokládá fiskální udržitelnost i nadále za prioritu, a že problémy od vrcholu krize ustoupily a v krátkodobém výhledu nemusí být pro eurozónu jako celek hlavním zdrojem rizik;

32.  konstatuje, že podle názoru Komise problémy přetrvávají, stejně jako dědictví krizových let i strukturální nedostatky, které je třeba řešit, pokud se chceme vyhnout dlouhodobým rizikům;

33.  zdůrazňuje, že všechny členské státy jsou povinny dodržovat Pakt o stabilitě a růstu a zcela respektovat také jeho stávající doložky flexibility; v tomto ohledu rovněž poukazuje na význam Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě (TSCG) a naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila komplexní posouzení svých zkušeností s jejím uplatňováním, z něhož by vycházely kroky, jež je třeba v souladu se SEU a SFEU učinit za účelem začlenění podstaty této Smlouvy do právního rámce EU;

34.  konstatuje, že ačkoliv v šesti členských státech je nadále uplatňován postup při nadměrném schodku, dochází k poklesu průměrného schodku veřejných financí, který má být v roce 2016 nižší než 2 % a v nadcházejících letech má dále klesat, a že v roce 2017 má být postup při nadměrném schodku uplatňován pouze ve dvou členských státech; konstatuje, že v několika případech byl velký nárůst dluhu zaznamenaný v nedávné minulosti rovněž výsledkem rekapitalizace bank a nízkého růstu; zdůrazňuje, že pokud se úrokové sazby začnou opět zvyšovat, dosáhnout zlepšení v oblasti veřejných financí by mohlo být problematičtější;

35.  zdůrazňuje úlohu Komise coby strážkyně Smluv; podtrhuje, že je nutné objektivně a transparentně hodnotit uplatňování a vymáhání společně dohodnutých právních předpisů;36.  trvá na tom, že s jednotlivými členskými státy by se nemělo zacházet rozdílně; upozorňuje, že pouze fiskální politika, která respektuje a dodržuje právní předpisy Unie, povede ke kredibilitě a důvěře mezi členskými státy a bude vhodným základem pro dokončení HMU a pro důvěru finančních trhů;

37.  vyzývá Komisi a Radu, aby byly co nejkonkrétnější, až se budou zabývat fiskálními doporučeními v rámci preventivních a nápravných opatření Paktu o stabilitě a růstu, a zvýšily tak transparentnost a vymahatelnost doporučení; zdůrazňuje, že je nutné do doporučení v rámci preventivních opatření začlenit jak finální datum pro střednědobý cíl jednotlivých zemí, tak fiskální korekci, které je zapotřebí k jeho dosažení nebo udržení;

38.  domnívá se, že makroekonomickou nerovnováhu v členských státech je třeba řešit v souladu s postupem při makroekonomické nerovnováze pomocí opatření, do nichž budou zapojeny všechny členské státy a která se budou opírat o příslušné reformy a investice; zdůrazňuje, že každý členský stát musí v této souvislosti plnit své individuální povinnosti; poznamenává, že z vysokého přebytku běžného účtu vyplývá možnost větší domácí poptávky; zdůrazňuje, že vysoká míra veřejného a soukromého zadlužení představuje významnou slabinu a že k její rychlejšímu snížení je zapotřebí odpovědná fiskální politika a vyšší růst;

39.  poznamenává, že ačkoliv ve veřejných financích došlo v posledních letech ke zlepšení, z hodnocení návrhů rozpočtových plánů na rok 2017 vyplynulo, že u osmi členských států hrozí nedodržení pravidel; domnívá se, že je nutné dodržovat dohodnuté postupy fiskálních korekcí;

40.  vítá skutečnost, že v průměru se podařilo snížit veřejné schodky a dluhy, avšak souhlasí s tím, že souhrnné přehledy skrývají výrazné rozdíly v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že na souhrnné přehledy je vždy třeba nahlížet v souvislosti s kontrolou jednotlivých rozpočtů, a podtrhuje, že v situaci, kdy se očekává růst úrokových sazeb, je nutné uplatňovat zdravou fiskální politiku; domnívá se, že je nutné dosáhnout vzestupné konvergence, zejména mezi členskými státy eurozóny;

Orientace fiskální politiky pro eurozónu

41.  konstatuje, že podle ekonomické prognózy Komise z podzimu roku 2016 se fiskální politika v eurozóně v roce 2015 posunula z politiky restriktivní směrem k politice neutrální a v horizontu prognózy má přejít v mírně expanzivní; bere dále na vědomí názor Komise, že dodržení všech fiskálních požadavků uvedených v doporučeních Rady pro jednotlivé země by v souhrnu v letech 2017 a 2018 vedlo k mírně restriktivní orientaci fiskální politiky eurozóny jako celku, a bere rovněž na vědomí volání Komise po pozitivní expanzivní orientaci fiskální politiky, i když uznává ekonomická a právní omezení této orientace;

42.  domnívá se, že sdělení Komise o pozitivní orientaci fiskální politiky je významným krokem; vítá záměr tohoto sdělení pomoci k lepší koordinaci ekonomických politik v eurozóně a zdůraznit, že ve stimulačních fiskálních opatřeních členských států je prostor k těmto účelům; zdůrazňuje, že fiskální požadavky vycházejí ze společně dohodnutých fiskálních pravidel; upozorňuje, že všechny členské státy jsou povinny naplňovat Pakt o stabilitě a růstu bez ohledu na souhrnná doporučení; konstatuje, že na potenciál a rozsah cíle celkové orientace fiskální politiky existují rozdílné názory; vítá práci, kterou v této oblasti průběžně odvádí nezávislá Evropská fiskální rada;

43.  zastává názor, že zlepšení struktury veřejných rozpočtů je jedním z klíčových předpokladů pro zajištění dodržování fiskálních pravidel EU, umožnění financování nezbytných výdajů, vytváření rezerv pro neočekávané potřeby, investování do projektů podporujících růst a v neposlední řadě pro financování méně důležitých výdajů a pro podporu efektivnějšího a odpovědnějšího využívání veřejných finančních prostředků; připomíná, že o skladbě vnitrostátních rozpočtů se rozhoduje na vnitrostátní úrovni s ohledem na doporučení pro jednotlivé země;

44.  konstatuje, že v rámci rozpočtu EU pravidelně probíhá debata o inteligentním přidělování veřejných výdajů a priorit politiky a že toto kritické posouzení je nepostradatelné i pro vnitrostátní rozpočty v zájmu zlepšení kvality veřejných rozpočtů ve střednědobém a dlouhodobém výhledu a prevence lineárních rozpočtových škrtů;

45.  vítá probíhající přezkum veřejných výdajů a vybízí členské státy, aby kriticky zhodnotily kvalitu a skladbu svých rozpočtů; podporuje snahy o zvýšení kvality a účelnosti veřejných výdajů, a to mimo jiné přesunem neproduktivních výdajů na investice podporující růst;

46.  je přesvědčen, že rozpočet EU by mohl pomoci zmírnit tlak na vnitrostátní rozpočty tím, že by shromažďoval vlastní zdroje místo toho, aby se velkou měrou spoléhal na příspěvky členských států;

47.  vítá tematické diskuse v Euroskupině a standardy osvědčených postupů, například ve věci přezkumů výdajů, které Euroskupina schválila během semestrálního cyklu 2016; vyzývá Komisi a Euroskupinu, aby zvýšily jejich účinnost a transparentnost;

48.  vyzývá Komisi a Radu, aby doporučení pro jednotlivé země formulovaly tak, aby byl pokrok měřitelný, zvláště v případech, kdy se politické doporučení opakovaně zaměřuje na tutéž oblast politiky a/nebo kdy povaha reformy vyžaduje provádění přesahující rámec jednoho semestrálního cyklu;

Koordinace vnitrostátních koncepcí a demokratická odpovědnost

49.  zdůrazňuje význam projednávání zpráv o jednotlivých zemích, doporučení pro jednotlivé země, vnitrostátních programů reforem a programů stability ve vnitrostátních parlamentech a zdůrazňuje také, že je důležité, aby tyto zprávy, tato doporučení a tyto programy byly ve větší míře než dosud uskutečňovány;

50.  je přesvědčen, že lepší provádění doporučení pro jednotlivé země vyžaduje jasně stanovené priority na evropské úrovni a skutečnou veřejnou diskusi na vnitrostátní úrovni i na úrovních regionálních a místních, což povede k větší odpovědnosti; vyzývá členské státy, aby s ohledem na dopady a problémy pociťované v členských státech i na nižší než celostátní úrovni systematicky zapojovaly místní a regionální orgány, a zlepšovaly tak provádění doporučení pro jednotlivé země;

51.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila vyjednávání o interinstitucionální dohodě týkající se správy ekonomických záležitostí; trvá na tom, že IIA by měla v rámci Smluv zajistit, aby struktura evropského semestru umožňovala smysluplný a pravidelný parlamentní dohled nad tímto procesem, zejména pokud jde o priority roční analýzy růstu a doporučení eurozóně;

Odvětvové příspěvky ke zprávě o roční analýze růstu na rok 2017

Rozpočty

52.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl představovat přidanou hodnotu pro investice a strukturální reformy v členských státech, pokud bude posíleno vzájemné pozitivní působení mezi stávajícími nástroji a propojení s rozpočty členských států; je proto přesvědčen, že roční analýza růstu jakožto významný dokument týkající se politik a poskytující základní obsah pro národní programy reforem, doporučení pro jednotlivé země a plány provádění by měla sloužit jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů s cílem zavést společná řešení, která by byla ve vnitrostátních rozpočtech zjevná a spojená s rozpočtem EU;

53.  připomíná, že nejvyšší prioritou členských států by mělo být zdokonalení systémů výběru DPH a cel; vítá návrh Komise na vypracování unijní černé listiny daňových rájů, který by měl být posílen trestněprávními sankcemi s cílem postihnout nadnárodní společnosti, které se vyhýbají placení daní;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

54.  zdůrazňuje, že dokonalejší a účinnější využívání zdrojů, snižování závislosti na zahraničních zdrojích energie a zavádění udržitelné výroby založené na lepších požadavcích na návrhy výrobků a vzorců udržitelnější spotřeby vyžaduje podporu podnikání a tvorby pracovních míst společně s účinnou realizací mezinárodních cílů a cílů Unie v oblasti životního prostředí a s diverzifikací zdrojů příjmů, a to v kontextu fiskální odpovědnosti a hospodářské konkurenceschopnosti; domnívá se, že evropský semestr by měl zahrnovat také podávání zpráv o energetické účinnosti a interkonektivitě na základě cílů stanovených na úrovni EU;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, vnitrostátním parlamentům a Evropské centrální bance.

(1)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(2)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(3)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(4)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(5)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)

Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

(8)

Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1.

(9)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0238.


MENŠINOVÉ STANOVISKO

předložené v souladu s čl. 52a odst. 4 jednacího řádu

Miguel Viegas, Fabio De Masi, Paloma López Bermejo, Miguel Urbán Crespo, Marisa Matias, Rina Ronja Kari, Matt Carthy

Zpráva hájí strukturální reformy, oslabení úlohy státu, Pakt stability a fiskální smlouvu. Ve zprávě je vyjádřen názor, že stagnaci ekonomiky EU vyřeší spíše rozšíření neoliberálních reforem a financializace, a to i prostřednictvím unie kapitálových trhů, než posílení veřejných výdajů a zvýšení mezd a sociální ochrany, tedy oblastí poškozených úspornými opatřeními. Mimoto hovoří zpravodaj se znepokojením o rozhodnutí neuplatnit sankce vůči Portugalsku a Španělsku.

Zpráva popírá realitu: euro a rámec pro správu ekonomických záležitostí jednak neposkytly účinné řešení pro finanční, ekonomickou a sociální krizi, která sužuje EU téměř celé desetiletí, a jednak patří k příčinám jejího vzniku i jejího prohloubení. Euro a rámec pro správu ekonomických záležitostí fungovaly jako prostředky k nastolení neoliberálního programu: privatizace a deregulace, strukturálních reforem, ztráty sociálních a pracovních práv, snižování příjmů z práce a škrtů ve výdajích na veřejné sociální zabezpečení.

Euro a rámec pro správu ekonomických záležitostí vedly k prohloubení rozdílů mezi členskými státy, jakož i k větším nerovnostem v příjmech, a tudíž k oslabení územní, sociální a ekonomické soudržnosti.

Proto naléhavě požadujeme zrušení:

·rozpočtového paktu;

·Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě a

·evropského semestru.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (25.1.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017

(2016/2306(INI))

Navrhovatel (*): Jean-Paul Denanot

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že rozpočet EU by mohl představovat přidanou hodnotu pro investice a strukturální reformy v členských státech, pokud bude posíleno vzájemné pozitivní působení mezi stávajícími nástroji a propojení s rozpočty členských států; je proto přesvědčen, že roční analýza růstu jakožto významný dokument týkající se politik

a poskytující základní obsah pro národní programy reforem, doporučení pro jednotlivé země a plány provádění by měla sloužit jako vodítko pro členské státy a pro přípravu vnitrostátních rozpočtů s cílem zavést společná řešení, která by byla ve vnitrostátních rozpočtech zjevná a spojená s rozpočtem EU;

2.  souhlasí s tím, že stabilizační mechanismy mají zásadní význam, a připomíná, že prioritou členských států by mělo být uplatňování a dodržování kritérií stanovených Paktem o stabilitě a růstu; vítá plné využívání stávajících doložek flexibility na podporu větších investic a strukturálních reforem, jakož i k řešení bezpečnostních hrozeb a přílivu uprchlíků;

3.  připomíná, že nejvyšší prioritou členských států by mělo být zdokonalení systémů výběru DPH a cel; vítá návrh Komise na vypracování unijní černé listiny daňových rájů, který by měl být posílen trestněprávními sankcemi s cílem postihnout nadnárodní společnosti, které se vyhýbají placení daní; vítá návrhy Komise na vytvoření společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob, který by měl posílit přeshraniční činnost a omezit daňové úniky a agresivní daňové plánování; připomíná, že je nutné zavést reformu systému vlastních zdrojů, která může vést ke skutečné reformě financování EU, aniž by se zvyšovalo daňové zatížení občanů;

4.  domnívá se, že dosavadní růst je stále nedostatečný pro vytváření pracovních míst, která EU naléhavě potřebuje nabídnout především mladým lidem, a že je nutné povzbudit veřejný a soukromý sektor k tomu, aby více investovaly do infrastruktury a vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do malých a středních podniků, a také podporovat opatření řešící nezaměstnanost, jako jsou záruky pro mladé lidi; vítá další posílení Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, které obnáší dodatečných 500 milionů EUR v rámci konkrétní přidělené částky na tuto iniciativu, doplněné o 1 miliardu EUR z Evropského sociálního fondu (ESF) na období 2017–2020, což několika členským státům, které jsou způsobilé k čerpání prostředků z této iniciativy, poskytne možnost investovat více finančních prostředků získaných z ESF do opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

5.  vítá návrh Komise na prodloužení a rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) z hlediska trvání a finanční kapacity; zdůrazňuje, že posílení EFSI je důležité proto, aby se investice vrátily zpátky k dlouhodobě udržitelnému trendu, aby se tak i nadále dosahovalo konkrétních výsledků a aby tak měli předkladatelé projektů jistotu, že budou moci připravovat projekty i po skončení počátečního investičního období; očekává další zlepšení v oblasti adicionality, zeměpisného a odvětvového pokrytí

i transparentnosti; zdůrazňuje potenciál, jenž nabízí vzájemné pozitivní působení mezi EFSI a evropskými strukturálními a investičními fondy (ESIF), zejména s ohledem na jejich příspěvek k územní soudržnosti; vyzývá evropské a vnitrostátní orgány, aby více zapojovaly regionální a místní orgány s cílem řešit nedostatečnou schopnost vytvářet projekty a nízkou výpůjční kapacitu v některých členských státech;

6.  znovu opakuje, že investování a podpora investic do inovací a IKT by měly být na úrovni EU klíčovou hospodářskou politikou s cílem vytvářet udržitelný růst;

7.  domnívá se, že je třeba zvýšit míru odpovědnosti bankovního systému, aby se zajistily jak dlouhodobé investice, tak stabilita na finančních trzích;

8.  zdůrazňuje důležitost spravedlivé a ucelené investiční politiky EU, která umožňuje vytvářet růst v celé Evropské unii, ale také snižovat stávající rozdíly mezi členskými státy;

9.  je přesvědčen, že malé a střední podniky a začínající podniky mají zásadní důležitost pro budoucí rozvoj hospodářství EU, a znovu opakuje, že k větší podpoře těchto podniků je zapotřebí posílit investiční a fiskální politiky;

10.  je přesvědčen, že měnová politika, pokud je silně podpořena řádnou rozpočtovou politikou, může posílit hospodářský rozvoj, udržitelný růst a tvorbu pracovních míst;

11.  domnívá se, že odlišný demografický vývoj v jednotlivých členských státech by měl členské státy upozornit na nutnost blíže se zabývat schodky veřejných financí;

12.  připomíná, že využívání ESIF je ovlivněno makroekonomickými podmínkami; s ohledem na skutečnost, že mezi řádnou správou ekonomických záležitostí a absorpční kapacitou existuje korelace, vyzývá Komisi, aby podpořila využívání ESIF pro účely provádění doporučení pro jednotlivé země tím, že prodlouží lhůtu pro fiskální úpravy, v rámci níž jsou ESIF využívány jako doprovodné opatření pro provádění strukturálních reforem a zvyšování míry investic;

13.  zdůrazňuje, že ve srovnání s jinými velkými trhy, jako jsou například Spojené státy, existují v EU přísná fiskální pravidla, odlišná právní úprava napříč členskými státy a velké množství různých omezení, která stojí v cestě pokroku, inovativním řešením a růstu; vyzývá proto Komisi, aby se členskými státy vedla podrobnější diskusi o společných činnostech a pravidlech, jež je třeba na úrovni EU zahájit a vytvořit, aby se před zveřejněním roční analýzy růstu podpořila výměna poznatků a zkušeností a rovněž technologie, inovace, rozvoj a rychlý růst začínajících podniků;

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

25.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

2

3

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Jean Arthuis, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Gérard Deprez, Manuel dos Santos, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Iris Hoffmann, Monika Hohlmeier, Zbigniew Kuźmiuk, Vladimír Maňka, Victor Negrescu, Jan Olbrycht, Urmas Paet, Paul Rübig, Petri Sarvamaa, Patricija Šulin, Eleftherios Synadinos, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Daniele Viotti, Tiemo Wölken

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Jean-Paul Denanot, Ivana Maletić, Marco Valli

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Ulrike Lunacek


STANOVISKO Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (25.1.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu 2017

(2016/2306(INI))

Navrhovatel: Nuno Melo

NÁVRHY

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že diskuse o evropském semestru je zvlášť významná, pokud jde o potřebu nalézt nový model vývoje strukturálních reforem a selektivních investic do strategických oblastí a přejít na ekonomický model kombinující průmyslový rozvoj s udržitelností životního prostředí; opakuje proto, že problematika životního prostředí by měla spolu s hospodářským a sociálním rozměrem hrát významnou úlohu v procesu evropského semestru;

2.  vyjadřuje politování nad tím, že oživení v EU je i nadále pomalé a křehké, a upozorňuje proto na potřebu zintenzivnit strukturální reformy, podporovat investice a budovat konkurenceschopnější hospodářství;

3.  vítá skutečnost, že roční analýza růstu na rok 2017 mezi obecnými hospodářskými prioritami pro EU jasně zmiňuje oběhové hospodářství;

4.  poukazuje na to, že změna klimatu je nepochybně velmi vážnou globální výzvou a rychlé přijetí odpovídajících opatření by pro EU mělo zůstat prioritou; v této souvislosti podtrhuje důležitost Pařížské dohody přijaté v prosinci 2015 na konferenci COP21 jakožto globálního mezníku pro prosazení celosvětového přechodu k nízkouhlíkové společnosti odolné vůči změně klimatu; konstatuje, že tato dohoda stanoví dlouhodobý kvalitativní cíl v oblasti snižování emisí v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 °C a usilovat o to, aby nepřesáhl 1,5 °C; vyzývá proto Evropskou komisi, aby ve svých doporučeních pro jednotlivé země vzala v úvahu, že je třeba, aby členské státy investovaly do projektů v oblasti nízkouhlíkové energie v souladu s cíli Pařížské dohody; poukazuje na to, že účinný přechod k nízkouhlíkové společnosti vyžaduje velké investice do strategických oblastí, jako jsou energetika, nakládání s odpady, doprava a výstavba; vyzývá v této souvislosti k vyčlenění prostředků na udržitelné investice v rámci připravovaného nařízení o druhém Evropském fondu pro strategické investice;

5.  vyzývá Komisi, aby využila evropský semestr jako nástroj ke splnění závazků EU, které vycházejí z Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména aby do tohoto procesu zahrnula politiky a účinná opatření pro boj proti změně klimatu, udržitelnou výrobu a spotřebu, bezpečnost potravin a biologickou rozmanitost;

6.  připomíná, že pro zajištění udržitelného růstu, ochrany klimatu a tvorby pracovních míst v EU je třeba používat naše zdroje inteligentnějším a udržitelnějším způsobem, přesunout zdanění z práce na znečištění životního prostředí, postupně ukončit dotace fosilních paliv a omezit závislost na dovozu surovin; domnívá se, že je třeba zaměřit se na uplatňování hierarchie nakládání s odpady především s cílem podpořit provádění preventivních opatření, rozsáhlejší recyklaci a opětovné použití výrobků; podotýká, že oběhové hospodářství by podle odhadů mohlo podnikům v EU ušetřit přibližně 600 miliard EUR ročně; opět proto připomíná svou výzvu k tomu, aby byly zásady oběhového hospodářství začleněny do evropského semestru a aby byl zaveden hlavní ukazatel účinného využívání zdrojů a bezpečnosti dodávek klíčových surovin, s cílem urychlit přechod EU k oběhovému hospodářství; zdůrazňuje potřebu větších investic do ověřených zelených technologií, pokud jde o dosažení cílů udržitelného růstu v rámci strategie Evropa 2020 a cílů v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030;

7.  zdůrazňuje význam probíhající reformy právních předpisů o odpadech s cílem urychlit přechod evropského hospodářství k oběhovému modelu;

8.  zdůrazňuje, že dokonalejší a účinnější využívání zdrojů, snižování závislosti na zahraničních zdrojích energie a zavádění udržitelné výroby založené na lepších požadavcích na návrhy výrobků a vzorců udržitelnější spotřeby si vyžaduje podporu podnikání a tvorby pracovních míst společně s účinnou realizací mezinárodních cílů a cílů Unie v oblasti životního prostředí a diverzifikací zdrojů příjmů, a to v kontextu fiskální odpovědnosti a hospodářské konkurenceschopnosti; domnívá se, že evropský semestr by měl zahrnovat také podávání zpráv o energetické účinnosti a vzájemné konektivitě, a to na základě cílů stanovených na úrovni EU;

9.  poukazuje na to, že podle studie Evropské komise z roku 2012 by Evropa mohla ušetřit 72 miliard EUR ročně, obrat odvětví nakládání s odpady a recyklace by se zvýšil o 42 miliard EUR a do roku 2020 by tak vzniklo 400 000 pracovních míst, pokud by všechny právní předpisy EU o odpadech byly provedeny v plném rozsahu; připomíná, že snížení množství odpadu a dodržování právních předpisů týkajících se této problematiky by mělo být považováno za nejvyšší prioritu;

10.  zdůrazňuje, že členské státy musí reformovat své daňové systémy s cílem podpořit růst a spravedlivá pravidla mezi podniky; v tomto ohledu zdůrazňuje úlohu zdanění v oblasti životního prostředí, reformy ekologických daní a programů pro daňový přesun jakožto klíčových faktorů při přechodu k zelenému hospodářství, neboť mohou podnítit ekologické inovace, které vytvářejí blahobyt a pracovní místa a přispívají ke zlepšení životního prostředí a snížení spotřeby energie a zdrojů;

11.  vyzývá Komisi, aby začlenila cíle udržitelného rozvoje do procesu evropského semestru;

12.  poukazuje na potřebu komplexnějšího souboru ukazatelů, aby bylo možné posoudit opatření zavedená členskými státy z hlediska jejich příspěvku k dosažení cílů přijatých Evropskou unií v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle snížit do roku 2030 plýtvání potravinami na polovinu; zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje je nutné odpovídajícím způsobem začlenit do vnitřních i vnějších politik Unie;

13.  připomíná, že v celé EU lze pozorovat trend rostoucího počtu pracovních míst v ekologických odvětvích; zdůrazňuje, že další snižování využívání energie a zdrojů by mohlo vést ke vzniku dalších nových pracovních míst, zejména v oblasti izolací, technologií tepelných čerpadel, elektricky poháněných vozidel a zavlažovacích zemědělských technologií umožňujících efektivní využívání vody, ale také v odvětví recyklace a v odvětvích závislých na zdrojích;

14.  vítá rozhodnutí Evropské komise zřídit odbornou skupinu na vysoké úrovni pro udržitelnost financí; zdůrazňuje, že reformy mající za cíl udržitelnost financí jsou nezbytné pro podporu investic do čistých technologií a jejich vynakládání, aby mohl finanční systém financovat růst udržitelným způsobem v dlouhodobém horizontu a přispět k vytvoření nízkouhlíkového, vůči změně klimatu odolného oběhového hospodářství, jak je uvedeno ve sdělení Komise nazvaném „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ ze dne 14. září 2016;

15.  konstatuje, že několik projektů schválených k financování z Evropského fondu pro strategické investice je zaměřeno na infrastrukturu a inovace v oblastech životního prostředí a zdraví; zdůrazňuje však, že dostupnost ekologických finančních prostředků poskytovaných prostřednictvím EFSI je nutné zvýšit;

16.  zdůrazňuje, že účinné investice do zdraví a vzdělání, včetně podpory zdraví a prevence nemocí, jsou základní podmínkou pro rovný přístup občanů k zdravotnickým službám i pro stabilitu, udržitelnost, hospodářskou prosperitu a podporu růstu, jež se promítá do produktivity, nabídky pracovní síly, lidského kapitálu a veřejných výdajů; připomíná, že výdaje na zdravotní služby představují investici do zdravější, bezpečnější, produktivnější a konkurenceschopnější společnosti; zdůrazňuje význam udržitelnosti odvětví zdravotnictví, jež hraje v rámci hospodářství jako celku významnou roli, neboť odpovídá 8 % všech evropských pracovních míst a 10 % HDP v EU;

17.  zdůrazňuje nutnost vytvořit udržitelný systém sdílení znalostí v oblasti posuzování zdravotnických technologií a to, že cílem posuzování zdravotnických technologií je řešit problémy související s vlastnostmi těchto technologií, včetně jejich bezpečnosti, účinnosti, účelnosti, použitelnosti, použití, nákladů, nákladové efektivnosti a společenských, etických a ekonomických důsledků jejich používání;

18.  znovu doporučuje, aby byly zásady oběhového hospodářství začleněny do doporučení pro jednotlivé země;

19.  zdůrazňuje význam strukturovaného systematického dialogu na vnitrostátní úrovni s cílem zvýšit odpovědnost všech zúčastněných stran ve zdravotnickém systému za provádění doporučení pro jednotlivé země; poukazuje na nutnost komplexnějšího posouzení výkonu zdravotnických systémů na úrovni EU; vybízí členské státy, aby shromážděné důkazy využívaly při tvorbě svých politik a aby sdílely osvědčené postupy s cílem snížit rozdíly a nerovnost v oblasti zdraví jak uvnitř jednotlivých členských států, tak mezi nimi;

20.  poukazuje na nutnost komplexnějšího posouzení zdravotnických systémů v rámci evropského semestru, a to s ohledem nejen na fiskální rozměr, ale také na řešení přístupnosti, efektivnosti a kvality evropského zdravotnictví;

21.  zdůrazňuje, že by měla být věnována odpovídající pozornost nákladům souvisejícím se zdravotní péčí, které členským státům vznikají v důsledku mimořádné události, která může znamenat další tlak na systémy zdravotní péče, jako jsou přistěhovalci a uprchlíci přicházející do EU za podmínek, při nichž vyžadují okamžitou lékařskou pomoc, že nezbytná lékařská pomoc je zásadní jednak z hlediska ochrany lidských práv, jednak kvůli snížení rizika s cílem chránit občany EU před možnou expozicí onemocněním pocházejícím ze zemí původu migrantů; a že při posuzování rozpočtů členských států by proto měly být související náklady náležitě zohledněny.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

52

5

8

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Pilar Ayuso, Zoltán Balczó, Catherine Bearder, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Nessa Childers, Birgit Collin-Langen, Mireille D’Ornano, Miriam Dalli, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Stefan Eck, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Elisabetta Gardini, Gerben-Jan Gerbrandy, Jens Gieseke, Julie Girling, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Andrzej Grzyb, Jytte Guteland, Anneli Jäätteenmäki, Jean-François Jalkh, Benedek Jávor, Josu Juaristi Abaunz, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Giovanni La Via, Peter Liese, Norbert Lins, Valentinas Mazuronis, Susanne Melior, Massimo Paolucci, Piernicola Pedicini, Julia Reid, Frédérique Ries, Michèle Rivasi, Daciana Octavia Sârbu, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean, Jadwiga Wiśniewska, Damiano Zoffoli

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Renata Briano, Herbert Dorfmann, James Nicholson, Stanislav Polčák, Gabriele Preuß, Tiemo Wölken

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Richard Corbett, Sander Loones, Kosma Złotowski


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (25.1.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor

k evropskému semestru pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2017

(2016/2306(INI))

Navrhovatel: Krzysztof Hetman

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  vítá roční analýzu růstu na rok 2017, kterou vypracovala Komise, jako důležitou součást procesu oživení evropského hospodářství, jenž vychází ze strategie založené na investicích, strukturálních reformách, tvorbě pracovních míst a odpovědných veřejných financích a jehož cílem je dále podporovat vyšší míru růstu, posílit evropské hospodářské oživení a dosáhnout konvergence směrem nahoru;

2.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že stále existují důkazy o makroekonomické nerovnováze a omezené konvergenci, zejména v eurozóně;

3.  je znepokojen nedůsledným prováděním doporučení pro jednotlivé země během evropského hospodářského oživení i velkou investiční mezerou v EU, což ohrožuje potenciál dlouhodobého růstu v EU; vyzývá členské státy, aby se zavázaly k provádění strukturálních reforem a snižování poměru svých dluhů k HDP a svého rozpočtového deficitu s cílem podporovat růst a tvorbu pracovních míst; domnívá se, že členské státy by měly i nadále nést primární odpovědnost za provádění doporučení pro jednotlivé země a rozhodovat o způsobu tohoto provádění; zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů a dalších příslušných zúčastněných stran, jakož i samotných evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) při podpoře těchto strukturálních reforem, tvorby pracovních míst a investic; žádá Komisi, aby v příslušných případech zvážila, zda do evropského semestru nezapojit místní a regionální orgány;

4.  požaduje takové politiky evropského semestru, jejichž cílem bude podpořit domácí poptávku tak, aby bylo evropské hospodářství v kontextu zhoršujících se globálních vyhlídek a zpomalení globální poptávky odolnější;

5.  uznává účel Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), který je určen k podpoře vysoce rizikových investičních projektů s cílem posílit růstový potenciál založený na kvalitních pracovních místech a produktivitě; je však znepokojen obrovskou nerovnováhou ve využívání tohoto fondu mezi zeměmi EU15 (91 % finančních prostředků) a zeměmi EU13 (9 % finančních prostředků); bere na vědomí návrh Komise na posílení součinnosti a doplňkovosti mezi fondem EFSI a ESI fondy a poskytnutí cílenější místní a regionální technické podpory, s cílem zmenšit rozdíly na jednotném trhu tím, že bude všem regionům umožněno rozvíjet vlastní potenciál, a zlepšit zeměpisné pokrytí fondu EFSI v celé EU; vyzývá EIB a Komisi, aby zajistily, aby se rozdělování finančních prostředků opíralo o prozíravou finanční analýzu a aby byly žádosti posuzovány spravedlivě na základě jejich skutečných kvalit; zdůrazňuje však, že stále neexistují dostatečné důkazy o vlivu fondu EFSI, pokud jde o jeho přínos k růstu a tvorbě pracovních míst; z tohoto hlediska zdůrazňuje, že fond EFSI musí doplňovat ESI fondy a že by neměl v žádném případě oslabovat úlohu politiky soudržnosti jako hlavní investiční politiky Unie, která přibližuje EU jejím občanům; vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření zaměřená na zmírnění výše uvedeného nesouladu a dosažení větší rovnováhy;

6.  sdílí stanovisko Komise, že je třeba posílit centrum pro poradenství, aby bylo schopno lépe působit na místní a regionální úrovni a zlepšit svou spolupráci s národními podpůrnými bankami a aby se stalo užitečným nástrojem, který pomůže předkladatelům projektů vytvářet lepší projekty, zejména pak v případě regionů nebo odvětví, v nichž jsou zapotřebí další aktivní pomoc a technické kapacity; žádá Komisi, aby podpořila lepší využívání fondu EFSI ze strany místních a regionálních orgánů v celé EU, zejména prostřednictvím investičních platforem; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby poskytla pomoc tím, že bude šířit informace, a aby řešila stávající nedostatek správních a institucionálních kapacit na nižší než celostátní úrovni; vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly plný potenciál fondu EFSI a ESI fondů v souladu se strategií Evropa 2020 s cílem omezit nedostatek investic v EU;

7.  zdůrazňuje, že v souvislosti s evropským semestrem a úsilím o zjednodušení politiky soudržnosti, jako jsou činnosti pracovní skupiny pro lepší provádění, musí členské státy v zájmu podpory růstu a tvorby pracovních míst zintenzivnit svou činnost a provádět nezbytné strukturální reformy a veškerá další opatření na podporu tohoto provádění, včetně budování institucionální kapacity a odstranění překážek, na něž příjemci politiky soudržnosti narážejí; zdůrazňuje nicméně potřebu koordinovat priority Evropské unie a vnitrostátní, regionální a místní potřeby; zdůrazňuje význam předběžných podmínek pro zlepšení budování kapacit v členských státech; zdůrazňuje, že je třeba více informovat evropské občany o dosažených výsledcích, a zviditelnit tak evropskou přidanou hodnotu;

8.  opakuje, že je zapotřebí zrychlit provádění ESI fondů ve finančním programovém období 2014–2020; ačkoli uznává, že by členské státy měly být i nadále odpovědné za výběr programů, je přesvědčen o tom, že po analýze nedostatků v provádění by měla následovat individuálně uzpůsobená doporučení, která by měla být zahrnuta do procesu formulování doporučení pro jednotlivé země; vyzývá Komisi, aby navázala s členskými státy úzký dialog s cílem definovat tato opatření;

9.  zdůrazňuje, že v zájmu lepší reakce na hospodářské výzvy a podpory růstu je třeba členským státům v případě, že využívají ustanovení o investicích, poskytnout vyšší míru flexibility při provádění; v této souvislosti sdílí stanovisko Evropského účetního dvora, že zadávání veřejných zakázek je trvalým problémem, a proto je třeba, aby bylo řešeno i na úrovni Komise, která by měla být zastáncem zlepšení v této oblasti;

10.  vítá skutečnost, že na základě konstruktivní kritiky ze strany Parlamentu, která definitivně ukázala nadbytečnost návrhu Komise na pozastavení částí ESI fondů pro Španělsko a Portugalsko, a hodnocení ze strany Komise, která tvrdí, že obě země zaznamenávají při plnění svých cílů v oblasti snižování deficitu pokrok, byl tento návrh pozastaven; sdílí stanovisko Komise, že eurozóna si musí osvojit kolektivnější přístup, který bude zohledňovat rozdíly v rozpočtové situaci jednotlivých členských států; v této souvislosti připomíná úlohu Komise coby strážkyně Smluv; kromě toho očekává od Komise zprávu o uplatňování článku 23 nařízení (EU) č. 1303/2013, která je naplánována na rok 2017 a přihlédne ke stanovisku Parlamentu vyjádřenému v průběhu strukturovaného dialogu v roce 2016;

11.  vítá prohlášení Komise o významu investic do znalostí, inovací, vzdělání a IKT coby hnacího motoru růstu; je zastáncem přijetí politik, které umožní základní přístup každého občana EU k připojení;

12.  je přesvědčen, že investiční plán pro Evropu splní své cíle pouze v případě, jestliže se zlepší spolupráce s malými a středními podniky, místními orgány a dalšími místními aktéry; vyzývá EIB a Komisi, aby zajistily, aby tyto subjekty mohly úspěšně vypracovávat a řídit žádosti o financování projektů, dostalo se jim odpovídající podpory a nebyly vystaveny zbytečné regulační zátěži; zejména bere na vědomí pozitivní vliv, jejž může mít místní rozvoj pod vedením komunit na to, aby byl vyslyšen hlas místních aktérů;

13.  vítá podporu malých a středních podniků prostřednictvím specializovaného nástroje fondu EFSI pro malé a střední podniky a iniciativy pro malé a střední podniky; je potěšen probíhajícím zotavováním odvětví malých a středních podniků z finanční krize v roce 2008; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy a zajistila, aby byly řešeny problémové oblasti, včetně pomalého zvyšování počtu osob zaměstnaných v malých a středních podnicích a stagnujícího růstu v odvětvích výroby, stavebnictví a maloobchodu;

14.  je přesvědčen, že prvořadou výzvou pro rostoucí malé a střední podniky nadále zůstává přístup k finančním prostředkům; konstatuje, že odvětví komerčního bankovnictví, které je primárně regulováno členskými státy, nadále představuje hlavní zdroj finančních prostředků pro většinu malých a středních podniků; konstatuje proto, že právě členské státy budou i nadále hlavními aktéry obnovy odvětví malých a středních podniků a že Komise by měla zajistit, aby jim svou činností přinášela účinnou podporu.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

31

6

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Andrea Cozzolino, Rosa D’Amato, Tamás Deutsch, Iratxe García Pérez, Michela Giuffrida, Ivan Jakovčić, Constanze Krehl, Sławomir Kłosowski, Andrew Lewer, Louis-Joseph Manscour, Martina Michels, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Konstantinos Papadakis, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Liliana Rodrigues, Fernando Ruas, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ruža Tomašić, Ramón Luis Valcárcel Siso, Monika Vana, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Derek Vaughan

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Ivana Maletić, Dimitrios Papadimoulis, Maurice Ponga, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Iuliu Winkler


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

13.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

13

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Gerolf Annemans, Burkhard Balz, Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Neena Gill CBE, Roberto Gualtieri, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Philippe Lamberts, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Marisa Matias, Gabriel Mato, Bernard Monot, Luigi Morgano, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Michael Theurer, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Sotirios Zarianopoulos

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bas Eickhout, Doru-Claudian Frunzulică, Thomas Mann, Siegfried Mureşan, Maria João Rodrigues, Renato Soru, Romana Tomc, Lieve Wierinck, Roberts Zīle

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Ingeborg Gräßle, Monica Macovei, Petri Sarvamaa


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

Michael Theurer, Lieve Wierinck, Cora van Nieuwenhuizen

ECR

Monica Macovei

NI

Renato Soru

PPE

Burkhard Balz, Ingeborg Gräßle, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Siegfried Mureşan, Petri Sarvamaa, Theodor Dumitru Stolojan, Romana Tomc, Tom Vandenkendelaere

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Doru-Claudian Frunzulică, Neena Gill CBE, Roberto Gualtieri, Cătălin Sorin Ivan, Olle Ludvigsson, Luigi Morgano, Maria João Rodrigues, Pedro Silva Pereira, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

13

-

ECR

Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne

EFDD

Marco Valli

ENF

Gerolf Annemans, Bernard Monot

GUE/NGL

Marisa Matias, Miguel Viegas

NI

Sotirios Zarianopoulos

Verts/ALE

Klaus Buchner, Bas Eickhout, Philippe Lamberts, Molly Scott Cato

1

0

ECR

Roberts Zīle

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění