Postup : 2016/2008(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0041/2017

Předložené texty :

A8-0041/2017

Rozpravy :

PV 15/03/2017 - 19
CRE 15/03/2017 - 19

Hlasování :

PV 16/03/2017 - 6.10
CRE 16/03/2017 - 6.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0095

ZPRÁVA     
PDF 620kWORD 76k
16.2.2017
PE 589.225v03-00 A8-0041/2017

o elektronické demokracii v Evropské unii: možnosti a výzvy

(2016/2008(INI))

Výbor pro ústavní záležitosti

Zpravodaj: Ramón Jáuregui Atondo

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o elektronické demokracii v Evropské unii: možnosti a výzvy

(2016/2008(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy CM/Rec(2009)1 o elektronické demokracii přijaté Výborem ministrů dne 18. února 2009, které je prvním mezinárodním právním nástrojem stanovujícím normy v oblasti elektronické demokracie,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 2, 3, 6, 9, 10 a 11 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 8 až 20 a článek 24 této smlouvy,

  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvu o lidských právech a Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. října 2015 o evropské občanské iniciativě(1),

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy“ (COM(2016)0179),

  s ohledem na Index elektronické veřejné zprávy (EGDI) OSN za rok 2014;

–  s ohledem na tři studie nazvané „Možnosti a výzvy elektronické účasti v Evropské unii“, „Možnosti a výzvy elektronického hlasování v Evropské unii“ a „Právní a politické souvislosti zavedení evropského průkazu totožnosti“, které vydala jeho tematická sekce C v roce 2016,

  s ohledem na dvě studie vypracované orgánem STOA, jež nesou název „Elektronická veřejnost, účast a hlasování v Evropě – vyhlídky a výzvy: závěrečná zpráva“ (zveřejněna v listopadu 2011) a „Technologické možnosti a systémy pro posílení participativní a přímé demokracie“ (bude zveřejněna během roku 2017),

  s ohledem na práci, kterou na programu elektronické demokracie odvedla Konference evropských regionálních zákonodárných shromáždění (CALRE) za použití sítě OSN pro spolupráci IT4all,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o lidských právech a technologiích: dopad systémů narušování a sledování na lidská práva ve třetích zemích(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0041/2017),

A.  vzhledem k tomu, že krize a patové situace, k nimž v poslední době došlo ve finanční, hospodářské, politické a sociální oblasti, mají zásadní dopad na jednotlivé členské státy i celou Unii, a to v době, kdy Unie a její členské státy čelí globálním výzvám, jako je změna klimatu, migrace a bezpečnost; vzhledem k tomu, že je vztah mezi veřejností a politikou stále napjatější, neboť občané se od procesů politického rozhodování odklánějí a stále více hrozí nebezpečí, že se politika občanům odcizí; vzhledem k tomu, že zapojení občanů a občanské společnosti do demokratického života a jejich angažovanost v této oblasti mají vedle transparentnosti a dostupnosti informací zásadní význam pro fungování demokracie a pro legitimitu a odpovědnost každého stupně v rámci struktury víceúrovňové správy EU; vzhledem k tomu, že je zjevně zapotřebí posílit demokratickou vazbu mezi občany a politickými institucemi;

B.  vzhledem k tomu, že naše společnost v minulých desetiletích prošla velmi rychlou proměnou a že občané cítí potřebu častěji a přímo vyjadřovat své postoje k problémům, které předurčují budoucnost naší společnosti, a vzhledem k tomu, že se proto institucím podílejícím se na tvorbě politik doporučuje, aby více investovaly do inovativních řešení týkajících se demokracie;

C.  vzhledem k tomu, že účast ve volbách do Evropského parlamentu od roku 1979 neustále klesá, přičemž se při volbách v roce 2014 propadla na 42,54 %;

D.  vzhledem k tomu, že je důležité opět získat důvěru občanů v evropský projekt; vzhledem k tomu, že nástroje elektronické demokracie mohou přispět k aktivnějšímu občanství tím, že zlepší procesy přijímání rozhodnutí z hlediska účasti, transparentnosti a odpovědnosti a posílí mechanismy demokratické kontroly a znalosti o EU, čímž se veřejnosti umožní podílet se na politickém životě ve větší míře;

E.  vzhledem k tomu, že demokracie by se měla vyvíjet a přizpůsobovat změnám a možnostem spojeným s novými technologiemi a nástroji IKT, které je třeba chápat jako společné statky, které by mohly, budou-li řádně zavedeny a doprovázeny odpovídající úrovní informovanosti, pomoci utvářet transparentnější a participativnější demokracii; vzhledem k tomu, že aby bylo tohoto cíle dosaženo, je nezbytné, aby měl každý jednotlivec možnost projít školením zaměřeným na používání nových technologií;

F.  vzhledem k tomu, že je nezbytné dosáhnout většího pokroku v oblasti kybernetické bezpečnosti a ochrany dat, pokud máme v úmyslu více využívat nové technologie v institucionálním a politickém životě, a tím posílit zapojení občanů do procesu přijímání rozhodnutí;

G.  vzhledem k tomu, že rozmach nových nástrojů digitální komunikace a otevřených a kolaborativních platforem by mohl inspirovat a nabízet nová řešení, která by posílila zapojení občanů do politiky a účast na ní, přispěla k odstranění lhostejnosti občanů vůči politickým institucím a nespokojenosti s nimi a pomohla zvýšit jejich důvěru v demokratický systém a rovněž jeho transparentnost a odpovědnost;

H.  vzhledem k tomu, že ve svém nejnovějším projevu o stavu Unie předseda Juncker představil balíček opatření, která si kladou za cíl posílit využívání elektronické komunikace, včetně WiFi4EU a zavádění sítí 5G v Evropě;

I.  vzhledem k tomu, že otevřená data veřejné správy mohou posílit hospodářský růst, zvýšit účinnost veřejného sektoru i míru transparentnosti a odpovědnosti evropských institucí a institucí členských států;

J.  vzhledem k tomu, že přístup k neutrální síti za rovných podmínek je předpokladem pro zajištění účinnosti základních lidských práv;

K.  vzhledem k tomu, že elektronická demokracie by mohla usnadnit rozvoj doplňkových forem zapojení schopných přispět k zmírňování rostoucí nespokojenosti veřejnosti s tradiční politikou; vzhledem k tomu, že by navíc mohla pomoci prosazovat komunikaci, dialog a informovanost o Unii, její politice a oblastech působení a zájem o tyto otázky, čímž by se dosáhlo podpory evropského projektu mezi nejširšími vrstvami, stejně jako snížení takzvaného evropského „demokratického deficitu“;

L.  vzhledem k tomu, že nové způsoby zapojení do virtuálního veřejného prostoru jsou neoddělitelně spjaty s právy a povinnostmi, které souvisejí se zapojením do veřejného prostoru a zahrnují např. procesní práva na obranu proti pomluvě;

M.  vzhledem k tomu, že je nezbytné odstranit digitální propast a vybavit občany náležitou mediální gramotností a digitálními schopnostmi s cílem zabezpečit, aby se internet stal právoplatným a účinným nástrojem demokracie;

N.  vzhledem k tomu, že systémy informačních a komunikačních technologií (IKT) jsou těžištěm moderních postupů veřejné správy, ale že je stále zapotřebí vyvíjet úsilí o lepší poskytování služeb elektronické veřejné správy;

O.  vzhledem k tomu, že elektronické hlasování by mohlo pomoci lidem, kteří žijí nebo pracují v členském státě, jehož nejsou občany, nebo ve třetí zemi, uplatňovat jejich volební práva; vzhledem k tomu, že v rámci postupů elektronického hlasování musí být při hlasování a při sčítání hlasů zajištěna bezpečnost a utajení, zejména vzhledem k hrozbě kybernetických útoků;

Možnosti a výzvy

1.  vyzdvihuje potenciální přínos elektronické demokracie, která je definována jako podpora a posilování tradiční demokracie prostřednictvím informační a komunikační technologie (IKT) a jejímž cílem je doplňovat a posilovat demokratický proces dalšími prvky umožňujícími zapojení občanů prostřednictvím různých on-line činností, které zahrnují mimo jiné elektronickou veřejnou správu (eGovernment), elektronickou správu (e-governance), elektronické projednávání (e-deliberation), elektronickou účast a elektronické hlasování; vítá skutečnost, že pomocí nových informačních a komunikačních nástrojů může být do demokratických procesů zapojeno čím dál více občanů;

2.  zdůrazňuje, že doporučení Rady Evropy CM/Rec(2009)1 vyzývá členské státy, aby zajistily, aby elektronická demokracie „podporovala, zajišťovala a zvyšovala transparentnost, odpovědnost, schopnost reakce, angažovanost, projednávání, začlenění, dostupnost, účast, subsidiaritu a sociální soudržnost“; poukazuje na skutečnost, že toto doporučení vyzývá členské státy, aby vypracovaly opatření, jež umožní posílit lidská práva, demokracii a právní stát;

3.  zdůrazňuje, že záměrem elektronické demokracie je prosazovat demokratickou kulturu, která obohacuje a posiluje demokratické postupy tím, že poskytuje dodatečné prostředky na zvýšení transparentnosti a účasti občanů, a nikoli zavádět alternativní demokratický systém na úkor zastupitelské demokracie; poukazuje na to, že elektronická demokracie sama o sobě nezaručuje politickou účast a že souběžně s elektronickou demokracií je třeba se ve snaze o politickou účast občanů zabývat i nedigitálním prostředím;

4.  poukazuje na důležitost elektronického hlasování a hlasování na dálku prostřednictvím internetu jako systémů, které dokážou posílit zapojení občanů, usnadnit demokratickou účast, především v oblastech, které jsou ze zeměpisného i sociálního hlediska marginalizované, a nabídnout řadu potenciálních výhod, zejména mladým lidem, osobám se sníženou pohyblivostí, starším osobám a lidem, kteří dočasně či trvale žijí nebo pracují v členském státě, jehož nejsou občany, nebo ve třetí zemi, a to za předpokladu, že bude zajištěna nejvyšší možná úroveň ochrany údajů; připomíná, že při zavádění možnosti hlasování na dálku prostřednictvím internetu musí členské státy zajistit transparentnost a spolehlivost sčítání hlasů a dodržovat zásady rovnosti, tajného charakteru hlasování, přístupu k volbám a svobodného hlasování;

5.  zdůrazňuje, že je nutné, aby všechny procesy digitální interakce vycházely ze zásady institucionální otevřenosti a propojovaly transparentnost v reálném čase s informovanou účastí;

6.  vyzdvihuje využívání elektronické účasti a vybízí k němu, neboť jako klíčový prvek elektronické demokracie zahrnuje tři formy interakce mezi orgány EU a státní správy na jedné straně a občany na straně druhé, konkrétně elektronické předávání informací, elektronické konzultace a elektronické přijímání rozhodnutí; uznává, že mnoho případů elektronické účasti na vnitrostátní, regionální a místní úrovni může být dobrým příkladem, jak využívat IKT v participativní demokracii; vybízí členské státy, aby tuto praxi dále rozvíjely na celostátní i místní úrovni;

7.  zdůrazňuje, že IKT přispívají k vytváření prostoru pro účast a diskusi, které zase zvyšují kvalitu a legitimitu našich demokratických systémů;

8.  zdůrazňuje, že je zapotřebí do politické debaty zapojit mladé lidi, a poznamenává, že využití IKT v demokratickém procesu může pro tyto účely posloužit jako účinný nástroj;

9.  připomíná první úspěšný evropský příklad on-line hlasování v právně závazných volbách v Estonsku v roce 2005, trvá však na tom, že má-li být případné zavedení elektronického hlasování v dalších členských státech úspěšné, bude třeba posoudit, zda je možné zaručit faktickou účast celé populace, a také vyhodnotit přínos, výzvy i možné důsledky více či méně odlišných technických přístupů; zdůrazňuje, že existence bezpečného a vysokorychlostního internetového připojení a bezpečné infrastruktury elektronických identit je důležitým předpokladem pro úspěch elektronického hlasování; zdůrazňuje, že je třeba v rámci stávajících volebních postupů na bázi volebních místností zužitkovat přínos nových technologií, a je přesvědčen, že prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a výzkumu na všech politických úrovních je možné dosáhnout výrazného pokroku;

10.  poukazuje na výzvu spočívající v reakci na obavy občanů ohledně využívání nástrojů on-line demokracie; zastává názor, že řešení otázek bezpečnosti a zaručení ochrany soukromí mají zásadní význam pro budování důvěry občanů ve vznikající digitální politickou scénu;

11.  zdůrazňuje, že pro demokratický proces je nezbytná rozsáhlá diskuse na všech úrovních společnosti v EU i kontrola a reflexe, neboť napomáhají spravedlivému, plnohodnotnému a racionálnímu projednávání; upozorňuje, že existuje riziko zkreslení a zmanipulování závěrů debat o nástrojích internetových diskuzí; je toho názoru, že nejlepší zárukou ochrany před tímto rizikem je transparentnost všech aktérů, kteří vstupují do interakce a poskytují informace o kampaních, které mohou být potenciálně přímo nebo nepřímo vedeny na participativních digitálních platformách;

12.  konstatuje, že základním rozměrem fungující demokracie je důvěra občanů v instituce a demokratické procesy; zdůrazňuje proto, že zavedení nástrojů elektronické demokracie musí doprovázet vlastní komunikační a vzdělávací strategie;

13.  zdůrazňuje, že je důležité zakotvit elektronickou účast do politického systému, a začlenit tak příspěvky občanů do rozhodovacího procesu a zajistit návazné kroky; konstatuje, že nedostatečná reakce ze strany politických činitelů vede ke zklamání a ztrátě důvěry;

14.  zdůrazňuje, že by se nástroje IKT měly používat jako doplněk k dalším kanálům sloužícím ke komunikaci s veřejnými orgány s cílem zabránit všem formám diskriminace na základě digitálních dovedností nebo nedostatku zdrojů a infrastruktury;

Návrhy na zlepšení demokratického systému prostřednictvím IKT

15.  domnívá se, že zapojení do demokratických procesů je založeno především na skutečném a nediskriminančním přístupu k informacím a znalostem;

16.  dále vyzývá EU a členské státy, aby upustily od přijímání zbytečných opatření zaměřených na svévolné omezování přístupu k internetu a výkonu základních lidských práv, jako jsou nepřiměřená cenzurní opatření či kriminalizace legitimního vyjadřování kritiky a nesouhlasu;

17.  vyzývá členské státy a EU, aby poskytovaly vzdělávací a technické prostředky pro posílení postavení občanů v demokracii a zlepšení kompetencí v oblasti IKT a aby zajistily počítačovou gramotnost a rovný a bezpečný digitální přístup pro všechny občany EU s cílem překonat digitální propast (elektronické začlenění), z čehož bude mít v konečném důsledku prospěch demokracie; vyzývá členské státy, aby začlenily získání digitálních dovedností do školních osnov a celoživotního vzdělávání a aby digitální vzdělávací programy pro starší osoby zařadily mezi své priority; podporuje rozvoj sítí s univerzitami a vzdělávacími zařízeními, které by vedly k intenzivnějšímu výzkumu a uplatňování nových nástrojů zajišťujících jejich účast; vyzývá EU a členské státy také k tomu, aby prosazovaly programy a opatření zaměřené na rozvoj kritického a informovaného úsudku při používání informačních a komunikačních technologií;

18.  navrhuje, aby se při hodnocení využívání nových technologií za účelem upevnění demokracie ve správních orgánech EU dosáhlo dalšího pokroku tím, že by coby ukazatele byly zahrnuty cíle hodnotící kvalitu internetových služeb;

19.  doporučuje, aby Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán Evropské unie převzal při posilování elektronické demokracie vedoucí úlohu; domnívá se, že má smysl za tímto účelem vytvořit inovativní technická řešení, která by občanům umožnila smysluplně komunikovat se svými zvolenými zástupci a podělit se s nimi o své obavy;

20.  vyzývá ke zjednodušení institucionálního jazyka a postupů a také k uspořádání multimediálního obsahu ve snaze vysvětlit ústřední prvky hlavních rozhodovacích procesů a podpořit tak jejich pochopení a účast na nich; zdůrazňuje, že je nutné tento klíč k elektronické účasti dále šířit prostřednictvím segmentovaných proaktivních nástrojů, které by umožnily přístup k veškerým dokumentům v parlamentních složkách;

21.  naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby vytvořily cenově dostupnou vysokorychlostní digitální infrastrukturu, zejména v okrajových, venkovských a hospodářsky méně rozvinutých oblastech, aby dohlížely na zajištění rovnosti občanů a aby přitom věnovaly zvláštní pozornost těm nejzranitelnějším občanům, které by vybavily dovednostmi, jež by zajistily bezpečné a zabezpečené používání technologií; doporučuje, aby byly knihovny, školy a budovy, v nichž se poskytují veřejné služby, řádně vybaveny vysokorychlostní moderní infrastrukturou IT, která by byla stejně dostupná všem občanům, a především nejzranitelnějším skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením; poukazuje na to, že je třeba na tyto cíle věnovat odpovídající finanční zdroje a prostředky k zajištění školení; doporučuje Komisi, aby vyčlenila zdroje na projekty zaměřené na rozšiřování digitální infrastruktury v oblasti sociální a solidární ekonomiky;

22.  poukazuje na nedostatečné zastoupení žen na všech úrovních politického rozhodování i v odvětvích informačních a komunikačních technologií; upozorňuje na to, že v souvislosti s digitálními technologiemi čelí ženy a dívky často genderovým stereotypům; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby investovaly do cílených programů, které by podporovaly vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií a elektronickou účast a byly by určeny pro ženy a dívky, zejména ty ze zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatelstva, a to s využitím formálního, informálního a neformálního vzdělávání;

23.  konstatuje, že pro zajištění rovného přístupu všech občanů k nástrojům elektronické demokracie je nezbytný vícejazyčný překlad, aby se v zemích s více než jedním úředním jazykem informace mohly šířit mezi všemi občany a aby si je mohli přečíst všichni občané nebo občané různého etnického původu;

24.  vybízí členské státy a EU, aby prosazovaly, podporovaly a uplatňovaly mechanismy a nástroje, jako jsou crowdsourcingové platformy, které by umožnily účast občanů a jejich interakci s orgány státní správy a institucemi EU; zdůrazňuje, že informační a komunikační technologie by měly umožňovat přístup k nezávislým informacím a zajišťovat transparentnost, odpovědnost a účast na rozhodování; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby veškerá komunikace Komise a její nástroje pro vztahy s občany, zejména portál Europe Direct, lépe odpovídaly výzvám spojeným s elektronickou demokracií; zavazuje se k tomu, že zajistí, aby byly veškeré stávající nástroje návazných legislativních opatření přístupnější, srozumitelnější, poučnější a interaktivnější, a vyzývá Komisi, aby na svých internetových stránkách učinila totéž;

25.  vyzývá členské státy a EU, aby přezkoumaly obsah svých oficiálních internetových stránek, které se týkají fungování demokracie, s cílem poskytnout pedagogické nástroje, které by mladým lidem usnadnily návštěvu těchto stránek a pochopení jejich obsahu, a zpřístupnit tyto stránky osobám se zdravotním postižením;

26.  vyzývá veřejnou správu, aby na svůj závazek dodržovat tuto zásadu institucionální otevřenosti reflektovala změnou své strategické koncepce, interní kultury, rozpočtu a procesů organizačních změn, která by byla motivována cílem upevnit demokracii pomocí využívání nových technologií;

27.  vyzývá k vytvoření internetové platformy sloužící k tomu, aby se evropští zákonodárci mohli před přijetím rozhodnutí seznámit s názory veřejnosti, která by se tak mohla příměji zapojit do veřejného života;

28.  domnívá se, že je naprosto zásadní, aby zavedení těchto nových nástrojů doprovázely kampaně, které by informovaly o možnostech, jež tyto nástroje nabízejí, a prosazovaly občanské hodnoty společné odpovědnosti a účasti;

29.  poukazuje na význam evropské občanské iniciativy coby prostředku k zapojení veřejnosti do politického života EU a její přímé účasti na něm, a proto vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Evropského parlamentu vydanými v usnesení ze dne 28. října 2015 (2014/2257(INI)) přezkoumala způsob, jakým tato iniciativa funguje, aby mohlo být plně využito jejího potenciálu; upozorňuje proto, že je důležité zjednodušit a urychlit s tím spojené úřední formality a zajistit širší využívání informačních a komunikačních technologií, jako jsou digitální platformy a další aplikace, jež by byly kompatibilní s mobilními zařízeními, aby byl tento důležitý nástroj snadno použitelný a obecně známý; domnívá se, že využívání nových technologií by mohlo zlepšit zejména systém shromažďování podpisů na internetu, a to využitím služeb identifikace osob a ověřování údajů (e-IDAS), což by veřejnosti umožnilo získávat a vyměňovat si informace o stávajících či potenciálních evropských občanských iniciativách a aktivněji se zapojovat do diskuzí, příp. podporovat přímo tyto iniciativy;

30.  zdůrazňuje, že některé postupy Komise, jako jsou internetové konzultace s veřejností, elektronická účast občanů na veřejném životě a posuzování jejího dopadu, by mohly mít prospěch z širšího využívání nových technologií, které by povzbudilo účast veřejnosti na veřejném dění, zvýšilo míru odpovědnosti v rámci těchto postupů a transparentnost institucí EU a posílilo by evropskou správu; zdůrazňuje, že je třeba zefektivnit konzultace s veřejností a zpřístupnit je co největšímu množství lidí a zároveň co nejvíce omezit technické překážky;

31.  zdůrazňuje, že je třeba občanům poskytnout podrobnější informace o existujících platformách elektronické účasti na veřejném životě na úrovni EU i na místní úrovni;

32.  vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu strategie pro jednotný digitální trh v polovině období, jenž má být zahájen v roce 2017, rozšiřovala a rozvíjela elektronickou účast a podporovala vytváření a financování nových nástrojů spojených s elektronickým občanstvím Evropské unie; kromě toho Komisi doporučuje, aby se soustředila na řešení využívající otevřené zdroje, která mohou být snadno uvedena v rámci celého jednotného digitálního trhu; zejména vyzývá Komisi, aby mezi ně začlenila opětovné využívání předchozích projektů, jako je platforma D-CENT, což je projekt financovaný z prostředků EU, který poskytuje technologické nástroje pro participativní demokracii;

33.  zdůrazňuje, že by rozvoj elektronické veřejné správy měl být pro členské státy a instituce EU prioritou, a vítá ambice Komise a komplexní akční plán v oblasti elektronické veřejné správy, jehož řádné uplatňování a koordinace dostupného financování ze zdrojů EU na úrovni členských států bude klíčová, a to v součinnosti s digitálními agenturami a orgány členských států; je přesvědčen, že by mělo být vynaloženo větší úsilí na podporu otevřených dat a využívání nástrojů IKT založených na otevřeném a svobodném softwaru, a to v institucích EU i členských státech;

34.  vyzývá k zintenzivnění spolupráce na úrovni EU a doporučuje sdílení osvědčených postupů u projektů elektronické demokracie jako způsob, jak dospět k takové demokracii, která bude participativnější, bude poskytovat větší prostor diskusi, reagovat na požadavky a zájmy občanů a usilovat o to, je zapojit do rozhodovacích procesů; zdůrazňuje, že je nutné vědět, jaký postoj občané zaujímají k zavádění hlasování na dálku prostřednictvím internetu; vyzývá Komisi, aby předložila nezávislé posouzení nebo konzultaci veřejného mínění ohledně on-line hlasování, včetně analýzy jeho slabých a silných prvků, coby doplňkového způsobu hlasování pro občany, jež by členské státy mohly zvážit do konce roku 2018;

35.  zdůrazňuje potřebu prioritně chránit soukromí a osobní údaje při využívání nástrojů elektronické demokracie a posilovat bezpečnost při používání internetu, zejména pokud jde o bezpečnost informací a údajů včetně „práva být zapomenut“, a poskytovat záruky proti softwaru určenému ke sledování a ověřitelnost zdroje; kromě toho vyzývá k dalšímu používání digitálních služeb založených na klíčových faktorech, jako je zabezpečená a zakódovaná digitální identita, v souladu s nařízením EIDAS; podporuje vytváření bezpečných elektronických veřejných rejstříků a ověřování elektronických podpisů s cílem zabránit mnohonásobnému podvodnému používání, což je v souladu s evropskými a mezinárodními normami v oblasti lidských práv a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Evropského soudního dvora; nakonec zdůrazňuje, že otázky bezpečnosti nesmí mít odrazující účinek pro začlenění jednotlivců a skupin do demokratického procesu;

36.  zdůrazňuje potřebu posilovat demokracii prostřednictvím technologie, která by měla být využívána v bezpečném prostředí, jež je zabezpečeno proti zneužití technologických nástrojů (např. spamovacím botům, anonymním profilům a krádežím identity), a připomíná nutnost dodržovat ty nejvyšší právní standardy;

37.  připomíná, že whistlebloweři hrají důležitou roli, obvykle na internetu, při odhalování korupce, podvodu, špatného hospodaření a dalších forem protiprávního jednání, které ohrožuje veřejné zdraví a bezpečnost, finanční integritu, lidská práva, životní prostředí a právní stát, a zároveň zajišťují právo veřejnosti na informace;

38.  vybízí zástupce veřejnosti, aby se spolu s občany aktivně zapojovali do stávajících, plně nezávislých fór a využívali nová média a platformy IT s cílem podněcovat diskusi a výměnu názorů a návrhů s občany (elektronický parlament) a navázat s nimi přímé spojení; vyzývá politické skupiny Evropského parlamentu a evropské politické strany, aby zvyšovaly počet příležitostí pro veřejnou diskuzi a elektronickou účast;

39.  vyzývá své poslance a další instituce EU, aby i nadále ve své práci posilovali transparentnost, zejména s ohledem na současnou složitou politickou situaci, a žádá orgány veřejné správy, aby posoudily možnost zřízení digitálních platforem, včetně nejnovějších nástrojů IT; vyzývá zvolené zástupce, aby tyto nástroje používali, komunikovali s voliči a zainteresovanými stranami a pozitivně je zapojovali s cílem poskytovat jim informace o činnosti EU a Parlamentu, zpřístupnit proces utváření politik a zvýšit povědomí veřejnosti o evropské demokracii;

40.  vítá iniciativy Evropského parlamentu v oblasti elektronické účasti; podporuje soustavné úsilí o posílení zastupitelské povahy, legitimity a efektivnosti Parlamentu, a vybízí poslance, aby šířeji využívali nové technologie s cílem rozvinout plně jejich potenciál, ale aby zároveň brali v úvahu nutná omezení vyplývající z práva na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů; poukazuje na potřebu rozsáhlých úvah o způsobu, jak zlepšit využívání IKT ze strany poslanců, a to nejen při navazování kontaktů s veřejností, ale také pokud jde o právní předpisy, petice, konzultace a další aspekty jejich každodenní práce;

41.  vybízí politické strany na úrovni členských států a EU, aby co nejvíce využívaly digitální nástroje, a rozvíjely tak nové způsoby, jak podpořit vnitřní demokracii, včetně transparentnosti svého řízení, financování a rozhodovacích procesů, a aby umožnily lepší komunikaci se svými členy a příznivci a s občanskou společností, stejně jako jejich zapojení; vyzývá je rovněž, aby byly vysoce transparentní a odpovědné vůči občanům; za tímto účelem navrhuje, aby byly uváženy případné úpravy stanov evropských politických stran, tak aby zahrnovaly a podporovaly postupy elektronické účasti;

42.  vyzývá EU a její instituce, aby byly otevřenější experimentům týkajícím se nových metod elektronické účasti, jako je crowdsourcing na úrovni EU, členských států, regionů i na místní úrovni, s ohledem na osvědčené postupy, které již byly v členských státech vypracovány, a aby za tímto účelem zahájily konkrétní pilotní projekty; současně opakuje, že je třeba tato opatření doplnit osvětovými kampaněmi, jejichž cílem by bylo vysvětlit možnosti těchto nástrojů;

43.  vyzývá evropské orgány, aby zahájily participativní proces za účelem vytvoření Evropské charty internetových práv s přihlédnutím mezi jinými texty k Deklaraci internetových práv, kterou dne 28. července schválila 2015 italská poslanecká sněmovna, a zakotvily do ní všechna práva, která patří k digitální sféře včetně skutečného práva na přístup k internetu a internetovou neutralitu;

44.  konstatuje, že v dnešní době lze na internetu nalézt množství rozmanitých informací, a zdůrazňuje, že je třeba posílit schopnost kritického myšlení občanů tak, aby byli schopni lépe rozlišovat mezi spolehlivými a nespolehlivými zdroji informací; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, a aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se nenávistných projevů, a to jak na internetu, tak mimo něj; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly vypracovat opatření a politiky pro posílení přenosných a kritických dovedností, tvořivého myšlení a digitální a mediální gramotnosti, začleňování a zájmu svých občanů, zejména mladých lidí, aby mohli učinit informovaná rozhodnutí a pozitivně přispívat k demokratickým procesům;

°

° °

45.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0382.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0288.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Důsledkem uplatňování a rozvoje nových informačních a komunikačních technologií (IKT) jsou zásadní změny v moderní společnosti. Jde o významnou technologickou revoluci, jejímž hlavním činitelem je internet a různé komunikační sítě a sociální sítě, jejichž rozvoj internet umožnil. Její vliv se projevil rovněž v oblasti politiky, zejména pokud jde o účast občanů.

Rozmach nových digitálních nástrojů komunikace a otevřených a kolaborativních platforem umožnil vznik nového způsobu komunikace, diskuse a zapojení společnosti do veřejných záležitostí, který překonal monopol tradičních sdělovacích prostředků při zprostředkování vztahů mezi občany a politikou.

K těmto změnám dochází zároveň s nárůstem nespokojenosti a nedůvěry širokých vrstev společnosti se samotnou demokracií a jejím fungováním. Navzdory tomu, že zastupitelská demokracie zapustila v Evropě pevné kořeny, byla její důvěryhodnost v posledních desetiletích narušena rostoucí nedůvěrou veřejnosti ke způsobu fungování a k výkonnosti zastupitelských orgánů. Toto nebezpečné oslabení našeho politického systému vysvětluje několik faktorů. Ekonomická rozhodnutí, která někdy přijímají orgány, jež nemají zastupitelskou povahu a nepůsobí v národním demokratickém prostoru, vedou k vážným konfliktům mezi místní demokracií a nadnárodní vládou. Tato rozhodnutí jsou technicky tak složitá, že je pro občany obtížné rozumět jim. Celosvětová finanční a hospodářská krize, kterou procházíme posledních deset let, vedla v západním světě k závažné společenské devalvaci střední třídy a pracujících a zvýšila nespokojenost se systémem. Důvěru občanů v politiku a její představitele značně omezuje také korupce v některých systémech a zemích.

Jak na adresu Evropské unie, tak vůči členským státům je vznášeno stále více kritiky, podle které je nezbytné zlepšit vnitřní fungování národních parlamentů a výkonných a správních orgánů a posílit mechanismy demokratické kontroly. Občané, kteří jsou stále lépe informováni, požadují vyšší účast a transparentnost při přijímání rozhodnutí a širší možnosti propojení politiky a občanské společnosti.

V této souvislosti může rozmach nových digitálních nástrojů komunikace a otevřených a kolaborativních platforem inspirovat kreativní a doplňková řešení, která by zlepšila kapacity a výkonnost zastupitelské demokracie a obohatila ji díky tomu, že by měla větší legitimitu. Cílem není zavést prostřednictvím elektronické demokracie alternativní demokratický systém, ale podporovat, zajišťovat a zvyšovat transparentnost, odpovědnost, schopnost reakce, angažovanost, projednávání, začlenění, dostupnost, subsidiaritu a sociální soudržnost, jak je uvedeno v doporučení Rady Evropy CM/Rec(2009)1.

Rozlišují se tři pojmy, které se nicméně místy překrývají:

– elektronická veřejná správa: týká se uplatňování IKT ve fungování veřejné správy; jde zejména o elektronické poskytování informací a služeb občanům ze strany orgánů veřejné správy (např.: placení pokuty za porušení dopravních předpisů);

– elektronická správa: týká se použití IKT k vytvoření komunikačních kanálů, které umožňují zapojit různé subjekty, jež by se mohly vyjadřovat k vytváření veřejných politik (např.: elektronická konzultace s občany týkající se změny nejvyšší povolené rychlosti nebo konzultace o obecním rozpočtu);

– elektronická demokracie: týká se použití IKT k vytváření kanálů ke konzultacím a zapojení občanů (např.: elektronický parlament, elektronická iniciativa, elektronické hlasování, elektronická petice, elektronická konzultace atd.).

Současná situace v Evropské unii

Evropská komise se od roku 2009 zaměřuje zejména na elektronickou účast a elektronickou správu. Již dnes provádí veřejné on-line konzultace a posouzení dopadu, zejména předtím, než předloží návrhy právních předpisů, s cílem zvýšit účast veřejnosti a zlepšit evropskou správu věcí veřejných. Ke zdokonalení těchto postupů by mohlo dojít tehdy, pokud by nové technologie byly dostupnější a více využívané. Díky tomu by bylo možné do celého cyklu vypracovávání politik zapojit všechny zúčastněné strany a posílit tak evropskou správu věcí veřejných.

IKT mohou navíc přispívat na jedné straně k rozšíření a rozvoji elektronické správy jako způsobu dosažení participativnější demokracie, která dává větší prostor diskusi, a na druhé straně k digitální účasti v rámci strategie pro jednotný digitální trh.

Evropský parlament zveřejnil několik studií (jako např. v roce 2008 studii „Budoucnost demokracie v Evropě: tendence, analýza a reformy“ a v roce 2012 studii „Elektronická veřejnost, účast a hlasování v Evropě — perspektivy a výzvy“), které předkládají analýzu nových nástrojů a poukazují zejména na s nimi spojené obtíže.

A konečně Smlouva o Evropské unii zavedla průkopnický nástroj participativní demokracie v Evropské unii: evropskou občanskou iniciativu. Tento mechanismus začal fungovat v roce 2012 a dosud bylo zaregistrováno více než 35 žádostí, z nichž tři překročily hranici 1 milionu podpisů, a proto na ně Komise oficiálně odpověděla. Používání nových technologií by mohlo usnadnit širší využívání tohoto nového nástroje a zlepšit některé technické otázky, například systém on-line shromažďování podpisů.

Elektronická demokracie: velké možnosti nebo potenciální rizika?

Potenciál nových komunikačních technologií z hlediska zapojení občanů do demokratického systému je obrovský a je třeba jej považovat za veřejný statek ve službách transparentnější a participativnější demokracie. Jejich transformační schopnost se nesmí omezovat na volební postupy, ale musí se rozšířit na všechny stránky účasti občanů na politických postupech a zejména na tři způsoby propojení správních orgánů a občanů: na digitální informace, digitální konzultace a digitální rozhodování.

Kvůli této snaze však nesmíme přehlížet rizika spojená s tímto novým technickým věkem ani zapomínat, že technologie nejsou cílem, ale pouze prostředkem k uvedení předchozích úvah do praxe. Musíme mít zejména na paměti:

– digitální propast: přístup k novým technologiím je nezbytnou podmínkou uplatnění jejich transformačního potenciálu v rámci demokratických postupů. V mnoha zemích však dosud existují oblasti bez přístupu k internetu a ve všech společnostech jsou velké skupiny obyvatelstva, které nemají technické schopnosti k využívání těchto technologií (digitální analfabetismus),

– volební podvod: systémy hlasování musejí být odolné vůči jakémukoli typu chyb, které by neumožňovaly věrně odrážet vůli voličů,

– ochranu soukromí a osobních údajů: vzhledem k tomu, že není možné zajistit naprostou bezpečnost údajů, může dojít k ohrožení soukromí. Tato otázka je pro veřejnost obzvlášť důležitá;

– nutnost zajistit odpovědnost za demokratické postupy: demokratické postupy obvykle vyžadují rozsáhlou diskuzi a slaďování různých názorů. Internet není vždy ideálním místem pro racionální diskuzi a podrobné rozebírání argumentů. Na internetu není vždy možné rozlišovat mezi veřejným míněním a postoji, které jsou zdánlivě většinové díky roli nejaktivnějších uživatelů sítě,

– některé zkušenosti ukazují na narůstající trend k využívání informací a sítí pro soukromé zájmy, což by mohlo způsobit, že soukromý zájem bude chybně považován za všeobecný zájem, což by ohrozilo etiku a transparentnost. Požadavky lobbistů a osob zběhlých ve využívání informačních a komunikačních technologií by neměly mít přednost před potřebami celé společnosti.

Možná cesta

Odborníci, instituce, vlády a veřejnost předložili řadu návrhů a doporučení. Zpravodaj se po rozsáhlé diskuzi se svými kolegy domnívá, že část jeho zprávy by mohly tvořit následující návrhy, které by mohly být řešeny na úrovni EU i členských států:

– jelikož digitální revoluce již je skutečností a nevyhnutelně ovlivní každodenní život občanů, je vhodné poskytnout vzdělávací a technické prostředky pro zlepšení IKT dovedností ve prospěch demokracie;

– je rovněž nezbytné podporovat překonávání digitální propasti a zajistit přístup k technologiím pro všechny občany (elektronické začlenění) a posilovat bezpečnost při používání internetu, zejména pokud jde o bezpečnost informací a údajů, vytváření bezpečných elektronických veřejných rejstříků a ověřování jedinečných elektronických podpisů s cílem zabránit mnohonásobnému podvodnému používání;

– digitální technologie by mohly být využity ke zlepšení konzultací s veřejností a postupů posouzení dopadu, jakožto pomocný krok v rozhodovacím procesu s cílem posílit veřejnou správu;

– podpora a iniciování mechanismů účasti a interakce občanů s institucemi a odpovědnými osobami, kteří je zastupují. IKT musí umožňovat přístup k informacím, transparentnost, aktivní naslouchání, diskusi, a měly by tudíž pomáhat překonat propast mezi veřejností a lepším rozhodováním. Rovněž by měly podporovat demokratickou odpovědnost atd.;

– podpora aktivní účasti veřejných zástupců na existujících fórech s cílem vyvolat diskusi a výměnu názorů a návrhů s občany;

– výměna návrhů osvědčených postupů v oblasti elektronické demokracie jako prostředek umožňující pokrok k participativnější demokracii, která více diskutuje a odpovídá na požadavky a zájmy občanů;

– vytváření sítí spolupráce s univerzitami a výzkumnými středisky s cílem podporovat výzkum a uplatňování nových nástrojů a komunikačních kanálů a účast;

– podpora spolupráce na evropské úrovni, zejména pokud jde o transparentnost evropských institucí a účast občanů na přijímání demokratických rozhodnutí;

– nabízení nových nástrojů, které by politickým stranám umožnily otevírat se a spojit se s jejich členy a sympatizanty.

Na závěr je třeba zdůraznit, že technologické inovace samy o sobě neodstraní nespokojenost občanů s politikou ani nevyvolají zásadní proměnu našich demokracií. Důvody této krize jsou hluboké a souvisejí s politikami, se stále rozsáhlejší globalizací a s rostoucí nespokojeností s fungováním evropských demokratických systémů a jejich orgánů. Digitální revoluce však vyžaduje, abychom soustavně pozorovali její skutečné přínosy s cílem nejen předcházet falešnému optimismu ohledně jejích výhod při řešení problémů, kterým dnes čelí parlamentní demokracie, ale také zabránit vytváření nových problémů, které by samotné IKT nebyly schopny vyřešit.


STANOVISKO Výboru pro kulturu a vzdělávání (14.10.2016)

pro Výbor pro ústavní záležitosti

k elektronické demokracii v Evropské unii: možnosti a výzvy

(2016/2008(INI))

Navrhovatelka: Isabella Adinolfi

NÁVRHY

Výbor pro kulturu a vzdělávání vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí neustálé a rychlé technologické změny, k nimž dochází v informační společnosti, hlubokou přeměnu, již tyto změny způsobují v celé společnosti, se zvláštním důrazem na aspekty vzdělávání a občanství, a výzvy a příležitosti spojené s různými nástroji IKT, novými médii a dalšími novými technologiemi; v této souvislosti vyzývá k vypracování kritérií pro posuzování přidané hodnoty online účasti;

2.  konstatuje, že stále více občanů používá nástroje IKT, nová média a technologie s cílem získávat co nejrozmanitější škálu informací, vyměňovat si názory a vyjadřovat svoje postoje, přičemž se zapojuje do politického života a kolektivního rozhodování a podílí se na něm na místní, národní i evropské úrovni; domnívá se proto, že je zásadní zvýšit míru digitálního začlenění a gramotnosti a odstranit tak nynější digitální propast, která je hlavní překážkou pro výkon aktivního občanství;

3.  připomíná, že účast občanů na demokratickém rozhodovacím procesu prostřednictvím využívání nástrojů IKT vyžaduje právní prostředí zaručující právo na soukromí, svobodu projevu a nezávislé informace, jakož i investice, prostřednictvím nichž lze občanům s odpovídající mediální a digitální gramotností a dovednostmi zabezpečit úplný a rovný přístup k vysoce výkonné technické infrastruktuře IKT;

4.  připomíná, že je třeba zavést ambiciózní technické normy pro celou Unii, jejichž cílem je podstatně a účinně zmenšit stávající digitální propast, a to v závislosti na konkrétních podmínkách v jednotlivých členských státech; zdůrazňuje, že je nutné zajistit všem rovný přístup k dostupnému, začleňujícímu, spravedlivému a bezpečnému internetu, kde je chráněna svoboda projevu, právo na soukromí, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů, a zásada neutrality sítě, stejně jako rovný přístup k veřejným službám online a k službám elektronické identifikace; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zohlednily všechny relevantní fyzikální, zeměpisné a sociální překážky účasti on-line, bez ohledu na příjem nebo sociální postavení či osobní stav, zejména v méně přístupných oblastech, a zabránily jakékoli diskriminaci, jak je stanoveno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie;

5.  bere na vědomí rostoucí využití sociálních médií pro účely socializace a komunikace a jejich stále větší využívání v tvůrčím a kulturním odvětví; konstatuje, že rozsáhlé využívání IKT v každodenním životě a v rámci moderního životního stylu občanů vyžaduje podporu digitálního začlenění občanů všech věkových kategorií s cílem řešit problém digitální propasti v EU;

6.  je přesvědčen, že nástroje IKT a nové sdělovací prostředky a technologie mají zásadní význam a budou sehrávat stále významnější úlohu v součinnosti s mimo internetovými kanály, pokud jde o posílení pocitu příslušnosti k EU, občanské angažovanosti a sociálního začlenění a poskytování objektivních informací a vědomostí o EU, její historií a hodnotách a základních právech, s cílem podnítit kritické myšlení a konstruktivní veřejnou diskusi o Evropské unii;

7.  konstatuje, že elektronická demokracie má potenciál zvýšit pocit odpovědnosti za osud EU mezi občany, což je obzvláště důležité zejména s ohledem na současnou euroskeptickou náladu;

8.  konstatuje, že v dnešní době lze na internetu nalézt množství rozmanitých informací, a zdůrazňuje, že je třeba posílit schopnost kritického myšlení občanů tak, aby byli schopni lépe rozlišovat mezi spolehlivými a nespolehlivými zdroji informací; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily a aktualizovaly svoje právní předpisy tak, aby reagovaly na současný vývoj, a aby plně prováděly a prosazovaly stávající právní předpisy týkající se nenávistných projevů, a to jak na internetu, tak mimo něj; zdůrazňuje, že Unie a její členské státy by měly vypracovat opatření a politiky pro posílení přenosných a kritických dovedností, tvořivého myšlení a digitální a mediální gramotnosti, začleňování a zájmu svých občanů, zejména mladých lidí, aby mohli učinit informovaná rozhodnutí a pozitivně přispívat k demokratickým procesům;

9.  poznamenává, že zatímco nástroje IKT poskytují široký přístup k různým zdrojům informací, usnadňují i šíření obsahu nízké kvality, který může být těžko odlišitelný od seriózních, spolehlivých zdrojů a může být pro občany zavádějící; zdůrazňuje proto zásadní potřebu řádného vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti zaměřené na občany, zejména na ty mladší;

10.  vyzývá k opatrnosti, neboť politické diskuse online často vytvářejí příliš polarizované postoje a mohou se v nich objevit nenávistné projevy, zatímco umírněné hlasy jsou často přehlíženy;

11.  uznává, že elektronická demokracie může mít pozitivní dopad pouze tehdy, pokud jsou občané dobře informovaní, umí se kriticky postavit ke špatným a neobjektivním informacím a jsou schopni odhalit pokusy o propagandu;

12.  uznává, že výše uvedená rizika a cíle představují obrovskou výzvou pro učitele a vychovatele ve formálním, neformálním a informálním kontextu; vyzývá proto Unii a její členské státy, aby zvýšily investice do celoživotní odborné přípravy a rozvoje, přičemž budou kombinovat metody online a mimo internet, podněcovat vzájemné učení, výměnu osvědčených postupů a budování kapacit a vytváření příležitostí ke studii a výuku inovativním, začleňujícím a nediskriminačním způsobem;

13.  zdůrazňuje, že EU a její členské státy by měly zejména na regionální a místní úrovni podporovat programy celoživotního vzdělávání založené na IKT, které se zaměřují na digitální gramotnost a začlenění, jakož i občanské zapojení a účast, přičemž by měly vypracovat opatření a politiky, včetně výzkumu, jimiž zajistí snadný přístup těm nejzranitelnějším občanům, zejména dívkám a ženám, osobám LGBTI, osobám se zdravotním postižením a dalším sociálně nejvíce znevýhodněným kategoriím a menšinám k těmto programům; zdůrazňuje, že tyto programy by měly být navrhovány a používány v zájmu všech občanů a zároveň řešit problematiku kybernetické šikany a zvyšovat o ní povědomí, stigmatizace a jiných formách násilí na internetu, jakož i vyloučení z politického života a zvyšovat povědomí v této oblasti, přičemž nesmí docházet k rozdělování a diskriminaci ve společnosti;

14.  zdůrazňuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na všech úrovních politického rozhodování i v odvětvích IKT; upozorňuje na to, že v souvislosti s digitálními technologiemi čelí ženy a dívky často genderovým stereotypům; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby investovaly do cílených programů, které podporují vzdělávání v oblasti IKT a elektronickou účast a jsou určené pro ženy a dívky, zejména ty ze zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatelstva, a to s využitím formálního, informálního a neformálního učení; poukazuje na zásadní význam digitálního začleňování osob všech věkových skupin, a vyzývá Komisi, aby za tímto účelem plně využívala nástrojů IKT a nových médií a technologií pro povzbuzení pozitivní dynamiky on-line, která přispívá k lidskému rozvoji, míru a lidským právům; domnívá se, že rovněž v této souvislosti mohou nástroje elektronické demokracie přispět ke snížení demokratického deficitu a úpadku politické účasti v Unii a usnadnit zapojení a účast ve veřejné sféře; žádá, aby byly navrhovány iniciativy specificky určené pro mladou generaci, ale rovněž i pro starší občany, neboť jak mladí, tak i starší občané jsou postiženi generačními rozdíly; vyzývá k rozvoji kritického přístupu k používání těchto technologií pro ochranu osob a zejména dětí před všemi souvisejícími riziky;

16.  připomíná, že užší zapojení občanů do procesů týkajících se evropské politiky může přispět k obnovení jejich podpory vůči Evropské unii a zároveň snížit demokratický deficit v Unii; v této souvislosti proto zdůrazňuje potenciál nástrojů elektronické demokracie, přičemž uznává její omezení, jež jsou s ní neodmyslitelně spjata a jež plynou z požadavků, které jsou na ni kladeny jak v technické rovině (vysoká míra pokrytí připojení k internetu, rozšířené možnosti připojení wi-fi, vysokorychlostní internetové připojení atd.), tak v rovině praktické (mediální a digitální gramotnost a dovednosti, dostupné jazyky atd.);

17.  domnívá se, že je zásadně důležité, aby se Unie a členské státy věnovaly strategickým úvahám se záměrem rozvíjet a zavádět nástroje elektronické demokracie, které mohou zabezpečit širší škálu zdrojů, které poskytují nezávislé a spolehlivé informace, podporovat otevřené a inovativní modely vzdělávání, přičemž by se měla zohlednit kulturní a jazyková rozmanitost Evropy a konkrétní zájmy menšinových skupin, zvyšovat kvalitu veřejné diskuse, podněcovat účast občanů na rozhodování a podněcovat jejich aktivní zapojení do politického života prostřednictvím participačních mechanismů a mechanismů přímé demokracie, jimiž lze posílit a podle možnosti doplnit zastupitelskou demokracii;

18.  konstatuje, že pro zajištění rovného přístupu všech občanů k nástrojům elektronické demokracie je nezbytný vícejazyčný překlad, aby se informace mohly šířit mezi všemi občany a aby si je mohli přečíst všichni občané v zemích s více než jedním úředním jazykem nebo občané různého etnického původu;

19.  varuje, že přestože by nástroje elektronické demokracie mohly být užitečné k zapojení občanů do evropských procesů, neměly by nahrazovat tradiční demokratické nástroje a jejich výsledky by neměly být považovány za reprezentativní vyjádření názoru občanů jako celku;

20.  zdůrazňuje, že nástroje elektronické demokracie jsou nezbytné k podpoře odpovědnosti, transparentnosti a řádné správy věcí veřejných ve veřejné správě, protože rozšiřují veřejnou diskusi tím, že umožňují občanům účastnit se reaktivního dialogu jako čtenáři i autoři obsahu („wreader“) na místní, národní a evropské úrovni politického života; domnívá se, že aby bylo možné úspěšně podpořit občanskou angažovanost a důvěru občanů, je třeba změnit vládní kulturu, a to tak, aby zahrnovala větší odpovědnost a kontrolu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že konzultace se zúčastněnými stranami, tvorba politik a legislativní postupy budou ještě transparentnější, přístupnější, konzultativnější, inkluzivnější, důvěryhodnější, spolehlivější, spravedlivější, přičemž přinesou více možností přímé kontroly a aktivního dohledu nad volenými zástupci ze strany občanů a sdružení;

21.  zdůrazňuje, že podle analýzy OECD má elektronická demokracie má tři rozměry, a sice informace, konzultace a aktivní účast; konstatuje, že je proto zapotřebí správní praxe, organizační kultury, konkrétních dovedností, vymezených pravidel a postupů pro účast a efektivní zapojení do rozhodovacího procesu;

22.  domnívá se, že elektronická demokracie může zvýšit transparentnost rozhodovacího procesu v zastupitelské demokracii a může mít pozitivní dopad na důvěru občanů ve své volené zástupce;

23.  zdůrazňuje, že bezpečnostní problémy, které jsou spojené s nástroji elektronické demokracie, by měly být řešeny vhodným a přiměřeným způsobem, prostřednictvím transparentních, bezpečných a distribuovaných kontrolních mechanismů, kopírujících preventivní opatření, která jsou již nezbytné v prostředí mimo internet, zejména se zvláštním důrazem na předcházení volebním podvodům a manipulacím při elektronickém hlasování, přičemž je třeba zajistit práva občanů na soukromí a ochranu jejich údajů před zneužitím, softwarovými produkty určenými ke sledování třetí stranou a jinými zásahy;

24.  konstatuje, že transparentnost, bezpečnost a existence mechanismů demokratické kontroly jsou v průběhu celého procesu elektronické demokracie klíčové k zajištění práva občanů na soukromí a práva nebýt sledován;

25.  vyzývá Komisi, aby vypracovala a realizovala konkrétní pilotní projekty, jak je stanoveno v digitální agendě, a pokračovala v podpoře prostřednictvím dalších relevantních fondů a programů EU, např. programu Evropa pro občany, přičemž bude klást důraz na mobilitu a účast mladých lidí, s cílem prosazovat a posilovat projekty odpovědného a aktivního evropského občanství, s cílem skutečně upevnit demokracii jako politickou a sociální zkušenost, kterou je třeba poznat, zažít a přijmout a s níž je třeba se podělit;

26.  vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala iniciativy zaměřené na podporu a posílení odpovědných a aktivních evropských občanských projektů, a to zejména program Erasmus +, Nástroj pro propojení Evropy, evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a program Kreativní Evropa; vyzývá za tímto účelem k posílení a zlepšení platforem eTwinningu a Evropské sítě škol a elektronických výukových platforem a programů, které podporují aktivní občanství, jako je například Evropská dobrovolná služba.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

11.10.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

24

2

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Dominique Bilde, Andrea Bocskor, Nikolaos Chountis, Silvia Costa, Mircea Diaconu, Damian Drăghici, Jill Evans, Petra Kammerevert, Andrew Lewer, Svetoslav Hristov Malinov, Curzio Maltese, Luigi Morgano, Michaela Šojdrová, Helga Trüpel, Sabine Verheyen, Julie Ward, Theodoros Zagorakis, Bogdan Andrzej Zdrojewski, Milan Zver, Krystyna Łybacka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Therese Comodini Cachia, Ilhan Kyuchyuk, Emma McClarkin, Hannu Takkula

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

15

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Richard Corbett, Diane James, Ramón Jáuregui Atondo, Maite Pagazaurtundúa Ruiz, Helmut Scholz, György Schöpflin, Pedro Silva Pereira, Barbara Spinelli, Claudia Țapardel

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Diane Dodds, Sylvie Goulard, Enrique Guerrero Salom, Jérôme Lavrilleux, Rainer Wieland

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Isabella Adinolfi, Ramón Luis Valcárcel Siso


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

15

+

ALDE

Sylvie Goulard, Maite Pagazaurtundúa Ruiz

EFDD

Isabella Adinolfi

GUE/NGL

Helmut Scholz, Barbara Spinelli

PPE

Jérôme Lavrilleux, György Schöpflin, Ramón Luis Valcárcel Siso, Rainer Wieland

S&D

Richard Corbett, Enrique Guerrero Salom, Ramón Jáuregui Atondo, Pedro Silva Pereira, Claudia Țapardel

VERTS/ALE

Max Andersson

1

-

NI

Diane James

0

0

 

 

 

Opravy hlasování

+

 

-

0

Právní upozornění