Postup : 2016/2249(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0046/2017

Předložené texty :

A8-0046/2017

Rozpravy :

PV 13/03/2017 - 13
CRE 13/03/2017 - 13

Hlasování :

PV 14/03/2017 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0073

ZPRÁVA     
PDF 1415kWORD 919k
23.2.2017
PE 589.343v01-00 A8-0046/2017

o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015

(2016/2249(INI))

Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví

Zpravodaj: Ernest Urtasun

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015

(2016/2249(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv EU,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(1),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1949,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(2),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 20. října 2010 týkající se návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (směrnice o mateřství)(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(5),

–  s ohledem na směrnici Rady 2013/62/EU ze dne 17. prosince 2013, kterou se z důvodu změny statusu Mayotte vůči Evropské unii mění směrnice 2010/18/EU, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS(6),

–  s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975 a týkající se různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže (směrnice 2010/41/EU(7), směrnice 2010/18/EU(8), směrnice 2006/54/EU(9), směrnice 2004/113/ES(10), směrnice 92/85/EHS(11), směrnice 86/613/EHS(12) a směrnice 79/7/EHS(13)),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech) (COM(2012)0614),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a na článek 3 uvedené úmluvy, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustavená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 4. března 2016 o podpisu, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (COM(2016)0111),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů (00337/2016),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté ve dnech 5.–6. června 2014 o předcházení všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách, včetně mrzačení ženských pohlavních orgánů, a boji proti tomuto násilí (09543/2014),

–  s ohledem na závěry Rady přijaté dne 7. prosince 2015 o rovnosti žen a mužů v oblasti rozhodování (14327/2015),

–  s ohledem na prohlášení tří předsednictví ze dne 7. prosince 2015, které podepsaly Nizozemsko, Slovensko a Malta,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. března 2015 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2014“ (SWD(2015)0049),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 4. března 2016 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2015“ (SWD(2016)0054),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(14), usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(15), usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(16) a usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(17),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2013 pod názvem „Konec praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů“ (COM(2013)0833) a na své usnesení ze dne 6. února 2014 o vymýcení praktiky mrzačení ženských pohlavních orgánů(18),

–  s ohledem na výsledky průzkumu mezi lesbickými, gay, bisexuálními a transgender osobami v Evropské unii (EU LGBT), který provedla Agentura pro základní práva (FRA) a který zveřejnila v květnu 2013,

–  s ohledem na zprávu Agentury pro základní práva s názvem „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU. Hlavní výsledky“, zveřejněnou v březnu 2014,

–  s ohledem na zprávu agentury FRA nazvanou „Stav základních práv intersexuálních osob“, která byla zveřejněna v květnu 2015,

–  s ohledem na zprávu Evropské sítě orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) s názvem „Přetrvávající diskriminace, obtěžování a nerovnost žen. Činnost orgánů pro rovné zacházení ovlivňující novou strategii Evropské komise pro rovnost žen a mužů“, zveřejněnou v roce 2015,

–  s ohledem na zprávy Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) s názvem „Rozdíly mezi ženami a muži v oblasti zaměstnávání: výzvy a řešení“ (2016), „Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě“ (2014), „Vývoj pracovního života v Evropě: každoroční průzkum EurWORK“ (2014 a 2015) a šestý Evropský průzkum pracovních podmínek (EWCS) (2016),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a pro rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015(19) a na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(20),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 o boji proti násilí páchanému na ženách(21),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(22),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o situaci uprchlic a žadatelek o azyl v EU(23),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU(24),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(25),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o vytvoření podmínek na trhu práce příznivých pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem(26),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o provádění směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání („směrnice o rovnosti v zaměstnání“)(27),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(28),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o provádění směrnice 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí z hlediska rovnosti žen a mužů(29),

–  s ohledem na průběžnou zprávu Komise ze dne 3. června 2013 týkající se barcelonských cílů pod názvem „Rozvoj zařízení péče o děti předškolního věku v Evropě v zájmu trvalého růstu podporujícího začlenění“(30),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ z roku 2013(31),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015, na zprávu EIGE nazvanou „Peking + 20: čtvrtý přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“ a další zprávy institutu EIGE,

–  s ohledem na studii evropské sítě právních odborníků v oboru rovnosti žen a mužů a nediskriminace nazvanou „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2015“ zveřejněnou v lednu 2016,

–  s ohledem na závěry o „úloze mužů a chlapců při dosahování rovnosti žen a mužů“, které schválilo 48. zasedání komise Organizace spojených národů o postavení žen v březnu 2004(32),

–  s ohledem dokument s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, který byl přijat dne 25. září 2015 v New Yorku na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji, a na cíle a záměry v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a posílení postavení žen uvedené v tomto dokumentu,

–  s ohledem na statistickou zprávu Komise z dubna 2014 nazvanou „Rodiče samoživitelé a zaměstnanost v Evropě“(33),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0046/2017),

A.  vzhledem k tomu, že index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015 vykazuje jen malé zlepšení: EU je stále jen na půli cesty k dosažení rovnosti žen a mužů, přičemž celkový výsledek se od roku 2005 zvýšil z 51,3 na 52,9 ze 100; vzhledem k tomu, že má-li EU splnit cíle strategie Evropa 2020, je zapotřebí tento pokrok urychlit;

B.   vzhledem k tomu, že v posledních letech došlo v některých členských státech k podstatnému vzestupu občanských a politických hnutí na úkor rovnosti práv pro ženy a muže, a tato hnutí dokonce zpochybňují potřebu politik rovnosti žen a mužů jako takovou; vzhledem k tomu, že tyto tendence proti rovnosti žen a mužů směřují k posílení tradičních genderových rolí a zpochybňují stávající a budoucí úspěchy v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a práv osob LGBTI;

C.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základním právem, jež je zakotveno ve Smlouvě o Evropské unii a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že cílem Evropské unie v této oblasti je zajistit rovné příležitosti a zacházení pro muže a ženy a bojovat proti veškeré diskriminaci na základě pohlaví;

D.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 dosáhla zaměstnanost žen rekordních 64,5 %, ale stále je výrazně nižší než zaměstnanost mužů, která činí 75,6 %; vzhledem k tomu, že u žen je bohužel čtyřikrát pravděpodobnější než u mužů, že začnou pracovat na částečný úvazek a v této práci pokračují, a sice často nedobrovolně; vzhledem k tomu, že řada mladých lidí, ačkoli pracují, stále trpí chudobou, a to zejména v Řecku, Španělsku, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Portugalsku a na Slovensku;

E.  vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti žen je podhodnocována, neboť mnoho žen není registrováno jako nezaměstnané, zejména ty, které žijí ve venkovských nebo odlehlých oblastech, ty, které vypomáhají v rodinných podnicích, a mnohé z těch, které se věnují výhradně péči o domácnost a děti; vzhledem k tomu, že tato situace vytváří i nerovnováhu z hlediska přístupu k veřejným službám (dávky, důchody, dávky v mateřství, nemocenské dávky, přístup k sociálnímu zabezpečení atd.);

F.   vzhledem k tomu, že zpráva nadace Eurofound o rozdílech v zaměstnanosti mužů a žen odhaduje, že tyto rozdíly stojí EU přibližně 370 miliard EUR ročně, což odpovídá 2,8 % HDP EU(34);

G.  vzhledem k tomu, že v zemích zasažených hospodářskou krizí a rozpočtovými škrty jsou nepřiměřeně postiženy ženy, zejména mladé a starší ženy, matky samoživitelky a ženy čelící vícenásobné diskriminaci, a vzhledem k tomu, že tato situace vede k jejich chudobě a sociálnímu vyloučení, neboť jsou ve stále větší míře vyloučeny z trhu práce; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných pečovatelských a zdravotnických službách vedou k přesouvání odpovědnosti za péči ze společnosti zpět na domácnosti, což má dopad zejména na ženy;

H.  vzhledem k tomu, že v EU i nadále přetrvává feminizace chudoby, a vzhledem k tomu, že velmi vysoká nezaměstnanost, chudoba a sociální vyloučení u žen úzce souvisí s rozpočtovými škrty ve veřejných službách, jako je zdravotnictví, školství, sociální služby a sociální dávky; vzhledem k tomu, že tyto politiky vedou k větší nestabilitě pracovních míst, zvláště v důsledku nárůstu práce na částečný úvazek a pracovních smluv na dobu určitou;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 vykonávaly tři čtvrtiny domácích prací a dvě třetiny rodičovské péče pracující ženy, které tak nesly dvojí břemeno odpovědnosti; vzhledem k tomu, že ženy obecně přebírají daleko větší odpovědnost za rodičovskou péči a domácí práce; vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy mají i nadále velký vliv na rozdělení úloh žen a mužů v domácnosti, na pracovišti a ve společnosti vůbec; vzhledem k tomu, že toto tradiční rozdělení povinností přispívá k zachování statu quo, omezuje pracovní příležitosti a osobní rozvoj žen a ponechává jim jen málo času na sociální, společenské nebo hospodářské zapojení; vzhledem k tomu, že rovné sdílení „neplacené práce“, jako je poskytování péče a domácí povinnosti, mezi muži a ženami je z dlouhodobého hlediska předpokladem hospodářské nezávislosti žen;

J.  vzhledem k tomu, že určité typy dovolené z rodinných důvodů stále bývají důvodem diskriminace a stigmatizace žen i mužů, a to i přes stávající rámec politiky a právní předpisy na úrovni EU a členských států, a vzhledem k tomu, že to ovlivňuje zvláště ženy jako hlavní pečovatelky, které dovolenou z rodinných důvodů využívají;

K.  vzhledem k tomu, že téměř čtvrtina členských států EU nemá žádnou ze zákona stanovenou otcovskou dovolenou, a vzhledem k tomu, že řada států, které taková ustanovení mají, umožňují mužům vzít si pouze jeden, dva či několik dní volna; vzhledem k tomu, že v osmi členských státech není rodičovská dovolená nijak placená, přičemž průměrné využívání rodičovské dovolené otci je nízké, neboť alespoň jeden den tohoto volna si vybere pouze 10 % otců, a 97 % žen využívá rodičovskou dovolenou, která je k dispozici pro oba rodiče; vzhledem k tomu, že pro dosažení rovnosti žen a mužů je podpora většího využívání rodičovské a otcovské dovolené zásadní; vzhledem k tomu, že studie nadace Eurofound(35) přiblížila aspekty, které ovlivňují míru čerpání rodičovské dovolené otci, a to: výši náhrady příjmu, pružnost systému dovolených, dostupnost informací, dostupnost a flexibilitu zařízení péče o děti a strach z vyloučení z trhu práce kvůli využití dovolené;

L.  vzhledem k tomu, že jedním z předpokladů aktivního zapojení žen na trhu práce je dostupnost kvalitních, přístupných a finančně dostupných pečovatelských zařízení a služeb pro děti, starší příbuzné a jiné rodinné příslušníky odkázané na péči; vzhledem k tomu, že barcelonské cíle jsou vynikajícím nástrojem pro dosažení skutečné rovnosti žen a mužů, a vzhledem k tomu, že všechny členské státy se musí snažit těchto cílů dosáhnout co nejdříve; vzhledem k tomu, že v důsledku nedostatku kvalitních zařízení a služeb péče o děti za dostupné ceny jsou matky ve stále větší míře nuceny volit mezi prací na částečný úvazek a opuštěním zaměstnání, aby zajistily péči o své děti, což se projevuje v příjmech rodin a úsporách na důchod;

M.  vzhledem k tomu, že přístup k odborné přípravě a základní lidské právo žen a dívek na vzdělání jsou významnými evropskými hodnotami a hlavními faktory posílení postavení dívek a žen na společenské, kulturní i profesionální úrovni, jakož i plného uplatňování veškerých dalších sociálních, hospodářských, kulturních a politických práv, a tudíž i prevence násilí páchaného na ženách a dívkách; vzhledem k tomu, že bezplatné povinné všeobecné vzdělání je nezbytným předpokladem pro zaručení rovných příležitostí pro všechny a mělo by být dostupné pro všechny děti bez jakékoli diskriminace a bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu; vzhledem k tomu, že boj proti nerovnosti žen a mužů začíná v předškolním věku a vyžaduje stálý pedagogický dohled nad učebními osnovami, vývojovými cíli a výsledky učení;

N.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je odpovědností všech jednotlivců ve společnosti a vyžaduje aktivní přístup žen i mužů; vzhledem k tomu, že veřejné orgány by se měly zavázat, že vypracují vzdělávací kampaně zaměřené na muže a mladší generace s cílem zapojit muže a chlapce jako partnery a postupně předcházet všem podobám násilí na základě pohlaví a odstraňovat je a prosazovat nebo posilovat postavení žen;

O.  vzhledem k tomu, že ženy sice v průměru získají vyšší vzdělání než muži, ale průměrný rozdíl v platech mezi muži a ženami v EU v roce 2014 stále činil 16,1 %, ačkoli mezi členskými státy existují značné rozdíly;

P.   vzhledem k tomu, že horizontální a vertikální genderová segregace v zaměstnání je stále široce rozšířeným jevem, který je mimo jiné způsoben tím, že pracovním místům považovaným za „ženská“ je přiřazována nižší hodnota než pracovním místům považovaným za „mužská“, dále přetrvávajícím skleněným stropem, který ženám brání v dosažení nejvyšších a nejlépe placených pozic, a nadměrným zastoupením žen ve zkrácených úvazcích, které jsou hůře placené než práce na plný úvazek; vzhledem k tomu, že žen s vysokoškolským vzděláním je sice stejný či dokonce vyšší počet než mužů, ale na vzdělávání, odbornou přípravu a rozhodování žáků ve škole mají dopad genderové stereotypy, což může ovlivnit jejich volby po celý život, a má to tudíž značné důsledky pro trh práce; vzhledem k tomu, že stereotypy týkající se neslučitelnosti mateřství a profesní činnosti na plný úvazek, které jsou široce předávané ve společnosti, ponechávají ženy ve znevýhodněné pozici a mohou odradit mladé ženy od úsilí o další vysokoškolské vzdělávání nebo profesní postup;

Q.  vzhledem k tomu, že složený ukazatel placené a neplacené pracovní doby v průzkumu pracovních podmínek provedeném nadací Eurofound ukazuje, že při výpočtu placené a neplacené pracovní doby je celkově pracovní doba žen delší(36);

R.  vzhledem k tomu, že v odvětvích, která se týkají mimo jiné zboží, služeb nebo zemědělství, existuje nerovný přístup žen a mužů k hospodářským a finančním zdrojům, jako jsou aktiva, kapitál, výrobní zdroje a úvěry;

S.  vzhledem k tomu, že rozdíl ve výši důchodů v EU stále přetrvává a v roce 2014 dosahoval ohromující výše 40,2 %; vzhledem k tomu, že to je důsledek znevýhodnění žen po celý život, např. nedostatečného přístupu k řadě finančních zdrojů spojených s prací na plný úvazek, jako jsou dávky a důchodové programy, pro jejichž přiznání mnoho žen nesplňuje podmínky, neboť v důsledku rodinných povinností často zůstávají zaměstnány jen na částečný úvazek nebo práci přerušují;

T.  vzhledem k tomu, že některé členské státy v EU zachovávají neindividualizované daňové systémy a systémy sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že tato situace může činit ženy závislými na mužích, neboť jim jsou přiznána pouze odvozená práva na základě vztahu k muži;

U.  vzhledem k tomu, že v posledním desetiletí vzrostl celkový poměr žen ve vnitrostátních/federálních parlamentech jen o přibližně 6 % a v roce 2015 dosáhl 29 %;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 pouze 6,5 % prezidentů a 4,3 % výkonných ředitelů v největších společnostech kotovaných na burze tvořily ženy;

W.  vzhledem k tomu, že jakkoli EU usiluje o rovnost žen a mužů v rozhodovacích procesech, správním radám agentur EU v závažné míře schází genderová vyváženost a tyto rady vykazují přetrvávající vzorce genderové segregace, jelikož v průměru 71 % členů správních rad jsou muži, jen každé třetí radě předsedá žena a z celkového počtu 42 výkonných ředitelů agentur EU je pouze šest žen;

X.  vzhledem k tomu, že více než polovina ženských obětí vražd je zavražděna svým partnerem, příbuzným nebo rodinným příslušníkem(37); vzhledem k tomu, že 33 % žen v EU zažilo fyzické nebo sexuální násilí a 55 % žen bylo sexuálně obtěžováno, 32 % na pracovišti; vzhledem k tomu, že ženy jsou zvláště zranitelné vůči sexuálnímu a fyzickému násilí, násilí na internetu, kybernetické šikaně a pronásledování;

Y.  vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách a dívkách představuje jednu z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv ve světě, která se dotýká všech vrstev společnosti bez ohledu na věk, úroveň vzdělání, příjem, společenské postavení, zemi původu nebo bydliště, a představuje závažnou překážku pro dosažení rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet vražd žen kvůli příslušnosti k jejich pohlaví (femicida) v členských státech neklesá;

Z.  vzhledem k tomu, že průzkumy mezi obyvatelstvem týkající se přístupu k násilí na ženách ukazují znepokojivou tendenci obviňovat oběť, což může být jedním z důsledků patriarchátu; vzhledem k tomu, že často chybí jednoznačné odsouzení takového chování ze strany veřejných orgánů a jiných institucí;

AA.  vzhledem k tomu, že digitální způsoby komunikace přispěly k rozšíření nenávistných verbálních projevů a výhrůžek vůči ženám, přičemž 18 % žen v Evropě se od dospívání stalo obětí některé formy obtěžování na internetu a bylo zaznamenáno devět milionů obětí násilí na internetu v Evropě; vzhledem k tomu, že soudnictví dostatečným způsobem nereaguje na násilí na ženách, k němuž dochází na internetu; vzhledem k tomu, že osoby, které se zneužívání a projevů nenávisti dopouštějí, jsou jen velmi zřídkakdy hlášeny, vyšetřovány, stíhány a odsouzeny;

AB.  vzhledem k tomu, že 23 % lesbických žen a 35 % transgender osob bylo za posledních pět let nejméně jednou fyzicky/sexuálně napadeno nebo jim bylo vyhrožováno násilím, a to v domácím prostředí nebo jinde (na ulici, ve veřejné dopravě, na pracovišti atd.);

AC.   vzhledem k tomu, že průzkum EU o LGBT osobách ukázal, že lesbické, bisexuální a transgender ženy čelí velkému riziku diskriminace na základě své sexuální orientace nebo genderové identity; vzhledem k tomu, že diskriminace na základě pohlaví je spojena s jinými druhy diskriminace na základě rasy a etnického původu, náboženství, zdravotního postižení, zdraví, genderové identity, sexuální orientace nebo socioekonomických podmínek;

AD.  vzhledem k tomu, že se zhoršuje situace určitých skupin žen, které často čelí několika problémům a rizikům současně a vysoké míře diskriminace, zejména žen se zdravotním postižením, žen pečujících o závislé osoby, starších žen, žen patřících k menšinám, přistěhovalkyň, uprchlic a žadatelek o azyl, žen s nízkou nebo žádnou kvalifikací, žen, které se staly obětí násilí na základě pohlaví, příslušnic komunity LGTBI atd.;

AE.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 zaznamenala EU na svém území nebývalý nárůst počtu uprchlíků a žadatelů o azyl; vzhledem k tomu, že podle UNHCR představují ženy a děti více než polovinu těchto uprchlíků a žadatelů o azyl, a vzhledem k tomu, že byly hlášeny případy násilí a zneužívání, včetně sexuálního násilí, páchaného na uprchlických ženách a dětech po celou dobu jejich cesty, a to i v přeplněných přijímacích centrech v EU;

AF.  vzhledem k tomu, že ženy a dívky tvoří 80 % registrovaných obětí obchodování s lidmi(38); vzhledem k tomu, že identifikace obětí je stále složitá a že je třeba posílit podporu a ochranu obětí a všechna opatření v boji proti obchodování s lidmi musí mít aspekt zohledňující pohlaví;

AG.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních cílů obchodování s lidmi je sexuální vykořisťování a ženy, které jsou jeho obětí, jsou nuceny žít vězněné a týrané a každý den zažívat násilí fyzické i psychické;

AH.  vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a související práva jsou základními lidskými právy a důležitým prvkem rovnosti žen a mužů a sebeurčení, a vzhledem k tomu, že by měly být součástí strategie EU v oblasti zdraví;

AI.  vzhledem k tomu, že zdraví žen by nikdy nemělo být ohrožováno kvůli odmítnutí z důvodu svědomí nebo osobního přesvědčení;

AJ.  vzhledem k tomu, že uplatňování práva EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech s sebou nese specifické problémy související s provedením příslušných směrnic do vnitrostátního práva a jejich uplatňováním, např. podstatné nedostatky v právních předpisech a jejich nekonzistentní uplatňování vnitrostátními soudy, ale také obecně nedostatečné povědomí o zásadách rovnosti a souvisejícím právu(39);

AK.  vzhledem k tomu, že zejména směrnice EU týkající se rovnosti žen a mužů nejsou řádně prováděny v řadě členských států, které nechrání transgender osoby před diskriminací v oblastech přístupu k zaměstnání a přístupu ke zboží a službám;

AL.  vzhledem k tomu, že institucionální mechanismy pro rovnost žen a mužů hrají často ve strukturách vnitrostátní vlády okrajovou roli, jsou rozděleny mezi různé oblasti politik, brzděny složitými a rozšiřujícími se mandáty, nemají k dispozici dostatek zaměstnanců, školení, údajů a potřebných zdrojů a ze strany politického vedení se jim nedostává dostatečné podpory(40);

AM.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problém nedostatku komplexních a spolehlivých údajů rozdělených podle pohlaví vede k nejasnostem a zkresluje situaci v oblasti rovnosti žen a mužů, zejména z hlediska násilí na ženách a násilí na základě pohlaví; vzhledem k tomu, že sběr takovýchto údajů by nejen poskytl jasný obrázek o situaci, ale také upozornil na naléhavá témata;

AN.  vzhledem k tomu, že sociální partneři hrají klíčovou úlohu při dosahování cílů v oblasti rovnosti žen a mužů v důsledku své zásadní role při formování trhu práce a sociálních podmínek, a to prostřednictvím své účasti na tvorbě politik a kolektivním vyjednávání na různých úrovních, ačkoli je jasné, že konkrétní úloha, kterou hrají v jednotlivých zemích a systémech vztahů mezi sociálními partnery, silně závisí na vnitrostátních tradicích a organizační síle(41);

AO.  vzhledem k tomu, že jak vyplývá z průzkumu Eurobarometr 2016, 55 % Evropanů by si přálo, aby se EU více angažovala v oblasti rovného zacházení s muži a ženami; vzhledem k tomu, že povinnost Komise dosáhnout rovnosti žen a mužů v souladu se Smlouvami není závislá na průzkumech veřejného mínění;

1.  je vážně znepokojen skutečností, že EU je stále jen na půl cesty k dosažení rovnosti žen a mužů, jak ukazuje index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) z roku 2015; vyjadřuje velké politování nad skutečností, že status a profil rovnosti mužů a žen a boj proti diskriminaci na základě pohlaví pozbývá významu, jako politický cíl je odsouván na okraj zájmu a jako oblast politiky je oslabován, zejména v souvislosti se silným odporem, který se v celé Evropě projevuje vůči právům žen a LGBTI osob a právům v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, a považuje za nezbytné posoudit důvody tohoto trendu a přezkoumat stávající strategie, nástroje a přístupy prosazované v oblasti rovnosti žen a mužů;

2.  poukazuje na to, že EU je podle SEU povinna bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a že Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zakotvuje závazek EU odstranit rozdíly a prosazovat rovnost mužů a žen; zdůrazňuje, že zásada rovnosti nebrání zachování nebo přijetí opatření poskytujících zvláštní výhody ve prospěch nedostatečně zastoupeného pohlaví, jak stanoví článek 23 Listiny základních práv;

3.  vyzývá Komisi, aby rovnost pohlaví zahrnula do všech rozpočtů a tvorby politik a do provádění opatření a programů EU a aby při vytváření každé nové politiky provedla posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a tím pomohla zajistit koherentnější reakci EU na problémy v oblasti rovnosti žen a mužů vycházející ze skutečností; vyzývá členské státy, aby přijaly odpovídající opatření na vnitrostátní úrovni;

4.   žádá Komisi, aby provedla lepší posouzení a přijala opatření s cílem řešit a zastavit škrty veřejných výdajů, které mají nepříznivé dopady na práva žen a rovnost žen a mužů v členských státech; vyjadřuje velké politování nad tím, že úsporné politiky drasticky zpomalují proces dosahování rovnosti žen a mužů a následně marginalizují ženy ve společnosti a na pracovišti;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii Evropa 2020 není začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a požaduje obecné a důslednější zohledňování genderového hlediska při řešení strukturálních příčin chudoby žen, zejména v procesu vytváření doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, a dále požaduje zahrnutí specifických pokynů pro politiky ke snižování nerovnosti mezi ženami a muži do roční analýzy růstu;

6.  upozorňuje na průsečíky důvodů diskriminace na základě pohlaví a jiných příčin a neúměrný dopad vícenásobné diskriminace na ženy; trvá na tom, že je zapotřebí naléhavě řešit chudobu žen, zvláště starších žen a osamělých matek, žen, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví, žen se zdravotním postižením, migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl a příslušnic menšin; vybízí členské státy, aby pracovaly s regionálními a místními orgány, donucovacími orgány, vnitrostátními subjekty pro rovnost a organizacemi občanské společnosti s cílem zvýšit monitorování průsečíků různých druhů diskriminace a genderového hlediska, a aby prováděly účinnější strategie začleňování a účinněji využívaly prostředky určené na sociální politiku, zejména Evropský sociální fond a strukturální fondy;

7.  podporuje výzvu Rady k nové iniciativě Komise, která by vytyčila strategii pro rovnost pohlaví včetně transgender a intersexuálních osob na období 2016–2020, a ke zlepšení její strategické angažovanosti v oblasti rovnosti žen a mužů, která by měla být úzce propojena se strategií Evropa 2020 a měla by zohledňovat Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily příslušná opatření a navýšily investice určené na podporu zaměstnanosti žen na kvalitních pracovních pozicích ve všech odvětvích a přijaly opatření k boji proti nejistým formám práce;

9.  povzbuzuje členské státy, aby prosazovaly iniciativy, opatření a akce pomoci a poradenství pro ženy, které se rozhodnou stát se podnikatelkami;

10.  vyzývá Komisi, aby spojila genderové hledisko s makroekonomickou politikou a zavedla inovativní opatření s cílem zlepšit rovné rozdělení pracovních příležitostí a odpovědnosti za péči mezi obě pohlaví;

11.   konstatuje, že rovná účast žen a mužů na trhu práce a lepší a spravedlivější mzdy pro ženy by nejen zvýšily ekonomickou nezávislost žen, ale také významně posílily hospodářský potenciál EU a upevnily její spravedlivou a inkluzívní povahu; upozorňuje na to, že podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by shodná míra účasti na trhu práce zvýšila HDP na obyvatele do roku 2030 o 12,4 %;

12.   žádá Komisi a členské státy, aby monitorovaly porušování práv pracovníků, a především žen, které stále častěji pracují na špatně placených pozicích a jsou oběťmi diskriminace, a přijímaly proti tomuto porušování práv kroky a také aby přijímaly politiky a opatření s cílem identifikovat psychické obtěžování na pracovišti, včetně šikanování těhotných zaměstnankyň nebo jakékoliv znevýhodňování po návratu z mateřské dovolené či při ucházení se o zaměstnání, aby proti těmto jevům poskytovaly ochranu, podávaly o nich informace a řešily je; vyzývá Komisi a členské státy, aby předkládaly údaje o rozdílech ve mzdách a důchodech členěné jak podle pohlaví, tak podle statusu rodičovství;

13.  zdůrazňuje, že vzdělání je důležitým nástrojem, který ženám umožňuje, aby se plně účastnily sociálního a hospodářského rozvoje; zdůrazňuje, že opatření v oblasti celoživotního učení jsou klíčová k tomu, aby ženám poskytla dovednosti, jež jim umožní vrátit se do zaměstnání, získat lepší zaměstnání, vyšší příjem a lepší pracovní podmínky; žádá Komisi, aby podpořila iniciativy poskytující podporu při provádění programů profesního vzdělávání žen, povzbuzování žen k účasti na vysokoškolském vzdělávání v oblastech přírodních věd, technologie a IT, rozvoji školicích programů zaměřených na rovnost žen a mužů pro pedagogické pracovníky a při prevenci předávání stereotypů prostřednictvím učebních osnov a vzdělávacích materiálů; vyzývá vysoké školy a výzkumné instituce, aby přijaly politiky pro rovnost žen a mužů na základě pokynů, které vypracoval institut EIGE ve spolupráci s Komisí („nástroj GEAR – Gender Equality in Academia and Research“ (rovnost žen a mužů v akademickém prostředí a výzkumu));

14.  vyzývá všechny členské státy, aby řešily otázku rovnosti žen a mužů, sexismu a genderových stereotypů ve svých vzdělávacích systémech na všech úrovních a aby zajistily, že cílem jejich vzdělávacích systémů bude i vzdělávání v otázce dodržování základních práv a svobod a rovných práv a příležitostí pro ženy i muže, a aby zásady kvality zahrnovaly odstranění překážek bránících skutečné rovnosti žen a mužů a podporu úplné rovnosti mezi nimi;

15.   vyzývá Komisi, aby v úzké koordinaci s členskými státy předložila ambiciózní a komplexní balíček legislativních a nelegislativních opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v rámci pracovního programu Komise na rok 2017 a aby zohlednila oznámený evropský pilíř sociálních práv, což zahrnuje i revizi stávajících směrnic(42) o mateřské a rodičovské dovolené a návrhy směrnic o otcovské dovolené a pečovatelské dovolené, které mají podpořit spravedlivé čerpání těchto dovolených mezi muži a ženami ve všech kategoriích pracovníků;

16.   s uznáním bere na vědomí, že v letech 2014–2015 řada členských států změnila svou politiku nebo právní předpisy týkající se rodičovské dovolené a zavedla nepřevoditelnost práva čerpat tuto dovolenou, povinnou povahu otcovské dovolené, delší otcovskou dovolenou nebo bonusy v případě, že se rodiče o dovolenou dělí rovným či jiným dílem, což posiluje jejich práva jako rodičů, zajišťuje větší rovnost mezi ženami a muži a vhodnější rozdělení péče a povinností v domácnosti a zlepšuje možnosti žen plně se zapojit na trhu práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření s cílem povzbudit muže k rovnému sdílení povinností v domácnosti a při péči o děti a další závislé osoby;

17.  vyzývá nadaci Eurofound, aby dále rozvíjela své činnosti v oblasti sledování kvality pracovních míst a pracovního života v rámci svého průzkumu pracovních podmínek v Evropě, jenž je založen na koncepci kvality pracovních míst zohledňující příjem, perspektivu, kvalitu pracovní doby, využívání dovedností a možnost uplatňovat je podle vlastního uvážení, sociální prostředí a intenzitu práce; dále Eurofound vyzývá, aby rozvíjela svůj výzkum týkající se těch politik, dohod sociálních partnerů a postupů společností, které podporují lepší rovnováhu pracovního a soukromého života, a také aby rozvíjela svůj výzkum toho, jak domácnosti, kde oba partneři pracují, dokáží sladit své pracovní úvazky a jak je lze nejlépe podpořit;

18.  vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby přistoupily k individualizaci práv v oblasti politiky sociální rovnosti, především v daňových systémech, aby se odstranily finanční pobídky, které manžele či manželky s nižším příjmem přimějí, aby odešli z pracovního trhu či pracovali na zkrácený úvazek;

19.  vyjadřuje uznání členským státům, které splnily oba barcelonské cíle; vybízí Portugalsko, Nizozemsko, Lucembursko, Finsko, Itálii, Maltu a Estonsko, aby splnily i druhý cíl, a žádá Polsko, Chorvatsko a Rumunsko, které ještě zdaleka nesplnily ani jeden cíl, aby zvýšily své úsilí v oblasti zajištění formální péče o děti, a přispěly tak k dosažení lepší rovnováhy mezi soukromým a profesním životem pracovníků; poukazuje na to, že podle stávajících informací investice do péče o děti a starší osoby zlepší zapojení žen do práce na plný úvazek a umožní jim větší místní a sociální začlenění;

20.  opětovně potvrzuje svou výzvu, aby Komise a členské státy usilovaly o zřízení Evropské záruky pro děti, která by zajistila, aby každé evropské dítě, které je ohroženo chudobou, mělo přístup k bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o děti, slušnému bydlení a dostatečné výživě; zdůrazňuje, že takovéto opatření musí řešit situaci žen a dívek, zejména těch, které jsou členkami zranitelných a marginalizovaných skupin obyvatel; konstatuje, že iniciativa záruky pro mladé lidi musí zahrnovat genderové hledisko;

21.  s politováním konstatuje, že v odměňování žen a mužů a ve starobních důchodech žen a mužů stále přetrvávají rozdíly, a naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby urychleně přijaly opatření k odstranění těchto rozdílů;

22.  připomíná, že prvním krokem v boji proti rozdílům v odměňování žen a mužů je nastolení transparentnosti výše platů, a s potěšením konstatuje, že řada společností zavedla praxi, kdy analyzuje a zveřejňuje rozdíly v odměňování svých zaměstnanců a zaměstnankyň; vyzývá všechny zaměstnavatele a odborová hnutí, aby navrhli a využívali realizovatelné konkrétní nástroje pro hodnocení pracovních pozic, s cílem stanovit za stejnou práci rovnou odměu a určit práci stejné hodnoty; vyzývá členské státy navíc k tomu, aby pravidelně prováděly mapování platů a mezd, zveřejňovaly získané údaje a požadovaly po podnicích zavedení interních mechanismů, které by odhalovaly rozdíly v odměňování;

23.  vítá skutečnost, že Komise považuje „stejnou odměnu za práci stejné hodnoty“ za jednu z klíčových oblastí činnosti; považuje za naléhavě nutné vypracovat na úrovni EU definici zásady stejné odměny za práci stejné hodnoty a práce stejné hodnoty a vyzývá v této souvislosti k přepracování směrnice o rovném zacházení z roku 2006;

24.  odsuzuje skutečnost, že ve více než polovině členských států došlo k prohloubení genderových rozdílů ve starobních důchodech; vyzývá Kypr, Německo a Nizozemsko, aby snížily rozdíly mezi starobními důchody mužů a žen, který činí téměř 50 %; vyzývá Maltu, Španělsko, Belgii, Irsko, Řecko, Itálii a Rakousko, aby vzhledem k tomu, že 11–36 % žen v těchto zemích nemá žádný přístup k důchodu, odstranily rozdíly v nároku na důchod;

25.  vyjadřuje uznání vládě Švédska za dosaženou rovnost v zastoupení žen a Slovinsku s Francií za dosažení téměř úplné rovnosti a vybízí Maďarsko, Slovensko a Řecko, které vytvořily vládu bez jediné ženy(43), aby zajistily dostatečné zastoupení žen na všech úrovních politického a ekonomického rozhodování; vyzývá členské státy, aby ve svých vládách, ve veřejných institucích a orgánech a na kandidátních volebních listinách zaručily rovné zastoupení žen a mužů ve vysokých funkcích, a zajistily tak rovné zastoupení v místních zastupitelstvech a v regionálních a vnitrostátních parlamentech, jakož i v Evropském parlamentu; zdůrazňuje, že různé studie prokázaly, že vhodná legislativní opatření by mohla vést k rychlým změnám ve vyváženosti zastoupení žen a mužů v politické oblasti; sdílí stanovisko Komise, že pokud mají být kvóty účinné, měly by být doprovázeny právními předpisy upravujícími pořadí na kandidátních listinách a příslušné sankce pro případ porušení předpisů;

26.  zdůrazňuje, že jasně nedostatečné zastoupení žen ve volených a jmenovaných politických funkcích na úrovni EU a členských států přestavuje demokratický deficit, který narušuje legitimitu rozhodování na úrovni EU i členských států;

27.  vyzývá orgány EU, aby v zájmu zaručení rovnosti žen a mužů v rámci sboru komisařů a ve vysokých funkcích ve všech orgánech, institucích, agenturách, ústavech a subjektech EU učinily, co je v jejich silách;

28.  se znepokojením konstatuje, že ve srovnání s rokem 2010 zůstává v roce 2015 většina zemí pod průměrem EU, pokud jde o zastoupení žen ve správních orgánech velkých společností kotovaných na burze; oceňuje však celkový pokrokový trend, zejména ve Francii, Itálii, Velké Británii, Belgii a Dánsku;

29.  opakuje svou výzvu Radě, aby bezodkladně přijala směrnici o genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burze (směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech) jako důležitý první krok k dosažení rovného zastoupení žen a mužů ve veřejném a soukromém sektoru; upozorňuje na to, že pokrok je nejlépe patrný (vzestup z 11,9 % v roce 2010 na 22,7 % v roce 2015) v členských státech, v nichž byly přijaty závazné právní předpisy týkající se kvót pro řídící a dozorčí orgány(44);

30.  vyjadřuje politování nad tím, že rovného zastoupení žen a mužů v nejvyšších funkcích v oblasti vysokoškolského vzdělávání dosáhl pouze jeden členský stát, přičemž vítá, že obecně došlo k nárůstu zastoupení žen v uvedených funkcích;

31.  naléhavě vyzývá členské státy, aby bránily všem formám násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví a reagovaly na ně a aby zavedly další preventivní strategie, aby všeobecně zpřístupnily specializované služby podpory a ochrany, k nimž budou mít přístup všechny oběti, a aby při podávání zpráv o uplatňování směrnice o právech obětí v roce 2017 věnovaly zvláštní pozornost genderově specifickým aspektům práv obětí, včetně případů souvisejících s genderovou identitou a vyjádřením pohlavní příslušnosti oběti; vyzývá Radu, aby využila překlenovacího ustanovení a přijala jednomyslně rozhodnutí, v němž by bylo stanoveno, že násilí na základě pohlaví je jedním z druhů trestných činů uvedených v čl. 83 odst. 1 SFEU; vyzývá Komisi, aby zahájila činnost evropského registru evropských ochranných příkazů, který by doplnil právní předpisy EU o ochraně obětí;

32.  důrazně opakuje, že na pohlaví založené formy násilí a diskriminace, jako například znásilnění a sexuální násilí, sexuální obtěžování, mrzačení ženských pohlavních orgánů, dohodnuté sňatky a domácí násilí, hrubě narušují lidskou důstojnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby ve vztahu ke všem formám násilí, včetně domácího násilí, které oběti nechtějí oznamovat, neboť se násilí dopouštějí partneři nebo členové vlastní rodiny, zavedly nulovou toleranci; naléhavě žádá členské státy, aby zviditelnily situaci žen se zdravotním postižením jako obětí domácího násilí, které často nemohou uniknout ze vztahu, v němž jsou zneužívány;

33.  vítá pokrok, jehož dosáhly členské státy, které podepsaly Istanbulskou úmluvu – první právně závazný nástroj prevence a boje proti násilí na ženách na mezinárodní úrovni, a naléhavě vyzývá čtrnáct členských států, které tuto úmluvu dosud neratifikovaly, aby tak bezodkladně učinily; vítá návrh Komise z března 2016, aby EU přistoupila k Istanbulské úmluvě; vyzývá Radu a Komisi, aby urychlily jednání o podpisu a uzavření Istanbulské úmluvy, a vyjadřuje širokou podporu přistoupení k této úmluvě bez jakýchkoli výhrad; kromě toho vyzývá Komisi, aby začlenila definici násilí na základě pohlaví v souladu s ustanoveními směrnice 2012/29/EU a aby co nejdříve předložila komplexní evropskou strategii prevence a boje proti tomuto násilí, která by měla obsahovat závazný legislativní akt;

34.  vyjadřuje uznání Eurostatu a soudním a policejním orgánům členských států za spolupráci v oblasti výměny údajů, jejímž účelem je lépe osvětlit zavrženíhodnou praxi násilí páchaného na základě pohlaví v EU, a vyzývá je, aby v tomto úsilí soustavně pokračovaly, a to na základě každoročnímho monitorování výskytu trestných činů páchaných na ženách, které by probíhalo ve spolupráci s institutem EIGE;

35.  poukazuje na úzkou souvislost mezi stereotypy a výrazně vyšším počtem případů obtěžování žen a sexismu na internetu a v rámci sociálních médií, což vede také k novým formám násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je kybernetická šikana, kybernetické obtěžování, používání ponižujících vyobrazení na internetu a šíření soukromých fotografií a videonahrávek v sociálních médiích bez souhlasu dotyčných osob; upozorňuje na to, že je nutné proti nim bojovat už od útlého věku; zdůrazňuje, že tyto situace mohou vznikat na základě chybějící ochrany ze strany veřejných orgánů a dalších institucí, které by měly vytvářet genderově neutrální prostředí a odsuzovat sexismus;

36.   naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zavedly veškerá právní a soudní opatření k boji proti fenoménu násilí na ženách na internetu; vyzývá EU a členské státy zejména k tomu, aby na základě komplexní evropské strategie prevence a potírání násilí na základě pohlaví sjednotily své síly s cílem vytvořit rámec, který by nové formy násilí na internetu považoval za trestný čin, a začít ženám a dívkám, které se staly oběťmi násilí na internetu, poskytovat psychickou podporu; požaduje posouzení dopadu strategie kybernetické bezpečnosti EU a Evropského centra pro boj proti kriminalitě na rovnost žen a mužů, aby byla uvedená problematika začleněna do jeho činnosti, v jejímž rámci by se přihlíželo k genderovému hledisku;

37.  opětovně žádá Komisi, aby zřídila evropské středisko pro sledování násilí na základě pohlaví (po vzoru stávajícího Evropského institutu pro rovnost žen a mužů), které by vedl evropský koordinátor pro předcházení násilí páchanému na ženách a dívkách;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zahrnuly opatření na ochranu žen a LGBTI osob proti obtěžování na pracovišti; žádá Komisi, aby přepracovala stávající rámcové rozhodnutí EU o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva(45), tak aby zahrnovalo sexismus, trestné činy páchané na základě předsudků a podněcování k nenávisti z důvodu sexuální orientace, genderové identity a pohlavních znaků;

39.  odsuzuje, že ve většině zemí EU je u intersexuálních kojenců stále prováděna „normalizace“ pohlavních orgánů, přestože není z lékařského hlediska nezbytná; naléhavě žádá členské státy EU, aby se vyhýbaly takové léčbě prováděné bez  svobodného a informovaného souhlasu dotyčné osoby;

40.  konstatuje, že na Maltě a v Řecku jsou intersexuální osoby chráněny před diskriminací na základě pohlavních znaků; vyzývá členské státy, aby při uplatňování směrnice o rovnosti žen a mužů začlenily důvody genderové identity a pohlavních znaků do svých právních předpisů v oblasti rovnosti žen a mužů;

41.  zdůrazňuje, že různé formy násilí na základě pohlaví, mimo jiné znásilnění a sexuální násilí, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené sňatky, domácí násilí, tzv. zločiny ze cti a diskriminace na základě pohlaví, kterou členský stát považuje za nezákonnou, představují pronásledování a měly by být považovány za legitimní důvod k podání žádosti o azyl v EU; podporuje vytvoření bezpečných cest legálního vstupu do EU; připomíná, že ženy a dívky se zvláště snadno stávají oběťmi vykořisťování ze strany převaděčů;

42.  znovu vyzývá členské státy, aby okamžitě upustily od zadržování dětí, těhotných a kojících žen a obětí znásilnění, sexuálního násilí a obchodování s lidmi, a žádá, aby jim byla poskytována náležitá psychická a zdravotnická podpora, kterou by zajišťovali odborníci vhodného pohlaví, například psycholožky, sociální pracovnice, zdravotní sestry a lékařky s vhodnou odbornou přípravou pro tento druh případů; připomíná, že ve všech fázích migračního procesu by měla být poskytována obětem násilí na základě pohlaví nebo (vnímané) sexuální orientace nebo genderové identity včasná podpora, včetně okamžitého přesídlení v případě, že nelze zaručit bezpečnost těchto obětí, kvalitní psychickou podporu a okamžité uznání genderové identity po dobu trvání azylového řízení jakožto opatření k prevenci násilí;

43.  připomíná, že při uplatňování právních předpisů EU zaměřených proti obchodování s lidmi, které nyní představuje jednu z nejvíce ziskových aktivit organizované trestné činnosti, je třeba neustále sledovat genderový rozměr prevence a potírání obchodování s lidmi, a opakuje svou výzvu Komisi, aby v rámci svého hodnocení dodržování a uplatňování směrnice ze strany členských států tento rozměr nadále monitorovala a zajistila přitom, aby byla dodržována oznamovací povinnost a harmonogram, které jsou uvedeny ve směrnici;

44.  vyzývá Komisi, aby členským státům, které bojují proti obchodování lidmi, zejména Itálii a Řecku, které se v souvislosti se současnou migrační krizí nacházejí na přední linii při řešení této naléhavé situace, nabídla finanční i logistickou podporu;

45.  žádá, aby na úrovni členských států a EU došlo k většímu úsilí v oblasti boje proti přetrvávání stereotypů a diskriminaci na základě pohlaví, a to prostřednictvím informačních kampaní zaměřených na takové zobrazování žen a dívek, které by se vymykalo stereotypům, a určených všem vrstvám společnosti; vyzývá členské státy, aby přijaly pozitivní iniciativy, jako jsou strategie vedoucí ženy k volbě kariéry a profesí, v nichž jsou nedostatečně zastoupeny, a muže k převzetí spravedlivého dílu rodinných a domácích povinností, nebo strategie, které by zvyšovaly povědomí mužů o tom, jak násilí, včetně obchodování s lidmi za účelem komercionalizovaného sexuálního vykořisťování, nucených sňatků a nucené práce škodí ženám, mužům a dětem a narušuje rovnost žen a mužů, a aby přijaly opatření ke snížení poptávky po ženách a dětech, které jsou obětí obchodování, prostřednictvím informačních kampaní;

46.  opakuje, že ženy musejí mít kontrolu nad svým zdravím a právy v sexuální a reprodukční oblasti; vyzývá všechny členské státy, aby ženám zaručily snadný přístup k dobrovolnému plánování rodiny a plné škále služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně antikoncepce a umělého přerušení těhotenství; vyzývá členské státy a Komisi, aby vedly informační kampaně s cílem plně informovat muže a ženy o jejich právech a povinnostech, pokud jde o otázky sexuality a reprodukce;

47.   poukazuje na rostoucí trend nadměrného využívání ustanovení o odmítnutí zákroku z důvodu svědomí, což brání ženám v přístupu k službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vyzývá členské státy, aby zajistily, že ustanovení o odmítnutí zákroku z důvodu svědomí nebudou bránit pacientům v přístupu k zákonné lékařské péči;

48.  zastává názor, že odpírání život zachraňujících služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, mimo jiné bezpečného umělého ukončení těhotenství, se rovná závažnému porušování základních lidských práv;

49.  zdůrazňuje význam aktivní politiky v oblasti prevence, vzdělávání a informovanosti zaměřené na dospívající, mládež a dospělé pro zajištění toho, aby se občané EU těšili dobrému sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a předcházeli pohlavně přenosným chorobám a nechtěnému těhotenství;

50.  vyzývá příslušné orgány v členských státech, aby podporovaly rovnost žen a mužů v rámci svých komplexních programů sexuální výchovy a výchovy ke vztahům, včetně výuky chlapců a dívek o vztazích založených na souhlasu, úctě a vzájemnosti, jakož i v oblasti sportovních a volnočasových aktivit, kde stereotypy a očekávání na základě pohlaví mohou ovlivnit vnímání sebe sama, zdraví, získávání dovedností, intelektuální rozvoj, sociální integraci a budování identity dívek a chlapců;

51.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat muže, aby se plně zapojili do všech akcí směřujících k zajištění rovnosti žen a mužů, zjistit, v kterém prostředí lze oslovit značný počet mužů, zejména v institucích, odvětvích a sdruženích, jimž dominují muži, aby muži začali citlivěji vnímat svou úlohu a povinnosti při prosazování rovnosti žen a mužů, a podporovat zásadu společné pravomoci a odpovědnosti žen a mužů na pracovišti, v obcích, v soukromé sféře a v širších vnitrostátních a mezinárodních společenstvích;

52.  vyzývá členské státy, aby sledovaly případy, kdy sdělovací prostředky a reklamní odvětví propagují obraz ženy jako sexuálního objektu a zboží a často zobrazují ženské stereotypy mládí, krásy a sexuální přitažlivosti jako vzor sociálního úspěchu; vyzývá Komisi, aby v případě porušování směrnice o audiovizuálních mediálních službách ze strany členského státu přijala právní kroky a aby prostřednictvím pobídek prosazovala správné postupy ve veřejných a soukromých mediálních podnicích; naléhavě žádá sdělovací prostředky a reklamní odvětví, aby respektovaly důstojnost žen a zajistily, aby ženy byly zobrazovány bez stereotypů a diskriminace a v souladu se stávající rozmanitostí; vyzývá je navíc, aby se věnovaly zdravému životnímu stylu, různým rodinným modelům a stylům života;

53.  připomíná závazky, které EU schválila v akčních plánech EU-CELAC (Společenství latinskoamerických a karibských států) z let 2013 a 2015 ve věci vymýcení násilí na ženách, a vyjadřuje znepokojení nad tím, že není dostatečně uplatňována kapitola 7 týkající se prosazování rovnosti žen a mužů; vyzývá členské státy a Evropskou služby pro vnější činnost, aby spolupracovaly a vyčlenily ekonomické a institucionální zdroje s cílem zajistit plnění doporučení týkajících se prosazování rovnosti žen a mužů dohodnutých v akčních plánech, zejména pokud jde o vymýcení všech forem násilí v souladu s úmluvou z Belem de Pará, Istanbulskou úmluvou a úmluvou CEDAW;

54.  zdůrazňuje, že změna klimatu může mít podle výsledků výzkumu větší dopad na ženy než na muže, neboť v době chudoby ponesou s větší pravděpodobností větší zátěž právě ženy; domnívá se, že ženy se musejí aktivně podílet na politice a opatřeních v oblasti klimatu;

55.  vyzývá Komisi, aby předložila návrh zastřešující strategie pro udržitelný rozvoj, který by zahrnoval všechny relevantní oblasti vnitřní a vnější politiky, a aby vytvořila účinné mechanismy sledování, přezkumu a odpovědnosti pro provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, včetně cílů a ukazatelů v oblasti rovnosti žen a mužů, práv žen a posilování postavení žen;

56.  žádá Komisi, aby účinněji sledovala uplatňování stávajících právních předpisů EU v oblasti rovnosti žen a mužů v členských státech, a zároveň poukazuje na to, že v případě nedodržování příslušných předpisů je nutné zahájit příslušné postupy;

57.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory interinstitucionálnímu prohlášení o zajištění začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politiky EU, které bylo připojeno k víceletému finančnímu rámci (VFR), nebyla dosud přijata žádná opatření, pokud jde o rozpočtové iniciativy zohledňující rovnost žen a mužů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba pečlivě sledovat, jak jsou uplatňovány zásady společného prohlášení z hlediska ročních rozpočtových procesů, a vyzývá k tomu, aby se příslušný výbor formálně podílel na revizi VFR;

58.  vyzývá vlády jednotlivých členských států, aby zajistily existenci a trvalost subjektů pověřených přípravou, koordinací a prováděním politiky v oblasti rovnosti žen a mužů jako zásadního ukazatele odpovědnosti vlády při prosazování rovnosti žen a mužů, a poskytly jim přiměřené zdroje;

59.  vyzývá orgány EU, aby v systému monitorování budoucího mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva zavedly zvláštní ukazatele genderové rovnosti, včetně indexu rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE);

60.  vyzývá Komisi, aby vypracovala širší strategii rovnosti žen a mužů včetně horizontální směrnice, která by se zabývala otázkou diskriminace, s cílem odstranit diskriminaci na základě pohlaví ve všech jejích podobách; za tímto účelem naléhavě žádá Radu, aby co nejdříve dosáhla společného postoje k návrhu směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk, pohlaví nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426), který je od svého přijetí Evropským parlamentem v dubnu 2009 blokován; vyzývá Radu, aby zařadila pohlaví mezi faktory diskriminace;

61.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1)

Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(2)

Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(3)

Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 162.

(4)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(5)

Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(6)

Úř. věst. L 353, 28.12.2013, s. 7.

(7)

Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1.

(8)

Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13.

(9)

Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.

(10)

Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(11)

Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.

(12)

Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56

(13)

Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24.

(14)

Úř. věst. C 341E, 16.12.2010, s. 35.

(15)

Úř. věst. C 199E, 7.7.2012, s. 65.

(16)

Úř. věst. C 251E, 31.8.2013, s. 1.

(17)

Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.

(18)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0105.

(19)

Přijaté texty, P7_TA(2016)0042.

(20)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0218.

(21)

Přijaté texty, P7_TA(2014)0126.

(22)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0312.

(23)

Přijaté texty, P7_TA(2016)0073.

(24)

Přijaté texty, P7_TA(2016)0203.

(25)

Přijaté texty, P7_TA(2016)0235.

(26)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0338.

(27)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0360.

(28)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0072.

(29)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0227.

(30)

ISBN 978-92-79-29898-1.

(31)

Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5.

(32)

http://www.un.org/womenwatch/daw/csw/csw48/ac-men-auv.pdf

(33)

ISBN 978-92-79-36171-5.

(34)

Zpráva nadace Eurofound (2016): „The gender employment gap: challenges and solutions“ (Rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů: výzvy a řešení).

(35)

Zpráva nadace Eurofound (2015): „Promoting uptake of parental and paternity leave among fathers in the European Union“ (Podpora čerpání rodičovské a otcovské dovolené otci v Evropské unii).

(36)

Eurofound (2015): „První zjištění: šestý průzkum pracovních podmínek v Evropě“.

(37)

http://ec.europa.eu/eurostat/web/crime/database

(38)

Zpráva Eurostatu „Obchodování s lidmi“, vydání z roku 2015.

(39)

Evropská síť právních odborníků v oboru rovnosti žen a mužů a nediskriminace: „Srovnávací analýza práva v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě v roce 2015“.

(40)

EIGE, 2014: „Účinnost institucionálních mechanismů v oblasti prosazování rovnosti žen a mužů. Přezkum provádění Pekingské akční platformy členskými státy EU“.

(41)

Zpráva nadace Eurofound (2014) Sociální partneři a rovnost žen a mužů v Evropě.

(42)

Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň; směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES.

(43)

Vývoj situace v letech 2014 a 2015.

(44)

Informativní přehled Evropské komise „Vyváženější zastoupení v řídících a dozorčích orgánech – Evropa rozbíjí skleněný strop“, říjen 2015; Evropská komise, GŘ JUST, „Úloha žen při přijímání ekonomických rozhodnutí v EU: zpráva o dosaženém pokroku: iniciativa Evropa 2020“, 2015; Aagoth Storvik a Mari Teigen, „Ženy v řídících a dozorčích radách: norské zkušenosti“, červen 2010.

(45)

Úř. věst. 328, 6.12.2008, s. 55.


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropa patří bezesporu k světovým lídrům, pokud jde o práva žen a rovnost mezi pohlavími, nicméně realita je taková, že jsme úsilí o rovnost mezi pohlavími teprve v půli cesty a současný pokrok je ve skutečnosti velmi pomalý.

Jak vyplývá z nejnovějších statistik, EU je teprve v půli cesty k dosažení rovnosti žen a mužů. Podle indexu rovnosti žen a mužů institutu EIGE z roku 2015 dosahuje celkové hodnocení EU v oblasti rovnosti žen a mužů 52,9 bodů ze 100, což představuje nárůst o 1,6 bodu od roku 2005, čili téměř žádný pokrok v této oblasti. Rozdíl v odměňování žen a mužů zůstává na úrovni 16,5 % a podle Eurostatu se v některých členských státech v posledních pěti letech dokonce zvýšil. Genderový rozdíl v důchodech dosahuje alarmujících 40 % . Ještě více znepokojivý je fakt, že v polovině členských států EU se rozdíly v důchodech zvýšily a že 11 až 36 % žen nemá žádný přístup k důchodu. Počet mladých žen, které nejsou ani zaměstnané, ani ve vzdělávacím procesu, ani si zaměstnání nehledají, je oproti mladým mužům více než dvojnásobný (11 % oproti 5 %). Podle institutu EIGE poukazují větší rozdíly v odměňování mužů a žen v Evropě na nízké zastoupení žen v pozicích moci a rozhodovacích pozicích v ekonomické sféře, což odhaluje nízké začlenění genderového hlediska do hospodářských politik EU.

Přestože je rovnost žen a mužů jedním z cílů EU a musí být nedílnou součástí všech politických reakcí, regresivní trend v oblasti genderové rovnosti úzce souvisí s hospodářskou krizí a s politikami, které nedokázaly rozeznat, pochopit, analyzovat a napravit genderový dopad hospodářské krize.

Řada studií jasně ukázala, že politiky úsporných opatření měly obrovský dopad na ženy a rovnost žen a mužů. Ženy byly nejvíce zasaženy rozpočtovými škrty ve veřejném sektoru (zejména v oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální práce), neboť představují 70 % pracovní síly v tomto sektoru. Odborníci varují před tím, že v důsledku politik úsporných opatření narůstá feminizace chudoby, přičemž škrty ve veřejných pečovatelských a zdravotnických službách (menší dostupnost péče o děti a vyšší poplatky za ni, omezené služby pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením, privatizace a rušení nemocnic) vedou k opětovné privatizaci péče a návratu k tradičním genderovým rolím, kdy se odpovědnost za péči přesouvá ze společnosti zpět do domácností, zejména pak do rukou žen. Rozpočtová omezení jsou nakonec citelná i v rámci činností, iniciativ nebo organizací usilujících o rovnost mezi pohlavími, přičemž jsou nedostatečně financovány tak zásadní programy, jako je boj proti násilí na základě pohlaví.

Jak vyplývá ze zprávy institutu EIGE za rok 2014, status a profil rovnosti mezi pohlavími pozbývá významu, jako politický cíl je odsouván na okraj zájmu a jako důležitá samostatná oblast politiky je oslabován. Pokrok v jednotlivých členských státech a jednotlivých oblastech je nerovnoměrný – některé členské státy dosáhly zlepšení, v jiných se situace zhoršila.

V některých členských státech také došlo k podstatnému zesílení vlivu občanských a politických hnutí, která oslabují rovnost práv pro ženy a muže, a dokonce zpochybňují potřebu politik rovnosti žen a mužů jako takovou. Zároveň je však situace taková, že 55 % Evropanů by na jedné straně uvítalo větší zásah EU v oblasti rovného zacházení s muži a ženami v budoucnu, na druhou stranu však Evropská komise ve skutečnosti snížila status strategie EU pro rovnost žen a mužů a zachovala snížený status výroční správy Komise o rovnosti žen a mužů.

Pokud by se měl status strategie pro rovnost žen a mužů a výroční zprávy vrátit na úroveň sdělení, musely by se dokumenty přeložit do všech jazyků EU a musely by být schváleny sborem komisařů a automaticky předány Evropské radě. Snížením statusu strategie pro rovnost žen a mužů a výroční zprávy oslabuje EU politickou legitimitu svého úsilí o podporu práv žen a rovnosti žen a mužů.

Do roku 2020 nám zbývají pouhé 4 roky a bude-li EU pokračovat stejným tempem jako dnes, cílů stanovených ve strategii Evropa 2020 nedosáhneme. Podle odhadů Komise by při stávající míře pokroku trvalo dosažení rovného odměňování dalších 70 let, dosažení rovného sdílení práce v domácnosti 40 let, dosažení 70% míry zaměstnanosti žen 30 let a dosažení genderové vyváženosti v politice dalších 20 let. Na dosažení rovnosti žen a mužů v Evropě však nemůžeme celá desetiletí.

Jako zpravodaj usiluji o analýzu pokroku (či jeho neexistence) v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů v EU a členských státech v období let 2014–2015 a o podporu politických doporučení, která pomohou tvůrcům politik EU a evropským občanům podpořit úsilí o prosazování práv žen a rovnosti mezi pohlavími. Z praktických důvodů jsem se držel obsahového formátu výroční zprávy Komise o rovnosti žen a mužů za rok 2015 a zahrnul jsem několik poznámek o dosažených výsledcích členských států, které jsou uvedeny ve zprávě Komise a indexu rovnosti žen a mužů.

Rozhodně podporuji přístup Komise, která zahrnula poznámky týkající se výsledků členských států, a jsem přesvědčen, že diskuse o výsledcích členských států má zásadní význam pro informovanou a konstruktivní demokratickou debatu. Doufal jsem tedy, že budu schopen poskytnout objektivní, srozumitelné údaje, na základě kterých bude možné vypracovat pozměňující návrhy, závěry a doporučení ke zprávě a které poslouží jako informační podklad pro politickou debatu v EP.

Je však třeba zdůraznit, že nadále neexistuje dostatek komplexních, spolehlivých a pravidelně aktualizovaných údajů, které by byly rozčleněny podle pohlaví a mohly by být používány pro srovnávání. Z tohoto důvodu je zásadně důležité systematicky shromažďovat údaje o rovnosti žen a mužů na vnitrostátní úrovni. V zájmu dosažení tohoto cíle navrhuji, aby byla do zprávy Evropského parlamentu zahrnuta příloha vypracovaná institutem EIGE, která by vycházela z indexu rovnosti žen a mužů, avšak ve stručnějším formátu, a nejnovější statistiky a vývojové tendence za roky 2014 a 2015.

Za tímto účelem jsem coby zpravodaj navázal pravidelný pracovní vztah mezi týmem zpravodaje EP a výzkumným týmem institutu EIGE s cílem podávat výroční zprávy o právech žen a rovnosti žen a mužů v EU. Lepšímu provádění politik EU v oblasti rovnosti žen a mužů by prospělo posílení koordinace různých nástrojů a mechanismů, které jsou již nyní dostupné na úrovni EU, jako je výroční zpráva Komise o rovnosti žen a mužů, dvouletý index rovnosti žen a mužů institutu EIGE, dvouletá zpráva Evropského parlamentu o situaci v oblasti rovnosti žen a mužů a každoroční závěry Rady týkající se přezkumu vybrané oblasti provádění Pekingské akční platformy v EU. Sjednocení časových harmonogramů těchto nástrojů by pomohlo zajistit koherentnější politickou reakci EU na výzvy v oblasti rovnosti žen a mužů, která bude založena na skutečnostech.

V současné politické atmosféře v Evropě potřebujeme, aby vedení EU zaujalo pevný postoj a učinilo rovnost žen a mužů prioritou, aby tak prokázalo svou oddanost hodnotám, na nichž je EU založena, a zajistilo prosazování lidské důstojnosti, demokracie, rovnosti, nediskriminace a rovnosti žen a mužů v EU.

 

The EU is only half way towards gender equality, as shown by the Gender Equality Index 2015 of the European Institute for Gender Equality (EIGE). The Gender Equality Index covers data from 2005, 2010 and 2012, for the first time allowing for an assessment of the progress made in the pursuit of gender equality in the European Union (EU) and individual Member States over time. During this period the total score for the EU rose marginally from 51.3 out of 100 to 52.9 points. The progress varies between Member States and domains, showing not only improvements, but also regression.

In order to present a comprehensive and updated picture of gender equality in Europe in this Annex, the 2015 Gender Equality Index scores are complemented with separate information boxes on the latest trends and indicators based on EIGE’s most recent studies and the statistics from the European Commission, Eurostat, Eurofound and other sources. The latest Index includes statistics up to 2012.

EIGE’s next Gender Equality Index will be published in October 2017, covering statistics up to 2015 (latest data available at that point in time).

 

 

The Gender Equality Index is a unique measurement tool that synthesises the complexity of gender equality into a user-friendly and easy to understand measure. Based on the EU policy framework, it assists the monitoring of progress in gender equality across the EU over time. The Index consists of six core domains: work, money, knowledge, time, power and health, and assigns scores for Member States between 1 for total inequality and 100 for full equality.

It measures not only gender gaps between women and men, but also takes into account the country context and the different levels of achievement of Member States in various areas. A high overall score reflects both small (or absent) gender gaps and a good situation for all (e.g. high involvement of both women and men in employment).

Work

 

Domain of work

 

Scores in the domain of work and its subdomains have increased only marginally since 2005. The gender gap in employment, measured by the full-time equivalent (FTE) employment rates, has narrowed slightly at EU level, largely driven by decreased levels of men’s participation in the labour market.

However, women’s propensity to work on a part-time basis makes the Europe 2020 employment target of 75% rather difficult to reach. The employment rate counts the number of hours worked, rather than the number of people with a job.

The subdomain of segregation and quality of work shows slight progress brought mainly by the improvement of working conditions. The ability of workers to take an hour or two off during working hours has almost doubled (from 18 % in 2005 to 33 % in 2012) and the gender gap has shrunk. However, the gender-segregated labour market remains a reality for both women and men in Europe today. Almost four times more women than men (30 % compared to 8 %) worked in education, human health and social work activities in the EU on average in 2012.

Subdomains

 

 

 

Latest trends and indicators:

Employment rate of women is moving closer to the Europe 2020 target. In 2015, it had reached 64 % for women and 76 % for men. However, nearly every third woman in the EU (32 %) works part-time and there have been no signs of this number decreasing over the last ten years, compared to 30 % in 2005. From them, 44% chose part time work due to family and care related reasons. The challenges of work-life balance remain the main reason for women to stay outside of the labour market altogether. In 2015, 29 % of women in EU-28 aged between 20-64 years were inactive, and from them 31% were not searching for a job because they were looking after children or had other family or personal responsibilities.

From the age of 50 the inactivity of women starts again disproportionately increasing compared to that of men. In 2015, 29% of women and 16% of men aged 50-59 were inactive, whereas in the age group 60-64 inactivity reached 66 % and 51 % respectively.

Money

 

Domain of money

 

 

Progress in this domain is largely driven by the overall improvement in access to financial resources for both women and men (by 5.8 points), although the gender gap remains significant and largely unchanged.

Although scores are slightly higher than those in other domains, women throughout the EU face bigger challenges in accessing financial resources. Women earn less than men and have a lower income, including pensions. Progress in closing the gender gaps in earnings and income has been remarkably slow.

This domain aims to grasp the power relations between women and men in the management of financial and economic resources in a household. This is a big challenge since the income indicators rely on household-level data and assume that income is shared equally among all members. Individual indicators would thus provide more accurate information and depict a more realistic situation of income sharing between family members.

Subdomains

 

 

Latest trends and indicators:

 

With EU average at 16.1% in 2014, gender pay gap does not show significant improvement. It has only slightly decreased compared to 16.6 % in 2012, and remains at the same level as in 2010. Moreover, life-long inequalities in the labour market and the gender pay gap lead to significantly high gender pension gap: in 2014, women’s pensions remained 40,2 % below those of men.

Europe remains far from the target of lifting at least 20 million people out of poverty and social exclusion by 2020. The number of people in poverty has increased by an additional four million over the last five years. Women are systematically at a higher risk of poverty across the EU, primarily due to gender inequalities in the labour market and their limited economic independence. Many of the families depend on the income of the man. For instance, in the EU-28, while the at-risk-of-poverty rate of couples with children was 16 % in 2014, without the income of the father 70 % of couples with children would fall into poverty (EIGE, forthcoming).

Knowledge

 

Domain of knowledge

 

The decline in the score in the domain of knowledge (by 3 points) is the result of decreased adult participation (aged 15-74) in lifelong learning - both formal and non-formal education and training. The educational attainment of women and men is steadily increasing and women are now outnumbering men at graduate level. However, women are still concentrated in the fields of study traditionally seen as ‘feminine’.

In 2012, women in the EU-28 were overrepresented among tertiary students in the fields of education (77 %), health and welfare (73 %) and humanities and arts (65 %). Gender segregation at all levels in education leads to occupational segregation and subsequently impacts future career options of both women and men.

In the context of rapid technological change and transformation of the labour market, lifelong learning is an area of crucial importance for both women and men. However, the majority of Member States are far from achieving the 15 % target for adults aged 25-64 to be involved in lifelong learning, as set out in the strategic framework for European cooperation in education and training (ET2020).

Subdomains

 

 

 

Latest trends and indicators:

 

In 2015, 43 % of women and 34 % of men between 30 and 34 years had completed tertiary education. Measuring against the Europe 2020 target of 40 %, women have reached it since 2012, whereas men continue to be underrepresented among university, college and other graduates.

Despite higher levels of educational attainment among women, gender segregation continues to persist across higher education institutions. Women are heavily underrepresented among graduates of maths, science, engineering and technology (STEM). Since 2003, the share of female graduates in these fields has been between 12 % and 13 % and does not show signs of progress.

Time

 

The domain of time has the lowest score of all the Index domains (37.6) and shows the greatest challenge, which is in the division of time between women and men. The 3.9 decrease from 2005 to 2010 was mainly caused by a decrease in time that both women and men were able to devote to social activities.

On average in the EU, 77 % of women, compared to only 24 % of men, do cooking and housework every day for at least 1 hour or more. Women continue to take a far greater responsibility in taking care of a family. Inequality in time-sharing at home also extends to other social activities. In the majority of Member States, men are more likely than women to participate in sporting, cultural or leisure activities outside the home.

Personal time spent on caring responsibilities has a major impact on women’s employment opportunities and economic independence. The findings reaffirm the importance of better work-life balance measures for women and men, such as an adequate supply of affordable and high-quality care services for children and other dependants and flexible working arrangements.

Domain of time

 

Subdomains

 

 

 

Latest trends and indicators:

 

The 2015 European Working Conditions Survey by Eurofound illustrates the disproportionately higher time pressure that women face across the EU-28. The survey findings confirm that care responsibilities and unpaid domestic work are unevenly shared by women and men. Women are undertaking a bigger share of unpaid work, such as care for children and other dependants, as well as housework. When counting together paid job, unpaid working time and commuting, the number of hours women work is significantly higher. This is particularly visible among part-time workers, where total weekly number of hours that men spend on paid and unpaid work, and commuting is over 30 hours, and for women it reaches almost 50 hours.

Power

 

The domain of power shows the second lowest score, despite the most pronounced increase in the score by 8.3 points since 2005.

Results show notable progress in the representation of women on corporate boards of publicly listed companies. However, in the finance sector, women are nearly absent in decision-making. Only one of the 28 central bank governors in 2014 was a woman - from Cyprus; and in the same year, there were only two women finance ministers in the EU - from Romania and Sweden.

In the last few years, measures applied by Member States and tailored EU-level initiatives - such as the proposed directive on improving the gender balance among non-executive board directors - contributed to a marked improvement in women’s access to leadership positions in the corporate sector. However, broader public debate and awareness-raising are needed to change the corporate culture. Long working hours and physical presence at work, combined with traditional masculine leadership styles and a lack of transparency in recruitment and promotion practices, advantage men and reinforce gender inequalities.

Domain of power

 

Subdomains

 

 

Latest trends and indicators:

 

Political power score has been slowly but steadily increasing. The share of women in the European Parliament has increased from 30 % to 37 % between 2005 and 2016. In national parliaments the share of women has increased from 21 % to 28 %; in regional assemblies from 29 % to 33 %. The share of ministers in national governments remains at 26 % in 2016 (19 % in 2005, 22 % in 2012).

Economic power remains the domain with biggest gender gaps. While the share of women among board members has increased from 10 % in 2005 to 23 % in 2016, in 2015, of the biggest companies publicly listed in the EU only 4,3 % of CEOs were women.

Health

 

The domain of health is an important area of gender equality. Health is directly linked not only to personal, social and economic well-being, but also to human dignity and physical integrity. The score in the domain of health has risen slightly by 2.2 points since 2005 as a result of a small advance in health status and, to a greater extent, an improved access to health structures. This is reflected in an increased number of people whose medical or dental needs are being met.

Due to an unavailability of suitable indicators, the Index does not include differences in health-related behaviours of women and men. Data from European health interview survey (EHIS) will be available during 2016 and will be considered for the Index.

 

 

Domain of health

 

Subdomains

 

 

 

 

Latest trends and indicators:

 

Recently published data of the European health interview survey (EHIS), conducted in 2014, shows significant gender differences in lifestyles and health behaviour. In 2014, 46 % of adult women (18 years and over) and 60 % of adult men in EU-28 were overweight (BMI 25 and more); 17 % of men and 16 % of women were obese (MBI 30 and more); and 42 % of adult men and 30 % of adult women did not eat any vegetables or fruits daily. Furthermore, 24 % of men and 16 % of women smoked on a daily basis, 10 % of men and 3 % of women succumbed to a heavy episode of drinking at least once a week (22 % of men and 11 % of women every month).

Ageing of the population is also reflected in health indicators. For instance, the share of men and women with long-standing limitations in usual activities due to health problems is increasing. In 2014 it reached 17 % of men and 20 % of women, compared to 16 % and 19 % respectively in 2012.

Gender Equality Index 2015: satellite domains

 

Violence

The domain of violence was identified as the biggest gap of all in 2013 because of a lack of comparable and harmonised data at EU level. Building on FRA’s violence against women survey and Eurobarometer data, the Gender Equality Index 2015 proposes a possible composite measure of violence against women. It also analyses attitudes towards violence against women and awareness levels, as well as trust in police and justice institutions in a given society. The analysis shows that countries with a high score in the Gender Equality Index, violence against women is seen as less acceptable and women are more likely to report violence. The lower levels of reported violence do not necessarily reflect lower levels of violence, but rather mean that attitudes, awareness and trust in police and justice institutions prevent the disclosure.

 

The commitment of the EU and its Member States to eradicate violence against women needs to be supported by evidence in the form of systematic, comparable and harmonised data. EIGE will continue to develop a comprehensive measurement framework of violence against women, combining data from surveys and administrative sources.

 

 

 

 

 

The domain of intersecting inequalities considers how gender intersects with other aspects that may influence women’s and men’s life experiences. People have multiple identities and the group of women as well as the group of men are not homogeneous, but consist of people with very different characteristics which all create and influence the life experience of a person. They have different nationalities, race, age, sexual and gender identities, they live in different kinds of households, with children or without; they belong to different social classes etc.

 

 

 

 

Intersecting

inequalities

 

Used sources:

EIGE (2015), Gender Equality Index 2015

EIGE (forthcoming), Poverty, gender and intersecting inequalities: Review of the implementation of an area A: Women and Poverty of the Beijing Platform for Action in the EU Member States

Eurofound (2016), First findings: Sixth European Working Conditions Survey

Eurostat database

Eurostat, Health Status Determinants Database

European Commission, Database on women and men in decision-making


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

6.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

17

3

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Beatriz Becerra Basterrechea, Malin Björk, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Arne Gericke, Anna Hedh, Mary Honeyball, Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Florent Marcellesi, Maria Noichl, Pina Picierno, João Pimenta Lopes, Terry Reintke, Michaela Šojdrová, Ernest Urtasun, Ángela Vallina, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Evelyn Regner, Mylène Troszczynski

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Francisco Assis, Claudia Schmidt


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

17

+

skupina ALDE

Beatriz Becerra Basterrechea

skupina EFDD

Daniela Aiuto

skupina GUE/NGL

Malin Björk, João Pimenta Lopes, Ángela Vallina

S&D

Francisco Assis, Vilija Blinkevičiūtė, Viorica Dăncilă, Iratxe García Pérez, Anna Hedh, Mary Honeyball, Maria Noichl, Pina Picierno, Evelyn Regner

skupina Verts/ALE

Florent Marcellesi, Terry Reintke, Ernest Urtasun

3

-

skupina ECR

Arne Gericke

skupina ENF

Mylène Troszczynski

PPE

Anna Záborská

4

0

skupina PPE

Agnieszka Kozłowska-Rajewicz, Claudia Schmidt, Michaela Šojdrová, Elissavet Vozemberg-Vrionidi

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění