Postup : 2016/2309(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0050/2017

Předložené texty :

A8-0050/2017

Rozpravy :

PV 15/03/2017 - 18
CRE 15/03/2017 - 18

Hlasování :

PV 16/03/2017 - 6.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0094

ZPRÁVA     
PDF 482kWORD 62k
2.3.2017
PE 595.414v02-00 A8-0050/2017

o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2016

(2016/2309(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: Charles Tannock

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Černé Hoře za rok 2016

(2016/2309(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé, která byla uzavřena dne 29. března 2010(1),

–  s ohledem na výsledek zasedání přístupové konference mezi EU a Černou Horou konaných na úrovni zástupců dne 30. června 2016 a na ministerské úrovni dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. června 2016, v nichž rozhodla, že přístupová jednání s Černou Horou budou zahájena dne 29. června 2012, a na závěry Rady ze dne 13. prosince 2016, které získaly podporu naprosté většiny delegací,

–  s ohledem na sedmé zasedání Rady stabilizace a přidružení EU–Černá Hora, které se konalo dne 20. června 2016 v Bruselu,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. listopadu 2016 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2016“ (COM(2016)0715), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Černé Hoře za rok 2016“ (SWD(2016)0360),

–  s ohledem na závěrečné prohlášení předsedy summitu věnovaného západnímu Balkánu, který se konal dne 4. července 2016 v Paříži, a na doporučení organizací občanské společnosti pro pařížský summit 2016,

–  s ohledem na rozhodnutí ministrů zahraničních věcí členských států NATO ze dne 2. prosince 2015 a podepsání protokolu o přistoupení Černé Hory k NATO dne 19. května 2016,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR o parlamentních volbách, které se konaly dne 16. října 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení z 8. zasedání Smíšeného poradního výboru občanské společnosti EU-Černá Hora, které se konalo dne 8. listopadu v Budvě,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení, která přijal Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora na své 12. schůzi konané ve dnech 19.–20. května 2016 v Podgorici,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Černé Hoře,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0050/2017),

A.  vzhledem k tomu, že klíčovou prioritou zahraniční politiky Černé Hory je euroatlantická integrace;

B.  vzhledem k tomu, že v přístupových jednáních bylo dosaženo dalšího pokroku; vzhledem k tomu, že Černá Hora je považována za zemi, která postoupila v procesu přistoupení nejdále; vzhledem k tomu, že právní rámec v oblasti právního státu je z velké části dokončen a je vytvořeno institucionální uspořádání;

C.  vzhledem k tomu, že přetrvává znepokojení nad vyhraněnou vnitrostátní situací a bojkotem opozice v parlamentu; vzhledem k tomu, že udržitelný dialog a konstruktivní spolupráce mezi vládnoucí koalicí a opozicí jsou pro další pokrok v procesu přistoupení zásadní;

D.  vzhledem k tomu, že závažné obavy nadále budí korupce a organizovaná trestná činnost;

E.  vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti se mohou účastnit pracovních skupin, a to i v rámci přístupových jednání, ale vyjádřily nespokojenost s úrovní svého zapojení do tvorby politik a svou možností získat informace; vzhledem k tomu, že je mimořádně znepokojivé, že někteří aktivisté občanské společnosti byli osobně terčem očerňujících kampaní ve sdělovacích prostředcích;

F.  vzhledem k tomu, že pokrok Černé Hory v rámci kapitol 23 a 24 týkajících se právního státu má nadále zásadní význam pro celkové tempo vyjednávacího procesu;

G.  vzhledem k tomu, že svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků jsou základními hodnotami EU a pilíři každé demokracie; vzhledem k tomu, že černohorské sdělovací prostředky jsou výrazně zpolitizovány, nadále přetrvává cenzura a autocenzura a existují hospodářské a politické tlaky na novináře;

1.  vítá trvalý pokrok v integraci Černé Hory do EU; vítá skutečnost, že Černá Hora dosahuje stabilního pokroku v přístupových jednáních, a konstatuje, že dosud bylo otevřeno 26 kapitol jednání a dvě kapitoly byly předběžně uzavřeny; vyzývá Radu, aby urychlila jednání s Černou Horou; vybízí k otevírání a uzavírání dalších kapitol v rámci přístupových jednání v roce 2017; oceňuje, že černohorská vláda přijala program pro přistoupení Černé Hory k EU na období 2017–2018; vybízí Černou Horu, aby urychlila tempo reforem, zvýšila své úsilí o splnění všech kritérií a nadále se soustřeďovala na základní body procesu přistoupení; připomíná, že dosažení konkrétních výsledků a vykázání výrazné a trvalé bilance plnění má zásadní význam, zejména v oblasti právního státu, spravedlnosti a boje proti korupci a organizovanému zločinu;

2.  vyjadřuje příslušným orgánům uznání za organizaci parlamentních voleb dne 16. října 2016, které proběhly nerušeným způsobem, během nichž byly obecně dodrženy základní svobody; vybízí k dalšímu posílení souladu s mezinárodními normami; vítá, že volební účast byla nejvyšší od roku 2002; vítá revidovaný právní rámec, na jehož základě se volby konaly, ale konstatuje, že přetrvávají některé administrativní nedostatky, a to i na straně státní volební komise, stejně jako obavy z nepřesnosti seznamu voličů a z politizace;

3.  lituje, že v den voleb bylo nutné dočasně odstavit internetové komunikační platformy stejně jako hackerský útok na webové stránky Centra pro přechod k demokracii, k němuž došlo několik dnů před volbami a který bránil organizacím občanské společnosti v jejich činnosti při sledování voleb; vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly nedostatky a prošetřily údajné procedurální nesrovnalosti, včetně údajného zneužívání státních finančních prostředků a zneužití funkce, i veškeré další nahlášené nedostatky rychle a transparentně a v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR; očekává, že nezávislost státní volební komise bude zachována; zastává názor, že je nezbytně nutné zlepšit volební proces s cílem zajistit, aby mu občané v plné míře důvěřovali; s politováním konstatuje, že část opozice neuznala výsledky voleb; uvědomuje si pokusy externích subjektů zdiskreditovat volební proces a obtíže, které to způsobuje; očekává, že nová vláda zachová politický závazek k reformnímu procesu, a vyzývá všechny politické strany, aby se znovu zapojily do konstruktivního dialogu;

4.  konstatuje, že před konáním těchto voleb byla vytvořena tzv. vláda volební důvěry; vítá skutečnost, že se tento proces uskutečnil z iniciativy Černé Hory a probíhal napříč politickým spektrem;

5.  bere na vědomí se znepokojením údajné pokusy Ruska ovlivňovat vývoj v Černé Hoře, protože takový způsob jednání by mohl znamenat další destabilizaci západního Balkánu; vyjadřuje znepokojení nad závažnými incidenty, včetně údajného puče, k nimž došlo dne 16. října 2016, a vyzývá místopředsedkyni Evropské komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a Komisi, aby pozorně sledovaly probíhající vyšetřování vedené příslušnými orgány; oceňuje ochotu Srbska při tomto vyšetřování spolupracovat; považuje za důležité, aby si příslušné útvary členských států vyměňovaly informace o takovýchto incidentech, a to mezi sebou a s místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou a s Komisí;

6.  je nadále hluboce znepokojen vyhraněnou vnitrostátní situací a bojkotem parlamentní činnosti členy opozice; vyzývá opozici, aby využila nabídky černohorského předsedy vlády k účasti ve vládě výměnou za ukončení bojkotu; opakuje, že je třeba, aby všechny politické síly obnovily konstruktivní dialog a spolupráci v rámci černohorského parlamentu; požaduje další posílení parlamentní kontroly přístupového procesu a kapacity pro rozpočtový dohled; oceňuje, že parlament nadále prokazuje vysokou míru transparentnosti; vyjadřuje znepokojení nad použitím nepřiměřené síly při protivládních protestech; opakovaně trvá na tom, že je nutné přijmout náležitá opatření v návaznosti na „nahrávací aféru“; požaduje zlepšení parlamentního dohledu nad prováděním opatření za účelem boje proti organizovanému zločinu a korupci;

7.  vyzývá vládu, aby zlepšila přístup k veřejným informacím, zejména ve vztahu k rozsáhlým projektům v oblasti infrastruktury, jako je výstavba dálnic, privatizace, zadávání veřejných zakázek a soudní úkony;

8.  vítá novou strategii reformy veřejné správy na období 2016–2020, program reformy správy veřejných financí, vstup nového zákona o platech v platnost a zjednodušení administrativních postupů; požaduje přijetí opatření s cílem přidělit přiměřené rozpočtové prostředky na reformu veřejné správy, stejně jako stabilní politickou vůli k racionalizaci veřejné správy, a to i s ohledem na přípravy k přistoupení; bere na vědomí omezený pokrok, jehož bylo dosaženo při posilování administrativní kapacity; vybízí k úplnému odpolitizování veřejné správy; domnívá se, že je nevyhnutné, aby se dodržovaly zásady zásluhovosti, profesionality, odpovědnosti, transparentnosti a včasného posuzování dopadu právních předpisů a aby se zajistila práva občanů na dobrou správu věcí veřejných bez korupce a na informace;

9.  bere na vědomí pokrok v reformě soudnictví včetně lepších institucionálních kapacit; je i nadále znepokojen nepatřičným ovlivňováním soudní nezávislosti, zejména pokud jde o jmenování soudců; zdůrazňuje nutnost posílit zodpovědnost soudnictví zpracováním výsledků provádění etických kodexů a nových disciplinárních systémů pro soudce a státní zástupce; zdůrazňuje, že je potřeba zracionalizovat síť soudů a nadále zvyšovat kapacity pro monitorování nevyřešených sporů na soudech a další snižování počtu neuzavřených případů; požaduje účinnější institucionální a individuální odpovědnost, pokud jde o řízení v případech obvinění z korupce, praní peněz a organizovaného zločinu; zdůrazňuje, že je nutné účinně provádět soudní rozhodnutí o přístupu k informacím a změnit převládající praxi prohlašování dokumentů za důvěrné s cílem takovýto přístup omezit; zdůrazňuje význam zvyšování veřejného povědomí o stávajících mechanismech podávání stížností;

10.  i když bere na vědomí určitý pokrok ve zpracování válečných zločinů, vyzývá příslušné orgány, aby tyto zločiny účinně vyšetřovaly, stíhaly, soudily a trestaly a aby bojovaly proti beztrestnosti v souladu s mezinárodními normami, zejména pokud jde o odpovědné činitele na vedoucích pozicích linie velení; vítá přijetí strategie trestního stíhání s cílem otevřít nové případy a dosáhnout konkrétních výsledků; zdůrazňuje, že je nutné zajistit obětem válečných zločinů neomezený přístup ke spravedlnosti a spravedlivému odškodnění a rovněž v plné míře chránit svědky během řízení o válečných zločinech;

11.  se znepokojením konstatuje, že korupce je v mnoha oblastech stále rozšířená, avšak vítá další posílení rámce pro boj proti korupci, mimo jiné plným zprovozněním protikorupční agentury a vyjmenováním zvláštních státních zástupců pro boj proti korupci a řešením potřeby specializované dlouhodobé odborné přípravy; považuje za zásadní, aby byla zajištěna jejich nezávislost při vyšetřování; zdůrazňuje význam politicky nestranné, profesionální a transparentní činnosti protikorupční agentury, zejména s ohledem na případy korupce na vysoké úrovni a financování politických stran; opakovaně zdůrazňuje, že je nezbytné zpracovat výsledky úspěšných vyšetřování a rozsudků, zejména v případech korupce na vysokých místech, stejně jako výsledky protikorupčních opatření, včetně účinnějšího uplatňování právních sankcí; vyzývá novou vládu, aby boj s korupcí učinila jedním ze svých prioritních úkolů a vyčlenila na něj dostatek lidských a rozpočtových zdrojů;

12.  požaduje účinné provádění odvětvových akčních plánů pro oblasti zvláště náchylné ke korupci, jako jsou zadávání veřejných zakázek, privatizace, územní plánování, vzdělávání, zdravotní péče, místní samospráva a policie; požaduje účinné vyšetřování možných případů oznamovatelů a jejich náležitou ochranu; požaduje začlenit trestný čin nedovoleného obohacování do černohorského trestního zákoníku; vyzývá k účinnému provádění dohody o spolupráci mezi agenturou Eurojust a Černou Horou s cílem zlepšit soudní spolupráci v boji proti závažné trestné činnosti; požaduje opatření ke zlepšení ochrany oznamovatelů;

13.  bere na vědomí přijetí akčního plánu pro boj proti praní peněz a financování terorizmu a podepsání Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o prevenci terorizmu; zdůrazňuje, že je nezbytné pokračovat v řešení případů organizované trestné činnosti, zejména pokud jde o obchodování s lidmi a praní peněz, zajistit užší spolupráci mezi agenturami a dále zintenzivňovat regionální a mezinárodní spolupráci v boji proti organizovanému zločinu; zdůrazňuje, že je potřebné, aby při pravidelných šetřeních pomáhali specializovaní forenzní účetní poradci;

14.  vítá lepší právní rámec pro boj proti obchodování s lidmi; zdůrazňuje však, že je třeba lépe identifikovat oběti obchodování s lidmi a zlepšit jejich přístup k pomoci, odškodnění a ochraně;

15.  vítá novou strategii boje proti násilnému extremizmu na období 2016–2018, která doplňuje vnitrostátní strategii prevence a boje proti terorizmu, praní peněz a financování terorizmu; bere na vědomí vytvoření nové zpravodajské jednotky, jejíž úlohou je identifikace a sledování potenciálních členů násilných extremistických skupin; považuje za zásadní identifikovat osoby v raném stadiu radikalizace a zabránit tomu, aby se nechali zlákat násilnými extremistickými skupinami, a úspěšně je začlenit zpět do společnosti; považuje za důležité, aby opatření přijatá v tomto směru zajistila dodržování lidských práv a základních svobod v souladu s mezinárodními závazky; zdůrazňuje význam zvyšování informovanosti s cílem monitorovat možné teroristické hrozby;

16.  uznává zapojení organizací občanské společnosti do příprav na přistoupení a vyzývá příslušné orgány, aby nadále zlepšovaly přístup těchto organizací k informacím souvisejícím s EU a aby zajistily, aby se konzultace s organizacemi občanské společnosti konaly pokud možno smysluplným způsobem; vyzývá příslušné orgány, aby rozvíjely podpůrnější a inkluzivnější přístup pro usnadnění místních činností organizací občanské společnosti a podporu jejich aktivní účasti při sledování celého volebního procesu; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby udržitelnějším, transparentnějším a účinnějším způsobem rozvíjely veřejné financování organizací občanské společnosti, jak na celostátní, tak na místní úrovni; vyzývá příslušné orgány, aby vytvořily příznivé podmínky pro dobrovolnou práci a větší míru občanské angažovanosti; je hluboce znepokojen tím, že vůči některým aktivistům organizací občanské společnosti nadále pokračují očerňující a zastrašující kampaně; vyzývá příslušné orgány, aby vyšetřily a objasnily příčinu těchto pokusů a zvýšily úsilí za účelem ochrany aktivistů organizací občanské společnosti;

17.  konstatuje určitý pokrok, pokud jde o zlepšování situace menšin, včetně dokončení několika legislativních reforem za účelem zajištění většího souladu s unijními a mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vítá přijetí strategie a akčního plánu sociální integrace romské a egyptské komunity na období 2016–2020; požaduje přidělení přiměřeného rozpočtu, aby mohl být akční plán řádně proveden; vyjadřuje znepokojení nad dvojí diskriminací, které čelí ženy a dívky v romské komunitě, a nad přístupem romské komunity, egyptské menšiny a Aškalů ke zdravotní péči, vzdělávání, bydlení i zaměstnání; vybízí příslušné orgány, aby nadále zvyšovaly úsilí s cílem chránit práva osob LGBTI; uznává obtíže s přijímáním sexuální rozmanitosti v černohorské společnosti; vyzývá příslušné orgány, aby nadále usilovaly o zvyšování informovanosti o boji proti diskriminaci mezi širokou veřejností; je nadále znepokojen tím, že do většiny veřejných budov, včetně zdravotních středisek a univerzitních fakult, stále není zajištěn přístup pro osoby se zdravotním postižením a že počet zaměstnaných osob se zdravotním postižením je stále velmi nízký; požaduje další opatření na ochranu multietnické identity regionu Kotorského zálivu (Boka Kotorska);

18.  vyzývá k dalšímu posílení orgánů v oblasti lidských práv, včetně veřejného ochránce práv a ministerstva pro lidská práva a menšiny, a zastává názor, že by měla být rozšířena jejich znalost mezinárodního a evropského práva a norem v oblasti lidských práv; vyjadřuje znepokojení nad nejednotným přístupem a nízkou úrovní sankcí v případech porušení lidských práv;

19.  je nadále znepokojen přetrváváním domácího a sexuálního násilí založeného na pohlaví, absencí soudního stíhání a náležitého odsouzení pachatelů v souladu s mezinárodními normami a neúčinnou podporou a ochranou obětí; vyzývá k přijetí opatření s cílem zavést odpovídající služby ochrany, posílit relevantní meziinstitucionální koordinaci, účinně využívat novou, jednotnou databázi případů domácího násilí a zavést strategii boje proti domácímu násilí na období 2016–2020; zdůrazňuje význam vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců státních institucí pro práci s oběťmi; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily řádnou ochranu, dlouhodobé ubytování, finanční podporu a vzdělávací programy pro oběti nucených sňatků a účinné stíhání a odsouzení pachatelů; zdůrazňuje, že je důležité podporovat zastoupení žen v politice, a to i na klíčových rozhodovacích pozicích, a zlepšit jejich přístup na trh práce a lepší zastoupení na tomto trhu; vyzývá k rozvoji veřejné politiky, která pomáhá nalézt rovnováhu mezi pracovními a rodinnými vztahy; bere na vědomí pokračující provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů na období 2013–2017; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby na jeho provádění přidělily dostatečné rozpočtové prostředky; konstatuje, že koordinace politik týkajících se dětí je obtížná a že násilí páchané na dětech nadále zůstává problémem;

20.  vyzývá orgány Černé Hory, aby přijaly nezbytná opatření s cílem předcházet násilí na dětech, obchodování s lidmi a nuceným sňatkům dětí, o nichž stále informují nevládní organizace;

21.  zdůrazňuje, že je třeba neustále a vážně pracovat na harmonizaci černohorského právního systému s mezinárodními právními normami v oblasti lidských práv a svobod osob se zdravotním postižením s cílem zajistit dodržování zásad právního státu, ústavnosti a zákonnosti;

22.  nadále vyjadřuje obavy v souvislosti se svobodou projevu a svobodou sdělovacích prostředků v Černé Hoře a nedostatečně účinným vyšetřováním útoků na novináře ze strany vlády; opět naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby dořešily dlouhodobě nevyřešené případy násilí, zastrašování a výhrůžek namířených proti novinářům, přijaly opatření na ochranu pracovníků sdělovacích prostředků a vytvořily bezpečné prostředí pro svobodnou a investigativní žurnalistiku; vyjadřuje znepokojení nad útoky páchanými policejními složkami a nedávnými případy nátlaku a zastrašování namířených proti novinářům, včetně očerňujících kampaní, fyzických útoků a výhrůžek, stejně jako případy zasahování do práce sdělovacích prostředků během protivládních demonstrací, včetně svévolného zatýkání a zabavování zařízení; vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícími nedostatky v řádném vyšetřování těchto útoků a nad neřešením těchto případů; konstatuje, že počet případů pomluvy zůstává vysoký; trvá na tom, že je potřebné dodržovat zásady transparentnosti při uveřejňování státní reklamy v soukromých sdělovacích prostředcích, novelizovat černohorský trestní zákoník a zavést nové trestné činy zaměřené na prevenci a trestání útoků vůči novinářům, kteří si plní své pracovní povinnosti; bere na vědomí právní opatření přijatá s cílem poskytnout větší hospodářskou nezávislost a udržitelnost veřejnoprávního vysílání RTCG a požaduje přijetí dalších kroků k zajištění jeho nezávislosti včetně redakční nezávislosti; zdůrazňuje potřebu podpořit a posílit stávající samoregulační mechanismy; zdůrazňuje, že revidovaný etický kodex pro novináře musí být účinně a jednotně uplatňován ve všech sdělovacích prostředcích; požaduje, aby pozorovatelé delegace EU a zastupitelské úřady členských států v případě potřeby pravidelněji navštěvovaly soudní řízení proti novinářům a profesionálním pracovníkům v oblasti sdělovacích prostředků;

23.  konstatuje, že státní volební komise omezila během voleb v roce 2016 přístup sdělovacích prostředků; požaduje provedení doporučení týkajících se sdělovacích prostředků, která byla předložena v závěrečné zprávě o parlamentních volbách v roce 2016 volební pozorovatelskou misí OBSE/ODIHR;

24.  bere na vědomí příznivý hospodářský vývoj, naléhavě však žádá novou vládu, aby přijala opatření k zajištění fiskální udržitelnosti souběžně s posílením sociálních práv a ochrany spotřebitelů a aby zahájila další strukturální reformy s cílem zlepšit podnikatelské a investiční prostředí, které přinese pracovní místa a růst a přispěje k diverzifikaci hospodářství, včetně opatření zaměřených na omezení neformální ekonomiky, a aby trvala na tom, že je třeba účinně bojovat proti daňovým únikům; vítá otevření kapitoly 19 a je pevně přesvědčen, že to je nejlepší pobídkou pro vládu, aby urychlila svou práci na řešení sociálního začleňování, snižování chudoby a omezování neformálního sektoru; požaduje racionalizaci veřejných výdajů a zintenzívnění úsilí o posílení právního státu a vymahatelnosti smluvního plnění; poukazuje na potřebu řešit vysokou vnější nerovnováhu a přehodnotit investiční projekty v oblasti veřejné infrastruktury, které ohrožují fiskální udržitelnost; požaduje přijetí dalších opatření finanční a nefinanční povahy na podporu malých a středních podniků a další investice do inovací a udržitelných projektů s cílem stimulovat ekonomiku; vyzývá ke zlepšení sociálního dialogu;

25.  konstatuje, že ačkoli bylo v rozvoji dopravní infrastruktury dosaženo určitého pokroku, včetně prostřednictvím Dopravní observatoře jihovýchodní Evropy, nedostatek přeshraničních silnic je překážkou pro obchod a cestovní ruch; vítá dosavadní úsilí vynaložené na liberalizaci odvětví železnic v Černé Hoře; zdůrazňuje, že otázky propojení je třeba koordinovat se sousedními zeměmi a umožnit jim, aby se zapojily do procesu plánování projektů v oblasti infrastruktury;

26.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat odvětví malých a středních podniků a poskytovat podporu prostřednictvím lepších právních předpisů, financování, provádění průmyslové politiky, jakož i omezováním neformální ekonomiky a urychlováním celostátní elektronické registrace společností;

27.  konstatuje, že stínová ekonomika Černé Hory stále tvoří velkou část celkového HDP; připomíná, že rozsáhlá neformální ekonomika představuje závažnou překážku pro podnikatelskou činnost a hospodářský růst, a vybízí Černou Horu, aby podnikla kroky ke snížení rozsahu stínové ekonomiky;

28.  se znepokojením konstatuje, že některé výstupy budování kapacit financované prostřednictvím nástroje předvstupní pomoci nebyly plně využity nebo na ně úřady nenavázaly; zdůrazňuje, že pro dosažení pozitivních výsledků musí orgány zajistit odpovídající počet pracovních sil, přijmout nezbytné právní předpisy, aby bylo možné využívat výstupů, a poskytnout nově vytvořeným orgánům potřebnou nezávislost;

29.  bere na vědomí mírný pokles nezaměstnanosti; vítá novou strategii v oblasti zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů na období 2016–2020 a související akční plán na rok 2016; nadále vyjadřuje znepokojení nad vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí a slabou mobilitou pracovní síly; požaduje aktivní opatření na trhu práce s cílem zvýšit kvalitní zaměstnání a podpořit ženy, zranitelné osoby, osoby se zdravotním postižením a mladé lidi prostřednictvím vzdělávání, profesního poradenství, odborné přípravy, zaměstnanosti a pracovních práv; připomíná význam aktivní účasti v regionálních iniciativách mládeže, jako je například Úřad regionální spolupráce pro mládež západního Balkánu, včetně prostřednictvím využívání stávajících programů, jejichž cílem je zvýšit propojení v regionu a řešit nezaměstnanost mladých lidí;

30.  konstatuje, že veřejné výdaje na vzdělávání zůstávají hluboko pod průměrem EU; zdůrazňuje, že je třeba zavést nezbytná opatření, zejména pokud jde o ranou a předškolní péči o děti, kde je počet zápisů žalostně nízký a hluboko pod úrovní cíle EU ve výši 95 % do roku 2020; zastává názor, že by zvláštní pozornost měla být věnována nedostatečné dostupnosti několika veřejných univerzit pro osoby se zdravotním postižením;

31.  vítá nový zákon o životním prostředí i národní strategii pro provedení a uplatňování acquis EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu a související akční plán na období 2016–2020; zdůrazňuje, že je potřebné zvýšit úsilí v oblasti provádění, zejména pokud jde o kvalitu vody, ochranu přírody a odpadové hospodářství, stejně jako související administrativní kapacity na všech úrovních; je znepokojen značným zpožděním při zajišťování ochrany potenciální lokality soustavy Natura 2000 Ulcinj Salina; vyzývá k dalšímu úsilí o zachování biologické rozmanitosti lokality Salina a udržitelného rozvoje pobřeží;

32.  vyzývá příslušné orgány, aby přijaly nezbytná opatření na ochranu a zachování Skadarského jezera s cílem zachovat jeho ekologické charakteristiky, včetně jeho ekologické neporušenosti; vyzývá vládu, aby zajistila, aby transformace národních parků na státem vlastněnou společnost s ručením omezeným neměla negativní dopad na jejich ochranu; vyjadřuje znepokojení nad výrazným zpožděním při zřizování ochrany oblastí, které jsou označeny jako potenciální oblasti sítě Natura 2000; připomíná potřebu důkladného a strategického posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s acquis EU a mezinárodními normami;

33.  zdůrazňuje, že je nutné provést mezinárodní závazky v oblasti zmírňování změny klimatu; je hluboce znepokojen plánem vlády rozvíjet uhelnou elektrárnu Pljevlja II, což není slučitelné se závazky učiněnými v rámci Pařížské dohody;

34.  uznává značný pokrok dosažený v oblasti energetiky, včetně spolupráce v oblasti propojení s partnerskými zeměmi; vyzývá Černou Horu, aby zavedla právní předpisy k provedení třetího energetického balíčku, zejména směrnici o obnovitelných zdrojích energie; nadále vyjadřuje znepokojení nad neudržitelným rozvojem vodních elektráren a nad tím, že mnohé z těchto elektráren jsou plánovány bez řádného posouzení dopadu na životní prostředí, zejména s ohledem na ochranu biologické rozmanitosti a jejich dopadu na chráněné oblasti, jak je to požadováno v právních předpisech EU; vyzývá příslušné orgány, aby nadále bedlivě dohlížely na průzkum ložisek a těžbu ropy a plynu na moři a aby provedly veškerá ochranná opatření v souladu s přijatými právními a správními předpisy a acquis EU;

35.  v souvislosti s přípravou summitu západního Balkánu, který se bude konat v roce 2017 v Itálii, vyzývá černohorské orgány, aby zvýšily své úsilí při provádění právních a regulačních opatření v odvětví dopravy a energetiky (měkká opatření) s cílem splnit program Evropské unie v oblasti propojení;

36.  vítá aktivní účast Černé Hory a její pokračující konstruktivní úlohu v oblasti dobré sousedské, regionální a mezinárodní spolupráce; podporuje další spolupráci v tomto ohledu; vysoce oceňuje Černou Horu za to, že ve své zahraniční politice nadále postupuje plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, mimo jiné s rozhodnutím Rady (SZBP) č. 2016/1671, kterým se potvrzují omezující opatření EU vůči Rusku; vítá účast Černé Hory v misích SBOP vedených EU; vybízí ji, aby neuzavřené dvoustranné otázky se svými sousedy, včetně nedořešeného vymezení hranic se Srbskem a Chorvatskem, řešila v konstruktivním a sousedském duchu, a to co nejdříve v procesu přistoupení; znovu vyzývá příslušné orgány, aby pomohly vyřešit problematiku nástupnictví týkající se dědictví bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie; vítá dohodu o vymezení hranic s Bosnou a Hercegovinou a ratifikaci dohody o vymezení hranic s Kosovem; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v jednáních týkajících se úpravy hraničních přechodů a dohod o pohraničním styku; oceňuje spolupráci se sousedními zeměmi v rámci procesu Sarajevského prohlášení; naléhavě vyzývá Černou Horu, aby dodržovala společné postoje EU k integritě Římského statutu a souvisejících hlavních zásad EU týkajících se dvoustranných dohod o imunitě;

37.  konstatuje, že ačkoli se Černá Hora nenachází na západobalkánské trase, zůstává pro uprchlíky a migranty, z nichž většina pochází ze Sýrie, tranzitní zemí; vyzývá černohorské orgány, aby zajistily, aby s migranty a uprchlíky, kteří žádají o azyl v Černé Hoře nebo cestují přes její území, bylo zacházeno v souladu s mezinárodním právem a právem EU, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a Listiny základních práv EU; vítá přijetí schengenského akčního plánu a strategie pro integrované řízení migrace na období 2011–2016;

38.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na otázkách týkajících se migrace se všemi zeměmi Západního Balkánu s cílem zajistit dodržování unijních a mezinárodních norem a standardů; oceňuje dosud odvedenou práci v tomto ohledu;

39.  vítá aktivní účast Černé Hory na Pařížském summitu o západním Balkánu v roce 2016, zejména pokud jde o program v oblasti propojení; vyzývá orgány, aby provedly nedávno podepsanou dohodu o hraničním přechodu s Albánií a nařízení o transevropských sítích, pokud jde o udělování licencí a umožnění volného přístupu k železničnímu trhu; konstatuje, že ačkoli je železniční trh v Černé Hoře otevřen pro hospodářskou soutěž od roku 2014, dosud neprojevili o vstup na tento trh zájem žádní soukromí provozovatelé; vyzývá novou vládu, aby zajistila otevřený železniční trh s transparentními poplatky za přístup k tratím a přidělováním kapacit, které jsou plně v souladu s acquis;

40.  vítá skutečnost, že v květnu 2016 byl podepsán protokol o přistoupení Černé Hory k NATO jako uznání úsilí Černé Hory o provádění reforem a že v současnosti je tento protokol ve stadiu ratifikace členy NATO, neboť NATO je důležitým faktorem při zajišťování stability a míru v zemích západního Balkánu; vybízí členy NATO, kteří jsou členy EU, aby považovali ratifikační proces za prioritu a aby uznali, že členství v NATO je pro Černou Horu důležitou symbolickou a strategickou součástí integračního procesu do euroatlantických struktur; připomíná, že jednání o přistoupení k EU jsou nezávislá na procesu přistoupení k NATO;

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Černé Hory.

(1)

Úř. věst. L 108, 29.4.2010, s. 1.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

51

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Amjad Bashir, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Elmar Brok, Klaus Buchner, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jordi Solé, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Takis Hadjigeorgiou, Urmas Paet, Miroslav Poche, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Igor Šoltes, Eleni Theocharous, Bodil Valero, Željana Zovko


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

51

+

ALDE

Iveta Grigule, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Johannes Cornelis van Baalen

ECR

Amjad Bashir, Angel Dzhambazki, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Eleni Theocharous

PPE

Lars Adaktusson, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Ramona Nicole Mănescu, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, László Tőkés, Željana Zovko, Dubravka Šuica

S&D

Nikos Androulakis, Francisco Assis, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Arne Lietz, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Miroslav Poche

Verts/ALE

Klaus Buchner, Barbara Lochbihler, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero, Igor Šoltes

7

-

EFDD

James Carver

ENF

Mario Borghezio

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa

NI

Georgios Epitideios

2

0

ECR

Anders Primdahl Vistisen

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění