Postup : 2016/0208(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0056/2017

Předložené texty :

A8-0056/2017

Rozpravy :

PV 18/04/2018 - 20
CRE 18/04/2018 - 20

Hlasování :

PV 19/04/2018 - 10.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0178

ZPRÁVA     ***I
PDF 1401kWORD 198k
9.3.2017
PE 593.836v03-00 A8-0056/2017

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES

(COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD))

Hospodářský a měnový výbor

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Zpravodajové: Krišjānis Kariņš, Judith Sargentini

(Postup společných schůzí výborů – článek 55 jednacího řádu)

POZM. NÁVRHY
NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti
 POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH LEGISLATIVNÍHO USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES

(COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0450),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0265/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 14. října 2016(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro právní záležitosti (A8-0056/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Pozměňovací návrh    1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(3)*

k návrhu Komise

---------------------------------------------------------

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(4),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(6) představuje hlavní právní nástroj při předcházení využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Uvedená směrnice, která má být provedena do dne 26. června 2017, stanoví aktualizovaný, transparentní, účinný a komplexní právní rámec zabývající se získáváním peněz nebo majetku pro teroristické účely, který vyžaduje, aby členské státy identifikovaly rizika související s praním peněz a financováním terorismu, porozuměly jim, zmírňovaly je a předcházely jim.

(2)  Nedávné teroristické útoky odhalily nově se objevující trendy, zejména pokud jde o způsob, jakým teroristické skupiny financují a provádějí své operace. Některé moderní technologické služby se stávají stále oblíbenějšími jako alternativní finanční systémy, přičemž nespadají do oblasti působnosti právních předpisů Unie nebo využívají výjimky, které již nemusí být opodstatněné. S cílem udržet krok s novými trendy je třeba přijmout další opatření k zajištění větší transparentnosti finančních transakcí a právnických osob ve smyslu preventivního právního rámce platného v Unii s cílem zlepšit stávající preventivní rámec a účinněji bojovat proti financování terorismu. Je důležité uvést, že přijatá opatření musí být přiměřená rizikům.

(2a)  Organizace spojených národů (OSN), Interpol a Europol již celé roky podávají zprávy o narůstajícím sbližování mezi organizovanou trestnou činností a terorismem. Vzhledem k narůstajícímu sbližování organizované trestné činnosti a terorismu by boj proti sítím organizované trestné činnosti měl být součástí všech strategií pro boj proti financování terorismu. Nezákonný obchod se střelnými zbraněmi, drogami, cigaretami a padělaným zbožím, obchodování s lidmi, vydírání a vymáhání peněz za ochranu se pro teroristické skupiny staly velmi lukrativním způsobem získávání finančních prostředků, který jim každoročně přinese přibližně 110 miliard EUR (bez započtení obchodu s padělaným zbožím). Vztah mezi terorismem a organizovaným zločinem a vazby mezi zločineckými a teroristickými skupinami představují pro Unii zvýšenou bezpečnostní hrozbu.

(2b)  Za účelem financování terorismu dochází zpravidla také k praní peněz, nezákonnému obchodování se zbožím, mimo jiné se surovou ropou, narkotiky, uměleckými díly, zbraněmi a chráněnými druhy, k závažným daňovým podvodům a k daňovým únikům v souvislosti s nezákonně získanými peněžními prostředky. Aniž je dotčena [nová směrnice o boji proti terorismu], měly by členské státy přijmout nezbytná opatření ke kriminalizaci tohoto chování a k zajištění toho, aby teroristé a teroristické organizace nemohli využívat zisky plynoucí z této trestné činnosti.

(3)  Zatímco je třeba sledovat cíle směrnice (EU) 2015/849, změny uvedené směrnice by měly být v souladu s probíhající činností Unie v oblasti boje proti terorismu a financování terorismu, s náležitým ohledem na základní práva a zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, jakož i na dodržování a uplatňování zásady proporcionality. Evropský program pro bezpečnost(7) označuje za prioritu modernizaci právního rámce EU pro boj proti terorismu, uvádí, že jsou zapotřebí opatření, která se účinněji a komplexně zabývají financováním terorismu, a zdůrazňuje, že financování terorismu umožňuje pronikání na finanční trhy. Rovněž v závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. prosince 2015 se zdůrazňuje nutnost přijmout urychleně další opatření proti financování terorismu ve všech oblastech.

(4)  Komise přijala akční plán pro další zintenzivnění boje proti terorismu(8), který zdůrazňuje nutnost přizpůsobit se novým hrozbám a pozměnit za tímto účelem směrnici (EU) 2015/849.

(5)   Opatření Unie musí rovněž náležitě odrážet vývoj a závazky přijaté na mezinárodní úrovni. Z toho důvodu by měly být zohledněny rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2195 (2014) o vazbách mezi terorismem a nadnárodním organizovaným zločinem, 2199 (2015) o zabránění teroristickým skupinám v přístupu k mezinárodním finančním institucím a 2253 (2015) o rozšíření rámce sankcí o tzv. Islámský stát v Iráku a Levantě.

(5a)  Činnosti v oblasti praní peněz jsou prováděny na základě rozsáhlého využívání hotovostních transakcí. V posledních letech se značně rozšířily internetové bankovní účty a jiné podobné platební systémy, které jsou častěji využívány, což znamená, že je vhodné zvážit přijetí stropu na hotovostní převody na úrovni EU, aniž by to pro domácnosti či podniky představovalo velkou zátěž. Komise by měla posoudit výši maximální prahové hodnoty pro hotovostní převody, jež by byla přijata na úrovni EU, a členským státům ponechat možnost stanovit nižší prahové hodnoty. Posouzení by mělo být provedeno do dvou let ode dne vstupu této směrnice v platnost. K doplnění činnosti zaměřené na boj proti praní peněz a financování terorismu prostřednictvím finančního systému by se měly tam, kde je to možné, využívat politiky a opatření v dalších příslušných oblastech pravomoci Unie, například v oblasti mezinárodního obchodu a rozvojové spolupráce. Tyto politiky a opatření by měly usilovat o to, aby ostatní politické cíle Unie doplňovaly, nikoli je podrývaly.

(6)  Poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami (tj. měnami, které byly prohlášeny za zákonné platidlo) a poskytovatelé elektronických peněženek pro virtuální měny nemají povinnost identifikovat podezřelou činnost. Teroristické skupiny proto mohou převádět peníze do finančního systému Unie nebo v rámci sítí virtuálních měn zatajením převodů nebo využíváním určité míry anonymity na těchto platformách. Je tudíž nezbytné rozšířit oblast působnosti směrnice (EU) 2015/849 tak, aby zahrnovala platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatele elektronických peněženek. Příslušné orgány by měly být s to sledovat používání virtuálních měn. To zajistí vyvážený a přiměřený přístup a zaručí technický pokrok a vysokou míru transparentnosti, jíž je dosaženo v oblasti alternativního financování a sociálního podnikání.

(7)  Důvěryhodnost virtuálních měn se nezvýší, jsou-li používány pro účely trestné činnosti. V tomto ohledu se při rozšiřování využívání virtuálních měn a jejich možných výhod anonymita stane spíše překážkou než výhodou. Zahrnutí platforem pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelů elektronických peněženek nevyřeší zcela otázku anonymity spojenou s transakcemi s virtuální měnou, jelikož velká část prostředí virtuálních měn je i nadále anonymní, neboť uživatelé mohou provádět transakce i bez platforem pro výměnu nebo poskytovatelů virtuálních peněženek. Za účelem boje proti rizikům spojeným s anonymitou by měly být vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky schopny spojit adresy virtuálních měn s totožností majitele virtuálních měn. Mimoto je třeba blíže posoudit možnost uživatelů, aby se sami dobrovolně přihlásili určeným orgánům.

(8)  Místní měny (nazývané rovněž doplňkovými měnami), které se používají ve velmi omezených sítích, jako je město nebo region, a mezi malým počtem uživatelů, by se neměly považovat za virtuální měny.

(9)  Při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými ve vysoce rizikových třetích zemích musí členské státy vyžadovat, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta za účelem řízení a zmírňování rizik. Každý členský stát proto na vnitrostátní úrovni určí druh opatření zesílené hloubkové kontroly, která budou přijata vůči vysoce rizikovým třetím zemím. Tyto rozdílné přístupy mezi členskými státy vytvářejí slabá místa v řízení obchodních vztahů s vysoce rizikovými třetími zeměmi označenými Komisí. Tyto nedostatky mohou teroristé využít k směrování finančních prostředků do/z finančního systému Unie. Je důležité zvýšit účinnost seznamu vysoce rizikových třetích zemí stanoveného Komisí, a to zajištěním harmonizovaného zacházení s těmito zeměmi na úrovni Unie. Tento harmonizovaný přístup by se měl zaměřit v prvé řadě na opatření zesílené hloubkové kontroly klienta. Členské státy a povinné osoby by však měly mít možnost uplatňovat kromě opatření zesílené hloubkové kontroly klienta dodatečná zmírňující opatření v souladu s mezinárodními závazky. Mezinárodní organizace a tvůrci standardů s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu mohou požádat o uplatňování vhodných protiopatření na ochranu mezinárodního finančního systému před stávajícími značnými riziky praní peněz a financování terorismu, která plynou z dotyčných zemí. Členské státy by s ohledem na vysoce rizikové třetí země určené Komisí měly přijmout a uplatňovat dodatečná zmírňující opatření s přihlédnutím k žádostem o protiopatření a doporučením, jako jsou žádosti a doporučení Finančního akčního výboru (FATF), jakož i k závazkům plynoucím z mezinárodních dohod. Kromě protiopatření přijímaných vůči vysoce rizikovým třetím zemím by nezbytnou podmínkou pro poskytnutí pasportizace a rovného přístupu na vnitřní trh mělo být komplexní posouzení režimu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, jenž byl zaveden v zemích EHP a ve třetích zemích. V případě zjištění nedostatků v režimu pro boj proti praní peněz a financování terorismu by přístup na vnitřní trh mohl být omezen obecně, nebo by mohl být omezen pro některá odvětví či povinné osoby.

(9a)  Jak Unie a její členské státy na jedné straně, tak třetí země na straně druhé nesou společnou odpovědnost za boj proti praní peněz a financování terorismu. Spolupráce se třetími zeměmi by se také měla více zaměřit na posílení finančních systémů a správy rozvojových zemí, aby se tyto země mohly lépe zapojit do celosvětového procesu daňových reforem s cílem zamezit finanční trestné činnosti a s ní souvisejícím nezákonným aktivitám a zavést mechanismy proti praní peněz, které by přispívaly k lepší výměně údajů a informací s jinými zeměmi, a pomáhaly tak odhalovat podvody a teroristy.

(10)  Vzhledem k vyvíjející se povaze hrozeb praní peněz a financování terorismu a zranitelnosti by Unie měla přijmout integrovaný přístup, pokud jde o soulad vnitrostátních režimů pro boj proti praní peněz a financování terorismu s požadavky na úrovni Unie, přičemž se vezme v úvahu posouzení účinnosti těchto vnitrostátních režimů. Za účelem sledování správného provedení požadavků Unie do vnitrostátních režimů, jejich účinného uplatňování a jejich schopnosti zajistit spolehlivý preventivní režim v této oblasti by Komise měla své posouzení založit na vnitrostátních režimech posuzování rizik, čímž nejsou dotčeny režimy zavedené mezinárodními organizacemi a tvůrci standardů v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, jako je Finanční akční výbor nebo Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz (MONEYVAL). Mezinárodní organizace a tvůrci standardů v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu by měli úzce spolupracovat s členskými státy za účelem vytvoření souboru společných ukazatelů pro posuzování vnitrostátních režimů posuzování rizik, jakož i harmonizovaných preventivních opatření.

(10a)  Sledování provádění požadavků Unie do vnitrostátních režimů nepostačuje k zajištění toho, aby vnitrostátní režimy pro boj proti praní peněz a financování terorismu účinně řešily činnosti v oblasti praní peněz a financování terorismu, neboť nedostatky jsou často způsobeny neúčinným vymáháním pravidel. V tomto ohledu je pro vnitřní trh naprosto nezbytné, aby Komise a evropské orgány dohledu získaly další pravomoci k hodnocení souladu vnitrostátních režimů pro boj proti praní peněz a financování terorismu s rámcem Unie pro sledování provádění a vymáhání vnitrostátních pravidel. Evropské orgány dohledu získají další pravomoci v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně pravomoci provádět v příslušných orgánech členských států posouzení na místě, vyžadovat předložení veškerých informací potřebných k posouzení dodržování předpisů, vydávat doporučení k nápravným opatřením, tato doporučení zveřejňovat a přijímat opatření nezbytná k zajištění jejich účinného provádění.

(10b)  K praní peněz a daňovým únikům dochází stále častěji prostřednictvím obchodních transakcí, a to manipulací ceny, kvantity nebo kvality. Finanční a daňová transparentnost je hlavní prioritou obchodní politiky Unie, a proto by zemím tolerujícím praní peněz a daňové úniky neměla být v rámci obchodu s Unií poskytnuta žádná výsada.

(10c)  V souladu se strategií „Obchod pro všechny“ by se měla přijmout další účinná opatření týkající se obchodu se službami, aby se předešlo jeho využívání k nezákonným finančním tokům, přičemž je třeba mít na paměti, že volný obchod se zbožím a službami s rozvojovými zeměmi zvyšuje hrozbu praní peněz a že objem obchodu Unie se službami s daňovými ráji je šestkrát vyšší než se srovnatelnými zeměmi, zatímco v případě obchodu se zbožím žádné takové rozdíly neexistují.

(10d)  Komise by měla do jednoho roku po vstupu této směrnice v platnost předložit členským státům zprávu o případných nedostatcích v kapitolách o finančních službách a usazování v obchodních dohodách Unie s třetími zeměmi, které jsou již v platnosti, zvláště pokud jde o definici investic a usazování, rozsah a stanovené lhůty obezřetnostních vynětí, existenci či neexistenci stropů pro převod peněz mezi stranami obchodních dohod, měny povolené pro tento převod, potvrzení bankovního tajemství a existenci ustanovení o výměně údajů.

(10e)  Kapitoly o finančních službách a usazování v budoucích obchodních dohodách by měly obsahovat přesné definice investic, aby byly vyloučeny produkty, které mají vysoký potenciál být nositeli nehlášených peněz; zajistit zavedení veřejných registrů posledního skutečného vlastnictví společností, trustů a podobných právních uspořádání vytvořených, spravovaných nebo provozovaných na územích, která obchodní dohoda pokrývá; zahrnout ujednání o spolupráci při kontrole finančních toků a zrušení bankovního tajemství, v souladu s pravidly pro ochranu údajů a standardy pro veřejně přístupné údaje; rozšířit oblast působnosti a stanovené lhůty pro obezřetnostní vynětí nad rámec „nerovnováhy nezbytných plateb“ a nahradit závazky „maximální snahy“ kogentními ustanoveními.

(11)  Mnohoúčelové předplacené karty, které jsou považovány za karty se společenskou hodnotou, mají legitimní využití a představují nástroj, který přispívá k finančnímu začlenění. Anonymní předplacené karty lze však snadno využít k financování teroristických útoků a logistiky. Je proto nezbytné upřít teroristům, teroristickým organizacím, sponzorům terorismu a jeho dalším zprostředkovatelům a podporovatelům tyto způsoby financování jejich operací dalším snížením limitů a maximálních částek, při nichž nemusí povinné osoby uplatňovat určitá opatření hloubkové kontroly klienta stanovená ve směrnici (EU) 2015/849. Zatímco se náležitě přihlíží k potřebám spotřebitelů při používání mnohoúčelových předplacených nástrojů a nebrání se používání těchto nástrojů na podporu sociálního a finančního začlenění, je nezbytné stávající prahové hodnoty u mnohoúčelových předplacených karet snížit ▌.

(12)  Ačkoliv je používání anonymních předplacených karet vydávaných v Unii v zásadě omezeno pouze na území Unie, u podobných karet vydaných ve třetích zemích to vždy neplatí. Je proto důležité zajistit, aby anonymní předplacené karty vydané mimo Unii bylo možno použít v Unii pouze tehdy, pokud lze mít za to, že vyhovují požadavkům, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v právních předpisech Unie. Příslušné pravidlo je třeba přijmout zcela v souladu se závazky Unie s ohledem na mezinárodní obchod, zejména ustanoveními Všeobecné dohody o obchodu službami.

(13)  Finanční zpravodajské jednotky hrají důležitou úlohu při identifikaci finančních operací teroristických sítí, zejména na přeshraničním základě, a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Finanční šetření mohou být zásadní pro odhalování napomáhání teroristickým trestným činům a sítí a systémů teroristických organizací. Vzhledem k neexistenci závazných mezinárodních standardů existují mezi finančními zpravodajskými jednotkami významné rozdíly, pokud jde o jejich funkce, kompetence a pravomoci. Členské státy by měly usilovat o zajištění účinnějšího a koordinovanějšího přístupu k finančním šetřením terorismu, včetně šetření, jež se týkají zneužívání virtuálních měn. Nynější rozdíly by však neměly ovlivnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména jejich schopnost vypracovat preventivní analýzy na podporu všech orgánů pověřených zpravodajskými, vyšetřovacími a justičními činnostmi a mezinárodní spoluprací. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít přístup k informacím a měly by být s to vyměňovat si je bez jakýchkoli omezení, mimo jiné prostřednictvím náležité spolupráce s donucovacími orgány. Ve všech případech podezření na trestnou činnost, a zejména v případech týkajících se financování terorismu, je třeba zajistit přímý a rychlý tok informací bez zbytečných prodlev. Je proto nezbytné dále posílit účinnost a efektivnost finančních zpravodajských jednotek, a to objasněním pravomocí finančních zpravodajských jednotek a spolupráce mezi nimi.

(13a)  Aby byly odstraněny nynější problémy v oblasti spolupráce mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami, je třeba zřídit finanční zpravodajskou jednotku na úrovni Unie, jež by koordinovala a podporovala finanční zpravodajské jednotky členských států v přeshraničních případech a pomáhala jim. Bylo by to obzvláště vhodné i pro integrovaný finanční trh Unie a rovněž účinné v boji proti praní peněz a financování terorismu na vnitřním trhu. Finanční zpravodajské jednotky členských států by stále byly primárně odpovědné za přijímání oznámení o podezřelých transakcích, jejich analýzu a předávání vnitrostátnímu příslušnému orgánu. Finanční zpravodajská jednotka Unie by poskytovala podporu členským státům zejména v oblasti údržby a rozvoje technické infrastruktury za účelem zajištění výměny informací, napomáhala jim při společné analýze přeshraničních případů a při strategické analýze a koordinovala činnost finančních zpravodajských jednotek členských států v přeshraničních případech.

(14)  Finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny získat od jakékoli povinné osoby veškeré nezbytné informace související s jejich funkcemi. Volný přístup k informacím je nezbytný, aby bylo zajištěno náležité sledování toků peněz a možnost odhalit nezákonné sítě a toky v rané fázi. Pokud musí finanční zpravodajské jednotky získat dodatečné informace na základě podezření z praní peněz, může být toto podezření založeno na předchozím oznámení o podezřelé transakci, které finanční zpravodajské jednotka obdržela, avšak rovněž na jiných způsobech, jako je vlastní analýza finanční zpravodajské jednotky, zpravodajské informace poskytnuté příslušnými orgány nebo informace, které má k dispozici jiná finanční zpravodajská jednotka. Finanční zpravodajské jednotky by proto měly mít možnost získat informace z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního řízení, které potřebují pro řádné plnění svých úkolů, od jakékoli povinné osoby, a to i bez předchozího oznámení, které učinila jednotlivá povinná osoba. Finanční zpravodajská jednotka by měla mít rovněž možnost získat tyto informace na žádost jiné finanční zpravodajské jednotky v Unii a vyměňovat si informace s dožadující finanční zpravodajskou jednotkou.

(14a)  Příslušné orgány dohlížející na úvěrové a finanční instituce pro účely zajištění souladu s touto směrnicí by měly mít možnost spolupracovat a vyměňovat si důvěrné informace bez ohledu na svou povahu či status. Za tímto účelem by příslušné orgány měly mít k dispozici vhodný právní základ pro výměnu důvěrných informací a měly by spolupracovat v největším možném rozsahu, v souladu s platnými mezinárodními standardy v této oblasti.

(14b)  Informace obezřetnostní povahy týkající se úvěrových a finančních institucí, jako jsou informace týkající se vhodnosti a způsobilosti ředitelů a akcionářů, mechanismů vnitřní kontroly, správy nebo řízení shody a rizik, jsou pro přiměřený dohled nad úvěrovými a finančními institucemi v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu často nepostradatelné. A naopak, informace o boji proti praní peněz a financování terorismu jsou rovněž důležité pro obezřetnostní dohled nad těmito institucemi. Z toho důvodu by výměně důvěrných informací a spolupráci příslušných orgánů úvěrových a finančních institucí pro boj proti praní peněz a financování terorismu a orgánů provádějících obezřetnostní dohled neměla neúmyslně bránit právní nejistota, jež může být důsledkem chybějících výslovných ustanovení v této oblasti. Takovéto upřesnění právního rámce je o to důležitější, že byly obezřetnostním dohledem v mnoha případech pověřeny orgány dohledu, které se nezaměřují na boj proti praní peněz a financování terorismu, například Evropská centrální banka.

(15)  Opožděný přístup finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů a bezpečnostních schránek, zejména anonymních, brání odhalení převodů finančních prostředků souvisejících s terorismem. Vnitrostátní údaje umožňující identifikaci bankovních a platebních účtů a bezpečnostních schránek náležejících jedné osobě jsou roztříštěné, nejsou proto včas dostupné pro finanční zpravodajské jednotky a ostatní příslušné orgány. Ve všech členských státech je proto nezbytné zavést centralizované automatizované mechanismy, jako je registr nebo systém vyhledávání dat, jako účinný způsob získání včasného přístupu k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů a bezpečnostních schránek, zmocněných osob a skutečných majitelů.

(15a)  Informace o vlastnictví či kontrole nemovitého majetku, například budov a pozemků, nejsou dostupné ve všech členských státech a rovněž neexistují konsolidované údaje o příjemcích plnění ze životního pojištění. Činnosti v oblasti praní peněz jsou prováděny rovněž prostřednictvím transakcí s nemovitostmi a s využitím produktů životního pojištění. Vytvoření automatizovaných centrálních mechanismů, jako je registr nebo systém vyhledávání dat, ve všech členských státech má zásadní význam pro sledování těchto informací a podporu vyšetřovací fáze. Orgány členských států musí mít včasný přístup k těmto údajům, aby mohly provádět přeshraniční kontroly a šetření.

(15b)  Vzhledem k neustálým technologickým změnám, které praní peněz a financování terorismu umožňují, se navrhuje vytvoření unijního nástroje pro sledování, koordinaci a technologické zpravodajství, jenž bude podporovat různé finanční zpravodajské jednotky v jejich činnosti.

(16)  V zájmu respektování soukromí a ochrany osobních údajů by měly tyto registry uchovávat minimální údaje potřebné pro vyšetřování v rámci boje proti praní peněz. Dotčené subjekty údajů by měly být informovány o tom, že jejich údaje jsou zaznamenány a zpřístupněny finančním zpravodajským jednotkám, a mělo by jím být sděleno kontaktní místo pro výkon jejich práva na přístup a opravu. ▌Měly by být stanoveny maximální doby uchovávání ▌pro registraci osobních údajů v registrech a zajištěno jejich zničení, jakmile již tyto informace nejsou pro uvedené účely zapotřebí. Přístup k registrům a databázím by měl být omezen na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“.

(17)  Pro boj proti praní peněz nebo financování terorismu jsou nezbytné správná identifikace a ověření údajů fyzických a právnických osob. Nejnovější technický vývoj v oblasti digitalizace transakcí a plateb umožňuje bezpečnou identifikaci na dálku nebo elektronickou identifikaci; tyto možnosti identifikace stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 a veškeré další prostředky identifikace na dálku založené na nových technologiích, které zajišťují vhodnou míru zabezpečení odpovídající zásadní míře spolehlivosti nařízení o elektronické identifikaci a důvěryhodných službách pro elektronické transakce, je třeba vzít v úvahu, zejména co se týká oznámených elektronických systémů a prostředků identifikace, které poskytují bezpečné nástroje na vysoké úrovni a měřítko, na jehož základě lze ověřit posouzení metod identifikace stanovených na vnitrostátní úrovni. Je proto nezbytné uznat bezpečné elektronické kopie originálních dokumentů a elektronická prohlášení, potvrzení nebo pověřovací údaje jako platné způsoby prokázání totožnosti. Při uplatňování této směrnice je třeba zohledňovat zásadu technologické neutrality.

(17a)  Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) je unijním střediskem odborných znalostí v otázkách bezpečnosti sítí a informací a měla by mít pravomoc k výměně informací s orgány činnými v trestním řízení bez jakýchkoli překážek, aby mohly spolupracovat v oblasti kybernetické bezpečnosti, která hraje důležitou roli v boji proti financování trestné činnosti včetně terorismu.

(17b)  Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) by měl být vyzván, aby aktualizoval svá opatření k zajištění transparentnosti s ohledem na dnešní výzvy s cílem lépe bránit zneužívání finančních systémů pro účely praní peněz nebo financování terorismu.

(18)  Prahová hodnota pro skutečné vlastnictví stanovená v čl. 3 bodě 6 písm. a) směrnice (EU) 2015/849 nerozlišuje mezi skutečnými obchodními společnostmi a subjekty, které nevykonávají aktivně podnikatelskou činnost a jsou využívány především jako zprostředkující struktura mezi aktivy nebo příjmy a skutečným konečným majitelem. V posledně uvedeném případě lze stanovenou prahovou hodnotu snadno obejít, což má za následek, že nejsou identifikovány fyzické osoby, které právnickou osobu skutečně vlastní nebo kontrolují. V zájmu lepšího objasnění informací o skutečném vlastnictví, pokud jde o zprostředkující struktury, které mají formu společnosti, je nezbytné stanovit zvláštní prahovou hodnotu, od níž se odvozuje vlastnictví. Tato prahová hodnota by měla být dostatečně nízká, aby se vztahovala na většinu situací.

(19)  Postup při přezkumu stávajících klientů je v současném rámci založen na rizicích. Vzhledem k vyššímu riziku praní peněz, financování terorismu a souvisejících predikativních trestných činů spojených s některými zprostředkujícími strukturami však tento postup nemusí umožňovat včasné odhalení a posouzení rizik. Je proto důležité zajistit, aby byly na metodickém základě sledovány rovněž určité jasně vymezené kategorie stávajících klientů.

(20)  Členské státy musí v současnosti zajistit, aby právnické osoby se sídlem na jejich území získaly a měly adekvátní, přesné a aktuální informace o svém skutečném vlastnictví. Potřeba přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli je klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů, kteří by jinak mohli skrýt svou totožnost za korporátní strukturu. Celosvětově propojený finanční systém usnadňuje skrývání a přesuny finančních prostředků po celém světě a ti, kteří perou peníze a financují terorismus, jakož i jiní zločinci v rostoucí míře tuto možnost využívají.

(21)  Je nutno objasnit zvláštní faktor, který určuje členský stát odpovědný za sledování a registraci informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Aby se zamezilo tomu, že kvůli rozdílům v právních systémech členských států nejsou určité svěřenské fondy a podobná právní uspořádání v Unii sledovány ani registrovány, a za účelem zabránění narušení vnitřního trhu je třeba všechny svěřenské fondy a podobná právní uspořádání, mimo jiné včetně Treuhand, Stiftung, Privatstiftung a Usufruct Fiducia, registrovat v členském státě (členských státech), kde jsou vytvořeny, spravovány nebo provozovány. Měly by být povinny zveřejňovat určité informace o skutečném vlastnictví. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání, je rovněž nezbytná spolupráce a výměna příslušných informací mezi členskými státy.

(21a)  Pachatelé trestných činů přesouvají výnosy z nezákonné činnosti prostřednictví řady finančních zprostředkovatelů, aby se vyhnuli odhalení, a proto je důležité poskytnout finančním a úvěrovým institucím možnost výměny informací nejen mezi členy skupiny, ale také s dalšími finančními a úvěrovými institucemi, a to za předpokladu, že je zajištěna ochrana údajů.

(22)  Veřejný přístup na základě povinného zveřejňování určitých informací o skutečném vlastnictví společností, svěřenských fondů a jiných subjektů a právních uspořádání poskytuje dodatečné záruky třetím osobám, které chtějí s těmito společnostmi obchodovat. Určité členské státy podnikly příslušné kroky nebo oznámily záměr zveřejňovat informace obsažené v registrech skutečných majitelů. Skutečnost, že informace nezveřejňují všechny členské státy, nebo rozdíly ve zpřístupněných informacích a jejich dostupnosti mohou vést k rozdílným úrovním ochrany třetích osob v Unii. Na řádně fungujícím vnitřním trhu je zapotřebí koordinace, aby se zamezilo narušení. Tyto informace by proto měly být veřejně dostupné ve všech členských státech.

(23)  Veřejný přístup umožňuje rovněž větší kontrolu informací ze strany občanské společnosti, včetně tisku nebo organizací občanské společnosti, a přispívá k zachování důvěry v integritu obchodních transakcí a finančního systému. Může přispět k boji proti zneužívání právnických osob a právních uspořádání jak tím, že pomáhá při vyšetřování, tak i prostřednictvím dopadů na pověst, jelikož každý, kdo by s nimi mohl uzavřít transakce, zná totožnost skutečných majitelů. Usnadňuje rovněž včasnou a účinnou dostupnost informací pro finanční instituce i orgány, včetně orgánů třetích zemí, které se podílejí na boji proti těmto trestným činům.

(24)  Důvěra investorů a široké veřejnosti ve finanční trhy závisí do značné míry na existenci vhodného režimu zveřejňování, který zajišťuje transparentnost, pokud jde o skutečné vlastnictví a kontrolní struktury společností. To platí zejména pro systémy správy a řízení společností, které se vyznačují koncentrovaným vlastnictvím, jak je tomu v Unii. Velcí investoři se značnými právy, pokud jde o hlasování a peněžní toky, mohou na straně jedné podporovat dlouhodobý růst a výkonnost podniku. Na straně druhé však mohou mít skuteční majitelé s kontrolním vlivem a s velkými hlasovacími bloky pobídky k odklonu podnikových aktiv a možnost získat osobní prospěch na úkor minoritních investorů.

(25)  Členské státy by proto měly umožnit přístup k informacím o skutečném vlastnictví dostatečně soudržným a koordinovaným způsobem, a to prostřednictvím centrálních registrů, v nichž jsou obsaženy informace o skutečném vlastnictví, a stanovením jednoznačného pravidla pro veřejný přístup, aby mohly třetí osoby v celé Unii zjistit, kdo jsou skuteční majitelé společností. Je proto nezbytné pozměnit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES(9) s cílem harmonizovat vnitrostátní předpisy o zveřejňování informací o skutečném vlastnictví společností, zejména za účelem ochrany zájmů třetích osob.

(26)  Je třeba usilovat o náležitou rovnováhu zejména mezi obecným veřejným zájmem s ohledem na transparentnost společností a předcházení praní peněz a základními právy subjektů údajů. Soubor údajů, které mají být zveřejněny, by měl být omezený, mě by být stanoven jednoznačně a úplně a mělo by se jednat o údaje obecné povahy, aby se minimalizovala případná újma způsobená skutečným majitelům. Informace, které jsou přístupné veřejnosti, by se současně neměly významně lišit od údajů, jež jsou shromažďovány v současnosti. Aby se omezilo zasahování do práva na respektování soukromého života obecně, a zejména na ochranu soukromých údajů, měly by tyto informace souviset v zásadě s postavením skutečných majitelů podniků a svěřenských fondů a měly by se důsledně týkat oblasti hospodářské činnosti, v níž skuteční majitelé působí.

(27)  Zveřejnění informací o skutečném vlastnictví by mělo být navrženo tak, aby mohly vlády a regulační orgány rychle reagovat na alternativní techniky investování, jako jsou akciové deriváty vypořádané v penězích. Legitimním většinovým vlastníkům by nemělo být na druhou stranu být bráněno v tom, aby hráli aktivní úlohu při sledování řízení v kotovaných společnostech. V zájmu fungování finančních trhů, které jsou stále více mezinárodně orientované a složité, je nezbytné, aby vnitrostátní orgány dohledu měly k dispozici a účinně uplatňovaly právní předpisy a požadavky, jež umožňují sdílení informací na mezinárodní úrovni.

(28)  Osobní údaje skutečných majitelů by měly být zveřejněny, aby mohly třetí osoby a občanská společnost obecně zjistit, kdo jsou skuteční majitelé. Posílená veřejná kontrola přispěje k předcházení zneužívání právnických osob a právních uspořádání, včetně vyhýbání se daňovým povinnostem. Je proto nezbytné, aby byly tyto informace zveřejněny prostřednictvím vnitrostátních registrů a prostřednictvím systému propojení registrů po dobu deseti let poté, co společnost byla z registru vymazána. Členské státy by však měly mít možnost stanovit v právních předpisech zpracovávání informací o skutečném vlastnictví, včetně osobních údajů, pro jiné účely, pokud toto zpracovávání splňuje cíl veřejného zájmu a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s ohledem na sledovaný legitimní cíl.

(29)  V zájmu zajištění přiměřeného a vyváženého přístupu a zaručení práva na soukromý život a ochranu osobních údajů by členské státy měly stejně tak stanovit výjimky vztahující se na zveřejňování informací o skutečném vlastnictví a přístup k těmto informacím v registrech za výjimečných okolností, pokud by tyto informace vystavily skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování.

(30)  Na zpracovávání osobních údajů podle této směrnice se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES(10), která bude nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(11).

(31)  Fyzické osoby, jejichž osobní údaje jsou uchovávány ve vnitrostátních registrech jako informace o skutečném vlastnictví, by proto měly být informovány o zveřejnění jejich osobních údajů před tím, než k tomuto zveřejnění dojde. Zpřístupněny by měly být mimoto pouze osobní údaje, které jsou aktuální a odpovídají skutečným majitelům, a majitelé by měli být informováni o svých právech podle stávajícího právního rámce Unie pro ochranu údajů, jak je stanoven v nařízení (EU) 2016/679 a směrnici (EU) 2016/680(12), a o postupech vztahujících se na výkon těchto práv.

(32)  Touto směrnicí není dotčena ochrana osobních údajů, které příslušné orgány zpracovávají podle rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(13), jež bude nahrazeno směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680(14).

(33)  V současnosti podléhají společnosti a podobné právnické osoby působící v Unii povinnosti registrovat informace o skutečném vlastnictví, přičemž se stejná povinnost nevztahuje na všechny svěřenské fondy a ostatní právní uspořádání s podobnými charakteristikami, jako je Treuhand, fiducies nebo fideicomiso, zřízená v Unii. Členské státy se vyzývají, aby přezkoumaly, která právní uspořádání v jejich právním rámci mají strukturu a funkci podobné svěřenským fondům. V zájmu zajištění toho, aby byli skuteční majitelé všech právnických osob a právních uspořádání působících v Unii řádně identifikováni a sledováni na základě soudržného a rovnocenného souboru podmínek, by měla být pravidla týkající se registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů ze strany svěřenských správců v souladu s pravidly zavedenými s ohledem na registraci informací o skutečném vlastnictví společností.

(36)  V zájmu zajištění soudržné a účinné registrace a výměny údajů by členské státy měly zajistit, aby jejich orgán pověřený zřízením registru pro informace o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a jiných právních uspořádání podobných svěřenským fondům spolupracoval se svými protějšky v ostatních členských státech a vyměňoval si informace o svěřenských fondech a jiných právních uspořádáních podobných svěřenským fondům.

(37)  Je důležité zajistit, aby byla pravidla pro boj proti praní peněz a financování terorismu povinnými osobami správně uplatňována. V této souvislosti by členské státy měly posílit úlohu orgánů veřejné moci, které působí jako příslušné orgány se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně finančních zpravodajských jednotek, orgánů, které vykonávají funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti, jakož i protikorupčních orgánů, daňových orgánů, orgánů přijímajících oznámení o přeshraniční přepravě oběživa a převoditelných nástrojů na doručitele a orgánů s povinnostmi v oblasti dohledu nebo monitorování, které mají zajistit plnění požadavků ze strany povinných osob.

(37a)  Bez ohledu na svoji povahu či status by příslušné orgány dohlížející na úvěrové a finanční instituce pro účely zajištění souladu s touto směrnicí měly být schopny spolupracovat a vyměňovat si v této souvislosti důvěrné informace. Z tohoto důvodu je zapotřebí vhodného právního základu, jenž by těmto příslušným orgánům umožnil vyměňovat si důvěrné informace a spolupracovat v co největší možné míře. Informace obezřetnostní povahy shromážděné na základě dohledu nad úvěrovými a finančními institucemi budou navíc často nepostradatelné pro účely přiměřeného dohledu nad těmito institucemi v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu a naopak. Z tohoto důvodu by výměně důvěrných informací a spolupráci příslušných orgánů úvěrových a finančních institucí pro boj proti praní peněz a financování terorismu a orgánů provádějících obezřetnostní dohled neměla bránit právní nejistota, jež může být důsledkem chybějících výslovných ustanovení v této oblasti.

(37b)  Z dostupných údajů zahrnutých do zvláštní zprávy Eurostatu o boji proti praní peněz vyplývá, že počet podaných oznámení o podezřelých transakcích se mezi jednotlivými členskými státy a povinnými osobami významně liší. Je nezbytné zlepšit shromažďování údajů, a rozšířit tak pokrytí údajů a umožnit aktualizovat informace. Členské státy poskytnou úřadu Eurostat statistické údaje o boji proti praní peněz, aby tento úřad mohl každé dva roky zveřejnit zprávu, která tyto statistické údaje shrne a objasní.

(37c)  Klíčové normy v oblasti transparentnosti by měly být závazné a měla by se jimi řídit jednání a opětovná jednání o obchodních dohodách a partnerstvích Unie. Obchodní partneři by měli ztratit výhody udělené v rámci obchodních dohod s Unií, jestliže nedodržují příslušné mezinárodní normy, například společný standard OECD pro oznamování, akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, centrální registr skutečného vlastnictví a doporučení Finančního akčního výboru (FATF). V rámci provádění akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku je zásadní plně uplatňovat systém podávání zpráv podle jednotlivých zemí na nadnárodní podniky.

(37d)  Úvěrové instituce předkládají poměrně vysoký počet oznámení o podezřelých transakcích, zatímco některé jiné povinné osoby, obzvláště nejrůznější profesionální poradci, právníci a svěřenské fondy, jich předkládají jen velmi málo nebo téměř žádné.

(37e)  Analýzy o dopadech obchodu na udržitelný rozvoj by měly obsahovat přesné informace o výkonnosti dotčené třetí země nebo zemí z tohoto hlediska, také pokud jde o provádění příslušných právních předpisů. Stěžejním prvkem dvoustranných dohod s třetími zeměmi by mělo být posílení ustanovení v těchto dohodách o řádné správě a poskytnutí technické pomoci, a to i tehdy, kdy nejsou daná ustanovení závazná.

(38)  Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(15) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými ustanoveními směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(39)  Jelikož cíle této směrnice, totiž ochrany finančního systému prostřednictvím předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, neboť jednotlivá opatření přijatá členskými státy na ochranu jejich finančních systémů by mohla být neslučitelná s fungováním vnitřního trhu a se zásadami právního státu a veřejné politiky Unie, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(40)  Tato směrnice ctí základní práva a zachovává zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života (článek 7 Listiny), právo na ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny) a svobodu podnikání (článek 16 Listiny).

(41)  Vzhledem k nutnosti zavést urychleně opatření přijatá za účelem posílení režimu Unie stanoveného pro předcházení praní peněz a financování terorismu a vzhledem k závazkům členských států přikročit rychle k provedení směrnice (EU) 2015/849 ve vnitrostátním právu by tato směrnice měla být provedena do 1. ledna 2017. Z týchž důvodů by měly být rovněž změny směrnice (EU) 2015/849 a směrnice 2009/101/ES provedeny do 1. ledna 2017.

(41a)  Evropská centrální banka vydala stanovisko dne 12. října 2016(16).

(42)  Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(17) [a vydal stanovisko dne …(18)].

(43)  Směrnice (EU) 2015/849 a 2009/101/ES by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice (EU) 2015/849

Směrnice (EU) 2015/849 se mění takto:

(-1)  v čl. 2 odst. 1 bodu 3 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)  auditory, externí účetní a daňové poradce či jakékoli jiné osoby nabízející služby či poradenství v daňové oblasti;“

(-1a)  v čl. 2 odst. 1 bodu 3 se písmena d) a e) nahrazují tímto:

„d)  realitní makléře včetně agentů zprostředkovávajících pronájem;

e)  další osoby obchodující se zbožím nebo službami, pokud jsou platby v částce 10 000 EUR nebo vyšší prováděny nebo přijímány v hotovosti, ať již je tato transakce prováděna jako jediná operace, nebo jako několik operací, které se zdají být spojeny;“

(1)  v čl. 2 odst. 1 bodu 3 se doplňují nová písmena g), h), ha) a hb), která znějí:

„g)  poskytovatele, kteří poskytují převážně a profesionálně služby výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami;

h)  poskytovatele peněženek, kteří nabízejí služby úschovy pověřovacích údajů potřebných pro přístup k virtuálním měnám;

ha)  osoby obchodující s uměleckými díly, umělecké galerie, aukční síně a platformy pro skladování a obchodování s uměleckými díly a dalšími cennými předměty a poskytování příslušných služeb (např. „freeporty“);

hb)  vydavatele a distributory elektronických peněz.“

(1b)  v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Pro účely odst. 3 prvního pododstavce písm. a) členské státy vyžadují, aby celkový obrat finanční činnosti nepřekračoval prahovou hodnotu, která musí být přiměřeně nízká. Tato prahová hodnota se stanoví na vnitrostátní úrovni v závislosti na druhu finanční činnosti. Prahová hodnota je oznámena Komisi a posouzena v rámci analýz rizik prováděných Komisí a jednotlivými členskými státy v souladu s článkem 6 a 7 této směrnice.“

(2)  článek 3 se mění takto:

-a)  v bodě 4 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)  všechny trestné činy, ▌jak jsou vymezeny ve vnitrostátním právu členských států, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok, nebo v členských státech, jejichž právní systém stanoví pro trestné činy dolní hranici, všechny trestné činy, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody v trvání nejméně šesti měsíců;“

-aa)  v bodě 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„fa) trestné činy související s přímými i nepřímými daněmi, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním právu členských států, s přihlédnutím k článku 57 této směrnice.“

-ab)  druhý pododstavec bodu 6 písm. a) podbodu i) se nahrazuje tímto:

„Indikátorem přímého vlastnictví je akciový podíl 10 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 10 %, který v klientovi drží fyzická osoba. Indikátorem nepřímého vlastnictví je akciový podíl 10 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 10 %, který v klientovi drží společnost kontrolovaná jednou nebo více fyzickými osobami nebo několik společností kontrolovaných stejnou fyzickou osobou nebo fyzickými osobami. Toto ustanovení platí, aniž je dotčeno právo členských států rozhodnout o tom, že indikátorem vlastnictví nebo kontroly může být nižší procentní podíl. Kontrolu jinými prostředky lze určit mimo jiné v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 1 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU.“

aa)  v bodě 6 písm. a) se doplňuje nový podbod, který zní:

„ia) vyšší vedoucí pracovníci, nominovaní ředitelé, administrátoři a další zmocněnci či zprostředkovatelé nesmí být nikdy označeni za skutečné majitele, pokud nesplňují kritéria pro skutečného majitele;“

ab)  v bodě 6 písm. a) se podbod ii) nahrazuje tímto:

„ii)  jestliže po vyčerpání všech možných prostředků společnost neposkytne totožnost žádné fyzické osoby, která splňuje kritéria stanovená v bodě i), povinné osoby zaznamenají, že neexistuje žádný skutečný majitel, a vedou záznamy o krocích učiněných k identifikaci skutečného majitele podle bodu i).

Jestliže existuje pochybnost o tom, že identifikovaná osoba nebo osoby jsou skutečnými majiteli, provede se o takovém podezření záznam.

Kromě toho povinné osoby zajistí a ověří totožnost relevantní fyzické osoby ve vrcholném vedení, jež je označena jako „vrcholný vedoucí pracovník“ (a nikoli jako „skutečný majitel“), a zaznamenají podrobnosti o všech právních vlastnících společnosti;“

ac)  v bodě 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)  v případě svěřenských fondů všechny následující osoby:

i)  zakladatele;

ii)  svěřenského správce nebo svěřenské správce;

iii)  osobu nebo osoby vykonávajících dohled nad správou fondu, existují-li;

iv)  obmyšlené, nebo pokud ještě nebyly určeny konkrétní fyzické osoby, které mají prospěch z právního uspořádání nebo právnické osoby, okruh osob, v jejichž hlavním zájmu je právní uspořádání nebo právnická osoba založena nebo provozována;

v)  jakoukoli jinou fyzickou osobu, která v konečném důsledku vykonává kontrolu nad svěřenským fondem prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví nebo jinými prostředky.

Pokud některá z výše uvedených kategorií i) až v) zahrnuje namísto nebo vedle fyzických osob jednu nebo několik právnických osob, jsou skuteční majitelé uvedené právnické osoby, jak je stanoveno v odstavci výše, rovněž považováni za jedny ze skutečných majitelů svěřenského fondu.“

ad)  v bodě 9 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ha) členů orgánů veřejné správy, kteří jsou pověřeni zadáváním veřejných zakázek, jež překračují prahové hodnoty uvedené v článku 4 směrnice 2014/24/EU.“

b)  bod 16 se nahrazuje tímto:

„(16)  „elektronickými penězi“ elektronické peníze definované v čl. 2 bodu 2 směrnice 2009/110/ES, avšak s vyloučením peněžní hodnoty uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5 zmíněné směrnice;“;

c)  doplňují se nové body 18 a 18a, a 18b:

„(18)  „virtuálními měnami“ digitální znázornění hodnoty, která není vydána centrální bankou ani orgánem veřejné moci ani není spojena se zákonně stanovenou fiat měnou, která nemá právní status měny či peněz, je však fyzickými nebo právnickými osobami přijímána jako ▌prostředek pro výměnupřípadně i pro jiné účely a může být elektronicky převáděna, uchovávána nebo obchodována;

(18a)  „vydavatelem elektronických peněz“ instituce ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/110/ES;

  (18b)  „poskytovatelem virtuální peněženky“ subjekt poskytující služby, jejichž cílem je ochraňovat jménem klientů soukromé šifrovací klíče za účelem držení, uchovávání a převodu virtuálních měn.“

(2a)  vkládá se nový článek 5a, který zní:

„Článek 5a

Členské státy zajistí, aby kromě povinných osob, jak jsou stanoveny v této směrnici, prováděly vnitrostátní orgány opatření hloubkové kontroly klienta podle článků 13, 18a, 19 a 20 u státních příslušníků třetích zemí, kteří žádají o oprávnění k pobytu nebo občanství v daném členském státě podle vnitrostátního práva, jež uděluje oprávnění k pobytu nebo občanství státním příslušníkům třetích zemí výměnou za kapitálové transfery, nákup majetku či státních dluhopisů nebo investice do společností v daném členském státě.“

(2b)  článek 6 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b)  rizika související s každým příslušným odvětvím, včetně předpokládané peněžní hodnoty praní peněz u každého příslušného odvětví;

c)  nejrozšířenější prostředky, které pachatelé trestných činů k praní výnosů z nezákonné činnosti využívají, včetně prostředků používaných obzvláště v transakcích mezi členskými státy a třetími zeměmi, a to nezávisle na klasifikaci konkrétní třetí země, pokud jde o seznam vypracovaný na základě čl. 9 odst. 2.“

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Komise zprávu uvedenou v odstavci 1 zpřístupní členským státům a povinným osobám, aby jim pomohla identifikovat, chápat, řídit a zmírňovat riziko praní peněz a financování terorismu a aby umožnila dalším zúčastněným stranám, včetně vnitrostátních zákonodárců, Evropského parlamentu, evropských orgánů dohledu a zástupců finančních zpravodajských jednotek, rizikům lépe porozumět. Zprávy se zveřejní šest měsíců po jejich zpřístupnění členským státům.

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Pokud odůvodnění poskytnuté členským státem není považováno za uspokojivé z hlediska zajištění spolehlivého režimu pro boj proti praní peněz v celé Unii, nebo členský stát stále neuplatňuje opatření, která mají zajistit soulad s těmito doporučeními, může Komise dodatečně doporučit, aby členské státy povinným osobám uložily povinnost uplatňovat při jednáních s fyzickými osobami nebo právnickými osobami působícími v odvětví nebo provádějícími činnosti, které byly označeny za vysoce rizikové z hlediska praní peněz a financování terorismu, opatření zesílené hloubkové kontroly klienta.“

(2c)  článek 7 se mění takto:

  a)  v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Jestliže členský stát propůjčí pravomoc svého orgánu z prvního pododstavce jiným orgánům, obzvláště těm na regionální či místní úrovni, zajistí se účinná a efektivní koordinace mezi všemi příslušnými orgány. Jestliže je úkoly stanovenými v prvním pododstavci pověřeno více než jedno oddělení v rámci orgánu, kterému byla pravomoc propůjčena, zajistí se účinná a efektivní koordinace a spolupráce mezi těmito různými odděleními.“

b)  v odstavci 4 se doplňují nová písmena, která znějí:

„ea)  sdělí institucionální strukturu a obecné postupy svého režimu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, mimo jiné i finanční zpravodajskou jednotku, daňové agentury a státní zástupce, jakož i přidělené lidské a finanční zdroje;

eb)  prošetří a sdělí vnitrostátní úsilí a zdroje (lidské i rozpočtové) vyčleněné na boj proti praní peněz a financování terorismu.“

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Členské státy poskytnou výsledky svých posouzení rizik Komisi, evropským orgánům dohledu a ostatním členským státům. Ostatní členské státy mohou členskému státu, který provádí posouzení rizik, případně poskytnout další relevantní informace. Souhrn posouzení je veřejně k dispozici. Toto posouzení neobsahuje utajované informace.“

d)  doplňuje se nový odstavec 5a, který zní:

„5a.   Evropské orgány dohledu vydají prostřednictvím společného výboru a Komise členským státům doporučení ohledně vhodných opatření k řešení zjištěných rizik. Rozhodne-li se členský stát, že ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu některé z vydaných doporučení neuplatní, oznámí to evropským orgánům dohledu a Komisi a své rozhodnutí zdůvodní. Pokud poskytnuté odůvodnění není považováno za uspokojivé z hlediska zajištění spolehlivého režimu pro boj proti praní peněz v celé Unii, nebo členský stát stále neuplatňuje opatření, která mají zajistit soulad s doporučeními, může Komise dodatečně doporučit, aby členské státy povinným osobám uložily povinnost uplatňovat při jednáních s fyzickými osobami nebo právnickými osobami působícími v odvětví nebo provádějícími činnosti, které byly označeny za vysoce rizikové z hlediska praní peněz a financování terorismu, opatření zesílené hloubkové kontroly klienta.“

(2d)  článek 9 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 s cílem identifikovat vysoce rizikové třetí země, přičemž zohlední ▌nedostatky v právu i skutečných správních postupech a obchodní praxi, zejména pokud jde o:

a)  právní a institucionální rámec dané třetí země pro boj proti praní peněz a financování terorismu, především:

i)  považování praní peněz a financování terorismu za trestný čin;

„ia)  existenci odolných systémů, které zajistí, že budou informace o skutečném vlastnictví korporací a jiných právnických osob nebo uspořádání k dispozici příslušným orgánům, jakož i transparentnost informací o skutečném vlastnictví.“

ii)  opatření týkající se hloubkové kontroly klienta,

iii)  požadavky na vedení záznamů a 

iv)  požadavky na oznamování podezřelých transakcí;

b)  pravomoci, ▌postupy a politickou nezávislost příslušných orgánů třetí země pro účely boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně náležitě odrazujících a účinných trestů a sankcí, jakož i jejich postupy pro spolupráci s příslušnými orgány v členských státech nebo Unii;

c)  účinnost systému pro boj proti praní peněz a financování terorismu při řešení rizik, jimž daná třetí země v této oblasti čelí, včetně analýzy ukazatelů správy, jako je kontrola korupce, účinnost správy, politická stabilita a nepřítomnost násilí/terorismu, kvalita právních předpisů, právní stát a odpovědnost;

ca)  výměnu informací mezi příslušnými orgány a členskými státy EU;

cb)  opatření zavedená za účelem ochrany oznamovatelů, kteří poskytnou informace týkající se činností v oblasti praní peněz.

aa)  vkládá se nový odstavec 2a, který zní:

2a.  Při jednání Komise nebo jakéhokoli členského státu se třetí zemí o jakékoli obchodní dohodě, dohodě o přidružení či dohodě o partnerství se přihlíží k čl. 9 odst. 2 písm. a), b) a c). Konečné znění dohody obsahuje ustanovení o minimálních normách a ustanovení o řádné správě, jak je stanoveno v příloze II sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o vnější strategii pro efektivní zdanění v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, lepší spolupráci a účinných odvetných opatřeních pro případ, že třetí země tato ustanovení neuplatňuje.

ab)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4.  Komise při přípravě aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 2 provede posouzení rizik, jež představují jednotlivé třetí země, přičemž zohlední, ale zároveň se výhradně neomezí na hodnocení, posouzení a zprávy, které vypracovaly mezinárodní organizace a tvůrci standardů s pravomocemi v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu.“

(2e)  v článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy zakáží svým úvěrovým institucím a finančním institucím vedení anonymních účtů, anonymních vkladních knížek nebo anonymních bezpečnostních schránek. Členské státy v každém případě vyžadují, aby byli majitelé existujících anonymních účtů, anonymních vkladních knížek nebo anonymních bezpečnostních schránek a příjemci výnosů z nich podrobeni opatřením hloubkové kontroly klienta nejpozději šest měsíců po vstupu této směrnice v platnost a v každém případě nejpozději před jakýmkoli použitím těchto účtů, vkladních knížek nebo bezpečnostních schránek.“

(2f)  článek 11 se mění takto:

a)  písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)  v případě osob obchodujících se zbožím nebo službami při provádění příležitostné transakce v hotovosti ve výši 10 000 EUR nebo více, ať již je tato transakce prováděna jako jediná operace, nebo jako několik operací, které se zdají být spojeny;“

b)  písmeno e) se nahrazuje tímto:

e)  při podezření na praní peněz nebo financování terorismu, bez ohledu na jakoukoli odchylku, výjimku nebo prahovou hodnotu; v souvislosti s praním peněz nebo financováním terorismu se za citlivé považuje toto zboží: ropa, zbraně, drahé kovy, tabákové výrobky, kulturní umělecká díla a jiné předměty archeologického, historického, kulturního a náboženského významu či ojedinělé vědecké hodnoty, jakož i slonovina a chráněné druhy.“

(3)  článek 12 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  v prvním pododstavci se písmena a), b) a e) nahrazují tímto:

„a)  platební prostředek není dobíjecí nebo má stanoven měsíční limit pro platební transakce nejvýše 150 EUR, jejž lze čerpat jen v Unii;

b)  maximální částka uchovávaná elektronicky nepřekračuje 150 EUR;“

e)  vydavatel dostatečně sleduje transakce nebo obchodní vztahy a zajišťuje jejich sledovatelnost, aby bylo možné odhalit neobvyklé nebo podezřelé transakce.

ii)  druhý pododstavec se zrušuje;

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy zajistí, aby se odchylka stanovená v odstavci 1 nevztahovala na ▌ zpětnou výměnu peněžní hodnoty elektronických peněz za hotovost nebo na výběr hotovosti z takové peněžní hodnoty, je-li vyměňovaná částka vyšší než 50 EUR.“;

c)  doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3. Členské státy zajistí, aby úvěrové a finanční instituce v Unii působící jako akceptanti akceptovaly platby uskutečněné s předplacenými kartami vydanými ve třetích zemích pouze tehdy, pokud tyto karty splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b), c) a článku 14, nebo pokud lze mít za to, že splňují požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Informace jsou pravidelně sledovány, přičemž finanční instituce vyčlení na provádění tohoto úkolu odpovídající prostředky.

(4)  v čl. 13 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)  zjištění a ověření totožnosti klienta na základě dokumentů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje, případně včetně elektronických prostředků identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014(19), jsou-li k dispozici, nebo jakýchkoli jiných postupů identifikace na dálku uznaných a schválených příslušným orgánem;

(4a)  v čl. 13 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„aa)  kontrolu, zda se jméno klienta a skutečného majitele nenachází na sankčním seznamu Unie;“

(4b)  v článku 13 se vkládá nový odstavec 6a, který zní:

„6a.   Členské státy zajistí, aby v případě, že na základě opatření hloubkové kontroly klienta podle tohoto článku není možné zjistit totožnost skutečného majitele, nebo že existují oprávněné pochybnosti, zda je zjištěná osoba (osoby) skutečným majitelem (skutečnými majiteli), bylo odmítnuto navázání obchodního vztahu nebo byl tento vztah ukončen a aby nebyly prováděny žádné transakce.“

(5)  v článku 14 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření hloubkové kontroly klienta nejen na všechny nové klienty, ale také ve vhodných okamžicích na stávající klienty při zohlednění míry rizika, včetně okamžiků, kdy se mění relevantní okolnosti klienta, nebo v případě, musí-li povinná osoba v průběhu příslušného kalendářního roku kontaktovat klienta za účelem přezkumu informací týkajících se skutečných majitelů, zejména podle směrnice 2011/16/EU. Členské státy vyžadují, aby povinné osoby kontaktovaly klienta za účelem přezkumu veškerých informací týkajících se skutečného majitele nebo majitelů nejpozději do ... [jednoho roku od vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

(6)  v čl. 18 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

V případech uvedených v článcích 18a až 24 a v jiných případech spojených s vyšším rizikem, které určí členské státy nebo povinné osoby, členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika.“;

(6a)  V článku 18 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby zkoumaly pozadí a účel všech ▌transakcí, které splňují některou z následujících podmínek:

i)  jedná se o složité transakce;

ii)  jedná se o neobvykle velké transakce;

iii)  transakce jsou prováděny neobvyklým způsobem;

iv)  nezdá se, že by měly zcela zákonný účel.

Povinné osoby musí zvláště zvýšit míru a povahu sledování obchodního vztahu s cílem určit, zda se tyto transakce nebo činnosti zdají podezřelé.

(7)  vkládá se nový článek 18a, který zní:

Článek 18a

1.  Co se týká obchodních vztahů nebo transakcí, na nichž se podílejí vysoce rizikové třetí země, členské státy vyžadují, aby při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v třetích zemích, které byly označeny za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2, uplatňovaly povinné osoby přinejmenším všechna níže uvedená opatření zesílené hloubkové kontroly klienta:

a)  získání dodatečných informací o klientovi, včetně skutečného majitele či majitelů;

b)  získání dodatečných informací o zamýšlené povaze obchodního vztahu;

c)  získání informací o zdroji finančních prostředků nebo zdroji majetku klienta, včetně skutečného majitele či majitelů;

d)  získání informací o důvodech zamýšlených nebo uskutečněných transakcí;

e)  získání souhlasu od vrcholného vedení ohledně navázání nebo zachování obchodního vztahu;

f)  posílené sledování obchodního vztahu prostřednictvím vyššího počtu častěji prováděných kontrol a výběrem způsobů obchodování, které vyžadují bližší posouzení;

g)  požadavek, aby se první platba uskutečnila prostřednictvím účtu vedeného na jméno klienta u banky, na niž se vztahují podobné standardy hloubkové kontroly klienta.

1a.  Kromě opatření uvedených v odstavci 1 uplatňují členské státy v souladu s mezinárodními závazky Unie na třetí země, které byly podle čl. 9 odst. 2 označeny za vysoce rizikové, níže uvedená opatření:

a)   vyžadování většího dohledového šetření nebo požadavky na externí audit u poboček a dceřiných podniků finančních institucí usazených v dotčené zemi;

b)   vyžadování přísnějších požadavků na externí audit u finančních skupin s ohledem na jejich pobočky a dceřiné podniky nacházející se v dotčené zemi.

2.  Kromě opatření uvedených v odstavci 1 a 1a a v souladu s mezinárodními závazky Unie mohou členské státy vyžadovat, aby při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými ve třetích zemích označených za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2 uplatňovaly povinné osoby jedno či více dodatečných zmírňujících opatření:

a)  požadavek, aby finanční instituce uplatňovaly další prvky zesílené hloubkové kontroly;

b)  zavedení posílených příslušných mechanismů oznamování nebo systematického oznamování finančních transakcí;

c)   omezení obchodních vztahů nebo finančních transakcí s fyzickými nebo právnickými osobami z určené země;

ca)  spolehlivé systémy s cílem zajistit, aby příslušné orgány měly k dispozici minimální objem požadovaných informací o konečných příjemcích, přičemž vnitrostátní systém či vedení nesmí uplatňovat žádné překážky jako záminku k odmítnutí poskytnout informace.

3.  Kromě opatření uvedených v odstavci 1 a 1a mohou členské státy uplatňovat v souladu s mezinárodními závazky Unie na třetí země označené za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2 jedno z níže uvedených opatření:

a)  odmítnutí zřízení dceřiných podniků nebo poboček či zastoupení finančních institucí z dotčené země nebo jiné zohlednění skutečnosti, že příslušná finanční instituce pochází ze země, která nemá adekvátní systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

b)  zákaz zřízení poboček nebo zastoupení finančních institucí v dotčené zemi nebo jiné zohlednění skutečnosti, že se příslušná pobočka nebo zastoupení bude nacházet v zemi, která nemá adekvátní systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

c)  zákaz, aby se finanční instituce spoléhaly při provádění jednotlivých prvků hloubkové kontroly klienta na třetí osoby usazené v dotčené zemi;

d)  požadavek, aby finanční instituce přezkoumaly a pozměnily nebo v případě potřeby ukončily korespondenční vztahy s finančními institucemi v dotčené zemi;

4.  Při uplatňování opatření stanovených v odstavci 2 a 3 členské státy podle potřeby zohlední příslušná hodnocení, posouzení nebo zprávy, které v souvislosti s riziky, jež jednotlivé třetí země představují, vypracovaly mezinárodní organizace a tvůrci standardů v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu.

5.  Před přijetím nebo uplatňováním opatření stanovených v odstavcích 2 a 3 vyrozumí členské státy Komisi.“;

(7a)   v čl. 20 písm. b) se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)  přijaly přiměřená opatření s cílem zjistit zdroj majetku a zdroj finančních prostředků, které figurují v obchodních vztazích nebo transakcích s takovými osobami, včetně korporátní struktury používané pro obchodní vztahy či transakce;“

(7b)  vkládá se nový článek 20a, který zní:

„Článek 20a

1.  Členské státy přijmou vnitrostátní právní předpisy, jež stanoví vypracování seznamů politicky exponovaných osob pobývajících na jejich území.

2.  Komise ve spolupráci s členskými státy a na základě údajů předložených členskými státy a mezinárodními organizacemi vypracuje seznam politicky exponovaných osob pobývajících v Unii. K tomuto seznamu mají přístup příslušné orgány a povinné osoby.

3.  Odstavce 1 a 2 neosvobozují povinné osoby od jejich povinnosti provádět identifikaci a kontrolu klientů; povinné osoby při plnění těchto povinností nespoléhají pouze na tyto informace a nepovažují je za dostačující.

4.  Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, jimiž zamezí obchodování s informacemi o politicky exponovaných osobách nebo osobách, které zastávají nebo zastávaly významnou funkci v mezinárodní organizaci, k obchodním účelům.“

(7c)  Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Pokud politicky exponovaná osoba již nezastává významnou veřejnou funkci v členském státě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, musí povinné osoby alespoň po třicet šest měsíců zohledňovat trvající riziko představované touto osobou a uplatňovat vhodná opatření při zohlednění míry rizika, dokud se nemá za to, že tato osoba již nepředstavuje žádné další riziko specifické pro politicky exponované osoby.“

(7d)  v článku 26 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy zakáží povinným osobám spoléhat se na třetí osoby usazené ve vysoce rizikových třetích zemích.▌“

(8)  v článku 27 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  Členské státy zajistí, aby povinné osoby, na které se klient obrátí, podnikly náležité kroky k zajištění toho, aby třetí osoby na vyžádání neprodleně poskytly příslušné kopie údajů o zjišťování a ověřování totožnosti, případně včetně údajů získaných elektronickými prostředky identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014 nebo jinými postupy identifikace na dálku uznanými a schválenými příslušnými orgány, a další příslušnou dokumentaci o totožnosti klienta nebo skutečného majitele.;

(8a)  v článku 28 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)  účinné uplatňování požadavků uvedených v písmeni b) podléhá dozoru na úrovni skupiny, který provádí příslušný orgán domovského členského státu▌.“

(9)  článek 30 se mění takto:

-a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby majitelé podílů, hlasovacích práv nebo vlastnických práv ve společnostech a jiných právních subjektech, a to i prostřednictvím akcií na doručitele nebo prostřednictvím kontroly jinými prostředky, informovali tyto subjekty o tom, zda vlastní podíl svým jménem a na svůj účet nebo v zastoupení jiné osoby. V případě, že jednají jménem jiné osoby, informují registr o totožnosti fyzické osoby, jejímž jménem jednají. Členské státy zajistí, aby fyzická osoba nebo osoby, které mají funkci vyššího vedoucího pracovníka ve společnostech a jiných právnických subjektech, zpřístupnily těmto subjektům informaci o tom, zda vykonávají tuto funkci svým jménem nebo v zastoupení jiné osoby. V případě, že jednají jménem jiné osoby, informují registr o totožnosti fyzické osoby, jejímž jménem jednají.“

-aa)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.  Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 3 byly adekvátní, přesné a současné. Členské státy zavedou mechanismy, které zajistí, že se informace v registru ověřují v pravidelných intervalech. Povinné osoby, finanční zpravodajské jednotky a příslušné orgány oznámí veškeré nesrovnalosti, které najdou mezi informacemi o skutečném vlastnictví uvedenými v centrálních registrech a informacemi o skutečném vlastnictví, které získaly v rámci postupů hloubkové kontroly nebo šetření klienta.

a)  ▌odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví byly vždy bezplatně k dispozici:

a)  příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám, a to bez omezení;

b)  povinným osobám v rámci hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II.“

aa)  vkládá se odstavec 5a, který zní:

„5a.   Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3 tohoto článku týkajícího se veškerých podnikatelských a právních subjektů jiných než jsou subjekty uvedené v čl. 1a písm. a) směrnice (ES) 2009/101 jsou veřejně k dispozici.

Tyto veřejně dostupné informace obsahují alespoň jméno, datum narození, státní příslušnost, zemi bydliště, kontaktní údaje (bez zpřístupnění adresy bydliště), povahu a rozsah skutečného podílu drženého skutečným majitelem podle čl. 3 bodu 6 písm. a).

Pro účely tohoto odstavce musí být přístup k informacím o skutečném vlastnictví v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů a se standardy veřejně přístupných údajů a je podmíněn registrací online. Členské státy mohou zavést poplatek na pokrytí administrativních nákladů.“

b)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.  Centrální registr uvedený v odstavci 3 zajistí včasný a neomezený přístup pro příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky ke všem informacím uchovávaným v centrálním registru bez jakéhokoli omezení a bez upozornění dotčeného subjektu. Umožní rovněž včasný přístup pro povinné osoby při přijímání opatření hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II.

Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů, orgánů dohledu, a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, sledování a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.“

ba)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Členské státy vyžadují, aby se povinné osoby při plnění jejich požadavků na hloubkovou kontrolu klienta v souladu s kapitolou II nespoléhaly výhradně na centrální registr uvedený v odstavci 3. Tyto požadavky musí být plněny použitím přístupu založeného na posouzení rizik. Při navazování nového klientského vztahu se společností či jiným právnickým subjektem podléhající registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3 získají povinné osoby doklad o registraci.“

c)  odstavce 9 a 10 se nahrazují tímto:

„9.  za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 5 a 5a vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Členské státy zajistí, aby se tyto výjimky udělovaly na základě podrobného vyhodnocení výjimečné povahy okolností, a toto hodnocení na požádání zpřístupní Komisi. Výjimky by měly být v pravidelných intervalech přehodnocovány, aby se zamezilo zneužití. Pokud je výjimka udělena, je to v registru jasně uvedeno. Právo na správní přezkum rozhodnutí o výjimce a na účinnou soudní ochranu je zaručeno. Členské státy zveřejní roční statistické údaje o počtu udělených výjimek a uvedených důvodech a tyto údaje ohlásí Komisi.

Výjimky udělené podle tohoto odstavce se nevztahují na úvěrové instituce a finanční instituce a na ty povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. b), které jsou veřejnými činiteli.

10.  Členské státy zajistí, aby centrální registry uvedené v odstavci 3 tohoto článku byly propojeny prostřednictvím evropské centrální platformy zřízené podle čl. 4a odst. 1 směrnice 2009/101/ES. Napojení centrálních registrů členských států na platformu je zajištěno podle technických specifikací a postupů stanovených v prováděcích aktech, které Komise přijala v souladu s článkem 4c směrnice 2009/101/ES.

Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly přístupné prostřednictvím systému propojení registrů zřízeného podle čl. 4a odst. 2 směrnice 2009/101/ES v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států k provedení odstavce 5 tohoto článku.

Informace podle odstavce 1 tohoto článku jsou dostupné prostřednictvím vnitrostátních registrů a prostřednictvím systému propojení registrů po dobu deseti let poté, co byly společnost nebo jiný právnický subjekt z registru vymazány. Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zavedení různých typů přístupu v souladu s odstavcem 5.“

ca)  doplňuje se nový odstavec 10a, který zní:

„10a.  Členské státy zajistí, aby společnosti a jiné právnické subjekty zapsané mimo jejich území nebo jurisdikci musely získávat a uchovávat adekvátní, přesné a současné informace o svém skutečném vlastnictví, včetně podrobných údajů o skutečné držené účasti, a aby tyto informace vkládaly do veřejného registru za podobných podmínek, jako jsou podmínky uvedené v odstavcích 1, 3, 5 a 6 článku a v článku 7b směrnice 2009/101/ES za následujících podmínek:

a)  pokud společnost nebo právnická osoba otevře bankovní účet nebo požádá o úvěr v členském státě;

b)  pokud společnost nebo právnická osoba získá buď nákupem, nebo jinými právními prostředky, např. jako dar, nemovitost;

c)  pokud společnost nebo právnická osoba je stranou jakékoli obchodní transakce, jejíž platnost je podle vnitrostátního práva podmíněna určitým formálním aktem či ověřením, např. ověřením u notáře.

Členské státy stanoví přiměřené sankce za nesplnění povinnosti registrace v souladu s tímto odstavcem, např. prohlášení smlouvy za neplatnou.“

(10)  článek 31 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Členské státy zajistí, aby se tento článek použil na svěřenské fondy a ostatní typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům, jako jsou mimo jiné fiducie, Treuhand, waqf nebo fideicomiso, Stiftung, Privatstiftung, Usufruct Fiducia a na všechny ostatní stávající či budoucí právní uspořádání, s obdobnou strukturou nebo funkcí. Členské státy stanoví charakteristiky pro určení toho, kde mají právní uspořádání strukturu nebo funkce podobné svěřenským fondům a jiným uspořádáním zmíněným v tomto pododstavci.

Každý členský stát vyžaduje, aby svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu nebo osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení, jako v případě jiných druhů právních uspořádání podle prvního pododstavce, zřízených, spravovaných nebo provozovaných v daném členském státě získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Uvedené informace zahrnují údaje o totožnosti všech skutečných vlastníků uvedených v písmenech b) a c) čl. 3 odst. 6.“;

aa)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

2.  Členské státy zajistí, aby svěřenští správci nebo osoby v rovnocenném nebo obdobném postavení, jako v případě jiných druhů právních uspořádání, jak je uvedeno v čl. 31 odst. 1 prvním pododstavci o svém postavení informovali povinné osoby a aby jim včas poskytli informace uvedené v odstavci 1▌.

ab)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

3.  Členské státy vyžadují, aby informace uvedené v odstavci 1 byly včas k dispozici příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám. Povinné osoby, finanční zpravodajské jednotky a příslušné orgány oznámí veškeré nesrovnalosti, které najdou mezi informacemi o skutečném vlastnictví uvedenými v centrálních registrech a informacemi o skutečném vlastnictví, které získaly v rámci postupů hloubkové kontroly nebo šetření klienta.

b)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.  Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány v centrálním registru, který je uveden v čl. 30 odst. 3, zřízeném každým členským státem, ve kterém je vytvořeno, spravováno nebo provozováno právní uspořádání uvedené v odstavci 1.“;

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a byly včas a bezplatné neomezeně přístupné pro příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky bez upozornění stran dotčeného právního uspořádání. Rovněž zajistí, aby měly povinné osoby včasný přístup k těmto informacím podle ustanovení o hloubkové kontrole klienta obsažených v kapitole II. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto mechanismů.

Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3a, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů, orgánů vykonávajících dohled a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.

d)  vkládají se nové odstavce 4a a 4b, které znějí:

„4a.  Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a tohoto článku s ohledem na každé právní uspořádání uvedené v odstavci 1, než jsou fondy uvedené v čl. 1a písm. b) směrnice (ES) 2009/101, jsou veřejně k dispozici▌.

Informace, které jsou veřejně k dispozici▌, sestávají alespoň z informací o jménu, datu narození, státní příslušnosti, zemi bydliště, kontaktních údajů (bez zveřejnění soukromé adresy), povaze a rozsahu skutečné držené účasti skutečného majitele podle písmen b) a c) čl. 3 bodu 6.

Pro účely tohoto odstavce musí být přístup k informacím o skutečném vlastnictví v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů a se standardy veřejně přístupných údajů a je podmíněn registrací online. Členské státy mohou zavést poplatek na pokrytí administrativních nákladů.

4b.  Při navazování nového klientského vztahu se svěřenským fondem nebo jiným právním uspořádáním podléhajícím registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3a získají povinné osoby doklad o registraci▌.“;

da)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

5.  Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 4 byly adekvátní, přesné a aktuální. Členské státy zavedou mechanismy, které zajistí, že se informace v registru ověřují v pravidelných intervalech. Povinné osoby, finanční zpravodajské jednotky a příslušné orgány oznámí veškeré nesrovnalosti, které najdou mezi informacemi o skutečném vlastnictví uvedenými v centrálních registrech a informacemi o skutečném vlastnictví, které získaly v rámci postupů hloubkové kontroly nebo šetření klienta.

e)  vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a.  Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 4 a 4a vystavil skutečného majitele riziku▌únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Členské státy zajistí, aby se tyto výjimky udělovaly na základě podrobného vyhodnocení výjimečné povahy okolností, a toto hodnocení na požádání zpřístupní Komisi. Výjimky by měly být v pravidelných intervalech přehodnocovány, aby se zamezilo zneužití. Pokud je výjimka udělena, je to v registru jasně uvedeno. Právo na správní přezkum rozhodnutí o výjimce a na účinnou soudní ochranu je zaručeno. Členské státy zveřejní roční statistické údaje o počtu udělených výjimek a uvedených důvodech a tyto údaje ohlásí Komisi.

Výjimky udělené podle prvního pododstavce se nevztahují na úvěrové instituce a finanční instituce a na ty povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. b), které jsou veřejnými činiteli.

Pokud se členský stát rozhodne stanovit výjimku podle prvního pododstavce, nesmí omezit přístup příslušných orgánů a finančních zpravodajských jednotek k informacím.“;

f)  odstavec 8 se zrušuje;

g)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:

„9.  Členské státy zajistí, aby centrální registry uvedené v odstavci 3a tohoto článku byly propojeny prostřednictvím evropské centrální platformy zřízené podle čl. 4a odst. 1 směrnice 2009/101/ES. Napojení centrálních registrů členských států na platformu je zajištěno podle technických specifikací a postupů stanovených v prováděcích aktech, které Komise přijala v souladu s článkem 4c směrnice 2009/101/ES.

Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku byly přístupné prostřednictvím systému propojení registrů zřízeného podle čl. 4a odst. 2 směrnice 2009/101/EU v souladu s vnitrostátními právními předpisy členských států k provedení odstavců 4 a 5 tohoto článku.

Členské státy zajistí, aby prostřednictvím jejich vnitrostátních registrů a systému propojení registrů byly k dispozici pouze informace uvedené v odstavci 1, které jsou aktuální a odpovídají skutečným majitelům, a aby byl přístup k těmto informacím udělen v souladu s pravidly ochrany údajů.

Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou přístupné prostřednictvím vnitrostátních registrů a prostřednictvím systému propojených registrů nejdéle po dobu 10 let poté, co byl svěřenský fond nebo jiné podobné právní uspořádání z obchodního rejstříku nebo rejstříku společností vymazán. Členské státy spolupracují s Komisí za účelem zavedení různých typů přístupu v souladu s odstavci 4 a 4a tohoto článku.“;

h)  doplňuje se nový odstavec 10, který zní:

„10.  Pro účely tohoto článku se má za to, že právní uspořádání uvedené v odstavci 1 podobné svěřenskému fondu je vytvořeno, spravováno nebo provozováno v členském státě, ve kterém:

a)  je vytvořen podle právních předpisů členského státu nebo se jimi řídí nebo kde se nachází jeho nejvyšší odvolací soud podle jurisdikce členského státu; nebo

b)  má vazby na členský stát, a to v tom smyslu, že:

i)  jeden nebo více skutečných majitelů má v tomto členském státě bydliště;

ii)  vlastní v daném členském státě nemovitost;

iii)  vlastní podíly, hlasovací práva nebo vlastnická práva v právnické osobě zapsané v daném členském státě; nebo

iv)  vlastní bankovní nebo platební účet v úvěrové instituci nacházející se v daném členském státě.“;

ha)  doplňuje se nový odstavec 10a, který zní:

„10a  Členské státy do 12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost oznámí Komisi kategorie a charakteristiky právních uspořádání, která byla identifikována na základě odstavce 1, a po uplynutí této lhůty by Komise do dvou měsíců měla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejnit konsolidovaný seznam těchto právních uspořádání. Do 26. června 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu k posouzení, zda všechna právní uspořádání, která mají strukturu a funkci podobnou svěřenským fondům a řídí se právními předpisy členských států, byla řádně identifikována a vztahují se na ně povinnosti stanovené v této směrnici. V případě potřeby učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby navázala na výsledky této zprávy.“

(11)  Článek 32 se mění takto:

a)  v odst. 3 prvním pododstavci se čtvrtá věta nahrazuje tímto:

„Musí být schopna si vyžádat a získat od povinných osob další dodatečné informace a využívat je.

b)  doplňuje se nový odstavec 9, který zní:

„9.  V rámci svých funkcí musí být každá finanční zpravodajská jednotka schopna získat od kterékoli povinné osoby informace, aniž je dotčen článek 53, za účelem stanoveným v odstavci 1 tohoto článku, a to i v případě, že tato povinná osoba nepodá předchozí oznámení podle čl. 33 odst. 1 písm. a).

(12)  vkládá se nový článek 32a, který zní:

Článek 32a

1.  Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují platební účty vymezené ve směrnici 2007/64/ES, finanční nástroje vymezené ve směrnici 2014/65/EU a bankovní účty a bezpečnostní schránky vedené u úvěrových institucí na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů.

2.  Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 byly na vnitrostátní úrovni přímo dostupné finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům za účelem plnění jejich povinností podle směrnice. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly poskytovat včas informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 jiným finančním zpravodajským jednotkám v souladu s článkem 53.

3.  Prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

–  pro klienta – majitele účtu a jakoukoli osobu, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem,

–  u skutečného majitele klienta – majitele účtu: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. b) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem,

–  u bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum otevření a uzavření účtu.

  v případě bezpečnostní schránky: jméno a dobu trvání nájmu;

3a.  Do 26. června 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vyhodnotí podmínky a technické specifikace a postupy pro zajištění bezpečného a účinného propojení centrálních registrů. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh. “;

(12a)  vkládá se nový článek 32b, který zní:

„Článek 32b

1.  Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzické nebo právnické osoby, která vlastní nebo kontroluje pozemky a budovy na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů.

2.  Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 byly na vnitrostátní úrovni přímo dostupné finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly poskytovat včas informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 jiným finančním zpravodajským jednotkám v souladu s článkem 53.

3.  Prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

  v případě skutečného majitele nemovitosti a každé osoby, která prohlašuje, že jedná v zastoupení majitele: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji vyžadovanými podle vnitrostátních právních předpisů provádějících čl. 13 odst. 1 písm. a) do vnitrostátního práva, nebo jedinečné identifikační číslo;

  v případě skutečného majitele nemovitosti: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. b) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

  v případě skutečné nemovitosti: datum a důvod nabytí vlastnictví, získání hypotéky a práv jiných než vlastnických;

  v případě půdy: polohu, parcelní číslo, kategorii využití půdy (současný stav půdy), velikost parcely (plocha);

  v případě budovy: polohu, parcelní číslo, číslo budovy, druh stavby, konstrukci, podlahovou plochu.

4.  Členské státy spolupracují s Komisí a mezi sebou navzájem s cílem zřídit do 1. ledna 2018 evropský registr nemovitostí v souladu s odstavcem 1 založeným na Evropské pozemkové informační službě (EULIS).

(12b)  vkládá se nový článek 32c, který zní:

„Článek 32c

1.  Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež jsou držiteli nebo kontrolují smlouvy týkající se životního pojištění nebo spojených investičních služeb, jako jsou pojistné smlouvy s výhradou vrácení pojistného, držených na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů.

2.  Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 byly na vnitrostátní úrovni přímo dostupné finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly včas poskytovat informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 jiným finančním zpravodajským jednotkám v souladu s článkem 53.

3.  Prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

  v případě smluvního partnera a každé osoby, která prohlašuje, že jedná v zastoupení smluvního partnera: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních ustanovení provádějících čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

  v případě skutečného majitele smlouvy týkající se životního pojištění: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních ustanovení provádějících čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem;

  v případě smlouvy týkající se životního pojištění: datum uzavření smlouvy a pojistná částka.

4.  Do 26. června 2019 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž vyhodnotí podmínky a technické specifikace a postupy pro zajištění bezpečného a účinného propojení centrálních registrů. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.“

(13)  článek 33 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby a případně jejich ředitelé, zaměstnanci a externě najatí konzultanti a odborníci plně spolupracovali tak, že neprodleně:

aa)  v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)  přímo poskytnou finanční zpravodajské jednotce na její žádost všechny potřebné informace.“;

(13a)  článek 34 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy neuplatňují povinnosti stanovené v čl. 33 odst. 1 na notáře, jiné samostatně výdělečně činné právníky, auditory, externí účetní a daňové poradce výlučně v rozsahu, v němž se taková výjimka vztahuje na informace, jež příslušníci těchto profesí obdrží od svého klienta nebo které o něm získají během zjišťování jeho právního postavení, během jeho obhajoby nebo zastupování v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, ▌ať jsou tyto informace obdrženy nebo získány před zahájením tohoto řízení, v jeho průběhu, nebo po jeho skončení.“

V případech daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňovým únikům, a aniž je dotčena presumpce neviny a právo na spravedlivý proces, členské státy zajistí, aby tyto profese vedly záznamy o opatřeních přijatých s cílem poskytnout důkazy o skutečném plnění úkolů spojených s vykonávaným zaměstnáním.“

aa)  doplňuje se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.  Samoregulační orgány jmenované členskými státy podle odstavce 1 zveřejní výroční zprávu obsahující informace o:

a)  opatřeních přijatých podle článků 58, 59 a 61;

b)  počtu přijatých oznámení o porušení pravidel;

c)  počtu oznámení podaných finanční zpravodajské jednotce;

d)  počtu a popisu opatření prováděných za účelem ověření plnění svých povinností ze strany povinných osob vyplývajících z:

i.  článků 10 až 24 (hloubková kontrola klienta);

ii.  článků 33, 34 a 35 (oznamování podezřelých transakcí);

iii)  článku 40 (vedení záznamů); a 

iv.  článků 45 a 46 (vnitřní kontroly).“

(13b)  Článek 37 se nahrazuje tímto:

„Sdělení informací provedené v dobré víře povinnou osobou, zaměstnancem či ředitelem takové povinné osoby, finančních zpravodajských jednotek nebo jiných příslušných veřejných orgánů v souladu s články 33 a 34 se nepovažuje za porušení jakéhokoli omezení sdělovat informace uloženého smlouvou nebo právními či správními předpisy a nezakládá jakoukoli odpovědnost dotyčné povinné osoby, jejích ředitelů či zaměstnanců, a to ani za okolností, kdy o příslušné trestné činnosti nevěděli přesně, a bez ohledu na to, zda k nezákonné činnosti ve skutečnosti došlo.“

(13c)  článek 38 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby fyzické osoby, včetně zaměstnanců a zástupců povinné osoby, které podávají oznámení o podezření na praní peněz nebo financování terorismu interně, externě nebo finanční zpravodajské jednotce, byly právně chráněny před hrozbami, odvetou nebo nepřátelským jednáním, zejména před nepříznivým nebo diskriminačním zacházením v zaměstnání, občanskými nároky a trestní řízením souvisejícími s tímto zveřejněním.“

aa)  doplňuje se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.  Členské státy zajistí, že fyzické osoby, které jsou vystaveny hrozbám, nepřátelskému jednání nebo nepříznivému či diskriminačnímu zacházení v zaměstnání kvůli oznámení podezření na praní peněz nebo financování terorismu, ať už interně nebo finanční zpravodajské jednotce, mají možnost bezpečnou cestou předložit stížnost příslušným odpovědným orgánům. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly zákonnou povinnost provést šetření a vydat rozhodnutí. Vždy je možné soudní odvolání proti rozhodnutí.

(14)  v článku 39 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Zákaz uvedený v odstavci 1 nebrání sdělování informací mezi úvěrovými institucemi a finančními institucemi z členských států za předpokladu, že patří do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich pobočkami a většinově vlastněnými dceřinými podniky, které se nacházejí ve třetích zemích, za podmínky, že tyto pobočky a většinově vlastněné dceřiné podniky plně dodržují skupinové strategie a postupy, včetně postupů pro sdílení informací v rámci skupiny, v souladu s článkem 42 a že tyto skupinové strategie a postupy splňují požadavky stanovené v této směrnici.“;

(15)  v článku 40 se odstavec 1 mění takto:

a)  písmena a) a b) se nahrazují tímto:

„a)  v případě hloubkové kontroly klienta kopii dokumentů a informací, které jsou zapotřebí ke splnění požadavků na hloubkovou kontrolu klienta podle kapitoly II, případně včetně informací získaných elektronickými prostředky identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014 nebo alternativní techniky dálkové identifikace podléhající schválení příslušných orgánů, jsou-li k dispozici, po dobu pěti let od zániku jejich obchodního vztahu s klientem nebo ode dne příležitostné transakce;

b)  další doklady a záznamy transakcí skládající se z originálů dokumentů nebo kopií přípustných pro účely soudního řízení podle platného vnitrostátního práva, případně včetně informací získaných elektronickými prostředky identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014 nebo alternativní techniky dálkové identifikace podléhající schválení příslušných orgánů, jsou-li k dispozici, které jsou nezbytné k identifikaci transakcí, po dobu pěti let od zániku jejich obchodního vztahu s klientem nebo ode dne příležitostné transakce;

b)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:

„Druhý pododstavec se použije rovněž s ohledem na údaje zpřístupněné prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v článku 32a.“;

(15a)  Článek 43 se nahrazuje tímto:

„Zpracování osobních údajů na základě této směrnice pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu uvedeného v článku 1 se považuje za otázku veřejného zájmu podle nařízení (EU) 2016/679.“

(15b)  Článek 44 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)  údaje o počtu přeshraničních žádostí o informace členěné podle země protistrany, které finanční zpravodajská jednotka podala, obdržela a zamítla a kterým plně či částečně vyhověla."

aa)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Členské státy předají Eurostatu a Komisi statistické údaje uvedené v odstavci 2. Eurostat každoročně zveřejní zprávu, která shrne a vysvětlí statistické údaje uvedené v odstavci 2, a musí ji umístit na své internetové stránky.“

(16)  v článku 47 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami, poskytovatelé elektronických peněženek, směnárny, provozovny poskytující proplácení šeků a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti měli licenci nebo registraci a aby poskytovatelé služeb hazardních her podléhali regulaci.“;

(16a)  článek 48 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„Členské státy zejména vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly činnosti osob, jejichž úkoly související s bojem proti praní peněz a financování jsou delegovány povinnými osobami a samoregulačními orgány.

aa)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.  Členské státy zajistí, aby jeden příslušný orgán působil jako dohled nad orgánem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který by měl být strukturně nezávislý. Dohlížející orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu zajistí dohled nad činnostmi v oblasti boje proti praní peněz prováděnými jinými příslušnými orgány a orgány činnými v trestním řízení a jejich koordinaci, aby se zajistilo, že všechny povinné osoby podléhají odpovídajícímu dohledu, včetně kontrol, prevence, sledování a nápravných opatření. Dohlížející orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu slouží jako kontaktní místo pro dohlížející orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu jiných členských států, Komise a evropských orgánů dohledu.“

ab)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odpovídající pravomoci, včetně pravomoci vyžadovat předložení veškerých informací relevantních pro sledování dodržování předpisů a provádění kontrol, a aby měly odpovídající finanční, lidské a technické zdroje pro provádění svých úkolů. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardů mlčenlivosti a ochrany údajů, a byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní. Členské státy zajistí, aby zaměstnanci těchto orgánů měli k dispozici dostatečná pravidla a mechanismy pro prevenci a sankční opatření v případě střetu zájmů.

(16b)  vkládá se nový článek 48a, který zní:

„Článek 48a

1.  Odborníci Komise provádějí u příslušných orgánů v členských státech obecné a zvláštní audity. Komise může jmenovat odborníky z členských států, aby byli nápomocni jejím vlastním odborníkům. Obecné a zvláštní audity se provádějí pravidelně. Jejich hlavním účelem je ověřit, zda příslušné orgány přijaly opatření v souladu s posouzením rizik a v souladu s touto směrnicí. Komise může před provedením takového auditu požádat, aby členské státy co nejdříve poskytly všechny důležité informace.

2.  Obecné audity mohou být doplněny zvláštními audity a kontrolami v jedné nebo více konkrétních oblastech. Tyto zvláštní audity a inspekce slouží zejména k:

a)  ověření provádění doporučených opatření, která jsou vhodná pro řešení rizik zjištěných při posouzení rizik a mohou podle potřeby zahrnovat kontroly na místě u příslušných orgánů;

b)  ověření fungování a organizace příslušných orgánů;

c)  prošetření závažných nebo opakujících se problémů v členských státech;

d)  prošetření mimořádných situací, nově vznikajících problémů nebo nového vývoje v členských státech.

3.  Komise předloží zprávu o zjištěních každého provedeného auditu. Její zpráva v případě potřeby vždy obsahuje doporučení pro členské státy, která mají být zahrnuta do doporučení uvedených v čl. 7 odst. 5a). Komise zpřístupní svou zprávu veřejnosti. Komise poskytne příslušnému orgánu návrh zprávy pro účely připomínek, vezme tyto připomínky v úvahu při přípravě závěrečné zprávy a oprávněné připomínky příslušného orgánu zveřejní spolu se závěrečnou zprávou.

4.  Komise stanoví roční program kontrol, sdělí jej předem členským státům a o jeho výsledcích předloží zprávu. Komise může program změnit, aby se zohlednil vývoj v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

5.  Členské státy:

a)  přijmou na základě doporučení vyplývajících z těchto auditů následná opatření;

b)  poskytnou veškerou nezbytnou podporu, dokumentaci a další technickou podporu, o kterou odborníci Komise požádají, aby jim umožnily provádět audity účelně a efektivně;

c)  zajistí, aby odborníci Komise měli přístup do všech prostor nebo jejich částí a ke všem informacím relevantním pro plnění jejich úkolů, včetně elektronických informačních systémů.

6.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 64 s cílem vypracovat podrobná pravidla týkající se auditů.“

(17)  článek 49 se nahrazuje tímto:

Článek 49

Členské státy zajistí, aby tvůrci politiky, finanční zpravodajské jednotky, orgány dohledu a další příslušné orgány, které se podílejí na boji proti praní peněz a financování terorismu, například daňové orgány a orgány pro vymáhání práva, měli účinné mechanismy, které jim umožní spolupráci a koordinaci na vnitrostátní úrovni týkající se vypracování a provádění strategií a činností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, mimo jiné i za účelem splnění svých povinnosti podle článku 7.“;

(17a)  Článek 50 se nahrazuje tímto:

„Příslušné orgány poskytují evropským orgánům dohledu všechny nezbytné informace, aby jim umožnily plnit jejich úkoly podle této směrnice. Evropské orgány dohledu vydají do 26. června 2017 pokyny pro příslušné orgány o způsobech spolupráce a výměny informací mezi nimi, pokud jde o dohled nad úvěrovými a finančními institucemi, které vykonávají svoji činnost přeshraničně, v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu.“

(18)  v oddílu 3 kapitoly VI se doplňuje nový pododdíl IIa, který zní:

„Pododdíl IIa

Spolupráce mezi příslušnými orgány

Článek 50a

Členské státy zajistí výměnu informací a pomoc mezi příslušnými orgány. Členské státy zejména zajistí, aby příslušné orgány nezamítly žádost o pomoc z těchto důvodů:

a)  má se za to, že se žádost týká rovněž daňových záležitostí;

b)  vnitrostátní právní předpisy vyžadují, aby povinné osoby zachovávaly profesní tajemství nebo důvěrnost, vyjma případů, kdy jsou požadované příslušné informace uchovávány za okolností, na něž se vztahuje povinnost právníků zachovávat mlčenlivost nebo profesní tajemství;

c)  v dožádaném členském státě probíhá šetření, vyšetřování nebo řízení, ledaže by pomoc bránila tomuto šetření, vyšetřování nebo řízení;

d) povaha nebo postavení dožadujícího orgánu se liší od povahy nebo postavení dožádaného příslušného orgánu.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vykonávající dohled nad úvěrovými a finančními institucemi navzájem spolupracovaly v největším možném rozsahu bez ohledu na svoji povahu či status. Taková spolupráce zahrnuje také schopnost provádět v rámci pravomocí dožádaného příslušného orgánu šetření ve prospěch žádajícího příslušného orgánu a následnou výměnu informací získaných prostřednictvím takového šetření.“;

(18a)  Doplňují se nové články 51a a 51b, které znějí:

Článek 51a

Do června 2017 Komise předloží legislativní návrh na vytvoření evropské finanční zpravodajské jednotky, která by koordinovala členské státy i finanční zpravodajské jednotky, pomáhala jim a podporovala je. Tato evropská finanční zpravodajská jednotka bude poskytovat podporu vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám při údržbě a rozvoji technické infrastruktury pro zajištění výměny informací, pomáhat jim při společných analýzách přeshraničních případů a vypracovávat vlastní analýzy a bude koordinovat práci finančních zpravodajských jednotek členských států v přeshraničních případech. Za tímto účelem si vnitrostátní zpravodajské jednotky automaticky vyměňují informace s touto evropskou finanční zpravodajskou jednotkou při vyšetřování případů praní peněz. Tento legislativní návrh vezme v úvahu výsledky mapování pravomocí a překážek ve spolupráci finančních zpravodajských jednotek členských států provedeného Komisí s cílem vytvořit vyvážený a na míru uzpůsobený systém spolupráce.

Článek 51b

1.  Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajská jednotka mohla spolupracovat a vyměňovat si důležité informace se svými zahraničními protějšky.

2.  Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajská jednotka byla schopna provést šetření jménem zahraničních protějšků, pokud je to pro analýzu finančních transakcí vhodné. Šetření by měla zahrnovat alespoň:

  vyhledávání ve vlastní databázi, které by zahrnovalo informace týkající se podezřelých hlášení o transakcích.

  vyhledávání v jiných databázích, k nimž může jednotka mít přímý či nepřímý přístup, včetně databází orgánů činných v trestním řízení, veřejných databází, správních databází a komerčně dostupných databází.

Budou-li to mít finanční zpravodajské jednotky povoleno, budou také kontaktovat ostatní příslušné orgány a finanční instituce s cílem získat relevantní informace.“;

(19)  článek 53 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Žádost musí obsahovat relevantní skutečnosti, podkladové informace, důvody žádosti a popis, jak budou požadované informace využity.“

b)  v odst. 2 druhém pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„Finanční zpravodajská jednotka získá informace v souladu s čl. 32 odst. 9 a předává odpovědi bezodkladně.“;

ba)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.  Finanční zpravodajská jednotka může odmítnout výměnu informací pouze ve výjimečných případech, pokud by daná výměna mohla být v rozporu se základními zásadami jejího vnitrostátního práva. Tyto výjimky musí být stanoveny tak, aby bránily zneužívání a nepatřičnému omezování volné výměny informací k analytickým účelům. Nastanou-li takové výjimečné okolnosti, oslovená finanční zpravodajská jednotka podá zprávu Komisi.“;

bb)  doplňují se odstavce 3a a 3b, které znějí:

„3a.  Finanční zpravodajská jednotka každého členského státu každoročně zveřejňuje souhrnné statistiky o svojí spolupráci a výměně informací s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami.

3b.  Komise vypracuje zprávu o překážkách, s nimiž se příslušné orgány setkaly při výměně informací a pomoci mezi správními orgány z různých členských států. Tato zpráva se každé dva roky zveřejní.“

(19a)  v článku 54 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„1a.  Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky jmenovaly alespoň jednoho představitele, který bude odpovědný za přijímání žádostí o informace nebo vzájemnou právní pomoc od homologických subjektů v jiných členských státech a zajistí, aby byly tyto požadavky zpracovávány včas.“

(20)  článek 55 se mění takto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy zajistí, aby byl předchozí souhlas dožádané finanční zpravodajské jednotky s předáním informací příslušným orgánům poskytnut neprodleně a v největším možném rozsahu bez ohledu na druh souvisejících predikativních trestných činů. Dožádaná finanční zpravodajská jednotka nesmí souhlas s takovým předáním informací odmítnout, ledaže by takové předání překračovalo oblast působnosti jejích předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu, mohlo vést k narušení vyšetřování trestné činnosti, bylo zjevně nepřiměřené ve vztahu k oprávněným zájmům fyzických či právnických osob nebo členského státu dožádané finanční zpravodajské jednotky nebo by jinak odporovalo základním zásadám vnitrostátního práva uvedeného členského státu. Každé takové odmítnutí udělit souhlas musí být náležitě vysvětleno.“;

aa)  doplňuje se nový odstavec 2a, který zní:

„2a.  Do 31. prosince 2017 Komise předloží legislativní návrh Evropskému parlamentu a Radě zabývající se potřebnou a účinnou koordinací finančních zpravodajských jednotek a koordinací boje proti finanční trestné činnosti na úrovni EU prostřednictvím evropské finanční zpravodajské jednotky.“

(21)  Článek 57 se nahrazuje tímto:

„Článek 57

Rozdíly ve vymezení predikativních trestných činů mezi právními řády členských států nesmí bránit tomu, aby finanční zpravodajské jednotky byly schopny poskytnout pomoc jiné finanční zpravodajské jednotce, a nesmí omezovat výměnu, šíření a používání informací podle článků 53, 54 a 55.“;

(21a)  v oddílu 3 kapitoly VI se vkládá následující pododdíl, který zní:

„Pododdíl IIIa

Spolupráce mezi příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad úvěrovými a finančními institucemi a služební tajemství

Článek 57a

1.  Členské státy zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány vykonávající dohled nad úvěrovými a finančními institucemi za účelem dosažení souladu s touto směrnicí, jakož i auditoři a odborníci jednající jménem příslušných orgánů, byli vázáni povinností zachovávat služební tajemství.

Žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých služebních povinností stanovených touto směrnicí, nesmějí sdělit jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých institucí, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje trestní právo.

2.  Odstavec 1 nebrání těmto příslušným orgánům, aby si mezi sebou předávaly nebo vyměňovaly informace v souladu s touto směrnicí nebo jinou směrnicí či nařízením týkajícími se dohledu nad úvěrovými a finančními institucemi. Zasílání nebo výměna informací podléhají tomu, že je přijímající orgán vázán vnitrostátními právními předpisy určujícími podmínky služebního tajemství, jak je uvedeno v odstavci 1.

3.  Příslušné orgány, které získávají důvěrné informace podle odstavce 1, využívají tyto informace pouze:

  při plnění svých povinností podle této směrnice, včetně udělování sankcí;

  při plnění svých povinností podle jiných směrnic či nařízení, včetně udělování sankcí;

  v případě odvolání proti rozhodnutí příslušného orgánu, včetně soudních řízení;

  v případě soudních řízení zahájených na základě zvláštních ustanovení právních předpisů Unie přijatých v oblasti úvěrových a finančních institucí.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vykonávající dohled nad úvěrovými a finančními institucemi navzájem spolupracovaly v největším možném rozsahu bez ohledu na svoji povahu či status. Taková spolupráce zahrnuje také schopnost provádět v rámci pravomocí dožádaného příslušného orgánu šetření ve prospěch žádajícího příslušného orgánu a následnou výměnu informací získaných prostřednictvím takových šetření.

5.  Členské státy mohou uzavírat dohody o spolupráci upravující spolupráci a výměnu důvěrných informací s příslušnými orgány, které představují protějšky příslušných orgánů uvedených v odstavci 1. Takové dohody o spolupráci mohou být uzavírány pouze na základě reciprocity a tehdy, pokud je s ohledem na sdělované informace zaručena ochrana služebního tajemství alespoň na stejné úrovni jako podle odstavce 1. Důvěrné informace vyměňované podle těchto dohod o spolupráci se využijí pro účely výkonu dohledu nad zmíněnými orgány.

Pocházejí-li informace z jiného členského státu, nesmějí být sděleny bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a případně výhradně pro účely, k nimž tyto orgány daly souhlas.

Článek 57b

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 57a odst. 1 a 3, členské státy mohou při plnění svých funkcí v oblasti dohledu povolit výměnu informací ve stejném členském státě nebo v jiném členském státě, mezi příslušnými orgány a:

  orgány příslušnými k dohledu nad jinými subjekty finančního sektoru, jakož i orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy,

  subjekty podílejícími se na likvidaci a úpadku institucí a na dalších obdobných řízeních,

  osobami příslušnými k provádění statutárního auditu účetnictví úvěrových a finančních institucí.

Na obdržené informace se v každém případě vztahují požadavky služebního tajemství alespoň rovnocenné těm, které jsou uvedeny v čl. 57a odst. 1.

2.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 57a odst. 1 a 3, členské státy mohou na základě ustanovení stanovených vnitrostátní právem povolit sdělování určitých informací jiným ústředním orgánům své státní správy odpovědným za vypracovávání právních předpisů týkajících se dohledu nad institucemi, finančními institucemi a pojišťovnami, jakož i inspektorům jednajícím jménem těchto orgánů.

K takovým zveřejněním může nicméně dojít pouze tehdy, pokud je nutné pro dohled nad uvedenými institucemi za účelem dosažení souladu s touto směrnicí. Osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům na služební tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedeny v čl. 57a odst. 1.

3.  Členské státy mohou povolit sdělování určitých informací týkajících se dohledu nad úvěrovými institucemi parlamentním vyšetřovacím výborům v jejich členském státě, účetním dvorům v jejich členském státě a jiným subjektům zodpovědným za vyšetřování v jejich členském státě za těchto podmínek:

a)  tyto subjekty mají podle vnitrostátního práva jasně danou pravomoc vyšetřovat nebo zkoumat činnost orgánů odpovědných za dohled nad těmito institucemi nebo vypracovávat právní předpisy týkající se takového dohledu;

b)  tyto subjekty vezmou v úvahu dané informace nezbytné pro výkon této pravomoci uvedené v písmenu a);

c)  osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedeny v čl. 57a odst. 1;

d)  pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nejsou sdělovány bez výslovného souhlasu příslušných orgánů, které je poskytly, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro něž uvedené orgány udělily svůj souhlas.

4.  Tento pododdíl nebrání příslušným orgánům vykonávajícím dohled nad úvěrovými a finančními institucemi za účelem dosažení souladu s touto směrnicí v předávání důvěrných informací pro účely výkonu jejich funkce jiným orgánům odpovědným za dohled nad finančními a úvěrovými institucemi v souladu s jinými směrnicemi nebo nařízeními, včetně Evropské centrální banky, která jedná v souladu s nařízením č. 1024/2013.

(21b)   v oddílu 3 kapitoly VI se doplňuje nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl IIIb

Mezinárodní spolupráce

Článek 57c

1.  Členský stát by měl zajistit, aby jeho příslušné orgány vykonávající dohled nad úvěrovými a finančními institucemi i jeho donucovací orgány umožňovaly co nejširší spektrum mezinárodní spolupráce s příslušnými orgány třetích zemí, které představují protějšky příslušných vnitrostátních orgánů.

2.  Členský stát zajistí, aby existovaly účinné brány usnadňující rychlou a konstruktivní výměnu přímo mezi protějšky, a to buď spontánně, nebo na základě žádosti o informace týkající se praní špinavých peněz.“

(21c)  článek 58 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby v případě porušení, které je předmětem trestní sankce, byly o takovémto porušení řádně informovány donucovací orgány.“

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a samoregulační orgány informovaly Komisi, pokud jim vnitrostátní právní předpisy brání v jejich pravomocích v oblasti dohledu a vyšetřování, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí.“

(21d)  Článek 59 se mění takto:

a)  Návětí odstavce 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Členské státy zajistí, aby se tento článek použil alespoň v případech, kdy povinné osoby porušují požadavky stanovené v:“

b)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy rovněž zajistí, aby se tento článek použil alespoň v případech, kdy společnosti a jiné právnické osoby, svěřenské fondy a ostatní typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům závažným způsobem, opakovaně nebo soustavně porušují požadavky stanovené v článcích 30 a 31.“

c)  v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)  v případech, které jsou závažné, opakované či systematické nebo jejich kombinací, a podléhá-li povinná osoba povolení, odnětí nebo pozastavení tohoto povolení;“

d)  v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„ba)případech, které jsou závažné, opakované či systematické nebo jejich kombinací, odnětím povolení k provozování činnosti;“

(21e)  Článek 61 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a samoregulační orgány zavedly účinné a spolehlivé mechanismy na podporu hlášení potenciálních nebo skutečných případů porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice příslušným orgánům a samoregulačním orgánům.

b)  v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Příslušné orgány zajistí jeden nebo více bezpečných komunikačních kanálů pro osoby, které nahlašují podezření na praní peněz nebo financování terorismu. Takové kanály zajistí, aby totožnost osoby poskytující informace byla známa jen příslušným orgánům.“

(21f)  Článek 64 se nahrazuje tímto:

a)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9 a v článku 48a je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 25. červnem 2015.“

b)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9 a článku 48a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc."

(21g)  v článku 65 se doplňuje nový pododstavec 1a, který zní:

„Ke zprávě se podle potřeby připojí vhodné návrhy, které se případně týkají zlepšení spolupráce mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech, hotovostních plateb, virtuálních měn, zmocnění ke zřízení a vedení centrální databáze pro účely registrace totožnosti uživatelů a adres peněženek přístupných finančním zpravodajským jednotkám a formulářů čestného prohlášení pro účely použití uživateli virtuálních měn.

Do konce roku 2017 Komise vypracuje zprávu o pravomocích a překážkách ve spolupráci finančních zpravodajských jednotek členských států. Toto hodnocení bude zahrnovat posouzení prostředků na podporu společné analýzy přeshraničních případů a řešení za účelem zvýšení úrovně finančního zpravodajství v rámci EU. K této zprávě se v případě potřeby přiloží příslušné návrhy týkající se nápravy překážek ve spolupráci, které souvisejí s přístupem k informacím, jejich výměnou a využíváním. Zpráva obsahuje posouzení potřeby:

a)  operativních pokynů k řádnému provádění této směrnice;

b)  usnadnění výměny informací v přeshraničních případech;

c)  mechanismu pro řešení sporů;

d)  podpory společné strategické analýzy rizik na úrovni Unie;

e)  společných analytických týmů pro přeshraniční případy;

f) hlášení povinnými osobami přímo na FIU.net;

g)  zřízení evropské finanční zpravodajské jednotky za účelem posílení spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami.“;

(22)  v článku 65 se doplňuje nový druhý pododstavec, který zní:

„Ke zprávě jsou dle potřeby připojeny vhodné návrhy, případně také s ohledem na virtuální měny, zmocnění k zřízení a vedení centrální databáze k registraci totožnosti uživatelů a adres peněženek přístupných finančním zpravodajským jednotkám a formuláře čestného prohlášení pro použití uživateli virtuálních měn.“;

(23)  v článku 66 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Směrnice 2005/60/ES a 2006/70/ES se s účinkem ode dne 1. ledna 2017 zrušují.“;

(24)  v čl. 67 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 2017. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.“;

(24a)  V příloze II se úvodní část bodu 3 nahrazuje tímto:

„(3)  Faktory zeměpisného rizika – registrace v následujících zemích:

(25)  v příloze III bodu 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)  obchodní vztahy nebo transakce bez osobní přítomnosti partnera a bez určitých bezpečnostních opatření, jako jsou elektronické podpisy nebo alternativní techniky dálkové identifikace podléhající schválení příslušných orgánů;“.

Článek 2

Změny směrnice 2009/101/ES

Směrnice 2009/101/ES se mění takto:

(1)  v kapitole 1 se vkládá nový článek 1a, který zní:

„Článek 1a

Oblast působnosti

Opatření k zveřejnění informací o skutečném vlastnictví se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na:

a)  společnosti a ostatní právnické osoby uvedené v článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849(20), včetně typů společností uvedených v článku 1 této směrnice▌;

b)  svěřenské fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů, a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, a jiné typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými těmto svěřenským fondům.“

(1a)  článek 7 se mění takto:

a)  vkládá se nový bod, který zní:

„aa)  nezveřejnění přesných a úplných informacích o skutečném vlastnictví, jak stanoví článek 7b;

b)  doplňuje se nové písmeno, které zní:

„ba)  nezveřejnění informací o skutečném vlastnictví, jak stanoví článek 7b.“

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

„Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se povinnosti vztahují na právnické osoby, mohly být sankce uloženy členům řídících orgánů této právnické osoby nebo jakékoli jiné osobě, která je podle vnitrostátního práva odpovědná za porušení předpisů.“

(2)  v kapitole 2 se vkládá nový článek 7b, který zní:

„Článek 7b

Zveřejnění informací o skutečném vlastnictví

1.  Členské státy přijmou opatření, která jsou zapotřebí k zajištění povinného zveřejnění adekvátních, přesných a aktuálních informací o skutečném vlastnictví ze strany subjektů uvedených v čl. 1a písm. a) a b) této směrnice v souladu s články 30 a 31 směrnice 2015/849.

Tyto informace zahrnují alespoň jméno, datum narození, státní příslušnost, zemi bydliště a kontaktní údaje (bez zveřejnění adresy bydliště) skutečného majitele a povahu a rozsah skutečné držené účasti.

2.  Zveřejnění informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 je zajištěno prostřednictvím centrálních registrů uvedených v čl. 30 odst. 3 ▌směrnice 2015/849.

3.  Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku byly zveřejněny rovněž prostřednictvím systému propojení registrů uvedeného v čl. 4a odst. 2, v souladu s pravidly pro ochranu údajů a standardy pro veřejně přístupné údaje a pro online zápis do registru mohou členské státy zavést poplatek určený na pokrytí správních nákladů.

4.  Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavci 1 vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto povinného zveřejnění všech nebo některých informací o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Členské státy zajistí, aby se tyto výjimky udělovaly na základě podrobného vyhodnocení výjimečné povahy okolností, a toto hodnocení na požádání zpřístupní Komisi. Výjimky by měly být v pravidelných intervalech přehodnocovány, aby se zamezilo zneužití. Pokud je výjimka udělena, je to v registru jasně uvedeno. Právo na správní přezkum rozhodnutí o výjimce a na účinnou soudní ochranu je zaručeno. Členské státy zveřejní roční statistické údaje o počtu udělených výjimek a uvedených důvodech a tyto údaje ohlásí Komisi.

5.   Osobní údaje skutečných majitelů uvedené v odstavci 1 se zveřejní za účelem toho, aby třetí osoby a občanská společnost obecně věděly, kdo jsou skuteční majitelé, a tudíž s cílem přispět k předcházení zneužívání právnických osob a právních uspořádání prostřednictvím zesílené veřejné kontroly. Za tímto účelem jsou informace veřejnosti zpřístupněny prostřednictvím vnitrostátních registrů a prostřednictvím systému propojení registrů ▌ po dobu deseti let poté, co byly subjekt či uspořádání z registru vymazány.

5a.  Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků tohoto článku a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odpovídající pravomoci, včetně pravomoci vyžadovat předložení veškerých informací relevantních pro sledování dodržování předpisů a provádění kontrol, a aby měly odpovídající finanční, lidské a technické zdroje pro provádění svých úkolů. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardů mlčenlivosti a ochrany údajů, a byli bezúhonní a náležitě kvalifikovaní.“.

Článek 2a

Změny směrnice 2013/36/EU

V čl. 56 odst. 1 směrnice 2013/36/EU se doplňuje nové písmeno, které zní:

fa)  orgány odpovědnými za dohled nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 a 2 směrnice 2015/849 z hlediska souladu s uvedenou směrnicí.

Článek 3

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. ledna 2017. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení  vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Štrasburku dne

Za Evropský parlamentZa Radu

předsedapředseda

(1)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(2)

Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.

(3)

* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.

(4)

  Úř. věst. C […], […], s. […].

(5)

  Úř. věst. C […], […], s. […].

(6)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(7)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Evropský program pro bezpečnost“, COM(2015) 185 final.

(8)

  Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu, COM(2016) 50 final.

(9)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).

(10)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(11)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(13)

  Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60).

(14)

  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(15)

  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(16)

  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(17)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(18)

  Úř. věst. C …

(19)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“;


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (1.12.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES

(COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD))

Navrhovatelka: Elly Schlein

(Postup společných schůzí výborů – článek 55 jednacího řádu)

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě návrh, jehož cílem je posílit předpisy EU týkající se potírání jevu praní peněz s cílem bojovat proti financování terorismu a zvýšit transparentnost, pokud jde o to, kdo je skutečným vlastníkem společností a svěřenských fondů, a posílit boj proti vyhýbání se daňové povinnosti.

Navrhovatelka vítá pozměňovací návrhy předložené Komisí, které představují pozitivní posun v otázkách vyhýbání se daňové povinnosti a praní špinavých peněz. Skandál Panama Papers znovu ukázal, že je bezpodmínečně nutné zavést účinná pravidla pro ověření skutečného vlastnictví společností a dalších právnických osob. Velký objem zdrojů ztrácejí především rozvojové země v důsledku podezřelých dohod a sítí korupčních aktivit, při nichž jsou využívány anonymní „prázdné“ společnosti a svěřenské fondy.

Tento návrh nicméně ve své stávající podobě není důraznou a tolik potřebnou odpovědí na tyto problémy, kterou občané očekávají. Navrhovatelka se domnívá, že v předpisech přetrvávají některé zásadní mezery: ne všechny svěřenské fondy by musely zveřejnit tzv. skutečné vlastníky a některé z nich by je mohly tajit přede všemi, s výjimkou osob, které mohou prokázat „oprávněný zájem“. Pokud jde o společnosti, stávající směrnice zahrnuje doložku, která uvádí, že v případě, kdy není možné identifikovat skutečného vlastníka, lze namísto něj zveřejnit jména vedoucích pracovníků. Kromě toho, že přestože byla snížena prahová hodnota pro skutečné vlastníky z 25% podílu vlastnictví na 10% podíl, není tato změna dostatečně razantní, neboť se týká pouze „pasivních nefinančních subjektů“.

Navrhovatelka sice úsilí Komise podporuje, avšak je přesvědčena, že Evropský parlament a Rada musí prosadit větší změny, aby se vyřešily problémy vyvolávající rizika, která by mohla ohrozit boj proti praní špinavých peněz a vyhýbání se daňovým povinnostem a proti daňovým únikům v celosvětovém měřítku. Pokud se nepodaří mezery v předpisech odstranit, bude pro orgány rozvojových zemí nadále těžké rozkrývat korporátní spleť, kterou vytvořily tzv. prázdné podniky v Evropě, a nebudou moci získat zpět zcizený majetek a bojovat proti nelegálním finančním tokům. EU musí tuto příležitost využít k dalšímu posílení předpisů EU v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zvýšení transparentnosti, a to také tím, že zohlední zvláštní potřeby rozvojových zemí, na něž má obrovský počet nelegálních finančních toků mimořádný dopad. Politika soudržnosti ve prospěch rozvoje nás vybízí k tomu, abychom rozvojovým zemím umožňovali, aby mobilizovaly své vlastní domácí zdroje, především prostřednictvím zdanění. Jedině plné zveřejnění informací umožní občanům rozvojových zemí, aby zajistili, že nebude možné používat tzv. prázdné společnosti k tomu, aby se hlavní zdroje v oblasti rozvoje nelegálně odváděly pryč z těchto zemí.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby zohlednily následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 9 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(9a)  Jak Unie a její členské státy na jedné straně, tak třetí země na straně druhé nesou společnou odpovědnost za boj proti praní peněz a financování terorismu. Spolupráce se třetími zeměmi by se také měla více zaměřit na posílení finančních systémů a správy rozvojových zemí, aby se tak tyto země mohly lépe zapojit do celosvětového procesu daňových reforem za účelem zamezení finanční trestné činnosti a s ní souvisejícím nezákonným aktivitám a zavést mechanismy proti praní peněz, které by přispívaly k lepší výměně údajů a informací s ostatními zeměmi, a pomáhaly tak odhalovat podvody a teroristy.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Je nutno objasnit zvláštní faktor, který určuje členský stát odpovědný za sledování a registraci informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Aby se zamezilo tomu, že kvůli rozdílům v právních systémech členských států nejsou určité svěřenské fondy v Unii sledovány ani registrovány, je třeba všechny svěřenské fondy a podobná právní uspořádání registrovat v místě, kde jsou spravovány. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů, je rovněž nezbytná spolupráce členských států.

(21)  Je nutno objasnit zvláštní faktor, který určuje členský stát odpovědný za sledování a registraci informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Aby se zamezilo tomu, že kvůli rozdílům v právních systémech členských států nejsou určité svěřenské fondy v Unii sledovány ani registrovány, je třeba všechny svěřenské fondy a podobná právní uspořádání registrovat v místě, kde jsou vytvořeny, spravovány nebo provozovány. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů, je rovněž nezbytná spolupráce členských států.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  V zájmu zajištění proporcionality by informace o skutečném vlastnictví jiných svěřenských fondů, než jsou fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, měly být zpřístupněny pouze osobám, které mají oprávněný zájem. Oprávněný zájem s ohledem na praní peněz, financování terorismu a související predikativní trestné činy by měl být doložen snadno dostupnými prostředky, jako jsou stanovy nebo prohlášení o poslání nevládních organizací, nebo na základě prokázaných předchozích činností, které jsou důležité pro boj proti praní peněz a financování terorismu nebo souvisejícím predikativním trestným činům, nebo pozitivními výsledky šetření či opatření v této oblasti.

vypouští se

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35a)  Ačkoli je boj proti praní peněz a terorismu legitimním cílem, neměla by opatření stanovená v této směrnici nijak bránit finančnímu začlenění všech osob bez jakékoli diskriminace v rámci Unie i v třetích zemích.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35b)  Remitence představují velký přínos pro rozvoj rodin a komunit. Ačkoli je třeba uznat význam prevence praní peněz, neměla by opatření přijatá na základě této směrnice bránit převodům remitencí od mezinárodních migrantů.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(35c)  Humanitární pomoc má poskytovat podporu a pomoc lidem v nouzi na celém světě a je nesmírně důležitá. Opatření zaměřená na boj proti praní peněz, financování terorismu a daňovým únikům by neměla osobám a organizacím bránit ve financování této pomoci ve prospěch lidí v nouzi.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 2 – písm. -a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – bod 6 – písm. a

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

-a)  v bodě 6 se písmeno a) nahrazuje tímto:

a)  v případě společností:

„a)  v případě společností:

i)  fyzickou osobu nebo osoby, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují právnickou osobu prostřednictvím přímého nebo nepřímého vlastnictví dostatečného akciového či vlastnického podílu nebo hlasovacích práv v uvedené právnické osobě, včetně akcií na doručitele, nebo prostřednictvím kontroly jinými prostředky nad uvedenou právnickou osobou, jež není společností kotovanou na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s právem Unie nebo která podléhá rovnocenným mezinárodním standardům zajišťujícím přiměřenou transparentnost informací o vlastnictví.

i)  všechny fyzické osoby (nesmí se jednat o pověřené osoby, zprostředkovatele, zmocněnce nebo jejich ekvivalent), které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují právnickou osobu prostřednictvím přímého nebo nepřímého vlastnictví dostatečného akciového či vlastnického podílu nebo hlasovacích práv v uvedené právnické osobě, včetně akcií na doručitele, nebo prostřednictvím kontroly jinými prostředky nad uvedenou právnickou osobou, jež není společností kotovanou na regulovaném trhu, která podléhá požadavkům na zveřejnění informací v souladu s právem Unie nebo která podléhá rovnocenným mezinárodním standardům zajišťujícím přiměřenou transparentnost informací o vlastnictví.

Indikátorem přímého vlastnictví je akciový podíl 25 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 25 %, který v klientovi drží fyzická osoba. Indikátorem nepřímého vlastnictví je akciový podíl 25 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 25 %, který v klientovi drží společnost kontrolovaná jednou nebo více fyzickými osobami nebo několik společností kontrolovaných stejnou fyzickou osobou nebo fyzickými osobami. Toto ustanovení platí, aniž je dotčeno právo členských států rozhodnout o tom, že indikátorem vlastnictví nebo kontroly může být nižší procentní podíl. Kontrolu jinými prostředky lze určit mimo jiné v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 1 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(3);

Indikátorem přímého vlastnictví je akciový podíl 5 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 5 %, který v klientovi drží fyzická osoba. Indikátorem nepřímého vlastnictví je akciový podíl 5 % plus jedna akcie či vlastnický podíl větší než 5 %, který v klientovi drží společnost kontrolovaná jednou nebo více fyzickými osobami nebo několik společností kontrolovaných stejnou fyzickou osobou nebo fyzickými osobami. Toto ustanovení platí, aniž je dotčeno právo členských států rozhodnout o tom, že indikátorem vlastnictví nebo kontroly může být nižší procentní podíl. Kontrolu jinými prostředky lze určit mimo jiné v souladu s kritérii stanovenými v čl. 22 odst. 1 až 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(3);

ii)  fyzickou osobu nebo osoby ve vrcholném vedení, jestliže po vyčerpání všech možných prostředků a za podmínky, že neexistuje žádné důvodné podezření, není identifikována žádná osoba podle bodu i) nebo jestliže existuje pochybnost o tom, že identifikovaná osoba nebo osoby jsou skutečnými majiteli; povinné osoby vedou záznamy o krocích učiněných k identifikaci skutečného majitele podle bodu i) a tohoto bodu;

ii)  jestliže subjekt neposkytne totožnost žádné fyzické osoby, která splňuje kritéria stanovená v bodě i), nebo pokud existují jakékoli pochybnosti o osobě nebo osobách, které byly označeny za skutečné majitele, povinné osoby zaznamenají, že neexistuje žádný skutečný majitel a vedou záznamy o krocích učiněných k identifikaci skutečného majitele podle bodu i).

 

Kromě toho by povinné osoby měly zjistit a ověřit totožnost relevantní fyzické osoby, která má funkci vyššího vedoucího pracovníka a jež by měla být označena jako „vyšší vedoucí pracovník“ (a nikoli jako „skutečný majitel“), a zaznamenat podrobnosti o všech právních vlastnících subjektu;“

_________________

_________________

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015L0849&rid=1)

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 2 – písm. a

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – bod 6 – písm. a – bod i

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   v bodě 6 písm. a) podbodu i) se doplňuje nový pododstavec, který zní:

vypouští se

„Pro účely čl. 13 odst. 1 písm. b) a článku 30 této směrnice se údaj o vlastnictví nebo kontrole uvedený ve druhém odstavci snižuje na 10 %, je-li právnická osoba pasivním nefinančním subjektem definovaným ve směrnici 2011/16/EU.“;

 

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 2 – písm. a a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – bod 6 – písm. b

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

aa)   v bodě 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

b)   v případě svěřenských fondů:

„b)  v případě svěřenských fondů:

i)   zakladatele;

i)   zakladatele nebo zakladatelů;

ii)   svěřenského správce či svěřenských správců;

ii)   svěřenského správce či svěřenských správců;

iii)   osoby vykonávající dohled nad správou fondu, existují-li;

iii)   osoby nebo osob vykonávajících dohled nad správou fondu, existují-li;

iv)   obmyšlené, nebo pokud ještě nebyly určeny konkrétní fyzické osoby, které mají prospěch z právního uspořádání nebo právnické osoby, okruh osob, v jejichž hlavním zájmu je právní uspořádání nebo právnická osoba založena nebo provozována;

iv)   obmyšlené, nebo pokud ještě nebyly určeny konkrétní fyzické osoby, které mají prospěch z právního uspořádání nebo právnické osoby, okruh osob, v jejichž hlavním zájmu je právní uspořádání nebo právnická osoba založena nebo provozována;

v)   jakoukoli jinou fyzickou osobu, která v konečném důsledku vykonává kontrolu nad svěřenským fondem prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví nebo jinými prostředky;

v)   jakoukoli jinou fyzickou osobu, která v konečném důsledku vykonává kontrolu nad svěřenským fondem prostřednictvím přímého či nepřímého vlastnictví nebo jinými prostředky.

 

U fondů, které jsou označeny podle určitých charakteristik nebo náleží do určité kategorie, by svěřenecká listina nebo spřízněný dokument měly poskytovat dostatek informací o obmyšleném tak, aby byl kdokoli schopen zjistit totožnost obmyšleného v době distribuce nebo v okamžiku, kdy hodlá obmyšlený uplatnit svá nabytá práva.“

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1479387654876&uri=CELEX%3A32015L0849

Odůvodnění

Protože může mít fond více než jednoho zakladatele či osobu vykonávající dohled, definice skutečného majitele by měla odkazovat na „zakladatele“ a „osoby vykonávající dohled“ obdobně, jako již odkazuje na „svěřenského/svěřenské správce“ a „obmyšlené“. V opačném případě by tato nejednoznačnost mohla být využita k tomu, aby byl zaregistrován pouze jeden z potenciálně mnoha zakladatelů či osob vykonávajících dohled. Množné číslo u všech zúčastněných stran fondu již v současnosti předepisuje komentář OECD k počítačovým rezervačním systémům pro automatickou výměnu údajů.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 8 a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 28 – písm. c

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

8a)  v článku 28 se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)  účinné uplatňování požadavků uvedených v písmeni b) podléhá dozoru na úrovni skupiny, který provádí příslušný orgán domovského členského státu nebo třetí země.

„c)  účinné uplatňování požadavků uvedených v písmeni b) podléhá dozoru na úrovni skupiny, který provádí příslušný orgán domovského členského státu.

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015L0849&from=CS)

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 9 – písm. -a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 4

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

-a)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:

4.   Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 3 byly adekvátní, přesné a současné.

4.   Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 3 byly adekvátní, přesné a současné. Členské státy povinným osobám uloží povinnost informovat o případech, kdy nebyly poskytnuty informace nebo byly poskytnuté informace nepřesné.“

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015L0849&qid=1479377482666&from=CS)

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 9 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)   v odst. 5 písm. c) se první a druhý pododstavec zrušuje;

vypouští se

Pozměňovací návrh    13

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 9 – písm. a a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 5

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

aa)   odstavec 5 se nahrazuje tímto:

5.   Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví byly vždy k dispozici:

5.   Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví byly vždy k dispozici:

a)   příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám, a to bez omezení;

a)   příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám, a to bez omezení;

b)   povinným osobám v rámci hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II;

b)   povinným osobám v rámci hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II;

c)   kterékoli osobě nebo organizaci, která může prokázat oprávněný zájem.

c)   veřejnosti,

Osoby nebo organizace uvedené v prvním pododstavci písm. c) musí mít přístup přinejmenším k informacím o jméně, měsíciroku narození, státní příslušnosti a zemi bydliště skutečného majitele a o povazerozsahu skutečné držené účasti.

Informace zpřístupněné veřejnosti vždy zahrnují alespoň jméno, datum narození, státní příslušnost, adresu společnosti či služby a zemi bydliště skutečného majitele a povahurozsah skutečné držené účasti.

Pro účely tohoto odstavce musí být přístup k informacím o skutečném vlastnictví v souladu s pravidly pro ochranu údajů a může být podmíněn registrací online a zpoplatněn. Poplatky za získání informací nesmějí převyšovat administrativní náklady s tím spojené.

Pro účely tohoto odstavce musí být přístup k informacím o skutečném vlastnictví v souladu s pravidly pro ochranu údajů i se standardy otevřených dat.“;

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1479387654876&uri=CELEX%3A32015L0849

Odůvodnění

Informace v registrech skutečného vlastnictví by měly být veřejně přístupné v otevřeném datovém formátu. Požadavek, aby členské státy vytvořily registr podle standardů otevřených dat, rovněž předchází vzniku registrů, v nichž je možné vyhledávat pouze za využití jediného parametru, jako je např. název společnosti. Kromě toho také zásadním způsobem usnadňuje propojení registrů členských států, k němuž má v nadcházejících letech dojít.

Pozměňovací návrh    14

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 9 – písm. c

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 9

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

“9.   Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odst. 5 písm. b) vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě.

„9.   Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odst. 5 písm. b) a c) vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování, zejména tehdy, pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Platnost takových výjimek nesmí být na dobu neurčitou a výjimky musí být v pravidelných intervalech přezkoumávány, aby se zabránilo jejich zneužívání.

 

Je-li přiznána výjimka, musí být jednoznačně zapsána v registru dostupném subjektům uvedeným v odst. 5 písm. b) a c).

Výjimky udělené podle tohoto odstavce se nevztahují na úvěrové instituce a finanční instituce a na ty povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. b), které jsou veřejnými činiteli.

Výjimky udělené podle tohoto odstavce se nevztahují na úvěrové instituce a finanční instituce a na ty povinné osoby uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 3 písm. b), které jsou veřejnými činiteli.

Odůvodnění

Stávající znění by mohlo být vykládáno tak, že zavádí automatickou plošnou výjimku pro všechny společnosti, u nichž nejméně jedna osoba zaregistrovaná jako skutečný majitel nedosahuje určitého věku. Stávající odkaz na riziko podvodu by mohl být využit pro podávání žádostí o výjimku, které by byly založeny výhradně na ekonomické ztrátě. Pokud je výjimka udělena, musí to být ve veřejně přístupném registru jasně uvedeno. Tyto výjimky by také neměly být udělovány bez časových limitů.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. a

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

“1.   Členské státy zajistí, aby se tento článek použil na svěřenské fondy a ostatní typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům, jako jsou mimo jiné fiducie, Treuhand nebo fideicomiso.

“1.   Členské státy zajistí, aby se tento článek použil na svěřenské fondy a ostatní typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům, jako jsou mimo jiné fiducie, Treuhand, waqf nebo fideicomiso, a na všechny ostatní stávající či budoucí právní uspořádání s obdobnou strukturou nebo funkcí.

Každý členský stát vyžaduje, aby svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu spravovaného v daném členském státě získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti:

Členské státy vyžadují, aby svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu zřízeného, spravovaného a/nebo působícího v daném členském státě získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti:

a)   zakladatele;

a)   zakladatele nebo zakladatelů;

b)   svěřenského správce;

b)   svěřenského správce či svěřenských správců;

c)   osoby vykonávající dohled nad správou fondu, existuje-li;

c)   osoby nebo osob vykonávajících dohled nad správou fondu, existují-li;

d)   obmyšlených nebo kategorie obmyšlených;

d)   obmyšlených nebo kategorie obmyšlených; a dále

e)   kterékoli další fyzické osoby, která fakticky řídí svěřenský fond.“;

e)   kterékoli další fyzické osoby, která fakticky řídí svěřenský fond.“;

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. b

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 3 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a.   Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány v centrálním registru zřízeném členským státem, ve kterém je svěřenský fond spravován.“;

„3a.   Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány v centrálním registru zřízeném členským státem, ve kterém je svěřenský fond vytvořen, spravován nebo kde působí. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky svých centrálních vnitrostátních registrů.“;

Odůvodnění

Měla by být pokryta všechna současná i budoucí právní uspořádání podobná svěřenským fondům. Členské státy by měly požadovat registraci všech svěřenských fondů, které se řídí jejich právními předpisy nebo které spravuje rezident EU, a to i v případě, že všechny ostatní části svěřenského fondu a jeho aktiva v EU nejsou. Tímto způsobem mohou členské státy zajistit, aby jejich právní předpisy nebo jejich rezidenti neusnadňovali praní peněz nebo daňové úniky jinde ve světě, což je zvláště důležité pro rozvojové země.

Pozměňovací návrh    17

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. d

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4a.   Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a tohoto článku s ohledem na jiné svěřenské fondy, než jsou fondy uvedenéčl. 7b písm. b) směrnice (ES) 2009/101, jsou k dispozici jakékoli osobě nebo organizaci, která může prokázat oprávněný zájem.

4a.  Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a tohoto článku budou veřejně přístupnéotevřeném datovém formátu.

Informace, které jsou k dispozici osobám a organizacím, které mohou prokázat oprávněný zájem, sestávají z informací o jménu, měsíci a roku narození, státní příslušnosti a zemi bydliště skutečného majitele podle čl. 3 bodu 6 písm. b).

Informace, které jsou k dispozici veřejnosti, sestávají z informací o jménu, datu narození, státní příslušnosti a zemi bydliště skutečného majitele podle čl. 3 bodu 6 písm. b) a také o povaze a rozsahu skutečné držené účasti.

 

Členské státy zajistí, aby za výjimečných okolností a za konkrétních podmínek, které budou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohl zakladatel a/nebo svěřenský správce požádat vnitrostátní orgány, aby tuto informaci o svěřenském fondu nebo o dotčených právních uspořádáních nezpřístupňovaly veřejnosti, a to s cílem chránit soukromí zranitelných obmyšlených osob. Pokud vnitrostátní orgán s tímto požadavkem souhlasí, zapíše se do veřejného registru prohlášení o tom, že dostupná informace o svěřenském fondu nebo o právním uspořádání je neúplná. Vždy bude možné taková rozhodnutí napadnout.

Odůvodnění

Otevřený datový formát je zásadní pro to, aby se předešlo skrývání skutečných majitelů svěřenských fondů. Umožňuje shromažďovat a analyzovat velké objemy dat s cílem lépe zjišťovat anomálie, schémata, omyly, varování apod. a také kombinovat údaje o skutečném vlastnictví s informacemi z dalších relevantních zdrojů údajů, které jsou důležité pro odhalování korupce v celém hodnotovém řetězci, tj. ve smlouvách a v procesech zadávání veřejných zakázek.

Pozměňovací návrh    18

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. d

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4b.   Při navazování nového klientského vztahu se svěřenským fondem nebo jiným právním uspořádáním podléhajícím registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3a získají povinné osoby doklad o registraci, je-li to použitelné.“;

4b.   Při navazování nového klientského vztahu se svěřenským fondem nebo jiným právním uspořádáním podléhajícím registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3a získají povinné osoby doklad o registraci, je-li to použitelné, a oznámí jakoukoli nesrovnalost, kterou zjistí mezi informacemi o skutečném vlastnictví uvedenými v centrálním registru a informacemi o skutečném vlastnictví, které získaly v rámci postupů hloubkové kontroly klienta.“;

Odůvodnění

Požadavek, aby povinné osoby informovaly o nesrovnalostech mezi vlastní hloubkovou kontrolou klienta a veřejnými registry skutečného vlastnictví, by posílil údaje ve veřejných registrech skutečného vlastnictví. Je třeba rovněž zdůraznit, že se povinné osoby nemají spoléhat na informace v registrech skutečného vlastnictví, ale musí i nadále provádět nezávislou hloubkovou kontrolu klienta, aby zjistily, kdo jsou jejich zákazníci.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. d a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 5

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

da)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:

5.   Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 3 byly adekvátní, přesné a současné.

„5.   Členské státy vyžadují, aby informace uchovávané v centrálním registru podle odstavce 4 byly adekvátní, přesné a aktuální. Členské státy povinným osobám uloží povinnost informovat o případech, kdy nebyly poskytnuty informace nebo byly poskytnuté informace nepřesné.

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015L0849&from=EN)

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. e

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 7 a – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 4 a 4a vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě.

Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 4 a 4a vystavil skutečného majitele riziku únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování, zvláště pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Platnost výjimek nesmí být na dobu neurčitou a výjimky musí být v pravidelných intervalech přezkoumávány.

Odůvodnění

Viz čl. 1­ odst. 1 bod 9 písm. c.

Pozměňovací návrh    21

Návrh směrnice

Čl. 1 – bod 10 – písm. h

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 10

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

“10.  Pro účely tohoto článku se má za to, že svěřenský fond je spravován v členském státě, ve kterém jsou usazeni svěřenští správci.“;

“10.  Pro účely tohoto článku se má za to, že svěřenský fond je vytvořen, spravován nebo působí v členském státě, pokud

 

a)   je vytvořen podle právních předpisů tohoto členského státu nebo se jimi řídí nebo pokud je jeho nejvyšší odvolací soud součástí jurisdikce daného členského státu; nebo

 

b)   je s tímto členským státem spojen vzhledem k tomu, že:

 

i)   jeden nebo více skutečných majitelů svěřenského fondu, podle čl. 3 bodu 6 písm. b), má v tomto členském státě bydliště;

 

ii)   vlastní v tomto členském státě nemovitost;

 

iii)   vlastní podíly, hlasovací práva nebo vlastnická práva v právnických osobách zapsaných v tomto členském státě; nebo

 

iv)   vlastní bankovní nebo platební účet v úvěrové instituci působící v daném členském státě.“;

Odůvodnění

Svěřenský fond by měl být registrován ve všech členských státech, s nimiž je spojen.

Pozměňovací návrh    22

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1 a (nový)

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 – písm. b a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1a.  v článku 7 se doplňuje nové písmeno ba), které zní:

 

ba)  nezveřejnění informací o skutečném vlastnictví tak, jak to stanoví článek 7b.“;

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32009L0101&rid=1)

Pozměňovací návrh    23

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 1 b (nový)

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 – odst. 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

1b.  v článku 7 se doplňuje nový druhý odstavec, který zní:

 

„Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se povinnosti vztahují na právnické osoby, mohly být sankce ukládány jednotlivcům, kteří jsou podle vnitrostátních právních předpisů odpovědní za porušení předpisů, a to i členům řídících orgánů.“;

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32009L0101&rid=1)

Pozměňovací návrh    24

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 2

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 b – odst. 1 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Tyto informace zahrnují jméno, měsíc a rok narození, státní příslušnost a zemi bydliště skutečného majitele a povahu a rozsah skutečné držené účasti.

Tyto informace zahrnují alespoň jméno, datum narození, státní příslušnost, zemi bydlištěkontaktní údaje (bez zpřístupnění adresy bydliště) skutečného majitele a povahu a rozsah skutečné držené účasti.

Pozměňovací návrh    25

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 2

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 b – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku byly zveřejněny rovněž prostřednictvím systému propojení registrů uvedeného v čl. 4a odst. 2.

3.  Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku byly zveřejněny rovněž prostřednictvím systému propojení registrů uvedeného v čl. 4a odst. 2, v souladu s pravidly na ochranu údajů a se standardy otevřených dat, a podléhaly registraci online.

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 2

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 b – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavci 1 vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto povinného zveřejnění všech nebo některých informací o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě.

4.  Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavci 1 vystavil skutečného majitele riziku únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto povinného zveřejnění všech nebo některých informací o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Platnost takových výjimek nesmí být na dobu neurčitou a výjimky musí být v pravidelných intervalech přezkoumávány, aby se zabránilo jejich zneužívání. Je-li přiznána výjimka, jednoznačným způsobem se zapíše do registru dostupného subjektům uvedeným v čl. 30 odst. 5 písm. b) a c) směrnice (EU) 2015/849.

Pozměňovací návrh    27

Návrh směrnice

Čl. 2 – bod 2

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 b – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

5a.  Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování požadavků tohoto článku a aby přijímaly nezbytná opatření s cílem zajistit jejich dodržování. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly odpovídající pravomoci, včetně pravomoci vyžadovat předložení veškerých informací relevantních pro sledování dodržování předpisů a provádění kontrol, a měly odpovídající finanční, lidské a technické zdroje pro provádění svých úkolů. Členské státy zajistí, aby pracovníci těchto orgánů dodržovali vysoké profesní standardy, včetně standardů mlčenlivosti a ochrany údajů, a byli zcela bezúhonní a náležitě kvalifikovaní.“

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

Referenční údaje

COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

ECON

12.9.2016

LIBE

12.9.2016

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

DEVE

12.9.2016

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Elly Schlein

21.10.2016

Článek 55 – Společné schůze výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

6.10.2016

Projednání ve výboru

7.11.2016

 

 

 

Datum přijetí

29.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Ignazio Corrao, Nirj Deva, Raymond Finch, Doru-Claudian Frunzulică, Charles Goerens, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Linda McAvan, Norbert Neuser, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Rainer Wieland

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Seb Dance, Ádám Kósa, Adam Szejnfeld, Patrizia Toia

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Xabier Benito Ziluaga, Dariusz Rosati, Jarosław Wałęsa


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (8.12.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES

(COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD))

Navrhovatel: Emmanuel Maurel

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušné výbory, aby zohlednily následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh    1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(5a)  K doplnění činnosti zaměřené na boj proti praní peněz a financování terorismu prostřednictvím finančního systému by se měly tam, kde je to možné, využívat politiky a opatření v ostatních příslušných oblastech pravomoci Unie, například v oblasti mezinárodního obchodu a rozvojové spolupráce. Tyto politiky a opatření by měly doplňovat ostatní politické cíle Unie, nikoli je podrývat.

Pozměňovací návrh    2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10a)  K praní peněz a daňovým únikům dochází stále častěji prostřednictvím obchodních transakcí, a to manipulací ceny, kvantity nebo kvality. Finanční a daňová transparentnost je hlavní prioritou obchodní politiky Unie, a proto by zemím tolerujícím praní peněz a daňové úniky neměla být poskytnuta žádná obchodní výsada v rámci Unie.

Pozměňovací návrh    3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10b)  V souladu se strategií „Obchod pro všechny“ by se měla přijmout další účinná opatření týkající se obchodu se službami, aby se předešlo jeho používání na nezákonné finanční toky, přičemž je třeba mít na paměti, že volný obchod se zbožím a službami s rozvojovými zeměmi zvyšuje hrozbu praní peněz a že objem obchodu Unie se službami s daňovými ráji je šestkrát vyšší než se srovnatelnými zeměmi, zatímco v případě obchodu se zbožím žádné takové rozdíly neexistují.

Pozměňovací návrh    4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10c)  Komise by měla během roku po vstupu této směrnice v platnost předložit členským státům zprávu o případných nedostatcích v kapitolách o finančních službách a usazování v obchodních dohodách EU s třetími zeměmi, které jsou již v platnosti, zvláště pokud jde o definici investic a usazování, rozsah a stanovené lhůty obezřetnostního vynětí, existenci či neexistenci stropů pro převod peněz mezi stranami obchodních dohod, měny povolené pro tento převod, potvrzení bankovního tajemství a existenci ustanovení o výměně údajů.

Pozměňovací návrh    5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 d (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10d)  Liberalizace finančních služeb by měla podléhat lepší kontrole a analýze ex-ante příslušnými orgány. Vzhledem k exponenciální inovaci finančnictví by se mělo začlenění finančních služeb do obchodních dohod a partnerství Unie zakládat na pozitivních seznamech.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 10 e (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(10e)  Kapitoly o finančních službách a usazování v budoucích obchodních dohodách by měly obsahovat přesnou definici investice, aby byly vyloučeny produkty, které mají vysoký potenciál být nositeli nehlášených peněz; zajistit zavedení veřejných rejstříků posledního skutečného vlastnictví společností, trustů a podobných právních uspořádání vytvořených, spravovaných nebo provozovaných na územích, která obchodní dohoda pokrývá; zahrnout ujednání o spolupráci při kontrole finančních toků a zrušení bankovního tajemství, v souladu s pravidly pro ochranu údajů a standardy pro veřejně přístupné údaje; rozšířit oblast působnosti a stanovené lhůty pro obezřetnostní vynětí nad rámec „nerovnováhy nezbytných plateb“ a nahradit závazky „maximální snahy“ kogentními ustanoveními.

Pozměňovací návrh    7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37a)  Klíčové normy v oblasti transparentnosti by měly být závazné a jednání a opětovná jednání o obchodních dohodách a partnerstvích Unie by se měla jimi řídit. Obchodní partneři by měli ztratit výhody udělené v rámci obchodních dohod s Unií, jestliže nedodržují příslušné mezinárodní normy, jako je například společný standard OECD pro oznamování, akční plán OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, centrální registr skutečného vlastnictví a doporučení Finančního akčního výboru (FATF). V rámci provádění akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku je zásadní plně uplatňovat systém podávání zpráv podle jednotlivých zemí na nadnárodní podniky.

Pozměňovací návrh    8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37b)  Analýzy o dopadech obchodu na udržitelný rozvoj by měly obsahovat přesné informace o výkonnosti dotčené třetí země nebo zemí z tohoto hlediska, také pokud jde o provádění příslušných právních předpisů. Stěžejním prvkem dvoustranných dohod s třetími zeměmi by mělo být posílení ustanovení o řádné zprávě v těchto dohodách, a to i tehdy, kdy nejsou daná ustanovení závazná.

Pozměňovací návrh    9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 37 c (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(37c)  Pokud existují nebo se sjednávají obchodní dohody s rozvojovými zeměmi, musí být jako součást dohody vyčleněny dostatečné finanční prostředky, a to na vytvoření technických, lidských a institucionálních kapacit nezbytných pro splnění výše uvedených požadavků. Výroční zprávy o provádění obchodních dohod, jež Unie uzavřela s třetími zeměmi, by měly mít zvláštní oddíl týkající se finančních služeb a usazování a obsahovat ověřitelné informace o souladu s výše uvedenými požadavky.

Pozměňovací návrh    10

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)

Směrnice 2015/849/EU

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. e

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

-1)  V článku 2 se odst. 1 bod 3 písm. e) nahrazuje tímto:

e)  další osoby obchodující se zbožím, pokud jsou platby v částce 10 000 EUR nebo vyšší prováděny nebo přijímány v hotovosti, ať již je tato transakce prováděna jako jediná operace, nebo jako několik operací, které se zdají být spojeny;

e)  další osoby obchodující se zbožím nebo službami, pokud jsou platby v částce 10 000 EUR nebo vyšší prováděny nebo přijímány v hotovosti, ať již je tato transakce prováděna jako jediná operace, nebo jako několik operací, které se zdají být spojeny;

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015L0849&from=IT)

Pozměňovací návrh    11

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Směrnice 2015/849/EU

Čl. 11 – písm. c

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

2a)  V článku 11 se písmeno c) nahrazuje tímto:

c)  v případě osob obchodujících se zbožím při provádění příležitostné transakce v hotovosti ve výši 10 000 EUR nebo více, ať již je tato transakce prováděna jako jediná operace, nebo jako několik operací, které se zdají být spojeny;

c)  v případě osob obchodujících se zbožím nebo službami při provádění příležitostné transakce v hotovosti ve výši 10 000 EUR nebo více, ať již je tato transakce prováděna jako jediná operace, nebo jako několik operací, které se zdají být spojeny;

(http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32015L0849&from=IT)

Pozměňovací návrh    12

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 18 a – odst. 1 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Co se týká transakcí, na nichž se podílejí vysoce rizikové třetí země, členské státy vyžadují, aby při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v třetích zemích, které byly označeny za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2, uplatňovaly povinné osoby přinejmenším všechna níže uvedená opatření zesílené hloubkové kontroly klienta:

  Co se týká transakcí, včetně obchodních transakcí, na nichž se podílejí vysoce rizikové třetí země, členské státy vyžadují, aby při jednání s fyzickými nebo právnickými osobami usazenými v třetích zemích, které byly označeny za vysoce rizikové třetí země podle čl. 9 odst. 2, uplatňovaly povinné osoby přinejmenším všechna níže uvedená opatření zesílené hloubkové kontroly klienta:

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

Referenční údaje

COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD)

Příslušné výbory

       Datum oznámení na zasedání

ECON

12.9.2016

LIBE

12.9.2016

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

INTA

12.9.2016

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Emmanuel Maurel

12.10.2016

Článek 55 – Společné schůze výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

6.10.2016

Projednání ve výboru

29.11.2016

 

 

 

Datum přijetí

5.12.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

4

7

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, Karoline Graswander-Hainz, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, Marine Le Pen, David Martin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Bendt Bendtsen, Reimer Böge, Klaus Buchner, Edouard Ferrand, Agnes Jongerius, Sander Loones

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Mairead McGuinness, Molly Scott Cato, Ramón Luis Valcárcel Siso


STANOVISKO Výboru pro právní záležitosti (18.1.2017)

pro Hospodářský a měnový výbor aVýbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES

(COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD))

Navrhovatel: Kostas Chrysogonos

STRUČNÉ ODŮVODNĚNÍ

I. Úvod

Cílem tohoto návrhu je změna dvou nedávno přijatých právních předpisů EU o finančních kontrolách a transparentnosti ve snaze podpořit boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, které počítají s mezerami ve finančních kontrolách(1).

V tomto kontextu bylo dosud určeno těchto pět hlavních problémů: 1. podezřelé transakce, na nichž se podílejí vysoce rizikové třetí země, nejsou dostatečně sledovány kvůli nejasným a nekoordinovaným požadavkům na hloubkovou kontrolu klienta; 2. podezřelé transakce uskutečněné prostřednictvím virtuálních měn nejsou orgány dostatečně sledovány a orgány nejsou schopny spojit tyto transakce s identifikovanými osobami; 3. stávající opatření ke zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu, která jsou spojena s anonymními předplacenými nástroji, jsou nedostatečná; 4. finanční zpravodajské jednotky nemají včasný přístup k informacím, které mají k dispozici povinné osoby, a tyto informace si nevyměňují; 5. finanční zpravodajské jednotky nemají přístup k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů, nebo k nim získají přístup pozdě(2).

V této oblasti je důležité najít správnou rovnováhu mezi zavedením dostatečné kontroly, aby se účinně zabránilo finanční trestné činnosti a financování terorismu, a ochranou soukromí a základních práv. V posledních letech vedly rostoucí škody způsobené nečestnými finančními praktikami a teroristickou činností k narušení této rovnováhy, protože bylo potřeba zavést přísnější opatření na ochranu společnosti jako celku. Jedná se tudíž o otázku rovnováhy mezi těmito zájmy, které mohou být do určité míry v rozporu, jakož i o otázku proporcionality.

II. Regulace virtuálních měn

Virtuální měny jsou v současné době okrajovým jevem, ale je možné, že postupně se stanou stále důležitějšími. Zároveň je zřejmé, že mohou být zneužity k páchání trestné činnosti. Komise proto navrhuje, aby platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelé virtuálních peněženek podléhali stejným ohlašovacím povinnostem jako tradiční poskytovatelé finančních služeb. V tomto rámci by vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky měly být schopny spojit adresy virtuálních měn s totožností majitele virtuálních peněz.

Navrhovatel tento krok schvaluje, ale souhlasí s Evropskou centrální bankou v tom, že zavedení této ohlašovací povinnosti by nemělo být formulováno tak, aby se dalo chápat jako schvalování virtuálních měn.

III. Omezení anonymních předplacených karet

Anonymní předplacené karty mohou být užitečným platebním prostředkem, zejména u relativně malých částek. Mohou být však použity pro podvodné účely(3). Komise navrhuje snížit prahovou hodnotu pro platby využívající takových karet bez provedení systematických hloubkových kontrol a rovněž ukončit osvobození on-line plateb od hloubkových kontrol.

Navrhovatel schvaluje určité zpřísnění kontrol těchto karet, protože existují prokázané případy jejich zneužití, ale se domnívá, že omezení nesmí být tak striktní, aby se tyto karty staly v praxi nepoužitelnými. Kromě toho se domnívá, že je třeba důkladněji přezkoumat dopad navrhovaných opatření na konkurenceschopnost, a to zejména malých a středních podniků působících v oblasti předplacených nástrojů a virtuálních měn.

IV. Pravomoci finančních zpravodajských jednotek v oblasti přístupu k informacím

Návrh Komise zvyšuje pravomoci finančních zpravodajských jednotek členských států požadovat informace od finančních institucí. V současné době si finanční zpravodajské jednotky mohou vyžádat informace pouze v případě, že je příslušná finanční instituce upozornila na neobvyklou aktivitu. Návrh tedy umožňuje finančním zpravodajským jednotkám podat žádosti motu proprio. V členských státech se mají rovněž zřídit centrální registry majitelů bankovních účtů.

Navrhovatel se domnívá, že omezení finančního tajemství jsou s ohledem na současné podmínky oprávněná. V každém případě je nutné plně respektovat základní práva všech stran.

V. Společný postup vůči vysoce rizikovým třetím zemím

EU má v současnosti relativně krátký společný seznam vysoce rizikových třetích zemí, v jejichž případě by se měla finančním transakcím věnovat zvláštní pozornost. V návrhu jsou stanoveny společné normy pro přistupování k finančním transakcím do těchto jurisdikcí a z nich.

Navrhovatel se domnívá, že takový společný postup je nezbytný.

VI. Přístup k informacím o skutečných majitelích

Jeden z nejdůležitějších aspektů návrhu se týká posílení povinnosti oznamovat informace o skutečných majitelích korporátních struktur, svěřenských fondů a podobných uspořádání a poskytovat přístup k těmto informacím. Mnohé nedávné finanční a politické skandály ukázaly, že taková uspořádání mohou být způsobem, jak se vyhnout placení daní nebo náležitému dohledu nad finančními záležitostmi. Cílem návrhu je poskytnout přístup nejen některým subjektům, ale i veřejnosti ke komplexnějšímu registru, který obsahuje určité informace o skutečných majitelích korporátních struktur či svěrenských fondů. Kromě toho jsou upřesněna také pravidla týkající se místa registrace svěrenských fondů.

Navrhovatel se domnívá, že toto zvýšení transparentnosti je zásadní pro zachování důvěry veřejnosti ve finanční systém. Je zvláště důležité, aby prahová hodnota pro ohlášení skutečné účasti byla dostatečně nízká – návrh Komise na její snížení z 25 % na 10 % lze schválit.

VII. Závěr

Navrhovatel se domnívá, že tento návrh je dobře načasovaný, protože je nezbytný pro posílení právního rámce Unie proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Hlavní směry návrhu Komise mohou být schváleny, avšak s některými změnami, které mají za cíl dále posílit boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu a současně zajistit dodržování základních práv v této oblasti.

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Výbor pro právní záležitosti vyzývá Hospodářský a měnový výbor a Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci jako věcně příslušný výbor, aby zohlednil následující pozměňovací návrhy:

Pozměňovací návrh   1

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 1

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/84924 představuje hlavní právní nástroj při předcházení využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Uvedená směrnice, která má být provedena do dne 26. června 2017, stanoví komplexní rámec zabývající se získáváním peněz nebo majetku pro teroristické účely, který vyžaduje, aby členské státy identifikovaly rizika související s praním peněz a financováním terorismu, porozuměly jim a zmírňovaly je.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/84924 představuje hlavní právní nástroj při předcházení využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Uvedená směrnice, která má být provedena do dne 26. června 2017, stanoví aktualizovaný, transparentní, účinný a komplexní právní rámec zabývající se získáváním peněz nebo majetku pro teroristické účely, který vyžaduje, aby členské státy identifikovaly rizika související s praním peněz a financováním terorismu, porozuměly jim, zmírňovaly je a předcházely jim.

_________________

_________________

24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

Pozměňovací návrh     2

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 2

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(2)  Nedávné teroristické útoky odhalily nově se objevující trendy, zejména pokud jde o způsob, jakým teroristické skupiny financují a provádějí své operace. Některé moderní technologické služby se stávají stále oblíbenějšími jako alternativní finanční systémy, přičemž nespadají do oblasti působnosti právních předpisů Unie nebo využívají výjimky, které již nemusí být opodstatněné. S cílem udržet krok s novými trendy je třeba přijmout další opatření k zlepšení stávajícího preventivního rámce.

(2)  Nedávné teroristické útoky odhalily nově se objevující trendy, zejména pokud jde o způsob, jakým teroristické skupiny financují a provádějí své operace. Některé moderní technologické služby se stávají stále oblíbenějšími jako alternativní finanční systémy, přičemž nespadají do oblasti působnosti právních předpisů Unie nebo využívají výjimky, které již nemusí být opodstatněné. S cílem udržet krok s novými trendy je třeba přijmout další opatření k zajištění větší transparentnosti finančních transakcí a právnických osob ve smyslu preventivního právního rámce platného v Unii, s cílem zlepšit stávající preventivní rámec a účinněji bojovat proti financování terorismu.

Pozměňovací návrh     3

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 3

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(3)  Zatímco je třeba sledovat cíle směrnice (EU) 2015/849, změny uvedené směrnice by měly být v souladu s probíhající činností Unie v oblasti boje proti terorismu a financování terorismu. Evropský program pro bezpečnost25 uvádí, že jsou zapotřebí opatření, která se účinněji a komplexně zabývají financováním terorismu, a zdůrazňuje, že financování terorismu umožňuje pronikání na finanční trhy. Rovněž v závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. prosince 2015 se zdůrazňuje nutnost přijmout urychleně další opatření proti financování terorismu ve všech oblastech.

(3)  Zatímco je třeba sledovat cíle směrnice (EU) 2015/849, změny uvedené směrnice by měly být v souladu s probíhající činností Unie v oblasti boje proti terorismu a financování terorismu, s náležitým ohledem na základní práva a zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, jakož i na dodržování a uplatňování zásady proporcionality. Evropský program pro bezpečnost25 označuje za jednu z priorit aktualizaci právního rámce EU pro boj proti terorismu a uvádí, že jsou zapotřebí opatření, která se účinněji a komplexně zabývají financováním terorismu, a zdůrazňuje, že financování terorismu umožňuje pronikání na finanční trhy. Rovněž v závěrech ze zasedání Evropské rady ve dnech 17. a 18. prosince 2015 se zdůrazňuje nutnost přijmout urychleně další opatření proti financování terorismu ve všech oblastech.

_________________

_________________

25 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Evropský program pro bezpečnost“, COM(2015) 185 final.

25 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, „Evropský program pro bezpečnost“, COM(2015) 185 final.

Pozměňovací návrh     4

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 5

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(5)  Opatření Unie musí rovněž náležitě odrážet vývoj a závazky přijaté na mezinárodní úrovni. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2199(2015) členské státy vyzývá, aby teroristickým skupinám zabránily v přístupu k mezinárodním finančním institucím.

(5)  Opatření Unie musí rovněž náležitě odrážet vývoj a závazky přijaté na mezinárodní úrovni. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2199(2015) a 2253(2015) členské státy vyzývají, aby teroristickým skupinám zabránily v přístupu k mezinárodním finančním institucím.

Pozměňovací návrh     5

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 6

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(6)  Poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami (tj. měnami, které byly prohlášeny za zákonné platidlo) a poskytovatelé elektronických peněženek pro virtuální měny nemají povinnost identifikovat podezřelou činnost. Teroristické skupiny proto mohou převádět peníze do finančního systému Unie nebo v rámci sítí virtuálních měn zatajením převodů nebo využíváním určité míry anonymity na těchto platformách. Je tudíž nezbytné rozšířit oblast působnosti směrnice (EU) 2015/849 tak, aby zahrnovala platformy pro výměnu virtuálních měn a poskytovatele elektronických peněženek. Příslušné orgány by měly být s to sledovat používání virtuálních měn. To zajistí vyvážený a přiměřený přístup a zaručí technický pokrok a vysokou míru transparentnosti, jíž je dosaženo v oblasti alternativního financování a sociálního podnikání.

(6)  Poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami (tj. měnami, které byly prohlášeny za zákonné platidlo), poskytovatelé elektronických peněženek pro virtuální měny, emitenti, správci, zprostředkovatelé a distributoři virtuálních měn a správci a poskytovatelé systémů pro platby na internetu nemají povinnost identifikovat podezřelou činnost. Teroristické skupiny proto mohou převádět peníze do finančního systému Unie nebo v rámci sítí virtuálních měn zatajením převodů nebo využíváním určité míry anonymity na těchto platformách. Je tudíž nezbytné rozšířit oblast působnosti směrnice (EU) 2015/849 tak, aby zahrnovala platformy pro výměnu virtuálních měn, poskytovatele elektronických peněženek, emitenty, správce, zprostředkovatele a distributory virtuálních měn a správce a poskytovatele systémů pro platby na internetu. Příslušné orgány by měly být s to sledovat používání virtuálních měn a odhalovat tak podezřelé aktivity. To zajistí vyvážený a přiměřený přístup a současně zaručí jak inovativní technický pokrok, který tyto měny nabízejí, tak vysokou míru transparentnosti, jíž je dosaženo v oblasti alternativního financování a sociálního podnikání.

Pozměňovací návrh    6

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 7

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(7)  Důvěryhodnost virtuálních měn se nezvýší, jsou-li používány pro účely trestné činnosti. V tomto ohledu se při rozšiřování využívání virtuálních měn a jejich možných výhod anonymita stane spíše překážkou než výhodou. Zahrnutí platforem pro výměnu virtuálních měn a poskytovatelů elektronických peněženek nevyřeší zcela otázku anonymity spojenou s transakcemi s virtuální měnou, jelikož velká část prostředí virtuálních měn je i nadále anonymní, neboť uživatelé mohou provádět transakce i bez platforem pro výměnu nebo poskytovatelů virtuálních peněženek. Za účelem boje proti rizikům spojeným s anonymitou by měly být vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky schopny spojit adresy virtuálních měn s totožností majitele virtuálních měn. Mimoto je třeba blíže posoudit možnost uživatelů, aby se sami dobrovolně přihlásili určeným orgánům.

(7)  Za účelem boje proti rizikům spojeným s anonymitou by neměly být virtuální měny anonymní a vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny spojit adresy virtuálních měn s totožností majitele virtuálních měn.

(Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 12. října 2016 – CON/2016/49)

Odůvodnění

I když je žádoucí stanovit pravidla, aby se zabránilo použití virtuálních měn pro praní špinavých peněz, Evropská unie by to neměla nutně učinit tak, že schvaluje používání takových měn.

Pozměňovací návrh     7

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 11

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(11)  Mnohoúčelové předplacené karty mají legitimní využití a představují nástroj, který přispívá k finančnímu začlenění. Anonymní předplacené karty lze však snadno využít k financování teroristických útoků a logistiky. Je proto nezbytné upřít teroristům tento způsob financování jejich operací dalším snížením limitů a maximálních částek, při nichž nemusí povinné osoby uplatňovat určitá opatření hloubkové kontroly klienta stanovená ve směrnici (EU) 2015/849. Zatímco se náležitě přihlíží k potřebám spotřebitelů při používání mnohoúčelových předplacených nástrojů a nebrání se používání těchto nástrojů na podporu sociálního a finančního začlenění, je nezbytné stávající prahové hodnoty u mnohoúčelových předplacených karet snížit a při jejich používání on-line zrušit výjimku s ohledem na hloubkovou kontrolu klienta.

(11)  Mnohoúčelové předplacené karty, které jsou považovány za karty se společenskou hodnotou, mají legitimní využití a představují dostupný nástroj, který přispívá k finančnímu začlenění. Anonymní předplacené karty lze však snadno využít k financování teroristických útoků a logistiky. Je proto nezbytné upřít teroristům tento způsob financování jejich operací dalším snížením limitů a maximálních částek, při nichž nemusí povinné osoby uplatňovat určitá opatření hloubkové kontroly klienta stanovená ve směrnici (EU) 2015/849. Zatímco se náležitě přihlíží k potřebám spotřebitelů při používání mnohoúčelových předplacených nástrojů pro legitimní účely a nebrání se používání těchto nástrojů na podporu sociálního a finančního začlenění, je nezbytné stávající prahové hodnoty u mnohoúčelových předplacených karet snížit.

Pozměňovací návrh     8

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(13)  Finanční zpravodajské jednotky hrají důležitou úlohu při identifikaci finančních operací teroristických sítí, zejména na přeshraničním základě, a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Vzhledem k neexistenci závazných mezinárodních standardů existují mezi finančními zpravodajskými jednotkami významné rozdíly, pokud jde o jejich funkce, kompetence a pravomoci. Tyto rozdíly by však neměly ovlivnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména jejich schopnost vypracovat preventivní analýzy na podporu všech orgánů pověřených zpravodajskými, vyšetřovacími a justičními činnostmi a mezinárodní spoluprací. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít přístup k informacím a měly by být s to vyměňovat si je bez jakýchkoli omezení, mimo jiné prostřednictvím náležité spolupráce s donucovacími orgány. Ve všech případech podezření na trestnou činnost, a zejména v případech týkajících se financování terorismu, je třeba zajistit přímý a rychlý tok informací bez zbytečných prodlev. Je proto nezbytné dále posílit účinnost a efektivnost finančních zpravodajských jednotek, a to objasněním pravomocí finančních zpravodajských jednotek a spolupráce mezi nimi.

(13)  Finanční zpravodajské jednotky, které tvoří decentralizovanou a důmyslnou síť, pomáhají členským státům EU, aby lépe vzájemně spolupracovaly. Hrají důležitou úlohu při identifikaci finančních operací teroristických sítí, zejména na přeshraničním základě, a při odhalování jejich finančních podporovatelů. Vzhledem k neexistenci závazných mezinárodních standardů existují mezi finančními zpravodajskými jednotkami významné rozdíly, pokud jde o jejich funkce, kompetence a pravomoci. Tyto rozdíly by však neměly ovlivnit činnost finančních zpravodajských jednotek, zejména jejich schopnost vypracovat preventivní analýzy na podporu všech orgánů pověřených zpravodajskými, vyšetřovacími a justičními činnostmi a mezinárodní spoluprací. Finanční zpravodajské jednotky by měly mít přístup k informacím a měly by být s to vyměňovat si je bez jakýchkoli omezení, mimo jiné prostřednictvím náležité spolupráce s donucovacími orgány. Ve všech případech podezření na trestnou činnost, a zejména v případech týkajících se financování terorismu, je třeba zajistit přímý a rychlý tok informací bez zbytečných prodlev. Je proto nezbytné dále posílit účinnost a efektivnost finančních zpravodajských jednotek, a to objasněním pravomocí finančních zpravodajských jednotek a spolupráce mezi nimi.

Pozměňovací návrh     9

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 13 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(13a)  Vytvoření evropské finanční zpravodajské jednotky poskytující pomoc a podporu finančním zpravodajským jednotkám členských států v plnění jejich úkolů by představovalo účinný a nákladově efektivní způsob, jak zajistit přijímání, analýzu a předávání oznámení o praní peněz a financování terorismu na vnitřním trhu.

Pozměňovací návrh     10

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 14

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(14)  Finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny získat od jakékoli povinné osoby veškeré nezbytné informace související s jejich funkcemi. Volný přístup k informacím je nezbytný, aby bylo zajištěno náležité sledování toků peněz a možnost odhalit nezákonné sítě a toky v rané fázi. Pokud musí finanční zpravodajské jednotky získat dodatečné informace na základě podezření z praní peněz, může být toto podezření založeno na předchozím oznámení o podezřelé transakci, které finanční zpravodajské jednotka obdržela, avšak rovněž na jiných způsobech, jako je vlastní analýza finanční zpravodajské jednotky, zpravodajské informace poskytnuté příslušnými orgány nebo informace, které má k dispozici jiná finanční zpravodajská jednotka. Finanční zpravodajské jednotky by proto měly mít možnost získat informace od jakékoli povinné osoby, a to i bez předchozího oznámení, které učinila jednotlivá povinná osoba. Finanční zpravodajská jednotka by měla mít rovněž možnost získat tyto informace na žádost jiné finanční zpravodajské jednotky v Unii a vyměňovat si informace s dožadující finanční zpravodajskou jednotkou.

(14)  Finanční zpravodajské jednotky by měly být schopny získat od jakékoli povinné osoby veškeré nezbytné informace související s jejich funkcemi. Volný přístup k informacím je nezbytný, aby bylo zajištěno náležité sledování toků peněz a možnost odhalit nezákonné sítě a toky v rané fázi. Pokud musí finanční zpravodajské jednotky získat dodatečné informace na základě podezření z praní peněz, může být toto podezření založeno na předchozím oznámení o podezřelé transakci, které finanční zpravodajské jednotka obdržela, avšak rovněž na jiných způsobech, jako je vlastní analýza finanční zpravodajské jednotky, zpravodajské informace poskytnuté příslušnými orgány nebo informace, které má k dispozici jiná finanční zpravodajská jednotka. Finanční zpravodajské jednotky by proto měly mít možnost získat informace z oblasti finanční, správní a z oblasti trestního řízení, které potřebují pro řádné plnění svých úkolů, od jakékoli povinné osoby, a to i bez předchozího oznámení, které učinila jednotlivá povinná osoba. Finanční zpravodajská jednotka by měla mít rovněž možnost získat tyto informace na žádost jiné finanční zpravodajské jednotky v Unii a vyměňovat si informace s dožadující finanční zpravodajskou jednotkou.

Pozměňovací návrh     11

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 15

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(15)  Opožděný přístup finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů brání odhalení převodů finančních prostředků souvisejících s terorismem. Vnitrostátní údaje umožňující identifikaci bankovních a platebních účtů náležejících jedné osobě jsou roztříštěné, nejsou proto včas dostupné pro finanční zpravodajské jednotky a ostatní příslušné orgány. Ve všech členských státech je proto nezbytné zavést centralizované automatizované mechanismy, jako je registr nebo systém vyhledávání dat, jako účinný způsob získání včasného přístupu k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů, zmocněných osob a skutečných majitelů.

(15)  Opožděný přístup finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů a bezpečnostních schránek, zejména anonymních, brání odhalení převodů finančních prostředků souvisejících s terorismem. Vnitrostátní údaje umožňující identifikaci bankovních a platebních účtů a bezpečnostních schránek náležejících jedné osobě jsou roztříštěné, nejsou proto včas dostupné pro finanční zpravodajské jednotky a ostatní příslušné orgány. Ve všech členských státech je proto nezbytné zavést centralizované automatizované mechanismy, jako je registr nebo systém vyhledávání dat, jako účinný způsob získání včasného přístupu k informacím o totožnosti majitelů bankovních a platebních účtů a bezpečnostních schránek, zmocněných osob a skutečných majitelů.

Pozměňovací návrh     12

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 16

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(16)  V zájmu respektování soukromí a ochrany osobních údajů by měly tyto registry uchovávat minimální údaje potřebné pro vyšetřování v rámci boje proti praní peněz. Dotčené subjekty údajů by měly být informovány o tom, že jejich údaje jsou zaznamenány a zpřístupněny finančním zpravodajským jednotkám, a mělo by jím být sděleno kontaktní místo pro výkon jejich práva na přístup a opravu. Při provádění těchto ustanovení by měly členské státy stanovit maximální doby uchovávání (podložené náležitým odůvodněním jejich délky) pro registraci osobních údajů v registrech a zajistit jejich zničení, jakmile již tyto informace nejsou pro uvedené účely zapotřebí. Přístup k registrům a databázím by měl být omezen na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“.

(16)  V zájmu respektování soukromí a ochrany osobních údajů by měly tyto registry uchovávat minimální údaje potřebné pro vyšetřování v rámci boje proti praní peněz nebo financování terorismu. Dotčené subjekty údajů by měly být informovány o tom, že jejich údaje jsou zaznamenány a zpřístupněny finančním zpravodajským jednotkám, a mělo by jím být sděleno kontaktní místo pro výkon jejich práva na přístup a opravu. Při provádění těchto ustanovení by měly členské státy stanovit maximální doby uchovávání (podložené náležitým odůvodněním jejich délky) pro registraci osobních údajů v registrech a zajistit jejich zničení, jakmile již tyto informace nejsou pro uvedené účely zapotřebí. Přístup k registrům a databázím by měl být po provedení posouzení rizik omezen na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“.

Pozměňovací návrh     13

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17a)  Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) je unijním centrem odborných znalostí v otázkách bezpečnosti sítí a informací a měla by mít pravomoc k výměně informací s orgány činnými v trestním řízení bez jakýchkoli překážek, aby mohly spolupracovat v oblasti počítačové bezpečnosti, která hraje důležitou roli v boji proti financování trestné činnosti včetně terorismu.

Pozměňovací návrh     14

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 17 b (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(17b)  Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) by měl být vyzván, aby aktualizoval svá opatření k zajištění transparentnosti a mohl tak čelit dnešním výzvám s cílem lépe bránit zneužívání finančních systémů pro účely praní peněz nebo financování terorismu.

Pozměňovací návrh    15

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 18

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(18)  Prahová hodnota pro skutečné vlastnictví stanovená v čl. 3 bodě 6 písm. a) směrnice (EU) 2015/849 nerozlišuje mezi skutečnými obchodními společnostmi a subjekty, které nevykonávají aktivně podnikatelskou činnost a jsou využívány především jako zprostředkující struktura mezi aktivy nebo příjmy a skutečným konečným majitelem. V posledně uvedeném případě lze stanovenou prahovou hodnotu snadno obejít, což má za následek, že nejsou identifikovány fyzické osoby, které právnickou osobu skutečně vlastní nebo kontrolují. V zájmu lepšího objasnění informací o skutečném vlastnictví, pokud jde o zprostředkující struktury, které mají formu společnosti, je nezbytné stanovit zvláštní prahovou hodnotu, od níž se odvozuje vlastnictví.

(18)  Prahová hodnota pro skutečné vlastnictví stanovená v čl. 3 bodě 6 písm. a) směrnice (EU) 2015/849 nerozlišuje mezi skutečnými obchodními společnostmi a subjekty, které nevykonávají aktivně podnikatelskou činnost a jsou využívány především jako zprostředkující struktura mezi aktivy nebo příjmy a skutečným konečným majitelem. V posledně uvedeném případě lze stanovenou prahovou hodnotu snadno obejít, což má za následek, že nejsou identifikovány fyzické osoby, které právnickou osobu skutečně vlastní nebo kontrolují. V zájmu lepšího objasnění informací o skutečném vlastnictví, pokud jde o zprostředkující struktury, které mají formu společnosti, je nezbytné stanovit zvláštní prahovou hodnotu, od níž se odvozuje vlastnictví. Tato prahová hodnota by měla být dostatečně nízká, aby se vztahovala na většinu situací.

Odůvodnění

Prahová hodnota musí být dostatečně nízká, aby se vztahovala na většinu situací, v nichž jsou využívány právnické osoby na zatajení totožnosti skutečného vlastníka. Navržená prahová hodnota, která má být vložena do čl. 3 bodu 6 písm. a) podbodu i) směrnice (EU) 2015/849, je 10 %.

Pozměňovací návrh    16

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 21

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(21)  Je nutno objasnit zvláštní faktor, který určuje členský stát odpovědný za sledování a registraci informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Aby se zamezilo tomu, že kvůli rozdílům v právních systémech členských států nejsou určité svěřenské fondy v Unii sledovány ani registrovány, je třeba všechny svěřenské fondy a podobná právní uspořádání registrovat v místě, kde jsou spravovány. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů, je rovněž nezbytná spolupráce členských států.

(21)  Je nutno objasnit zvláštní faktor, který určuje členský stát odpovědný za sledování a registraci informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů a podobných právních uspořádání. Aby se zamezilo tomu, že kvůli rozdílům v právních systémech členských států nejsou určité svěřenské fondy v Unii sledovány ani registrovány, je třeba všechny svěřenské fondy a podobná právní uspořádání registrovat v místě, kde jsou vytvořeny, spravovány nebo provozovány. Aby bylo zajištěno účinné sledování a registrace informací o skutečném vlastnictví svěřenských fondů, je rovněž nezbytná spolupráce členských států.

Pozměňovací návrh     17

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 22

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(22)  Veřejný přístup na základě povinného zveřejňování určitých informací o skutečném vlastnictví společností poskytuje dodatečné záruky třetím osobám, které chtějí s těmito společnostmi obchodovat. Určité členské státy podnikly příslušné kroky nebo oznámily záměr zveřejňovat informace obsažené v registrech skutečných majitelů. Skutečnost, že informace nezveřejňují všechny členské státy, nebo rozdíly ve zpřístupněných informacích a jejich dostupnosti mohou vést k rozdílným úrovním ochrany třetích osob v Unii. Na řádně fungujícím vnitřním trhu je zapotřebí koordinace, aby se zamezilo narušení.

(22)  Veřejný přístup na základě povinného zveřejňování určitých informací o skutečném vlastnictví společností poskytuje dodatečné záruky třetím osobám, které chtějí s těmito společnostmi obchodovat. Určité členské státy podnikly příslušné kroky nebo oznámily záměr zveřejňovat informace obsažené v registrech skutečných majitelů. Skutečnost, že informace nezveřejňují všechny členské státy, nebo rozdíly ve zpřístupněných informacích a jejich dostupnosti mohou vést k rozdílným úrovním ochrany třetích osob v Unii. Na řádně fungujícím vnitřním trhu je zapotřebí koordinovaného přístupu, aby se zamezilo takovémuto narušení, a větší transparentnost, která je zásadní pro udržení důvěry veřejnosti ve finanční systém.

Pozměňovací návrh     18

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 35

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

(35)  V zájmu zajištění proporcionality by informace o skutečném vlastnictví jiných svěřenských fondů, než jsou fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, měly být zpřístupněny pouze osobám, které mají oprávněný zájem. Oprávněný zájem s ohledem na praní peněz, financování terorismu a související predikativní trestné činy by měl být doložen snadno dostupnými prostředky, jako jsou stanovy nebo prohlášení o poslání nevládních organizací, nebo na základě prokázaných předchozích činností, které jsou důležité pro boj proti praní peněz a financování terorismu nebo souvisejícím predikativním trestným činům, nebo pozitivními výsledky šetření či opatření v této oblasti.

(35)  V zájmu zajištění legitimity a proporcionality by informace o skutečném vlastnictví jiných svěřenských fondů, než jsou fondy, které sestávají z majetku vlastněného osobou nebo jménem osoby, která podniká a jejíž podnikání se týká nebo sestává ze správy svěřenských fondů a která v průběhu tohoto podnikání jedná jako svěřenský správce fondu za účelem dosažení zisku, měly být zpřístupněny pouze osobám, které mají oprávněný zájem. Oprávněný zájem s ohledem na praní peněz, financování terorismu a související predikativní trestné činy by měl být doložen snadno dostupnými prostředky, jako jsou stanovy nebo prohlášení o poslání nevládních organizací, nebo na základě prokázaných předchozích činností, které jsou důležité pro boj proti praní peněz a financování terorismu nebo souvisejícím predikativním trestným činům, nebo pozitivními výsledky šetření či opatření v této oblasti. O oprávněném zájmu by se mohlo uvažovat v případě, kdy skutečný vlastník nebo správce vykonává nebo v posledních pěti letech vykonával veřejnou funkci.

Pozměňovací návrh    19

Návrh směrnice

Bod odůvodnění 41 a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

(41a)  Evropská centrální banka vydala stanovisko dne 12. října 20161a.

 

_________________

 

1A Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Odůvodnění

Je vhodné odkázat na stanovisko Evropské centrální banky.

Pozměňovací návrh    20

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. g

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

g)  poskytovatele, kteří poskytují převážně a profesionálně služby výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami;

g)  poskytovatele, kteří poskytují převážně a profesionálně služby výměny mezi virtuálními měnami a zákonně stanovenými měnami;

(Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 12. října 2016 – CON/2016/49)

Odůvodnění

Odkaz by měl být spíše na „zákonně stanovené měny“.

Pozměňovací návrh     21

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. h a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ha)  emitenty, správce, zprostředkovatele a distributory virtuálních měn;

Pozměňovací návrh     22

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 1

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. h b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

hb)  správce a poskytovatele systémů pro platby na internetu.

Pozměňovací návrh     23

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – point -a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 – písm. f

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

–a)  v bodě 4 se písmeno f) nahrazuje tímto:

f)  všechny trestné činy, včetně daňových trestných činů souvisejících s přímými a nepřímými daněmi, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním právu členských států, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, jehož horní hranice přesahuje jeden rok, nebo v členských státech, jejichž právní systém stanoví pro trestné činy dolní hranici, všechny trestné činy, za něž je možné uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody v trvání nejméně šesti měsíců;

„f)  trestné činy související s přímými i nepřímými daněmi, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním právu členských států, s přihlédnutím k článku 57 této směrnice.“

Pozměňovací návrh     24

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – odst. 1 – bod 6 – písm. a – písm. i – pododstavec 2 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Pro účely čl. 13 odst. 1 písm. b) a článku 30 této směrnice se údaj o vlastnictví nebo kontrole uvedený ve druhém odstavci snižuje na 10 %, je-li právnická osoba pasivním nefinančním subjektem definovaným ve směrnici 2011/16/EU;

Pro účely čl. 13 odst. 1 písm. b) a článku 30 této směrnice se údaj o vlastnictví nebo kontrole uvedený ve druhém pododstavci snižuje na 10 %;

Pozměňovací návrh     25

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – odst. 1 – bod 6 – písm. a – písm. ii

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

aa)  v bodě 6 písm. a) se podbod ii) nahrazuje tímto:

ii)  fyzickou osobu nebo osoby ve vrcholném vedení, jestliže po vyčerpání všech možných prostředků a za podmínky, že neexistuje žádné důvodné podezření, není identifikována žádná osoba podle bodu i) nebo jestliže existuje pochybnost o tom, že identifikovaná osoba nebo osoby jsou skutečnými majiteli; povinné osoby vedou záznamy o krocích učiněných k identifikaci skutečného majitele podle bodu i) a tohoto bodu.

ii)  jestliže po vyčerpání všech možných prostředků společnost neposkytne totožnost žádné fyzické osoby, která splňuje kritéria stanovená v bodě i), povinné osoby zaznamenají, že neexistuje žádný skutečný majitel a vedou záznamy o krocích učiněných k identifikaci skutečného majitele podle bodu i). Jestliže existuje pochybnost o tom, že identifikovaná osoba nebo osoby jsou skutečnými majiteli, provede se o takovém podezření záznam. Kromě toho povinné osoby zajistí a ověří totožnost relevantní fyzické osoby ve vrcholném vedení, jež je označena jako „vedoucí pracovník“ (a nikoli jako „skutečný majitel“), a zaznamenají podrobnosti o všech právních vlastnících společnosti;“

Pozměňovací návrh    26

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 3 – odst. 1 – bod 18

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

18)  „virtuálními měnami“ digitální znázornění hodnoty, která není vydána centrální bankou ani orgánem veřejné moci ani není nutně spojena s fiat měnou, je však fyzickými nebo právnickými osobami přijímána jako platební prostředek a může být elektronicky převáděna, uchovávána nebo obchodována.

18)  „virtuálními měnami“ digitální znázornění hodnoty, která není vydána centrální bankou ani orgánem veřejné moci ani není spojena se zákonně stanovenou měnou, která nemá právní status měny či peněz, je však fyzickými nebo právnickými osobami přijímána jako prostředek pro výměnu nebo jiné účely a může být elektronicky převáděna, uchovávána nebo obchodována. Virtuální měny nemohou být anonymní.

(Viz stanovisko Evropské centrální banky ze dne 12. října 2016 – CON/2016/49)

Odůvodnění

Definici virtuální měny je potřeba upravit v souladu s návrhem Evropské centrální banky.

Pozměňovací návrh     27

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2a)  v čl. 7 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

 

„Jestliže členský stát svěří pravomoc udělenou orgánu uvedenému v prvním pododstavci jiným orgánům, zejména na regionální nebo místní úrovni, zajistí se účinná a efektivní spolupráce mezi všemi příslušnými orgány. Jestliže je úkoly stanovenými v prvním pododstavci pověřeno více než jedno oddělení orgánu, kterému byla svěřena pravomoc, zajistí se účinná a efektivní spolupráce mezi těmito různými odděleními.“

Pozměňovací návrh     28

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 b (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 9 – odst. 2 – písm. c a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2b)  v čl. 9 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

 

„ca)   existenci odolných systémů, které zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví byly k dispozici příslušným orgánům třetí země bez jakýchkoli omezení.“

Pozměňovací návrh     29

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 c (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 9 – odst. 2 – písm. c b (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

2c)  v čl. 9 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

 

„cb)   existenci náležitého režimu sankcí v případě porušení právních předpisů.

Pozměňovací návrh    30

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 d (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 10 – odst. 1

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

2d)  v článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1.  Členské státy zakáží svým úvěrovým institucím a finančním institucím vedení anonymních účtů nebo anonymních vkladních knížek. Členské státy v každém případě vyžadují, aby byli majitelé existujících anonymních účtů nebo anonymních vkladních knížek a příjemci výnosů z nich podrobeni opatřením hloubkové kontroly klienta co nejdříve a v každém případě nejpozději před jakýmkoli použitím těchto účtů nebo vkladních knížek.

„1.  Členské státy zakáží svým úvěrovým institucím a finančním institucím vedení anonymních účtů, anonymních vkladních knížek nebo anonymních bezpečnostních schránek. Členské státy v každém případě vyžadují, aby byli majitelé existujících anonymních účtů, anonymních vkladních knížek nebo anonymních bezpečnostních schránek a příjemci výnosů z nich podrobeni opatřením hloubkové kontroly klienta co nejdříve a v každém případě nejpozději před jakýmkoli použitím těchto účtů, vkladních knížek nebo bezpečnostních schránek.

Pozměňovací návrh    31

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 12 – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby úvěrové a finanční instituce v Unii působící jako akceptanti akceptovaly platby uskutečněné s předplacenými kartami vydanými ve třetích zemích pouze tehdy, pokud tyto karty splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b), c) a článku 14, nebo pokud lze mít za to, že splňují požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

3.  Členské státy zajistí, aby úvěrové a finanční instituce v Unii působící jako akceptanti akceptovaly platby uskutečněné s předplacenými kartami vydanými ve třetích zemích pouze tehdy, pokud tyto karty splňují požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b), c) a článku 14, nebo pokud lze mít za to, že splňují požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Odeslání předplacených karet poštou nebo lodí mimo jurisdikcí členských států musí příslušné osoby okamžitě hlásit a registrovat.

Pozměňovací návrh     32

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4a)  V čl. 13 odst. 1 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

 

„aa)  prověření jmen klienta a skutečného vlastníka v příslušných sankčních seznamech EU, OSN a jiných sankčních seznamech;“

Pozměňovací návrh     33

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Článek 13 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

4b)  vkládá se nový článek, který zní:

 

Článek 13a

 

Do ledna 2018 vytvoří Komise veřejně přístupnou platformu, která propojí seznamy OSN, EU, členských států a další příslušné seznamy osob, skupin a subjektů podléhajících sankcím.“

Pozměňovací návrh    34

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 5

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 14 – odst. 5

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

5.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření hloubkové kontroly klienta nejen na všechny nové klienty, ale také ve vhodných okamžicích na stávající klienty při zohlednění míry rizika, včetně okamžiků, kdy se mění relevantní okolnosti klienta, nebo v případě, musí-li povinná osoba v průběhu příslušného kalendářního roku kontaktovat klienta za účelem přezkumu informací týkajících se skutečných majitelů, zejména podle směrnice 2011/16/EU.

5.  Členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření hloubkové kontroly klienta nejen na všechny nové klienty, ale také ve vhodných okamžicích na stávající klienty při zohlednění míry rizika, včetně okamžiků, kdy se mění relevantní okolnosti klienta, nebo v případě, musí-li povinná osoba v průběhu příslušného kalendářního roku kontaktovat klienta co nejdříve za účelem přezkumu informací týkajících se skutečných majitelů, zejména podle směrnice 2011/16/EU. Členské státy vyžadují, aby povinné osoby kontaktovaly zákazníka za účelem přezkumu informací týkajících se skutečného majitele nebo majitelů nejpozději do ... [jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost].

Pozměňovací návrh     35

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 6

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 18 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

V případech uvedených v článcích 19 až 24 a v jiných případech spojených s vyšším rizikem, které určí členské státy nebo povinné osoby, členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika.

V případech uvedených v článcích 19 až 24 a v jiných případech spojených s rizikem, které určí členské státy nebo povinné osoby, členské státy vyžadují, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika.

Odůvodnění

Členské státy by neměly vyžadovat, aby povinné osoby uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta s cílem odpovídajícím způsobem řídit a zmírnit uvedená rizika nejen v případech, kdy hrozí vyšší riziko, ale také ve všech ostatních případech zjištěných rizik.

Pozměňovací návrh     36

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 18 a – odst. 1 – písm. a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

a)  získání dodatečných informací o klientovi;

a)  získání dodatečných informací o klientovi a o skutečném vlastníkovi;

Pozměňovací návrh     37

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 18 a – odst. 1 – písm. c

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

c)  získání informací o zdroji finančních prostředků nebo zdroji majetku klienta;

c)  získání informací o zdroji finančních prostředků nebo zdroji majetku klienta a skutečného vlastníka;

Pozměňovací návrh     38

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 26 – odst. 2

 

Původní znění

Pozměňovací návrh

 

(7a)  Čl. 26 odst. 2 se nahrazuje tímto:

2.  Členské státy zakáží povinným osobám spoléhat se na třetí osoby usazené ve vysoce rizikových třetích zemích. Členské státy mohou z uvedeného zákazu vyjmout pobočky a většinově vlastněné dceřiné podniky povinných osob usazených v Unii, jestliže tyto pobočky a většinové vlastněné dceřiné podniky plně dodržují skupinové strategie a postupy podle článku 45.

„2.  Členské státy zakáží povinným osobám spoléhat se na třetí osoby usazené ve vysoce rizikových třetích zemích.“

Pozměňovací návrh     39

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. -a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

 

Členské státy zajistí, aby majitelé podílů, hlasovacích práv nebo vlastnických práv ve společnostech a jiných právnických osobách, včetně akcií na doručitele nebo jiných způsobů vlastnictví, informovali tyto subjekty o tom, zda vlastní podíl svým jménem a na svůj účet nebo v zastoupení jiné osoby. Členské státy zajistí, aby fyzická osoba nebo osoby ve vrcholném vedení společností a jiných právnických osob informovaly tyto subjekty o tom, zda vykonávají funkci svým jménem nebo v zastoupení jiné osoby.“

Pozměňovací návrh     40

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 5 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

aa)  doplňuje se nový odstavec, který zní:

 

„5a.   Informace uchovávané v registru podle odstavce 3 tohoto článku o veškerých společnostech a právnických osobách jiných než uvedených v čl. 1a písm. a) směrnice 2009/101/ES musí být veřejně přístupné.

 

Informace, které jsou veřejně k dispozici, sestávají z informací o jménu, datu narození, státní příslušnosti, zemi bydliště, kontaktních údajů (bez zveřejnění soukromé adresy), povaze a rozsahu skutečné držené účasti skutečného majitele podle čl. 3 bodu 6.

 

Pro účely tohoto odstavce musí být přístup k informacím o skutečném vlastnictví v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů a se standardy veřejně přístupných údajů a je podmíněn registrací online. Členské státy mohou zavést poplatek na pokrytí administrativních nákladů.“

Pozměňovací návrh     41

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 6 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

6. Centrální registr uvedený v odstavci 3 zajistí včasný a neomezený přístup pro příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky ke všem informacím uchovávaným v centrálním registru bez jakéhokoli omezení a bez upozornění dotčeného subjektu. Umožní rovněž včasný přístup pro povinné osoby při přijímání opatření hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II.

6. Centrální registr uvedený v odstavci 3 v zájmu zaručení účinnosti zajistí včasný a neomezený přístup pro příslušné orgány a finanční zpravodajské jednotky ke všem informacím uchovávaným v centrálním registru bez jakéhokoli omezení a bez upozornění dotčeného subjektu. Umožní rovněž včasný a neomezený přístup pro povinné osoby při přijímání opatření hloubkové kontroly klienta v souladu s kapitolou II.

Odůvodnění

Včasný a neomezený přístup ze strany příslušných orgánů a finančních zpravodajských jednotek ke všem informacím v centrálním registru bez omezení a bez upozornění dotčeného subjektu zaručí účinnost centrálního registru uvedenou v tomto pozměňovacím návrhu.

Pozměňovací návrh     42

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 6 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, sledování a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.“

Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů, orgánů dozoru a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu, sledování a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Odůvodnění

Zdravý finanční systém s přiměřenou kontrolou a analytickými nástroji, které dokážou zjistit neobvyklé transakce, může pomoci zajistit:

– větší informovanost o teroristických a kriminálních spojeních a sítích, jakož i o případných hrozbách, k nimž v této souvislosti dochází,

– účinná preventivní opatření ze strany všech příslušných orgánů (včetně orgánů dozoru).

Orgány dozoru proto nesmí v seznamu chybět.

Pozměňovací návrh     43

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b a (nové)

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 8 – pododstavec 1 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

ba)  v odstavci 8 se doplňuje následující pododstavec, který zní:

 

„Před navázáním nového klientského vztahu se společností nebo jinou právnickou osobou podléhající registraci informací o skutečném vlastnictví získají povinné osoby doklad o registraci.“

Pozměňovací návrh     44

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. c

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 9 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odst. 5 písm. b) vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě.

vypouští se

Pozměňovací návrh     45

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. c

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 30 – odst. 10 – pododstavec 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zavedení různých typů přístupu v souladu s odstavcem 5.

Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí za účelem zavedení různých typů přístupu v souladu s odstavcem 5, s přihlédnutím k nejnovějším mezinárodním standardům.

Odůvodnění

Na úrovni EU je nutný harmonizovaný přístup a zároveň je třeba zajistit úplné provedení závazků přijatých na mezinárodní úrovni.

Použití nejnovějších mezinárodních standardů zdůrazňuje význam rozšíření informací, které mají finanční zpravodajské jednotky k dispozici, a přístupu k nim.

Pozměňovací návrh     46

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 1 – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy zajistí, aby se tento článek použil na svěřenské fondy a ostatní typy právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům, jako jsou mimo jiné fiducie, Treuhand nebo fideicomiso.

Členské státy zajistí, aby se tento článek použil na svěřenské fondy a ostatní typy právních nástrojů nebo právních uspořádání se strukturou nebo funkcemi podobnými svěřenským fondům, jako jsou mimo jiné fiducie, Treuhand, waqf nebo fideicomiso a všechna stávající nebo budoucí právní uspořádání, která jsou podobná z hlediska struktury nebo funkce.

Pozměňovací návrh     47

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Každý členský stát vyžaduje, aby svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu spravovaného v daném členském státě získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti:

Každý členský stát vyžaduje, aby svěřenští správci jakéhokoli výslovně zřízeného svěřenského fondu spravovaného nebo provozovaného v daném členském státě podle práva členského státu nebo třetí země získali a měli adekvátní, přesné a aktuální informace o skutečném vlastnictví, pokud jde o svěřenský fond. Tyto informace zahrnují údaje o totožnosti:

Pozměňovací návrh     48

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. b

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 3 a

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3a.   Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány v centrálním registru zřízeném členským státem, ve kterém je svěřenský fond spravován.

3a.   Informace uvedené v odstavci 1 jsou uchovávány v centrálním registru zřízeném členským státem, ve kterém je svěřenský fond zřízen, spravován nebo provozován;

Pozměňovací návrh     49

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. c

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3a, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Příslušnými orgány, jimž je udělen přístup k centrálnímu registru uvedenému v odstavci 3a, jsou orgány veřejné moci se stanovenou odpovědností za boj proti praní peněz nebo financování terorismu, včetně daňových orgánů, orgánů dozoru a orgánů vykonávajících funkci v oblasti vyšetřování nebo trestního stíhání praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu a zajišťování nebo zmrazování a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti.

Odůvodnění

Mezi všemi uvedenými orgány mají zásadní roli i orgány dozoru.

Pozměňovací návrh     50

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. d

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 a – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a tohoto článku s ohledem na jiné svěřenské fondy, než jsou fondy uvedené v čl. 7b písm. b) směrnice (ES) 2009/101, jsou k dispozici jakékoli osobě nebo organizaci, která může prokázat oprávněný zájem.

Informace uchovávané v registru uvedeném v odstavci 3a tohoto článku s ohledem na jiné svěřenské fondy, než jsou fondy uvedené v čl. 1a písm. b) směrnice 2009/101/ES, jsou veřejně přístupné.

Pozměňovací návrh     51

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. d

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 a – pododstavec 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Informace, které jsou k dispozici osobám a organizacím, které mohou prokázat oprávněný zájem, sestávají z informací o jménu, měsíci a roku narození, státní příslušnosti a zemi bydliště skutečného majitele podle čl. 3 bodu 6 písm. b).

Informace, které jsou veřejně k dispozici, sestávají z informací o jménu, datu narození, státní příslušnosti, zemi bydliště, kontaktních údajů (bez zveřejnění soukromé adresy), povaze a rozsahu skutečné držené účasti skutečného majitele podle čl. 3 bodu 6.

Pozměňovací návrh     52

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. d

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 a – pododstavec 2 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

Pro účely tohoto odstavce musí být přístup k informacím o skutečném vlastnictví v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů a se standardy veřejně přístupných údajů, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES1a, a je podmíněn registrací online.

 

________________

 

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).

Pozměňovací návrh     53

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. d

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 4 b

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4b.  Při navazování nového klientského vztahu se svěřenským fondem nebo jiným právním uspořádáním podléhajícím registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3a získají povinné osoby doklad o registraci, je-li to použitelné.

4b.  Při navazování nového klientského vztahu se svěřenským fondem nebo jiným právním nástrojem či právním uspořádáním podléhajícím registraci informací o skutečném vlastnictví podle odstavce 3a získají povinné osoby doklad o registraci, je-li to použitelné.

Odůvodnění

Kromě právního uspořádání mohou existovat také právní nástroje, jak je uvedeno výše. Právní nástroje se od právních uspořádání liší, a proto musí být uvedeny samostatně. Přidání výrazu „právní nástroje“ je nutné pro zajištění toho, aby se tato směrnice vztahovala na všechny právní struktury, které mají podobné funkce jako svěřenské fondy.

Pozměňovací návrh    54

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. e

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 31 – odst. 7 a – pododstavec 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

7a. Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 4 a 4a vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě.

7a. Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavcích 4 a 4a vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto přístupu ke všem nebo některým informacím o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Výjimky musí být v pravidelných intervalech přehodnocovány, aby se zamezilo zneužívání. Pokud je výjimka udělena, musí to být v registru jasně uvedeno a písemně zdůvodněno.

Pozměňovací návrh     55

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 32 – odst. 3 – pododstavec 1 – čtvrtá věta

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Musí být schopna získat od povinných osob další informace a využívat je.

Musí být schopna si vyžádat a získat od povinných osob další dodatečné informace a využívat je.

Pozměňovací návrh     56

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 32 a – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují platební účty vymezené ve směrnici 2007/64/ES a bankovní účty vedené u úvěrových institucí na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů.

1.  Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují platební účty vymezené ve směrnici 2007/64/ES a bankovní účty a bezpečnostní schránky vedené u úvěrových institucí na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů.

Pozměňovací návrh     57

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 32 a – odst. 3 – odrážka 3 a (nová)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

-  u bezpečnostní schránky: jméno nájemce a doba trvání nájmu.

Pozměňovací návrh     58

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 32 a – odst. 3 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

3a.  Členské státy mohou zavést výjimky z povinností uvedených v odstavcích 1 až 3 ohledně pasivních bankovních účtů.

 

Pro účely tohoto odstavce se „pasivním bankovním účtem“ rozumí bankovní účet se zůstatkem maximálně 5 000 EUR, na který v průběhu posledních 36 měsíců nepřicházely ani z něj neodcházely žádné platby, s výjimkou plateb úroků a jiných běžných servisních poplatků účtovaných poskytovatelem služby.

Pozměňovací návrh     59

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Článek 32 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

12a)  vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 32b

 

1.   Členské státy zavedou automatizované centralizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují včasnou identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují pozemky a budovy na jejich území. Členské státy oznámí Komisi charakteristiky těchto vnitrostátních mechanismů.

 

2.   Členské státy zajistí, aby informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 byly na vnitrostátní úrovni přímo dostupné finančním zpravodajským jednotkám a příslušným orgánům. Členské státy zajistí, aby finanční zpravodajské jednotky mohly poskytovat včas informace uchovávané v centralizovaných mechanismech uvedených v odstavci 1 jiným finančním zpravodajským jednotkám v souladu s článkem 53.

 

3.   Prostřednictvím centralizovaných mechanismů uvedených v odstavci 1 jsou k dispozici a lze vyhledávat tyto informace:

 

  u majitele nemovitosti a každé osoby, která prohlašuje, že jedná v zastoupení majitele: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. a) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem,

7

  u skutečného majitele nemovitosti: jméno doplněné dalšími identifikačními údaji, které se vyžadují podle vnitrostátních předpisů k provedení čl. 13 odst. 1 písm. b) ve vnitrostátním právu, nebo jedinečným identifikačním číslem,

 

  u nemovitosti: datum a důvod nabytí vlastnictví, získání hypotéky a práv jiných než vlastnických,

 

  u pozemku: polohu, parcelní číslo, kategorii využití půdy (současný stav půdy), velikost parcely (plocha),

 

  u budovy: polohu, parcelní číslo, číslo budovy, druh stavby, konstrukci, podlahovou plochu.

 

4.   Členské státy spolupracují s Komisí a mezi sebou s cílem zřídit do 1. ledna 2018 Evropský registr nemovitostí v souladu s odstavcem 1 založeným na Evropské pozemkové informační službě (EULIS).“

Pozměňovací návrh    60

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 16

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 47 – odst. 1

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

1.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a fiat měnami, poskytovatelé elektronických peněženek, směnárny, provozovny poskytující proplácení šeků a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti měli licenci nebo registraci a aby poskytovatelé služeb hazardních her podléhali regulaci.“

1.  Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb výměny mezi virtuálními měnami a zákonně stanovenými měnami, poskytovatelé elektronických peněženek, směnárny, provozovny poskytující proplácení šeků, emitenti, správci, zprostředkovatelé a distributoři virtuálních měn, správci a poskytovatelé systémů pro platby na internetu a poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti měli licenci nebo registraci a aby poskytovatelé služeb hazardních her podléhali regulaci, včetně provádění opatření na předcházení zneužívání finančního systému za účelem praní peněz nebo financování terorismu.“

Pozměňovací návrh    61

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 50 a – návětí

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Členské státy nesmí zakazovat výměnu informací ani pomoc mezi příslušnými orgány ani zavést v tomto ohledu nepřiměřené nebo nepatřičně omezující podmínky. Členské státy zejména zajistí, aby příslušné orgány nezamítly žádost o pomoc z těchto důvodů:

Členské státy zajistí výměnu informací a pomoc mezi příslušnými orgány, aniž by stanovily nepřiměřené nebo nepatřičně omezující podmínky. Členské státy zejména zajistí, aby příslušné orgány nezamítly žádost o pomoc z těchto důvodů:

Pozměňovací návrh     62

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18 a (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Článek 51 a (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

18a)  vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 51a

 

Komise předloží do června 2017 legislativní návrh na vytvoření evropské finanční zpravodajské jednotky, která bude koordinovat finanční zpravodajské jednotky členských států, bude jim pomáhat a podporovat je. Tato evropská finanční zpravodajská jednotka bude poskytovat podporu vnitrostátním finančním zpravodajským jednotkám při udržování a rozvoji technické infrastruktury pro zajištění výměny informací, bude jim pomáhat společně analyzovat přeshraniční případy a bude vypracovávat svou vlastní strategickou analýzu a koordinovat práci finančních zpravodajských jednotek členských států u přeshraničních případů. Za tímto účelem si při vyšetřování případu praní peněz budou vnitrostátní finanční zpravodajské jednotky automaticky vyměňovat informace s touto evropskou finanční zpravodajskou jednotkou. Tento legislativní návrh vezme v úvahu výsledky mapování pravomocí a překážek ve spolupráci finančních zpravodajských jednotek členských států provedeného Komisí s cílem vytvořit vyvážený a na míru uzpůsobený systém spolupráce.

Pozměňovací návrh     63

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 18 b (nový)

Směrnice (EU) 2015/849

Článek 51 b (nový)

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

 

18b)  vkládá se nový článek, který zní:

 

„Článek 51b

 

1.  Členské státy zajistí, aby jejich finanční zpravodajské jednotky byly schopny spolupracovat se svými zahraničními protějšky a vyměňovat si s nimi důležité informace.

 

2.   Členské státy zajistí, aby byly finanční zpravodajské jednotky EU schopny provést šetření jménem svých zahraničních protějšků, může-li to být relevantní pro analýzu finančních transakcí. Šetření bude minimálně zahrnovat:

 

  vyhledávání ve vlastních databázích, jež by obsahovaly informace týkající se hlášení o podezřelých transakcích;

 

  vyhledávání v jiných databázích, k nimž mohou mít přímý či nepřímý přístup, včetně databází donucovacích orgánů, veřejných databází, administrativních databází a komerčně dostupných databází.

 

Budou-li to mít finanční zpravodajské jednotky povoleno, budou také kontaktovat ostatní příslušné orgány a finanční instituce s cílem získat relevantní informace.“

Pozměňovací návrh    64

Návrh směrnice

Čl. 1 – odst. 1 – bod 20

Směrnice (EU) 2015/849

Čl. 55 – odst. 2

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

2.  Členské státy zajistí, aby byl předchozí souhlas dožádané finanční zpravodajské jednotky s předáním informací příslušným orgánům poskytnut neprodleně a v největším možném rozsahu bez ohledu na druh souvisejících predikativních trestných činů. Dožádaná finanční zpravodajská jednotka nesmí souhlas s takovým předáním informací odmítnout, ledaže by takové předání překračovalo oblast působnosti jejích předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu, mohlo vést k narušení vyšetřování trestné činnosti, bylo zjevně nepřiměřené ve vztahu k oprávněným zájmům fyzických či právnických osob nebo členského státu dožádané finanční zpravodajské jednotky nebo by jinak odporovalo základním zásadám vnitrostátního práva uvedeného členského státu. Každé takové odmítnutí udělit souhlas musí být náležitě vysvětleno.

2.  Členské státy zajistí, aby byl předchozí souhlas dožádané finanční zpravodajské jednotky s předáním informací příslušným orgánům poskytnut neprodleně a v největším možném rozsahu bez ohledu na druh souvisejících predikativních trestných činů. Dožádaná finanční zpravodajská jednotka nesmí souhlas s takovým předáním informací odmítnout, ledaže by takové předání překračovalo oblast působnosti jejích předpisů týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu, mohlo vést k narušení vyšetřování trestné činnosti, bylo zjevně nepřiměřené ve vztahu k oprávněným zájmům fyzických či právnických osob nebo členského státu dožádané finanční zpravodajské jednotky nebo by jinak odporovalo základním zásadám vnitrostátního práva uvedeného členského státu. Každé takové odmítnutí udělit souhlas musí být náležitě vysvětleno. Základní práva všech stran, včetně práva na ochranu údajů, musí být vždy plně respektována.

Pozměňovací návrh     65

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 b – odst. 3

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

3.  Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku byly zveřejněny rovněž prostřednictvím systému propojení registrů uvedeného v čl. 4a odst. 2.

3.  Členské státy zajistí, aby informace o skutečném vlastnictví podle odstavce 1 tohoto článku byly zveřejněny rovněž prostřednictvím systému propojení registrů uvedeného v čl. 4a odst. 2, v souladu s pravidly pro ochranu osobních údajů a se standardy veřejně přístupných údajů, jak je definováno v čl. 2 odst. 7 směrnice 2003/98/ES, a aby bylo zveřejnění podmíněno registrací online.

Pozměňovací návrh    66

Návrh směrnice

Čl. 2 – odst. 1 – bod 2

Směrnice 2009/101/ES

Čl. 7 b – odst. 4

 

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

4.  Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavci 1 vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto povinného zveřejnění všech nebo některých informací o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě.

4.  Za výjimečných okolností, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech, mohou členské státy v případě, že by přístup uvedený v odstavci 1 vystavil skutečného majitele riziku podvodu, únosu, vydírání, násilí nebo zastrašování nebo pokud je skutečným majitelem nezletilá nebo jinak nezpůsobilá osoba, stanovit výjimku z takovéhoto povinného zveřejnění všech nebo některých informací o skutečném vlastnictví, a to v každém jednotlivém případě. Výjimky musí být v pravidelných intervalech přehodnocovány, aby se zamezilo zneužívání. Pokud je výjimka udělena, musí to být v registru jasně uvedeno a písemně zdůvodněno.

POSTUP VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Název

Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

Referenční údaje

COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD)

Věcně příslušný výbor

       Datum oznámení na zasedání

ECON

12.9.2016

LIBE

12.9.2016

 

 

Výbor, který vypracoval stanovisko

       Datum oznámení na zasedání

JURI

12.9.2016

Navrhovatel(ka)

       Datum jmenování

Kostas Chrysogonos

12.10.2016

Článek 55 – společné schůze výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

6.10.2016

Projednání ve výboru

28.11.2016

 

 

 

Datum přijetí

12.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

18

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Max Andersson, Joëlle Bergeron, Marie-Christine Boutonnet, Jean-Marie Cavada, Therese Comodini Cachia, Mady Delvaux, Mary Honeyball, Gilles Lebreton, António Marinho e Pinto, Julia Reda, Evelyn Regner, József Szájer, Axel Voss, Tadeusz Zwiefka

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Daniel Buda, Sergio Gaetano Cofferati, Angel Dzhambazki, Heidi Hautala, Constance Le Grip, Victor Negrescu

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Andrey Novakov

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73); a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 11).

(2)

Posouzení dopadů vypracované Komisí, SWD(2016)0223, SWD(2016)0224.

(3)

Viz také „Výzvy v oblasti prosazování práva v počítačové kriminalitě: opravdu se snažíme dohnat ztracený čas?“, studie pro výbor LIBE, tematická sekce C, Evropský parlament, 2015.


POSTUP V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Název

Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu

Referenční údaje

COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD)

Datum předložení EP

5.7.2016

 

 

 

Věcně příslušný výbor

Datum oznámení na zasedání

ECON

12.9.2016

LIBE

12.9.2016

 

 

Výbory požádané o stanovisko

Datum oznámení na zasedání

DEVE

12.9.2016

INTA

12.9.2016

JURI

12.9.2016

 

Zpravodajové

Datum jmenování

Krišjānis Kariņš

15.6.2016

Judith Sargentini

15.6.2016

 

 

Článek 55 – postup společných schůzí výborů

       Datum oznámení na zasedání

       

6.10.2016

Projednání ve výboru

1.12.2016

12.1.2017

 

 

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

88

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Burkhard Balz, Hugues Bayet, Heinz K. Becker, Pervenche Berès, Malin Björk, Udo Bullmann, Caterina Chinnici, Fabio De Masi, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Frank Engel, Cornelia Ernst, Tanja Fajon, Markus Ferber, Raymond Finch, Sven Giegold, Neena Gill CBE, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Roberto Gualtieri, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Eva Joly, Othmar Karas, Dietmar Köster, Barbara Kudrycka, Cécile Kashetu Kyenge, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Juan Fernando López Aguilar, Olle Ludvigsson, Monica Macovei, Ivana Maletić, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Roberta Metsola, Bernard Monot, Claude Moraes, Luigi Morgano, Alessandra Mussolini, József Nagy, Luděk Niedermayer, Péter Niedermüller, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Soraya Post, Dariusz Rosati, Pirkko Ruohonen-Lerner, Judith Sargentini, Molly Scott Cato, Pedro Silva Pereira, Birgit Sippel, Csaba Sógor, Theodor Dumitru Stolojan, Paul Tang, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marco Valli, Miguel Viegas, Jakob von Weizsäcker, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Richard Corbett, Pál Csáky, Mady Delvaux, Herbert Dorfmann, Bas Eickhout, Maria Grapini, Anna Hedh, Ramón Jáuregui Atondo, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Krišjānis Kariņš, Jean Lambert, Jeroen Lenaers, Paloma López Bermejo, Thomas Mann, Angelika Mlinar, John Procter, Emil Radev, Michel Reimon, Andreas Schwab, Barbara Spinelli, Tibor Szanyi, Romana Tomc, Nils Torvalds, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lieve Wierinck

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Luke Ming Flanagan, Kinga Gál, Peter Kouroumbashev, Monica Macovei, Momchil Nekov, Paul Tang, Pavel Telička, Traian Ungureanu, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Lieve Wierinck, Branislav Škripek

Datum předložení

7.3.2017


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

88

+

ALDE

Nathalie Griesbeck, Angelika Mlinar, Pavel Telička, Nils Torvalds, Lieve Wierinck, Cecilia Wikström

ECR

Monica Macovei, Stanisław Ożóg, John Procter, Pirkko Ruohonen-Lerner, Branislav Škripek

EFDD

Marco Valli, Kristina Winberg

ENF

Bernard Monot

GUE/NGL

Malin Björk, Fabio De Masi, Cornelia Ernst, Luke Ming Flanagan, Paloma López Bermejo, Dimitrios Papadimoulis, Barbara Spinelli, Miguel Viegas

PPE

Heinz K. Becker, Pál Csáky, Herbert Dorfmann, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Kinga Gál, Danuta Maria Hübner, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Othmar Karas, Krišjānis Kariņš, Barbara Kudrycka, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Jeroen Lenaers, Ivana Maletić, Thomas Mann, Fulvio Martusciello, Gabriel Mato, Roberta Metsola, Alessandra Mussolini, József Nagy, Luděk Niedermayer, Emil Radev, Dariusz Rosati, Theodor Dumitru Stolojan, Csaba Sógor, Romana Tomc, Traian Ungureanu, Elissavet Vozemberg-Vrionidi, Tomáš Zdechovský

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Caterina Chinnici, Richard Corbett, Mady Delvaux, Tanja Fajon, Neena Gill CBE, Ana Gomes, Maria Grapini, Roberto Gualtieri, Anna Hedh, Cătălin Sorin Ivan, Ramón Jáuregui Atondo, Peter Kouroumbashev, Cécile Kashetu Kyenge, Dietmar Köster, Olle Ludvigsson, Juan Fernando López Aguilar, Claude Moraes, Luigi Morgano, Momchil Nekov, Péter Niedermüller, Soraya Post, Pedro Silva Pereira, Birgit Sippel, Tibor Szanyi, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

VERTS/ALE

Bas Eickhout, Sven Giegold, Eva Joly, Jean Lambert, Michel Reimon, Judith Sargentini, Molly Scott Cato, Bodil Valero

1

-

EFDD

Raymond Finch

4

0

PPE

Frank Engel, Burkhard Balz, Markus Ferber, Andreas Schwab

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění