Postup : 2016/2311(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0063/2017

Předložené texty :

A8-0063/2017

Rozpravy :

PV 13/06/2017 - 14
CRE 13/06/2017 - 14

Hlasování :

PV 14/06/2017 - 8.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0261

ZPRÁVA     
PDF 502kWORD 66k
22.3.2017
PE 594.161v02-00 A8-0063/2017

o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016

(2016/2311(INI))

Výbor pro zahraniční věci

Zpravodaj: David McAllister

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o zprávě Komise o Srbsku za rok 2016

(2016/2311(INI))

Evropský parlament,

–   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni ve dnech 19. a 20. června 2003, týkající se vyhlídek zemí západního Balkánu na přistoupení k Evropské unii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2008/213/ES ze dne 18. února 2008 o zásadách, prioritách a podmínkách evropského partnerství se Srbskem a o zrušení rozhodnutí 2006/56/ES(1),

–  s ohledem na stanovisko Komise ze dne 12. října 2011 k žádosti Srbska o členství v Evropské unii (SEC(2011)1208), rozhodnutí Evropské rady ze dne 2. března 2012 o udělení statusu kandidátské země Srbsku a rozhodnutí Evropské rady přijaté ve dnech 27. a 28. června 2013 o zahájení jednání se Srbskem,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Srbskou republikou na straně druhé, jež vstoupila v platnost dne 1. září 2013,

–  s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999), na poradní stanovisko Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. července 2010 o otázce souladu jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova s mezinárodním právem a na rezoluci Valného shromáždění OSN 64/298 ze dne 9. září 2010, jež vzala na vědomí obsah stanoviska Mezinárodního soudního dvora a uvítala připravenost EU napomoci dialogu mezi Srbskem a Kosovem,

–  s ohledem na prohlášení a doporučení přijatá na páté schůzi Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Srbskem, která se uskutečnila ve dnech 22.–23. listopadu 2016,

–  s ohledem na zprávu o politice v oblasti podnikání a průmyslu, kterou dne 7. října 2016 přijal smíšený poradní výbor občanské společnosti EU-Srbsko,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu omezené volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR o předčasných parlamentních volbách v Srbsku, které se konaly dne 29. července 2016,

–  s ohledem na zprávu Komise o Srbsku za rok 2016 ze dne 9. listopadu 2016 (SWD(2016)0361),

–  s ohledem na hodnocení Komise týkající se srbského programu hospodářských reforem (2016–2018) (SWD(2016)0137),

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 26. května 2016 (9500/16),

–  s ohledem na závěry předsednictví ze dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na třetí zasedání Rady stabilizace a přidružení EU-Srbsko, které se konalo dne 13. prosince 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zprávě o Srbsku za rok 2015(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0063/2017),

A.  vzhledem k tomu, že jako všechny země aspirující na členství v EU musí být také Srbsko hodnoceno podle toho, do jaké míry splňuje, uplatňuje a dodržuje stejný soubor kritérií; vzhledem k tomu, že časový plán pro přistoupení se odvíjí od kvality nezbytných reforem a odhodlání k jejich provedení;

B.  vzhledem k tomu, že pokrok Srbska v oblasti dodržování zásad právního státu podle kapitol 23 a 24 a v procesu normalizace vztahů s Kosovem podle kapitoly 35 má v souladu s rámcem pro jednání i nadále zásadní význam z hlediska celkového tempa jednání;

C.  vzhledem k tomu, že Srbsko učinilo významný krok v normalizaci vztahů s Kosovem, který vyústil do podepsání první dohody o zásadách normalizace vztahů ze dne 19. dubna 2013 a dohod ze srpna 2015, že je však v tomto ohledu zapotřebí ještě mnohé učinit; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba učinit další kroky s cílem zabývat se všemi nevyřešenými otázkami mezi těmito dvěma zeměmi, pokročit v nich a vyřešit je;

D.  vzhledem k tomu, že Srbsko i nadále usiluje o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a pokračuje v provádění dohody o stabilizaci a přidružení;

E.  vzhledem k tomu, že musí být plně zajištěno provádění právního rámce o ochraně menšin, zejména v oblasti vzdělávání, používání jazyka, přístupu ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích, a že je rovněž zapotřebí zajistit politické zastoupení národnostních menšin na místní, regionální i celostátní úrovni;

1.  vítá zahájení jednání o kapitolách 23 (Soudnictví a základní práva) a 24 (Spravedlnost, svoboda a bezpečnost) jako klíčových kapitolách přístupu EU k procesu rozšíření na základě na zásady právního státu, jelikož dosažení pokroku v těchto kapitolách má pro celkové tempo procesu jednání i nadále zásadní význam; vítá otevření kapitol 32 (Finanční kontrola) a 35 (Jiné otázky), zahájení jednání o kapitole 5 (Zadávání veřejných zakázek) a otevření a předběžné uzavření kapitoly 25 (Věda a výzkum); vyzývá Radu, aby otevřela kapitolu 26 (Vzdělávání a kultura), a zdůrazňuje její význam pro prosazování evropských hodnot mezi mladou generací; se zájmem očekává otevření dalších kapitol, které jsou z odborného hlediska připraveny;

2.  vítá trvalý aktivní postoj Srbska na cestě integrace do EU a jeho konstruktivní a dobře připravený přístup k jednáním, což je jasnou známkou odhodlání a politické vůle; vyzývá Srbsko, aby toto strategické rozhodnutí aktivně prosazovalo a propagovalo u srbské veřejnosti, mimo jiné také podporou zvyšování informovanosti srbských občanů o finančních prostředcích z rozpočtu EU poskytnutých Srbsku; vyzývá srbské orgány, aby se zdržely protievropské rétoriky a projevů určených veřejnosti; zdůrazňuje, že o EU, jejích orgánech a institucích a o důsledcích členství EU je zapotřebí vést informovanou, transparentní a  konstruktivní diskusi; bere na vědomí, že v rámci dialogu a veřejných konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami a občanskou společností, jakož i v rámci jejich zapojení do integračního procesu EU došlo ke zlepšení;

3.  zdůrazňuje, že klíčovým ukazatelem úspěšnosti procesu integrace zůstává důsledné provádění reforem a politik; s potěšením konstatuje, že byl přijat přepracovaný národní program pro přijetí acquis; vyzývá Srbsko ke zlepšení plánování, koordinace a kontroly uplatňování nových právních předpisů a politických opatření, k zajištění dostatečné a účinné administrativní kapacity a k tomu, aby se dále snažilo zajistit systematické zapojování občanské společnosti do politického dialogu, včetně dialogu o procesu přistoupení, coby nástroje ke zlepšení norem demokratické správy věcí veřejných; vítá pokračující iniciativy vládního úřadu pro spolupráci s občanskou společností, jejichž cílem je zlepšit spolupráci mezi státem a občanským sektorem;

4.  bere na vědomí prodlevy při čerpání předvstupní pomoci, mj. v důsledku nedostatečného institucionálního rámce; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby vyhledávaly pozitivní příklady a příklady osvědčené praxe v členských státech; zdůrazňuje nutnost vytvoření účinnějšího a komplexnějšího institucionálního systému na celostátní, regionální a místní úrovni, jehož prostřednictvím by se čerpaly prostředky z nástroje předvstupní pomoci a z dalších dostupných fondů;

5.  vítá pokrok, jehož Srbsko dosáhlo při vytváření fungujícího tržního hospodářství a zlepšování celkové hospodářské situace v zemi; zdůrazňuje, že Srbsko dosáhlo značného pokroku při řešení některých politických nedostatků, zejména pokud jde o rozpočtový schodek, který je nyní pod úrovní stanovenou v maastrichtských kritériích; zdůrazňuje, že vyhlídky růstu se zlepšily a domácí a vnější nerovnováhy se snížily; vítá skutečnost, že došlo k pokroku při restrukturalizaci podniků ve státním vlastnictví, zejména v oblasti energetiky a železniční dopravy, a zdůrazňuje význam jejich profesionálního řízení, aby se staly efektivnějšími, konkurenceschopnějšími a hospodárnějšími; poukazuje na zásadní význam zaměstnanosti ve veřejném sektoru v Srbsku a dodržování práv pracovníků;

6.  zdůrazňuje mimořádný význam malých a středních podniků (MSP) pro srbské hospodářství a vyzývá Srbsko, aby dále zlepšovalo podnikatelské prostředí pro soukromý sektor; vyzývá srbskou vládu a orgány EU, aby rozšířily možnosti financování MSP, zejména v oblasti IT a digitální ekonomiky; oceňuje snahu Srbska v oblasti duálního učení a odborného vzdělávání s cílem řešit problém nezaměstnanosti mládeže, a zdůrazňuje, že je důležité, aby se při organizování odborné přípravy přihlíželo k poptávce na trhu práce; vybízí Srbsko, aby propagovalo podnikání, zejména mezi mladými lidmi; bere na vědomí nepříznivý demografický trend a fenomén „odlivu mozků“ a vyzývá Srbsko, aby zavedlo národní programy na podporu zaměstnanosti mladých lidí;

7.  vítá průběh parlamentních voleb konaných dne 24. dubna 2016, které mezinárodní pozorovatelé hodnotili kladně; vyzývá příslušné orgány, aby se v plném rozsahu zabývaly všemi doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva v rámci OBSE (OBSE/ODIHR), zejména těmi, která se týkají neobjektivního zpravodajství, nepatřičného zvýhodňování stávajících struktur, stírání rozdílu mezi státními a stranickými činnostmi, procesu registrace a nedostatečné transparentnosti financování politických stran a volebních kampaní; zdůrazňuje, že financování politických stran musí být v souladu s nejpřísnějšími mezinárodními normami; vyzývá příslušné orgány, aby řádně vyšetřily stížnosti týkající se případů nesrovnalostí, násilí a zastrašování, k nimž došlo během voleb; vyzývá Srbsko, aby v dubnu 2017 zajistilo spravedlivé a svobodné volby;

8.  znovu žádá Srbsko, aby v souladu s požadavky jeho statusu kandidátské země postupně uvedlo svoji zahraniční a bezpečnostní politiku do souladu s politikou EU, a to i pokud jde o politiku vůči Rusku; považuje konání společných srbsko-ruských vojenských cvičení za politováníhodné; vítá skutečnost, že Srbsko významně přispívá k celé řadě mezinárodních mírových operací EU v rámci SBOP (EUTM Mali, EUTM Somálsko, EUNAVFOR Atalanta, EUTM Středoafrická republika) a že se těchto operací trvale účastní; důrazně vybízí a podporuje Srbsko, aby jednalo o přistoupení k WTO;

9.  oceňuje konstruktivní a humanitární přístup Srbska k řešení migrační krize; vyzývá Srbsko, aby podporovalo tento konstruktivní přístup i se sousedními zeměmi; pozitivně vnímá značné úsilí Srbska o zajištění toho, aby státním příslušníkům třetích zemí bylo poskytnuto ubytování a dodávky humanitární pomoci za podpory EU a mezinárodního společenství; zdůrazňuje, že by Srbsko mělo přijmout a uplatňovat nový azylový zákon; vyzývá srbské orgány, aby všem uprchlíkům a migrantům nadále poskytovaly základní služby, jako je odpovídající bydlení, strava, hygienické zázemí a zdravotní péče; vyzývá Komisi a Radu, aby Srbsku nadále poskytovaly podporu při řešení migrační krize a aby úzce monitorovaly využívání finančních dotací při organizaci a řízení migračních toků; vyzývá Srbsko, aby udrželo klesající trend v počtu žadatelů o azyl přicházejících do EU ze Srbska; vyzývá Srbsko, aby plně dodržovalo práva žadatelů o azyl v Srbsku a zajišťovalo identifikaci a ochranu nezletilých osob bez doprovodu a nezletilých osob odloučených od svých rodin; vyzývá Komisi, aby se všemi zeměmi Západního Balkánu pokračovala ve spolupráci v oblasti migrace, a zajistila tak dodržování evropských a mezinárodních norem a standardů;

Právní stát

10.  konstatuje, že ačkoli bylo v oblasti týkající se soudnictví dosaženo určitého pokroku, zejména pokud jde o přijetí opatření zaměřených na harmonizaci judikatury a další podporu systému náboru založeného na zásluhách, není nezávislost soudnictví v praxi zajištěna, což soudcům a státním zástupcům brání při provádění přijatých právních předpisů; vyzývá příslušné orgány, aby uvedly právní rámec do souladu s evropskými normami, aby se tak omezil politický vliv na nábor a jmenování soudců a státních zástupců; zdůrazňuje, že kvalita a efektivita soudnictví, jakož i přístup ke spravedlnosti zůstávají omezeny kvůli nerovnoměrnému rozložení pracovní zátěže, zatěžujícímu nahromadění neuzavřených případů a chybějícímu systému bezplatné právní pomoci, který je třeba zavést; vyzývá k provedení rozsudků Evropského soudu pro lidská práva;

11.  je znepokojen nedostatečným pokrokem v boji proti korupci, a naléhavě vyzývá Srbsko, aby prokázalo jasnou politickou vůli a odhodlání při řešení tohoto problému, mj. posílením a plným uplatňováním právního rámce; vyzývá Srbsko, aby urychlilo provádění národní protikorupční strategie a akčního plánu, a požaduje vytvoření počátečního přehledu údajů o vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzeních v případech korupce na vysoké úrovni; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při finalizaci návrhu zákona o zřízení protikorupčního úřadu a provádění opatření v oblasti předcházení a boje proti korupci, jež jsou plánována v rámci nově zřízeného projektu partnerství EU; naléhavě vyzývá Srbsko, aby novelizovalo a provedlo oddíl trestního řádu týkající se hospodářských a korupčních trestných činů, a zajistilo tak důvěryhodný a předvídatelný trestněprávní rámec; je znepokojen opakovanými úniky informací o probíhajících vyšetřováních do sdělovacích prostředků; vyzývá srbské orgány, aby důkladně prošetřily několik bedlivě sledovaných případů, kdy novináři předložili důkazy údajného protiprávního jednání; opakovaně požaduje náležitou reformu trestného činu zneužití funkce a zneužití odpovědného postavení, aby se zabránilo případnému zneužívání nebo svévolnému výkladu; zdůrazňuje, že nadměrné využívání ustanovení o zneužití funkce v soukromém sektoru poškozuje podnikatelské prostředí a ohrožuje právní jistotu; vyzývá Srbsko, aby zaručilo neutralitu a kontinuitu veřejné správy;

12.  vítá aktivní úlohu Srbska v rámci policejní a soudní spolupráce na mezinárodní a regionální úrovni a pokrok, jehož bylo dosaženo v boji proti organizované trestné činnosti, a skutečnost, že Srbsko přijalo první vnitrostátní posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA); vyzývá Srbsko, aby vynaložilo větší úsilí při vyšetřování širších zločineckých sítí, zlepšilo finanční šetření a policejní práci založenou na zpravodajských informacích a dosáhlo přesvědčivých výsledků v oblasti pravomocných rozsudků; vyzývá Srbsko, aby v plném rozsahu uplatňovalo zákon o policii z února 2016, uvedlo pravidla pro konfiskaci výnosů z trestné činnosti do souladu s právními předpisy EU a zřídilo bezpečnou platformu pro výměnu zpravodajských informací mezi donucovacími orgány; vítá nedávné změny zákona o veřejném majetku a zdůrazňuje, že je třeba zajistit jeho transparentní a nediskriminační provádění a přijmout další opatření, jež by v plné míře nastolila právní jasnost v oblasti majetkových práv; vyzývá k většímu úsilí o to, aby byly řešeny otázky rozsahu působnosti, provádění a důsledků zákona o organizaci a pravomocech státních orgánů v řízeních o válečných zločinech; vyzývá příslušné orgány, aby se zabývaly případy nepřiměřeného použití síly ze strany policie vůči občanům; se znepokojením bere na vědomí kontroverzní události v bělehradské městské části Savamala, zejména pokud jde o ničení soukromého majetku, a požaduje jejich rychlé vyřešení a plnou spolupráci se soudními orgány v rámci vyšetřování, aby bylo možné předat pachatele spravedlnosti;

13.  vítá aktivní úlohu Srbska v boji proti terorismu a připomíná, že Srbsko již v roce 2014 stanovilo trestnost pro činnost zahraničních bojovníků v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 2178 (2014); naléhavě vyzývá k přijetí vnitrostátní strategie pro prevenci terorismu a boj proti němu, která byla dokončena v březnu 2016; vyzývá Srbsko, aby v plné míře provedlo doporučení obsažená v hodnotící zprávě vypracované Výborem expertů Rady Evropy pro hodnocení opatření proti praní peněz (MONEYVAL), a zejména doporučení Finančního akčního výboru (FATF) týkající se financování terorismu a praní peněz; vítá pokračující mezinárodní a regionální spolupráci Srbska v boji proti drogám, zdůrazňuje však, že je třeba vyvinout další úsilí o vysledování a rozbití zločineckých sítí zapojených do obchodování s lidmi; domnívá se, že regionální strategie a posílená spolupráce v regionu mají pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti zásadní význam;

Demokracie

14.  vítá opatření přijatá za účelem zvýšení transparentnosti a zlepšení konzultačního procesu v parlamentu, včetně veřejných slyšení a pravidelných schůzek a konzultací s Národním konventem o evropské integraci, a to zvláště proto, že jsou významnou součástí postupu jednání; je i nadále znepokojen rozsáhlým využíváním postupů pro naléhavé případy při přijímání právních předpisů; zdůrazňuje, že častým využíváním postupů pro naléhavé případy a změnami parlamentního programu na poslední chvíli se snižuje účinnost parlamentu a kvalita a transparentnost procesu tvorby právních předpisů, protože dostatečné zapojení zúčastněných stran a širší veřejné konzultace nejsou vždy možné; zdůrazňuje, že je třeba posílit dohled parlamentu nad výkonnou mocí; žádá lepší koordinaci na všech úrovních a okamžité přijetí parlamentního kodexu chování; vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku přerušení jednání nemohl vedoucí delegace EU v Srbsku představit zprávu Komise v srbském parlamentu ve výboru pro evropskou integraci; zdůrazňuje, že vedoucí delegace EU by měl mít možnost tuto zprávu prezentovat bez zbytečných překážek, což taktéž umožní získat náležitý přehled o přístupovém procesu probíhajícím v srbském parlamentu;

15.  konstatuje, že je nezbytné upravit ústavu tak, aby byla plně zohledněna doporučení Benátské komise, zejména pokud jde o úlohu parlamentu při jmenování soudců, kontrolu politických stran během období mandátu poslanců, nezávislost klíčových institucí a ochranu základních práv;

16.  vítá přijetí programu pro reformu správy veřejných financí, strategie pro oblast elektronické veřejné správy, strategie týkající se reformy právních předpisů a tvorby politik, nových zákonů o obecných administrativních postupech, platech státních zaměstnanců a úřednících oblastní a místní správy; konstatuje, že provádění akčního plánu pro reformu veřejné správy pokračovalo v některých oblastech jen zvolna a že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o změnu právního rámce pro státní zaměstnance a úředníky v ústředních orgánech státní správy; zdůrazňuje, že třeba vynaložit větší úsilí na další profesionalizaci a odpolitizování veřejné správy a na zvýšení transparentnosti přijímacích a propouštěcích postupů;

17.  připomíná významnou úlohu nezávislých regulačních orgánů, jako jsou např. úřad veřejného ochránce práv, komisař pro informace veřejného významu a ochranu osobních údajů, státní kontrolní úřad, protikorupční úřad a protikorupční rada, kterou plní při zajišťování dohledu nad exekutivou a její odpovědnosti; zdůrazňuje, že je nutné zajistit transparentnost a veřejnou odpovědnost státních orgánů; vyzývá příslušné orgány, aby v plném rozsahu chránily nezávislost těchto regulačních orgánů, aby jim při jejich práci poskytovaly maximální politickou a administrativní podporu a zajistily náležité zohledňování jejich doporučení; vyzývá tyto orgány, aby přestaly na adresu veřejného ochránce práv směřovat různá obvinění a upustily od nepodložených politických útoků na jeho úřad;

18.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit dostupný vzdělávací systém s komplexními a vyváženými osnovami, jež budou zahrnovat informace o významu lidských práv a zákazu diskriminace, nabídnout pracovní a vzdělávací možnosti pro mladé lidi a podporovat evropské studijní programy, jako je program Erasmus;

Lidská práva

19.  zdůrazňuje, že právní a institucionální rámec pro dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv již existuje; zdůrazňuje, že je tedy nezbytné zajistit jeho důsledné provádění v celé zemi; konstatuje, že je třeba nadále vytrvat v úsilí o zlepšení situace osob náležících ke zranitelným skupinám, včetně Romů, osob se zdravotním postižením, osob trpících HIV/AIDS, osob z komunity LGBT, migrantů, žadatelů o azyl a etnických menšin; zdůrazňuje, že je nutné, aby srbské orgány, všechny politické strany a osobnosti veřejného života pomáhaly v Srbsku vytvářet klima tolerance a inkluze; vyzývá orgány, aby zajistily řádné uplatňování přijatých antidiskriminačních právních předpisů, zejména předpisů týkajících se trestných činů z nenávisti; vyjadřuje znepokojení nad zákonem o právech civilních obětí války, jenž vylučuje určité skupiny obětí násilí páchaného během konfliktu, a vyzývá příslušné orgány, aby provedly přezkum tohoto zákona;

20.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že nebylo dosaženo žádného pokroku, pokud jde o zlepšení situace v oblasti svobody projevu a autocenzury sdělovacích prostředků, jež se neustále zhoršuje; zdůrazňuje, že politické vměšování, vyhrožování a násilí vůči novinářům a jejich zastrašování, včetně fyzických útoků, slovních a písemných pohrůžek a útoků na majetek, je nadále problémem vyvolávajícím znepokojení; vyzývá orgány, aby veřejně a jednoznačně odsuzovaly veškeré útoky, poskytly náležité zdroje na proaktivnější vyšetření veškerých útoků na novináře a sdělovací prostředky a co nejrychleji postavily pachatele před soud; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že občanská soudní řízení ve věci pomluvy či hanobení a diskreditační kampaně jsou vedeny především proti kritickým sdělovacím prostředkům a novinářům, a také nad možným dopadem, který mohou mít soudní rozhodnutí týkající se pomluvy na svobodu sdělovacích prostředků; vyzývá k uplatňování zákonů o sdělovacích prostředcích v plném rozsahu; vítá podepsání dohody o spolupráci a ochraně novinářů dohodnuté mezi prokurátory, policií, novináři a svazy sdělovacích prostředků a s nadějí očekává její uplatňování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit naprostou transparentnost, pokud jde o vlastnictví sdělovacích prostředků a jejich financování; vybízí vládu, aby zaručila nezávislost a udržitelné financování obou veřejnoprávních sdělovacích prostředků a finanční životaschopnost mediálního obsahu v menšinových jazycích a posílila úlohu veřejných sdělovacích prostředků v této oblasti;

21.  je znepokojen skutečností, že v roce 2015 byl bez řádné konzultace veřejnosti přijat zákon o reklamě, který zrušil důležitá ustanovení jako ta vztahující se k zákazu reklamy veřejných orgánů a politických reklam mimo volební kampaně;

22.  odsuzuje požadavek související s využitím prostředků z nástroje předvstupní pomoci, který stanoví, že organizace občanské společnosti musí uzavřít partnerství se státem, má-li být jejich žádost úspěšná;

23.  odsuzuje negativní kampaň proti organizacím občanské společnosti vedenou vládou a jí řízenými sdělovacími prostředky; je znepokojen tím, že vláda zřizuje fiktivní organizace občanské společnosti jako opozici vůči nezávislým organizacím občanské společnosti; pokládá za nepřijatelné, že pro úspěch žádostí organizací občanské společnosti o prostředky z nástroje předvstupní pomoci je nutné partnerství s vládou;

Respektování a ochrana menšin

24.  připomíná, že prosazování a ochrana lidských práv, včetně práv národnostních menšin, je základní podmínkou nezbytnou ke vstupu do EU; vítá přijetí akčního plánu pro uplatňování práv národnostních menšin a přijetí výnosu o zřízení fondu pro národnostní menšiny, jenž musí zahájit činnost; vyzývá k tomu, aby byl akční plán a jeho příloha plně prováděny, a to komplexním a transparentním způsobem a za konstruktivní účasti všech stran; opakovaně vyzývá Srbsko, aby zajistilo důsledné uplatňování právních předpisů na ochranu menšin a věnovalo zvláštní pozornost nediskriminačnímu zacházení s národnostními menšinami v celé zemi, mj. v souvislosti se vzděláváním, používáním jazyků, odpovídajícím zastoupením v oblasti soudnictví, ve veřejné správě, v národním parlamentu a v místních a regionálních orgánech, a zaručilo přístup ke sdělovacím prostředkům a bohoslužbám v menšinových jazycích; vítá přijetí nových vzdělávacích standardů pro výuku srbštiny jako cizího jazyka a pokrok při překladu školních učebnic do menšinových jazyků a vyzývá srbské orgány, aby zajistily udržitelnost tohoto procesu; vyzývá Srbsko, aby v plné míře uplatňovalo všechny mezinárodní smlouvy týkající se práv menšin;

25.  konstatuje, že multietnická, multikulturní a mnohonáboženská rozmanitost Vojvodiny rovněž přispívá k identitě Srbska; zdůrazňuje, že autonomní oblast Vojvodina nadále zajišťuje vysokou úroveň ochrany menšin a že mezietnická situace zůstala dobrá; zdůrazňuje, že autonomie Vojvodiny by neměla být oslabena a že by měl být bezodkladně přijat zákon o zdrojích Vojvodiny, jak stanoví ústava; vítá úspěch, jehož dosáhlo srbské město Novi Sad, které se v roce 2021 jako první město z kandidátské země stane držitelem titulu „Evropské hlavní město kultury“;

26.  bere na vědomí přijetí nové strategie pro sociální začleňování Romů na období 2016–2025, která zahrnuje vzdělávání, zdravotní péči, bydlení, zaměstnání, sociální ochranu, antidiskriminační opatření a rovnost žen a mužů; vyzývá k řádnému a urychlenému provádění nové strategie pro začleňování Romů, neboť se jedná o nejslabší a nejvíce marginalizovanou a diskriminovanou skupinou v Srbsku, a k naléhavému přijetí akčního plánu a ke zřízení subjektu, jenž bude provádění akčního plánu koordinovat; odsuzuje demolice neoficiálních romských osad ze strany úřadů, k nimž dochází bez předběžného oznámení nebo nabídky alternativního ubytování; je extrémně znepokojen tím, že Romům nejsou vydávány osobní doklady, což omezuje jejich základní práva; je přesvědčen, že všechny zmíněné skutečnosti vedou k vysokému procentu žadatelů o azyl v EU z řad srbských Romů;

Regionální spolupráce a dobré sousedské vztahy

27.  vítá skutečnost, že Srbsko i nadále usiluje o konstruktivní dvoustranné vztahy s dalšími přistupujícími zeměmi a se sousedními členskými státy EU; vybízí Srbsko, aby posílilo svůj proaktivní a pozitivní přístup ke svým sousedům a širšímu regionu, prosazovalo dobré sousedské vztahy a zvýšilo úsilí o vyřešení dvoustranných otázek se sousedními zeměmi v souladu s mezinárodními právními předpisy; připomíná svou výzvu, aby příslušné orgány usnadnily přístup k archivům, jež se týkají bývalých jugoslávských republik; vyzývá Srbsko, aby plně provádělo dvoustranné dohody se sousedními zeměmi; zdůrazňuje, že neuzavřené dvoustranné spory by neměly mít nepříznivý vliv na proces přistoupení; vybízí Srbsko, aby v zájmu hospodářského rozvoje prohloubilo spolupráci se sousedními členskými státy EU, zejména v pohraničních oblastech;

28.  bere s uspokojením na vědomí rostoucí konstruktivní zapojení Srbska do iniciativ regionální spolupráce, jako je evropská strategie pro dunajský region, proces spolupráce v jihovýchodní Evropě, Rada pro regionální spolupráci, Středoevropská dohoda o volném obchodu, Jadersko-jónská iniciativa, proces Brdo-Brijuni, iniciativa šesti zemí západního Balkánu, a jeho agendu v oblasti propojení a tzv. berlínský proces; vítá schůzku předsedů vlád Bulharska, Rumunska a Srbska ohledně spolupráce týkající se energetické a dopravní infrastruktury a podporuje myšlenku stálého formátu schůzí „Craiovské skupiny“; zdůrazňuje význam Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže na západním Balkáně při podpoře procesu smíření; vyzývá Srbsko, aby uplatňovalo reformní opatření v oblasti propojení související s agendou propojenosti, závěry pařížské konference z roku 2016 pro západní Balkán a nařízení o TEN-T; oceňuje úlohu obchodní a průmyslové komory Srbska spočívající v podpoře regionální spolupráce a podílu na založení a rozvoji investičního fóra komor západního Balkánu;

29.  vítá přijetí národní strategie pro vyšetřování a trestní stíhání válečných zločinů; vyzývá Srbsko, aby podporovalo vytváření atmosféry respektu a tolerance a odsuzovalo všechny formy nenávistných projevů, společenského přijetí a popírání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů; bere na vědomí, že funkční období bývalého žalobce pro válečné zločiny skončilo v prosinci 2015; zdůrazňuje, že jmenování jeho nástupce vyvolává vážné znepokojení; vyzývá k provádění národní strategie a přijetí operační prokurátorské strategie v souladu se zásadami a pravidly mezinárodního práva a s mezinárodními normami; vyzývá k posílené regionální spolupráci při řešení válečných zločinů a uzavření veškerých nevyřešených otázek v tomto ohledu, mimo jiné prostřednictvím spolupráce prokuratur pro válečné zločiny v regionu, pokud jde o otázky společného zájmu; vyzývá k plné spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, který má i nadále zásadní význam; vyzývá k tomu, aby se k válečným zločinům přistupovalo bez jakékoli diskriminace, k řešení problematiky beztrestnosti a zajištění odpovědnosti; naléhavě vyzývá orgány, aby se i nadále zabývaly osudem nezvěstných osob, lokalizovaly hromadné hroby a zaručily práva obětí a jejich blízkých příbuzných; připomíná svoji podporu iniciativě na ustavení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a dalším závažném porušování lidských práv v bývalé Jugoslávii a naléhavě vyzývá vládu Srbska, aby se ujala vedení, pokud jde o její zřízení;

30.  vyjadřuje své znepokojení nad zapojením některých vysoce postavených srbských úředníků do oslavy Dne Republiky srbské 9. ledna, která se konala v rozporu s rozhodnutími ústavního soudu v Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje, že jak Srbsko jako kandidátská země, tak i Bosna a Hercegovina jako potenciální kandidátská země, by svým jednáním měly hájit a prosazovat právní stát; vyzývá srbské orgány, aby podporovaly ústavní reformy v Bosně a Hercegovině s cílem posílit schopnost země fungovat a účastnit se rozhovorů o přistoupení k EU;

31.  oceňuje otevření tří nových hraničních přechodů mezi Srbskem a Rumunskem a pokládá to za pozitivní vývoj; doporučuje otevření tří hraničních přechodů s Bulharskem v Salaš-Novo Korito, Bankja-Petachinci a Trekljano-Bosilegradu, které se zpozdilo;

32.  vyjadřuje uznání Srbsku a Albánii za jejich neutuchající odhodlání zlepšovat dvoustranné vztahy a posilovat regionální spolupráci na politické i společenské úrovni, např. prostřednictvím Regionální kanceláře pro spolupráci mládeže (RYCO) se sídlem v Tiraně; vybízí obě země, aby ve své dobré spolupráci pokračovaly a podporovaly usmíření v regionu;

33.  vítá trvalý aktivní přístup Srbska v procesu normalizace vztahů s Kosovem a jeho odhodlání naplnit dohody, jichž bylo dosaženo v rámci dialogu vedeného pod záštitou EU; znovu opakuje, že pokrok v dialogu by měl být měřen z hlediska jeho provádění v praxi; znovu proto vyzývá obě strany, aby usilovaly o úplné provedení veškerých již dosažených dohod v dobré víře a bez prodlev a aby odhodlaně pokračovaly v normalizaci vztahů, a to i pokud jde o otázku společenství srbských obcí; vyzývá Srbsko a Kosovo, aby určily nová témata diskuse v rámci dialogu s cílem zlepšit životy lidí a v obecné rovině normalizovat vztahy; opakuje svou výzvu Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ), aby vyhodnotila, jak strany dodržují uložené povinnosti;

34.  vyjadřuje však politování nad napětím, které mezi Srbskem a Kosovem nedávno vyvolala první cesta vlaku mezi Bělehradem a Mitrovicí na severu Kosova, kterou doprovázela válečná štvavá prohlášení a projevy namířené proti EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby se jak Bělehrad, tak i Priština zdržely jakýchkoli kroků, které by mohly ohrozit pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v tomto procesu, a upustily od provokací a negativní rétoriky, které by mohly bránit procesu normalizace;

35.  vítá podporu srbských orgánů Černé Hoře při vyšetřování neúspěšných útoků naplánovaných na den voleb v Černé Hoře v roce 2016; bere na vědomí, že srbské orgány zatkly dvě podezřelé osoby na základě zatýkacího rozkazu vydaného Černou Horou; vyzývá srbské orgány, aby pokračovaly ve spolupráci s Černou Horou s cílem zajistit, aby podezřelé osoby byly vydány do Černé Hory v souladu s podmínkami stanovenými ve dvoustranné dohodě o vydávání osob, kterou tyto země uzavřely;

Energetika

36.  vyzývá Srbsko, aby v odvětví energetiky plně provádělo reformní opatření v oblasti propojení; vyzývá Srbsko, aby na trhu s plynem vytvořilo konkurenční prostředí a přijalo opatření s cílem zlepšit slaďování s acquis v oblasti energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a s cílem bojovat proti změně klimatu, a to i přijetím komplexní politiky v oblasti klimatu; vyzývá k ratifikaci Pařížské dohody o klimatu; vyzývá k vytvoření strategie v oblasti energie z vodních zdrojů pro celou oblast západního Balkánu, která bude v souladu s právními předpisy EU v oblasti životního prostředí, a příslušné orgány k tomu, aby využily dodatečné finanční prostředky EU ve výši 50 milionů EUR na rozvoj potenciálu regionu v oblasti vodní energie; vyjadřuje Srbsku uznání za založení systému financování pro životní prostředí prostřednictvím Ekologického fondu; zdůrazňuje, že Srbsko musí rozvíjet svá propojení rozvodných soustav zemního plynu a elektřiny se sousedními zeměmi; vybízí Srbsko, aby urychlilo technické a rozpočtové přípravy na plynovod mezi Bulharskem a Srbskem;

37.  zdůrazňuje, že Srbsko musí ještě formálně přijmout strategii pro vodní hospodářství a že dosud nepřepracovalo zákon o vodách a národní plán povodí Dunaje; zdůrazňuje, že tyto zákony mají zásadní význam pro další sbližování s acquis EU a pro zlepšení provádění směrnic EU v oblasti vody;

*

* *

38.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Srbska.

(1)

Úř. věst. L 80, 19.3.2008, s. 46.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0046.


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

55

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

Lars Adaktusson, Nikos Androulakis, Francisco Assis, Amjad Bashir, Mario Borghezio, Victor Boştinaru, Elmar Brok, James Carver, Fabio Massimo Castaldo, Lorenzo Cesa, Javier Couso Permuy, Andi Cristea, Georgios Epitideios, Knut Fleckenstein, Anna Elżbieta Fotyga, Eugen Freund, Michael Gahler, Iveta Grigule, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, Ryszard Antoni Legutko, Arne Lietz, Barbara Lochbihler, Sabine Lösing, Ulrike Lunacek, Andrejs Mamikins, Ramona Nicole Mănescu, Alex Mayer, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Alojz Peterle, Tonino Picula, Kati Piri, Cristian Dan Preda, Jozo Radoš, Sofia Sakorafa, Alyn Smith, Jordi Solé, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica, Charles Tannock, László Tőkés, Ivo Vajgl, Johannes Cornelis van Baalen, Hilde Vautmans, Anders Primdahl Vistisen

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Angel Dzhambazki, Takis Hadjigeorgiou, Urmas Paet, Miroslav Poche, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Igor Šoltes, Renate Sommer, Eleni Theocharous, Bodil Valero, Željana Zovko

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Olle Ludvigsson


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

55

+

ALDE

Iveta Grigule, Urmas Paet, Jozo Radoš, Ivo Vajgl, Hilde Vautmans, Johannes Cornelis van Baalen

ECR

Amjad Bashir, Angel Dzhambazki, Anna Elżbieta Fotyga, Ryszard Antoni Legutko, Charles Tannock, Eleni Theocharous, Anders Primdahl Vistisen

PPE

Lars Adaktusson, Elmar Brok, Lorenzo Cesa, Michael Gahler, Sandra Kalniete, Manolis Kefalogiannis, Tunne Kelam, Andrey Kovatchev, Eduard Kukan, David McAllister, Francisco José Millán Mon, Ramona Nicole Mănescu, Alojz Peterle, Cristian Dan Preda, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Renate Sommer, László Tőkés, Željana Zovko, Jaromír Štětina, Dubravka Šuica

S&D

Nikos Androulakis, Francisco Assis, Victor Boştinaru, Andi Cristea, Knut Fleckenstein, Eugen Freund, Arne Lietz, Olle Ludvigsson, Andrejs Mamikins, Alex Mayer, Pier Antonio Panzeri, Demetris Papadakis, Ioan Mircea Paşcu, Tonino Picula, Kati Piri, Miroslav Poche

Verts/ALE

Barbara Lochbihler, Ulrike Lunacek, Alyn Smith, Jordi Solé, Bodil Valero, Igor Šoltes

2

-

EFDD

James Carver

NI

Georgios Epitideios

6

0

EFDD

Fabio Massimo Castaldo

ENF

Mario Borghezio

GUE/NGL

Javier Couso Permuy, Takis Hadjigeorgiou, Sabine Lösing, Sofia Sakorafa

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění