Postup : 2016/2222(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0066/2017

Předložené texty :

A8-0066/2017

Rozpravy :

PV 03/04/2017 - 19
CRE 03/04/2017 - 19

Hlasování :

PV 04/04/2017 - 7.3
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0098

ZPRÁVA     
PDF 728kWORD 100k
17.3.2017
PE 593.850v02-00 A8-0066/2017

o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů

(2016/2222(INI))

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Zpravodajka: Kateřina Konečná

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
 VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o palmovém oleji a likvidaci deštných pralesů

(2016/2222(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) pro období 2015–2030,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu dosaženou na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP 21),

–  s ohledem na technickou zprávu Evropské komise 2013-063 „Dopad evropské spotřeby na odlesňování“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17 října 2008 „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (KOM(2008)0645),  

–  s ohledem na Amsterodamskou deklaraci ze dne 7. prosince 2015 „Towards Eliminating Deforestation from Agricultural Commodity Chains with European Countries“ (Vyloučit odlesňování z řetězců zemědělských komodit v evropských zemích) podporující vytvoření plně udržitelného dodavatelského řetězce palmového oleje a ukončení ilegálního odlesňování do roku 2020,

–  s ohledem na to, že pět členských států, signatářů Amsterodamské deklarace, přislíbilo, že budou poskytovat státní podporu systému, který má do roku 2020 zajistit udržitelnou výrobu palmového oleje: těmito státy jsou Dánsko, Německo, Francie, Spojené království a Nizozemsko;

–  s ohledem na evropskou strategii nízkouhlíkové mobility z července 2016 a na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracování) ze dne 30. listopadu 2016,

–  s ohledem na studii „Dopad spotřeby biopaliv v EU na změny ve využívání půdy: kvantifikace dopadů na zemědělské plochy a emise skleníkových plynů“ ze dne 4. října 2016, kterou zadala a financovala Evropská komise,

–  s ohledem na zprávu „Globiom: základ pro politiku biopaliv po roce 2020“,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Účetního dvora č. 18/2016 o systému EU pro certifikaci udržitelných biopaliv,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES),

–  s ohledem na Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti, který byl přijat dne 29. října 2010 v japonské Nagoji a vstoupil v platnost dne 12. října 2014,

–  s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a na její přezkum v polovině období(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období(2),

–  s ohledem kongres Světový kongres o ochraně přírody Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN), který se konal v roce 2016 na Havaji a na návrh č. 066 o zmírňování dopadu rozšíření palmového oleje a o činnostech v oblasti biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na Deklaraci OSN o právech původních obyvatel (UNDRIP),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0066/2017),

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie ratifikovala Pařížskou úmluvu a měla by hrát zásadní roli v naplňování vytyčených cílů v oblasti boje proti změně klimatu a plnit úkoly v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje;

B.  vzhledem k tomu, že EU se zásadním způsobem podílela na utváření Cílů udržitelného rozvoje, které úzce souvisejí s problematikou palmového oleje (cíle 2, 3, 6, 14, 16, 17 a zejména 12, 13 a 15);

C.  vzhledem k tomu, že EU se v rámci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj zavázala, že bude podporovat zavádění udržitelného řízení lesů všech typů, bude usilovat o zastavení odlesňování, o obnovu poškozených lesů a o výrazné zvýšení snah o zvýšení zalesňování a obnovu zalesnění v celosvětovém měřítku do roku 2020; vzhledem k tomu, že EU se v rámci Agendy 2030 rovněž zavázala zajistit udržitelné vzorce spotřeby a výroby, podněcovat podniky k tomu, aby používaly udržitelné postupy, zahrnovaly do svých vykazovacích cyklů informace o udržitelnosti, a bude podporovat udržitelné postupy zadávání veřejných zakázek v souladu s vnitrostátními politikami a globálními prioritami do roku 2020;

D.  vzhledem k tomu, že k celosvětovému odlesňování přispívá řada různých faktorů, mimo jiné i výroba zemědělských komodit, jako je sója, kukuřice a palmový olej;

E.  vzhledem k tomu, že příčinou téměř poloviny (49 %) veškeré likvidace tropických lesů v nedávné době bylo ilegální vykácení pro komerční zemědělství a že tento destruktivní proces je podněcován zámořskou poptávkou po zemědělských komoditách, jako je například palmový olej, hovězí maso, sója a dřevo; vzhledem k tomu, že podle odhadů ilegální přeměna tropických lesů na plochy určené ke komerčnímu zemědělství způsobuje ročně 1,47 gigatun emisí uhlíku, což odpovídá 25 % ročních emisí z fosilních paliv v EU(3);

F.  vzhledem k tomu, že lesní požáry, k nimž došlo v roce 2015 v Indonésii a na Borneu, patřily k nejhorším v posledních téměř dvou desetiletích a byly způsobeny globální změnou klimatu, změnami ve využívání půdy a odlesňováním; vzhledem k tomu, že extrémně suché počasí, které se vyskytlo v těchto regionech, se pravděpodobně stane v budoucnu běžnějším úkazem, pokud nebudou učiněny společné kroky, které by lesním požárům zabránily;

G.  vzhledem k tomu, že lesní požáry v Indonésii a na Borneu vystavily 69 milionů lidí znečištění ovzduší a způsobily tisíce předčasných úmrtí;

H.  vzhledem k tomu, že požáry v Indonésii jsou zpravidla výsledkem přípravy pro účely pěstování palmy olejné a pro jiné zemědělské účely; vzhledem k tomu, že 52 % požárů, k nimž došlo v roce 2015 v Indonésii, se odehrálo v rašeliništích bohatých na uhlík, což z této země učinilo jednoho z největších původců globálního oteplování na Zemi(4);

I.  vzhledem k tomu, že v mnoha zemích, které vyrábějí palmový olej, neexistují přesné mapy koncesí na výrobu palmového oleje ani veřejné půdní registry, takže je těžké zjistit, kdo nese odpovědnost za lesní požáry;

J.  vzhledem k tomu, že EU se v rámci newyorské deklarace o lesích zavázala „pomáhat soukromému sektoru dosahovat cíle zastavit do roku 2020 odlesňování způsobené výrobou zemědělských komodit, jako je palmový olej, sója, papír a hovězí maso, přičemž bere na vědomí, že mnohé společností si stanovily ještě náročnější cíle“;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2008 se EU zavázala snížit odlesňování do roku 2020 o nejméně 50 % a do roku 2030 zastavit celosvětový úbytek zalesněných ploch;

L.  vzhledem k tomu, že vzácné tropické ekosystémy, které pokrývají pouhých 7 % povrchu Země, jsou pod narůstajícím tlakem odlesňování; vzhledem k tomu, že zakládání plantáží palmy olejné vede k obrovským lesním požárům, vysychání řek, erozi půdy, odvodňování rašelinišť, znečištění vodních toků a celkové ztrátě biologické rozmanitosti, což dále vede ke ztrátě mnoha ekosystémových služeb a má závažný dopad na klima, ochranu přírodních zdrojů a zachování životního prostředí na celém světě pro současné i budoucí generace;

M.  vzhledem k tomu, že významnou složkou vlivu, který má evropská spotřeba na globální odlesňování, je spotřeba palmového oleje a produktů z něj vyráběných;

N.  vzhledem k tomu, že poptávka po rostlinných olejích obecně se má zvyšovat(5) a poptávka po palmovém oleji se podle odhadů do roku 2050 zdvojnásobí(6); vzhledem k tomu, že počínaje 70. lety 20. století je 90 % růstu produkce palmového oleje koncentrováno v Indonésii a Malajsii; vzhledem k tomu, že kromě toho se pěstování palmy olejné začíná prosazovat i v dalších asijských státech a v Africe a Latinské Americe, v nichž neustále dochází k zakládání nových plantáží i k rozšiřování těch stávajících, což je stav, který povede k dalším škodám na životním prostředí; konstatuje nicméně, že pokud by byl palmový olej nahrazen jinými rostlinnými oleji, byly by zapotřebí ještě větší plochy pro pěstování;

O.  vzhledem k tomu, že důvodem rozsáhlého používání palmového oleje je především jeho nízká cena, jež je dána rostoucím počtem plantáží palmy olejné na odlesněných plochách; vzhledem k tomu, že používání palmového oleje v potravinářskému průmyslu navíc odpovídá neudržitelnému modelu masové produkce a spotřeby, který je v naprostém rozporu s používáním a podporou ekologických, kvalitních a místních surovin a výrobků;

P.  vzhledem k tomu, že palmový olej je stále více využíván jako biopalivo a ve zpracovaných potravinách, přičemž přibližně 50 % baleného zboží nyní obsahuje palmový olej;

Q.  vzhledem k tomu, že některé firmy obchodující s palmovým olejem neprokazují nade vší pochybnost, že palmový olej v jejich dodavatelském řetězci není spojen s odlesňováním, odvodňováním rašelinišť ani znečišťováním životního prostředí a že při jeho výrobě byla v plné míře dodržena základní lidská práva a zaručeny přiměřené sociální standardy;

R.  vzhledem k tomu, že podle 7. akčního programu pro životní prostředí je Komise povinna posuzovat, jaké dopady má spotřeba potravin a ostatních komodit v Unii na životní prostředí v celosvětovém měřítku, a případně předkládat návrhy opatření k řešení zjištěných problémů a zvážit vypracování akčního plánu EU v oblasti odlesňování a degradace lesních porostů;

S.  vzhledem k plánovaným studiím Komise o odlesňování a o palmovém oleji;

T.  vzhledem k tomu, že není známo, jak vysoké jsou celkové emise skleníkových plynů způsobené změnami ve využití půdy v souvislosti s palmovým olejem; vzhledem k tomu, že je nezbytné zkvalitnit vědecké posuzování v této oblasti;

U.  vzhledem k tomu, že v zemích, které vyrábějí palmový olej, nejsou k dispozici přesné údaje o rozloze území, které je využíváno k povolenému či nepovolenému pěstování palmy olejné; vzhledem k tomu, že tato překážka od počátku narušuje opatření zaměřená na certifikaci udržitelné výroby palmového oleje;

V.  vzhledem k tomu, že v roce 2014 bylo 60 % palmového oleje dováženého do EU určeno pro energetické odvětví, přičemž 46 % dovozu se využívalo jako pohonné hmoty v dopravě (šestinásobné zvýšení od roku 2010) a 15 % k výrobě elektřiny a tepla;

W.  vzhledem k tomu, že podle odhadů bude do roku 2020 celosvětově jeden milion hektarů půdy přeměněn na plochy pro výrobu palmového oleje, který bude využíván k výrobě bionafty, a z toho bude 0,57 milionu hektarů získáno přeměnou primárních lesů v jihovýchodní Asii(7);

X.  vzhledem k tomu, že celková změna ve využití půdy, k níž dochází vlivem strategie EU 2020 v oblasti biopaliv, činí 8,8 milionů hektarů, přičemž k přeměně 2,1 milionu hektarů půdní plochy došlo v jihovýchodní Asii pod tlakem šíření plantáží palmy olejné, a to s tím, že polovina této plochy vzniká na úkor tropických pralesů a rašelinišť;

Y.  vzhledem k tomu, že likvidace tropických deštných pralesů znamená ničení přirozeného prostředí více než poloviny živočišných druhů na světě a více než dvou třetin rostlinných druhů a ohrožuje jejich přežití; vzhledem k tomu, že v deštných pralesích se nachází některé z nejvzácnějších a často endemických druhů na světě, jež jsou zařazeny na Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUNC) mezi kriticky ohrožené druhy, tj. druhy, u nichž se pozoruje, odhaduje, očekává či existuje možnost, že se velikosti jejich populace v průběhu 10 let nebo v rámci tří generací sníží o více než 80 %; vzhledem k tomu, že spotřebitelé v EU by měli být lépe informováni o tom, že je třeba chránit tyto živočišné a rostlinné druhy intenzivněji;

Z.  vzhledem k tomu, že z mnoha různých šetření plyne, že při zakládání a provozu plantáží palmy olejné dochází v mnoha zemích k rozsáhlému porušování základních lidských práv – obyvatelé jsou násilně vystěhováváni ze svých domovů, objevuje se ozbrojené násilí, dětská práce, ztráta osobní svobody v důsledku zadlužení a diskriminace původních obyvatel;

AA.  vzhledem k tomu, že se objevují znepokojivé zprávy(8), podle nichž je významná část celosvětové výroby palmového oleje spojena s porušováním základních lidských práv a odpovídajících sociálních norem, že je často využívána dětská práce a že dochází k mnoha konfliktům mezi místními a původními komunitami a koncesionáři palmových plantáží;

Obecné poznámky

1.  připomíná, že udržitelné zemědělství, potravinové zabezpečení a udržitelné hospodaření s lesy jsou hlavními cíli udržitelného rozvoje;

2.  připomíná, že lesy jsou nezbytné pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

3.  bere na vědomí složitost motivačních faktorů, které přispívají k celosvětovému odlesňování, jako je příprava půdy pro účely pěstování krmiv či pěstování plodin na orné půdě, zejména s cílem vyrábět krmení ze sójových bobů pro hospodářská zvířata v EU, a také pro výrobu palmového oleje, rozšiřování městských oblastí, těžbu a jiné intenzivní zemědělské činnosti;

4.  konstatuje, že 73 % celosvětového odlesňování je důsledkem přípravy půdy pro produkci zemědělských komodit, přičemž k 40 % celosvětového odlesňování dochází v důsledku přeměny lesů na rozsáhlé monokulturní plantáže palmy olejné(9);

5.  konstatuje, že pěstování palmy olejné není jedinou příčinou odlesňování, protože tento problém je způsoben také šířením nelegální těžby dřeva a demografickými tlaky;

6.  poukazuje na to, že jiné rostlinné oleje vyráběné ze sójových bobů, semen řepky olejné či jiných plodin mají mnohem větší ekologický dopad a vyžadují mnohem větší plochy než palmový olej; konstatuje, že při pěstování jiných olejnatých plodin se ve větší míře používají pesticidy a hnojiva;

7.  se znepokojením konstatuje, že celosvětová honba za půdou je poháněna zvyšující se celosvětovou poptávkou po biopalivech a surovinách a spekulacemi s půdou a zemědělskými komoditami;

8.  připomíná, že EU je velkým dovozcem výrobků získaných z odlesňování, což má devastující dopady na biologickou rozmanitost;

9.  konstatuje, že pro unijní trh je určeno o něco méně než čtvrtina všech zemědělských komodit (vztaženo na jejich hodnotu) získaných v rámci mezinárodního obchodu na základě nelegálního odlesňování, což zahrnuje 27 % veškeré sóji, 18 % veškerého palmového oleje, 15 % veškerého hovězího a 31 % veškeré kůže(10);

10.  zdůrazňuje, že v zájmu účinného boje proti odlesňování, které souvisí se spotřebou zemědělských komodit, by se EU měla ve své činnosti zaměřovat nejenom na palmový olej, ale na všechny podobné dovážené zemědělské produkty;

11.  připomíná, že Malajsie a Indonésie jsou hlavními výrobci palmového oleje, přičemž se odhaduje, že pokrývají 85–90 % světové produkce, a vítá skutečnost, že rozloha malajského primárního lesa se od roku 1990 zvýšila, je však i nadále znepokojen tím, že stávající úroveň odlesňování v Indonésii dosahuje 0,5 % celkové rozlohy lesa každých pět let;

12.  připomíná, že Indonésie se nedávno stala třetím největším producentem emisí CO2 na světě a trpí úbytkem biologické rozmanitosti, přičemž několik ohrožených volně žijících druhů je na pokraji vyhynutí;

13.  připomíná, že palmový olej tvoří zhruba 40 % světového obchodu s rostlinnými oleji a že přibližně 7 milionů tun ročně řadí EU na druhé místo mezi největšími světovými dovozci;

14.  je velmi znepokojen skutečností, že přibližně polovina plochy nelegálně vykácených lesů se využívá na produkci palmového oleje pro trh EU;

15.  konstatuje, že zemědělsko-potravinářský průmysl používá palmový olej jako přísadu nebo náhražku, a to vzhledem k jeho produktivitě a chemickým vlastnostem, jako je např. snadné skladování, bod tání a nižší nákupní cena této suroviny;

16.  rovněž konstatuje, že pokrutiny z palmových jader jsou v EU využívány jako krmivo pro zvířata, zvláště pak na výkrm skotu chovaného na mléko a na maso;

17  v této souvislosti zdůrazňuje, že sociální, zdravotní a environmentální normy jsou v EU přísnější;

18.  plně si uvědomuje složitost problematiky palmového oleje a zdůrazňuje, že je důležité najít globální řešení na základě kolektivní odpovědnosti mnoha aktérů; důrazně doporučuje, aby byl tento princip uplatněn u všech subjektů zapojených v dodavatelském řetězci, včetně EU a dalších mezinárodních organizací, členských států, finančních institucí, vlád zemí, které vyrábějí palmový olej, původních obyvatel a místních komunit, národních a nadnárodních firem zapojených do výroby, distribuce a zpracování palmového oleje, sdružení spotřebitelů a nevládních organizací; je navíc přesvědčen, že na řešení mnoha závažných problémů, které souvisí s neudržitelnou výrobou a spotřebou palmového oleje, se musí nutně podílet všichni tito aktéři, kteří musí koordinovat své úsilí;

19.  poukazuje na společnou celosvětovou odpovědnost při dosahování udržitelné výroby palmového oleje a zároveň zdůrazňuje, že při hledání udržitelně vyráběných alternativ hraje významnou úlohu potravinářský průmysl;

20.  konstatuje, že se řada výrobců komodit a obchodníků, maloobchodníků a dalších mezičlánků v dodavatelském řetězci včetně evropských společností zavázala k takové výrobě komodit a obchodování s nimi, které by nevedly k odlesňování a přeměně rašelinišť bohatých na uhlík na plantáže a které by zaručily dodržování lidských práv a zajistily transparentnost, ověřování třetích stran a odpovědné řízení;

21.  uvědomuje si, že zachování deštných pralesů a globální biodiverzity má prvořadý význam pro budoucnost Země a lidstva, nicméně zdůrazňuje, že úsilí o ochranu životního prostředí je třeba kombinovat s nástroji politiky rozvoje venkova, aby se zabránilo chudobě a zvýšila se zaměstnanost v malých zemědělských obcích v daných oblastech;

22.  domnívá se, že úsilí o zastavení odlesňování musí zahrnovat budování kapacit na místní úrovni, pomoc v oblasti technologií, sdílení osvědčených postupů mezi komunitami a podporu drobným zemědělcům s cílem pomoci jim co nejúčinněji využívat jejich již existující ornou půdu, aniž by se museli uchylovat k další přeměně lesů; zdůrazňuje v této souvislosti silný potenciál agroekologických postupů pro maximalizaci funkcí ekosystému prostřednictvím kombinovaných technik pěstování rozmanitých plodin, agrolesnictví a permakultur, aniž by došlo k závislosti na vstupech nebo k pěstování monokultur;

23.  konstatuje, že pěstování palmy olejné může pozitivně přispívat k hospodářskému rozvoji států a nabízet perspektivní hospodářské příležitosti pro zemědělce, pokud bude prováděno zodpovědně a udržitelným způsobem a budou stanoveny přísné podmínky pro udržitelné pěstování;

24.  bere na vědomí existenci různých typů dobrovolných certifikačních schémat, jako jsou RSPO, ISPO, MSPO apod., a vítá jejich úlohu při podpoře udržitelného pěstování palmy olejné; konstatuje nicméně, že kritéria udržitelnosti těchto norem jsou kritizována, zejména pokud jde o ekologickou a sociální integritu; zdůrazňuje, že existence různých schémat je pro spotřebitele matoucí a že hlavním cílem by mělo být vytvoření jednotného certifikačního systému, což by zlepšilo viditelnost udržitelně vyráběného palmového oleje pro spotřebitele; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl tento certifikační systém zárukou toho, že na trh EU se dostane pouze udržitelně vyráběný palmový olej;

25.  konstatuje, že naši partneři, kteří nejsou členy EU, si musí rovněž více uvědomovat svou úlohu při řešení otázek udržitelnosti a odlesňování, a to i v rámci svých postupů pro získávání surovin;

Doporučení

26.  vyzývá Komisi, aby splnila mezinárodní závazky EU, mj. ty, které byly stanoveny v rámci COP 21, Fóra OSN pro lesy (UNFF)(11), Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (UNCBD)(12), newyorské deklarace o lesích a cíle udržitelného rozvoje zastavit odlesňování do roku 2020(13);

27.  bere na vědomí potenciál iniciativ, jako je např. newyorská deklarace o lesích(14), která má pomoci dosáhnout cílů soukromého sektoru, pokud jde o zamezení odlesňování při výrobě zemědělských komodit, jako je palmový olej, sója, papír nebo hovězí maso, nejpozději do roku 2020; konstatuje, že některé společnosti mají ambicióznější cíle, ale ačkoliv více než 60 % společností působících v odvětví palmového oleje se zavázalo provádět iniciativy tohoto druhu, v současnosti pouze 2 % společností dokáže vysledovat palmový olej, s nímž obchodují, v rámci dodavatelského řetězce až ke zdroji(15);

28.  poukazuje na snahu a pokrok dosažený v potravinářském průmyslu při zajišťování certifikace udržitelné výroby palmového oleje; vyzývá veškerá průmyslová odvětví používající palmový olej, aby vynaložily větší úsilí o získávání tohoto certifikovaného oleje;

29.  žádá Komisi a všechny členské státy, které tak dosud neučinily, aby dostály svému závazku usilovat o celounijní přijetí národních závazků do roku 2020, aby měl veškerý používaný palmový olej certifikaci udržitelné výroby, mj. aby podepsaly a prováděly Amsterodamskou deklaraci „Towards Eliminating Deforestation from Agricultural Commodity Chains with European Countries“ (Vyloučit odlesňování z řetězců zemědělských komodit v evropských zemích), a usilovaly o přijetí odvětvového závazku, mj. podpisem a prováděním Amsterodamské deklarace „In Support of a Fully Sustainable Palm Oil Supply Chain by 2020“ (Podpora zcela udržitelného dodavatelského řetězce palmového oleje do roku 2020);

30.  vyzývá společnosti, které pěstují palmu olejnou, aby dodržovaly Bangkokskou dohodu o jednotném postupu při prosazování zásad týkajících se zákazu odlesňování a používaly nástroj „High Carbon stock“ (HCS), který pomáhá určit oblasti vhodné pro plantáže palmy olejné, jako jsou oblasti s degradovanou půdou, jež se vyznačuje nízkou kapacitou pro ukládání uhlíku a nemá vysokou přírodní hodnotu;

31.  vyzývá EU, aby dodržela své závazky zintenzivnit probíhající jednání v rámci dobrovolných dohod o partnerství FLEGT a aby zajistila, aby se konečné dohody vztahovaly na dřevo pocházející z přeměny lesů na plantáže pro výrobu palmového oleje; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby tyto dohody byly v souladu s mezinárodním právem a se závazky v oblasti ochrany životního prostředí, lidských práv a udržitelného rozvoje a aby vedly k přiměřeným opatřením zaměřeným na ochranu lesů a jejich udržitelné obhospodařování, včetně ochrany práv místních komunit a původních obyvatel; konstatuje, že podobně by se mohlo postupovat také s ohledem na zajištění odpovědných dodavatelských řetězců v případě palmového oleje; navrhuje, aby se politika EU v oblasti výroby palmového oleje zakládala na zásadách FLEGT, pokud jde o vícestranný dialog, a řešily hluboké správní problémů v zemích, které vyrábějí palmový olej, stejně jako příznivou politiku EU v oblasti dovozu; podotýká, že tato opatření by mohla vést k lepší kontrole odvětví palmového oleje v cílových zemích;

32.  konstatuje, že důležitým prvkem je spolupráce se zeměmi, které vyrábějí palmový olej, na základě výměny informací o trvalém a ekonomicky reálném vývoji situace a obchodních praktik; domnívá se, že podpora snah v těchto zemích o rozvoj udržitelných praktik může přispět ke zlepšení života v těchto zemích a jejich hospodářství;

33.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů týkajících se transparentnosti a spolupráce mezi vládami a společnostmi, které využívají palmový olej, a aby spolu s členskými státy spolupracovala se třetími zeměmi na vypracování a provádění vnitrostátních právních předpisů a dodržování zvykových práv společenství k půdě, která zajišťují, aby byly lesy, obyvatelé lesů a jejich živobytí chráněny;

34.  vyzývá Komisi, aby posoudila nutnost zavedení mechanismů, pomocí nichž by se v rámci akčního plánu FLEGT prostřednictvím dobrovolných dohod o partnerství řešila přeměna lesů na plochy určené ke komerčnímu zemědělství, a aby v tomto procesu posílila postavení dalších organizací občanské společnosti, původních komunit a zemědělců – vlastníků půdy;

35.  žádá, aby EU jako doplňující element dobrovolných partnerských dohod vytvořila legislativu navazující na dobrovolné partnerské dohody v oblasti palmového oleje dle příkladu nařízení EU o těžbě dřeva, které se vztahuje jak na společnosti, tak i na finanční instituce; podotýká, že EU reguluje dodavatelské řetězce dřeva, ryb a konfliktních minerálů, zatím však nereguluje žádné dodavatelské řetězce zemědělských komodit, jejichž pěstování ohrožuje lesy; žádá Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí při provádění nařízení o dřevu, aby bylo možné lépe posoudit jeho účinnost a zjistit, zda by se mohlo stát vzorem pro nové legislativní akty EU, jejichž cílem bude zamezit v Unii prodeji neudržitelného palmového oleje;

36.  žádá Komisi, aby ve spolupráci se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty z veřejného i soukromého sektoru iniciovala informační kampaně, a poskytovala tak spotřebitelům komplexní informace o příznivých ekologických, sociálních a politických důsledcích udržitelné výroby palmového oleje; žádá Komisi, aby zajistila, aby informace o tom, že je produkt vyráběn udržitelným způsobem, byly spotřebitelům v případě všech produktů obsahujících palmový olej poskytovány na základě snadno rozeznatelné značky, a důrazně doporučuje, aby tato značka byla součástí produktu či jeho obalu nebo aby byla snadno dostupná prostřednictvím technologických prvků;

37.  vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s dalšími významnými spotřebiteli palmového oleje, jako jsou Čína, Indie a země, které vyrábějí palmový olej, zvyšovala tak jejich informovanost a hledala společná řešení problému úbytku tropických lesů a jejich znehodnocování;

38.  těší se na studie Komise k odlesňování a k palmovému oleji, které, jak věří, budou prezentovány v co nejbližším termínu po jejich odevzdání;

39.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní údaje o využívání a spotřebě palmového oleje v Evropě a jeho dovozu do EU;

40.  žádá Komisi, aby se intenzivněji věnovala výzkumu v oblasti získávání informací o dopadu evropské spotřeby a investic na proces odlesňování, sociální problémy, ohrožené druhy a znečištění životního prostředí ve třetích zemích a aby apelovala na obchodní partnery mimo EU, aby učinili totéž;

41.  žádá Komisi, aby rozvíjela technologie a předložila konkrétní akční plán, včetně informačních kampaní, s cílem omezit dopad evropské spotřeby na odlesňování ve třetích zemích;

42.  uznává pozitivní příspěvek stávajících certifikačních schémat, ale s lítostí poznamenává, že RSPO, ISPO, MSPO ani žádná další hlavní uznávaná certifikační schémata svým členům účinně nezakazují konverzi deštných pralesů či rašelinišť na plantáže palmy olejné; domnívá se proto, že tato hlavní certifikační schémata selhávají při účinném omezování emisí skleníkových plynů během procesu zakládání a provozování plantáží, a v důsledku toho ani nedokázala předejít mohutným požárům pralesů a rašelinišť; žádá Komisi, aby zajistila provedení nezávislého auditu a kontroly těchto certifikačních schémat s cílem zaručit, že palmový olej, který je uveden na trh EU, splňuje veškeré nezbytné normy a je produkován udržitelným způsobem; konstatuje, že otázku udržitelnosti v odvětví palmového oleje nelze řešit pouze dobrovolnými opatřeními a politikami, ale že by se na společnosti vyrábějící palmový olej měla vztahovat i závazná pravidla a systémy povinné certifikace;

43.  vyzývá EU, aby zavedla minimální kritéria udržitelnosti pro palmový olej a výrobky obsahující tento olej, které jsou dováženy do EU, a zaručila tím, že palmový olej v EU:

-   není přímou nebo nepřímou příčinou poškozování ekosystémů, jako je např. odlesňování původních a druhotných lesů nebo ničení či znehodnocování rašelinišť nebo jiných ekologicky cenných lokalit, a nezpůsobuje ztrátu biologické rozmanitosti, především všech ohrožených druhů zvířat a rostlin,

-   není příčinou změn postupů při obhospodařování půdy, které mají negativní dopad na životní prostředí,

-   není příčinou vzniku ekonomických, sociálních a ekologických problémů a konfliktů, konkrétně mj. dětské práce, nucené práce, nezákonného záboru půdy nebo vyhánění domorodých nebo místních komunit,

-   plně respektuje základní lidská a sociální práva a je plně v souladu s adekvátními sociálními a pracovními normami, které mají zaručit bezpečnost a dobré životní podmínky pracovníků,

-  umožňuje začlenění malopěstitelů palmového oleje do systému certifikace a zajišťuje jejich spravedlivý podíl na zisku,

-   je pěstován na plantážích, které jsou obhospodařovány za použití moderních agroekologických metod, jejichž cílem je stimulovat přechod na udržitelné zemědělské postupy, a minimalizovat tak negativní ekologické a sociální škody;

44.  podotýká, že přísné normy pro odpovědnou produkci palmového oleje, včetně norem, které vypracovala Skupina pro inovaci produkce palmového oleje (POIG), už existují, že je však zatím firmy a systémy certifikace až na RSPO Next ve větší míře nepřijaly;

45.  podotýká, že pro všechny subjekty v rámci dodavatelského řetězce je důležité moci rozlišovat mezi udržitelně a neudržitelně získávaným palmovým olejem a jeho rezidui a vedlejšími produkty; poukazuje na význam možnosti zpětného vysledování komodit a transparentnosti ve všech fázích dodavatelského řetězce;

46.  vyzývá EU, aby stanovila závazný regulační rámec s cílem zajistit, aby dodavatelské řetězce všech dovozců zemědělských komodit byly vysledovatelné až k původu surovin;

47.  vyzývá Komisi, aby zvýšila sledovatelnost palmového oleje dováženého do EU a aby zvážila, zda do doby, než bude zavedeno jednotné certifikační schéma, nezavést různé systémy cel, které by přesněji reflektovaly skutečné náklady spojené se zátěží na životní prostředí; žádá Komisi, aby posoudila i zavedení a uplatňování nediskriminačních celních i necelních překážek odvíjejících se od uhlíkové stopy palmového oleje; žádá, aby v souvislosti s odlesňováním byla plně uplatňována zásada „znečišťovatel platí“;

48.  vyzývá Komisi, aby jasně vymezila sankce za nedodržování právních předpisů a zároveň udržovala obchodní vztahy se třetími zeměmi;

49.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zahájila reformu nomenklatury harmonizovaného systému Světové celní organizace, která by umožnila rozlišovat mezi certifikovaným udržitelným a neudržitelným palmovým olejem a jejich deriváty;

50.  žádá Komisi, aby do kapitol obchodních smluv a dohod o rozvojové spolupráci, které se týkají udržitelného rozvoje, neprodleně zahrnula vymahatelné závazky, které mají bránit odlesňování, mimo jiné by měly obchodní smlouvy se zeměmi, které vyrábějí palmový olej, obsahovat záruku, že nebude docházet k odlesňování, a aby přijala přísná a vymahatelná opatření za účelem boje proti neudržitelným lesnickým postupům v zemích, které vyrábějí palmový olej;

51.  žádá Komisi a členské státy, aby se zaměřily na rozvoj nástrojů, které umožní lepší začlenění tématu ochrany životního prostředí do rozvojové spolupráce; konstatuje, že se tímto postupem pomůže zajistit, že rozvojové aktivity nebudou příčinou nedomyšlených ekologických problémů, ale budou s ochrannou aktivitou v synergii;

52.  poznamenává, že hlavní překážkou pro kontrolu nad rozšiřováním plantáží palmy olejné jsou nedokonalé katastry nemovitostí v zemích, které vyrábějí palmový olej, což omezuje možnosti drobných zemědělců získat úvěry potřebné pro zlepšení udržitelnosti jejich plantáží; konstatuje, že základní podmínkou účinné politiky v oblasti životního prostředí je upevnění řádné správy a postavení lesnických úřadů na místní i celostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby zemím, které vyrábějí palmový olej, poskytla technickou a finanční pomoc s cílem zdokonalit jejich katastry nemovitostí a zlepšit environmentální udržitelnost plantáží palmy olejné; poukazuje na to, že mapování území v zemích, které vyrábějí palmový olej, mimo jiné pomocí satelitních a geoprostorových technologií, představuje jediný způsob, jak monitorovat koncese k pěstování palmy olejné a zavést strategie zaměřené na zalesňování, opětovné zalesňování a vytváření biologických koridorů; vyzývá Komisi, aby podporovala země, které vyrábějí palmový olej, při zavádění systémů na předcházení požárům;

53.  podporuje nedávné moratorium indonéské vlády na využívání rašelinišť, které by mělo zabránit tomu, aby se plantáže rozšiřovaly na zalesněná rašeliniště; podporuje vytvoření agentury pro rekultivaci rašelinišť, jejímž cílem by bylo zrekultivovat dva miliony hektarů rašelinišť zasažených požáry;

54.  žádá Komisi a členské státy, aby v rámci dialogu s těmito zeměmi podporovaly snahy o to, aby nedocházelo k dalšímu rozšiřování ploch, na nichž je palma olejná pěstována, včetně vyhlášení moratoria na udílení nových koncesí, neboť je třeba chránit to, co ještě zbývá z deštných pralesů;

55.  vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že obchodování s půdou může porušovat zásadu svobodného, předběžného a informovaného souhlasu místních komunit v souladu s úmluvou MOP č. 169; vyzývá EU a její členské státy k zajištění toho, aby investoři se sídlem v EU v plném rozsahu dodržovali mezinárodní normy týkající se odpovědného a udržitelného investování do zemědělství, zejména pokyny FAO-OECD pro odpovědné zemědělské dodavatelské řetězce, dobrovolné pokyny FAO o vlastnických vztazích k půdě, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti; zdůrazňuje nezbytnost přijetí opatření, která zajistí obětem porušení práv ze strany podniků přístup k nápravě;

56.  vyzývá tedy příslušné orgány zemí, v nichž k těmto aktivitám dochází, aby dodržovaly lidská práva, včetně pozemkových práv obyvatel lesů, a posílily environmentální, sociální a zdravotnické závazky a braly přitom v potaz dobrovolné pokyny FAO o vlastnických vztazích k půdě(16);

57.  naléhavě vyzývá EU, aby podporovala mikropodniky a malé a rodinné místní venkovské podniky a prosazovala vnitrostátní a místní právní registraci vlastnictví nebo držbu půdy;

58.  zdůrazňuje nízkou míru odlesňování půdy původních obyvatel se zabezpečenými systémy zvykové držby a hospodaření se zdroji, které mají vysoký potenciál z hlediska nákladově efektivního snižování emisí a zabezpečení celosvětových ekosystémových služeb; vyzývá k využití mezinárodních fondů v oblasti změny klimatu a rozvoje k zabezpečení půdy původních obyvatel a komunit a na podporu původních obyvatel a komunit investujících do ochrany své půdy;

59.  připomíná, že chudé ženy žijící ve venkovských oblastech jsou obzvláště závislé na lesních zdrojích pro svou obživu; zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do vnitrostátních lesnických politik a institucí tak, aby byl podporován například rovný přístup žen k vlastnictví půdy a jiných zdrojů;

60.  připomíná Komisi její sdělení nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“(17), které poukazuje na celkový přístup k úbytku tropických lesů s přihlédnutím ke všem faktorům, které vedou k odlesňování, včetně výroby palmového oleje; připomíná Komisi její cíl pro jednání na 21. konferenci smluvních stran zastavit nejpozději do roku 2030 úbytek celosvětové zalesněné plochy a snížit hrubý úbytek tropických lesů do roku 2020 nejméně o 50 % ve srovnání se současnou úrovní;

61.  vyzývá Komisi, aby vytrvala ve svém úsilí o vypracování akčního plánu EU týkajícího se odlesňování a znehodnocování lesů, který by obsahoval konkrétní regulační opatření, jež by zaručila, že žádná činnost dodavatelských řetězců ani finanční transakce spojené s EU nepovedou k odlesňování a znehodnocování lesů v souladu se 7. akčním programem pro životní prostředí, a také akčního plánu EU týkajícího se palmového oleje; vyzývá Komisi, aby přijala jednotnou definici slovního spojení „nezpůsobující odlesňování“;

62.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly definici pojmu les, která by zahrnula biologickou, sociální a kulturní rozmanitost, s cílem zabránit zabírání půdy a ničení tropických lesů pro potřeby obrovských monokultur palmy olejné, protože by to ohrozilo závazky EU v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje potřebu upřednostnit původní druhy, a tím chránit ekosystémy, přírodní stanoviště a místní komunity;

63.  vyzývá Komisi, aby předložila akční plán EU pro odpovědné chování podniků;

64.  trvá na tom, že rozvojové finanční instituce by měly zajistit, aby jejich politiky v oblasti sociální ochrany a ochrany životního prostředí byly závazné a v plném souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; požaduje zvýšení transparentnosti financování, pokud jde o soukromé finanční instituce a veřejné finanční subjekty;

65.  žádá členské státy, aby zavedly povinné požadavky upřednostňující udržitelné dodávky palmového oleje ve všech státních výběrových řízeních;

66.  se znepokojením konstatuje, že komerční zemědělství je stále důležitou hnací silou celosvětového odlesňování a že přibližně k polovině všeho odlesňování tropických lesů od roku 2000 došlo v důsledku nezákonné přeměny lesů na komerční zemědělství, což může rovněž představovat riziko konfliktů; požaduje zkvalitnění koordinace politik v oblasti lesnictví, komerčního zemědělství, využívání půdy a rozvoje venkova, aby se dosáhlo cílů udržitelného rozvoje a byly splněny závazky související se změnou klimatu; zdůrazňuje potřebu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje i v této oblasti, včetně politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

67.  upozorňuje na problémy spojené s procesy koncentrace půdy a změnami ve využívání půdy, které vznikají při zakládání monokultur, jako jsou plantáže palmy olejné;

68.  vyzývá Komisi, aby podporovala další výzkum dopadů změn ve využívání půdy, včetně odlesňování a výroby bioenergie, na emise skleníkových plynů;

69.  vyzývá Komisi, aby šla příkladem pro ostatní země tím, že stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů z obhospodařovaných mokřadů a změn ve využívání půdy mokřadů v právních předpisech EU;

70.  poukazuje na dopady velkých monokultur palmy olejné, které zvyšují výskyt škůdců, znečišťování vod zemědělskými chemickými přípravky a erozi půdy, mají vliv na ukládání uhlíku a na ekologii celého regionu a brání migraci živočišných druhů;

71.  podotýká, že výsledky posledního výzkumu ukazují, že pěstování vícero plodin na plantážích palmy olejné v rámci agrolesnictví může mít řadu výhod, pokud jde o biologickou rozmanitost, produktivitu a pozitivní výsledky v sociální oblasti;

72.  žádá Komisi, aby zajistila soulad a posílila synergie mezi společnou zemědělskou politikou (SZP) a ostatními politikami EU a aby zajistila, aby tyto politiky byly prováděny způsobem, který bude v souladu s programy boje proti odlesňování v rozvojových zemí, jako je REDD; vyzývá Komisi, aby zaručila, že reforma SZP nepovede přímo ani nepřímo k dalšímu odlesňování a že bude podporovat cíl, kterým je zastavení celosvětového odlesňování; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily, že se o environmentálních problémech spojených s odlesňováním, které způsobuje produkce palmového oleje, bude hovořit také v souvislosti s cíli, které mají podle být podle evropské strategie biologické rozmanitosti dosaženy do roku 2020 a které by měly být nedílnou složkou vnější činnosti Unie v této oblasti;

73.  žádá Komisi, aby poskytovala podporu organizacím zaměřujícím se hlavně na in-situ, ale i ex-situ ochranu všech živočišných druhů zasažených ztrátou přírodních stanovišť v důsledku odlesňování kvůli palmovému oleji;

74.  požaduje, aby byl na úrovni EU proveden rozsáhlejší výzkum v oblasti udržitelných krmiv s cílem vyvinout pro evropské zemědělství alternativu k produktům z palmy olejné;

75.  konstatuje, že 70 % biopaliv spotřebovávaných v EU se v EU též pěstuje/vyrábí a 23 % biopaliv dovážených do EU tvoří palmový olej, původem především z Indonésie, a dalších 6 % tvoří sója(18);

76.  bere na vědomí nepřímé dopady poptávky EU po biopalivech související s ničením tropických lesů;

77.  konstatuje, že když se zohlední také nepřímá změna ve využívání půdy, mohou v některých případech biopaliva vyrobená z plodin vést dokonce k čistému nárůstu emisí skleníkových plynů, např. kvůli vypalování biotopů s vysokými zásobami uhlíku, jako jsou tropické pralesy nebo rašeliniště; je znepokojen tím, že posuzování nepovinných režimů ze strany Komise nezahrnuje dopady nepřímé změny ve využívání půdy;

78.  vyzývá orgány EU, aby v rámci reformy směrnice o obnovitelných zdrojích energie zahrnuly do dobrovolného systému zvláštní kontrolní postupy týkající se sporů ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práce, špatných pracovních podmínek pro zemědělce a zdravotních a bezpečnostních rizik; rovněž vyzývá EU, aby zohlednila dopady nepřímé změny ve využívání půdy a začlenila do reformy směrnice o obnovitelných zdrojích energie požadavky v oblasti sociální odpovědnosti;

79.  požaduje, aby byla do politiky EU v oblasti biopaliv začleněna účinná kritéria udržitelnosti, která mají chránit půdu s vysokou hodnotou z hlediska biologické rozmanitosti, s vysokými zásobami uhlíku a rašeliniště, a také sociální kritéria;

80.  bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr ve své poslední zprávě(19), která analyzuje stávající systémy certifikace biopaliv, konstatuje, že v těchto systémech nejsou obsaženy závažné aspekty udržitelnosti, například nezohledňují nepřímý dopad poptávky, neprovádějí ověřování a nemohou zaručit, že výroba certifikovaných biopaliv nevede k odlesňování a s tím souvisejícím negativním socio-ekonomickým dopadům; je si vědom obav v souvislosti s transparentností při hodnocení certifikačních schémat; žádá Komisi, aby zvýšila transparentnost systémů udržitelnosti mimo jiné tím, že sestaví odpovídající seznamu aspektů, které by měly být přezkoumány, jako např. výroční zprávy a možnost požádat o provedení auditu nezávislou třetí stranou; požaduje posílení pravomocí Komise ověřovat a kontrolovat systémy, zprávy a činnosti;

81.  vyzývá k provedení příslušných doporučení Účetního dvora, na kterých se Komise dohodla;

82.  je znepokojen tím, že 46 % palmového oleje dováženého do EU je určeno k výrobě biopaliva, což vyžaduje využití zhruba jednoho milionu hektarů tropické půdy; vyzývá Komisi, aby přijala opatření vedoucí k tomu, aby se rostlinné oleje, včetně palmového oleje, které jsou hnací silou odlesňování, pokud možno do roku 2020 přestaly používat jako složky biopaliv;

83.  konstatuje, že pouhý zákaz nebo postupné ukončení používání palmového oleje může vést k tomu, že tento olej bude při výrobě biopaliv nahrazen jiným tropickým rostlinným olejem z plodin, které budou pravděpodobně pěstovány ve stejných ekologicky citlivých oblastech jako palmový olej a které mohou mít mnohem větší dopad na biologickou rozmanitost, využívání půdy a emise skleníkových plynů než samotný palmový olej; doporučuje nalézt a podporovat udržitelnější alternativy pro použití v biopalivech, jako jsou evropské oleje vyráběné z řepky a slunečnicových semen pěstovaných v tuzemsku;

84.  žádá Komisi a členské státy, aby souběžně podporovaly další rozvoj druhé a třetí generace biopaliv s cílem snížit riziko nepřímé změny ve využívání půdy v Unii a aby stimulovaly přechod k pokročilým biopalivům v souladu se směrnicí (EU) 2015/1513 a v souladu s ambicemi Unie v oblasti oběhového hospodářství, účinného využívání zdrojů a mobility s nízkými emisemi;

85.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1)

  Sdělení Komise „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“ (COM(2011)0244),

(2)

  Přijaté texty, P8_TA(2016)0034.

(3)

  Zdroj: Forest Trends: Consumer Goods and Deforestation: An Analysis of the Extent and Nature of Illegality in Forest Conversion for Agriculture and Timber Plantations (http://www.forest-trends.org/documents/files/doc_4718.pdf)

(4)

  Zdroj: World Resources Institute (http://www.wri.org/blog/2015/10/indonesia%E2%80%99s-fire-outbreaks-producing-more-daily-emissions-entire-us-economy)

(5)

  http://www.fao.org/docrep/016/ap106e/ap106e.pdf (FAO, World Agriculture Towards 2030/2050 - The 2012 Revision)

(6)

  http://wwf.panda.org/what_we_do/footprint/agriculture/palm_oil/ (WWF)

(7)

  Zdroj: Zpráva Globiom (https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/documents/Final%20Report_GLOBIOM_publication.pdf)

(8)

  Například: Amnesty International - The Great Palm Oil Scandal (https://www.amnesty.org/en/documents/asa21/5243/2016/en/ ) and Rainforest Action Network - The Human Cost of Conflict Palm Oil(https://d3n8a8pro7vhmx.cloudfront.net/rainforestactionnetwork/pages/15889/attachments/original/1467043668/The_Human_Cost_of_Conflict_Palm_Oil_RAN.pdf?1467043668)

(9)

  The impact of EU consumption on deforestation: Comprehensive analysis of the impact of EU consumption on deforestation, 2013, European Commission, http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/1.%20Report%20analysis%20of%20impact.pdf (s. 56)

(10)

  Zdroj: FERN: Stolen Goods: The EU’s complicity in illegal tropical deforestation (http://www.fern.org/sites/fern.org/files/Stolen%20Goods_EN_0.pdf)

(11)

  Závěry Fóra OSN pro lesy.

(12)

  Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, cíle z Aiči: https://www.cbd.int/sp/targets/

(13)

  Cíle udržitelného rozvoje, bod 15.2, cíl zastavit odlesňování https://sustainabledevelopment.un.org/sdg15

(14)

  Summit OSN o klimatu 2014.

(15)

  http://forestdeclaration.org/wp-content/uploads/2015/09/2016-NYDF-Goal-2-Assessment-Report.pdf

(16)

  Dobrovolné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním potravinovým zabezpečením, Řím 2012, http://www.fao.org/docrep/016/i2801e/i2801e.pdf.

(17)

  Sdělení Komise ze dne 17. října 2008 (COM(2008)0645 final).

(18)

  EUROSTAT – Nabídka, přeměna a spotřeba energií z obnovitelných zdrojů; roční údaje (nrg_107a), studie Globiom z roku 2015 s názvem „Vliv biopaliv na změny ve využití půdy v EU“, http://www.fediol.be/

(19)

  Zdroj: Evropský účetní dvůr: Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv: nedostatky v uznávání a dohledu nad systémem (http://www.eca.europa.eu/cs/Pages/NewsItem.aspx?nid=7171)


VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Evropská komise k tématu udržitelného rozvoje říká: „Udržitelný rozvoj znamená naplnění potřeb současné generace, aniž by docházelo k ohrožení naplňování potřeb generací následujících. Vize progresivního a dlouhodobého rozvoje lidské společnosti je jedním ze základních stavebních kamenů EU a musí být tedy aspektem našeho rozhodování i v případech, jako je problematika palmového oleje.“

Není tomu ani dvacet let, kdy se palmový olej stal celosvětově nejužívanějším olejem, ale kdy se také stal jednou z příčin rozsáhlé devastace rozmanitých ekosystému v tropickém pásmu. Případy ostrovů Sumatra a Borneo v Indonésii se díky této komoditě zapsaly do historie jako případy nejrychlejšího odlesnění v lidské historii. Díky nebývale rychlému rozmachu tohoto průmyslového sektoru bohužel nebyly podchyceny veškeré hrozby, které se s masivní implementací monokulturních plantáží pojí. Čas nyní ukazuje, že rizika byla podhodnocena a dostavují se negativní konotace, které se s nadměrným, téměř neregulovaným pěstováním této plodiny pojí.

Tropické ekosystémy, zejména pak deštěné pralesy, které tvoří jen 7 % světové vegetace, jsou pod největším tlakem v historii lidské rasy a dochází ke ztrátě nejen velmi cenné vegetace, ale i mnoha živočišných druhů, které v některých případech nebyly ještě ani objeveny. Vliv pěstování palmového oleje se ale neomezuje pouze na deštné pralesy. Pod narůstajícím tlakem jsou také přilehlé mořské ekosystémy, dochází k nenávratné ztrátě podzemní vody, vysychání řek, masivním požárům tropických lesů a rašelinišť a celkové změně klimatu v inkriminovaných oblastech, potažmo ke změně klimatu globálního. Tyto změny neovlivňují jenom tropickou faunu a flóru, ale i místní obyvatele, jejichž životy jsou s těmito ekosystémy úzce propojeny. Palmový olej se tak stává i ohniskem četných sociálních a ekonomických konfliktů. Tempo, s jakým se tyto změny dostavují, je alarmujíc, a žádá si proto okamžitou reakci.

Evropská unie je třetím největším trhem, kam palmový olej proudí, a zásadním způsobem se tak podílí na událostech v tropických zemích, kde se palmový olej pěstuje. Evropské finanční instituce jsou navíc jedněmi z největších investorů v tomto sektoru, a nesou tudíž také odpovědnost za to, jak je s jejich prostředky nakládáno. Je nutné zmínit, že na vzniklých problémech má podíl mnoho aktérů a nesou tak sdílenou odpovědnost. EU a její členské státy jako jedni z aktérů by se měly této odpovědnosti postavit čelem a učinit kroky, které budou vést ke zlepšení současné kritické situace.

OSN vytvořila akční plán pro udržitelný rozvoj do roku 2030, ve kterém uvádí 17 zásadních bodů, které by chtělo do tohoto časového horizontu naplnit. Problematika palmového oleje se potažmo dotýká všech sedmnácti zmíněných bodů, přičemž nejvíce je spojena s body 2, 3, 6, 14, 16, 17 a zejména pak 12, 13 a 15. To pouze ilustruje, jak zásadním tématem palmový olej je a proč je neodkladně nutné se touto problematikou zabývat a hledat uspokojivá, dlouhodobá řešení.


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (2.3.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

k palmovému oleji a odlesňování deštných pralesů

(2016/2222(INI))

Navrhovatelka: Heidi Hautala

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že udržitelné zemědělství, potravinové zabezpečení a udržitelné hospodaření s lesy jsou hlavními cíli udržitelného rozvoje; se znepokojením konstatuje, že palmový olej je důležitou hnací silou odlesňování, zejména v Malajsii, Indonésii, Papui-Nové Guineji, Libérii, Kamerunu, Konžské republice, Kolumbii a Peru; připomíná, že lesy jsou nezbytné pro přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění jejích dopadů;

2.  zdůrazňuje nízkou míru odlesňování půdy původních obyvatel se zabezpečenými systémy zvykové držby a hospodaření se zdroji, které mají vysoký potenciál z hlediska nákladově efektivního snižování emisí a zabezpečení celosvětových ekosystémových služeb; vyzývá k využití mezinárodních fondů v oblasti změny klimatu a rozvoje k zabezpečení půdy původních obyvatel a komunit a na podporu původních obyvatel a komunit investujících do ochrany své půdy;

3.  připomíná, že chudé ženy žijící ve venkovských oblastech jsou obzvláště závislé na lesních zdrojích pro svou obživu; zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do vnitrostátních lesnických politik a institucí tak, aby podporoval například rovný přístup žen k vlastnictví půdy a jiných zdrojů;

4.  se znepokojením konstatuje, že komerční zemědělství je stále důležitou hnací silou celosvětového odlesňování a že přibližně k polovině všeho odlesňování tropických lesů od roku 2000 došlo v důsledku nezákonné přeměny lesů na komerční zemědělství, což může rovněž představovat riziko konfliktů; požaduje zkvalitnění koordinace politik v oblasti lesnictví, komerčního zemědělství, využívání půdy a rozvoje venkova, aby se dosáhlo cílů udržitelného rozvoje a byly splněny závazky související se změnou klimatu; zdůrazňuje potřebu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje i v této oblasti, včetně politiky EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

5.  se znepokojením konstatuje, že celosvětová honba za půdou je poháněna zvyšující se celosvětovou poptávkou po biopalivech a surovinách a spekulacemi s půdou a zemědělskými komoditami; poukazuje na závěr zvláštní zprávy Účetního dvora č. 18/2016, že systém EU pro certifikaci udržitelnosti biopaliv není plně spolehlivý; vyzývá orgány EU, aby v rámci reformy směrnice o obnovitelných zdrojích energie zahrnuly do dobrovolného systému zvláštní kontrolní postupy týkající se sporů ohledně pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práce, špatných pracovních podmínek pro zemědělce a zdravotních a bezpečnostních rizik; rovněž vyzývá EU, aby zohlednila dopady nepřímé změny ve využívání půdy a začlenila požadavky v oblasti sociální odpovědnosti do reformy směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

6.  zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou hraje výroba palmového oleje v ekonomikách rozvojových zemí produkujících palmový olej jako cenný zdroj příjmů i pracovních míst;

7.  připomíná Komisi její sdělení ze dne 17. října 2008 nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ a poukazuje přitom na celkový přístup k úbytku tropických lesů s přihlédnutím ke všem faktorům, které vedou k odlesňování, včetně výroby palmového oleje; připomíná Komisi její cíl v rámci jednání o Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu, kterým je nejpozději do roku 2030 zastavit celosvětový úbytek lesního porostu a snížit hrubý úbytek tropických lesů do roku 2020 o nejméně 50 % v porovnání se současnou úrovní;

8.  požaduje poskytnutí pomoci zemím, které produkují palmový olej, při vypracovávání a prosazování příslušných vnitrostátních politik a právních předpisů zaměřených na minimalizaci vlivu tohoto odvětví na odlesňování, ekosystém a přírodní dědictví;

9.  vyzývá EU, aby stanovila závazný regulační rámec s cílem zajistit, aby dodavatelské řetězce všech dovozců zemědělských komodit byly vysledovatelné až k původu surovin;

10.  připomíná, že Malajsie a Indonésie jsou hlavními výrobci palmového oleje, přičemž se odhaduje, že pokrývají 85–90 % světové produkce, a vítá skutečnost, že rozloha malajského pralesa se od roku 1990 zvýšila, je však i nadále znepokojen tím, že stávající úroveň odlesňování v Indonésii je ve výši 0,5 % celkového úbytku každých pět let;

11.  připomíná, že EU je velkým dovozcem výrobků získaných z odlesňování, což má devastující dopady na biologickou rozmanitost; vyzývá k ukončení dotací EU pro biopaliva vyráběná z potravinářských plodin a k postupnému ukončování využívání takových paliv, která by neměla být způsobilá ke splnění cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, zejména pokud jde o bionaftu, která vedla k neudržitelné poptávce po palmovém oleji; zdůrazňuje nezbytnost zvýšit spolehlivost dobrovolných certifikačních systémů, jako je Kulatý stůl pro udržitelnou produkci palmového oleje (RSPO), s cílem vhodněji řešit zabírání půdy, včetně zabírání vody, a porušování lidských práv; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že z mnoha různých šetření plyne, že při zakládání a provozu plantáží palmy olejné dochází v mnoha zemích k rozsáhlému porušování základních lidských práv, včetně násilného vystěhovávání obyvatel, ozbrojeného násilí, dětské práce, dlužního otroctví nebo diskriminace původních obyvatel;

12.  vyzývá Komisi, aby přijala závazné právní předpisy týkající se dodavatelských řetězců dovozců zemědělských komodit za účelem zajištění zcela udržitelného dodavatelského řetězce palmového oleje do roku 2020 v souladu s amsterdamským prohlášením o palmovém oleji; požaduje zejména odpovídající a povinný rámec náležité péče a mechanismy sledovatelnosti v celém dodavatelském řetězci sladěné s nejlepšími celosvětově přijatými normami a zohledňující konfliktní potenciál komodit z palmového oleje; vybízí EU, aby zapojila důležité aktéry, jako jsou Indie a Čína, do posilování odpovědné a udržitelné produkce palmového oleje;

13.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit podmínky výroby palmového oleje prostřednictvím podpory stávajících certifikačních systémů, které jsou lehce dostupné pro malé a střední podniky a srozumitelné pro spotřebitele a potvrzují, že konkrétní palmový olej byl vyroben v souladu s pokyny týkajícími se udržitelnosti, včetně požadavku, aby byl produkt účinně a transparentně sledovatelný v rámci celého dodavatelského řetězce;

14.  upozorňuje na skutečnost, že vedle průmyslu biopaliv využívá značný podíl palmového oleje potravinářský průmysl; vyzývá EU k vytvoření pobídek, které by podpořily, aby do roku 2020 došlo k Evropě k 100% využívání palmového oleje z udržitelné produkce;

15.  vyzývá Komisi, aby spolupracovala se zeměmi, které produkují palmový olej, na zvyšování biologické rozmanitosti v pěstitelských oblastech, zejména prostřednictvím opatření, jako je vytvoření biokoridorů pro volně žijící živočichy;

16.  vzhledem k tomu, že 30–50 % požárů v Indonésii v roce 2015, které jsou zpravidla způsobeny klučením pro účely pěstování palmy olejné a pro jiné zemědělské účely, se odehrálo v rašeliništích bohatých na uhlík, což z Indonésie udělalo jednoho z největších původců globálního oteplování na světě;

17.  vyzývá Komisi, aby posoudila nutnost zavedení mechanismů, pomocí nichž by se v rámci akčního plánu FLEGT prostřednictvím dobrovolných dohod o partnerství řešila přeměna lesů na plochy určené ke komerčnímu zemědělství, a aby v tomto procesu posílila postavení dalších organizací občanské společnosti, původních komunit a zemědělců – vlastníků půdy; vyzývá k navýšení finanční a technické pomoci EU pro producentské země a jejich místní orgány s cílem bojovat proti korupci, zlepšovat správu a podporovat metody udržitelné produkce; uznává užitečnost akčního plánu FLEGT, ale konstatuje, že je zapotřebí dalšího úsilí ke snížení lesní stopy EU; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila akční plán EU proti odlesňování a znehodnocování lesů;

18.  konstatuje, že palmový olej může být pěstován zodpovědně a může skutečně přispívat k ekonomickému rozvoji země a nabízet zemědělcům, původním obyvatelům a členům komunit vyrábějících palmový olej perspektivní ekonomické příležitosti v případě, že nebude docházet k odlesňování a k rozvoji plantáží na rašeliništích, že plantáže budou řízeny za použití moderních agroekologických metod, které minimalizují negativní ekologické a sociální škody, a že budou respektována a posilována práva na půdu, včetně práv žen a původních komunit, jakož i lidská práva a práva pracovníků;

19.  vyzývá Komisi, aby šla příkladem pro ostatní země tím, že stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů z obhospodařovaných mokřadů a změn ve využívání půdy mokřadů v právních předpisech EU;

20.  naléhavě vyzývá EU, aby podporovala mikropodniky a malé a rodinné místní venkovské podniky a prosazovala vnitrostátní a místní právní registraci vlastnictví nebo držbu půdy;

21.  podotýká, že výsledky nedávného výzkumu ukazují, že pěstování několika plodin na plantážích palmy olejné v rámci agrolesnictví může mít řadu výhod, pokud jde o biologickou rozmanitost, produktivitu a pozitivní výsledky v sociální oblasti;

22.  připomíná, že je třeba pomoci rozvojovým zemím při zlepšování jejich lidských kapacit;

23.  je znepokojen negativními dopady nezodpovědné výroby palmového oleje na změnu klimatu, využití půdy, úrodnost půdy, biologickou rozmanitost, znehodnocování lesů a lidská práva původních obyvatel, místních komunit a drobných zemědělců, včetně jejich zvykových systémů držby půdy a hospodaření se zdroji, což ohrožuje živobytí obyvatel, jejichž životy závisí na potravě z lesů; vyzývá vlády zemí produkujících palmový olej, aby zaručily lidské právo na potraviny a výživu (což znamená dodržování zásad přiměřenosti, dostupnosti, přístupnosti a udržitelnosti) a aby se zavázaly provádět základní pracovní normy a program důstojné práce MOP; požaduje odstranění všech forem nucené nebo povinné práce včetně dětské práce, zlepšení postavení migrujících pracovníků, svobodu sdružování a zřízení legitimního, přístupného a transparentního mechanismu stížností v souladu s nejlepšími mezinárodními postupy;

24.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly vymezení pojmu les, které zahrnuje biologickou, sociální a kulturní rozmanitost, s cílem zabránit zabírání půdy a ničení tropických lesů pro potřeby obrovských monokultur palmy olejné, protože by to ohrozilo závazky EU v oblasti změny klimatu; zdůrazňuje potřebu upřednostnit původní druhy, a tím chránit ekosystémy, přírodní stanoviště a místní komunity;

25.  vyjadřuje velké znepokojení nad tím, že obchodování s půdou může porušovat zásadu svobodného, předběžného a informovaného souhlasu místních komunit v souladu s úmluvou MOP č. 169; vyzývá EU a její členské státy k zajištění toho, aby investoři se sídlem v EU v plném rozsahu dodržovali mezinárodní normy týkající se odpovědného investování do zemědělství, zejména pokyny FAO-OECD pro odpovědné zemědělské dodavatelské řetězce, dobrovolné pokyny FAO o pozemkovém vlastnictví, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokyny OECD pro nadnárodní společnosti; zdůrazňuje nezbytnost přijetí opatření, která zajistí obětem porušení práv ze strany podniků přístup k nápravě;

26.  trvá na tom, že rozvojové finanční instituce by měly zajistit, aby jejich politiky v oblasti sociální ochrany a ochrany životního prostředí byly závazné a v plném souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv; požaduje zvýšení transparentnosti financování, pokud jde o soukromé finanční instituce a veřejné finanční subjekty;

27.  upozorňuje na problémy spojené s procesy koncentrace půdy a změnami ve využívání půdy, které vznikají při zakládání monokultur, jako jsou plantáže palmy olejné;

28.  vyzývá Komisi, aby předložila akční plán EU pro odpovědné chování podniků.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

20

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Nirj Deva, Raymond Finch, Doru-Claudian Frunzulică, Enrique Guerrero Salom, Heidi Hautala, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Stelios Kouloglou, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Vincent Peillon, Maurice Ponga, Cristian Dan Preda, Lola Sánchez Caldentey, Elly Schlein, Eleftherios Synadinos, Eleni Theocharous, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská, Željana Zovko

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Ádám Kósa, Paul Rübig


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (24.1.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o palmovém oleji a odlesňování deštných pralesů

(2016/2222(INI))

Navrhovatelka: Tiziana Beghin

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  připomíná, že palmový olej tvoří zhruba 40 % světového obchodu s rostlinnými oleji a že přibližně 7 milionů tun ročně řadí EU na druhé místo mezi největšími světovými dovozci; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci se členskými státy omezila a lépe kontrolovala objem neudržitelně vyrobeného palmového oleje dováženého ze zemí mimo EU vytvořením odlišného systému celních poplatků pro certifikované produkty z udržitelně vyrobených rostlinných olejů včetně palmového, a to nad rámec certifikačních systémů, jako jsou RSPO (Kulatý stůl o udržitelném palmovém oleji) a RSPO Next, a v souladu s požadavky na udržitelnost stanovenými Skupinou pro inovaci produkce palmového oleje (POIG); zároveň Komisi žádá, aby zemím vyrábějícím palmový olej pomáhala při vytváření a provádění příslušných pobídkových politik a regulačních rámců pro obchodování, které umožní minimalizovat dopad průmyslu na odlesňování, úbytek biologické rozmanitosti, neudržitelné využívání půdy, výrazné používání chemických látek a změnu klimatu;

2.  je velmi znepokojen skutečností, že přibližně polovina plochy nelegálně vykácených lesů se využívá na produkci palmového oleje pro trh EU a že 18 % veškerého nelegálně vyprodukovaného palmového oleje se dostává na trh EU; konstatuje, že otázku udržitelnosti v odvětví palmového oleje nelze řešit pouze dobrovolnými opatřeními a politikami, ale že jsou nezbytná rovněž závazná pravidla a vymahatelné certifikační systémy pro společnosti vyrábějící palmový olej; vyzývá Komisi, aby vypracovala právní předpis podobný akčnímu plánu pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT) a nařízení o konfliktních minerálech;

3.  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zahájila reformu nomenklatury harmonizovaného systému Světové celní organizace, která by umožnila rozlišovat mezi certifikovaným udržitelným a neudržitelným palmovým olejem a jejich deriváty;

4.  připomíná, že hlavními producenty palmového oleje jsou Malajsie a Indonésie, které pokrývají odhadem 85 – 90 % světové produkce, a že vzrůstající poptávka po této komoditě vytváří tlak na využívání půdy a má výrazný dopad na místní obyvatelstvo, zdraví a změnu klimatu; v tomto kontextu také zdůrazňuje, že při vyjednávání dohod o volném obchodu mezi EU a Indonésií a EU a Malajsií i jiných dohod o volném obchodu je třeba zabývat se problematikou neudržitelně vyrobených rostlinných olejů včetně palmového oleje a jejich derivátů a zaměřit se také na závazné a vymahatelné kapitoly o udržitelném rozvoji pokrývající odlesňování, životní prostředí, porušování lidských práv, dětskou a nucenou práci (zejména žen), nucené vystěhovávání a diskriminaci domorodých společenství, hlavní úmluvy MOP a jejich provádění; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pěstování mnoha náhrad palmového oleje by mohlo mít za následek vyšší emise skleníkových plynů i rychlejší odlesňování ve větším měřítku;

5.  připomíná, že Indonésie se nedávno stala třetím největším producentem emisí CO2 na světě a trpí úbytkem biologické rozmanitosti, přičemž několik ohrožených volně žijících druhů je na pokraji vyhynutí;

6.  vítá, že množství původních lesů v Malajsii se od roku 1990 zvýšilo, ale je nadále znepokojen tím, že odlesňování v Indonésii v současnosti probíhá tempem -0,5 % celkové ztráty každých pět let;

7.  kromě toho zdůrazňuje význam a nezbytnou potřebu dalších doplňujících opatření na úrovni více zúčastněných stran a mnohostranných, evropských či vnitrostátních iniciativ, jejichž cílem je postupné ukončení obchodování s neudržitelně vyrobeným palmovým olejem, v souladu s normami a předpisy Světové obchodní organizace (WTO); opakuje, že v zájmu zajištění nejvyšší míry účinnosti při hodnocení míry socioekonomických a environmentálních obav by tyto iniciativy měly zohledňovat různé systémy produkce a faktory specifické pro jednotlivé země;

8.  proto naléhavě vyzývá finanční odvětví, aby do svých investičních a úvěrových operací zahrnulo aspekty udržitelnosti;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšit stávající situaci zavedením řádné certifikace, která by pro drobné zemědělce a malé a střední podniky byla snadno dostupná a nediskriminační a spotřebitelům by srozumitelně dokládala, že konkrétní palmový olej byl skutečně vyroben v souladu s pokyny týkajícími se udržitelnosti a s celosvětově přijímanými osvědčenými normami a postupy, a že při jeho výrobě nebyla životnímu prostředí, biologické rozmanitosti, místním společenstvím, domorodému obyvatelstvu ani společnosti způsobena újma a že lze transparentně sledovat cestu výrobku v dodavatelském řetězci; je přesvědčen, že dobrovolné systémy certifikace by mohly fungovat lépe, pokud budou posíleny, a to zavedením přísnějších kritérií, než mají stávající normy, a pokud budou součástí opatření náležité péče zúčastněných stran, a dále je přesvědčen, že proti nelegálním postupům jsou přijímána zákonná opatření a informování spotřebitelů se podstatně zlepšilo; vyzývá Komisi, aby zahájila informační kampaně a poskytla spotřebitelům komplexní informace o důsledcích neudržitelné výroby palmového oleje;

10.  zdůrazňuje, že aby se zabránilo rozkladnému dopadu na mezinárodní obchod, měly by být tyto systémy certifikace vytvořeny prostřednictvím inkluzivního participativního procesu, jehož se zúčastní všichni příslušní aktéři v celém dodavatelském řetězci ze všech zúčastněných zemí;

11.  v tomto ohledu velmi vítá – vedle jiných iniciativ – Kulatý stůl o udržitelném palmovém oleji, nicméně zdůrazňuje, že je nutno jej trvale posilovat mimo jiné rozšiřováním zastoupení zúčastněných stran prostřednictvím lepšího začlenění malých a středních podniků a zvyšováním kapacity pro kontrolu a vymáhání;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále zkoumaly vhodné alternativy k bionaftě vyrobené z palmového oleje;

13.  domnívá se, že udržitelná výroba palmového oleje je právně definována pro biokapaliny ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie a pro biopaliva ve směrnici o jakosti paliv, ale neexistují žádná právní kritéria pro používání palmového oleje ani žádného jiného rostlinného oleje, včetně řepkového a slunečnicového, v potravinářském průmyslu; vyzývá proto k vytvoření takové definice a žádá Komisi, aby prozkoumala možnost rozšíření kritérií udržitelnosti na další použití této plodiny v souladu s pravidly a předpisy WTO a pokyny OECD;

14.  konstatuje, že je nezbytné, aby certifikační systémy zaručovaly skutečně udržitelný palmový olej podle protokolů, které účinně ochrání biologickou rozmanitost i pracovní podmínky a zároveň takřka zcela omezí odlesňování;

15.  zdůrazňuje, že v souladu s akčním plánem pro vymahatelnost práva, správu a obchod v lesnictví a s podmínkami dobrovolných dohod o partnerství mezi EU a zeměmi produkujícími dřevo byl k 15. listopadu 2016 zaveden první plně funkční režim licencí, a to s Indonésií; vyzývá EU, aby dodržela závazky v rámci dobrovolných dohod o partnerství FLEGT a aby zajistila, že se budou vztahovat na dřevo pocházející z přeměny lesů na plantáže pro výrobu palmového oleje; navrhuje, aby se politika EU v oblasti výroby palmového oleje poučila ze zásad FLEGT uplatňovaných v rámci vícestranného dialogu a při řešení základních problémů v oblasti řádného řízení v zemích pěstujících palmu olejnou, a také z podpůrné politiky v oblasti dovozu; pokračuje v iniciaci dobrovolných partnerských dohod, jako je FLEGT; poznamenává, že podobný přístup by mohl být přijat rovněž s ohledem na palmový olej a že by to mohlo vést k lepší kontrole palmového průmyslu v zemích určení;

16.  domnívá se, že takové iniciativy jsou velmi prospěšné, a vyzývá k jejich další podpoře a rovněž rozšiřování na další komodity.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

24.1.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

35

4

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Salvatore Cicu, Marielle de Sarnez, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Eleonora Forenza, Karoline Graswander-Hainz, Heidi Hautala, Yannick Jadot, Bernd Lange, David Martin, Emmanuel Maurel, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Tokia Saïfi, Matteo Salvini, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Eric Andrieu, Bendt Bendtsen, Edouard Ferrand, Syed Kamall, Seán Kelly, Ramon Tremosa i Balcells

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Laura Agea


STANOVISKO Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (2.3.2017)

pro Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

o palmovém oleji a odlesňování deštných pralesů

(2016/2222(INI))

Navrhovatel: Florent Marcellesi

NÁVRHY

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova vyzývá Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  poukazuje na zvýšené využívání palmového oleje jako biopaliva a ve zpracovaných potravinách, kde jeho využití ve srovnání s jinými rostlinnými oleji vzrostlo, přičemž přibližně 50 % baleného zboží nyní obsahuje palmový olej;

2.  konstatuje, že palmový olej představuje přibližně třetinu celkové celosvětové spotřeby rostlinných olejů a přibližně 60 % světového obchodu s rostlinnými oleji;

3.  je znepokojen možným rizikem, které pro životní prostřední a společnost představuje předpokládané ztrojnásobení celosvětové poptávky po palmovém oleji v příštích desetiletích;

Používání jiných tuků a olejů

4.  konstatuje, že zemědělsko-potravinářský průmysl používá palmový olej jako přísadu nebo náhražku, a to vzhledem k jeho produktivitě a chemickým vlastnostem, jako je např. snadnost skladování, bod tání a nižší nákupní cena jako suroviny;

5.  rovněž konstatuje, že pokrutiny z palmových jader jsou v EU využívány jako krmivo pro zvířata, zvláště pak na výkrm skotu chovaného na mléko a na maso;

6.  konstatuje, že řepkové pokrutiny/vedlejší produkty mohou být také využívány jako krmivo bohaté na bílkoviny pro hospodářská zvířata, což může v celosvětovém měřítku snížit závislost na dovozu sóji;

7.  v této souvislosti zdůrazňuje, že sociální, zdravotní a environmentální normy jsou v EU přísnější;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiku s cílem namísto toho lépe využívat bohatých zásob mléčného tuku vyrobeného v EU, aby se snížila závislost na palmovém oleji dováženém ze třetích zemí;

Označování

9.  vítá ustanovení týkající se povinného označování druhů rostlinných olejů, včetně palmového oleje, v seznamu složek balených potravin podle nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům;

10.  trvá na tom, aby členské státy a zpracovatelé prováděli toto povinné označování, aby byla zajištěna sledovatelnost výrobků a aby spotřebitelé mohli při nákupu činit informovaná rozhodnutí;

11.  bere na vědomí velký potenciál využívání digitálních prostředků k poskytování informací spotřebitelům o udržitelnosti palmového oleje obsaženého ve zpracovaných výrobcích, např. prostřednictvím aplikací pro snímání čárových kódů;

12.  vyzývá Komisi, aby předložila komplexní údaje o využívání a spotřebě palmového oleje v Evropě a jeho dovozu do EU;

Zdraví

13.  poukazuje na zjištění studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)(1) a dalších studií, které uvedly, že zpracované rostlinné oleje, a zejména palmový olej, obsahují genotoxické a karcinogenní kontaminující látky, které vznikají během rafinačního procesu nebo při vysokých teplotách, s možnými zdravotními důsledky;

14.  naléhavě vyzývá členské státy, aby i nadále zajišťovaly dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti potravin a označování výrobků, které jsou vyráběny za použití rostlinných tuků, včetně palmového oleje;

15.  se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech je palmový olej nadále využíván při výrobě mléčných výrobků, jako je sýr, aniž by to bylo na výrobku uvedeno, což je pro spotřebitele zavádějící;

16.  vyzývá Komisi a členské státy k provedení kampaní informujících spotřebitele o specifikách palmového oleje, aby bylo chráněno jejich zdraví a mohli činit o své spotřebě informovaná rozhodnutí;

Faktory přispívající k odlesňování a zeměpisný rozsah

17.  poukazuje na to, že výroba palmového oleje je hlavním faktorem přispívajícím k alarmujícímu rozsahu odlesňování v tropických oblastech;

18.  konstatuje, že k 73 % veškerého odlesňování dochází z důvodu získávání půdy pro produkci zemědělských komodit, přičemž k 40 % veškerého odlesňování dochází v důsledku přeměny lesů na rozsáhlé monokulturní plantáže palmy olejné(2);

19.  poznamenává, že většina výroby palmového oleje probíhá v Malajsii a Indonésii, které představují dohromady přibližně 85 % světové produkce, přičemž v Papui-Nové Guineji, Libérii, Demokratické republice Kongo, Kolumbii a Peru je objem výroby rovněž významný či narůstající;

20.  bere rovněž na vědomí rostoucí rozsah a rychlost změn, jejichž důsledkem se oblasti přeměněné na plantáže palmového oleje během jednoho či dvou desetiletí v těchto sedmi zásadních vyvážejících zemí zdvojnásobily či ztrojnásobily, přičemž až 15% úbytek lesního porostu nastal jen za poslední desetiletí;

21.  bere na vědomí složitost faktorů, které přispívají k celosvětovému odlesňování, jako je získávání půdy na pěstování plodin pro dobytek či na pěstování plodin na orné půdě, zejména s cílem vyrábět krmení ze sójových bobů pro hospodářská zvířata v EU, a také na výrobu palmového oleje, rozšiřování městských oblastí, těžbu a na jiné intenzivní zemědělské činnosti;

22.  uznává, že je zapotřebí ucelený přístup, v němž budou zváženy všechny faktory přispívající k odlesňování a zahrnuta též opatření a spolupráce týkající se jak producentských, tak spotřebitelských zemí;

Dopady na životní prostředí

23.  uznává význam zachování deštného pralesa a biologické rozmanitosti; je hluboce znepokojen přeměnou extrémně biologicky rozmanitých tropických lesů na monokulturní plantáže palmy olejné na úkor nenahraditelných přírodních stanovišť a ekosystémů, v kterých se nachází nespočetné množství kriticky ohrožených a endemických druhů;

24.  poukazuje na dopady velkých monokultur palmy olejné, které zvyšují přítomnost škůdců, znečišťování vod zemědělskými chemickými přípravky a erozi půdy, a na dopady ukládání uhlíku a na dopady na životní prostředí v celém regionu, které brání migraci živočišných druhů;

25.  poukazuje na to, že spalování tropických lesů a rašelinných půd mj. za účelem přeměny půdy pro zemědělsko-potravinářské a energetické systémy je spojeno s vážným poškozováním životního prostředí, včetně uvolňování velkého množství skleníkových plynů;

Dopady na místní komunity, zabírání půdy a drobné zemědělce

26.  poukazuje na velmi negativní dopady přeměny lesů na monokulturní plantáže palmy olejné na obyvatele lesů, včetně drobných zemědělců, kteří jsou stále více zbavováni pozemku nebo přesunováni do nejméně úrodných oblastí;

27.  se znepokojením poukazuje na rozšířené provádění těžby, zabírání půdy a nelegální nebo nucené získávání půdy pro účely zřizování plantáží; dále poukazuje na skutečnost, že ničení deštných pralesů rovněž ničí živobytí těchto původních obyvatel, jejichž existence na nich závisí;

28.  poukazuje na sociální nespravedlnost a špatné pracovní podmínky, které na některých plantážích převládají;

29.  vyzývá tedy příslušné orgány zemí, v nichž k těmto aktivitám dochází, aby dodržovaly lidská práva, včetně pozemkových práv obyvatel lesů, a posílily environmentální, sociální a zdravotnické závazky a braly přitom v potaz nezávazné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství týkající se držby půdy(3);

Rozvoj venkova a agroekologické postupy

30.  domnívá se, že zachování deštného pralesa by mělo být spojeno s udržitelným rozvojem venkova s cílem zabránit chudobě a podporovat zaměstnanost v dotčených oblastech, a vyzývá Komisi a členské státy, aby tímto způsobem přispěly k regionálnímu sociálně-ekonomickému rozvoji;

31.  uznává úlohu palmy olejné jako součásti systémů pěstování rozmanitých meziplodin v souvislosti se zajišťováním cenných příjmů pro drobné zemědělce;

32.  domnívá se, že úsilí o zastavení odlesňování musí zahrnovat budování kapacit na místní úrovni, pomoc v oblasti technologií, sdílení osvědčených postupů mezi komunitami a podporu drobným zemědělcům s cílem pomoci jim co nejúčinněji využívat jejich již existující orné půdy, aniž by se museli uchylovat k další přeměně lesů; zdůrazňuje v této souvislosti silný potenciál agroekologických postupů pro maximalizaci funkcí ekosystému prostřednictvím kombinovaných technik pěstování rozmanitých plodin, agrolesnictví a permakultur, aniž by došlo k závislosti na vstupech nebo k pěstování monokultur;

Biopaliva

Nárůst využívání palmového oleje jako biopaliva

33.  konstatuje, že poptávka po palmovém oleji v Evropě je způsobena převážně jeho využitím jako biopaliva;

34.  konstatuje, že 70 % biopaliv spotřebovávaných v EU se v EU též pěstuje/vyrábí, a 23 % biopaliv dovážených do EU tvoří palmový olej, původem především z Indonésie, a dalších 6 % tvoří sója(4);

35.  všímá si obrovského nárůstu využití palmového oleje v bionaftě první generace – i když jeho míra využívání se mezi členskými státy liší –, a to o 2,6 milionu tun od roku 2010 do roku 2014, což představuje nárůst o 606 %, přičemž celkový podíl spotřeby palmového oleje v bionaftě vzrostl v EU z 6 % v roce 2010 na téměř jednu třetinu v roce 2014 (31 %), přičemž skoro polovina palmového oleje používaného v EU se používá jako pohonná hmota(5);

Nepřímé dopady, včetně nepřímých změn ve využívání půdy

36.  bere na vědomí nepřímé dopady poptávky EU po biopalivech v souvislosti s ničením tropického lesa;

37.  konstatuje, že určité způsoby výroby biopaliv zvyšují celkové emise skleníkových plynů, když se zohlední emise v důsledku nepřímé změny ve využívání půdy(6), přičemž bionafta z palmového oleje je biopalivem s největšími emisemi(7);

38.  žádá proto, aby byly při analýze bionafty jakožto alternativního paliva vzaty v úvahu celkové energetické náklady na pěstování plodin využívaných k výrobě biopaliv a aby emise v důsledku nepřímé změny ve využívání půdy na výrobu biopaliv byly v plném rozsahu zohledněny v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie;

39.  domnívá se, že biopaliva by neměla v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje vést k odlesňování a neměla mít ani dopad na bezpečnost potravin a na právo na potraviny ve třetích zemích, s cílem postupně zrušit veřejnou podporu biopaliv vyráběných z palmového oleje;

Biopaliva první a druhé generace

40.  konstatuje, že převažují biopaliva první generace a že biopaliva druhé generace nejsou dostatečně komerčně dostupná; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly další rozvoj biopaliv příštích generací s cílem předcházet odlesňování;

41.  vyžaduje rychlé ukončení všech pobídek pro biopaliva vyráběná z palmového oleje, neboť přispívají ke konkurenčnímu boji o půdu na úkor produkce potravin, zapříčiňují odlesňování a významně tak přispívají k emisím skleníkových plynů;

42.  odkazuje na studii GLOBIOM, která ukazuje překvapivě vysoké míry emisí skleníkových plynů z palmového oleje;

43.  žádá zavedení systému povinného označování původu složek biopaliv;

Transparentnost dodavatelských řetězců 

44.  domnívá se, že sledovatelnost má v rámci potravinového řetězce zásadní význam pro dovozce a spotřebitele, zejména aby byli schopni rozlišit, pokud jde o palmový olej a jeho vedlejší produkty, zda byl vyroben legálně nebo nelegálně a zda byl získán udržitelným nebo neudržitelným způsobem;

45.  konstatuje, že transparentnost dodavatelského řetězce umožňuje získat přístup k informacím o palmovém oleji, který pochází z vysoce rizikových oblastí;

Certifikace

46.  uznává významnou úlohu a potenciál různých typů dobrovolných systémů pro certifikaci udržitelných výrobků z palmového oleje, a domnívá se, že v rámci těchto programů musí být vzaty v potaz environmentální a sociální dopady výroby palmového oleje;

47.  bere na vědomí, že Evropský účetní dvůr dospěl k závěru(8), že některé systémy pro certifikaci nezajišťují skutečně udržitelné pěstování palmového oleje, a nejsou proto při zajišťování příslušných norem a jejich dodržování účinné;

48.  bere na vědomí zejména skutečnost, že Účetní dvůr zjistil, že některé systémy nejsou dostatečně transparentní nebo že nemají nestrannou strukturu řízení, což vyvolává riziko střetu zájmů a neefektivní komunikaci, kritizoval normy pro kritéria udržitelnosti, včetně sporů týkajících se pozemkového vlastnictví, nucené/dětské práce a špatných pracovních podmínek pro zemědělce, a rovněž zjistil, že tyto nedostatky vedou k nespolehlivým statistikám a nadhodnocení objemu biopaliv, která byla certifikována jako udržitelná;

49.  je proto rovněž znepokojen tím, že systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv není zcela spolehlivý, a domnívá se, že je třeba dále rozvíjet a neustále zlepšovat certifikační systémy, aby byl palmový olej vyráběn skutečně udržitelně a aby bylo zajištěno účinné dodržování příslušných norem;

50.  vyzývá k provedení příslušných doporučení Účetního dvora, na kterých se Komise dohodla;

51.  žádá Komisi, aby zajistila spolehlivé normy a pracovala na zavedení solidního a závazného rámce k zajištění udržitelnosti palmového oleje;

52.  požaduje, aby se certifikace vztahovala i na vedlejší produkty palmy olejné (moučka a pokrutiny z palmových jader) používané v EU;

Iniciativy

53.  vítá každou iniciativu více zúčastněných stran, která má za cíl stanovit a provést ambiciózní normy pro udržitelnou výrobu palmového oleje, jakož i zajistit dodržování lidských práv, vlastnických práv k půdě a pracovních práv;

54.  podporuje cíle vytyčené v iniciativě OSN pro udržitelný palmový olej a amsterdamském prohlášení z roku 2015, jež mají zabránit odlesňování a zajistit do roku 2020 bezkonfliktní dodavatelský řetězec;

55.  bere na vědomí potenciál iniciativ, jako je např. newyorská deklarace o lesích(9), která má pomoci dosáhnout cílů soukromého sektoru, pokud jde o zamezení odlesňování při výrobě zemědělských komodit, jako je palmový olej, sója, papír nebo výrobky z hovězího masa, nejpozději do roku 2020; konstatuje, že některé společnosti mají ambicióznější cíle, ale ačkoliv více než 60 % společností působících v odvětví palmového oleje se zavázalo provádět iniciativy tohoto druhu, v současnosti pouze 2 % společností v rámci dodavatelského řetězce dokážou vysledovat palmový olej, s nímž obchodují, až ke zdroji(10);

56.  vyzývá Komisi, členské státy a průmyslové odvětví, aby podporovaly iniciativy, jako je např. přístup „High Carbon Stock“ (HCS), který určuje oblasti vhodné pro výsadbu palmy olejné, tj. degradovanou půdu s nízkou hodnotou ukládání uhlíku a nízkou environmentální hodnotou, čímž dojde k podpoře skutečně udržitelného palmového oleje, který lze produkovat, aniž by se měnilo využití lesů či bylo zasahováno do ekosystémů s vysokou konzervační hodnotou;

Dialog pro lepší správu v zemích vyrábějících palmový olej

57.  vyzývá Komisi, aby posílila, bude-li to vhodné, dialog s vládami zemí a společnostmi, které produkují palmový olej, včetně dvoustranných dohod s producentskými zeměmi, s cílem podpořit účinné právní předpisy v oblasti životního prostředí, které zabrání škodlivým změnám ve využívání půdy a zlepší normy v oblasti životního prostředí, ochranu biologické rozmanitosti, lidských, sociálních, pozemkových a pracovních práv, transparentnost vlastnických vztahů k půdě a vlastnictví společností, a také konzultace s místními komunitami s cílem zabránit zabírání půdy;

Právní rámec EU, včetně výzev Komisi

58.  je si vědom skutečnosti, že EU je třetím největším dovozcem palmového oleje a palmových jader na světě, a zdůrazňuje, že je třeba zavést pravidla, která zajistí skutečnou udržitelnost produkce palmového oleje;

59.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily stávající kontrolní nástroje a aby využily veškeré prostředky potřebné k tomu, aby se zabránilo dovozu palmového oleje do EU, jehož produkce vedla k odlesnění, aby stanovily regulační rámec solidních a vymahatelných opatření s cílem zajistit, aby byly všechny subjekty v celém dodavatelském řetězci, včetně evropských finančních institucí a investic a půjček, které poskytují, zapojeny pouze do skutečně udržitelné produkce palmového oleje, která zaručí ochranu lesů, jejich obyvatel a biologické rozmanitosti;

60.  vyzývá Komisi, aby jasně vymezila sankce za nedodržování právních předpisů a zároveň udržovala obchodní vztahy se třetími zeměmi;

Precedenty a stávající právní předpisy

61.  považuje model odvětví kakaa za základ pro zavedení mezinárodních norem pro udržitelnou výrobu palmového oleje a konstatuje, že mechanismy podobné nařízení EU o dřevu mohou přispět k tomu, že na trh EU budou uváděny pouze legálně vyrobené výrobky;

62.  požaduje, aby byla do politiky EU v oblasti biopaliv začleněna účinná kritéria udržitelnosti, která mají chránit půdu s vysokou hodnotou z hlediska biologické rozmanitosti, s vysokými zásobami uhlíku a rašeliniště, a také sociální kritéria;

Využití dvoustranných dohod a obchod

63.  konstatuje, že mechanismy, jako jsou např. dobrovolné partnerské dohody, mohou přispět k vyjasnění problémů v oblasti zákonnosti souvisejících se zabíráním půdy a přeměnou lesů, a to tak, že se nastartují vnitrostátní pozemkové reformy a přispějí k transparentnosti vlastnických vztahů k půdě;

64.  vyzývá k využívání dvoustranných dohod jakožto katalyzátoru pro účinnou ochranu životního prostředí, včetně zavedení rozdílných sazeb v závislosti na tom, zda je produkce palmového oleje udržitelná či nikoli, nebo k vyřazení neudržitelné produkce palmového oleje a jeho derivátů z dohod o volném obchodu;

65.  vyzývá Komisi, aby do jednání o obchodních dohodách se zeměmi, které produkují palmový olej, zahrnula záruku proti odlesňování a potřebu respektovat práva komunit;

Poskytování pomoci a budování kapacit

66.  trvá na tom, že je důležité podporovat rozvojové země nezbytnými prostředky s cílem zlepšit správu věcí veřejných, vymáhání a soudní postupy na místní, regionální a celostátní úrovni, aby byly ochráněny lesy a rašeliniště a rozšířeny agroekologické zemědělské postupy;

67.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů týkajících se transparentnosti a spolupráce mezi vládami a společnostmi, které využívají palmový olej, a aby spolu s členskými státy spolupracovala se třetími zeměmi na vypracování a provádění vnitrostátních právních předpisů a dodržování zvykovýchpráv společenství k půdě zajišťujících, aby byly lesy, obyvatelé lesů a jejich živobytí chráněny;

Stávající závazky EU a akční plán

68.  vyzývá Komisi, aby splnila mezinárodní závazky EU, mj. ty, které byly stanoveny v rámci pařížské konference o klimatu (COP 21), Fóra OSN pro lesy (UNFF)(11), Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (UNCBD)(12), newyorské deklarace o lesích, cíle udržitelného rozvoje pro zastavení odlesňování do roku 2020(13) a akčního plánu FLEGT, a aby zvýšila úsilí při vytváření podrobného akčního plánu EU s cílem viditelně a jednoznačně chránit lesy a práva jejich obyvatel a aby předložila konkrétní návrhy, jak zastavit odlesňování a znehodnocování lesů, které zahrnují ustanovení o obchodu se zemědělskými surovinami, zejména palmovým olejem, a ustanovení zamezující, aby se monokulturní plantáže považovaly za opětovné zalesňování;

69.  zdůrazňuje, že při hodnocení jednotlivých strategií pro lesnictví je nutno upřednostňovat sociální a environmentální kritéria a práva na přístup k půdě před pouhou logikou finančního zisku;

70.  požaduje, aby byl na úrovni EU proveden rozsáhlejší výzkum udržitelných krmiv s cílem vyvinout pro evropské zemědělství alternativu k produktům z palmy olejné.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

28.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

3

3

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Daniel Buda, Nicola Caputo, Matt Carthy, Viorica Dăncilă, Michel Dantin, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Luke Ming Flanagan, Beata Gosiewska, Martin Häusling, Anja Hazekamp, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Mairead McGuinness, Ulrike Müller, James Nicholson, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Bronis Ropė, Maria Lidia Senra Rodríguez, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marc Tarabella, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Franc Bogovič, Michela Giuffrida, Florent Marcellesi, Anthea McIntyre, Susanne Melior, Sofia Ribeiro

JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Ulrike Müller

ECR

Beata Gosiewska, Zbigniew Kuźmiuk, Anthea McIntyre, James Nicholson

EPP

Franc Bogovič, Daniel Buda, Michel Dantin, Albert Deß, Herbert Dorfmann, Esther Herranz García, Peter Jahr, Jarosław Kalinowski, Elisabeth Köstinger, Mairead McGuinness, Marijana Petir, Sofia Ribeiro, Czesław Adam Siekierski

EUL/NGL

Matt Carthy

Greens/EFA

Martin Häusling, Florent Marcellesi, Bronis Ropė

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Nicola Caputo, Viorica Dăncilă, Paolo De Castro, Jean-Paul Denanot, Michela Giuffrida, Susanne Melior, Tibor Szanyi, Marc Tarabella

3

-

EFDD

Marco Zullo

EUL/NGL

Luke Ming Flanagan, Anja Hazekamp

3

0

EFDD

John Stuart Agnew

ENF

Laurenţiu Rebega

EUL/NGL

Maria Lidia Senra Rodríguez

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

(1)

EFSA Journal 2016; 14(5):4426 [159 s.], http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/2193.pdf.

(2)

Dopad evropské spotřeby na odlesňování: Komplexní analýza dopadu evropské spotřeby na odlesňování, 2013, Evropská komise, http://ec.europa.eu/environment/forests/pdf/1.%20Report%20analysis%20of%20impact.pdf (s. 56).

(3)

Dobrovolné pokyny Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů v souvislosti s vnitrostátním potravinovým zabezpečením, Řím 2012, http://www.fao.org/docrep/016/i2801e/i2801e.pdf.

(4)

EUROSTAT – Nabídka, přeměna a spotřeba energií z obnovitelných zdrojů; roční údaje (nrg_107a), studie Globiom z roku 2015 s názvem „Vliv biopaliv na změny ve využití půdy v EU“, http://www.fediol.be/

(5)

Totéž.

(6)

Zpráva Komise o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů (SWD(2015)0117).

(7)

Studie Globiom z roku 2015 s názvem „Vliv biopaliv na změny ve využití půdy v EU“.

(8)

Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 18/2016 (udělení absolutoria za rok 2015): Systém EU pro certifikaci udržitelných biopaliv: http://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR16_18/SR_BIOFUELS_CS.pdf

(9)

Summit OSN o klimatu 2014.

(10)

http://forestdeclaration.org/wp-content/uploads/2015/09/2016-NYDF-Goal-2-Assessment-Report.pdf

(11)

Závěry Fóra OSN pro lesy.

(12)

Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, cíle z Aiči: https://www.cbd.int/sp/targets/

(13)

Cíle udržitelného rozvoje, bod 15.2, cíl zastavit odlesňování: https://sustainabledevelopment.un.org/sdg15


VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

9.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

56

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Marco Affronte, Margrete Auken, Zoltán Balczó, Ivo Belet, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Lynn Boylan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nessa Childers, Alberto Cirio, Mireille D’Ornano, Seb Dance, Angélique Delahaye, Mark Demesmaeker, Ian Duncan, Stefan Eck, Bas Eickhout, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Gerben-Jan Gerbrandy, Arne Gericke, Jens Gieseke, Sylvie Goddyn, Françoise Grossetête, Jytte Guteland, Benedek Jávor, Karin Kadenbach, Kateřina Konečná, Urszula Krupa, Peter Liese, Valentinas Mazuronis, Gilles Pargneaux, Bolesław G. Piecha, Pavel Poc, Julia Reid, Frédérique Ries, Annie Schreijer-Pierik, Davor Škrlec, Renate Sommer, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Ivica Tolić, Estefanía Torres Martínez, Nils Torvalds, Adina-Ioana Vălean

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Clara Eugenia Aguilera García, Nicola Caputo, Albert Deß, Eleonora Evi, Merja Kyllönen, James Nicholson, Gabriele Preuß, Christel Schaldemose, Bart Staes, Carlos Zorrinho

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Edouard Martin, Lieve Wierinck


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

56

+

ALDE

Gerben-Jan Gerbrandy, Valentinas Mazuronis, Frédérique Ries, Nils Torvalds, Lieve Wierinck

ECR

Mark Demesmaeker, Ian Duncan, Arne Gericke, Urszula Krupa, James Nicholson, Bolesław G. Piecha

EFDD

Eleonora Evi

ENF

Mireille D’Ornano, Sylvie Goddyn

GUE/NGL

Lynn Boylan, Stefan Eck, Kateřina Konečná, Merja Kyllönen, Estefanía Torres Martínez

NI

Zoltán Balczó

PPE

Ivo Belet, Alberto Cirio, Angélique Delahaye, Albert Deß, José Inácio Faria, Francesc Gambús, Jens Gieseke, Françoise Grossetête, Peter Liese, Annie Schreijer-Pierik, Renate Sommer, Ivica Tolić, Adina-Ioana Vălean

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Simona Bonafè, Biljana Borzan, Paul Brannen, Soledad Cabezón Ruiz, Nicola Caputo, Nessa Childers, Seb Dance, Jytte Guteland, Karin Kadenbach, Edouard Martin, Gilles Pargneaux, Pavel Poc, Gabriele Preuß, Christel Schaldemose, Claudiu Ciprian Tănăsescu, Carlos Zorrinho

VERTS/ALE

Marco Affronte, Margrete Auken, Bas Eickhout, Benedek Jávor, Bart Staes, Davor Škrlec

1

-

EFDD

Julia Reid

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění