Postup : 2016/2141(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0119/2017

Předložené texty :

A8-0119/2017

Rozpravy :

PV 26/04/2017 - 22
CRE 26/04/2017 - 22

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.66
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0197

ZPRÁVA     
PDF 509kWORD 67k
30.3.2017
PE 592.416v02-00 A8-0119/2017

o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě?

(2016/2141(INI))

Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova

Zpravodajka: Maria Noichl

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o aktuálním stavu koncentrace zemědělské půdy v EU: jak zemědělcům usnadnit přístup k půdě?

(2016/2141(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015 nazvané „Zabírání půdy – Evropa musí reagovat na bezprostřední ohrožení rodinných hospodářství“,

–  s ohledem na dobrovolné pokyny Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu ze dne 12. května 2012,

–  s ohledem na petici č. 187/2015 o ochraně a správě evropské zemědělské půdy jako společného majetku: výzva organizací občanské společnosti k udržitelné a spravedlivé pozemkové politice EU, která byla předložena Evropskému parlamentu,

–  s ohledem na studii Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu o rozsahu masového zabírání zemědělské půdy v EU (Extent of Farmland Grabbing in the EU)(1),

–  s ohledem na řízení o porušení Smlouvy proti členským státům Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko a Maďarsko, která Komise plánuje nebo která již zahájila;

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0119/2017),

A.  vzhledem k tomu, že v roce 2013 ovládalo v rámci EU-27 jen 3,1 % podniků 52,2 % půdy využívané pro zemědělské účely v Evropě a že naproti tomu 76,2 % podniků nakládalo ve stejném roce s pouhými 11,2 % zemědělské půdy; vzhledem k tomu, že tato tendence jde proti evropskému modelu udržitelného a multifunkčního zemědělství, v němž hrají důležitou úlohu rodinné podniky;

B.  vzhledem k tomu, že pokud jde o nerovné využívání půdy, staví to EU s Giniho koeficientem 0,82 na stejnou úroveň se zeměmi, jako jsou Brazílie, Kolumbie a Filipíny(2);

C.  vzhledem k tomu, že tomuto nerovnému rozdělení zemědělské půdy odpovídá nerovné rozdělení dotací v rámci SZP, protože přímé platby, které tvoří většinu výdajů SZP, jsou poskytovány hlavně na hektar;

D.  vzhledem k tomu, že ve skutečnosti mohou být obdělávané plochy a dotace rozděleny ještě nerovnoměrněji, protože dostupné statistiky neuvádějí informace o vlastnictví a kontrole podniků;

E.  vzhledem k tomu, že přístup k půdě a možnost jejího vlastnění jsou zásadními právy stanovenými vnitrostátními právními předpisy každého členského státu;

F.  vzhledem k tomu, že přístup k půdě má zásadní význam pro uplatňování mnoha lidských práv a má dopad na Listinu základních práv Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že půda je na jedné straně majetkem, na druhé straně však i veřejným statkem, který podléhá sociálním závazkům;

H.  vzhledem k tomu, že EU nemá ve věcech týkajících se půdy výhradní ani sdílenou pravomoc a že jednotlivé oblasti politiky EU využívají odlišné politické, sociální, kulturní a environmentální aspekty hospodaření s půdou, a že je tudíž na úrovni EU potřeba ke správě půdy zaujmout ucelenější přístup;

I.  vzhledem k tomu, že německý Spolkový ústavní soud již ve svém nálezu ze dne 12. ledna 1967 (1 BvR 169/63, BVerfG 21, 73–87) rozhodl, že pozemkové transakce nemusí podléhat stejné volnosti jako pohyb jakéhokoli jiného kapitálu, protože půdu nelze rozmnožovat a je nepostradatelná, a že spravedlivý právní a společenský řád vyžaduje, aby se veřejný zájem v případě půdy prosazoval mnohem důrazněji než u jakéhokoli jiného majetku(3);

J.  vzhledem k tomu, že půda je čím dál nedostatkovější zdroj, který nelze rozmnožovat, a že je základem lidského práva na dostatečné množství zdravé potravy a řady životně důležitých ekosystémových služeb, a proto nesmí být považována za běžné zboží; vzhledem k tomu, že půda je navíc ohrožená dvojím způsobem, jednak kvůli ubývání zemědělské půdy prostřednictvím zakrývání, urbanizace, cestovního ruchu a projektů v oblasti infrastruktury, změn v užívání a zalesňování a vlivem šíření desertifikace z důvodu změny klimatu, a na druhou stranu kvůli koncentraci půdy do rukou zemědělských velkopodniků a nezemědělských investorů; vzhledem k tomu, že odpovědností státních orgánů je zároveň kontrolovat a omezovat ubývání zemědělské půdy prostřednictvím těchto činností;

K.  vzhledem k tomu, že zdroje půdy jsou nejen předmětem konfliktů ohledně jejich využívání, ale také rivality mezi zemědělskými a nezemědělskými investory i mezi generacemi zemědělců, kdy mladí lidé, kteří se na půdě chtějí usadit, k ní mají kvůli její ceně obtížnější přístup, zejména pokud nepocházejí ze zemědělských rodin;

L.  vzhledem k tomu, že členské státy odpovídají za to, že pozemková politika a trh se zemědělskou půdou jsou v jednotlivých členských státech různě regulovány, a vzhledem k tomu, že to může mít vážný dopad na konkurenceschopnost zemědělských podniků na vnitřním trhu;

M.  vzhledem k tomu, že půda je draze financovaným výrobním faktorem, vzhledem k tomu, že spadá do vnitrostátních režimů pozůstalosti, které při každé výměně generace vyžadují refinancování; vzhledem k tomu, že cena půdy má vliv na koncentraci půdy, a vzhledem k tomu, že se stává, že zemědělci, kteří na konci svého produktivního života nemají následovníky a chtějí zvýšit svůj nízký důchod, prodají svůj zemědělský podnik tomu, kdo nabídne nejvíce;

N.  vzhledem k tomu, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 25/2016 zdůrazňuje, že je třeba zdokonalit systémy používané k mapování zemědělských ploch za účelem výpočtu způsobilosti pozemků k podpoře;

O.  vzhledem k tomu, že stávající statistické nástroje na úrovni EU, jako je zemědělská účetní datová sít’ (FADN), zjišťování Eurostatu o struktuře zemědělských podniků a integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), shromažďují údaje o jednotlivých aspektech vlastnických vztahů k půdě; vzhledem k tomu, že na evropské úrovni dosud chybí vyčerpávající, aktuální, transparentní a kvalitní údaje o pozemkových právech, vlastnických a nájemních strukturách, pohybech cen a objemů vlastnictví na trhu s půdou i o relevantních sociálních a environmentálních ukazatelích a že v mnoha členských státech jsou tyto údaje shromažďovány a zveřejňovány jen neúplně;

P.  vzhledem k tomu, že větší transparentnost trhu je nepostradatelná také pro smysluplnější rozdělování půdy a že by se měla vztahovat i na činnost institucí působících na trhu s půdou;

Q.  vzhledem k tomu, že se celá Unie potýká s naléhavým problémem rozprodávání pozemků nezemědělským investorům a holdingovým společnostem, a vzhledem k tomu že po vypršení moratorií na prodej půdy osobám ze zahraničí čelí zejména nové členské státy zvláště silnému tlaku na úpravu svých právních předpisů, protože jejich relativně nízké ceny pozemků urychlují rozprodávání zemědělských ploch velkým investorům;

R.  vzhledem k tomu, že široké rozdělení zemědělské půdy je základní zásadou sociálně tržního hospodářství a důležitým předpokladem sociální soudržnosti, vytváření pracovních míst ve venkovských oblastech, vysoké přidané hodnoty zemědělství a sociálního smíru;

S.  vzhledem k tomu, že zemědělské plochy využívané pro drobné zemědělství mají zvláštní význam pro vodohospodářství a klima, regulaci emisí uhlíku a produkci zdravých potravin a také pro biologickou rozmanitost, úrodnost půdy a zachování krajiny; vzhledem k tomu, že okolo 20 % evropské zemědělské půdy už nyní trpí změnami klimatu, erozí půdy způsobenou vodou a vzduchem a nesprávným obděláváním; vzhledem k tomu, že v důsledku globálního oteplování jsou některé regiony EU, zejména v jižní Evropě, vystaveny suchu a dalším extrémním povětrnostním vlivům již nyní, což vede ke zhoršování stavu půdy a omezuje přístup ke kvalitní půdě nebo k půdě, která je vhodná k zemědělskému využívání;

T.  vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní zemědělská půda, která má rozhodující vliv na kvalitu a zabezpečení potravin a na dobré životní podmínky lidí, je rozdělena velmi nerovnoměrně;

U.  vzhledem k tomu, že stále roste poptávka po potravinách a krmivech, nefosilních palivech, obnovitelných surovinách pro výrobu pohonných hmot a chemický a textilní průmysl a po bioekonomice, a tedy i cena půdy;

V.  vzhledem k tomu, že malé a střední zemědělské podniky, rozdělené vlastnictví nebo řádně regulovaný pacht a přístup ke společným pozemkům jsou nejlepším způsobem, jak zajistit odpovědný vztah k půdě a udržitelné obhospodařování půdy, a že se tak podporuje pocit identifikace a spojení s půdou; vzhledem k tomu, že tyto způsoby držení půdy přispívají k tomu, že lidé mohou zůstávat a pracovat ve venkovských oblastech, což má pozitivní dopad na socioekonomickou infrastrukturu těchto oblastí, zabezpečení potravin, potravinovou soběstačnost a zachování venkovského způsobu života; vzhledem k tomu, že nerovné rozdělení půdy a přírodních surovin a nerovný přístup k nim zvyšují riziko rozpolcení společnosti, sociální nerovnováhy, snižování kvality práce a života a prohlubování chudoby; vzhledem k tomu, že značné soustředění moci v odvětvích spjatých s trhem s potravinami v EU by mohlo negativně ovlivnit práva spotřebitele a snížit příjmy zemědělců; vzhledem k tomu, že zemědělcům, kteří nevlastní půdu, by měl být zajištěn dostatečně stabilní a dlouhodobý pronájem půdy, aby byla zaručena návratnost jejich investic;

W.  vzhledem k tomu, že cílem evropské zemědělské politiky je zachování evropského modelu zemědělství založeného na multifunkčním zemědělství, které charakterizují především malé a střední rodinné a družstevní podniky vlastnící půdu; vzhledem k tomu, že široké rozložení aktiv, jisté užívání půdy a přístup k obecním pozemkům, na nichž se hospodaří udržitelným způsobem, zajišťují rovný přístup ke zdrojům a rozmanitou zemědělskou strukturu svázanou s bydlištěm, tradicemi, právní jistotou a odpovědností za prospěch společnosti; vzhledem k tomu, že takový model zachovává tradiční produkty a potravinovou soběstačnost a podporuje inovace, přičemž chrání životní prostředí a budoucí generace;

X.  vzhledem k tomu, že kromě produkce potravin plní rodinné zemědělské podniky velmi důležitou sociální a environmentální funkci, kterou průmyslový model zemědělství nemůže vždy zajistit; vzhledem k tomu, že drobná až střední zemědělská produkce zajišťovaná výhradně rodinami zemědělců nebo s podporou spotřebitelů představuje i z hospodářského hlediska velmi slibný model do budoucna, protože takové podniky jsou často značně vnitřně diverzifikovány, a tedy odolné, a přispívají k vysoké úrovni přidané hodnoty ve venkovských oblastech;

Y.  vzhledem k tomu, že koncentrace zemědělské půdy má na rozvoj venkovských komunit a sociálněekonomickou životnost venkovských oblastí opačný účinek a vede ke ztrátám pracovních míst v zemědělství, což snižuje životní úroveň zemědělců a dostupnost dodávek potravin a vede k nevyváženému územnímu a sociálnímu rozvoji;

Z.  vzhledem k tomu, že budoucnost zemědělství závisí na mladé generaci a na její připravenosti k inovacím a investicím, což má pro budoucnost venkova rozhodující význam, neboť to představuje jedinou cestu, jak zastavit stárnutí pracovníků v zemědělství a zajistit předávání zemědělských podniků z generace na generaci, neboť v opačném případě ztrácí svou platnost i mezigenerační pakt; vzhledem k tomu, že pro mladé zemědělce a nové podnikatele je naopak obzvláště obtížné získat přístup k půdě a k úvěru, čímž se toto odvětví stává méně atraktivním;

AA.  vzhledem k tomu, že přístup k půdě je prvním základním předpokladem pro založení zemědělského podniku, který naopak bude vytvářet pracovní místa a stimulovat sociální a hospodářský rozvoj;

AB.  vzhledem k tomu, že ceny zemědělských pozemků a pachtovné dosahují v mnoha oblastech úrovně, která podporuje finanční spekulace a mnoha zemědělským podnikům znemožňuje z ekonomického hlediska ponechat si propachtované pozemky nebo zakoupit další za účelem udržení životaschopnosti malých a středních podniků, natož zakládat nové podniky, neboť na trhu není dostupná téměř žádná půda;

AC.  vzhledem k tomu, že různé ceny zemědělské půdy v členských státech dále přispívají k procesům koncentrace a že cenový vývoj v případě půdy nenásleduje ekonomické trendy v jiných odvětvích;

AD.  vzhledem k tomu, že kupní ceny a částečně i pachtovné za zemědělskou půdu se v mnoha členských státech přestaly odvíjet od příjmů, které lze získat na základě produkce potravin;

AE.  vzhledem k tomu, že pachtovné už často není založeno na dosažitelných příjmech zemědělského podniku, takže pro podporu zahájení zemědělské produkce jsou kapitálové požadavky příliš vysoké a riskantní;

AF.  vzhledem k tomu, že poptávku po potravinách a krmivech doplňuje rostoucí poptávka po surovinách pro „bioekonomiku“, například po biopalivech a surovinách pro chemický a textilní průmysl, což vzbuzuje zájem nových subjektů o získání zemědělské půdy;

AG.  vzhledem k tomu, že některé členské státy ještě musí zavést účinnou pozemkovou politiku a že politika a dotace EU mohou v některých případech podporovat procesy koncentrace půdy, neboť přímé platby vázané na plochu přinášejí větší prospěch velkým podnikům a již dobře zavedeným zemědělcům a využití těchto prostředků vede ke zvyšování cen půdy, což má za následek nedostupnost trhu s půdou pro mladé lidi, pro nově příchozí, kteří hledají půdu, na níž by založili zemědělský podnik, i malých a středních podniků, které mají často k dispozici méně finančních prostředků; vzhledem k tomu, že evropské prostředky na podporu zemědělců, které jsou určeny také malým a středním zemědělským podnikům, se tímto způsobem nezřídka dostávají do nesprávných rukou;

AH.  vzhledem k tomu, že koncentrace půdy v rukou několika málo producentů vede k narušení výrobních a tržních procesů, což může mít negativní vliv na zemědělství v členských státech nebo v EU jako celku;

AI.  vzhledem k tomu, že společná zemědělská politika (SZP) reformovaná v roce 2013 pomohla tyto dopady zmírnit také tím, že zavedla vyšší platbu za první hektary a odstupňované snižování podpory; vzhledem k tomu, že tyto přímé platby vázané na plochu hrají významnou roli při zajišťování konkurenceschopnosti a udržitelnosti zemědělských podniků, které splňují vysoké standardy produkce;

AJ.  vzhledem k tomu, že nákup zemědělské půdy je v mnoha členských státech považován za jistou investici, zvláště od finanční a hospodářské krize v roce 2007; vzhledem k tomu, že zemědělskou půdu skupují ve znepokojivém množství nezemědělští investoři a finanční spekulanti, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a hospodářské podniky, a vzhledem k tomu, že vlastnictví půdy zůstane i v případě budoucí inflace jistou investicí;

AK.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států přijalo regulační opatření na ochranu své orné půdy před jejím zakoupením investory; vzhledem k tomu, že byly zaznamenány podvody při koupi půdy využívající tzv. „smlouvy do kapsy“, na kterých je datum uzavření smlouvy zfalšováno; vzhledem k tomu, že zároveň velké množství půdy získali investoři;

AL.  vzhledem k tomu, že spekulativní bubliny na trzích se zemědělskými pozemky mají vážné důsledky pro zemědělství, a vzhledem k tomu, že spekulace se surovinami na termínové burze zboží dále vyhání ceny zemědělské půdy do výše;

AM.  vzhledem k tomu, že k zabírání půdy přispívají různé faktory, jako je například vzrůstající globalizace, demografický růst, zvyšující se poptávka po potravinách a základních surovinách i kontraproduktivní dopady zemědělské politiky;

AN.  vzhledem k tomu, že nekontrolovaná koncentrace zemědělské půdy způsobuje, že velké podniky usilující o maximalizaci zisků ze zemědělské výroby často zároveň páchají velké a nevratné škody na životním prostředí;

AO.  vzhledem k tomu, že v důsledku koncentrace vlastnictví zemědělské půdy dochází k převodu zisku a plateb daní z venkovských oblastí do hlavních sídel velkých podniků;

AP.  vzhledem k tomu, že platné předpisy o stropu přímých plateb ve výši 150 000 EUR se nevztahují na právnické osoby vlastnící vícero zemědělských dceřiných podniků, z nichž každý dostává v přímých platbách méně než 150 000 EUR;

AQ.  vzhledem k tomu, že do zemědělství znepokojivě rychle vstupují nové akciové společnosti; vzhledem k tomu, že tyto společnosti často působí přeshraničně a že jejich modely podnikání se často řídí spíše zájmem o spekulaci s pozemky než o zemědělskou výrobu;

AR.  vzhledem, k tomu, že výše popsané problémy se netýkají jen zemědělské půdy, ale že jsou podobně naléhavé i v případě lesů a rybolovných oblastí;

1.  připomíná, že otázka půdy, jejího obhospodařování a pravidla urbanismu spadají do působnosti členských států; vyzývá proto členské státy, aby v rámci své veřejné politiky lépe prosazovaly uchovávání zemědělské půdy, její obhospodařování a předávání;

2.  vyzývá Komisi, aby zavedla pozorovatelskou službu za účelem shromažďování informací a údajů o úrovni koncentrace zemědělské půdy a její držby v Unii, a konstatuje, že by to mělo být provedeno pomocí zaznamenávání nákupních cen a nájmů a tržního chování vlastníků a pachtýřů, sledování ztrát zemědělských ploch v důsledku jejich využívání k jiným účelům a vývoje úrodnosti a eroze půdy a podávání pravidelných zpráv;

3.  domnívá se, že by si členské státy měly mezi sebou i s Komisí pravidelně vyměňovat informace o svých vnitrostátních právních předpisech o půdě, o změnách ve využívání půdy, a zejména o případech jejího spekulativního nákupu;

4.  vyzývá Komisi, aby vytvořila pracovní skupinu na vysoké úrovni, která by analyzovala problém koncentrace zemědělské půdy, aby vypracovala studii o dopadu politických opatření, která EU a jednotlivé členské státy uplatňují ve věci koncentrace půdy a zemědělské produkce, a aby rovněž analyzovala, jak tato koncentrace ohrožuje dodávky potravin, zaměstnanost, životní prostředí, kvalitu půdy a rozvoj venkova;

5.  vyzývá členské státy, aby v zájmu zachování zemědělského modelu založeného na rodinných zemědělských podnicích na celém území EU zaměřily svou politiku v oblasti využívání půdy tak, aby čerpala z dostupných nástrojů, jako jsou systémy zdanění, režimy podpory a finanční prostředky SZP;

6.  vyzývá Komisi a členské státy, aby pravidelně shromažďovaly údaje srovnatelné kvality o výši pachtovného a cenách půdy, včetně půdy získané nákupem podílů, o převodech velkých pozemků, ztrátě držby půdy, porušování užívacích práv a spekulativním růstu cen ve všech členských státech; žádá Komisi, aby zveřejnila pokyny týkající se harmonizace účetních postupů a podpořila výměnu osvědčených postupů ve vnitrostátních právních předpisech s cílem určit opatření na ochranu zemědělské půdy a zemědělské činnosti;

7.  pokládá za nutné, aby členské státy vytvořily harmonizované inventáře zemědělské půdy, které by při úplném dodržování práv zúčastněných stran na ochranu údajů aktuálně, přesně a srozumitelně evidovaly veškerá vlastnická a užívací práva, pokud jde o zemědělskou půdu, a aby tyto informace předkládaly v podobě anonymizovaných a veřejně přístupných statistik;

8.  vyzývá Komisi, aby na tomto základě v pravidelných intervalech předkládala Radě a Parlamentu zprávy o využívání půdy, struktuře, cenách a o politice členských států a jejich právních předpisech upravujících vlastnictví a pronájem zemědělských pozemků a aby Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS) podávala zprávy o uplatňování dobrovolných pokynů tohoto výboru pro odpovědnou správu půdy, lesů a rybolovu v souvislosti s vnitrostátním potravinovým zabezpečením (VGGT);

9.  konstatuje, že programy za účelem scelování roztříštěných parcel půdy s využitím různých postupů v rámci systému integrované správy půdy, který zohledňuje místní a regionální podmínky, představují nepostradatelný nástroj pro zlepšování zemědělských struktur a urovnávání konfliktů při využívání půdy; doporučuje v tomto ohledu, aby v situacích, kdy ke scelování parcel dochází pomocí pronájmu půdy, byla cena pronájmu vázána na produktivní kapacitu a ziskovost, což je pro zemědělské hospodářství nejvhodnější, a vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly zkušenosti s obhospodařováním zemědělské půdy;

10.  domnívá se, že promyšlená a koordinovaná pozemková politika prováděná pomocí nástroje pro regionální a místní plánování využívání půdy by měla pomoci omezit využívání půdy pro jiné než zemědělské účely;

11.  uznává, že zatímco pozemková politika spadá především do působnosti členských států, může na ni mít vliv společná zemědělská politika nebo příslušné oblasti politiky, se závažným dopadem na konkurenceschopnost zemědělských podniků na vnitřním trhu; domnívá se, že pozemková politika musí přispívat k zajištění širokého, řádného a spravedlivého rozptýlení držby půdy a přístupu k půdě a také ke statusu zemědělce v nájmu v odpovídajícím rámci, protože to má přímý vliv na život na venkově, pracovní podmínky a kvalitu života; připomíná důležitou společenskou funkci držby a obhospodařování půdy z generace na generaci vzhledem k tomu, že zánik podniků a pracovních míst povede k úpadku evropského drobného zemědělství i venkovských oblastí a tím k nežádoucím strukturálním změnám pro celou společnost;

12.  vyzývá členské státy, aby za účelem dosažení cílů SZP udělovaly při nákupu a pronájmu zemědělské půdy současně se zajištěním rovného genderového přístupu prioritu malým a středním místním producentům, nově příchozím a mladým zemědělcům, a to včetně předkupních práv tam, kde jsou zavedena, vzhledem k tomu, že vlastnictví co největší plochy půdy, na níž hospodaří, je v zájmu udržitelného a spolehlivého rozvoje jejich podniků, zejména v době rostoucího zájmu nezemědělců o koupi zemědělských pozemků, velmi často k čistě spekulativním účelům; vybízí členské státy, aby podporovaly drobné rodinné zemědělské podniky a udržitelné výrobní postupy;

13.  připomíná, že malým a středním rodinným a družstevním zemědělským podnikům brání v získávání a pronájmu orné půdy a lesních pozemků vysoké investiční náklady;

14.  uznává důležitou funkci, kterou v životě na venkově plní drobné rodinné zemědělské podniky, neboť kromě toho, že produkují dostatek zdravých a vysoce kvalitních potravin a zajišťují široké rozptýlení vlastnictví půdy v těchto oblastech, hrají aktivní úlohu v hospodářských strukturách venkovských oblastí díky zachování kulturního dědictví a venkovského života, podporou společenského života a udržitelným využíváním přírodních zdrojů; poukazuje na problémy spojené s předáváním zemědělských usedlostí z generace na generaci se zvláštním odkazem na předávání zemědělských podniků mimo rodinu a vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje o těchto jevech a vytvořily právní rámec k řešení těchto problémů;

15.  připomíná, že v rámci společné zemědělské politiky existují podpory pro mladé zemědělce, jejichž účelem je usnadňovat jim vstup do zemědělství; požaduje dále uplatňování komplexního přístupu, který by přispíval k tomu, aby mladí zemědělci, ženy a osoby, které se chtějí věnovat zemědělské činnosti, přebírali, popř. zakládali zemědělské podniky; konstatuje však, že nově příchozí stále čelí překážkám souvisejícím se strukturálními bariérami, jako jsou vysoké ceny půdy nebo vysoké zdanění nástupnictví v zemědělském podniku mimo rodinu;

16.  zdůrazňuje význam evropské strukturální politiky z hlediska podpory venkovských oblastí, například s cílem zajistit zvláštní podporu jednotlivým malým a středním podnikům a družstvům, mladým lidem a zejména ženám, pokud jde o jejich přístup k zemědělské půdě;

17.  zdůrazňuje, že je obtížné získat přístup k úvěru za účelem získání a držby půdy, zvláště pro nově příchozí a mladé zemědělce; vyzývá Komisi, aby v rámci SZP a souvisejících oblastí politiky poskytla vhodné nástroje, které by usnadnily zahájení jejich zemědělské produkce tím, že jim zajistí rovný přístup k udržitelnému úvěru;

18.  domnívá se, že do rozhodování o využití půdy by měla být zapojena místní společenství;

19.  žádá členské státy, aby s přihlédnutím k omezenému přístupu k zemědělské půdě ve venkovských oblastech na jedné straně a k rostoucímu zájmu o městské a příměstské zemědělství na straně druhé poskytovaly pobídky pro rozvoj městských zemědělských podniků a dalších forem participačního zemědělství a systémů sdílení půdy;

20.  vybízí členské státy, aby vynakládaly větší úsilí na předávání znalostí prostřednictvím projektů výzkumu a inovací zaměřených na zlepšení kvality půdy pomocí uplatňování agroenvironmentálních postupů vzhledem k tomu, že zemědělská půda je základem pro produkci potravin, trvalé ekosystémy a prosperující venkovské oblasti;

21.  vyzývá členské státy, aby svou pozemkovou politiku utvářely s cílem umožnit přístup k vlastnictví nebo držbě půdy za finančních podmínek přiměřených pro zemědělskou činnost a aby monitorovaly ceny a pachtovné za zemědělskou půdu; požaduje také, aby transakce se zemědělskou půdou podléhaly postupu předběžné kontroly, který prověří soulad s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se půdy a který by se také uplatňoval na fúze, rozdělování podniků a zakládání nadací; domnívá se, že by měly existovat přísnější kontroly pachtovních smluv a oznamovací povinnost s možnostmi sankcí, neboť pacht je často prvním krokem ke koupi; naléhavě žádá členské státy, aby zajistily, že politika týkající se propachtování půdy zahrne požadavek, že pachtýř musí provozovat zemědělství; zastává názor, že by pozemková politika měla bránit vytváření dominantních pozic na trzích s pozemky;

22.  vybízí všechny členské státy, aby v souladu s ustanoveními Smluv EU používaly k regulaci trhu s půdou takové nástroje, které jsou v některých členských státech již úspěšně využívány, jako například povinné státní schvalování nákupů a pronajímání půdy, předkupní práva, povinnost vlastníka obhospodařovat půdu, omezení nákupního práva právnických osob, stanovení maximálního počtu hektarů, které lze skoupit, upřednostňování zemědělců, pozemkové rezervy, stanovení cenových indexů s odkazem na příjmy zemědělských podniků atd.;

23.  zdůrazňuje, že je třeba, aby vnitrostátní soudní systémy chránily práva všech stran, pokud jde o nesrovnalosti u nájemních smluv, a aby vnitrostátní orgány přijaly opatření s cílem odstranit ve stávajících vnitrostátních právních předpisech veškeré mezery, které zneužívání smluv umožňují;

24.  připomíná prospěšná opatření, která přijaly některé členské státy v oblasti regulace svých trhů s půdou s cílem zabránit spekulativním transakcím; připomíná členským státům, že daňové právní předpisy jim poskytují účinnou páku k regulaci trhu s půdou;

25.  vyzývá členské státy, aby vypracovaly takovou politiku regulující trh s pozemky, která by působila proti zvyšování kupních cen a pachtovného za zemědělskou půdu; požaduje také, aby tyto ceny podléhaly schvalovacímu procesu, který by se vztahoval i na fúze, rozdělování podniků a zakládání nadací; domnívá se, že by měly existovat přísnější kontroly pachtovních smluv a oznamovací povinnost s možnostmi sankcí, neboť pacht je často prvním krokem ke koupi;

26.  vyzývá členské státy, aby podporovaly nebo zřídily vhodné instituce se státní účastí a veřejným dohledem pro správu půdy;

27.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly všechna inovativní opatření na sdílení půdy, jež mají pozitivní dopad na usazování mladých zemědělců, a to zejména prostřednictvím investičních fondů založených na zásadě solidarity, které střadatelům umožňují, aby své finance investovali společensky prospěšným způsobem na pomoc mladým lidem, kteří nemají dostatek prostředků na získání půdy a na zahájení zemědělské činnosti;

28.  vyzývá EU a její členské státy, aby v zájmu rozvoje jasné základní zásady EU, kterou by se řídila struktura zemědělského hospodaření, uplatňovaly dobrovolné pokyny pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů (VGGT), které všechny členské státy ratifikovaly; vyzývá zejména členské státy, aby při přijímání opatření týkajících se využívání státních zdrojů a při jejich kontrole zvážily širší sociální, ekonomické a environmentální cíle a aby bránily nežádoucím dopadům, které má spekulace s půdou a koncentrace půdy na místní společenství; vyzývá členské státy k podávání zpráv Komisi ohledně využívání a uplatňování těchto pokynů v jejich politice v oblasti správy půdy;

29.  navrhuje v této souvislosti, aby Komise v souladu s dobrovolnými pokyny pro odpovědnou správu půdy, rybolovu a lesů (VGGT) a s ohledem na horizontální rámce EU v oblasti zemědělství, životního prostředí, vnitřního trhu a územní soudržnosti přijala doporučení pro správu půdy v rámci EU;

30.  domnívá se, že přímé platby by poskytovaly lepší zhodnocení prostředků, pokud by byly splatné na základě environmentálních a socioekonomických veřejných statků, které zemědělský podnik dodává, a nikoli pouze na základě rozlohy půdy, kterou zaujímá;

31.  poukazuje na možnosti členských států snížit část přímých plateb, která přesahuje horní hranici 150 000 EUR nejméně o 5 %, jak je stanoveno v článku 11 nařízení (EU) č. 1307/2013 (nařízení o přímých platbách);

32.  domnívá se, že v rámci reformované SZP je třeba zavést stropy a upravit režim přímých plateb tak, aby první hektary měly větší váhu, a že by měly být učiněny kroky s cílem usnadnit investování do malých zemědělských podniků, jakož i poskytování přímých podpor těmto podnikům; vyzývá Komisi, aby zavedla účinnější mechanismus přerozdělování podpor, a zabránila tak koncentraci zemědělské půdy;

33.  vybízí členské státy, aby více využívaly oblast působnosti, kterou již mají k dispozici pro stanovení stropů a přerozdělování prostředků SZP, jako je například možnost 30 % přímých plateb splatných za první hektar jako způsob, jak posílit drobné a rodinné zemědělství, s tím, že zároveň uplatní požadavky podle článků 41 a 42 nařízení o přímých platbách; navrhuje, aby se výhodnější podmínky pro první hektary vypočítávaly pro mateřskou společnost, nikoli pro podnik; žádá proto Komisi, aby v souladu s pravidly ochrany údajů zveřejňovala kromě údajů o majitelích zemědělských podniků, které dostávají dotace SZP, i informace o příjemcích, jako jsou majitelé pozemků / mateřské společnosti;

34.  zdůrazňuje význam jednoznačné celoevropské definice pojmu „aktivní zemědělec“, která je jasně spjata s pojmem práce v zemědělském podniku a která přesně rozlišuje mezi způsobilou a nezpůsobilou půdou (např. letiště, otevřené průmyslové areály, golfová hřiště); žádá Komisi, aby zajistila, aby přímou podporu dostávali výhradně aktivní zemědělci;

35.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala všechny příslušné oblasti politiky, jako je zemědělství, energetika, životní prostředí, regionální rozvoj, mobilita, finance a investování s cílem zjistit, zda přispívají ke koncentraci zemědělské půdy v EU nebo zda působí proti ní, a aby ve spolupráci se zemědělci a jejich organizacemi i s dalšími příslušnými subjekty občanské společnosti zahájila postup konzultace s cílem posoudit stávající situaci, pokud jde o správu zemědělské půdy v souladu s VGGT a se zadáním Výboru pro celosvětové zajišťování potravin (CFS);

36.  doporučuje členským státům, aby cíleně přezkoumaly provádění současné SZP na vnitrostátní úrovni s cílem zjistit veškeré nežádoucí účinky koncentrace půdy;

37.  podporuje závěr Komise, že půda není nevyčerpatelný zdroj a že již nyní je v důsledku změny klimatu, eroze půdy a nadměrného využívání nebo změny v jejím využívání pod silným tlakem, proto podporuje ekologicko-sociální opatření na ochranu půdy, přičemž zdůrazňuje, že půda je záležitostí, která spadá do výlučné pravomoci členských států;

38.  požaduje, aby byla zemědělské půdě přiznána zvláštní ochrana s cílem umožnit členským státům, aby v koordinaci s místními orgány a organizacemi zemědělců regulovaly prodej, využívání a pronájem zemědělské půdy a zajistily tak zabezpečení potravin v souladu se Smlouvami EU a s judikaturou Soudního dvora Evropské unie týkající se držby půdy a přístupu k ní a také s ohledem na čtyři základní evropské svobody a veřejný zájem;

39.  vybízí Komisi, aby v zájmu interinstitucionální transparentnosti poskytla Parlamentu lepší přístup k dokumentům o nesplnění povinností podle Smluv a k přípravnému řízení v souvislosti s regulací trhu s půdou členskými státy;

40.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami zveřejnila jasný a komplexní soubor kritérií, včetně transakcí s půdou na kapitálových trzích, který by zajistil rovné podmínky a z nějž by bylo členským státům zřejmé, jaká opatření regulace trhu s půdou jsou s přihlédnutím k veřejnému zájmu a ke čtyřem svobodám Evropské unie povolena, s cílem umožnit zemědělcům snazší nabývání půdy pro provozování zemědělství a lesnictví; vyzývá Komisi, aby zvážila moratorium na probíhající posuzování, zda jsou právní předpisy členských států o obchodu se zemědělskou půdou v souladu s právem EU, dokud nebude zveřejněn výše uvedený soubor kritérií;

41.  vyzývá Komisi, aby zvyšovala informovanost členských států a aby je podporovala v boji s daňovými úniky, korupcí a nezákonnými postupy (jako jsou „smlouvy do kapsy“) v souvislosti s pozemkovými transakcemi; upozorňuje na zneužívání, jež v souvislosti s procesem nabývání půdy vyšetřují v některých členských státech soudní orgány;

42.  vítá návrh na zjednodušení SZP, zejména vítá opatření, která mají snížit náklady a administrativní zátěž rodinných zemědělských podniků, ale také mikropodniků a malých a středních podniků ve venkovských oblastech;

43.  vyzývá Komisi, aby v návrhu SZP po roce 2020 zachovala opatření potírající koncentrování zemědělské půdy v rukou stejných vlastníků a aby vypracovala další opatření na podporu mikropodniků a malých a středních podniků;

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ

Koncentrace půdy – evropské téma:

Témata jako zabírání a koncentrace půdy byla po dlouhou dobu spojena se zeměmi Jihu. Při bližším pohledu je ale zřejmé, že koncentrace zemědělských ploch je už několik let i evropské téma.

O koncentraci půdy se hovoří, pokud při obchodu se zemědělskými užitnými plochami dochází k nabývání půdy v rozsahu, jenž není v Evropě obvyklý.

Čísla z roku 2010 ukazují, že už tehdy jen 3 % podniků ovládala 50 % půdy využívané pro zemědělské účely v EU-27 a že naproti tomu v roce 2012 80 % podniků nakládalo s pouhými 12 % zemědělské půdy.

Míra koncentrace zemědělské půdy v Evropě zhruba odpovídá nerovnému rozdělení půdy např. v Brazílii, Kolumbii a na Filipínách.

Zemědělská půda není běžné zboží, neboť půdu nelze rozmnožovat a přístup k ní patří mezi lidská práva. Koncentrace zemědělské půdy v rukou několika málo subjektů je spojena se zásadními společenskými, kulturními, ekonomickými a politickými dopady ve všech členských státech EU.

Podobně jako koncentrace kapitálu i příliš vysoká koncentrace zemědělských ploch rozděluje společnost, destabilizuje venkov, ohrožuje potravinové zabezpečení a tím i evropské ekologické a sociální cíle.

Všeobecně chybí rozsáhlé, transparentní, aktuální a kvalitní údaje o pohybech cen a objemů na evropském trhu s půdou, které by jednotně zachycovaly situaci v celé Evropě. To platí jak pro prodeje půdy a podílů, tak pro pachtovné.

Dopady na evropské zemědělství

Kupní ceny zemědělských pozemků a výše pachtovného dosahují v mnoha oblastech Evropy úrovně, která mnoha zemědělským podnikům znemožňuje se chránit před ztrátou propachtovaných ploch nebo nákupem pozemků nakupit více půdy, což by bylo pro udržení životaschopnosti podniků potřeba. Odhlédneme-li od skutečnosti, že na trhu nejsou k dispozici téměř žádné pozemky, výše pachtovného se už neodvíjí od dosažitelného zemědělského výnosu. Z toho důvodu jsou kapitálové požadavky pro mnoho začínajících zemědělců příliš vysoké a riskantní.

Dopad na společnost

Koncentrace půdy se dotýká zejména zemědělců a pracovníků v zemědělství. Až při bližším pohledu je zřejmý i dopad na celou společnost.

Vlastnictví je nejlepším předpokladem pro odpovědné nakládání s půdou a udržitelné zemědělství. Podporuje soudržnost a přispívá tak k tomu, že lidé zůstávají ve venkovských regionech.

Široce rozptýlené vlastnictví je základní zásadou sociálně tržního hospodářství a důležitým předpokladem sociální soudržnosti národního hospodářství. Plochy využívané pro zemědělské účely jsou nejen nenahraditelnou výrobní základnou pro kvalitní potraviny a krmiva, ale mají zvláštní význam i pro vodohospodářství, biodiverzitu a úrodnost půdy, jež už nyní trpí změnami klimatu a erozí půdy.

Důvody koncentrace zemědělské půdy v EU a jí způsobené problémy

Ačkoli jsou ceny zemědělské půdy v členských státech EU různě vysoké, koncentrace půdy vytrvale stoupá v celé Evropě, což s sebou přináší negativní dopady na zemědělce.

Důvodů koncentrace půdy v EU je více. Kupování půdy tak v současné době patří z důvodu rostoucí poptávky po potravinách a krmivech, obnovitelných surovinách pro výrobu pohonných hmot a pro chemický a textilní průmysl a poptávky po nefosilních zdrojích energie k nejlepším a nejjistějším možnostem investic a zisku pro investory z celého světa.

Kromě toho přispěly i nízké úrokové sazby přetrvávající od dob finanční krize k „útěku k reálným hodnotám“ – tedy k půdě. Následkem toho se o investice do půdy zajímají i nezemědělští investoři.

Zemědělskou půdu jako takovou kromě koncentrace půdy ohrožuje i nezemědělské využívání v podobě zakrývání, urbanizace, cestovního ruchu nebo infrastrukturních projektů.

Některé činnosti a dotace EU navíc podporují snahy o rozšiřování zemědělských podniků nebo lákají nezemědělské investory do zemědělství. Přímé platby vázané na plochu například vedou k jednostranné podpoře největších podniků.

Podobně fungují také dotační programy EU nebo členských států, které například podporují nefosilní zdroje energie a zvyšují tak boj o půdu mezi producenty potravin, krmiv a paliv.

Rozsah a rychlost koncentrace půdy jsou alarmující. To platí obzvláště pro země jako Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Nicméně ani v Německu, Itálii a Španělsku nejsou tyto problémy neznámé.

Mnoho členských států tento problém rozpoznalo a snaží se proti němu pomocí zákonů působit. Při tom často dochází ke konfliktu s jednou ze čtyř evropských základních svobod, totiž volným pohybem kapitálu. Tato základní svoboda, která právem platí v celé EU a zahrnuje v sobě zákaz diskriminace státních příslušníků jiných členských států EU, naráží při prodeji zemědělské půdy na své hranice.

Přístup k zemědělské půdě je nezbytný

Koncentrace zemědělské půdy v EU má rozličné dopady na společnost i na praktikující zemědělce. Má-li zemědělství fungovat i v budoucnosti, je odkázáno zejména na přístup mladých lidí k zemědělské půdě. Jejich ochota inovovat a investovat je pro budoucnost venkova rozhodující. Jen tak lze totiž zastavit stárnutí pracovníků v zemědělství, zajistit předávání zemědělských podniků z generace na generaci a dosáhnout cíle multifunkčního zemědělství, v němž budou hrát hlavní roli rodinné a družstevní podniky, které budou řídit jejich vlastníci.

(1)

Studie Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu „Rozsah zabírání půdy v EU“, s. 24 (PE 540.369).

(2)

Tamtéž.

(3)

Landwirtschaftliche Bodenmarktpolitik: Allgemeine Situation und Handlungsoptionen (Politika na trhu se zemědělskou půdou: obecná situace a možné strategie) – zpráva spolkové a zemské pracovní skupiny pro politiku na trhu s půdou vypracovaná na základě rozhodnutí ministrů zemědělství spolkových zemí dne 16. ledna 2014 (březen 2015), s. 37.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

21.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

2

6

Členové přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew, Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, José Bové, Daniel Buda, Nicola Caputo, Michel Dantin, Jean-Paul Denanot, Albert Deß, Diane Dodds, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Luke Ming Flanagan, Martin Häusling, Esther Herranz García, Jan Huitema, Peter Jahr, Ivan Jakovčić, Elisabeth Köstinger, Zbigniew Kuźmiuk, Philippe Loiseau, Mairead McGuinness, Nuno Melo, Ulrike Müller, James Nicholson, Maria Noichl, Marijana Petir, Laurenţiu Rebega, Jens Rohde, Maria Lidia Senra Rodríguez, Ricardo Serrão Santos, Czesław Adam Siekierski, Tibor Szanyi, Marco Zullo

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Paul Brannen, Angélique Delahaye, Maria Heubuch, Karin Kadenbach, Anthea McIntyre, Massimo Paolucci, John Procter, Molly Scott Cato, Estefanía Torres Martínez, Vladimir Urutchev


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

34

+

ALDE

Jan Huitema, Ivan Jakovčić, Ulrike Müller, Jens Rohde

ECR

Zbigniew Kuźmiuk

EFDD

Marco Zullo

ENF

Laurenţiu Rebega

GUE/NGL

Luke Ming Flanagan, Maria Lidia Senra Rodríguez, Estefanía Torres Martínez

NI

Diane Dodds

PPE

Daniel Buda, Michel Dantin, Herbert Dorfmann, Norbert Erdős, Esther Herranz García, Elisabeth Köstinger, Nuno Melo, Marijana Petir, Czesław Adam Siekierski, Vladimir Urutchev

S&D

Clara Eugenia Aguilera García, Eric Andrieu, Paul Brannen, Nicola Caputo, Jean-Paul Denanot, Karin Kadenbach, Maria Noichl, Massimo Paolucci, Ricardo Serrão Santos, Tibor Szanyi

Verts/ALE

José Bové, Martin Häusling, Molly Scott Cato

2

-

EFDD

John Stuart Agnew

ENF

Philippe Loiseau

6

0

ECR

Anthea McIntyre, James Nicholson, John Procter

PPE

Albert Deß, Peter Jahr, Mairead McGuinness

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění