Postup : 2016/2099(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0121/2017

Předložené texty :

A8-0121/2017

Rozpravy :

PV 27/04/2017 - 3
CRE 27/04/2017 - 3

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.67

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0198

ZPRÁVA     
PDF 600kWORD 85k
30.3.2017
PE 589.279v02-00 A8-0121/2017

o výroční zprávě o  finančních činnostech Evropské investiční banky

(2016/2099(INI))

Hospodářský a měnový výbor

Zpravodaj: Georgios Kyrtsos

Navrhovatelka stanoviska (*):

Eider Gardiazabal Rubial, Rozpočtový výbor

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

POZM. NÁVRHY
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Rozpočtového výboru
 STANOVISKO Výboru pro rozvoj
 STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod
 STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o  finančních činnostech Evropské investiční banky

(2016/2099(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2015,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2015 a na statistickou zprávu EIB za rok 2015,

–  s ohledem na hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které v září 2016 vypracovala Evropská investiční banka,

–  s ohledem na operační plán EIB na období 2016–2018 zveřejněný na internetových stránkách EIB,

–  s ohledem na zprávu Evropské investiční banky o udržitelnosti za rok 2015,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie a na její protokol č. 5 o statutu EIB,

–  s ohledem na mandát k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020, který EIB poskytla Komise na operace Evropské investiční banky mimo Evropskou unii,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2015 nazvané „Vnější strategie pro efektivní zdanění“ (COM(2016)0024),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(1),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané „Obnova investic v Evropě - zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na „Politiku EIB vůči nedostatečně regulovaným a nespolupracujícím jurisdikcím“ ze dne 15. prosince 2010 a na dodatek k „Politice vůči nespolupracujícím jurisdikcím“ ze dne 8. dubna 2014,

–  s ohledem na svůj souhlas s ratifikací Pařížské dohody ze strany Evropské unie ze dne 4. října 2016,

–  s ohledem na projev předsedy Junckera o stavu Unie, který přednesl dne 14. září 2016 na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku,

–  s ohledem na dopisy, které EIB zaslala ve dnech 22. února 2016 a 22. července 2016 evropská veřejná ochránkyně práv,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0121/2017),

A.  vzhledem k tomu, že je EIB považována za „finanční složku EU“ a za klíčovou instituci pro podporu veřejných a soukromých investic v rámci EU a že na základě své úvěrové činnosti vůči třetím zemím hraje zároveň důležitou úlohu i mimo EU; vzhledem k tomu, že EIB i nadále prohlubuje evropskou integraci a že od začátku finanční krize v roce 2008 se její úloha ukázala jako ještě důležitější;

B.  vzhledem k tomu, že by měla být vytvořena komplexní a řádná parlamentní odpovědnost EIB;

C.  vzhledem k tomu, že EIB vykázala v roce 2015 solidní ziskovost a její čistý roční přebytek dosáhl 2,8 mld. EUR;

D.  vzhledem k tomu, že tato banka si musí zachovat silný úvěrový rating a musí být ve svých operacích i nadále selektivní a zohledňovat nejen velké objemy a návratnost investic, ale i sociální a hospodářský dopad na různá odvětví a různé regiony a přínos svých investic k širšímu společenskému prospěchu;

E.  vzhledem k tomu, že by EIB měla i nadále více usilovat o účinné rozšíření své úvěrové činnosti, zejména v regionech s nízkou mírou schopnosti investovat, a zároveň omezit administrativní zátěž pro žadatele;

F.  vzhledem k tomu, že by se EIB jakožto instituce odpovědná za uplatňování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) měla i nadále snažit o kvalitní portfolio aktiv a o dosahování solidních finančních výsledků, které by měly dlouhodobý ekonomický přínos a vytvářely kvalitní pracovní místa;

G.  vzhledem k tomu, že by EIB měla na základě všech svých dostupných nástrojů pomáhat řešit regionální nerovnosti prostřednictvím poradenství v oblasti vypracovávání nových soukromých projektů a financování solidních a rozumných investičních projektů, aniž by docházelo k narušování nebo náhradě stávajících programů, které mají stejný účel, a projektů, které mají zásadní význam v oblasti životního prostředí, v sociální oblasti a v oblasti správy a řízení společností; vzhledem k tomu, že by EIB měla zejména hledat další možnosti, jak udržet hospodářský rozvoj v zemích, které jsou nuceny uplatňovat program stabilizace;

H.  vzhledem k tomu, že investice EIB do solidních projektů mohou pomoci řešit nezaměstnanost mladých lidí tím, že je vybaví nezbytnými dovednostmi a pomohou jim se zajištěním přístupu k financování souvisejícímu se zaměstnaností mladých;

I.  vzhledem k tomu, že při posuzování a monitorování všech projektů je zejména třeba zohledňovat environmentální, sociální a správní kritéria a kritéria v oblasti změny klimatu; vzhledem k tomu, že podpora ekonomické, sociální a územní soudržnosti je velmi důležitá pro úplný rozvoj a trvalou úspěšnost Unie;

J.  vzhledem k tomu, že od roku 1958 byl do odvětví dopravy díky podpoře Evropské investiční banky (EIB) investován více než bilion EUR, a doprava je tak odvětvím, ve kterém je EIB nejaktivnější;

K.  vzhledem k tomu, že snižování emisí v odvětví dopravy představuje důležitou výzvu a že výrazné snižování emisí NOx, CO2 a dalších významných emisí z dopravy je nezbytné, pokud má EU splnit své dlouhodobé cíle v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že hustota dopravy a znečištění ovzduší představují významný problém při rozvoji všech druhů městské mobility a ochraně lidského zdraví;

L.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 investovala EIB 14 miliard EUR do dopravních projektů, z nichž bude mít prospěch 338 milionů cestujících ročně a které ročně povedou k úspoře 65 milionů hodin na cestách;

Investice v EU

1.  zdůrazňuje, že stávající krize výrazně oslabila růst evropského hospodářství a že jedním z hlavních faktorů je snižování investic v EU; poukazuje na to, že omezení veřejných a soukromých investic dosáhlo v zemích, které jsou krizí zasaženy nejvíce, znepokojivých hodnot, jak je vidět ze zjištění Eurostatu, který uvádí, že mezi lety 2007 a 2015 došlo v Řecku ke snížení tvorby hrubého fixního kapitálu o 65 % a v Portugalsku o 35 %; vyjadřuje znepokojení nad makroekonomickou nerovnováhou a stále vysokou nezaměstnaností v některých členských státech;

2.  zdůrazňuje, že zvýšení konkurenceschopnosti EU, vyšší hospodářský růst a vyšší zaměstnanost závisejí mimo jiné na zvýšení investic zejména do výzkumu, inovací, digitalizace, energetické účinnosti a udržitelnosti, oběhového hospodářství a do podpory začínajících společností a stávajících malých a středních podniků;

3.  poukazuje na to, že je naléhavě nutné, aby se EIB podílela na odstraňování nedostatku investic na základě spolehlivých ekonomických kritérií; vyzývá EIB, aby své úsilí zaměřila na zvyšování účinnosti a účelnosti investic do energetiky a na vytváření podmínek, které by přilákaly a umožnily soukromé investice; žádá EIB, aby se vyhýbala velkým infrastrukturním projektům, které mohou mít závažný dopad na životní prostředí a u nichž se neprokázal žádný skutečný hospodářský přínos a přínos pro místní obyvatele; vyzývá EIB, aby rozšířila svou odbornou pomoc s cílem řešit malou schopnost vytvářet projekty a pomoci členským státům vyhledávat projekty, které je možné financovat;

4.  bere na vědomí stabilitu úvěrové činnosti EIB v roce 2015 (77,5 mld. EUR, v roce 2014 se jednalo o 77 mld. EUR); zdůrazňuje, že tato čísla jsou sice v souladu s cílem oznámeným v operačním plánu EIB na období 2015–2017, stávající situace by však měla vést banku k přijetí ambicióznějších cílů a k navýšení úvěrů ze strany EIB; připomíná, že EIB by měla hrát zásadní úlohu při provádění strategie Evropa 2020 prostřednictvím nástroje Horizont 2020;

5.  domnívá se, že EIB jako „banka EU“, která je součástí Smluv a jejíž činnost upravují Smlouvy a k nim připojený příslušný protokol, musí dostát svému zvláštnímu postavení, s nímž jsou spojena zvláštní práva a povinnosti; konstatuje, že tato banka hraje klíčovou roli při uplatňování stále většího počtu finančních nástrojů, které využívají prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

6.  bere na vědomí pozitivní zprávu, že EIB byla schopna splnit závazek, který dala svým akcionářům, totiž že na celkové investice poskytne nejméně 180 miliard EUR;

7.  poukazuje na to, že je nutné se vážně zabývat možností dalšího zvýšení kapitálu EIB s cílem zachovat kapacitu financování této banky i do budoucna, a zároveň zdůrazňuje, že je důležité zaručit účinné a zodpovědné řízení zdrojů;

8.  domnívá se, že ke zvýšení úvěrové činnosti EIB by mohlo dojít prostřednictvím větší součinnosti s veřejnými fondy, což by zase vedlo ke zvýšení veřejných a soukromých investic; zdůrazňuje, že toto zvýšení by měla doprovázet odpovídající diverzifikace škály produktů EIB, včetně většího, daňově rozumného využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru (s tím, že veřejný a soukromý přínos by měl zůstat v rovnováze) a dalších inovačních nástrojů, s cílem lépe reagovat na potřeby reálné ekonomiky a trhu; zdůrazňuje, že tato opatření je nutné přijmout, a zároveň uznává, že nové produkty často vyžadují nové správní nástroje, aby byla zajištěna jejich vhodnost, a že je nutné se věnovat zejména strategickému přidělování finančních prostředků a prosazování politických cílů EU;

9.  poukazuje na to, že v roce 2015 poskytla EIB 1,35 mld. EUR na investiční projekty v Řecku; konstatuje, že od začátku krize v roce 2008 poskytla EIB na investice v Řecku více než 12 mld. EUR;

10.  vítá, že EIB reagovala na krizi výrazným rozšířením své činnosti, a to i v nejvíce postižených zemích; vyzývá EIB, aby dále podporovala země EU, které jsou zapojeny do ozdravných programů, s cílem přispět k rychlému nastartování jejich ekonomiky a podpořit jejich přechod k udržitelnému hospodářství a zároveň zajistit, aby stále splňovaly kritéria EIB pro řádné investice; poukazuje na to, že by tak měla činit jak formou finanční podpory, tak formou budování kapacit, aby tak pomohla připravit projekty na investice; zdůrazňuje význam regionálního rozvoje a vyzývá k prohloubení dialogu a spolupráce s regionálními a místními orgány;

11.  upozorňuje na nesčetné výzvy, aby EIB působila jako katalyzátor a usnadňovala šíření osvědčených postupů ve všech členských státech prostřednictvím příslušných vnitrostátních podpůrných bank a institucí, které jsou zásadním nástrojem pro koordinovanou reakci EU na nízkou míru investic;

12.  očekává, že EIB bude i nadále pracovat s Komisí a členskými státy na řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům nebo zemím v tom, aby plně využívaly finančních aktivit EIB;

13.  konstatuje, že EIB používá na podporu veřejných a soukromých investic do dopravy širokou škálu finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky, projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat různé typy financování EU k zajištění toho, aby byly splněny cíle dopravní politiky na území celé EU, i s ohledem na to, že ne všechny projekty je vhodné financovat prostřednictvím nástrojů, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru;

14.  zdůrazňuje, že EIB by měla upřednostňovat inovační projekty, jež mají jednoznačný evropský přínos; poukazuje na to, že je důležité financovat projekty, které maximalizují dopad, pokud jde o tvorbu pracovních míst; vyzývá EIB, aby urychlila posuzování projektů a zaměřila se přitom zejména na počet a kvalitu vytvořených přímých a nepřímých pracovních míst; vyzývá EIB, aby jednala v souladu s tržními podmínkami, a vytvářela tak rovné podmínky hospodářské soutěže pro jiné investory;

15.  žádá, aby byly v souvislosti s překonáváním značné energetické závislosti Evropy na vnějších zdrojích a za účelem zabezpečení dodávek energie finančně podporovány domácí zdroje energie;

16.  podporuje Komisi v její snaze o revizi současného finančního nařízení; podporuje zejména ta ustanovení nařízení, která se týkají používání inovativních nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy, pokud nevedou k socializaci ztrát a privatizaci zisků;

17.  vyzývá EIB, aby předložila komplexní posouzení potenciálního dopadu, který může mít rozhodnutí Spojeného království opustit EU na její finanční postavení a činnost; zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB brala při uzavírání dlouhodobých závazků v úvahu rozhodnutí této země vystoupit z EU; vyzývá EIB, aby udržovala dialog s vládou Spojeného království, tak aby vytvořila velmi potřebnou jistotu pro projekty probíhající v této zemi, kterým jsou v současné době přidělovány finanční prostředky z EIB, nebo které o ně žádají; vyzývá EIB, aby prověřila a nastínila různé možnosti vztahů, které by mohla EIB mít se Spojeným královstvím po jeho rozhodnutí vystoupit z EU;

18.  vybízí skupinu EIB, aby plně podporovala stanovisko Komise ke strukturám agresivního vyhýbání se daňovým povinnostem, a zdůrazňuje, že kromě vlastních záruk EIB je přidělování veřejných finančních prostředků řízené z pověření EIB předmětem kontroly ze strany Evropského účetního dvora; v této souvislosti vyzývá EIB, aby ukončila spolupráci s prostředníky, zeměmi a jurisdikcemi, které jsou na unijním seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí; konstatuje, že všechny projekty financované ze strany EIB, včetně projektů financovaných finančními prostředníky, jsou zveřejněny na internetových stránkách EIB; navrhuje, aby EIB rozšířila své kapacity v oblasti výzkumu a odvětvové analýzy;

19.  zdůrazňuje, že boj proti všem formám škodlivých daňových praktik by měl zůstat jednou z důležitých priorit EIB; vyzývá EIB, aby urychleně uplatnila příslušné právní předpisy a normy EU v oblasti vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových rájů a s tím spojených problémů, a aby po svých klientech požadovala, aby se řídili těmito pravidly; je znepokojen nedostatkem informací, které EIB zveřejňuje o skutečném vlastnictví, zvláště v případě, že financování závisí na fondech soukromého kapitálu; naléhavě vyzývá EIB, aby v případech, kdy se zjistí, že projekty EIB mají spojitost s jurisdikcemi, které jsou problematické z hlediska daní, přijala proaktivní opatření a prováděla opatření zesílené hloubkové kontroly;

20.  poukazuje na to, že koncem roku 2017 se očekává vydání unijního seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí; vyzývá v této souvislosti EIB, aby poté, co bude vypracován uvedený seznam, co nejdříve přezkoumala a zkvalitnila svou politiku vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím;

21.  vyzývá EIB, aby na všech úrovních této instituce dále zdokonalovala svá opatření zaměřená na zvýšení transparentnosti; vybízí EIB, aby jak přímé financování, tak financování prostřednictvím zprostředkovatelů obsahovalo informace podle jednotlivých zemí; naléhavě žádá EIB, aby jednala podle doporučení evropského veřejného ochránce práv, a vyzývá ke zvýšení nezávislosti mechanismu EIB pro vyřizování stížností;

22.  vyzývá EIB, aby nadále zlepšovala komunikaci s finančními zprostředkovateli, aby mohli lépe informovat příjemce o možnostech financování ze strany EIB, které mají k dispozici; v tomto ohledu vítá nedávno zavedený mechanismus, kdy úvěrové instituce, které na financování projektu používají prostředky EIB, musejí jeho příjemci zaslat dopis, v němž výslovně uvedou, že bylo použito financování z EIB;

23.  je přesvědčen, že transparentnost a přístup občanů k informacím o plánech a strukturách financování jsou nezbytné k zajištění dobrého ohlasu projektů a jejich přijetí ze strany občanů;

Podpora malých a středních podniků

24.  rozhodně podporuje důraz, který EIB klade na financování malých a středních podniků (MSP), jimž v roce 2015 poskytla 37 % nových úvěrů (28,4 mld. EUR); vítá zejména, že operace EIB pomohly v evropských malých a středních podnicích a malých společnostech se střední tržní kapitalizací vytvořit a udržet 4,1 milionu pracovních míst (+13 % oproti roku 2014); připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství a zajišťují 85 % všech nových pracovních míst, a proto musí být jejich podpora i nadále základním cílem EIB; zdůrazňuje, že EIB je jednou z institucí, které pomáhají snižovat nedostatek financí, jemuž tyto podniky čelí;

25.  vítá úlohu EIB při rozvoji místního soukromého sektoru; poukazuje na to, že podpora, kterou EIB věnovala mikrofinancování, byla mimořádně úspěšná, neboť díky pouhým 184 milionům EUR ve formě mikroúvěrů bylo zachováno 230 500 pracovních míst v mikropodnicích, zatímco téměř 3 miliardy EUR ve formě úvěrů pro MSP a malé podniky se střední tržní kapitalizací neměly zdaleka takový účinek, jelikož umožnily zachovat pouze 531 880 pracovních míst; zdůrazňuje, že pákový efekt mikrofinančních investičních nástrojů byl rovněž daleko vyšší než u fondů soukromého kapitálu; poukazuje na to, že mikroúvěry mají silné genderové hledisko a vytvářejí dvojnásobně více pracovních míst pro ženy než pro muže; žádá EIB, aby vyčlenila více prostředků na mikrofinancování; vyzývá Komisi a členské státy, aby tento úspěch uznaly tím, že v rámci mandátu EU pro poskytování úvěrů třetím zemím zvýší rozpočtový příděl pro mikroúvěry; vyjadřuje politování nad tím, že EIB nepodpořila žádné mikrofinanční instituce mimo oblast AKT, a požaduje, aby byla obdobná mikrofinanční podpora poskytována i všem ostatním rozvojovým zemím, v nichž EIB působí;

26.  vítá skutečnost, že EIB v posledních letech klade větší důraz na podporu malých a středních podniků; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by se financování EIB v honbě za co nejvyšším počtem zachovaných pracovních míst mohlo více zaměřovat na větší podniky (počet těchto míst zahrnuje i již dříve existující pracovní místa bez hrozby propouštění); žádá EIB, aby se zaměřovala nejen na zachování pracovních míst a na informování o nich, ale aby se ve stejné míře orientovala na pracovní místa, která vznikla díky jejímu financování, a podávala o nich zprávy a aby usilovala o dodržování norem MOP;

27.  vyzývá Komisi, aby po společnostech, které se účastní projektů spolufinancovaných ze strany EIB, požadovala, aby dodržovaly zásadu rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami v oblasti odměňování, zaměstnání a povolání; vyzývá EIB, aby při rozhodování o tom, které projekty bude financovat, zohledňovala opatření týkající se sociální odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

28.  připomíná, že je třeba podporovat projekty místních malých a středních podniků usilující o udržitelné a dlouhodobé investice a zajišťující zaměstnanost v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a energetické účinnosti;

29.  domnívá se, že vzhledem ke strategické úloze mikropodniků a malých a středních podniků by EIB měla také koncipovat strategii na zvýšení objemu jejich financování v zemích, v nichž panuje nepříznivá hospodářská a bankovní situace; domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost také velmi malým konkurenceschopným aktivním podnikům, které potřebují financování, mikropodnikům a mikropodnikatelům, kteří představují 30 % pracovních míst v soukromém sektoru v EU a jsou více ohroženi hospodářskými otřesy než větší firmy; je přesvědčen, že tato strategie by měla zahrnovat rozšíření administrativních a poradních schopností s cílem poskytovat informace a technickou podporu malým a středním podnikům v oblasti rozvoje a žádostí o finanční prostředky; domnívá se, že v oblasti přístupu k finančním prostředkům by EIB mohla důrazněji provádět překlenování mezer ve financování mikropodniků prostřednictvím finančních nástrojů a produktů, jako jsou možnosti mikrofinancování a záruky;

30.  vítá, že EIB financuje činnost v oblasti infrastruktury a dopravy, jelikož tyto projekty značně zvyšují potenciál pro obchod a mohou mít pákový efekt při internacionalizaci malých a středních podniků, zejména v geograficky znevýhodněných regionech;

31.  domnívá se, že by EIB měla usilovat zejména o zajištění toho, aby síť finančních prostředníků, kterou vybudovala, byla důvěryhodná a byla schopna v souladu s politikou EU účinně financovat dynamické a konkurenceschopné malé a střední podniky; vyzývá EIB, aby více spolupracovala s regionálními veřejnými orgány s cílem optimalizovat možnosti financování malých a středních podniků; zdůrazňuje, že je třeba přizpůsobit investiční programy malým projektům s cílem zajistit účast malých a středních podniků;

32.  zdůrazňuje, že přístup k financování je jednou z nejnaléhavějších výzev pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je potřeba vypracovat strategii EIB, která by malým a středním podnikům umožnila další a lepší přístup k financování, a to i prostřednictvím programů pro usnadnění obchodu a iniciativ, jako jsou evropský nástroj mikrofinancování Progres a nové nástroje na financování obchodní činnosti malých a středních podniků v Evropě, Latinské Americe a Karibiku; navrhuje, aby pro zprostředkovatelské banky, které vyplácejí prostředky EIB, byly zavedeny požadavky na proaktivnější politiku vůči malým a středním podnikům a mikropodnikům; navrhuje další zvýšení transparentnosti, pokud jde o posuzování hospodářského a sociálního dopadu zprostředkovaných půjček EIB v daném místě; zdůrazňuje, že příspěvek EIB k programům týkajícím se malých a středních podniků ve třetích zemích, které mají preferenční obchodní režimy s EU, by měl být orientován na jejich integraci do globálních dodavatelských řetězců, přičemž konkrétně ve východním a jižním sousedství by se takové programy EIB měly zaměřovat na integraci těchto podniků do evropských hodnotových řetězců;

33.  naléhá na to, aby prostředky EIB nesměřovaly pouze k malým a středním podnikům, ale také k účelnému rozvoji infrastruktury, jelikož její nedostatek v mnoha partnerských zemích může představovat závažnou překážku růstu obchodu a schopnosti jejich obyvatel nakupovat a prodávat zboží a služby v EU;

Fond EFSI

34.  vítá zahájení činnosti fondu EFSI (právní předpisy, jimiž se řídí, vstoupily v platnost v červenci 2015); zdůrazňuje, že úspěch programu závisí na jeho rychlém a úplném uplatňování;

35.  poukazuje zejména na to, že v době vypracovávání této zprávy dosahovala celková výše schválených investic v rámci fondu EFSI 168,8 mld. EUR, což odpovídá 54 % původní cílové hodnoty (315 mld. EUR), přičemž tyto hodnoty stále stoupají; poukazuje na to, že ve 28 členských státech bylo dosud schváleno 450 transakcí; vyzývá EIB, aby se více snažila zajistit doplňkovost při výběru projektů v rámci fondu EFSI a aby usilovala o zlepšení zeměpisného pokrytí projektů a jejich přínosu k udržitelnému a inteligentnímu růstu;

Inovace a konkurenceschopnost

36.  bere na vědomí výrazné navýšení úvěrů EIB na inovační projekty, které v roce 2015 činily 18,7 mld. EUR (v roce 2008 se jednalo o méně než 10 mld. EUR), je však toho názoru, že by se měly dále zvyšovat; naléhavě vyzývá EIB, aby pokračovala v této snaze a zaměřovala se na rozvoj technologií pro budoucnost, jako je energeticky účinná doprava, robotika, biohospodářství, digitální hospodářství a nové druhy léčebné péče umožňující lepší život; domnívá se, že zaměření na nástroj InnovFin a finanční technologie přiláká do členských států přínosné projekty; je přesvědčen, že by EIB mohla navýšit svou podporu inovací prostřednictvím cílených investic do vzdělávání a odborné přípravy a také do začínajících a rostoucích podniků, zejména v méně rozvinutých regionech;

37.  vyzývá EIB, aby v rámci svého financování dopravních projektů brala v úvahu a hledala možnost součinnosti s odvětvím cestovního ruchu, s cílem podporovat rozvoj a konkurenceschopnost tohoto odvětví v EU;

38.  domnívá se, že inovativní a účinné hospodářství potřebuje pokročilý a kvalitní dopravní systém a infrastrukturu, jež by měly patřit k prioritám, se zvláštním zaměřením na východní oblast EU a rovněž na inovativní, multimodální řešení infrastruktury, jako jsou krátké multimodální tunely, mosty nebo trajekty v řídce obydlených oblastech;

39.  vyzývá EU, aby více usilovala o rozvoj technické pomoci prostřednictvím svého poradenského střediska za účelem podpory osvědčených řídících postupů;

Řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí

40.  zdůrazňuje, že by EIB měla dále rozpracovat svůj program „Dovednosti a pracovní místa – investice pro mládež“ a nadále investovat do vzdělávání a lidského kapitálu, aby bylo možné vybavit mladé lidí nezbytnými dovednostmi, které jim poskytnou přístup k financování souvisejícímu se zaměstnaností mladých lidí v malých a středních podnicích a malých společnostech se střední tržní kapitalizací;

41.  domnívá se, že by EIB měla vytvořit možnosti, jak zjednodušit podmínky pro firmy, které mají nárok na financování v regionech, kde nezaměstnanost mladých lidí přesahuje 25 %, s cílem podpořit jejich podnikatelského ducha a vytváření firem, aniž by byla zpochybněna životaschopnost projektů;

42.  připomíná, že investice EIB do solidních investičních projektů mohou pomoci s podporou sociálního začlenění, zejména v členských státech s vysokou mírou nezaměstnanosti a nízkou úrovní produktivity; vyzývá EIB, aby dále rozpracovala svůj program strategického plánování, aby bylo možné bojovat s vysokou nezaměstnaností; s potěšením konstatuje, že podpora projektů sociálního bydlení ze strany EIB se v posledních letech neustále zvyšuje, a vybízí EIB, aby dále rozšířila své investice do těchto projektů;

43.  zdůrazňuje, že je nutné, aby se iniciativa EIB týkající se odolnosti zaměřovala na kvalitní projekty, a poukazuje na důležitou úlohu, kterou by EIB měla plnit v rámci navrhovaného plánu vnějších investic EU, pokud jde o budování odolnějších ekonomik, jež řeší základní příčiny chudoby; zdůrazňuje význam iniciativ EIB, které se zaměřují především na mladé lidi a ženy, přispívají k investicím do společensky důležitých sektorů, jako je vodohospodářství, zdravotnictví a vzdělání, nebo které zvyšují podporu podnikání a soukromého sektoru;

Oblast klimatu

44.  bere na vědomí, že v roce 2015 po veřejných konzultacích EIB zveřejnila formální strategii opatření v oblasti klimatu, která má pomoci při uplatňování Pařížské dohody na úrovni členských států i na mezinárodní úrovni; připomíná, že je třeba uplatňovat strategii EIB v oblasti klimatu přijatou v roce 2015, a požaduje konkrétní informace o provádění opatření obsažených v této strategii;

45.  vyzývá k větší angažovanosti EIB v boji proti změně klimatu, s níž souviselo 27 % projektů schválených v roce 2015, které dosáhly celkové výše 20,6 mld. EUR, což je největší roční částka, již EIB v této oblasti dosud investovala, přičemž na klima a životní prostředí se zaměřuje téměř 50 % projektů, které EIB v roce 2015 schválila, a znovu poukazuje na to, že v souladu se závazkem Evropské unie z března 2015, kdy se zavázala ke snížení emisí uhlíku do roku 2030 alespoň o 40 %, je důležité přestat používat fosilní paliva a zaměřit se na zdroje obnovitelné energie a zvýšení energetické účinnosti; poukazuje na to, že při překonávání značné energetické závislosti Evropy na vnějších zdrojích a za účelem zabezpečení dodávek energie je důležité finančně podporovat domácí zdroje energie;

46.  vyzývá EIB, aby i nadále podporovala udržitelnou, bezpečnou a inovativní dopravu šetrnou vůči klimatu a aby se i nadále zaměřovala na přepravu cestujících se sníženou pohyblivostí; zdůrazňuje, že prioritou Unie je zajistit dostatečné financování projektů s evropským přínosem, mj. projektů zaměřených na přeshraniční dopravní spojení a zejména na nepoužívaná nebo zrušená železniční spojení v příhraničních regionech; zdůrazňuje, že v rámci evropské investiční politiky by se měla věnovat větší pozornost horizontálním otázkám, zvláště co se týče budoucnosti jednotlivých druhů dopravy a služeb, protože je nezbytné, aby v souladu s tím současně probíhal také vývoj alternativních energetických a telekomunikačních sítí;

47.  zdůrazňuje význam cílů stanovených konferencí COP 21 v oblasti dopravy pro boj proti změně klimatu; zdůrazňuje, že by měly být k dispozici finanční prostředky, jež by zajistily přechod ze silniční dopravy na železniční a na námořní a vnitrozemskou vodní dopravu; zdůrazňuje také, že je třeba věnovat pozornost investicím do čistých zdrojů energie pro dopravu a moderních služeb v této oblasti; navrhuje za tímto účelem, aby byla zvýšena kapacita nástrojů financování, které se na tuto oblast specializují, jako je evropský nástroj pro čistou dopravu (ECTF);

48.  zdůrazňuje, že investice by měly být založeny na minimalizaci externích nákladů, včetně nákladů způsobených změnou klimatu, a tedy na omezování zátěže pro budoucí veřejné rozpočty;

49.  vyzývá Komisi a EIB, aby podporovaly investice do udržitelné městské mobility, nejlépe na základě plánů udržitelné městské mobility (SUMP), jež stanovují patřičná kritéria pro omezování hustoty provozu, změny klimatu, znečištění ovzduší, hluku a počtu dopravních nehod;

50.  konstatuje, že za účelem snížení zátěže, kterou pro daňové poplatníky i obecně pro veřejné finance představuje výstavba a údržba infrastruktury, by projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru, měly obecně vycházet ze zásady, že platí uživatel;

51.  doporučuje, aby EIB své úvěrové operace zaměřila na menší projekty v oblasti poskytování decentralizované mimosíťové energie z obnovitelných zdrojů, do nichž jsou zapojeni občané a obce, a také aby byla do všech oblastí politiky a operací EIB zahrnuta zásada, že přednost má energetická účinnost;

Mandát k poskytování úvěrů třetím zemím

52.  připomíná, že vnější politika EIB, a zejména regionální operačně-technické pokyny, by měly být v souladu s cíli vnější činnosti EU, jak jsou stanoveny v článku 21 SEU, a s Listinou základních práv EU;

53.  trvá na provázanosti a racionalizaci všech finančních nástrojů pro vnější činnost EU, včetně iniciativy EIB týkající se odolnosti, budoucího plánu zahraničních investic EU a revize mandátu EIB pro vnější činnost; zejména očekává, že aktualizované regionální operačně-technické pokyny nebo jakýkoli podobný dokument, který má propojit cíle EU a vnější činnost EIB, budou podrobnější než dosud;

54.  očekává, že v rámci revize mandátu EIB v oblasti vnější činnosti se obě složky rozpočtového orgánu dohodnou na ambiciózní výši přídělu pro region Východního partnerství se zřetelem k tomu, že stropu pro Východní partnerství bude dosaženo v půli roku 2017 a EIB pak zřejmě nebude moci dále poskytovat úvěry v tomto regionu po celou dobu trvání svého mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím;

55.  zdůrazňuje, že činnost EIB by měla přispět ke splnění Agendy 2030, a za tímto účelem vyzývá EIB, aby rozšířila svou kapacitu, pokud jde o hodnocení projektů na základě jejich dopadu na cíle Agendy 2030, včetně sociálních a genderových dopadů a dopadů v oblasti životního prostředí a klimatu; vítá stávající práci EIB na vytvoření genderové strategie a to, že v prosinci 2015 tato banka přijala strategii ohledně mandátu k poskytování úvěrů pro oblast klimatu třetím zemím a že se zavázala, že do roku 2020 zvýší podíl projektů na ochranu klimatu na 35 % svých investic v rozvojových zemích; poukazuje na význam důkladných konzultací o projektech v rámci investic souvisejících s půdou a přírodními zdroji v souvislosti s jejich dopadem na místní komunity, a to i uplatňováním zásady svobodného, předběžného a informovaného souhlasu;

56.  vítá operace EIB v oblasti rozvoje na základě dohody z Cotonou a mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím na období 2014–2020, který představuje záruku EU vztahující se na vnější operace EIB až do výše 30 miliard EUR; poukazuje na nutnost plnit povinnosti vyplývající ze Smluv EU (včetně článku 21 SEU a článku 208 SFEU) a dodržovat strategický rámec EU a akční plán EU pro lidská práva, Listinu základních práv EU a zásady účinnosti rozvojové pomoci (včetně doplňkovosti, odpovědnosti přijímající země, souladu s rozvojovou strategií přijímající země a transparentnosti při výběru projektů); poukazuje rovněž na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 16 z roku 2014, v níž žádá Komisi, aby zajistila zdokumentované posouzení přínosu grantů EU, pokud jde o realizaci cílů EU v oblasti rozvoje;

57.  naléhavě vyzývá EIB, aby zlepšila předběžné a následné posuzování dopadu svých projektů mimo EU, aby bylo možné zajistit jejich úspěšné provádění, jejich skutečný přínos a plný soulad s cílem udržitelného a inkluzivního růstu místních komunit;

58.  vítá zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, které je výsledkem rámce pro měření výkonnosti, jejž vypracovala EIB; požaduje, aby náhodný vzorek z téměř 400 projektů, které prošly hodnocením za použití tohoto rámce, byl po dokončení projektů znovu vyhodnocen nezávislými odborníky; žádá, aby byla Parlamentu podána zpráva o výsledcích tohoto následného hodnocení;

59.  připomíná, že má-li se zajistit vysoká míra transparentnosti, měla by EIB v případě ostatních finančních zprostředkovatelů, které využívá (zejména komerčních bank, ale i mikrofinančních institucí a záložen), zajistit, aby se na zprostředkované úvěry vztahovala stejná kritéria transparentnosti jako na ostatní typy úvěrů;

60.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva EIB o její činnosti mimo EU neuvádí žádné informace o objemu a počtu nesplácených úvěrů EIB; žádá EIB, aby poskytovala Parlamentu roční přehled o odložených platbách a ztrátách, k nimž došlo v rámci jejího financování v oblasti udržitelného rozvoje; žádá, aby tyto údaje byly rozlišeny podle typu financování a regionu;

61.  požaduje politickou diskuzi o plánované spolupráci EIB s Asijskou bankou pro investice do infrastruktury (AIIB) za účasti Parlamentu; se znepokojením konstatuje, že řídící struktury AIIB prozatím nepočítají s přiměřeným zapojením akcionářů do rozhodování o financování projektů a že veřejně přístupná projektová dokumentace neobsahuje žádné podrobnosti o plnění ekologických a sociálních opatření, která AIIB vyžaduje od svých věřitelů; vyzývá EIB, aby zajistila součinnost s ostatními regionálními rozvojovými bankami a případně s nimi vytvořila společné zdroje, aby bylo zajištěno, že si jejich činnost nebude konkurovat; považuje za důležité, aby EIB při spolupráci s jinými rozvojovými bankami prosazovala jako podmínku pro jakoukoli kapitálovou účast vysoké standardy týkající se transparentnosti a sociální a environmentální výkonnosti; vyzývá EIB k zajištění toho, aby společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných ze strany EIB, měly povinnost dodržovat zásadu stejné odměny za stejnou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. června 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; poukazuje dále na to, že EIB by při rozhodování o tom, které projekty bude financovat, měla zohlednit opatření v rámci společenské odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

62.  vítá skutečnost, že Evropská rada schválila iniciativu EIB na rychlou mobilizaci dodatečných finančních prostředků na pomoc udržitelnému rozvoji a sociální soudržnosti v zemích jižního sousedství a západního Balkánu; připomíná, že nástroj technické pomoci EIB je zásadní složkou doplňující schválené financování, zejména v chudých zemích; vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; vyzývá EIB, aby zvýšila transparentnost, pokud jde o skutečné vlastníky a o konečné příjemce peněz, zvláště v případě, že dané financování závisí na fondech soukromého kapitálu; domnívá se, že výběr finančních prostředníků by měl být přísnější;

63.  vyzývá EIB, aby při investicích do třetích zemí zohledňovala místní souvislosti; připomíná, že investice do třetích zemí nemohou být založeny pouze na maximalizaci zisku, ale že jejich cílem by mělo být také zajištění dlouhodobého udržitelného hospodářského růstu, kterého by bylo dosaženo zapojením soukromého sektoru, a snížení chudoby pomocí tvorby pracovních míst a lepšího přístupu k výrobním zdrojům; domnívá se, že výběr finančních prostředníků by měl být v tomto ohledu přísnější;

64.  konstatuje, že iniciativa EIB týkající se odolnosti zaměřená na země jižního sousedství a západního Balkánu by měla být považována za doplněk nové iniciativy Komise na vypracování plánu vnějších investic;

65.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit viditelnost zapojení banky do financování projektů pro různé zúčastněné strany podílející se na projektech, především mimo Evropskou unii, neboť to má zásadní význam pro to, aby byli místní občané informováni o svém právu odvolat se a podat stížnost prostřednictvím kanceláře mechanismu pro řešení stížností a evropského veřejného ochrance práv;

66.  vyzývá EIB, aby svou pozornost důsledně zaměřovala na rozvojové země, zejména na ty, které jsou postiženy konflikty a extrémní chudobou, a naléhavě ji vyzývá, aby i nadále aktivně podporovala udržitelný růst v rozvojových zemích; vyzývá EIB, aby v součinnosti s Africkou rozvojovou bankou (ARB) financovala dlouhodobé investice, které slouží hospodářskému rozvoji; s potěšením konstatuje, že granty EU jsou stále častěji kombinovány s úvěrovými prostředky EIB, což umožňuje, aby projekty v rozvojových zemích přinášely lepší výsledky;

67.  bere na vědomí výsledky přezkumu Komise v polovině období, pokud jde o mandát Evropské investiční banky pro poskytování úvěrů třetím zemím; zdůrazňuje, že EIB působí na základě mandátu v oblasti rozvoje a musí se řídit zásadou soudržnosti politiky ve prospěch rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty financované ze strany EIB byly v souladu s politikou EU a respektovaly evropské zájmy, a zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB jakožto finanční složka EU jednala v souladu s cíli OSN pro trvale udržitelný rozvoj;

68.  bere na vědomí pozitivní skutečnost, že v některých regionech představuje objem peněžních prostředků přidělených v polovině období vysoké procento regionálního stropu; je přesvědčen, že to ukazuje, že je možné dosáhnout přesnějšího zaměření na priority Unie s cílem zlepšit reakci na cíle vnější politiky, jako například reakci na migrační krizi, a že je to žádoucí;

69.  vyzývá Komisi, aby stanovila rámec pro podávání výročních zpráv EIB o jejích operacích mimo EU, pokud jde o dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie; podporuje závěr přezkumu v polovině období, že by regionální operačně-technické pokyny EIB měly být v úzké spolupráci s ESVČ aktualizovány, aby lépe odrážely soulad EIB s prioritami Unie; vyzývá Komisi, aby využila této aktualizace a stanovila základ pro podávání zpráv ze strany EIB o dodržování článku 21 SEU; domnívá se, že by nepovinná dodatečná částka pro EIB měla být uvolněna pouze v případě dosažení pokroku při podávání těchto zpráv;

70.  vyzývá EIB, aby věnovala větší pozornost dopadu, který mají její operace na lidská práva a práva pracovníků, a aby postupně přetransformovala svou politiku týkající se sociálních norem do politiky lidských práv v oblasti bankovnictví; navrhuje, aby za tímto účelem do svého hodnocení projektů zařadila ukazatele týkající se lidských práv;

Uprchlická krize a migrace v rámci EU

71.  žádá EIB, aby pokračovala ve své činnosti zaměřené na řešení migračních a uprchlických toků prostřednictvím financování projektů okamžité pomoci v cílových a tranzitních zemích a v případě možnosti i prostřednictvím dlouhodobých závazků k projektům, jejichž cílem je vytvářet v zemích původu pracovní místa a podporovat růst;

72.  žádá EIB, aby pokračovala v poskytování úvěrů na projekty sociálního bydlení, aby bylo možné zvládnout příchod velkého počtu uprchlíků v členských státech EU, zejména v Řecku a v Itálii;

73.  trvá na tom, že je nutné, aby EIB zajistila vyšší míru transparentnosti a odpovědnosti; poukazuje na to, že EIB Evropskému parlamentu každoročně předkládá tří různé zprávy o své činnosti a že její prezident a zaměstnanci se na žádost Parlamentu a jeho nejrůznějších výborů pravidelně zúčastňují slyšení; domnívá se však, že zde vzhledem k větší parlamentní kontrole činnosti EIB stále existuje prostor pro další zlepšení; opakuje v této souvislosti svou výzvu, aby byla mezi EIB a Parlamentem podepsána interinstitucionální dohoda o výměně informací, včetně možnosti, aby poslanci Evropského parlamentu pokládali prezidentovi EIB písemné dotazy;

74.  vítá zapojení EIB do boje proti fenoménu nucené migrace a do akcí v zemích, které jsou obzvláště zasaženy migrační krizí, a to i prostřednictvím širších humanitárních akcí, podpory hospodářského růstu, budování infrastruktury a vytváření pracovních míst; vítá v tomto ohledu iniciativu EIB zaměřenou na boj s krizí a podporu odolnosti, jejímž cílem je navýšit objem pomoci pro země jižního sousedství a Balkánu o 6 miliard EUR; požaduje, aby tato iniciativa vedla k zajištění skutečné doplňkovosti, pokud jde o stávající činnost EIB v tomto regionu;

75.  žádá EIB, aby urychleně uplatnila balíček „Migrace pro země AKT“, a trvá na tom, že se financované projekty musejí prioritně zaměřovat na prevenci nucené migrace v subsaharské oblasti;

76.  vítá návrh Komise vytvořit evropský plán vnějších investic, jenž by pomocí svého příspěvku k dosažení cílů udržitelného rozvoje usiloval o řešení základních příčin migrace; v tomto ohledu s nadějí očekává, že EIB bude hrát významnou úlohu, zejména tím, že příjemcům ze soukromého sektoru poskytne dodatečné financování;

77.  vyzývá EIB, aby s cílem ochránit veřejný zájem zavedla přísná kritéria týkající se střetu zájmů, podvodů a korupce;

78.  vyzývá EIB, aby zlepšila účast vlád členských států a regionálních a místních orgánů; vyzývá EIB, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů a zajistila větší zapojení svých kanceláří v jednotlivých státech;

79.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.


STANOVISKO Rozpočtového výboru (11.11.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o  finančních činnostech Evropské investiční banky

(2016/2099(INI))

Navrhovatelka: Eider Gardiazabal Rubial

(*)  Přidružený výbor – článek 54 jednacího řádu

NÁVRHY

Rozpočtový výbor vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  domnívá se, že EIB jako „banka EU“, která je součástí Smluv a její činnost upravují Smlouvy a příslušný k nim připojený protokol, musí dostát svému zvláštnímu postavení, s nímž jsou spojena zvláštní práva a odpovědnosti; konstatuje, že tato banka hraje klíčovou roli při uplatňování stále většího počtu finančních nástrojů, které využívají prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

2.  upozorňuje na nesčetné výzvy, aby EIB působila jako katalyzátor a usnadňovala šíření osvědčených postupů ve všech členských státech prostřednictvím příslušných vnitrostátních podpůrných bank a institucí, které jsou zásadním nástrojem pro koordinovanou reakci EU na nízkou míru investic;

3.  připomíná dohodu(1) Evropského parlamentu a Rady, že se otázkou, jak naložit s dividendami Evropského investičního fondu, budou zabývat v rámci příští revize finančních pravidel pro souhrnný rozpočet Unie nebo nejpozději při projednávání průběžné zprávy o plnění cílů v nich stanovených, kterou má Komise předložit do 31. prosince 2016;

4.  domnívá se, že informace, které jsou v současnosti dávány k dispozici občanům a rozpočtovému orgánu o finančních nástrojích, by bylo možnost zlepšit, pokud jde o úplnost, včasnost a využitelnost k informovanému rozhodování o přídělech rozpočtových prostředků, o budoucích finančních předpisech EU a budoucím finančním rámci EU; očekává, že EIB vzhledem ke svému jedinečnému odbornému zázemí a postavení přispěje ke srozumitelnosti rozpočtu EU; má pocit, že je zvláště nutné vytvořit „informační kanály“ směřující k regionálním a místním správním orgánům, aby dostávaly včas vysoce kvalitní informace o finančních možnostech; vyzývá EIB, aby vyvinula svou politiku transparentnosti tím, že řádně zohlední rozhodnutí evropského veřejného ochránce práv;

5.  domnívá se, že úloha EIB se po vstupu Evropského fondu pro strategické investice v platnost značně zvýšila, a vítá v tomto ohledu návrh prodloužit EFSI po uplynutí zprvu předpokládaného období;

6.  očekává, že EIB bude i nadále pracovat s Komisí a členskými státy na řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům nebo zemím v tom, aby plně využívaly finančních aktivit EIB;

7.  trvá na koherenci a racionalizaci všech finančních nástrojů pro vnější činnost EU včetně iniciativy EIB týkající se odolnosti, budoucího plánu zahraničních investic EU a revize mandátu EIB pro vnější činnost; zejména očekává, že aktualizované regionální operačně-technické pokyny a jakýkoli podobný dokument, který má propojit cíle EU a vnější činnost EIB, budou podrobnější než dosud;

8.  očekává, že v rámci revize mandátu banky pro vnější činnosti se obě složky rozpočtového orgánu dohodnou na ambiciózní výši přídělu pro region Východního partnerství se zřetelem k tomu, že stropu pro Východní partnerství bude dosaženo v půli roku 2017 a EIB pak zřejmě nebude moci dále poskytovat úvěry v tomto regionu po celou dobu trvání svého mandátu k poskytování úvěrů třetím zemím;

9.  vyzývá EIB, aby zavedla novou, zodpovědnou politiku zdanění a aby do svých smluv se všemi vybranými finančními zprostředkovateli začlenila požadavky řádné veřejné správy v souladu se sdělením o vnější strategii pro efektivní zdanění; očekává, že nadcházející akční plán EIB v oblasti daní povede k lepší kvalitě informací o konečných příjemcích a k předcházení transakcím s finančními zprostředkovateli, které mají negativní výsledky, pokud jde o transparentnost, podvody a korupci, nebo jsou registrováni v offshorových finančních centrech nebo daňových rájích.

10.  vyzývá EIB, aby rychle posoudila a uplatňovala ustanovení směrnice EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem přijaté Radou dne 12. července 2016 a také revidované směrnice o správní spolupráci přijaté Radou dne 25. května 2016.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

27

3

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Jean Arthuis, Richard Ashworth, Reimer Böge, Lefteris Christoforou, Jean-Paul Denanot, Gérard Deprez, José Manuel Fernandes, Eider Gardiazabal Rubial, Jens Geier, Esteban González Pons, Ingeborg Gräßle, Monika Hohlmeier, Vladimír Maňka, Ernest Maragall, Clare Moody, Siegfried Mureşan, Liadh Ní Riada, Jan Olbrycht, Paul Rübig, Patricija Šulin, Indrek Tarand, Isabelle Thomas, Inese Vaidere, Monika Vana, Daniele Viotti, Marco Zanni, Auke Zijlstra

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Stanisław Ożóg, Nils Torvalds, Tomáš Zdechovský

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

John Stuart Agnew

(1)

Obsažena v příloze rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 562/2014/EU ze dne 15. května 2014 o účasti Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (Úř. věst. L 156, 24.5.2014, s. 1).


STANOVISKO Výboru pro rozvoj (10.11.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o finančních činnostech Evropské investiční banky

(2016/2099(INI))

Navrhovatel: Bernd Lucke

NÁVRHY

Výbor pro rozvoj vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  zdůrazňuje, že činnosti EIB by měly přispět ke splnění Agendy 2030 a za tímto účelem vyzývá EIB, aby posílila svou kapacitu, pokud jde o hodnocení projektů na základě jejich dopadu na cíle Agendy 2030, včetně sociálních, genderových a environmentálních dopadů; vítá stávající práci EIB na vytvoření genderové strategie a to, že v prosinci 2015 EIB přijala strategii ohledně mandátu k poskytování úvěrů pro oblast klimatu třetím zemím a že se zavázala, že do roku 2020 zvýší podíl projektů souvisejících s klimatem na 35 % svých investic v rozvojových zemích; zdůrazňuje význam důkladných konzultací o projektech v souvislosti s dopady na místní komunity v rámci investic souvisejících s půdou a přírodními zdroji, a to i uplatňováním zásady svobodného, předběžného a informovaného souhlasu;

2.  vítá operace EIB v oblasti rozvoje na základě dohody z Cotonou a mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím pro období 2014–2020, který zajišťuje záruku EU pokrývající vnější operace EIB až do výše 30 miliard EUR; zdůrazňuje dodržování povinností vyplývajících ze Smluv EU (včetně článku 21 SEU a článku 208 SFEU), strategického rámce EU a akčního plánu EU pro lidská práva, Listiny základních práv EU a zásad účinnosti rozvojové pomoci (včetně adicionality, odpovědnosti přijímající země, souladu s rozvojovými strategiemi přijímající země a transparentnosti při výběru projektů); poukazuje rovněž na zvláštní zprávu Evropského účetního roku č. 16 z roku 2014, v níž žádá Komisi, aby zajistila zdokumentované posouzení přidané hodnoty, kterou granty EU vytvořily, pokud jde o realizaci cílů EU v oblasti rozvoje;

3.  vítá zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, které je výsledkem rámce pro měření výkonnosti EIB; požaduje, aby náhodný vzorek z téměř 400 projektů, které prošly hodnocením rámce pro měření výkonnosti, byl znovu po dokončení projektů vyhodnocen nezávislými odborníky; žádá, aby byla Parlamentu podána zpráva o výsledcích tohoto hodnocení ex-post;

4.   vyjadřuje znepokojení v souvislosti s tím, že mnohé nástroje soukromého kapitálu, které EIB využívá jakožto finanční zprostředkovatele, sídlí v zemích, u nichž existuje podezření, že se jedná o daňové ráje a jurisdikce, které zachovávají bankovní tajemství; podporuje vnější strategii Komise pro efektivní zdanění z roku 2016 týkající se dodržování mezinárodních norem v oblasti daňové transparentnosti (včetně podpory mezinárodního podávání zpráv podle jednotlivých zemí); vyzývá EIB, aby posílila své činnosti v oblasti náležité péče a zlepšila kvalitu informací o tom, kdo je konečným příjemcem, a účinně zamezovala transakcím s finančními zprostředkovateli, kteří měli v minulosti problémy v souvislosti s transparentností, podvody, korupcí, organizovanou trestnou činností, praním peněz a negativními environmentálními a sociálními dopady; vyzývá EIB, aby přijala účinná opatření k boji proti daňovým únikům a aby provedla přezkum své politiky týkající se nespolupracujících jurisdikcí;

5.  připomíná, že má-li se zajistit vysoká míra transparentnosti, měla by EIB v případě ostatních finančních zprostředkovatelů, které využívá (zejména komerčních bank, ale i mikrofinančních institucí a záložen), zajistit, aby se na zprostředkované úvěry vztahovala stejná kritéria transparentnosti jako na ostatní typy úvěrů;

6.  vítá úlohu EIB při rozvoji místního soukromého sektoru; poukazuje na to, že podpora EIB pro mikrofinancování byla mimořádně úspěšná, neboť díky pouhým 184 milionům EUR ve formě mikroúvěrů bylo zachováno 230 500 pracovních míst v mikropodnicích, zatímco téměř 3 miliardy EUR ve formě úvěrů pro MSP a malé podniky se střední tržní kapitalizací neměly zdaleka takový účinek, neboť umožnily zachovat pouze 531 880 pracovních míst; zdůrazňuje, že pákový efekt mikrofinančních investičních nástrojů byl rovněž daleko vyšší než u fondů soukromého kapitálu; poukazuje na to, že mikroúvěry mají silné genderové hledisko a vytvářejí dvojnásobně více pracovních míst pro ženy než pro muže; žádá EIB, aby vyčlenila více prostředků na mikrofinancování; vyzývá Komisi a členské státy, aby tento úspěch uznaly tím, že zvýší rozpočtový příděl pro mikroúvěry v rámci mandátu EU pro poskytování vnějších úvěrů třetím zemím; vyjadřuje politování nad tím, že EIB nepodpořila žádné mikrofinanční instituce mimo oblast AKT, a požaduje, aby byla obdobná mikrofinanční podpora poskytována i všem ostatním rozvojovým zemím, v nichž EIB působí;

7.  vítá skutečnost, že EIB v posledních letech klade větší důraz na podporu MSP; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by se financování EIB v honbě za co nejvyšším počtem zachovaných pracovních míst mohlo zaměřovat více na větší podniky (počet těchto míst zahrnuje i již dříve existující pracovní místa bez hrozby propouštění); žádá EIB, aby se zaměřovala nejen na zachovaná pracovní místa a podávala o nich zprávy, ale aby se ve stejné míře orientovala na pracovní místa, která vznikla díky jejímu financování, a podávala o nich zprávy, a aby usilovala o dodržování norem MOP;

8.  vyzývá Komisi, aby po společnostech, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, požadovala, aby dodržovaly zásadu rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti odměňování, zaměstnání a povolání; vyzývá EIB, aby při rozhodování o tom, které projekty financovat, zohledňovala opatření týkající se sociální odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

9.  zdůrazňuje, že je třeba zvýšit viditelnost účasti banky na financování projektů u různých zúčastněných stran podílejících se na projektech, především mimo Evropskou unii, neboť to má zásadní význam pro to, aby byli místní občané informováni o svém právu odvolat se a podat stížnost prostřednictvím kanceláře mechanismu pro řešení stížností a evropského veřejného ochrance práv;

10.  žádá EIB o zajištění toho, aby všechny společnosti a finanční instituce, které jsou zapojeny do jejích transakcí, zveřejnily informace o skutečných vlastnících jakékoli právní struktury v přímém nebo nepřímém vztahu k danému podniku, včetně trustů, nadací a bankovních účtů;

11.  připomíná, že mezinárodní soukromý finanční sektor by neměl být hlavním nástrojem EIB pro směřování rozvojových prostředků do místních a domácích soukromých podniků; domnívá se, že v důsledku kontroly ze strany finančních zprostředkovatelů by bylo ve fázi ex-ante i ex-post vyčerpáno příliš mnoho prostředků, aniž by to nutně přineslo pozitivní výsledek, a že by tento přístup mohl vést k odklonu kapacity od přímé podpory místních veřejných i soukromých sektorů v souladu s logikou činnosti v oblasti rozvoje spočívající v mobilizaci domácích zdrojů a kapacit;

12.  připomíná, že je třeba podporovat projekty místních MSP usilující o udržitelné a dlouhodobé investice a zajišťující zaměstnanost v oblasti inovací, výzkumu a vývoje a energetické účinnosti;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že zpráva EIB o jejích činnostech mimo EU neuvádí žádné informace o objemu a počtu nesplácených úvěrů EIB; žádá EIB, aby poskytovala Parlamentu roční přehled o odložených platbách a ztrátách, k nimž došlo v rámci jejího financování v oblasti udržitelného rozvoje; žádá, aby tyto údaje byly rozlišeny podle typu financování a regionu;

14.  zdůrazňuje, že je nutné, aby se iniciativa EIB týkající se odolnosti zaměřovala na projekty vysoké kvality, a poukazuje na důležitou úlohu, kterou by EIB měla plnit v rámci navrhovaného plánu vnějších investic EU, pokud jde o budování odolných ekonomik, jež řeší základní příčiny chudoby; zdůrazňuje význam iniciativ EIB, které se zaměřují především na mladé lidi a ženy, přispívají k investicím do společensky důležitých sektorů, jako je voda, zdraví a vzdělání, nebo které zvyšují podporu pro podnikání a soukromý sektor;

15.  vyzývá EIB, aby se svou pozornost důsledně zaměřovala na rozvojové země, zejména na ty, které jsou postiženy konflikty a extrémní chudobou, a naléhavě EIB vyzývá, aby nadále aktivně podporovala udržitelný růst v rozvojových zemích; vyzývá EIB, aby v součinnosti s Africkou rozvojovou bankou (ARB) financovala dlouhodobé investice, které slouží hospodářskému rozvoji; vítá skutečnost, že granty EU jsou stále častěji kombinovány s úvěrovými prostředky EIB, což umožňuje, aby projekty v rozvojových zemích přinášely lepší výsledky.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

8.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

19

1

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Louis Aliot, Nicolas Bay, Beatriz Becerra Basterrechea, Ignazio Corrao, Raymond Finch, Enrique Guerrero Salom, Maria Heubuch, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Arne Lietz, Linda McAvan, Norbert Neuser, Cristian Dan Preda, Elly Schlein, Eleni Theocharous, Paavo Väyrynen, Bogdan Brunon Wenta, Anna Záborská

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Marina Albiol Guzmán, Bernd Lucke, Judith Sargentini, Patrizia Toia

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Maria Grapini


STANOVISKO Výboru pro mezinárodní obchod (24.11.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

k výroční zprávě o  finančních činnostech Evropské investiční banky

(2016/2099(INI))

Navrhovatel: Yannick Jadot

NÁVRHY

Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí výsledky přezkumu Komise v polovině období, pokud jde o mandát Evropské investiční banky (EIB) pro poskytování úvěrů třetím zemím; zdůrazňuje, že EIB působí na základě mandátu v oblasti rozvoje a musí se řídit zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby projekty financované EIB byly v souladu s politikami EU a respektovaly evropské zájmy, a zdůrazňuje, že je nutné, aby EIB jakožto finanční složka EU jednala v souladu s cíli OSN pro trvale udržitelný rozvoj;

2.  bere na vědomí pozitivní skutečnost, že v některých regionech představují objemy peněžních prostředků přidělených v polovině období vysoké procento regionálního stropu; je přesvědčen, že to ukazuje, že přesnější zaměřování priorit Unie s cílem zlepšit reakce na cíle vnější politiky, jako například v reakci na migrační krizi, je možné a žádoucí;

3.  vyzývá Komisi, aby stanovila rámec pro podávání výročních zpráv EIB o jejích operacích mimo EU, pokud jde o dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie; podporuje závěr přezkumu v polovině období, že by regionální operačně-technické pokyny EIB měly být v úzké spolupráci s ESVČ aktualizovány, aby lépe odrážely sladění EIB s prioritami Unie; vyzývá Komisi, aby využila této aktualizace a stanovila základ pro podávání zpráv ze strany EIB o souladu s článkem 21 SEU; domnívá se, že by nepovinná dodatečná částka pro EIB měla být uvolněna pouze v případě dosažení pokroku v podávání těchto zpráv;

4.  vítá jakoukoli další iniciativu ze strany EIB na posílení transparentnosti a zajištění toho, aby byly zúčastněné strany podrobně a neustále konzultovány, protože je důležité, aby prostředky poskytnuté vládami členských států podléhaly nejpřísnějším normám, pokud jde o efektivitu a odpovědnost; vyzývá EIB, aby zlepšila odpovídající přístup k informacím, a to nejen pro Evropský parlament a další orgány a instituce, ale i pro širokou veřejnost, zejména pokud jde o dodavatelský a subdodavatelský systém a finanční údaje týkající se projektů financovaných EIB;

5.  vyzývá EIB, aby věnovala větší pozornost dopadu, který mají její operace na lidská práva a práva pracovníků, a aby postupně přetransformovala svou politiku týkající se sociálních norem do politiky lidských práv v oblasti bankovnictví; pro tento účel navrhuje, aby do svých hodnocení projektů zařadila ukazatele týkající se lidských práv;

6.  vítá skutečnost, že kvantitativní cíle EIB pro opatření spojená s klimatem jsou řádně plněny; navrhuje zavedení přísnějších kvalitativních kritérií pro to, co se považuje za opatření spojené s klimatem, např. snížení prahu emisí na 350g CO2/kWh, aby byla podpora poskytnuta jen těm nejúčinnějším fosilním elektrárnám; vyzývá EIB, aby v rámci své nové strategie v oblasti klimatu vypracovala ambiciózní akční plány, které by posílily její vedoucí postavení v této oblasti, zejména ambiciózní harmonogram pro postupné ukončování veškeré podpory pro fosilní paliva;

7.  doporučuje, aby EIB své úvěrové operace zaměřila na menší projekty v oblasti poskytování decentralizované mimosíťové energie z obnovitelných zdrojů, do nichž jsou zapojeni občané a komunity, a také aby byla do všech politik a operací EIB zahrnuta zásada, že přednost má energetická účinnost;

8.  vítá zapojení EIB do boje proti fenoménu nucené migrace a akcí v zemích, které jsou obzvláště zasaženy migrační krizí, a to prostřednictvím posilování humanitárních akcí, podpory hospodářského růstu, budování infrastruktury a vytváření pracovních míst; vítá v tomto ohledu iniciativu EIB zaměřenou na boj s krizí a podporu odolnosti, jejímž cílem je navýšit objem pomoci pro země jižního sousedství a Balkánu o 6 miliard EUR; požaduje, aby tato iniciativa vedla ke skutečné adicionalitě, pokud jde o probíhající činnost EIB v tomto regionu;

9.  žádá EIB, aby urychleně provedla balíček „migrace pro země AKT“ a trvá na tom, že se financované projekty musí prioritně zaměřovat na prevenci nucené migrace v subsaharské oblasti;

10.  vyzývá EIB, aby nadále zlepšovala komunikaci s finančními zprostředkovateli, aby mohli lépe informovat příjemce o možnostech financování ze strany EIB, které mají k dispozici; v tomto ohledu vítá nedávno zavedený mechanismus, kdy úvěrové instituce, které na financování projektu používají prostředky EIB, musí jeho příjemci zaslat dopis, v němž výslovně uvedou, že bylo použito financování z EIB;

11.  vítá, že EIB financuje projekty v oblasti infrastruktury a dopravy, jelikož tyto projekty značně zvyšují potenciál pro obchod a mohou mít pákový efekt pro internacionalizaci malých a středních podniků (MSP), zejména v geograficky znevýhodněných regionech;

12.  zdůrazňuje, že přístup k financování je jednou z nejaktuálnějších výzev pro MSP; zdůrazňuje potřebu strategie EIB s cílem umožnit další a lepší přístup MSP k financování, a to i prostřednictvím programů pro usnadnění obchodu a iniciativ, jako jsou evropský nástroj mikrofinancování a nové nástroje na financování obchodních činností MSP v Evropě, Latinské Americe a Karibiku; navrhuje, aby pro zprostředkovatelské banky, které vyplácejí prostředky EIB, byly zavedeny požadavky na proaktivnější politiku vůči MSP a mikropodnikům; navrhuje další zvýšení transparentnosti, pokud jde o posuzování místního hospodářského a sociálního dopadu zprostředkovaných půjček EIB; zdůrazňuje, že příspěvek EIB k programům týkajícím se MSP ve třetích zemích, které mají preferenční obchodní režimy s EU, by měl být orientován na jejich integraci do globálních dodavatelských řetězců, přičemž konkrétně ve východním a jižním sousedství by takové programy EIB měly být orientovány na integraci MSP do evropských hodnotových řetězců;

13.  vítá návrh Komise vytvořit evropský plán vnějších investic, jenž usiluje o řešení základních příčin migrace tím, že přispívá k dosahování cílů udržitelného rozvoje; v tomto ohledu s nadějí očekává, že EIB bude hrát významnou úlohu, zejména tím, že příjemcům ze soukromého sektoru poskytne dodatečné financování;

14.  žádá EIB, aby ještě více posílila technickou pomoc a finanční poradenství pro místní a regionální orgány ve fázi před schválením projektů tak, aby byla usnadněna dostupnost a byly zapojeny všechny členské státy, zvláště ty, které mají nejnižší míru schválených projektů;

15.  naléhá na to, aby prostředky EIB nesměřovaly pouze k MSP, nýbrž též k účelnému rozvoji infrastruktury, jelikož její nedostatek v mnoha partnerských zemích může představovat závažnou překážku růstu obchodu a schopnosti jejich obyvatel nakupovat a prodávat zboží a služby v EU;

16.  požaduje politickou diskusi za účasti Parlamentu o plánované spolupráci EIB s Asijskou bankou pro investice do infrastruktury (AIIB); se znepokojením konstatuje, že řídící struktury AIIB prozatím nepočítají s přiměřeným zapojením akcionářů do rozhodování o financování projektů a že veřejně přístupná projektová dokumentace neobsahuje žádné podrobnosti o plnění ekologických a sociálních opatření, která AIIB vyžaduje od svých věřitelů; požaduje od EIB, aby vytvořila synergie a případně sdílela zdroje s ostatními regionálními rozvojovými bankami s cílem zajistit, aby si jejich činnosti nekonkurovaly; považuje za důležité, aby EIB při spolupráci s jinými rozvojovými bankami prosazovala jako podmínku pro jakoukoli kapitálovou účast vysoké standardy týkající se transparentnosti a sociální a environmentální výkonnosti; vyzývá EIB o zajištění toho, aby společnosti, které se účastní projektů spolufinancovaných EIB, měly povinnost dodržovat zásadu stejné odměny za stejnou práci a transparentnosti odměny a zásadu rovnosti žen a mužů stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. června 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání; dále poukazuje na to, že EIB by při rozhodování o tom, které projekty financovat, měla zohlednit opatření společenské odpovědnosti firem přijatá kandidátskými společnostmi;

17.  vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejňovala podrobné informace o rozhodnutích o výběru projektů, které bude financovat, a zejména důvody odmítnutí předložených projektů, výsledky vnitřních šetření, výběr, dohled a hodnocení svých aktivit a programů, a to na základě jasných a měřitelných ukazatelů, jakož i metodiku a výsledky hodnocení ex ante a zprávy ex post pro každý financovaný projekt;

18.  vyzývá EIB, aby s ohledem na nedostatečnou schopnost veřejného a soukromého sektoru vytvářet projekty a sníženou možnost některých členských států zadlužovat se a s cílem snížit v EU investiční deficit byly jednorázové příspěvky členských států – buď členského státu samotného, nebo vnitrostátních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu – do projektů financovaných EIB považovány za jednorázová opatření ve smyslu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1467/97.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

2

1

Členové přítomní při konečném hlasování

Laima Liucija Andrikienė, Maria Arena, Tiziana Beghin, David Borrelli, David Campbell Bannerman, Daniel Caspary, Salvatore Cicu, Santiago Fisas Ayxelà, Christofer Fjellner, Karoline Graswander-Hainz, Ska Keller, Jude Kirton-Darling, Bernd Lange, David Martin, Anne-Marie Mineur, Sorin Moisă, Alessia Maria Mosca, Franz Obermayr, Artis Pabriks, Franck Proust, Godelieve Quisthoudt-Rowohl, Inmaculada Rodríguez-Piñero Fernández, Marietje Schaake, Helmut Scholz, Joachim Schuster, Joachim Starbatty, Adam Szejnfeld, Hannu Takkula, Iuliu Winkler, Jan Zahradil

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Klaus Buchner, Nicola Danti, Syed Kamall, Frédérique Ries, Fernando Ruas, Jarosław Wałęsa

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Philippe Loiseau


STANOVISKO Výboru pro dopravu a cestovní ruch (15.11.2016)

pro Hospodářský a měnový výbor

o výroční zprávě o  finančních činnostech Evropské investiční banky

(2016/2099(INI))

Navrhovatel: Bogusław Liberadzki

NÁVRHY

Výbor pro dopravu a cestovní ruch vyzývá Hospodářský a měnový výbor jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

A.  vzhledem k tomu, že od roku 1958 byl do odvětví dopravy díky podpoře Evropské investiční banky (EIB) investován více než bilion EUR, a doprava je tak odvětvím, ve kterém je EIB nejaktivnější;

B.  vzhledem k tomu, že snižování emisí v odvětví dopravy představuje důležitou výzvu a že výrazné snižování emisí NOx, CO2 a dalších významných emisí z dopravy je nezbytné, pokud má EU splnit své dlouhodobé cíle v oblasti klimatu; vzhledem k tomu, že hustota dopravy a znečištění ovzduší představují významný problém při rozvoji všech druhů městské mobility a ochraně lidského zdraví;

C.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 investovala EIB 14 miliard EUR do dopravních projektů, z nichž bude mít prospěch 338 milionů cestujících ročně a které ročně povedou k úspoře 65 milionů hodin na cestách;

1.   vítá plán, který oznámil předseda Komise Juncker, že bude přezkoumáno nařízení o Evropském fondu pro strategické investice, s cílem zvýšit kapacitu Investičního plánu pro Evropu z 315 miliard EUR na 630 miliard EUR do roku 2022; zdůrazňuje však, že by to nemělo vést k omezování dobře fungujících zdrojů financování udržitelné dopravní infrastruktury; doufá zejména, že prostředky financování, které byly odebrány z nástrojů, jako je Nástroj pro propojení Evropy, ve prospěch EFSI, budou opět obnoveny; zdůrazňuje význam vyváženého přidělování prostředků mezi jednotlivými regiony a zdůrazňuje, že je třeba dokončit hlavní síť TEN-T do roku 2030;

2.  domnívá se, že současné fungování Fondu pro strategické investice (EFSI) je vzhledem k tomu, že země EU-13 z tohoto fondu obdržely doposud jen 8 % investic, v rozporu s příslušným nařízením, v němž se uvádí, že fond EFSI by měl přispívat k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie; domnívá se také, že soustřeďování kapitálu v zemích EU-15 a poskytování nedostatečných prostředků zemím EU-13 zvětšuje sociální a hospodářské nerovnosti mezi západními a východními regiony EU; upozorňuje na to, že tyto nerovnosti přispívají k odlivu mozků a k odcházení mladých lidí z chudších členských států EU do zemí v západní části EU, což v zemích, které opouštějí, zvyšuje tlak na sítě sociálního zabezpečení; poukazuje rovněž na to, že v západních zemích EU vzrůstá nespokojenost se změnami ve struktuře jejich trhů práce, k nimž dochází v důsledku přistěhovalectví z chudších členských států EU, což vlády těchto západoevropských zemí často vede k tomu, že v rámci své sociální legislativy přijímají změny, které jsou de facto diskriminační povahy;

3.   vyzývá EIB, aby i nadále podporovala udržitelnou, bezpečnou a inovativní dopravu šetrnou vůči klimatu a aby se i nadále zaměřovala na přepravu cestujících se sníženou pohyblivostí; zdůrazňuje, že je prioritou Unie zajistit dostatečné financování projektů s evropskou přidanou hodnotou, včetně přeshraničních dopravních spojení, zejména nepoužívaných nebo zrušených železničních spojení v příhraničních regionech; zdůrazňuje, že evropská investiční politika by měla věnovat větší pozornost horizontálním otázkám, zvláště co se týče budoucnosti jednotlivých druhů dopravy a služeb, protože je nezbytné, aby současně a v souladu s tím probíhal také vývoj alternativních energetických a telekomunikačních sítí;

4.  vyzývá EIB, aby v rámci svého financování dopravních projektů brala v úvahu a hledala synergie s odvětvím cestovního ruchu s cílem podporovat rozvoj a konkurenceschopnost tohoto odvětví v EU;

5.  domnívá se, že inovativní a účinné hospodářství potřebuje pokročilý a vysoce kvalitní přepravní systém a infastrukturu, jež by měly patřit k prioritám, se zvláštním zaměřením na východní regiony EU a rovněž na inovativní, multimodální řešení infrastruktury, jako jsou krátké multimodální tunely, mosty nebo převozní lodě v řídce obydlených oblastech;

6.  poukazuje na míru nerovnosti(1) v počtu investičních projektů, které byly financovány v západních a ve východních členských státech; v této souvislosti zdůrazňuje význam zeměpisné vyváženosti investic, do nichž se EIB zapojuje, a očekává, že EIB a Komise poskytnou příslušnou technickou a administrativní pomoc na přípravu projektů v zemích, které to potřebují; zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů v tomto procesu;

7.  podporuje Komisi v její snaze o revizi současného finančního nařízení; podporuje zejména ta ustanovení nařízení, která se týkají používání inovativních nástrojů financování, jako jsou projektové dluhopisy, pokud nevedou k socializaci ztrát a privatizaci zisků;

8.  varuje před trendem, kdy investiční fondy založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru nahrazují tradiční unijní mechanismy financování a v kontextu fondu EFSI jsou částečně financovány z peněz, které byly dříve vyčleněny na jiné účely; upozorňuje na to, že fond EFSI nebyl dosud schopen přispět k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie, a že strukturální fondy EU proto stále představují hlavní fondy, které jsou schopny sloužit cílům EU v oblasti politiky soudržnosti;

9.  zdůrazňuje význam cílů stanovených konferencí COP 21 v oblasti dopravy pro boj proti změně klimatu; zdůrazňuje, že by měly být k dispozici finanční prostředky, jež by zajistily přechod ze silniční dopravy na železniční a na námořní a vnitrozemskou vodní dopravu; zdůrazňuje také, že je třeba věnovat pozornost investicím do čistých zdrojů energie pro dopravu a moderních služeb v této oblasti; navrhuje za tímto účelem, aby byly zvýšeny kapacity nástrojů financování, které se na tuto oblast specializují, jako je evropský nástroj pro čistou dopravu (ECTF);

10.  zdůrazňuje, že investice by měly být založeny na minimalizaci externích nákladů, včetně nákladů způsobených změnou klimatu, a tedy na omezování zátěže pro budoucí veřejné rozpočty;

11.  vyzývá Komisi a EIB, aby podporovaly investice do udržitelné městské mobility, nejlépe na základě plánů udržitelné městské mobility (SUMP), jež stanoví patřičná kritéria pro omezování hustoty provozu, změny klimatu, znečištění ovzduší, hluku a počtu dopravních nehod;

12.  konstatuje, že za účelem snížení zátěže pro daňové poplatníky i obecně veřejných financí v oblasti výstavby a údržby infrastruktury, by projekty v oblasti dopravní infrastruktury, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru, měly obecně vycházet ze zásady, že platí uživatel;

13.  konstatuje, že EIB používá na podporu veřejných a soukromých investic do dopravy širokou škálu finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky, projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že je důležité koordinovat různé typy financování EU k zajištění toho, aby byly splněny cíle dopravní politiky na území celé EU, i s ohledem na to, že ne všechny projekty je vhodné financovat prostřednictvím nástrojů, které jsou založeny na partnerství veřejného a soukromého sektoru;

14.  zdůrazňuje, že investiční politiky Unie je třeba optimalizovat prostřednictvím slučování jednotlivých nástrojů investiční podpory (fond EFSI, fondy ESI, nástroj CEF, projektové dluhopisy, různé další fondy atd.); žádá, aby mezi EIB a Komisí byla vytvořena koordinační struktura, s cílem optimalizovat společné používání těchto různých nástrojů na bázi jednotlivých projektů, tak aby půjčky, dotace a garanční mechanismy bylo možné kombinovat v rámci téhož projektu za co nejlepších podmínek;

15.  je přesvědčen, že transparentnost a přístup občanů k informacím o plánech a strukturách financování jsou nezbytné k zajištění dobrého ohlasu projektů a jejich přijetí ze strany občanů.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍVE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

10.11.2016

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

34

3

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Daniela Aiuto, Lucy Anderson, Marie-Christine Arnautu, Georges Bach, Izaskun Bilbao Barandica, Deirdre Clune, Michael Cramer, Luis de Grandes Pascual, Andor Deli, Karima Delli, Isabella De Monte, Ismail Ertug, Jacqueline Foster, Bruno Gollnisch, Merja Kyllönen, Miltiadis Kyrkos, Bogusław Liberadzki, Peter Lundgren, Marian-Jean Marinescu, Cláudia Monteiro de Aguiar, Renaud Muselier, Jens Nilsson, Markus Pieper, Salvatore Domenico Pogliese, Gabriele Preuß, Dominique Riquet, Massimiliano Salini, David-Maria Sassoli, Claudia Schmidt, Jill Seymour, Claudia Țapardel, Pavel Telička, István Ujhelyi, Wim van de Camp, Roberts Zīle, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Maria Grapini, Ramona Nicole Mănescu, Matthijs van Miltenburg

INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

22.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

37

7

2

Členové přítomní při konečném hlasování

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Esther de Lange, Markus Ferber, Jonás Fernández, Sven Giegold, Neena Gill, Brian Hayes, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Cătălin Sorin Ivan, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Sander Loones, Bernd Lucke, Olle Ludvigsson, Ivana Maletić, Gabriel Mato, Costas Mavrides, Stanisław Ożóg, Dimitrios Papadimoulis, Sirpa Pietikäinen, Pirkko Ruohonen-Lerner, Alfred Sant, Peter Simon, Theodor Dumitru Stolojan, Kay Swinburne, Paul Tang, Ramon Tremosa i Balcells, Ernest Urtasun, Marco Valli, Tom Vandenkendelaere, Cora van Nieuwenhuizen, Jakob von Weizsäcker, Steven Woolfe, Marco Zanni

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Enrique Calvet Chambon, David Coburn, Syed Kamall, Jan Keller, Paloma López Bermejo, Thomas Mann

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Krzysztof Hetman, Agnes Jongerius, Tatjana Ždanoka

(1)

Nezávislá hodnotící zpráva EIB nazvaná „Evaluation of the functioning of the European Fund for Strategic Investments“ („Hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice“) (http://www.eib.org/infocentre/publications/all/evaluation-of-the-functioning-of-the-efsi.htm).


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

37

+

ECR

Syed Kamall, Sander Loones, Bernd Lucke, Stanisław Ożóg, Pirkko Ruohonen-Lerner, Kay Swinburne

PPE

Markus Ferber, Brian Hayes, Krzysztof Hetman, Gunnar Hökmark, Danuta Maria Hübner, Georgios Kyrtsos, Alain Lamassoure, Ivana Maletić, Thomas Mann, Gabriel Mato, Sirpa Pietikäinen, Theodor Dumitru Stolojan, Tom Vandenkendelaere, Esther de Lange

S&D

Hugues Bayet, Pervenche Berès, Udo Bullmann, Jonás Fernández, Neena Gill, Cătălin Sorin Ivan, Agnes Jongerius, Jan Keller, Olle Ludvigsson, Costas Mavrides, Alfred Sant, Peter Simon, Paul Tang, Jakob von Weizsäcker

Verts/ALE

Sven Giegold, Ernest Urtasun, Tatjana Ždanoka

7

-

ALDE

Enrique Calvet Chambon, Ramon Tremosa i Balcells, Cora van Nieuwenhuizen

EFDD

David Coburn

ENF

Marco Zanni

GUE/NGL

Paloma López Bermejo

NI

Steven Woolfe

2

0

EFDD

Marco Valli

GUE/NGL

Dimitrios Papadimoulis

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění