Postup : 2016/2098(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0161/2017

Předložené texty :

A8-0161/2017

Rozpravy :

PV 27/04/2017 - 3
CRE 27/04/2017 - 3

Hlasování :

PV 27/04/2017 - 5.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0138

ZPRÁVA     
PDF 616kWORD 73k
5.4.2017
PE 587.516v02-00 A8-0161/2017

o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015

(2016/2098(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodaj: Nedzhmi Ali

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015

(2016/2098(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2015,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2015 a na statistickou zprávu EIB za rok 2015,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2015, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2015 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2015,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2015,

–  s ohledem na výroční zprávu skupiny Evropské investiční banky o činnosti v oblasti boje proti podvodům za rok 2015,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2015 a zprávu o vedení podniku za rok 2015,

–  s ohledem zprávu orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy (Office of the Chief Compliance Officer) za rok 2015,

–  s ohledem na operační plány skupiny EIB na období 2014–2016, 2015–2017, 2016–2018 a operační plán EIF na období 2014-2016,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie, na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 11. března 2014 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2012(1), ze dne 30. dubna 2015 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2013(2) a ze dne 28. dubna 2016 o výroční zprávě Evropské investiční banky (EIB) za rok 2014(3),

–   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013(4) a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, kterým se mění rozhodnutí č. 1639/2006/ES, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013), a nařízení (ES) č. 680/2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí(6) (v souvislosti s pilotní fází iniciativy projektových dluhopisů v rámci strategie Evropa 2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 s názvem „Společně k zaměstnanosti a růstu: úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na hodnocení fungování Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které EIB vypracovala v září 2016,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2016 k návrhu nařízení zaměřenému na zvýšení a rozšíření EFSI,

–  s ohledem na zvláštní zprávu 19/2016 Evropského účetního dvora nazvanou „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů - ponaučení z programového období 2007-2013“,

–  s ohledem na ad-hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na dopis evropského veřejného ochránce práv prezidentovi Evropské investiční banky ze dne 22. července 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0161/2017),

A.  vzhledem k tomu, že EIB je vázaná Smlouvou, aby svými konkrétními investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, opatření pro sdílení rizik a poradní služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

B.  vzhledem k tomu, že EIB, coby největší veřejný poskytovatel úvěrů na světě, působí na mezinárodních kapitálových trzích a nabízí konkurenceschopné služby klientům a příznivé podmínky k podpoře politik a projektů EU;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský investiční fond (EIF) a Evropský fond pro strategické investice (EFSI) jsou zvláštní nástroje EU pro rizikový kapitál a záruky zaměřené především na podporu malých a středních podniků a evropské integrace a hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a významným způsobem by tak měly doplňovat intervence EIB;

D.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament hodnotí činnost EIB ve třech samostatných zprávách: ve zprávě o finančních činnostech EIB (kterou připravují Hospodářský a měnový výbor a Rozpočtový výbor), ve zprávě o kontrole finančních činností EIB (kterou připravuje Výbor pro rozpočtovou kontrolu) a ve zprávě o provádění EFSI (kterou připravují Hospodářský a měnový výbor a Rozpočtový výbor);

Ε.  vzhledem k tomu, že záruky proti podvodům, včetně daňových podvodů a praní peněz, a proti financování rizik terorismu, jsou součástí smluvních ustanovení EIB zahrnutých ve smlouvách uzavřených mezi skupinou EIB a jejími protistranami; vzhledem k tomu, že EIB vyžaduje, aby její protistrany dodržovaly veškeré platné právní předpisy; vzhledem k tomu, že EIB by měla na základě výsledků v oblasti náležité péče uložit dodatečná smluvní ustanovení k řešení konkrétních otázek souvisejících s transparentností a integritou;

F.  vzhledem k tomu, že EIB působí při uplatňování strategie EU 2020 a stěžejních iniciativ jako výkonný orgán tím, že zajišťuje využívání veřejných investic na náhradu či nápravu mezer finančních trhů a zavádí nové podněty EU pro růst a tvorbu pracovních míst;

G.  vzhledem k tomu, že katalytický účinek získávání finančních prostředků prostřednictvím EIB je klíčovým prvkem, pokud jde o definování přidané hodnoty EU a o zajištění toho, aby Evropa byla i nadále vedoucím světovým hráčem a aby si zachovala atributy světové ekonomiky v souvislosti s konkurenceschopností, inovacemi, infrastrukturou a atraktivitou;

H.  vzhledem k tomu, že investice EIB představují balíček ekologických podnětů, které mají zajistit, že EU bude mnohem lépe vybavena k tomu, aby mohla zůstat místem příležitostí a aby mohla čelit výzvám globalizované hospodářské soutěže;

I.  vzhledem k tomu, že Investiční plán pro Evropu je součástí širší strategie, která má zvrátit negativní trend zaznamenaný u veřejných a soukromých investic tím, že uvolní novou a soukromou finanční hotovost, která bude vložena do reálné ekonomiky s cílem podpořit dlouhodobé strategické a udržitelné investice v celé Unii;

J.  vzhledem k tomu, že v současnosti narůstá počet finančních nástrojů navržených a podporovaných ze strany EIB, od partnerství veřejného a soukromého sektoru po sekuritizaci; vzhledem k tomu, že tyto nástroje mohou vést k riziku socializace ztrát a privatizace zisků;

K.  vzhledem k tomu, že při financování operací v zemích mimo EU podporuje EIB především cíle EU v oblasti vnější politiky a zároveň zlepšuje viditelnost a šíří hodnoty Unie a přispívá k udržení stability třetích zemí;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba neustále věnovat pozornost rozvoji osvědčených postupů týkajících se výkonnosti a vedení EIB, jakož i řádné správy a transparentnosti;

M.  vzhledem k tomu, že EIB by si měla zachovat rating AAA jako cennou součást svého obchodního modelu, jakož i kvalitní a spolehlivé portfolio aktiv se stabilními investičními projekty při provádění EFSI;

N.  vzhledem k tomu, že EIB ještě nepřijala všechna nezbytná opatření jako reakci na doporučení a výzvy Parlamentu v jeho usneseních k výročním zprávám EIB z předchozích let;

Posílení udržitelnosti investiční politiky EIB

1.  konstatuje, že v roce 2015 byly podepsány operace v hodnotě 77,5 miliardy EUR (ve srovnání se 77 miliardami EUR v roce 2014), z nichž 69,7 miliardy směřovalo do členských států EU a 7,8 miliardy EUR do zemí mimo EU;

2.  vítá výroční zprávy EIB za rok 2015 a dosažené výsledky, které jsou v nich popsány, ale i její snahu o lepší prezentaci a informace, pokud jde o příspěvek (nebo adicionalitu) a výsledky EIB;

3.  připomíná žádost Parlamentu o předložení komplexnější a harmonizovanější výroční zprávy, která by poskytla lepší kvalitativní přehled o celkových činnostech a úvěrových prioritách EIB a lepší hodnocení těchto činností; trvá na tom, že EIB má dále zpřesňovat a poskytovat informace o konkrétních a dosažených hospodářských, sociálních a environmentálních dopadech a přidané hodnotě svých operací v členských státech i mimo EU;

4.  zdůrazňuje, že veškeré činnosti financované EIB musí být součástí obecné strategie EU a oblastí, které představují politickou prioritu, a musí být s nimi neustále v souladu, jak je uvedeno ve strategii Evropa 2020, v nástroji pro růst a zaměstnanost a v Paktu pro růst a zaměstnanost, a musí při výběru projektů uplatňovat kritéria hospodářské, sociální, environmentální a finanční účinnosti, aby zajistily konsistentní provádění politiky EU;

5.  zdůrazňuje, že je třeba předložit konkrétní shrnutí výsledků toho, jak externí investice EIB přispěly k dosažení priorit EU a k rozvoji budování kapacit v regionech;

6.  důrazně nabádá EIB, aby nadále usilovala o odstraňování investičních, tržních a odvětvových mezer a investovala do projektů a operací, které mají skutečnou přidanou hodnotu tak, aby dosáhla lepší hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU, odolnějšího investičního prostředí, vyšší zaměstnanosti a návratu k udržitelnému růstu v EU;

7.  připomíná, že podpora hospodářské obnovy, udržitelného růstu a silnější soudržnosti je hlavním cílem a že by EIB měla lépe předvídat strukturální výzvy, zejména výzvy související s reindustrializací Evropy, hospodářstvím založeném na znalostech a digitální ekonomikou, s cílem vytvářet nové hospodářské příležitosti a inovace, podporovat rozvoj oběhového hospodářství a využívat ve větší míře a lépe obnovitelné zdroje energie v souladu s cíli politik v oblasti životního prostředí, klimatu a energetiky; zdůrazňuje, že proces reindustrializace se musí uskutečnit jednak s ohledem na nutnost vytvářet kvalitní pracovní místa, a také s ohledem na rozmanité situace, jimiž se vyznačuje evropské hospodářství, každopádně však v souladu s respektováním životního prostředí a zdraví pracovníků a občanů;

8.  domnívá se, že EIB by při vymezování investičních činností a při rozhodování o financování měla věnovat neustálou pozornost střednědobým a dlouhodobým hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům svých rozhodnutí, zejména s ohledem na přeshraniční aspekty; domnívá se, že je třeba, aby EIB investovala do udržitelných projektů velkého i malého rozsahu, které mají z dlouhodobého hlediska systémový význam a vytvářejí přidanou hodnotu na regionální úrovni i na úrovni EU;

9.  zdůrazňuje, že spolehlivost financovaných projektů by z definice neměla být posuzována pouze z hlediska hospodářského významu, ale rovněž, se stejnou důležitostí, pokud jde o udržitelnost životního prostředí a sociální udržitelnost, jakož i o politický, přeshraniční a regionální význam těchto projektů; připomíná, že hlavní zásadou při stanovování priorit, pokud jde o úvěrové činnosti EIB, musí být i nadále upřednostňování projektů s jasnými a udržitelnými výsledky a dopadem na růst a zaměstnanost;

10.  je si vědom toho, že EIB je hlavním aktérem podílejícím se na oživování hospodářství EU, zvýšení zaměstnanosti a objemu růstu v členských státech a na zvyšování účinnosti a hospodárnosti dostupných finančních zdrojů za pomoci revolvingových nástrojů, konkrétně prostřednictvím multiplikačního účinku garančních fondů a dosažením pákového efektu;

11.  je přesvědčen, že je třeba zajistit odolnou, udržitelnou a stabilní strategii financování EU s cílem urychlit hospodářskou obnovu, zvýšit zaměstnanost a pomoci některým hospodářským odvětvím a méně rozvinutým regionům dostihnout ostatní odvětví a oblasti; připomíná, že je třeba soustředit se na produktivní investice, které přinesou potřebné změny, zejména dlouhodobé, a posílit primární sektor, výzkum, infrastruktury a zaměstnanost; je přesvědčen, že projekty by měly být vybírány na základě svého významu, své schopnosti vytvářet přidanou hodnotu pro EU jako celek a účinné adicionality a že by případně měly být vybírány projekty s rizikovějším profilem;

12.  v tomto ohledu požaduje zveřejňování více informací o přesné povaze jednotlivých projektů přímo a nepřímo financovaných prostřednictvím úvěrů EIB, a to především pokud jde o jejich přidanou hodnotu a očekávaný hospodářský dopad na každý členský stát;

13.  připomíná obavy Parlamentu, pokud jde o definici vyvážené strategie vyznačující se dynamickým, spravedlivým a transparentním zeměpisným rozdělením projektů a investic mezi členské státy EU, jež zohledňuje zvláštní zaměření na méně rozvinuté země a regiony; podotýká, že 73 % všech úvěrů, které EIB v roce 2015 poskytla (51 miliard EUR), se soustředí do šesti členských států, což svědčí o tom, že ne všechny členské státy nebo regiony jsou schopny stejnou měrou využívat investiční příležitosti;

14.  podporuje iniciativy EIB, jejichž cílem je poskytovat základní společnou technickou pomoc řídicím orgánům a finančním zprostředkovatelům, včetně cílených školení poskytovaných platformou fi-compass;

15.  vyzývá EIB, aby posílila svou komunikační politiku vůči potenciálním zúčastněným stranám a soukromým investorům ohledně dostupných zdrojů a nástrojů financování a aby občany lépe informovala o dosažených výsledcích;

16.  vyzývá EIB a Komisi, aby zintenzivnily šíření informací o svých možnostech financování a poskytovaly více podpory a poradenství místním a regionálním orgánům a malým a středním podnikům v zájmu zjednodušení přístupu k financování EIB a kombinování grantů s úvěry a nástroji financování; vyzývá Komisi, aby řídícím orgánům přiřadila významnější úlohu při poskytování informací, pokynů a poradenství konečným příjemcům a podpořila tak rozvoj vzdělávacích programů pro potenciální příjemce.

17.  domnívá se, že je zásadní, aby EIB nadále uplatňovala rating AAA, a zachovala si tak přístup na mezinárodní kapitálové trhy za nejlepších úvěrových podmínek a předávala výhody své investiční strategie a úvěrových podmínek; žádá EIB, aby rozvíjela svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost a doplňkovost a propojenost svých zásahů s jednotlivými politikami EU;

18.  je hluboce znepokojen obecně vyššími náklady a poplatky týkajícími se fondů řízených EIB/EIF, kterými se zavádějí finanční nástroje na základě sdíleného řízení, na něž poukázaly nálezy Evropského účetního dvora v jeho zvláštní zprávě č. 19/2016 nazvané „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – poznatky, které přineslo programového období 2007–2013“, a vyzývá Evropský účetní dvůr, aby provedl podobný audit pro stávající období;

Monitorování dopadu EIB při provádění hlavních oblastí veřejné politiky

19.  bere na vědomí zprávu o výsledcích a dopadu operací, které EIB uskutečnila v roce 2015 v EU, vycházející z hodnotící metody založené na třech pilířích, jejímž cílem je posoudit očekávané výsledky, monitorovat stávající výsledky a změřit dopad čtyř hlavních cílů veřejné politiky, kterými jsou Inovace a dovednosti (22,7 % podpisů EIB v roce 2015, což činí 15,8 miliardy EUR), Finance pro MSP a podniky se střední kapitalizací (28,5 % podpisů, 19,8 miliardy EUR), Infrastruktura (24,5 %, 17,1 miliardy EUR) a Životní prostředí (24,3 %, 16,9 miliardy EUR); konstatuje, že pro ilustraci očekávaných výsledků byly do zprávy zahrnuty některé výstupy a výsledky, pokud jde o nové podepsané operace, ale že v této zprávě nejsou obsaženy žádné informace o monitorovaných aktuálních výsledcích ani o docíleném dopadu;

20.  s politováním konstatuje, že ve výroční zprávě o operacích EIB uvnitř EU z roku 2015 nejsou uvedeny žádné informace o očekávaných a dosažených výsledcích operací EIB s přihlédnutím ke dvěma průřezovým politickým cílům, konkrétně opatřením v oblasti klimatu a soudržnosti; je znepokojen tím, že v roce 2015 EIB nedosáhla očekávané míry 30 % investic do soudržnosti (dosaženo 25,2 % uvnitř EU) a že provádění předpokládané na rok 2016 (27 %) je rovněž nižší než očekávaný cíl 30 %; rozhodně vyzývá EIB, aby obnovila hospodářskou, sociální a územní soudržnost jako prvořadý cíl veřejné politiky a aby začala otevřeně informovat o jeho provádění;

21.  stejně tak lituje, že aktualizace metody založené na třech pilířích, která ji měla uvést do souladu s požadavky nařízení o EFSI nevedla k harmonizaci podávání zpráv ze strany EIB o operacích v EU s podáváním zpráv o operacích mimo EU a k zahrnutí analytických a komplexních informací o konkrétních dosažených výsledcích v EU; požaduje, aby prostřednictvím veřejného přístupu k hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a k hodnotícím přehledům rámcovéhoprojektu pro měření výsledků bylo zveřejňováno více informací na úrovni projektu;

22.  zdůrazňuje, že ambiciózní investiční strategie musí být doprovázena nástroji jasnéhomonitorování a podávání zpráv, které zaručují řízení výkonnosti;

23.  vyzývá EIB, aby neustále kladla důraz na kontrolu své výkonnosti prostřednictvím posuzování výkonnosti a prokázaného dopadu; nabádá EIB, aby nadále definovala své ukazatele monitorování, konkrétněji ukazatele adicionality, aby dopad mohl být posouzen co nejdříve ve fázi vytváření projektu a aby správní rada měla k dispozici dostatečné informace o očekávaném dopadu, zejména s ohledem na to, jak dotyčný projekt přispívá k politikám EU;

24.  uvědomuje si složitost monitorování stále širšího portfolia a rostoucího přílivu různorodých projektů a následně celkového řízení ukazatelů; vyzývá EIB, aby vyvíjela větší úsilí k zajištění řádného monitorování;

25.  vybízí EIB, aby vůči členským státům vystupovala proaktivněji s cílem poskytovat služby v oblasti budování kapacit a poradenství přímo příjemcům při přípravě rozsáhlých investičních projektů prostřednictvím těsnější spolupráce s příslušnými vnitrostátními nebo decentralizovanými orgány či vnitrostátními podpůrnými bankami;

Mechanismy financování MSP

26.  připomíná, že EIB má celosvětovou odpovědnost za zajištění atraktivity EU na světové scéně podporou příznivého investičního prostředí pro podniky a podnikání;

27.  uznává ústřední úlohu, již MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací hrají v hospodářství EU a jednotlivých členských států z hlediska posilování zaměstnanosti a růstu; podporuje úsilí EIB při zvyšování podpory všem typům MSP (vznikajícím podnikům, startupům, mikropodnikům, malým a středním podnikům, podnikatelským klastrům), s důrazem na nové obchodní modely s vysokým potenciálem tvorby pracovních míst pro mladé lidi; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby završila nezbytné úsilí s cílem zaručit plné provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků;

28.  bere na vědomí pomoc EIB malým a středním podnikům, která v roce 2015 tvořila přibližně 36,6 % jejího financování, aktivovala dalších 39,7 miliard EUR na financování MSP a podpořila 5 milionů pracovních míst;

29.  vítá úsilí EIF o to, aby iniciativa na podporu malých a středních podniků v současné době působila v šesti zemích (Španělsko, Itálie, Bulharsko, Finsko, Rumunsko a Malta), přičemž se očekává, že malým a středním podnikům přinese přibližně 8,5 miliard nových úvěrů poskytnutých za výhodných podmínek; vyzývá členské státy, aby iniciativu na podporu malých a středních podniků zavedly v širším měřítku, a zároveň měly na paměti, že dokáže snížit riziko pro finanční zprostředkovatele; oceňuje proto návrh Komise na prodloužení iniciativy na podporu malých a středních podniků do roku 2020; zdůrazňuje však, že iniciativa na podporu malých a středních podniků by měla hrát větší úlohu, neboť financování malých a středních podniků je zásadní pro podporu růstu a zaměstnanosti v EU, a to zejména v období po ekonomické a finanční krizi; vyzývá EIB, aby sledovala a posilovala používání nástroje sekuritizace; žádá proto, aby EIB zlepšila svou komunikační politiku a aby administrativní podmínky iniciativy na podporu malých a středních podniků dosahovaly lepších výkonů; vyzývá Evropský investiční fond, aby zveřejnil podrobnou zprávu o úspěších a nezdarech programu;

30.  vítá zavedení nových nástrojů dohodnutých mezi EIB a Komisí, jako je soukromé financování pro energetickou účinnost (PF4EE), iniciativa pro malé a střední podniky a finanční nástroje programu pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), které by měly přispět k dosažení cílů strategie Evropa 2020; bere na vědomí aktivity EIF, zejména finanční nástroje COSME (Program pro konkurenceschopnost firem a malých a středních podniků) a program Innovfin, které v roce 2015 využily EFSI a zdvojnásobily objem úvěrů, za které ručí;

31.  vyzývá EIB, aby zvýšila svůj intervenční rizikový profil, zejména při podpoře malých a středních podniků, které nesou riziko či se vyvíjejí v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, jimž chybí stabilita; rovněž se domnívá, že odvětví malých a středních podniků a jejich přístup k financování je cílem, který je nutné soustavně a dlouhodobě sledovat a dále posilovat;

Inovace

32.  podporuje veškeré pobídky k inovacím iniciovaným trhem, k sociálnímu rozvoji a ochraně životního prostředí s cílem zachovat udržitelný rozvoj a respektování zdrojů a pobídky, které napomáhají úsilí EU stát se oběhovou znalostní a digitální ekonomikou a zachovat si konkurenceschopnost;

33.  konstatuje, že EIB již financuje investice podniků EU působících v oblasti bezpečnosti do výzkumu a vývoje, pokud jde o civilní technologie a technologie dvojího užití; je toho názoru, že pokud jde o technologie dvojího užití, EIB by měla v první řadě podporovat investice motivované svou komercializací pro civilní účely – příklady již probíhajících projektů EIB tohoto typu jsou investice do výzkumu a vývoje v oblasti leteckých a vesmírných dodávek, radarových systémů, kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti cloudů, mikroelektroniky a očkovacích látek;

34. konstatuje, že úvěry na inovační projekty dosáhly v roce 2015 rekordního objemu 18,7 mld. EUR a vítá, že EIB klade na investice do inovací větší důraz;

35.  konstatuje, že pokračující podporou civilních technologií a technologií dvojího užití by mohla EIB více podpořit bezpečnostní sektor v EU v rámci stanoveného právního rámce; to zahrnuje operace podporované z prostředků EFSI;

Infrastruktura

36.  vyzývá EIB, aby i nadále podporovala program infrastruktury vypracovaný na základě účinných projektů společného zájmu v odvětví dopravy a energetiky, a to vlastními zdroji a zaváděním dluhových finančních nástrojů v rámci nástroje pro propojení Evropy, přičemž je nutné zvážit jejich slučitelnost s cíli politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a s regionálním rozvojem; naléhavě žádá EIB, aby vyvinula nové finanční nástroje pro budování infrastruktury a realizaci prací v rámci makroregionálních strategií;

37.  vítá úroveň financování cílů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (17 634 mld. EUR) a obnovy venkovských a městských oblastí (5 467 mld. EUR) a doporučuje, aby toto financování bylo zachováno; považuje toto financování za nezbytný doplněk politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI); zdůrazňuje význam zachování pravidelného dialogu s řídícími orgány, aby se vytvořila součinnost a doplňkovost mezi oběma nástroji;

38.  vyzývá EIB, Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány ve spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, aby posílily svou spolupráci s cílem vytvořit větší součinnost mezi fondy ESI a finančními nástroji EIB a úvěry, jakož i snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy, zvýšit správní kapacitu, zlepšit územní rozvoj a soudržnost a zlepšit vnímání fondů ESI a financování EIB; domnívá se, že k problematice prolínání činností EIB v rámci projektů a programů politiky soudržnosti je k dispozici málo informací; požaduje, aby EIB dostála své úloze veřejnoprávní instituce a postavila se ambiciózněji k otázce odpovědnosti, transparentnosti a viditelnosti, aby nedocházelo k nejasnostem; vyzývá EIB, aby rozvíjela komunikační politiku týkající se její činnosti, včetně činnosti poradenské, aby všechny formy vlády a všichni příjemci získali přístup k jejím programům;

39.  zdůrazňuje, že intenzivnější využívání finančních nástrojů v politice soudržnosti vyžaduje větší zapojení Evropského parlamentu při kontrole činnosti EIB, aby bylo možné také lépe posoudit dopady a důsledky úlohy EIB;

40.  žádá členské státy, aby plně využívaly svou přidělenou část fondů ESI a doplňkovost, a doplňovaly tak úvěry a finanční nástroje EIB; žádá dále o větší a lepší kombinování grantů s financováním EIB s cílem lépe využívat pákového efektu ESI fondů; žádá EIB, aby byla hybnou silou tohoto procesu, jelikož disponuje odbornými znalostmi a má odpovědnost vůči akcionářům, které jí pomohou zajistit návratnost investic;

41.  vyzývá EIB, aby zvýšila své financování hospodářské a sociální soudržnosti i městských cílů a zároveň i nadále podporovala tradiční a inovativní odvětví v EU; dále vyzývá k rozvoji zvláštních nástrojů financování na podporu provádění makroregionálních akčních plánů a strategií ve spolupráci s členskými státy;

Investice v oblasti životního prostředí a klimatu

42.  vybízí EIB, aby se při své činnosti v oblasti klimatu zaměřila na udržitelnost mezioborových projektů v souvislosti s cíli COP21 a aby podporovala rozšiřování obnovitelných zdrojů energie a účinného využívání zdrojů; konstatuje, že financování obnovitelných zdrojů energie dosáhlo částky 3,4 mld. EUR;

43.  vyzývá EIB, aby přehodnotila pozornost, kterou věnuje především projektům plynárenské infrastruktury, a to zejména z důvodu, že poptávka po plynu v Evropě klesá, zatímco se objevují nové rozsáhlé plány na stavbu nových plynovodů a terminálů LNG; vyjadřuje znepokojení nad tím, že investice EIB do plynárenské infrastruktury by mohly vést k investicím do uvízlých aktiv;

44.  domnívá se, že je nezbytné nadále rozvíjet trh s udržitelnými ekologickými projekty, které podporují především budování oběhového hospodářství, zejména prostřednictvím trhu zelených dluhopisů;

Příspěvek EIB ke správě globálních záležitostí

45.  všímá si zvýšení externího mandátu z 10 na 27 mld. EUR, s možnou dodatečnou částkou ve výši 3 mld. EUR; připomíná, že je nutné trvale zachovat soulad tohoto mandátu s cíli vnější politiky EU, zejména pokud jde o dodržování občanských práv v zemích, které přijímají finanční prostředky; opakuje žádost Parlamentu určenou Evropskému účetnímu dvoru o vypracování zvláštní zprávy o slučitelnosti externích úvěrových intervencí EIB s politikou EU a o výsledcích těchto intervencí;

46.  vítá schopnost EIB rychle se přizpůsobit mezinárodním výzvám; vyzývá EIB, aby nadále podporovala vnější politiku EU a její reakce na krizové události související s globálním problémem migrace, a to začleněním aspektu rozvoje a podporou odolnosti ekonomiky;

Sledování přidané hodnoty a adicionality EFSI

47.  konstatuje, že EFSI má do roku 2018 prostřednictvím EIB aktivovat částku v celkové výši 315 mld. EUR v dodatečných investicích a nových projektech v reálné ekonomice; podotýká, že již bylo schváleno 97 infrastrukturních a inovačních projektů a 192 dohod s malými a středními podniky o financování, což představuje investice v předpokládané výši 115,7 mld. EUR;

48.  uznává, že využívání EFSI vedlo k rychlé změně profilu a obchodního modelu EIB z hlediska procesů a monitorování podpisů a smluv;

49.  konstatuje, že aby bylo možné plně využít dodatečné schopnosti nést riziko, vyvíjí skupina EIB nové produkty, které umožní nést vyšší riziko (např. podřízený dluh, kapitálové riziko, sdílení rizika s bankami), a revidovala svou politiku úvěrových rizik a způsobilosti s cílem zajistit větší pružnost; bere na vědomí, že EIB více podporuje inovativní podniky či projekty v oblasti infrastruktury, a to za pomoci EFSI; konstatuje, že EIB může podporovat větší počet těchto rizikových projektů, aniž by se odchýlila od zásad řádné správy;

50.  připomíná, že cílem EFSI je identifikovat význačné, skutečně inovativní a rizikovější profily projektů s novými protějšky ze soukromého sektoru v porovnání s jinými existujícími finančními nástroji EIB a současně přinášet významnou přeshraniční evropskou přidanou hodnotu při realizaci vybraných projektů a účinně přispívat ke stávajícím společným cílům EU v této oblasti politiky;

51.  uznává, že EFSI je tržní nástroj; připomíná však, že všechny členské státy musí vybudovat odpovídající kapacity, aby jej mohly využívat;

52.  konstatuje, že při uskutečňování projektů podporovaných z prostředků EFSI by mělo být v zájmu naplňování cílů soudržnosti a udržitelnosti uvažováno o co největším geografickém rozpětí; žádá EIB, aby napravila současnou geografickou nerovnováhu uvnitř Unie a odvětvovou koncentraci portfolia EFSI, především v rámci okna pro infrastrukturu a inovací (IIW) a v rámci okna pro malé a střední podniky (SMEW), posílením své poradní činnosti při vytváření projektů v členských státech a technické pomoci prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH), zvážením rozšíření počtu odvětví, která mohou získat prostředky z EFSI, či lepším uzpůsobením typu a velikosti projektů potřebám trhů členských států;

53.  vyzývá EIB, aby při výběru pečlivě zvažovala skutečnou adicionalitu a novou dynamiku, stejně jako sílu multiplikačního účinku, jež se mohou u jednotlivých projektů lišit, zejména v oblastech, v nichž EIB či EIF nebyly dosud činné, v případech selhání trhu nebo v nepříznivých investičních situacích;

54.  konstatuje, že finanční páka se u jednotlivých projektů liší, zejména kvůli jejich rozsahu, složitosti a korelaci mezi významnými odvětvovými výzvami a očekáváním konečných příjemců v souvislosti s nedostatkem veřejných prostředků; zastává názor, že předpoklad průměrného pákového efektu x15 lze změřit teprve na konci investičního cyklu, a to při zohlednění specifik jednotlivých odvětví; domnívá se také, že účinnost intervencí se nevyhodnocuje pouze na základě potenciálu finančních nástrojů, ale také na základě měřitelných výsledků;

55.  vyzývá EIB, aby věnovala zvláštní pozornost zásadě adicionality a aby poskytovala příslušné informace o kvalitativním řízení při naplňování stanovených cílů EFSI a dokládala jejich skutečnou adicionalitu a dopady ve srovnání se standardy, ale také s ohledem na prodloužení EFSI na období po roce 2017;

56.  za důležité pro aktivaci kapitálu ze soukromého sektoru pokládá to, aby EIB zprostila investory některých rizik spojených s potenciálními projekty; rovněž EIB vyzývá, aby zvýšila jak atraktivitu, tak viditelnost EFSI v investičních pokynech a projektech, jež mají být financovány, prostřednictvím dalšího rozvoje účinnější politiky zvyšování povědomí potenciálních soukromých investorů;

57.  konstatuje, že EFSI (skrze SMEW) je důležitým nástrojem pro zajišťování dodatečného financování pro malé a střední podniky (do výše 75 mld. EUR z celkových investic získaných díky EFSI během tří let), spolu s úvěrovou kapacitou EIB a EIF;

58.  vyzývá Komisi, aby v rámci fondu EFSI vytvořila stálou evropskou záruční platformu, která usnadní přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a zlepší vývoj záruk a úvěrových produktů založených na evropských zárukách;

59.  vyzývá EIB, aby využila příležitosti, kterou přináší EFSI, a zvýšila financování malých decentralizovaných projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mimo rozvodnou síť, do nichž jsou zapojeni občané a komunity mající potíže se získáváním finančních prostředků z jiných zdrojů;

60.  bere na vědomí rovněž rozšíření zvláštních činností EIB vyplývajících z prvního roku provádění EFSI, což odráží vývoj kultury obezřetného řízení rizika a úvěrové politiky EIB;

61.  pro účely určení odpovědnosti trvá na tom, že investiční výbor musí na základě přehledu ukazatelů pravidelně vyhodnocovat vývoj investic zaměřených na výsledky s cílem identifikovat vhodně zacílené projekty z hlediska jejich příspěvku k růstu a zaměstnanosti a s cílem získat objektivní přehled o jejich adicionalitě, přidané hodnotě a slučitelnosti s politikami Unie či jinými klasickými operacemi EIB; vyzývá EIB, aby zveřejnila informace o tom, jak se dařilo projektům, které získaly záruku EFSI, v porovnání se srovnávacím přehledem ukazatelů EFSI;

62.  všímá si, že do budoucna zůstává EIB otevřena diskusím s útvary Parlamentu o dalších ujednáních, která by mohla přinést strukturovanější, méně roztříštěný přístup k dialogu mezi Parlamentem a EIB; EIB a Parlament v současnosti spolupracují na urychleném uzavření formální dohody o EFSI, která upravuje veškerou výměnu informací v souvislosti s tímto fondem, včetně výroční zprávy o EFSI předkládané Radě a Parlamentu;

Zvýšení transparentnosti, odpovědnosti, integrity a interní kontroly jako předpoklad lepší správy a řízení EIB

63.  je přesvědčen, že významnější ekonomická úloha EIB, její vyšší investiční kapacita a využití rozpočtu EU jako záruky za operace EIB musí jít ruku v ruce s větší transparentností a odpovědností, aby byla zajištěna skutečná veřejná kontrola její činnosti, výběru projektů a priorit financování;

64.  vyzývá EIB, aby pravidelně aktualizovala posuzování rizikovosti svých činností a aby přizpůsobila svou kulturu řízení rizik svému současnému obchodnímu modelu a rostoucímu objemu svého portfolia při provádění nových nástrojů v souvislosti s EFSI, různými mechanismy, investičními platformami a nástroji pro sdílení rizika; v této souvislosti rovněž vyzývá EIB, aby v rámci posuzování rizik zahrnula i nefinanční prvky, jako je sociální anebo environmentální přidaná hodnota; v tomto ohledu vítá uplatňování rámce pro obezřetné podstupování rizika, který zlepšuje sledování rizik a jejich původu, řízení a odpovědnosti za ně; připomíná, že je nutné vytvořit jednotný, homogenní rámec kontroly;

65.  vítá vysokou kvalitu úvěrového portfolia EIB, jež vykazuje míru znehodnocení úvěrů ve výši 0,3 % celkového úvěrového portfolia EIB, což dokládá důslednou obezřetnost EIB při řízení rizik a zajišťuje jí silný úvěrový rating na mezinárodních finančních trzích;

66.  vítá skutečnost, že politika transparentnosti EIB je založena na předpokladu zpřístupnění informací a že k dokumentům a informacím EIB má přístup každý; připomíná svá doporučení, aby EIB zveřejnila na svých webových stránkách dokumenty, které nejsou důvěrné, jako jsou např. firemní provozní plány za uplynulé roky, interinstitucionální dohody a memoranda, a vyzývá EIB, aby nezůstávala jen při tom, nýbrž i nadále hledala cesty ke zlepšení a zvyšovala laťku;

67.  vítá zprávu o provádění politiky transparentnosti skupiny EIB za rok 2015 a nadcházející přezkum politiky EIB pro whistleblowing;

68.  připomíná, že transparentnost při provádění politik EU vede nejen ke zvýšení celkové korporátní odpovědnosti a důvěryhodnosti EIB a přehledu o typu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, ale také přispívá ke zvyšování efektivity a udržitelnosti financovaných projektů a k uplatňování nulové tolerance vůči podvodům a korupci v jejím úvěrovém portfoliu; žádá EIB, aby se přizpůsobila novému systému včasného varování a vyloučení, který plánuje Evropská komise;

69.  se znepokojením konstatuje, že EIB, přestože poskytuje třikrát více finančních prostředků než Světová banka, uvalila zákaz pouze na tři subjekty, zatímco Světová banka na 820 subjektů; požaduje, aby EIB napravila tuto situaci a aby se ve věci zákazu připojila k síti veřejných bank, tedy k síti, jejíž součástí je i Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD);

70.  znovu připomíná svou výzvu adresovanou EIB ke zvýšení transparentnosti intervencí ve svých činnostech s finančními zprostředkovateli a s příjemci, aby se vyhnula protějškům s negativní historií, protějškům zařazeným na černou listinu a protějškům s možnými vazbami na nespolupracující jurisdikce, offshorové aktivity či organizovanou trestnou činnost; domnívá se, že osvědčeným postupem, který by měl být trvale uplatňován, je využívání kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů a aktuálnost informací o skutečném vlastnictví společností, včetně trustů, nadací a daňových rájů; vyzývá EIB, aby dále zpřísnila své smluvní podmínky zařazením ustanovení o řádné správě s cílem snížit rizika pro integritu a reputaci;

71.  navrhuje, aby se EIB řídila příkladem stanoveným Mezinárodní finanční korporací skupiny Světové banky a začala zveřejňovat informace o vysoce rizikových subprojektech, které financuje prostřednictvím komerčních bank (hlavní zprostředkovatelé/finanční nástroje, které EIB využívá k financování malých a středních podniků);

72.  vítá pravidelná setkání s občanskou společností a veřejné konzultace týkající se tvorby politiky EIB;

73.  požaduje zajišťování stále vyšší míry transparentnosti politiky EIB v oblasti zveřejňování informací, pokud jde o její správní orgány, zejména zveřejňování jednání ze schůzí představenstva EIB a EIF nebo investičního výboru EFSI, a pokud jde o projekty veřejného zájmu, na něž byly poskytnuty záruky z rozpočtu EU a které mají dopad na území a občany EU; domnívá se, že zveřejnění přehledu ukazatelů představuje osvědčený postup pro veškeré operace i pro posouzení dopadů na životní prostředí a sociálních dopadů na úrovni projektů a dílčích projektů;

74.  opakovaně požaduje, aby byly zveřejněny informace týkající se systému veřejných zakázek a zadávání subdodávek, aby byly snadno dostupné a aby byl v každém případě zajištěn přístup Parlamentu k příslušným informacím a finanční dokumentaci;

75.  vítá proaktivní přístup evropského veřejného ochránce práv při výkonu veřejného dohledu nad EIB; je velmi znepokojen zjištěnými nedostatky ve stávajících mechanismech EIB pro předcházení možným střetům zájmů v jejích řídicích orgánech; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a co nejdříve přezkoumala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých správních orgánech a potenciálním problémům, pokud jde o efekt otáčivých dveří;

76.  domnívá se, že viceprezidenti EIB by nadále neměli být pověřováni projekty ve svých domovských zemích vzhledem k tomu, že existuje zřejmá možnost existence střetu zájmů a že jen málo členských států má svého viceprezidenta;

77.  vítá přezkum pravidel kanceláře mechanismu pro řešení stížností a obnovení memoranda o porozumění mezi evropským veřejným ochráncem práv a EIB; požaduje po EIB, aby objasnila zpoždění při zahájení veřejné konzultace o přezkumu politik a postupů jejího mechanismu pro řešení stížností; konstatuje, že tento proces přezkumu nabízí příležitost, jak dále zlepšovat nezávislost a účinnost mechanismu pro řešení stížností, s cílem zřídit mechanismus pro systematický tok informací přímo mezi kanceláří mechanismu pro řešení stížností a vedoucími pracovníky; zdůrazňuje, že vedení EIB by mělo podávat každoročně veřejnému ochránci práv a Parlamentu zprávu o tom, jak se doporučení jejích mechanismů pro řešení stížností odrazila v politikách a postupech banky; dále zdůrazňuje, že vedoucí kanceláře mechanismu pro řešení stížností by měl jedenkrát ročně předkládat Parlamentu zprávu o své činnosti a hodnocení toho, jak banka plní doporučení kanceláře mechanismu pro řešení stížností;

78.  žádá EIB, aby vynaložila veškeré úsilí v boji proti daňovým únikům, daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, nelegálním činnostem a praní peněz prostřednictvím své politiky vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím a svého rámce boje proti praní peněz a proti financování teroristické činnosti (AML-CFT);

79.  vyzývá EIB, aby rovněž pravidelně spolupracovala s dalšími mezinárodními finančními institucemi prostřednictvím výměny informací o výsledcích své korporátní prověrky, přezkumu náležité péče či přezkumu politiky „poznej svého klienta“ a aby každoročně podávala zprávu Parlamentu a veřejnosti o tom, jak provádí svou politiku týkající se nespolupracujících jurisdikcí;

80.  domnívá se, že důkladné posouzení si zasluhuje vnější obezřetnostní dohled EIB, jak Parlament uvedl ve svých předcházejících usneseních;

81.  bere na vědomí uzavření aktualizované trojstranné dohody mezi EIB, Komisí a Evropským účetním dvorem (EÚD) v září 2016 a vyzývá EÚD, aby prováděl audity výkonnosti operací EIB v různých odvětvích, pokud mají souvislost s využíváním rozpočtových zdrojů EU s ohledem na jejich účinnost a efektivitu;

82.  vyzývá Komisi, aby vždy do června předkládala počínaje rokem 2018 každoročně zprávu o plnění od počátku stávajícího VFR a aktuálním stavu – včetně dosažených výsledků – všech finančních nástrojů spravovaných a prováděných skupinou EIB, které disponují zdroji z rozpočtu EU, s cílem využít ji v postupu udělování absolutoria;

83.  vyzývá Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), aby do své výroční zprávy zahrnul informace o případech týkajících se EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

84.  vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o dopad úvěrových činností banky;

85.  vyzývá EIB, aby provedla přezkum své politiky pro předcházení nedovoleným postupům v činnostech Evropské investiční banky a odrazování od nich, která by měla pevně stanovit, že EIB musí zastavit financování anebo schválit další vyplácení úvěrů na projekty, které šetří vnitrostátní orgán nebo OLAF z důvodů korupce a podvodu;

o

o o

86.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1)

Přijaté texty, P7_TA (2014)0201.

(2)

Přijaté texty, P8_TA(2015)0183.

(3)

Přijaté texty, P8_TA(2016)0200.

(4)

Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1.

(5)

Úř. věst. L 135, 8.5.2011, s. 1.

(6)

Úř. věst. L 204, 31.12.2012, s. 1.

(7)

Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.


STANOVISKO Výboru pro regionální rozvoj (7.2.2017)

pro Výbor pro rozpočtovou kontrolu

o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015

(2016/2098(INI))

Navrhovatel: Ivan Jakovčić

NÁVRHY

Výbor pro regionální rozvoj vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy:

1.  bere na vědomí skutečnost, že EIB v roce 2015 podepsala nové operace v hodnotě 77,5 mld. EUR (z čehož 69,7 mld. EUR v rámci Unie a 7,8 mld. EUR vně Unie) v oblastech inovace, malých a středních podniků, infrastruktury a životního prostředí, včetně podpory pro bydlení uprchlíků a investic do regionů postižených uprchlickou krizí; dále bere na vědomí, že v roce 2015 financoval Evropský fond pro strategické investice (EFSI) 126 projektů v celkové hodnotě 7,5 mld. EUR a uvolnil 50 mld. EUR na investice;

2.  uznává významnou úlohu investic ze strany EIB v době závažné hospodářské a finanční krize, která má značný dopad na tradiční úvěrové systémy;

3.  vyzývá EIB a Komisi, aby nadále poskytovaly více technické pomoci s cílem podporovat správní kapacity a řízení projektů za účelem zjednodušení přístupu k finančním prostředkům a snazšího provádění investic v různých oblastech Evropské unie; uznává význam těch členských států, které jsou akcionáři EIB, rovněž žádá, aby byla těm členským státům, které mají nízký podíl financování ze strany EIB, poskytnuta pomoc, a to zejména v oblasti poradenství a analytických služeb, řízení projektů a opatření pro budování kapacit, s cílem zajistit geograficky vyvážené rozdělení financování, aby se zabránilo zvětšování rozdílů mezi regiony, a to při zachování posuzování žádostí na základě dosažených výsledků;

4.  vítá úroveň financování cílů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti (17 634 mld. EUR) a obnovy venkovských a městských oblastí (5 467 mld. EUR) a doporučuje, aby byly zachovány; považuje toto financování za nezbytný doplněk politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI); zdůrazňuje význam zachování pravidelného dialogu s řídícími orgány, aby se vytvořila součinnost a doplňkovost mezi oběma nástroji;

5.  uznává skutečnost, že kvalita úvěrového portfolia je i nadále vysoká, a to díky uplatňování politik obezřetného řízení rizik; žádá však EIB, aby zvýšila svou ochotu podstupovat riziko a zároveň zachovala vysokou úroveň úvěrového portfolia, mimo jiné prostřednictvím opatření pro stále těsnější spolupráci s vnitrostátními subjekty při poskytování záruk na zvýhodněné úvěry pro investiční programy, které jsou v souladu s rozvojovými cíli podporovanými EIB; poukazuje na to, že nesmí být dovoleno, aby finanční nástroje, včetně úvěrů, nahradily granty;

6.  vyzývá EIB, Komisi a vnitrostátní, regionální a místní orgány ve spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, aby posílily svou spolupráci s cílem vytvořit větší součinnost mezi fondy ESI a finančními nástroji EIB a úvěry, jakož i snížit administrativní zátěž, zjednodušit postupy a zvýšit správní kapacitu, zlepšit regionální rozvoj a soudržnost a zlepšit vnímání fondů ESI a financování EIB; domnívá se, že k problematice prolínání činností EIB v rámci projektů a programů politiky soudržnosti je k dispozici málo informací; požaduje, aby EIB dostála své úloze veřejnoprávní instituce a postavila se ambiciózněji k otázce odpovědnosti, transparentnosti a viditelnosti, aby nedocházelo k nejasnostem; vyzývá EIB, aby rozvíjela komunikační politiku týkající se její činnosti, včetně činnosti poradenské, aby všechny formy vlády a všichni příjemci získali přístup k jejím programům;

7.  zdůrazňuje, že intenzivnější využívání finančních nástrojů v politice soudržnosti vyžaduje větší zapojení Evropského parlamentu do kontroly činnosti EIB, aby bylo možné také lépe posoudit dopady a důsledky úlohy EIB;

8.  vítá úsilí EIF o to, aby iniciativa na podporu malých a středních podniků v současné době působila v šesti zemích (Španělsko, Itálie, Bulharsko, Finsko, Rumunsko a Malta), přičemž se očekává, že malým a středním podnikům přinese přibližně 8,5 miliard nových úvěrů poskytnutých za výhodných podmínek; vyzývá členské státy, aby iniciativu na podporu malých a středních podniků zavedly v širším měřítku, a zároveň měly na paměti, že dokáže snížit riziko pro finanční zprostředkovatele; oceňuje proto návrh Komise na prodloužení iniciativy na podporu malých a středních podniků do roku 2020; zdůrazňuje však, že iniciativa na podporu malých a středních podniků by měla hrát větší úlohu, neboť financování malých a středních podniků je zásadní pro podporu růstu a zaměstnanosti v EU, a to zejména v období po ekonomické a finanční krizi; vyzývá EIB, aby sledovala a posilovala používání nástroje sekuritizace; žádá proto, aby EIB zlepšila svou komunikační politiku a aby administrativní podmínky iniciativy na podporu malých a středních podniků dosahovaly lepších výkonů; vyzývá Evropský investiční fond, aby zveřejnil podrobnou zprávu o úspěších a nezdarech programu;

9.  žádá členské státy, aby plně využívaly svou přidělenou část fondů ESI a doplňkovost, a doplňovaly tak úvěry a finanční nástroje EIB; žádá dále o větší kombinování grantů s financováním EIB s cílem lépe využívat pákového efektu ESI fondů; žádá EIB, aby byla hybnou silou tohoto procesu, protože disponuje odbornými znalostmi a má odpovědnost vůči akcionářům, které jí pomohou zajistit návratnost investic;

10.  vyzývá Komisi, aby v rámci fondu EFSI vytvořila stálou evropskou záruční platformu, která usnadní přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům a zlepší vývoj záruk a úvěrových produktů založených na evropských zárukách;

11.  vyzývá EIB, aby zvýšila své financování hospodářské a sociální soudržnosti i městských cílů, přičemž pokračuje v podpoře tradičních a inovativních odvětví v EU; dále vyzývá k rozvoji zvláštních nástrojů financování na podporu provádění makroregionálních akčních plánů a strategií ve spolupráci s členskými státy;

12.  vyzývá EIB a Komisi, aby zintenzivnily šíření informací o svých možnostech financování a poskytovaly více podpory a poradenství místním a regionálním orgánům a malým a středním podnikům v zájmu zjednodušení přístupu k financování EIB a kombinování grantů s úvěry a nástroji financování; vyzývá Komisi, aby řídícím orgánům přiřadila významnější úlohu při poskytování informací, pokynů a poradenství konečným příjemcům a podpořila tak rozvoj vzdělávacích programů pro potenciální příjemce;

13.  vyjadřuje politování nad tím, že mezi lety 2014 a 2015 vzrostl počet znehodnocených úvěrových smluv, přičemž celková expozice vzrostla o 455 milionů EUR na 1,41 mld. EUR; vyzývá Komisi, aby přezkoumala své řízení rizik a naplánovala postupy hloubkové kontroly, aby se zajistilo účinné řešení tohoto stupňujícího se problému, a aby Evropskému parlamentu v roce 2017 poskytla aktuální informace o pokroku.

VÝSLEDEK KONEČNÉHO HLASOVÁNÍ VE VÝBORU POŽÁDANÉM O STANOVISKO

Datum přijetí

6.2.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

23

1

4

Členové přítomní při konečném hlasování

Pascal Arimont, Franc Bogovič, Victor Boştinaru, Rosa D’Amato, Michela Giuffrida, Krzysztof Hetman, Constanze Krehl, Jens Nilsson, Andrey Novakov, Younous Omarjee, Mirosław Piotrowski, Stanislav Polčák, Terry Reintke, Liliana Rodrigues, Monika Smolková, Maria Spyraki, Ramón Luis Valcárcel Siso, Matthijs van Miltenburg, Lambert van Nistelrooij, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Petras Auštrevičius, Andor Deli, Maurice Ponga, Bronis Ropė, Branislav Škripek, Hannu Takkula, Julie Ward

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Sofia Ribeiro


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

27.3.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

16

1

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Ingeborg Gräßle, Cătălin Sorin Ivan, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Bart Staes, Marco Valli, Joachim Zeller

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Benedek Jávor, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Arndt Kohn, Barbara Kudrycka, Lieve Wierinck


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

16

+

ALDE

PPE

S&D

Greens

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Lieve Wierinck

Ingeborg Gräßle, Barbara Kudrycka, Marian-Jean Marinescu, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Claudia Schmidt, Joachim Zeller

Cătălin Sorin Ivan, Arndt Kohn, Gilles Pargneaux, Georgi Pirinski

Benedek Jávor, Bart Staes

1

-

EFDD

Marco Valli

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění