Postup : 2015/2318(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0194/2017

Předložené texty :

A8-0194/2017

Rozpravy :

PV 12/06/2017 - 17
CRE 12/06/2017 - 17

Hlasování :

PV 13/06/2017 - 5.2
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0246

ZPRÁVA     
PDF 580kWORD 62k
10.5.2017
PE 597.439v03-00 A8-0194/2017

k efektivnosti nákladů sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace

(2015/2318(INI))

Výbor pro rozpočtovou kontrolu

Zpravodajky: Inés Ayala Sender, Martina Dlabajová

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU
 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU
 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

k efektivnosti nákladů sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace (RP7)

(2015/2318(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na hlavu XIX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí č. 1982/2006/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)(1),

–  s ohledem na protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality, který je připojen ke Smlouvě o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)(2),

–  s ohledem na nařízení (EU, EURATOM) Evropského parlamentu a Rady č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie(3),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2014 spolu s odpověďmi orgánů(4),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 2/2013 s názvem „Zajišťuje Komise efektivní provádění sedmého rámcového programu pro výzkum?“,

–  s ohledem na zprávu výboru pro vědu a techniku Dolní sněmovny Spojeného království nazvanou „Vystoupení z EU: dopady a příležitosti pro vědu a výzkum“ ze dne 16. listopadu 2016(5),

–  s ohledem na své rozhodnutí ze dne 28. dubna 2016 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rozpočtový rok 2014, oddíl III – Komise(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0194/2017),

A.  vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2007–2013 skončil, ale provádění sedmého rámcového programu pro výzkum a inovace (RP7) stále probíhá;

B.  vzhledem k tomu, že výzkumné a inovační projekty v průběhu víceletého finančního rámce 2014–2020 spadají do oblasti působnosti nařízení o programu Horizont 2020(7);

C.  vzhledem k tomu, že pokud jde o sedmý rámcový program pro výzkum a inovace, neexistuje podle informací Parlamentu žádná komplexní analýza efektivity nákladů;

D.  vzhledem k tomu, že souhrnné hodnocení uvedeného rámcového programu by mělo – v ideálním případě – předcházet vstupu programu Horizont 2020 v platnost;

E.  vzhledem k tomu, že míra chyb a následné hodnocení programu neposkytují komplexní informace o nákladové efektivnosti;

Sedmý rámcový program (RP7)

1.  upozorňuje na to, že sedmý rámcový program činí v celkové výši rozpočtu 55 miliard EUR, což představuje přibližně 3 % celkových výdajů na výzkum a technický rozvoj v Evropě, neboli 25 % konkurenčního financování; během sedmiletého trvání rámcového programu bylo předloženo více než 139 000 výzkumných návrhů, z nichž bylo vybráno 25 000 projektů nejvyšší kvality, které obdržely finanční prostředky; hlavními příjemci u 29 000 organizací, které se účastní rámcového programu, byly mimo jiné univerzity (44 % finančních prostředků sedmého rámcového programu), výzkumné a technologické organizace (27 %), velké soukromé společnosti (11 %) a malé a střední podniky (13 %), zatímco podíl veřejného sektoru (3 %) a organizací občanské společnosti (2 %) byl mnohem méně významný;

2.  je si vědom toho, že sedmý rámcový program slouží příjemcům ze všech členských států EU, přidružených a kandidátských zemí, jako je Švýcarsko, Izrael, Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Turecko, Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Srbsko, Albánie, Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Faerské ostrovy a Moldavsko, a z partnerských zemí v rámci mezinárodní spolupráce;

3.  poukazuje na následné hodnocení sedmého rámcového programu, které bylo provedeno skupinou odborníků na vysoké úrovni(8), jež tento program vyhodnotila jako úspěšný; tato skupina na vysoké úrovni zdůraznila zejména, že tento program:

–  podporuje špičkovou vědeckou činnost na individuální a institucionální úrovni,

–  podporuje průkopnický výzkum prostřednictvím nového sedmého rámcového programu – NÁPADY (Evropská rada pro výzkum),

–  strategicky zapojuje průmysl a malé a střední podniky,

–  posiluje nový způsob spolupráce a rámce otevřených inovací,

–  je průkopníkem kultury spolupráce a buduje komplexní sítě schopné řešit tematické výzvy, čímž posiluje Evropský výzkumný prostor,

–  zabývá se určitými společenskými výzvami prostřednictvím výzkumu, techniky a inovací – sedmý rámcový program – SPOLUPRÁCE;

–  podporuje harmonizaci vnitrostátních výzkumných a inovačních systémů a opatření,

–  podporuje mobilitu výzkumných pracovníků v Evropě – sedmý rámcový program – LIDÉ vytvořil nezbytné podmínky pro otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky,

–  podporuje investice do evropských výzkumných infrastruktur,

–  dosahuje kritického množství výzkumné činnosti v této oblasti v Evropě a na celém světě;

4.  bere na vědomí, že veřejná konzultace se zúčastněnými subjekty v rámci hodnocení sedmého rámcového programu, která se konala v období od února do května 2015, poukázala na tyto nedostatky:

–  vysokou administrativní zátěž a složité právní a finanční předpisy,

–  vysokou míra nadměrného zájmu,

–  nedostatečné zaměření na společenský dopad,

–  příliš úzký rozsah témat a výzev,

–  nedostatečný důraz na účast průmyslu,

–  vyšší prahovou hodnotou pro nově příchozí, nízkou průměrnou míru úspěšnosti návrhů na úrovni 19 % a žadatelů na úrovni 22 %,

  špatnou komunikace;

5.  je znepokojen tím, že podle komisaře nebude sedmý rámcový program plně proveden a vyhodnocen dříve než v roce 2020, což by mohlo vést ke zpoždění u budoucích následných programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve, nejpozději před tím, než představí výzkumný program následující po programu Horizont-2020, zveřejnila hodnotící zprávu;

Zjištění Evropského účetního dvora

6.  se znepokojením zdůrazňuje, že Účetní dvůr se domnívá, že systémy dohledu a kontroly v oblasti výzkumu a jiná vnitřní opatření jsou „částečně účinné“;

7.  žádá Komisi, aby podrobně informovala svůj příslušný výbor o 10 transakcích, které představovaly 77 % chyb v roce 2015, a o přijatých nápravných opatřeních;

8.  se znepokojením konstatuje, že míra chyb v oblasti výzkumu, vývoje a inovací byla v posledních rozpočtových letech vždy vyšší než 5 %;

9.  konstatuje, že v roce 2015 bylo ze 150 operací, které Účetní dvůr kontroloval, 72 (48 %) zatíženo chybami; na základě 38 chyb, které Účetní dvůr vyčíslil, je míra chyb odhadována na 4,4 %; dále v 16 případech vyčíslitelných chyb měli Komise, vnitrostátní orgány nebo nezávislí auditoři dostatek informací k tomu, aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a napravili ještě před schválením příslušných výdajů; pokud by se na základě všech těchto informací chyby opravily, byla by míra chyb odhadovaná u této kapitoly o 0,6 procentních bodů nižší;

10.  vyjadřuje politování nad tím, že u 10 z 38 operací, u nichž byla zjištěna vyčíslitelná chyba, Účetní dvůr vykázal chyby přesahující 20 % kontrolovaných položek; na těchto 10 případů (devět ze sedmého rámcového programu pro výzkum a jeden z programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013) připadá 77 % celkové odhadované míry chyb v oblasti „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ v roce 2015;

11.  s politováním konstatuje, že většina vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr zjistil (33 z 38), se týkala úhrad nezpůsobilých osobních a nepřímých nákladů vykázaných příjemci a že příčinou chyb zjištěných Účetním dvorem ve výkazech nákladů byla téměř ve všech případech mylná interpretace složitých pravidel způsobilosti nebo nesprávně vypočtené způsobilé náklady, což vede k jasnému závěru, že tato pravidla je třeba zjednodušit;

12.  bere na vědomí, že míru zbytkových chyb vypočetla Komise (na konci programu a po opravách) v roce 2014 na 3 % (v roce 2015 na 2,88 %);

13.  připomíná svůj postoj, který vyjádřil v rozhodnutí o udělení absolutoria Komisi za rok 2012 a 2014: „je stále přesvědčen, že Komise by měla i nadále usilovat o dosažení přijatelné rovnováhy mezi atraktivitou programů pro účastníky a legitimní potřebou odpovědnosti a finanční kontroly; v této souvislosti připomíná prohlášení generálního ředitele z roku 2012, že snaha o dosažení 2% míry zbytkových chyb za každou cenu nepředstavuje praktickou strategii“;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že hlavním zdrojem chyb jsou nesprávně vypočtené osobní náklady a nezpůsobilé přímé i nepřímé náklady;

15.  poukazuje na zjištění uvedená ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora č. 2/2013, v níž dospěl k závěru, že procesy Komise jsou zaměřeny na zajištění toho, aby financování směřovalo na investice kvalitního výzkumu, a je jimi znepokojen; klade však menší důraz na účinnost;

–  stávající informační technologie (IT) neumožňují efektivní provádění projektů a v příslušných osmi útvarech Komise je zaměstnáno za účelem provádění sedmého rámcového programu více než 2 500 zaměstnanců, z nichž 1 500 (60 %) je přímo přiřazeno na provádění specifického programu spolupráce,

–  doba pro udělení grantu by měla být dále zkrácena a

–  model finanční kontroly u sedmého rámcového programu dostatečně nezohledňuje riziko chyb;

16.  bere na vědomí odpovědi Komise na závěry Účetního dvora, v nichž poukázala na to, že přesto bylo podepsáno 4 324 grantů s téměř 20 000 účastníky, že doba pro udělení grantu se již zkrátila a že kontrolní struktura byla navržena takovým způsobem, aby co nejvíce spoléhala na následné kontroly;

Efektivita nákladů v rámci RP7

17.  zdůrazňuje, že nákladová efektivita by měla být při dosahování politických cílů měřena na základě hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti (zásada řádného finančního řízení)(9);

18.  konstatuje, že provádění rámcových programů pro výzkum bylo rozděleno mezi různá generální ředitelství, výkonné agentury, společné podniky, tzv. orgány podle článku 185, Evropskou investiční banku (EIB) a Evropský inovační a technologický institut (EIT);

19.  poukazuje na to, že Generální ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) schválilo v roce 2015 prostředky ve výši 3,8 miliard EUR, z nichž 67,4 % bylo uhrazeno v rámci přímé odpovědnosti generálního ředitelství, 12,6 % uhradily společné podniky, 10,7 % Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) a 2,4 % výkonné agentury;

20.  bere na vědomí, že podle výroční zprávy o činnosti(10) GŘ RTD za rok 2015 přispěla Evropská unie na sedmý rámcový program částkou ve výši 44,56 miliard EUR, z nichž 58 % připadlo na Německo (16 %), Spojené království (16 %), Francii (11 %), Itálií (8 %) a Španělsko (7 %);

21.  podotýká, že ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) vytvořilo kontrolní rámec zaměřený na snižování inherentních rizik v různých fázích přímého a nepřímého řízení grantů; kromě toho GŘ RTD zavedlo strategii dozoru u finančních nástrojů, které uplatňuje Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF);

22.  bere na vědomí skutečnost, že GŘ RTD v rámci sedmého rámcového programu na období let 2007–2013 do konce roku 2015 dokončilo a uzavřelo 3 035 grantových dohod z celkového počtu 4 950 a 1 915 projektů, s tím, že je nutné ještě uhradit částku ve výši 1,6 miliard EUR; v roce 2015 GŘ RTD vydalo 826 konečných plateb; vybízí GŘ, aby tyto statistiky vypracovalo i v následujících rozpočtových letech;

23.  poukazuje zejména na to, že ukazatele, jako je doba mezi podáním žádosti a udělením grantu, podáním žádosti a získáním příslušných informací a podáním žádosti a uskutečněním platby, vykazovaly pozitivní trend a byly považovány za uspokojivé (93–100% shoda);

24.  bere na vědomí, že GŘ RTD provedlo 1 550 auditů, které zahrnovaly 1 404 příjemců a 58,7 % rozpočtu během sedmého programovacího období;

25.  poznamenává, že podle GŘ RTD byly pro dohled a koordinaci činnosti týkající se výkonných agentur zaměstnány lidské zdroje, které činí ekvivalent 9,4 zaměstnance na plný úvazek, což představuje 1,26 milionu EUR neboli 1,35 % celkových administrativních nákladů; kromě toho v roce 2015 vynaložila Výkonná agentura pro výzkum (REA) a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) provozní rozpočet ve výši 1,94 miliard EUR a Výkonná agentura pro malé a střední podniky (EASME) a Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA) prostředky na platby ve výši 480,5 milionu EUR;

26.  poukazuje na to, že GŘ RTD vznikly náklady ve výši 1,67 milionu EUR, tj. 0,35 % ze 479,9 milionu EUR vyplacených do společných podniků pro dohled nad jejich činností; dále konstatuje, že GŘ RTD vznikly náklady ve výši 0,7 milionu EUR, což představuje 0,78 % plateb uhrazených orgánům podle článku 185 pro dohled nad jejich činností;

27.  zdůrazňuje, že společné podniky a subjekty podle článku 185 jsou zodpovědné za provádění svých vlastních auditů, jejichž výsledky musejí být sděleny GŘ RTD;

28.  se znepokojením konstatuje, že GŘ RTD odhadlo celkovou zjištěnou míru chyb na 4,35 %, a že současně s tím má generální ředitelství za to, že míra zbytkových chyb (po ukončení programu a po opravách) je na úrovni 2,88 %;

29.  konstatuje, že do konce roku 2016 činí částka, která má být navrácena, 68 milionu EUR, z čehož 49,7 milionu EUR bylo skutečně vybráno;

30.  konstatuje však, že pravidla sedmého programovacího období se dostatečně neslučovala s obecnými obchodními postupy, že kontrolní systém měl být lépe vyvážen z hlediska rizik a kontroly, že příjemci potřebovali lepší pokyny, aby se vyrovnali se složitostí režimu, a že metody proplácení měly být účinnější;

31.  je znepokojen tím, že výroční zpráva o činnosti GŘ RTD ukázala, že na konci roku 2015 stále nebylo dokončeno 1 915 projektů RP7 v hodnotě 1,63 miliardy EUR, což by mohlo zdržet provádění programu Horizont 2020;

32.  bere na vědomí zájem Evropské unie na vytvoření synergií mezi odvětvím výzkumu a inovací na jedné straně a strukturálními fondy na straně druhé;

33.  konstatuje, že Komise by měla zajistit, aby byl sedmý rámcový program a vnitrostátní financování výzkumu v souladu s pravidly státní podpory EU, aby se zabránilo nesrovnalostem a dvojímu financování; zdůrazňuje, že by se měly zohlednit zvláštní vnitrostátní rysy;

34.  poukazuje na význam finančních nástrojů v oblasti výzkumu a inovací; zdůrazňuje, že pokud jde o konkurenceschopnost výzkumu, může použití finančních nástrojů na projekty s vyšší úrovní technické připravenosti zajistit dostatečnou návratnost veřejných investic; poukazuje v této souvislosti na to, že „finanční nástroj na sdílení rizik (RSFF, 2007–2013) poskytuje úvěry a hybridní nebo mezaninové financování s cílem zlepšit přístup projektů v oblasti výzkumu a inovací k rizikovému financování. Příspěvek Unie na finanční nástroj pro sdílení rizik (RSFF) 2007–2015 ve výši 961 milionů EUR podpořil činnosti, které představují více než 10,22 miliardy EUR z očekávané částky 11,31 miliard EUR. (...)“; poukazuje na to, že nástroj pro sdílení rizik (RSI) pro malé a střední podniky poskytl financování ve výši více než 2,3 miliardy EUR, přičemž Unie přispěla částkou 270 milionů EUR(11); je toho názoru, že tyto údaje podtrhují velký zájem podniků a ostatních příjemců o rizikové financování;

35.  konstatuje, že finanční nástroje sedmého programovacího období by se měly více zaměřit na to, aby byli podporováni nováčci s omezeným přístupem k financování v oblasti výzkumu a inovací;

36.  konstatuje, že určitá opatření doporučená externím auditorem nebo útvarem interního auditu Komise, konkrétně dvě opatření týkající se kontrolních systémů pro dohled nad externími subjekty a tři opatření ve prospěch účastnického záručního fondu, nebyla zohledněna;

37.  navrhuje lepší sdělování výsledků v členských státech a provádění informačních kampaní k programu;

Budoucí perspektivy v rámci programu Horizont 2020

38.  zdůrazňuje, že v rámci programu Horizont 2020 bylo do konce roku 2015 uveřejněno 198 výzev se lhůtou pro předkládání návrhů do tohoto data a že v reakci na tyto výzvy bylo obdrženo celkem 78 268 návrhů, z nichž 10 658 bylo zařazeno na hlavní nebo rezervní seznam, což při zohlednění pouze způsobilých návrhů znamená přibližně 14% míru úspěšnosti; poukazuje na to, že ve stejném období bylo s příjemci uzavřeno 8 832 grantových dohod, z nichž 528 podepsalo GŘ RTD;

39.  uznává, že v sedmém rámcovém programu bylo oproti šestému rámcovému programu ušetřeno 551 milionů EUR a že Komise usilovala o další zjednodušení provádění programu Horizont 2020 ve srovnání se sedmým programovacího období; zdůrazňuje, že je důležité, aby v zájmu zachování rovného zacházení s příjemci evropské finanční pomoci bylo zjednodušení prospěšné pro všechny oblasti politiky, včetně strukturálních fondů;

40.  s uspokojením konstatuje, že GŘ RTD usiluje o další snížení režijních nákladů tím, že správu smluv svěřuje výkonným agenturám a ostatním subjektům; zdůrazňuje v tomto ohledu, že v rámci programu Horizont 2020 bude 55 % rozpočtu spravováno výkonnými agenturami;

41.  zdůrazňuje, že velký počet politických aktérů, včetně generálních ředitelství Komise, výkonných agentur, společných podniků a orgánů podle článku 185 vyžaduje značnou koordinaci, jejíž účinnost má zásadní význam;

42.  bere na vědomí, že pokud jde o legalitu těchto plateb, existují mezi názorem Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a Komise na straně jedné a názorem Evropského účetního dvora na straně druhé rozdíly; je toho názoru, že tento spor nesmí být vyřešen na úkor příjemců, kteří jednali v dobré víře;

43.  vítá skutečnost, že v rámci programu Horizont 2020:

–  je programová struktura jednodušší a zajišťuje interoperabilitu mezi různými částmi,

–  je uplatňován společný soubor jednotně uplatňovaných pravidel,

–  nyní existuje jedna sazba financování jednoho projektu,

–  na nepřímé náklady se vztahuje paušální sazba (25 %),

–  je kontrolována pouze finanční životaschopnost koordinátorů projektu,

–  byl zaveden lépe měřitelný přístup založený na výkonnosti,

–  na oblast výzkumu a inovací se uplatňuje jednotná auditní strategie,

–  byl vytvořen jednotný portál pro účastníky řízení grantů a odborníky,

–  granty, smlouvy s odborníky a archivace jsou řízeny elektronicky;

44.  vítá vytvoření společného centra podpory, které pomůže koordinovat a provádět program účinným a harmonizovaným způsobem ve všech sedmi generálních ředitelstvích Komise, čtyřech výkonných agenturách a společných podnicích; poukazuje na to, že ode dne 1. ledna 2014 poskytuje společné centrum podpory společné služby v oblasti právní podpory, auditů ex post, IT systémů a operací, obchodních procesů, informací o programu a údajů pro všechna generální ředitelství zabývající se výzkumem, výkonné agentury a společné podniky, které provádějí program Horizont 2020;

45.  navrhuje, aby byla za účelem poskytování kvalitní technické podpory v terénu posílena úloha národních kontaktních míst; konstatuje, že výroční posouzení výsledků, odborná příprava a podpora efektivně fungujících národních kontaktních míst zvýší míru úspěšnosti programu Horizont 2020;

46.  vítá skutečnost, že podíl finančních prostředků přidělených z programu Horizont 2020 malým a středním podnikům se zvýšil z 19,4 % v roce 2014 na 23,4 % v roce 2015, a doporučuje tento trend aktivně podporovat;

47.  považuje za nepřijatelné, že GŘ RTD nedodrželo požadavek Parlamentu, aby generální ředitelství Komise ve svých výročních zprávách o činnosti zveřejňovala veškerá svá doporučení pro jednotlivé země;

48.  žádá Komisi, aby přijala opatření, která by zajistila stejné odměny pro výzkumné pracovníky provádějící tutéž činnost v rámci téhož projektu, a aby poskytla seznam všech kotovaných společností, které ve svých ročních účetních závěrkách vykazují zisk a jež získávají finanční prostředky z programu Horizont 2020, rozdělený podle státní příslušnosti;

49.  bere na vědomí, že prvky nově zařazené do programu Horizont 2020 rovněž odráží připomínky Evropského účetního dvora;

50.  připomíná, že se připravuje devátý rámcový program pro výzkum; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se při jeho definici použily osvědčené postupy z programu Horizont 2020; navrhuje přidělit více finančních prostředků na inovace, což je hospodářsky účinné pro podnikatelský sektor, a zajistit větší flexibilitu v rámci rozpočtů jednotlivých dílčích programů, aby se zabránilo nedostatku finančních prostředků v případě těch, jež jsou klasifikovány jako „vynikající“;

Dopady vystoupení Spojeného království z Evropské unie na RP7

51.  respektuje hlasování občanů Spojeného království ze dne 23. června 2016, v němž vyjádřili politickou vůli opustit Evropskou unii;

52.  vítá práci Dolní sněmovny Spojeného království při hodnocení dopadů tohoto hlasování na poli vědy a výzkumu(12) a ve snaze udržet negativní dopad na evropskou konkurenceschopnost na minimu;

53.  poukazuje na to, že organizace se sídlem ve Spojeném království obdržely prostřednictvím výzev grantového financování v roce 2014 částku ve výši 1,27 miliardy EUR, což představuje 15 % z celkového financování, a v roce 2015 částku ve výši 1,18 miliardy EUR, což představuje 15,9 % z celkového financování – nejvyšší podíl finančních prostředků EU, které v daném roce obdržel členský stát EU(13);

Závěry

54.  dospěl k závěru, že celkově bylo řízení sedmého rámcového programu ze strany Komise z hlediska nákladů efektivní; konstatuje, že tento program rovněž zvýšil svou efektivnost navzdory prodlevám a opakovaným chybám při jeho provádění;

55.  s potěšením konstatuje, že obavy Účetního dvora byly vzaty v úvahu;

56.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly prvky modernizace zavedené v rámci programu Horizont 2020, jako jsou například pevné sazby u nepřímých nákladů, jednotná auditní strategie, jednotný portál účastníků atd., používány podobným způsobem i v jiných oblastech politiky, např. v případě strukturálních fondů; zdůrazňuje, že se všemi příjemci grantů by mělo být zacházeno spravedlivě a rovnocenně;

57.  žádá členské státy, aby vyvinuly mimořádné úsilí za účelem dosažení cíle investovat 3 % HDP do oblasti výzkumu; domnívá se, že by to podnítilo dosahování špičkových výsledků a inovace; žádá v tomto smyslu Komisi, aby prozkoumala možnost navrhnout Pakt pro vědu na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a navázala přitom na stávající dynamiku Paktu starostů a primátorů;

58.  je znepokojen tím, že obě agentury, Výkonná agentura pro výzkum (REA) a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA), ve své hodnotící zprávě poukazují na to, že pokud jde o cyklickou zpětnou vazbu a komunikaci mezi Komisí a výkonnými agenturami, ještě stále existuje prostor ke zlepšení;

°

°  °

59.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládám a parlamentům členských států, Evropskému účetnímu dvoru a Komisi.

(1)

  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(2)

  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(3)

  Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.

(4)

  Úř. věst. C 373, 10.11.2015, s. 1.

(5)

  http://www.parliament.uk/business/committees/committees-a-z/commons-select/science-and-technology-committee/inquiries/parliament-2015/leaving-the-eu-inquiry-16-17/publications/

(6)

  Přijaté texty, P8_TA(2016)0147.

(7)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.

(8)

  Závazek a soudržnost, následné hodnocení sedmého rámcového programu EU, listopad 2015 https://ec.europa.eu/research/evaluations/pdf/fp7_final_evaluation_expert_group_report.pdf

(9)

  Kapitola 7 finančního nařízení.

(10)

  http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/doc/rtd_aar_2015.pdf, s. 33.

(11)

  COM(2016)0675, s. 18 a 19.

(12)

  http://www.parliament.uk/business/committees/committees-a-z/commons-select/science-and-technology-committee/inquiries/parliament-2015/leaving-the-eu-inquiry-16-17/publications/

(13)

  Zpráva o monitorování programu Horizont 2020 za rok 2015, s. 21 a násl.


INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

Datum přijetí

3.5.2017

 

 

 

Výsledek konečného hlasování

+:

–:

0:

22

0

0

Členové přítomní při konečném hlasování

Nedzhmi Ali, Inés Ayala Sender, Martina Dlabajová, Luke Ming Flanagan, Cătălin Sorin Ivan, Arndt Kohn, Monica Macovei, Georgi Pirinski, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Bart Staes, Hannu Takkula, Indrek Tarand, Marco Valli, Derek Vaughan, Tomáš Zdechovský

Náhradníci přítomní při konečném hlasování

Karin Kadenbach, Andrey Novakov, Julia Pitera, Patricija Šulin

Náhradníci (čl. 200 odst. 2) přítomní při konečném hlasování

Lefteris Christoforou, Alfred Sant


JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍV PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU

22

+

ALDE

ECR

EFDD

GUE/NGL

PPE

S&D

Verts/ALE

Nedzhmi Ali, Martina Dlabajová, Hannu Takkula

Monica Macovei

Marco Valli

Luke Ming Flanagan

Lefteris Christoforou, Andrey Novakov, Julia Pitera, José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, Petri Sarvamaa, Tomáš Zdechovský, Patricija Šulin

Inés Ayala Sender, Cătălin Sorin Ivan, Karin Kadenbach, Arndt Kohn, Georgi Pirinski, Alfred Sant, Derek Vaughan

Bart Staes, Indrek Tarand

0

-

 

 

0

0

 

 

Význam zkratek:

+  :  pro

-  :  proti

0  :  zdrželi se

Právní upozornění